»asopis turistick˝ch oddÌl˘ ml·deûe
ÿÕJEN 2015
Spolu do hor
„S sebou do hor ho vem, tak jdem, vzhru po boku krok, co krok, lanem svým s ním se svaž, a znáš, s kým est máš.“ J. Nohavica Každý rok vyrážíme se staršími nkam výš a dál. Se staršími z oddílu, kteí celý rok vedou schzky, výš a dál kamkoli, kde ješt noha veverka nebyla a kde srdce zaplesá nad krásami pírody. Vtšinou práv do hor, vzhru a asto i dále, než jsme kdy spolen byli. Je to spolená odmna i výzva, cesta za novým a nevidným. Hory jsou práv na to tím ideálním místem.
Letos vyhrála Cortina D´Ampezzo, ferraty, tedy jištné cesty po úboích a stnách vápencových Dolomit severní Itálie. Pohádkové výhledy a nádherné masivy, na kterých se jako had klikatí cesty železných lan (odtud ferraty), asto kopírující válené zásobovací stezky. Ano, práv válka i spíše války, první i druhá svtová, sem zahnaly italské vojáky, kteí bránili svou vlast i ves ze zákop tisíce metr nad moem, z tunel hloubených napí horami a stezek balancujících nad hranami propastí a strží. A ferratové cesty jdou za nimi. I my jsme vyrazili. A tak jsme pro-
šli válené stezky vysoko v horách, lezli po stnách, kde máte pod sebou stovky metr a pi obdové pauze pln užívali rozhled na hran skal a skalních stn. Také jsme ale v klidu procházeli veerní Cortinou – kouzelným to mstekem v klínu hor, v kempu užívali pohodového veera s grilem a kytarou nebo ochutnávali a porovnávali slovutnou italskou zmrzlinu. Byli jsme spolen v horách, užívali jsme si. Naše podkování patí ústedí spolku za technickou podporu i dobrým lidem a sponzorm – z ad rodi i pátel. Pokud tedy ješt pemýšlíte, kam vyrazit, zkuste to také jednou výš a dál, spolen. Teba do hor. Má to kouzlo, má to svj smysl a jsou to krásné chvíle a zážitky, na které se nezapomíná. Matj Chour, TOM Veverk, Brandýs nad Labem
Ilustraní foto: Jií Chour
OBSAH íjen 2015
str. 4
str. 5
str. 6
str. 7 str. 8 str. 9
str. 10
str. 11 str. 12 str. 13 str. 14 str. 15 str. 16 str. 17
str. 18 str. 19 str. 20
str. 21
str. 22 str. 23 str. 24 str. 25 str. 26 str. 27 str. 28
str. 29 str. 30 str. 31
Léto u tomík, Vítzslav Hörl, Marie Hörlová, Tomáš Tomsa, Pavel Vaásek, Jana Liberská Návštvy letních tábor, Tomáš Novotný, Zdenk Rolinc, Anežka Klabanová Pohodový tábor, Karel Závadský Pohádková íše UROBOROS, Jaroslav Lepšík Tábor sn, Jií Kraja Puák 2015, Ondej Vosála Annaberg, Marcela Jirásková Letní tábor Vejr, Jan Schejbal Svatoovické pochodování, Václav Holý Mimozemšané v Poešín, Jindra Zoufalá Starovké ecko pod Troskami, Vratislav Florián Píse ledu a ohn, Martin Kufa Svtluška, (úst), A. Klabanová Vodafone, Ondej Šejtka Pavel Lacko, Karel Neuschl Vedoucí a lana, Standa Prais Letní táborové školy 2015 Ivo Skoek, Zdenk Šmída Kouzelný prstýnek, V. Florián Sraz TOM na Šumav, P. Teringl Sraz tomík ve Volarech, Kateina Frdlíková Letní sraz TOM, Tomáš Fúsek ESO online, Tomek Hurt Expedice Grónsko, Z. Vejrosta Skotsko, Tomáš Novotný Kamarádství na 2000 km, Jií Bernkopf Dti z echohradu na táboe TOM Tui, Soa Rokytová Svy v Banátu, Jarka Bednáová Ukrajina Mukaevo, Kamil Cinkraut Putování po Balkánu, Tereza Weichtová Francouzské eky Sviští, T. Rada Vedra jako v Indii, O. Mánek Woodcraft, Kateina Pejšová Mikešovo nožobraní, Jií Lukeš Znaení turistických cest v R, Milan Pernica Bezruova chata, Petr Teringl istka ve stodole, Jindra Zoufalá Brigáda tygr, A. Klabanová Chajda malá, (za) Zprávy z ústedí Ohlasy ARNIKA, Markéta Schwarzová Trocha historie z Roztok, (ton)
Milí kolegové vedoucí, tší nás, že íjnový Tomík je plný dobrých zpráv. Dotete se v nm o táborech, budování nové základny pro tomíky, o skvlých zahraniních akcích. Stopa tomíkova je dokonce už v Grónsku! Snad ješt cennjší je ale svdectví o tom, že nkterým našim lenm není lhostejný osud lidí a dtí ze vzdálených zemí. Mladý tomík Kamil z oddílu Maracaibo neváhal a vyrazil pomáhat dtem na Ukrajinu, vedoucí olomouckých Tur Soa zorganizovala nemalým úsilím zajímavou akci v Praze, také pro ukrajinské dti. Pro to udlali? Pro pomohli potebným dtem a lidem, které nikdy nevidli? Mohli bychom se zeptat také na to, pro trnáct našich oddíl vyrazilo sbírat peníze pro nevidomé dti v rámci Svtlušky. I ony, tentokrát v ryze tuzemské sbírce, pisply dobré vci. Nedovolíme si rozebírat motivy výše zmínných koleg a oddíl. Víme ale, že jejich pístup je následováníhodný. Milí kolegové, chceme Vás požádat, abyste byli tomíkm v oddílech prvodcem v tom, co na nás média dnes a denn chrlí a emu nelze utéci. Uprchlické krizi, nejvtšímu exodu lidí v moderní dob. Máte jedinenou možnost vést ke zdravému úsudku své svence, mnohdy tápající nebo vc vnímající jen jako ohrožení našeho pohodlí i ádu a poádku v Evrop. Je jasné, že na pomoc uprchlíkm budeme tžko hledat jednotnou odpov. Je jasné, že v silách ani v poslání našich oddíl i celého spolku není do vci významn vstupovat. Máte ale možnost s dtmi v oddílech mluvit, zahánt xenofobii a lhostejnost, být protiváhou ustrašených i pedem poraženeckých názor. Pomáhat se dá vždy a mnoha zpsoby, to dokazují první ádky našeho úvodníku. V poslání našeho spolku se hlásíme k Úmluv o právech dítte, k rasové toleranci a k respektu vi menšinám. Zkusme na to pomyslet v této nelehké dob. Dkujeme a pejeme dobrý a naplnný nový oddílový rok. Tomáš Novotný pedseda Asociace TOM Tomek Hurt místopedseda Asociace TOM
Léto u tomík: Redakce Tomíka položila nkolika oddílm dv otázky: 1. Jak jste prožili letošní horké léto na táboe, puáku apod., jak jste se s vedry popasovali? 2. Jaké máte oddílové plány na nejbližší msíce?
TOM Skítci, Plze: 1. Letošní tábor jsme strávili na základn Franíkovna u Hoehled, kterou nám zapjil SOP Spálené Poíí. Na týden jsme se všichni promnili v udatné Galy a v ele s Obelixem, Asterixem a Idefixem jsme osvobozovali mnohé galské vesnice z ímského zajetí. Tábor se konal snad v jediném, co se týká poasí, snesitelném týdnu (26. 7.–2. 8.), takže žádný boj s vedrem jsme naštstí svádt nemuseli. Jediný, kdo nám tábor znepíjemoval, byly útoící vosy, které mly na táborové louce hned nkolik hnízd. 2. V záí jsme zahájili další skítkv rok. ekají nás opt pravidelné úterní schzky v klubovn a první víkendovka bude pracovní. Vyrazili jsme, pro nás z Plzn hooodn daleko, do Janova na jednu z tomíkovských chalup pipravit devo na zimu – brigádu za materiál. Odmnou nám bude nejen dobrý pocit, ale i práv odpracovaná nafukovací lo baraka. Jako vždy udláme nkolik výprav do okolí Plzn a když budeme hodní, tak v prosinci možná zase pijde Mikuláš. Vítězslav Hörl, Marie Hörlová
Oddíl Máci Turnov Letos jsme byli na táboe se 47 dtmi na Slunení stezce v Braticích u Pacova. V loském roce jsme si ekli „pojedeme na tábor o týden dív, abychom nemrzli, jako nyní (byli jsme v Jizerských horách)“. To se nám opravdu splnilo. Jak jsme se s tím popasovali?
1. Mli jsme štstí, že v Braticích je hezká hasiská nádrž, takže jsme ji hojn využívali, na úkor místních obyvatel, kteí z našich výrostk nebyli zrovna nadšeni. No, a když už nás vedoucí koupališt nebavilo (dti by bavilo stále), tak jsme radji upravili denní program. Ráno a veer jsme hráli hry v lese a bhem dne jsme odpoívali v lese, i hráli nejrznjší vodní hrátky (napíklad nošení vody do bazénku, rzné polévání pomocí ešus i pomocí injekních stíkaek) no a samozejm bylo klasikou tábora neekané polévání každého, kdo to neekal! 2. Bhem záí máme za sebou již klasické promítání videa a fotek z tábora, kde se sejdeme i s dtmi a rodii a zhodnotíme tábor. Následuje pší akce do Sloupu v echách, kde si zahrajeme ješt táborové klasiky. Na další msíce zatím plány nemáme. Plán akcí na celý školní rok vždy tvoíme bhem záí. Každopádn máme v plánu klasické akce, jako tradiní vánoní schzka, lyžování, velikononí akce a táborová škola a zárove i akce, které jsou každým rokem jiné, ním vylepšené.
poasí, vždy to bylo jak v rovníkové Africe! Program táboru se upravil. Zrušeny byly pší výlety pes den. Místo toho jsme organizovali výlety až k veeru s návratem po 21 hod. Dvakrát v týdnu jsme vyrazili na koupališt, hry v táboe probíhaly zásadn ve stínu. Spoustu her se zrušilo, hlavn pohybovky, bhaky, když tak se soutžilo k veeru. Po stránce zdravotní jsme dodržovali pitný režim, vypily se hektolitry š ávy. Várnice musela být stále plná. Pomohlo i otevení šenku praotce echa, kde bylo možno zakoupit kofoly, minerálky, bublinkovou vodu. Nakonec panovala velká spokojenost, vedro nám nevadilo, moc a moc hodnotím dostavbu altánku v Kamence, byli jsme v nm poád. Bhem tábora nikdo neonemocnl, nikdo neml ani úžeh, úpal, kolaps. Takže 100% úspch v boji proti vedrm. 2. Dotáíme filmovou pohádku. Chystáme brigády v Kamence, podzimní prázdniny, pochod Vítkovská 50. Tšíme se na promítání táborového filmu.
Tomáš Tomsa Pavel Vaňásek
TOM Šlápoty, Vítkov 1. Náš tábor zastihla ta nejvtší vedra, celý tábor teploty 36–38 stup, a to po všechny dny. Vše jsme pizpsobili
TOM 3107, Kutná Hora 1. Měli jsme půjčené kouzelné tábořiště od skautů z Milevska, které bylo přímo u Lužnice, takže se dti mohly koupat prakticky kdykoli a tak jsme horka pežili docela v pohod. Jen jsme museli omezit plánovaný turistický program, ale myslím, že to nebyl až takový problém. Asi horší než vedro byly agresivní vosy, kterých bylo všude plno. Každý (krom kuchae alergika) dostal minimáln jednou žihadlo, naštstí to všichni pežili bez problém. 2. Chystáme jednodenní vycházky, v íjnu nkam do klubovny na podzimní prázdniny, pak v prosinci tradiní Slavnost Slunovratu v klubovn. Jana Liberská
4
Mezi rytíi a mravenci V srpnovém tropickém msíci jsem navštívila dva tomícké tábory – tomíky z Maracaiba a jirkovské Stopae. Hned v úvodu musím pochvaln poznamenat, že oba tábory mly na viditelném míst umístný náš asocianí hoec. TOM Maracaibo letos táboil u Žáru nad Sázovou u obce Radenice a hned pod rybníkem Kiš an se odehrával pravý stedovk. Poslední podveer tábora se konal rytíský turnaj a námstíko se hemžilo udatnými rytíi ve lnných košilích a slinými slenami v blavých šatekách. Blavá byla bohužel i sádra na ruce jedné nebojácné tomiky, která se pravdpodobn do bojovnického výcviku opela pespíliš. Líbilo se mi, že na nástnce vedle luišnických stedovkých manuál visely také výtisky asopis Tomík. U tomík z Jirkova, kteí táboili u achnova na Hlinsku, se louka pro zmnu hemžila mravenci. Mli sice vždy jen dv ruiky a dv nožiky, ale nevyluuji, že nkteí neschovávali pod epicí i tykadla. Šlo o propracovaný systém a hierarchii organismu, který tídil malé mravence na etae, kuchae apod. Jirkovští mli tábor s malými chatkami pjený od skaut ze Skute. Táboišt mlo vybavení el. sporáky, troubami a dalšími vymoženostmi, ale tomíci-mravenci správn a stylov využívali výhradn nanošené devo a velikánská kamna. Oba tábory byly prima, dýchla z nich na m ta pravá letní pohoda.
Vedení asociace navštívilo letní tábory tomík V první srpnové dekád vyrazili Tomáš Novotný a Tomáš Hurt na obhlídku našich tábor. Krom letního srazu ve Volarech navštívili tábor kutnohorských tomík vedených Janou a Jaroslavem Liberskými. Táborníci – jak je vidt z piložených fotek – se baví hrou na zlatokopy, v panujících vedrech je jim ale nejbližší eka Lužnice. Velmi dobe je postaráno i o žaludky dtí v Beici u Tábora – vedoucí tábora vnuje ohromný as píprav a na tábor pivezla zavaené maso všeho druhu a výtené kvality. Z tábora jsme odjíždli s dobrým pocitem. Dalším navštíveným táborem byli turnovští Máci. Tábor v Braticích u Pacova pod vedením Tomáše Tomsy byl opravdu velkolepý – i my, neekaná návštva, jsme byli zapojeni do jedné etapy táborové hry. Pichomýtli jsme se k psychiatrickým pohovorm v Arabelin íši, kde práv probíhalo testování mladých pacient… Jak je vidt z fotek, psychiati i mladí pacienti brali své role opravdu vážn. Tábor byl potšiteln veden v tradicionalistickém duchu, denn se vyvšovala a snímala vlajka, nechybly naše spolkové atributy… Táboení našich tomík se vnovali i další lenové náelnictva. Poet a úrove tábor zhodnotí podzimní zasedání vedení asociace. Už te je ale jasné, že drtivá vtšina našich tábor si dobe poradila s nebývalými vedry a obstála ped kritickým zrakem hygieniek. Nejpodstatnj-
ší ale je, že vedoucí pipravili na tábory kvalitní program, pi kterém se dti vru nenudily. Tomáš Novotný
Na táborech se Zdekem Rolincem V plce ervence jsem navštívil dva tábory tomík. Nejprve jsem vyrazil na táboišt ve Dzbelu, kde táboili tomíci z Olomouce. Na táboe mli 26 pevážn oddílových dtí ve vku od 5 do 15 let. Všichni se chystali na dvoudenní výpravu se spaním pod širákem, takže nkteré dti jsem poznal jen podle toho, že obí batoh ml nožiky. Celotáborová hra mla detektivní zápletku. Tábor bžel podle plán a vše klapalo. Asocianí hoec na m nikde nevykoukl, což mi pišlo škoda. Druhé táboišt jsem navštívil louku v Podhradní Lhot, kde na louce pod hotelem Zubí táboil TOM Nivnice Jirky Miškara. Jejich celotáborová hra s námtem Hopova Obra urit zaujala všech 46 dtí, z nichž více jak dvacet bylo oddílových a zbytek byl ze spáteleného oddílu nkde od Svitav. Bohužel stejn jako na pedchozím táboišti jsem nikde nezahlédl znak spolku. Zdeněk Rolinc, TOM Pawnee
Anežka Klabanová
5
Pohodový tábor Letošní tábor s tematikou detektiva Sherlocka Holmese jsme prožili v klidu za krásného poasí na našem táboišti v Olšovci u Hranic na Morav. Luštily se záhady táborové hry a zase jsme si zahráli spoustu her, které se dají zahrát jen na táboe-turnaje družin v bassebalu, brönbalu, veerní rybolov. Zkusili jsme i hry, co se hrávaly na táborech na Senince 1979- tloukli jsme špaka celé odpoledne a zkusili si retro huntovaku a zabijaku z tábor v Branné 1983–84. Až na pár boulí pežili všichni ve zdraví všechny bojovky, když jsme po sob šili puckami z ponožek nebo se stíkali vodou… Zase jsme si byli zaplavat na lomu a také v hranickém aquaparku, hlídali tábor za úplkových nocí bez baterek nebo bhali po lese. Za zmínku stojí naše šéfkuchaka Zuzka, která vaení pro tábor zvládla doslova levou rukou, pravou mla zlomenou v sáde. Ped jejím výkonem smekám.
