MASARYKOVA UNIVERSITA Fakulta Sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
MOŽNOSTI ROZVOJE VYBRANÉ CESTOVNÍ DESTINACE
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Adam Blaţek
Tomáš Růţička
Brno 2016
Poděkování Rád bych poděkoval Mgr. Adamovi Blaţkovi za cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval rodičům za neustálou podporu při studiu a Nikole Paulové za editorské úpravy.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Možnosti rozvoje vybrané cestovní destinace vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Adama Blaţka a uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Brně dne:
Podpis:
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje cestovního ruchu ve městě Ústí nad Labem a jeho nejbliţším okolí. Hlavním cílem práce je navrhnout doporučení pro vedení města a subjekty cestovního ruchu vedoucí ke zvýšení návštěvnosti této oblasti. Dílčím cílem bylo zhodnocení nabídky a poptávky po sluţbách cestovního ruchu. Zdrojem informací byl dotazník pro návštěvníky i obyvatele oblasti a telefonické hovory se subjekty poskytující sluţby cestovního ruchu. Následně byla vytvořena SWOT analýza. V závěru práce jsou uvedeny návrhy a doporučení pro odbor cestovního ruchu magistrátu města, která by měla vézt ke zvýšení návštěvnosti a zlepšení povědomí o této lokalitě.
Klíčová slova: Cestovní ruch, destinace, destinační management, turistická oblast, organizace cestovního ruchu
Abstract: The thesis´s topic is dedicated with tourism development in city Ústí nad Labem and immediate suroundings of this city. Main objective is to propose recommendations for city Council and tourism subjects to increase that would tourism traffic in this area. Partial object is asses supply and demand of touristic services. The most important source of information were questionnares for tourist and local residents and phone calls with subjects serving touristic services. Than was the SWOT analysis made. In the end of the Thesis there are suggestions and tips for improvement tourist traffic and for raise awareness in this area.
Key words: Tourism, destination, destination management, tourist area, tourism organisation
Obsah 1. Úvod ......................................................................................................................... 10 2. Cíl práce .................................................................................................................... 11 3. Teoretická část .......................................................................................................... 12 3.1. Cestovní ruch ..................................................................................................... 12 3.1.2. Specifika trhu cestovního ruchu ................................................................... 12 3.1.3. Podmínky a předpoklady ovlivňující rozvoj cestovního ruchu ....................... 13 3.1.4. Formy cestovního ruchu podle motivace účastníka ...................................... 17 3.2. Destinace cestovního ruchu ................................................................................ 18 3.2.1. Atributy destinace ....................................................................................... 19 3.2.2. Členění destinace v ČR ................................................................................. 20 3.2.3. NUTS (nomenklaturní jednotka teritoriální statistiky)................................... 22 3.3. Destinační management ..................................................................................... 23 3.3.1. Specifika destinačního managementu .......................................................... 23 3.3.2. Spolupráce subjektů v cestovním ruchu ....................................................... 25 3.3.3. Organizace cestovního ruchu v destinaci ...................................................... 26 3.3.4. Právní formy destinačních organizací v ČR ................................................... 27 3.4. Marketing destinace ........................................................................................... 28 3.4.1. Marketingová strategie destinace ................................................................ 29 3.4.2. Specifika marketingu cestovního ruchu ........................................................ 29 3.4.3. Marketingový mix ........................................................................................ 30 3.4.4. Rozšířený marketingový mix ........................................................................ 30 3.4.5. Cíle marketingu v destinaci .............................................................................. 33 3.4.5.1. Systém řízení marketingu v destinaci ........................................................ 34 4. Metodika práce ......................................................................................................... 38 5. Praktická část ............................................................................................................ 39 5.1. Ústí nad Labem .................................................................................................. 39 5.2. Významné turistické atraktivity města ................................................................ 40 5.2.1. Historické, kulturní a technické památky...................................................... 40 5.2.2. Přírodní památky ............................................................................................. 43 5.2.3. Volnočasové aktivity ........................................................................................ 43 5.3. Analýza primární nabídky služeb ......................................................................... 44 5.4. Analýza sekundární nabídky služeb ..................................................................... 46
5.4.1. Turistická suprastruktura ............................................................................. 46 5.5. Organizace cestovního ruchu působící v destinaci ............................................... 48 5.5.1. České středohoří .......................................................................................... 48 5.5.2. Brána do Čech.............................................................................................. 48 5.6. Výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky a obyvateli ............................ 49 5.7. Swot analýza ...................................................................................................... 65 5.8. Návrhy a doporučení .......................................................................................... 66 5.8.1. Tipy výletů pro různé segmenty turistů ........................................................ 68 6. Diskuse .................................................................................................................. 69 7. Závěr ..................................................................................................................... 70 Zdroje ........................................................................................................................... 71 Citovaná literatura ........................................................................................................ 71 Internetové zdroje ........................................................................................................ 72 Seznam obrázků ............................................................................................................ 72 Seznam tabulek............................................................................................................. 73 Seznam grafů ................................................................................................................ 73 Seznam příloh ............................................................................................................... 74 RESUMÉ ........................................................................................................................ 79
1. Úvod Česká republika si svou polohou ve středu Evropského kontinentu vyslouţila označení srdce Evropy. Poloha naší vlasti je velice významná pro strategický rozvoj cestovního ruchu. Naše země je bohatá na přírodní, historické, kulturní a technické památky. Některé z nich jsou uvedeny i na seznamu Světové organizace pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO. Cestovní ruch je má mnoho definic. Ve své podstatě se jedná o pohyb lidí za účelem rekreace a poznávání navštívené země. Je ovlivňován mnoha faktory – ekonomickým,
technickým,
sociálním,
politickým
a
v neposlední
řadě
ekologickým prostředím. Cestovní ruch jako takový můţe být povaţován za nejrychleji se rozvíjejícím průmyslem dnešního světa. Má podíl na hrubém domácím produktu států, platební bilanci a zaměstnanosti. Cestovní ruch má veliký význam na rozvoji regionů, krajů a států. Obor, který řídí cestovní ruch v daných oblastech, se nazývá Destinační management. Zahrnuje soubor činností, které koordinují a řídí tuto oblast. V České republice má Destinační management jen krátkou historii, která je datována okolo roku 2000, kdy se v ČR Destinační management objevuje poprvé. Zkušenosti nabyté z uţívání Destinačního managementu mají naši nejbliţší sousedé a to Německo a Rakousko. Zvýšením ţivotního standardu a časového fondu obyvatelstva se navyšuje i poptávka po kvalitních sluţbách v cestovním ruchu. Pokud má daná oblast zájem o návštěvníky, měla by na tuto poptávku rychle reagovat a snaţit se nabídnout turistům vţdy něco navíc. Tyto aspekty však musí být v souladu s udrţením kulturního, historického a ţivotního prostředí. Krajské město Ústí nad Labem jsem si vybral, protoţe z něj pocházím a z mého pohledu nabízí město a jeho okolí zajímavé přírodní, kulturní a technické památky. Proto bych se rád podílel na rozšíření povědomí o tomto krásném místě v údolí řeky Labe.
10
2. Cíl práce Cílem bakalářské práce „Moţnosti rozvoje dané cestovní destinace“ je zhodnotit současný stav a potenciál cestovního ruchu v oblasti města Ústí nad Labem a na základě výsledků navrhnout doporučení zastupitelstvu města vedoucí ke zvýšení návštěvnosti této destinace. Dílčím cílem je provedení analýzy o povědomí města v jiných krajích České republiky, poptávky po sluţbách v cestovním ruchu a provedení rozboru primární a sekundární nabídky cestovních atraktivit města Ústí nad Labem. Rozbor poptávky pomůţe určit, zda je město se svými zajímavostmi atraktivní. Na základě rozboru bude navrţeno doporučení, vedoucí ke zvýšení návštěvnosti města a jeho nejbliţšího okolí. Analýza primární nabídky zpracovává kulturně-přírodní a kulturněhistorický potenciál, který je základní sloţkou kaţdé cestovní destinace. Sekundární analýza je zaměřena na rozbor technicko – materiálních moţností města. Určuje počet ubytovacích a stravovacích zařízení.
11
3. Teoretická část V teoretické části se budu zabývat popisem a charakteristikou jednotlivých pojmů, které jsou s mou prací spojeny. Bude se jednat o celkovou charakteristiku cestovního ruchu, podmínky a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, destinace cestovního ruchu, destinační management. V další části popíši, jak byl nastaven dotazník pro občany Ústí nad Labem a pro občany města Brna.
3.1. Cestovní ruch Pojem cestovní ruch si můţeme vysvětlit následovně. Zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich trvalé bydliště po dobu nepřesahující jeden rok. V převáţné většině ve volném čase, nebo v rámci jejich sluţebních cest. Všeobecnými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa, dočasnost pobytu a nevýdělečná činnost v navštívené zemi. (Schwarzhoffová, 2013) Výkladový slovník definuje cestovní ruch jako komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu. Je to také souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch. (Pasková & Zelenka, 2012) Cestovní ruch je definován mnoha způsoby. Nejlepší je však nahlíţet na něj ze dvou stran. V první řadě ze strany konzumenta, tedy turisty spotřebitele, který platí za sluţby. Z druhé strany poskytovatele sluţeb, který svou sluţbou je nedílnou součásti nabídkou sluţeb cestovního ruchu. 3.1.2. Specifika trhu cestovního ruchu Charakter potřeb klientů a nabídky poskytovatelů sluţeb vytváří celou řadu zvláštností na trhu cestovního ruchu. Jako hlavní specifické rysy trhu cestovního ruchu lze uvést:
Podnikání v cestovním ruchu není záleţitostí jednoho roku. Počítáme-li se špatnou sezonou, nebo nezaměstnaností v zemi,
Rozvoj cestovního ruchu je ovlivněn a podmíněn politicko-správními podmínkami.
12
Produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad.
Místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby sluţeb se váţe k jednomu místu.
Vysoká závislost na přírodních a kulturně-historických atraktivitách.
Místní a časová (sezónní) oddělní nabídky, poptávky a spotřeby.
Trh je silně determinován nepředvídatelnými přírodními a politickými vlivy.
Vysoký podíl lidské práce.
Mezinárodní charakter.
Těsný vztah nabídky a poptávky, která se vytváří většinou bezprostředně na místě.
Nesmíme zapomenout, ţe lidský faktor tvoří absolutní většinu cestovního ruchu. (Ryglová, 2009) 3.1.3. Podmínky a předpoklady ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Poslední čtvrtina dvacátého století je pro cestovní ruch z hlediska společenského, kulturního a ekonomického nejvýraznější v celé historii. (Drobná & Morávková, 2013) Hlavními příčinami můţe být přirozená touha po vyměňování informací, navazování nových kontaktů, po objevování a poznávání nových krajů a zvyků. (Čertík, 2001) Struktura předpokladů je zobrazena v Obrázku č. 1. 3.1.3.1. Selektivní (stimulační) předpoklady Umoţňují dané společnosti v oblasti či zemi vybrat obyvatele, nebo oblasti, které mají nejlepší předpoklad provozovat cestovní ruch. (Drobná & Morávková, 2013) Jak jiţ je řečeno v nadpisu. Tyto faktory stimulují a podporují vznik poptávky po cestovním ruchu. Mohou být také nazývané jako faktory povahy. Dalším dělením těchto faktoru je na objektivní a subjektivní. (Ryglová, 2009) Objektivní předpoklady Základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu se rozumí mírová situace dané země, či destinace (Ryglová, 2009). Dále pak můţeme dělit objektivní faktory na: 13
Politické faktory: základní politické vlastnosti světového charakteru, vnitřní stabilita státu, válečné konflikty, charakter politického systému spojený se střídáním vlád, kriminalitou, nebo naopak s nízkým procentem zločinu, volným pohybem osob a kapitálu. (Ryglová, 2009)
Ekonomické faktory: ze strany hospodářské politiky rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje např. směnitelnost měny, podpora podnikání v cestovním ruchu, výše reálné mzdy, programy na podporu cestovního ruchu ze státních organizací jako EU, UNESCO, WTO. (Ryglová, 2009)
Administrativní faktory: soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek ovlivňujících cestovní ruch v dané zemi. Pasové a vízové povinnosti. Celní předpisy. Nutnost očkování apod. (Ryglová, 2009)
Demografické skutečnosti: počet obyvatel, mobilita, střední délka ţivota, kvalita ţivotních podmínek. (Ryglová, 2009) Dále můţeme zařadit mentalitu, zvyky, vzdělanost, věkové sloţení, charakter osídlení a další skutečnosti. (Čertík, 2001)
Ekologické podmínky: masový rozvoj cestovního ruchu můţe ohrozit přírodní památky. Zde je moţnost uplatnit demarketing v podobě zavedení poplatků o chráněných oblastí. Omezení silniční dopravy, zákazem vstupu. Tímto způsobem dochází k trvalému udrţení přírodního bohatství. (Ryglová, 2009) Rozumí se jimi takový cestovní ruch, který neničí přírodní prostředí a zároveň nepůsobí v neprospěch turistů. (Čertík, 2001)
Sociologické
faktory:
dosaţením
ţivotní
úrovně
se
naplňuje
volnočasový fond a s tím je přesunut volný čas na přední místo potřeb obyvatel. (Ryglová, 2009)
Technicko-materiální vlivy: úroveň dopravy, informačních prostředků, moţnost rezervačních systémů, nákupu přes internet. S tím spojené sportovní střediska, která nabízí své akce přes web. (Ryglová, 2009)
3.1.3.2. Subjektivní předpoklady Jejich účast závisí na příslušnosti ke skupinám sociálním a profesním. Názory těchto osob velice ovlivňují rodinné poměry. Častou
14
podmínkou je i fakt, jestli je cestovní destinace zrovna v „módě“. Samozřejmostí je zde ovlivnění reklamou a propagací. (Drobná & Morávková, 2013) Do této skupiny patří řada psychologických i fyziologických pohnutek obyvatel ovlivněných ţivotní úrovní, reklamou, ţivotním prostředím, ve kterém ţijí. Psychologické vlivy souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivněno několika důleţitými psychologickými faktory a to:
Motivací
Učením
Vnímáním
Postoji
Tyto faktory jsou dokonale nastaveny pro marketéry, kteří dělají marketingovou segmentaci. (Ryglová, 2009) 3.1.3.3. Lokalizační podmínky Tyto podmínky umoţňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Díky příznivým hodnotám určují, zda se bude v dané lokalitě cestovní ruch rozvíjet. (Drobná & Morávková, 2013) Lokalizační podmínky v cestovním ruchu se rozdělují na přírodní a společenský, neboli kulturní charakter. Pojednávají o funkčním charakteru daných oblastí z hlediska vyuţití jejich přírodních moţností a kvality společensky kulturních akcí. (Ryglová, 2009) Podmínky přírodního charakteru. Vše, co souvisí se zájmem turistů v přírodě:
Přírodní podmínky a atraktivity,
Klimatické poměry
Hydrologické poměry,
Reliéf a morfologické poměry,
Flóra a fauna
15
Podmínky společenského charakteru. Kulturní a historické atraktivity dané oblasti, do které řadíme zejména:
Historické památky
Kulturní zařízení
Sportovní aktivity a zázemí (Olympijské hry, Mistrovství světa apod.)
