Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Hodnocení turistické destinace Český Krumlov Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Ida Vajčnerová, Ph.D.
Brno 2012
Lenka Schwarzová
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Idě Vajčnerové, Ph. D., vedoucí mé práce, za ochotu, vstřícnost a cenné rady během zpracovávání této práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Jakubovi Šáchovi za pomoc při statistickém zpracování dat a také ochotným zaměstnancům Destinačního managementu Český Krumlov za poskytnutí dat a odpovědí na mé dotazy.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení turistické destinace Český Krumlov vypracovala samostatně s použitím uvedené odborné literatury a citovaných zdrojů. V Brně dne 20. prosince 2012
__________________
Abstract Schwarzová, L. Evaluation of quality tourist destination Český Krumlov. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. The aim of bachelor thesis is evaluation of quality destination Český Krumlov from the view of tourists. To achieve this goal were used analysis destination, primary and secondary marketing research. The results are summarized in the SWOT analysis. Based on this analysis are then formulated proposals and recommendations for increasing visitor satisfaction and service provider with quality destination. Keywords Destination, destination management, quality, Český Krumlov, SWOT analysis.
Abstrakt Schwarzová, L. Hodnocení destinace Český Krumlov. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Cílem bakalářské práce je zhodnocení kvality destinace Český Krumlov z pohledu návštěvníků destinace. K dosažení tohoto cíle bylo využito analýzy destinace, primárního a sekundárního marketingového výzkumu. Výsledky jsou shrnuty ve SWOT analýze. Na jejím základě jsou poté formulovány návrhy a doporučení pro zvýšení spokojenosti návštěvníků i poskytovatelů služeb s kvalitou destinace. Klíčová slova Destinace, destinační management, kvalita, Český Krumlov, SWOT analýza.
Obsah
9
Obsah 1
Úvod a cíl práce
13
1.1
Úvod .........................................................................................................13
1.2
Cíl práce ...................................................................................................14
2
Metodika práce
15
3
Literární přehled
17
3.1
Cestovní ruch ........................................................................................... 17
3.2
Faktory ovlivňující cestovní ruch ............................................................18
3.3
Destinace cestovního ruchu.....................................................................19
3.4
Marketing destinace cestovního ruchu .................................................. 20
3.4.1
Průběh životního cyklu destinace ....................................................21
3.4.2
Image destinace ...............................................................................21
3.4.3
SWOT analýza ................................................................................. 22
3.4.4
Marketingový výzkum..................................................................... 22
3.5
Destinační management ......................................................................... 23
3.5.1
Subjekty cestovního ruchu.............................................................. 26
3.5.2
Organizace cestovního ruchu.......................................................... 27
3.6
Kvalita destinace cestovního ruchu........................................................ 28
3.6.1 3.7
4
Faktory ovlivňující kvalitu destinace.............................................. 30
Řízení kvality v destinaci turismu ...........................................................31
3.7.1
Kvalita z pohledu zákazníka ........................................................... 32
3.7.2
Kvalita z pohledu organizace .......................................................... 33
3.7.3
Koncepce řízení kvality ................................................................... 34
3.7.4
Přístupy zajišťující a symbolizující kvalitu v cestovním ruchu ...... 35
3.7.5
Kontrola kvality............................................................................... 36
Vlastní práce 4.1
37
Základní informace o destinaci ...............................................................37
4.1.1
Fyzicko-geografické podmínky ........................................................37
10
Obsah
4.1.2
Demografické ukazatele ................................................................. 38
4.1.3
Ekonomické ukazatele .................................................................... 38
4.2
Analýza destinace podle „6 A“.................................................................39
4.2.1
Atraktivity ........................................................................................39
4.2.2
Dostupnost.......................................................................................42
4.2.3
Doplňkové služby.............................................................................43
4.2.4
Vybavenost.......................................................................................44
4.2.5
Produktové balíčky ..........................................................................45
4.2.6
Aktivity............................................................................................ 46
4.3
Organizace cestovního ruchu ..................................................................47
4.4
Sekundární marketingový výzkum......................................................... 48
4.4.1
Výsledky ubytovacích statistik........................................................ 49
4.4.2
Statistika vybraných turistických atraktivit ................................... 50
4.4.3
Statistika nejvýznamnějších kulturních akcí .................................. 51
4.4.4
Statistika parkování.........................................................................52
4.4.5
Vyhodnocení sekundárního marketingového výzkumu .................52
4.5
Výsledky primárního marketingového výzkumu....................................53
4.5.1
Vyhodnocení jednotlivých otázek v dotazníku................................53
4.5.2
Vícenásobná regresní analýza .........................................................56
4.6
SWOT analýza......................................................................................... 60
5
Diskuze a doporučení
63
6
Závěr
66
7
Literatura
68
7.1
Knižní zdroje........................................................................................... 68
7.2
Elektronické zdroje................................................................................. 69
A
Dotazník pro návštěvníky destinace
74
B
Výsledky průzkumu mezi turisty
76
C
Data ze sekundárního výzkumu
77
Seznam obrázků
11
Seznam obrázků Obr. 1
Životní cyklus destinace
21
Obr. 2
Poloha Českého Krumlova
37
Obr. 3
Vývoj lůžek v ČK
49
Obr. 4
Vývoj počtu přenocování
50
Obr. 5
Návštěvnost otáčivého hlediště
52
Obr. 6 Průměrné hodnocení faktorů ovlivňujících kvalitu destinace
56
12
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1
Ubytovací kapacity Českého Krumlova
44
Tab. 2
Vývoj počtu lůžek
49
Tab. 3
Návštěvnost Státního hradu a zámku
51
Tab. 4
Hodnoty proměnných při testování kolinearity
57
Tab. 5
Model 1: metoda OLS
58
Tab. 6
Doplňující údaje k modelu 1
58
Tab. 7
Model 2: metoda OLS
59
Tab. 8
Doplňující údaje k modelu 2
60
Tab. 9
SWOT analýza destinace
61
Úvod a cíl práce
13
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Cestovní ruch se za poslední roky stal neodmyslitelnou součástí životního stylu. Lidé cestují ať již z důvodu rekreace, poznávání, pracovních povinností či návštěv příbuzných. V České republice se stal důležitým mezníkem pro rozvoj turismu rok 1989, kdy se zlepšila politická situace a lidé mohli začít volně cestovat nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Tyto změny se okamžitě projevily na ohromném zvýšení poptávky českých občanů po výjezdech do zahraničí a na druhou stranu mnoho zahraničních turistů toužilo poznat naši, do té doby téměř neznámou, republiku. Rozvoj cestovního ruchu je podporován mnoha faktory, mezi které patří růst počtu obyvatelstva, zlepšování jejich zdravotního stavu a zvyšování vzdělanosti, která postupně překonává jazykové bariéry a podněcuje touhu po poznávání nových míst, kultur a prožití nevšedních zážitků. Dalším faktorem může být i stále se zdokonalující technika, díky které je v dnešní době snadnější komunikace i samotné cestování. Význam cestovního ruchu je promítnut také do ekonomiky států, jelikož je významným zdrojem deviz, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, dále vytváří nové pracovní příležitosti, slouží jako prvek restrukturalizace české ekonomiky či jako prostor pro umístění zahraničních investic. RYGLOVÁ, 2009 Trendem současné doby je neustále rozvíjející se poptávka, která sebou nese rozšíření nabídky destinací a s tím spojený konkurenční boj, ve kterém se lépe prosazují ty destinace, kterým se lépe podaří uspokojit návštěvníkovy představy a očekávání. Řízení cestovního ruchu má za úkol destinační management, jehož snahou je zvýšit efektivnost aktivit, které jsou spojeny s cestovním ruchem a s jeho udržitelným rozvojem. V rámci toho, že destinace by měla být jednotně nabízena na trhu, jsou budovány organizace cestovního ruchu, které mají především za úkol koordinovat činnost všech zúčastněných subjektů, které v destinaci působí, a také přizpůsobovat se všem změnám, které se na trhu objeví. Pro úspěšný rozvoj destinace je nutná spolupráce mezi podnikatelským a veřejným sektorem, jelikož úspěchy závisí do značné míry právě na jejich vzájemné spolupráci. To, jak budou návštěvníci spokojeni s danou destinací, značně ovlivňuje kvalita destinace, díky které dochází k její diferenciaci. Hodnocení kvality je však dost subjektivní záležitostí. To, co je pro jednoho zákazníka kvalitní už nemusí být tak kvalitní pro jiného. Důležité je, aby všichni zainteresovaní spolutvůrci služeb v destinaci zajišťovali a udržovali kvalitu, jelikož i jeden horší celek v tomto systému může způsobit celkový negativní zážitek návštěvníka s destinací.
14
Úvod a cíl práce
1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení turistické destinace Český Krumlov a dále zhodnocení spokojenosti návštěvníků destinace. Tento hlavní cíl obsahuje několik dílčích cílů, které budou v práci náležitě zachyceny: • Analýza destinace • Provedení sekundárního marketingového výzkumu • Provedení primárního marketingového výzkumu • Sestavení SWOT analýzy na základě dosažených výsledků • Zpracování návrhů a doporučení pro destinaci Součástí analýzy destinace bude vymezení oblasti, hlavních turistických atraktivit a služeb. Poté bude proveden sekundární marketingový výzkum a primární marketingový výzkum, jejichž výsledky budou shrnuty ve SWOT analýze. V závěru práce budou zpracovány návrhy a doporučení pro destinaci, za účelem zajištění větší spokojenosti návštěvníků i poskytovatelů služeb s kvalitou destinace.
Metodika práce
15
2 Metodika práce Ve vlastní práci jsou nejprve uvedeny základní informace o destinaci a poté je destinace analyzována podle „6A“, jejichž struktura je uvedena v literárním přehledu. Dále jsou popsány organizace cestovního ruchu, které působí v destinaci, ale také organizace, které působí na regionální a národní úrovni a spolupracují s destinací. Na základě poskytnutých dat ze statistik Destinačního managementu Českého Krumlova je proveden nejprve sekundární marketingový výzkum, kde jsou vybrané vzorky dat vyhodnocovány pomocí tabulek a grafů. Na základě vyhodnocení těchto dat bude proveden primární marketingový výzkum, který by měl potvrdit závěry plynoucí ze sekundárního marketingového výzkumu a který by měl dále prohloubit poznatky o cestovním ruchu ve městě. V rámci primárního marketingového výzkumu byl vytvořen dotazník, který obsahuje 15 faktorů, které ovlivňují kvalitu destinace a také celkovou spokojenost s kvalitou destinace. Tyto faktory byly publikovány ve sborníku článků Mendelovy univerzity Acta. Dotazník byl ještě rozšířen o segmentaci respondentů a doplňující otázku, která vyzývala ke sdělení dalších připomínek k pobytu v destinaci. Dotazníkové šetření probíhalo mezi návštěvníky destinace, kteří pomocí Likertovy škály na stupnici od 1 (nejlepší) do 10 (nejhorší) rozhodovali, jak jsou s daným faktorem spokojeni. Výběr respondentů byl náhodný a probíhal v centru města a v okolí hlavních turistických atraktivit, kam se návštěvníci nejvíce soustřeďují. Bylo získáno 144 respondentů, kteří formou osobního dotazování vyjádřili svůj postoj ke zmiňovaným faktorům. Dotazování probíhalo v letní sezóně 2012. V první části vyhodnocení dotazníkového šetření jsou dle procentuálního vyjádření hodnoceny jednotlivé faktory a výsledky jsou slovně okomentovány. V druhé části probíhá vyhodnocení pomocí vícenásobné regresní analýzy, díky které lze zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují celkovou spokojenost s kvalitou destinace. Cílem regresní analýzy je posoudit existenci závislosti dvou nebo více veličin a nalézt pro tuto závislost vhodný model, použitelný především pro provádění úsudků o hodnotách vysvětlovaných proměnných. Obecný tvar modelu vícenásobné regrese má následující tvar: yi = β 0 + β1 xi1 + β 2 xi 2 + .... + β k xik + ei
(1)
Parametr β0 je úrovňová konstanta, parametry β1, β2, … βk se nazývají parciální regresní koeficienty, které představují průměrnou změnu vysvětlované proměnné při jednotkové změně j-té vysvětlující proměnné za předpokladu, že velikosti ostatních nezávisle proměnných jsou konstantní. PECÁKOVÁ, 2008 Než je přistoupeno k samotné metodě regresní analýzy, která probíhá ve statistickém programu Gretl, jsou testovány hlavní předpoklady regresního modelu, protože pokud by některé předpoklady nebyly dodrženy, došlo by ke zkreslení dosažených výsledků. Mezi tyto předpoklady patří správnost specifikace
16
Metodika práce
modelu, lineárnost v parametrech a připojení chybového členu, dále musí být prokázána nulová střední hodnota chybového členu, dále pak přítomnost homoskedasticity, což znamená, že chybový člen má konstantní rozptyl. Dalším předpokladem, který je testován, je kolinearita neboli vzájemná lineární závislost vysvětlujících proměnných, která by se neměla v modelu vyskytovat. Posledním testovaným požadavkem je normalita rozdělení. Po testování uvedených předpokladů je pomocí metody nejmenších čtverců (OLS) vytvořen model, který obsahuje odhad koeficientu úrovňové konstanty a 15 vysvětlujících proměnných (faktory ovlivňující spokojenost), na kterých je závislá vysvětlovaná proměnná (celková spokojenost). Metoda OLS vychází z požadavku nalezení takových odhadů parametrů, aby residuální součet čtvercům byl nejmenší možný. Obecný tvar metody OLS má následující podobu (KÁBA, SVATOŠOVÁ, 2005): n
S = ∑ ( yi − β 0 − β 1 xi1 − ... − β k xik )
2
(2)
i =1
Z vytvořeného modelu zjistíme, které vysvětlující proměnné jsou pro náš model významné na hladině α=0,05. Nevýznamné proměnné jsou metodou sestupné regrese, která funguje na principu postupného odebírání proměnných z modelu, vynechány. Nový model obsahuje jen významné proměnné, které v tomto případě jsou proměnnými ovlivňující nejvíce spokojenost návštěvníků s kvalitou destinace. V modelech je ještě testován F-test, na jehož základě je určeno, zda je model významný a dále jsou zkoumána další kritéria, která odhalují, zda odebrání proměnných bylo správným krokem. Na konci je odhadnuta rovnice vícenásobné regresní analýzy a je interpretován její výsledek. Na závěr jsou shrnuty všechny poznatky z analýzy destinace, ze sekundárního a primárního výzkumu, dále z připomínek, které návštěvníci uvedli v rámci primárního marketingového výzkumu a z osobních znalostí a zkušeností do SWOT analýzy, která je blíže objasněna v literárním přehledu. Na základě těchto získaných informací jsou zpracovány návrhy a doporučení pro destinaci, za účelem zajištění větší spokojenosti návštěvníků i poskytovatelů služeb s kvalitou destinace.
Literární přehled
17
3 Literární přehled 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch vyjadřuje v dnešní době významnou oblast národního hospodářství mnohých států světa. Je tvořen širokým komplexem činností s cílem uspokojit potřeby svých účastníků a to jak subjektů, tak objektů cestovního ruchu. Mezi subjekty cestovního ruchu patří účastník cestovního ruchu, který spotřebovává statky cestovního ruchu v době, kdy pobývá mimo místo svého trvalého pobytu, dále pracovníci v oblasti cestovního ruchu a orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem. Objektem cestovního ruchu je cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu, které tvoří nabídku produktů cestovního ruchu. V poslední době se stal cestovní ruch neodmyslitelnou součástí životního stylu jedince. Z vnějšího prostředí ovlivňován hned několika vlivy, mezi něž patří například vlivy politické, sociální, ekonomické, technicko-technologické nebo ekologické. HESKOVÁ, 2006 Existuje mnoho deficit cestovního ruchu. Podle WTO1 cestovní ruch znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ Další definici uvádí Dohnal (1969), který chápe „cestovní ruch jako cestu uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“.2 Velmi rozsáhlou a komplexně orientovanou definici přináší ve svém výkladovém slovníku PÁSKOVÁ, ZELENKA (2002), kde „cestovní ruch je komplexní a mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovených hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace cestování, poznání, sociální, kulturní a v dalších oblastech“. Jinak vysvětluje pojem cestovní ruch F. W. Silvie (1933), který ho chápe jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Tato definice se podstatně liší od předchozích, jelikož je zde kladen důraz na ekonomickou stránku, kdy se finance přemisťují do míst, kde je uskutečňován cestovní ruch neboli tam, kam přijíždějí účastníci cestovního ruchu. 3 Jak je na předchozích příkladech patrné, definice cestovního ruchu není přesně stanovena, jelikož různí autoři mají vždy své vlastní pojetí. Ale pokud bychom se je snažili shrnout, tak se jedná o aktivní pohyb a pobyt lidí spojený se záměrnou změnou prostředí za účelem uspokojení svých potřeb. In RYGLOVÁ, 2009 In INDROVÁ a kol, 2007 3 In RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 1
2
18
Literární přehled
3.2 Faktory ovlivňující cestovní ruch Faktory, které ovlivňují cestovní ruch, se dělí následovně: faktory lokalizační, realizační a faktory selektivní. Lokalizační faktory Tyto faktory jsou dané územím a jsou téměř neměnné. Vyznačují se tvorbou „fyzické“ základny pro uspokojování možné poptávky. Zjednodušeně řečeno, jedná se o to, „co se dá vidět“. Patří mezi ně podmínky přírodního charakteru a podmínky společenského charakteru. Přírodní podmínky tvoří klima, charakter a modelace terénu (geologie, reliéf, geomorfologie), vodní (hydrologické) poměr, přírodní atraktivity, živočichové a rostliny (fauna a flóra). Mezi společenské atraktivity, které vznikly díky činnosti lidí, patří například památky, zvyky, slavnosti či gastronomie. Díky lokalizačním faktorům se dá předpovědět, jaký druh cestovního ruchu se bude v území vyvíjet a zda se stane oblast vhodná pro krátkodobé aktivity nebo bude vyhledávaným místem pro dlouhodobější pobyty. Pomocí těchto faktorů lze dosáhnout odlišení jednotlivých turistických oblastí. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 Realizační faktory Faktory realizační zjednodušeně odpovídají na otázku „jak se tam dostat, kde se najíst a kde přenocovat“. Mezi tyto faktory tudíž patří doprava a infrastruktura služeb, někdy také nazývaná materiálně-technická základna. Ta je skládá z ubytovacích zařízení, společných či veřejných stravování, sportovně rekreačních zařízení, účelových zařízení a cestovních kanceláří. Pro využití potenciálu území je důležitá dostatečná kapacita služeb, odpovídající nabídka služeb a dostatečná kvalita služeb. Pokud bychom chtěli hodnotit úroveň realizačních faktorů, je možné využít řadu ukazatelů, například skladba a počet návštěvníků v určitém prostoru, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, lůžkodnů, velikost přepravních kapacit a jejich velikost, občanská vybavenost a další. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 Selektivní faktory Podle RYGLOVÉ (2009) selektivní faktory podněcují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Odpovídají na otázku, zda někdo vůbec přijede, pokud ano, tak kdo to bude a v jaké počtu a zda cestovní ruch v dané oblasti může existovat. Tyto faktory můžeme dělit na objektivní a subjektivní. Objektivní působí na rozvoj cestovního ruchu a patří mezi ně politické, ekonomické, demografické, ekologické, administrativní, sociální a materiálně-technické faktory. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ (2011) uvádějí, že subjektivní faktory jsou tvořeny především řadou psychologických faktorů, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů služeb CR. Důležitou roli má zde reklama, propagace, zkušenost, módnost, renomé destinace apod.