6
Dalším kladem tábora byly vybudované nové sprchy z grantu firmy ArcelorMittal Ostrava a nkolik nových stan z dotací msta Ostravy. Nejlepší ale byli úastníci – naše dvata a kluci z oddílu. Bylo to tak napolovic z Krásného Pole a Dolní Lhoty. Ml jsem trochu obavu z vkového rozptí, mli jsme dti od školky až do osmiky, ale všichni byli v pohod a dokázali si pomáhat, domluvit se. Myslím si, že se všichni bavit chtli, a proto na tábor jeli, a tak se vlastn všechno dailo. Karel Závadský-Hroch, TOM Paprsek, Ostrava
Pohádková íše UROBOROS Každý rok se snažíme pro dti vymyslet originální tábor. Vždy vymýšlíme nco nového, vetn etap. Letos to ovšem nebylo úpln jednoduché, protože pišel rok, kdy jsme na táboe mli asi 8 starších dtí, tím myslím osmá a devátá tída, pak následovala vková propast a zbytek dtí byla 1., 2., 3., 4. tída a sem tam nco mezi. Udlat tábor, aby bavil ty starší i mladší byla docela výzva. Soustedili jsme se hlavn na mladší a rozhodli se, že se budeme vnovat pohádkám. Samozejm jsme tam dali nkolik prvk, aby dostali zadostiuinní i teenagei. Zlý vládce íše Uroboros, který dlal ve všech pohádkách jen zmatek a chaos, se jmenoval Stejkembouch a ml spoustu pisluhova a pomocník z rodiny Bouch nap. Vostrombouch, Klackembouch, Vozembouch, Fonendoskopembouch atd. Tihle zloduši, pravé síly zla, nedávali tm hodným pohádkovým bytostem vbec nic
Tábor sn
zadarmo. Utkali se v nkolika soubojích dovednostních, vdomostních, ale i silových. V tchto soubojích získávali magické drahokamy, které byly poteba na prchod portálem do skrýše temných sil. Dalo to spoustu práce, ale jak už to v pohádkách musí být, tak i ta naše mla dobrý konec a Stejkembouch i se svými druhy byl poražen. Samozejm na takovémto táboe nemohou chybt kouzelné pedmty, jako byl teba prsten obra, ozdobený ráfek od kola, což nemusí být zas tak neobvyklé, ovšem ukrást ho temným silám a propašovat k sob do stanu pes celý tábor a samozejm pi tom nebýt vidt už taková sranda není. Vlastn jak pro koho. Všichni ale vdí, že tábor, to nejsou jen hry. Novákovská zkouška bží jist v každých oddílech. U nás tak byla první ást tábora spíše výuková. Povdt dtem o stromech, mapách, jak si zabalit na výlet, znát základní údaje o R, vdt co je naše asociace, kdo je jejím pedsedou, nauit se uzle, morseovku atd. atd. Musím íci, že se všech tchto inností dti zúastovaly s nadšením a na tabulce zkoušek také bylo vidt, jak se pkn zaplovala. 2. blok patil kapitánm skupin a jejich programu. 3. a 4. blok byl v podob etap, koupání a dalších her. Dti mly spoustu píležitostí získat zkušenosti, které jim byly motivací, protože kdo jich ten den získal nejvíc, tak ovládl kouzlo, díky kterému ml urité výhody nap. vstávat o pl hodiny pozdji, možnost proviantu (vzít si vc ze zásobáku), nemusel se úastnit rozcviky nebo nemusel mýt nádobí. Doslova se o ta kouzla rvali. Vždy, když tábor skoní, tak si mžeme oddechnout, že vše probhlo v pohod, nic vážného se nestalo a naštstí i ta sekera, která trefila ten prst, nemla dostatenou rychlost. Po návratu musím íct, že odezvy jak od rodi, tak od dtí byly jen pozitivní a to je ten náboj, který potebujeme. Jára Lepšík TOM Bobři, Úštěk
Po mnoha letech strávených na Slovensku jsme letos táboili „doma“. Pesnji na Vysoin v Meziboí nedaleko Velkého Meziíí. Ústedním tématem tábora byly sny. I proto jsme si na táboe postavili naši obí palandu, nejvtší v R. Pesto jsme tábor celý neprospali, pouze jsme využili toho, že nám byl zapjen „Kamil“ - unikátní stroj, který dokázal zhmotnit vše, o em se nám v noci zdálo. Zprvu hrála roli náhoda, pozdji jsme se nauili své snní smovat spoleným smrem. V prbhu tábora jsme si tak vysnili nap. vánoní stromek nebo zážitek ve form cesty na hrad Pernštejn s prvodcem cestovní kanceláe Dobrá cesta. Na hrad zrovna probíhaly slavnosti plné rytí a kumštý. Krása! Škoda jen, že následn vyplynulo, že zmínná CK neeší zpátení cestu, pších 15 km po žhavém slunci dalo ádn zabrat. Dále nám Kamil nadlil poklad – stírací losy, jindy zase spoustu jídla a k tomu udlátka jako toustova, vaflova, stroj na cukrovou vatu, apod. To jsme si pochutnali! Díky tajemným souadnicím, které nás dovedli do Žárských vrch, a za použití objeveného vybavení pro skálolezení, jsme si i trochu zalozili na Dráteníkách. Jednoho dne nám z Kamila vyskoil indián, který nás všechny nau-
il rozdlávat ohe ocílkou a pazourkem. Naše nadšení neznalo mezí, poté však stroj zaal projevovat známky únavy. Bylo jasné, že už si s ním moc zábavy neužijeme. Posledním kouskem, který nám vydal, byl deník jakéhosi Jerryho, který putoval za svým snem. Nevdli jsme kam a pro, ale podle deníku jsme se vypravili po jeho stopách. Naše pou skonila ve westernovém msteku, které si Jerry sám vystavl a splnil si tak svou celoživotní touhu. Navíc nás bohat pohostil a zajistil nám zábavu na celý veer. Byl to skvlý závr našeho tábora. Jiří Krajča TOM Zlaté šípy Valašské Meziříčí
7
Výlet do Annabergu!
Puák 2015 Letošní tábor byl ponkud netradiní. Dvodem byla jeho putovní ást, první týden, kdy se starší z obou eskolipských oddíl rozhodli vydat se na táboišt po vlastní ose. Ta byla opravdu svérázná, když uvážíme, že táboišt vzdálené zhruba 30 km od eské Lípy mlo být dosaženo nkolikadenním pochodem pes celý Liberecký kraj. Vzdálenost tedy nkolikanásobn vzrostla, ale na poutníky ekaly dosud nevidné scenérie a místa, mnohá dobrodružství a zážitky. Vybráno z deníku… Po sluncem zalité snídani jsme opt složili vci do krosen a vydali se na další pochod. Po krátké zastávce v Hradanech jsme se už ztratili v lesích bývalého vojenského újezdu. Práv kvli nmu se zde podailo zachovat na nkolika místech pvodní biotopy, a proto se bylo opravdu na koukat. Ponkud zmoženi horkem jsme se uchýlili do stínu mocné lípy u kostela v Kuivodech a poobdvali. Ná-
8
sledoval menší nákup potravin a odchod z obce. Zpoátku se šlo pkn, ale poté pišla dnes již nechvaln známá obora Židlov. Akoli mapa ukazovala pomrn pohodlnou cestu, skutenost byla ponkud jiná. Po mnoha peripetiích jsme konen našli toužebn oekávanou bránu vedoucí ke svobod. Naneštstí jsme pekroili plot jinde, než jsme oekávali, a tak jsme byli nuceni z dvodu rychle houstnoucí tmy a blížící se bouky pespa v bukové houštin u zdánliv nekonené lesní cesty. Zatímco byl budován tábor, skupinka odvážlivc se jala shánt vodu na pití i ranní aj. Vrátili se až za úplné tmy s neekanou koistí. Byli totiž obdarováni hlídai nedaleké fotovoltaické elektrárny Jabloneek lahvemi s ledovcovou vodou, kiš álov istou a neuviteln chutnou tekutinou vyvážející se do nejbohatších stát svta. I samotné lahve byly zajímavé, nebo je tvoily plastové kvádry stylizované do ledových kostek. Následovala spolená pozdní veee a spánek. Mezi pocity po doražení do tábora byla únava nastádaná za celý týden a touha po odpoinku, ale hlavn hrdost a štstí, že jsme to dokázali. Závrem bych chtl íct, že tento podnik zstane v mé pamti po velmi, velmi dlouhou dobu, ne-li navždy. Dkuji. Ondra Vosála, TOM CHIPPEWA, eská Lípa
Zaátek prázdnin jsme s oddílem strávili u nmeckých pátel v okolí Annabergu – na saské stran Krušných hor. Seznámili jsme se s lidmi , kteí jsou hrdí na svj rodný kraj, krásnou pírodu, historii a emeslnou zrunost. Navštívili jsme starý Hamr Frohnau - dl na uhlí a dl pod mstem na stíbrnou rudu s adrenalinovým výstupem po žebících. Celodenní výpravu do les s kamarádem Markem jsme zakonili táborákem a peením jeleních klobás. Svoji zrunost jsme si vyzkoušeli v ezbáské díln a pi drhání náramk pátelství. Zde byla potebná domluva a bylo nutné vydolovat ze své pamti bu anglická nebo nmecká slovíka. Výstava fotografií „Dti po válce„ – svou psobností brala dech všem úastníkm výpravy. Typické vánoní ozdoby nás okouzlily v dom sn na pohádkovém zámku Scharfenstein. Ubytováni jsme byli v ekologickém centru v krásném koutu Krušných hor. V kempu byly ti okruhy nauné stezky se spoustou udlátek a s naunými tabulemi v eském jazyce. Co nás mimo jiné ohromilo byl fakt, že dva prvodci pesn vdli, kde se nachází naše obec ernuc. S uritostí nám ekli, že u Velvar a popsali okolí msta. Dkujeme náelníkovi tomík za dobrý nápad a podporu a Helen Podroužkové za doprovod na skvlém výlet. Tomíci, nenchte se zahanbit a jete se do Annabergu podívat! Rozhodn to stojí za to. Za Javory Marcela Jirásková
Svatoovické pochodování
Letní tábor Vejr aneb Putování
s Hobitem za Arcikamem Letošní tábor jsme strávili na asocianí základn v Mezholezích v okrese Domažlice. Celým táborem nás provázela celotáborová hra HOBIT od autora Jiího Choura na motivy knihy Hobit aneb cesta tam a zase zpátky od J. R. R. Tolkiena. Na tábor jsme vyrazili uprosted tropických veder a na vlastní kži jsme si vyzkoušeli, jaké je to pochodovat v 37 °C ve stínu. Ze Kdyn, kam jsme dojeli vlakem se muselo k základn dojít pšky a to bylo 8 km pes Koráb, kopec s rozhlednou. Zvládli jsme to, ale jen co byl vrchol pokoen, zatáhla se obloha a bylo píjemn. Navštívili jsme zajímavou rozhlednu a pak už to bylo jen z kopce a stále lesem. Vedra panovala celý týden, a tak na njaké velké výlety to nebylo. Celotáborovou hru jsme stídali s koupáním. Krom táborové hry jsme stihli navštívit zíceniny hrad Herštejn, Píkopy, Rýzmberk, Pušperk a také Nový Kouim. Z mst a vsí to pak byly Domažlice, Klatovy, Kout na Šumav, Chudenice, Kdyn, Nmice. Muzeum emesel v Kolovi i muzeum píhranií ve Kdyni stály rozhodn také za návštvu. Koupat jsme se chodili do Nmic, do Kdyn na Hájovnu a jednou jsme byli i v centru vodní zábavy (bazén s atrakcemi). Odehráli jsme nespoet her a užívali si léta.
Konec tábora jsme zakonili poutí pes heben Korábu na vlak do Kdyn. Poasí bylo tentokrát fajn. Skonila jedna dobrodružství a už pemýšlíme o dalších. Jan Schejbal – Žwejk (redakčně kráceno)
Jednoho krásného dne jsme se vydali na další sobotní výpravou, jak míváme zvykem. Tentokrát jsme vyrazili do kraje bratí apk. Už ve vlaku jsme se potýkali s pesmykami názv dl známých rodák. Vystoupili jsme ve Velkých Svatoovicích, napojili se na žlutou znaku a vyrazili smrem Lotrandova sluj. Cestou se naše výprav hrdinn postavila Bílé nemoci. Pokraovali jsme dál v našem výletu. Lotrandova sluj v každém vyvolala jiné loupežnické pedstavy, ale naším cílem byl viklan nedaleko od ní. Zašli jsme hloubji do lesa a z nieho nic se ped námi zjevil v celé své kráse. U viklanu jsme se naobdvali, prošli kamenité pole a vyrazili dál. Došli jsme do vesniky Markoušovice, kde nás pivítal Josef II., respektive jeho socha. Následn jsme se vydali kolem Jestebí boudy na rozhlednu Žaltman. Mezitím jsme se ješt stihli utkat s mloky. Podívali jsme se na Jestebí hory z výšky a pospíchali na vlak do Velkých Svatoovic. Výpravu jsme si všichni náramn užili. Za TOM Pšinky a Ostíži Václav Holý
9
Starovké ecko pod Troskami…
Mimozemšané v Poešín Vše zaalo na planet Kulich. 30 odvážlivc se odsud vydalo na vesmírnou pou , ovšem netušili, že se ocitnou na podivné planet Zemi, odkud možná ani není návratu… Poté, co lo kulišan ztroskotala, bylo poteba zjistit, zda se njaké zbytky nenajdou a neupotebí pi oprav, kulišané taky museli zjistit, kde to vlastn jsou, jaké je století, zda bytosti na planet jsou pátelské, i nikoli. Po setkání s knížetem Betislavem je vše jasné, je 11. století, bitvy jsou na denním poádku a ani Kulichm se jedna taková nevyhnula. Prostedí hradu Poešín bylo výbornou kulisou, nicmén toto století urit nevládne tou správnou technikou, potebnou k sestrojení nové vesmírné lodi, kterou se kulišané mohou vrátit dom. Takže je nutné spát v kryoboxech ( pozemš ané je lapidárn nazývají spacáky) a každé ráno se posunout v ase o trochu dál….
