OPTIMALIZACE KAPITÁLOVÉ STRUKTURY VYBRANÉHO PODNIKU

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

OPTIMALIZACE KAPITÁLOVÉ STRUKTURY VYBRANÉHO PODNIKU

Bakalářská Práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

doc. Ing. Petr SUCHÁNEK, Ph.D.

Lukáš Jiří HORČIČKA

Brno, 2012

Jméno a příjmení autora:

Lukáš Jiří HORČIČKA

Název bakalářské práce: Název práce v angličtině:

Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku The optimalization of capital structure of choosen company

Katedra:

Podnikové hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Petr SUCHÁNEK, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Anotace Předmětem bakalářské práce „Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku“ je rozbor druhů financování společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o a podání návrhů vedoucích k naplnění poţadavků vlastníků společnosti. V první části se práce věnuje teoretickému popisu jednotlivých sloţek kapitálové struktury a teoretickým přístupům k jejich optimalizaci. Tyto mechanismy jsou následně aplikovány v praktické části práce. Ta se zabývá rozborem stávající situace kapitálové struktury u společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. a dalších faktorů, které mohou mít na způsob financování vliv. Na základě těchto poznatků se práce snaţí optimalizovat strukturu kapitálu pro jednotlivé důleţité faktory a dílčí závěry vyuţívá jako podklad pro návrh finálního řešení optimalizace kapitálové struktury.

Annotation The bachelor thesis “The optimalization of capital structure of chosen company” analyses kinds of financing the company SERVISBAL OBALY s.r.o. and suggests ways how to fulfill requirements of the company’s owners. The first part presents a theoretical description of various parts of the capital structure and theoretical approaches to their optimalization. These principles are subsequently applied in a practical part. It examines the current state of the capital structure at SERVISBAL OBALY Ltd. and also other factors that might influence the way of the company’s funding. Based on these observations the thesis tries to optimize the capital structure of individual significant factors and uses partial summaries for proposing a final solution of the capital structure optimalization.

Klíčová slova Kapitálová struktura, teorie kapitálové struktury, finanční analýza, náklady kapitálu, optimalizace.

Key words Capital structure, theory of capital structure, financial analysis, cost of capital, optimalization.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku vypracoval samostatně a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Novém Městě nad Metují 13. května 2012 Lukáš Jiří Horčička

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 5 1

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 6 1.1 1.1.1 1.1.2 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4

2

ZDROJE FINANCOVÁNÍ ........................................................................................................................... 6 Interní zdroje vs. externí zdroje ....................................................................................................... 6 Vlastní kapitál vs. cizí kapitál .......................................................................................................... 7 OPTIMÁLNÍ STRUKTURA KAPITÁLU........................................................................................................ 7 Náklady kapitálu .............................................................................................................................. 9 Náklady cizího kapitálu.................................................................................................................... 9 Náklady vlastního kapitálu............................................................................................................... 9 Daňový štít ..................................................................................................................................... 10 Náklady finanční tísně.................................................................................................................... 10 TEORIE KAPITÁLOVÉ STRUKTURY........................................................................................................ 10 Zlatá pravidla financování ............................................................................................................. 10 M-M I ............................................................................................................................................. 11 M-M II ............................................................................................................................................ 11 Klasická teorie ............................................................................................................................... 11 Teorie hierarchického pořádku ...................................................................................................... 12 Odvětvové standardy a benchmarking ........................................................................................... 13 PRVKY ANALÝZY PROSTŘEDÍ ............................................................................................................... 13 SWOT analýza................................................................................................................................ 13 Finanční analýza ............................................................................................................................ 14 EVA – ekonomická přidaná hodnota.............................................................................................. 14 Poměrové ukazatele ....................................................................................................................... 16

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................. 17 2.1 SPOLEČNOST SERVISBAL OBALY S.R.O. ......................................................................................... 17 2.1.1 Požadavky vlastníků a strategické záměry firmy......................... Chyba! Záložka není definována. 2.2 ANALÝZA VNĚJŠÍHO OKOLÍ....................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.2.1 PESTLE analýza ......................................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.2.2 Vývojové trendy ve struktuře kapitálu ......................................... Chyba! Záložka není definována. 2.3 ANALÝZA VNITŘNÍCH MOŢNOSTÍ SPOLEČNOSTI ........................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.3.1 Benchmarking s odvětvími .......................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.3.2 Benchmarking s konkurenčními firmami (UNIPAP a.s, TART s.r.o) .............. Chyba! Záložka není definována. 2.3.3 Srovnání s rodinnými firmami..................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.3.4 Analýza kapitálové struktury firmy SERVISBAL OBALY s.r.o.... Chyba! Záložka není definována. 2.3.5 Řízený rozhovor .......................................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.4 SWOT ANALÝZA ...................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.5 OPTIMALIZACE KAPITÁLOVÉ STRUKTURY (KS) ........................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.5.1 Optimalizace KS vzhledem ke zlatým pravidlům financování ..... Chyba! Záložka není definována. 2.5.2 Optimalizace kapitálové struktury dle teorie hierarchického pořádku ........... Chyba! Záložka není definována. 2.5.3 Optimalizace kapitálové struktury vzhledem k EVA.................... Chyba! Záložka není definována. 2.5.4 Optimalizace kapitálové struktury dle klasické teorie ................ Chyba! Záložka není definována. 2.5.5 Optimalizace KS vzhledem k odvětvovému průměru a konkurenci ................. Chyba! Záložka není definována. 2.5.6 Optimalizace KS vzhledem k budoucímu vývoji ekonomiky ........ Chyba! Záložka není definována.

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 19 ZDROJE ............................................................................................................................................................... 21 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 23 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 23 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 24

