Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 25 (2010): 111–138 Příspěvek k poznání květeny údolí Kocáby u Nového Knína Contribution to the flora of the Kocába brook valley in the surrounding of Nový Knín (Central Bohemia) Jiří M a l í č e k
Úvod Údolí potoka Kocáby patří z přírodovědeckého hlediska k regionálně zajímavým a významným územím. Kocába protéká poměrně hlubokým a sevřeným údolím, které obklopují prudké skalnaté srázy. Většina jejího toku na mapovaném území má přirozený charakter a není zničena např. regulacemi. Zdejší flóra a vegetace částečně reprezentuje ochuzenou květenu vltavského údolí. Údolí Kocáby bylo předmětem zájmu některých starších botanických prací, proto můžeme relativně dobře srovnávat změny ve složení flóry. V literatuře však zcela chybí recentní údaje z území. Tuto mezeru má vyplňovat právě tento příspěvek. Metodika Floristický průzkum proběhl v roce 2009. Zahrnuto bylo údolí Kocáby okolo Nového Knína přibližně mezi obcemi Pouště a Velká Lečice. V příspěvku jsou zahrnuty především vzácnější druhy rostlin, floristicky zajímavé nálezy a některé taxonomicky problematické rody (Alchemilla, Rosa, Rubus), o jejichž regionálním rozšíření stále chybí dostatek informací. Zmíněny jsou navíc některé běžnější vlhkomilné druhy obnažených rybničních den a podobných stanovišť, které v údolí Kocáby nemají dostatek vhodných biotopů a jsou zde proto vzácné. Běžné taxony jsou záměrně vynechány. Rostliny byly zapisovány přímo v terénu. Pouze u některých druhů byla pořízena dokladová herbářová položka, která je v seznamu rostlin uvedena pod zkratkou „herb.“. Metodika užitého síťového mapování je sjednocena dle Slavíka (1971). Nomenklatura odpovídá práci Kubát et al. (2002). Pro účely hodnocení ohrožení jednotlivých druhů byl využit Červený seznam rostlin ČR (Procházka et al. 2001), pro účely ochrany pak vyhláška MŽP 395/1992 Sb. Souřadnice GPS jsou uvedeny v systému WGS-84. Stručná charakteristika přírodních podmínek Průměrné roční teploty v zájmovém území se pohybují mezi 8–9 ° C, roční úhrn srážek v rozmezí 500–600 mm (viz web ČHMU). Geomorfologicky je území značně členité. Údolí Kocáby místy vytváří hluboce zaříznuté údolí s výrazným převýšením (až 200 m převýšení mezi korytem Kocáby a vrchem Chvojná). Nejníže položeným bodem studované oblasti je hladina Kocáby ve Velké Lečici, kde dosahuje necelých 270 m n.m. Naopak nejvyšší kótou je vrchol Chvojné s 481 m n.m. Druhý nejvýše položený je Podleský vrch s 458 m n.m. (111
Obr. 1. Mapka studovaného území s vyznačením nejvýznamnějších lokalit (č. 1–6); čísla lokalit dle níže uvedené tabulky 1 (str. 134). Fig. 1. Map of the study area with the most valuable localities (No. 1–6); numbers of localities according to the Tab. 1 (p. 134). Z geologického hlediska je území poměrně monotónní. Jednoznačně dominují kyselé horniny: břidlice a prachovce (s převahou kontaktně metamorfovaných) a amfibolickobiotitický granodiorit (Mašek 1987, 1996). V západní části studovaného území v okolí Podleského vrchu se objevuje také ryolit (Mašek 1996). Z botanického hlediska je významný maloplošný výskyt pyroxen-amfibolického gabra při SV okraji Nového Knína (Mašek 1987). V severní polovině území mají horniny zvýšený obsah těžkých kovů, zvláště železa. To je dobře patrné na rezavém zabarvení skalních výchozů. Oblast vrchu Chvojná je významná lokalita výskytu zlatonosných žil. Kocába je pravostranným přítokem Vltavy. Její šířka zpravidla nepřesahuje 10 m a dlouhodobý průměrný průtok před soutokem s Vltavou u Štěchovic činí 0,62 m3/s (Povodí Vltavy 2009). Do Kocáby se vlévá několik menších potoků, z nichž za zmínku stojí asi pouze Voznický potok. V území v podstatě chybí rybníky a vodní nádrže. Dvě až tři menší nádrže se nacházejí v Novém Kníně, další potom na samotě U Pařeza. Dle geobotanických rekonstrukčních map byly původní vegetací v okolí Nového Knína acidofilní doubravy, v samotném údolí Kocáby pak olšiny (Mikyška 1969). Na vrchu Chvojná a u Kozích Hor jsou mapovány bikové bučiny a v oblasti okolo Kozích Hor na větší ploše též dubohabrové háje. Barchánek & Tomandl (1949) uvádějí jako původní dřeviny dobříšského panství, kam částečně (úplně?) patří také studované území, buk, dub, habr, lípu a jedli. Na konci 18. století jsou v panství hlavními dřevinami buk, jedle a borovice lesní. Zdejší lesy se využívaly hlavně jako palivo pro sklárny a hutě na Dobříšsku (Barchánek & Tomandl 1949). 112)
Zjednodušená charakteristika vegetace a vlivu člověka na území Vliv člověka na přírodu v okolí Nového Knína je velmi silně patrný. První doklady o osídlení oblasti nacházíme v mladší době bronzové (13.–10. stol. př. n. l.). Trvalejší osídlení existuje zřejmě až od konce doby hradištní (12. století n. l.) příchodem Slovanů (Sakař & Sklenář 1987). Území se dlouhodobě a intenzivně využívá k zemědělským a lesnickým účelům. Zásadní jsou také stopy po těžbě zlata. Přímo v údolí Kocáby se rozkládají rozsáhlé luční porosty silně ovlivněné hospodařením s minimální přírodní hodnotou. Prakticky zde nenajdeme jedinou vlhkou louku s charakteristickou květenou, ačkoliv zde takové louky ještě v první polovině minulého století musely existovat – viz údaje o výskytu Eriophorum angustifolium, E. latifolium a Iris sibirica (Rohlena & Dostál 1936–38). Evidentně byla velká část porostů v minulosti využívána jako pole. Další část luk byla silně hnojená a také odvodněná. Nyní zde na velké ploše probíhá pastva ovcí, která může být do budoucna jistou nadějí ke zlepšení stavu. Ve svazích nad Kocábou dominují dlouhodobě obhospodařované lesní porosty. Jedním z největších problémů těchto lesů je rozsáhlá acidifikace půdy, která se projevuje výrazným snížením diverzity rostlin, přítomností pouze nejodolnějších acidofytů (převážně trav), popř. i absencí vegetace. Svahy bez vegetace jsou velmi náchylné k půdní erozi, která se na některých místech již projevuje. Dalším velice nevhodným krokem ke „zkulturnění“ svahů nad Kocábou byly četné výsadby akátů. Kladem lesů v údolí Kocáby je zastoupení listnatých dřevin, zvláště potom dubů, které jsou v těchto místech původní a přirozenou lesní dřevinou (Mikyška 1969). Významný je také výskyt fragmentů suťových lesů s doposud charakteristickou květenou. Mimo samotný kaňon Kocáby převažuje kopcovitá krajina, kde většinu plochy pokrývají intenzivně obhospodařovaná pole a kulturní jehličnaté lesy. V území je velmi chudě rozvinuta vodní a mokřadní vegetace. To je způsobeno nedostatkem vhodných biotopů. Vodní makrofyta zastupuje pouze několik málo druhů bez přítomnosti vzácnějších taxonů. Významnější mokřadní rostliny byly nalezeny také jen zcela výjimečně v okolí Kocáby. Za zmínku stojí pouze společenstva obnažených vlhkých půd s dominantními merlíky, která se objevila na místech narušovaných těžkou technikou na okraji Nového Knína a u Strnadova mlýna. Nejcennější a nejzachovalejší byla vegetace skalnatých míst a teplomilných trávníků, popř. křovinatých strání. Tento typ společenstev byl dříve v území patrně mnohem více rozšířen. Dnes pozorujeme pouze fragmenty zpravidla zarůstající teplomilné vegetace otevřených míst. Historie botanického průzkumu První zmínky o květeně v okolí Nového Knína nacházíme v Čelakovského Prodromu květeny české (Čelakovský 1883). Zmíněn je např. lakušník Batrachium circinatum a Anthemis cretica subsp. columnae. Druhý jmenovaný taxon patří v současné době mezi nejasné případy (kategorie A3) naší flóry (Procházka et al. 2001). Jeho historický výskyt byl udáván pouze ze tří lokalit v České republice – od Veltrus, Dobříše a z Pánova vrchu u Kozích Hor (Dvořáková 2004). Větší množství údajů z údolí Kocáby se již objevuje v unikátní práci o fytogeografii Brd (Domin 1903). Domin odsud udává některé zajímavé rostliny, z významnějších např. Bothriochloa ischaemum, Centaurea triumfettii, Lactuca viminea, Pontetilla lindackeri, Seseli osseum, Thesium alpinum a Veronica teucrium. Poznamenává, že kocábské údolí patří k nejpůvabnějším místům v širším okolí Prahy. V práci F. Schustlera (Schustler 1918) nacházíme údaj o výskytu Polycnemum arvense v údolí Kocáby mezi Vltavou a Dobříší. V první polovině 20. století v Kníně působil učitel J. Vácha, který své sběry rostlin posílal J. Rohlenovi (Rohlena & Dostál 1936–1938, sběry uloženy v PRC). Díky Váchovi máme nyní (113