Literární přehled
19
3.3 Destinace cestovního ruchu Destinací cestovního ruchu podle výkladového slovníku (Pásková, Zelenka 2002) se rozumí „cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. Pásková (2002) 4 vymezuje geografické pojetí definice destinace cestovního ruchu jako „územní celek, které se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj, společným životním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu“. V obecném pojetí bychom mohli říct, že destinace cestovního ruchu má jedinečné vlastnosti, díky kterým dochází k odlišení od jiných destinací. Mezi tyto vlastnosti patří nabídka atraktivit, nabízené služby a infrastruktura cestovního ruchu. HOLEŠINSKÁ, 2007 Buhlis (2003)5 charakterizoval šest komponentů, které jsou charakteristické pro destinaci, tzv. „šest A“: • Attractions (atraktivity) – základní neboli primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál) • Accessibility and ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace a pohyb za atraktivitami destinace; patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní) • Amenities (vybavenost) – odvozená neboli sekundární nabídka, suprasruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační) • Available packages (připravené produktové balíčky) • Activities (aktivity) – možnost využití sportovních, kulturních a dalších zážitkových aktivit pro jednotlivé tržní segmenty HOLEŠÍNSKÁ (2007) říká, že pro samotnou destinaci je velmi důležitá kvalitní nabídka, kterou je schopna přilákat množství turistů a uspokojit jejich potřeby a požadavky. Destinace cestovního ruchu může být chápána také jako produkt cestovního ruchu, tedy soubor nabídky cestovního ruchu daného území skládající se z primární nabídky (přírodního, kulturně-společenského potenciálu) a sekundární nabídky (infrastruktura cestovního ruchu). Podle KIRAĹOVÉ (2003) je pro tento produkt typická komplementárnost a to jak mezi jednotlivými součástmi produktu, tak mezi samotnými destinacemi. Pokud chceme do-
4 5
In HOLEŠÍNSKÁ, 2007 In VAJČNEROVÁ, 2009
20
Literární přehled
sáhnout ekonomického efektu, je nutné, aby destinace cestovního ruchu se prezentovala jako konkrétní produkt určený pro vybrané segmenty.
3.4 Marketing destinace cestovního ruchu Podle JAKUBÍKOVÉ (2012) je marketing destinace cestovního ruchu proces, který slaďuje zdroje destinace s potřebami trhu. Obsahuje analýzu místa, plánování, organizování, řízení a kontrolu strategií na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny. Podle PALATKOVÉ (2006) můžeme marketing v destinaci charakterizovat následujícími znaky: • Uspokojování zákaznických potřeb, přání a požadavků • Kontinuální proces (plynulá činnost řízení) • Sled dílčích kroků v marketingu • Filozofie marketingu musí být přijata každým v destinaci • Budoucí potřeby musejí být identifikovány a očekávány (role marketingového výzkumu) • Vzájemná vnitřní závislost subjektů odvětví turismu • Orientace na zisk • Marketing ovlivňuje společnost (sociální a ekonomické aspekty marketingu) Marketing destinace také zohledňuje časovou a místní vázanost nákupu a realizace produktu, zvýšený podíl emocí a ústního (písemného) doporučení při rozhodování. Důraz je také kladen na image a na komunikativní dovednosti všech zúčastěných subjektů. Nositeli marketingu destinace mohou být místní samospráva, státní správa, firma orientovaná na rozvoj území, odborníci či mimovládní organizace. V tomto odvětví, které se stále vyvíjí, je také důležitá komunikace mezi stranou nabídky a poptávky, spolupráce mezi aktéry územního rozvoje z veřejného a soukromého sektoru, orientace na potřeby návštěvníků nebo také aktivní tržní podnikatelský přístup k lokálnímu a regionálnímu rozvoji. JAKUBÍKOVÁ, 2012 FORET, FORETOVÁ (2001) uvádějí, že mezi cíle marketingu v destinaci patří vytvoření vhodného marketingového mixu. Jedná se o soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel využít v případě, že chce získat pro svůj produkt (v našem případě destinaci) konkurenceschopnost a prosazení na trhu. Klasický marketingový mix obsahuje 4P, tzn. Product (produkt), Price (cena), Place (distribuce) a Promotion (propagace). Pro cestovní ruch byl marketingový mix rozšířen na 8P, do něhož patří ještě People (lidé), Packaging (tvorba balíčků), Programming (programování) a Partnership (spolupráce). ZELENKA, 2010
Literární přehled
21
Součástí marketingu destinace je i určování životního cyklu destinace a tvorba image destinace. 3.4.1
Průběh životního cyklu destinace
Nejen fyzické produkty, ale i destinace cestovního ruchu mají určitý životní cyklus. Tzv. model životního cyklu produktu (PLC – produkt life cycle) je modelem, který znázorňuje vývojové fáze produktu. Pokud bychom chtěli předpovídat vývoj cestovního ruchu v destinaci, využijeme tzv. křivku životního cyklu destinace (TALC – tourist area life cycle). Jelikož tyto dva modely spolu úzce souvisejí, je nutné posuzovat je komplexně. VAJČNEROVÁ, 2009
OBJEM PRODEJE
70
upevnění
60
stagnace
rozvoj
50 40 30
pokles
20
zapojení
10 0
průzkum průzkum
zapojení
rozv oj
upev nění stagnace
pokles
Obr. 1 Životní cyklus destinace Zdroj: Palatková, 2006
Podle RYGLOVÉ, BURIANA, VAJČNEROVÉ (2011) je důležité určit, ve které fázi životního cyklu se destinace právě nachází, jelikož pomocí vhodných marketingových nástrojů lze tyto fáze ovlivňovat s cílem zvyšování objemu prodeje a oddálení fáze stagnace a poklesu. 3.4.2
Image destinace
Lawson a Baud-Bov6 vymezují image jako „výraz celkových objektivních znalostí, dojmů, předsudků, obrazotvornosti a emocionálních myšlenek jednotlivce nebo skupiny o konkrétním předmětu nebo místě“. Kotler7 ji definuje jako souhrn názorů, myšlenek a dojmů, které si osoba vytváří o objektu. Image, která vytváří „značku destinace“, je nedílnou součástí marketingu destinace. Proces výtvoru image je systematický, dlouhodobý a někdy i nákladný. Musí se dbát na 6 7
In RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 In RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011
22
Literární přehled
to, aby image byla vždy pravdivá, neboť by mohlo dojít ke ztrátě zákazníkovy důvěry. Pokud se chce destinace uplatnit na trhu a získat konkurenční výhodu v podobě diferenciace destinace, měla by budovat specifickou image. Mezi faktory ovlivňující image destinace patří vzdělání, vliv médií, zkušenosti z cest, zeměpisná vzdálenost mezi dotazovanou zemí a posuzovanou zemí a také znalosti o posuzované zemi. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 3.4.3
SWOT analýza
SWOT analýza se používá jako nástroj managementu i marketingu při zhodnocení destinace vůči okolnímu působení. Analýza zahrnuje čtyři základní oblasti hodnocení: 1. 2. 3. 4.
S – silné stránky (strenghts) W – slabé stránky (weaknesses) O – příležitosti (opportunities) T – hrozby (threats)
Cílem SWOT analýzy je stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí turistické destinace, odhalení příležitostí a hrozeb turistické destinace podle jednotlivých turistických oblastí a na základě těchto výsledků formulovat klíčové problémy rozvoje v destinaci a stanovit strategické cíle rozvoje. ZELENKA, 2010 3.4.4
Marketingový výzkum
Poznávání potřeb zákazníků má velmi dlouhou historii. Již první výrobci a obchodníci dějinách lidské společnosti pozorovali, jaké nákupní chování je typické pro jejich zákazníky. V dnešní době je poznávání zákazníků neodmyslitelnou součástí propracovaného marketingového výzkumu. FORET, STÁVKOVÁ, 2003 Podle KOTLERA (2001) je marketingový výzkum definován jako „systematické určování, shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací, které se týkají určitého problému, před kterým firma stojí“. TULL, HAWKLINS8 říkají, že „marketingový výzkum poskytuje informace pomáhající marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby“. Marketingový výzkum se člení na primární a sekundární. Primární marketingový výzkum je charakteristický tím, že zahrnuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek. Shromažďování informací v terénu si mohou zajišťovat buďto samotní realizátoři nebo si mohou najmout spolupracující instituci. Primární marketingový výzkum dále dělíme na kvantitativní a kvalitativní. U kvantitativního se zkoumají rozsáhlejší soubory respondentů a jejich úlohou je zachycení dostatečně velkého a reprezentativního vzorku. Mezi jeho techniky patří osobní rozhovory, pozorování, experiment, písemné dotazování, 8
In FORET, STÁVKOVÁ, 2003
Literární přehled
23
ale také obsahová analýza textu a jiných symbolických vyjádření. Výzkumy kvalitativní jsou typické tím, že poznávají motivy chování lidí a vysvětlují příčiny. Základními technikami jsou individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory (tzv. focus group). Sekundární marketingový výzkum je tvořen z dat, která někdo dříve shromáždil a zpracoval jako primární výzkum, třeba pro jiné cíle a jiné zadavatele. U tohoto výzkumu můžeme mít k dispozici data neagregovaná (v původní podobě hodnot zjištěných za každou jednotku) nebo data agregovaná (hodnoty jsou zde sumarizované za celý soubor, případně zpracované do podoby statistických hodnot). FORET, STÁVKOVÁ, 2003
3.5 Destinační management VAJČNEROVÁ (2009) definuje destinační management jako formu řízení určité oblasti, které je zřizovaná proto, aby se dosáhlo zvyšování efektivnosti aktivit, které jsou spojené s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Destinačním managementem se také může rozumět soubor technik, nástrojů a opatření, které jsou použity při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu. KIRAĹOVÁ, 2003 Bartl a Schmidt9 definují destinační management jako „strategii a cestu pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace přes pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu až po návrat domů“. Hlavní snahou destinačního managementu je ovlivňovat množství, složení, časové a prostorové rozložení poptávky v destinaci. Mezi základní cíl destinačního managementu patří propojení nabídky destinace a poptávky po destinaci tak, aby došlo k uspokojení potřeb návštěvníků destinace, akcionářů a aby byla zvýšena kvalita života rezidentů v destinaci. PALATKOVÁ (2011) HESKOVÁ (2006) vymezuje základní okruhy činností destinačního managementu, mezi které patří: • Rozvoj v souladu s trvalou udržitelností životního prostředí • Vytyčování ekonomických cílů (př. oblast daní a poplatků, podpora malého a středního podnikání, …) • Sociálně-kulturní sféra (tvorba pracovních míst, udržování kulturních tradic, historie, …) • Vnitřní a vnější komunikace
9
In PALATKOVÁ, 2006
24
Literární přehled
Podle HOLEŠINSKÉ (2007) je nutné si uvědomit, že řízení destinace je komplexní proces, který je založen na kooperaci mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty cestovního ruchu, tzv. poskytovateli služeb a také na koordinaci v oblasti plánování, organizování a rozhodování v destinaci. Základním faktorem úspěšného fungování je také vzájemná komunikace (princip 3K). Podmínkou dobré kooperace a partnerství je výběr činnosti, ve kterých si podnikatelské subjekty nekonkurují, ale naopak se doplňují. HESKOVÁ, 2006 BIERGER10 rozlišuje tyto druhy kooperace subjektů v destinaci: • Horizontální kooperace mezi subjekty stejného oboru k dosažením výhod díky úsporám z rozsahu • Vertikální kooperace mezi subjekty různých odvětví k zajištění řetězce služeb s cílem optimalizace časové náročnosti, úrovně nákladů vztažené k dosažené kvalitě na základě úspor z dosahu a konkurenčních výhod • Laterární kooperace přes hranice odvětví s cílem výměny strategických zdrojů (konkurenční výhody, přístup na trhy atd.) • Využití heterogenních efektů aglomerací díky prostorové koncentraci různých aktivit, které je účinné, pokud je na trhu jasně umístěna centrální destinace, kdy mohou současní klienti destinace návazně využívat řadu nejrůznějších služeb v blízkosti destinace Podle VAJČNEROVÉ (2009) mezi součásti destinačního managementu patří: • Návštěvnický management (řízení počtu návštěvníků a ovlivňování jejich chování) • Model limitů přijatelné změny LAC (Limits to Acceptable Change - stanovení únosného zatížení území a využívání indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu) • Spektrum rekreačních příležitostí (zahrnuje lokalizační, realizační a selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v území) NOVÁKOVÁ11 definuje šest klíčových oblastí, na které je řízení destinace zaměřeno a díky kterým lze přispívat ke konkurenceschopnosti destinace: 1.
Společnost pro řízení destinací Pro destinaci cestovního ruchu je nezbytné, aby měla svou profesní organizaci, která ji bude řídit a uplatňovat na trhu. Toto vykonává společnost pro řízení destinací neboli organizace cestovního ruchu. VAJČNEROVÁ, 2009
2.
Systémy klíčových produktů Velmi důležitým předpokladem v otázce fungování destinace hraje roli správný výběr a určení klíčových produktů destinace. Ty představují pro-
10 11
In PALATKOVÁ, 2006 In HESKOVÁ, 2006
Literární přehled
25
gramově vybrané a sestavené produktové nabídky. Důležitým předpokladem pro organizaci klíčových produktů je kooperace všech zainteresovaných skupin v rámci závazného partnerství. HESKOVÁ, 2006 3.
Sítě pro využití trhu Tyto sítě jsou vytvářeny z fungujícího partnerství a vztahů mezi subjekty, které jsou zapojeny do managementu destinací. Tyto subjekty společně organizují prodejní sítě a dochází k toku aktuálních informací. Při budování sítě jsou zužitkovány poznatky logistiky. HESKOVÁ, 2006
4.
Brand management – řízení značek Podle PALATKOVÉ (2006) značky slouží jako vizuální nástroj pro návštěvníka destinace a zajišťují jeho první kontakt s destinací a jejími produkty. Vytvářejí identitu a image destinace, a pokud je proces budování a prosazení značky na trhu úspěšný, stává se značka skutečnou vzácností a nejvýznamnějším prvkem komunikační strategie. Se značkami se můžeme setkat například v propagačních materiálech, prospektech destinace či na veletrzích apod.
5.
Management kvality Kvalita je jednou z nejdůležitějších atributů, pro které se návštěvník rozhoduje v rámci svého nákupního rozhodování. Je proto důležité, aby management destinace navrhl kvalitní strategii kvality. Za tímto účelem byly vypracovány standardy kvality a systémy certifikací. Tyto standardy musí plnit každý subjekt zajímající se o nabízení produktů pod regionální značkou kvality. HESKOVÁ, 2006
6.
Management znalostí VAJČNEROVÁ (2009) uvádí, že rozvoj znalostí je nezbytnou součástí úspěšného řízení destinace, která si chce udržet svou konkurenceschopnost a také chce rozvíjet své klíčové produkty. Systém řízení znalostí je součástí čtyř vzájemně provázaných subsystémů: monitoringu příležitostí a know how (účast na konferencích, sledování statistik a mezinárodních trendů), vývoji nových klíčových produktů reagujících na současné případně budoucí požadavky trhu, oblasti marketingu (řízení konkurenčních vztahů, reklama, prodej destinace atd.) a rozvoji a využití informačních technologií.
