Obchodní vztahy Evropské unie a USA

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Obchodní vztahy Evropské unie a USA Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Petr Habanec

Brno 2014

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Lub oru Lacinovi Ph.D. za cenné rady, podporu a trpělivost při jejím vytváření.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Obchodní vztahy Evropské unie a USA vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014

_______________________________

Abstract This bachelor's work is focused on trade relationship between EU and USA. This work analyses relations between EU and USA, describes important documents that have been approved or proposed. This work also describes trade exchange b etween these two regions. There also is described issue considered free trade zone between USA and EU. Keywords Trade relationship, European Union, USA, transatlantic free trade zone .

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou obchodních vztahů mezi USA a EU. Jsou zde analyzovány vztahy mezi EU a USA, popsány důležité dokumenty, které byly schváleny nebo navrženy. Práce také popisuje obchodní výměnu probíh ající mezi těmito dvěma regiony. Také je zde popsána problematika uvažované zóny volného obchodu mezi USA a EU. Klíčová slova Obchodní vztahy, Evropská unie, USA, transatlantická zóna volného obchodu.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod........................................................................................................................................................11

1.2

Cíl práce................................................................................................................................................12

Legislativní vývoj

13

2.1

Historický exkurz ...........................................................................................................................13

2.2

Významné dokumenty od pádu železné opony ...........................................................14

2.2.1

Transatlantická deklarace .............................................................................................14

2.2.2

Nová transatlantická agenda .......................................................................................15

2.2.3

Dohoda o novém transatlantickém trhu ...............................................................16

2.2.4

Transatlantické hospodářské partnerství ...........................................................17

2.2.5

Pozitivní ekonomická agenda......................................................................................19

2.2.6 století

Silnější hospodářské partnerství EU a USA a otevřenější trh pro 21. ........................................................................................................................................................20

2.2.7 Rámec pro pokročilou transatlantickou hospodářskou integraci mezi EU a USA .......................................................................................................................................................20 2.3 3

Vzájemná obchodní výměna 3.1

4

Závěr kapitoly ...................................................................................................................................21 23

Vzájemný obchod se zbožím ...................................................................................................23

3.1.1

Teritoriální struktura .......................................................................................................24

3.1.2

Komoditní struktura .........................................................................................................25

3.2

Vzájemný obchod v oblasti služeb .......................................................................................29

3.3

Závěr kapitoly ...................................................................................................................................30

Uvažovaná zóna volného obchodu

32

4.1

Počátky vyjednávání.....................................................................................................................32

4.2

Pozitiva TAFTA ................................................................................................................................33

4.3

Diskutovaná témata TTIP..........................................................................................................39

4.3.1

Tarify na zboží a zemědělské výrobky...................................................................39



Sanitární a fytosanitární opatření (SPS) ................................................................39

Obsah

6



Geneticky modifikované organismy (GMO) ...........................................................40

4.3.2

Služby .........................................................................................................................................40



Finanční služby......................................................................................................................40



Audiovizuální služby...........................................................................................................41



Ustanovení o poskytovatelích služeb.........................................................................41

4.3.3

Státní zakázky .......................................................................................................................41

4.3.4

Průmyslové regulace a standardy.............................................................................42

4.3.5

Technické překážky obchodu (TBT) .......................................................................42

4.4

Významné obchodní pře ............................................................................................................42

4.4.1

Spor o banány........................................................................................................................42

4.4.2

Spor Boeing versus Airbus ............................................................................................43

4.4.3

Spor o hormonech ..............................................................................................................44

4.5

Budoucí vývoj TAFTA ..................................................................................................................44

4.6

Závěr kapitoly ...................................................................................................................................47

5

Diskuse

48

6

Závěr

52

7

Seznam použité literatury

53

Seznam grafů

7

Seznam grafů Graf 1

Světové HDP za rok 2013 v bilionech USD

23

Graf 2 Export a import EU dle skupin komodit dle klíče NACE (viz tabulka 2) v % v roce 2012

29

Graf 3 Vývoj obchodní výměny mezi USA a EU v letech 2000 – 2011 v mld. EURO

29

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Změna reálného příjmu per capita v EU27 při odstranění cel

37

Obr. 2 Změna reálného příjmu per capita v EU27, při odstranění překážek obchodu

38

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Zahraniční obchod jednotlivých členských států s USA do roku 2010

24

Tab. 2 Komoditní struktura obchodu EU s USA za rok 2012 dle klíče NACE

26

Tab. 3 Obchod se službami mezi USA a EU v roce 2012

30

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Téma „ Obchodní vztahy Evropské unie a USA“ jsem si vybral zejména kvůli svému zájmu o Spojené státy a Evropskou unii, jako jedny z nejúspěšnějších integračních uskupení. Je velice zajímavé pozorovat obchodní výměnu a vyvíjející se vztahy mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa. USA je pro Evropskou unii největším obchodním, politickým ale i vojenským partnerem a při vzniku zóny volného obchodu by pak byl udělán další krok k celosvětové integraci, o které se již zahájilo jednání. Vystává zde ovšem otázka, zda by toto nové uskupení bylo výhodnější pro Spojené státy nebo pro Evropskou unii jako celek. Bude velmi zajímavé pozorovat postoj jednotlivých zemí jako je Francie, s jejím ochranářským přístupem, anebo Spojeného Království s vyloženě proamerickým přístupem. Úvodem bych chtěl zmínit tato data. Evropská unie je ekonomicky nejsilnějším subjektem na světě s HDP 17,03 bil. USD v roce 2013 s ekonomickou úrovní 34 500 USD/obyvatel/rok v roce 2013. USA je druhá největší ekonomika s HDP 16,72 bil. USD v roce 2013 a s ekonomickou úrovní 52 800 USD/obyvatel/rok v roce 2013 (1). USA i EU mají společnou kulturu i společné zahraniční cíle (pomoc rozvojovým zemím, prosazování a zachování demokratických principů a lidských práv), též jsou členy stejných organizací např. OECD, NATO, WTO, OSN aj. Dalším společným prvkem jsou i lidé, kteří v USA žijí, neboť většina z nich pochází z Evropy a stále sdílí hodnoty v celku podobné. Dalo by se tedy říci, že USA je „melting pot“ národů. Obě společenství též pojí hrozba terorismu, zhoršující se životní prostředí, možný nedostatek ropy a zemního plynu i hrozby ekonomické v podobě dynamicky se rozvíjejících ekonomik Číny, Indie nebo Brazílie. V celé historii Evropy se vedly války, ať už mezi Francií a Anglií, Francií a Pruskem, Pruskem a Rakouskem, aj. Od konce 2. světové války se západní Evropa s malými přestávkami neustále seskupuje, integruje a tato integrace je jedním z významných aspektů, proč je již 69 let v západní Evropě mír. Můžeme tedy doufat, že jakmile se svět začne seskupovat do větších celků a v případě, že bude toto uskupení úspěšné, rozvojové země si ze západní Evropy vezmou příklad a začnou spolupracovat namísto ozbrojených konfliktů. Tato práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se věnuje legislativnímu vývoji. Jsou zde vymezeny zásadní dokumenty nebo jejich návrhy od začátku 90. let 20. století. Podává obraz o jejich úspěšnosti a o cílech těchto dokumentů. Druhá

Úvod a cíl práce

12

kapitola popisuje strukturu a objem obchodní výměny jak z hlediska komoditního, tak i z hlediska služeb. Třetí kapitola je věnována uvažované zóně volného obchodu. Jsou zde uvedeny studie, které se touto zónou volného obchodu zabývají. V této kapitole je také popsána dohoda TTIP, o které se nyní vedou rozsáhlé debaty, a která zcela zásadně mění vztahy mezi těmito dvěma regiony. Poslední kapitola zahrnuje diskusi, kde uvádím komparaci svých návrhů s návrhy, které jsou uvedeny ve studiích zóny volného obchodu.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na vývoj obchodních vztahů a legislativy mezi USA a EU a zjistit možné překážky pro obchod. Tyto vztahy budou analyzovány pomocí údajů o obchodní výměně mezi EU a USA (export, import). D ílčím cílem je vyhodnotit positiva a negativa uvažované zóny volného obchodu mezi EU a USA. Při vytváření této bakalářské práce byly použity deskriptivní metody, převážně analýza. Data byla čerpána převážně z eurostatu a United states department of commerce.


13

2 Legislativní vývoj Pro řádné pochopení problematiky obchodních vztahů mezi USA a EU je nutné uvést vývoj jejich legislativy. Největší vývoj legislativy mezi USA a EU byl zaznamenán od pádu železné opony. Ovšem nelze se zabývat vývojem legislativy bez řá dného vysvětlení historického kontextu, proto začínáme historickým exkurzem.

2.1 Historický exkurz Pro vývoj vztahů mezi EU a USA byl velmi klíčový Marshallův plán, který představoval finanční a multilaterální pomoc válkou zničené Evropě. Jeho autorem byl George C. Marshall, ministr zahraničí USA. Tento program byl uveden v platnost 5. června 1947. Mezi lety 1948-1951 byla tedy evropským zemím poskytnuta půjčka ve výši téměř 13,5 miliard USD, která musela být splacena (2). USA k tomuto programu přistoupily nejenom z obavy z radikalizace společnosti, tak jak tomu bylo po první světové válce, kdy Německo muselo platit velké válečné reparace, což vedlo k nástupu nacismu. I proto USA Evropě poskytla finanční pomoc ve formě Marshallova plánu. USA však tuto pomoc neposkytly čistě z altruismu a zabránění radikalizace společnosti, ale též si tím zajistily odbyt pro své ekonomické subjekty, které pak expandovaly na evropské trhy. Byl tím též podpořen mezinárodní obchod, průmysl i zemědělství, jak v USA, tak v Evropě. Evropské země musely spolupracovat na rozdělování finanční pomoci. Při těchto diskusích vrcholní představitelé evropských států dospěli k myšlence jednotné Evropy. Pomoc přijaly převážně země západní Evropy. Země východní a střední Evropy, pod vlivem Sovětského svazu, ji odmítly. Tehdy začíná vznikat bipolární rozdělení světa. Pro uskutečnění Marsh allova plánu a pro rozvoj spolupráce členských zemí, kde USA a Kanada byly přidr uženými státy, byla založena Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, OEEC. Na počátku 60. let 20. století byla OEEC transformována do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD. (3) Důležitým rokem pro transatlantickou spolupráci byl revoluční rok 1989. V tomto roce padl komunistický režim v mnoha zemích východního bloku (Československo, Polsko, Sovětský svaz, Východní Německo aj.). Země střední Evropy v tomto roce začínají spolupracovat se západní Evropou. Rozvíjí se též obchod s těmito státy, neboť před rokem 1989 země střední Evropy obchodovaly převážně s Východním blokem. Opadla hrozba studené války a tím byl silně zmenšen význam NATO pro udržování strategické rovnováhy v bipolárním světě. Na straně Evropské unie panovaly obavy, že USA zaměří své zájmy na Jižní Ameriku nebo do východní Asie. Naopak na straně USA zase převládal názor, že Evropská unie bude


14

chtít prosazovat zcela nezávislou politiku po tom, co už nebude zapotřebí ochrana USA před Sovětským svazem. (4)

2.2 Významné dokumenty od pádu železné opony Od pádu železné opony bylo mezi USA a EU přijato mnoho dokumentů. V této podkapitole je uveden výčet těch nejdůležitějších, a to Transatlantická deklarace, No vá transatlantická agenda, Dohoda o novém transatlantickém trhu, Transatlantické hospodářské partnerství, Pozitivní ekonomická agenda, Silnější hospodářské par tnerství EU a USA a otevřenější trh pro 21. století a Rámec pro pokročilou tran satlantickou hospodářskou integraci mezi EU a USA. 2.2.1

Transatlantická deklarace

Transatlantická deklarace (Transatlantic Declaration on EC-US Relation, TDR) byla podepsána presidentem USA Georgem W. Bushem seniorem, předsedou Evropské komise Jacquem Delorsem a italským premiérem Giuliem Andreottim (předseda Evropské rady) na summitu v Paříži dne 23. listopadu roku 1990. Můžeme ji považovat za první zásadní krok ve vývoji vztahů mezi USA a ES od pádu železné opony. Jedná se o politické prohlášení ohledně vývoje Evropy po studené válce. Deklarace se zabývá třemi oblastmi:  spolupráce v multiraterálním a bilaterárním obchodě  vědecká studijní výměna  jednotný postup v nových mezinárodních výzvách boje proti terorismu, obchodu s narkotiky, zločinu, zhoršování životního prostředí a šíření nelegálních zbraní.(4) V této deklaraci obě strany prohlašují, že si uvědomují důležitost posilování multilaterálních vtahů. Vzhledem ke svým společným dějinám si jsou oba regiony velmi blízké jak ekonomicky tak i politicky. Budou podporovat liberalizaci, transparentnost a implementaci principů GATT (nyní WTO) a principů OECD v souvislosti s obchodováním zboží a služeb. (5) V dokumentu si obě strany stanovily institucionální rámec, kde jsou stanoveny běžné a intensivní konsultace. Byly ustanoveny konsultace mezi předsedou Evropské rady, Evropské komise a presidentem USA jednou za půl roku. (5) Evropská unie předpokládala, že USA budou chtít mít v Evropě stálý vliv tzv. droit de regard – právo pozorování, zejména kvůli oslabujícímu se vlivu NATO po uko nčení studené války a eliminaci sovětské hrozby. Myšlenka transatlantické komunity namísto spojenectví se začala stávat zcela dominantní. (4)


