EU výsledkem specifik evropského integračního procesu
A/ nadnárodní - supranacionální
Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie
organizace s delegovanou suverenitou členských
států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace
4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je
mezivládní Rada
4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové
rozhodování ambiciózní cíle
4 silná a efektivní kontrola plnění cílů 4dominantní supranacionální orgány
mezinárodní organizace
PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
EU zastřešuje integrační rámec tří zakládajících Evropských společenství
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
EU
nadnárodní organizace
Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině pomocí
mezivládní konference.
EU politicky zastřešuje Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOM založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství - EHS založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami
Státy jednají jako suveréni a rozhodují
jednomyslně o „budoucím“ závazku. Možnost získat opt – outs – výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD – žaloba
za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji.
Evropské společenství uhlí a oceli - ESUO založeno v roce 1952 na základě Schumanova plánu V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání
Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody. Přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959 1968), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Jak uspokojit všechny? Kompenzace výhod a ztrát. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika – nejdražší projekt?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
1
Společná obchodní a zemědělská politika •
•
•
•
Společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP/SZP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. Dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy.
Důsledky evropského zemědělství
drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES zelené měny – administrace plateb a spekulace tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin a USA Význam spotřebitelských kampaní reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám, snížení finanční náročnosti.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Krize EHS Fáze I. – Francie signalizuje zájem o změnu a předkládá reformní plány (Fouchet) Fáze II. – Francie blokuje rozšíření (prvek konkurence ztráta kontroly nad EHS) Fáze III. – otevřený konflikt a zablokování EHS Komise předkládá balík – řešení financování zemědělství (vlastní příjmy, rozpočtové pravomoci EP a zemědělské ceny) Francie jde do otevřeného konfliktu. „Teď nebo nikdy“ – reakce na hlasování. Politika prázdných křesel – přelom 1.7.1966, obstrukce, zablokování společenství, „co chce Francie?“ – tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji – ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech… Lucemburský kompromis – nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to „velmi důležité zájmy? Co je to „přiměřená lhůta?“ Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 – odblokování EHS. Dokončení - započatých úkolů – vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření
ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Eurosleróza a hrozba rozkladu EHS dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu “veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví”... omezení ale nesmí sloužit k “diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy”. V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je „užitečný“ pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS jsou „na papíře“. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD – cement EHS. Boj proti netarifním omezením. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Rok EAGGF 1982 63 1984 70 1985 73 1986 65 1988 70 1989 66 1990 64 1995 52 2002 48
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Netarifní omezení
preference subjektů u státních zakázek z důvodu „ochrany veřejných zájmů“ informační kampaně stimulující nákup normy - hygienické, technické atd. určení výše spotřebních daní slučování podniků státní dotace administrativní omezení dovozu atd. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
2
Dohoda z Fontainebleau
Jacques Delors a jeho koncepce
V.B. žádá řešení nespravedlivosti. EHS má nedostatek prostředků a požaduje zvýšení příjmů (cedník). Řecko představuje nový tlak na rozpočet. Blíží se Španělsko a Portugalsko. Lze očekávat finanční krach zemědělství. Výměna britského návratu 66 % za 1,4 % DPH do kasy. „chci zpátky své peníze“ a „ucpěte cedník“. Pád CAP dočasně zažehnán zvýšení příjmů. Pokles světových cen znamená další problémy ES. Reforma je nevyhnutelná.
Nástup J. Delorse do Komise ES – zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) – finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES – stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením “Náklady neEvropy” viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 – podpora mobility pracovních sil – součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 – konkrétní plán HMU
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Maastrichtský chrám
Vznik EU
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV
nadnárodní
První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství atd. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Smlouva o EU
Preambule HLAVA I HLAVA II
HLAVA III
HLAVA IV
HLAVA V
Ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice
HLAVA VI věcech
Ustanovení o policejní a justiční spolupráci v trestních
HLAVA VII
Závěrečná ustanovení
Společná ustanovení Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli Ustanovení pozměňující smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
mezivládní
Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku. Rozhodování je mezivládní, v rukou členských států
Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Cíle Smlouvy o EU 3 HMU 3 občanství
Unie tzv. druhého pilíře SZBP 3 založení tzv. třetího pilíře JaV 3 posun na poli dalších politik a reforma institucí 3 založení
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
3
Společná měna – € projekt původně z 70. let státy dodržují konvergenční kritéria (inflace, státní dluh, rozpočtový deficit, dlouhodobé úrokové míry a účast v EMS „Kombinace koruny a lokomotivy“ splnění přiznáno podle TEU v roce 2000 11 státům, v roce 2001 přistoupilo Řecko, Dánsko a Velká Británie mají výjimku, Švédsko odmítá. Euro je závazné po splnění podmínek kandidáti a nezúčastněné země jsou v EMS II.