k dispozici jedinečné záznamy. Z blízkého okolí Knína sbíral Aira caryophyllea, Amaranthus blitum, Anthericum liliago, Chondrilla juncea, Gagea minima, Helichrysum arenarium, Lactuca viminea, Moneses uniflora, Myosurus minimus, Nigella arvensis, Polygala chamaebuxus, Pyrola chlorantha, Ventenata dubia, Vicia lathyroides atd. V této práci se objevují údaje o několika rostlinách vlhkých luk, které v ostatních příspěvcích v podstatě chybí. Pravděpodobně z lučních porostů v nivě Kocáby zmiňuje Eriophorum angustifolium, E. latifolium a Iris sibirica. Druhá etapa intenzivního průzkumu údolí Kocáby se soustřeďuje do šedesátých až osmdesátých let minulého století. V rámci své diplomové práce se floristickofytogeografickým poměrům bezlesé části Dobříšska věnuje V. Frajer (1966). Nepřináší mnoho zajímavých floristických dat, ovšem zdůrazňuje údolí Kocáby jako významnou oblast s vysokou frekvencí výskytu teplomilných druhů. Dále dochází k závěru, že na floristické složení má vliv především geologický podklad a expozice. Území mezi Kocábou a Vltavou studoval A. Plocek (1975). Mimo jiné zmiňuje z vrchu Chvojná Dianthus sylvaticus. K poznání květeny v údolí Kocáby snad nejvíce přispěla Boučková-Zíková (1976) ve své diplomové práci. Velmi pečlivě a podrobně se zabývala územím mezi Novým Knínem a Štěchovicemi. Z floristicky zajímavých rostlin zmiňuje z oblasti mezi Knínem a Velkou Lečicí např. Anthemis cotula, Campanula glomerata, Carex buekii, Carex humilis, Carex rostrata, Colchicum autumnale, Juncus filiformis, Lactuca viminea, Monotropa hypopitys, Papaver dubium, Platanthera bifolia, Potentilla lindackeri, Verbena officinalis a Vulpia myuros. Mylný je údaj o výskytu Ceratophyllum submersum (revize sběru v PRC), málo důvěryhodná se zdá být také lokalita Carduus personata. Ve své práci též zaznamenává několik nepublikovaných položek z herbáře Univerzity Karlovy v Praze, z nichž nejzajímavější je Dominův sběr Allium sphaerocephalon z roku 1907. Množství údajů se podařilo shromáždit během floristického kurzu v Příbrami v roce 1985 (Hrouda & Skalický 1988). Zajímavé jsou nálezy z okolí osady Pouště, např. Anthericum liliago, Astrantia major, Sorbus torminalis, Thesium alpinum a Vicia dumetorum. Od Nového Knína dále publikují Colchicum autumnale, Rorippa amphibia a především Potentilla lindackeri ze dvou lokalit. Regionální zajímavostí je výskyt kriticky ohroženého druhu Daphne cneorum nedaleko za hranicemi studovaného území. Roste zde v borovém lese nad Kocábou blíže osady Pouště (Hadinec & Lustyk 2006), kde ho v roce 2003 zaznamenal R. Hlaváček. Během botanické exkurze pořádané ČBS v roce 2008 byl výskyt lýkovce vonného opět potvrzen (J. Prach, ústní sdělení). Historické lokality z Novoknínska udávají již Rohlena & Dostál (1936). V lesích u Plechhamru a Šildwachu lýkovec vonný zaznamenal J. Vácha. Mlýn Plechhamr se nacházel v údolí Kocáby u Staré Hutě, lokalita u Šildwachu se bohužel nepodařila dohledat. Není vyloučeno, že se shoduje s tou recentní v blízkosti osady Pouště. V současné době je Daphne cneorum v Čechách udáváno pouze z pěti lokalit – mimo té novoknínské ještě od Mělníka a z Českého krasu (Čeřovský et al. 1999, Hadinec et al. 2004). Seznam zjištěných druhů Acer campestre L. Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): u zelené turistické stezky mezi Strnadovým mlýnem a budovou Akademie věd SV od města, 290 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): porosty na pravém břehu Kocáby, 49° 48′ 40.0″ N, 14° 19′ 26.0″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) Velká Lečice (6151d): listnatý les v blízkosti památníku J. Krýsla JZ od obce, 49° 48′ 25.3″ N, 14° 18′ 51.0″ E, 280 m n.m. (9.5.2009) 114)
Acinos arvensis (Lamk.) Dandy Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Actaea spicata L. Kozí Hory (6251b): suťový les 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47.6″ N, 14° 15′ 34.6″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Adoxa moschatellina L. Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Agrimonia eupatoria L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59.4″ N, 14° 16′ 38.3″ E, 310–320 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): cesta při okraji lesa na Z okraji města, 49° 47′ 00.2″ N, 14° 16′ 25.0″ E, 310 m n.m. (14.7.2009) Ailanhus altissima (Mill.) Swingle Nový Knín (6251b): na ulici v blízkosti kapličky na S okraji města, 290 m n.m. (10.7.2009) Alchemilla glaucescens Wallr. Pouště (6251b): u rybníčku 600 m V od osady, 49° 47′ 18″ N, 14° 15′ 14″ E, 320 m n.m. (15.5.2009) Alchemilla micans Buser Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Kozí Hory (6251b): na stezky v údolí Kocáby SSZ od osady, 49° 46′ 52.7″ N, 14° 15′ 48.8″ E, 305 m n.m. (12.4.2009) Alchemilla xanthochlora Rothm. Nový Knín (6251b): u cesty za poslední skupinou chat na Z okraji města, 305 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): louka 800 m SV od okraje města, 49° 47′ 56.2″ N, 14° 18′ 06.1″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) Allium vineale L. Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Alnus incana (L.) Moench Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Anemone ranunculoides L. Nový Knín (6251b): olšina v údolí Kocáby cca 2 km ZJZ od náměstí, 305 m n.m. (12.4.2009) Sasanka pryskyřníková roste poměrně hojně v českém termofytiku, avšak v oblasti Středního Povltaví patří k vzácným taxonům. Ze studovaného území uvádí celkem šest lokalit (115
Boučková-Zíková (1976) a několik dalších ze spodního toku Kocáby. Tři lokality z okolí Voznice zmiňuje ve své diplomové práci Karlíková (1992). Nejbližší publikovaná lokalita se nachází u Rosovic na Dobříšsku (Hrouda & Skalický 1988). Anemone ranunculoides se vyskytuje také v suťových lesích v poněkud vzdálenější NPR Drbákov-Albertovy skály, odkud není omylem uváděná v doplňcích k floristickému průzkumu rezervace (Malíček 2007). Může se jednat také o částečně přehlížený druh, který bývá po odkvětu zaměňován s běžnou sasankou hajní. Anthericum ramosum L. C4a Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m., hojně (26.6.2009) Aphanes arvensis L. C3 Velká Hraštice (6151d): okraj pole 900 m V od vesnice, 49° 48′ 17.3″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m., (8.5.2009, herb. J. Malíček 1661) Velká Hraštice (6151d): okraj pole 700 m JV od vesnice, 49° 48′ 02.2″ N, 14° 18′ 01.3″ E, 330 m n.m., dále na více mikrolokalitách v okolí (8.5.2009) Přestože jsou výše zmíněny pouze dvě lokality nepatrnce rolního, s velkou pravděpodobností bude tato rostlina růst relativně běžně na polích v okolí Nového Knína. Aphanes arvensis bývá snadno přehlížen, ale zároveň se úspěšně vrací na naše pole podobně jako Centaurea cyanus, Lycopsis arvensis apod. Arabis sagittata (Bertol.) DC. C3 Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 49° 47′ 35″ N, 14° 17′ 36″ E, 300 m n.m., několik exemplářů (26.6.2009, herb. J. Malíček 1733) Huseník střelovitý je významný teplomilný druh roztroušeně se vyskytující na víceméně zachovalých biotopech ve vltavském údolí. Uváděn je např. od Štěchovic (Rohlena & Dostál 1936, Böswartová 1984), z PR Vymyšlenská pěšina (Hlaváček 1993) a Albertových skal (Malíček 2007). Překvapivý je výskyt v Týnčanském krasu u Petrovic na Sedlčansku (Karlík & Malíček 2008). Z údolí Kocáby u Nového Knína byl Arabis sagittata publikován v Květeně ČR (Štěpánek 2003) a přímo z výše zmíněné lokality zaznamenává tento huseník Boučková-Zíková (1976). Asplenium ruta-muraria L. Nový Knín (6251b): ve spárách kostelní zdi na náměstí, 310 m n.m. (26.6.2009) Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. Kozí Hory (6251b): JZ skalnaté svahy nad Kocábou kóty Na Skále SZ od osady, 320–350 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): acidofilní doubrava na prudkém Z orientovaném skalnatém svahu vrchu Chvojná nad budovou Akademie věd, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 25″ E, cca 350 m n.m. (10.7.2009) Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 44″ N, 14° 19′ 34″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) 116)
Berteroa incana (L.) DC. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (26.6.2009) Betonica officinalis L. Kozí Hory (6251b): hojně na lesním lemu na Z okraji lesa Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 31″ N, 14° 15′ 30″ E, 390 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): u stezky vedle Kocáby na JZ okraji města, 49° 46′ 56″ N, 14° 16′ 26″ E, 305 m n.m. (15.5.2009) Bromus inermis Leysser Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59.4″ N, 14° 16′ 38.3″ E, 310–320 m n.m. (15.5.2009, herb. J. Malíček 1669) Callitriche hamulata Koch Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) V literatuře nebyla nalezena žádná zmínka o výskytu hvězdoše háčkatého z širšího okolí Nového Knína. Camelina microcarpa DC. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59.4″ N, 14° 16′ 38.3″ E, 310–320 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Velká Hraštice (6151d): pole 700 m JV od osady, 49° 48′ 01″ N, 14° 18′ 01″ E, 330 m n.m. (10.7.2009) Cardamine impatiens L. Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): listnatý les podél Kocáby 300 m JZ od osady U Pařeza, 49° 48′ 00″ N, 14° 18′ 26.1″ E, 270 m n.m. (8.5.2009) Cardaminopsis arenosa (L.) Hayek Kozí Hory (6251b): acidofilní doubrava na svazích Podleského vrchu Z od osady, 400–450 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m., hojně (10.4.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): v chatové oblasti J od obce, 49° 48′ 28.2″ N, 14° 19′ 01.0″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) Velká Lečice (6151d): na J okraji obce, 49° 48′ 46.0″ N, 14° 19′ 18.3″ E, 285 m n.m. (9.5.2009) (117
Carex cespitosa L. C4a Nový Knín (6251b): mokřadní olšina v údolí Kocáby 2,5 km ZJZ od náměstí, 310 (12.4.2009, herb. J. Malíček 1656) Pouště (6251b): u cesty 1 km VJV od osady, 49° 47′ 05.4″ N, 14° 15′ 23.9″ E, 315 (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): podmáčená louka vedle Kocáby 200 m JZ od osady U 49° 48′ 01.5″ N, 14° 18′ 28.6″ E, 270 m n.m. (8.5.2009) Více lokalit z širšího okolí Nového Knína uvádějí např. Hrouda & Skalický a Boučková-Zíková (1976).
