Destinace CR • regionalizace CR (hierarchizace a typologizace destinací CR) • alternativní přístupy, význam, kriteria typologizace CR • procentuelní zastoupení a prostorové rozložení destinačních typů v ČR • otázky míry determinace a heterogenity jednotlivých destinačních typů • rozdíl v saturaci únosné kapacity a v míře časové a prostorové koncentrace rozvoje CR v jednotlivých destinačních typech
vznik destinace • přelom protodestinace/destinace – počátek ŽCD (časoprostorová pravidelnost návštěvnosti – sezónnost, hierarchizace atraktivit a jejich souvislost s časoprostorovým vzorcem chování návštěvníka (Cooper, 1981), vznik sekundární (terciální infrastruktury), vlastní trh (segmenty, image – identitykit)
vymezení (podstata, charakteristiky destinace) • rozlišení: atraktivita CR, destinace, region CR • regionalizace destinací – v podstatě destinace = region CR (ten je ale vnímán účelověji jako nástroj regionalizace, geografická metoda či výsledek poznání – Hampl)
destinace (jakožto organický celek – region CR) – destinační jádro svázáno regionálními procesy CR (zejména exkurzionismus, odběratelsko dodavatelské vztahy, ..) s destinačním zázemím spádová oblast destinace cestovního ruchu (angl. catchment area of tourism destination) = území obklopující destinaci a nabízející zázemí jejím návštěvníkům (zejména turistům – ubytování, stravování) homogenní vs nodální (vztahová) destinace – trend spíše vztahové (i vícejaderné a areálové vztahové regiony) přirozená (spontánní) destinace vs uměle vytvořená destinace honey-pot – otázka aplikace(etická, edukativně managerská, filosofická ekologická rovina)
osvětová,
lidmi obydlená vs neobydlená destinace (důležité při destinačním managementu)
destinace cestovního ruchu (angl. tourism destination)
1. v užším smyslu: cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit CR a služeb CR; 2. 2. v širším smyslu: země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit CR, rozvinutými službami CR a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Viz též rozvoj turistické destinace, cíl cesty, destinační management, destinační identita, životní cyklus destinace, suprastruktura, služby v destinaci, typologizace destinací, hostitelská komunita, turistická funkce, region CR.
středisko cestovního ruchu (též resort, místo soustředěného CR; angl. resort) sídelní útvar, jehož hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem je cestovní ruch. Jedná se o lokalitu nabízející relativně komplexní infrastrukturu CR, umožňující tak účastníkovi CR realizaci variantních kombinací forem CR a vyznačující se tedy zvláště vysokou intenzitou CR. Základní čtyři typy středisek cestovního ruchu vykrystalizovaly během konce 19. století: lázeňská, klimatická, alpinská a přímořská střediska CR. Alternativní členění nabízí typologii středisek CR na základě kombinace více kritérií (funkční a časová využitelnost, ekonomická závislost na CR, intenzita CR, plocha či počet obyvatel, urbanistická struktura apod.): městská střediska CR (kulturně-historické, administrativně-správní, obchodní), lázeňská místa (termální, klimatická), střediska CR a rekreace (vodní sporty, turistika, zimní sporty), rekreační obce (s výlučně, převážně či doplňkovou rekreační funkcí), chatové lokality (při vodní ploše, ostatní plochy), výletní místa (přírodní, civilizační, společenská)). Resorty procházejí v závislosti na úrovni kvality svého destinačního managementu životním cyklem různou rychlostí a s různými následky pro životní prostředí a hostitelskou komunitu.
destinační typ (angl. destination type)
typ destinace, jehož hlavním zařazovacím kriteriem je atraktivita CR(souhrn atraktivit) s největší mírou gravitace návštěvníků. Existují různé typologie středisek CR, např. podle Konečné . Pro ČR je možné rozlišit jedenáct základních destinačních typů: lázeňský typ, přírodní typ, příbřežní typ, venkovský poznávací typ, městský poznávací typ, romantizující typ (hrady, zámky atd.), horský typ, poutní typ, rekreační typ, příhraniční typ, atrakční typ (lidmi vytvořené atraktivity). destinační management (angl. destination management) soubor technik, nástrojů a opatření používaných pří koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informační a rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru CR i podpora vzniku profesních spolků, sdružení a organizací. Součástí destinačního managementu je návštěvnický management, model LAC a tzv. spektrum rekreačních příležitostí.