Evropské občanství „doplňuje občanství národní“
Právo na volby do EP Právo na volby do komunálních zastupitelstev Petiční právo Ombudsman Konzulární ochrana Po 1999 právo komunikace v úředních jazycích, přístup k informacím
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Cíle SZBP jsou: zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie; posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států ve všech směrech; chránit mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu s principy Charty OSN, jakož i s principy helsinského Závěrečného aktu a cíli Pařížské charty (OBSE); podporovat mezinárodní spolupráci; rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát a respektování lidských práv a základních svobod.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Justice a vnitro – dnešní schengenský systém
EU přijímá v oblasti SZBP společný postoj, společná akce a společná strategie. Žádá ZEU „aby vypracovávala a prováděla rozhodnutí a akce Unie, které mají dopad na obranu“, zavázala se vybudovat jednotky do roku . EU se zavázala postavit jednotky pro účely Petersbergských úkolů.
EU vytváří spolupráci v oblasti vnitra, azylové politiky, ustavuje spolupráci soudů a policie. Je vytvořen Europol. Vytváření prostoru bez vnitřních hranic na základě Schengenských dohod (1985, 1990) probíhá paralelně. K Schengenským dohodám státy přistupovaly postupně. Ne všichni byly přesvědčeni o výhodách volného pohybu osob. Kdo je v EU cizinec?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Dynamický vývoj 90.let - Maastricht II.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Maastrichtský chrám po Amsterodamu
Revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 Smlouva zachovává chrám, pouze činí změny:
zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření- prodloužení harmonogramu. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise
Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států
Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
4
Úkoly IGC 2000 a Smlouva z Nice
EU je otevřenou strukturou Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období – zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty
Reforma institucí před rozšířením nebyla v Amsterodamu dostatečná, současně ale byla na summitu v Kolíně nad Rýnem z 3. - 4. června 1999 potvrzena přímá závislost rozšíření a institucionální reformy. IGC 2000 byla zahájena 14. února 2000 a ukončena na summitu v Nice 11. prosince 2000.
EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů.
Smlouva z Nice byla podepsána ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února 2003
Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, zvlášť citlivé oblasti 10 – 15 Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) – 3 roky
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Proces rozšiřování 1973 - 2007
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
jedinou podmínkou byl „evropský stát“, dnes po Amsterodamské smlouvě je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU. podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období
Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. Změna nákladů až v páté vlně. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Obecné principy rozšíření kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí pravidla skupiny se neustále mění – nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Mechanismus vstupu nových členů obecně
stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Negociace o vstupu Stát podává žádost Radě, ta konzultuje Komisi, která připraví tzv. avis (Norsko čekalo na avis 2, a pak 4 měsíce, zatímco Turecko 32, Malta 35,či Kypr 36 měsíců, ČR měla opakované avis v podobě hodnotících zpráv). Poté jsou stanoveny kapitoly (31) a zahájeno vlastní vyjednávání (multilaterální a posléze bilaterální fáze) o problémových oblastech kandidátské země na úrovni zástupců a ministrů. Délka je závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1.) - celé vlny. Následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro schválení Radou ministrů jednomyslně, Evropským parlamentem (nadpol. většina všech) a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
5
AVIS Komise (opinion)
Mechanismus dvojí negociace
důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad)
dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace …
AVIS je impulsem k reakci uvnitř ES
jedna
te
15 aktérů
věř po ory výb
Komise
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Podmínky posledního rozšiřování EU Na straně kandidátů
a tzv. madridské kritérium z 15. 16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy)
žadatel
i istř n i m ER EP R CO ené
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire)
de facto 12 aktérů
a EU ed s ed l – př
Intenzita vztahů nebyla konsensuální
Na straně EU
Rozšíření, nebo prohloubení? Většina pro prohloubení. Zastánci rozšíření Německo, později Rakousko a sever pro rozšíření.
reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference)
Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Něm, Itálie, Finsko, poději Francie
Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to „mají“. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. Zastáncem Komise, a některé země Řecko, Švédsko, Dánsko.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Evropská rada
Schéma institucí EU rámec smluv
• •
finanční kontrola
soudní kontrola
• • • •
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
nejvyšší reprezentace Unie založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek místo zasedání rotovalo, dnes Brusel.