Tradiční akce (tradiční zápasy, bitva s rajčaty apod.)
3.1.3.4. Realizační podmínky Předpoklady, které umoţňují realizovat nároky účastníků cestovního ruchu ve střediscích a oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Umoţňují dopravu, ubytování, stravování a jiné aktivity v těchto místech. (Drobná & Morávková, 2013) Podmínky, dominující v realizaci konečné fáze zprostředkování sluţeb v cestovním ruchu jsou právě realizační podmínky, které spojují a vyuţívají materiálně-technickou základnu dané oblasti. (Ryglová, 2009) Materiálně-technická základna z užšího pohledu:
Ubytovací zařízení
Společné či veřejné stravování
Sportovně rekreační zařízení
Účelová zařízení
Cestovní kanceláře.
16
Obrázek: 3.1 Předpoklady pro cestovní ruch Předpoklady CR
lokalizační
kulturněmunicipální
selektivní
přírodní
administrativní
realizační
komunikační
materiálnětechnické
demografické
urbanizační
sociologické
ekologické
personální
politické
Zdroj: (Drobná & Morávková, 2013)
3.1.4. Formy cestovního ruchu podle motivace účastníka
Rekreační – realizace této formy cestovního ruchu je spojená především s rekreací těla a mysli. Vhodným rekreačním prostředím se nabízí lesy, hory, vody. Specifikum českého prostředí je chataření a chalupaření. (Ryglová, 2009) Další z definicí pojednává o rekreační formě cestovního ruchu jako o primární ve spojitosti s cestovním ruchem. Ve spojitosti s občany ČR ve výjezdu do zahraniční je absolutně dominantní. (Čertík, 2001)
Kulturně – poznávací – je cílený na poznávání historie, tradic, kultury, lokálních zvyků. Tato forma je spojena s hrady a zámky. Můţeme sem zařadit i cestu do divadla v jiné části země. (Ryglová, 2009) Tato forma má z hlediska příjezdového cestovního ruchu dominantní postavení. (Čertík, 2001)
17
Sportovně turistický – vyuţívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech a forma pohybových aktivit. Do této formy spadá i pasivní sportovní turistika, která můţe obsahovat pořádání výjezdů na sportovní akce. Česká republika má také jedny z nejlépe udrţovaných a nejkvalitněji označovaných turistických tras vůbec. (Čertík, 2001)
Léčebný a lázeňský – vyuţitím přírodních léčivých zdrojů je tato forma zaměřena na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce. (Ryglová, 2009) Spolu s nabídkou historických památek je tato forma hlavní atraktivitou českého cestovního ruchu. (Čertík, 2001)
Formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy – v této formě je zahrnuta kongresová turistika, aktivity spojené s účastí na veletrzích a výstavách, obchodní cesty a incentivní turistiku (motivační cesty pracovních kolektivů). (Čertík, 2001) Hlavním motivem je poznávání nových kontaktů, navázání pracovních vztahů. Výměna informací a zkušeností. (Drobná & Morávková, 2013)
Seniorská forma cestovního ruchu – tato forma se s rostoucí délkou středního doţití velice rozvíjí, senioři jsou vyhledávanou klientelou, která je ochotna utrácet. (Čertík, 2001)
Další formy cestovního ruchu: Eko – Agroturistika, mládeţnická turistika, náboţenská turistika, lovecká turistika, dobrodruţná turistika, nákupní apod. (Čertík, 2001) (Ryglová, 2009)
3.2. Destinace cestovního ruchu Turistická destinace je jednoduše geografické území, které zajímá návštěvníky. Avšak je potřeba lépe definovat destinaci jako takovou, abychom porozuměli úplně. Basically a toursim destination is a geographic area that attracts visitors, but more needs to be added to this definiton so you fully understand what it means. (Morrison, 2013)
18
Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Návštěvník si toto místo vybírá díky tomu, ţe obsahuje vše pro pobyt, stravování, zábavu a další atraktivity a aktivity. Tím se toto místo dostává do soutěţe, kdy musí být řízeno, jako strategická obchodní jednotka. (Nejdl, 2011) „Cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Jde v širším slova smyslu o země, regiony, lidská sídla a další oblasti typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturu cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká a dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“ (Pasková & Zelenka, 2012)
Geografické území, které má administrativní hranice: Od Ruska aţ po Vatikán, nebo Monaco. Zahrnuje státy, provincie, teritoria, kraje, okresy ale i městské státy jsou počítány, jako destinace.
Místo, kde turisté mohou najít ubytování déle, než jednu noc: Typicky jsou tyto sluţby spojeny s hotely, ale je zde mnoho dalších forem ubytování. Někteří turisté jsou „denními turisty“, to znamená, ţe nezůstávají přes noc.
Destinační mix je přístupný návštěvníkům: Odděleně od ubytování je zde i další zařízení zahrnující restaurace a místa pro stravování. Nejdůleţitější jsou pro návštěvníky atraktivity a akce konané v daném místě. Doprava, infrastruktura a hostinství jsou také další částí destinačního mixu.
Existuje zde snaha o turistický marketing: Vedení správných kroků k propagaci trhu cestovního ruchu v daném místě. (Morrison, 2013)
Destinace je především tvořena nabídkou a poptávkou po sluţbách. Důleţitým aspektem je moţnost nabídnout, co nejvíce turistům v rámci politické, ekonomické a sociologické situace daného místa. 3.2.1. Atributy destinace Naprostá většina definic destinace cestovního ruchu mají společné základní charakteristické znaky, které jsou neopomenutelné a nezastupitelné. Ty tvoří podstatu destinace: 1.
je definována z pohledu návštěvníka, který si území vybírá,
2.
je geografickým ohraničeným územím – stát, region, místo, resort,
19
3.
je vybavena atraktivitami, zařízeními, která jsou schopna reagovat na poptávku po sluţbách,
4.
je schopna poskytnout komplexní záţitek. (Nejdl, 2011)
Dalším z aspektů často bývá šest charakteristik, které se nazývají jako „6 A“.
„attractions“ – primární nabídka cestovního ruchu navazující na lokalizační podmínky rozvoje cestovního ruchu (přírodní, kulturněhistorický potenciál)
„accessibility and ancillary services – mimo sluţeb vyuţívanými místními
obyvateli
(telekomunikační,
zdravotnické,
bankovní,
poštovní) je zde i všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do destinace a také pohyb po ní
„amenities“ – struktura, která umoţňuje pobyt v destinaci a vyuţití její atraktivity
(ubytování,
hostinská,
sportovně-rekreační,
kulturně-
společenská a jiná zařízení)
„available packages“ – připravené balíčky, kde mohou být zlevněny určité sluţby, pro určité typy návštěv (rodinné pasy, studentské slevy, systém spojení hromadné dopravy a vlaků)
„activities“ – různorodé aktivity, za kterými turisté dorazili do destinace. (Nejdl, 2011)
3.2.2. Členění destinace v ČR Prostory destinace se většinou neslučují s administrativními hranicemi. Tyto hranice jsou vymezovány účastníkem a trhem. Turista se zajímá o konkrétní místo, kde se dá provozovat aktivita, nebo kde můţe nalézt atraktivitu, za kterou do dané destinace přijel. Například Šumava, Krkonoše, Jiţní Morava. Destinace existují na různých geografických úrovních. Někdo povaţuje destinaci jako celý kontinent, jiný zase bere malou vesničku jako destinaci cestovního ruchu.
20
Proč účely cestovního ruchu a pro zjednodušení řízení bývá destinace dále členěna do tzv. přirozených turistických regionů. Principy, které odpovídají tomuto označení:
být zaloţeny s ohledem na věcné jednotící prvky – mnohé ze stávajících okresů mají podobnou nebo úplně totoţnou turistickou nabídku,
být geograficky / prostorově scelené,
být administrativně identifikovatelné – jeví se nezbytné definovat turistický region výčtem konečného počtu skladebných jednotek, v tomto případě obcí (usnadňuje to alokaci zdrojů). (Vajčnerová, 2009) CzechTourism vymezil v rámci České republiky 15 marketingových
regionů. Tyto turistické regionu obsahují 40 turistických oblastí. (Vajčnerová, 2009) Obrázek: 3.2 Turistické regiony České republiky podle CzechTourism
Zdroj: www.czechtourism.cz
21
Obrázek: 3.3: Turistické oblasti podle CzechTourism
Zdroj: www.regionalnirozvoj.cz
3.2.3. NUTS (nomenklaturní jednotka teritoriální statistiky) Dalším členěním se zabývala EU pro porovnání na mezinárodní úrovni do tzv. teritoriálních jednotek NUTS. NUTS je zkratka z francouzského „La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques“ . Byla zavedena pro účely regionální politiky EU. Pouţívá se hlavně pro posuzování a hodnocení potřebnosti regionů, popřípadě vhodnosti podpory konkrétního regionu. Také pro potřeby statistiky EU. Pro veřejnost je spíše známý pojem „regiony soudrţnosti“, to spojují více krajů do jedné tzv. nomenklaturní jednotky NUTS 2. (Vajčnerová, 2009) Klasifikace NUTS a jejich počet na území České republiky: NUTS 0 = stát (ČR) – 1 NUTS 1 = území (ČR) – 1 NUTS 2 = oblast (sdruţené kraje) – 8 NUTS 3 = kraj (vyšší územní samosprávné celky) – 14 NUTS 4 = okres – 77 NUTS 5 = obec (základní územní jednotka) – 6254 Nejdůleţitějším faktorem pro uplatnění destinace na trhu je lůţková kapacita. Nezáleţí tedy jednoznačně na tom, jakou má geografickou polohu, ale
22
na tom, jak je schopna vytvořit sluţby, které zákazníci poptávají a jak je schopna tyto potřeby naplňovat.
3.3. Destinační management Destinační management je forma řízení dané destinace, která vyuţívá soubor technik, nástrojů a opatření, za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udrţitelným rozvojem. Lze říci, ţe je to proces zaloţený na principu dobrovolné spolupráce mezi soukromými podnikatelskými celky a veřejnoprávními orgány dané destinace, který se snaţí vyuţít všechny pozitivní dopady této spolupráce. (Vajčnerová, 2009) Jedná v teorii o obecně zmiňovaný kontinuální proces, který obsahuje nám jiţ známé aktivity manaţerského řízení a to – plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikovaní a kontrolu.
Můţeme tvrdit, ţe
management destinace je nejvíce zaměřený na destinaci, proto v sobě zahrnuje řízení, které obohacuje o další dvě poloţky a to řízení turismu a samotný destinační management. Tyto dvě poloţky jsou doplněny o zvláštní řídící principy a procesy v destinaci. (Nejdl, 2011) Součástí managementu destinace je:
návštěvnický management, tj. řídící nástroje a techniky k nasměrování toku turistů a ovlivňování chování návštěvníků ze strany sdruţením cestovního ruchu (přístupový management, cenová politika, zonace, budování informačních středisek, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí)
spektrum rekreačních příležitostí, které se opět odvolává na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady
model limitů přijatelné změny, tj. správné vyuţití předpokladů udrţitelného rozvoje cestovního ruchu a nastavení únosného zatíţení dané destinace. (Kiráĺová, 2003)
3.3.1. Specifika destinačního managementu Objekt destinačního managementu v sobě zahrnuje jak prostor a atraktivity, tak i subjekty, které jsou v přímém kontaktu s návštěvníky. Tyto subjekty mohou být poskytovateli sluţeb cestovního ruchu, nebo v přímém kontaktu s návštěvníky (obyvatelé). (Holešinská, 2012) 23
Dvojitá funkce spolčenosti Destinační management vychází z toho, ţe je na rozdíl od prostého managementu firmy odpovědný, jak za chod své vlastní společnosti, tak za chod celé destinace. Manaţeři jsou tedy nuceni se pohybovat přímo ve strategickém i operativním řízení destinace a aţ poté své vlastní společnosti. (Holešinská, 2012) Nejasné a špatně měřitelné cíle Z předchozího odstavce víme, ţe pro destinační společnosti existují dva cíle. Jednak cíle, které si stanovila organizace a za druhé cíle samotné destinace. Tím můţe dojít k nejasnostem. Nezisková destinační společnost není zaměřena na zisk, tím pádem je problém změřit efektivitu poskytování sluţeb, jak pro své členy, tak pro potřeby destinace. Řešením na tento problém jsou tzv. indikátory úspěchu, které je zapotřebí předem nastavit. Mezi nejčastější indikátory patří například počet návštěvníků, vývoj obsazených lůţek, zvyšování počtu lůţkových míst apod. Tyto indikátory však mohou být mírně zavádějící, nemusejí totiţ zahrnovat sezónnost nebo výletníky (jednodenní návštěvníky). (Holešinská, 2012) Omezené možnosti vlivu Tato charakteristika ukazuje, ţe destinační společnost je organizací, která zastřešuje jednotlivé poskytovatele sluţeb cestovního ruchu. Tito poskytovatelé jsou většinou právnické osoby a ţivnostníci, tedy soukromý podnikatelé. Proto destinační společnost nemůţe ovlivnit
vývoj ani jednání samostatných
poskytovatelů. Základem pro tuto spolupráci je vzájemná důvěra a naplnění dobré komunikace a motivace. (Holešinská, 2012) Velký vliv zájmových skupin Jak jiţ bylo zmíněno, destinační společnost zastřešuje veřejný, soukromý sektor, zájmová sdruţení, místní obyvatele a provozovatele infrastruktury. V tomto případě můţe docházet ke konfliktním, či protichůdným jednání z některé strany. Hlavním úkolem destinační společnosti je opět, na základě vzájemné důvěry a dobré komunikace, těmto problémům předcházet a snaţit se je eliminovat. (Holešinská, 2012)
24
Legitimita Nejdůleţitějším faktorem je však legitimita, neboli přijmutí společnosti veřejností v dané destinaci. Společnost by měla být vnímána jako hlavní plánovač, koordinátor a propagátor cestovního ruchu v celé destinaci. Pokud se nepovede společnosti tento faktor naplnit, bude mít velké problémy se sháněním partnerů a samotné realizaci společnosti. (Holešinská, 2012) Základní faktory, kterými je potřeba se řídit pro udrţení správné konkurenceschopnosti a rozvoje dané destinace, jsou:
systémy klíčových produktů,
sítě a distribuční cesty pro vyuţití trhu,
politika obchodních značek,
systém řízení kvality,
systém řízení znalostí,
společnost pro řízení destinací. (Vajčnerová, 2009)
3.3.2. Spolupráce subjektů v cestovním ruchu „Důležité je, že jednotlivé subjekty v systému jednají na bázi partnerů, nikoliv konkurentů. Stejně tak jako v jiných podnicích je středně a dlouhodobým cílem destinace zajištění konkurenceschopnosti na trhu. Na rozdíl od tradičního podnikového řízení, které není zaměřeno na rozvoj konkurenčních jednotek stojících mimo vlastní podnik, má management destinací přispět k rozvoji sdružených jednotek v příslušeném území, což nevylučuje ani spolupráci subjektů, které vůči sobě mohou stát v rámci destinace v konkurenčním postavení. Náročný způsob řízení představují zejména formy destinačního managementu založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, které mají většinou rozdílné funkce a především zájmy. Cílem kooperace je tedy důraz na komplexní rozvoj a konsensus mezi prosazováním veřejného a individuálního zájmu s cílem dosahovat zisku, resp. Užitku.“ (Holešinská, 2012) Kooperace v zájmu destinační společnosti by mě zajišťovat hlavně moţnost účasti malých podniků na projektech, ke kterým by neměli přístup. Jak z hlediska nákladů, tak realizační schopnosti. (Vajčnerová, 2009)
25
Spolupráce subjektů cestovního ruchu, kterou by má zaštiťovat destinační společnost mohou být:
spolupráce mezi podnikatelskými subjekty,
spolupráce mezi veřejnoprávními subjekty,
spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými subjekty, tzv. publicprivate
partnership
označovanou
jako
3P.