2.2.2

15

Nová transatlantická agenda

V transatlantické deklaraci obě strany, ES (roku 1992 se stává EU) a USA, stvrdily svůj zájem o spolupráci, avšak nebylo určeno, v kterých oblastech bude spolupráce prováděna. Stejně tak chyběl přesný rámec s cíli a způsobem jak jich dosáhnout, jak dále pokračovat v rozvoji a posilování vzájemných vztahů. Proto byl učiněn další krok k prohloubení spolupráce EU a USA a tím byla Nová transatlantická agenda. Tento dokument, který podepsali španělský premiér Felipe Gonzáles (pře dseda Evropské rady), Jacques Santer (předseda Evropské komise) a president USA Bill Clinton v prosinci 1995,(5) si klade čtyři hlavní úkoly:  Podporovat mír a stabilitu, demokracii a rozvoj ve světě  Reagovat na globální výzvy  Přispívat ke zvětšení světového obchodu a bližších ekonomických vztahů – posílení multilaterálního systému, odstranění bariér pohybu zboží, služeb a kapitálu mezi USA a EU, podporování otevírání trhů okolnímu světu (6).  Vytvořit most přes Atantik (ve smyslu komunikace) (7). Lze tedy konstatovat, že třetí bod je prvním krokem k vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU. Souběžně s Novou transatlantickou agendou byl přijat i Společný akční plán. V něm byly stanoveny kroky, které mají být činěny pro dosažení čtyř hlavních cílů již vymezených výše. Pro kontrolu plnění kroků vymezených ve Společném akčním plánu byla vytvořena Senior level group složená z náměstků USA pro obchod, hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupců Evropské komise (DG pro vnější vztahy a obchod) a zástupců předsednické země (obchod a zahraničí). Tito připravují summity a diskutují významné otázky.(5) V Madridu společně s Novou transatlantickou agendou stejní aktéři podepsali Transatlantický obchodní dialog. Jeho úkolem je podporovat dialog mezi podniky a vládami na nejvyšších úrovních. Velký přínos Transatlantického o bchodního dialogu tkví nejen v tom, že vymezuje problémy, které je nutno odstranit, ale i v tom, že též představuje summit na mimovládní úrovni. Základním úkolem Transatlantického obchodního dialogu ovšem vždy bylo ustanovení bezbariérového transatlantického trhu. (8) Samozřejmě toto není jediný dokument uzavřený mezi oběma stranami Atlantiku. Po vzoru tohoto dokumentu vzniká v té době mnoho dalších bilaterálních smluv například Transatlantic labor dialog, jež se zabývá ochranou pracovně-právních vztahů, Transatlantic consumer dialog, který se zabývá ochranou spotřebitele a Transatlantic legislators dialog, zabývající se záko-


16

nodárstvím, Transatlantic enviromental dialog, a ten se zabývá ochranou životního prostředí. (5) Nedostatek Nové transatlantické agendy spočíval v nepřipravenosti předcházet problémům, které vznikaly z obchodních sporů, převážně v oblasti zemědělství, ovšem tyto by měly spadat do rámce WTO. Jedná se tedy pouze o malý nedostatek. Dalším nedostatkem bylo to, že jednání se konala na úrovni ministrů zahraničí. Neumožňovalo to komunikaci na vyšších úrovních mezi hlavními představiteli obou celků. Tento nedostatek však vyplývá z rotujícího předsednictví EU, nežli z dokumentu samotného. Můžeme však konstatovat, že i přes to všechno Nová transatlantická agenda přináší nový rozměr do vývoje transatlantických vztahů a zásadně je mění.(9) Podle studie vedené profesorem Johnem Petersonem z University of Edinburgh členské státy EU viděly Novou transatlantickou agendu jako netransparentní a proto věřily, že cíle v ní stanovené nemusí být naplňovány. Ani v USA nebyla příliš kladně přijata, především médii a tím pak i obyvatelstvem. Studie dochází k závěru, že smlouva nemá jasně stanovené primární cíle a obsahuje až př íliš mnoho obecně stanovených okruhů. (10) 2.2.3

Dohoda o novém transatlantickém trhu

V březnu 1998 byl proveden další krok vpřed zóně volného obchodu podáním n ávrhu Dohody o novém transatlantickém trhu. Tento návrh podal Leon Brittan místopředseda Evropské komise jako balíček opatření, která mají řešit překážky vzájemného obchodu. Podle Evropské komise partnerství EU a USA dospělo k souhrnnějšímu přístupu. Tento přístup, dle úvahy Evropské komise, by měl být efektivnější oproti přístupu předchozímu, jenž spočíval v metodě řešení problémů krok za krokem. To bylo zdlouhavé a nedosahovalo se předpokládaných výsledků. Nezávislé agentury odhadovaly přínos této dohody na 150 000 mil EUR/rok.(11) Ovšem její odpůrci, především v Kongresu USA, se obávali hlavně liberalizace cla a kvót v citlivých odvětvích jako je zemědělství, textilní výroby a audiovizuálních děl. Dohoda o novém transatlantickém trhu zahrnuje čtyři hlavní oblasti:  odstranění technických bariér obchodu pomocí vzájemných uznání výrobků nebo harmonizací technických bariér  odstranění všech tarifů na průmyslové výrobky do roku 2010 – ta doposud zrušena nebyla, ale již jsou na nízké úrovni ve výši 2,7% až 4,7%(12), ovšem cla na osobní automobily jsou od roku 1994 na úrovni 10% (13)  vytvoření zóny volného obchodu v oblasti služeb – zde nebyl stanoven termín uskutečnění, v oblasti služeb velký pokrok učiněn nebyl, stále zůstávají


17

omezení pohybu pracovních sil, s nimiž je sektor služeb významně propojen  liberalizace investic, veřejných služeb a duševního vlastnictví (11) Současně bylo dohodou stanoveno devět požadavků, které by měly být splněny: stanovit bariéry obchodu a investic, které jsou mezi USA a EU, přinést přiměřený zisk EU a USA, nevytvářet obchodní překážky pro třetí země, sledovat politické zájmy a být technicky proveditelný, být konzistentní s pravidly WTO, prohloubit širší spolupráci mezi EU a USA, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečno sti, spotřebitelů atd. (11) Kanadský předseda Jean Chrétien již před summitem v Madridu podal návrh na vytvoření zóny volného obchodu mezi NAFTA a EU. Bohužel Francie se pro ti tomuto návrhu postavila podpořena americkým Kongresem, který v období před volbami nechtěl zásadně měnit transatlantické vztahy, Dohoda o novém transatlantickém trhu byla tedy odložena. Nebyl to však jen americký Kongres a Francie, komu se tento návrh nezamlouval, i některým zástupcům členských států EU se tento záměr zdál až příliš ambiciózní. (14) 2.2.4

Transatlantické hospodářské partnerství

Dohoda Transatlantické hospodářské partnerství (Transatlantic Economic Par tnership, TEP) byla přijata v reakci na neúspěch Dohody o novém transatlantickém trhu. Na londýnském summitu 18. května 1998 ji podepsali president USA William J. Clinton, předseda Evropské komise Jacques Santer a premiér Spojeného králo vství Tonny Blaire (předseda Evropské rady) (15). Cílem je rozvoj vztahů USA a EU zejména na poli obchodu a investic a postoupení ve vývoji cílů stanovených v Nové transatlantické agendě. Transatlantické hospodářské partnerství se skládá z multilaterálních a bilaterárních prvků. Bilaterální část má za úkol odstranit běžné překážky v obchodě (technické bariéry v obchodu, předpisy ohledně bezpečnosti spotřebitele, aj.), jejím jádrem je liberalizace obchodu, kde si státy zachovávaly vysoký stupeň protekcionismu. Jedná se hlavně o spotřebitelský průmysl a životní prostředí. Multiraterální část má za cíl především zahájení jednání na poli spolupráce Evropské unie a USA při vyjednávání s WTO. (16) Podobně jako u Nové transatlantické agendy, byl 9. listopadu 1998 k tomuto dokumentu připojen akční plán. Identifikuje oblasti běžných činností (problematika služeb, životního prostředí, technických bariér aj.), jak na bilaterální tak na multiraterální úrovni, obsahuje časový rámec pro dosažení konkrétních výsledků, který je pro každé odvětví jinak stanoven (cíle technických bariér má být dosaženo do konce roku 1999, služeb do konce roku 1998, atd.). Akční plán byl zřízen zejména kvůli detailní a intensivní komunikaci administrativy USA a Evropské komise. (15)


18

Tento plán můžeme rozdělit na část multilaterálních činností a na část bilaterálních činností. Bilaterální činnosti se zabývají převážně těmito body:  Technické bariéry v obchodu se zbožím – podpora dialogu mezi regulátory EU a USA, výměna technických a vědeckých poznatků jako základ pro regulační činnosti, vzájemné uznávání technických norem, v zájmu ochrany spotřebitele a transparentnosti budou identifikovány způsoby rozvoje spolupráce mezi donucovacími orgány v potenciálně nebezpečných spotřebních výrobcích a zváženy možnosti propojení amerických systémů rychlého varování o nebezpečných výrobcích.  Životní prostředí – bude zřízena TEP Enviroment group, která bude sledovat rozvoj společných cílů v oblasti obchodu a životního prostředí  Práce – výměna pohledů na zlepšení pracovních práv, zlepšení pracovních podmínek v celosvětovém měřítku, eliminace dětské práce  Zemědělství – počítá se se zřízením systému varování ohledně závadných potravin, který by měl být přes internet propojen. Současně má vzniknout v Evropské unii kontaktní místo, které sleduje bezpečnost potravin. Dále se počítá se spoluprací ohledně legislativního vývoje a rozšíření spolupráce v oblastech pesticidů, minerálních látek a vitaminů. Též se bude sledovat pokrok ohledně biotechnologií.  Duševní vlastnictví – zabývá se snížením nákladů na obdržení patentové ochrany, na identifikaci, na využívání oficiálních softwarů úřady USA i EU, na podpoření třetích zemí při přijímání podobných opatření a na kontrolu využívání patentů bez souhlasu majitele.  Služby – podpora otevření trhu službám a odbourávání omezení v přístupu na trh. Jedná se především o uznávání titulů a zkoušek pro výkon profesí jako jsou inženýři, účetní, lékaři, atd.  Elektronická komerce – cílem bylo usnadnit a podpořit důvěru spotřebitelů v elektronické obchodování, usnadňování obchodu (např. harmonizace protokolů a celních datových prvků).  Právní procedury v konkurenci – bude upřednostňována Positive Comity Agreement z roku 1998 a bude i nadále spolupracováno při vývoji předpisů ochraňujících hospodářskou soutěž.  Získávání veřejných zakázek – obě strany se zde zavazují ke spolupráci na sdílení informací ohledně veřejných zakázek, rovných příležitostech firem, které se ucházejí o veřejnou zakázku na všech úrovních vlády. (15) Multilaterální činnosti se zaměřují hlavně na vzájemnou spolupráci v sektoru služeb. Jsou zde stanoveny cíle a časový rámec. Jedná se především o liberalizaci v rámci procesu GATS 2000, harmonizaci definice služeb, kvůli větší jasnosti zá-


19

vazků a snížení úrovně technických překážek obchodu se službami především v oboru účetnictví. (15) Byla zřízena dvojčlenná Řídící skupina. Na straně USA ji zastupuje Cathrine Novelli, asistent amerického obchodního zástupce pro Evropu a Středomoří a na str aně EU je to Ian Wilkinson, ředitel pro odvětvové obchodní otázky a přístupu na trh bilatelárních obchodních vztahů III v DG obchod Evropské komise (17). Úkolem Řídící skupiny bylo sledovat a kontrolovat plnění úkolů stanovených v tomto dokumentu. Jeho hlavním úkolem je podávat zprávy ministrům ohledně transatla ntického obchodu a investicích, kteří budou přijímat taková rozhodnutí, aby předešly případným obchodním sporům. Transatlantické hospodářské partnerství umožnilo zlepšení koordinace o bchodních vztahů mezi USA a EU, sjednotilo legislativy a omezilo regulace. Velkým nedostatkem je práce Řídící skupiny, která nepřináší očekávané výsledky. Některé z cílů byly totiž až příliš ambiciózně nastaveny a jejich naplnění z obou stran není možné. Dalším z nedostatků byl malý rozpočet na naplnění tolika cílů a neochota ustoupit z nějakého tématu. Je to způsobeno velkým počtem okruhů, což neumožňuje zaměřit se na jeden prioritní okruh. (16) 2.2.5

Pozitivní ekonomická agenda

Druhého května roku 2002 byla ve Washingtonu podepsána Pozitivní ekonomická agenda (The Positive Economic Agenda – PEA) presidentem USA Georgem W. Bushem a předsedou Evropské komise Romanem Prodim. (18) Úkolem tohoto dokumentu bylo posílit bilaterální spolupráci mezi EU a USA, umožnit pokrok ve vymezených a vzájemně prospěšných dvoustranných projektech a každý rok na summitu USA-EU zhodnotit tento probíhající proces. Cíle, na které je tento zaměřen jsou:  Obnovení vývozu španělských mandarinek, druhu klementinky, do USA  Obnovení vývozu drůbeže z USA do EU  Obchod s ekologickými produkty  Spolupráce při elektronické nabídkové řízení  Spolupráce na elektronické celnictví  Spolupráce v regulaci pojišťovacího sektoru  vznik Dialogu pro finanční trhy  Implementace EU-U.S. pokynů pro spolupráci v oblasti regulace (19)


2.2.6

20

Silnější hospodářské partnerství EU a USA a otevřenější trh pro 21. století

Na summitu EU-US 10. června 2004 v Drmolandu v Irsku bylo schváleno Prohlášení o posílení hospodářského partnerství, které ustanovuje balíček navrhovaných iniciativ na podporu EU-US obchodu a investicí. Na základě tohoto prohlášení byla Evropskou komisí vypracována deklarace „ Silnější partnerství EU-USA a otevřenější trh pro 21. století“. Při vypracovávání na straně EU byla zahájena veřejná on line konference, kde mohly prezentovat své náměty a připomínky obchodní komunity, organizace chránící životní prostředí, odbory a další skupiny, zejména z podnikatelského sektoru, aby přednesly své názory na připomínky, kterým musí při obchodování nebo investování čelit. Zainteresované strany dostaly rovněž možnost přednést své názory na dvou účastnických konferencích uspoř ádaných Evropskou komisí. Po zvážení připomínek určila Evropská komise pro podporu obchodu a investic tři oblasti:  regulace transatlantického trhu  dynamika znalostí a inovací  promyšlenější, bezpečnostní hranice pro rychlejší obchod a investice. (20) Evropský parlament vydal 1. června roku 2006 „Usnesení Evropského parlamentu o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství (2005/2056)“, kde je požadováno nahrazení Nové transatlantické agendy Doh odou o transatlantickém partnerství s účinností od roku 2007. Evropský parlament konstatuje, že jen díky této dohodě je možno ukotvit transatlantické partnerství do pevné institucionalizované struktury a pouze touto dohodou lze dosáhnout úplné restrukturalizace a sladění v současnosti probíhajících rozličných a nekoordinovaných iniciativ a přinutit ostatní státy přijmout principy demokracie, lidských práv a právního státu. Taktéž je zde zdůrazněna potřeba dokončit transatlantický trh bez jakýchkoli překážek do roku 2015. (21) 2.2.7