ÚVOD Bakalářská práce „Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku“ se zabývá zkoumáním pasivní strany rozvahové bilance. Vhodným zvolením a kombinací různých druhů financování lze docílit sníţení nákladů a růstu hodnoty a stability firmy. Toto téma také nabývá nového významu ve světle poslední ekonomické krize, kdy se tradiční postupy stanovování optimální struktury mohly projevit jako naprosto nedostatečné nebo nezahrnující některé podstatné faktory. V teoretické části bakalářské práce bude vymezen pojem kapitálová struktura a budou popsány jednotlivé druhy financování. Také zde budou uvedeny mechanismy a postupy vhodné pro cíle této práce a v rámci teoretické části budou rovněţ vybrány ty, které nejlépe korespondují se záměrem práce a charakterem společnosti, na kterou budou tyto postupy aplikovány. Hlavním cílem je tedy analyzovat kapitálovou strukturu společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. a navrhnout řešení vedoucí k její optimalizaci. Zkoumání způsobů a druhů zdrojů financování, jejich poměrů a vhodnosti bude hlavní náplní této práce. Společně s analýzou teoretických postupů bude výstupem návrh několika variant, které budou v souladu s cíli společnosti. Pro toto zadání byla navázána spolupráce se společností SERVISBAL OBALY s.r.o., pro kterou jsou závěry této práce primárně určeny. Spolupráce s touto firmu probíhala skrze vlastníky této firmy, jejichţ preference měly významný vliv na podcíle analýzy a optimalizace. Výstupy této práce jsou určeny právě pro majitele, kterým by měly slouţit jako analýza současného stavu, podklad pro pochopení činnosti managementu v oblasti kapitálové struktury a případně i jako podklad pro příští strategii společnosti. Vzhledem k tomuto a také velkému mnoţství obsaţených interních materiálů společnosti bude zveřejněna a veřejnosti zpřístupněna pouze teoretická část. Mezi dílčí cíle této práce patří analýza kapitálové struktury společnosti vzhledem k vnějšímu okolí, analýza vnitřního prostředí a na těchto základech navrţení opatření vedoucích ke zlepšení stability a konkurenceschopnosti společnosti. Stejně tak bude tato práce zkoumat, zda kapitálová struktura v současné době maximalizuje hodnotu podniku pro majitele. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda je současná kapitálová struktura ve shodě se strategií společnosti a učinit návrhy pro její případnou optimalizaci. Za hlavní cíl lze povaţovat syntézu jednotlivých způsobů optimalizace do několika variant, které budou optimalizovat kapitálovou strukturu podniku z co nejvíce úhlů pohledu, avšak se zvláštním zřetelem na kritéria vytyčená vlastníky společnosti.

5

1 Teoretická část Tato část je zaměřena na vymezení základních pojmů a definic, které budou potřebné pro praktickou část. Dále budou ve stručnosti uvedeny některé z teorií kapitálových struktur. Jelikoţ je teoretická část pouze východiskem a základnou pro část praktickou, bude kladen důraz především na teorii přímo vyuţitelnou pro cíle práce. Z velké míry je zde vyloučen zřetel na druhy zdrojů financování, které jsou v současné době mimo moţnosti firmy, pro kterou je tato bakalářská práce zpracovávána.

1.1 Zdroje financování Pro tuto práci bude klíčové porozumění pojmu kapitálová struktura.Ten je v literatuře chápan skrze mnohé definice, které se od sebe mohou v náhledech mírně lišit. Autoři si tento pojem definují podle hloubky, do které chtějí kapitálovou strukturu řešit. Pro lepší objasnění, jak můţe být kapitálová struktura chápana, bude uvedeno několik moţných definic. - Moţnost 1: „Kapitálová struktura je mix dlouhodobých fondů používaných ve firmě.“1 Jedná se tedy pouze o zdroje dlouhodobého financování. - Moţnost 2: „Kapitálovou strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů (původ, pramen), z nichž majetek podniku vznikl.“2 V tomto případě můţeme kapitálovou strukturu ztotoţnit s pojmem finanční struktura, jak je všeobecně chápána, a mohli bychom ji v podniku přiřadit jako strukturu pasiv v rozvaze. Pro potřeby této práce bude vyuţita tato definice a pojem kapitálová struktura bude povaţován za strukturu všech zdrojů investic. Zdroje financování lze dělit podle různých kritérií. Jak z hlediska časového na krátkodobé a dlouhodobé zdroje, tak i podle kritéria místa vzniku kapitálu, tedy na interní a externí. Dále je moţné rozdělit zdroje podle vlastnictví na zdroje vlastní a cizí. Toto dělení je respektované i ve standardních účetních rozvahách.

1.1.1 Interní zdroje vs. externí zdroje Interní zdroje jsou finanční zdroje, které vznikly nebo vznikají činností uvnitř podniku. 3 1. Odpisy, 2. nerozdělený (zadrţený) zisk, 3. dlouhodobé finanční rezervy (rezervní fondy, penzijní fondy). Externí zdroje vznikly činností mimo podnik a oproti vlastním zdrojům jsou rozšířené o vklady vlastníků. Patří sem: 1. Kmenové akcie, 2. prioritní akcie aj., 3. obligace, 4. dlouhodobé úvěry finančních institucí, 5. dlouhodobé úvěry dodavatelské, 6. finanční leasing, 7. finanční podpora stáru či jiných institucí, 8. ostatní externí zdroje (různé druhy finančních inovací, rizikový kapitál). Jako alternativní zdroje uvádí Kalouda4 leasing, projektové financování a franšízu. Do této kategorie je řazen i faktoring. Jedná se o odprodej pohledávek s delší časovou splatností, za které je faktoringové společnosti placen poplatek (obvykle ve výši 0,6 aţ 1,2 %5), případně úrok. Pohledávky nicméně 1

JINDŘICHOVSKÁ, BLÁHA, 2001:183 SYNEK, 2002:122 3 VALACH, 2001:247 4 KALOUDA 2011:218 - 231 5 HUČKA, KISLINGEROVÁ, MALÝ 2011:226 2

6

nepřecházejí plně na faktoringové společnosti a v zásadě se jedná o „půjčku zajištěnou fakturou, kterou banka nebo jiná instituce (faktor) přijme jako dostatečnou protihodnotu rizika6.

1.1.2 Vlastní kapitál vs. cizí kapitál „Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům) podniku (účetní jednotky)…Vlastní kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika…Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty (finanční nezávislosti) podniku.“7 Vlastní kapitál můţeme dělit na: 1. Základní kapitál, 2. kapitálové fondy, 3. fondy ze zisku, 4. nerozdělený výsledek hospodaření minulých let, 5. hospodářský výsledek. „Cizí kapitál je závazkem (dluhem) podniku, který podnik musí v určené době splatit.“8 Za důvody pro zapojení cizího kapitálu uvádí Synek především moţnou nedostatečnost vlastního kapitálu pro zaloţení podniku nebo pro danou investici. Pouţitím cizího kapitálu se nezakládají ţádná práva v přímém řízení po poskytovatele kapitálu a také v neposlední řadě vyzdvihuje, ţe cizí kapitál je většinou levnější neţ kapitál vlastní9. Poslední dva body si však zaslouţí větší rozvedení. Cizí kapitál sice nemusí zakládat ţádná práva v přímém řízení, ale můţe vlastníkům a manaţerům stanovovat pravidla, která vliv na řízení mít mohou (záruky, nemoţnost operovat s majetkem atd.). Také obvyklá niţší cena cizího kapitálu je zpochybňována Kaloudou, který formuluje názor: „Mnohdy až dogmaticky presentovaná zásada, že „vlastní zdroje jsou dražší než cizí“ v žádném případě neplatí absolutně,…a výsledek srovnání jejich ceny může vyznít ve prospěch libovolného z nich“10 Cizí kapitál tvoří: 1. Rezervy, 2. dlouhodobé závazky, 3. krátkodobé závazky, 4. bankovní úvěry. Podle doby splatnosti lze cizí kapitál také dělit na: 1. Krátkodobý cizí kapitál (krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry), 2. dlouhodobý cizí kapitál (rezervy, dlouhodobé závazky, dlouhodobé bankovní úvěry).

