Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie

2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU

EU výsledkem specifik evropského integračního procesu

A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace

4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada

4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové

rozhodování ambiciózní cíle

4 silná a efektivní kontrola plnění cílů

4dominantní

supranacionální orgány

EU

mezinárodní organizace

nadnárodní organizace Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

1

EU zastřešuje integrační rámec tří zakládajících Evropských společenství

EU politicky zastřešuje Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOM založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství - EHS založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské společenství uhlí a oceli - ESUO založeno v roce 1952 na základě Schumanova plánu V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Mechanismus změny smluv { Smlouvy jsou změnitelné jedině

pomocí mezivládní konference.

{ Státy jednají jako suveréni a

{ { { {

rozhodují jednomyslně o „budoucím“ závazku. Možnost získat opt – outs – výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD – žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji.

Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

2

Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání { {

{ { {

Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959 - 1968), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika – nejdražší projekt?


Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

3

Nástroje smlouvy {

{

{

{

odstraněním celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy (tzv. tarifních omezení). Zákaz se vztahuje také na tzv. opatření s rovnocenným účinkem. zavedením společné obchodní politiky vůči třetím státům. sbližováním vnitrostátních právních aktů pomocí směrnic a dalších legislativních aktů (v Radě konsensem) zajištěním volné soutěže ve společném trhu. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Společná obchodní a zemědělská politika •

•

•

•

společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI)

CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.

Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

4

Evropské zemědělství CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin drahá výroba společně s nadprodukcí vedou k bankrotu reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám nadprodukce ovlivňuje rozhovory s kandidáty, reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Realizace politiky volné soutěže {

{

{

{

{

volná soutěž je účinný nástroj jak docílit snížení nákladů, zvýšení efektivity a snížení cen volnou soutěž negativně ovlivňují kartelové dohody, zneužití dominantního postavení, podnikové fůze atd. Komise je pověřena monitoringem, vedením vyšetřování a udělováním sankcí. Podnět dává konkrétní firma, Komise, nebo třetí strana po podnětu Komise vydává „uklidňující“, případně varovné dopisy následuje případné šetření a vydání rozhodnutí, případně udělení výjimky, provádí se „dílčí testy“ Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

5

Koncepce společného trhu dovoluje dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu “veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví”. omezení ale nesmí sloužit k “diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy”. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Krize v roce 1965 Komise předkládá balík a Francie jde do otevřeného konfliktu. {Politika prázdných křesel – přelom 1.7.1966, obstrukce, zablokování společenství, „co chce Francie?“ – tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? {Obrat ve francouzském postoji – ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech… {Lucemburský kompromis – nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to „velmi důležité zájmy? Co je to „přiměřená lhůta?“ Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?

6

Euroskleróza { { { { {

V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je „užitečný“ pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS „na papíře“. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD – cement EHS.


Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 – odblokování EHS. Pompidou „smířlivější“ k EHS. Postup vpřed, snaha dohnat skluz? {Dokončení - započatých úkolů – vlastních příjmů {Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami {Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření

Wernerův plán, Davignonova zpráva. Lucemburský kompromis není mrtvý. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

7

Vlastní příjmy ES { {

{

ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Delors a jeho koncepce {

{ { {

{

{ {

Nástup J. Delorse do Komise ES – zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) – finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES – stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením “Náklady ne-Evropy” viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 – podpora mobility pracovních sil – součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 – konkrétní plán HMU Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

8

Vznik EU

{

rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři

{ { {

I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV

{


Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) je samostatnou novou smlouvou {reviduje

všechny tři zakládající smlouvy: Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energetiku a {přejmenovává Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství na Smlouvu o založení Evropského společenství


9

Maastrichtský chrám nadnárodní

mezivládní

První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství atd. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise

Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku. Rozhodování je mezivládní, v rukou členských států

Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována


Ratifikace „Maastrichtu“ {

{

V.B. má opt-out v oblasti společné měny po neúspěchu Dánska v referendu (2.6.1992) a summitu v Edinburgu 11. – 12. prosince 1992 – tzv. edinburgský protokol dostalo Dánsko také opt-out v oblasti HMU, SZBP. V Německu smlouva zkoumána Ústavním soudem, ve Francii referendum těsné, ve V.B. svázáno s důvěrou vládě. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

10

Maastricht II. mezivládní konference 1996 {

{ {

Smlouva o EU postupuje rychle vpřed a proto předpokládá revizi – článek N. Komise i státy se důkladně připravují. Před jednáním IGC vstupuje Finsko, Švédsko a Rakousko – mají malý prostor pro přípravu. Úkolem mezivládní konference je nejenom revidovat smlouvy, ale především zreformovat instituce tak, aby se EU mohla rozšířit. Očekává min. 12 kandidátů, připravených ve dvou vlnách.


Dynamický vývoj 90.let Maastricht II. {

{ {

{

revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 smlouva zachovává maastrichtský chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

11

Maastrichtský chrám po Amsterodamu

První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise

Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států

Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována


Mechanismus obrany EU Nástroj politických sankcí při nedodržování základních hodnot Unie – „zásad svobody, demokracie a právního státu, lidských práv a zásad společných členským státům”. V případě jejich ohrožení chováním některého z členských států může být tomuto státu odebráno hlasovací právo, finance apod. {Evropská rada jednomyslně na základě podnětu jedné třetiny čl. států, nebo Komise a po souhlasu EP (2/3 poslanců a současně nadpoloviční většina všech) hlasuje o „závažném trvajícím porušení zásad“. Konkrétní sankce se určuje QMV v Radě bez ohledu na hlasy dotčeného státu v Radě. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

12

Mezivládní konference 2000 – Smlouva z Nice

¾výchozím bodem Amsterdamská smlouva a její Protokol o orgánech s ohledem na rozšíření Evropské unie ¾ zahájení mezivládní konference 2000 s prezentací postojů členských zemí, Komise a expertů

¾podpis Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003


Smlouva Nice výsledek úsilí o reformu Úkoly na straně EU: reforma Komise, vážení hlasů v Radě - počet hlasů, aplikace kvalifikované většiny, rozdělení křesel v EP, princip flexibility, reforma ostatních orgánů ESD, poradní orgány atd. a další procedury Řešeno mezivládní konferencí a následně podpisem Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

13

Budoucnost EU a Ústava {

{

{

{

Konvent zasedající od 28. února 2002 do 10. července 2003 měl za úkol vést "debatu o budoucnosti Evropy“. Výsledkem jeho zasedání je návrh Smlouvy zakládající Ústavní smlouvu pro Evropu. Budoucnost Ústavy EU rozhodne mezivládní konference, která jak jediná může změnit znění smluv. jaro 2004 – podpis „druhé Římské smlouvy“ ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2004; podepisují i nové členské země, které se dne 1.5.2004 stávají členy EU. Ústava mění instituce, vytváří právní subjektivitu EU, odstraňuje pilíře, člení kompetence, vytváří ministra zahraničí EU atd. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Schéma institucí EU rámec smluv

finanční kontrola

soudní kontrola


14

Evropská rada

nejvyšší reprezentace Unie založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek 27 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Předsedající stát

Reprezentuje EU, vydává priority, řídí jednání

Evropská rada Rada EU-ministři

COREPER a výbory

Řídí přijímání legislativy,ovládá politickou dohodu

Zajišťuje konsensus a garantuje připravenost legislativy Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

15

Komise (Evropská komise)

je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států je motorem Společenství – disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Funkce motoru Společenství {

{

{ {

EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu – sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

16

Komise má proměnlivou roli Může v Radě i EP předlohu stáhnout

Komise navrhne Komise je prostředníkem procesu rozhodování legislativu

V reakci na situaci navrhuje další legislativu

Komise kontroluje její dodržování

Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje


Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř Předloha opouští Komisi – Komise mění roli Hlasování v Komisi – kolektivní odpovědnost za předlohu předseda Komise