Rámec pro pokročilou transatlantickou hospodářskou integraci mezi EU a USA

V dubnu roku 2007 byl mezi EU a USA podepsán presidentem USA Georgem W. Bushem, předsedou Evropské komise Joséem Manuelem Barrosem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou (předseda Evropské rady) Rámec pro pokročilou hospodářskou integraci mezi EU a USA (Framework for Advancing Transatlantic Economic Integration between the European Union and the United States of America, FATEI). V tomto dokumentu se jedná o prohloubení transatlantické spolupráce, posílení konkurenceschopnosti obou ekonomik, což přinese prospěch obyvatelům těchto zemí. FATEI se zaměřuje především na pět problematik:


21



vlastnická práva, spolupráce na harmonizaci patentových režimů, účinnost patentového systému na globální úrovni, posílit celní spolupráci, včetně výměny informací o zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví a vytvářet statistiky záchytu těchto výrobků, spolupracovat při vymáhání duševních práv na Číně, Rusku, Asii a Latinské Americe  investování, pokračovat v úzké spolupráci v rámci OECD, pokud jde o studium a podporu politické reformy, které jsou příznivé pro přilákání investic, zapojení do pravidelných diskuzí, které by mohly ovlivnit investice v EU a USA, odbourávat investiční bariéry, atd.  bezpečnost obchodu, zejména v ochraně dodavatelského řetězce proti vykořisťování či obchodních podvodů, přijímat předpisy pro ochranu spotřebitele proti nezákonnému spamu, atd.  finanční trhy, zde se jedná o sblížení obou trhů v oblasti regulací a vzájemné uznávání regulačních standardů, atd.  inovace a technologie, jedná se o výměnu odborníků a osvědčených postupů, názorů na nově vznikající odvětví jako jsou biotechnologie, nanotechnologie a klonování a zahájit společné výzkumné kroky pro pr odukty na bázi těchto odvětví, spolupracovat při výměně systémů zdravotních záznamů, atd. (22) FATEI se věnuje též i třetím zemím. Předpokládalo se, že třetí země budou povzbuzeny transatlantickou ekonomickou integrací k přijetí transatlantického modelu, pokud jde o vlastnická práva, otevřenost investic, transparentnosti a předvídatelnosti v oblasti regulace. (23) Za velmi důležitý bod FATEI lze považovat vznik Transatlantické ekonomické rady (Transatlantic ecnomic council). Tato Rada je složena z politiků obou stran. Na straně USA to je úředník kanceláře prezidenta a na straně EU je to člen Evro pské komise. Úkolem Rady je dohlížet na vyvíjené úsilí a urychlovat pokrok v plnění cílů, stanovit termíny, organizovat svoji činnost způsobem, kterým nejlépe dosá hne svých cílů. Rada podává dvakrát ročně zprávu o dosaženém pokroku v naplňování cílů. Dále má za úkol dohlížet na přípravu výročních zpráv EU-USA . (22)

2.3 Závěr kapitoly Závěrem této kapitoly lze tedy konstatovat, že spolupráce mezi EU a USA nabývá stále většího významu, jsou postupně minimalizovány veškeré překážky v obchodních vztazích. Též do budoucna lze předpokládat, že vlivem současné krize mezi EU a Ruskem budou tyto vztahy stále intenzivnější a to především v oblasti energetiky


22

z důvodu velké závislosti EU na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Proto vyvstala aktuální otázka nákupu tzv. břidlicového plynu z USA do EU. Dále bych chtěl podotknout nutnost promyšleného institucionálního rámce, kvalitní legislativy a stabilního prostředí, protože pro všechny podnikatelské subjekty je především důležitá předvídatelnost dalšího vývoje.

Vzájemná obchodní výměna

23

3 Vzájemná obchodní výměna V Celkový počet obyvatel v EU a USA činí 828 257 730 osob, a to 318 892 103 osob žijících v USA a 509 365 627 osob žijících v EU (24). EU a USA jsou dva nejbohatší regiony na světě (EU 34 500 USD na obyvatele, USA 52 800 USD na obyvatele)(24), abstrahujeme-li naftové státy (Kuvajt, Spojené arabské emiráty, aj.) a ministáty (Lucembursko, Lichtenštejnsko, aj.). Celkové HDP světa dosahovalo výše 71,3 bilionů USD, z čehož HDP těchto dvou států dosahovalo v roce 2013 výše 33,75 bilionů USD (USA 16,72 bilionů USD, EU 17,03 bilionů USD), což je 47,97% světového HDP. (24) Objem mezinárodního obchodu se zbožím mezi EU28 a ostatními státy dosáhl v roce 2012 hodnoty 3 481 148 milionů EUR. V tomto roce si EU28 polepšila oproti roku 2011 o 198 583 milionů EUR. Tedy můžeme konstatovat růst od krizového roku 2009, kdy vrcholila světová ekonomická krize.(25) Graf 1: Světové HDP za rok 2013 v bilionech USD

Zdroj: (1)

3.1 Vzájemný obchod se zbožím Obchodní výměna je v této podkapitole rozdělena do dvou částí podle obchodovaných komodit a podle geografického rozdělení zemí, tedy dle teritoriálního hlediska.


3.1.1

24

Teritoriální struktura

Při analýze celkových importů a exportů jednotlivých členských států EU (viz tabulka 1) zjistíme, že největšími obchodními partnery USA jsou Německo, Francie, Itálie a Spojené království, což by se dalo očekávat vzhledem k jejich velikosti a vysokému HDP a u Spojeného království také vzhledem k historickému vývoji a politickým vazbám. Čile též obchodují s USA Belgie, Irsko a Nizozemí, u nichž je zajímavá velikost exportu či importu zboží či služeb vzhledem k jejich velikosti. Naopak nejméně obchodují s USA pobaltské státy s významnými vazbami na Ruskou federaci, jako Estonsko, Lotyšsko, Litva. Též Bulharsko s Rumunskem obchodují podstatně více s Ruskem nežli s USA. Budeme-li je analyzovat podle obchodní bilance, pak zjistíme, že největším čistým exportérem je Německo (32 344 mil. Euro), Irsko (14 197 mil. Euro) a Spojené království (10 446 mil. Euro). Čtvrté místo by potom zaujímala Itálie (9 190 mil. Euro). Není velkým překvapením, že druhé a třetí místo zaujímají Irsko a Spojené království, přihlédneme-li k propojenosti ekonomiky Spojeného království s USA a propojenosti ekonomiky Spojeného království a Irska (26). V roce 2012 činil import služeb do USA 149,7 milionů USD a zboží 384,3 milionů USD. Export zboží byl ve výši 269,7 milionů USD a export služeb představoval 193,8 milionů USD. Vzájemná bilance EU a USA roku 2012 byla záporná ve výši 59,8 milionů USD, z čehož činily služby 40,4 milionů USD a zboží 100,1 milionů USD (26),(28). Tab. 1: zahraniční obchod jednotlivých členských států s USA do roku 2010

Stát Belgie Bulharsko Česko Dánsko Německo Estonsko Řecko Litva Lotyšsko Francie Španělsko Irsko Itálie Kypr

Export v mil. Euro 17 740 212 1 753 4 521 64 926 331 659 426 94 22 404 6 529 20 533 20 329 13

Podíl exportu v % 21,3 3,5 10,9 18,0 17,1 12,0 10,8 7,0 4,0 14,5 10,9 55,7 14,1 3,6

Import v mil. Euro 16 989 133 1 284 1 931 32 582 86 1 221 184 48 20 718 7 964 6 337 11 139 86

Podíl importu v % 18,6 1,7 5,4 10,2 11,1 4,6 5,2 2,4 2,3 14,2 7,9 42,7 6,7 4,4

Bilance v mil. Euro 751 79 470 2590 32 344 245 - 562 242 47 1 685 - 1 436 14 197 9 190 - 73


Rakousko Polsko Maďarsko Malta Rumunsko Slovensko Slovinsko Nizozemí Švédsko Finsko Portugalsko Lucembursko Spojené království

25

4 922 2 193 1 521 176 546 729 297 17 023 8 797 3 681 1 327 262

14,9 8,7 9,3 15,9 5,3 9,5 4,7 17,2 17,1 15,4 14,4 10,9

2 073 2 239 1 014 88 526 223 292 27 130 3 580 1 091 843 658

7,7 5,7 4,7 7,8 4,1 1,6 4,0 13,0 9,7 5,9 6,1 17,8

2 849 - 46 507 88 20 505 5 - 10 107 5 218 2 590 484 - 396

40 375

28,6

29 929

14,6

10 446

Zdroj: (26)

3.1.2

Komoditní struktura

Obchodované zboží je rozděleno do 21 skupin podle charakteru zboží (viz Tabulka 2). Největší obchodní výměny bylo dosaženo v roce 2012 ve skupině 16 Stroje a mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich části a součásti, kde EU vyvezla zboží v ceně přes 72 miliard EURO, což činí téměř 25% jejího vývo zu do USA. Druhé místo by potom zaujímala skupina 4 Produkty chemického průmyslu a jemu přidruženým průmyslům. V této skupině bylo vyvezeno zboží za necelých 63 miliard EURO, což činilo téměř 22% celkového vývozu EU do USA. Na třetím místě je skupina 17 Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení, kde EU exportovala zboží ve výši 46 miliard EURO, tedy necelých 16% jejího vývozu do USA. Za zmínku též stojí skupina 18 Optické a fotografické nástroje, kde bylo vyvezeno zboží za téměř 21 miliard EURO, což představuje 7% vývozu EU do USA. Na pátém místě by potom byla skupina 6 Minerální produkty, jejíž výše vývozu je téměř 20 miliard EURO, tedy asi 7% celkového vývozu EU do USA. Budeme-li je posuzovat z pohledu importu z USA pak nejvíce importovanou skupinou zboží je skupina 16 Stroje a mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich části a součásti, kde bylo importováno zboží za 52 miliard EURO, tedy téměř 26% celkového importu EU z USA. Na druhém místě bychom potom nalezly skupinu 4 Produkty chemického průmyslu a jemu přidruženým průmyslům, kde bylo vyvezeno zboží za necelých 40 miliard EURO, tedy 19% celkového importu EU z USA. Třetí místo by potom zaujímala skupina 17 Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení, kde EU importovala zboží za téměř 24 miliard EURO, což činí 12% importu EU z USA. Na čtvrtém místě by byla skupina 6 Minerální produkty, jejíž výše importu činí 21 miliard EURO, tedy necelých 11% celkového importu EU


26

z USA. Z pohledu obchodní bilance můžeme konstatovat, že EU nejvíce vyváží 3 skupiny komodit, a to Produkty chemického a jemu přidruženým průmyslům (23 miliard EURO), Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení (22 miliard EURO)a Stroje a mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich části a součásti (miliard EURO) (viz Tabulka 2) (27). Tab. 2: Komoditní struktura obchodu EU s USA za rok 2012 dle klíče NACE

Skupina zboží dle klíče NACE 1. Živá zvířata, produkty ze zvířat 2. Zeleninové produkty 3. Výrobky potravinářského průmyslu, nápoje, lihoviny, ocet, tabák a vyrobené tabákové náhražky 4. Produkty chemického průmyslu a jemu přidruženým průmyslům 5. Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje, upravené potravinové tuky, živočišné nebo rostlinné vosky 6. Minerální produkty 7. Plasty a výrobky z nich, kaučuk a výrobky z něj 8. Surové kůže, kožky, usně,

Export v milionech EURO

Podíl exportu v%

Import v milionech EURO

Podíl importu v%

Bilance v milionech EURO

1 583

0,50

1 182

0,60

401

3 798

1,90

-2 077

1 721

0,60

10 935

3,70

3 246

1,60

7 689

63 151

21,60

39 685

19,30

23 466

756

0,30

355

0,20

401

19 701

6,70

21 512

10,50

-1 811

8 342

2,90

7 420

3,60

922

1 609

0,60

430

0,20

1 179


kožešiny a výrobky z nich a sedlářské výrobky 9. Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí, korek a korkové výrobky, výrobky ze slámy, esparta a jiných pletacích materiálů, košíkářské a proutěné výrobky 10. Buničina ze dřeva a jiných celulózních materiálů, papír nebo lepenka a výrobky z něj 11. Textil a textilní artikly 12. Obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky, peří a výrobky z něj, umělé květiny, výrobky z vlasů 13. Přírodní nebo umělé perly, drahokamy či polodrahokamy, drahé kovy a výrobky z nich, bižuterie, mince

27

731

0,30

834

0,40

-103

2 740

0,90

3 648

1,80

-908

4 321

1,50

1 472

0,70

2 849

1 259

0,40

113

0,10

1 146

4 746

1,60

9 736

4,70

-4 990


14. Výrobky z kamene, sádry, cementu, azbestu, slídy nebo podobných materiálů, keramické výrobky, sklo a skleněné výrobky 15. Základní kovy a výrobky ze základních kovů 16. Stroje a mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich části a součásti 17. Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení 18. Optické a fotografické nástroje 19. Zbraně a střelivo; jejich části a příslušenství 20. Ostatní výrobky 21. Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti 22. Neklasifikováno

3 139

28

1,10

1 527

0,70

1 612

5,70

7 278

3,50

9 300

72 448

24,80

52 398

25,50

20 050

46 152

15,80

23 811

11,60

22 341

20 732

7,10

19 390

9,40

1 342

717

0,20

162

0,10

555

3 511

1,20

1 552

0,70

1959

2 565

0,90

2 284

1,10

281

4 758

1,60

3 347

1,70

1 411

16 578

Zdroj: (27) Následující graf zobrazuje výše zmíněnou komoditní strukturu obchodu EU s USA za rok 2012.


29

Graf 2: Export a import EU dle skupin komodit dle klíče NACE (viz tabulka 2) v % v roce 2012

Zdroj: (27) Graf 3: Vývoj obchodní výměny mezi USA a EU v letech 2000 – 2011 v mld. EURO

Zdroj: (26)

Lze tedy konstatovat, že bilance vyznívá kladně ve většině skupin komodit pro EU, takže EU více exportuje, nežli importuje. Tento stav trvá po celé mnou sledované období (viz Graf 3). Odstranění překážek obchodu by tedy pro EU bylo pr ospěšné.