1.2 Optimální struktura kapitálu Optimální struktura kapitálu je pojem, který je vţdy silně závislý na cílech, které daný podnik sleduje. Ačkoliv v odborné literatuře lze často najít, ţe nejvyšším cílem kaţdého podniku je maximalizace své trţní hodnoty a „optimální kapitálovou strukturu podniku můžeme proto také definovat jako takové složení kapitálu, které maximalizuje tržní hodnotu firmy“11 (nebo za jistých podmínek totoţný cíl minimalizace váţeného průměru kapitálu12), v praxi mohou mít firmy i jiné cíle nebo se krátkodobě ve firemní praxi dostávat do sporu s tímto principem. Pro podporu tohoto tvrzení bude uveden příklad obecných cílů podniku dle Šimana a Petery13: 6

HUČKA, KISLINGEROVÁ, MALÝ 2011:227 SYNEK 2002:123 8 SYNEK 2001:124 9 SYNEK 2002:126 10 KALOUDA 2011:94 11 VALACH 2001:276 12 BREALEY, MYERS 1999:438 13 ŠIMAN, PETERA 2010:7 7

7

Zvyšovat trţní hodnotu podniku, vybudovat podnik, který bude ţivit budoucí generace zakladatele, získat nadstandardní ţivotní úroveň, pokračovat v rodinné tradici, zhodnotit vlastní peněţní prostředky ve větším rozsahu neţ v bance, zvýšit trţní podíl (ovládnout trh určité komodity), pohltit konkurenci. V historii bylo vytvořeno několik teorií více či méně zohledňující reálné předpoklady, nebo zkonstruované na základě empirických studií. V této práci budou popsány nejznámější teoretické přístupy, ale pozornost bude věnována podrobněji pouze těm, které se svými předpoklady blíţí realitě a mohou do praktické části přinést relevantní výsledky. Pro hledání ideální kapitálové struktury se jako velice důleţité jeví argumenty Brealeyho a Myerse14. Ti uvádí, ţe podnik by při výběru ideálního poměru dluhu ke jmění měl zohledňovat následující okruhy: 1/ Daně – Ačkoliv zadluţení zvyšuje daňový štít podniku (viz dále), je dobré zváţit, je-li tento štít firma schopna reálně vyuţít. Daňový štít např. ztrácí smysl při neschopnosti firmy vydělat si na platbu úroků. Dalšími moţnostmi vyuţití daňového štítu je např. vyuţití zrychlených odpisů. 2/ Riziko – Je třeba počítat s náklady finanční tísně. Obecně se povaţují tyto náklady vyšší u společností s vyšší mírou zadluţení. 3/ Typ aktiv – Náklady finanční tísně závisí i na struktuře aktiv společnosti (hmotné X nehmotné) a také na růstových příleţitostech. Společnosti s velkou mírou nehmotných aktiv si při ceteris paribus (za jinak stejných okolností) mohou vypůjčovat méně. 4/ Finanční volnost – Za důleţité pro podnik povaţuje Brealey a Myers dostatečnou finanční volnost (dostatek volných finančních prostředků), aby v případě výskytu zajímavé příleţitosti mohl podnik do této investovat. Toto je dle autorů nejvýhodnější pro firmy s velkým růstovým potenciálem a s kladnou čistou současnou hodnotou. Naopak Valach povaţuje za tři hlavní cíle při výběru zdrojů financování (Valach zde mluví o dlouhodobých zdrojích. Přesto jsou zařazena do této práce jeho kritéria, neboť mohou být do jisté míry univerzální): a) „Zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na podnikem předpokládané investice, splňující požadovanou míru výnosnosti, b) dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadované investice, c) nenarušit finanční stabilitu (nezvýšit podstatně finanční riziko firmy) – např. neúměrným zapojením cizího dlouhodobého kapitálu do financování investic.“15 Při braní zřetele na výše uvedené názory je moţné pro tuto práci zjednodušit: Za optimální strukturu kapitálu v podniku bude povaţována taková, která bude minimalizovat průměrné náklady kapitálu, bude korespondovat s cíli podniku a bude respektovat vnější faktory, které podnik nemůţe ovlivnit. Následující body se věnují některým faktorům, které mají na kapitálovou strukturu vliv.

14 15

BREALEY, MYERS 1999:477-479 VALACH 2011:247 8

1.2.1 Náklady kapitálu „Náklady kapitálu představují pro podnik výdaj, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu (...) použitých na financování nových investic.“16 Tato cena je obvykle uváděna v procentech. Definice nicméně není úplně přesná, neboť opomíjí náklady příleţitosti. Jako jiný způsob, kterým lze definovat cenu kapitálu, je: Investory minimální poţadovaná míra, při které jsou ochotni poskytnout firmě kapitál. Ať uţ zvolíme kteroukoliv variantu, výše úroku (ceny) bude determinována třemi hlavními faktory. Dobou splatnosti kapitálu, mírou rizika, které investor bude muset podstoupit a způsobem úhrady nákladů kapitálu podnikem. V posledním případě je důleţité, zda jsou náklady kapitálu splatné před, nebo po zdanění (respektive zda sniţují daňový základ)17.

1.2.2 Náklady cizího kapitálu Náklady dluhu jsou výší úroku, kterou musí společnost zaplatit věřiteli za poskytnutí úvěru. V tomto případě je ale úvěr započitatelný jako daňově odečitatelná poloţka, a tak je třeba tuto skutečnost zohlednit při výpočtu nákladů dluhu. Dále se do nákladu dluhu musí započítat náklady spojené se získáváním těchto prostředků (např. posouzení bonity ţadatele, zpracování úvěrového návrhu, průběţný monitoring finančního stavu atd.).18 Obzvláště pro malé podniky a malé objemy půjček mohou tyto náklady tvořit velký podíl na celkových nákladech dluhu.