Politické prověření předlohy – poslední možnost kontroly

komisař kabinet generální ředitelství ředitelství jednotky A5 grades

jednotky A4 grades

Projednávání technických otázek – kontakt mezi generálními ředitelstvími Sepsání návrhu – zpravodaj – založení spisu


17

Struktura zaměstnanců Komise (cca 15 000) A-A8

A1 A2 0% 1% A3 A 3% A4 D 0% 8% 5%

vyšší úředníci DG, pol. management

LA tlumočníci

A5 7% A6

C 35%

B vyšší administrativa

C kancelářské síly

D servis a služby

B 20%

LA 12%

5% A7 4% A8 0%


Členění úředníků EK dnes {

{

AD – administrátor: legislativní a rozpočtové procesy. Podmínkou VŠ. AST - asistent: pomoc v oblastech rozpočtových, finančních, personální práce, programování nebo knihovnictví, provádění politik, fungování oddělení. Lze přejít do AD po vzdělávacích modulech a dalších podmínkách. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

18

DG pro soc. otázky Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Rada EU (Rada ministrů)

reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby/ rozhoduje podle různých modelů (veto, kvalifikovaná většina) Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

19

Hlasování v Radě EU { {

{

varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou varianta jednomyslného souhlasu postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů


Roz dělení celkem 345 hlasů v Radě EU Malta Lucembursko Kypr Estonsko

Rozložení hlasů v Radě EU

Slovinsko Lotyšsko

Litva

Irsko Finsko Dánsko Slovensko

zem ě

Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie

Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU počet hlasů

Německo

20

Evropský parlament

• •

• •

je přímým zástupcem lidu Společenství Do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko měl 732, dnes 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že po roce 2009 bude mít 736. orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

země

Rozdělení 785 mandátů v EP Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko

1

0

20

40

Polsko Španělsko

Itálie Francie Velká Británie

60

80

Německo 100

počet křesel Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

21

Pravomoci parlamentu v legislativním procesu { je konzultován { spolupracuje navrhuje pozměňující návrhy { spolurozhoduje disponuje vetem

{

{ { { {

přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU hlasuje o rozšíření


Ostatní orgány EU

Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů další orgány se speciálním významem

Evropský soudní dvůr se Soudem první instance Účetní dvůr


22

Vztahy mezi orgány EU I. pilíř

Legislativní monopol

Mezivládní konference

Evropská rada určuje hlavní směry vývoje

Komise legislativní iniciativa Komise hlídacím psem

Rada EU rozhoduje

Evropský parlament spolurozhoduje

Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES

Soudní dvůr Účetní dvůr


{

Rozšiřování ES/EU


23

EU je otevřenou strukturou. Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období – zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty

EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů.

{Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let {Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let {Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, citlivé oblasti 10 – 15 {Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) – 3 roky Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Proces rozšiřování 1973 - 1995 {

{

{

{

jedinou podmínkou je „evropský stát“ od Amsterodamské smlouvy je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

24

Mechanismus vstupu – Smlouva o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996) Každý evropský stát, který respektuje zásady uvedené v článku 6 odstavec 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která se usnáší jednomyslně po konzultaci s Komisí a souhlasu Evropského parlamentu, daném většinou všech jeho poslanců. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, které takové přijetí vyvolává, jsou věcí dohody mezi členskými státy a státem ucházejícím se o členství. Tato dohoda se předloží k ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy. Čl. 49/ex-čl. O Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Čl. 6 Smlouvy o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996) 1.

2.

3.

Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a respektování lidských prav a základních svobod, zásadách, které jsou společné členským státům. 2. Unie respektuje základní lidská práva, která zajišťuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsaná v Římě … která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům jako všeobecné právní zásady Společenství. 3. Unie respektuje národní identitu svých členských států. … Čl. 6/ex-čl. F 1.


25

Obecné principy rozšíření kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí pravidla skupiny se neustále mění – nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů.