(Holešinská,
2012)
(Vajčnerová, 2009) Za nejdůleţitější spolupráci je povaţována právě spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými subjekty. Tato spolupráce je jediná, která dokáţe naplnit cíle a potřeby, jak destinační společnosti, tak návštěvníků v destinaci. Díky soukromému sektoru totiţ zaručuje silnější konkurenceschopnost na trhu destinačního cestovního ruchu. (Holešinská, 2012) 3.3.3. Organizace cestovního ruchu v destinaci Destinace jako taková vstupuje do trţního konkurenčního prostředí, proto by měla být brána jako trţně orientovaná. Proto potřebuje tzv. Organizaci pro řízení turismu v destinaci, nebo také organizaci destinačního managementu. Úkolem takovéto organizace je zajistit efektivní a hospodárné fungování destinace jako celku. S tím jsou spojeny řídící aktivity v oblasti turismu a naplnění celodestinačního charakteru. (Nejdl, 2011) V zájmu destinace je vytvořit takovou organizaci cestovního ruchu, která bude efektivně zpracovávat a koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů. Musí být schopna se přizpůsobit změnám na trhu cestovního ruchu a zároveň nést zodpovědnost za dosaţené výsledky, které by měla být schopna ovlivnit. (Kiráĺová, 2003) V zahraničí se struktura destinačních organizací dělí takto:
Lokální organizace turismu, místa, která jsou menší neţ region. Mohou to být třeba mikroregiony, nebo spojení malých měst. Resorty.
Regionální organizace turismu, odpovídá velikosti administrativního regionu (Ústecký kraj, Jihomoravský kraj apod.). Nebo také regionu vytvořeným cestovním ruchem (Krkonoše, Šumava).
Národní organizace turismu, organizace přesahující celý stát. Například CzechTourism
26
Kontinentální organizace cestovního ruchu, například European Travel Commission (Nejdl, 2011)
V domácím prostředí dělíme organizace destinačního managementu takto:
Místo – město, obec či několik obcí. Jedinečná atraktivita, nebo akce na jednom místě. Příklady: Český Krumlov, Lednicko-valtický areál, Domaţlice, Plzeň apod.
Oblast - územní celky vymezené CzechTourismem. Mohou také být zformovány iniciativou obcí či měst. Příkladem můţe být Česko-Saské švýcarsko.
Regiony cestovního ruchu – Označené CzechTourismem jako turistické regiony.
Kraj – administrativně-politicko určené celky, které nemývají přirozené hranice s destinací. Například Šumava, Krkonoše. V praxi můţe vyvolávat tento problém určité komplikace v destinačním managementu.
Stát – zde zastupuje stát ve věci cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj. Státní organizace jako CzechTourism a Česká centrála cestovního ruchu.
Kaţdý z těchto stupňů má své kompetence a pravomoci, které jsou ovlivňovány, jak ze strany vlády, tak ze strany trhu. To znamená, ţe se na tvorbě takové organizace podílí veřejný i soukromý sektor. (Nejdl, 2011) 3.3.4. Právní formy destinačních organizací v ČR Sdružení právnických osob je zatím nejčastěji vyuţívanou formou organizací, které řídí a organizují cestovní ruch v ČR. Jeho naprostou výhodou je fakt, ţe shromaţďuje právnické osoby z veřejného i soukromého sektoru. Bohuţel v kaţdé takovéto organizaci je většina osob právě z veřejného sektoru a tím je potlačen sektor veřejný. Příspěvková organizace můţe být podle zákona zřízena jen a pouze jedním zřizovatelem. Tímto zřizovatelem můţe být obec, město, nebo kraj. Tato forma by mohla být vhodná k řízení destinace se silným a dominantním jádrem. Avšak eliminuje přítomnost soukromého sektoru na participaci a je zde hodně omezená nezávislost rozhodování. Řídící instituce je jednoduše zaloţená organizace mezi obcemi. Nevzniká při ní prakticky nic nového, jen se spojí více obcí nebo měst dohromady. Další 27
výhodou je jednoduchost financování ze strany obcí. Opět je zde vyloučen soukromý sektor z participace a omezená autonomie rozhodování. Obecně prospěšná společnost je společnost, ve které nejsou vyloučeny subjekty veřejného sektoru. Avšak tyto podnikatelské aktivity mohou být uváděny, jen jako tzv. doplňková činnost. Výhodou je určitá míra nezávislosti na zakladatelích, moţnost propojení veřejnoprávních a komerčních subjektů dovoluje získávání řady externích zdrojů a dotací. Nevýhodou je sloţitost financování ze strany obcí. Společnost s ručením omezeným tento případ je moţné vidět spíše ve vyspělých a vyzrálých formách destinačního managementu. Organizace je zaměřena pouze na komerční sektor, který zpracovává podnikatelské záměry více poskytovatelů. Výhodou je nezávislost rozhodování na veřejném sektoru. (Vystoupil, 2007)
3.4. Marketing destinace Marketing v destinaci je ve velice úzkém vztahu s managementem destinace. Lépe řečeno management ovlivňuje marketing. Záleţí tedy na dobrém managementu, jak dokáţe ještě lépe pracovat s marketingem. Podstatou marketingu je zaktivovat všechny zainteresované subjekty tak, aby byly uspokojeny všechny potřeby zákazníků v cestovním ruchu. Úspěchem destinace na trhu závisí na tom, jak dobře dokáţe definovat vlastní nabídku. (Kiráĺová, 2003) Definování nabídky je jedna věc a druhá, je aby si destinace, nebo destinační organizace byla schopna odpovědět na těchto pět otázek:
Kde jsme nyní?
Kde bychom chtěli být?
Jak se tam dostaneme?
Jak zjistíme, ţe se tam dostaneme?
Jak zjistíme, ţe jsme se tam dostali? (Morrison, 2013)
V praxi je nutností odlišovat od sebe marketing podniku a marketing destinace cestovního ruchu. Podniky a zařízení provozující sluţby v cestovním ruchu (cestovní kanceláře a agentury, hotely, pensiony, restaurace a jiná zařízení) mohou aplikovat marketing, který je zcela totoţný marketingu klasického
28
podniku. Tedy marketing produktu. Naopak destinace musí uplatňovat tzv. marketing teritoriální. (Jakubíková, 2012) 3.4.1. Marketingová strategie destinace Strategie v destinaci je ucelený způsob komunikace se zákazníkem, a snaha vyhovět jeho specifickým potřebám. S tímto jsou spojeny i další úkoly marketingu jako segmentace trhu, výběr správných marketingových nástrojů, vytvoření marketingového mixu, způsob marketingové komunikace (distribuční kanály a cesty, propagace, reklama, cenová politika). Správná marketingová strategie vychází z vize firmy a měla by být zařazena i do její celkové strategie. Takováto strategie by měla být tvořena na základě marketingového výzkumu, SWOT analýzy a správnými reakcemi na vnitřní a vnější podmínky a vztahy ve firmě. (Zelenka, 2010) Klíčové aktivity, které specifikují marketingovou strategii destinace: Nabídka produktů přesně pro specifické potřeby trhu – targeting, neboli cílování na specifický trh Obsazení na místa na trhu – důleţitým úkonem je najít „díru“ na trhu, nebo pozici, která není plně zaplněna. Tento úkon se také nazývá positioning. Aktivace marketingového mixu – je důleţité, aby byl na správný produkt vytvořen správný marketingový mix, který můţe být dále rozšířen. (Vystoupil, 2007) 3.4.2. Specifika marketingu cestovního ruchu 1.
Kratší trvání služeb – Sluţby jsou poskytovány například uţ od 1 hodiny trvání. Příkladem mohou být stravovací zařízení, letecká doprava, autobusová doprava, prohlídky atraktivit atd. To znamená, ţe na zákazníka zbývá daleko méně času, který musí být správně vyuţit.
2.
Emoce a psychika – Lidé při nakupování, nebo vyuţívání sluţeb pouţívají racionální a emotivní uvaţování. V cestovním ruchu je poskytování a spotřeba sluţeb prováděna přímo mezi konkrétními lidmi. To znamená, ţe i jeden zaměstnanec a jeho chování můţe ovlivnit další nákup, nebo spotřebu právě v daném podniku.
3.
Kladen větší důraz na image a úroveň podniku – Zákazníci si při konzumování sluţeb více pamatují atmosféru, která je obklopuje. Tím musí poskytovatel sluţeb vynaloţit velké úsilí, aby se „zalíbil“. Příklad
29
můţe být takový, ţe sluţby jsou skvělé, ale interiér hotelu není sladěn a není zde uklizeno. 4.
Složitější a proměnlivější distribuce služeb – Sluţby mohou nabízet samotní poskytovatelé nebo mohou být samotné sluţby distribuovány cestovními kancelářemi, nebo agenturami. Spotřebitelé jsou velice lehce zmanipulovatelní lidmi, kteří pracují v cestovních kancelářích. Tito lidé jsou bráni, jako znalci v oboru a je na jejich názor kladen velký důraz při vybírání a následném nákupu.
5.
Více zainteresovaných firem, které tvoří zážitky – Na spotřebitele cestovního ruchu je vytvářen tlak i ze strany komplementárních firem, které nabízejí další přídavné sluţby. Příkladem můţe být dovolená, na které můţe spotřebitel s celou rodinou vyrazit do pouště na velbloudech. Pokud se mu taková cesta nebude líbit a zanechá v něm negativní emoci, vrhá to špatný stín na celou dovolenou a tedy i na poskytovatele sluţby.
6.
Propagace mimo sezónu – Největší důraz je však kladen na propagování sluţeb poskytovatele mimo sezonu, kdy je poptávka extrémně sníţena. Tato propagace by měla být spíše pravidlem, protoţe cílí na zákazníka v době, kdy se připravuje na svou dovolenou. (Morrison, 2013)
3.4.3. Marketingový mix Marketingový mix je sloţen z několika prvků, které se propojují. Podoba, která se vyuţívá v praxi a je vyučována se nazývá 4P. Product – produkt, price – cena, place – místo (distribuce), promotion - marketingová komunikace. V rámci kaţdého P dochází k tvorbě vlastního mixu. Při tvorbě samostatného mixu musíme brát v potaz ostatní poloţky marketingového mixu. (Jakubíková, 2012) 3.4.4. Rozšířený marketingový mix V marketingovém mixu pro destinační marketing jsou krom 4 prvních P přidávány ještě další. People – lidé, packaging -
balíčky sluţeb,
programming – tvorba programů, partnership – partnerství, processes – procesy, (Jakubíková, 2012)
30
3.4.4.1. Lidé – poskytovatelé a spotřebitelé
„Většinu sluţeb poskytují lidé. Lidé v cestovním ruchu zaujímají různé role. Jsou investory, vlastníky, manaţery, zaměstnanci, dodavateli výrobků i poskytovateli sluţeb, obchodními mezičlánky, zaměstnanci státních a veřejných institucí, zákazníky, rezidenty. Lidé přímo či nepřímo ovlivňují kvalitu produktu a spokojenost zákazníka. Firmy proto potřebují investovat do rozvoje lidských zdrojů. Lidé tedy mohou být pro cestovní ruch silnou i slabou stránkou zároveň. (Jakubíková, 2012) Dělení zaměstnanců ve firmách podle toho, v jakém kontaktu jsou se zákazníkem. Dělíme takto:
Kontaktní zaměstnanci - Lidé, kteří jsou se zákazníkem většina času v kontaktu. Musí být dobře školení v marketingovém prostředí. Jsou motivovaní a připraveni reagovat na potřeby a přání zákazníka.
Koncepční pracovníci – Ovlivňují marketingové strategie. Do kontaktu se zákazníkem dochází málokdy. Jsou to marketingový manaţeři, analytici apod.
Obsluhující pracovníci -
Jsou nejčastěji v kontaktu se zákazníkem.
Nepodílejí se na marketingových strategiích, ale jsou jejich součástí. Musí mít dobré komunikační vlastnosti.
Podpůrní pracovníci – významně podporují chod organizace. Nepodílí se na marketingových strategiích a ani nemají kontakt se zákazníkem. (Jakubíková, 2012)
3.4.4.2. Nabídka balíku služeb Termín balíček je pouţíván pro dvě, nebo více sluţeb, které se kupují za jednu cenu. Tyto sluţby by měli být předem rezervované a vybrané výhradně zákazníkem. Produkt tohoto typu je často nabízen mimosezóně, kvůli nalákání zákazníků. Nejznámějším příkladem balíčku je zájezd, ve kterém je ve spojení ubytování, stravování, doprava, výlety apod. Tyto sluţby mohou být nabízeny buďto je jedním poskytovatelem, nebo více nezávislými subjekty. Balíček můţe být
postaven přímo pro zákazníka nebo spojením nabízených
poskytovatelů. (Jakubíková, 2012)
31
sluţeb
Destinace tvorbou balíčků mohou vytvářet určité výhody ze strany poskytovatele:
Zvyšování poptávky v době mimo sezónu.
Zvyšování přitaţlivosti pro specifické cílové trhy.
Pomáhají budovat dobré jméno destinace na novém trhu.
Zefektivňují distribuční cesty.
Vyuţívají komplementárních zařízení, atraktivit a společenských událostí.
Zvyšují trţby na jednoho zákazníka a prodluţují délku pobytu.
Stimulují opakované návštěvy.
Umoţňují kombinovat méně atraktivní komponenty produktu destinace s atraktivními.
Spotřebitelé, tedy návštěvníci mají balíčky v oblibě proto, ţe:
Šetří čas při plánování pobytu v destinaci.
Cena je většinou niţší neţ součet cen komponentů.