Pokud jsou správně naplňovány uvedené klíčové oblasti působení destinačního managementu, je možné v destinaci dosáhnout systematického, harmonického a komplexní rozvoje, optimální využití přírodních a kulturních zdrojů, zlepšení komunikace mezi zainteresovanými aktéry cestovního ruchu, možnosti subjektů zapojit se do aktivit cestovního ruchu, zvýšení kvality turistických produktů a minimalizace negativních dopadů cestovního ruchu. HOLEŠINSKÁ, 2007
26
Literární přehled
3.5.1
Subjekty cestovního ruchu
Jak už bylo zmíněno výše, efektivita destinačního managementu je podmíněna úzkou spoluprácí mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu. Významným poskytovatelem služeb cestovního ruchu je nejen soukromý sektor, ale také sektor veřejný. Oba tyto sektory jsou úzce provázány a tak můžeme tvrdit, že jejich úspěchy závisí do značné míry na jejich vzájemné spolupráci. VAJČNEROVÁ, 2009 HOLEŠINSKÁ (2007) uvádí tři formy spolupráce subjektů cestovního ruchu: • Spolupráce mezi podnikatelskými subjekty • Spolupráce mezi veřejnoprávními subjekty • Spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými subjekty, tzv. publicprivate-partnership (PPP) Na základě těchto forem by měla probíhat spolupráce u následujících skupin subjektů (aktérů). Veřejný sektor Patří mezi nejčastější iniciátory spolupráce. Mezi hlavní úkol institucí veřejného sektoru patří poskytování služeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu. Příkladem těchto subjektů jsou příslušná ministerstva, krajské (městské, obecní) úřady, CzechTourism atd. VYSTOUPIL, HOLEŠINSKÁ, ŠAUER, 2007 Soukromý sektor Podnikatelské subjekty tvoří další významnou skupinu aktérů cestovního ruchu. Vesměs je tento sektor tvořen malými a středními podnikatelskými subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury. Mezi základní činnosti soukromého sektoru patří schopnost a ochota poskytnout odborné znalosti a přístup k finančním zdrojům, společná zodpovědnost za standardy ve svém odvětví, dodržování etikety, přispívání na zachování kulturního dědictví a ochranu životního prostředí nebo také spolupracovat s veřejným sektorem na zajištění bezpečnosti a bezpečí. Příkladem soukromých subjektů jsou hoteliéři a provozovatelé pohostinských zařízení, cestovní kanceláře, cestovní agentury, tour operátoři, dopravci a další poskytovatelé služeb cestovního ruchu. HOLEŠINSKÁ, 2007 Dobrovolný sektor Sektor, který zahrnuje organizace typu zájmových sdružení či asociací. Tyto organizace mohou svou právní formou patřit jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. Patří sem například Asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C.ČR), Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HO.RE.KA ČR) či Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. VYSTOUPIL, HOLEŠINSKÁ, ŠAUER, 2007
Literární přehled
27
Místní obyvatelstvo Nezbytnou skupinou subjektů cestovního ruchu jsou i obyvatelé destinace, kteří bývají často opomíjeni. Jsou to právě oni, kdo se dostávají do bezprostředního styku s návštěvníky destinace a dochází tak ke vzájemné interakci. Měly by být zohledňovány reakce místních obyvatel na návštěvníky a ty by se také měly stát jedním z indikátorů rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Obyvatelé by měli mít právo podílet se na činnostech destinační společnosti. HOLEŠINSKÁ, 2007 3.5.2
Organizace cestovního ruchu
Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002) se organizací cestovního ruchu (OCR) rozumí „organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejích produktů cestovního ruchu na trhu, realizující záměry destinačního managementu. OCR je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej destinace. Je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb v destinaci“. OCR je vytvářena proto, aby se při nabízení destinace na trhu cestovního ruchu postupovalo jednotným způsobem a aby se efektně koordinovala činnost všech zainteresovaných subjektů působících v destinaci. Přizpůsobení se změnám na trhu a odpovědnost za dosažené výsledky jsou dalším důvodem vzniku těchto organizací. KIRAĹOVÁ, 2003 Organizace cestovního ruchu může nabývat formy OCR zřizované a financované orgány veřejné správy, dobrovolného sdružení subjektů financovaných nejsilnějšími partnery. Poslední možností je OCR vznikající na základě spolupráce podnikatelských subjektů a subjektů veřejné správy. Na svou činnost získávají tyto organizace finanční prostředky z přidělených veřejných prostředků, příspěvků od obcí, místních poplatků, členských příspěvků, výnosů z vlastní podnikatelské činnosti nebo z fondů EU. VAJČNEROVÁ, 2009 Mezi hlavní úkoly, které má OCR patří (KIRAĹOVÁ, 2003): • Koordinace řízení cestovního ruchu v destinaci (tvorba koncepcí, strategií) • Optimalizace vlivů cestovního ruchu na destinaci v zájmu zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickým užitkem a sociálně-kulturními náklady a náklady na životní prostředí • Zvyšování dlouhodobé prosperity místních obyvatel • Maximalizace uspokojení návštěvníků • Vytváření souborného produktu, produktových řad a jejich komponentů včetně podpory prodeje produktů • Tvorba cenových strategií • Komunikace s návštěvníky a partnery • Zavádění moderních technologií do praxe
28
Literární přehled
• Maximalizace multiplikačního efektu cestovního ruchu v destinaci apod. Organizace cestovního ruchu působí ve čtyřech úrovních, mezi které podle RYGLOVÉ, BURIANA, VAJČNEROVÉ (2011) patří: • Lokální turistická organizace (např. Destinační management města Český Krumlov) • Regionální turistická organizace (např. Jihočeská centrála cestovního ruchu) • Národní turistická organizace (CzechTourism, British Tourist Authority) • Kontinentální turistická organizace V České republice je garantem cestovního ruchu agentura Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Cílem této státní příspěvkové organizace je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.12 CzechTourism byla zřízena Ministerstvem pro místní rozvoj, které je ústředním orgánem státní správy vykonávající politiku cestovního ruchu. CzechTourism je zastřešující organizace, která komunikuje s regionálními OCR, které pak jsou spojujícím článkem pro ostatní OCR v jednotlivých turistických oblastech daného regionu. RYGLOVÁ, 2009
3.6 Kvalita destinace cestovního ruchu Světová organizace cestovního ruchu uvádí13, že kvalita v cestovním ruchu představuje „uspokojení všech legitimních požadavků a očekávání klienta v rámci akceptované ceny, zahrnující určující kvalitativní faktory jako je bezpečnost, hygiena, dosažitelnost služeb cestovního ruchu, harmonie s lidským a přírodním prostředím“. Z této definice můžeme vyvodit, že kvalita cestovního ruchu by neměla obsahovat jakákoliv negativa pro zákazníky, jinými slovy to, co bylo slíbeno, musí být také dodrženo, dále že dosažení určité úrovně kvality není spojeno s dalšími výlohami. I přesto, že je vysoká úroveň služeb vítána, není možné, aby služba nebo produkt, které jsou nabízeny v určité ceně, značně převyšovaly zákazníkovo očekávání. Dalším vydedukovaným tvrzením je to, že kvality může být dosaženo u každého podnikatelského subjektu, který se zabývá cestovním ruchem a to, že kvalita v cestovním ruchu opakovaně stimuluje návštěvníky k zabezpečování udržitelnosti produktů cestovního ruchu. INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011 Kvalita destinace je jeden z nejdůležitějších aspektů, díky kterému dochází k diferenciaci destinace a s tím spojené využívání této konkurenční výhody. PALATKOVÁ (2011) ve svém díle definuje kvalitu jako to, co si přeje klient plus to, co mu navíc může nabídnout destinace ve srovnání s destinacemi konkurenčními. I z této definice se dá vyvodit, že hodnocení kvality může být dosti 12 13
Více v podkapitole 4.3 In INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011
Literární přehled
29
subjektivní. NEJDL (2011) uvádí, že to, co je kvalitní pro jednoho turistu, už nemusí být stejně kvalitní pro jiného. Pro zabezpečování kvality je důležité vědět, kdo je naším zákazníkem a které další subjekty patří k zainteresovaným stranám, jaké potřeby a požadavky mají jednotlivé zainteresované strany a k jakým účelům bude náš produkt sloužit MACUROVÁ (2012). Je zřejmé, že kvalita není trvalá, ale mění se s tím, jak se vyvíjejí potřeby účastníků cestovního ruchu, jejich přání, očekávání, znalosti či životní návyky. Důležité je, aby všichni spolutvůrci řetězce služeb v destinaci zajišťovali a udržovali kvalitu, jelikož zákazník si utváří svůj „obrázek“ o destinaci po celou dobu pobytu až do návratu domů. Pokud by nebyla jedna služba poskytnuta v žádoucí kvalitě, dojde k výpadku v komplexní kvalitě destinačního produktu, jelikož zákazník si tento negativní zážitek spojuje nejen s nekvalitním dílčím produktem, ale velmi často s celou destinací. NEJDL, 2011 Podle VAJČNEROVÉ (2009) se v evropských destinacích stala strategie zaměřená na kvalitu a diferenciaci nabídky prioritní, jelikož tyto destinace nemohou konkurovat cenou svých služeb exotickým oblastem. Gnoth a Bennett14 uvádějí, že kvalita v turismu je „minimální úroveň služby, kterou se organizace rozhodne nabízet s cílem uspokojení potřeb svých klientů. Zároveň je kvalita stupněm konzistence, kterou může organizace udržet při poskytování této předem určené úrovně služby“. SYSEL (2009) vytvořil zvláštní definici kvality „kvalita je hrdost na vlastní práci“. Tato definice zapojuje samotného pracovníka, který je tvořitelem produktu, do procesu kontroly. Pokud se na kvalitu podíváme z hlediska návštěvníka destinace, tak „kvalita vyjadřuje míru uspokojení potřeby návštěvníka destinace, neboli účastníka cestovního ruchu, kterou hodlal uspokojit konzumací zvoleného produktu cestovního ruchu“. NEJDL (2011) Z uvedených definic můžeme vyvodit, že kvalita je dána definováním potřeby, kterou má uspokojit a především charakterem návštěvníků a schopností pracovníků destinace dlouhodobě udržet potřebnou úroveň poskytovaných služeb. NEJDL, 2011 Dle PALATKOVÉ (2011) se pojem kvalita destinace se dá chápat třemi způsoby: 1.
2.
3.
14
kvalita jednotlivých služeb (produktů) odděleně v jednotlivých sektorech turismu v destinaci. Patří sem například kvalita hotelového ubytování, kvalita pláží, kvalita turistického informačního centra. „agregátní“ kvalita souhrnu služeb (produktů) destinace, jejíž měření a řízení je obtížnější a je realizováno např. národními systémy řízení kvality služeb v turismu; součástí hodnocení může být i kvalita veřejných služeb či volných statků. kvalita destinace, která je hodnocena nejen z pohledu návštěvníků destinace, ale i z pohledu rezidentů žijících v destinaci, jejíž monitorování a měření je nejsložitější.
In PALATKOVA, 2011
30
Literární přehled
Rommeis-Stracke15 definoval tři součásti kvality v destinaci, a to tzv. hardware (vybavení, funkce, estetika), sociokulturní a fyzické prostředí (zdroje, krajina, kultura, zvyky) a software (pohostinnost, služby, informační servis). Müller16 dodává, že kvalita destinace je závislá na kvalitě jednotlivých součástí. Její významnou část tvoří osobní kontakt návštěvníka a poskytovatele služby a existuje v každé cenové úrovni. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ (2011) ve svém díle uvádí, že při dnešním vývoji společnosti rostou i požadavky na úroveň a kvalitu služeb, dále to, že základem kvality je kvalita základní nabídky (tj. přírodní a kulturněhistorické atraktivity), odvozené nabídky (tj. infrastruktura CR, ubytování, stravování, atd.) a lidského faktoru, díky kterému může být pozvednuta nebo naopak znehodnocena. Dále uvádějí to, že poskytovatelé služeb na úrovni cestovní kanceláře nebo destinačního managementu by měli nabízet pouze produkty, které mají prověřeny, spolu s kvalitními službami. Podle autorů by mělo být definování kvality úzce spojeno s analýzou nákladů s výnosů, tzn. čím vyšší je kvalita, tak tím vyšší by měla být i cena. 3.6.1
Faktory ovlivňující kvalitu destinace
Kvalita destinace závisí na mnoha různých faktorech, které jsou založeny na základní definici turistické destinace a jejích charakteristických znaků. Měří se podle spokojenosti turistů se všemi zážitky, které v destinaci získali. VAJČNEROVÁ, ŠÁCHA, RYGLOVÁ, 2012 Faktory, které ovlivňují kvalitu destinace a vycházejí z faktorů ovlivňující rozvoj a rozmístění cestovního ruchu (uvedeny v kap. 3.2), definovali VAJČNEROVÁ, ŠÁCHA, RYGLOVÁ (2012) následovně: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
15 16
Přírodní atraktivity (podmínky přírodního charakteru, klimatické, hydrologické a morfologické podmínky, flora, fauna). Kulturně-společenské atraktivity (památky, kulturní zařízení, kulturní a sportovní události). Ubytování (struktura a úroveň ubytovacích zařízení). Stravování (struktura a úroveň stravovacích zařízení). Zážitkové aktivity (struktura a úroveň doplňkových zážitkových aktivit). Dopravní dostupnost (dostupnost destinace pro návštěvníky, dopravní infrastruktura). Místní doprava (možnosti místní dopravy v destinaci). Dostupnost a kvalita poskytovaných informací (Turistická informační centra, informační tabule). Předpříjezdová komunikace (propagace a distribuce služeb, rezervace).
In PALATKOVÁ, 2011 In PALATKOVÁ, 2011
Literární přehled
10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
17.
18.
19.
20.
31
Přijetí místními obyvateli (přátelský vztah obyvatel s návštěvníky). Produktové balíčky (vytvořené produktové balíčky, produkty destinace pro různé tržní segmenty). Image destinace (důležitost toho, jak je destinace vnímána). Hodnota peněz v destinaci (ceny zboží v destinaci). Pocit bezpečí (kriminalita). Unikátnost destinace (specifika destinace, rozdílnost destinace od konkurence). Aktivní destinační management (existence aktivní organizace, která se zabývá vývojem cestovního ruchu v destinaci, vytvářením kladné image destinace, zajištěním marketingových aktivit v oblasti cestovního ruchu). Kooperace (Public-Private-Partnership = spolupráce podnikatelských subjektů s veřejnými orgány, turistickými informačními centry, policií, managementem národních parků a jiné). Respektování ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti (výstavba nové infrastruktury je v souladu s přírodním prostorem destinace, ochrana kulturního dědictví – historických budov, folklóru, regionální kuchyně – ochrana přírodního prostředí, zapojení místních obyvatel – místní produkty, místní podnikatele). Spokojenost poskytovatelů služeb (jak jsou místní podnikatelé spokojeni s podporou jejich činností – podpora místní samosprávy, možnost zapojení do rozvojových plánů, možnost získání poradenství v oblasti získávání dotací a jiné). Spokojenost místních obyvatel (jak jsou místní obyvatelé spokojeni s kvalitou života v destinaci – jestli se místní samospráva zajímá o názory obyvatel, zda obyvatelé cítí pozitivní nebo negativní dopady rozvoje cestovního ruchu).
3.7 Řízení kvality v destinaci turismu Organizace destinačního managementu hraje v systému řízení kvality v destinaci hlavní roli. Nejenže tento systém vytváří, ale i kontroluje a nese odpovědnost za jeho zabezpečování. Dále zjišťuje a vyhodnocuje stav kvality v destinaci a vyhodnocené poznatky předkládá partnerům destinace. Další aktivitou organizace destinačního managementu je včlenění obecně známých konceptů či metod hodnocení a řízení kvality do aktivit v destinaci. Tyto koncepty seznamují subjekty cestovního ruchu s kvalitativními standardy, jejich udržování a aktualizování. Ve vyspělých destinací může být systém řízení kvality doplněn národními systémy kvality cestovního ruchu. NEJDL (2011)
32
Literární přehled
Podle normy ČSN EN ISO 9000:200617 bychom management kvality mohli definovat jako „koordinované činnosti pro vedení a řízení organizace pokud se týče kvality. Management kvality zahrnuje stanovení politiky kvality a cílů kvality, plánování kvality, řízení kvality, prokazování kvality, zlepšování kvality“. NEJDL (2011) říká, že pro správné fungování managementu kvality je nutné dodržovat několik základních podmínek: • Nutnost znát konzumenta služeb pro správné stanovení norem • Destinace musí být vymezena co nejpřesněji • Potřeba strategického plánování zajišťující součinnost různých subjektů a koordinaci Podle VAŠTÍKOVÉ (2008) se lze na hodnocení kvality dívat ze dvou úhlů, z pohledu zákazníka a z pohledu organizace. Hodnocení kvality je dáno zejména jejich zkušenostmi, znalostmi a vlastní představou o kvalitě té určité služby. Například u ubytovacích služeb můžeme hodnotit dostupnost daného podniku, čistotu a vybavení pokojů, ochotu personálu či doplňkové služby. U dopravních služeb zase bezpečnost, rychlost, a další služby během jízdy. INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011 3.7.1
Kvalita z pohledu zákazníka
Nehmotnost služby, neskladovatelnost služby, pomíjivost služby, značné odlišnosti požadavků různých zákazníků na provedení téhož typu služby, náhodnost příchodu požadavků – tak se podle MACUROVÉ (2012) vyznačují služby v cestovním ruchu z hlediska zabezpečování kvality. Mezi kritéria, která používá zákazník při hodnocení kvality služeb v cestovním ruchu podle VAŠTÍKOVÉ (2008), patří: • Hmotné prvky (technický stav a vzhled zařízení, budov, oblečení a vzhled zaměstnanců, standardní zpracování hmotného produktu, který je součástí dodávky služeb) • Spolehlivost (přesnost výkonu služeb, naplnění užitku spojeného s poskytnutím služby) • Schopnost reakce (schopnost reagovat na požadavky zákazníka, vstřícnost a snaha, adaptabilita) • Jistota (schopnosti, kvalifikace, zdvořilost, důvěryhodnost, bezpečnost) • Empatie, pochopení (vcítění se a pochopení potřeb a požadavků zákazníka, snadný přístup ke službě, dobrá komunikace) Hodnocení kvality služeb z pohledu zákazníka se provádí pomocí primárního marketingového průzkumu, nejčastější formou tohoto průzkumu názorů zákazníků je dotazování, ale u některých služeb lze využít i pozorování. Další meto17
In MACUROVÁ, 2012
Literární přehled
33
dou, kterou můžeme využít, jsou stálé zákaznické panely. Tato technika sdružuje na podnět organizace poskytující službu častější uživatele služeb, kteří si sdělují názory na kvalitu služeb. Tento panel může být použit i při hodnocení nově zavedené nebo zdokonalené služby. Další využívanou metodou je studie vnímání hodnoty zákazníkem. Jedná se o kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu, jejímž cílem je získání názorů zákazníka na organizaci. Tato studie, která by měla vést ke zdokonalování služeb, využívá hloubkových interview a skupinových diskuzí. VAŠTÍKOVÁ, 2008 SERVQUAL, tak se nazývá klíčový model pro hodnocení kvality služeb. Vychází ze dvou základních pohledů na kvalitu služeb, a to: • Kvalita je souhrnem vlastností, které se liší z hlediska svého relativního významu pro různé druhy služeb. • Kvalitu lze po určení základních vlastností služby alespoň částečně hodnotit pomocí spokojenosti zákazníků. Hodnocení určujeme na základě rozdílu mezi očekáváním zákazníka a dosaženou zkušeností. Pro tento model je typické to, že pracuje s pěti oblastmi, do kterých patří fyzické vlastnosti, spolehlivost, ochota, důvěryhodnost a empatie. Je založen na tzv. GAP modelu neboli modelu mezer. Metodikou tohoto modelu je práce s mezerami mezi jednotlivými složkami procesu poskytování služeb, které zákazník vnímá a tím vyhodnocuje úroveň poskytované služby. Zákazník tedy hodnotí již před poskytnutím služby, jaké očekává vlastnosti a poté, jaká úroveň služeb mu byla poskytnuta. Mohou nastat následující situace: 1. Poskytnutá služba se shoduje s očekáváním zákazníků. 2. 3.
Očekávání kvality poskytnuté služby bylo vyšší než kvalita obdržené služby. Hodnocení poskytnuté služby převýšilo očekávání.
Dobrá kvalita je charakteristická tím, že hodnocení poskytnuté služby je vyšší než očekávané. Další metodou, která nám pomáhá zjišťovat kvalitu služeb, je technika kritických případů (CIT – Critcal Incident Technique). Tato technika, která identifikuje vznik zdroje uspokojení a neuspokojení zákazníků poskytovaných služeb, je založena na sběru rozhovorů vedených přímo se zákazníky služeb, kteří popisují situace, které vznikly během realizace služby. Poté se tyto situace analyzují a klasifikují. VAŠTÍKOVÁ, 2008 3.7.2
Kvalita z pohledu organizace
Pokud se hodnotí kvalita z pohledu organizace, může se využít fingovaného nákupu nebo auditu. Fingovaný nákup (ang. mystery shopping) je metoda, která je založena na výzkumu kvality služeb prostřednictvím pověřených osob (např. pracovníků výzkumných agentur), kteří mají za úkol provést fingovaný nákup služby. V průběhu nákupu pak tyto osoby sledují to, jak se chovají prodejci, ověřují jejich od-
34
Literární přehled
bornost, vzhled a průběh poskytování služby. Může nastat i umělé vyvolání netypické situace, během které si pověřená osoba ověřuje chování personálu. Tato metoda si klade na cíl stanovení předpisů a norem pro provádění zkoumaných služeb, kritérií a standardů podléhající hodnocení kvality poskytování služby. Audit je další možností, jak lze hodnotit kvalitu. Nevýhodou této metody je skutečnost, že zde není zainteresována „veřejnost“ nebo jen povrchově. VAŠTÍKOVÁ, 2008 3.7.3
Koncepce řízení kvality
V současné době v zemích Evropské unie existují tři různé koncepty řízení kvality. VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ (2010) je definují jako: 1.
standardy kvality založené na dodržování standardů vybavenosti vypracovaných pro různá odvětví,
2.
systémy založené na ISO normách,
3.