3.2 Vzájemný obchod v oblasti služeb Služby byly v roce 2012 vyvezeny z USA celkem za 209 617 milionů USD a importovány z USA za 149 169 milionů USD. Největší množství služeb exportovalo Spo-


30

jené království (58 339 milionů USD), následně Irsko (28 312 milionů USD), na třetím místě Německo (26 571 milionů USD). Z USA nejvíce služeb importovalo Spojené království (46 290 milionů USD), Německo (25 659 milionů USD) a Irsko (12 199 milionů USD). Z pohledu obchodní bilance byl zaznamenán největší přebytek u Irska (16 113 milionů USD), Spojeného království (12 049 milionů USD) a Nizozemí (7 244 milionů USD). Toto zjištění není příliš překvapivé, zejména př ihlédneme-li k historickému vývoji Irska, Spojeného království a USA, jejichž ekonomiky jsou spolu vzájemně provázány. Dále je tu další společný faktor, a to je sp olečný úřední jazyk angličtina ve všech zemích, což je velkou výhodou, zejména v sektoru služeb, kde je vzájemná komunikace nutností (28). Tab. 3: Obchod se službami mezi USA a EU v roce 2012

Stát Belgie + Lucembursko Francie Německo Irsko Itálie Nizozemí Španělsko Švédsko Spojené království Ostatní CELKEM

Export v milionech USD

Podíl v %

Import v milionech USD

Podíl v %

Bilance v milionech USD

11 421

5,45

5 628

3,77

5 793

18 512 26 571 28 312 9 496 16 196 6 870 5 661

8,83 12,68 13,51 4,53 7,73 3,28 2,70

15 065 25 659 12 199 7 354 8 952 4 483 3 211

10,10 17,20 8,18 4,93 6,00 3,01 2,15

3 447 912 16 113 2 142 7 244 2 387 2 450

58 339

27,83

46 290

31,03

12 049

28 239 209 617

13,47 100

20 328 149 169

13,63 100

7 911 60 448

Zdroj: (28)

3.3 Závěr kapitoly V rámci EU lze pozorovat tři skupiny států dle obchodu s USA. Za prvé zakládající země EU – vysoká obchodní výměna, za druhé státy střední Evropy – vzájemný obchod již není tak vysoký jako u předešlé skupiny a za třetí státy bývalého Sově tského svazu, jejichž obchodní bilance je takřka nulová. Je předpoklad, že i tyto státy budou posilovat vzájemný obchod s USA v důsledku současné „ Krymské“ krize. Z předchozí analýzy lze konstatovat, že v rámci EU je největším partnerem USA Německo, jako nejsilnější ekonomika EU. Ovšem v oblasti služeb se na první místo dostává Spojené království, především díky výhodě společného jazyka.


31

Z komoditního hlediska se nejdůležitějším vývozním artiklem jeví stroje a mechanická zařízení, elektrická zařízení a jejich části a součásti, tedy komodity s vysokou přidanou hodnotou.


32

4 Uvažovaná zóna volného obchodu Již od podepsání transatlantické deklarace v roce 1990 se uvažuje o vytvoření transatlantické zóny volného obchodu. Každou podepsanou dohodou mezi USA a EU (Nová transatlantická agenda 1995, Transatlantické hospodářské partnerství 1998, Pozitivní ekonomická agenda 2002, aj.) se myšlenka transatlantické zóny volného obchodu (Transatlantic free trade area, TAFTA) přibližuje. Jednání avšak doposud nejsou úspěšná. I přes to, že USA i EU spolu podepisují dokumenty, ve kterých stvrzují uvolnění obchodu a vzájemnou spolupráci (viz kapitola 2), tak pro TAFTA nebyla doposud ani jedna ze zúčastněných stran příliš nakloněna. Nicméně summit EU-US ve Washingtonu 28. listopadu 2011 byl impulzem pro počátek vyjednávání o TAFTA. Na tomto summitu Vysoká pracovní skupina pro růst a pracovní místa doporučila vyjednávat dohodu Transatlantické obchodní a inve stiční partnerství ( Transatlantic Trade and Investment Partnership, TTIP), která přímo vede k zóně volného obchodu. Prozatím proběhla tři kola, poslední bylo v prosinci 2013 a jejich hlavním cílem bylo vytvořit zónu volného obchodu mezi EU a USA, která se bude týkat nejen tarifních, ale i netarifních překážek (fytosanitární ustanovení, problematika práv duševního vlastnictví, veřejných zakázek, harmonizace regulatorních standardů aj.). TTIP se bude zabývat i přímými investicemi, ale tato práce se zabývá obchodními vztahy EU a USA, proto zde zmíněny nebudou (30 ). Problémem při utváření TAFTA je, že jednotlivé členské země EU mají odlišný postoj vůči TAFTA. Každá země má jiné závazky a není stanovena společná zahraniční politika EU. Je velice komplikované stanovit oblasti, kterých se TAFTA bude týkat.

4.1 Počátky vyjednávání Prvním dokumentem, který se zabývá transatlantickou zónou volného o bchodu, byla Dohoda o novém transatlantickém trhu. Ta ovšem nebyla přijata (viz kapitola 2). O myšlence zóny volného trhu se začalo diskutovat v roce 2005, a to v dokumentu Silnější partnerství EU a USA a otevřenější trh pro 21. století. V tomto dokumentu ovšem je Evropskou komisí jasně stanovena priorita, a to celosvětově udržitelný rozvoj, kde EU a USA spolupracují v rámci rozvojové agendy z Dauhá1 . Jsou to jednání v rámci WTO, jejichž cílem je liberalizace obchodu mezi členskými státy za účelem podpoření mezinárodního obchodu a zvýšení prosperity členských států WTO. Nejvýznamnějšími oblastmi, o kterých se vedou jednání, jsou obchod se zemědělskými produkty, obchod s nezemědělskými výrobky a obchod se službami. Specifikem je rozvojová dimenze, kdy je pref erenčně přistupováno k rozvojovým zemím s cílem jejich rychlejšího začlenění do mezinárodního obchodu (31). 1


33

Aby tato zóna volného obchodu neohrozila multilaterální dohody již uzavřené v rámci WTO, tak Evropská komise navrhuje, aby bilaterální dohody uzavřené mezi EU a USA byly komplementární k dohodám WTO. (20) Roku 2006 bylo Evropským parlamentem vydáno Usnesení o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství (2005/2056(INI)). V tomto usnesení je stanoveno, že mají být odstraněny všechny bariéry obchodu do roku 2015 a zcela dokončena zóna volného obchodu (32). Velkou podporu zaznamenala TAFTA zejména za německého předsednictví EU v první polovině roku 2007. Německá kancléřka Angela Merkelová, která je známa svým kladným vztahem k tomuto uskupení, spolupráci EU a USA považovala za jednu z hlavních oblastí, které by měla podporovat. Ve Washingtonu na meetingu EU a USA v roce 2007 byl přijat Rámec pro pokročilou ekonomickou integraci mezi EU a USA a souběžně s tímto dokumentem vznikla Transatlantická ekonomická rada (33).

4.2 Pozitiva TAFTA TAFTA byla zkoumána mnoha studiemi (CEPR, OECD aj.), které měly zjistit dopady vytvoření TAFTA, jak pozitivní tak i negativní. Avšak dle mého názoru jsou tyto důsledky nejlépe popsány ve studii OSN z roku 2005, která se věnuje právě důsledkům odstranění obchodních bariér v obchodu se zbožím, odstranění cel, a to i zemědělských a zjednodušení investování mezi těmito dvěma regiony s ohledem na mezinárodní obchod. Dle této studie by větší přínos z TAFTA měla EU, tady je odhadováno, že HDP na osobu vzroste o 2% až 3%, USA by si v HDP na osobu polepšilo pouze o 1% až 2,5%. Prospěch z tohoto uskupení by měly i třetí země. Zbývající dva státy z uskupení NAFTA2 by podle odhadů této studie měly růst v HDP na osobu o 2%, menší růst, 1,5%, by měly zaznamenat Turecko s Japonskem (35). Dále studie odhalila větší regulace v EU než v USA (jako administrativní bariéry v kontrole a zakládání podnikání, kontrole státu nad obchodem a státní reg ulace obchodování), které mají dopad na menší konkurenceschopnost EU. Jak USA, tak i EU by měly mít největší prospěch z omezení regulací trhu s výrobky a hlavně se službami, protože se vstup na tyto trhy ukazuje jako velmi obtížný z důvodu uznávání vzdělání, jazykových bariér, uznávání licencí, aj. (35). Můžeme tedy konstatovat, že největší užitek by přineslo odstranění bariér obchodu, které existují mezi USA a EU. Byly-li by odstraněny, tak lze předpokládat

NAFTA (North american free trade area) je zóna volného obchodu v Severní Americe. Byla založena roku 1994. Patří do ní tři státy Kanada, USA a Mexiko (34). 2


34

vzrůst exportu mezi USA a EU o jednu třetinu, neboť lze předpokládat vzr ůst HDP na osobu o 1% v USA a 2,4% v EU. Dále je třeba zmínit studii CEPR (Centre for economics policy research). V roce 2002 CEPR vydal studii, ve které analyzuje positiva a negativa myšlenky TAFTA. Studie se zabývá nejen vztahy mezi EU a USA, ale i celo u jižní Amerikou, Kanadou a Mexikem. Ve studii je zmíněna obava ohledně narušení systému WTO. Avšak při správném přístupu by toto nové uskupení mohlo být příkladem ostatním státům a hrát roli při úspěšných vyjednáváních WTO. K tomuto závěru studie nakonec dospěla. Tato studie dochází ke stejným závěrům jako studie OECD a dokazuje, že největší překážkou společnému obchodu jsou netarifní bariéry obchodu (prokazování původu zboží, administrativní překážky, technické normy, aj.). Bylyli by odstraněny, ušetřilo by se okolo 30% nákladů na obchod, které vznikají při snaze ochránit vlastní trh (37). Odstraní-li se již výše zmíněné bariéry euro-amerického obchodu, je odhadován růst HDP ve výši 0,7% až 0,9% za rok a v souvislosti s tím vytvoření až 1 000 000 pracovních míst do jednoho roku. Vezmeme-li však v potaz i další faktory, mohla by se výše růstu HDP TAFTA vyšplhat až o 1% až 2% za rok (37). Odhady pro USA jsou taktéž velmi pozitivní. CEPR odhaduje, díky odstranění obchodních bariér mezi USA a EU, růst HDP USA o 0,2% a vznik 0,3 milionu pracovních pozic ročně jen v USA. Jsou-li zahrnuty do odhadu i další aspekty jako liberalizace služeb, pak jsou odhady pozitivnější o 0,5% až 1% ročně (37). Dále je zapotřebí zmínit i pozitiva, která budou přinesena třetím zemím. Kanada by měla zaznamenat růst HDP o 0,03%, Mexiko o 1,78% a Latinská Amerika o 3,32% ročně (37). Jako první pokusy o liberalizaci služeb můžeme považovat Dohodu o otevř eném nebi (Open skies) mezi USA a EU podepsanou v roce 2007 a následně roku 2010 Druhou dohodu o otevřeném nebi. Je třeba se pozastavit u Druhé dohody o otevřeném nebi. Tato dohoda staví zejména na úkolech předešlé Dohody o otevř eném nebi a to, na odstranění bariéry v letecké přepravě, cenách a zejména v leteckých trasách. Díky této dohodě byl umožněn přístup aerolinek EU k americkému trhu a hlavně k americkému vládnímu programu Fly america 3 . Očekává se, že díky této dohodě bude vytvořeno přes 80 000 pracovních míst. Tato dohoda může přinést až 12 miliard euro do leteckého průmyslu a mělo by přibýt 26 milionů cestujících na linkách mezi EU a USA. Zvýší-li se počet cestujících mezi EU a USA lze očekávat snížení cen letenek, což představuje hospodářské výh ody Fly America Act je program, kdy je provoz amerických leteckých společností částečně dotovány vládou USA. USA uzavřela několik dohod jak bilaterálních tak i multilaterálních, díky kterým se i zahraniční letecké společnosti k tomuto programu mohou dostat (38). 3


35

pro firmy působící v letecké dopravě ve výši 6,4 miliard euro až 12 miliard euro v pětiletém období. Tato dohoda přináší i důležité legislativní změny v oblasti omezení týkající se hluku na letištích a v oblasti liberalizace, kde již společnosti mohou vlastnit více než 25% společnosti a tím pádem tak získat majoritní podíl (39). Tato problematika je velice dynamická ve svém vývoji, nicméně chuť odstraňovat bariéry vzájemného obchodu a liberalizovat toky investic i nadále zůstává. Dále je nutno se zaměřit na studii ECORYS z roku 2009, která byla vypracována Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro obchod. Zabývá se netarifními a investičními překážkami mezi EU a USA. Je v ní představen koncept „ schopnost reakce“. Tento koncept rozlišuje překážky obchodu do dvou skupin, a to na př ekážky reálně odstranitelné do roku 2018 a na překážky, které do roku 2018 nebudou moci být odstraněny převážně z důvodů jazykových, historických, geografických aj. Studie dochází k závěru, že po odstranění překážek obchodu by firmám operujícím na transatlantickém trhu byly sníženy administrativní náklady. Se zpřístupněním obou trhů by byla snížena úroveň koncentrace trhu, což by v důsledku vedlo ke zvýšení obchodování a úrovni investic při nižších cenách za obchodované zboží a služby. Toto by přineslo spotřebiteli přínos v podobě vyšší kvality zboží, většího sortimentu zboží a nižších cen (40). Studie přichází s myšlenkou, že není reálné odstranit obchodní bariéry ve všech sektorech ekonomiky, proto by se mělo zaměřit na sektory, kde probíhá ne jvětší obchodní výměna, a to automobilový průmysl, strojní průmysl, chemický průmysl, finanční služby, veřejné zakázky a vlastnická práva. Tato politika by ročně měla přinést EU až 4,8 miliard USD a USA 1,1 miliard USD (40). Zajímavá je také studie ECIPE (European centre for international political economy) z roku 2010. Zabývá se odstraněním veškerých cel a poplatků mezi EU a USA. Odhady pouze statických 4 přínosů transatlantické dohody o nulových clech by zvýšily HDP EU o 0,01% za rok a HDP USA o 0,15% za rok (41). Odhady dynamických přínosů se pohybují mezi 0,32% až 0,47% HDP pro EU za rok, což by činilo roční přínos mezi 46 až 69 miliard USD. Pro USA je přínos odhadován mezi 0,99% až 1,33% HDP za rok, což po přepočtu činí 135 až 181 miliard USD za rok (41). Pokud jde o potencionální přínos blahobytu, který je měřen národní důchodovým efektem, pak je odhadován statický přínos 3 bil. USD pro EU a 4,5 miliard USD pro USA. Dynamický přínos se odhaduje mezi 58 až 86 miliard USD pro EU a pro USA mezi 59 až 82 bil. USD (41). Zabýváme-li se exportem, pak statický přínos exportu z USA do EU by byl 8% za rok, dynamický 17% za rok. Naopak statický