Uspokojují specializované zájmy návštěvníků.
Zajišťují určitou úroveň kvality.
Umoţňují lépe plánovat předpokládané výdaje s pobytem v destinaci. (Vystoupil, 2007)
3.4.4.3. Tvorba programů Kaţdý typ klienta má různé potřeby a právě na to navazuje programming. Správné
spojení
výhodného
balíčku
s programem
dovolené
umoţňuje
poskytovatelům sluţeb eliminovat působení faktoru času. To znamená, ţe firmy mohou lépe reagovat na poptávku, tou správnou nabídkou. To se odráţí i na rentabilitě, která je například v mimosezónní nabídce velice podstatná. Díky správnému programování je pro poskytovatele sluţeb jednodušší segmentovat trh a díky tomu představit nejlepší nabídku pro specifické potřeby zákazníka. Další výhodou programování je propojení mezi ubytovacími a stravovacími zařízeními. (Jakubíková, 2012) Programování se však nemělo zaměňovat s tvorbou balíčků (packaging), protoţe při programování se vytváří časově a místně propojená
32
nabídka. Zatímco při tvorbě balíčků se vytváří soubor rozmanitých sluţeb v jednu, která by neměla být omezena časem. (Zelenka, 2010) 3.4.4.4. Partnerství Jedním z nejdůleţitějších marketingových nástrojů je partnerství, nebo také spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu. Tato spolupráce zahrnuje zapojení poskytovatelů a zprostředkovatelů sluţeb, místního obyvatelstva, místního politického sektoru, poskytovatele balíčků a v neposlední řadě i místní infrastruktury. V Českém prostředí patří spolupráce mezi veřejným a sektorem (public private partnership) ke slabým stránkám marketingu v destinacích. (Jakubíková, 2012) Pravdou je, ţe partnerství zaloţené na vzájemné důvěře a dobré komunikaci, přináší subjektům více uţitku a výhod, neţ kdyţ nejsou zainteresovaní ve společné práci. Mezi hlavní výhody patří rovnoměrnější využití ubytovacích kapacit v sezóně. Zvýšení zájmu o destinaci mimo sezónu, díky společnému naplánování programu a společně uspořádaným akcí, které mohou být představeny s předstihem touroperátorovi. Zvýšením odběru služeb, které nejsou tak atraktivní, díky vytvoření společné nabídky i s malými poskytovateli, či zařazení těchto malých podniků do programu a propagace celé destinační organizace, která má dominantní postavení. Vyšší možnost vytvoření nabídky tematicky a ekonomicky rozdílných služeb pro náročnější zákazníky. Ekonomické výhody, například při společných investicích do infrastruktury, společné propagování a zastupování na veletrzích, nebo při zastupování v politických věcech destinace. (Zelenka, 2010) Formy partnerství veřejného a soukromého sektoru: Smluvní partnerství Společný podnik Koncese Licence Franchising aj. (Jakubíková, 2012)
3.4.5. Cíle marketingu v destinaci Destinace můţe být celý kontinent, nebo části kontinentu, kdy se jedná o makroregion. Destinací však můţe být i sdruţení malých obcí, které jsou označovány jako mikroregion. Jedno však mají společné a to významné cíle, které by se měli snaţit naplňovat.
33
Zlepšit pověst a image místa či oblasti a tak přilákat investory, kteří vytvářejí pracovní místa, nebo investují do infrastruktury destinace. Můţe se také jednat o individuální investory, kdy jde o renovaci chat a chalup, nebo rodinných podniků. Rozšířit počet a vybavení zařízení, které mohou vyuţívat i místní obyvatelé. Tento proces pomáhá udrţet v chodu místní obchody, divadla, sportovní areály a historické památky i mimo sezónu. Cestovní ruch také zajišťuje moţnost vydělat více a investovat tak do vylepšení sluţeb. Vzbudit v občanech hrdost na svou oblast. Kdyţ je spokojen občan ve svém prostředí, vzbuzuje to u zákazníka pocit, ţe v dané oblasti, či destinaci je kvalita ţivota lepší a proto si tam můţe jet odpočinout a zrelaxovat. Zlepšení žádání a čerpání dotací. Přítomnost chráněné krajinné oblasti zvyšuje nárok na investice do ţivotního prostředí v okolí takové oblasti. (Zelenka, 2010) Jak jiţ bylo zmiňováno, cíle marketingu v destinaci jsou sloţitěji splnitelné, neţ u podniků, či firem. Avšak kaţdý poskytovatel ve veřejném sektoru se snaţí tyto cíle naplnit ve své nabídce. Kdyţ se spojí více takovýchto poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu, kteří se snaţí své cíle plnit, stává se splnění pozitivní externalitou pro ucelený marketing destinace. (Zelenka, 2010) Výše uvedené cíle mohou být charakterizovány přímo v destinaci například takto:
Snížení sezónnosti – Moţnostmi, které mohou dále prodlouţit sezónu, například vybudováním lyţařského střediska, které můţe lákat turisty i v zimě. Vytvořením balíčků a programů, které se orientují na kulturní akce mimo sezónu. Snížením vysoké koncentrace turistů v sezóně, jako reakce na převýšení únosné kapacity. Pouţitím demarketingu, omezením vstupu do oblasti na určitý počet, zavedením poplatků za vstup do určitého místa. Zvýšení návštěvnosti na méně atraktivních místech. Opět se jedná o dobré vyuţití balíčků a programmingu. Vytvoření podmínek pro dlouhodobou návštěvnost. Správné nastavení marketingu a managementu, tak aby se poskytované sluţby ještě zkvalitnily. To se odráţí na délce pobytu a návratnosti zákazníků zpět do destinace. (Zelenka, 2010)
3.4.5.1. Systém řízení marketingu v destinaci Systém řízení marketingu se odvíjí od správného vyuţití šesti důleţitých sloţek, které vytvářejí image destinace a komunikují navenek s trhem a zákazníky. Sloţky, které jsou důleţité pro správné řízení:
34
Systém klíčových produktů. Distribuční cesty a sítě. Politika značky. Řízení systému kvality. Řízení systému znalostí. Společnost (organizace) managementu destinace.
(Holešinská, 2012) Systém klíčových produktů představuje cíleně sestavený a organizovaný soubor poskytovaných sluţeb, které jsou hlavní formou dovolené v destinaci. (Kiráĺová, 2003) Klíčové produkty představují programově a produktově nastavené nabídky (programy a balíčky). V cestovním ruchu to jsou základní formy dovolených (např. zimní dovolená, dovolená s rodinou, aktivní dovolená, wellnes dovolená, ozdravné pobyty, zájezdy pro seniory). Organizace klíčových produktů spoléhá na kooperaci poskytovatelů v zájmu udrţení partnerství. Pro poskytovatele to znamená nastavit určité standardy a těch se drţet. Klíčové obchody mají své vlastní trţní nastavení, své vlastní marketingové strategie a řízení. Organizace destinace se stará o správné propojení poskytovatelů a spotřebitelů v destinaci. Její další povinnost v systému klíčových produktů je se starat o propagaci, dodrţení jakosti a kvality produktů a sluţeb. (Hesková, 2006) Distribuční sítě a cesty mohou vzniknout pouze z dobře fungujícího partnerství a kvalitních vztahů mezi poskytovateli a organizací destinace. Vychází se z poznatků logistiky. Dochází ke společné organizaci prodejních, propagačních a informačních toků. (Jakubíková, 2012) Politika značky označované také jako „branding“ je nejdůleţitější části v systému řízení marketingu destinace. Značku lze v komunikační strategii povaţovat za jeden z nejdůleţitějších komponentů právě proto, ţe prochází všemi částmi marketingového mixu a je spojena s většinou marketingových aktivit. Značky pomáhají utvářet identitu destinace. Zastupují a zastřešují všechny poskytovatele, proto je důleţité, aby politika značky byla úspěšná. Zákazníci si s příjemnými nebo špatnými zkušenostmi spojují právě značku. (Palatková, 2006) Přínosy značky pro zákazníka a destinaci:
Značka šetří zákazníkovi čas při vybíraní na trhu destinací. Zákazník si jí spojuje jiţ s proţitými pocity a silnou reklamou. Pro destinaci je úspěšná politika značky velmi cennou podporou při samotné nabídce destinace na trh. Značka by měla svým zpracováním signalizovat charakteristiku destinace. Při prvním setkání zákazníka se značkou jsou důleţité barvy a
35
tvary, které by měli vyjadřovat, co zákazník můţe očekávat (např. dva zelené kopce a průtok řeky = Porta Bohemika apod.). Značky jsou pouţívány jako miniatury a měli by zákazníka upoutat na první pohled. Pokud zákazník vidí značku po několikáté, měla by v něm evokovat proţitek spojený s destinací. Značka napomáhá přenosu informací o základních kvalitách produktu. Značka sniţuje moţnost výběru nekvalitní destinace. Zvyšuje pojem o kvalitě a konkurenceschopnosti destinace. Není však dokázán rozdíl mezi „kvalitní“ a „nekvalitní“ destinaci. Ten si zákazník utváří sám. Klient je ochotný za značkový produkt zaplatit více, neţ za neznačkový. Značka vypovídá o investování do propagace destinace. (Palatková, 2006)
Na silně konkurenčních trzích je potřeba aplikovat strategie, které povedou k odlišení destinace a jejich produktů od jiných nabídek. Vyuţitím brand managementu (politiky značky) a managementu kvality je moţné dosáhnout větší poptávky po destinaci a produktech v ní. Kvalita je důleţitým atributem pro určitý segment zákazníků a měla by být spojována se značkou. Strategii kvality navrhuje management destinace. Určuje se danými standarty a certifikacemi. Tyto standarty a certifikace musí splnit kaţdý subjekt a poskytovatel, který chce prodávat pod značkou regionální kvality. Pro udrţení kvality a následného rozvoje je nezbytné subjekty průběţně kontrolovat a monitorovat. (Vystoupil, 2007) Čím se dá pojem kvalita definovat:
Kvalita je to, co si zákazník přeje, a co je mu poskytovatel a destinace schopna nabídnout nad rámec jeho potřeb v rámci diferenciace a konkurence s jinými subjekty. Kvalita má v oblasti cestovního ruchu značně subjektivní charakter. Základem kvality je uvedená základní nabídka, která se projevuje materiálně technickou základnou („hardware“). Lidský faktor („software“) jí můţe znehodnotit, nebo naopak vyuţít ve prospěch. Důleţitým aspektem je spojení těchto dvou faktorů a vytvořit potřebný záţitek pro zákazníka. Spojováním organizace destinačního managementu a nejsilnějších subjektů na trhu, je garantován kvalitní výstup, tedy záţitek pro zákazníka. Kvalita nebývá posuzována pouze úrovní poskytnutých sluţeb, ale začíná ještě před samotnou dovolenou. Přístup k informacím o destinaci je prvním atributem, následuje jednoduchost rezervace, organizační značky při příjezdu, proţitý záţitek, úroveň sluţeb aţ po návrat zákazníka zpět do trvalého bydliště. Pokud kvalita není poskytnuta, přichází destinace zpravidla o ztrátu zákazníka a s ním i dalších, kterým se daný zákazník zmíní.
36
V důsledku sociálně-ekonomické situace zákazníků dochází ke změně vnímání kvality. Definice kvality destinace musí být nezbytně spojena s náklady a výnosy na dovolenou. Zde dochází k rozhodování zákazníky, zda má zaplatit více za lepší kvalitu a přístup ze strany poskytovatele a destinace, jako takové. (Palatková, 2006)
Zvýšení konkurence a následného tlaku na kvalitu sluţeb ze strany hostů, zapříčiňuje zvýšení nároků na lidské zdroje. Destinační management by se měl zabývat i zavedením programů na zvýšení potenciálu personálu ve sluţbách. Řízení znalostí představuje organizování a zřizování vzdělávacích programů pro subjekty pracující ve sluţbách cestovního ruchu. V této souvislosti vznikají nové školící obory, které podporují rozvoj destinací. Jednou z marketingových aplikací je i event marketing, který představuje moţnosti moderního trendu cestovního ruchu s aktivními formami trávení volného času (wellnes). Destinační management by měl v tomto případě vyuţívat místních zdrojů informací a zkušeností (cestovní centrály, informační střediska, univerzity, ekonomické školy, marketingové organizace apod.) V neposlední řadě by destinace měla vyuţívat nejmodernější cesty propagace – webové stránky, internetové rezervační systémy, vyuţití sluţeb internetového obchodu. (Holešinská, 2012)
37
4. Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první teoretické části jsou popsány a objasněny základní pojmy a definice ohledně cestovního ruchu, destinačního managementu a marketingu. Zdrojem pro teoretickou část je odborná literatura, která je uvedena v části Pouţité zdroje. Praktická část je zaměřena na nabídku cestovního ruchu ve městě Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí a také na analýzu poptávky po atraktivitách tohoto města. Nabídka cestovního ruchu bude zpracována na základě informací, které poskytuje internetová stránka města Ústí nad Labem a odbor cestovního ruchu magistrátu města Ústí nad Labem. Naprostá většina informací bude kombinací mých znalostí a zdrojů z webu www.usti-nad-labem.cz. Nabídka se dělí do dvou sloţek. Primární a sekundární nabídka. V nabídce primární je obsahem přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál. V práci představím deset nejznámější atraktivit města. Informace o těchto atraktivitách jsou uvedeny na webových stránkách destinační agentury Českého středohoří www.ceskestredohori.cz a na webových stránkách města Ústí nad Labem www.usti-nad-labem.cz. Nabídka sekundární obsahuje sloţky turistické a všeobecné infrastruktury. Informace vedoucí k popisu těchto sloţek jsou uvedeny přímo na stránkách města Ústí nad Labem a na výše zmíněném portálu. Dále jsem připravil internetový dotazník na webovém serveru survio, který je zaměřen na návštěvníky města Ústí nad Labem. Dotazník je doplněn otázkami i pro obyvatelé Ústí nad Labem, kteří díky odlišnému pohledu mohou přispět, ke zlepšení rozvoje cestovního ruchu ve městě Ústí nad Labem. Dotazník bylo moţné vyplňovat od 18.4.2016 do 23.4.2016. Na dotazník odpovědělo celkem 67 respondentů. Odpovídali respondenti z Ústí nad Labem, ale i Brna a okolí. Poslední dílčí části je SWOT analýza. Na základě zjištěných slabých, silných stránek, hrozeb a příleţitostí navrhnu řešení a doporučení, vedoucí ke zlepšení celkové situaci a rozvoje cestovního ruchu v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí.
38
5. Praktická část Tato část bakalářské práce se bude zabývat moţnostmi rozvoje cestovního ruchu ve vybrané cestovní destinaci Ústí nad Labem, analýzou poptávky a nabídky sluţeb v cestovním ruchu. Nejprve bude představená samotná destinace a nabídka atraktivit a následně analýza poptávky. Následně bude sestavena SWOT analýza a navrţené řešení a doporučení pro tuto destinaci.