systémy komplexního managementu kvality
Standardy kvality založené na dodržování standardů vybavenosti Některé podniky si vytváří své vlastní standardy jakosti a požadavky na tyto systémy jsou včleněny do norem a vnitropodnikových předpisů. Dodržovat tyto normy a předpisy musí i dodavatelé těchto podniků. Pro tyto požadavky je typická větší náročnost než u požadavků ISO norem. VAŠTÍKOVÁ, 2008 Systémy založené na ISO normách Systémy založené na ISO normách se dají uplatnit ve všech oborech. Jejich struktura je ale velmi obecná (nestanovují přesné způsoby plnění požadavků), takže je nutné, aby byly v jednotlivých oborech a organizacích správně interpretovány. Mnohé malé a střední podniky jsou od zavedení tohoto systému kvality odrazeny kvůli vyšším nákladům, které jsou spojeny se službami poradenských a certifikačních společností. VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010 Podle PALATKOVÉ (2011) byly pro oblast turismu zavedeny v systému ISO následující technické normy: • ČSN EN 13 809 Služby cestovního ruchu – Cestovní agentury a cestovní kanceláře (Touroperátoři) – Terminologie, Praha, ČNI, 2004; • ČSN EN ISO 18 513 Služby cestovního ruchu – Hotely a ostatní kategorie turistického ubytování – Terminologie, Praha; • ČSN EN 14804 Poskytovatelé jazykových studijních pobytů - Požadavky, Praha, ČNI, 2006; • ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, penzion a motel, Praha, ČNI, 2007 ČNI, 2004; • EN 15 565:2008 Tourism Services – Requirements for the provision of professional training and qualification programmes of tourist guides, Brussels, CEN, 2008
Literární přehled
35
Normy ISO 9000 patří k nejrozšířenějším především v Evropě a jsou orientované na vrcholový management. V roce 2000 byly provedeny změny těchto norem, kdy došlo k silnějšímu zaměření na spotřebitele. Tyto normy využívají spíše větší firmy, pro ty menší by byly nesmírnou zátěží, ale jelikož mají hlavní podíl na subjektech v destinaci, přistupují především evropské destinace k vytváření národních systémů řízení kvality. Výhodou ISO norem je mezinárodní působnost, povědomí o normách a jejich důvěryhodnost mezi klienty. PALATKOVÁ, 2011 Systémy komplexního managementu kvality MATEIDES, ĎAĎO (2002) uvádějí, že komplexní management kvality je přístup, který je založený na účasti všech členů organizace. Za cíl si klade dosáhnutí dlouhodobého úspěchu prostřednictvím uspokojování zákazníků a prospěchu všech členů podniku a společnosti. EFQM je manažerský model excelence využívající zásadní koncepty komplexního řízení kvality (TQM) do strukturovaného systému řízení. Tento model, který je jakýmsi souborem doporučení podnikatelskému i veřejnému sektoru, je zaměřen na rozvoj organizace, kterého dosahuje za použití prověřeného modelu sebehodnocení. VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010 Integrovaný model kvality (IQM) je model vycházející z modelu výjimečnosti EFQM a je vhodný pro použití v turistických destinacích. Koncepce integrovaného managementu kvality, která byla vytvořena za účelem uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu, spojuje ve svém přístupu čtyři klíčové prvky: spokojenost turistů, spokojenost místního odvětví cestovního ruchu, kvalitu života místních obyvatel a kvalitu životního prostředí. Pokud by se naskytla jakákoliv nerovnováha, byla by značně ovlivněna celková kvalita destinace a produktu cestovního ruchu. INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011 „Qualitest“ je manuál, který se využívá při měření kvalitativních výkonů destinace cestovního ruchu. Jsou jím měřeny uvedené klíčové prvky IQM. Tento opakující se proces si klade za cíl stále zvyšování kvality. VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010 Indikátory vnímání kvality podmínek (QPCI), které bývají považovány za vstupní body managementu kvality, slouží jako ukazatele úrovně spokojenosti turistů a místních poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Jsou získávány z průzkumu, který je založen na subjektivních názorech respondentů. Indikátory kvality managementu (QMI) jsou kvalitativními indikátory založené na sebehodnocení managementu destinace. Indikátory kvality výkonu (QPI) jsou kvantitativnímu indikátory, které jsou objektivním protějškem QPCI. VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010 3.7.4
Přístupy zajišťující a symbolizující kvalitu v cestovním ruchu
Klasifikace (také kategorie, třída, zařazení, ohodnocení) je jedním z přístupů symbolizující kvalitu v cestovním ruchu. Je spojována s materiálními znaky zařízení cestovního ruchu. Tento systém je postaven na hodnocení vybavení podniku a rozsahu poskytovaných služeb. Podle toho pak řadí podniky do určitých
36
Literární přehled
tříd. Cílem klasifikace je zachování určitého standardu a dodržování příslušné kvality poskytovaných služeb. Obchodní značky jsou dalším z přístupů, které lze využít při zajišťování kvality. Značka se může stát charakteristickou třídou, která bude představovat řadu znaků kvality. Značku kvality mohou získat podniky, které naplní normy stanovené jejich vlastními národními organizacemi cestovního ruchu nebo jinou organizací, která je zřízena k tomuto účelu. Jako osvědčení či potvrzení kvality výrobku, služby či činnosti můžeme využít certifikace. Certifikace nezasahuje do úrovně kvality, neboť ta je určena samotným podnikem. Podnik cestovního ruchu má možnost podstoupit certifikaci a uveřejnit ji, jelikož ho o to mohou požádat obchodní partneři. Dalším důvodem může být například domněnka toho, že s pořízením certifikace se zvýší konkurenční výhoda podniku oproti ostatním podnikům. INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011 3.7.5
Kontrola kvality
Kontrola a trvalé monitorování je nutný předpoklad toho, jak udržet vysokou kvalitu služeb. Kontrolu zajišťují jak odpovědné orgány, které vyžadují dodržování povinných norem, tak mohou podniky přijímat různá dobrovolná omezení a normy chování a postupů. Kvalita může být sledována i z pohledu zákazníka. Zde se jedná například o nejrůznější žebříčky či ankety. RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 Kontrola zastává dvě základní funkce, poznávací a ovlivňovací. Pro funkci poznávací je typické to, že řídící pracovník získává informace o průběhu činností v podniku, a poté zjišťuje rozdíly mezi skutečným stavem a stavem žádaným. Funkce ovlivňovací se vyznačuje tím, že na základě zjištěných poznatků se snaží řídící subjekt buď ovlivnit činnosti tak, aby pokračovaly žádoucím směrem, který je předem určen, nebo upravovat dřívější rozhodnutí. INDROVÁ, HOUŠKA, PETRŮ, 2011
Vlastní práce
37
4 Vlastní práce 4.1 Základní informace o destinaci Český Krumlov je jedním z klenotů České republiky. Město, které je známé především pro své unikátní památky a historické jádro města, je jedním z 12 českých hmotných památek, které se můžou pyšnit zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO. První písemná zmínka o městě se datuje k roku 1253, kdy se zde usídlil rod Vítkovců. Po jejich vymření, roku 1302, získali Krumlov Rožmberkové. Ti byli ve své době považováni po králi za nejmocnější šlechtický rod v Čechách. Za tři staletí jejich vlády město jen vzkvétalo. Stavěly se honosné měšťanské domy, významně se rozvíjela řemesla a obchod, původní hrad byl přestavěn do podoby zámeckého sídla a celé město získávalo renesanční šat. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodiny, postoupil Krumlov císaři Rudolfu II. Habsburskému. Poté zde ještě vládl rod Eggenbergů, díky kterému bylo vystavěno dodnes dochované zámecké barokní divadlo, a Schwarzenbergů. Ti provedli poslední úpravy do podoby města. Dnes je toto město oblíbeným cílem jak pro tuzemské návštěvníky, tak i pro návštěvníky ze zahraničí.
Obr. 2 Poloha Českého Krumlova Zdroj: Přepracováno z www.lazenskepobyty.cz
4.1.1
Fyzicko-geografické podmínky
Město Český Krumlov se nachází v jižních Čechách, nedaleko od hranic s Rakouskem a Německem. Od Českých Budějovic, jakožto centra Jihočeského kraje, je vzdáleno 25 km jihozápadním směrem. Leží v prostoru mezi horským pásmem Šumavy a Blanským lesem, který je chráněnou krajinnou oblastí s nejvyšším vrcholem Kletí (1084 m n.m.). Kleť je hojně navštěvovaným místem
38
Vlastní práce
v průběhu celého roku. Za příznivého počasí jsou vidět nádherná panoramata Alp, Šumavy či Českobudějovické pánve. Severozápadně od města nalezneme Vyšenské kopce, jež jsou národní přírodní rezervací. Oblast mezi Lipenskem a Krumlovem vyplňuje Českokrumlovská vrchovina typická svou zvláštní zrašeliněnou plošinou. Okres Český Krumlov náleží ke dvěma klimatickým oblastem, k mírně teplé a chladné oblasti. Průměrná roční teplota je pohybuje okolo 7,5°C. Nejteplejším měsícem bývá červenec s průměrnou teplotou 17°C, nejchladněji je pak v lednu, kdy se průměrně naměří -2,5°C. Za rok je průměrně 120 dní, kdy teplota spadne pod bod mrazu. Vzhledem k tomu, že se okres vyznačuje značnou členitostí, se množství spadlých srážek pohybuje od 600 mm do 1000 mm za rok. Krumlovem protéká od jihozápadu směrem na severovýchod řeka Vltava. Mezi její nejznámější přítoky patří říčka Polečnice nebo Chvalšinský potok. Přirozené vodní plochy se zde nevyskytují. Největší umělou nádrží je Lipno, které je 25 km vzdálené. Mezi místní vodní plochy patří rybník Sebevrah či rybník Horní Brána. V roce 2002 zasáhly město ničivé povodně, jež jsou každoroční hrozbou. Český Krumlov svou rozlohou zaujímá přibližně 2216 ha a administrativně se člení na 10 městských částí: Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádražní Předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Slupenec, Vnitřní Město a Vyšný. 4.1.2
Demografické ukazatele
Podle Českého statistického úřadu žije ve městě 13 348 obyvatel. Přirozený přírůstek obyvatel, který je rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých, činil -5 osob. Ve sledovaném roce se migrační saldo zastavilo na hodnotě -125, z toho se přistěhovalo 263 osob, vystěhovaných bylo 388. Celkový přírůstek obyvatel, který ukazuje součet hodnot přirozeného přírůstku a migračního salda, byl -130 osob. Průměrný věk dosáhl na 41,2 let. Skupina obyvatel ve věku 0-14let a 65let a více tvořila shodně okolo 15% z celkového počtu obyvatel. Podle statistik se odehrálo 63 sňatků a 57 manželství bylo rozvedených.18 4.1.3
Ekonomické ukazatele
Míra nezaměstnanosti v roce 2011 vystoupala na 8,5%, přičemž v roce 2010 činila 9,6%. Můžeme tedy zhodnotit, že nezaměstnanost ve městě klesla o 1,1 procentního bodu. V minulém roce bylo evidováno 788 osob na pracovním úřadě, z toho 375 osob zde bylo do 3 měsíců a 185 nezaměstnaných více než rok bez nalezení práce. O jedno volné pracovní místo se uchází dle statistik 41,5 osob. Průměrná výše hrubé mzdy v kraji činí 23 199Kč. Mezi obyvateli s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v Českém Krumlově je 6 754 ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních obyvatel je 5 952.
18
Údaje za rok 2011
Vlastní práce
39
4.2 Analýza destinace podle „6 A“ 4.2.1
Atraktivity
Areál státního hradu a zámku Český Krumlov Nejznámější historickou atraktivitou destinace je Státní hrad a zámek Český Krumlov. Tato dominanta a zároveň i symbol města je jedním z největších hradních komplexů v Evropě. Tento původně gotický hrad ze 13. století byl v 16. století renesančně přestavěn. Konečná podoba se zrodila v 17. a 18. století, kdy byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Tato památka nabízí svým návštěvníkům interiérové i exteriérové prohlídkové trasy a to od dubna do konce října. Zámecká věž, která je otevřena po celý rok, nabízí nádherný pohled na celé město, ale dříve než se návštěvníci dostanou na její vrchol, je nutné zdolat 162 schodů. Zámecké lapidárium je sklepním prostorem, který je dlouhý 48 m a široký 8,5 m. Jsou zde uloženy originály soch z Plášťového mostu a zámecké zahrady. Unikátem, který téměř nemá ve světě obdoby, je Barokní zámecké divadlo. V této na první pohled nenápadné budově se dochovalo kromě scény samotné i původní vybavení, například kulisy, kostýmy, dekorace či libreta, ale také jevištní technika, díky které můžou návštěvníci i dnes slyšet stejné dunění hromu či svist větru tak, jak ho slyšeli diváci před 250 lety. Renesanční palác, který přiléhá k zámku, od roku 2011 slouží pro celoročně otevřenou expozici Hradního muzea. Zde mohou návštěvníci vidět model středověkého krumlovského hradu, původní gotické vitráže z hradní kaple, portréty dávných majitelů, řadu privilegií a listin nebo mincovnu a zbrojnici s uniformami knížecí schwarzenberské gardy. Kromě další řady exponátů jsou zde vystaveny ostatky svatého Reparáta. V prostoru pod hradním komplexem se nacházejí Václavské sklepy, kde jsou pravidelně pořádány mezinárodní výstavy keramické tvorby, které jsou veřejně přístupné v průběhu hlavní turistické sezóny. Součástí zámeckého areálu je i zámecká zahrada založená v 17. století. V tomto nádherném prostředí s kaskádovitou fontánou, francouzskými záhony a rokokovým letohrádkem Belarie mohou turisté navštívit otáčivé hlediště, které je jedinečným divadelním fenoménem. Tento krumlovský unikát byl původně poháněn lidskou silou a byl určen pouze pro 60 diváků. V dnešní době může představení navštívit až 650 diváků, pro které každoročně od června do konce srpna hraje svá přestavení Jihočeské divadlo České Budějovice. V posledních letech se často objevovaly názory, které upozorňovaly na to, že divadlo je umístěno v autentickém historickém prostoru zahrady, který je narušován právě touto „komerční atrakcí“. O jeho dalším působení se ještě bude rozhodovat, každopádně po nejbližší roky zůstane divadlo chloubou Českého Krumlova. Poslední atraktivitou, která se nachází v prostoru zámku, je medvědí příkop, kde žijí 4 medvědi. Je to oblíbený cíl zejména pro rodiny s dětmi. Další atraktivity Kostel sv. Víta je gotickou stavbou, která byla vytvořena mezi léty 1407 - 1439. Tato památka uchvátí své návštěvníky především vysokou klenbou, která patří
40
Vlastní práce
k nejstarším v Evropě, a bohatou malířskou výzdobou. Najdeme zde hrobku Viléma z Rožmberka. Mezi další navštěvovaná místa patří Minoritský klášter pocházející ze 14. století, který je pozdně gotickou stavbou. V roce 1909 byla postavěna synagoga s osmibokou věží a s užitím novorománských prvků. V dnešní době se pracuje na její obnově, která povede k navrácení původnímu využití jako náboženského stánku. V Krumlově se nachází také židovský hřbitov, kde je dochováno kolem 100 náhrobků od doby založení hřbitova roku 1891 do poloviny 20. století. Na náměstí Svornosti nacházejícího se v historickém centru města můžou turisté spatřit kašnu s morovým sloupem a se sochami patronů a ochránců města. Další historickou stavbou na náměstí je renesanční radnice, kterou v průčelí zdobí 6 lomených oblouků. Na čelní fasádě je nakreslen znak města, země České, znak rodu Eggenberků a Schwarzenberků. V současné době se zde nachází Městský úřad, městská policie a Muzeum útrpného práva. Mezi nejcennější památky historického centra patří Krčínův dům. Jedná se o dvoupatrový nárožní dům s náročně malovanou renesanční omítkou s počátky již ve 14. století. Jedním z jeho majitelů byl známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Budějovická brána je jednou z 9 městských bran, která je dochována dodnes. Na její vnitřní straně je fresková výzdoba se slunečními hodinami. Grafitový důl je atraktivita, která turisty zavede do podzemí, kde se dozví něco o hornické historii na Českokrumlovsku, vyzkouší si, v jakých podmínkách horníci v dolech pracovali a jaké stroje používali a mnoho dalších zajímavostí. Každý účastník prohlídky, která je vedena průvodcem, je vybaven speciálním oblečením a důlní lampou. Vaření piva je tradicí již od založení města. V 17. století byl založen městský pivovar Eggenberg, který je dodnes zachován a za poslední roky se toto stejnojmenné pivo dostalo do podvědomí jak návštěvníků regionu, tak i na zahraničních pivních trzích. V pivovaru je možnost sjednání prohlídky, která je návštěvníky hojně využívaná. Tak se lze dozvědět, jaké jsou výrobní postupy piva včetně jeho degustace. Muzea Součástí expozice Muzea Fotoateliéru Seidel jsou dochované a stále funkční fotoaparáty, obrovské množství unikátních dobových snímků, fotopohlednice, skleněné negativy a další unikátní předměty pocházejí z ateliéru rodiny Seidelových. Součástí prohlídky jsou i ukázky toho, jak se původně vyráběly fotografie a pohlednice. Expozice dává také nahlédnout do života rodiny Seidlů díky restaurovanému nábytku a osobním věcem, které jsou zde k vidění. Muzeum je celoročně otevřeno a prohlídky jsou uskutečňovány pouze za doprovodu průvodce. Pro ty, co se zajímají o svět motorů, je možnost navštívit Muzeum historických motocyklů. V současnosti je k vidění 20 motocyklů domácí i světové výroby a další předměty související s historií motorismu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno celoročně otevřené Muzeum loutek. V něm je k vidění na 200 historických loutek či originál mechanického divadla z roku 1815. Muzeum Marionet je dalším, ve kterém lze najít loutky. Expozice je doplněna o moderní loutkářské výtvarnictví ze sbírek Národního divadla Marionet. Návštěvník Muzea stavebních dějin a řemesel pozná stavební historii středověkého města.
Vlastní práce
41
Výstavu mučících nástrojů je možné navštívit v Muzeu útrpného práva. K vidění je přes 100 exponátů a desítky dobových rytin. Zážitek je ještě více umocněn zvukovými a audiovizuálními efekty. Po celý rok je také možné shlédnou výstavu ve Wax muzeu, kde jsou vytvořeny voskové figuríny slavných osobností. Výlet do minulosti zajišťuje návštěva Regionálního muzea, kde na návštěvníky čeká mnoho zajímavostí z dějin a kultury města a okolí. Součástí jedné z expozic je unikátní keramický model města, který představuje historické centrum města kolem roku 1800. Galerie Kulturní dominantou města je Egon Schiele Art Centrum, které je věnované světoznámému umělci, malíři a grafikovi Egonu Schielemu. Galerie nabízí uměleckou tvorbu klasického umění 20. století a celé řady světových i domácích současných umělců. Roční reprezentační výstavy, které se zaměřují na tvorbu převážně českých autorů, probíhají v galerii Dům fotografie. Součástí galerie je i bohatá nabídka odborné literatury o fotografii a další publikace, které s fotografiemi souvisejí. Kulturní akce Masopust – typická obnovená tradice spojená s pochodem masek, pouličními divadelníky, kejklíři a muzikanty. Kouzelný Krumlov – koná se vždy 30.4. - 1.5. na počest nadcházejícího měsíce lásky. K vidění je čarodějnický rej, stavění májky, hudební vystoupení a lampiónový průvod. Prvního května poté program pokračuje Dnem otevřených muzeí a galerií s volným vstupem a náměstí Svornosti se přejmenuje po dobu celého května na náměstí Lásky. Rally Český Krumlov – již od roku 1971 se silnice v okolí města během posledního květnového víkendu stanou dějištěm FIA Evropského poháru v rally a Mezinárodního mistrovství České republiky. Součástí tohoto víkendu bývá i Mistrovství ČR v rally historických automobilů a Rally Legend Show. Otáčivé hlediště – výjimečný kulturní zážitek, který se odehrává pod širým nebem, na své diváky působí v podobě činohry, opery či baletu. Slavnosti pětilisté růže – v 2. polovině června se město proměňuje do doby posledních Rožmberků. K vidění jsou rytířské turnaje, řemeslné trhy, pouliční divadla, kostýmový průvod či ohňový průvod. Víkend vyvrcholuje překrásným ohňostrojem. Festival komorní hudby – na tuto mezinárodní kulturní událost přijíždějí významní čeští i zahraniční umělci. Perlou tohoto festivalu je takzvaná Barokní noc, která je věrnou interpretací zámecké slavnosti z 18. století. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov – tento nejdelší festival v České republice trvající déle než měsíc je svým hvězdným obsazením jednou z nejprestižnějších hudebních akcí u nás. Festival se prezentuje jako mnohožánrová hudební přehlídka oslovující široké spektrum cílových skupin. Mnozí čeští i zahraniční umělci, mezi které patří Eva Urbanová, Renée Fleming, Pavel Šporcl, Alison Bolshoi a další, se rádi opakovaně vracejí.
