Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie 2008

Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální

organizace s delegovanou suverenitou členských

států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace

4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada

mezinárodní organizace

4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové

rozhodování ambiciózní cíle

4 silná a efektivní kontrola plnění cílů

4dominantní

supranacionální orgány

LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

nadnárodní organizace

EU

Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání

Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody. Přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959 1968), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Jak uspokojit všechny? Kompenzace výhod a ztrát. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika – nejdražší projekt? LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Společná obchodní a zemědělská politika •

•

•

•

Společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP/SZP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.

Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. Dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Důsledky evropského zemědělství

drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES zelené měny – administrace plateb a spekulace tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin a USA význam spotřebitelských kampaní reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám, snížení finanční náročnosti. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Rok EAGGF 1982 63 1984 70 1985 73 1986 65 1988 70 1989 66 1990 64 1995 52 2002 48

Krize EHS

Fáze I. – Francie signalizuje zájem o změnu a předkládá reformní plány (Fouchet) Fáze II. – Francie blokuje rozšíření (prvek konkurence ztráta kontroly nad EHS) Fáze III. – otevřený konflikt a zablokování EHS

Komise

předkládá balík – řešení financování zemědělství (vlastní příjmy, rozpočtové pravomoci EP a zemědělské ceny) Francie jde do otevřeného konfliktu. „Teď nebo nikdy“ – reakce na hlasování. Politika prázdných křesel – přelom 1.7.1966, obstrukce, zablokování společenství, „co chce Francie?“ – tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji – ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech… Lucemburský kompromis – nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to „velmi důležité zájmy? Co je to „přiměřená lhůta?“ Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?

Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 – odblokování EHS. Dokončení - započatých úkolů – vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření

ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Eurosleróza a hrozba rozkladu EHS Státy mají právo dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu “veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví”... omezení ale nesmí sloužit k “diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy”.

V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je „užitečný“ pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS jsou „na papíře“. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD – cement EHS. Boj proti netarifním omezením.

Netarifní omezení

preference subjektů u státních zakázek z důvodu „ochrany veřejných zájmů“ informační kampaně stimulující nákup normy - hygienické, technické atd. určení výše spotřebních daní slučování podniků státní dotace administrativní omezení dovozu atd. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Dohoda z Fontainebleau

V.B. žádá řešení nespravedlivosti. EHS má nedostatek prostředků a požaduje zvýšení příjmů (cedník). Řecko představuje nový tlak na rozpočet. Blíží se Španělsko a Portugalsko. Lze očekávat finanční krach zemědělství. Výměna britského návratu 66 % za 1,4 % DPH do kasy. „chci zpátky své peníze“ a „ucpěte cedník“. Pád CAP dočasně zažehnán zvýšení příjmů. Pokles světových cen znamená další problémy ES. Reforma je nevyhnutelná.


Jacques Delors a jeho koncepce

Nástup J. Delorse do Komise ES – zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) – finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES – stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením “Náklady neEvropy” viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 – podpora mobility pracovních sil – součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 – konkrétní plán HMU

Vznik EU

rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Cíle Smlouvy o EU 3 HMU 3 občanství

Unie 3 založení tzv. druhého pilíře SZBP 3 založení tzv. třetího pilíře JaV 3 posun na poli dalších politik a reforma institucí


Společná měna – € projekt původně z 70. let státy dodržují konvergenční kritéria (inflace, státní dluh, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové míry a účast v EMS „kombinace koruny a lokomotivy“ splnění přiznáno podle TEU v roce 2000 11 státům, v roce 2001 přistoupilo Řecko, Dánsko a Velká Británie mají výjimku, Švédsko odmítá. Euro je závazné po splnění podmínek kandidáti a nezúčastněné země jsou v EMS II.


Evropské občanství „doplňuje občanství národní“

Právo na volby do EP Právo na volby do komunálních zastupitelstev Petiční právo Ombudsman Konzulární ochrana Po 1999 právo komunikace v úředních jazycích, přístup k informacím.


Cíle SZBP jsou: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie; posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech směrech; chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty (OBSE); podporovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a respektování lidských práv a základních svobod.

EU přijímá v oblasti SZBP společný postoj, společná akce a společná strategie. Žádá ZEU „aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které mají dopad na obranu“, zavázala se vybudovat jednotky do roku . EU se zavázala postavit jednotky pro účely Petersbergských úkolů.

Justice a vnitro – dnešní schengenský systém

EU vytváří spolupráci v oblasti vnitra, azylové politiky, ustavuje spolupráci soudů a policie. Je vytvořen Europol. Vytváření prostoru bez vnitřních hranic na základě Schengenských dohod (1985, 1990) probíhá paralelně. K Schengenským dohodám státy přistupovaly postupně. Ne všichni byly přesvědčeni o výhodách volného pohybu osob. Kdo je v EU cizinec? LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Dynamický vývoj 90. let - Maastricht II.

Revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 Smlouva zachovává chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření- prodloužení harmonogramu. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Maastrichtský chrám po Amsterodamu

První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise

Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států

Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována

Úkoly IGC 2000 a Smlouva z Nice Reforma institucí před rozšířením nebyla v Amsterodamu dostatečná, současně ale byla na summitu v Kolíně nad Rýnem z 3. - 4. června 1999 potvrzena přímá závislost rozšíření a institucionální reformy. IGC 2000 byla zahájena 14. února 2000 a ukončena na summitu v Nice 11. prosince 2000.