Vývoj strategie rozšíření o země SVE {

{

První formální kontakty mezi zeměmi SVE a ES od roku 1989, kdy byla založena Evropská banka pro obnovu a rozvoj a v zápětí fond PHARE. Summit v Kodani (21. - 22. června 1993) definována tzv. kodaňská kritéria “...aby uchazečská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.” Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

26

Vzájemné kontakty zemi SVE a EU Summit v Essenu 9. - 10. 12. 1994 přijal strategii rozšiřování, vznikly tzv. strukturované vztahy Komise sestavila „průvodce“ Bílou knihu s názvem Příprava zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie. Summit v Lucembursku 13. - 14. 12. 1997 rozdělil kandidáty. Vzniká první skupina (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko zahájení rozhovorů 1998 + Kypr) a druhá skupina (Rumunsko, Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Maltu) Na summitu v Helsinkách 10. - 11. 12. 1999 vlny zrušeny, začíná strategie regaty - stadionu. Summit v Laekenu 14. - 15. prosince 2001 tzv. laekenská skupina kandidátů Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Potvrzení rozšíření Summit v Bruselu (24. - 25. října 2002) potvrzeno rozšíření včetně data podepsání dohod o vstupu v dubnu 2003, zveřejněno datum pro Bulharsko a Rumunsko - 2007. Navrženy rozložené platby do zemědělské politiky do roku 2013. Finanční otázky řešeny na základě několikaletého finančního výhledu z roku 1999 (Berlín 24. - 25. 3. 1999). Summit v Kodani (12. - 13. prosince 2002) uzavírání rozhovorů a řešení finančních konsekvencí. Určen harmonogram - laekenská skupina může přistoupit k EU počínaje 1. květnem 2004. Určen nový finanční výhled s náklady rozšíření v letech 2004 – 2006. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

27

Podmínky současného procesu rozšiřování EU Na straně EU

Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire)

reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference)

a tzv. madridské kritérium z 15. 16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU přípravy)

Mechanismus vstupu nových členů obecně {

{

{

stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

28

Formální náležitosti rozšiřování

Rada konzultuje žádost s Komisí. Komise vydá své stanovisko týkající se připravenosti kandidáta – avis (opinion). To je nutným předpokladem k zahájení negociace. Doba, během níž je avis vypracováno Komisí, závisí na složitosti a rozsahu nutného vyjednávání s danou zemí. (AVIS signálem – délka čekání na jeho vyhotovení) Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad) {

{ { { { {

dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace …

je impulsem k reakci uvnitř ES


29

Negociace {

{

{

Po obdržení avis následuje stanovení kapitol (31) a vlastní vyjednávání o problémových oblastech. Jeho délka je do značné míry závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1./SVE výjimka) Členové vlny na sebe čekají a to má vliv na ukončení rozhovorů. Poté následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro proces schválení Radou, Evropským parlamentem a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Vedení rozhovorů v praxi { { { {

Jednotná procedura postupu se všemi kandidáty. Odpovědnost vede předseda, Rada (COREPER). Komise manažerem a administrátorem procesu. Na straně kandidáta je partnerem vláda.


30

Mechanismus dvojí negociace tel – j ed na

U ed a E p ř ed s

1, 2, 4, 12 aktérů

Žadatel(é)

i stř i n mi R PE E R CO é řen ě v po ory b vý

Komise

6, 9, 10, 12, 15 aktérů


Indikátory připravenosti – řazení kandidátů { {

počet uzavřených kapitol obtížnost uzavřených kapitol (obtížné: CAP,

rozpočet, volný pohyb osob a kapitálu, životní prostředí, dnes justice a vnitro) { { {

ekonomický rozvoj a stabilita implementace legislativy politické důvody a geopolitická strategie


31

Strategie vln { { { {

Vlny jsou levnější, je to kompaktní náraz pro ES/EU. Hrozí „rozpad vnější hranice“ a proto snaha rychle ji opět uzavřít. V období po Schengenu ještě výraznější. Otázkou je velikost vlny a její vytvoření.


Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozšíření, nebo prohloubení? Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit.

Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to „mají“. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata.