1.2.3 Náklady vlastního kapitálu Vzhledem k formě společnosti, na kterou se tato bakalářská práce zaměřuje, budou náklady nerozděleného zisku společně s náklady úvěrů důleţité pro další aplikaci. Dle Valacha19 někteří ekonomové uvaţují náklady nerozděleného zisku za nulové, protoţe explicitně nemusí vynakládat ţádné prostředky k jeho získání. Pokud ovšem budeme respektovat současnou ekonomickou teorii, musíme vzít v potaz náklady ztracené příleţitosti. Existuje mnoho způsobů pro stanovení výnosnosti vlastního kapitálu. Zde budou uvedeny pouze některé z nich. Cenu kapitálu si mohou určit majitelé podniku normativně interním pokynem, jako minimální (konstantní) výnos, který poţadují. Aţ na výjimky bývá stanoven expertním odhadem a nelze tedy většinou stanovit přesný postup stanovení, neboť takový odhad v sobě často skrývá velké procento vlastní zkušenosti a osobních preferencí. Tento způsob s sebou můţe nést riziko odtrţení poţadavků investora od reality a kladení příliš velkých nebo malých nároků na management podniku. Další moţností můţe být stanovení základní sazby (brané v ekonomice jako bezrizikové, za tuto byla donedávna obvykle povaţována výnosová sazba státních dluhopisů) a následné přičtení rizikových přiráţek20 na základě zhodnocení rizikových faktorů21. Jedná se například o CAPM model. Nevýhodou této metody však mohou být extrémní velikosti poţadovaného výnosového procenta, které můţe klást překáţky projektům majícím relativně nízké výnosové procento, ale mohou v sobě nést jiné preference (například psychologické). Dalším způsobem můţe být například odvození poţadované míry výnosu z historických dat daného odvětví, případně odvození si poţadované míry výnosu na datech obdobného podniku, ale tento způsob je autorem práce shledáván poněkud rigidním ve vztahu k současné dynamické situaci.

16

VALACH 2001:253 VALACH, 254 18 ŠIMAN, PETERA 2010:58 19 VALACH 2001:259 20 ŠIMAN, PETERA 2010:59 21 Viz metodika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR dostupná na www.mpo.cz 9 17

Mezní náklady kapitálu Tento pojem označuje výši nákladů, kterou musí podnik vynaloţit na dodatečnou jednotku kapitálu určitého druhu. Náklady totiţ nemají konstantní úroveň a s růstem jednotlivých sloţek se mohou měnit. Průměrné náklady dluhu Pod tímto pojmem je chápán váţený průměr nákladů jednotlivých druhů kapitálu. Dále mohou být náklady ovlivněny dalšími faktory (viz daňový štít atd.). Jsou klíčovým ukazatelem pro určení ideální finanční struktury a mohou slouţit k určení poţadované míry výnosnosti.

1.2.4 Daňový štít Daňový štít, nebo také daňový efekt, je jev, kdy při kterém platí, ţe úroky dluhů (dluhového financování) jsou daňově uznatelnými náklady a sniţují daňový základ ze zisku firmy. „Daňový štít závisí pouze na daňové sazbě korporace a na schopnosti … vydělat dost na zaplacení úrokových sazeb…“22 Úroková sazba skutečná = Nomin. hodnota úr. sazby * (100 – sazba daně z příjmů)/10023

1.2.5 Náklady finanční tísně Náklady finanční tísně označují veškeré náklady, které mohou vzniknout podniku v důsledku neplnění finančních závazků, které mohou vyvrcholit konkurzem. Ačkoliv se jedná o obtíţně stanovitelné náklady, Valach24 uvádí, ţe dle výzkumu E. Altmana se můţe jednat o 12-17 % trţní hodnoty firmy (Oproti Brealey a Myers25 uvádí 5,3 % v případě ţelezničních společností). Při nízké míře zadluţení bývají povaţovány za zanedbatelné, ale se vzrůstajícím stupněm zadluţení jsou vnímány stále jako rostoucí a mohou dosahovat značné části hodnoty firmy. Na velikost nákladů má mimo jiné vliv typ majetku. Je pravděpodobnější, ţe u univerzálních strojů a surovin bude kolísání hodnoty menší neţ u specializovaných strojů a duševního vlastnictví, sítí zákazníků apod. Náklady je dále ještě moţné dělit na náklady úpadku a náklady vyplývající z konfliktu zájmů. Náklady úpadku jsou veškeré náklady spojené s finančními obtíţemi firmy. Obsahují náklady na právní zastoupení, auditory, dále náklady spojené s přerušením projektů, niţší trţní hodnotu majetku, vyšší úroky poţadované věřiteli pro pokrytí rizika i náklady spojené s odchodem kvalifikovaného lidského kapitálu. Náklady vyplývající z konfliktu zájmu vznikají v důsledku protichůdných zájmů vlastníků a managementu. Jedním z příkladů takových proti sobě jdoucích zájmů můţe být snaha managementu zachovat si svá místa a pracovní výhody i za nepříznivých ekonomických podmínek, kdy by majitelé rádi stlačili náklady co nejníţe.

1.3 Teorie kapitálové struktury 1.3.1 Zlatá pravidla financování Zlatá pravidla vznikla jako empirií podloţené poznatky osob z praxe. Tyto základní zásady při konstrukci kapitálové struktury podniku jsou spíše doporučeními a nekladou si za cíl nalézt nějaké univerzální řešení. Tato pravidla také připouští moţná odchýlení od doporučených hodnot v závislosti na trţních podmínkách a charakteru podniku. Vyskytují se v mnoha variantách, pro lepší přehlednost však budou uvedeny pouze tři nejznámější.26

22

BRALEY, MYERS 1999:453 ŠIMAN, PETERA 2010: 59 24 VALACH 2001:262 25 BREALEY, MYERS 1999:467 26 ŠIMAN, PETERA 2010:63 23

10

Zlaté bilanční pravidlo: (téţ zlaté pravidlo financování) Při tomto pojetí by měly být veškerá dlouhodobá aktiva a oběţná aktiva, která se v podniku vyskytují dlouhodobě, financována dlouhodobými zdroji. Zlaté pravidlo financování = Stálá aktiva / (Vlastní kapitál + dlouh. cizí zdroje) = max. 1 Zlaté pari pravidlo (konzervativní pojetí): Dlouhodobý majetek společnosti by měl být financován výhradně vlastním kapitálem. Zlaté pari pravidlo = Stálá aktiva / Vlastní zdroje = max. 1 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika: Vlastní kapitál by měl být větší neţ cizí kapitál. Poměr cizího kapitálu ku vlastnímu by neměl překročit poměr 1:1. Při pouţívání tohoto pravidla je třeba zohledňovat charakter podniku a kapitálovou náročnost. Zlaté pravidlo vyrovnání rizik = Vlastní zdroje / Cizí zdroje = min. 1

1.3.2 M-M I Jedná se o jednu z prvních teorií kapitálové struktury, která byla výsledkem práce Modiglianiho a Millera. Tato teorie stála a padala se silnými předpoklady, mezi které patřila například existence dokonalých kapitálových trhů, neexistence bankrotu, zdanění apod. Jak je jiţ na první pohled zřejmé, má tento přístup hodnotu spíše teoretickou. Zjednodušeně se dá říci, ţe výstupem této teorie je tvrzení, ţe jakékoliv rozloţení financování firmy (dlouhodobé X krátkodobé; vlastní X cizí) nijak neovlivní průměrné náklady dluhu a nemá ţádný vliv na její trţní hodnotu (struktura kapitálu je čistě marketingová záleţitost). Tento jev nebyl ale v praxi nikdy pozorován.27

1.3.3 M-M II Jedná se o upravenou teorii MM I, která tvrdí, ţe s větší mírou zadluţení roste očekávaná míra výnosů. Teorie tak mimo jiné říká, ţe pro podnik je nejvýhodnější mít 100 % zadluţení, neboť právě tehdy budou průměrné náklady kapitálu nejniţší. Ani tento stav není v praxi takřka pozorován. Toto, a také stále náročné poţadavky modelu pro jeho funkčnost, způsobuje, ţe zmíněný přístup není povaţován za dostatečně realistický pro potřeby této práce.