m n.m. m n.m. Pařeza, (1988)
Carex digitata L. Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Velká Lečice (6151d): listnatý les v blízkosti památníku J. Krýsla JZ od obce, 49° 48′ 25.3″ N, 14° 18′ 51.0″ E, 280 m n.m. (9.5.2009) Carex elongata L. Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Carex praecox Schreber Nový Knín (6251b): suchý ruderální trávník u kapličky (ul. Jatecká) v SV části obce, 49° 47′ 33.6″ N, 14° 17′ 33.0″ E, 285 m n.m. (8.5.2009, herb. J. Malíček 1660) Carex vulpina L. Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Caucalis platycarpos L. C2 Nový Knín (6251b): erozní travnatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59.4″ N, 14° 16′ 38.3″ E, 310–320 m n.m., desítky ex. (26.6.2009, herb. J. Malíček 1735) Dejvorec velkoplodý patří k vzácným polním plevelům teplých oblastí. Nález na výslunné travnaté stráni s erodovaným svahem při okraji Nového Knína je poměrně překvapivý. V rámci okresu Příbram se několik stálých populací vyskytuje v Týnčanském krasu u Petrovic na Sedlčansku (Chán et al. 1997, Karlík & Malíček 2008). Další lokalita dejvorce byla zaznamenána u obce Hřiměždice (Hlaváček, ústní sdělení). Centaurea cyanus L. C4a Nový Knín (6251b): okraj pole při S hranici města, 49° 47′ 37″ N, 14° 17′ 38″ E, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Velká Hraštice (6151d): pole 700 m JV od osady, 49° 48′ 01″ N, 14° 18′ 01″ E, 330 m n.m. (10.7.2009) Centaurea triumfettii subsp. axillaris (Willd.) Dostál C3, §3 Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m., několik trsů (15.5.2009) Na území okresu Příbram a pravděpodobně také v regionech z jihu sousedících (Písecko) je chrpa chlumní jednou z charakteristických rostlin vázaných na kaňon Vltavy. Výjimky však tvoří údolí Litavky (Karlík 2001) a především oblast Dobříšska končící až při východním okraji lesnaté části Hřebenů, kde tato chrpa roztroušeně roste v suchých trávnících (cf. 118)
Hrouda & Skalický 1988, Karlíková 1992, Karlík 2001). S velkou pravděpodobností ale mnoho lokalit již zaniklo např. z důvodu absence hospodaření a následného zarůstání. Přímo z údolí Kocáby jižně od osady Pouště zmiňují výskyt Centaurea triumfettii Hrouda & Skalický (1988). Centaurium erythraea Rafn C4a Nový Knín (6251b): lesní cesta na S svahu vrchu Chvojná SV od města, 49° 47′ 46.5″ N, 14° 18′ 52.6″ E, 390 m n.m. (10.7.2009) Cerastium semidecandrum L. C3 Nový Knín (6251b): suchý trávník 900 m SSV od náměstí, 49° 47′ 45.7″ N, 14° 17′ 48.9″ E, 295 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): u silnice v JZ části města, 49° 47′ 03.0″ N, 14° 17′ 05.3″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Chenopodium bonus-henricus L. Nový Knín (6251b): u křižovatky na Starý Knín vedle mostu přes Kocábu, 49° 46″ 57.4″ N, 14° 16′ 36.5″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Stále ubývající ruderální merlík vázaný na prostředí vesnic a menších měst. Chenopodium ficifolium Sm. Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1798) Chenopodium glaucum L. Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009) Chenopodium rubrum L. Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1797) Nový Knín (6251b): obnažená půda na zelené turistické stezce vedle náhonu k mlýnu při S okraji města, 290 m n.m. (10.9.2009) Chenopodium cf. suecicum J. Murr Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1799) Consolida regalis S. F. Gray Velká Hraštice (6151d): okraj pole 1 km V od vesnice, 49° 48′ 17.3″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m., (8.5.2009) Velká Hraštice (6251b): pole 700 m JV od osady, 330 m n.m. (10.7.2009) Velká Lečice (6251b): pole 500 m JV od osady U Pařeza, 49° 47′ 55.7″ N, 14° 18′ 52.7″ E, 360 m n.m. (10.7.2009) Crataegus laevigata (Poiret) DC. Nový Knín (6251b): vedle cesty u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.6″ N, 14° 18′ 01.6″ E, 285 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): břehový porost na J okraji obce, 49° 48′ 42.2″ N, 14° 19′ 29.9″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) (119
Cynoglossum officinale L. Nový Knín (6251b): lesní cesta nad Studánkou všech přání v údolí Kocáby Z od města, 310– 330 m n.m. (14.7.2009) Danthonia decumbens (L.) DC. Kozí Hory (6251b): acidofilní krátkostébelný trávník na Z okraji lesa Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 28″ N, 14° 15′ 32″ E, 400 m n.m. (14.7.2009) Epipactis helleborine (L.) Crantz subsp. helleborine C4a Kozí Hory (6251b): u lesní cesty 500 m S od osady, 49° 46′ 50″ N, 14° 16′ 03″ E, 350 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): lesní cesta na Z orientovaném svahu vrchu Chvojná SV od města, 49° 47′ 33″ N, 14° 18′ 35″ E, 400–450 m n.m., dále na více místech kolem vrchu Chvojná (10.7.2009) Eryngium campestre L. Nový Knín (6251b): suchý trávník 1,1 km SSV od náměstí, 49° 47′ 46″ N, 14° 18′ 04″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 300 m V od osady, 49° 47′ 16.5″ N, 14° 15′ 00.8″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Velká Hraštice (6151d): suchý trávník při okraji pole 1 km V od osady, 49° 48′ 17.2″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): suchý trávník na horní hraně skalnatých svahů při JV okraji obce, 49° 48′ 46″ N, 14° 19′ 30″ E, 310 m n.m. (9.5.2009) Euphorbia dulcis L. Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): u stezky vedle Kocáby S od osady, 49° 46′ 56.7″ N, 14° 15′ 58.2″ E, 305 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Fallopia dumetorum (L.) Holub Kozí Hory (6251b): skalní výchoz 500 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 46″ E, 350 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): u cesty 300 m S od okraje města, 49° 47′ 46″ N, 14° 17′ 31″ E, 310 m n.m. (10.7.2009) Festuca pallens Host C4a Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): acidofilní doubrava na prudkém Z orientovaném skalnatém svahu vrchu Chvojná nad budovou Akademie věd, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 25″ E, cca 350 m n.m. (10.7.2009) 120)
Kostřava sivá je charakteristickou rostlinou skalních stepí vltavského údolí, kde roste dosti hojně. Výjimečně se objevuje na podobných stanovištích přítoků Vltavy (viz lokalita nad potokem Musík – Malíček 2008). U vrchu Chvojná se tedy jedná o poměrně vzdálený výskyt. Z této lokality ji uvádějí také Boučková-Zíková (1976) a Hrouda & Skalický (1988). Festuca rupicola Heuffel Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): suchý trávník 900 m SSV od náměstí, 49° 47′ 45.7″ N, 14° 17′ 48.9″ E, 295 m (8.5.2009) Nový Knín (6251b): suchý trávník 1,1 km SSV od náměstí, 49° 47′ 46″ N, 14° 18′ 04″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 300 m V od osady, 49° 47′ 16.5″ N, 14° 15′ 00.8″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Velká Hraštice (6151d): suchý trávník při okraji pole 1 km V od osady, 49° 48′ 17.2″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 45″ N, 14° 19′ 33″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Filago arvensis L. C3 Kozí Hory (6251b): cesta na Z okraji lesa Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 28.2″ N, 14° 15′ 32.7″ E, 400 m n.m. (14.7.2009, herb. J. Malíček 1741) Přestože se bělolist rolní vyskytuje na východním břehu Vltavy relativně hojně (Malíček 2008), v okolí Nového Knína byla zaznamenána jediná lokalita s nepočetnou populací. Důvodem je absence příhodných biotopů, tj. řídkých trávníků na písčitém substrátu (acidofilních stepích sensu Kosinová-Kučerová 1964), které se vytvářejí zvětráváním žulových hornin. Fragaria viridis (Duchesne) Weston Nový Knín (6251b): suchý trávník u zelené tur. stezky před Strnadovým mlýnem SV od města, 49° 47′ 40.3″ N, 14° 17′ 53.2″ E, 295 m n.m. (8.5.2009, herb. J. Malíček 1662) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 300 m V od osady, 49° 47′ 16.5″ N, 14° 15′ 00.8″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Velká Hraštice (6151d): suchý trávník při okraji pole 1 km V od osady, 49° 48′ 17.2″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m. (8.5.2009) Gagea pratensis (Pers.) Dem. Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m., vzácně v zapojeném trávníku s Festuca rupicola (10.4.2009) Galeobdolon luteum Huds. Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) (121
Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): listnatý les podél Kocáby 300 m JZ od osady U Pařeza, 49° 48′ 00″ N, 14° 18′ 26.1″ E, 270 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): porosty na pravém břehu Kocáby, 49° 48′ 36.8″ N, 14° 19′ 21.3″ E, 275 m n.m. (9.5.2009) Galium album subsp. pycnotrichum (H. Braun) Krendl Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 44″ N, 14° 19′ 34″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Galium pumilum Murray Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Nový Knín (6251b): acidofilní doubrava na prudkém Z orientovaném skalnatém svahu vrchu Chvojná nad budovou Akademie věd, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 25″ E, cca 350 m n.m. (10.7.2009) Galium sylvaticum L. Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Geranium columbinum L. Nový Knín (6251b): u cesty 300 m S od okraje města, 49° 47′ 46″ N, 14° 17′ 31″ E, 310 m n.m. (10.7.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 44″ N, 14° 19′ 34″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Geranium dissectum L. Velká Hraštice (6151d): okraj pole 1 km V od vesnice, 49° 48′ 17.3″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m., (8.5.2009) Geranium molle L. C2 Velká Lečice (6151d): ruderální trávník na J okraji obce, 49° 48′ 42.2″ N, 14° 19′ 29.9″ E, 270 m n.m. (9.5.2009, herb. J. Malíček 1664) Přehlížený taxon, který se v Čechách vyskytuje na ruderálních stanovištích převážně teplejších oblastí. Při podrobném průzkumu lze předpokládat nálezy dalších lokalit v okolních obcích, které nyní nebyly navštíveny. Vzhledem k většímu počtu recentních nálezů (Hadinec & Lustyk 2009) se zřejmě jedná o šířící se kakost. Geranium sanguineum L. C4a Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Na území okresu Příbram roste kakost krvavý roztroušeně v údolí Vltavy (např. Hrouda & Skalický 1988, Malíček 2008) a vzácně v údolí Litavky (Hrouda & Skalický 1988) 122)
a na Dobříšsku (Karlík 2001). Z výše zmíněné lokality je uváděn v pracích Hrouda & Skalický (1988) a Boučková-Zíková (1976). Kakost krvavý zde roste na skalkách v místě, kde na povrch maloplošně vystupuje gabro (Mašek 1987). Od Nového Knína z lomu Čámského jej publikuje již Rohlena & Dostál (1936). Gymnocarpium dryopteris (L.) Newman Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Hepatica nobilis Schreber Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ (8.5.2009) Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier Pouště (6251b): porosty v okolí potůčku 600 m V od osady, 49° 47′ 14″ N, 14° 15′ 15″ E, 310 m n.m., bohatá populace zvláště pod hrází rybníku (15.5.2009) Hieracium lachenalii Suter Nový Knín (6251b): lesní cesta na Z orientovaném svahu vrchu Chvojná SV od města, 49° 47′ 29″ N, 14° 18′ 27″ E, 420 m n.m. (10.7.2009) Nový Knín (6251b): u cesty 200 m S od okraje města, 49° 47′ 44.6″ N, 14° 17′ 29.4″ E, 310 m n.m. (10.7.2009) Hieracium schmidtii Tausch C4a Kozí Hory (6251b): JZ skalnaté svahy nad Kocábou kóty Na Skále SZ od osady, 49° 46′ 50″ N, 14° 15′ 38″ E, 320 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.7.2009) Dle údajů v regionálních pramenech se zdá, že jestřábník bledý je ve Středním Povltaví vázaný na údolí Vltavy, kde roste dosti hojně. Ojediněle se objevuje v nejbližším okolí na vhodných biotopech. Údolím Kocáby proniká až k Dobříši (Chrtek 2004). V minulosti se pravděpodobně vyskytoval i na některých dalších přítocích Vltavy. O tom svědčí historická lokalita u Radíče (Schmidt 1790, pod jménem H. rupestre). Pokud je tato domněnka správná, nejpravděpodobnější příčinou vymizení jestřábníku z údolích vltavských přítoků může být absence vhodných stanovišť. Hieracium schmidtii vyžaduje víceméně reliktní skalnatá a prosvětlená místa. Ta byla v zájmovém území silně redukována výsadbami borových a akátových monokultur. Holosteum umbellatum L. Nový Knín (6251b): u zelené tur. stezky před Strnadovým mlýnem SV od města, 290 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): u silnice na Starý Knín blíže mostu přes Kocábu, 310 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): suchý trávník 1,1 km SSV od náměstí, 49° 47′ 46″ N, 14° 18′ 04″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) (123
Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 45″ N, 14° 19′ 33″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Hylotelephium maximum (L.) Holub Kozí Hory (6251b): skalní výchoz 500 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 46″ E, 350 m n.m. (14.7.2009) Hypericum hirsutum L. Kozí Hory (6251b): listnatý les v údolí potůčku 900 m ZSZ od osady, cca 330 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): v lesích na svazích nad Karlovou štolou SV od města, 300–350 m n.m. (10.7.2009) Hypericum montanum L. Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Kozí Hory (6251b): acidofilní doubrava na svazích Podleského vrchu Z od osady, 400–450 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): acidofilní doubrava na prudkém Z orientovaném skalnatém svahu vrchu Chvojná nad budovou Akademie věd, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 25″ E, cca 350 m n.m. (10.7.2009) Nový Knín (6251b): lesní cesta nad Studánkou všech přání v údolí Kocáby Z od města, 310– 330 m n.m. (14.7.2009) Iris pseudacorus L. Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): louka 200 m SV od osady U Pařeza, 49° 48′ 14″ N, 14° 18′ 44″ E, 280 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): olšina v údolí Kocáby cca 2 km ZJZ od náměstí, 305 m n.m., též na více místech podél toku (12.4.2009) Jasione montana L. Kozí Hory (6251b): vřesoviště na JZ skalnatém svahu nad Kocábou kóty Na Skále SZ od osady, 49° 46′ 52″ N, 14° 15′ 35″ E, 320–350 m n.m. (14.7.2009) Jovibarba globifera (L.) J. Parnell subsp. globifera C3 Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 45″ N, 14° 19′ 33″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Juncus compressus Jacq. Nový Knín (6251b): u zel. turistické stezky 800 m SSV od náměstí, 49° 47′ 42.2″ N, 14° 17′ 49.7″ E, 290 m (26.6.2009) Juniperus communis L. C3 Kozí Hory (6251b): skalní výchozy v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m., vzácně (10.4.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) 124)
Lathraea squamaria L. Velká Lečice (6151d): listnatý les podél Kocáby 300 m JZ od osady U Pařeza, 49° 48′ 00″ N, 14° 18′ 26.1″ E, 270 m n.m. (8.5.2009) V regionální literatuře se údaje o výskytu podbílku šupinatého objevují jen velmi zřídka (cf. např. Hrouda & Skalický 1988). Hlavní příčinou může být velmi časné kvetení této rostliny, tudíž bývá botaniky často přehlížena. Jako hojný uvádí podbílek z údolí Litavky Domin (1903). Z území mezi Novým Knínem a Štěchovicemi ho zmiňuje ve své diplomové práci z pěti lokalit Boučková-Zíková (1976), od Voznice jej uvádí též Karlíková (1992). Podle R. Hlaváčka (ústní sdělení) není podbílek žádnou vzácností v olšinách při úpatí Brd. Lathyrus tuberosus L. Nový Knín (6251b): u zel. turistické stezky 800 m SSV od náměstí, 49° 47′ 42.2″ N, 14° 17′ 49.7″ E, 290 m (26.6.2009) Lathyrus vernus (L.) Bernh. Kozí Hory (6251b): u potůčku vlévajícím se do Kocáby cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 48″ N, 14° 15′ 32″ E, 310 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Lilium martagon L. C4a, §3 Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47.6″ N, 14° 15′ 34.6″ E, 310–350 m n.m. (15.5.2009) Kozí Hory (6251b): u potůčku vlévajícím se do Kocáby cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 48″ N, 14° 15′ 32″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Linum catharticum L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (26.6.2009) Lithospermum arvense L. Velká Hraštice (6151d): okraj pole 700 m JV od vesnice, 49° 48′ 06.4″ N, 14° 18′ 05.4″ E, 335 m n.m. (8.5.2009) Luzula divulgata Kirschner Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (8.5.2009) Lycium barbarum L. Nový Knín (6251b): ruderální porosty na ulici v SV části města, 300 m n.m. (26.6.2009) Velká Lečice (6151d): suchý trávník na horní hraně skalnatých svahů při JV okraji obce, 49° 48′ 46″ N, 14° 19′ 30″ E, 310 m n.m. (9.5.2009) Lycopsis arvensis L. Velká Hraštice (6251b): pole 700 m JV od osady, 330 m n.m. (10.7.2009)
C4a
Medicago falcata L. Nový Knín (6251b): suchá mez u zelené tur. stezky S od města, 49° 47′ 43.1″ N, 14° 17′ 48.1″ E, 290 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1801) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (26.6.2009) (125