Za statický přínos se považuje přínos v krátkém období, zatímco dynamický přínos je přínos v dlouhém období (41). 4


36

přinos exportu z EU do USA by byl 7% za rok, dynamický přínos je odhadován na 18% za rok (41). Studie odhaduje, že třetina obchodu mezi USA a EU je tvořena vnitrofiremním obchodem5 nadnárodních korporací (např. Intel, Dell, aj.), proto odstranění poplatků, cel aj. by značně snížilo administrativní náklady těmto firmám a zvýšila by se i obchodní výměna mezi EU a USA. V roce 2011 CTR (Centre for transatlantic relations) při Universitě Johna Hopkinse vydalo studii, v níž popisuje vývoj transatlantické ekonomiky. Tato studie tvrdí, že vztahy mezi USA a EU stále zůstávají jádrem světové ekonomiky. Tyto transatlantické svazky jsou větší, více prosperující a těsněji provázanější než sva zky ostatních regionů. Po odstranění cel mezi USA a EU je očekáván roční růst HDP EU o 0,48% a růst HDP USA o 1,48% za rok (44). Také je odhadován přírůstek blahobytu v EU 89 miliard USD a USA 87 miliard USD. Po tomto uvolnění se očekává zvýšení exportu obou zemí, z EU do USA o 18% ročně a z USA do EU o 17% ročně (44). Dále se studie zaměřuje na služby. Podle odhadu této studie, kdyby bylo o dstraněno 75% omezení v sektoru služeb, pak by v EU byl zaznamenán roční růst ve výši 13,9 miliard USD, v USA 5,6 miliard USD za rok (44). Pokud jde o překážky netarifního typu: pokud by byly sníženy o polovinu, pak by se zvýšilo HDP EU o 0,7% za rok a HDP USA o 0,3% za rok. Navíc celkový export EU by se mohl zvýšit o 2,1% za rok a celkový export USA o 6,9% za rok (44). V případě odstranění netarifních bariér obchodu by každá domácnost v EU za svůj pracovní život získala 17 500 USD a v USA by byl zaznamenán přínos 8 300 USD pro každou domácnost (44). V roce 2013 byla vydána Bartlesmannova studie, která zkoumá pozitiva a negativa projednávané smlouvy TTIP. Tato studie dochází ke dvěma možným budo ucím scénářům:  Tarifní scénář – cla budou odstraněna v plné výši nebo téměř v plné výši s tím, že budou ponechány výjimky na speciální druhy zboží. To se ovšem nebude vztahovat na ostatní země.  Komplexní scénář liberalizace – překážky vzájemného obchodu budou odstraněny, a to jak tarifní tak i netarifní (45). Velký pozitivní vliv by měla TTIP na státy MAGHREB (Tunisko, Maroko, Egypt a Alžírsko), s nimiž má EU uzavřenou smlouvu o volném obchodu, a též na státy bývalého Sovětského svazu (Rusko, Bělorusko, aj.). Při schválení TTIP je předpokláVnitrofiremním obchodem nazýváme mezinárodní tok zboží a služeb mezi mateřskou a dceřinou společností nebo mezi dceřinými společnostmi (42). Jako příklad můžeme uvést výrobce počítačů Dell, který do Polska přiváží komponenty a v Polsku z nich vyrábí počítače. Z Polska jsou dále distribuovány (43). 5


37

dána následující skutečnost. V případě zrušení cel, by byl podpořen export ze států EU i USA do těchto zemí, zejména díky zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Ovšem poklesl by import z výše zmíněných zemí (MAGHREB, bývalý SSSR) (45). Největší hospodářský přínos by ze schválení TTIP mělo Irsko a Velká Británie, které již teď mají velmi úzké vztahy s USA. Zbylé dva státy NAFTA (Kanada a Mexiko) by si ovšem nepolepšily. Podepsání TTIP by pro ně znamenalo pokles exportu i importu. V případě tarifního scénáře, by se nejvíce změnil reálný příjem per capita u L otyšů (0,58%) a nejméně u obyvatel Lucemburska (0,03%) (45). Obr. 1: Změna reálného příjmu per capita v EU27 při odstranění cel

Zdroj: (45)


38

Obr. 2: Změna reálného příjmu per capita v EU27, při odstranění překážek obchodu

Zdroj: (45) Jak je z předchozích dvou obrázků patrné, při uplatnění komplexního scénáře lib eralizace je přínos pro oba státy (Lucembursko, Lotyšsko) podstatně větší. Velmi zajímavá je odchylka Lucemburska, které velice profituje z obchodování jeho obchodních partnerů s USA. Též Německo by mělo 20krát větší přínos z odstranění všech překážek obchodu než pouze cel. Ovšem Francie má přínos z TTIP malý, protože s USA obchoduje málo, nebereme-li v úvahu potravinářský průmysl (45). Při pohledu na trh práce opět tarifní scénář, kdy budou odstraněna pouze cla, přináší menší výhody než komplexní scénář liberalizace. Počítá se s vytvořením okolo 2 milionů pracovních míst v případě komplexního scénáře liberalizace a okolo 0,5 milionu v případě tarifního scénáře. V případě tarifního scénáře, by jednorázový pokles nezaměstnanosti byl poměrně malý, zhruba 0,1%. Výjimkou je Velká Británie, které by jednorázově klesla nezaměstnanost o 0,34%, především díky blízkosti s USA, díky společnému jazyku a díky společnému vývoji kultury (45). V modelu bez agregovaných dopadů na zaměstnanost by změna nastala především ve mzdách a v cenách. V takovém případě by reálné mzdy jednorázově vzrostly v USA o 0,93% , ve Velké Británii o 1,72% a v Německu o 0,54% (45). Pojďme se podívat na komplexní scénář liberalizace. Výhody z odstranění většiny překážek obchodu je 4 krát větší než v případě, kdy by se odstranila pouze


39

cla, v Německu by se jednorázově snížila nezaměstnanost o 0,43%, v USA o 0,71% a ve Velké Británii dokonce o 1,27%. Velký vliv by zaznamenaly státy postižené dluhovou krizí, nezaměstnanost ve Španělsku by jednorázově poklesla o 0,62%, v Řecku a Portugalsku o 0,7% a v Irsku o 0,84%. Důsledky v Irsku nejsou tak velké jako ve Spojeném království kvůli velikosti jeho ekonomiky. Stejně tak je i dopad na reálné mzdy podstatně větší při komplexním scénáři liberalizace. Jako příklad může posloužit Německo, kde budou reálné mzdy jednorázově o 2,19% vyšší. Dále je očekáván jednorázový vzrůst reálných mezd u států vážně postižených krizí (Španělsko, Řecko, aj.) o přibližně 3% (45).

4.3

Diskutovaná témata TTIP

Témat, která se diskutují při vyjednáváních o zóně volného obchodu mezi USA a EU je velice mnoho. Bylo tedy vybráno jen několik témat, která se dotýkají velmi silně obchodních vztahů EU a USA, a to tarify na spotřební zboží a zemědělské výrobky, služby, státní zakázky, zemědělství, průmyslové regulace a standardy a technické překážky obchodu. 4.3.1

Tarify na zboží a zemědělské výrobky

Cílem TTIP je podstatné odstranění cel na dvoustranný obchod se zbožím po vstupu navrhované smlouvy v platnost. Cla ve velmi citlivých odvětvích (mléčné výrobky, cukr a cukrovinky, nápoji a tabákovými výrobky, ryby a rybí výrobky, a metr ový textil a oděvy aj.) by měla být odstraněna ve velmi krátkém časovém horizontu. Nicméně cla mezi oběma státy jsou poměrně na nízké úrovni (průměrná celní sa zba v roce 2012 v USA je 3,5%, zatímco v EU je 5,5%) (WTO), proto v kontextu TTIP vyjednávání v těchto oblastech hrají menší roli. Taktéž jsou mezi USA a EU odvětví zvané celní vrcholy (tabák, mléčné výrobky aj.), kde stále zůstává vysoká celní sa zba (na zemědělské výrobky v EU v průměru 13,7%). Podle odhadu Kena Monahana americké firmy zaplatí jen na clech okolo 6,5 miliardy USD při dovozu do EU (46). Zemědělství je velice problematická oblast v transatlantických vztazích. Jedná se zde především o problematiku sanitárních a fytosanitárních opatření, kde již bylo vedeno mnoho obchodní sporů (viz 4.4). 

Sanitární a fytosanitární opatření (SPS)

SPS se zabývají nezávadností potravin a zdravím zvířat, které jsou distribuovány spotřebiteli. V rámci WTO existuje dohoda o uplatňování hygienických a rostlinolékařských opatření. Členové WTO se dohodli na uplatňování SPS na základě vědeckého výzkumu pouze v míře nezbytné pro ochranu lidí, života a zdraví zvířat a


40

rostlin, zároveň se rozhodli pro založení všeobecně uznávaných mezinárodních standardů. (40) Mezi USA a EU se léta táhnul obchodní spor ohledně geneticky modifikovaného masa (kap. spory). Na začátku roku 2013 se však EU rozhodla udělat ústupek tím, že nechala USA dovážet maso zpracované kyselinou mléčnou a živá prasata na evropský trh. Tento krok byl udělán v rámci budování důvěry mezi oběma státy. (47) 

Geneticky modifikované organismy (GMO)

Geneticky modifikované organismy jsou takové rostliny nebo živočichové, kteří jsou geneticky upraveni tak, aby měli některé požadované vlastnosti (např. odolnost proti škůdcům, větší výnos aj.). GMO se staly velice populárními mezi farmáři sóji, bavlny a kukuřice v USA v polovině 90. let 20. století. (48) Spojené státy jsou velmocí v pěstování geneticky modifikovaných plodin, s 69 500 000ha vysázenými v roce 2012, což činí přibližně 41 % z více než 170 000 000ha osázené těmito geneticky modifikovanými plodinami po celém světě ve stejném roce. (49) Představitelé EU jsou však velmi opatrní při vpouštění GMO na evropské trhy, což však vyúsťuje v obchodní spory, kdy se dovozci z USA cítí být dotčeni. Dovozci z USA tvrdí, že neexistuje žádná studie o závadnosti těchto GM potravin. Chtějí být vpuštěni bez omezení na evropské trhy, i proto, že čas na zpracování GMO je zhruba o polovinu kratší ne ž u běžných potravin. (50)

4.3.2

Služby

V TTIP se projednávají zejména finanční, audiovizuální služby a ustanovení o p oskytovatelích služeb. Služby představují velkou a stále se rozšiřující škálu hospodářských činností a tvoří téměř 70% HDP USA. Služby jsou obecně nehmotné povahy a představují formu přidané hodnoty úsilí lidí jako je práce, vzdělání, výzkum aj. (51) 

Finanční služby

Finanční služby jsou důležitou součástí transatlantických hospodářských vztahů, proto s ohledem na to by téma finančních služeb mělo být zahrnuto do vyjednávání. Nicméně vyvstala otázka o rozsahu regulací v sektoru finančních služeb. Velká pozornost byla tomuto okruhu věnována zejména v průběhu finanční krize v letech 2008-2009. Vyvstala otázka o soudržnosti reforem v oblasti regulace finančních trhů a v rozdílech v účinnosti těchto regulací ovlivňujících konkurenceschopnost na domácích trzích. Toto téma rozdělilo členy Kongresu, evropské úředníky a o bchodní skupiny na dva tábory. První byli pozitivně nakloněni regulacím v oblasti


41

finančních služeb a druzí, kteří mají zatím větší podporu, tvrdili, že bude zpomalen ekonomický růst, zvýšeny administrativní náklady aj. (50). Podle prohlášení o bchodního zástupce USA by měla být řešena v rámci TTIP problematika přístupu na trh a oblast regulací by měla být projednávána paralelně mimo jednání TTIP. (52)  Audiovizuální služby

Problematika audiovizuálních služeb se ukázala jako problematické téma zejména kvůli kulturním výjimkám jednotlivých zemí. Pokud státy považují nějakou oblast kultury za citlivou, tak prostřednictvím kulturní výjimky může země poskytnout zvláštní podporu domácímu průmyslu za pomoci kvót, subvencí či požadavků na místní obsah. Díky těmto opatřením lze do odvětví omezit přístup cizincům. Např íklad Francie udržuje výjimky ve filmovém a televizním průmyslu. Vedeny Francií, požádaly některé členské státy (Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko aj.) o vylo učení této problematiky z vyjednávání TTIP. (53)  Ustanovení o poskytovatelích služeb

V tomto okruhu se projednává, certifikace a vydávání licencí poskytovatelům odborných služeb především v oblastech jako jsou medicína, pojišťovnictví, právo, vzdělávání aj. Je to velmi komplikované, protože kvalifikace, která je získána v jednom ze členských států, nemusí být uznávána v USA a naopak. (50) Dále potom je velice problematické zasílání služeb přes hranice. Potencionální změna však může nastat v zefektivnění dočasného pohybu podnikových zaměstnanců, což se už částečně začalo projednávat v TTIP. Jako příklad může posloužit smlouva mezi Kanadou a EU (EU-Canada Comprehensive Economic and Trade Agreement CETA), která zahrnuje předpisy usnadňující podniku přesunout odborníky v oblasti obchodu a v oblasti poskytování služeb, poprodejní údržby aj. (54) 4.3.3

Státní zakázky

Trh státní zakázek je pro firmy velmi lukrativní, protože tento trh je roven přibližně 15%-20% HNP těchto zemí. (55) Konečná zpráva HLWG naznala, že cílem vyjednávání TTIP by měl být podstatně zlepšen přístup v oblasti státních zakázek na všech vládních úrovních. (56) Vyjednavači TTIP za USA se snaží rozšířit možnosti přístupu na trh se zbožím a službami v členských státech EU. Chtějí zajistit spravedlivá transparentní a předvídatelná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která by nediskriminovala dodavatele z USA (50). Naopak dodavatelé z EU chtějí lepší přístup na trh státních zakázek USA. Poukazují též na zákony USA (Berry Amendment (10 U.S.C. 2533a) a American Act (41 U.S.C. 8301ff)), které omezují zahraniční podniky nebo poskytují přednost podnikům z USA.