42
Vlastní práce
Jazzky Krumlov – na počátku září se uskutečňuje tento víkendový festival, kdy se na mnoha netradičních místech, v kavárnách, hospůdkách a barech představují špičkoví domácí i zahraniční interpreti z oboru jazzové a alternativní hudby. Den s handicapem – den, kdy ve městě dočasně zmizí všechny schody a překážky a stane se tak volně dostupné i pro handicapované. Dny evropského dědictví – umožňují nahlédnout do míst významných památek, která nejsou běžně přístupná a seznámit se s jejich historií i způsobem záchrany a obnovy. Festival barokních umění – během této kulturní akce zazní v historických prostorách města tóny dobových skladeb, chrámová hudba v klášterním kostele a barokní opera v zámeckém barokním divadle. Svatováclavské slavnosti – tradiční podzimní slavnosti, které nabízejí kromě kulturních i bohaté gastronomické zážitky. Součástí je i přehlídka folklórních souborů či svatováclavský jarmark. Ekofilm – na nejstarším mezinárodním festivalu tohoto typu mohou návštěvníci shlédnout soutěžní snímky, jejichž hlavním tématem jsou krásy přírody i kulturního dědictví, etnologické či sociologické otázky. Krumlovský vodácký maraton – nejnavštěvovanější říční maraton v České republice, kdy se střetávají amatéři i mezinárodní elita vodáckého sportu. Bohatý program je určen jak pro vodáky, tak i pro širokou veřejnost. Advent a Vánoce – tato zimní událost je spojována především s rozsvícením vánočního stromu, koledami, mikulášskou nadílkou, staročeským vánočním trhem či živým Betlémem. 4.2.2
Dostupnost
Dostupnost města Český Krumlov je relativně dobrá. Nejvýznamnější je napojení města na silnici I/39, která navazuje na silnici I/3 (E55). Žádné dálnice ani rychlostní silnice ve městě nelze očekávat. V okolí města, kde vede již zmiňovaná silnice I/3 (E55), se nově buduje dálnice D3 a rychlostní silnice R3, které povedou podél současné silnice I/3. Tato dálnice by měla vést z Prahy přes oblast středních Čech a dále do jižních Čech, přes Tábor a České Budějovice, a dále na jih na hraniční přechod Dolní Dvořiště. Bohužel tato stavba, která se staví již několik let, je neustále pozastavována převážně z důvodu nedostatku peněžních prostředků. Městem prochází tedy jedna komunikace I. třídy, dvě komunikace II. třídy, na něž se napojují komunikace III. třídy a další účelové a místní silnice. Tyto silnice zprostředkovávají propojení jednotlivých městských částí a napojení na objekty ve městě. Veřejnou autobusovou dopravu ve městě zprostředkovává 31 linek osmi dopravních provozovatelů. Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a RAMVEJ BUS s r.o. Domoradice. Parkování ve městě je v hlavní sezóně někdy obtížnější. V těsné blízkosti centra návštěvníci mohou využít zhruba 680 parkovacích míst pro osobní automobily na parkovištích s označením P1 – P4, která jsou v docházkové vzdálenos-
Vlastní práce
43
ti cca 5-10 minut od historického centra. Pro zájezdové autobusy je k výstupu a nástupu určen BUS STOP, poté tyto autobusy parkují na odstavném parkovišti PBUS. Pro krátkodobější stání lze využít i parkovací místa na místních komunikacích s parkovacími automaty. V historickém centru města je pěší zóna a automobily tam smí vjet, jen pokud mají zvláštní povolení vydané městským úřadem. Při cestování uvnitř města (i v historické části) mohou turisté využít 6 taxislužeb, které jsou k dispozici během celého dne. Kromě silniční dopravy se můžou turisté do města dostat železniční dopravou po trati č. 194 vedoucí z Českých Budějovic, přes Český Krumlov, do Černého Kříže. Tento druh dopravy ale nebývá příliš často využívaný turisty, jelikož železniční zastávka není vhodně umístěna. Nachází se v severní části města a od centra je vzdálená přibližně 2,5 km. Nejbližší letiště je vzdáleno 24 km od města v obci Planá u Českých Budějovic. Toto původně vojenské letiště se postupně rozvíjí a do tří let by mělo být standardní, přiměřeně velké regionální letiště, které bude schopno odbavit 10 středně velkých letadel denně. Plně funkční mezinárodní letiště se nachází 70 km daleko v rakouském městě Linz nebo v Praze, která je 180 km daleko. 4.2.3
Doplňkové služby
Doplňkových služeb, mezi které patří například služby informační, bankovní, poštovní či směnárenské, nabízí město celou řadu, proto je zde uvedeno jen několik z nich. V Českém Krumlově existují hned 3 instituce, které se zabývají informačními službami. Jedná se o Informační centrum Český Krumlov19, Zámecké informační centrum a Český KRUM LOVE s r.o. Zámecké informační centrum zajišťuje ubytování, vstupenky na různé akce, dopravu či prohlídky města pro návštěvníky. Agentura Český KRUM LOVE se především zaměřuje na ubytovací služby. Je napojena na síť místních hotelů, penzionů a hostelů, díky které není těžké sehnat nocleh i pro nejnáročnějšího zákazníka. Všeobecné informace o městě a regionu poskytuje formou webových stránek oficiální informační systém, který je od roku 2004 v majetku města. Ve spolupráci s informačním centrem a destinačním managementem vytváří nové moderní aplikace virtuálního marketingu ve třech jazykových verzích. Získal několik ocenění za nejlepší webovou prezentaci města. Ve městě se nachází jedna nemocnice, která zabezpečuje poskytování zdravotnických služeb. Nemocnice disponuje s lůžkovým oddělením ARO, dětským a novorozeneckým, gynekologicko-porodnickým, chirurgickým, interním a oddělením následné péče. Gynekologická, chirurgická, interní ambulace jsou ambulantní oddělení nemocnice. Ve městě existuje 5 dostupných lékáren. V rámci finančních služeb je k dispozici množství bank, bankomatů. Ty jsou soustřeďovány především v oblasti historického centra města. Dále jsou ve měs19
Více v podkapitole 4.3
44
Vlastní práce
tě dostupné pobočky pojišťoven, finanční úřad či instituce provozující směnárenskou činnost. Je možné využít také služeb v oblasti kadeřnictví, kosmetiky, wellness, solária či tetovacích salónů. Možnost relaxace a léčivé účinky přináší návštěva solné jeskyně. 4.2.4
Vybavenost
V Českém Krumlově se mohou návštěvníci města ubytovat v celkem 79 zařízeních, které celkově disponují 1010 pokoji a 2292 lůžky. Hotel Růže, nacházející se na okraji historického centra, je jediným hotelem, který byl ohodnocen 5 hvězdičkami. Počtem 4 hvězdiček se může pochlubit 6 zařízení, 7 zařízení má 3 hvězdičky. Označení hotel garni nesou 4 ubytovací kapacity. Ve městě se vyskytují nejvíce penziony, kterých je 46. Nový vodácký kemp U Trojice tvoří společně s kempem Spolí 288 míst pro stany a karavany. Ve městě by návštěvníci našli jestě 4 turistické ubytovny a 9 ostatních ubytovacích zařízení. Pro lepší přehlednost byla vytvořena následující tabulka, která zachycuje veškerou ubytovací kapacitu Českého Krumlova za rok 2011. Tab. 1
Ubytovací kapacity Českého Krumlova
druh ubytování hotel ***** hotel, motel, botel **** hotel, motel, botel *** hotel garni ****, ***, **, * penzion kemp turistická ubytovna ostatní ubytování celkem
počet zařízení 1 6 7 4 46 2 4 9 79
pokoje
lůžka
70 244 125 72 394 43 62 1010
136 496 278 143 865 171 203 2292
místa pro stany a karavany 288 288
Zdroj: Přepracováno z ČSÚ
Ve městě existuje celá řada zařízení s možností stravování. Ať již se jedná o restaurace, pizzerie, hospody, kavárny či bufety. Ve většině z 28 restaurací, které se ve městě nacházejí, se vaří česká kuchyně, ale lze najít i čínskou, japonskou, francouzskou nebo indickou restauraci. Pizzeria Uno a Pizzeria Latrán jsou jedinými místy ve městě, kde si lidé mohou dopřát toto jídlo. Kolem řeky Vltavy a celého historického centra je nepřeberné množství kaváren či hospodských zařízení. Poblíž centra jsou také tři „okénka“ s rychlým občerstvením. Určitým nedostatkem se může jevit to, že v nočních hodinách je otevřen pouze jediný fast food, ale jen do 2. hodiny ranní.
Vlastní práce
45
Městské divadlo Český Krumlov je moderní kulturní stánek, který pojme až 280 diváků. Ročně odehraje na 120 představení, jejichž náplní bývají činohry, loutkové divadla pro děti i dospělé, muzikál nebo opereta. Divadelní sezóna začíná v září a je ukončena v červnu. Pro milovníky filmu je k dispozici Kino J&K, fungující po celý rok, a letní kino, které je otevřeno v letních měsících. Mezi důležité zařízení města patří městská knihovna. Ta je střediskem knihovnických, bibliografických a informačních služeb. Zastává funkci regionální knihovny, tudíž má za úkol vést činnost ostatních knihoven na Českokrumlovsku. Má dvě pobočky, které se nacházejí v okrajových městských částech. Pro uspořádání společenských akcí, firemních večírků, konferencí či mezinárodních kongresů je dostupných několik slavnostních sálů, které jsou pro tyto účely vyhrazené. Jedná se například o Zámeckou jízdárnu, která je umístěna v zámecké zahradě, Maškarní sál, ten se nachází v areálu zámku, nebo třeba Jezuitský sál situovaný v hotelu Růže. 4.2.5
Produktové balíčky
Krumlov nabízí velké množství produktových balíčků, proto zde budou uvedeny jen některé. Český Krumlov Card je poměrně nový produktový balíček, díky kterému mohou návštěvníci zavítat na 4 místa, mezi které patří zámek Český Krumlov, kde mohou turisté vstoupit na zámeckou věž a do Hradního muzea, Regionální muzeum, Muzeum Fotoateliér Seidel a Egon Schiele Art Centrum. Při nákupu této karty získávají majitelé 50% slevu, než kdyby si koupili vstupenky na tyto místa samostatně. Tato slevová karta je platná 30 dní, a pokud by ji návštěvníci nevyčerpali, je možné ji darovat dále. Další produktový balíček, který město nabízí, se nazývá Krumlov královský. Tento pobytový balíček obsahuje 2 noci ve 3*** penzioně, kde do ceny je zahrnuta i snídaně a parkování před penzionem. Dále zahrnuje vstupy do Egon Schiele Art Centra, Regionálního muzea, Hradního muzea a fotoateliéru Seidel. Focení v dobových kostýmech, rožmberské menu a procházka městem s certifikovaným průvodcem jsou dalšími aktivitami v rámci balíčku. Do ceny je zahrnuta také možnost výběru mezi Wellness centrem, který se nachází v jednom z krumlovských hotelů, a ochutnávkou moravských vín se znaleckým výkladem. Do Krumlova za dobrodružstvím je produktový balíček, který je vhodný zejména pro školní výlety či segmenty se zájmem o dobrodružný nebo i tak trochu adrenalinový víkend. Na programu je plavba na vorech nočním Krumlovem, sjíždění řeky na kánoích z Krumlova do Zlaté Koruny, jízda na koloběžkách a soutěž ve střelbě z luku. Ubytování je dle výběru klienta- v penzionu, ubytovně nebo v kempu. Do ceny tohoto balíčku je zahrnut uvedený sportovní program, včetně půjčení potřebného vybavení, přeprava osobních věcí, vyškolení sportovní instruktoři, občerstvení a ubytování dle výběru. Tento víkend je uskutečňován při minimálním počtu 6 účastníků.
46
Vlastní práce
Balíček Krumlovská inspirace je určená pro páry, které chtějí v Krumlově uzavřít manželský sňatek. Balíček obsahuje velké množství služeb jako smluvní pronájem, příprava a úklid prostor, pronájem a zajištění inventáře, květinová výzdoba, hudební doprovod, fotograf a jiné. V rámci balíčku je zajištěno i ubytování novomanželů a nejbližší rodiny. 4.2.6
Aktivity
Pěší turistika, cyklistika, vodní turistika, agroturistika, tenis, badminton, fotbal, fitness, plavání či rybaření. To je jen zlomek sportovních aktivit, které se dají ve městě provozovat. Pěší turistika je klasickou pohybovou aktivitou po městě a jeho okolí. V informačním centru je pak možné si objednat denní, podvečerní, noční či kostýmovanou prohlídku historického centra města. Alternativou těchto prohlídek je tzv. audioguide neboli zvukový průvodce, díky kterému mohou turisté procházet město vlastním tempem. Audioguide má podobu „utrženého sluchátka“ a informuje o více než 40 místech v historickém centru. V dnešní době se rozmáhá Nordic Walking, což je chůze se speciálními hůlkami. Město nabízí procházky s certifikovaným průvodcem pro skupiny i jednotlivce. Díky kvalitně vybudovaným cyklostezkám je možnost vydat se na krátký nebo i vícedenní cyklistický výlet. Ve městě jsou fungující půjčovny vybavení pro cykloturistiku, takže není potřeba mít vlastní. Krytý plavecký bazén nabízí jedinou možnost kvalitního koupání ve městě. Kromě 25 metrů dlouhého bazénu, lze s dětmi jít do dětského menšího bazénu nebo do páry. Jedná se ale o zcela nedostačující kapacitu, jelikož v době letních měsíců by návštěvníci spíše ocenili venkovní bazén či koupaliště, kterým bohužel Krumlov nedisponuje a tento faktor patří mezi slabé stránky města. Nejoblíbenější sportovní aktivitou je sjíždění řeky Vltavy. Po vodě navštíví Krumlov několik tisíců vodáků ročně. Tento sport se stal masovou záležitostí, což je podloženo přeplněnými kempy, ale nese sebou také negativní důsledky v podobě množství odpadu, hluku, rušení nočního klidu či nepořádku. Další zajímavou vodní aktivitou je určitě noční rafting, kdy za účasti instruktora probíhají plavby nočním historickým centrem, nebo nezapomenutelný zážitek v podobě splouvání řeky na nafukovacích duších. Aquazorbing je další druh zábavy, na který lze na řece narazit. Zájemci se zavřou do velké plastové koule, která se nafoukne vzduchem a spustí se na vodní hladinu. Vyhlídkové plavby na vorech jsou netradičním zážitkem, který návštěvníci ocení. Toto dobové plavidlo je řízeno dvěma školenými voraři a za doprovodu průvodce a hudby je splouvána řeka historickým centrem. Nevšední zážitek nabízí i půjčení dvoukolového dopravního prostředku s názvem Segway. Čtyři různě dlouhé trasy vedou převážně méně frekventovanými uličkami města za doprovodu průvodce. Program v Krumlově si mohou turisté zpestřit také bowlingem, kuželkami či návštěvou fitness centra. Pro nejmenší je k dispozici dopravní hřiště u Domu
Vlastní práce
47
dětí a mládeže a několik dětských hřišť, které jsou rozmístěny po celém území města.
4.3 Organizace cestovního ruchu V Českém Krumlově působí na lokální úrovni Destinační management Český Krumlov. Jedná se o oficiální turistickou autoritu města, která má za úkol vést marketing a management cestovního ruchu v destinaci. Jejím provozovatelem je Českokrumlovský rozvojový fond (ČKRF), který je dceřinnou společností města. Její činnost je financována z rozpočtu města, z rozpočtu ČKRF, z grantových programů a z finanční podpory partnerů. Mezi činnosti, které má Destinační management v popisu práce, patří propagace a podpora prodeje destinace, public relations, marketingová podpora městských akcí, získávání grantových prostředků, marketingové analýzy, strategické plánování, kooperace a komunikace s partnery, krizový management a další. Cestovním ruchem se zabývá také zmiňovaný Českokrumlovský rozvojový fond, jehož hlavním posláním je zajištění kvalitních oprav historicky cenných objektů ve městě, podporuje, organizuje a rozvíjí cestovní ruch a svými aktivitami láká do města domácí i zahraniční investory. Úsek cestovního ruchu spravuje také Informační centrum Český Krumlov. To nabízí bezplatně kompletní informace o destinaci, informace o dopravě, o možnostech volnočasových aktivit nebo o turistických produktech. Mezi další aktivity patří zprostředkování ubytování, prodej vstupenek na různé akce, prodej map či menších suvenýrů, slouží také jako úschova zavazadel. Na regionální úrovni působí jako organizace cestovního ruchu Krajský úřad Jihočeského kraje, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Regionální rozvojová agentura Šumava a Sdružení Cestovní ruch, jejichž členem či partnerem je právě město Český Krumlov. Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích zřídil odbor marketingu a vnějších vztahů, který je odpovědný za cestovní ruch. Součástí tohoto odboru je oddělení marketingu a cestovního ruchu, které v současné době disponuje 3 pracovníky. Mezi základní činnosti oddělení patří: provádění analýz rozvoje cestovního ruchu, tvorba či spolupráce na projektech zaměřených na cestovní ruch, distribuce propagačních materiálů pro infocentra, koordinace vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji, výkon poradenské činnosti pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu a pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu, příprava a realizace prezentace kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích a další. PETŘÍČKOVÁ, STUDNIČKA, VRCHOTOVÁ, 2011 Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) hraje významnou roli v koordinaci a řízení cestovního ruchu v kraji. Její vývoj byl započat roku 1994. V dnešní době se počet členů ustálil na hodnotě 10. Kromě Českého Krumlova jsou členy také České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk. JCCR využívá na financování svých aktivit dotace, příspěvky a granty z nejrůznějších
48
Vlastní práce
zdrojů na podporu cestovního ruchu. Díky těmto financím pak vytváří produkty cestovního ruchu, rozvíjí infrastrukturu CR a kulturu v regionu. Mezi další aktivity patří prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích, ediční činnost, provoz informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje. Významná je i spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu, s agenturou CzechTourism nebo s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko či Východní Bavorsko. PETŘÍČKOVÁ, STUDNIČKA, VRCHOTOVÁ, 2011 Roku 1996 začala být financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem Regionální rozvojová agentura Šumava. Jejími zakladateli jsou Regionální sdružení Šumava a QTH Tábor. Základními činnostmi jsou zpracovávání strategických dokumentů, pomoc při přípravě projektů sloužících k rozvoji regionu, propagace regionu a další. PETŘÍČKOVÁ, STUDNIČKA, VRCHOTOVÁ, 2011 Sloučením sdružení Jižní Čechy pohostinné a Služby v cestovním ruchu vzniklo v roce 2007 Sdružení Cestovní ruch. Tato organizace si klade za cíl podporování rozvoje cestovního ruchu, zkvalitňování služeb a především hájení zájmů svých členů a ostatních podnikatelů a subjektů v cestovním ruchu Jihočeského kraje. Základní aktivity sdružení zahrnují dále poradní, koncepční a koordinační služby pro podnikatele v oblasti CR, reprezentaci, koordinaci a prosazování společných zájmů svých členů vůči správním úřadům, orgánům územní samosprávy a dalším. Důležitým úkolem je také pomoc při zvyšování úrovně kvality nabízených služeb, vzájemné komunikaci a spolupráci. PETŘÍČKOVÁ, STUDNIČKA, VRCHOTOVÁ, 2011 Na národní úrovni jako organizace cestovního ruchu, která spolupracuje s Českým Krumlovem, působí Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism. Tato státní příspěvková organizace byla vytvořena v roce 1993 Ministerstvem pro místní rozvoj. Propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu je základním cílem organizace. V rámci dosažení tohoto cíle plní následující úkoly: zajišťuje, podporuje a koordinuje marketingové aktivity, podporuje všestranný rozvoj CR, v oblasti cestovního ruchu spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi a dalšími institucemi, zajišťuje vzdělávání, vytváří image České republiky a další. Metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho cílem je využití dostupných nástrojů při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice.