V oblasti příbramské části Středního Povltaví je tolice srpovitá vzácnou rostlinou. Několik roztroušených lokalit zmiňují Böswartová (1984) a Hrouda & Skalický (1988). Přímo z údolí Kocáby se objevují tři údaje v diplomové práci Boučkové-Zíkové (1976). Melica transsilvanica Schur C4a Nový Knín (6251b): teplomilný krátkostébelný trávník s výchozy skalek ve svazích nad Kocábou mezi městem a Velkou Hrašticí, 49° 47′ 51″ N, 14° 17′ 36″ E, 320–340 m n.m. (10.7.2009) Mercurialis perennis L. Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): olšina v údolí Kocáby cca 2 km ZJZ od náměstí, 305 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): fragment suťového lesa vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 31.7″ N, 14° 18′ 08.1″ E, 290 m n.m. (8.5.2009) Myosotis discolor Pers. C4a Pouště (6251b): sušší louka na S okraji chatové osady JV od obce, 49° 47′ 05″ N, 14° 15′ 15″ E, 320–330 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): sušší narušovaný trávník mezi památníkem J. Krýsla a obcí, 49° 48′ 32.0″ N, 14° 18′ 53.1″ E, 285 m n.m., hojně (9.5.2009) Myriophyllum spicatum L. Nový Knín (6251b): velmi hojně v Kocábě v S části města, 49° 47′ 29″ N, 14° 17′ 34″ E, 290 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1796) Regionálně patrně vzácný druh, což je způsobeno především nízkým počtem vhodných biotopů. Historický údaj z Kocáby mezi Pouštěmi a Knínem publikoval již Čelakovský (1883). V okolí studovaného území je stolístek uváděn od Voznice (Skalický 1975, Hrouda & Skalický 1988, Karlíková 1992) a v roce 2004 byl nalezen při botanické exkurzi na rybnících mezi Voznicí a Mokrovraty. Neslia paniculata (L.) Desv. Nový Knín (6251b): suchý trávník u zelené tur. stezky před Strnadovým mlýnem SV od města, 49° 47′ 40.3″ N, 14° 17′ 53.2″ E, 295 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): okraj pole při S hranici města, 49° 47′ 37″ N, 14° 17′ 38″ E, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Velká Hraštice (6151d): okraj pole 700 m JV od vesnice, 49° 48′ 02.2″ N, 14° 18′ 01.3″ E, 330 m n.m. (8.5.2009) Odontites vernus subsp. serotinus (Dum.) Corb. Nový Knín (6251b): okraj pole cca 800 m SSV od okraje města, 49′ 47′ 58.2″ N, 14° 17′ 48.7″ E, 340 m n.m. (10.7.2009, herb. J. Malíček 1740) Oenanthe aquatica (L.) Poiret Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009)
126)
Omphalodes scorpioides (Haenke) Schrank C4a Nový Knín (6251b): olšina v údolí Kocáby cca 2 km ZJZ od náměstí, 305 m n.m. (12.4.2009, herb. J. Malíček 1655) Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, hojně podél Kocáby až k městu, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (12.4.2009) Velká Lečice (6151d): břeh Kocáby vedle osady U Pařeza, 49° 48′ 11.9″ N, 14° 18′ 38.0″ E, 270 m n.m. (8.5.2009) Velká Lečice (6151d): porosty na pravém břehu Kocáby, 49° 48′ 40.0″ N, 14° 19′ 26.0″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) Velká Lečice (6151d): na břehu Kocáby při J okraji obce, 49° 48′ 39.4″ N, 14° 19′ 12.5″ E, 280 m n.m. (9.5.2009) Nejbližší lokalita pupkovce pomněnkového byla publikována od Šedivého vrchu u Masečína (Plocek 1975). Zajímavé je, že i přes důkladný průzkum údolí Kocáby v minulosti není tato rostlina ze studovaného území vůbec udávána, ačkoli se zde vyskytuje poměrně hojně. Boučková-Zíková (1976) zmiňuje dvě lokality velmi podobného druhu Myosotis sparsiflora mezi Novým Knínem a Velkou Lečicí. V herbáři PRC byla ovšem objevena revidovaná položka pomněnky řídkokvěté z údolí Kocáby (sběr Zíkové). Ononis spinosa L. Nový Knín (6251b): u stezky podél Kocáby v poslední skupině chat na JZ okraji města, 49° 46′ 56″ N, 14° 16′ 20″ E, 305 m n.m. (14.7.2009) Papaver argemone L. C4a Pouště (6251b): 800 m V od osady, 49° 47′ 12.9″ N, 14° 15′ 20.4″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Velká Hraštice (6151d): okraj pole 700 m JV od vesnice, 49° 48′ 06.4″ N, 14° 18′ 05.4″ E, 335 m n.m. (8.5.2009) Plantago uliginosa F. W. Schmidt Velká Hraštice (6251b): pole 700 m JV od osady, 330 m n.m. (10.7.2009) Poa angustifolia L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59.4″ N, 14° 16′ 38.3″ E, 310–320 m n.m. (15.5.2009) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 300 m V od osady, 49° 47′ 16.5″ N, 14° 15′ 00.8″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Poa bulbosa L. Nový Knín (6251b): suchý trávník 1,1 km SSV od náměstí, 49° 47′ 46″ N, 14° 18′ 04″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) Pouště (6251b): 800 m V od osady, 49° 47′ 12.9″ N, 14° 15′ 20.4″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Polygala vulgaris L. Pouště (6251b): krátkostébelný trávník 800 m JV od osady, 49° 47′ 04″ N, 14° 15′ 15″ E, 330 m n.m. (15.5.2009, herb. J. Malíček 1667) Polygonatum odoratum (Mill.) Druce Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47.6″ N, 14° 15′ 34.6″ E, 310–350 m n.m., hojně (15.5.2009) Kozí Hory (6251b): skalní výchoz 500 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 46″ E, 350 m n.m. (14.7.2009) (127
Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (8.5.2009) Polygonatum verticillatum (L.) All. Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m., hojně (15.5.2009) Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Podobně jako u růže převislé je Polygonatum verticillatum vázané na podhorské a horské polohy, dále také na inverzní rokle v nižších polohách. Tomu odpovídá lokalita v údolí Kocáby. Rostlina se sem s největší pravděpodobností rozšířila z vyšších poloh Hřebenů. Potentilla filiformis Vill. C4a Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): trávník u křižovatky na Starý Knín vedle mostu přes Kocábu, 49° 46″ 57.1″ N, 14° 16′ 35.3″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Potentilla filiformis je ustálený kříženec P. arenaria a P. heptaphylla (Soják 1995). Pod tímto taxonem jsou v práci zahrnuty populace kříženců mochen, které se v zásadě podobají P. tabernaemontani, ale na rubu listů mají alespoň několik částečně hvězdovitých nebo zcela hvězdovitých chlupů. Takové rostliny by teoreticky mohly náležet i kříženci mezi P. arenaria s P. tabernaemontani, popřípadě vícenásobným hybridům, které v práci nejsou rozlišovány. Potentilla heptaphylla L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Potentilla supina L. Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1793) Nový Knín (6251b): obnažená půda na zelené turistické stezce vedle náhonu k mlýnu při S okraji města, 290 m n.m. (10.9.2009) Prenanthes purpurea L. Nový Knín (6251b): lesní cesta městem a kótou Chvojná VSV od města, 49° 47′ 25″ N, 14° 18′ 24″ E, 400 m n.m. (10.7.2009) Primula veris L. C4a Nový Knín (6251b): křoviny pod cestou 900 m SSV od náměstí, 49° 47′ 43.1″ N, 14° 17′ 50.7″ E, 290 m (8.5.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (15.5.2009) Pouště (6251b): okraj lesa vedle sušší louky na S okraji chatové osady JV od obce, 49° 47′ 05″ N, 14° 15′ 15″ E, 320–330 m n.m. (15.5.2009) 128)
Velká Lečice (6151d): listnatý les vedle Kocáby u osady U Pařeza, 49° 48′ 04.8″ N, 14° 18′ 30.7″ E, 285 m n.m. (8.5.2009) Prunella grandiflora (L.) Scholler C3 Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 49° 47′ 37″ N, 14° 17′ 37″ E, 300 m n.m. (26.6.2009, herb. J. Malíček 1732) Černohlávek velkokvětý uvádějí z této lokality již Boučková-Zíková (1976) a Hrouda & Skalický (1988). Posledně jmenovaní zároveň zmiňují ještě další blízkou lokalitu u Nového Knína. Výskyt Prunella grandiflora na uvedené lokalitě je mimo jiné podmíněn maloplošným výstupem gabra (Mašek 1987). Puccinellia distans (Jacq.) Parl. Nový Knín (6251b): roztroušeně podél hlavní silnice vedle Kocáby v S části města (26.6.2009) Pulmonaria obscura Dum. Kozí Hory (6251b): úpatí skály a okolí cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47″ N, 14° 15′ 35″ E, 310 m n.m. (12.4.2009) Nový Knín (6251b): okolí vchodu do Václavovy štoly, 49° 47′ 44″ N, 14° 18′ 16″ E, 290 m n.m. (10.4.2009) Nový Knín (6251b): olšina v údolí Kocáby cca 2 km ZJZ od náměstí, 305 m n.m. (12.4.2009) Pouště (6251b): u rybníčku 600 m V od osady, 49° 47′ 18″ N, 14° 15′ 14″ E, 320 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): listnatý les u památníku J. Krýsla JZ od obce, 49° 48′ 22.7″ N, 14° 18′ 51.3″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) Pyrethrum parthenium (L.) Sm. Nový Knín (6251b): ve spárách kostelní zdi na náměstí, 310 m n.m. (26.6.2009) Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf C4a Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (8.5.2009) Nový Knín (6251b): u stezky vedle Kocáby na JZ okraji města, 49° 46′ 56″ N, 14° 16′ 26″ E, 305 m n.m. (15.5.2009) Ranunculus lanuginosus L. Kozí Hory (6251b): lesní cesta 700 m SZ od osady, 49° 46′ 48.2″ N, 14° 15′ 32.5″ E, 310 m n.m. (15.5.2009, herb. J. Malíček 1670) Ranunculus sceleratus L. Nový Knín (6251b): vyschlý náhon k mlýnu při S okraji města, 290 m n.m. (10.9.2009) Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009) Rhinanthus minor L. Pouště (6251b): sušší louka na S okraji chatové osady JV od obce, 49° 47′ 05″ N, 14° 15′ 15″ E, 320–330 m n.m. (15.5.2009) Rosa dumalis subsp. subcanina (H. Christ) Hayek Nový Knín (6251b): vedle silnice na zelené turistické stezce vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 39″ N, 14° 17′ 58″ E, 290 m n.m. (10.9.2009) (129