společnost destinačního managementu (angl. Destination Management Company, zkratky DM company, DMC) organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejích produktů CR na trhu, realizuje záměry destinačního managementu. DMC je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů CR, cenovou politiku a aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb v destinaci. parazitická destinace (angl. parasitic destination) destinace, v níž intenzita rozvoje CR a využívání místních zdrojů dosáhlo takového stupně, že utlumuje rozvoj dalších aktivit (ekonomických, společenských aj.) v destinaci, případně v jejím okolí. Srovnej póly rozvoje CR.
rozvoj turistické development)
destinace
(angl.
tourism
destination
systematické dlouhodobé plánování, rozvoj infrastruktury CR, atraktivit CR a marketing turistické destinace, jehož cílem je ekonomický a společenský rozvoj destinace. Zatím bývá cíl rozvoje turistické destinace zužován na zvyšování množství příjezdů návštěvníkůa prodloužení jejich pobytu v destinaci, což není v souladu s udržitelným rozvojem destinace. služby v destinaci (angl. ground arrangements)
místní organizací (viz destinační management) nabízené služby pro návštěvníky v turistické destinaci, zahrnující transfery a místní dopravu, prohlídky pamětihodností, výlety, půjčování aut a další služby.
spádová oblast destinace cestovního ruchu (angl. catchment area of tourism destination) území obklopující destinacia nabízející zázemí jejím návštěvníkům(zejména turistům– ubytování, stravování) destinační zázemí turistická enkláva (angl. tourist enclave) část turistické destinace, v níž jsou koncentrováni turisté. Současně dochází k výraznému snížení jejich kontaktů s rezidenty. Některými autory bývá nepřesně ztotožňován termín turistická enkláva a turistické ghetto. Srovnej enkláva.
mikrostát (angl. microstate)
malý samostatný stát s počtem obyvatel pod 100 000 (podle jiné klasifikace pod 1 mil.). Často jsou mikrostáty malé ostrovní státy (viz SIDS) – v Oceánii(Tuvalu, Nauru, Kiribati, Marschallovy ostrovy) v Karibiku(Svatý Kryštof a Nevis, Antigua a Barbuda, Dominické společenství), v Evropě (Vatikán – nejmenší a nejméně lidnatý stát světa s rozlohou pouze 0,44 km2), Monako, Lichtenštejnsko, Andorra). Některé jsou destinacemi CR s typicky s vysokou intenzitou CR(např. všechny evropské mikrostáty).
turistifikace (angl. turistification) více či méně pozvolný proces vytlačování základních funkcí sídla (obytná, obslužná, rekreační, hospodářská), které se stává destinací CR jako výsledek monokulturní hospodářské funkce cestovního ruchu. Preferováno je uspokojování potřeb návštěvníků destinace na úkor každodenních potřeb a životního stylu rezidentů.
makroregion cestovního ruchu (angl. tourist macroregion, global tourism regions) mezinárodní region CR. Pro statistické účely CR stanovila WTO následujících šest makroregionů CR: Evropa, Amerika, Východní Asie a Pacifik, Afrika, Střední východ, Jižní Asie. Odlišně jsou vymezeny např. makroregiony pro leteckou dopravu ( oblasti letecké dopravy). vstupní brána (též jen brána, nástupní místo; angl. gateway) 1. město (angl. gateway city) nebo jiné místo (letiště, přístav), které vzhledem ke svému umístění a dopravní dostupnosti slouží návštěvníkůmdané země nebo regionujako první (vstupní) destinace(Praha pro Českou republiku, Londýn pro Velkou Británii, Pec pod Sněžkou a Vrchlabí pro Krkonoše)
2. rozhraní pro vstup do informačních systémů. Pro CR jsou významné vstupní brány do GDS s možností rezervace služeb CR.
typologizace destinací (angl. destination typologization)
proces vymezování typů destinací CR podle kritérií, vybraných podle účelu typologizace (zpravidla však podle převažujícího a nejtypičtějšího typu atraktivity CR v dané destinaci). Jedná se však o schematické rozdělení, v realitě často jedné destinaci odpovídá více destinačních typů. Tradičním českým destinačním typem je lázeňský destinační typ.
typologizace rekreačních recreation localities)
lokalit
(angl.
typologisation
of
proces zařazování rekreačních lokalit do jednotlivých typů podle předem zvolených kritérií – podle prostorové lokalizace jednotlivých rekreačních objektů, podle typu krajiny, podle způsobu vzniku rekreačních objektů, podle charakteru rekreačních objektů atd. .