4.4 Sekundární marketingový výzkum Sekundární marketingový výzkum bude proveden na základě poskytnutých dat ze statistik Destinačního managementu Českého Krumlova.
Vlastní práce
4.4.1
49
Výsledky ubytovacích statistik
Do roku 2010 docházelo každý rok k navyšování počtu lůžek v Českém Krumlově. Roku 1998 jich bylo 1265 a do roku 2010, kdy se počet lůžek vyšplhal na 4568, průměrný meziroční nárůst ubytovacích kapacit činil 9,7 %. V tabulce 7 je zachycen vývoj za posledních 5 let. Roku 2011 došlo ke snížení počtu lůžek o 40 lůžek vzhledem k předchozímu roku. Jedná se tedy o meziroční úbytek lůžkových kapacit o 0,88 %. Tab. 2
Vývoj počtu lůžek
Ubytovací zařízení Hotel Penzion v centru Jiné ubytování v centru Penziony mimo centrum Rodinné domy Ostatní zařízení Celková kapacita meziroční změna (%)
2007
2008
2009
2010
2011
713 848 174 738 420 882
1047 496 507 785 509 970
1 047 469 553 817 520 974
1 047 527 511 810 499 1174
1 047 482 515 826 484 1174
3 775
4314
4 380
4 568
4 528
12,5%
1,5%
4,29%
-0,88%
Zdroj: Destinační management ČK
Pro lepší přehlednost uvádíme ještě grafickou podobu, kde je zachycen celkový vývoj ubytovacích kapacit od roku 1998 do roku 2011 a je přidána spojnice trendu, která má podobu lineární přímky, jež nejlépe vystihuje průběh křivky (určeno dle koeficientu determinace R2). Díky tomuto zobrazení lze konstatovat, že dochází k neustálému navyšování počtu lůžek ve městě, díky čemuž je možno ubytovat stále více návštěvníků. Vývoj lůžek v Českém Krumlově
Obr. 3 Vývoj lůžek v ČK Zdroj: vlastní zpracování
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
R2 = 0,9625
19 99
19 98
5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
50
Vlastní práce
V počtu přenocování jsou dlouhodoběji zaznamenávány kolísající hodnoty. I když od roku 1998 do roku 2011 činí průměrný meziroční nárůst 8,3 %, z grafu můžeme vyčíst nárůsty i poklesy počtu přenocování. Za poslední rok 2011 bylo dosaženo 246 869 přenocování, což znamenalo 11,3 % nárůst oproti předešlému roku. Z grafu 4 je zřejmé, že trend v počtu přenocování je stále stoupající. To dokazuje i přidání trendové logaritmické funkce, která nejlépe vystihuje průběh křivky a která má vzrůstající charakter. Z Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že z celkového počtu přenocování za rok 2011 přijelo 95 910 rezidentů a zbylých 150 959 návštěvníků bylo z cizích zemí. Němci jsou nejčastěji zastoupenou cizí národností ve městě, ale můžeme zde potkat množství Rusů, Rakušanů, Italů či Japonců. Průměrná doba pobytu ve městě činí podle Českého statistického úřadu 2,5 dne. Vývoj počtu přenocování 300 000 R2 = 0,8974
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000
20 11
20 10
20 09
20 08
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
0
Obr. 4 Vývoj počtu přenocování Zdroj: Vlastní zpracování
4.4.2
Statistika vybraných turistických atraktivit
Státní hrad a zámek je nejnavštěvovanější lokalitou ve městě. Od roku 2000, kdy převzal provozování zámecké věže, se pohybovala průměrná návštěvnost přes 311 000 návštěvníků ročně. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2002, kdy meziročně poklesla návštěvnost o 21 % z důsledku rozsáhlých povodní, které město sužovaly. V tabulce 3 je uvedena přesná návštěva za posledních 5 let.
Vlastní práce Tab. 3
51
Návštěvnost Státního hradu a zámku
rok počet návštěvníků meziroční změna (%)
2007
2008
2009
2010
2011
344 548 338 305 311 267 292 684 323 496 -1,8 %
-8,0 %
-6,0 %
10,5 %
Zdroj: Destinační management ČK
Egon Schiele Art Centrum je nejznámější galerie ve městě, do které každoročně zavítá přes 40 000 návštěvníků. V roce 2011 se počet návštěvníků vyšplhal na 42 211, což je nejvyšší číslo za posledních 5 let. 5. června 2008 bylo otevřeno Muzeum Fotoateliér Seidel. Hned v tomto roce se zastavila návštěvnost na počtu 4 599 návštěvníků. V roce 2009 byl zaznamenán meziroční nárůst o 23,9 % znamenající 5 700 návštěvníků a o rok později 6 058 platících. Rok 2011 sebou přinesl nejvyšší návštěvnost a to 9 543, což představovalo meziroční nárůst návštěvnosti o 57,5 %. Ve všech třech předchozích případech byla zaznamenána zvýšená návštěvnost v roce 2011. Je to především z toho důvodu, že od května 2011 byl zaveden nový produkt Český Krumlov Card, který zahrnuje zvýhodněný vstup právě do těchto objektů. V roce 2011 si zakoupilo tuto kartu 2 818 turistů. Na základě těchto výborných výsledků se nyní pracuje na jejím rozšíření. 4.4.3
Statistika nejvýznamnějších kulturních akcí
Otáčivé hlediště je jednou z nejvýznamnějších atraktivit v Českém Krumlově. V grafu 5 se zachycena návštěvnost odehraných představení právě na tomto unikátu. Nejvyšší návštěvnost byla zachycena v roce 2009, kdy bylo odehráno celkem 93 představení, která shlédla více než 57 000 diváků. V letošním roce 2012 bylo odehráno 83 představení, na která se přišlo podívat přes 48 000 diváků. Z grafu je patrné, že návštěvnost za poslední roky nevykazuje veliké změny. Děje se tak proto, že obliba tohoto divadla je stále veliká a diváci se rádi vracejí.
52
Vlastní práce
Návštěvnost otáčivého hlediště 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 5 Návštěvnost otáčivého hlediště Zdroj: Vlastní zpracování
Mezinárodní hudební festival má své tradice již od roku 1994, kdy se uskutečnil první ročník. Toho roku se na 12 hudebních představení přišlo podívat 2 715 návštěvníků. S postupem času, kdy se festival dostával do podvědomí návštěvníků jak z okolí, tak i z jiných krajů republiky, se hudební scéna rozrůstala. Roku 2010 se počet návštěvníků zastavil na 14 855 a bylo odehráno 24 koncertů. O rok později, v roce 2011, se vyšplhala návštěvnost ke 20 000 diváků. Tato nejvyšší návštěvnost byla zapříčiněna především množstvím slavných osobností, které na festivalu vystoupily. 4.4.4
Statistika parkování
Za rok 2010 parkovalo na vyhrazených parkovištích 187 861 osobních automobilů. Jednalo se o 1,78 % nárůst využitelnosti parkovišť oproti předchozímu roku. Místa pro stání autobusů byla zaplněna 5 436 autobusy, přičemž to bylo o 4,38 % méně než v roce 2009. V roce 2011 pokleslo množství osobních automobilů na 181 935, což znamenalo 3,15 % úbytek. Rapidně se ale zvýšil počet parkujících autobusů, kterých přijelo 7 247. Jednalo se tak o 33,31 % nárůst. Z těchto získaných poznatků lze vyčíst, že za rok 2011 ubylo individuálních klientů a naopak přibylo skupinové klientely, jelikož se znatelně zvedl počet parkujících autobusů. 4.4.5
Vyhodnocení sekundárního marketingového výzkumu
Z provedeného sekundárního výzkumu vyplynulo, že za poslední roky se průměrně zvýšil počet lůžek v ubytovacích kapacitách města. Díky tomu je město schopno uspokojit větší množství návštěvníků především v období významných kulturních akcí, kdy je poptávka mnohonásobně větší než nabídka ubytovacích kapacit. Dále bylo zjištěno, že počet přenocování ve městě má také vzrůstající tendenci. Za rok 2011 se meziročně zvýšil počet přenocování o 11,3 %. Dále byly
Vlastní práce
53
analyzovány vybrané turistické atraktivity, mezi něž byly zařazeny Státní hrad a zámek, Egon Schiele Art Centrum a Muzeum Fotoateliér Seidel. U zmíněných atraktivit došlo k výraznému zvýšení návštěvnosti v roce 2011, kdy byla zavedena Český Krumlov Card. Díky tomuto výzkumu můžeme konstatovat, že vytvoření tohoto produktového balíčku bylo úspěšné, jak pro zmíněné instituce, jimž se zvýšila návštěvnost, tak pro provozovatele služeb, kterým se zvyšují tržby tím, že návštěvníci zůstávají ve městě déle. Dále byla zkoumána návštěvnost otáčivého hlediště, jakožto jedna z hlavních atraktivit města. Výsledky poukazují na to, že návštěvnost divadla nevykazuje žádné markantní změny a neustále se těší velkého zájmu diváků. Mezinárodní hudební festival zaznamenal za posledních 7 let vzrůstající návštěvnost. Děje se tak především díky mnoha slavným osobnostem, které zde za poslední roky vystoupili, a díky tomu se dostal festival do podvědomí širokého okolí. Na závěr byla uvedena ještě analýza parkování a bylo zjištěno, že v roce 2011 přibyla ve městě skupinová klientela. Na základě zjištění těchto výsledků bude proveden primární marketingový výzkum, který by měl potvrdit především oblíbenost kulturních zážitků ve městě a který by měl dále rozvíjet poznatky o cestovním ruchu ve městě. Jelikož dle sekundárního marketingového výzkumu byla zjištěna zvyšující se návštěvnost v uvedených atraktivitách po zavedení produktového balíčku Český Krumlov Card, bude zajímavé zjistit z primárního marketingového výzkumu, jaké mají návštěvníci o nabídce produktových balíčků podvědomí.
4.5 Výsledky primárního marketingového výzkumu V dotazníkovém šetření, které probíhalo mezi návštěvníky Českého Krumlova, bylo získáno celkem 144 respondentů, z toho 51% žen a 49% mužů. Věková skupina 31 – 50 let byla zastoupena nejvyšším počtem, a to 64 osob. 1 % z dotazovaných osob získalo pouze základní vzdělání, vyučeno bylo 12% respondentů, střední školu s maturitou úspěšně absolvovalo 53 %, vyšší odborné vzdělání obdrželo 6 % dotázaných a zbývajících 28 % bylo vysokoškolsky vzděláno. Nejvíce respondentů pocházelo z Jihočeského, Středočeského kraje a z hlavního města Prahy. Nezanedbatelná část respondentů uvedla jako své bydliště kraj Plzeňský a Vysočinu. Pro všechny tyto kraje je Český Krumlov vzhledem ke své poloze velice lákavá a dostupná lokalita. Ostatní kraje byly zastoupeny jen několika respondenty, výjimku tvoří Jihomoravský kraj zastoupený 13 návštěvníky. Respondenti měli v dotazníku, jehož podoba je uvedena v příloze BP, na stupnici od 1 do 10 bodů (1-nejlepší, 10-nejhorší) zhodnotit 15 faktorů ovlivňujících kvalitu destinace a také to, jak jsou celkově spokojeni s kvalitou destinace. V dotazníku byla také možnost vyjádřit další připomínky k pobytu v destinaci. 4.5.1
Vyhodnocení jednotlivých otázek v dotazníku
Hodnocení přírodních atraktivit bylo velmi pozitivní. Téměř 55 % dotázaných hodnotili tento faktor 1 nebo 2. 34 % respondentů zaškrtlo volbu 3. I přesto, že destinace zahrnuje pouze město Český Krumlov a přírodních atraktivit zde
54
Vlastní práce
je poskromnu, dá se usuzovat, že respondenti hodnotili spíše okolí města, kde se nachází mnoho přírodních zajímavostí, mezi které patří například Boubínský prales, ledovcová jezera, množství rašelinišť nebo Kleť. Nejvíce, téměř 36 % dotazovaných, ohodnotilo kulturně společenské atraktivity stupněm 2, stupeň 1 si vybralo 34 % respondentů a stupeň 3 zvolilo 17 % respondentů. Město vyvíjí nemalé úsilí právě v této oblasti. Kulturní akce, které se zde pořádají, mají veliký ohlas nejen v na Českokrumlovsku, ale po celé zemi. Kvalitu ubytování ohodnotilo na nejvyšším stupni pouze 12 % dotázaných, 2 zvolilo 34 % a na stupni číslo 3 je spokojeno 24 % respondentů. 15 % hodnotících ocenilo kvalitu ubytování stupněm 4. Z těchto výsledků je patrné, že 85 % dotazovaných je nadprůměrně spokojeno s kvalitou těchto služeb. Jak již bylo uvedeno v analýze destinace, město disponuje s mnoha ubytovacími kapacitami různých tříd. Kvalita stravování je důležitým faktorem pro každého návštěvníka. Jen 7 % hodnotících bylo maximálně spokojeno s tímto faktorem, 15 % respondentů odpovědělo stupněm 2, na stupni 3 nebo 4 bylo spokojeno 49 % dotazovaných. Nezanedbatelných 23 % zvolilo stupeň číslo 5 nebo 6. Mezi připomínky, které mají návštěvníci k destinaci, se právě kvalita stravování stala jedním ze středů pozornosti. Často si respondenti stěžovali na nedostatek klasických českých jídel v restauracích, nedostatek obchodů s potravinami poblíž centra města, na předražená jídla v restauračních zařízeních a nemožnost občerstvit se v pozdějších nočních hodinách. S rozsahem a kvalitou zážitkových aktivit je nejvíce spokojeno 20 % tázaných. Druhým stupněm zhodnotilo tento faktor 35 % respondentů a 21 % stupněm 3. Někteří návštěvníci by uvítali letní koupaliště, které zde úplně chybí. Jiní kritizují především vodní turistiku a s ní spojený nepořádek a rušení nočního klidu. Nejlepší ohodnocení obdržela dopravní dostupnost od 12 % dotázaných, 32 % zvolilo druhý nejlepší stupeň, 26 % uvedlo třetí stupeň a od 17 % získat tento faktor stupeň 4. Dotazovaní byli vcelku spokojeni s dopravou do destinace, problém se vyskytl jen u dvou dotazníků, kdy hodnotící upozorňovali na nepříliš autobusových a vlakových spojů z Českých Budějovic do města. Toto se zdá být ale velmi subjektivní názor, protože spoje jsou načasovány tak, aby minimálně 1x za hodinu minimálně jeden z těchto spojů jel. Místní dopravě v destinaci přidělilo 7 % respondentů 1, 21 % ohodnotilo dvojkou a 46 % zvolilo 3 nebo 4. Místní doprava je jeden z nejhůře ohodnocených faktorů v destinaci. Je to způsobené převážně z toho důvodu, že v období letních měsíců, kdy do Krumlova přijíždí nejvíce turistů, doprava ve městě kolabuje a turisté tak musejí desítky minut strávit v koloně, než se vůbec dostanou do centra města. Dotazovaní si také stěžovali na množství aut přímo v historickém centru města. 87 % respondentů udělilo dostupnosti a kvalitě poskytovaných informací 1, 2 nebo 3. To jasně svědčí o tom, že návštěvníci jsou s tímto faktorem nadmíru spokojeni. Výbornou práci v této oblasti odvádí Informační centrum
Vlastní práce
55
umístěné přímo v srdci města, na náměstí Svornosti. Dotazovaní často chválili jeho činnost a ochotu zaměstnanců. Předpříjezdová komunikace získala jedničku od 22 % dotázaných, dvojkou ohodnotilo 35 % a trojku zvolilo 29 % respondentů. Celkově ale nebyly zaznamenány žádné problémy ze strany návštěvníků právě s tímto faktorem. Přijetí místními obyvateli je hodnoceno velmi kladně. 62 % dotazovaných zvolilo stupeň 1 nebo 2. Trojku udělilo tomuto faktoru 31 %. Mnoho respondentů nemá o nabídce produktových balíčků ani ponětí. Při vyplňování dotazníku se několikrát opakovala situace, že respondent nevěděl, co to jsou vůbec produktové balíčky. Obdržené informace tak mohou být značně zkreslené. Stupněm 1 je ohodnotilo 10 % dotazovaných, 31 % stupněm 2, 30 % stupněm 3 a čtvrtina respondentů zvolila stupeň 4 nebo 5. Image destinace byla nejlépe ohodnocena 33 % dotazovaných, 45 % uvedlo stupeň 2 a stupeň 3 uvedlo 17 % dotazovaných. Destinační management města se snaží neustále zlepšovat image města. Nejhorší hodnocení od návštěvníků získala hodnota peněz v destinaci. Žádný z respondentů nezvolil stupeň 1, dvojkou ohodnotilo tento faktor 22 % dotazovaných, trojkou 24 %, 15 % respondentů si vybralo stupeň 4. 29 % dotazovaných se rozhodlo zvolit stupeň 5 nebo 6. Cenová hladina v Krumlově je právě díky cestovnímu ruchu zvýšena, především v oblasti historického centra nebo v místních hotelech. V dotazníku byl považován tento faktor za nejkritičtější. Respondenti si často stěžovali na vysoké ceny stravování, ubytování nebo vstupenek do historických památek. Ochranu a pocit bezpečí ohodnotilo 17 % respondentů jedničkou, 68 % dotázaných uvedlo stupeň 2 nebo 3. Celkově je destinace považována za bezpečnou, avšak město musí každoročně řešit problémy s romskou menšinou, která je situována na sídlišti Mír, které je tak často monitorující zónou pro policii. 38 % dotazovaných hodnotí unikátnost destinace jedničkou, 46 % dvojkou a trojku preferovalo 14 % respondentů. Právě díky své unikátnosti získalo město v letošním roce 2012 Zlaté jablko FIJET, které je prestižním mezinárodním oceněním Světovou federací novinářů a publicistů cestovního ruchu. Český Krumlov se tak stal po Brně druhým českým městem, které tuto cenu převzalo. Celková spokojenost s kvalitou destinace, jakožto hlavní ukazatel v destinaci, byla hodnocena velmi pozitivně. Jedničku zvolilo 24 % a trojku 30 % dotazovaných. Nejhorší hodnocení (stupeň 5) uvedli 3 % dotázaných. Dotazovaní se často vyjadřovali k destinaci jako k místu, kde strávili příjemnou dovolenou. Někteří uvedli, že destinaci navštívili již několikrát a pořád mají důvod proč se znovu vracet. Jiní zase zmínili to, že se do města podívali jen díky vodní turistice, jinak město neměli v plánu navštívit. Následující graf ukazuje průměrná hodnocení jednotlivých faktorů ovlivňujících kvalitu destinace. Z obrázku 6 je jasné, že nejlépe byly ohodnoceny unikátnost destinace, image destinace a kulturně společenské atraktivity. Nejhůře zase hodnota peněz v destinaci, kvalita stravování a místní doprava.