5.1. Ústí nad Labem Město Ústí nad Labem leţí na severu České republiky na ústí řek Bílina a Labe. V údolí Krušných hor a chráněné krajinné oblasti České středohoří. Jednoznačnou dominantou okolí města je kaňon řeky Labe a jeho nejznámější údolí nazvané Porta Bohemica, tzv. Brána Čech. Město bylo v minulosti nejvíce spojováno s chemickým a těţařským průmyslem. Dnes je důleţitou zastávkou mezi hlavním městem Prahou a německými Dráţďany. Svou polohou na řece Labi bylo společně s Děčínem označováno za přístavní města. S bezmála 95 000 tisíci obyvateli je město 7. největším v České republice. Leţí ve středu Ústeckého kraje a je jejím krajským městem. Krajina je zde typicky kopcovitá, dominují kuţely vyhaslých sopek. Nejznámější vyhaslou sopkou je Milešovka, ze které je moţné při dobrém počasí vidět aţ do Prahy. Nedaleko za městem můţeme nalézt bojiště u Chlumce, na kterém spojené armády Pruska, Rakouska a Ruska roku 1813 porazili Napoleona. V nevelké vzdálenosti na sever od Ústí nad Labem se strmě zvedá hřeben Krušných hor a daleko to není ani do skalních labyrintů Labských pískovců a Národního parku České Švýcarsko. Řeka Labe je významnou evropskou vodní cestou a je vyuţívána pro nákladní dopravu i rekreační plavbu. Na území města se do ní vlévá řeka Bílina. Četné potoky, které sbíhají k Labi, vytvořily v okolí Ústí nad Labem krásné kaskády a vodopády. V blízkosti města se jich nachází 12. Jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších vodopádů je Vaňovský vodopád. V nedalekých Chabařovicích vzniklo zatopením hnědouhelného lomu jezero Milada. Díky své blízké poloze k německým hranicím byla velká část historie města obydlena Němci. Po druhé světové válce byli násilím vyhnáni. Dosídlení po válce opuštěných obcích se zdaleka nedařilo tak dobře a spousta obcí zcela zanikla. Od 60. let se postupně v okolí města rozvíjela povrchová těţba hnědého uhlí, za kterou se z celého Československa stěhovalo mnoho rozdílných krajanů. Po sametové revoluci se ve městě rozvíjí samospráva a obnovují se základní struktury občanské společnosti. Navazuje se spolupráce se Saskem. Jedním z významných kroků k posílení postavení města v ČR je roku 1991 zaloţení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. V roce 2000 byl slavnostně otevřen
39
Mariánský most, který získal ocenění Evropské asociace ocelových konstrukcí. Byl také zařazen na listinu deseti nejlepších mostových konstrukcí světa. 1
5.2. Významné turistické atraktivity města 5.2.1. Historické, kulturní a technické památky Hrad Střekov je první významným historickým bodem, který uvidíte při příjezdu do Ústí nad Labem. Zřícenina tvoří významnou dominantu na pravém břehu Labe. Hrad byl zaloţen k ochraně obchodní cesty roku 1318. Hrad svou siluetou přitahoval nejednoho umělce, například Karla Hynka Máchu, nebo skladatele Richarda Wagnera. Z jeho nádvoří je výhled na kaňon Labe a na jiţní část města. Mezi lety 1923 aţ 1936 byla přímo pod hradem postavena Masarykova zdymadla, která mají chránit město před povodněmi a regulovat hladinu řeky aţ do Lovosic. V roce 1989 byl hrad Střekov navrácen do vlastnictví rodu Lobkowiczů. Zámeček Větruše je dalším nepřehlédnutelným bodem, který uvidíte přímo na druhé straně Labem hned za Střekovem. Zámeček stojí na místě, kde jiţ od roku 826 stával hrad Wittrusch. V 19. Století zde nechal Johann Thomas dostavět restauraci jiţ ke stávajícímu střeleckému domu. Od roku 1897, kdy byla stavba slavnostně otevřena, se stala Větruše místem aktivního odpočinku pro tisíce lidí. Zámeček si ţil svým ţivotem aţ do 80. let 20. století, kdy díky nevyhovujícímu stavu byl uzavřen. V roce 2000 vypukl poţár a jiţ tak zdevastovaný zámeček přišel i o svou největší chloubu a to vyhlídkovou věţ. O rok později zámeček koupilo město Ústí za 2,1 mil. Kč celý objekt a za pomoci Evropských investic ho nechalo zrekonstruovat. Účelem města bylo navrátit Větruši mezi nejpřitaţlivější místa v Ústí. To se jí povedlo a od roku 2010 mohou turisté přímo na Větruši dojet i lanovkou z centra. Zámek Krásné Březno je jedním z mála zámků, který stojí skoro uprostřed panelákového sídliště. Tento zámek byl dříve tvrzí s panským dvorem. Od roku 1603 procházel s kaţdým novým majitelem rozsáhlou rekonstrukcí, tak aby majiteli vyhovoval. Nyní po poslední rekonstrukci v roce 2011 v něm sídlí národní památkový ústav a slouţí také jako galerijní prostor. Od Krásného Března je to přívozem po Labi asi půl hodiny pěšky k dalšímu historickému bodu a to Zámku Velké Březno. Zámek byl vystavěn mezi lety 1842 aţ 1845 rodem Chotků, kteří se zásadně zasadili o rozvoj města. Z rodu Chotků pocházela i Ţofie Chotková, manţelka posledního následníka trůnu
Základní informace: Ústí nad Labem se představuje. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ustinad-labem.cz/cz/turistum/usti-nad-labem-se-predstavuje/ 1
40
Rakousko – Uherské říše Ferdinanda d´Este, která byla spolu s ním zavraţděna v Sarajevu. Nynější instalace interiéru je původní a zobrazuje ţivot přímo z doby Ţofie Chotkové. K zámku náleţí anglická zahrada se 130 vzácnými dřevinami a keři. Mimo prohlídek se na zámku pořádají komorní koncerty, módní přehlídky, výstavy a v neposlední řadě i svatby. Na druhou stranu severně od centra města stojí zámek Trmice, který byl postaven mezi lety 1856 aţ 1863 rodem Nosticů. Zámek má kolem sebe obrovský zámecký park, který bohuţel není v tak dobrém stavu, jako býval. V roce 1919 koupil zámek ústecký průmyslník Wolfrum, který později prodal zámek do vlastnictví města Ústí nad Labem. V roce 1944 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí a od té doby slouţí městu jako kulturní a společenský prostor. Zámek disponuje velkou obřadní síní a mramorovým koncertním sálem, v některých místnostech je stálá expozice ústecké historie průmyslu a ţelezničních modelů. Asi nejznámější historicko-církevní památkou v Ústí nad Labem je kostel Nanebevzetí panny Marie, který stojí v centru města a je nesmyslně obestavěn nákupním centrem. Kostel se nijak neliší od jiných církevních památek. Jeho atraktivnost se však váţe na architekturu, která byla narušena v roce 1945 při bombardování města. Hlavní věţ kostela je tak od této události vychýlena o 2 metry vpravo. Asi 200 metrů od kostela Nanebevzetí panny Marie se nachází kostel Sv. Vojtěcha, který disponuje druhými největšími varhany v České Republice. Kostel není vysvěcen, protoţe za komunistického reţimu slouţil straně, jako logistický sklad. Nyní se v něm konají výstavy a koncerty. Skanzen v Zubrnicích je nejmladší skanzen v České republice, proto se stále rozvíjí. Jeho dominantou je zemědělská roubená usedlost, ve které je jediná dochovaná teplovzdušná sušárna na ovoce. Dále je zde expozice kupeckého krámu a prvorepublikové školy. Nedaleké ţelezniční nádraţí slouţí jako muzeum ţelezniční a motoristické techniky. Jednou za rok, je zde moţné se projet parní lokomotivou, která je celý rok přístupná v depu. Muzeum města Ústí nad Labem bylo zaloţeno roku 1876 a spravuje sbírky archeologické, historické, umělecké a přírodovědné. Počtem a kvalitou sbírek patří ústecké muzeum k nejlepšímu v České republice. Registruje přes 200.000 identifikačních čísel ke sbírkám, přes 60.000 kniţních výtisků a přes 2000 starých svazků a rukopisů. Sbírky obsahuje nespočet diapozitivů a fotografií z roku 1813, kdy u Chlumce proběhla bitva s Napoleonem a také materiály charakterizující průmyslový ţivot města. V roce 2008 prošlo muzeum rozsáhlou rekonstrukcí, kterou financoval Regionální program soudrţnosti a rozvoje Severozápad. Muzeum lehkého opevnění a Ústecké podzemí je spojeno s pohraničím, jako celá historie města. Kolem města je nespočet válečných bunkrů, které měli slouţit k obraně vlasti. Některé jsou zrekonstruované a je moţné po domluvě do nich
41
nahlídnout. Ústecké podzemí je projekt studentů, kteří se odváţili vyklidit podzemní tunely a bunkry pod Větruší a vytvořit z něj naučný prostor. Ústí nad Labem je spojeno s průmyslem od samého začátku své existence a s průmyslem jsou spojeni i průmyslníci, kteří si zde stavěli honosné vily. Vila palácového typu Carla Georga Wolfruma dnes slouţí jako pobočka Českého rozhlasu. Po domluvě je moţné si jí projít. Další důleţitou vilovou stavbou je Luxusní vila Ignace Petzchka, ve které je obřadní síň a slouţí jako působiště lidové umělecké školy. Městské lázně stojí téměř v centru města. Byly postaveny roku 1908 na termálním zdroji o vydatnosti 10 litrů za vteřinu. Na tu dobu to byl nejmodernější bazén v Čechách, který se svým vrtem 375,5 metrů do hloubky měl jako jeden z mála svůj zdroj mírně mineralizované vody o teplotě 31,5 stupně Celsia. Lázně mají jeden malý bazén o délce 15 metrů a zrekonstruovanou saunu. Celkově se areál povaţuje spíše za historickou památku, neţ za středisko trávení volného času. V letních měsících jsou uzavřeny. Budova, ve které sídlí vedení Spolku pro chemickou a hutní výrobu, byla svého času nejvyšší budovou ve střední Evropě. Byla vystavěna mezi lety 1929 aţ 1930 a patří k nejvýznamnějším budovám expresionistické architektury u nás. I v dnešní době je stále v provozu výtahový systém pater noster. Ihned vedle „nové“ správní budovy je stojí „stará“ správní budova ústavu pro výzkum anorganické chemie, která byla správní budovou největšího podniku v bývalém Rakousku-Uhersku. Pod střekovskou skálou je moţné přejít z jedné strany Labe na druhou po lávce, která vede přes Masarykova zdymadla. Stavba probíhala mezi lety 1923 aţ 1936. Tento technický skvost, který byl postaven kvůli lepší splavnosti řeky, je vybaven dvěma plavebními komorami, třemi vertikálními Kaplanovi turbínami a jezem s rybím přechodem. Rozdíl vodní hladiny, kterou zdymadla zadrţují je 10 metrů. Naprostá většina technologických prvků zdymadel stále funguje, i kdyţ jejich ţivotnost byla plánována na 20 let. Nejznámější ústeckým mostem je samozřejmě Mariánský most, který byl oceněn mezi deseti nejlepšími mostovými konstrukcemi na světě. Jeho stavba začala roku 1998 a roku 2000 byl slavnostně otevřen. Blíţe k centru stojí most Edvarda Beneše, jehoţ stavba začala roku 1934. Rozpětí mezi oběma pilíři je 123,6 metrů, coţ bylo největší rozpětí té doby v ČSR. 2
Kulturně-historické zajímavosti. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.usti-nadlabem.cz/cz/turistum/turisticke-cile/kulturne-historicke-zajimavosti/hrady-zamky/ 2
42
5.2.2. Přírodní památky Porta Bohemica je jedním z nejhezčích útvarů kaňonu, který řeka Labe dokázala vytvořit. Je povaţován za Bránu do Čech a nejlepší místo na výhled je od Dubického kostela Sv. Barbory. Jedná se jednoznačně o nejnavštěvovanější místo v blízkém okolí Ústí nad Labem. Tiské stěny, jsou tvořeny masivem tvrdého pískovce, který se nazývá Labský pískovec. V této oblasti je moţnost se projít mnoha stezkami vedoucími mezi puklými a léty zvětralými skalními útvary. V českém filmařství byly znázorněny nejednou, jako brány do pekel. Vaňovský vodopád se svou výškou přes 12 metrů je jedním z nejvyšších v celém Českém středohoří a nejznámějším Ústeckým vodopádem vůbec. Je tvořen čedičovým převisem. K samotnému vodopádu vedou dvě naučené stezky. Bertino údolí je zajímavý přírodní prostor prakticky přímo v centru Ústí nad Labem. Spojuje centrum se čtvrtí Stříbrníky. Zde můţeme najít další z vodopádů, který leţí na Stříbrnickém potoce. Nad nejstarší a nejhezčí čtvrtí města Klíší se nachází Střížovický vrch. Zajímavostí je, ţe na vrcholu město v roce 1930 nechalo zhotovit umělou nádrţ, která zadrţuje vodu pro celou čtvrť pod vrchem. Tato nádrţ je vyhledávaná pro svou čistou vodu. V létě je zde zákaz koupání, ale moţnost rybaření a v zimě slouţí jako přírodní kluziště. 3
5.2.3. Volnočasové aktivity Cyklostezka vedoucí z Prahy aţ do Dráţďan vede přímo skrz Ústí nad Labem. Její poloha je situována přímo na březích řeky Labe. Z této přímé cyklostezky se dá odbočit a vydat se směrem na Krušné hory, nebo do Teplic. Cyklostezka je díky povodním prakticky kaţdý rok rekonstruovaná, takţe nabízí velice kvalitní poţitek. Jezero Milada je zaplavená oblast po Lomu Chabařovice, ve kterém se těţilo nízko sirnaté kvalitní hnědé uhlí. Celkem se ho vytěţilo cca 60 mil. Tun. Poté se Lom musel na příkaz vlády roku 1991 uzavřít a do roku 1999 se rozhodovalo, jak se naloţí s rekultivací takto zničené krajiny. Nakonec se rozhodlo o mokré verzi
Přírodní zajímavosti. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.usti-nadlabem.cz/cz/turistum/turisticke-cile/prirodni-zajimavosti/prirodni-zajimavosti/ 3
43
rekultivace a roku 2000 začalo samozaplavování oblasti. V roce 2015 bylo jezero slavnostně otevřeno. Disponuje asfaltovým povrchem pro inline bruslení, plaveckým areálem, cyklostezkou s prvky singltrailu. 4 Plavecký areál Klíše, je jediným plaveckým bazénem s rozměry 20 x 50 metrů. Od roku 2014 prošel rekonstrukcí, která areál měla omladit. Bohuţel se podepsal projekt, který neodpovídal potřebám návštěvníků a většina společnosti v Ústí nad Labem je s rekonstrukcí za 260 mil. Kč nespokojena. V zimních měsících funguje nedaleko města Lyžařský areál Zadní Telnice. Historie tohoto střediska sahá aţ do první republiky. Dále zde roku 1965 bylo vybudováno vůbec první zasněţování v celém Československu. V dnešní době disponuje areál cca 5 kilometry lyţařských tratí. Jednu dvousedačkovou lanovou dráhu, 6 lyţařských vleků, půjčovnu lyţařského náčiní, školu snowboardingu a malý snowpark. Parkovací kapacita je 600 míst a je po celou sezonu zdarma. Zimní stadion, který nabízí bruslení pro veřejnost a pronájem bruslařské plochy pro hokej a krasobruslení.