27
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
6
Komise má proměnlivou roli
Komise
Může v Radě i EP předlohu stáhnout
(Evropská komise)
je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států, nad 27 rotace je motorem Společenství - disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva
• •
•
• •
V reakci na situaci navrhuje další legislativu
Komise navrhne Komise je prostředníkem procesu rozhodování legislativu
Komise kontroluje její dodržování
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř
Funkce motoru Společenství
Předloha opouští Komisi – Komise mění roli
Hlasování v Komisi – kolektivní odpovědnost za předlohu předseda Komise
Politické prověření předlohy – poslední možnost kontroly
komisař
kabinet generální ředitelství ředitelství jednotky A5 grades
jednotky A4 grades
Projednávání technických otázek – kontakt mezi generálními ředitelstvími
Sepsání návrhu – zpravodaj – založení spisu
EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu – tzv. sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? Jakou roli mám mít EK v dalších pilířích?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Struktura zaměstnanců Komise
Rada EU A1 A2 0% 1% A3 A 3% A4 D 0% 8% 5%
A-A8 vyšší úředníci DG, pol. management
LA tlumočníci
(Rada ministrů)
28 % A5 7% A6
C 35%
B vyšší administrativa
C kancelářské síly
D
B 20%
LA 12%
5% A7 4% A8 0%
• •
•
reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby, dnes 9 sektorových rad/ Primárně rozhoduje, je uzavřená a nekontrolovatelná.
servis a služby LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
7
Hlasování v Radě EU
varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou QMV (dnes hlasy+státy+%populace) varianta jednomyslného souhlasu
postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů
Evropský parlament •
•
•
je přímým zástupcem lidu Společenství (785 členů) orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje disponuje vetem
Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament)
přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU
Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 785, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou („vážení hlasů“ podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71%(255) z 345 a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny. Počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Vztahy mezi orgány EU
Ostatní orgány EU
I. pilíř
•
• •
Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů další orgány se speciálním významem
•
•
Evropský soudní dvůr se Soudem první instance Účetní dvůr
Legislativní monopol
Mezivládní konference Evropská rada určuje hlavní směry vývoje
Komise legislativní iniciativa Komise hlídacím psem
Rada EU rozhoduje
Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES
Účetní dvůr
Soudní dvůr LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Evropský parlament spolurozhoduje
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
8
Rozložení hlasů v Radě EU
Rozdělení 785 mandátů v EP
Roz dělení celkem 345 hlasů v Radě EU
Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko
Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko
země
Dánsko Slovensko Rakousko ze m ě
Bulharsko
1
Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko
Polsko Španělsko
Nizozemí Rumunsko
Itálie Francie Velká Británie
Polsko
Německo
Španělsko Itálie
0
Francie
20
Německo
kontrola parlamentem, který ji volí a odvolává jako celek dvěma třetinama odevzdaných a nadpoloviční většinou všech hlasů po třech dnech od podání návrhu, interpelace na Komisi Kontrola ESD - žaloba za nečinnost, žaloba za neplatnost aktů, komplexní kontrola orgánů a jejich činnosti Účetní dvůr - kontrola financí Rada - pouze povinnost odpovídat na otázky Kontrola na mikroúrovni v rámci každého z orgánů především Komise (právo předsedy odvolat komisaře)
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
EP - přímo voleb občany
Projednávání změn na mezivldání konferenci - ratifikace
Kontakty mezi orgány EU a ministerstvy a vládami- (propojení
(referenda, parlamenty)
s vládami skrze Radu, svázání stanovisek ministrů pozicí parlamentu - Dánsko, delegace pravomocí - svěřený mandát např. Irsko (1972), nebo Itálie (1989)
Kontakty mezi národními parlamenty a EP - společný výbor
Kontrola prostřednictvím politických stran - podíl evropských
poslanců COSAC
poslanců na chodu stran, prezentace na národních sjezdech, účast v předsednictvech
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Smlouva z Nice
Amsterodamská smlouva Smlouva o EU
100
Vnější formy kontroly EU
Kontrola Komise - omezení mandátu Komise smlouvami a Radou,
Evropský konvent
80
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Vnitřní formy kontroly EU
60 počet křesel
Velká Británie počet hlasů
40
Smlouva o ESUO /2002 zanikla/ Smlouva o ES
Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d‘Estaing.
Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy.
Smlouva o EURATOM LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
9
Harmonogram jednání o smlouvách
Složení konventu
Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci
Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října – 13. prosince 2004. Podpis „druhé Římské . smlouvy“ plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládí konference.
15 reprezentantů hlav států a vlád. 30 z národních parlamentů. totéž u kandidátských států. 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů. Kandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět“. Specifické postupy předsednictva. Nehlasuje se, kontrola informačních toků.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Byl konvent demokratickým fórem?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Text Ústavy
Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Kategorie unijních států
velká velká země - Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země - Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší?
Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence… Druhá část – vložená charta práv a svobod. Třetí část – politiky a podrobnosti. Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek…
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: „Jednotná v různosti.“ Svátek: Den Evropy 9. května.
EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí. LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
10
Komise
Složení Evropské komise
Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace – vztahy mezi státy? Politizace Komise – ideologický trust. Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu.
Do asi 2014
po 2014 kolegium 2 / 3 celkového počtu států v EU
1 komisař za členský stát • předseda •ministr zahraničí - místopředseda •komisaři Důsledky pro instituci? Pro státy?
• předseda •ministr zahraničí - místopředseda •Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Složení Rady ministrů
Evropská rada Ministři členských zemí
Volba předsedy – prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou.
Zásadní redukce dosavadních
Rada ministrů
hlasují o předlohách
sektorových rad. Na kolik?
Rada pro
Další verze rady určuje
zahraniční věci
kvalifikovanou většinou
Všeobecná rada
Evropská rada
•vedení rady, • zastupuje EU v SZBP
•odpovědnost za summity,
•společně s ministrem
•stanovování priorit
•Informuje EP •
•zajištění dosažení konsensu a soudržnosti.
• Předsedají „předsedové“.
předsedá ministr pro
•Rotační model týmů volených na 18 měsíců.
•zahraniční záležitosti
•Výhodou je kompaktní program týmu
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Zahraniční politika EU
“přemostění“ – obejití IGC“
Prezident Evropské rady
Evropská rada
Rada pro zahraničí
Evropská komise – vnější vztahy
místopředseda je ministr
Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná.
=dvojí klobouk
oznámí to národním parlamentům
Ministr zahraničí
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany
parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců) •EP musí souhlasit
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
11
Změny v EP
Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení
Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv.
2002
34%
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
90%
SF
ostatní
Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Ústava přelomem ve vývoji.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Vystoupení z EU
Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat.
Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Hlasování v Radě
Dopady reformy na Radu
Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě
„kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady“
70. léta
45%
zemědělství
Posílení vnitrostátních parlamentů
5% 5%
21%
EU odstranila princip politické solidarity.Po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria v hlasování redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě.
Vstupuje v platnost 1.listopadu 2009
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
12
Zastoupení zemí v Radě ústavní smlouva versus Nice (100%)
Německo Francie Itálie V.B.
201,60% 144,80% 141,50% 136,40%
Španělsko Polsko
103,80% 101,90%
Nizozemí Švédsko Řecko Česká republika Belgie Maďarsko Portugalsko Rakousko Dánsko Finsko Slovensko Lotyšsko Litva Slovinsko Irsko Estonsko Kypr Malta Lucembursko
86,40% 62,80% 62,60% 61,00% 60,70% 59,90% 59,10% 57,40% 54,10% 52,80% 51,40% 44,00% 38,10% 35,20% 30,10% 26,40% 13,60% 8,50% 7,20%
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Institucionální pozice ČR v EU - model smlouva
Ratifikace ústavy
Rada ministrů (15+1)
Amsterodamská smlouva
5 hlasů
87 (celk. počet hlasů) + 5 (ČR)
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 5,43 %
Smlouva z Nice
12 hlasů
345 (celk. počet hlasů) - 96 (počet hlasů 11 potenciálních nových členů bez ČR)
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 %
vstup za podmínek definovaných Přístupovou smlouvou
12 hlasů
321 (celk. počet hlasů) - 72 (počet hlasů 9 přistupujících států bez ČR)
Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje.
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 % percentuální podíl počtu obyvatel ČR (10,3 mil.) na celk. počtu obyvatel Unie** (15+1) - 2, 66 %
návrh ústavní smlouvy
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Ratifikace ústavy Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Obecně tři možnosti: Parlamentní hlasování: Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy
Referendum: Závazné, konzultativní
Kombinace obou: např. Irsko – závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojené království a Nizozemí – konzultativní referendum a závazný parlament.
Rakousko Belgie Kypr Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Slovensko Slovinsko Španělsko Estonsko Bulharsko Rumunsko
Průběh ratifikace?
Nizozemí 1. 7. 2005, proti 61,7 % účast 63 %
?
Francie 29. 5. 2005 proti 54,7% účast 69%
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
13
Nerozhodnuté země
Dánsko – referendum odloženo Finsko – parlamentní debata odložena Irsko – referendum odloženo Polsko – parlament odložil hlasování Portugalsko – referendum odloženo Švédsko – jednání v parlamentu odloženo Spojené království – oznámeno pozastavení celého ratifikačního procesu Česká republika
Plán D Evropské komise
Demokracie, dialog a debaty. Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se „spanilé jízdy komise po členských zemích“, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd.
Má smysl pokračovat v ratifikaci? LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy
Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo dnešních 18. Tyto podmínky splněny nebyly. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá. A to navzdory posunutí časového horizontu.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Setkání v Madridu
26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy?
LKA 2007: PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
14