56
Vlastní práce
6 5 4 3 2
3,76 2,47 2,2
3
2,63 3,04
4,14
3,53 2,22
2,49 2,21
3 1,93
2,47
1,83
ku
ltu
sp o
rn ě
př
ír o
le če
dn ía
tr a
kt ivi ns ty k é kv at al ra it a . ub . . kv y al ita tová ní st zá ra vo žit vá ko do ní vé pr ak av tiv ní ity do kv st al up m ita ís no t p n st os př íd ed ky op to př ra va íje va ný zd ch ov př á ije in ko ... tí m m ís un tn ika ím ce pr io od by uk va to vé teli ho b im dn ag a líč ot ky e a de pe oc tin ně hr ac z an v e de a a s t in po un ac ik á c it b i tn ez os pe td čí es t in ac e
1 0
Obr. 6 Průměrné hodnocení faktorů ovlivňujících kvalitu destinace Zdroj: Vlastní zpracování
4.5.2
Vícenásobná regresní analýza
Vyhodnocení dotazníku bude probíhat pomocí regresní analýzy ve statistickém programu Gretl, díky němuž lze zjistit, na kterých faktorech (vysvětlující proměnné), ovlivňujících kvalitu destinace, nejvíce závisí celková spokojenost s destinací (vysvětlovaná proměnná). Jelikož máme 15 faktorů, je nutné využít vícenásobnou regresní analýzu. Pomocí metody nejmenších čtverců (metoda OLS) odhadneme koeficienty regresní funkce, dozvíme se velikosti residuálního chybového členu, který reprezentuje vlivy působící na vysvětlovanou proměnnou, které ale nejsou popsány vysvětlujícími proměnnými. Bude vypočítán i tpodíl, díky kterému za pomocí statistických tabulek lze zjistit, zda je proměnná významná pro náš model. Pro zjednodušení ale využijeme p-hodnoty proměnných a dozvíme se tak, které faktory nejvíce ovlivňují celkovou spokojenost s destinací a tudíž jsou pro náš model významná. Poté v modelu odstraníme nevýznamné proměnné a budeme sledovat, jestli se nám model změnil a jakým způsobem. Než se provedou jednotlivé kroky, musí se testovat, zda-li model splňuje předpoklady klasického lineárního regresního modelu. Pokud by některé předpoklady nebyly dodrženy, došlo by ke zkreslení dosažených výsledků. Prvním předpokladem je správnost specifikace modelu, lineárnost v parametrech a připojení chybového členu. Správnost specifikace se ověřuje RESET testem. Nulová hypotéza předpokládá, že model je správně specifikován, alternativní hypotéza tvrdí opak. P-hodnota tohoto testu je 0,91, takže H0 se nezamítá a došlo tak je správné specifikaci modelu. Model je lineární v parametrech a je připojen chybový člen.
Vlastní práce
57
Obecná rovnice, která platí pro náš model je následující: y=β0+β1x1+β2x2+β3x3+β4x4+β5x5+β6x6+β7x7+β8x8+β9x9+β10x10+β11x11+ +β12x12+β13x13+β14x14+β15x15+ε. (3) Jelikož je v modelu úrovňová konstanta (β0), podmínku nulové střední hodnoty chybového členu znamenající, že model je „v průměru“ správně, považujeme za splněnou. Dalším předpokladem je přítomnost homoskedasticity v modelu. To ověříme pomocí Whitova testu heteroskekasticity, kdy Ho=homoskedasticita a H1=heteroskedasticita. P-hodnota vyšla 0,49, tudíž na hladině významnosti 0,05 hypotézu Ho nezamítám. Ověřit tento výsledek může i Breusch-Paganův test heteroskedasticity, kde p-hodnota=0,19, takže je výskyt homoskedasticity potvrzen. Zda je v modelu přítomna kolinearita zjistíme z následující tabulky. Tab. 4
Hodnoty proměnných při testování kolinearity
proměnná přírodní atraktivity kulturně společenské atraktivity kvalita ubytování kvalita stravování zážitkové aktivity dopravní dostupnost místní doprava kvalita informací
hodnota proměnné 1,574 1,336 1,394 1,428 1,146 1,251 1,215 1,202
proměnná
hodnota proměnné
předpříjezdová komunikace přijetí místními obyvateli produktové balíčky image destinace hodnota peněz ochrana a pocit bezpečí
1,114 1,261 1,215 1,068
unikátnost destinace
1,160
1,189 1,195
Zdroj: Gretl
Všechny hodnoty proměnných se pohybují v intervalu od 1 do 10, takže kolinearita nebyla prokázána a předpoklad nekorelovanosti je tak splněn. Ke zjištění normálního rozložení využijeme test normality. Nulová hypotéza tvrdí, že data v modelu jsou normálně rozložena, alternativní hypotéza tvrdí opak. Phodnota=0,45, takže na 5% hladině významnosti nulovou hypotézu o normálnosti rozložení nezamítám. Předpoklad normality je tedy splněn. Všechny důležité předpoklady lineárního regresního modelu jsou tedy splněny.
58 Tab. 5
Vlastní práce Model 1: metoda OLS
Parametr Koeficient Směr. chyba konstanta -1,03859 0,28557 přírodní atraktivity (x1) 0,43148 0,06277 kulturně společenské 0,11048 0,04322 atraktivity (x2) kvalita ubytování (x3) 0,09487 0,03814 kvalita stravování (x4) 0,11618 0,03691 zážitkové aktivity (x5) 0,04214 0,04013 dopravní dostupnost (x6) 0,06069 0,03563 místní doprava (x7) -0,00564 0,03872 kvalita poskytovaných 0,02223 0,05046 informací (x8) předpříjezdová komuni0,02322 0,04326 kace (x9) přijetí místními obyvate0,00669 0,05669 li (x10) produktové balíčky (x11) 0,06293 0,04050 image destinace (x12) 0,10788 0,06741 hodnota peněz (x13) 0,07642 0,02987 ochrana a pocit bezpečí 0,06678 0,04462 (x14) unikátnost destinace 0,03735 0,06641 (x15)
t-podíl p-hodnota -3,6368 0,00040 *** 6,8740 0,00001 *** 2,5565
0,01174
**
2,4876 3,1474 1,0499 1,7033 -0,1458
0,01415 0,00205 0,29573 0,09094 0,88432
** ***
0,4405
0,66032
0,5368
0,59234
0,1180
0,90627
1,5539 1,6003 2,5583
0,12267 0,11199 0,01168
1,4965
0,13698
0,5625
0,57477
*
**
Zdroj: Gretl Tab. 6
Doplňující údaje k modelu 1
Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F (15, 128) P-hodnota (F) Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritétium
0,692578 0,656552 19,22437 6,69e-26 278,5872 326,1042 297,8954
Zdroj: Gretl
Z tabulky 5 je patrné, že na hladině významnosti α = 0,05 bylo dosaženo u 6 faktorů p-hodnoty menší než zvolená hladina významnosti (jsou označeny hvězdičkou), tudíž můžeme konstatovat, že vysvětlovaná proměnná je nejvíce závislá právě na těchto faktorech. V tabulce 6 vyšel koeficient determinace 0,69, tzn., že vysvětlující proměnné vysvětlují 69 % variability vysvětlované proměnné. Podle
Vlastní práce
59
F-statistiky se přijde na to, zda-li je testovaný model významný. Program Gretl nám vypočetl F-statistiku F(15, 128)= 19,22. Při srovnání této statistiky s kvantilem F(15, 128, 0,95)=2,12 je zřejmé, že nulovou hypotézu o nevýznamnosti zamítáme, tudíž jsme potvrdili, že je model statisticky významný. Nyní je nutné postupně odstranit nevýznamné proměnné metodou sestupné regrese a zjistit tak nejlepší lineární model, které můžeme z dostupných dat získat. Z modelu je nejprve odstraněna proměnná x10 neboli přijetí místními obyvateli, která má nejvyšší p-hodnotu. Z našeho průzkumu tedy vyplývá, že tento faktor nejméně ovlivňuje celkovou spokojenost návštěvníků s kvalitou destinace. Může tomu být proto, že většina návštěvníků nepřichází příliš často do kontaktu s místními obyvateli. Poté jsou odstraněny proměnné místní doprava, kvalita poskytovaných informací, předpříjezdová komunikace, unikátnost destinace, zážitkové aktivity, ochrana a pocit bezpečí, image destinace a dostupné produktové balíčky, které nejsou pro model příliš významné. Zajímavostí je, že koeficient proměnné x7 je záporný, znamená to, že pokud dojde ke zvýšení hodnocení místní dopravy o 1 stupeň, klesne hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou destinace o 0,006 stupně, což se zdá být paradoxní a nemá to žádné smysluplné zdůvodnění. Ubráním těchto 9 proměnných vznikl model uvedený v tabulce. Tab. 7
Model 2: metoda OLS
Parametr konstanta (β0) přírodní atraktivity (x1) kulturně společenské atraktivity (x2) kvalita ubytování (x3) kvalita stravování (x4) dopravní dostupnost (x6) hodnota peněz (x13) Zdroj: Gretl
Hodnota koeficientu -0,42376
p-hodnota 0,02203
0,44203
0,00001
0,13883
0,00120
0,08966 0,12068
0,01548 0,00084
0,08637
0,01236
0,09101
0,00169
** *** *** ** *** ** ***
60 Tab. 8
Vlastní práce Doplňující údaje k modelu 2
Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F(6, 137) P-hodnota(F) Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
0,66848 0,6539 46,0409 1,59e-30 271,4551 292,2438 279,9025
Zdroj: Gretl
Z tabulky 7 je zřejmé, že model vícenásobné lineární regrese má tvar: y = −0,42 + 0,44 x1 + 0,14 x 2 + 0,09 x3 + 0,12 x 4 + 0,09 x6 + 0,09 x13
(4)
Koeficient parametru x1 má velikost 0,44. Pokud se tedy zvýší (za předpokladu, že ostatní vysvětlující proměnné zůstanou konstantní) hodnocení přírodních atraktivit o 1 stupeň, tak dojde ke zvýšení hodnocení celkové spokojenosti s kvalitou destinace o 0,44 stupně. Tímto způsobem lze komentovat i ostatní proměnné. Koeficient determinace se snížil jen nepatrně, o 0,024. F-statistika nám opět dokládá, že tento model je statisticky významný. Akaikovo, Schwarzovo i Hannan-Quinnovo kritérium se nám výrazněji zmenšilo. To poukazuje na to, že odebrání proměnných bylo správným krokem. Výsledkem provedené vícenásobné regresní analýzy je konstatování, že celková spokojenost návštěvníků s kvalitou destinace je nejvíce závislá na 6 faktorech, mezi které patří přírodní atraktivity, kulturně společenské atraktivity, kvalita ubytování v destinaci, kvalita stravování v destinaci, dopravní dostupnost do destinace a hodnota peněz v destinaci.
4.6 SWOT analýza SWOT analýza bude provedena na základě získaných poznatků z provedené analýzy destinace, z výsledků sekundárního a primárního výzkumu, dále z připomínek, které návštěvníci uvedli v rámci primárního marketingového výzkumu a z osobních znalostí a zkušeností.
Vlastní práce Tab. 9
61
SWOT analýza destinace
Silné stránky
Slabé stránky
• Množství atraktivit cestovního ruchu
• Zastaralá dopravní infrastruktura (autobusové, vlakové nádraží)
• Historické centrum města
• Neexistence koupaliště
• Zařazení města na Seznam světového dědictví UNESCO
• Chybějící rychlé občerstvení v nočních hodinách
• Vybudovaná image města
• Horší stav místních komunikací
• Unikátnost města
• Početná romská skupina na sídlišti Mír
• Velká nabídka kulturně společenských atraktivit • Široká nabídka služeb cestovního ruchu • Fungující destinační management • Komplexní webové stránky
• Množství aut v historickém centru města • Neplynulost silničního provozu v době turistické sezóny • Vysoké ceny služeb cestovního ruchu
• Bezpečná destinace
• Sezónnost
• Ve městě působí hned 3 instituce poskytující turistické informace
• Krátká doba pobytu návštěvníků • Hluk, nečistota
• Množství sportovního vyžití
• Železniční zastávka je situována daleko od centra města
• Vstřícné přijetí turistů místními obyvateli • Vodní turistika
• Nedostatečná ubytovací kapacita v období vyhledávaných kulturních akcí (slavnosti, rally, MHF) • Nedostatek obchodů s potravinami v okolí centra • Nedostatečné označení památek
Příležitosti • Výhodná geografická poloha • Aktivní spolupráce s přilehlými oblastmi • Členství ČR v Evropské unii • Tvorba nových pracovních pozic v důsledku rozvoje CR • Vznikající regionální letiště
Hrozby • Pomalá výstavba dálnice D3 a rychlostní silnice R3 • Malé podvědomí turistů o produktových balíčcích • Zhoršování stavu komunikací • Spory o ponechání otáčivého divadla ve městě
62
Vlastní práce
v Plané u Českých Budějovic • Přetrvávající zájem o destinaci, opakované příjezdy turistů • Získávání dotací z různých zdrojů
• Vodáctví, alkohol, rušení nočního klidu • Zvyšující se konkurenční prostředí destinace
• Rozšiřování nabídky turistických produktových balíčků – delší pobyty turistů ve městě
• Ekologická zátěž (množství odpadků, dopravních prostředků) spojená s cestovním ruchem
• Velká poptávka po Český Krumlov Card
• Živelné pohromy • Terorismus
• Zvyšování počtu lůžek za poslední roky
• Masový turismus
• Zvyšování počtu přenocování Zdroj: vlastní šetření
Diskuze a doporučení
63
5 Diskuze a doporučení Destinace Český Krumlov je zajisté jedinečnou a lákavou destinací pro mnoho turistů, ať již z tuzemska nebo ze zahraničí, ke kterému má město blízko díky své geografické poloze. Řada návštěvníků vnímá tuto oblast jako místo, kde rádi a opakovaně tráví svoji dovolenou, zatímco jiní přijedou na jediný den a už se nemusejí vrátit. Důležitou roli hraje kvalita destinace, díky které dochází k diferenciaci od ostatních turistických destinací, a následná spokojenost návštěvníků. Z provedeného primárního marketingového výzkumu vyšlo najevo, že celková spokojenost návštěvníků s kvalitou destinace je nejvíce ovlivňována přírodními atraktivitami, kulturně společenskými atraktivitami, kvalitou ubytování v destinaci, kvalitou stravování v destinaci, dopravní dostupností do destinace a hodnotou peněz v destinaci. Na základě tohoto poznatku lze doporučit destinaci, aby své síly zaměřila především do těchto oblastí, jelikož právě tyto faktory vykazují nejvyšší závislost na celkové spokojenosti návštěvníků. Nejlépe hodnocenými faktory byly v dotazníkovém šetření unikátnost, image a kulturně společenské atraktivity destinace. Unikátnost destinace je dosažena především díky historickému potenciálu a množství dalších atraktivit, které každoročně okouzlují tisíce turistů. Na tvorbě image se aktivně podílí Destinační management Český Krumlov působící jako hlavní organizace cestovního ruchu, která řídí chod celé destinace. Není žádným překvapením, že kulturně společenské atraktivity byly taktéž ohodnoceny jako jeden z nejlepších faktorů v destinaci, jelikož je ve městě nadstandardní nabídka kvalitních kulturních aktivit. Na druhou stranu je nutno podotknout, že převážná část těchto aktivit je koncentrovaná do hlavní turistické sezóny a i díky tomuto nedostatku dochází k nezájmu turistů o město mimo období letní turistické sezóny. Město již učinilo některé kroky k odstranění tohoto úkazu, například zpřístupnilo zámeckou věž po celý rok nebo byla vytvořena nová expozice Hradního muzea, která je taktéž celoročně otevřena. Mým doporučením by bylo, aby město začalo podporovat organizaci kulturních a společenských akcí s důrazem na období mimosezóny a také aby podporovalo stávající atraktivity s celoročním provozem. Tím by se mohla rozšířit nabídka atraktivit a mohlo by to přilákat více turistů. Nejhůře ohodnocenými faktory byly hodnota peněz v destinaci, kvalita stravování a místní doprava v destinaci. Všeobecně platí, že v místech s bohatou nabídkou atraktivit bývá cenová hladina vyšší. Jelikož nám hodnota peněz v destinaci vyšla i jako faktor, který značně ovlivňuje celkovou spokojenost návštěvníků s kvalitou destinace, není od věci se zde pozastavit. Je jasné, že ceny služeb jsou v destinaci vysoké a také že negativně ovlivňují celkovou spokojenost návštěvníků. Doporučit snížit ceny těchto služeb by nebylo na místě, a tak spíše by bylo vhodné, aby se město orientovalo na klientelu, která je v tomto ohledu perspektivní, například bezdětné páry či zahraniční návštěvníky, pro které jsou ceny ve městě přijatelné. Hůře hodnocena byla i kvalita stravování. Uváděnými důvody byl nedostatek klasických českých jídel v restauracích, chybějící možnost
64
Diskuze a doporučení
nočního občerstvení či nedostatek obchodů s potravinami v blízkosti centra. Je pravdou, že v poslední době přibylo převážně restauračních zařízení s netypickou kuchyní, avšak stále je možnost se stravovat podle českých zvyklostí. Pokud by návštěvníci stáli o doporučení určité restaurace, mohou se obrátit na informační centrum, kde takové dotazy rádi zodpovědí. V chybějící možnosti nočního občerstvení je ukrytý velký potenciál pro možný podnikatelský subjekt. Myslím si, že tuto službu by ocenili nejen turisté, ale především místní obyvatelé. V blízkosti centra se momentálně nachází jeden obchod s potravinami, a jelikož si turisté na tuto skutečnost často stěžovali, doporučila bych snížit počet vietnamských obchodníků, kteří zahlcují město a místo toho vybudovat obchod s potravinami, který by návštěvníci ocenili více. Místní doprava je faktor, se kterým opět nejsou turisté příliš spokojeni. Na druhou stranu se není čemu divit. Autobusové a vlakové nádraží jsou „ostudami“ města, protože jsou již desítky let neopravované a turisté, kteří si zvolí tento typ dopravy do destinace, si musí udělat špatný první dojem o městě. Myslím si, že zrovna investice do oprav těchto budov by byla velice žádána. Další, co by se mohlo vylepšit, je stav místních komunikací. Některé úseky jsou zvlášť v zanedbaném stavu, takže doporučuji opravit alespoň ty komunikace, které jsou často využívané turisty. Dalším problémem v destinaci jsou často se tvořící kolony aut ve směru od Českých Budějovic směrem do centra města. Jsou způsobeny nejen turisty, kteří chtějí navštívit město, ale také těmi, kteří jen projíždějí a svůj cíl mají někde jinde. Pomoci v této situaci by mohla rychlostní silnice R3, která by se měla začít budovat v nejbližších letech a která by odklonila dopravu z centra. Často zmiňovaným problémem v dotazníkovém šetření bylo množství aut přímo v historickém centru města. Proto jsem se snažila zjistit, za jakých podmínek vydává městská policie tyto povolení ke vjezdu do centra. Bylo zjištěno, že žadatel musí vždy uvést důvod, za jakým účelem potřebuje toto povolení a na základě stanovených předpisů je buď tato žádost schválena, nebo zamítnuta. Doporučila bych zpřísnit anebo alespoň provádět občasné kontroly dodržování těchto předpisů, jelikož se zdá být tento problém v posledních letech stále více aktuální. V destinaci je velmi oblíbená vodní turistika. Vodáci si často zpříjemňují splouvání řeky návštěvou města. Často však dochází, především v nočních hodinách, k rušení nočního klidu v důsledku požívání alkoholu především touto skupinou lidí. V okolí kempů se nachází velké množství odpadků a to rozhodně nepřidá na atraktivitě města. Doporučením by mohly být častější obchůzky policistů v problémových oblastech a napomínání těchto osob. Bylo zjištěno, že návštěvníci mají pramalé povědomí o produktových balíčcích, někteří třeba ani nevěděli, co to jsou vlastně ty produktové balíčky. Proto bych doporučila destinaci rozvíjet toto povědomí například cestou televizních spotů, které by lákaly turistu na návštěvu města a využití právě těchto produktových balíčků anebo formou výraznějšího upozornění na hlavní stránce webu, kde jsou sice uvedeny, ale jen v v podsekci. Mezi největší nedostatky v období letních měsíců patří to, že se ve městě nenachází ani jedno letní koupaliště. Z dostupných informací se mi podařilo
Diskuze a doporučení
65
zjistit, že se již touto otázkou zabývalo vedení města v Akčním plánu města na období 2004 – 2006. Bohužel ale do dnešní doby stavba takového zařízení nebyla odsouhlasena. Myslím si, že umístěním peněžních prostředků do této investice by budoucí investor mohl očekávat vysokou návratnost investice, jelikož by toto zařízení zcela jistě využívali jak turisté, tak místní obyvatelé. V sekundárním marketingovém výzkumu bylo zjištěno, že se za poslední roky se sice zvyšuje počet přenocování, ale že průměrná doba přenocování je jen 2,5 dne. Proto bych doporučila, aby se destinace snažila návštěvníky déle udržet ve městě například uvedením nových produktových balíčků nebo rozšířením stávajících balíčků. Například Český Krumlov Card, jenž hned od svého uvedení na trh zaznamenal velký ohlas, by mohl být rozšířen o další atraktivity, díky kterým by se tak mohl stát důvodem pro delší pobyt v destinaci.