4.3.4

42

Průmyslové regulace a standardy

Tato problematika je možná tou nejdůležitější v celém jednání TTIP. Potencionální ekonomické zisky z větší ekonomické spolupráce mohou být významné zejména pro určitá odvětví, jako jsou chemický, farmaceutický a automobilový průmysl. Studie z prosince 2009 pro Evropskou komisi, která zvažuje pouze výhody liberalizace regulací, odhaduje, že i v případě existence dokonce 50 % rozdílů v právních předpisech US - EU a jiných netarifních opatření, HDP EU by mohlo vzrůst až o 0,7% do roku 2018 (časový horizont studie), což představuje roční potenciální zisk výši 158 miliard USD ročně do hospodářství EU. Studie odhaduje, že americké zisky by byly lehce skromnější, 0,3% HDP USA, tedy o 53 miliard USD ročně (55). 4.3.5

Technické překážky obchodu (TBT)

TBT jsou takové předpisy a normy, které se týkají životního prostředí a zdravotních, hygienických a přijatelných životních podmínek zvířat (38). USA a EU se snaží dosáhnout toho, že se stanoví rámec pro Zlepšení dialogu a spolupráce při řešení dvoustranných otázek TBT. Cílem této dohody by bylo přinést větší otevřenost, transparentnost a sbližování v regulačních přístupech, požadavcích a souvisejícího vývoje norem, stejně jako omezení nadbytečných a zatěžujících požadavků na zkoušky a certifikaci (56).

4.4 Významné obchodní pře Jako příklad jsou uvedeny tři obchodní pře. Spor o banány, jako příklad provádění preferenční politiky, Spor boeing versus Airbus, jako příklad státních dotací do soukromého sektoru a Spor o hormonech, jako příklad netarifních překážek o bchodu. 4.4.1

Spor o banány

Dne 1. ledna 2006 EU přijala nový dovozní režim na banány a uvalila vyšší clo na americké banány proto, že nesplňovaly určité kvalitativní kvóty (nízký podíl dužniny, tlustá slupka). Na straně stěžovatelů jsou Ekvádor, Panama, Honduras, Kolumbie, Nikaragua a USA. USA sice vývozcem banánů není, ale v tomto sporu vystupuje jako protektor firem Chiquita a Dole. Tyto země tvrdí, že preferenční zacházení se zeměmi ACP6 (EU 404/1993) není v souladu s pravidly WTO. Dle jejich

Zkratka užívaná pro označení skupiny rozvojových států Afriky, Karibiku a Tichomoří mající zvláštní multilaterální smluvní vztah s Evropskou unií. Ten byl ustaven Dohodou z Lomé v roce 1975. Její místo v roce 2000 zaujala Dohoda z Cotonou. V současnosti zahrnuje skupina 77 zemí. 6


43

názoru clo 176 EUR/t odporuje závazkům z UK GATT. WTO tedy v roce 1997 dala za pravdu žalobcům a EU musela schválit dodatky k nařízením týkajícím se dovozu banánů a zredukovat tak výsady zemí ACP. Roku 1999 USA oplatila EU zavedením tohoto cla tím, že na EU uvalila dovozní sankce na zboží. Vyrovnání sporu přinesl až rok 2001, kdy EU zavedla přechodný režim, kombinaci kvót a cel. V rámci něho si EU dohodla bezcelní dovoz 750 000 tun banánů ročně ze zemí ACP. Tento systém měl fungovat do roku 2006, kdy měla EU přejít na systém ryze celní. Ovšem od 1. ledna 2002 funguje nadále systém se třemi kvótami. (58) 4.4.2

Spor Boeing versus Airbus

Francouzská firma Airbus byla založena proto, aby konkurovala americké firmě Boeing, neboť tato měla výsadní postavení na trhu s osobními letadly. Psal se rok 2004, kdy se Airbus stal světovou jedničkou v prodeji osobních letadel. Tento úspěch byl výsledkem zejména velké finanční podpory dotací ze strany států evropské unie (Španělsko, Velká Británie, Německo, Francie), které upřednostňovaly Airbus před Boeingem. Zprvu byla finanční podpora tolerována jako podpora začínající firmy. S postupem času spolu obě společnosti uzavřely smlouvu, která definovala pravidla pro státní subvence v leteckém průmyslu. V roce 2004 se Boeing snažil o revizi smlouvy. Ovšem po neúspěších ji vypověděl. EU tedy podala na Boeing též u WTO stížnost kvůli dotacím od vlády USA. WTO nakonec rozhodla ve prospěch Boeingu a Airbus musel do tří měsíců vracet 3,2 miliard EUR dotaci. (59)

Afrika: Angola, Benin, Botswana, Burundi, Burkina Faso, Čad, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jihoafrická republika, Kamerun, Keňa, Komory, Kapverdy, Konžská republika, Konžská demokratická republika, Lesotho, Libérie, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauretánie, Mauricius, Mosambik, Namibie, Niger, Nigerie, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Somálsko, Středoafrická republika, Súdán, Svatý Tomáš, Princův ostrov, Svazijsko, Tanzanie, Togo, Uganda, Zambie, Zimbabwe. Karibská oblast: Antigua, Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka, Surinam, Svatý Krištof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Tichomoří: Cookovy ostrovy, Fidži, Kiribati, Marschallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Niue, Palau, Papua Nová Guinea, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Tuvalu, Vanatau, Východní Timor. (57)


4.4.3

44

Spor o hormonech

EU byla vždy v této oblasti vždy velmi skeptická. Proto došlo k dalšímu sporu o dovozu masa s růstovými hormony. Jeho počátek lze datovat už k roku 1996, tehdy EU zakázala dovážet maso, v němž byly obsaženy růstové hormony. Na to ovšem jejich exportéři (USA, Kanada) reagovali tak, že zvýšili clo na výrobky z EU. Tato sankce ve výši 125 milionů dolarů (zhruba 2 miliardy Kč)se týkala zejména potravinářských výrobků (od vepřového masa přes okurky až po sýry) (60). WTO nakonec rozhodla ve prospěch EU, ovšem Kanada ani USA cla neodstranily. Po čase se obě strany sešly a problém vyřešily. Mnoho změněno nebylo, ale např. na Roquefort byla sazba navíc zvýšena ze 100 % na 300 % (61). Závěrem je nutno zmínit, že vlády USA jsou velmi náchylné na vliv lobbingu, což celý proces integrace může velmi znesnadnit. Jako příklad můžeme uvést Kjótský protokol7, který vláda USA nepodepsala zejména kvůli lobbingu amerických firem (63).

4.5 Budoucí vývoj TAFTA Je jasné, že uvažovaná zóna volného obchodu přinese oběma zemí mnoho výhod nejen ekonomických ale i politických. Nynější vztahy mezi EU a USA jsou postaveny na dvou základních institucích, na NATO a na smlouvách, které mezi sebou uzavřely státy NAFTA. Dokume ntem, na kterém staví současné vztahy mezi EU a USA, je Nová transatlantická age nda a k ní přidružené smlouvy. Ovšem tato smlouva je již stará a EU a USA pociťují potřebu ji nahradit novou či ji nějak zásadně upravit. Svět se zásadně změnil díky novým technologiím, které velmi urychlily globalizaci, a postavení států se zásadně změnilo. Na scénu vstoupily státy, které byly ještě před 50 lety silně zaostalé (Jižní Korea). Aby staré mocnosti zvládly držet krok, je třeba zásadně prohloubit spolupráci, jak ekonomickou tak i politickou. Prozatím jsou oba celky dostatečně silné, aby si dokázaly prosadit svůj zájem. Avšak v budoucnu tomu tak být nemusí. Proto je třeba hledat způsob, kterým zůstane tento statut zachován. Tímto způsobem dozajista je spolupráce EU a USA, vytvoření aliance v rámci NATO a WTO. Nová či obměněná dohoda mezi EU a USA by jistě měla stavět na pravidlech pro ochranu hospodářské soutěže, regulační politice a podpořit hospodářskou so utěž zejména v odvětvích, která budou v budoucnu atraktivní, jako biotechnologie, nanotechnologie, zdravotní technika a další. Podporovat znalostní ekonomiku.

Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % (62). 7


45

Samozřejmě tato uvažovaná zóna volného obchodu se nebude týkat pouze EU a USA, ale je nutno uvážit i ostatní aktéry. Musíme počítat i s Mexikem a Kanadou jako členy NAFTA, k nimž má USA též své závazky. Vzhledem k tomu, že tarifní zatížení mezi USA a EU jsou již velmi nízká, tak v této oblasti ke snížení nebo úplnému vynulování zřejmě dojde. Mnohem větší zájem však mají oba státy na snížení technických regulací, sanitárních a fytosanitárních, tedy hygienických norem. Podnikatelé musejí dokazovat, že výrobky vyr obené dle regulí EU jsou přijatelné na zahraničním trhu. Toto zvyšuje transakční náklady. Pokud se tohoto podaří dosáhnout, bude to jedna z nejvýznamnějších položek této dohody. Z pohledu EU je nutno si vyjednat výjimku zejména u zeměpisných označení např. pro francouzská vína, parmskou šunku nebo i české pivo. Podařilo-li by se toto EU vyjednat, pak by měli právě tito podnikatelé otevřené dveře na trh USA. Vyvstává zde tedy otázka: Jak se postavit k této zóně volného obchodu? Má se uzavřít s Kanadou nebo s USA nebo s celou NAFTA? Dle mého názoru by měla být uzavřena s celou NAFTA, protože již teorie komparativních výhod od Davida Ricarda dokazuje, že volný obchod je výhodný pro obě strany. Z hlediska jednotlivých zemí je důležité zajistit stabilní ekonomické prostředí, proto si myslím, že by veškeré státy EU měly přejít na jednotnou měnu (EURO). Tato jednotná měna totiž zajistí stabilní ekonomické prostředí tak, aby jednotlivé centrální banky nemohly svými intervencemi ovlivňovat tento nově vzniklý trh. Odbourají se kurzovní doložky, čímž se usnadní vzájemný obchod. Je otázkou, zdali by se v budoucnosti toto nově vzniklé uskupení nemělo zamyslet nad společnou zúčtovací jednotkou „Eurodolar“ tak, jako to učinila EU při zavedení ECU. Po vzniku takto velkého trhu by jistě existovaly státy, které by se chtěly dobrovolně zapojit, a to jak malé státy stojící mimo EU (Norsko, Švýcarsko aj.), tak i ekonomické velmoci jako je Japonsko, Rusko, Čína aj. Jelikož jsou USA součástí vo lného obchodu v organizaci NAFTA, i státy seskupené v této organizaci jistě získají veškeré výhody spojené se vznikem této zóny (Kanada a Mexiko). Tato ekonomická spolupráce by jistě znamenala posílení a uvolnění vztahů i v oblasti politické. Pozitivní vliv by se mohl projevit i v rozvojových zemích díky sjednocení dotací a jednotné hospodářské pomoci těmto zemím. Je pravděpodobné, že i pro tyto jednotlivé země by se usnadnil přístup na evropský i americký trh. Je zřejmé, že při vzniku zóny volného obchodu výrazně vzroste pohyb praco vních sil mezi USA a EU. To znamená, že mladí lidé z ČR by již nemuseli studovat pouze v EU v rámci programu ERASMUS, ale mohli by vyzkoušet i studium v USA a následně získat i pracovní zkušenosti v USA. Toto seskupení by mohlo být předstupněm ke vzniku celosvětového volného trhu. Negativa bych viděl v tom, že se ještě zvýší rozdíl mezi „bohatým severem“ a „chudým jihem“.


46

Též jsou zde i určitá specifika ve výrobě a ceně zboží. Můžeme je pozorovat na příkladu benzínu či nafty, kde je cenový rozdíl i 18 Kč/litr po přepočtu (USA 17 Kč/litr, ČR 35 Kč/litr) (64). Je nutno vzít v potaz i oblast nakládání s odpady, kde má EU značně výše nastaveny standardy týkající se čistoty vod či recyklace. Oproti tomu USA preferuje hospodářský přínos, zatímco je recyklace odpadu a ochrana životního prostředí až na druhém místě (Kjótský protokol). To je podle mě velmi důležité, protože přínos z čistého prostředí snadno převáží ekonomické přínosy. Aby nedošlo k poškození firem v rámci konkurenčního boje, bude zapotřebí řádně vyřešit legislativu v oblasti recyklace a nakládání s odpady. Tato opatření zásadně vstupují do nákladů společností a rapidně je zvyšují, tedy firmy, které nemusí investovat do technologií snižujících emise a recyklačních systémů, jsou značně zvýhodněny a tato výhoda ovlivní ceny výrobků. V rámci zachování konkurenčního prostředí tedy bude nutno najít nějaký kompromis. Není možno opomenout nadnárodní společnosti, jejichž lobby mají ve světě značný význam a u vyjednávání jsou jistě přítomny. Tyto budou, dle mého názoru pozitivně nakloněny vzniku zóny volného obchodu, protože odstranění obchodních překážek přinese těmto společnostem větší zisky. Též je zapotřebí vyřešit postavení těchto lobby v tomto nově vzniklém celku. V EU již lobby své zástupce při rozhodování mají a je potřeba se zamyslet, zda by měly být součástí rozhodovacího procesu nebo nikoliv. Podle mě by právě tyto společnosti mohly být tím, kdo se zaslouží buď o přijetí, nebo o nepřijetí této dohody. Ovšem je otázkou, zda partikulární zájmy jednotlivých společností se mají brát v potaz. Je faktem, že zaměstnávají určité procento populace, ale je tak velké aby tyto společnosti získaly moc rozh odovat? Přinejmenším by jim tímto byla poskytnuta konkurenční výhoda, což poškodí malé a střední podnikání. Dále zde existuje určité morální hledisko. Proč by měly rozhodovat o veřejných věcech subjekty, které nebyly řádně zvoleny ve vo lbách? Také bude zapotřebí projednat další směřování společně řízených politik EU, protože tyto nebudou jednotné s politikou USA. Zejména otázky zemědělství budou velmi ožehavé, protože dotace, které si vyjednají pro své firmy některé státy EU, mohou být větší, než dotace USA, a tím by tyto firmy byly poškozeny. Též otázka jednotného označování výrobků bude velkým problémem, neboť způsobí ohro mný tlak na vývoj společné legislativy. Jen v EU mají zákony týkající se označování výrobků několik desítek tisíc stran, což by se se zdvojnásobením trhu zdvojnásob ilo. Zákony by byly velmi nepřehledné a musela by být zřízena nějaká instituce, která by ve sporných situacích rozhodovala. Za velmi pravděpodobné bych považoval dohodnutí o zrušení prokazování bezpečnostních standardů, zejména v automobilovém průmyslu, když přihlédneme k množství, v jakém je prováděna obchodní výměna mezi těmito dvěma regiony.