1.3.4 Klasická teorie Klasická teorie kapitálové struktury respektuje vliv daní a daňového štítu, stejně tak i náklady finanční tísně. Právě započítání těchto nákladů do nákladů jednotlivých druhů kapitálu je velmi důleţité. Za optimální kapitálovou strukturu povaţuje tu, při níţ je maximalizována trţní hodnota podniku, a průměrné náklady jsou tedy dlouhodobě minimální. Vychází ze tří předpokladů28: 1) Náklady vlastního kapitálu jsou vyšší neţ náklady na dluh. Kromě vyššího rizika, které věřitelé podstupují (a tedy vyššího poţadovaného výnosu), zde působí i výše zmíněný daňový štít. 2) Náklady dluhu s růstem poměrem dluhu ku vlastnímu kapitálu rostou. Kromě vyšší rizikové přiráţky poţadované věřiteli (větší zadluţení pro ně znamená vyšší pravděpodobnost bankrotu) se od jisté míry zadluţení zapojují markantněji i náklady finanční tísně, které postupně rostou ze stejných důvodů jako riziková přiráţka. 3) S růstem zadluţenosti začínají vlastníci pociťovat zvýšené riziko a v závislosti na tom i poţadovat vyšší výnos. Rostou tedy náklady na vlastní kapitál.

27 28

VALACH 2001:275 VALACH 2001:276-277 11

Graf č. 1: Náklady kapitálu Náklady kapitálu v%

Nvk

N Nd

Optimální

D K

Dluh Kapitál

Zdroj: zpracováno dle VALACH 2001:276 Nd – Náklady dluhu Nck – Náklady vlastního kapitálu N – Průměrné náklady kapitálu V průběhu času se ukázalo, ţe tato teorie dokáţe zhruba popisovat dynamiku nákladů jednotlivých sloţek kapitálu mnohem lépe neţ předešlé teorie. Firemní praxe však ukázala, ţe predikce přesného vývoje nákladů kapitálu je téměř nemoţná. Lze totiţ velice těţko předpovědět, jak budou věřitelé reagovat při různých mírách zadluţení, jak rizikovost dluhu vyhodnotí a jaký úrok budou poţadovat. Přesto nelze pokusy najít minimum nákladů označit za nesmyslné. Je ale nutné počítat s omezenou vypovídací schopností, neboť výsledky budou vycházet z odhadů podstatných veličin (náklady dluhu, náklady finanční tísně apod.). Navíc je důleţité brát v potaz, ţe tato teorie nebere na zřetel např. preference manaţerů a vlastníků, budoucí směřování firmy, náklady na změnu kapitálové struktury (které mohou být značné, např. emisní náklady dluhopisů, akcií) ani časové nároky takové změny. I ato teorie má slepá místa a jevy, které neumí vysvětlit. Nabízí se například otázka, proč největší a nejúspěšnější firmy prosperují pouze s velmi malým dluhem apod.29

1.3.5 Teorie hierarchického pořádku Výstupem této teorie není ţádný standardizovaný poměr dluhového financování podniku a kapitálová struktura je vzhledem k existenci dvou druhů vlastního jmění (vnitřního a vnějšího) určována pouze preferencemi podniku k vyuţití externích zdrojů. Zjednodušené podmínky této teorie, které podniky podle ní splňují, zní následovně30: 1) Strnulá dividendní politika, 2) preferování vnitřních fondů, 3) nechuť firmy k vydávání akcií, 4) cílový výplatní poměr je upravován podle investičních příleţitostí; snaha vyhýbat se náhlým změnám dividend. Teorie se snaţí vysvětlit, proč si úspěšné firmy vypůjčují méně neţ podniky s malými zisky, které spíše emitují dluh31. Odůvodnění podle této teorie spočívá v tom, ţe úspěšné firmy mají dostatek 29

BREALEY, MYERS 1999:476 BREALEY, MYERS 1999:477-479 31 Brealey a Myers uvádí, ţe takto to platí obecně. Oproti tomu Hučka, Kislingerová a Malý uvádí o firmách, ţe „pokud se společnosti snad v minulosti snažili vyhýbat externím tlakům a chovaly se podle teorie hierarchického 12 30

prostředků a jejich potřeba cizího kapitálu je tedy malá, zatímco méně ziskové společnosti se snaţí dluhem pokrývat své investiční záměry, na které nemají dostatek vlastních prostředků. Tato teorie reflektuje rovněţ moţné chování finančních manaţerů při hledání finančních zdrojů za pouţití metody nejmenšího odporu, kdy vnitřní fondy jsou nejsnáze (často i dostatečně rychle) dostupné. Na druhou stranu tato teorie můţe zahrnovat i čistě ekonomické chování subjektů, kdy se budou brát v potaz emisní náklady jednotlivých zdrojů financování (v tomto případě mají vnitřní zdroje emisní náklady nulové).

1.3.6 Odvětvové standardy a benchmarking Odvětvové standardy, neboli finanční analýza podniků v daném odvětví, mohou představovat zajímavý způsob na ověření vlastních postupů. V tomto případě se vychází z předpokladu, ţe (pokud je trh jiţ dostatečně ustálený) firmy na něm operující budou mít v hrubých rysech podobnou strukturu financí na základě zkušeností, které dané subjekty za dobu své existence získaly a také na základě případných analýz a optimalizací, které si dané firmy nechaly vypracovat pro svou potřebu. V tomto případě můţe obecná struktura kapitálu v daném odvětví slouţit jako etalon, kterého se můţe firma snaţit docílit místo alternativního hledání vlastní cesty. Dalším moţným způsobem je vyuţít dostupná data pro porovnávání efektivnosti (benchmarking) v rámci odvětví a hledání způsobů, jak odvětvové hodnoty překonávat. Je otázkou, nakolik je moţné nalézt v daném odvětví srovnatelné podniky? Sedláček32 klade důraz při srovnávání firem na zohlednění: 1) srovnatelnosti ekonomických subjektů – suroviny, technologie, zákazníci, geografické hledisko, politicko-ekonomické prostředí aj. 2) podobnosti firem – předpokladem finanční analýzy je, ţe firmy jsou si podobné a platí mezi nimi princip přímé úměry (např. 2x tolik lidí bude stát 2x tolik na platech). Tento předpoklad nemusí v praxi úplně platit. 3) nehomogenity firem – ani firmy splňující podmínky srovnatelnosti nezaručují plnou shodu ekonomických parametrů.