5.3. Analýza primární nabídky služeb Primární nabídkou je myšlen potenciál přírodního charakteru, kulturněhistorický potenciál a kulturně-společenský potenciál. Podmínkou pro kvalitní rozvoj cestovního ruchu je dostatek atraktivit v destinaci. Atraktivity reprezentuje příroda a kulturně – historické památky. Ústí nad Labem leţí podle geomorfologického členění ČR v provincii Česká vysočina a subprovincii Česká tabule, která se dělí na Středočeskou, Východočeskou a Severočeskou. Do Severočeské spadá Polabská níţina a Krušné hory. Ústí leţí přímo na úpatí Krušných hor. Tato krajina je vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku i lyţařskou turistiku v zimní sezóně. Česká republika leţí v mírném klimatickém pásu, který je charakteristický střídáním čtyř ročních období. Poloha města je ve stínu krušných hor, a proto je zde více slunečních dní. Hydrologický potenciál tvoří řeky Labe a Bílina, k vodním sportům je určeno Jezero Milada a vodní nádrţe v okolí Ústí na nad Labem a Chlumce. Výčet přírodních památek v blízkém okolí Ústí nad Labem:
O jezeře. Jezero Milada: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.jezeromilada.cz/o-jezere 4
44
Národní přírodní památky a rezervace (1) – Skalní útvar Vrkoč Přírodní památky a rezervace (1) – Babinské Louky Naučné stezky (6) – Větruše – Vrkoč, Pod Vysokým Ostrým, Stezkami Napoleonské armády u Chlumce, Bertino údolí, Okolím Zubrnic, Tiské stěny Zoologické a botanické zahrady, arboreta a jeskyně (4) – Ústecká Zoologická zahrada, Loupeţnická jeskyně, Botanická zahrada UJEP, Arboretum Krásné Březno
Město Ústí nad Labem je svou průmyslovou historií bohaté na technické a kulturní památky, které jsou uvedeny v následujícím seznamu.
Církevní památky (5) – Kamenný krucifix Panny Marie, Socha Sv. Antonína Paduánského, Fara v Zubrnicích… Hrady a Zámky (6) – Střekov, Velké Březno, Krásné Březno, Blansko, Trmice, Větruše Městské památkové rezervace (3) – Mojţíř, Nová Ves, Zubrnice Muzea a Galerie (9) – Muzeum Města, Muzeum ţeleznice, Galerie Emila Filly Rozhledny a vyhlídková místa (27) – Větruše, Vysoký ostrý, Erbenova vyhlídka, Rozhledna Varhošť Technické památky (7) – Mariánský most, Masarykova zdymadla, Pater Noster Spolchemie, Lanová dráha na Větruši Turistické atraktivity (5) – Lanová dráha na Větruši, Letní kino, Masarykova zdymadla, Zrcadlové bludiště
Dalším z důleţitých aspektů kulturně-společenského potenciálu jsou kulturní akce. Bohuţel jejich počet a míra návštěvnosti nejsou uvedeny na ţádné ročence ani webovém portálu města. Podtrhnu tedy pouze místa, kde se akce pořádají a vytknu nejznámější a nejnavštěvovanější.
Divadla a činoherní studia – Divadlo opery a baletu, Činoherák Ústí, Kulturní dům chemiků Hudební akce a festivaly – Labské slavnosti, Studentský Majáles, Porta, nárazové koncerty, klub Doma, Kulturní dům chemiků, Filmová představení – Filmové sály v obchodním domě Forum, Kino u Františka, Letní kino Sportovní akce – Hokejová utkání reprezentace na Zimním stadionu, Městský lehkoatletický stadion, Plavecký areál, Jezero Milada Historické akce – Hrad Střekov, Bitevní pole u Chlumce, Zubrnické jarmarky
45
Gastronomické akce – Kulturní dům chemiků, Kulturní dům Chlumec, 5
5.4. Analýza sekundární nabídky služeb Do sekundární nabídky destinace v cestovním ruchu patří turistická infrastruktura, turistická suprastruktura a všeobecná infrastruktura destinace. Turistická infrastruktura zahrnuje cestovní kanceláře a agentury, informační střediska, destinační organizace, sportovně – rekreační centra, kulturně-společenská centra, směnárny, rekreační doprava a záchrannou sluţbu.
Cestovní kanceláře a agentury – zajišťují sluţby od různých poskytovatelů za poplatek. V Ústí nad Labem nefiguruje ţádná destinační organizace, která by byla zaměřena přímo na město a jeho okolí. Tím pádem jsou většinou poskytovatelé odkázáni sami na sebe, nebo na propagační kanály na internetu. Ústí spadá do oblasti Českého středohoří, které jiţ má svou destinační agenturu, která funguje na stránkách www.ceskestredohori.cz. Informační turistická centra – Jelikoţ jsem se zaměřil na samotné město a jeho nejbliţší okolí je zde pouze jedno informační středisko. Toto středisko bude více popsáno v kapitole Poptávka po sluţbách. Směnárny (8) – Směnárna slouţí k výměně cizí měny. Pro většinu turistů je to první místo, kam se vydávají.
Sportovně-rekreační zařízení – Ústí nad Labem disponuje kvalitní a pestrou nabídkou sportovních zařízení. Jeho výhodou je sousední město Teplice, které je lázeňským městem. Kvalitní sportoviště a relaxační zóny mohou turisté najít většinou v okolí centra města. Díky lyţařskému středisku je město dobře připravené na sezónní výkyvy přílivu turistů. Nejdůleţitějším aspektem je poloha města, která zapříčiňuje moţnost trávení volného času a sportování mimo sportovní zařízení, tedy venku v přírodě. Naopak dostatek sportovních zařízení je výhodou, která můţe udrţet turisty v destinaci i při špatném počasí. Kulturně – společenská zařízení, byla jiţ popsána výše. 5.4.1. Turistická suprastruktura Turistická suprastruktura zahrnuje veřejná stravovací a ubytovací zařízení. Prostředí, atmosféra a kvalita těchto sluţeb zaručuje v destinaci rozvoj cestovního ruchu a trvalý přísun zákazníků. Musí se však správně propojit s primární
Základní informace: Ústí nad Labem se představuje. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ustinad-labem.cz/cz/turistum/usti-nad-labem-se-predstavuje/ 5
46
nabídkou destinace. Jestliţe se tyto dvě nabídky dobře spojí, zaručí to přísun turistů na delší dobu.
Tabulka č 5.1: Počet ubytovacích zařízení Typ zařízení Počet Hotely a Motely 41 Penziony 30 Apartmány 25 Chaty a chalupy 6 Ubytování v soukromí 20 Celkem 122 Zdroj: Vlastní zpracování (www.booking.cz)
V Ústí nad Labem a jeho nejbliţším okolí je dostatek ubytovacích míst. Tyto místa jsou podle tabulky nejvíce situovány do hotelů a pensionů. Kvalita ubytování je velice dobrá 3 hotely mají hodnocení čtyřmi hvězdičkami. Myslím si, ţe díky poloze příhraničního města, je připraveno na náročnější turisty z Německa. Bohuţel tito návštěvníci zde netráví delší dobu. Spíše přespávají na cestách. Počet stravovacích zařízení podle serveru www.restu.cz je 120. Nemůţeme zde však zohlednit restaurační zařízení při ubytovacím zařízení. Na serveru restu.cz musí restaurace dodrţet určitá pravidla kvality, aby mohla být na serveru uvedena. To znamená, ţe 120 podniků odpovídá sluţbami evropské kvalitě. Všeobecná infrastruktura obsahuje základní sluţby, jako zásobování vodou, elektřinou a plynem. Dále například technické sítě, sítě obchodů a sluţeb a v neposlední řadě dopravní dostupnost a dopravu, jako takovou. Ústí nad Labem spojuje s okolím autobusová, ţelezniční ale i lodní doprava. Nejbliţší letiště je v Praze, nebo v Dráţďanech. Hlavní město Praha je od Ústí vzdáleno 88 kilometrů. Do Dráţďan je to ještě méně a to 60 kilometrů. Dopravní dostupnost je tedy vynikající. Rekreační doprava má za úkol přepravovat cestující mezi destinacemi, nebo mezi atraktivitami destinace. V Ústí nad Labem dopravní podnik zastupuje skvělou funkci přepravce. Je moţné se nechat odvézt i s kolem a v letních měsících jsou vypraveny speciální cyklobusy. Zajímavou alternativou je i lanová dráha z centra na zámeček Větruše, která zastupuje dopravu autobusem. Přes Labe jsou ve městě zprovozněny dva přívozy, které fungují celý rok. Dostatečná síť obchodu a služeb je velice důleţitá, neboť návštěvník nacházející se mimo své trvalé bydliště je citlivější na vnímání nedostatku nějaké sluţby. V Ústí nad Labem jako krajském městě je obsluţná vybavenost na skvělé úrovni.
47
5.5. Organizace cestovního ruchu působící v destinaci 5.5.1. České středohoří Ústí nad Labem spadá do jedné ze čtyř agentur destinačního cestovního ruchu a to do České středohoří o.p.s. Tato organizace se zabývá cestovním ruchem právě v Českém středohoří. Jak agentura uvádí na svých stránkách, jejím záměrem je snaha o koordinaci klíčových aktérů cestovního ruchu v této oblasti. Dalšími dílčími úkoly jsou.
Informační podpora v oblasti ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. Péče o přírodní prostředí, ochrana a péče o památky regionu. Vzdělávání a osvěta. Identifikace a podpora projektů, zejména v oblasti ţivotního prostředí a rozvoje cestovního ruchu. Pozitivní prezentace regionu na veletrzích a posílení veřejného mínění o této destinaci. Vydávání informačních materiálů a letáků. Zprostředkování ubytování. Průvodcovská činnost.
Při telefonickém zjištění, kdy jsem se pokoušel zjistit nějaké data, tak mi bylo vysvětleno, ţe tento portál funguje pouze jako informační a ne jako sběrné místo pro data. Nebylo mi ani sděleno, kolik lidí navštěvuje tyto stránky. 6 5.5.2. Brána do Čech Destinační agentura České středohoří patří ještě s dalšími třemi do projektu Brána do Čech. Tento projekt je financován Evropskou unií a má za úkol změnu negativního vnímání a mediálního obrazu Ústeckého kraje. Program podle informací ze stránky www.branadocech.cz navazuje na úspěšný předešlý program s názvem Propagace a mediální kampaň Ústeckého kraje. Od roku 2010 byly v rámci Ústeckého kraje zřízeny 4 destinační agentury a to České Švýcarsko o.p.s., České středohoří o.p.s., Krušné hory o.p.s. a Dolní Poohří o.p.s. Tímto výčet destinačních organizací bohuţel končí. Více informací se dá zjistit uţ je na národních portálech, které však nemají v Ústí ani svou pobočku. 7
Představení destinační agentury České středohoří o.p.s. České středohoří [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.info/destinacni-agentura 6
48
5.6. Výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky a obyvateli Dotazník byl přístupný na dotazníkovém serveru www.survio.cz šest dní. Byl rozeslán mezi potencionální návštěvníky a záměrně i mezi obyvatele. Nechal jsem se inspirovat základními otázkami z dotazníků na portálu CzechTourism a konkrétní otázky jsme konzultovali s vedoucím mé bakalářské práce. Dotazník obsahuje 18 otázek, ze kterých je 13 určených pro návštěvníky a 5 doplňkové pro obyvatele Ústí nad Labem. Prvních 9 otázek bylo určeno na zjištění v jakém povědomí je Ústí nad Labem u respondentů, jakým způsobem získali informace o Ústí nad Labem a co se dotazovaným spojuje s Ústím nad Labem. Další 4 otázky směřovali na obecné informace o typu dovolené, kterou dotazovaní provozují. Posledních 5 otázek směřovalo k Ústečanům, kteří svým názorem mohou přispět k navrţení řešení v této bakalářské práci. V dotazníku odpovědělo celkem 67 respondentů. Dotazník byl záměrně rozeslán obyvatelům města Brna i Ústí nad Labem.
O projektu Brána do Čech. Brána do Čech [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/cz/o-projektu/9.projekt-brana-do-cech-vice/ 7
49
Otázky o povědomí o Ústí nad Labem Graf č. 5.1: Otázka č. 1 - Byl/a jste někdy v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí déle neţ jeden den?
Zdroj: www.survio.cz
K tomuto grafu bych rád dále dodal, ţe celkový počet odpovídajících z Ústí nad Labem byl 25.
Graf č. 5.2: Otázka č. 2 - Co Vás do této lokality přivedlo?
50
Zdroj: www.survio.cz
Další odpovědi byly ve znění – Sportovní akce 3x, Cesta do SRN 2x, bydlím tu 7x, nikdy jsem nenavštívil 6x. Graf č. 5.3: Otázka č. 3 - Kde byste hledal/a informace a zajímavosti o Ústí nad Labem a blízkém okolí?
Zdroj: www.survio.cz
51
V grafu je vidět, ţe naprostá většina respondentů by hledala odpovědi přímo na stránkách města. Na těchto stránkách je moţné najít základní informace, bohuţel zde nenajdete odkazy na různá místa, odkazy na ubytování a minimum fotografií. Druhým nejvíce zodpověděným je moţnost přes známého a třetím sociální síť facebook. V jiných odpovědích bylo podotknuto také vyhledavač Google maps a galerie fotek s jejich určenou polohou.
Graf č. 5.4: Otázka č. 4 - Co by Vás oslovilo při plánování dovolené v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí?
Zdroj: www.survio.cz
Respondenti měli na výběr ze 6 odpovědí. Nejlákavější atraktivitou se stal národní park Česko-Saského Švýcarska a odpověď se stejným počtem hlasů Přírodní a
52
historické památky. Zde vidíme jasně vypovídající fakt, ţe kolem Ústí nad Labem je lákavá hlavně příroda. Třetím největší atraktivitou je sport. V jiných uvedených odpovědích se objevuje i kulturní akce, nebo zajímavý koncert.
Graf č. 5.5: Otázka č. 5 - Co se Vám nejvíce spojuje, kdyţ slyšíte Ústí nad Labem?