32

Reformní vývoj a vznik Lisabonské smlouvy


Cesta ke konventu {

Prohlášení o budoucnosti EU v příloze Smlouvy z Nice –úkol zahájit diskusi: vymezit pravomoci, postaven Charty, zjednodušení smluv beze změny obsahu, úloha vnitrostátních parlamentů.

{

Laekenská deklarace – vymezení způsobu diskuse a složení tělesa. Cílem má být seznam návrhů s vyznačenou podporou. Mohlo by zjednodušení vést k ústavě v „dlouhodobém horizontu“? Jaké má mít rysy? Dále rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

33

Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d‘Estaing. Konvent zasedal od 1. března 2002 - 14. června 2003.

Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Složení konventu – rozdíly proti IGC { { { {

{

15 reprezentantů hlav států a vlád 30 z národních parlamentů totéž u kandidátských států 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů Kandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

34

Byl konvent demokratickým fórem? { {

{ { {

Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Harmonogram jednání o smlouvách Jednotný evropský akt Smlouva o Evropské unii Amsterodamská smlouva Smlouva z Nice Ústava Potom jednání prodlouženo.

14 51 64 43 10

týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů

a 2 dny a 4 dny a 5 dnů a 1 den?

Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října – 13. prosince 2004. Podpis „druhé Římské smlouvy“ plánován původně ještě před . volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána „druhá“ mezivládní konference, resp. prodloužení té první. Text je na ní modifikován. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

35

Text Ústavy

{

{ { { { { {

Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence… Druhá část – vložená charta práv a svobod. Třetí část – politiky a podrobnosti. Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek… Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: „Jednotná v různosti.“ Svátek: Den Evropy 9. května. { {

{ {

{

EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

36

Ratifikace ústavy {

{

{

{

Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje.


Ratifikace ústavy Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Obecně tři možnosti: Parlamentní hlasování: Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy

Referendum: Závazné, konzultativn

Kombinace obou: např. Irsko – závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojené království a Nizozemí – konzultativní referendum a závazný parlament. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

37

Průběh ratifikace? Rakousko Belgie Kypr Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Slovensko Slovinsko Španělsko Estonsko

Nizozemí 1. 7. 2005, proti 61,7 % účast 63 %

Francie 29. 5. 2005 proti 54,7% účast 69%

?


Nerozhodnuté země { { { { { { {

{ {

Dánsko – referendum odloženo Finsko – parlamentní debata odložena Irsko – referendum odloženo Polsko – parlament odložil hlasování Portugalsko – referendum odloženo Švédsko – jednání v parlamentu odloženo Spojené království – oznámeno pozastavení ratifikace 32% Česká republika? Ani po rozšíření – vlna 2007 nejsou pro 4/5 států.

8% 60% Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

38

Situace v České republice v roce 2006 {

{

{

{

Ratifikace odložena, ukončení plánováno na přelomu 2006/207. ČR nevěděla jak smlouvu ratifikuje. Nezveřejnila to jako jediná. První možností je parlamentní ratifikace (souhlas 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů – statut mezinárodní smlouvy) Druhou je referendum obecné, nebo ad hoc.V obou případech ústavní zákon vyžaduje stejnou většinu jako u mezinárodní smlouvy. Podpora referenda u politických subjektů postupně klesala, spor zda vůbec pokračovat. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy { {

{

{

Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo tehdejších 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutí časového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá a především jde o rovinu prohlášení, neb smlouvy neplatí. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

39

Reakce EU na ratifikační proces Evropská rada 16. – 17. června prohlásila, že ratifikace pokračuje, ale že: „datum 1. listopadu 2006…již není udržitelné, protože státy, které neratifikovaly nebudou schopné poskytnout jinou odpověď dříve než v polovině roku 2007.“ Stav bude znovu prozkoumán v první polovině roku 2006. Nyní je období úvah, vysvětlování a diskusí. Nikdo nepožádal o „otevření ústavního textu“. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Plán D Evropské komise { {

{

Demokracie, dialog a debaty. Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se „spanilé jízdy komise po členských zemích“, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