1.4 Prvky analýzy prostředí 1.4.1 SWOT analýza „SWOT analýza je jednou z metod strategické analýzy výchozího stavu organizace nebo její části, kdy na základě vnitřní analýzy (silné a slabé stránky) a vnější analýzy (příleţitosti a hrozby) jsou generovány alternativy strategií“33 Cílem této metody je identifikovat konkurenční výhody a klíčové faktory úspěchu.34 Všechny relevantní údaje jsou zapsány do matice o čtyřech polích (Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příleţitosti, Threats – hrozby). Údaje pro SWOT analýzu by měly být získány důkladnou analýzou vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Pro analýzu vnějšího okolí bude vyuţívána PESTLE analýza a popis trendů u kapitálové struktury ve světě. Pro analýzu vnitřního prostředí firmy bude vyuţita metoda benchmarkingu, trendové analýzy a řízeného rozhovoru s majiteli. Principy, kterými se má řídit tvorba SWOT analýzy, jsou podle Grasselové35 tyto:  Princip účelnosti (zaměřujeme se na určitý problém),  princip relevantnosti (pouze podstatná data), pořádku, nyní již asi těžko nalezneme oblast, kde bychom tuto teorii „prokázali empiricky“ – je ale možné, že se naopak pod vlivem krize běh věcí obrátí a podniky se počnou znovu obracet primárně k vlastním zdrojům“ (HUČKA, KISLINGEROVÁ, MALÝ 2011:198) 32 SEDLÁČEK, 2001:6-7 33 GRASSEOVÁ a kol. 2010:296 34 KEŘKOVSKÝ, VYKYPĚL 2002:97 35 GRASSELOVÁ a kol. 2010:300 13

 

princip kauzality (hledáme příčiny, nikoliv následky), princip objektivnosti.

PESTLE analýza se zaměřuje na příleţitosti a hrozby, které mohou nastat ve vztahu k analyzované organizaci36. Slovo PESTLE je akronymem počátečních faktorů, na něţ se analýza zaměřuje. Jedná se o faktory politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní a ekologické. Důleţité jevy jsou zapsány do tabulky a dále doplněny o jejich očekávaný vývoj. Jednotlivé faktory jsou následně ohodnoceny podle velikosti dopadu a míry relevance pro problematiku, na kterou je celá SWOT analýza zaměřena. Benchmarking, trendová analýza a řízený rozhovor v této práci plní funkci analýzy vnitřního prostředí firmy. Výsledkem této analýzy budou silné a slabé stránky relevantní pro celkovou koncepci SWOT analýzy. Benchmarking by měl plnit kritéria na něj kladená (viz kapitola odvětvové standardy) a být dostatečně objektivní. Oproti tomu řízený rozhovor se snaţí zjistit subjektivní preference vlastníků vzhledem ke kapitálové struktuře, preference zdrojů apod. Rozhovor bude proveden stylem polostrukturovaného interwiew37, při němţ budou nastaveny pouze okruhy rozhovoru a jednotlivá témata budou ve stručnosti zaznamenána ve formě otázek a odpovědí a následně autorizována.

1.4.2 Finanční analýza Horizontální finanční analýza „Pod pojmem „horizontální analýza“ rozumíme rozbor vývoje absolutních ukazatelů prezentovaných na totožných řádcích účetních výkazů v horizontálním (vodorovném) směru.“38 Často se o ní hovoří také jako o analýze trendů. Porovnáním stejných řádků účetní osnovy můţeme vysledovat tendence firmy, odchylky a schopnost firmy plnit své cíle (má-li nějaké). Při interpretaci výsledků je nicméně nutné nezapomínat i na vnější okolí (politické změny, přírodní katastrofy, ceny vstupů atd.), na něţ nemá podnik přímo vliv, a tyto faktory zohlednit. Vertikální finanční analýza Jedná se o analýzu struktury majetku a kapitálu. Právě optimalizace kapitálové struktury, s ohledem na výše uvedené teorie, bude výstupem této práce. Je tedy třeba zhodnotit vývoj jednotlivých sloţek finanční struktury.

1.4.3 EVA – ekonomická přidaná hodnota Tento ukazatel reprezentuje, o kolik zisk z provozní činnosti po zdanění převyšuje celkové náklady kapitálu. Měří tedy přidanou hodnotu a je často pouţíván vlastníky podniků jako strategický ukazatel. Jeho vyhodnocení je prováděno následovně: EVA ≥ 0 – firma vytváří hodnotu EVA ≤ 0 – firma ničí hodnotu Vzorec pro tento je uváděn v následující podobě39:

NOPAT – čistý provozní hospodářský výsledek po zdanění WACC – průměrné vážené náklady na kapitál C – hodnota investovaného kapitálu (veškerých zpoplatněných zdrojů) Někdy je tento vzorec upraven do následující podoby40, která je taktéţ označována jako EVA(div): 36

GRASSELOVÁ a kol. 2010:179 MIOVSKÝ 2006:159 38 ŠIMAN, PETERA 2010:141 39 ŠIMAN, PETERA 2010:153 40 KALOUDA 2011:174 37

14

t - míra zdanění zisků EBIT – zisk před zdaněním a úroky WACC – Vážené průměrné náklady kapitálu Jak uţ název napovídá, snaţí se tento ukazatel identifikovat cenu veškerého kapitálu obsaţeného v podniku na základě stanovení podílů jednotlivých sloţek kapitálu v podniku a jejich ceny (určování ceny kapitálu viz výše). Vzorec pro akciové společnosti můţe vypadat takto41:

Kd – náklady na cizí kapitál (dluh) v % T – procento zdanění zisku v % Ks – náklady na vlastní kapitál (základní kapitál a nerozdělený zisk) v % Kp – náklady na preferenční akcie v % Wd, Wp, Ws – váhy jednotlivých kapitálových složek Vzhledem k charakteru analyzované společnosti (s.r.o.) lze vzorec zjednodušit42:

NVK – náklady vlastního kapitálu VK – vlastní kapitál CK – cizí kapitál rúCk – úroková míra CK SDPPO – sazba daně z příjmu právnických osob CúK – cizí úročený kapitál Graf č. 2: Vážené náklady kapitálu Náklady na kapitál (%)

WACC nck

nvk 0

Minimum

Zadluţenost CK/K (%)

Zdroj: Sedláček 2001:25 nk – vážené náklady kapitálu (viz níže WACC) nck – náklady cizího kapitálu nvk – náklady vlastního kapitálu

41 42

SYNEK 2002:127 PETŘÍK 2009:136 15

1.4.4 Poměrové ukazatele Podíl úvěrů na vlastním kapitálu v %43:

Celková zadluženost a kvóta vlastního kapitálu Ukazatel celkové zadluţenosti poměřuje cizí kapitál s celkovými aktivy (pasivy společnosti). Tento ukazatel je důleţitým jak pro věřitele společnosti (kteří obvykle preferují niţší míru zadluţenosti kvůli niţšímu riziku úpadku), tak i pro vlastníky (kteří obvykle preferují větší finanční páku).