47

Také se jeví jako velmi pravděpodobné odstranění překážek obchodu v těžkém průmyslu, protože těžké stroje jsou největší obchodovanou položkou mezi USA a EU, což by bylo velice přínosné. Jak USA, tak i EU budou též muset počítat ve velmi krátkém časovém období s obrovským budoucím potenciálem ekonomik jihovýchodní Asie a to především Číny a Indie. Při vzniku zóny volného obchodu mezi USA a EU by byl pravděpodo bný společný postoj k těmto ekonomickým subjektům, což je nepravděpodobné v krátkém časovém horizontu vzhledem k odlišným zájmům. Pro úspěšné fungování této zóny by totiž bylo nutno vytvořit i nějakou společnou zahraniční doktrínu zabývající se ochranou lidských práv, pracovních podmínek, ochrany životního prostředí i oblasti ekonomické (např. dumpingové ceny, sankce vůči těmto zemím). Čína intenzivně projednává otázku statutu tržní ekonomiky a bylo by problematické, kdyby ji např. USA uznaly a EU ne. Pro řádné fungování této zóny bude velmi komplikovaná ratifikace obcho dních smluv, které již EU či USA uzavřely, jako je smlouva o volném obchodu s MAGHREB. Také bude nutno zvolit nějaký společný postoj k dalším celkům volného obchodu v ostatních kontinentech, jako jsou ASEAN či MERCOSUR. Je nutno uvážit, zda by nebylo lepší vytvořit jednotný celek i s těmito organizacemi nebo se zaměřit pouze na jednu a s ní potom rozvíjet užší spolupráci. Protože v EU se neustále vedou přístupové rozhovory se státy bývalé Jugoslávie, v roce 2013 bylo přijato Chorvatsko a v roce 2004 Slovinsko, tak je nutno zvážit zda další státy dále přijímat nebo nikoliv. Je známo, že Srbsko má s USA velice negativní vztahy, které vyústily v zcela iracionální vznik státu Kosovo. Mnoho politiků v Srbsku má stále v živé paměti bombardování Bělehradu jednotkami NATO pod vedením USA při občanské válce v Jugoslávii a jistě bude trvat delší dobu, než nevraživost k USA v této zemi pomine. Po vytvoření této zóny a sjednocení zahraniční politiky by toto uskupení mo hlo zastávat funkci „světového četníka“, protože s ekonomickou silou tohoto uskupení by si jeho nečlen pečlivě rozmyslel, zda by vedl vojenský spor v jiné zemi, což by do budoucna ušetřilo mnoho životů.

4.6 Závěr kapitoly Z uvedených skutečností jasně vyplývá, že zóna volného obchodu značně usnadní pohyb zboží, kapitálu i pracovních sil. Již v minulosti uvolnění obchodních bariér se ukázalo velice vhodné pro rozvoj ekonomiky. Je předpokladem, že vzniknou n ová pracovní místa (přibližně 2 miliony) a to jak v USA, tak i v EU. Jedná se především o pozice v logistice a v oblasti vědecko-technického rozvoje. Další výhodou bude vzájemné uznávání licencí získaných v EU, tak i v USA.

Diskuse

48

5 Diskuse Ve své práci jsem se zaměřil na obchodní vztahy mezi EU a USA, neboť jsou velice důležité pro celosvětový obchod – tvoří téměř polovinu celosvětového obchodu a zároveň mají významný podíl na zaměstnanosti obyvatelstva. V posledních desetiletích prošly obchodní vztahy na světových trzích řadou změn (světová ekonomická krize, rozšiřování EU, zavádění EURA, ekonomický krach Řecka aj.). Musím uznat, že ze zjištěných údajů jednoznačně vyplývá, že USA i EU se vzájemně potřebují. Vyvstává zde však otázka ohledně budoucího vývoje. Vzáje mný obchod totiž velice rychle reaguje na jakékoli změny v mezinárodních vztazích, což v současnosti můžeme pozorovat při vzniku „ukrajinské krize“. Nikdo totiž nemůže předpokládat, jaké spory v budoucnu nastanou. Při uzavírání dohody o zóně volného obchodu se jistě objeví i mnoho spo rných otázek, o kterých bude nutno dále diskutovat. Předpokládám spory zejména v oblasti zemědělství. Spory v tomto odvětví jsou patrné i mezi jednotlivými členy EU (jiné postoje a zájmy budou hájit země střední a východní Evropy než země západní Evropy) v závislosti na dotační politice, takže uzavření oboustranně výhodných podmínek bude jistě problematické. Dále USA jako jeden z největších exportérů zemědělských produktů jistě způsobí mnoho problémů zdejším zemědě lcům volným přístupem svých produktů na trh EU. Také bych zmínil i problematiku geneticky upravených plodin, využívání růstových hormonů v živočišné výrobě. V USA je možnost pěstovat geneticky upravené plodiny, EU se tomuto trendu brání. Spory jsou také vedeny v oblasti masa s růstovými hormony. EU se brání vstupu takto vyrobených produktů na své trhy. Existuje totiž obava, že takto upravené produkty nemusí být člověku prospěšné. Pro EU je velice důležité, aby si zvládla vyjednat zeměpisná označení o původu potravinářských produktů, o což by se měly zajímat i české firmy, například problematika českého pivovarnictví. V případě vyjednání této výjimky by evropské firmy měly otevřené dveře na trh USA. Ovšem v oblasti strojů a strojních zařízení je situace opačná. V této oblasti jsou již všechny problémy téměř odstraněny. V dnešní době, kdy je velice důležitá konkurenceschopnost podniků a udržení se na trhu, je výhodou odbourání veškerých uměle vytvořených obchodních bariér. Předpokládal jsem, že objem obchodní výměny se bude stále zvyšovat, což se potvrdilo, budeme-li abstrahovat od finanční krize v roce 2008. Podle studie CTR bude mít vznik zóny volného obchodu mezi USA a EU přínos pro každého občana EU za celý pracovní život 17 500 USD, což se mi jeví jako pozitivní. Protože pouze vznikem zóny volného obchodu mezi USA a EU získá ka ž-

Diskuse

49

dý občan finanční prospěch bez vynaložení úsilí díky levnějšímu zboží a levnějším službám. Mezi možnosti jak zvýšit objem obchodní výměny bych zařadil především důslednější spolupráci a kooperaci mezi ekonomickými subjekty z různých zemí (nadnárodní společnosti), lepší využívání výsledků vědy a výzkumu a jejich rychlejší zavádění do výroby odbouráním duplicitních licenčních podmínek. Zmínil bych i vznik instituce shromažďující informace o zahraničních trzích. Zapojení mnoha vědeckých pracovišť, universit jak v USA, tak v EU a jejich spolupráce jistě bude efektivnější při hledání složitých vědeckých úkolů. Tato opatření lze provádět samozřejmě i bez jakékoliv dohody a zóny volného obchodu, ovšem v případě vytvoření této zóny si myslím, že zvýšení vzájemného obchodu povede i k lepší spolupráci vědeckých pracovišť. Dle mého názoru se v současné době nejeví reálné vytvoření zóny volného obchodu zejména kvůli odlišnostem obou bloků. V Evropě je silně zakořeněna myšlenka sociálního státu, oproti tomu v USA je zodpovědnost ponechána na jednotlivci samotném. Funguje zde stát s velmi nízkým stupněm sociálního státu. Jako nejreálnější scénář se mi jeví, že USA budou utužovat hospodářské vztahy s anglicky mluvícími zeměmi (Irsko, Spojené království), se kterými probíhá i největší o bchodní výměna. Na druhou stranu je možné, že si oba regiony uvědomí o jaké benefity by mohly přijít. Evropská unie nevede vyjednávání o zóně volného obchodu pouze s USA, ale také vyjednává s uskupením jihoamerických států MERCOSUR. Je tedy možné, že USA, EU i MERCOSUR by v budoucnu vytvořily společnou zónu volného obchodu poskytující ekonomické výhody všem zúčastněným zemím. I přes to, že si myslím, že tato zóna volného obchodu v krátké době vytvořena nebude, tak by bylo velice užitečné, kdyby vznikla. Vytvořil by se jednotný, velmi silný ekonomický blok, který by mohl pokračovat v další integraci. Zavést vlastní měnu a vytvořit státní útvar na bázi konfederace „Spojené státy euroamerické“. Bohužel se domnívám, že toto nenastane a vznikne zóna, kde budou odstran ěna cla a sblíženy legislativy obou celků, ale zóna volného obchodu nevznikne a ani v budoucnu nenastane vývoj ve prospěch další integrace. Také si myslím, že odlišnosti obou celků jsou natolik velké, že nemůžeme očekávat sdílení či dokonce ani sblížení zahraničních politik těchto bloků. Jedním z důvodů je též arogance a sebestřednost politiků, kteří kladou své zájmy nad zájmy společnosti. Dále bych chtěl podotknout, že mnoho států upřednostňuje svůj vlastní blahobyt před tím, aby se vzdaly svých výhod ve prospěch společné věci. Jako další možný budoucí scénář, který je velmi pravděpodobný, je zrušení obchodních bariér pouze v některých odvětvích, kde je prováděna největší obchodní výměna mezi EU a USA nebo v odvětvích (strojírenství, chemický průmysl)

Diskuse

50

která budou vybrána z určitých důvodů ať už ze strategických nebo z politických či z vojenských. Samozřejmě bude též veliký problém sjednotit postoj všech států EU. Je to především Francie, která s USA neobchoduje tolik jako ostatní velké státy a snaží se ochraňovat své trhy a své zájmy, ať už pomocí kulturních výjimek, či jinými způsoby. Dále musíme vzít v úvahu také státy, které mají užší obchodní vztahy s Ruskem nežli s USA, jako jsou pobaltské státy a černomořské státy. Tyto v době zostřující se krize Rusko-amerických vztahů se do diskuzí ohledně vznikající zóny volného obchodu nebudou tolik zapojovat nebo zaujmou převážně negativní postoj. Též vyvstává otázka, zda se myšlenka zóny volného obchodu mezi USA a EU jednoduše „nezamrazí“ a nebude se projednávat až za např. deset let, poněvadž státy EU dovážejí ropu a plyn převážně z Ruska, které díky ukrajinské krizi má negativní vztahy s USA. S přihlédnutím k těmto faktům se jeví velmi reálné odložení projednávání této zóny, jelikož se státy v EU i USA nemohou dohodnout na společných ekonomických sankcích vůči Rusku (Evropa je závislá na dovozu ropy a plynu z Ruska). Nicméně v souvislosti těchto událostí se začíná uvažovat o dodávkách zkapalněného přírodního plynu z USA (LNG), který by mohl být náhražkou benzínu či nafty. Téma energetických zdrojů jistě bude velmi diskutováno ve vyjednáváních dohody TTIP (65). Ovšem v souvislosti s tímto rozšířením by teoreticky EU získala větší respekt a váhu ve světě, takže by se současné tendence, kdy některé státy (Velká Británie) uvažují o opuštění EU, staly velice nepravděpodobné. Pro úspěšné fungování této zóny volného obchodu je nutné řádně si vyjasnit postoje k ostatním státům světa, zejména k těm problematickým, jako je Severní Korea, Čína, státy Blízkého východu aj. Z pohledu ČR je vznik zóny volného obchodu užitečnou záležitostí, jak uvedl ministr průmyslu a obchodu ing. Jan Mládek, Csc. v televizní debatě dne 6. května 2014. Jak již bylo zmíněno v práci, uvažuje se o dvou scénářích. První scénář je o dbourání všech celních poplatků anebo odstranění všech překážek o bchodu jako druhý scénář. Ve všech mnou prostudovaných studiích vyšlo najevo, že by se pro vznik zóny volného obchodu mezi USA a EU jako nejvhodnější jevil scénář druhý, protože s odbouráním všech tarifních i netarifních překážek vzájemnému obchodu se obchod značně usnadní, zejména pro firmy, které operují v obou regionech. Je však pravdou, že pro přijetí druhého scénáře je zapotřebí řádně projednat všechny podmínky a témata, kterých je značné množství a nebude snadné se ve všech o blastech shodnout. Také byla velice zajímává myšlenka studie ECORYS, která tvrdí, že není reálné odstranit obchodní bariéry ve všech oblastech vzájemného obchodu. Měly by se

Diskuse

51

zúžit legislativy a odstranit překážky obchodu v odvětvích, kde probíhá největší obchodní výměna (strojírenství, chemický průmysl, aj.). Toto tvrzení mi připadá velice reálné, protože v těchto odvětvích by mohly popohnat jednání politiků lobby nadnárodních společností, které mají značný vliv. Nejpravděpodobnější by podle mne byl tzv. „fázový vývoj“, kdy by v první fázi byla odstraněna cla a obchodní bariéry v odvětvích s velkým objemem obchodní výměny a ve druhé fázi by byly odstraněny překážky obchodu ve zbylých odvě tvích.