V tomto duchu probíhala táborová hra malých Kulíšk z Roztok. Za trnáct dní prožili napínavou cestu napí stoletími, krom bitvy na hrad se vydali po stopách Petra I. z Rožmberka, seznámili se s knihtiskem pi setkání s Johanem Guttenbergem, Johannes Kepler jim pomáhal najít správné souhvzdí, kde by mohla být jejich planeta Kulich, Samuel Morse pedvedl telegraf a spolu dali dohromady i abecedu teek a árek… a to už byl jen krek k odvysílání volání o pomoc, kterou snad v éteru zachytí kulišané na vzdálené domovské planet… Blízkost eky Malše byla v horkých dnech velkou výhodou, kterou jsme bezpotukrát využili. Zde je na míst podotknout, že slunné dny nám nepochybn zajistila také naše rosnika Týna, která denn po snídani pedpovídala poasí pomocí svých žabích receptor a nezbytného žebíku s nápovdou, co si mají malí Kulíšci ten den obléci na sebe. Prožili jsme krásných 14 dní, léto se letos pekonávalo v potu dní slunných a to je pece pro prázdniny to pravé. Na tch pár vosích bodnutí a bžných táborových „bebíek“ se za chvíli zapomene, školní rok utee jak voda… takže brzy zase ahooj! Jindra Zoufalá, TOM Kulíšci, Roztoky
10
Iluze stedomoí byla tém dokonalá: úmorné vedro, vyprahlá zem, tráva spálená od slunce. Ve stanech se nedalo pes den vbec pebývat. Ješt, že se zázemí nacházelo v lese pod stromy. Tam nás ale zase sužovaly vosy. A že jich letos bylo… schytali jsme dohromady 128 žihadel (po dvacátém bodnutí jsem je pestal psát i do zdravotnického deníku). Jen já jich ml na „svém útu“ sedm (a to nejsem nejlepší…). Okolí tábora bylo jako stvoené pro hry a boje s antickými postavami. Smíše-
ný les, vysoké tajemné skály, strže i jeskyn a na konci velký rybník, Vžický rybník, tam jsme se chodili denn koupat. Úkolem bylo splnit, tedy pokusit se splnit dvanáct nesplnitelných Héraklových úkol… pemoci Nemejského lva, chytit Kerynejskou la se zlatými parohy, pihnat Diomédovy lidožravé kon, ochránit dobytek obra Gériona, pemoci Hydru, pinést pás královny Amazonek a další. Mezi nejtžší jist patil poslední úkol, vyistit Augiášovy chlévy…uklidit stany a zabalit se dom. Mnohdy bylo nutné ke splnní úkolu spo-
lupráce celého týmu, bylo teba využít dvtipu, nadlidské síly, umní i odvahy. V ele naší spolenosti stál král a šesti lenná rada efor, instruktoi byli gerúsiové… za tžce vykonanou práci pro spolenost se vyplácely obolosy. Ale i my jsme trochu „šli s dobou“ a místo kouzelného amuletu mly dti na krku zavšeny ipy pro skvlé hry s kouzelnými krabikami (tekami), které blikaly jednou ze šesti možných barev, podle barvy družstva. Je velkou výhodou mít v týmu vedoucích IT specialistu. Šestý den se zde objevila obávaná kontrola z KHES. Pijela sama, usmvavá, píjemná, mladá paní (bez bodyguarda), až jsme z toho byli trochu v šoku. Prošla tedy všechno, zdravotní dokumentaci, lékárniku, dokumentaci dtí, kuchy, sklad potravin, lednice, sociálky, ubytování dtí… vše v poádku. Tak takovou kontrolu jsme ješt nezažili. trnáct dní uteklo jako voda, balení, úklid základny. Na konci mi pipadá, že máme víc vcí, než jsme pivezli…co kdyby se ješt nco mohlo hodit. Všechny hry pipravila a vymyslela dcera Jí a (mimo jiné, také absolventka dvou LTŠ, eské i moravské), na m je jen pomoc s realizací. Programovou innost vlastn už pevzala dávno, a to i v oddílu. Už dnes spolen hledáme základnu pro píští letní tábor. Vratislav Florián Hroch TOM Klub lesní moudrosti
Píse ledu a ohn 2015 Tento rok ml oddíl TOM 1303 Maracaibo bhem dvoutýdenního letního tábora opravdu napilno. Chcete vdt jak? Díky literární pedloze George R.R. Martina se mohl náš oddíl ocitnout na trnáct dní v Západozemí, svta Písn ledu a ohn, které se ocitlo v ohrožení! Divocí se snažili zaútoit na ze a Noní hlídka byla natolik oslabena, že si musela zavolat na pomoc posily z celého kontinentu. Oddíl se rozdlil na tyi rody Západozemí, konkrétn rody Stark, Lannister, Tyrell a Martel, na pomoc mli i potulnou Tyrellskou luištnici, Mormontí žoldnéku, Lorda Velitele Noní hlídky, Mistra Noní hlídky a nejlepšího bojovníka Noní hlídky, jež se chopili výcviku všech udatných rek, kteí chtli ochránit svou íši. Lordi si navlékli své plášt, misti se pipravili k léení, luištníci si založili své šípy, bojovníci tasili mee a byli jsme pipraveni bojovat. Po boji s divokými nás ale ekalo nepkné pekvapení, ale to až za chvíli… Náš tábor se nacházel poblíž Radenice u Žáru nad Sázavou, odkud jsme podnikali rzné výpravy. Nejprve jsme si dodlali zbran, pak jsme prozkoumávali terén, lovili mamuty, hlídali si tábor ped Divokými, až nakonec pišlo na stet, který jsme odrazili a dostali se až do tábora Divokých, kde jsme zjistili, že Divocí jenom utíkali ped vtší hrozbou, a to sice
ped Bílými chodci, které nejde zabít normální zbraní. Naštstí jsme našli deník starého bratra Noní hlídky, ve kterém stálo, že Bílé chodce zabije obsidián, který jsme následn museli doslova vytrhnout ze spáru stínokokám. Bojovat jsme ale nemohli vn a obas jsme si museli dát pauzy. Vyrazili jsem tedy na hrad Pernštejn a do Žáru nad Sázavou, kde jsme navštívili Zelenou Horu. Naše radovánky po hradech a ve mstech nemohly trvat dlouho, protože jsme ješt nemli poražené Bílé chodce, které jsme díky obsidiánu pemohli. Všichni nepátelé byli pry. íše byla zachránna, ale stále bez panovníka. Rody mezi sebou uzavely doasný mír pi bojích s hrozbami za Zdí, ale te bylo teba rozhodnout, kdo se stane vládcem nadobro. Probhl tedy souboj všech ty rod najednou, a akoliv se zdálo v jednu chvíli, že na trn usednou Martellové, tak je nakonec porazili Tyrellové a íše se mohla tšit na novou královnu. No, a když už jsme mli královnu, tak jsme ji museli ádn korunovat a na poest korunovace uspoádat rytíský turnaj a poádnou hostinu jako oslavu dobrého konce. Martion Kufa, TOM Maracaibo
11
Záijová Svtluška byla úspšná Po loské dohod šéfa nadaního fondu eského rozhlasu s vedením našeho spolku o vzájemné spolupráci oslovilo i letos ústedí tomík naše oddíly a ty se opt zapojily do sbírky pro Svtlušku. Zkraje letošního záí, tedy pesn ve dnech 7.–11. 9., probhla tradiní sbírka V záí svtluška záí na podporu nevidomých i zrakov postižených oban. Sbírku poádá Nadaní fond eského rozhlasu v rámci dlouhodobého projektu Svtluška. V loském roce se do sbírky poprvé zapojilo i 13 našich oddíl a podailo se jim vybrat 190 175 K. Ani letos nezstali tomíci pozadu, do skupiny dobrovolník pibyl jeden oddíl a svtlušky se nenechaly zahanbit. Oddíly, které letos podpoily sbírku, jsou: TOM Trilobit (7205,-K), TOM Oftalmo (7911,-K), TOM Pawnee (12 704,-K), TOM Chippewa a Dakoti (spo-
len vybraly 27 299,-K), TOM Sluníka (24 308,-K + 22 Eur), TOM Tui (16 779,-K), , TOM Sihasapa (3 888,-K), TOM Otrokovice (19 029,-K + 1 Euro), TOM Robinsoni (15 348,-K), TOM Robinsoni (15 348,-K), TOM Arachné (7 885,-K), TOM Maracaibo (22 619,K), TOM Kadao (34 000,-K) a TOM Divoáci (6 000,-K). Suma sumárum tomíci vybrali pi svých pochzkách msty a ulicemi úžasných 204 975,-K a k tomu 23 Eur. Zamstnanci ústedí pispli na podporu Svtlušky patnácti stovkami. Všem zúastnným moc dkujeme za as a energii, které do vybírání penz vložili a rádi bychom doufali, že se píští rok ady dobrovolník rozrostou alespo na 20 oddílů! (ústř)
Za dobrou vc
Tomíci svtluškují už druhým rokem. Oddíly, které do toho šly loni, se letos v drtivé vtšin zúastnily znovu. Vdí, že tykadla, krovky a pokladniky dtem a teenagerm sluší. A nejen to. Dti baví oslovat lidi na ulicích, popisovat komu sbírka pomáhá, cinkat tykadly na dti v koárcích a potžkávat si vzájemn pokladniky. Svtluška je po eské republice známou sbírkou a projekt V záí Svtluška záí je velmi dobe propagován, tudíž lidé nemají žádné obavy a vdí, že peníze dávají do dobrých rukou. Alespo z mé podbradské zkušenosti tomu tak vždy bylo. Na oddílech je, kolik dvojic do msta vyšlou, jestli budou vybírat jen starší nebo i dti, jestli budou vybírat jedno dopoledne nebo celý týden, jestli k prodeji náramk a píš alek pipojí i njakou další akci, která piláká více lidí. Nezáleží na tom, jestli oddíl vybere desítky tisíc nebo na malém mst tisícovku jednu. Pro dti je to dobrá zkušenost a zážitek, poznají spoluobany z jiného pohledu a pomžou dobré vci. Tak do toho pojme píští záí ve vtším potu. Každá Svtluška se poítá. Anežka Klabanová
12
Tomíci, stále mžete využít výhodné tarify Vodafone! Chcete volat levnji? Mžete, je to snadné … Tomíci mají svou vlastní VPN sí u Vodafone. Již více než rok funguje asocianí telefonní sí , ve které nabízíme dva zajímavé tarify. Neomezený tarif RED nabízí neomezené volání a SMS do všech mobilních i pevných sítí, dále pak 1,5 GB internetu, cena tarifu je 436 K msín. Další z tarif nese oznaení One NET a stojí 1 K msín, zde je zpoplatnna minuta volání do všech sítí 1 K a také SMS do všech sítí za 1 K, k tomuto tarifu lze dokoupit internet již od 120 K msín za 500 MB. Všechny telefony, které volají v naší telefonní síti me zi sebou volají a smskují ZDARMA. Pokud si tedy jako oddíl vezmete na výpravu 2 simkarty s korunovým tarifem, mžete je v podstat využívat jako vysílaky, voláte a smskujete si mezi sebou vždy zdarma. Pi pechodu do telefonní sít Vodafone si navíc mžete ponechat vlastní telefonní ísla, i když jste díve telefonovali u jiných operátor. Do telefonní sít se nov mžete pihlásit prostednictvím Evidence Asociace TOM, kde všichni vedoucí, zástupci i hospodái mohou pidávat jednotlivé objednávky skrze odkaz v menu „Telefonní sí “. Osoba, která objednávku vytvoí, následn garantuje, že pidaní uživatelé budou hradit své závazky ádn‘ a vas. Pevn vím, že se nám veškerá administrativa vstupu do telefonní sít podaila minimalizovat a poet telefonist se brzy pehoupne pes poet 300. V pípad dotaz k telefonní síti Vodafone m neváhejte kontaktovat na emailu
[email protected]. Ondřej Šejtka
Pavel Lacko: Dobrovolnictví je to, co lovk udlá sám od sebe pro ty ostatní
Vedoucí Karel Neuschl zpovídal zapáleného tomíka Pavla Lacka, aktivního lena hronovských Lotr. e se toila, jak jinak, kolem oddílu a dobrovolnictví. V zim si vzal na starost tréninky v tlocvin, je první, kdo volá s nabídkou pomoci, kdykoliv se koná njaká akce. Pro vedoucí je Pavel ztvárnním jistoty, že pijde, že dodrží co slíbil. A tím se výrazn liší od svých šestnáctiletých vrstevník. Pavla jsme se zeptali na jeho názor na dobrovolnictví. Odpovdi pedbíhají jeho vk. V kolika letech jsi pišel do oddílu? Ve 13 letech. Pro jsi tenkrát pišel? O vodáckém oddílu jsem se dozvdl poprvé od kamaráda Pepy Jankovie. Mluvil o Lotrech tak zajímav a m to natolik zaujalo, byl jsem natolik zvdavý, že jsem hned v záí pišel na nábor mladých Lotr. Co považuješ za nejvtší oddílové milníky za dobu svého psobení? Velké plus v oddíle vidím v dokonování naší klubovny, která se postupem asu stala naším druhým domovem. Postavili jsme si ji sami bez cizí pomoci, každý z nás do ní dal kus sebe. Spousta dtí postupn mní své zájmy a není výjimka, že z oddílu odchází. Ty jsi to neudlal. Pro? U Lotr jsem zstal, protože mi pirostli k srdci a také se chci stát v budoucnu dobrým vedoucím. Co je podle Tebe to dobrovolnictví? Dobrovolnictví je pro m to, co lovk udlá sám od sebe pro ty ostatní. Pro to dláš? Pro trávíš svj as tímto druhem práce? Baví m být v oddíle, stát se souástí nezapomenutelných zážitk a her. Dokázal bys íct, co ti dobrovolnictví pineslo? Získal jsi njaké znalosti, které bys jinak nezískal? Získal jsem spoustu vlastností, nap.: trplivost a zaal chápat druhé. Rád nkomu s ímkoliv pomohu a vím, že by mi ostatní také pomohli. Jsme skvlá parta. Kde vidíš sebe v oddíle teba za 10 let? Je tžké íci, co bude za týden, natož za 10 let, ale doufám, že zstanu u vodák, protože vodáci jsou moje druhá rodina. Je nco, co bys chtl vzkázat mladším kamarádm a Lotrm? Nevzdávejte se svých sn, bute sami sebou a nebojte se vydat ze sebe to, co podle vás dlá lovka lovkem.