Opakem tohoto ukazatele (jejich součtem je 1) je kvóta vlastního kapitálu, která poměřuje soběstačnost firmy porovnáváním vlastního kapitálu s celkovými aktivy.

Míra zadluženosti Tento ukazatel nabývá hodnot 0 aţ ∞. Má podobnou vypovídací schopnost jako ukazatel celková zadluţenost, i kdyţ způsob výkladu je poněkud odlišný44. Tento ukazatel se také nazývá finanční pákou.

ROE (rentabilita vlastního kapitálu) Tento ukazatel měří míru zhodnocení kapitálu vloţeného do společnosti vlastníky. Podle Šimana a Petery45 by měl ukazatel výrazně překonávat míru výnosu bezrizikové investice na finančním trhu. Tento ukazatel pak interpretují tak, ţe ROE by měl v průběhu času růst (neklesat) a dosahovat plánovaných hodnot.

ROA (rentabilita celkových vložených aktiv) Ukazatel ROA (return on assets) měří míru zhodnocení všeho kapitálu v podniku nezávisle na jeho druhu nebo původu46.

43

Interní materiály společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. (Strategie 2009 – 2013) Více SEDLÁČEK 2001:70 45 ŠIMAN, PETERA 2010:144 46 SEDLÁČEK 2001:63 16 44

2 Praktická část V praktické části bude snaha nalézt odpovědi na otázku, jak v současné době vypadá kapitálová struktura společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. a jakými způsoby lze zefektivnit uplatněním poznatků z teoretické části, které budeme dále konfrontovat s poznatky z praxe. Pokusíme se pomocí SWOT analýzy podniku vytipovat moţné slabiny kapitálové struktury vzhledem ke strategii podniku a poţadavků vlastníků. Pro tato potencionální problémová místa se pokusíme nalézt odpovídající řešení. Pro potřeby této práce vycházíme z veřejně dostupných zdrojů, odborné literatury, strategie společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o., dalších interních materiálů této firmy a konzultací s vlastníky.

2.1 Společnost SERVISBAL OBALY s.r.o. „Jsme úspěšná, progresivní, inovativní a kreativní společnosti. Rychle a spolehlivě dodáváme bezpečné, ekologické obaly a obalová řešení s vysokou přidanou hodnotou pro zákazníka. Jsme stabilní rodinná firma s týmem kvalifikovaných, motivovaných a spokojených zaměstnanců. Chráníme přírodu a kulturní hodnoty. Pracujeme na neustálém zlepšování se.“47 Společnost SERVISBAL OBALY s.r.o. se v současné době blíţí 20 letům existence. Jedná se o rodinnou firmu, která je ve společném vlastnictví manţelů. Hlavní sídlo firmy je situováno ve městě Dobruška. Firma se uţ od počátku svého vzniku věnuje obalům a obalové technice, a to hned v několika rovinách. Jako jedna z prvních českých firem na počátku 90. let minulého století přišla s konceptem velkoobchodu s širokým portfoliem obalů a obalové techniky, který byl podporován vlastní výrobou (především kartonáţe). Tyto dvě oblasti byly později podpořené sluţbou obalového poradenství. V současnosti je hlavní činností firmy velkoobchod s obalovým materiálem a standardizovanou kartonáţí. Relativně malé (ve srovnání s konkurenčními firmami Unipap a.s., Tart s.r.o., viz dále) výrobní oddělení se ve firmě zaměřuje na dvě oblasti. Nízkonákladovou kartonáţ (mříţky), kde je schopna konkurovat díky technologické převaze, a naopak na zakázkovou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, která je podporována vlastním konstrukčním a výzkumným oddělením. Společnost má zaveden systém řízení jakosti ISO 9001 a systém řízení ţivotního prostředí ISO 14001. Za celou dobu své existence obdrţela velké mnoţství ocenění v oblasti konstrukce (11x Obal roku, 3x World Star For Packaging). Další ocenění, která společnost obdrţela, bylo Subdodavatel roku 2004, LOG-IN 2006 za logistické inovace a naposledy v roce 2008 vyhrála prestiţní soutěţ Vodafone Firma roku. Datum vzniku48: 3 .8. 1993 Základní kapitál: 200 000 Kč Obrat v roce: 232 246 000 Kč Počet zaměstnanců: 72 Předmět podnikání: -Koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje, -výroba obalových materiálů, -poradenská sluţba v oboru obalové techniky, -balení zboţí na zakázku, -výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd, -pronájem a půjčování věcí movitých.

47

Poslání společnosti SERVISBAL OBALY. s.r.o. (Interní materiály: Strategie společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o na období 2009 – 2013) 48 Údaje platí pro rok 2011 (interní materiály společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o). 17

Následující obsah praktické části byl na přání společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. vynechán, protože obsahuje informace z interních materiálů společnosti.