40

Setkání v Madridu { { {

{

Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace 25.3. (výročí EHS). EU chce „postavit EU na obnovený společný základ“ Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Tzv. reformní smlouva – Lisabonská smlouva {

{ {

Evropská rada 21. – 22. června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidované Smlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace. Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce 2009. Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený mandát IGC, otevření diskuse,přiznání více alternativ


41

Lisabonská smlouva { {

{

{ {

Podepsána 13. prosince 2007. Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že „bude stačit“ parlamentní ratifikace. Jak je to možné? Referendum oznámilo pouze Irsko. Smlouvu ratifikovalo 18.12. 2008 Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění) Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Obsah Lisabonské smlouvy I. {

{

{

{

Smlouva postavena na dvou revizních článcích – Smlouvy o EU a ES. EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články. Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do 2014. Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných? Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pasarelle, posílení EP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

42

Obsah Lisabonské smlouvy II. {

{

{ { {

{ {

Od 2014 rozhoduje 55% států a 65% občanů. Předseda EK je volen podle voleb do EP. Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise. Vzniká Evropský útvar pro vnější činnost. Solidarita států při ohrožení. Charta je součástí primárního práva. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Komise { {

{ { { { { {

Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace – vztahy mezi státy? Politizace Komise – ideologický trust. Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

43

Složení Evropské komise – změna pro Irsko? Do asi 2014

po 2014 kolegium

1 komisař za členský stát

2 / 3 celkového počtu států v EU

• předseda •ministr zahraničí - místopředseda •komisaři

• předseda •Zmocněnec SZBP - místopředseda •Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou


Evropská rada

Volba předsedy – prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou. •vedení rady, • zastupuje EU v SZBP

•odpovědnost za summity,

•společně s ministrem

•stanovování priorit

•Informuje EP

•zajištění dosažení konsensu a soudržnosti. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

44

Předsednictví EU v ústavní smlouvě a v Lisabonu Předseda EU (volba na 2,5 roku) vede Evropskou radu včetně reprezentace v SZBP

Týmová předsednictví 3 států v Radě EU

Zmocněnec pro SZBP je místopředsedou Komise (na 5 let)

(3 země na 18 měsíců)

Zrušení úrovňové vazby, dosahování dohody ve dvou úrovních, překrývání kompetencí, odvolatelnost. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

“přemostění“ – obejití IGC“ Evropská rada

Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná.

oznámí to národním parlamentům

Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany

parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců) •EP musí souhlasit


45

Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení

2002

5% 5%

21%

70. léta

45% 34%

90%

zemědělství

SF

ostatní

Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Lisabon přelomem ve vývoji.


Posílení vnitrostátních parlamentů {

{

Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 8 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Žlutá karta?


46

Vystoupení z EU {

Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit. Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

Hlasování v Radě Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě

„kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady“ Vstupuje v platnost 1. listopadu 2009, po Lisabonu odloženo do 2014.


47

Kategorie unijních států { { { { {

{

{

{

{

velká velká země - Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země - Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU


48

Zastoupení zemí v Radě ústavní smlouva versus Nice

Nizozemí Švédsko Řecko Česká republika Belgie Německo 201,60% Maďarsko Francie 144,80% Portugalsko Itálie 141,50% Rakousko V.B. 136,40% Dánsko Finsko Slovensko Lotyšsko Litva Slovinsko Irsko Španělsko 103,80% Estonsko Polsko 101,90% Kypr Malta Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Lucembursko Katedra MVES FSS MU

(100%)

Ratifikace dnes

86,40% 62,80% 62,60% 61,00% 60,70% 59,90% 59,10% 57,40% 54,10% 52,80% 51,40% 44,00% 38,10% 35,20% 30,10% 26,40% 13,60% 8,50% 7,20%

Irsko – ne, 53.4 % hlasů v referendu ČR – zatím ne. Německo poslalo smlouvu k ústavnímu soudu – chybí podpis prezidenta. Polsko – chybí podpis prezidenta.


49

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

Recommend Documents