Zdroj: www.survio.cz
Jak můţeme vidět, největší podíl na grafu má chemický průmysl a nezaměstnanost, která je v Ústí nad Labem opravdu vysoká. Dalším aspektem je
53
hranice s Německem. V jiných uvedených odpovědích je bohuţel uvedeno více nelibých odpovědí jako drogy, Romové, problémový nebo zlí lidé. Jako perla je uveden Největší přístav Rakouska-Uherska, který mne mile překvapil.
Graf č. 5.6: Otázka č. 6 - Jak byste posoudil/a ubytovací sluţby v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí?
Zdroj: www.survio.cz
54
Na tuto otázku bylo na výběr z 5 odpovědí a to Velmi dobře, dobře, špatně, velmi špatně a nemohu posoudit. Naprostá většina z respondentů – 65,7 % (44 respondentů) odpovědělo, nemohu hodnotit. Tím si můţeme vysvětlit, ţe zde není populární přenocování v této lokalitě. Dalších 23,9% (16 respondentů) odpovědělo, ţe dobře a 10,5 % (7) se soustředilo na odpověď špatně, nebo velmi špatně. Graf č. 5.7: Otázka č. 7 - Jak byste posoudil/a úroveň personálu ve sluţbách v Ústí nad Labem?
Zdroj: www.survio.cz
Zde měli respondenti opět na výběr z 5 odpovědí od velmi dobré po velmi špatné a odpověď nemohu hodnotit. Nejvíce odpovědí je opět „nemohu posoudit“ celkem 59,7% (40). Dobrou úroveň hodnotilo 25,4% tedy 17 respondentů a špatně 14,9% tedy 10 respondentů.
55
Graf č. 5.8: Otázka č. 8 - Jak byste ohodnotil přístup k informacím o Ústí nad Labem?
Zdroj: www.survio.cz
V naprosté většině byla odpověď opět „nemohu hodnotit“ 47,8% tedy 32 respondentů. Dalších 29 respondentů odpovědělo, ţe informace jsou dobře přístupné. V jiných odpovědích bylo uvedeno, ţe informace nejsou dobré. Ani z města ani z jiných mediálních kanálů není poznat ţádnou atraktivitu, na kterou by bylo město hrdé. Otázka č. 9 Co Vám v Ústí nad Labem chybí? Na tuto otázku bylo moţné odpovědět jen slovně, naprostá většina respondentů odpověděla, ţe autobusové nádraţí. V dalších případech bylo uvedeno dobrý hudební klub a kulturní akce.
56
Obecné informace o respondentech Graf č. 5.9: Otázka č. 10 Preferujete dovolenou v zahraničí, nebo v ČR?
Zdroj: www.survio.cz
Na tuto otázku 49 respondentů odpovědělo, ţe v zahraničí a 23 v ČR. Graf č. 5.10: Otázka č. 11 Jak obvykle trávíte svou dovolenou?
57
Zdroj: www.survio.cz
Nejvíce se dovolená mezi respondenty tráví společenskými akcemi a sportem. Z tohoto grafu se dá vyčíst, ţe v dnešní době se snaţí lidé svou dovolenou, co nejvíce kombinovat. V jiných odpovědích bylo například uvedeno: Poznávání okolí a kultury. Stopováním s batohem. Poznávání daného místa se vším všudy – památky, turistika, jídlo, kultura, koncerty, lidé. Graf č. 5.11: Otázka č. 12 Jak dlouho obvykle trvá obvykle Vaše dovolená?
58
Zdroj: www.survio.cz
Respondenti měli na výběr ze čtyř odpovědí. Prodlouţený víkend, jeden týden, dva týdny, více. Naprostá většina zodpověděla jeden týden 52,2% tedy 35 responzí. Druhou alternativou byl prodlouţený víkend, který označilo 15 respondentů tedy 22,4%.
Graf č. 5.12: Otázka č. 13 Kolik je Vám let?
59
Zdroj: www.survio.cz
Naprostá většina respondentů odpověděla do 25 let. (70,1% tedy 47 respondentů) V rozmezí mezi 26-55 odpovědělo 19 respondentů a 1 odpověděl 56+ let. V tomto případě můţe být odpověď znehodnocena i faktem, ţe většina dnešních seniorů, zatím plně neovládá počítače.
60
Otázky pro obyvatele Ústí nad Labem. Graf č. 5.13: Otázka č. 14 Kterou z atraktivit byste vybrali pro prezentaci města?
Zdroj: www.survio.cz
Respondenti mohli vybírat z více odpovědí. Naprostá většina odpověděla, ţe by pro reprezentaci vybrali Hrad Střekov a Zámeček Větruše. Za těmito atraktivitami bylo ještě nejvíce hlasováno u Zoologické zahrady a Porta Bohemici. Překvapením se stalo Jezera Milada, které je teprve rok v provozu.
Graf č. 5.14: Otázka č. 15 Čím byste se jako stálý obyvatel Ústí nad Labem snaţil přilákat turisty?
61
Zdroj: www.survio.cz
Naprostou většinu odpovědí tvoří přírodní atraktivity. Pro Ústecké to je jedna z mála věcí, na kterou mohou být ve svém městě pyšní. Následují společenské akce a sportovní akce. V uvedených jiných odpovědích převaţuje také přírodní charakter, nebo cyklostezka Děčín – Ústí – Lovosice, která oplývá nádhernou přírodou.
62
Graf. č. 5.15: Otázka č. 16 Jak byste hodnotil práci odboru pro cestovní ruch magistrátu města Ústí nad Labem?
Zdroj: www.survio.cz
V tomto grafu vidíme, ţe naprostá většina lidí opět odpověděla, ţe nemůţe hodnotit. Naprostá většina totiţ ani neví, ţe nějaký odbor město má. Odbor nemá ţádnou přidanou funkci ani hodnotu. Nereprezentuje město na veletrzích, nereprezentuje město ani na domácích akcích, kde by mohl minimálně rozdávat letáčky, které by odkazovaly na další zajímavá místa. Odbor prostě není vůbec vidět.
63
Graf č. 5.16: Otázka č. 17 Byl/a byste pro zřízení vlastněnou městem, která by se v Ústí nad Labem starala o cestovní ruch? (Propagace, plánování programů, vytváření balíčků, sjednocení poskytovatelů apod.)
64
Graf č. 5.17 Otázka č. 18 Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech?
V odpovědích převládá známka 3, to znamená dobré. Nemyslím si, ţe takové hodnocení je v pořádku. Jestliţe se chce město rozvíjet, mělo by mít lepší hodnocení neţ za 3. Alespoň víme, ţe je na čem pracovat. Z celého dotazníku je jasné, ţe většina lidí opravdu ani Ústí nad Labem nenavštívila, nebo je lhostejná ke zjišťování situace. To hodnotím dle odpovědí „nemohu posoudit“. Dalším aspektem je to, ţe se lidé špatně dozvídají o Ústí nad Labem. Propagační cesty jsou spíše horší, neţ dobré. Oba propagační portály, jak www.ceskestredohori.cz a www.branadocech.cz jsou zaměřené na ţivotní prostředí spojené s cestovním ruchem, neţ na samotný cestovní ruch. Ústí nad Labem jako krajské město by mělo jít příkladem ostatním obcím v kraji a připravit kvalitní projekt na znovuzrození zašlé slávy města.
5.7. Swot analýza Analýzu jsem navrhl na základě dotazníkového řešení a mého pobytu v Ústí nad Labem, ve kterém jsem vyrostl. Občané i vedení města ví, ţe Ústí nad Labem je na samotném začátku budování dobrého jména a kvalitního přístupu k cestovnímu ruchu. Chemický průmysl ustupuje, těţební průmysl je dávno minulostí a lidé začali hledat díry na trhu. Tou největší je v Ústí nad Labem právě cestovní ruch, který opravdu hodně zaostává za jinými městy právě z Ústeckého kraje. Myslím si, ţe má SWOT analýza odpovídá reálnému pohledu investora, který by chtěl ve městě začít provozovat například sportovně-relaxační zařízení.
65
Silné stránky
Dostatek ubytovacích míst Dostatek stravovacích zařízení Dostatek atraktivit Přírodní atraktivity vhodné pro rozvoj cestovního ruchu Kvalitní dopravní infrastruktura Spolupráce se Saskem Česko-Saské Švýcarsko Nízké ceny sluţeb Nezaměstnanost
Slabé stránky
Minimální spolupráce města s poskytovateli Absence destinační organizace Špatná pověst města Nedostatek kulturních atraktivit Nízká podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Absence nabídkových balíčků Absence reprezentace města na veletrzích cestovního ruchu
Příležitosti
Vyuţití potenciálu „greenfieldů“ a „brownfieldů“ Nízké náklady na investice Vysoký potenciál přírodních aktivit Motivace obyvatel vylepšit pověst města Vyuţití bývalých důlních prostor v okolí města
Hrozby
Povodně Nedostatek sněhu v zimě Neochota spolupráce magistrátu s poskytovateli Neochota magistrátu zřízení destinační organizace Aféry ohledně čerpání Evropských i státních dotací
5.8. Návrhy a doporučení Na základě provedené analýzy primární a sekundární nabídky cestovního ruchu, analýzy povědomí o Ústí nad Labem a jeho okolí a SWOT analýzy budou navrţena magistrátu města a poskytovatelům sluţeb tyto doporučení:
66
Založení destinační organizace magistrátem města, která se bude starat o cestovní ruch a s ním spojené úkoly. To znamená kvalitní propagaci města, snahu o změnu mínění na město a okolí, propagaci v silnějších propagačních kanálech, navázání spolupráce s CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu ČR, vytvoření vlastních propagačních materiálů, výjezdy na veletrhy cestovního ruchu, sjednocení poskytovatelů sluţeb a atraktivit, vytváření výhodných balíčků a programů.
Kvalitnější propagace města v Německu zapříčiní příliv náročnějších zákazníků a s tím i příliv nových investorů a zkvalitnění sluţeb poskytovatelů. Vyšší míra spolupráce se Saskem můţe zapříčinit i návštěvnost zákazníků z celého Německa, nejen příhraničních spolkových republik.
Navázání spolupráce města s úspěšnými poskytovateli služeb vytvoří pro město kvalitní přehled o cestovním ruchu, jako takovém. Město můţe snadněji a rychleji reagovat na poptávku a například vytvářet zajímavé kulturní akce, které ve městě převáţně chybí.
Zavedení minimálního lázeňského poplatku, který ve městě chybí. To znamená, ţe město nemá absolutně ţádný přehled o toku turistů. S tím je spojená i absence vytváření programů a balíčků. S tím souvisí i vytvoření databáze toku turistů a větší kontrola ubytovacích zařízení, která musí přiznat všechny turisty.
Vytvoření pobočky informačního centra na hlavním nádraží. Zajistí, ţe turisté mohou výrazně rychleji najít informace o městě. V tuto dobu hledají informační centrum, které je umístěné v centru města, kde ho turisté opravdu těţko hledají.
Program pro vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Zavedením seminářů a školení. Tyto semináře by měli slouţit zejména poskytovatelům a zaměřovat se na správný marketing, chování k zákazníkům a s tím spojeným zvyšováním zisku.
Zlepšení programů pro využití volného času. Vím, ţe tyto programy zatím zavádí pouze Dům dětí a mládeţe a magistrát se od něj opět distancuje. Je škoda, ţe většina kulturních a sportovních akcí je, co se týče propagace odkázána pouze na sebe a maximálně na webové stránky města. Zpracováním plánu pro vyuţití volného času, by město zvýšilo svou oblibu, jak u obyvatel, tak i u návštěvníků.
67
Navázání spolupráce mezi historickými a kulturními památkami. Domnívám se, ţe tato spolupráce by mohla vytvořit i programy a výhodné balíčky, které by zvýšily povědomí i o méně atraktivních místech. Zavedením výhodných vstupů na více míst zase přiláká více zákazníků, kteří jsou schopni na daných místech utratit více ušetřených peněz.
Vytvoření sezónní soutěže pro jednodenní návštěvníky. Například v kaţdé navštívené atraktivitě by mohli návštěvníci sbírat razítka nebo potvrzení. Za určitý počet takovýchto razítek by v informačním centru turisté vyměnit například za vstupy zdarma do sportovně – relaxačních zařízení, nebo na kulturní akce. Domnívám se, ţe tímto způsobem, by se dali turisté v destinaci udrţet déle, neţ jeden den.
5.8.1. Tipy výletů pro různé segmenty turistů
Rodiny s dětmi (ve věku 6-15 let) – Jak jiţ bylo zmíněno Ústí nad Labem a jeho okolí má velice rozmanitou nabídku přírodních atraktivit. Ve spojení se společenskými, či sportovními aktivitami je pro rodinu s dětmi prakticky ideální. Nabídnout můţe nespočet cyklostezek v okolí, jak po rovině, tak i v terénu. Pro celé rodiny by mohlo být nejzajímavější cyklostezka na březích řeky Labe, dále pak navštívení lanovky, která vede přímo z centra na zámeček Větruše. Zde je moţnost stravování a dalšího vyţití. Například zrcadlového bludiště, dětského hřiště, tenisových kurtů, nebo naučnou stezkou na vrchol Vrkoč. V zimním období je skvělou alternativou lyţařské středisko Zadní Telnice, které nabízí lyţování i pro nejmenší. V lyţařské škole mohou rodiče odloţit děti a uţívat si naplno lyţování i na svahu schváleném F.I.S (Mezinárodní federace alpského lyţování) pro obří slalom. Pro kulturně zaloţené rodiny je výhodný vstup do městského muzea, které disponuje stálou expozicí slavných ústeckých značek a expozicí Bojiště u Chlumce.
Mladí lidé ve věku od 19 do 26 let – Mohou navštívit například pivovar Březňák ve Velkém Březně a s tím spojit i návštěvu zámku Velké Březno, který je necelých 10 minut pěšky. Obě tyto atraktivity leţí na cyklostezce, která začíná v centru města. Dalším zajímavým kulturním bodem je určitě Ústecké podzemí, kde návštěvníci mohou zjistit, kde se se ukrývali Ústečané při náletech amerického a německého letectva. Po náročném dni mohou navštívit plavecký areál Klíše, který disponuje saunou a 10 metrů vysokým skokanským můstkem. Kulturní ţivot mohou nalézt právě v centru města, například v jednom z mnoha klubů. Nejzajímavějším klubem je experimentální prostor Mumie, ve kterém
68
mohou návštěvníci naleznout malý kinosál a bar. V letních měsících je otevřeno letní kino, které promítá kaţdý druhý den.
Senioři v rozmezí od 55 let výše. Budou zajisté uchváceni kulturním dědictvím sudetského města. Alternativou pro tuto věkovou skupinu je navštívení městských lázní, které jsou architektonickým skvostem. Na Lidickém náměstí je nespočet kaváren a obchodů. Večerní program můţe být zajištěn v Divadle opery a baletu, které vyhrálo nejedno ocenění Thálie. V zimních měsících je lákavá procházka na Erbenovu vyhlídku, která je jen kousek od autobusové zastávky. Z vyhlídky je vidět prakticky na celé město a řeku Labe.