18

Závěr Práce Optimalizace kapitálové struktury vybraného podniku se zabývala moţnostmi, jak naplnit různorodé poţadavky na optimální kapitálovou strukturu, ať uţ z pohledu teorií kapitálové struktury, přístupů zaloţených na empirii a firemní praxi, tak i na základě osobních poţadavků vlastníků společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. Na základě analýz zpracovaných v této práci došel autor k názoru, ţe společnost SERVISBAL OBALY s.r.o. je zdravá firma, které v současnosti nehrozí při zachování nastolených trendů úpadek (vzhledem ke zkoumané oblasti). Konstrukce kapitálové struktury probíhala během doby existence podniku z velké míry na základě osobních preferencí vlastníků společnosti, a to i po odpoutání majitelů společnosti od jejího přímého vedení. V současné době se tak děje skrze strategické koncepce, které jsou firmě zadávány a průběţně sledovány. Preference vlastníků se projevují především v malé zadluţenosti podniku oproti konkurenčním firmám a odvětvovému průměru, dále vliv poţadavku stabilního výnosu, silné vyuţívání financování aktiv skrze odpisy a zadrţený zisk, ale i celková dlouhodobá koncepce rodinné firmy. Tato práce měla za úkol mimo jiné zjistit, zda-li společnost maximalizuje v současné době hodnotu pro majitele společnosti. Na tuto otázku nelze najít jednoznačnou odpověď, protoţe společnost není obchodována veřejně a velká část hodnoty pro současné vlastníky je tvořena velice obtíţně ocenitelnými atributy jako je stabilita firmy, její dlouhodobá prosperita, snaha zachovat rodinný charakter firmy. Tyto vlastnosti podniku nelze plně ohodnotit trţními mechanismy, neboť v sobě nesou silnou subjektivní preferenci vlastníků. Ani strategické dokumenty nelze pravděpodobně pouţít jako dokonalý popis přání majitelů, protoţe i tyto materiály jsou připravovány ve spolupráci se zástupci firmy. Nicméně jedním ze způsobu jak zvednout hodnotu podniku pro vlastníky je jistě změna v přístupu ke kapitálové struktuře. Doporučení autora této práce spočívá především v lepším zpracování metodologie výpočtu ukazatele EVA, který majitelé pouţívají jako strategický ukazatel pro měření výkonnosti firmy. Upravený ukazatel by mohl majitelům dávat jasnější představu o vyuţívání zdrojů v podniků a výkonnosti managementu. Případně bych vlastníkům doporučil zajímat se i o další metody měření růstu hodnoty a prosperity podniku (např. IN99 aj.), jeţ by mohly poskytovat ucelenější obraz a srovnání, které v současné době společnosti do jisté míry chybí. Další oblastí, na kterou autor této práce upozorňuje, je cena kapitálu vlastníků. Ta je v současné době naprosto rigidní, coţ by se při výrazné změně ekonomické situace mohlo negativně projevit na straně společnosti nebo vlastníků. Na místě je věnovat čas řešení, které by lépe reflektovalo jednotlivé preference majitelů (udrţitelnost, stabilita, výnosnost) a zároveň bralo v potaz i ekonomické veličiny, které jsou podnikem nebo majitelem neovlivnitelné. Dalším doporučením této práce je důslednější přístup k plánování struktury kapitálu v podniku. Ačkoliv strategie společnosti na období 2009 – 2013 obsahovaly jisté omezení, tyto poţadavky byly do velké míry značně povšechné. Majitelé by měli problematice kapitálové struktury věnovat více pozornosti, v následných strategiích společnosti jasně deklarovat svůj postoj k jednotlivým druhům kapitálu, určit pásma, která jsou pro ně optimální a kombinace zdrojů, které jsou nepřípustné. Tyto názory by měly být konfrontovány s vedením podniku a měly by vyústit v jasnější strategické záměry (co se kapitálové struktury týče). Dalším efektem bude dostatečné seznámení managementu s preferencemi majitelů, které byly dosud předpokládány spíše implicitně. Ačkoliv si je autor této práce vědom, ţe hodnota společnosti pro majitele je vzhledem k atributům uvedeným výše obtíţně odhadnutelná, dovoluje si tvrdit, ţe na základě kritérií, která vlastníci sledují a poţadují i vzhledem k dílčím optimalizačním metodám pouţitým v této práci, lze v optimalizaci kapitálové struktury nalézt potenciál pro zvýšení hodnoty firmy pro majitele společnosti. Toho lze docílit zvýšením poměru zadluţenosti, který zvedne firmě finanční páku a zvýší výnosnost vlastního kapitálu, ale i celkových aktiv. Stejně tak ukazatel EVA bude reagovat na zvýšení poměru zadluţenosti zvýšením. Přesto vzhledem k výsledkům z dílčích optimalizací nedoporučuje autor práce navýšení cizích zdrojů dále neţ k poměru 35 % cizích zdrojů na celkovém kapitálu. Tato hodnota 19

zaručuje dostatečnou stabilitu firmy i navýšení jednotlivých sledovaných ukazatelů. Při vyšším zadluţení blíţícím se k hranici 45 % mohou náklady na změnu struktury nabývat významných částek. V neprospěch většího zadluţení také hovoří (autorem této práce) odhadovaný nepříznivý vývoj ekonomiky. Zadluţení na této úrovni můţe v prostředí současné ekonomické nejistoty představovat velké břemeno a přinášet zvýšené riziko úpadku.

20

ZDROJE Literární zdroje: BREALEY, Richard A; MYERS, Stewart C. Teorie a praxe firemních financí. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. ISBN 8072261894. GRASSEOVÁ, Monika; DUBEC, Radek; ŘEHÁK, David. Analýza v rukou manažera : 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2010. 325 s. ISBN 9788025126219. HUČKA, Miroslav; KISLINGEROVÁ, Eva; MALÝ, Milan. Vývojové tendence velkých podniků : podniky v 21. století. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2011. 275 s. ISBN 9788074001987. JINDŘICHOVSKÁ, Irena; BLAHA, Zdeněk Sid. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2001. 316 s. ISBN 8072610252. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. rozš. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 9788073803155. KEŘKOVSKÝ, Miloslav; VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení : teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2002. 172 s. ISBN 807179578X. KISLINGEROVÁ, Eva. Podnik v časech krize : jak se nedostat do potíží a jak se dostat z potíží: zkušenosti ze světové recese let 2007 až 2009. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 206 s. ISBN 9788024731360. KORÁB, Vojtěch; HANZELKOVÁ, Alena; MIHALISKO, Marek. Rodinné podnikání. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2008. 166 s. ISBN 9788025118436. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha : Grada, 2006. 332 s. ISBN 8024713624. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera :finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr. Financování podnikatelských subjektů : teorie pro praxi. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2010. 192 s. ISBN 9788074001178. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha : C.H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 8071797367. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 8086119386. Internetové zdroje: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 9.12.2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument89407.html Finanční analýza podnikové sféry za první pololetí 2011. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument102021.html

21

Další zdroje: SERVISBAL OBALY S.R.O. Strategie společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o na období 2009 2013. Dobruška, 2009. Interní účetní materiály společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. Řízený rozhovor se spolumajitelem společnosti Ladislavem Horčičkou, konaný dne 28. 4. 2012 v Novém Městě nad Metují SOLIDITET. Albertina, Gold edition [aplikace na síťovém disku MU ESF]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: O:\afm\REGIST32.EXE

22

Seznam grafů Graf č. 1: Náklady kapitálu ....................................................................................................................12 Graf č. 2: Váţené náklady kapitálu ........................................................................................................15 Graf č. 3: Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu rodinných podniků ....... Chyba! Záložka není definována.

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Strategické cíle ............................................................ Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 2: Benchmarking s odvětvími ......................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 3: benchmarking s konkurenčními firmami .................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 4: Trendová analýza jednotlivých sloţek kapitálu .......... Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 5: SWOT analýza ............................................................ Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 6: Zlatá pravidla financování........................................... Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 7: Zlatá pravidla financování - Varianty ........................ Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 8: EVA ............................................................................ Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 9: ROA, ROE bez změn na velikosti bilanční sumy ....... Chyba! Záložka není definována. Tabulka č. 10: ROA, ROE se změnou velikosti bilanční sumy ........ Chyba! Záložka není definována.

23

Seznam příloh PŘÍLOHA 1 – TRENDOVÁ ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH SLOŢEK PASIV PŘÍLOHA 2: AKTIVA / PASIVA PŘÍLOHA 3: ŘÍZENÝ ROZHOVOR PŘÍLOHA 4: PESTLE ANALÝZA PŘÍLOHA 5: EVA ROZKLAD

24

Následující část byla na přání společnosti SERVISBAL OBALY s.r.o. vynechána, protože obsahuje informace z interních materiálů společnosti.