DDOV
kurz Vedoucí a lana
Pokud jste o víkendu 12.–14. ervna zavítali do Ddova a vyrazili jste na kopec Hejda, mohli jste zažít mírný šok. Po lese pobíhalo nkolik kluk a dvat v sedácích a helmách. V ruce drželi horolezecká lana a snažili se navzájem navázat na lana. Nejednalo se o scénu z njakého hororového filmu, to se jen 10 vedoucích z celé republiky snažilo zvládnout základy jištní, lezení a slaování. Odpoledne jsme nechali lezecké pomcky na pokoji, zato pišly ke slovu PP lana a výuka stavby nízkých lanových pekážek. Úastníci se seznamovali s pojmy jako je loák, dvojitý loák, pojistka, ale také s výrazy jako je bezpenost, stabilita, vhodný strom a terén. Postupn v lese vzniklo snad 10 pekážek rzné obtížnosti. Každý si mohl vyzkoušet, jak se co váže. V nedli ekalo pro frekventanty malé pekvapení. Kubíek (syn známého milionáe) toužil, aby u nich v lese vznikl lanový park. A tak tatínek neváhal, vytáhl penženku a pozval si nejlepší odborníky z okolí a dal jim úkol, aby za dv hodiny postavili pro Kubíka ten nejúžasnjší lanový park. A tak se vymýšlely netradiní pekážky, vázaly se, napínaly se, aby Kubíek byl spokojen. A opravdu, za dv hodiny vzniklo nco nádherného. Uprosted lesa, kde normáln potkáte tak jednoho houbae, stálo lanové centrum s velikým L na zaátku a Kubíek byl nadšen. Velké podkování patí obtavcm, co toto školení pipravili – Kuba Glas, Matj Šafrán a Blanka Zaková. Standa Prais TOM Sirius, Ostrava
Ptal se Karel Neuschl, foto: P. Hanzl
13
Ohlédnutí za táborovou školou na Polan Konec srpna je tradiní as na letní táborovou školu. Letos opt hostila mladé tomíky asocianí chalupa na Polan v Beskydech. Bhem jednoho týdne zde získali spoustu praktických dovedností i teoretických znalostí z nejrznjších obor potebných pro jejich oddílovou innost.
Po úvodním seznamování, rozdlení do skupin a pedstavení svých oddíl, mohl zaít vlastní hravý i vzdlávací program. Probhly Kostkohry, bhem nichž bylo zapotebí správn sestavit tangramové díly, co nejrychleji probhnout gumodráhou nebo posteh pi liších ocáscích. Ani le-
14
tos nechybl orientaní závod rogaining, spoleenská událost veera Prase v žit i série drobných her vhodných na družinovky. Do programu patily i pednášky o legislativ, fotografování, hrách, oddílovém programu, topografii, GPS nebo první pomoci v teorii i praktických ukázkách pi rzných simulovaných pípadech. Ale také tábornické dovednosti napíklad rozdlávání ohn za pomoci kesací ocílky a pazourku. Svou vli a zárove umlecké sklony si mohl každý prozkoušet na tyicetikilometrovém putování malebnou valašskou krajinou na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu. Krom chze se každý vžil do role fotografa a snažil se zachytit nejzajímavjší momenty cesty. Po zotavovací noci si každý osedlal svého kon a vydal se na píjemnou projížku podlysohorskou krajinou. Kreativitu a práci ve filmové branži si tomíci vyzkoušeli pi píprav a následovném natáení krátkého loutkového filmu. Vzniklo šest originálních dílek, na které se mžete podívat na youtube. Pobyt se pomalu chýlil ke konci, ale ješ-
t zbyl as na hru Pastiky se sladkou odmnou i navození atmosféry doby rolník a lapk pi stejnojmenné he. Závr patil nalezení pokladu, kde si všichni našli vlastní kesací soupravu na rozdlávání ohn. Rád bych tímto za všechny lektory ješt jednou popál všem úastníkm, aby s nov nabytými nápady a inspiracemi vhodn naložili a uplatnili je v praxi. Fotografie mžete shlédnout na http:// skockova.rajce.idnes.cz/Taborova_skola_Asociace_TOM%2C_Polana_2015/ Ivo Skoček
„Pes tento kouzelný prstýnek dohlídnu
až na Msíc!“
LETNÍ TÁBOROVÉ ŠKOLY 2015 ZA NÁMI Sloupskou akcí prošlo 22 nadjných tomík-mládežník, potenciálních vedoucích. Dostali obvyklou dávku nápad, inspirace, ukázek dovedností a her. Spoleným jmenovatelem závreného hodnocení bylo pekvapení, že i pednášky nemusí být nudné, že lektor není teba se bát, že rozcviky se dají dlat hravou formou, že naše tlo mluví i neverbáln, že vhodnou motivací dtí lze nkdy dosáhnout i zázraku, že existuje nco jako uzly a lasa, že oddílový vedoucí musí být mimo jiné finann gramotný. Ukázalo se také, že velkým zdrojem strachu úastník ped píjezdem je neznámý kolektiv – o to více oceovali nepeberné množství seznamovacích her a aktivit uvolujících atmosféru party lidí, kteí se sice nezna-
jí, ale vzhledem k podobnému vku a zálibám vytvoí, tak jako každý rok, bezvadn fungující tým pátel. Za úspchem sloupské školy stojí sehraný tým tradiních lektor, kterým letos výrazn pomohli externisté: Aleš Sedláek (Woodcraft, RDM), Radka Šumerová (právo, legislativa), Milan Blš ák (fotografie, zpv, kytara), Martin Wendler (šifrovací hra), Jana Glaserová (výtvarná innost). Tomek Hurt, Zdeněk Šmída, Jiří Šmída, Matěj Chour, Veronika Plechatá
Nevím, jak kdo, ale já nedohlédl nikam… možná jsem špatn koukal, možná jsem ten prstýnek jen špatn držel… nevidl jsem nic. A nejvíc m štvalo, když ostatní „pochopili“, v em je fígl. Tuto a ješt nkolik dalších her si „pinesli“ naši instruktoi z letošní LTŠ… Ale popoádku. Vloni jsme vyslali na INKU (instruktorský kurz) ptici našich nadjných budoucích instruktor. Jeli sami, skoro pes celou republiku do Vsetína a dál na tomíckou základnu na Polanu. Vrátili se nadšení, spokojení a plní elánu do další oddílové innosti. Klobouk dol, Permone, byla to skvlá akce. Po táboe (loském) se však elán vytratil, a dva „nadjní“ instruktoi se vypaili jako pára (nkteí velcí to takhle bohužel u nás v oddíle dlají, což jist zamrzí). Ti nám však zstali, to je víc, jak polovina. Celý rok se snažili pomáhat, kde se dalo, pipravovali program na schzky, a tak jsme jim nabídli úast na LTŠ. Souhlasili, i když trochu váhav. Ješt týž den, kdy jsme se po poledni vrátili z našeho letního tábora, vyrazila odpoledne trojice našich instruktor do Sloupu na letní táborovou školu. Ve Sloupu nás velmi srden pivítali, rád jsem se pozdravil s Matjem Chourem, Zdekem Šmídou a Tomkem Hurtem, bezva kluci. Nebudu popisovat nápl LTŠ, vidli jsme fotky i videa, úžasný a nabitý program. „Pekaina byla jasná volba“ a peící se štrúdly provonly celý Herberk…, to si sloupští obané potom pošmákli, když jim naši pekai nabízeli zdarma ochutnávku štrúdl. Naši ti instruktoi se vrátili s velkým nadšením a chutí do práce v oddílu, což je jist velmi chvályhodné. Už na první víkendovce na nás zkoušeli hry a triky z LTŠ. Nejvtší úspch jist mla hra Ninja. V em je tajemství Prstýnku jsme neodhalili… tedy já ne. Strážný andl zase není sluha… Je to krásný pocit, když vám tyto odrostlé dti líí zážitky z akce, na kterou se jim pvodn teba ani nechtlo, to mi vte. Jestli stále ješt váháte, zda máte poslat svoje budoucí instruktory na INKU nebo na LTŠ, pak neváhejte, ob akce doporuuji…a to je znám jen z vyprávní a fotografií. Vratislav Florián Hroch, TOM Klub lesní moudrosti, Roudnice nad Labem
15
Sraz
tomík na Šumav
Ve dnech 8.–15. 8. se na Šumav konal 34. sraz tomík. Centrem srazu a místem, odkud jsme vyráželi na výlety, byly Volary. Srazu se zúastnilo celkem 138 tomík a jejich pátel ze sedmnácti oddíl. ást úastník spala ve škole a ást v ubytovn, kam také chodili všichni veeet. Slavnostní zahájení celého srazu probhlo v nedli 9. 8. na fotbalovém hišti Tatranu Volary, kde nás všechny pivítal pedseda Tatranu a len KT pan Miroslav Svoboda. Na zahájení se pedstavili emeslníci, kteí ješt zvládají tradiní šumavská emesla, nechybla ukázka. Vyvrcholením zahájení bylo ovšem pekvapení od pana Svobody. Pivedl k nám nejstaršího volarského turistu, pana Josefa adu, který po dlouhá léta vedl tomíky. Pan ada od nás dostal na památku knížku, kterou mu pedala jedna z nejmladších úastnic srazu, Terezka z oddílu Kájíci. Program srazu byl pestrý – autobusové výlety do Nmecka, do Bavorského národního parku. Nkteí navštívili krásnou stezkuv korunách strom a lesní zoologickou zahradu, nkteí vystoupili na jednu z nejkrásnjších hor Šumavy, legendami opedený Luzný. Další výlet byl do údolí potoka Wolfsteiner Ohe a do keltské vesniky Gabreta, kde nám prvodkyn povdla o život Kelt a ukázala domky, dílny, pec na chleba, zahrádku
i stará plemena oveek a koník. Nechybl ani výlet do msta Passau, kde bylo možné, krom prohlídky msta a hradu, navštívit i varhanní koncert a skláské muzeum a také se projet parníkem po dvou ze tí ek, které se v Passau stékají. V rámci dalšího výletu jsme vyrazili do Lenory na obhlídku nejstarší funkní obecní pece. Pec vystavli majitelé lenorské sklárny pro chudé dlníky, kteí nemli pec vlastní a ped více než dvaceti lety obnovila Velká lóže pecaská veejné peení chleba. Veerní program byl pipraven na každý den. Navštívil nás nap. lesník a spisovatel pan Petr Martan, který nám povdl, pro v Boubínském pralese rostou tistaleté stromy a pro ostatní šumavské pralesy, teba Trojmezenský a ernohorský, úpln uschly bhem nkolika let dostatek. Dalším zajímavým hostem byl pan Emil Kintzl, turista a znaka, známý jako autor streamových poad Zmizelá Šumava. Promítl nám staré fotografie ze života obyvatel Šumavy, z práce deva, svážení díví na saních a plavení díví, cestu dtí do školy na lyžích nebo sklize obilí v závjích snhu. Ukázal nám také jediný snímek šumavského obra Seppa Rankla. Povídání o železnici se dtem líbilo nejvíc – výpraví a spisovatel pan Roman
Kozák nám vyprávl historky z Volarska. Povídal o nejkratší peshraniní trati na Novém údolí, o potlaení vzpoury nmeckých militant nádražáky z íenic nebo o recesistických jízdách parních vlak. Na závr jeho povídání se všichni zapojili do pedvedení prjezdu parního vlaku stanicí.