Zahraniční turisté mohou navštívit hlavně městské muzeum, které odkazuje na vzájemnou spolupráci se Saskem. Největším lákadlem je samozřejmě nízká cena všech sluţeb. Zámeček Větruše a cesta lanovkou by mohla být velice atraktivní. Nedaleký skanzen v Zubrnicích můţe seznámit zahraniční turisty s tradicemi v kraji. Návštěva pivovaru ve Velkém Březně by udělala radost nejednomu milovníkovi kvalitního piva. Golfové hřiště Terasy, které je jedním ze způsobů, jak lze rekultivovat krajinu po těţbě hnědého uhlí, nabízí kvalitní sluţby ve stravování i ubytování.
6. Diskuse Získávání informací k této bakalářské práci narazilo na nejeden problém. Z osobní zkušenosti jsem zvolil cestu telefonickým hovorů, které mi přijdou efektivnější, neţ rozesílání e-mailů. Bohuţel i tato cesta vedla ke zklamání. Odbor cestovního ruchu města Ústí nad Labem, který vede Bc. Tereza Limburská, mne nemile překvapil. Při zjišťování poptávky a toku návštěvníků mi bylo řečeno, ţe magistrát nic takového nesleduje. S tímto je spojené i zjišťování po poptávce ve sluţbách cestovního ruchu. Naprostá většina mi odpověděla, ţe nejsou povinni mi takového informace sdělovat. Osobní návštěva informačního centra v Ústí nad Labem mě alespoň přivedla k diskusi s pracovníkem přepáţkou. Tento pracovník mne informoval, ţe kdyţ uţ dorazí nějací turisté, tak se ptají pouze na to, kde se mohou ubytovat a najíst. Opravdu málo turistů si vezme leták o Ústí nad Labem a okolí a ještě méně má tendenci se ptát osobně na zajímavá místa. Telefonický kontakt správců internetových serverů www.branadocech.cz a www.ceskestredohori.cz dopadl také špatně. Správci se shodli v tom, ţe jejich portály slouţí pouze jako informační a neplní ţádnou jinou přidanou hodnotu, která by mohla být ve prospěch destinací spadajících do těchto regionů.
69
Při získávání informací o povědomí o Ústí nad Labem se vyskytl další problém. I při vloţení dotazníku na diskusní fóra, zveřejnění na sociálních sítích a rozeslání e-mailem, zodpovědělo ho pouze 67 lidí. Navrţení na vloţení dotazníku do informačního centra bylo zamítnuto s uvedením důvodu, ţe by ho stejně nikdo nezodpovídal a ţe to není v náplni práce informačního centra. Největším problémem je tedy fakt, ţe v dotazníku odpovídalo minimum respondentů starších více neţ 55 let. Naopak překvapivé bylo, ţe mladí obyvatelé Ústí nad Labem by rádi zlepšili povědomí o svém městě. V uvedených textových odpovědích, které se dotazovaly na asociaci města Ústí nad Labem s nějakým konkrétním případem, bylo uvedeno drogy a Romové. Pozitivum bych opravdu hledal u toho, ţe většina mladých lidí začíná být na přírodní okolí svého města opravdu pyšná a snaţí se ho prosadit i mimo své bydliště. Na téma cestovní ruch jsem našel pouze jednu případovou studii agentury StenMark, která se zabývá tématem Kongresový cestovní ruch v Ústí nad Labem. Tato studie byla provedena na ţádost města Ústí nad Labem a je z roku 2008. Případová studie uvádí Ústí nad Labem jako město s nejmenším počtem zařízení, které jsou schopny poskytnout prostory pro kongresy. Dále je město uvedeno, jako místo s nejmenším počtem akcí, které jsou spojeny s kongresem, nebo pracovní cestou. Po zavedení těchto doporučení by město mohlo lépe reagovat na poptávku po cestovním ruchu a přizpůsobit i své jednání s poskytovateli.
7. Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo na základě zjištění stavu cestovního ruchu, navrţení doporučení pro magistrát města Ústí nad Labem, který je jediný subjekt schopný změnit tento stav k lepšímu. Destinace má mnoho přírodních atraktivit, které by mohla lépe vyuţívat, jak pro reprezentaci destinace samotné, tak pro přilákání turistů. Výhodou je i kvalitní sportovní zázemí a historicko-technické památky v okolí. Co se týče odezvy na telefonické dotazy, tak byla velice špatná. Absolutní nezájem ze strany magistrátu tento fakt naprosto stvrzuje. Dotazníky pro návštěvníky a obyvatele města dali šanci pro vyjádření svých názorů a nápadů na zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu a všeobecném povědomí o této destinaci. Odpovědi ze strany obyvatel byly většinou pozitivní a bylo z nich moţné vyčíst jakousi snahu město lépe představit. Odpovědi ze strany návštěvníků však obsahovali většinou negativní názor spojovaný s drogami, nepřizpůsobivými občany a nezaměstnaností v kraji. V závěru Praktické části jsem vytvořil SWOT analýzu, na základě které jsem navrhl doporučení. Tato doporučení jsou směřována hlavně magistrátu města, které svou ignorancí k cestovnímu ruchu absolutně nepřispívá dobrému jménu celé destinace. Hlavní myšlenkou doporučení je vytvoření organizace, která
70
se bude zabývat destinačním managementem a bude zastupovat tuto pozici za město. Měla by plnit cíle, které se v jiných destinacích jiţ naplnily a snaţit se zlepšit jméno a povědomí této destinace. Jako poslední část Vlastní práce jsou uvedeny typy výletů pro různé segmenty návštěvníků. Tyto typy jsou navrţeny tak, aby co moţná nejlépe vyuţily potenciál destinace.
Zdroje Citovaná literatura Čertík, M. (2001). Cestovní ruch - vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF. Drobná, D., & Morávková, E. (2013). Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. Praha: Nakladatelství fortuna. Hesková, M. (2006). Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. Holešinská, A. (2012). Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Brno: MUNI press. Jakubíková, D. (2012). Marketin v cestovním ruchu. Praha: Grada publishing a.s. Janoušek, J. (1999). Rozhovory s Janem Werichem. Praha: HAK - Humor a kvalita. Kiráĺová, A. (2003). Marketing - destiance cestovního ruchu. Praha: Ekopress. Morrison, A. M. (2013). Marketing and Managing Tourism Destinations. Abingdon: Routledge. Nejdl, K. (2011). Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR. Palatková, M. (2006). Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů zcestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. Pasková, M., & Zelenka, J. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde. Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o. Schwarzhoffová, E. (2013). Služby v cestovním ruchu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Vajčnerová, I. (2009). DESTINAČNÍ MANAGEMENT. Brno: Mendelova zemědělká a lesnická univerzita v Brně.
71
Vystoupil, J. (2007). Management cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Zelenka, J. (2010). Marketing cestovního ruchu. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského.
Internetové zdroje Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky. Statutární město Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.usti-nad-labem.cz/cz/ České středohoří: Oficiální stránky. České středohoří [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.info/sluzby/oblast/ustecko Brána do Čech. Brána do Čech [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.branadocech.cz/cz/o-projektu/ Představení destinační agentury České středohoří o.p.s. České středohoří [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskestredohori.info/destinacniagentura Základní informace: Ústí nad Labem se představuje. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.ustinad-labem.cz/cz/turistum/usti-nad-labem-se-predstavuje/ Kulturně-historické zajímavosti. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.usti-nadlabem.cz/cz/turistum/turisticke-cile/kulturne-historicke-zajimavosti/hrady-zamky/ Přírodní zajímavosti. Statutární město Ústí nad Labem: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.usti-nadlabem.cz/cz/turistum/turisticke-cile/prirodni-zajimavosti/prirodni-zajimavosti/ O jezeře. Jezero Milada: Oficiální stránky [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.jezeromilada.cz/o-jezere
Seznam obrázků Obrázek: 3.1 Předpoklady pro cestovní ruch Obrázek: 3.2 Turistické regiony České republiky podle CzechTourism
72
Obrázek: 3.3: Turistické oblasti podle CzechTourism
Seznam tabulek Tabulka č 5.1: Počet ubytovacích zařízení
Seznam grafů Graf č. 5.1: Otázka č. 1 - Byl/a jste někdy v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí déle neţ jeden den? Graf č. 5.2: Otázka č. 2 - Co Vás do této lokality přivedlo? Graf č. 5.3: Otázka č. 3 - Kde byste hledal/a informace a zajímavosti o Ústí nad Labem a blízkém okolí? Graf č. 5.4: Otázka č. 4 - Co by Vás oslovilo při plánování dovolené v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí? Graf č. 5.5: Otázka č. 5 - Co se Vám nejvíce spojuje, kdyţ slyšíte Ústí nad Labem? Graf č. 5.6: Otázka č. 6 - Jak byste posoudil/a ubytovací sluţby v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí? Graf č. 5.7: Otázka č. 7 - Jak byste posoudil/a úroveň personálu ve sluţbách v Ústí nad Labem? Graf č. 5.8: Otázka č. 8 - Jak byste ohodnotil přístup k informacím o Ústí nad Labem? Graf č. 5.9: Otázka č. 10 Preferujete dovolenou v zahraničí, nebo v ČR? Graf č. 5.10: Otázka č. 11 Jak obvykle trávíte svou dovolenou? Graf č. 5.12: Otázka č. 13 Kolik je Vám let? Graf č. 5.11: Otázka č. 12 Jak dlouho obvykle trvá obvykle Vaše dovolená? Graf č. 5.13: Otázka č. 14 Kterou z atraktivit byste vybrali pro prezentaci města? Graf č. 5.14: Otázka č. 15 Čím byste se jako stálý obyvatel Ústí nad Labem snaţil přilákat turisty? Graf. č. 5.15: Otázka č. 16 Jak byste hodnotil práci odboru pro cestovní ruch magistrátu města Ústí nad Labem?
73
Graf č. 5.16: Otázka č. 17 Byl/a byste pro zřízení vlastněnou městem, která by se v Ústí nad Labem starala o cestovní ruch? (Propagace, plánování programů, vytváření balíčků, sjednocení poskytovatelů apod.) Graf č. 5.17 Otázka č. 18 Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech?
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Otázka č. 1 - Byl/a jste někdy v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí déle neţ jeden den? ANO X NE X Projíţděl jsem
Otázka č. 2 - Co Vás do této lokality přivedlo? Pracovní cesta Rodina Jiné Přírodní atraktivity Historické památky Studium Dovolená
Otázka č. 3 - Kde byste hledal/a informace a zajímavosti o Ústí nad Labem a blízkém okolí? Internetové stránky města CzechTourism Kudyznudy.cz
74
Facebook Centrála cestovního ruchu ČR Přes známého Jiné
Otázka č. 4 - Co by Vás oslovilo při plánování dovolené v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí? Výhodné balíčky sluţeb Přírodní a historické památky Sport (cyklostezky, lyţařské středisko apod) Region Česko-Saského Švýcarska Rozmanitost terénu Dostupné informace o tomto městě Jiné
Otázka č. 5 - Co se Vám nejvíce spojuje, kdyţ slyšíte Ústí nad Labem? Úchvatná příroda Kvalitní infrastruktura Nezaměstnanost Hranice se SRN Chemický průmysl Jiné
Otázka č. 6 - Jak byste posoudil/a ubytovací sluţby v Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí? Velmi dobře Dobře Špatně
75
Velmi Špatně Nemohu posoudit
Otázka č. 7 - Jak byste posoudil/a úroveň personálu ve sluţbách v Ústí nad Labem? Velmi dobrá Dobrá Špatná Velmi špatná Nemohu posoudit
Otázka č. 8 - Jak byste ohodnotil přístup k informacím o Ústí nad Labem? Velmi dobře Dobře Velmi špatně Špatně Nemohu posoudit Otázka č. 9. Co Vám v Ústí nad Labem chybí? Textové odpovědi
Otázka č. 10 Preferujete dovolenou v zahraničí, nebo v ČR? ČR Zahraničí
Otázka č. 11 Jak obvykle trávíte svou dovolenou? S rodinou Wellnes a relaxace
76
Společenskými akce (Festivaly, koncerty, představení…) Sportem Jinak, prosím uveďte
Otázka č. 12 Jak dlouho obvykle trvá obvykle Vaše dovolená? Prodlouţený víkend Týden Dva týdny Více
Otázka č. 13 Kolik je Vám let? Do 25 26-55 56 +
Otázka č. 14 Kterou z atraktivit byste vybrali pro prezentaci města? Porta Bohemica Lyţařské středisko Zadní Telnice Jezero Milaa Jiná, prosím uveďte Hrad STřekov Stadice Mariánský most Bitevní pole u Chlumce Zoologická zahrada Zámeček Větruše Vaňovské vodopády
77
Zámek Trmice Otázka č. 15 Čím byste se jako stálý obyvatel Ústí nad Labem snaţil přilákat turisty? Přírodními atraktivitami Kulturními památkami Společenskými akcemi Sportovními akcemi Historií města Výhodnými balíčky sluţeb Jiné, prosím uveďte
Otázka č. 16 Jak byste hodnotil práci odboru pro cestovní ruch magistrátu města Ústí nad Labem? Velmi dobře Dobře Špatně Velmi Špatně Nemohu posoudit
Otázka č. 17 Byl/a byste pro zřízení vlastněnou městem, která by se v Ústí nad Labem starala o cestovní ruch? (Propagace, plánování programů, vytváření balíčků, sjednocení poskytovatelů apod.) Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne 78
Otázka č. 18 Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech. Hodnocení jako ve škole. Poskytování informací o regionu Péče o památky a turistické atraktivity Nabídka programů pro volný čas Místní orientační značení Investice o rozvoje CR Přátelskost obyvatel k turistům
RESUMÉ V bakalářské práci jsem se zabýval problematikou cestovního ruchu v Ústí nad Labem a moţnostmi rozvoje této cestovní destinace. V teoretické části jsem uvedl literární přehled, který pojednává o cestovním ruchu, destinačním managementu a rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Metodika výzkumu práce se zabývá dotazníkem o povědomí města Ústí nad Labem a jeho nejbliţším okolí. Zpracoval jsem analýzu nabídky města v okruhu cestovního ruchu. Následně jsem vytvořil SWOT analýzu. Na závěr práce jsem okomentoval dotazník, který byl zaslán obyvatelům Ústí nad Labem a Brna. Na konci byla navrţena doporučení, pro vedení města Ústí nad Labem. Tato doporučení by měla zvýšit návštěvnost v oblasti.
In the thesis I dealt with tourism focus on Ústí nad Labem and nearest surroundings. The theoretic part is about proffesional literature which is dealing with tourism, destination management and tourism developement. Methodics of thesis are dealing with questionnares about awarenness of city Ústí nad Labem and the nearest surroundings. I made analysis on offer in tourism. I made SWOT analysis. In the end of thesis I commented the questionnare which was sended to residents in Ústí nad Labem and Brno. The last thing in thesis are suggestions which can help rising of tourist visitation in the city.
79