66
Závěr
6 Závěr Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit Český Krumlov jako destinaci cestovního ruchu z pohledu návštěvníků města. V práci byla nejdříve nastíněna problematika cestovního ruchu, destinace, destinačního managementu a především kvality destinace, která je zásadní otázkou v tvorbě práce. Ve vlastní práci byly nejdříve zmíněny základní informace o destinaci, mezi které byly zahrnuty fyzicko-geografické podmínky, demografické a ekonomické ukazatele. Poté byla destinace analyzována pomocí „6A“. V rámci primárního a sekundárního marketingového výzkumu, které byly v práci provedeny, se došlo k nejrůznějším závěrům. První byl vypracován sekundární marketingový výzkum, kde bylo zjištěno, že za poslední roky přibývá počet lůžek ve městě a že se zvyšuje počet přenocování. Byly analyzovány i hlavní turistické atraktivity, ve kterých se rapidně zvýšila návštěvnost díky zavedení nového produktu Český Krumlov Card. V oblasti kulturně společenských atraktivit bylo zjištěno, že je o ně neustálý zájem. V rámci primárního marketingového výzkumu proběhlo dotazníkové šetření mezi návštěvníky destinace. Ti se vyjadřovali ke konkrétním faktorům, které ovlivňují kvalitu destinace. Po nashromáždění 144 dotazníků probíhalo jejich vyhodnocení dvojím způsobem. Nejdříve dle procentuálního vyjádření bylo zjištěno, že návštěvníci nejvíce oceňují unikátnost, image a kulturně společenské atraktivity v destinaci. Naopak nejhůře jsou hodnoceny hodnota peněz v destinaci, kvalita stravování a místní doprava v destinaci. Druhým způsobem bylo vyhodnocení dotazníku pomocí vícenásobné regresní analýzy, která určuje závislost celkové spokojenosti návštěvníků s kvalitou destinace na jednotlivých faktorech určujících kvalitu destinace. Bylo zjištěno, že celková spokojenost nejvíce závisí na přírodních atraktivitách, kulturně společenských atraktivitách, kvalitě ubytování, kvalitě stravování, dopravní dostupnosti a hodnotě peněz v destinaci. Na závěr byly všechny poznatky shrnuty na SWOT analýzy, ze které jsem poté učinila návrhy a doporučení destinaci, což bylo mým posledním dílčím cílem práce. Doporučením destinaci bylo například zaměření se na faktory, které nejvíce ovlivňují spokojenost, dále by se město mělo snažit o zvýšení zájmu turistů o město mimo období letní sezóny například tím, že by podporovalo organizaci kulturních a společenských akcí s důrazem na období mimosezóny či podporovat stávající aktivity s celoročním provozem. Jelikož jsou služby ve městě drahé, mělo by se město v tomto ohledu orientovat spíše na perspektivnější klientelu, pro kterou jsou ceny přijatelné. Mělo by být vybudováno rychlé občerstvení s nočním provozem, jelikož ve městě chybí. Místo mnoha vietnamských obchodů doporučuji otevřít alespoň jeden nový obchod s potravinami. V oblasti dopravy by se mohl vylepšit zevnějšek autobusového a vlakového nádraží a kvalita místních komunikací. Jelikož se v historickém centru města vyskytuje množství aut, měly by se zpřísnit podmínky či mělo by být kontrolováno vydávání povolení pro vjezd do města. Častějšími obchůzkami policistů by měl být
Závěr
67
redukován hluk v ulicích a nepořádek v blízkosti vodáckých kempů. Posledním doporučením je zvýšení povědomí o produktových balíčkách formou propagace a vytvoření nových balíčků, které by mohly zvýšit dobu strávenou v destinaci. Destinace Český Krumlov je jedinečnou destinací, kterou si oblíbilo mnoho návštěvníků, kteří se tam rádi vracejí. Je však nutné mít na paměti, že se stoupající konkurencí v podobě stávajících či nově vznikajících destinací je potřeba uchovat si anebo ještě zvyšovat kvalitu destinace, protože kvalita je v dnešní době diferencující kritérium, kterému dá spousta turistů přednost.
68
Literatura
7 Literatura 7.1
Knižní zdroje
FORET, MIROSLAV A VĚRA FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-x. FORET, MIROSLAV A JANA STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 159 s. ISBN 80-2470385-8. HESKOVÁ, MARIE. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HOLEŠÍNSKÁ, ANDREA. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 92 s. ISBN 97880-210-4500-2. INDROVÁ, JARMILA. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. INDROVÁ, JARMILA, PETR HOUŠKA A ZDENKA PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. ISBN 978-80-2451766-7. JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. KÁBA, BOHUMIL A LIBUŠE SVATOŠOVÁ. Statistika. Vyd. 3. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005, 150 s. ISBN 80-213-0746-3. KIRÁĽOVÁ, ALŽBETA. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. MACUROVÁ, PAVLA. Řízení jakosti B. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta, 2008, 168 s. ISBN 978-80-248-1720-0. MATEIDES, ALEXANDER A JAROSLAV ĎAĎO. Služby: teória služieb, marketing služieb, kvalita v službách, služby zákazníkom a meranie spokojnosti s nimi. Bratislava: Miroslav Mračko, 2002, 750 s. ISBN 80-8057-452-9. NEJDL, KAREL. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. PALATKOVÁ, MONIKA. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, MONIKA. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.
Literatura
69
PECÁKOVÁ, IVA. Statistika v terénních průzkumech. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 231 s. ISBN 978-80-86946-74-0. PETŘÍČKOVÁ, LUCIE, PETR STUDNIČKA A MARTINA VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upr. vyd., (V nakl. CzechTourism 1.). Praha: CzechTourism, 2012, 125 s. ISBN 978-80-87560-01-3. RYGLOVÁ, KATEŘINA. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, KATEŘINA, MICHAL BURIAN A IDA VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. SCHEJBAL, CTIRAD. Logistika cestovního ruchu. Vyd. 1. Přerov: Vysoká škola logistiky, 2009, 149 s. ISBN 978-80-87179-09-3. SYSEL, JIŘÍ. Nové přístupy v řízení kvality – ISO 9004. Czech Hospitanty and Tourism Papers, 2009, roč. V., s. 16. ISSN 1801-1535. VAJČNEROVÁ, IDA. Destinační management. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7. VAJČNEROVÁ, IDA, JAKUB ŠÁCHA A KATEŘINA RYGLOVÁ. Using the principal component analysis for evaluating the quality of a tourist destination. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. LX, č. 2, s. 449-458. ISSN 1211-8516. VAJČNEROVÁ, IDA A KATEŘINA RYGLOVÁ.: Approaches to the quality management in tourism services. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 6, pp. 607–612 VAŠTÍKOVÁ, MIROSLAVA. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. ZELENKA, JOSEF. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010, 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2. ZELENKA, JOSEF A MARTINA PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.
7.2 Elektronické zdroje Audioguide Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr267.xml České víkendy - aktivní víkendy s programem. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr275.xml Český Krumlov Card. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/CK_CARD_20120320143628.xml
70
Literatura
Český Krumlov - Historie. České dědictví UNESCO [online]. 2011 [cit. 2012-1026]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/cesky-krumlov/historie/ ČESKÝ KRUM LOVE s.r.o. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr6.xml Do Českého Krumlova ve dvou na 3 dny. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/darkove_pobyty_2012.xml Dům fotografie. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr7.xml Historie vzniku. Egon Schiele Art Centrum [online]. 2005 - 2012 [cit. 2012-1102]. Dostupné z: http://www.schieleartcentrum.cz/cs/historie-vzniku/2/ Infocentrum Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/kpr1045.xml Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie a území. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&childsel0=8&cislotab =CRU9020CU&kapitola_id=653&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=8 &druh_1_16=51&pro_7_29=545392&aktualizuj=Aktualizovat Kašna na náměstí v Českém Krumlově. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr124.xml Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr119.xml Latrán č. p. 104, Budějovická brána. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_objekt_lat104.xml Letiště. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/zivotniprostredi-bydleni-doprava/stranky/letiste.aspx Minoritský klášter ve městě Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr121.xml Museum Fotoateliér Seidel. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr254.xml Museum historických motocyklů. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr369.xml
Literatura
71
Muzeum marionet. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr8.xml Muzeum stavebních dějin a řemesel v Českém Krumlově. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr63.xml Muzeum útrpného práva. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr29.xml Náměstí Svornosti č. p. 1. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_objekt_nams1.xml Návštěva Českého Krumlova není jen prohlídka hradu a zámku!. Grafitový důl Český Krumlov [online]. 2008 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.grafitovydul.cz/ Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území. Český statistický úřad[online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=CRU9010CU&kapitola_i d=654&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=8&druh_1_18=51 O nás. Jihočeská centrála cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.jccr.cz/ Pivovarnictví v Českém Krumlově. Pivovar Eggenberg [online]. 2012 [cit. 201212-11]. Dostupné z: http://www.eggenberg.cz/index.php?page=home&lang=cz Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v obcích vybraného SO. Český statistický úřad[online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=TPR6010PU _OB1.25&kapitola_id=15&voa=tabulka&go_zobraz=1&verze=0&cas_3_9= 20101231 Pohádkový dům - Muzeum loutek. Expozice a galerie Český Krumlov [online]. 2010 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://expozice.krumlovskainspirace.cz/ Parkování ve městě. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/doprava_parking1.xml Regionální muzeum v Českém Krumlově. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr2.xml Solná jeskyně Český Krumlov. Arcadie hotel [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-1211]. Dostupné z: http://www.hotelarcadie.cz/cs/solna-jeskyne/22/
72
Literatura
Sklepy IV. nádvoří zámku. Státní hrad a zámek Český Krumlov [online]. 2006 2007 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_4nadvori_sklepy.xml Statut. CzechTourism [online]. 3.9.2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/statut/ Státní hrad a zámek Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr3.xml Synagoga ve městě Český Krumlov. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr117.xml Územně analytické podklady 1 ve vybrané obci. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobr az=1&cislotab=UAP6030UU_OB&pro_1_90=545392&voa=tabulka&str=ta bdetail.jsp Vítá Vás Krčínův dům. Hotel Krčínův dům [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://krcinuvdum.hotely-krumlov.cz/ Vítejte na stránkách Městského divadla Český Krumlov. Městské divadlo Český Krumlov [online]. 2006 - 2007 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.divadlo.ckrumlov.cz/docs/cz/mdck_vitejte.xml Wax muzeum. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr9.xml Základní demografické údaje ve vybraném území. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp? Zámecká zahrada v Českém Krumlově. Státní hrad a zámek Český Krumlov [online]. 2006 2007 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_oinf_zahrad.xml Zámecké informační centrum. Ubytování Český Krumlov, Český Krumlov ubytování - Visit Český Krumlov.cz[online]. 2006-08 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.visitceskykrumlov.cz/?artid=189&uid=9&lang=cz Zámek Český Krumlov (UNESCO). Svatební obřad na zámku [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.svatba.krumlov.cz/index.php?page=page&kid=17 Zámek č. p. 59 - Zámecká věž. Státní hrad a zámek Český Krumlov [online]. 2006 2007 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_2nadvori_vez.xml Židovský hřbitov v Českém Krumlově. Český Krumlov - oficiální informační systém [online]. 2006 - 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr518.xml
Přílohy
73
Přílohy
74
Přílohy
A Dotazník pro návštěvníky destinace Dobrý den, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně a ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého dotazníku na téma „Hodnocení kvality destinace Český Krumlov“, který bude sloužit k napsání mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a předem děkuji za Váš čas při jeho vyplňování. Lenka Schwarzová 1. U následujících otázek zakroužkujte, prosím, na stupnici 1 až 10 (1 = jsem zcela spokojen, 10 = jsem zcela nespokojen) míru Vaší spokojenosti s následujícími faktory ovlivňujícími kvalitu destinace. Pokud nemáte vlastní zkušenost k odpovědi, pak zakroužkujte možnost, která je podle Vás nejpravděpodobnější. Přírodní atraktivity
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kulturně společenské atraktivity
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kvalita ubytování v destinaci
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kvalita stravování v destinaci
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Rozsah a kvalita zážitkových aktivit v destinaci (sport, kultura) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dopravní dostupnost destinace
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Místní doprava v destinaci
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Dostupnost a kvalita poskytovaných informací (TIC)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Předpříjezdová komunikace s destinací
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Přijetí místními obyvateli
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Nabídka produktových balíčků
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Image destinace
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Hodnota peněz v destinaci (ceny služeb)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Ochrana a pocit bezpečí vč. vybavenosti zdravotními službami 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Unikátnost destinace
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Celková spokojenost s kvalitou destinace
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
2. Nyní můžete, prosím, vyjádřit Vaše další připomínky k pobytu v destinaci: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 3. Pohlaví žena muž 4. Věk 15 – 30 let 31 – 50 let 51 let a více
Přílohy 5. Nejvyšší dosažené vzdělání základní vyučen/a střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 6. Ekonomická aktivita zaměstnanec OSVČ důchodce (i invalidní) student na mateřské či rodičovské dovolené nezaměstnaný jiné 7. Kraj republiky, ve kterém v současné době bydlíte Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
75
76
Přílohy
B Výsledky průzkumu mezi turisty Přírodní atraktivity Kulturně společenské atraktivity Kvalita ubytování Kvalita stravování Rozsah a kvalita zážitkových atraktivit Dopravní dostupnost destinace Místní doprava v destinaci Dostupnost a kvalita poskytovaných informací Předpříjezdová komunikace s destinací Přijetí místními obyvateli Nabídka produktových balíčků Image destinace Hodnota peněz v destinaci Ochrana a pocit bezpečí Unikátnost destinace Celková spokojenost s kvalitou destinace
1 2 3 23 55 49
4 11
5 5
6 1
7 8 9 10 0 0 0 0
49 52 25
11
2
2
2 0
1
0
1 1
0 0
0 0 0
0
17 46 37 25 7 5 3 4 0 10 30 31 34 25 13 1 0 0
0 0
46 45 33 16
17 49 35 22 12 4 1 10 22 36 35 19 14 5 29
51
31
18
8
8
7
4
0
0 0 0
0
7
3
2 0 0
0
31
51
42
38 14 48 0 25 54
52 44 65 32 61 66
44 6 4 0 0 43 22 14 6 1 25 5 1 0 0 34 22 24 16 6 38 9 8 2 1 20 2 2 0 0
34 50 42 14
3 2
4
0
0 0 0 6 0 0
0 0 0 4 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0
0
Přílohy
77
C Data ze sekundárního výzkumu Počet lůžek Hotel Pension v centru Jiné ubytování v centru Pensiony mimo centrum Rodinné domy Ostatní zařízení
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 532 534 566 599 674 713 1047 1 047 1 047 1 047 687 765 846 875 884 848 496 469 527 482 241 268 112 106 140 174 507 553 511 515 251 278 384 442 631 738 785 817 810 826 280 292 290 274 324 420 509 520 499 484 545 543 513 529 581 882 970 974 1174 1174
Celková kapacita
2 536 2 680
2 711
2 825 3 234 3 775
4314
4 380 4 568 4 528
Počet přenocování 2004 Hotel 95 217 Pension v centru 57 713 Jiné ubytování v centru 0 Pensiony mimo centrum 20 589 Rodinné domy 436 Ostatní zařízení 12 458 Celková kapacita Návštěvnost SHZ Český Krumlov Rok
Počet návštěvníků
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
299 430 297 534 235 427 292 103 329 133 336 216 340 478 344 548 338 305 311 267 292 684 323 496
2005 95 078 58 230 75 24 676 361 40 424
2006 92 823 59 874 31 41 301 736 6 875
2007 2008 2009 2010 2011 109 518 112 814 106 175 123 054 137 083 26 406 25 674 20 038 24 790 24 187 17 415 28 453 19 566 17 666 20 676 38 120 36 615 40 340 36 499 45 479 983 3 058 3 382 4 962 4 190 12 085 9 033 8 918 12 015 15 254
186 413 218 844 201 640 204 527 215 647 198 419 218 986 246 869
78
Přílohy
Návštěvnost Egon Schiele Art Centra Rok
Počet návštěvníků
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
69 758 71 863 56 030 70 800 70 000 50 906 45 393 50 478 40 321 40 100 41 007 42 211
Návštěvnost Muzea Fotoateliér Seidel Rok
Počet návštěvníků
2008 2009 2010 2011
4 599 5 700 6 058 9 543
Návštěvnost festivalu Jihočeské divadelní léto - otáčivé hlediště Rok
Počet návštěvníků
Počet představení
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
36 317 35 735 44 226 47 135 51 042 53 856 55 476 57 546 51 614 48 932 48 300
57 57 75 79 84 86 89 93 87 86 83
Přílohy
79
Návštěvnost Mezinárodního hudebního festivalu Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet Počet návštěvníků představení 8 303 7 980 3 440 7 083 13 800 15 200 15 200 12 500 12 787 15 200 14 855 20 000
23 21 12 18 27 28 26 24 26 21 24 21
Osobní automobily
Celkem
2009
184 570
2010
187 861
2011
181 935
Autobusy
Celkem
2009
5 685
2010
5 436
2011
7 247