Rosa pendulina L. Kozí Hory (6251b): suťový les 700 m SZ od osady, 49° 46′ 47.6″ N, 14° 15′ 34.6″ E, 315 m n.m. (15.5.2009, herb. J. Malíček 1668) Kozí Hory (6251b): acidofilní doubrava na svazích Podleského vrchu Z od osady, 400–450 m n.m. (14.7.2009) Růže převislá není uváděna z fytochorionu 41. Střední Povltaví v Květeně ČR, přestože odsud existuje množství floristických údajů (Domin 1903, Skalický 1975, Böswartová 1984, Hrouda & Skalický 1988, Karlíková 1992). Překvapivý výskyt růže převislé v teplé oblasti okolo Nového Knína reprezentuje hrstku podhorských až horských druhů rostlin vázaných na inverzní rokle nižších poloh. Do údolí Kocáby se velmi pravděpodobně rozšířila z vyšších poloh Brd a Hřebenů. Ekologicky zajímavá je menší populace nalezená v acidofilní doubravě na Podleském vrchu. Blízká lokalita v údolí Kocáby je uváděna od chatové osady u Pouští (Hrouda & Skalický 1988). Ještě níže položené lokality se nacházejí u Štěchovic a Davle (Böswartová 1984). Rubus bifrons Vest Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): u zelené tur. stezky vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 04″ E, 285 m n.m. (10.9.2009) Rubus centrobohemicus Holub Kozí Hory (6251b): lesní cesta S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 42.1″ N, 14° 15′ 34.3″ E, 380 m n.m. (14.7.2009, herb. J. Malíček 1743) Rubus franconicus H. E. Weber Nový Knín (6251b): u lesní cesty 1 km Z od okraje města, 310 m n.m. (26.6.2009, herb. J. Malíček 1731) Nový Knín (6251b): kolem nádrže vedle fotbalového hřiště v S části města, 49° 47′ 40″ N, 14° 17′ 28″ E, 290 m n.m. (10.7.2009) Rubus montanus Lej. Kozí Hory (6251b): lesní cesta S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43.7″ N, 14° 15′ 37.7″ E, 370 m n.m. (14.7.2009, herb. J. Malíček 1742) Kozí Hory (6251b): u lesní cesty 500 m S od osady, 49° 46′ 50″ N, 14° 16′ 03″ E, 350 m n.m. (14.7.2009) Nový Knín (6251b): u zelené tur. stezky vedle Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 35″ N, 14° 18′ 04″ E, 285 m n.m. (10.9.2009) Rubus nessensis W. Hall Kozí Hory (6251b): fragment listnatého lesa vedle lesní cesty S od Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 43″ N, 14° 15′ 37″ E, 360–370 m n.m. (14.7.2009) Rubus radula Weihe Nový Knín (6251b): lesní cesta na vrchu Chvojná (481 m), naučná stezka na Z svahu, 49° 47′ 32.2″ N, 14° 18′ 36.8″ E, 430 m n.m. (10.7.2009, herb. J. Malíček 1739, rev. P. Havlíček) Rumex maritimus L. Nový Knín (6251b): pod mostem přes Kocábu v S části města, 49° 47′ 29″ N, 14° 17′ 34″ E, 290 m n.m. (10.9.2009) 130)
Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009) Salix triandra L. Nový Knín (6251b): u křižovatky na Starý Knín vedle mostu přes Kocábu, 49° 46″ 57.4″ N, 14° 16′ 36.5″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Salix viminalis L. Nový Knín (6251b): u silnice v JZ části města, 49° 46′ 58.8″ N, 14° 17′ 00.2″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Sanicula europaea L. Nový Knín (6251b): lesní cesta na Z orientovaném svahu vrchu Chvojná SV od města, 49° 47′ 33″ N, 14° 18′ 35″ E, 400–450 m n.m. (10.7.2009) Scabiosa ochroleuca L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (26.6.2009) Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.7.2009) Scorzonera humilis L. C3 Pouště (6251b): sušší louka na S okraji chatové osady JV od obce, 49° 47′ 05″ N, 14° 15′ 15″ E, 320–330 m n.m. (15.5.2009) V literatuře se objevuje z území okresu Příbram velké množství údajů (např. Hrouda & Skalický 1988). Dle Karlíka (2001) je hadí mord nízký na Dobříšsku hojný. Sedum album L. Nový Knín (6251b): na zídce u silnice na Starý Knín před mostem přes Kocábu, 49° 46′ 55.9″ N, 14° 16′ 50.5″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): u silnice na J okraji obce, 49° 48′ 43.8″ N, 14° 19′ 18.2″ E, 265 m n.m. (9.5.2009) Sedum hispanicum L. Nový Knín (6251b): na zídce u silnice na Starý Knín před mostem přes Kocábu, 49° 46′ 55.9″ N, 14° 16′ 50.5″ E, 300 m n.m. (15.5.2009) Sherardia arvensis L. Nový Knín (6251b): okraj pole při S hranici města, 49° 47′ 37″ N, 14° 17′ 38″ E, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Stachys recta L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Thlaspi caerulescens J. Presl et C. Presl Nový Knín (6251b): u zelené tur. stezky před Strnadovým mlýnem SV od města, 290 m n.m. (10.4.2009, herb. J. Malíček 1654) (131
Kozí Hory (6251b): suťové lesy až dubohabrové háje v prudkých svazích nad Kocábou 700 m SZ od osady, 310–350 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): okraj lesa u Kocáby 1,1 km SZ od osady, 49° 47′ 01″ N, 14° 15′ 31″ E, 320 m n.m (12.4.2009) Pouště (6251b): okraj lesa vedle sušší louky na S okraji chatové osady JV od obce, 49° 47′ 05″ N, 14° 15′ 15″ E, 320–330 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): porosty na pravém břehu Kocáby, 49° 48′ 39.1″ N, 14° 19′ 25.8″ E, 280 m n.m. (9.5.2009) Velká Lečice (6151d): v chatové oblasti J od obce, 49° 48′ 28.2″ N, 14° 19′ 01.0″ E, 270 m n.m. (9.5.2009) Charakteristická rostlina vázaná na vltavský kaňon a údolí větších přítoků Vltavy. Podél Kocáby roste poměrně hojně. Trifolium alpestre L. C4a Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Trifolium aureum Pollich Kozí Hory (6251b): acidofilní krátkostébelný trávník na Z okraji lesa Podleského vrchu (458 m), 49° 46′ 28″ N, 14° 15′ 32″ E, 400 m n.m. (14.7.2009) Trollius altissimus Crantz C3, §3 Pouště (6251b): degradovaná vlhčí louka 600 m V od osady, 49° 47′ 13.8″ N, 14° 15′ 14.4″ E, 310 m n.m., 2 trsy (15.5.2009) V údolí Kocáby byla nalezena zbytková populace (2 trsy) na degradované vlhčí louce. Upolín patří v rámci okresu Příbram k floristickým zvláštnostem. Západně od Vltavy roste doposud v relativně početných populacích na vlhčích loukách na úpatí Brd a Hřebenů, východně od Vltavy ovšem zcela chybí. Jedinou historickou lokalitou je zmínka o výskytu u Kosovy Hory u Sedlčan (Zelený 1976). Na základě znalosti místních floristických a fytogeografických poměrů je tento údaj velmi překvapivý. Další dvě izolované lokality na východ od Nového Knína se nacházejí na Benešovsku: historická u Neveklova (Pilous 1926–1927) a v severovýchodní části okresu u Divišova (Burian 1979). Ulmus laevis Pall. C4a Kozí Hory (6251b): u potůčku vlévajícím se do Kocáby cca 700 m SZ od osady, 49° 46′ 48″ N, 14° 15′ 32″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce, 49° 48′ 44″ N, 14° 19′ 34″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Urtica urens L. Nový Knín (6251b): bohatá populace podél cesty na pastvině 500 m JJZ od osady U Pařeza, 49° 47′ 53.8″ N, 14° 18′ 30.7″ E, 320 m n.m. (10.7.2009) V současné době stále vzácnější a mizející plevel, který je typickou rostlinou českého venkova. Nejčastěji se vyskytuje na místech s intenzivním chovem zvířat, zvláště drůbeže. Valeriana dioica L. C4a Kozí Hory (6251b): zanášející se neobhospodařovaný lesní rybníček a přilehlá podmáčená olšina 1 km SZ od osady, 49° 46′ 57″ N, 14° 15′ 29″ E, 310 m n.m. (15.5.2009) 132)