editel Prachatického muzea pan Pavel Fenc pohovoil o Zlaté stezce, o historii dopravy soli pes Šumavu a historii Volar, vetn toho, že patent o povýšení Volar na msto vlastnorun napsal císa František Josef v nedli ráno, ped tím, než šel na mši. Pátení veer byl rozlukový. Jitka, která se ve štábu starala o kulturní program, narychlo sehnala náhradu za pedem domluvenou kapelu, jejíž zpvák ulehl se zápalem plic. Pijela za námi tedy ást kapely Lazareth, Luboš Hrdlika a basák Petr. Dokázali tomíky rozezpívat a roztanit, jen škoda, že jejich venkovní pedstavení zakonila bouka o nco díve, než jsme mli v plánu. Týden na Šumav utekl jako voda z vyschlých šumavských potk. Samozejm byly v organizaci njaké chyby, ale potšil m jeden mladý tomík, ani nevím, ze kterého oddílu. Když jsem v pátek ráno pišel do školy, abych vedl výlet do Bavorska, pitoil se ke mn a pozdravil. Zeptal jsem se ho, jestli jede do zoo nebo do Pasova. ekl: „Já nevím, já se nechám pekvapit. Mn se tady moc líbilo. Akorát naped netekla teplá voda a když už jsem si zvyk, tak zaala týct.“ Petr Teringl, hl. organizátor srazu, TOM Viking, Praha
16
SRAZ TOMÍK VE VOLARECH Letošní sraz tomík byl náš první. Nalákala nás pedevším pekrásná Šumava. Bohužel týden na poznání krás Šumavy nestaí. Náš týden na Šumav (8.–15. 8.) byl navíc ve znamení tropických teplot, které snižovaly naše turistické výkony. Pesto jsme vidli a navštívili adu krásných míst. Vystoupali jsme na Luzný, jednu z nejkrásnjších hor Šumavy ležící tsn u esko-nmecké hranice, navštívili jsme pírodní ZOO nedaleko bavorského msta Neuschönau, kde jsme mli možnost vidt rysa, zubra, výra velkého i vlka (zvíata obývající Šumavu). Prošli jsme také Soumarské rašeliništ, kde jsme se pesvdili o velice nízké hladin spodní vody a mnohokrát se koupali v osvžující Teplé Vltav. Jeden den jsme pojali jako ryze odpoinkový a zamíili jsme na Lipno. Po parádním koupání nás parník piblížil z erné v Pošumaví do Horní Plané a dál do Volar nás dopravil místní vláek osobáek. Další z našich výlet byl podél Schwarzenberského plavebního kanálu od jeho poátku až k místu, kde pekonává sedlo mezi Plešivcem a Jelenskou horou. Jediný výlet, který nám pekazilo extrémní horko, byl výstup na Trojmezí a Plechý se zastávkou u Plešného jezera. Kvli teplotám nad 35°C jsme museli tento výšlap nechat na píští návštvu Šumavy. Tšíme se už te. Kateřina Frdlíková – Klíště TOM Trilobit Beroun
Letní sraz slovenských oddíl TOM Letošní letní sraz tomík na Slovensku hostilo msto Velký Meder. Malebné msteko nedaleko Bratislavy a hlavn v tsné blízkosti hranice se sousedním Maarskem. To vysvtlovalo, že tém všichni organizátoi a místní lidé mezi sebou mluvili také maarsky a to vždy do té doby než zpozorovali, že s nimi chce komunikovat nkdo z ech nebo ze stedu Slovenska. asto jsme se tedy dostávali do rozpak, ale pátelské pijetí a velmi pohodová atmosféra na srazu rozhodn nechybla. Úastníci si mohli vybrat z nepeberného množství pro nás velmi zajímavých a atraktivních výlet. Vidt na vlastní oi gigantické vodní dílo Gabíkovo nebo zažít plavbu na nkterém z vodních kanál muselo nejen eské tomíky zaujmout. V neposlední ad byla pro mládežníky velmi lákavá návštva jednoho z nejmodernjších vodních center na Slovensku. Velmi potšující a milé od pedstavitel msta byla možnost využít aqua cent-
ra v podveerních hodinách zcela zdarma. Srazu se zúastnila letos pouze menší výprava eských tomík, pevážnou vtšinu tvoila skupina z frýdlantského oddílu Marušky Bainové. Pesto si myslím, že si mezi mladými Slováky našli adu kamarád a dom se vraceli s plnou hlavou prázdninových zážitk. Tomáš Fúsek
ESO online se blíží! Od snmu, kde jsme poprvé avizovali perod úetního programu ESO pro oddíly na online verzi, se v tomto ohledu mnohé událo. Firma Skeleton pipravuje program, na který poskytne Asociaci TOM (pes RDM) bezplatnou licenci. Za správu, zálohování dat a jinou administraci pak jednotlivé oddílypak jednotlivé oddíly uhradí roní poplatky 660 K (jen extra velký oddíl by platil 1000 K, na 99,9 % se ale všechny TOMy vejdou do škatulky „malý oddíl“). Asociace však první rok nabídne zapojeným oddílm uhrazení 50% poplatku, stálo by vás to tak jen krásných 330 K ron:) Co bude nové ESO umt? Samozejm to, co umí stávající aplikace – tedy kompletní útování oddílu, dotací, evidence len, akcí, cestovních náklad i teba majetku. Díky online verzi však bude nov
možné pistupovat do oddílové databáze z vícero míst a vícero lidmi. Budete si moci vybrat, kdo bude smt editovat nové akce, kdo útovat i kdo napíklad jen prohlížet a kontrolovat data. Nové ESO bude propojené s tomíckou evidencí (nebude tak teba pepisovat nové leny v ESO i v evidenci). Kdy to všechno vypukne? Od íjna do prosince se bude ESO online testovat. Máte-li zájem se pipojit, napište na
[email protected] – vše si tak vyzkoušíte a osaháte díve, zárove vaše postehy a nápady pomohou systém vylepšit. Od ledna 2016 pak již pobží ostrá verze, kdy oddíly mohou vesele útovat svou bohatou innost. Více informací pinese nová KRA a naše www. Tomek Hurt 17
Expedice Grónsko 2015 Pod tímto názvem jsme více jak rok pipravovali oddílovou expedici TOM Vltavský paprsek pro léto 2015. Všemu pedcházela ada jednání, hledání podklad, shánní financí. Výprava zaíná ve stedu 1. ervence na letišti v Praze Ruzyni, 18 len oddíl je natšených, a tak jsou všichni na srazu vas. Letecký pesun do Helsinek a díky zpoždní hrozné anabáze – nejsme vpuštni do garantovaného letu na Island. Musíme se rozdlit a jedna skupina letí pes Amsterodam a druhá pes Varšavu, setkáváme se na letišti v Keflavíku plhodinky po plnoci, jsme rádi že jsme tu a spolu. Horší je, že 10 batoh piletí až zítra. 2. den po dospání (ást v campu a ást v hostelu – to jsou ti, co nemají bágly) se vyráží na obhlídku poloostrova Reykjanes, zastávku dláme u Krýsuvíku a hlavní náplní dne je výstup na kopce za Reykjavíkem – na masiv Esja. Veer š astné setkání s batohy a pejezd do kempu Arnarstapi. 3. den vnujeme národnímu parku Snaefellsnes a legendární Vernov hoe. Procházka malebným pobežím, výstup k ledovci, obhlídka kostí velryb a neskutené výhledy jsou odmnou za poátení problémy. 4. den se pesunujeme po poloostrov Snaefells s obhlídkou Kirkduefellu, horkých pramen v Deildartunguhveru, kulturního centra Reykholt, k vodopádm Hraunfossar a Barnafoss. Jedeme vnitrozemím po šotolinových silnicích, navštvujeme
18
místa historického významu pro Island – Pingvelliru a pak již do Reykjavíku, kde stíháme plnoní slunce dopadající na slunení koráb. 5. den je vnován pesunu do Grónska – letíme z Reykjavíku do Ilulissatu – nádherné scenérie nad ledovci a fjordy. Odpoledne jdeme k Ice fjordu – památce UNESCO – jde o fjord napchovaný krami, a na obhlídku msta s neskuteným množstvím saových ps. 6.–9. den nás eká tydenní trek. Je to nádhera – skály, kry, vesovišt, moe, sníh. Putování naprosto volnou pírodou, fantastické poasí s azurovým nebem, praskot ker, ledové moe. 10.den jedeme pes tyi hodiny na ostrov Disko. Moe plné ker a v závru pozorujeme kosatky. Nedaleko msta Qeqertarsuaq stavíme stany a vyrážíme na przkum lávového msteka a pak i na obhlídku majáku. 11. den vyrážíme do vnitrozemí k vyhlídkám na ledovce – ráno jsou sice mraky nízko, ale s postupujícím asem je opt nádhern, i když hodn vtrno. Výhledy na ledovce, skály, moe, kry, to je zasloužená odmna.
12. den máme v plánu zdolat vyhlídkovou horu. Od rána pozorujeme dovádjící kosatky v zálivu, a i poasí se vybírá a dostáváme se nad mraky. Odpoledne pak po plážích s pozorováním ker a kosatek. Naveer mrazivá jízda zpt do Ilulissatu – opt tyi hodiny mezi krami a za hodn studeného vtru. 13. den vnujeme Ilulissatu – návštv muzea, prohlídce msta, nákupm – pak již na letišt a pelet s mezipistáním na Island. Zde se nám poprvé kazí poasí – pi pistání leje. To je nám již jedno, eká nás jen pesun do kempu a poslední noc. 14. den rychlý pesun na letišt Keflavík a pes Helsinki do Prahy. Naše expedice je u konce a všichni jsme plni zážitk, neskuten nádherné pírody. Fantastické poasí naprosto pevážilo poátení dopravní a batožinové problémy, stejn jako se nám s odstupem asu jeví jako malicherné množství komár. Bylo to skvlé! Zdenk Vejrosta, TOM Vltavský paprsek
SKOTSKO Jako bychom ani nebyli ve Velké Británii. Tedy pokud pomineme, že je tu vše britsky umené, isté, domy (zejména na venkov) stídmé a nepeplácané, travika zelená, že obas prší trošku a obas víc, že pivo je dražší než pálenka a skoro nic není vysloven levné… Telefonní budky jsou sice povdomé, jejich erve je ale oproti Londýnu omšelá. Všechno je naopak… skotské. Tvíd, na omak pomrn nepíjemná látka, národní klasik básník Robert Burns, jehož busty jsou k vidní v každém vtším mst, dráha, kterou se projedete po viaduktu Glenfinnan (ano, to je ten kouzelný z Harryho Pottera), uzená treska, podle nkterých nejvtší pochoutka na svt. A hlavn: modrobílá vlajka, která tu britskou tém dokonale vytsnila.. Jedenáct dní, které jsme mli na Skotsko, byla slušná porce asu k tomu, abychom k téhle malebné, upravené a svží zemi pivonli. I tak to ale stálo za to! Rádi doporuujeme pro putování soukromé i oddílové, s dosplými i dospívajícími tomíky…
Edinburgh je nepominutelné hlavní msto Skotska. Na pelomu srpna a záí petékalo lidmi pi jednom z mnoha festival. Hlavní tíd Royal Mile se nedalo vyhnout, stejn tak paláci Holyrood, tamnímu parlamentu, skvostnému Národnímu muzeu ve viktoriánském duchu, stedovkému hradu, zeleným kopekm na okrajimsta, galeriím a dobe fungující mstské doprav. Když ale máte ruchu velkomsta dost a vyjedete do malebných vesniek a msteek teba na východní pobeží, oteve se ped vámi jiný svt. Namátkou nkolik zastávek kolem moe: Culross, St. Monans, Pittenweem, univerzitní St. Andrews, Arbroath. Všude byl klid a velmi mírný provoz na silnicích. Malé mstské pístavy jsme zastihli vždy za odlivu: drsné, provonné solí, rybami a chaluhami. Na dn bahnitých lagun doasn odpoívají rybáské bárky, mezi domky pamatujícími snad Marii Stuartovnu capkají rackové. To samozejm neplatí o výstavném St. Andrews. Prvodce tohle univerzitní msteko nazývá arogantním, stojí ale za návštvu, už kvli fascinujícímu torzu katedrály. Oberstveni arbroathskou uzenou treskou, rybou ryb, vyrážíme na Vysoinu. Je vpravd krvavá, pamatuje nesísln bitek, lovk se v místní historii zrovna utápí. Všude je ves. Kilometry kvetoucích plání. Šlápnutí do vesoviš vždy vytlaí litry vody. Nic kontrastnjšího ve srovnání s vyprahlým eskem snad být nemže! Na pouti Vysoinou stídáme spaní v kempu s divoinou. Pes eku Dee a královský Balmoral mííme do vesniky To-
mintoul. O té ped sto padesáti lety královna Viktorie blahé pamti prohlásila, že je to nejubožejší místo její íše. Táboíme legáln u návštvnického centra, prší, stany jsou mokré, mokí jsme i my a v noci si vaíme na rohožce pod stechou centra levné jídlo. Nejubožejší poutníci pod zamraeným nebem Vysoiny!
Na co vás, milí tomíci, ješt navnadit? Jezera Glenmore a Loch an Eilen, máslové sušenky u eky Spey. Whisku slavné znaky Glenfiddich ve msteku Dufftown. A Loch Ness! O tom všem, o ostrov Sky, hejnech muchniek a drsných skotských horách v píštím Tomíkovi. Tomáš Novotný (za pispní vdce skotské výpravy Tomka Hurta)
19
Dti z echohradu na táboe TOM Tui
Kamarádství na vzdálenost 2000 kilometr echohrad je vesnice na východ Ukrajiny nedaleko ospalého msteka Melitopol. Hlavním hybatelem místní ekonomiky je zemdlství. Vtšina lidí dtí pracuje bu v agrofirmách nebo v etných vodárnách, které v této suché stepní oblasti ohromná pole zavlažují. Tuto vesnici založili v roce 1869 eští kolonisté, kteí podle pramen pijeli z okolí eské Tebové a Žamberka. Dodnes na vesnici najdete babiky, které mezi sebou mluví plynulou eštinou, ale bohužel se jedná spíš o vzácnost. Vtšina z 1200 obyvatel vesnice mluví již jen rusky. eštinu tu paradoxn udržují hlavn dti, které se uí esky v eském centru. Snad každé echohradské dít vám zazpívá Holku modrookou nebo Komái se ženili. Ti aktivnjší chodí do sboru a troufám si tvrdit, že znají mnohem víc písniek, než dti, které žijí v esku, což se nám ostatn na táboe potvrdilo. Aby dti snáze pochopily, pro se uit jazyk, kterým na vesnici skoro nikdo nemluví, zaali je uitelé eštiny vozit do R. Tradici zahájil uitel Martin Horn, který ve spolupráci s Prahou 1 uspoádal ti poznávací výlety do Prahy, Liberce a jiných zajímavých míst v R. I tam ale byli neustále spolu a eštinu nebyli nuceni používat píliš asto. Až letos se povedlo najít turistický oddíl, který by byl ochoten za-
20
lenit echohradské dti do tábora a zasadit je tak do zcela eského prostedí, kde budou nuceny esky komunikovat neustále. Vdíme za to oddílu TOM Tui a jejich vedoucí Son Rokytové, která se nezalekla komunikaní bariéry a pozvala ukrajinské krajánky na jejich tábor, kde pro n vedoucí pipravili integraní program. Dti byly rozmístny v chatkách s eskými dtmi a byly rozdleny do oddíl, kde musely spolupracovat s eskými dtmi i s vedoucími. Zpoátku to šlo ztuha, ale asi po dvou dnech se bariéry prolomily a dti se zaaly zajímat jeden o druhého. echohradští se uili eská slovíka Tui zase ruská. Pro dti z echohradu byl tábor velké novum. Vtšina z nich byla poprvé v zahranií, poprvé jeli vlakem, poprvé byli na táboe. Ale i ti, co na táboe již byli, si poprvé zkusili práci v oddílech, sezení u táboráku s písnmi a teba i hry v lese (v okolí echohradu lesy nejsou v okruhu 50 km, vtšina tábor probíhá prost u moe). Svým eským kamarádm pedvedly pásmo eských a slovenských písní a tanc, které mly pipravené pro pražské vystoupení a eské dti je štde obdarovali praktickými dárky – batžky, nožíky, baterkami aj. Vedoucí Tur za námi dokonce pijeli až do Prahy na vystoupení, kde s námi prožili ješt jeden krásný veer na Staromstském námestí a potom v restauraci Kotleta, která nás štde pozvala všechny na veei. Tábor byl pro ob strany obrovským emotivním zážitkem, louení probhlo v slzách s oboustranným slibem, že za rok se setkáme znovu. To samozejm záleží na tom, jestli na další akci seženeme sponzory, protože cestu dlouhou dva tisíce kilomentr si ukrajinské dti nemohou dovolit zaplatit z vlastních prostedk. Vzhledem k oboustrannému nadšení však vím, že se to povede a za rok se dti opt setkají se svými kamarády a prožijí další nezapomenutelný výlet. Jiří Bernkopf, učitel krajanů v Ukrajině