Typologizace destinací • lze ji provést podle dvou základních hledisek – podle potenciálu pro CR a podle gravitace atraktivit • doporučuje se zvolit přístup vycházející ze současného stavu aktivace potenciálu v destinacích, který odráží současný stav rozvoje CR v destinacích, avšak s vědomím, že v budoucnosti může docházet v souvislosti s rozvojem CR k jinému zařazení dané destinace • Rajonizace CR” z roku 1967, aktualizovaná v roce 1981
Typ destinace Dominantní atraktivita
Formy CR
Lázeňského typu
přírodní léčebné zdroje a zdravotně příznivé klima s navazující rozvinutou infrastrukturou, nejčastěji v přírodně hodnotné krajině
zdravotní cestovní ruch, kulturněpoznávací CR
Typu turistiky v přírodně hodnotných oblastech
zajímavé a/nebo vzácné přírodní přírodněvýtvory a oblasti, např. nástupní orientovaný CR, destinace do chráněných oblastí ekoturismus, cykloturistika, pěší turistika, jezdecký CR, vodní turistika, speleoturistika, rybářský CR
Typ destinace Dominantní atraktivita
Formy CR
Typu u vodní plochy či toky s vodních ploch příznivými podmínkami pro rekreaci, provozování vodních sportů a rybaření
destinace u vodních ploch využívané vodáky, rekreanty, sportovními rybáři, sportovci – vodácký CR, rekreační cestovní ruch, příměstský CR Agroturismus, venkovský CR, cykloturistika, etnografický cestovní ruch, vinařský CR
Typu poznávacího CR ve vesnických komplexech
dochovaná lidová architektura, místní tradice a produkty, kulturní krajina
Typ destinace Dominantní atraktivita
Formy CR
Městského typu
Kongresový CR, nákupní CR, kulturněpoznávací CR, incentivní CR, vzdělávací CR, profesní CR
Historického typu
městské památkové rezervace a městské památkové zóny, panoramatické pohledy – malebná městská krajina, popř. podmínky pro kongresový a veletržní CR historické objekty – zámky, hrady, zříceniny - v zajímavém krajinném rámci
kulturně-poznávací CR, romantizující cestovní ruch
Typ destinace Dominantní atraktivita
Formy CR
Horského typu
horská krajina, terény a klima vhodné pro zimní sporty a letní turistiku
Lyžařský CR, horská turistika, cykloturistika
Poutního typu
sakrální stavby a s nimi spojené poutní akce přesahující místní význam: chrámy, kláštery, poustevny, křížové cesty, kaple harmonizující s okolní krajinou, židovské hřbitovy
Religiózní CR, kulturně-poznávací CR, poutní cestovní ruch
Typ destinace Dominantní atraktivita Typu středisek individuální rekreace
příměstská poloha s příznivými podmínkami pro víkendový CR s výskytem chatových a trampských osad, rekreačních domků, chat a chalup
Typu destinací v příhraničních oblastech
blízkost hraničních přechodů často vyvolává různé formy pseudo-cestovního ruchu (nákupní, benzínový, pašerácký, sexuální CR), pěší přeshraniční turistika, vojenský cestovní ruch, etnografický CR, vzhledem k reliéfu krajiny České republiky se často překrývá s destinací horského typu
Formy CR Chataření, chalupaření, příměstský CR
Typ destinace Dominantní atraktivita
Formy CR
Typu tematické parky, sportovní Zážitkový CR, komplexů areály, turistické komplexy, nákupní CR uměle nákupní a zábavní komplexy vytvořených atraktivit a služeb CR (atrakční typ)
Procentní zastoupení destinačních typů v ČR P říhra niční 6% R e kre a ční
L á ze ňský A tra kční 3%
3% P říro d ní 17%
8% N á b o že nský 5%
V o d ní 7%