Valerianella dentata (L.) Pollich s. str. C4a Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části obce, 49° 46′ 59″ N, 14° 16′ 38″ E, 310–320 m n.m. (26.6.2009) Nový Knín (6251b): okraj pole při S hranici města, 49° 47′ 37″ N, 14° 17′ 38″ E, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Velká Hraštice (6151d): pole 700 m JV od osady, 49° 48′ 01″ N, 14° 18′ 01″ E, 330 m n.m. (10.7.2009) Veronica angallis-aquatica L. Nový Knín (6251b): obnažená půda u Strnadova mlýna SV od města, 49° 47′ 34.8″ N, 14° 18′ 03.9″ E, 285 m n.m. (10.9.2009, herb. J. Malíček 1800) Veronica dillenii Crantz C4a Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 400 m V od osady, 49° 47′ 17″ N, 14° 15′ 05″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Velká Lečice (6151d): skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji obce , 49° 48′ 45″ N, 14° 19′ 33″ E, 270–280 m n.m. (9.5.2009) Veronica polita Fr. Nový Knín (6251b): suchý trávník u zelené tur. stezky před Strnadovým mlýnem SV od města, 49° 47′ 40.3″ N, 14° 17′ 53.2″ E, 295 m n.m. (8.5.2009) Rozrazil lesklý patří k hojným plevelům polí v teplejších oblastech. V rámci okresu Příbram se jedná o vzácnější rostlinu. Zmiňován je z několika lokalit u Nečíně (Hrouda & Skalický 1988), Obor (Kašová 1989) a ze sedlčanské části Středního Povltaví z vápenců u Týnčan (Karlík & Malíček 2008). Dle R. Hlaváčka (ústní sdělení) se ve Středním Povltaví jedná o výrazně rozšířenější taxon, než nastiňují doposud publikované lokality. Veronica prostrata L. C3 Nový Knín (6251b): u stezky podél Kocáby v poslední skupině chat na JZ okraji města, 49° 46′ 56.2″ N, 14° 16′ 19.9″ E, 305 m n.m. (15.5.2009) Pouště (6251b): teplomilně laděný trávník na okraji lesa 400 m V od osady, 49° 47′ 17″ N, 14° 15′ 05″ E, 315 m n.m. (15.5.2009) Veronica triphyllos L. Velká Hraštice (6151d): okraj pole 1 km V od vesnice, 49° 48′ 17.3″ N, 14° 18′ 26.6″ E, 310 m n.m. (8.5.2009) Velká Hraštice (6151d): okraj pole 700 m JV od vesnice, 49° 48′ 06.4″ N, 14° 18′ 05.4″ E, 335 m n.m. (8.5.2009) Vincetoxicum hirundinaria Med. Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Kozí Hory (6251b): JZ skalnaté svahy nad Kocábou kóty Na Skále SZ od osady, 320–350 m n.m. (12.4.2009) Kozí Hory (6251b): acidofilní doubrava na svazích Podleského vrchu Z od osady, 400–450 m n.m. (14.7.2009) (133
Viola collina Besser Nový Knín (6251b): suchý trávník 1,1 km SSV od náměstí, 49° 47′ 46″ N, 14° 18′ 04″ E, 300 m n.m. (8.5.2009) Viola hirta L. Nový Knín (6251b): teplomilná křovinatá stráň s vystupujícími skalkami na S okraji obce, 300–310 m n.m. (26.6.2009) Pouště (6251b): teplomilný acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od osady, 49° 47′ 19″ N, 14° 15′ 17″ E, 330 m n.m. (15.5.2009) Viola × scabra J. Braun Velká Lečice (6151d): okraj cesty v blízkosti památníku J. Krýsla 2,5 km SSV od Nového Knína, 280 m n.m. (10.4.2009, herb. J. Malíček 1653) Nový Knín (6251b): osada mezi městem a Velkou Lečicí, 49° 47′ 51″ N, 14° 18′ 15″ E, 280 m n.m. (10.4.2009) Kříženec violek Viola hirta a V. odorata. Tento taxon bude pravděpodobně v území výrazně hojnější než rodičovská V. hirta, od které se odlišuje přítomností žlázky na koncích třásní palistů. Viola ×scabra rostla podél cest na mírně ruderalizovaných stanovištích. Viscum album subsp. austriacum (Wiesb.) Vollmann C4a Nový Knín (6251b): skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou 1 km SV od města, 290–350 m n.m. (10.4.2009) Kozí Hory (6251b): JZ skalnaté svahy nad Kocábou kóty Na Skále SZ od osady, 320–350 m n.m. (12.4.2009) Tab. 1. Přehled nejvýznamnějších lokalit v okolí Nového Knína a rostliny z Červeného seznamu (Procházka et al. 2001) na nich zjištěné (viz též obr. 1 na str. 112). Tab. 1. The most valuable localities in the area of Nový Knín and Red-listed plants recorded there (see fig. 1 on the page 112). č. 1.
lokalita acidofilní trávník nad rybníčkem 700 m V od Pouští
2.
suťové lesy až dubohabrové háje ve svazích nad Kocábou SZ od Kozích Hor teplomilná křovinatá stráň nad silnicí v JZ části Nového Knína křovinatá stráň se skalkami na S okraji Nového Knína (na výstupu bazických vyvřelin) skalnaté svahy s borovicí nad Václavovou štolou
3. 4. 5. 6.
134)
skály nad Kocábou zarostlé akáty při JV okraji Velké Lečice
rostliny z Červeného seznamu Centaurea triumfettii, Juniperus communis, Potentilla filiformis, Trifolium alpestre, Veronica dillenii Lilium martagon Caucalis platycarpos, Potentilla filiformis, Primula veris, Valerianella dentata Anthericum ramosum, Arabis sagittata, Geranium sanguineum, Potentilla filiformis, Prunella grandiflora, Trifolium alpestre Festuca pallens, Hieracium schmidtii, Juniperus communis, Potentilla filiformis, Pyrus pyraster, Veronica dillenii, Viscum album Jovibarba globifera, Ulmus laevis, Veronica dillenii
Závěr V příspěvku ke květeně údolí Kocáby u Nového Knína jsou zmíněny lokality 149 floristicky zajímavých taxonů cévnatých rostlin. Během průzkumu bylo zjištěno 37 druhů rostlin zapsaných na Červeném seznamu (Procházka et al. 2001). Kriticky ohrožený druh nebyl zaznamenán žádný, silně ohrožené dva (Caucalis platycarpos, Geranium molle). Tři rostliny jsou chráněné zákonem (Centaurea triumfettii, Lilium martagon, Trollius altissimus). Na skalách a skalních stepích se vyskytovaly např. Cardaminopsis arenosa, Festuca pallens, Hieracium schmidtii, Jovibarba globifera, Melica transsilvanica, Veronica dillenii a Vincetoxicum hirundinaria. Pro suché a teplomilně laděné trávníky jsou v území charakteristické Cerastium semidecandrum, Eryngium campestre, Festuca rupicola, Potentilla filiformis a Veronica dillenii. Ze vzácnějších druhů těchto stanovišť dále stojí za zmínku např. Centaurea triumfettii, Primula veris, Scorzonera humilis a Veronica prostrata. Zřejmě nejvýznamnější lokalitou s teplomilným charakterem vegetace je křovinatá skalnatá stráň s výstupem bazických vyvřelin (gabro) při severním okraji Nového Knína, kde roste množství významných druhů. Vyzdvihnout je třeba především Anthericum ramosum, Arabis sagittata, Geranium sanguineum a Prunella grandiflora. Z lesní vegetace stojí nepochybně za zmínku fragmenty suťových lesů přecházejících v dubohabrové háje. Zde byly zaznamenány Actaea spicata, Adoxa moschatellina, Euphorbia dulcis, Hepatica nobilis, Lilium martagon, Pulmonaria obscura a Rosa pendulina. V listnatých porostech podél Kocáby se vyskytovaly Anemone ranunculoides, Lathraea squamaria, Omphalodes scorpioides a Thlaspi caerulescens. Ve studovaném území je velmi chudě zastoupena vodní a mokřadní vegetace. Z vodních rostlin byly zaznamenány Callitriche hamulata a Myriophyllum spicatum. Z mála mokřadních druhů lze vyzdvihnout asi pouze Carex cespitosa, C. elongata a Valeriana dioica. Na obnažených vlhkých půdách se podařilo zaznamenat Chenopodium ficifolium, Ch. glaucum, Ch. rubrum, Oenanthe aquatica, Potentilla supina a Rumex maritimus. Polní kultury rovněž nehostily mnoho vzácných a ohrožených rostlin. Vzácný teplomilný polní plevel Caucalis platycarpos byl překvapivě zaznamenán na erodující travnaté stráni. Na okrajích polí rostly Aphanes arvensis, Camelina microcarpa, Centaurea cyanus, Geranium dissectum, Lithospermum arvense, Papaver argemone, Valerianella dentata, Veronica triphyllos atd. Diskuze Ve studovaném území se na složení květeny silně projevuje blízkost Vltavy. Vyskytuje se zde řada rostlin, které jsou ve Středním Povltaví vázány na vltavské údolí. Na vhodných stanovištích rostou také podél vltavských přítoků a jen výjimečně jinde (snad jako relikty rozsáhlého odlesnění v minulosti). Z takových druhů můžeme jmenovat především Centaurea triumfetii, Festuca pallens, Geranium sanguineum, Hieracium schmidtii, Veronica prostrata a Thlaspi caerulescens. Naopak se podél Kocáby objevují i některé chladnomilné druhy vázáné hlavně na podhorské a horské oblasti. Ty se do okolí Nového Knína rozšířily z vyšších poloh Hřebenů a popř. i Brd. Nelze však vyloučit ani migraci inverzními údolími v kaňonu Vltavy. K takovým druhům patří Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea a Rosa pendulina. V studovaném území velmi pravděpodobně chybí Aruncus vulgaris, který se roztroušeně vyskytuje v inverzních roklích v okolí Vltavy. Nejbližší lokality jsou udávány od Malé Lečice (Boučková-Zíková 1976) a z údolí Voznického potoka u Voznice (Karlíková 1992). Absence udatny lesní u Nového Knína je proto spíše dílem náhody než regionální hranice rozšíření této rostliny. Hrstku montánních prvků doplňuje Cardaminopsis halleri zaznamenaný na dolním toku Kocáby (Boučková-Zíková 1976). Kocába v okolí Nového Knína je tedy příkladem kaňonovitého údolí s prolínáním teplomilných a chladnomilných prvků. (135
12
počet druhů
10 8 C1
6
C2 4 2 0 do 1950
1951-2008
2009