Vše zaalo snmem ve Zlín, na kterém padla výzva Anežky Klabanové, zda by nkterý oddíl chtl jet na tábor s dtmi našich krajan z východu Ukrajiny. A jelikož se ráda pouštím do nových vcí, tak jsme si s Míšou už na snmu ekly, že do tohoto projektu pjdeme. S Jirkou Bernkopfem, uitelem ukrajinských dtí, jsme si vymovali pedstavy našeho vzájemného pobytu. Zpoátku to vypadalo, že nebude dostatek financí tento projekt uskutenit. Ale vše se v dobré obrátilo a my plánovali první spolený esko – ukrajinský tábor. Na 2100 km dlouhou cestu se vydalo 16 dtí, jejich uitel Jirka s manželkou Nairou a uitelka dtí Margarita. Aby si dti nemusely vozit kostýmy na celotáborovou hru, zvolili jsme „Cestu pohádkou“, kde v kostýmech vystupovali vedoucí a instruktoi. eské a ukrajinské dti byly spolen ubytované i promíchané i v oddílech. Každý táborový den jsme prožili jednu pohádku, kterou služební oddíl ztvárnil ve veerním maáskovém pedstavení. Ukrajinské dti nám uspoádaly koncert eských a ukrajinských písní a tanc, který svým pednesem dostal každého posluchae. I kolemjdoucí se zastavili a naslouchali jejich zpvu. Táborový týden utekl neuviteln rychle a byl tu poslední den, kdy ukrajinské dti odjely i s naší vedoucí Míšou na týdenní poznávací pobyt do Prahy. Louení bylo neuvitelné. I te se mi o tom tžko píše. V tu chvíli jsme netušili, že pojedeme do Prahy na koncert „našich“ dtí. Jakmile padl tento návrh, nezaváhali jsme a skupinka sedmi instruktor a vedoucích vyjela za dtmi, které o našem plánu nemly tušení. Bylo to velice emotivní setkání. Jsem velmi ráda, že se na snmu padla Anežina výzva. S Jirkou bychom chtli ve spolených pobytech pokraovat a tšíme se na píští tábor. Dkuji našemu ústedí, TOM S.T.A.N. a TOM Svy za zapjení spacích pytl a karimatek na pobyt v Praze a všem našim píznivcm za podporu. Bez vás všech by to nešlo. Soňa Rokytová TOM Tuři, Olomouc
Ukrajina Muka evo
Svy vyletly do Banátu Díky podpoe ústedí se pražský oddíl Svy mohl v lét vypravit za krajany do rumunského Banátu. Dti spolen s vedoucími prožily týden plný nezapomenutelných zážitk vetn plavby lokou po Dunaji. Navštívili jsme tyi eské vesnice: Svatou Helenu, Gerník, Rovensko a Eibentál. Obdivovali jsme naše pedchdce z ad tomík, kteí ped lety poádali v Banátu pro místní dti tábory. V Banátu jsme nežili jen sami pro sebe a snažili jsme se co nejvíc poznat místní lidi a proniknout do zdejšího zpsobu života. V Eibentále jsme také organizovali rznorodé aktivity pro dti: deskové hry, vyrábní figurek z plsti, tvoení originálních pohled, hudební workshop a mnoho dalšího. Spolupracovali jsme i s organizátory hudebního festivalu Banát, kterým tímto
ješt jednou dkujeme za pomoc a podporu pi plánování našeho dobrodružství. Díky nim jsme také v Praze uspoádali ped odjezdem sbírku vcí pro banátské dti a odvezli krajanm nkolik krabic školních pomcek, sportovního vybavení nebo výtvarných poteb. Dárky pro dti pispla i Asociace TOM! Vše se na míst ihned roztídilo a brzy rozdávalo. Pochody mezi vesnicemi byly mnohdy nároné, hlavn kvli extrémním výkyvm v poasí: od šíleného slejváku po strašlivé vedro… ale Svy všechno bájen zvládly. Banát jsme si všichni na první pohled zamilovali a víme, že se sem ješt nkdy v budoucnu vypravíme! Jarka Bednářová, TOM Sůvy
Zaátkem letošního roku jsem se dozvdl, že ADRA na Ukrajin poádá již 9. roník pímstského tábora na 15. základní škole v Mukaevu. Myšlenkou projektu je zpestit dtem jejich pomrn tžký život, pedstavit Ukrajincm smysl dobrovolnictví a ukázat, jak pracujeme s volným asem dtí u nás. Samotná vedoucí projektu prohlásila, že dti touží po tom být na tomto táboe, a tak jsem neváhal a pihlásil se jako dobrovolník. Dohromady nás jelo z eska jedenáct dobrovolník. Ped táborem jsme mli jen dv spolené schzky, v Ostrav, a den ped tím na míst. Tady jsme se také poznali s 8 ukrajinskými dobrovolníky. Ped zaátkem tábora jsme poznali krásy tamního msteka Mukaeva a další volný den jsme navštívili národní park Koloava. Pibližn 70 dtí se vystídalo na našem táboe. Za dva týdny mly možnost s námi prožít tematické dny (Olympiáda, Mukaevo má talent, divadelní den aj.), výlet k pohraniní stráži, návštvu místního erveného kíže, a mnoho dalšího. Tábor na Zakarpatsku byl vcelku jedinený, jelikož jiné tábory mají za úkol „dti pouze nakrmit, a ne je zabavit“. Podmínky, které jsem si nedokázal pedstavit, m docela pekvapily, napíklad: Dti, vážící si už jen toho, že jsem jim pjil mí, objal jsem je, nebo si s nimi pouze popovídal. Tyto vci totiž doma velmi asto nemají. Dti bez vychovatelek neposlouchaly našim píkazm, o patnáct minut pozdji vyrábly náramky a za vedení jedné z nich zpívaly krásné ukrajinské písn. Tžká situace v souvislosti s válkou, kterou dti nechápou a která erpá penízejinam. Pt tisíc odvedených mladých muž, o kterých jejich rodiny už skoro rok nic nevdí. A mnoho dalších zážitk a posteh, jež jsem si z Ukrajiny pivezl, ji pro m udlaly tak výjimenou a nezapomenutelnou. Jak pro eskou, tak pro ukrajinskou stranu má tenhle tábor (nebo projekt, chcete-li) velký smysl. A už poznáváním rozdílných kultur, tak mnoha zkušenostmi z úpln jiného prostedí, než je nám z eska známo. Doufám, že tato tradice bude pokraovat a asem se dopracuje k tomu, že tábory na Ukrajin nebudou dlat eši, nýbrž sami Ukrajinci. Dva týdny, které opravdu stály za to. Kamil Stroužek Cinkraut TOM Maracaibo 21
Putování po Balkánu k moi to bylo co by kamenem dohodil, s TOM Kadao atakže nikdo neremcal. Jak bývá zvykem, „Keep calm and climb, paddle, bike, hike on.“ (Bu v klidu a lez na skále, pádluj, jezdi na kole a projdi se.) - to bylo heslo letošního outdoorového léta! Co je to? Outdoorové léto je akce, kterou pravideln o prázdninách poádá náš turistický oddíl Kadao z Opavy. Bhem trnácti dn cestujeme po rzných koutech Evropy, sportujeme a prožíváme dovolenou aktivnji, než je bžné. Letos na pelomu ervence a srpna jsme se spolen s nkolika neoddílovými kamarády vydali do Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Rakouska. Na každý den Tom Weicht se synem Dibem (organizátoi putování) pipravili množství aktivit, mezi kterými si každý zvolil tu, na kterou ml práv náladu. Chorvatsko jsme navštívili hned dvakrát. Pi první návštv jsme stihli sjet eku Koranu a vykoupat se v ní, v krásném táboišti Veljun. Díky kolonám na cest jsme nestihli sjet eku Mrežnici, zato jsme si prohlédli Rastoku, což jsou malé vodopádky a staré mlýny na ece Slunjici. Korana vytéká z Plitvických jezer, které jsme taktéž navštívili. Obhlédli jsme místa, kde se natáel film „Poklad na zlatém jezee“. Krásné to bylo, ale tch lidí... Ped druhou návštvou Chorvatska jsme jeli na skok do Bosny a Hercegoviny. Nevili jsme svým oím, když jsme spatili hned za hranicemi minarety a mešity. Kemp Kiro Ripa pi raftovém klubu byl super, byl skoro prázdný a mohli jsme si zahrát si volejbal na místním hišti. V Bosn jsme sjeli eku Unu. První den horní úsek, kde jsme nasedali pod impozantním vodopádem Štrbaki buk, druhý den pak spodní úsek, který ml pouze 5 km, ale stál za to. Una byla nádherná! Sice byla obtížnjší, ale všichni ji zvládli. Podruhé v Chorvatsku, tentokrát u moe, hned vedle národního parku Paklenica v msteku Starigrad, našli naši organizátoi zajímavý kemp. Na pohled to vypadalo jako parkovišt za marketem, ale nacházely se zde úpln nové sociálky 22
u moe bylo horko, takže se nikomu nic moc nechtlo dlat, ale pi pohledu na skaliska v Paklenici se návštv nedalo odolat. I horolezci si zde pišli na své, lezeckých cest je zde nespoet. Kousek od Starigradu protéká nádherným kaonem eka Zrmanja. My jsme si ji samozejm nemohli nechat ujít. Tato eka byla kouzelná! Byla zaseklá v údolí mezi skalami, voda byla przran modrá a párkrát se objevil vodopád. Prost paráda! Po krásném horkém dni nám náš idi Pé a pipravil maso na grilu. V Národním parku Paklenice se také natáel Vinnetou a tak se mnoho z nás vydalo na celodenní túru. Nkteí také staili navštívit známé msto Zadar. Naše cesta pokraovala do slovinského Bovce do Kajak kempu Toni k ece Soi. Tuto eku jsme s Kadaem již párkrát jeli, jenže je tak nádherná, že jsme se tam vrátit nkdy prost museli. Sjeli jsme dolní i horní úsek. A opt nezklamala! Avšak nejen voda byla ve Slovinsku na programu. Všude kolem nás se tyily vrcholky a byl by hích se na njaký z nich nevydat. Proto jsme zdolali dva vrcholy. Nkteí podnikli pší túru na Rombon, jiní pak cyklo-pší túru na tetí nejvyšší vrchol Slovinska - Mangart. Bylo jedno, kde kdo byl, prost tam bylo nádhern. Dále jsme jeli do Rakouska k ledovcové ece Isel do vesniky Ainet. Avšak Gross-
glockner tál tolik, že jsme Isel stejn nesjeli kvli nadmrnému stavu vody. Namísto toho jsme sjeli eku Gail, která byla velmi tžká. Navíc po propršené noci byla úpln kalná a o to obtížnjší. Tu noc, kdy pršelo, jsme všichni zalezli do místního tee-pee a hráli na kytary. Taky jsme si prohlídlinedaleké msteko Lienz a nkteí zdolali pár ferrat v Galitzenklamm. Naše putování konilo v Bretsteinu na srazu rakouských turist z ÖTK. Cestou na tento sraz jsme sjeli 20km eky Mur. V Bretsteinu se vtšina vydala do hor, zdolat 3 dvoutisícové vrcholky a vykoupat se v plesovém jezee Tubaysee. Nkteí jeli jen tak nkam na kole a nkteí šli na houby, kterých tam bylo mraky. Taky veer byla poctivá houbová omáka. Pak si kluci zahráli fotbálek proti našim kamarádm z moudík a tímto vlastn skonilo naše dlouhé putování. Bylo to parádních 14 dní, které finann podpoil také Moravskoslezský kraj v rámci podpory naší celoroní innosti a náš pobyt v Bretsteinu podporovalo také Statutární město Opava, které nám přispělo na mezinárodní celoroční spolupráci. Tereza TeTe Weichtová foto: Adam DiB Weicht
Francouzské eky Sviští Francouzské eky opravdu sviští, v ervenci jsme to zažili na vlastní kži. Po nkolika dobrodružných expedicích na divoký Balkán letos vyrazila naše roztocko-eskolipsko-podbradsko-brnnsko-berounská vodácká partika do zcela civilizovaných francouzských Alp. eky jsou jedna od druhé sympaticky blízko, v hodinové dojezdové vzdálenosti bylo vždy z eho vybírat. Nkteré mly v horkém lét pomrn nízký stav vody (ledovce už nemly z eho tát), na jiných byl proud pro naše gumové Baraky ideální. Postupn jsme spluli píjemnou a klidnou Clarée (WW1-2), která se v nadmoské výšce kolem 1500 m nžn vine horským údolím skýtajícím výhledy vskutku majestátní. Náronou a dravou Guisanne (WW 2-3), již završuje nkolikakilometrová lesní soutska (WW 4), zatrolen úzká a ábelsky rychlá. Krátkou a rychlou Gyronde (WW 2-3), na jejímž behu jsme v klidném lesním kempu strávili vtšinu nocí. Po dešti velmi blátivý Guil (WW 1-2), jehož dominantou je krátká soutska pod hradem Château Queyras, místy tak úzká, že lo doslova olizuje skaliska obma boky zárove. Panoramaticky atraktivní Durance (WW 1-2), která se rozvážn vlní alpskou krajinou, pobírá etné pítoky a kousek ped mstem Embrun vytváí velmi oblíbenou vlnu Rabioux, kde dovádjí jezdci všech plavidel, vkových i schopnostních kategorií. A na závr krátký relaxaní úsek na ece Ubaye (WW 1), k níž vede od severu panoramatická silnice kolem jezera SerrePonçon.
Na své si ale pijdou nejen vodáci. Mnoho potok je ideálních pro canyoning, kraj je pímo protkaný ferrátovými stezkami, v horských serpentýnách trénují šampioni Tour de France, budoucí i minulí, samozejm nemluv o konvenní horské turistice. Francouzské alpské vesniky jsou stejn krásné jako ty rakouské, tamní sýry se tém vyrovnají tm Babišovým. Za návštvu rozhodn stojí opevnné msto Briançon tvoené úzkými strmými ulikami a Embrun s honosnou katedrálou a útulným centrem, jež pímo vyzývá k vysedávání u vína. Francie nás ani v nejmenším nezklamala, krajina je úžasná, eky atraktivní pro všechny vodácké kategorie, kempy útulné, ceny pívtivé. A Francouzi jsou vzdor všem mýtm vstícní i k tm, kteí jejich jazykem neeknou víc, než že pan Pickard pracuje v továrn Renault. Tomáš „Tradá” Rada TOM Svišti Roztoky
Vedra jako v Indii
„Náš“ adoptivní syn Vikyath nám poslal pkný dopis. Mimo jiné píše, že je v Indii mimoádn teplé léto. Neumíme si to asi pedstavit, když i tady u nás ve stední Evrop pesahovala denní teplota 40°C. Inu, globální oteplování se projevuje na celé zemkouli. Devatenáctiletý chlapec, kterého Asociace TOM podporuje, se však také zapotil u závrených zkoušek, ze všech pedmt získal 88–95 bod ze 100, což si zaslouží gratulaci. Vikyath bhem prázdnin navštívil 250 km vzdálené Mysore a jeho památky. Úastnil se výstavy dl žák jeho školy a vbec žije velmi pestrým životem. Jsme rádi, že k jeho štstí mžeme alespo trochu pispt. Více o projektu Adopce na dálku se dozvíte na stránkách: http://www.charita-adopce.cz Ondřej Mánek ústředí
23
Když v listopadu 2003 vypravil woodcrafter Josef Porsch-Ablákela ke tenám prvn svou rubriku Týpí jako domov, jist netušil, že bude pro Tomíka psát dlouhých dvanáct let. Psal krásné texty plné woodcrafterské poetiky i praktických zkušeností ze života v týpí a kolem nj. Díky mu za n! Dnes nacházíte v oblíbené rubrice jiné jméno, opt ze spátelené Ligy lesní moudrosti. Ablákela si chce dát v psaní pestávku. Vím, že ne natrvalo. A ješt jednou – díky! Tomáš Novotný Znáte ten pocit, když se opete, zakloníte hlavu, do nosu vás šimrá vn ohn a skrz týpiovky vidíte problikávat hvzdy? Tak na tohle se tším každý rok, když odjíždím na letní táboení Ligy lesní moudrosti na Kosím potoce. Táboení na Kosáku, jak pátelsky nazýváme louky podél Kosího potoka kousek od Plané u Mariánských lázní, je takový trnáctidenní letní vrchol celoroní innosti, když se sejdou woodcraftei z celé republiky. Bydlíme v týpkách, šeltrech, vigvamech i ve stanech Zubík. Je to taková slušn velká vesnice. Vkové rozptí jejích obyvatel je od 1 do 91 let.
24
Na dolní louce je Dance lodge, velký zastešený prostor s ohništm, který poskytuje ochranu ped deštm i ped sluncem. Na menší louce vedle máme dv hišt na ringo. A za potokem je perfektní lukostelecká stelnice. V devárkách ekají naezané špalky, aby stailo již jen štípat. Ty špalky se chystají na devní brigád na jae, takže bhem táboení již není poteba slyšet žádnou motorovou pilu. Celé táboišt má pírodní zdroj pitné vody. O dostaeném potu kadibudek a latrín se asi nemusím zmiovat. A v dnešní odpadkové dob jsou nutností i kontejnery na tídný odpad a také kapacitní místo na parkování mimo táboišt. A co vytváí toho správného ducha táboení? Touha nco nového se dozvdt, nco zkusit, nco se nauit, o nco se podlit. Program je pestrou nabídkou dobrovolných inností - her, zápas, výzev, pírodovdných procházek, rukodlných setkání, pednášek, popovídání a soutží. Nebaví t lakros? Nevadí, vyrob si luk nebo lžiku! Chtl by ses dozvdt nco o našich kytikách nebo spíš o historii woodcraftu u nás? Schváln co všechno dobrého se dá vyrobit z pírody? Ochutnáme
doma vyrobené marmelády, džemy, š ávy, víno, aje. Nebo pjdeme na borvky? Táboení není tábor ani organizovaná zábava. Táboení na Kosáku – to je sdílení prostoru, zážitk nebo zkušeností. S kamarády, rodii, dtmi, partnerem. Sice už se blíží zima, ale když vezmu do ruky svou woodcrafterskou šerpu a pivoním k ní, zase už se vidím na Kosáku u ohn a koukám do koruny týpí. Na shledanou v týpí na Kosáku! Kateina Pejšová – Lasík Foto: Puštík
Mikešovo " # #$%#
MIKOV FIXÍR nejen z dde kova šuplíku Zdravím všechny píznivce i uživatele nož pevných i zavíracích. Dnes se podíváme na nože z eské firmy Mikov a to na tzv. lovecké zavíráky Fixír. Tyto nože sice patrn nejsou mikulášovickým patentem, nebo více i mén podobné výrobky vyrábí i další výrobci v tuzemsku i v zahranií. Velice podobný nž vyrábla v Mikulášovicích již firma Julius Pilz, která vznikla v roce 1885. Nože byly pvodn vyrábny z uhlíkové oceli a to pibližn do poloviny 80. let 20. století. Uhlíkové nože byly vystídány nerezovými. Nkteré kousky byly z oceli upravené technologií Martfrost, což bylo hluboké zmražení epele pi zakalení. epele byly tvrdší, ale zárove i kehí. V souasnosti jsou Fixíry z oceli AISI 440 A. Velikost nože se v prbhu asu píliš nemnila, mnila se spíše tlouš ka a tvar epele. Nejstarší nž, podle umístní a skladby želízek vyrobený nkdy ped rokem 1975 .