Smlouva z Nice byla podepsána ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003 LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

EU je otevřenou strukturou Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období – zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty

EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Rozšiřování také mnoho nabízí (vyjednávání souhlasu): stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích

Proces rozšiřování 1973 - 2007

jedinou podmínkou byl „evropský stát“, dnes po Amsterodamské smlouvě je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU. podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období Společný

trh je tím úspěšnější, čím je větší. Změna nákladů až v páté vlně. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Obecné principy rozšíření Kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním. Integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí. Pravidla skupiny se neustále mění – nároky rostou. Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek. Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později. Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů.

Negociace o vstupu Stát podává žádost Radě, ta konzultuje Komisi, která připraví tzv. avis (Norsko čekalo na avis 2, a pak 4 měsíce, zatímco Turecko 32, Malta 35,či Kypr 36 měsíců, ČR měla opakované avis v podobě hodnotících zpráv). Poté jsou stanoveny kapitoly (31) a zahájeno vlastní vyjednávání (multilaterální a posléze bilaterální fáze) o problémových oblastech kandidátské země na úrovni zástupců a ministrů. Délka je závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1.) - celé vlny. Následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro schválení Radou ministrů jednomyslně, Evropským parlamentem (nadpol. většina všech) a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta.

AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad)

dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace … AVIS je impulsem k reakci uvnitř ES

Avis i přechodná období signalizují postavení kandidáta. Např.Portugalsko, Španělsko přechodné období -7 let, zvlášť citlivé oblasti 10 – 15; Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) – 3 roky. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Podmínky posledního rozšiřování EU Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire) a tzv. madridské kritérium z 15. 16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy)

Na straně EU reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference)

Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozšíření, nebo prohloubení? Většina pro prohloubení. Zastánci rozšíření Německo, později Rakousko a sever pro rozšíření.

Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to „mají“. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. Zastáncem Komise, a některé země Řecko, Švédsko, Dánsko. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová,

Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Něm, Itálie, Finsko, poději Francie

Ph.D.

Evropská rada

• • • • • •

nejvyšší reprezentace Unie založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek místo zasedání rotovalo, dnes Brusel. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

27

Komise (Evropská komise) • •

•

• •

je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států, nad 27 rotace je motorem Společenství - disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Funkce motoru Společenství

EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu – tzv. sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Jakou roli mám mít EK v dalších pilířích? LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Rada EU (Rada ministrů)

• •

•

reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby, dnes 9 sektorových rad/ primárně rozhoduje, je uzavřená a nekontrolovatelná. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Hlasování v Radě EU

varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou QMV (dnes hlasy+státy+%populace) varianta jednomyslného souhlasu

postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Evropský parlament •

•

•

je přímým zástupcem lidu Společenství (785 členů) orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje disponuje vetem

přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU


Průběh spolurozhodování: Rada a Evropský parlament hlasují o legislativě

Od roku 1993 může parlament vetovat postoj Rady. Občané vítězí nad vládami. Procedura trvá min 7 měsíců a jejím průvodcem je Komise. Návrh legislativy jde oběma komorám současně. Parlament souhlasí, mlčí, nebo navrhne změny, na které Rada reaguje. Parlament může tento názor blokovat většinou všech poslanců. Může také navrhnout změny a ty projednat s Radou v Dohodovacím výboru. Výsledný dokument musí přijmout obě komory. EU takto přijímá většinu rozhodnutí, jde o LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, standardní mechanismus. Ph.D.

Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament)

Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 785, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou („vážení hlasů“ podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71%(255) z 345 a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny: počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině

pomocí mezivládní konference. Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o „budoucím“ závazku. Možnost získat opt – outs – výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD – žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, vývoji. Ph.D.

Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d‘Estaing.

Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Harmonogram jednání o smlouvách Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci

Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října – 13. prosince 2004. Podpis „druhé Římské . smlouvy“ plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládí konference. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Složení konventu

Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší?

15 reprezentantů hlav států a vlád. 30 z národních parlamentů. totéž u kandidátských států. 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů. Kandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět“. Specifické postupy předsednictva. Nehlasuje se, kontrola informačních toků. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Byl konvent demokratickým fórem?

Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.


Text Ústavy

Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence… Druhá část – vložená charta práv a svobod. Třetí část – politiky a podrobnosti. Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek… LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: „Jednotná v různosti.“ Svátek: Den Evropy 9. května.

EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Komise

Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace – vztahy mezi státy? Politizace Komise – ideologický trust. Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Změny v EP

Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv.


Posílení vnitrostátních parlamentů

Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Žlutá karta?


Vystoupení z EU

Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Dopady reformy na Radu

EU odstranila princip politické solidarity.Po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria v hlasování redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě.


Ratifikace ústavy

Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje.


Plán D Evropské komise

Demokracie, dialog a debaty. Cílem bylo vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se „spanilé jízdy komise po členských zemích“, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy

Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo dnešních 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutí časového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Setkání v Madridu

Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace 25.3. (výročí EHS). EU chce „postavit EU na obnovený společný základ“ LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Tzv. reformní smlouva – Lisabonská smlouva

Evropská rada 21. – 22. června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidované Smlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace. Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce 2009. Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený mandát IGC otevření diskuse, přiznání více alternativ LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Obsah Lisabonské smlouvy

Smlouva postavena na dvou revizních článcích – Smlouvy o EU a ES. EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články. Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do 2014. Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných? Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pararelle, posílení EP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Změny Lisabonské smlouvy

Od 2014 55% států a 65% občanů. Předseda EK je volen podle voleb do EP. Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise. Vzniká Evropský útvar pro vnější činnost. Solidarita států při ohrožení. Charta je součástí primárního práva. LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Lisabonská smlouva

Podepsána 13. prosince 2007. Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že „bude stačit“ parlamentní ratifikace. Jak je to možné? Referendum oznámilo zatím pouze Irsko, Dánsko jej popřelo, rovněž V.B. Smlouvu ratifikovalo 18.12. Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění) LKA 2008: Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Recommend Documents