Obr. 2. Graf s orientačním vyznačením počtu kriticky (C1) a silně ohrožených (C2) druhů rostlin zaznamenaných v údolí Kocáby u Nového Knína v průběhu jednotlivých etap průzkumů Fig. 2. A column graph showing critically (C1) and strongly endangered (C2) plants reported from the Kocába Brook valley in the surrounding of Nový Knín during three phases of botanical researches Z velmi bohatých historických materiálů můžeme srovnávat změny ve složení flóry této oblasti (viz Obr. 2). Tato změna je v podstatě propastná – veškeré kriticky a silně ohrožené druhy uváděné v literárních pramenech můžeme označit za regionálně vyhynulé. Z dosti značného množství takových rostlin nebyla recentně potvrzena ani jediná. Tento nepříznivý stav způsobuje zvláště nevhodné a nešetrné zemědělské a lesnické hospodaření. Na obecné jednotvárnosti zdejší květeny má zásadní význam geologický podklad, který je tvořen velmi kyselými horninami, jež jsou na mnoha místech navíc obohaceny těžkými kovy. Průzkum květeny údolí Kocáby u Nového Knína tedy nepřináší mnoho zajímavých floristických údajů a řadí se k množství smutných případů, kdy je negativní vliv člověka na přírodu zcela evidentní. Poděkování Za revizi položky Rubus radula děkuji Petrovi Havlíčkovi, za cenné připomínky a konzultaci výskytu některých rostlin na Příbramsku Rudolfu Hlaváčkovi, Jiřímu Hadincovi a Petru Karlíkovi. Summary The contribution gives a list of interesting findings of the vascular plants recorded in the Kocába Brook valley near Nový Knín through the floristic excursions in 2009. A history of the botanical research, a short characteristic of vegetation and a few comments on the occurence of rare or rarely reported plants in the area are included. The flora of the Kocába 136)
Brook valley was explored quite well in the past. The species composition is strongly influenced by a neighbourhood of the Vltava River valley. The occurence of Centaurea triumfetii, Festuca pallens, Geranium sanguineum, Hieracium schmidtii, Veronica prostrata and Thlaspi caerulescens are the best examples of Vltava′ s flora. The montane or submontane species Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea and Rosa pendulina growing in deep valley of the Kocába Brook represent probably the flora of Brdy and Hřebeny Mts. This area is strongly influenced by long-term land use: agriculture, forestry, gold mining etc. The most of valuable biotopes like wetlands, xerothermic grasslands and oak forests were destroyed by these human activities. Thirty-seven recorded species are on the Red list of vascular plants of the Czech Republic. Any critically and strongly endangered plant reported from the area in previous floristic researches was not confirm in 2009. Literatura Barchánek V. & Tomandl (1949): Pohled do minulosti Dobříšských lesů. – Čs. Les., Praha, 29: 169–172. Böswartová J. (1984): příspěvek ke květeně středního Povltaví. – Bohemia centralis, Praha, 13: 83–133. Boučková-Zíková M. (1976): Floristický výzkum dolního toku Kocáby mezi Novým Knínem a Štěchovicemi. – Ms., 124 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. bot. PřF UK Praha] Burian T. (1979): Upolín a jiné zajímavé rostliny v okolí Divišova. – Sbor. vlast. prac. z Podbl. 20: 59–60. Čelakovský l. (1883): Prodromus květeny české. Díl čtvrtý. – Komitét pro přírodnické vyskoumání Čech, Praha. Čeřovský J., Feráková V. Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava, 456 p. Český hydrometeorologický ústav (2009): http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html (19.12.2009) Domin K. (1903): Brdy. Studie fytogeografická. – Sbor. Čs. Spol. zeměvěd., Praha, 9: 129–140, 173–183, 205–213, 225–239, 257–277, 298–315. Dvořáková M. (2004): Anthemis L. – rmen. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds.], Květena České republiky, 7: 218–232, Academia, Praha. Frajer V. (1966): Příspěvek k floristicko-fytogeografickým poměrům bezlesé části Dobříšska. – Ms., 164 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. bot. PřF UK Praha] Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds.] (2004): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 38 (2003): 217–288. Hadinec J. & Lustyk P. [eds.] (2006): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae V. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 41: 172–258. Hadinec J. & Lustyk P. [eds.] (2009): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VIII. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 44: 185–319. Hejný S., Slavík B. & Štěpánková J. [eds.] (1988–2004): Květena ČR 1.–7. – Academia, Praha. Hlaváček R. (1993): Příspěvek k poznání flóry a vegetace PR Vymyšlenská pěšina. – Bohemia centralis, Praha, 22: 149–175. Hrouda L. & Skalický V. (1988): Floristický materiál ke květeně Příbramska I. – Vlast. sbor. Podbrd., 27 (1984): 115–195. Chán V., Čeřovský J. & Slaba R. (1997): Příspěvek ke květeně vápenců u Petrovic blíže Sedlčan a její srovnání s květenou Předšumavských vápenců. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 32: 25–40. Chrtek J. (2004): Hieracium L. – jestřábník. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds.], Květena České republiky, 7: 540–701, Academia, Praha. Karlík P. (2001): Louky a příbuzné typy vegetace Brd a Podbrdska. – Ms., 203 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. bot. PřF UK Praha]
(137
Karlík P. & Malíček J. (2008): Flóra a vegetace navrhované přírodní rezervace Týnčanský kras. – Vlast. sbor. střed. Povlt., Sedlčany, 1: 180–208, 240–247. Karlíková L. (1992): Floristický výzkum okolí Voznice. - Ms., 104 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. bot. PřF UK Praha] Kašová E. (1989): Květena východního Příbramska. – Ms., 77 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. bot. PřF UK Praha] Kosinová-Kučerová J. (1964): Acidophytic Steppes in the Region of the Middle Vltava (Central Bohemia). – Preslia, Praha, 36: 260–271. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Malíček J. (2007): Nové floristické nálezy z NPR Drbákov-Albertovy skály. – Muzeum a současnost, Roztoky, 22: 15–19. Malíček J. (2008): Floristický příspěvek ke květeně Sedlčanska. – Vlast. sbor. střed. Povlt., Sedlčany, 1: 5–77, 217–232. Mašek J. [red.] (1987): Základní geologická mapa ČSSR, List 12 - 432 Mníšek pod Brdy. – Český geologický úřad. Mašek J. [red.] (1996): Základní geologická mapa ČR, List 12 - 434 Dobříš. – Český geol. ústav. Mikyška R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR (1:200 000), M-33-XXI, Tábor. Díl 1. České země. – Praha. Pilous V. (1926–1927): Květena kolem Benešova. – Pod Blaníkem, Benešov, 6: 149–155. Plocek A. (1975): Příspěvek ke květeně území mezi Kocábou a Vltavou ve středních Čechách. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 10: 44–47. Povodí Vltavy (2009): http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm (19.12.2009) Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166. Rohlena J. & Dostál J. (1936): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech, XII. – Časopis Národního muzea 110: 22–45. Rohlena J. & Dostál J. (1937–38): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech, XIII. – Časopis Národního muzea 111: 163–176, 112: 29–32. Sakař V. & Sklenář K. (1987): Nástin vývoje pravěkého osídlení Podbrdska. – Vlast. sbor. Podbrd., 32–33: 5–20. Schmidt F. W. (1790): Verzeichniss der um Wosečan und der benachbarten Gegend an den Ufern der Moldau im berauner Kreise wildwachsenden seltneren Pflanzen. – Abh. koenigl. boehm. Ges. Wiss., ser. 2, 1: 1–74. Schustler F. (1918): Xerotermní květena ve vývoji vegetace české. – Praha, 131 p. Skalický V. (1975): Zpráva o exkurzi do okolí Voznice. – Zprav. Středočes. Pob. Čes. Bot. Spol. ČSAV, 13: 9–11. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České republiky, 1: 103–121, Academia, Praha. Slavík B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zpr. Čes. Bot. Spol., Praha, 6: 55–62. Soják J. (1995): Potentilla L. – mochna. – In: Slavík [ed.], Květena České republiky, 4: 283–314, Academia, Praha. Štěpánek J. (1992): Arabis L. – huseník. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České republiky, 3: 123–137, Academia, Praha. Zelený V. (1976): Chráněné a méně známé rostliny Podblanicka. – Středočes. Naklad. a Knihkup., Praha, 217 p.
Adresa autora Jiří Malíček, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra botaniky, Benátská 2, CZ–128 01 Praha 2; e-mail:
[email protected] 138)