Nž je vyroben z uhlíkové oceli a má krom hlavní epele ješt vývrtku a otvíráky na konzervy a korunkové uzávry. Druhý, nerezový s frézovanou drážkou nehetníku pochází cca z 80. let minulého století. Má epel nože, pilku, párák, otvírák na konzervy a korunkové uzávry a ulomenou vývrtku. Souasný nerezový má epel nože, vývrtku, otvíráky na konzervy. Za možnost vyfocení souasného nože dkuji Pete Krejcárkové z TOM Veverk, za možnost
vyfocení nože z 80. let dkuji neznámému Sluníku (nebo to byl Litomík?).
Míry a váhy Hmotnost nože: Délka: epel: Šíka epele: Tlouška ve hbetu:
131 gr 188 mm 80 mm 15 mm 3,6 mm.
MIKOV KROKODÝL Njak jsem si už od našich eských mikovák v kapse odvyknul. Je to vi nim nespravedlivé. Vždy m provázely od dtství, ale pozdji jsem se dostal k nožíkm, které jsou opravdu lépe zpracované. Te se mi dostal do rukou mikulášovický Krokodýl z druhé ruky. Pvodní majitel s ním ale moc nepracoval, takže nožík má jen jeden vlasový škrábanec na epeli, jinak je jako nový. Nožík má hbetní pojistku, drží se dobe v ruce a velice ochotn se zakusuje do deva. Trošku jsem musel kladívkem sklepnout ep, kolem kterého se epel otáí pi otvírání, abych odstranil vli do stran. Vle proti pojistce není. O noži v kapse díky jeho nízké hmotnosti tém nevím. Pi zavírání je teba páku pojistky opravdu siln stisknout, takže nž nebude pro úpln nejmenší uživatele. Pro vtšího, opravdu nenároné-
ho lovíka tedy varianta v hodnot cca 280 K, pokud se smíí s tím, že bude nožík pomrn asto brousit. Dnes nž asistoval pi píprav obda pro 4 osoby. Oistil cibuli, nakrájel na plátky kuecí prsa, rozkrájel brambory a kvták, oistil a najemno nakrájel stroužek esneku. Ped nasekáním petrželky do polévky jsem ho už musel obtáhnout na keramickém brousku. Myslím tedy, že krokodýl krysu (RAT1) z kapsy nevyžene.
Míry a váhy Hmotnost nože: Délka epele: Délka výrobku: Šíka epele: Tlouška ve hbetu:
75 gr 90 mm 120 mm 25 mm 3,6 mm.
Jií Mikeš Lukeš TOM Veverk, Brandýs nad Labem 25
Zna ení turistických cest v eské republice První znaení turistických tras se na území naší republiky objevilo již poátkem druhé poloviny 19. stol. Provádly je na územích osídlených pevážn nmeckým obyvatelstvem nmecké turistické spolky. Pro znaení se používalo kombinací rzných geometrických tvar (tverc, obdélník, kosotverc, trojúhelník apod.) Jejich rznobarevné provedení urovalo v nkterých pípadech i smr cesty. Souasné znaení turistických cest pásovými znakami zahájil nejdíve v našem vnitrozemí již rok po svém založení, tj. roku 1889, i Klub eských turist, a to dnešními pásovými znakami, v nichž je barevný pruh tvoen tzv. vedoucí barvou a okrajové bílé pruhy tzv. upozorovací barvou. První pásové znaky byly podstatn vtších rozmr, než jak je známe dnes. Zpoátku se používalo pouze ervené vedoucí barvy a její pás byl dvojnásobn široký, než okrajové bílé pásy. Jak poty znaených tras narstaly, pidala se ješt barva modrá, pozdji i zelená a žlutá a velikost znaky se postupn zmenšovala, až na dnešní rozmr 100 x 100 mm. V souasné dob se snažíme o to, aby základní sí znaených tras byla vyznakována ervenými a modrými znakami a spojovací a vedlejší trasy barvami zelenou a žlutou. Toto pravidlo není zcela dsledn dodržováno, protože na prvním míst dbáme toho, aby nevznikala rozcestí znaených tras stejné vedoucí barvy.
Jak již bylo eeno, je naše sí znaených tras pevážn vyznakována pásovými znakami. Pro pší turistiku se používá všeobecn známé znaky o rozmru 100 x 100 mm tvoené temi stejn širokými pásy, z nichž stední je proveden vedoucí barvou a okrajové pásy bílou upozorovací barvou. Pro lyžaskou turistiku se používá stejné znaky lišící se od znaky pro pší turistiku tím, že okrajové pásy upozorovací barvy jsou oranžové a místo žluté vedoucí barvy se používá barvy bílé. Obdobných znaek jako pro lyžaskou turistiku se používá i pro terénní cykloturis26
tiku, a to pouze s tím rozdílem, že jejich rozmr je 140 x 140 mm a upozorovací barva okrajových pás je žlutá.
Mní-li znaená trasa náhle smr nebo odbouje-li na jinou komunikaci, použije se šipky, která nás do nového smru navede. Šipka se vytvoí tak, že k základní pásové znace se pidá barevný hrot orámovaný 15 mm širokým pásem upozorovací barvy.
Prochází-li uritým úsekem nkolik znaených tras téhož druhu turistiky, ale rzných vedoucích barev, kombinují se jejich znaky do tvaru vícebarevné znaky tak, že mezi pásy vedoucí barvy se vkládá vždy jen jeden pás upozorovací barvy. Tímto zpsobem lze kombinovat jak pásové znaky, tak i šipky.
Vedle pásového znaení se používá v omezené míe i tzv. tvarového znaení, k nmuž patí místní znaení, znaení nauných stezek, významové odboky od znaených tras a jezdecké znaení. Šipkové provedení tchto znaek se vytvoí pipojením barevného šipkového hrotu orámovaného bílým pásem o šíce 15 mm na pravou nebo levou stranu této znaky.
Pro vyznakování pedevším kratších vycházkových okruh v blízkosti vtších mst a rekreaních stedisek se používá místního znaení, tvoeného tvercovou znakou o rozmru 100 x 100 mm rozdlenou úhlopíkou z levého horního do pravého spodního roku. Tak vzniklý pravý horní trojúhelník je tvoen vedoucí barvou a levý spodní upozorovací barvou.
Také nauné stezky mají zvláštní tvarovou znaku o rozmru 100 x 100 mm, jejíž základní plocha je provedena upozorovací barvou perušenou zeleným pruhem vedoucím z levého horního rohu znaky do pravého spodního. Nauné stezky však nemusí být vždy vyznakovány touto znakou. ada z nich je znakována bžnými pásovými nebo místními znakami a charakter nauných stezek jim dává pouze jejich vybavení informaními panely. V tom pípad se na smrovkách umís uje symbol nauné stezky k tm informaním místm, kterými nauná stezka prochází.
Pokud nelze pes urité turisticky významné místo vést turistickou znaku, pipojí se k ní toto místo významovou odbokou. Pi tom se dodržuje zásada, že tato významová odboka nesmí být delší než 1 km. Znaky významových odboek mají rovnž rozmr 100 x 100 mm. Uprosted této znaky je symbol významové
Z INNOSTI Klubu eských turist Tomík pináší již potetí lánky vnované dní v Klubu eských turist. Na nkolika stranách tak informujeme o zajímavostech a aktivitách partnerské organizace a o výhodách plynoucích z lenství v KT. Naplujeme tím dohodu mezi KT a asociací, která byla podepsána na zlínském snmu Asociace TOM v lednu 2015.
POHÁDKA O BEZRU OV CHAT Ve Slezsku je kopeek, na kopeku domeek, v domeku stoleek a na stoleku akvárium. V akváriu není rybika, ale kopeek a na kopeku domeek. A možná že v tom domeku je stoleek a na nm akvárium. Tak by mohla zaínat Pohádka o Bezruov chat.
odboky provedený vedoucí barvou a zbývající plocha znaky je vyplnna barvou upozorovací. Zvláštní symbol mají významové odboky k vrcholu s rozhledem nebo k vyhlídce, ke zícenin hradu nebo jiného historického objektu, ke studánce nebo pramenu a k jinému turisticky významnému místu.
Mezi tvarové znaky patí i znaky jezdeckých turistických tras tvoené tvercem o rozmru 100 x 100 mm, jehož plocha je provedena bílou upozorovací barvou s centráln umístným kruhem vedoucí barvy ø 60 mm. Pro krátké vyjížkové okruhy v blízkosti stájí se používá obdobné znaky, u níž je stedový kruh nahrazen podkovou.
Za devatero horami stála chata. Pocestným poskytovala písteší a nocleh, zábavu, jídlo i pití. Ale stalo se, že vyhoela. Na hoe stála smutná ruina, kde jen vítr zpíval smutné Slezské písn a havrani klovali do odpadk. K hoe pijel eský Honza, spojil své síly s moravským Jirkou a prohlásil: „My tu chatu znovu postavíme“. Oba našli spoustu pomocník a zaali shánt potebná razítka. I když vrchnost byla pro, razítka pibývala po-
malu, úedníkm docházel mezidech. Ale to nejhorší chatu ješt ekalo: Pod horou se usídlil drak, který chtl celou horu ponechat havranm. Boj s drakem byl dlouhý, ale díky pomocníkm úspšný. Tomíci jak mravenekové nosili kameny a stavli zídky, pocestní obraceli kapsy a posílali tu paletu cihel, tu okno. A po mnoha letech chata stála. Pijela vrchnost z Ostravy, Prahy i Bruselu. Host z Rakouska vychvaloval vytápní chaty, host z Uher mluvil ve svém krásném, ale bohužel nesrozumitelném jazyce (naštstí pekládáno do slovenštiny) a host ze Slovenska prohlásil, že ne geologický vývoj, ale pocestní mohou za to, že v echách a na Morav jsou hory nižší, než na Slovensku. Na slavnostním otevení chaty bylo tolik lidí, že se tomu skoro dalo vit. Biskup chatu posvtil a estní hosté pestihli pásku. Za devatero horami stojí chata. Pocestným poskytuje písteší a nocleh, zábavu a pouení, jídlo a pití. Bezruova chata Klubu eských turist byla slavnostn otevena 5. 9. 2015. O její obnovu se zasloužili pedevším Jan Havelka, estný pedseda KT, Jií Stejskalík, stavitel a horal a spousta jejich pomocník a nadšenc z ad turist a tomík, veejnosti i politik. Celé povolovací ízení a stavba trvaly dohromady více než dvacet let. Petr Teringl
Na konci všech znaených tras se používá tvercové koncové znaky o rozmru 100 x 100 mm tvoené upozorovací barvou, v jejímž stedu je umístn tverec vedoucí barvy o rozmru 30 x 30 mm. Milan Pernica, sekce turistického značení KČT pokračování příště 27
istka ve stodole Ne, nejedná se o nadpis do bulvárního plátku – třeba „Čistka ve Stodolní ulici“, ale jde o zcela bohulibou akci v poešínské chalup. Zaátkem záí se sem vypravili zamstnanci ústedí, aby pipravili stodolu pro tesae, zedníky…nebudu vás napínat – stodola dostane novou stechu a jako bonus ješt spojovací dvee do devníku. A protože pod stechou na trámech byly uložené relikvie z dob dávno minulých a k likvidaci naprosto zapovzených (starý koský potah nebo devná nádrž na vodu se k chalup prost hodí ), pijeli jsme, abychom tyto poklady snesli a uložili než bude stecha zase krásná a nepromokavá. Tam, kde ješt v lét pomalu tlely trámy a prosvítalo slunce, kde si vosy v klidu vybudovaly výstavní hnízdo a kde se as od asu za vtru ozvalo drrrrržuch! – to jak sjela stará taška…tak tam se po dva dny ozývalo jen „drž to, pouštím!“…“takhle
Brigáda tygr Loni jsme jako hadi (hadi – tak loni nazýval s laskavostí sob vlastní náelník mladé pracovité tváe) natírali hocem asocianí základnu Poešín, tento rok jsme pracovali jako tygi v Opárn a ve Sloupu. Tomáš Novotný a ticítka tomík, pracovitých brigádník, z Podbrad, Sedlan, eské Lípy, Hradce Králové, Hluína, Brandýsa, Prahy, Rapšachu, Opavy, Ústí, Tince a Hlásné Tebán mla poslední srpnový týden napilno. V Opárn jsme dláždili, brousili a natírali plot, sekali a rovnali díví, krotili jsme koviny, sekali louku, vymetali jsme pavuiny, istili náhon a Motýl zaséval trávník. Ve Sloupu se kopala internetová pípojka, natírali jsme stoly, lavice a zahradní
ne,nato to doleva“…“takhle ne, nato to doprava!“..“no, tak už je to jedno, ta taška už vypadla“… Jak ale mžete vidt na fotkách, vše nakonec dopadlo dobe. Pi vyklízení nebylo zranno žádné zvíe ani lovk, nepoítám – li tedy kue, upeené ve skvlé peci. A to si všichni pracanti opravdu zasloužili. Jindra Zoufalá
domeek, myli jsme okna (i ta pokálená kunou), vymalovali jsme nkteré místnosti, byla zasazena informaní tabule o herberku, tídil se starý nábytek a Lucka z Podbrad k tomu hrála na klavír a Véna toil hoícími pojkami a kontaktní tyí. V krásných ervených dlaždiských trikách. Naší prací se prolínala krom vn z kuchyn také celobrigádní hra. Jeníek s Maenkou se v ní potkávali s nástrahami, které na dti ekají jen v pohádkách. Neš astný nosorožec Kilián, nemocný netopýr Engelbert, chobotnice Polyxena pilepená ke žvýkace a zlá Ježibaba ze zámku. O nich se zdálo mladým krásným tygrm během poledních klidů a letních nocí. Pokud tedy zrovna nemuzicírovali do dlouho. Anežka Klabanová
Chajda malá Pemýšlíte, kam s družinou na víkendovou výpravu? Kam vyrazit na poradu vedoucích? Ideálním místem s kapacitou 7 osob je chajda v Malé Hraštici v okrese Píbram. Okolí láká i k pkným výletm, nedaleko je apkv památník ve Strži, Mníšek pod Brdy s barokním areálem Skalka, dobíšský zámek, brdské hvozdy jsou jako stvoené na houbaení. Chajda je vybavená skromn, najdete zde funkní kamna, dvouvai, rychlovarnou konvici. Pi píznivém poasí lze nocovat i pod stanem na pozemku chaty. Zájemci o ubytování, rezervujte si prosím pobyt na mailu:
[email protected] i telefonu 220 910 314. (za)