Zim ní 8% V e nko vský 4% H isto rický
K ulturní
20%
19%
Defertova fce
500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
destinační typ
Atrakční
Příhraniční
Rekreační
Náboženský
Horský
Historický
Kulturní
Venkovský
Vodní
Přírodní
Lázeňský
Hodnota Defertovy funkce podle destinačních typů
Průměrná rozloha obcí podle destinačních typů rozloha [ha] 6000 5000 4000 3000 2000 1000
Atrakční
Příhraniční
Rekreační
Náboženský
Horský
Historický
Kulturní
Venkovský
Vodní
Přírodní
Lázeňský
0
destinační typ
0
destinační typ Atrakční
Příhraniční
Rekreační
Náboženský
Hor ský
Historický
Kulturní
Venkovský
Vodní
Přír odní
Lázeňský
Procento obcí s institucí CR podle destinačních typů
% 80
70
60
50
40
30
20
10
Atrakční
Příhraniční
Rekreační
Náboženský
Horský
Historický
Kulturní
Venkovský
Vodní
Přírodní
Lázeňský
fáze ŽCD
Vývojová fáze podle destinačního typu
5
4
3
2
1
0
destinační typ
Podíl CR na zaměstnanosti a investicích podle destinačního typu % 40 35 30 25 20 15 10 5
zaměstnanost
investice
Atrakční
Příhraniční
Rekreační
Náboženský
Horský
Historický
Kulturní
Venkovský
Vodní
Přírodní
Lázeňský
0
Doporučená literatura 1. Horn Chrys David Simmons: Community adaptation to tourism:comparisons between Rotorua and Kaikoura,New Zealand,Tourism Management 23 (2002)133 –143 2. Chang T.C. aj.: Urban Heritage Tourism. The Global-Loal Nexus, Annals of Tourism Research 1996, Vol.23, No.2, pp. 284-305 3. Jansen-Verbeke M.: A regional analysis of tourist flows within Europe, Tourism Management 1995, 16(1):73-89 4. Jansen-Verbeke M.: Tourismification of Historical Cities, Annals of Tourism Research 1998, Vol.25, No.3,pp.739-769 5. Lawson R. W. aj.: A comparison of residents attitudes towards tourism in 10 New Zealand destinations, Tourism Management 1998, Vol.19, No.3 pp.247-258 6. McMinn S., Cater E.: Tourist typology Observation from Belize, Annals of Tourism Research 25 (3): pp. 675-699, 1998 7. Murphy, P.E., Pritchard M. P., Smith B.: The destination product and its impact on traveller perceptions, Tourism Management 2000, 21, pp. 43-52
Doporučená literatura 1.
2.
3. 4.
5.
Weaver David B. , Laura J. Lawton: Resident perceptions in the urban–rural fringe, Annals of Tourism Research, Vol. 28, No. 2, pp. 439–458, 2001 Zins A. H.: Destination Portfolios. Using European Vacation Style Typology, Journal of Travel and Tourism Marketing, Vol.8, No.1, pp. 1-23 Mariot Peter: Geografia cestovného ruchu. Vydavatelstvo slovenskej akadénie ved, Bratislava, 1983 Wokoun R., Vystoupil J.: Geografie cestovního ruchu a rekreace I., skripta Univerzity J. E. Purkyně v Brně, SPN Praha 1987 Štěpánek V., Kopačka L., Šíp J.: Geografie cestovního ruchu, skripta UK Praha, Karolinum 2001
Doporučená literatura 1. 2. 3. 4.
5. 6.
Ryan, Ch.: Recreation Tourism. A social science perspective. Routledge, New York, 1991 Pearce, D.: Tourism Today: a Geographical Analysis. Longman Scientific & Technical, New York, 1987 Mill R. Ch., Morrison A. M.: The Tourism System, An Introductory Text, Prentice – Hall International, Inc. Konečná A.: Rozvoj cestovného ruchu v regióne. Koncepcia rozvoja cestovného ruchu v stredisku cestovného ruchu, Ekonóm, Bratislava 1999 Hall C.M.: The Geography of Tourism and Recreation Mourek D.: Destinační management, katalog přednášek Tourforum '98, ČCCR, Karlovy Vary 1998