Závěr

52

6 Závěr Závěrem lze tedy konstatovat, že v případě vzniku této dohody by jak EU, tak i USA získaly určité výhody, vznikla by nová pracovní místa a pravděpodobně by byl zaznamenán růst HDP. Pro EU je tato dohoda jednou z možností jak získat zpět svůj zašlý věhlas a obnovit své silné postavení ze začátku 20. století. Pro USA je tato dohoda možností, jak dokázat konkurovat dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám jako je Indie, Čína nebo i Brazílie. Je zapotřebí také konstatovat, že mezi těmito dvěma regiony probíhá čilá o bchodní výměna, a to především v oblasti strojírenství a chemického průmyslu, z čehož můžeme vyvodit závěr, že přinejmenším v této oblasti by se odstranění obchodních bariér (bezpečnostní standardy, uznávání vzájemných licencí aj.) ukázalo jako velmi prospěšné pro oba celky. Některé země, převážně Bulharsko a p obaltské státy, směřují své obchodní zájmy k jiným zemím než je USA, k Rusku především. Ovšem nejsou to jen malé a relativně chudé ekonomiky, které obchodují s jinými zeměmi než s USA, např. Francie. Vzhledem k relativně agresivní zahraniční politice USA (válka v Iráku, Afghánistánu, aj.) bude třeba tyto země uklidnit, že jejich obchodní zájmy v těchto zemích nebudou nijak ohroženy. EU a USA mezi sebou uzavřely mnoho dohod, ve kterých si stanovují společné cíle, kterých by chtěly dosáhnout, ale stále zůstává mnoho nevyřešených témat, které bude zapotřebí řádně dojednat. Myšlenka zóny volného obchodu vyvstala již v 90. letech 20. století a oba regiony věřily, že se vývoj velmi rychle prohloubí a rozšíří se i na další oblasti. Ukázalo se však, že tato premisa byla chybná a od přijetí Nové transatlantické agendy se mnoho nijak výrazně nezměnilo. Přesto však byla zahájena jednání, která se týkají smlouvy TTIP, díky které by se měly vztahy mezi USA a EU zcela zásadně změnit. Dosud však mnoho vyřešeno nebylo. Ukazuje se, že pozitivní vztahy mezi těmito dvěma obrovskými ekonomikami přináší stálost ekonomického prostředí, což je základním předpokladem pro vytváření pozitivních očekávání ekonomických subjektů, která potom vedou k ho spodářskému růstu.


53

7 Seznam použité literatury (1) Library. The world factbook [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/fields/2195.html#ee (2) Projev státního tajemníka USA G. C. Marshalla na harvardské univerzitě, tzv. Marshallův plán (5. 6. 1947). Moderní dějiny [online]. 1.10.2013 [cit. 2014-0404]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/projev-statnihotajemnika-usa-g-c-marshalla-na-harvardske-univerzite-tzv-marshalluv-plan5-6-1947/ (3) Spojené státy. Euroskop [online]. 2007 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9131/sekce/spojene-staty/ (4) HENRIKSON, Alan K.: Atlantic diplomacy transformed: from the „Transatlantic Declaration“ (1990) to the „New Transatlantic Agenda“(1995), http://aei.pitt.edu/2613/01/002814_1.PDF (5) Transatlantic Declaration on EC-US Relations, http://ec.europa.eu/external_relations/us/docs/trans_declaration_90_en.pdf (6) FOJTÍKOVÁ, Jitka, Helena KERCLOVÁ, Jan NĚMEC a Štěpán PECHÁČEK. Ekonomická a bezpečnostní dimenze transatlantických vztahů. Praha: Parlamentní institut, únor 2009 (7) CURTIN, Wayne T.: The New Transatlantic Agenda - A History of the Relationship of the United Statesand the European Union, http://www.mrf.org/pdf/WhitePapers/Volume51998/TheNewTransatlanticAgend.pdf (8) Transatlantic Business Dialogue. Wikipedia the free encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Business_Dialoguetic_econo mic_p artnership.html (9) BURWELL, Frances G.: Rethinking the New Transatlantic Agenda, http://aei.pitt.edu/2846/01/097.pdf


54

(10) Review of the Framework for Relations between the European Union and the United States, http://www.gla.ac.uk/media/media_36177_en.pdf (11) CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xxxii, 709 s. ISBN 80-717-9804-5 (12) Daně a celní unie. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/measures.jsp?Lang=cs&Si mDate=20140509&Area=US&Taric=8703000000&LangDescr=cs (13) Daně a celní unie. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/measures.jsp?Lang=cs&Si mDate=20140509&Area=US&Taric=8500000000&LangDescr=cs (14) PREEG, Ernest H. From here to free trade: essays in post-Uruguay round trade strategy. Chicago: University of Chicago Press, 1998, xi, 154 p. ISBN 02-2667962-4 (15) Transatlantic Economic Partnership. US-EU Relations [online]. 9.11.1998 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://useu.usmission.gov/transatlantic_economic_partnership.html (16) The Transatlantic Economic Partnership - Overwiev and assessment http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2003/october/tradoc_111712.pdf (17) The tension between political and legal interests in trade disputes the case of the TEP steering group. Halle (Saale): Inst. für Wirtschaftsrecht, 2005. ISBN 38601-0796-8 (18) Press Background note EU-US Summit - Washington, 2 May 2002. Europa Press releases database [online]. 29.4.2002 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-02-83_en.htm (19) MAYER, Henning a Chris LUENEN. TRANSATLANTIC ECONOMIC COOPERATION: A READER [online]. London: London metropolitan university, 10.6.2008 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.sant.ox.ac.uk/people/knicolaidis/TER_Reader_part1.pdf


55

(20) 52005DC0196. EUR-Lex [online]. 2005 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52005DC0196&from=EN (21) Usnesení Evropského parlamentu o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství (2005/2056(INI)). Evropský parlament [online]. 2006 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+TA+P6-TA-2006-0238+0+DOC+XML+V0//CS (22) FRAMEWORK FOR ADVANCING TRANSATLANTIC ECONOMIC INTEGRATION BETWEEN THE EUROPEAN UNION AND THE UNITED STATES OF AMERICA. In: 2008. Dostupné z: http://eeas.europa.eu/us/docs/framework_trans_economic_integration07_en .pdf (23) The Framework for Advancing Transatlantic Economic Integration - Structural Shortcomings in an Experimental Form of International Gover nance. Policy paper [online]. 2008, č. 6 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.gpilondon.com/wp-content/uploads/PP6_Meyer.pdf (24) The world factbook [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ (25) International trade in goods. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Internationa l_trade_in_goods (26) Satistical yearbook 1958-2010External and intra-EU trade A statistical yearbook. Luxemburg: Eurostat, 2011. ISBN 978-92-79-21690-9. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-GI-11-001/EN/KSGI-11-001-EN.PDF (27) European Union, Trade with USA. Brusel, 2011. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113465.pdf (28) U.S. Departement of comerce: Bureau of analysis [online]. 2004 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.bea.gov/international/international_services.htm#detailedstatis ticsfor


56

(29) COMMISSION, [prepared by] Eurostat [and] European. Europe in fugures: Eurostat yearbook 2012. 2012 edition. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2012. ISBN 978-927-9220-852 (30) EU and US boost economic partnership. European commission [online]. 29. listopad 2011 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=757 (31) Světová obchodní organizace WTO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 16.12.2008 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/wt o_svetova_obchodni_organizace/ (32) ZPRÁVA o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství. Evropský parlament [online]. 8.5.2006 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+REPORT+A6-2006-0173+0+DOC+XML+V0//CS (33) Regulatory Cooperation under the Framework for Advancing Transatlantic Economic Integration. In: MILDNER, Stormy a Oliver ZIEGLER. A Long and thorny road. Berlin: Springer, 2009, s. 49-58. DOI: 10.1007/s10272-009-0277-z (34) North American Free Trade Agreement. Wikipedia the free encyclopedia [online]. 2007 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/North_American_Free_Trade_Agreement (35)The Benefits Of Liberalising Product Markets A nd Reducing Barriers To International Trade and Investment: The Case of The United States and the European Union [online]. 2005 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://search.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote= ECO/WKP%282005%2919&docLanguage=En (36)ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Konference ministrů Světové obchodní organizace k přistoupení Jemenské republiky ke Světové obchodní organizaci [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0720:FIN:CS:PDF (37) LEGAZ a Joseph QUINLAN. TAFTA The case for an open Transatlantic free trade area [online]. Spain: FAES, 2013 [cit. 2014-03-24]. ISBN 978-84-92561-19-3.


57

(38) Fly America Act. US General services administration [online]. 2010 [cit. 201403-24]. Dostupné z: http://www.gsa.gov/portal/content/103191?utm_source=OGP&utm_medium =print-radio&utm_term=openskies&utm_campaign=shortcuts (39) Siim Kallas uvítal podepsání druhé letecké dohody o otevřeném nebi mezi EU a USA. Evropská komise [online]. 2010 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/10_818_cs.htm (40) BREDEN, Koen G., Joseph FRANCOIS, Martin THELLE, Paul WYMENGA a Saara TAMMINEN. Non-Tariff Measures in EU-US Trade and Investment – An Economic Analysis: Reference: OJ 2007/S 180-219493 [online]. Rotterdam: ECROYS, 11.12.2009 [cit. 15.4.2014]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2009/december/tradoc_145613.pdf (41) ERIXON, Frederik a Matthias BAUER. A TRANSATLANTIC ZERO AGREEMENT: Estimating the Gains from Transatlantic Free Trade in Goods. 2010. [cit. 201405-08]. Dostupné z: http://www.ecipe.org/media/publication_pdfs/atransatlantic-zero-agreement-estimating-the-gains-from-transatlantic-freetrade-in-goods.pdf (42) LANZ, R. and S. MIROUDOT. Intra-Firm Trade: Patterns, Determinants and Policy Implications. OECD Trade Policy Papers, No. 114, OECD Publishing. 2011. http://dx.doi.org/10.1787/5kg9p39lrwnn-en (43) Dell přesune výrobu PC z Irska do Polska. ChannelWorld [online]. 2009 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://channelworld.cz/zpravy-svet/dell-presunevyrobu-pc-z-irska-do-polska-85 (44) QUINLAN, Joseph P. a Daniel S. HAMILTON. The transatlantic economy 2011: annual survey of jobs, trade, and investment between the United States and Europe. Washington, D.C: Center for Transatlantic Relations, 2011. ISBN 978098-4134-175. Dostupné z: http://transatlantic.saisjhu.edu/publications/books/Transatlantic_Economy_2011/te_2011.pdf (45)FELBERMAYR, Gabriel, Benedikt HEID a Sybille LEHWALD. Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP): Who benefits from a free trade deal?. In: Bartlesmann stiftung [online]. Global economic dynamics, 17.6.2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIPGED%20study%2017June%202013.pdf


58

(46) MONAHAN, Ken. U.S. - EU Trade Talks: Why Financial Regulation is Proving a Hard Nut to Crack. In: Bloomberg government [online]. 20.02.2014 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://op.bna.com/bar.nsf/id/jtin9gj3ct/$File/bgovttipmonahan2_20_14.pdf (47) COWAN, Tadlock. Agricultural Biotechnology: Background and Recent Issues. In: Congressional research service [online]. 18.6.2011 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://justlabelit.org/wpcontent/uploads/2011/09/CRS%20Agricultural_Biotechnology2011.pdf (48)JAMES, Clive. Brief 44: Global Status of Commercialized Biotech/GM Crops: 2012. Ithaca, NY: ISAAA, 2012. ISBN 978-1-892456-53-2 (49)GUERIN, Selen Sarisoy a Chris NAPOLI. Canada and European union: prospect for free trade agreement. Brusseles: CEPS, 2008, ISBN 139789290798040 (50)AKHTAR, Shayerah Ilias a Vivian C. JONES. Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Negotiations. In: Congressional research service [online]. 4.2.2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://transatlantic.saisjhu.edu/publications/CRS_TTIP_report_Feb_2014.pdf (51) International Trade and Finance: Key Policy Issues for the 113 th Congr ess, Second Session. In: Congressional research services [online]. 23.1.2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.fas.org/sgp/crs/misc/R42882.pdf (52) Nomination Hearing for U.S. Trade Representative. C-SPAN [online]. 6.6,2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.c-span.org/video/?3131911/senate-finance-cmte-holds-nomination-hearing-ustr (53) EU Investment Policy Causes Friction With Parliament, Member States. Google [online]. 23.9.2010 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: https://groups.google.com/forum/#!topic/canada-eu-ceta/V-pPwqzoX3A (54) Opening new markets in Europe: Creating jobs and opportunities fo canadians. Canada: Canada, 2013. ISBN 978-1-100-54540-0. Dostupné z: http://actionplan.gc.ca/sites/default/files/pdfs/overview.pdf (55) Final Report High Level Working Group on Jobs and Growth [online]. 11.2.2013 [cit. 13.4.2013]. Dostupné z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/february/tradoc_150519.pdf


59

(56) Senior U.S. Officials Seek SPS Solutions Parallel To U.S.-EU Negotiations. WORLD TRADE ONLINE [online]. 14.2.2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://insidetrade.com/Inside-Trade-General/Public-Content-Special-GACCPromo/senior-us-officials-seek-sps-solutions-parallel-to-us-eunegotiations/menu-id-1040.html (57) Africká, Karibská a Pacifická skupina států. Wikipedie Otevřená Encyklopedie [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Africk%C3%A1,_Karibsk%C3%A1_a_Pacifick%C 3%A1_skupina_st%C3%A1t%C5%AF (58) MUDr. Zuzana Roithová MBA. Rozvojová politika: Banánová válka [online]. 20.9.2005 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.roithova.cz/rozvojova_politika/101/ (59) Boeing vyhrál, Airbus má vrátit miliardy eur z dotací. Aktuálně.cz [online]. 2010 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=672051b (60) USA: EU dezinformuje o výsledku sporu o růstové hormony u WTO. ČT24 [online]. 2.4.2008 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/10650-usa-eu-dezinformujeo-vysledku-sporu-o-rustove-hormony-u-wto/ (61) Aktivní obchodní spory. EAGRI.cz [online]. 2009 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicnivztahy/obchodni-spory/aktivni-obchodni-spory-1.html (62) Kjótský protokol. Wikipedie Otevřená Encyklopedie [online]. 2013 [cit. 201312-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol (63) George Walker Bush. Nakladatelství P3K: Atlas presidentských voleb USA [online]. 2004 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.p3k.cz/apvusa/volby2004.htm (64) Ceny benzínu v USA klesají pod 3 dolary za galon. Autoweb [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.autoweb.cz/ceny-benzinu-v-usaklesaji-pod-3-dolary-za-galon/


60

(65) Include energy in trans-Atlantic trade talks. PubAffairs [online]. 2014 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.policyreview.eu/include-energy-intrans-atlantic-tradetalks/?utm_source=MailingList&utm_medium=email&utm_campaign=Policy ReviewEu+newsletter+07%2F05%2F14

61

Obchodní vztahy Evropské unie a USA

Recommend Documents