Objednejte si vandrovní knížky! Tomíci, už jste dopsali svj turistický zápisník a poohlížíte se po novém? Objednejte si na ústedí novou, krásn modrou nebo pískov žlutou VANDROVNÍ KNÍŽKU! Že je urena i pro sbírání razítek je asi jasné. Je v pkné plátné vazb a cena je 40 K pro tomíky a jejich vedoucí, pro neleny 50 K. Pokud jich odeberete více než deset, každá desátá je zdarma! Pište si prosím na adresu:
[email protected] i
[email protected]. Volat mžete na telefon 220 910 460. (za)
28
Co bylo v ervenci, srpnu a záí 2015 Tomíci se rozjeli na tábory. Uspoádali jich ve vedrech letošního léta 136 a mli se na nich, jak jinak, dobe. Obtžovaly je vosy a vysoké teploty, oblažoval pak dobe pipravený program a dobré jídlo pipravované v táborových kuchyních. Peštický oddíl TOM byl zkraje léta k vidní v Toulavé kamee, to díky redaktorce Turisty Svatav Pátkové, a v srpnu pak otevel novou krásnou lodnici. Blahopejeme! Pro malý zájem byla odpískána vodácká táborová škola plánovaná na Vltavu. Kamil Stroužek Cinkraut z tineckého Maracaiba odjel dobrovolnicky pomáhat na potebnou Ukrajinu. V Pleskotech se na Víceboji potkali tomíci z deseti oddíl. TOM Buntaranta zazpíval pro radost všem potebným v Rehabilititaním centru v Chuchelné. Mravenci z Brna hledali táboišt poté, co se jim majitel dlouhodob domlouvané louky ve Velkých Karlovicích pestal ozývat. Našli a vše dobe dopadlo. Právnika tomík podala návrh na exekuci u dvou osob, které si objednaly naše základny a pak hanebn nezaplatily. Budiž nám útchou, že jsou to osoby nespolkové a vme, že se svých (pravda nevysokých) ástek domžeme. Autor Veverka Joachyma a grafika tohoto asopisu si zkraje prázdnin, na táboe, pipomenul deset let od oslavy abrahámovin. Ze srdce (levá stran hrudního koše) blahopejeme! V Ddov se bhalo mezi lany a lanky, jistilo a lasovalo, to vše pod vedením šéfa výchovné rady Standy Praise. Pšinky a Ostíži se v Markouškovicích setkali s Josefem II, vyfotili ho a poslali ho – podle svých slov pro radost duše – náelníkovi tomík. Svy pilétly ke krajanm do Banátu a podle všeho se jim tam líbilo. Napesrok se je (zejm) chystá následovat opavské Kadao. Probhl letní sraz na Šumav, ze kterého jedni mli radost kvli možnosti navštívit atraktivní kout naší zem a druzí si obas povzdychli nad organizaními klopýtnutími. Vzpomínat budou ale jist všichni v dobrém. TOM Kadao brigádniil na Kusalínu a ticítka mladých lidí, tomík ze všech kout republiky, zase na mlýn v Oparnu a Sloupu. Za všemi zstala velká a dobrá práce a naše základny to povzneslo zrovna do nebeských výšek. Ve mlýn v Oparn se ubytoval spolek šovinist, parta, která si do mlýna pijela utužit mužské sebevdomí a která pedem hlásila, že nerada vidí kehké ženské
poblíž. To byl problém v pípad naší milé správcové Helenky, která pesn taková je. Nakonec vše dobe dopadlo a paní správcová byla jen jednou vyzvána, aby pi prchodu nahých utvrzova mužského ega kolem oken svého bytu odvrátila zrak, což podle svých slov udlala. Redakce se ale domnívá, že i mezi šovinisty jsou mužové, kvli kterým stojí za to skrzevá pevn sevená víka drobn, maliko, jen tak malilinko juknout. Tím ale okamžit ukoníme spekulace a tšíme se na další pozoruhodné návštvy na mlýn i jinde. Místopedseda tomík Tomek Hurt se zaal vážnji zamýšlet nad tím, kam v byt postavit dtskou postýlku a zda existují ehtaky s hocem. Tomíci z Orlové, Bílovce, FrýdkuMístku, Suchdola, Kralup, Mikulášovic, Kralovic a Frýdlantu opanovali letní mistrovství v turistických závodech. Místostarosta skaut Boek Slunéko nabídl pedsedovi tomík, aby se i lidé zpod hoce stali souástí skautské energie a získali možnost levnji topit a svítit. Na osmi táborech po celé naší zemi vytáhli neznámí vandalové v noci tajn na stožár trenýrky rzných barev a velikostí, to vše ve strašlivé ouvertue ehosi budoucího, chmurn tušeného a vpravd ohavného! Oženil se Pavel Ebr, Ebík, dlouholetý asociální revizor. Vzal si dlouholetou milou pítelkyni Barboru. Pokraovalo, žel pomalu a pomrn klopotn, peklápní oddíl podle naízení nového Obanského zákoníku. Jií Homolka, správce Kusalína a Polany, objednal se souhlasem pedsednictva terénní vz pro horské základny na Vsetínsku. Dosavadní, víc než deset let sloužící terénní vozítko, již dosloužilo a erstvjší (mírn ojetý) automobil se tak jevil jako poznaná nutnost. Pokraovala rekonstrukce chalupy ve Stíbrných Horách, vzdor tomu, že investiní peníze od ministerstva školství nabíhaly na úet pomaleji než v jiných letech. Takové peníze na vné cest… Na ústedí nastoupila místo Zdenky Náhlovské Helena Podaná, nová hlavní úetní tomík. Alice Paízková, dobrá duše ústedí, si penzijn snížila úvazek a vtšinu dotaní agendy pevzala na svá energická ramena Katka Adamcová. Úspšn probhly táborové školy: moravská na Polan a eská ve Sloupu. Klub eských turist pedstavil veejnosti, lenstvu a podporujícím starostm okolních (a pispívajících) obcí slavnou Bezruovu chatu na Lysé hoe, dlouholetým a obrovským úsilím Jana Havelky a Jiího Stejskalíka dotaženou tém do finále.
Po šestadvaceti letech ukonili svou innost královéhradetí Lvíci a jejich šéf Vratislav Cvejn-Démon odešel z funkce krajánka. Vedení tomík Démonovi podkovalo za dlouhé roky spolupráce. Ústedí zaalo pipravovat granty pro rok 2016 a také podklady pro zapojení do evropského programu peshraniní spolupráce. Mladí mužové Petr Holý z hradeckých Pšinek a Ostíž a Pia Zbynk Svoboda z pražského STAN se za asistence admina ústedí Lukáše vrhli na nároné dílo, na jehož konci byla odboka wifi do horního domu ve Sloupu, provrtaná a vzorn spravená podlaha, nepoškozená fasáda, to celé umocnné nadšením do práce a kvalitní fotodokumentací. Ne snad, že by mezi mladými tomíky bylo málo šikul a nadšenc, ale za tohle je teba opravdu, ale opravdu podkovat. eská rada dtí a mládeže rozdávala stromy a tomíci v rámci projektu 72 hodin také njaké dostali. Do Jedenadvacítky, tradiní obroní soutže, se letos pihlásilo rekordních dvanáct velkých oddíl a tyi malé. Pt velkých, Zlaté šípy, Kadao, Kamarádi, Chippewa a TOM Otrokovice, jsou sloupskými finalisty, z malých se klání na Polan zúastní Dakoti, Stan a Tui. Plzeský Saturn se želbohu z finále omluvil. lenové náelnictva Ondej Šejtka a Tomek Hurt ubhli plmaraton v Ústí, zpoceni a pozdravováni stovkami paní a dívek, o emž záhy informovaly všechny svtové facebookové stránky. Tomíci sbírali pro Svtlušku a spolu s ústedím, které se do sbírky zapojilo též, vybrali utšených 206 475 K + 23 Eur. Asociace TOM získala znovu titul s klopotným názvem NNO uznaná MŠMT pro práci s dtmi a mládeží na období 2016-2012 a ocitla se s dalšími dvanácti spolky v dobrém klubu. Titul, nco jako certifikát kvality, bylo teba pomrn náron vybojovat a je dobe, že ho – stejn jako v minulosti - máme. Tomek Hurt, Tomáš Novotný a šéf klubu Vratislav Chvátal se sešli v kavárn SICILY a jednali o všem, co se v dosavadní spolupráci daí i to tom, co ob strany vidí odlišn. Tomíci z Moravskoslezského kraje pomáhali kísit chatu na Prašivé. Tomík pibylo, zejména díky nárstu lenstva v oddílech, a oste sledovaná databáze vydala ke konci záí íslo 9262. tvrtý roník spolkové soutže 21 vyhrál ve Sloupu v silné konkurenci TOM Otrokovice, na Polan mezi menšími oddíly dosáhli na zlato eskolipští Dakoti. Blahopejeme! 29
Nová ústední
Tomík . 95, íjen 2015
základna u Rýmaova:
Otevení se blíží Práce na chalup ve Stíbrných Horách u Rýmaova jsou v plném proudu. Finišují úpravy interiér, sociálního zaízení, opravují a budují se chodníky, provádí se izolace. Dm má svtlou,decentní fasádu. Probíhá vybavování chalupy kuchyskou linkou, postelemi apod. Pipomeme, že samotu ve Stíbrných Horách jsme koupili ped necelými dvma roky na podnt oddíl TOM z Moravskoslezského kraje a opravujeme ji díky investiní dotaci od Ministerstva školství. Útulný domek se spoleenskou místností, kuchyní a velkým podkrovím bude mít kapacitu 25 osob, bude vytápn ústedním topením a bude pkným východištm mnoha v ýprav po Hrubém Jeseníku. Pokud se nestane nic mimoádného, ml by být hlavní objekt zprovoznn v
zim letošního roku. Pilehlá stodlka, kterou rovnž promníme v obytný prostor, si na opravu poká do píštího roku – tedy pokud uspjeme v tetí a poslední žádosti podané k Ministerstvu školství. V tomto pípad by v dubnu až ervnu byla základna opt pechodn uzavena. Oddíly vyrozumíme na webu, za jakých podmínek je možné nov zrekonstruovanou základnu využívat. Tomáš Novotný
Nadje ve Sloupu Skupinka mladých klient z humanitární organizace Nadje navštívila koncem ervna naši základnu ve Sloupu v echách. tydenní pobyt se všem zúastnným líbil a jako podkování za bezplatné propůjčení základny jsme dostali jsem dostali fotografické poděkování (viz vlevo). Jakub Marek a Naděje
PODKOVÁNÍ ZA TÁBORY Vážení kolegové, vedoucí letních tábor, dkujeme Vám za úsilí, as a invenci, které jste vložili do letošních tábor. Víc než dv stovky tábor, tém tisícovka Vás, vedoucích, pomocník, zdravotník, instruktor i kuchaek a kucha starajících se o letní pohodu mladých tomík. To je výkon, který zaslouží náš velký dík. Prosíme, pijmte jej, stejn jako pání dostatku asu, energie a nerv do nového oddílového roku. Tomáš Novotný pedseda Asociace TOM Vratislav Chvátal pedseda Klubu eských turist
asopis turistických oddíl mládeže. Vydává Asociace TOM R ve spolupráci s Klubem eských turist, s podporou Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R Redakce: ústedí Asociace TOM, ulice Palackého 325, 252 63, Roztoky. Tel.. fax: 220 910 460, 220 910 314 mobil: 777 322 785 E-mail: ustredi@a-tom. cz, www. a-tom. cz íslo do tisku pipravili: Jií Chour, Tomáš Novotný, Zuzana Antošová, Petr Balcer Grafika: Jií Chour Foto obálka: Jií Chour ostatní fotografie: oddíloví vedoucí Píspvky a fotografie vedoucích jsou zveejovány bez nároku na honorá a vracejí se jen na vyžádání. Náklad 800 výtisk.
Uzávrka píštího
ísla je 15. prosince 2015.
Krásné kulatiny Na konci záí, pesn 25. 9., oslavila krásné kulatiny bývalá vedoucí TOM UFO Jana Dvoáková. Vedení spolku paní Dvoákové srden poblahopálo k významnému životnímu jubileu jménem celého pedsednictva i ústedí Asociace TOM. Vedoucí TOM UFO Kamil Zboil a Stanislav Prais z TOM SIRIUS se vypravili paní Dvoákové poblahopát osobn. V nedaleké hospdce oslavenkyn i se svým manželem zavzpomínala na zaátky oddílové innosti, na leny oddílu a byla velmi potšena ze všech gratulací, které od bývalých len dostala. Jan Dvoákové blahopejeme srden ješt jednou prostednictvím Tomíka a do dalších let pejeme pedevším pevn zdraví a hodn pátel-tomík kolem sebe. (ústř)
Trocha smutné historie z Roztok
Podél silnic, cest a pšin Arnika je eská nezisková organizace, která spojuje lidi usilující o lepší životní prostedí. Víme, že pírodní bohatství není pouze darem, ale také závazkem uchovat jej do budoucna. Zabýváme se ochranou strom, mokad a vodních tok, omezováním zneištní životního prostedí toxickými látkami a odpady a podporou úasti veejnosti v rozhodování o životním prostedí. Seznam úspch Arniky by byl o mnoho kratší bez dobrovolník a dárc. Všem, kteí Arniku jakkoli podporují, velmi dkujeme – tato dvra je pro nás zavazující. Jedna z aktuálních kampaní se zamuje na ochranu strom rostoucích podél cest. Pokácet strom motorovou pilou totiž trvá jen nkolik minut. Je snadné pitom nepomyslet, jak dlouho trvalo, než vyrostl a jak dlouho bude trvat, než za nj vyroste náhrada. Stromy podél cest nás provázejí od nepamti. Ve stedovku se za stromy kolem rušných obchodních stezek skrývali loupežníci a mordýi, kteí cestovatele ochudili o veškerý majetek. Ozvny tch dob najdeme v pohádkách a dobrodružných píbzích, plných statenosti a chrabrosti, kde všichni zlí jsou ovšem po zásluze potrestáni. Naši pedkové sázeli stromy k cestám rádi, díve se totiž cestovalo vtšinou pšky nebo na koni a stromy poskytovali ochranu a stín. Ovocné stromy nabízely také oberstvení pochodujícímu vojsku, zpevovaly a chránily samotnou cestu. Nejvíce alejí se zaalo sázet v dob baroka, šlechta si totiž byla vdoma krásy pravidelných linií strom, cesty lemované alejemi psobily honosnji, byly v krajin výraznjší, dalo se tedy podle nich jednoduše zorientovat a také vypovídaly o „skvlosti“ vlastníka panství. Znáte njakou historickou alej ve svém okolí? Víte, kdo ji vysázel a kdy?
Co je to vlastn alej? Jsou to dv pravidelné ady strom lemující silnici, cestu, pšinu. Aby stromy v aleji byly krásné a zdravé, potebují zejména v mládí pravidelnou údržbu, napíklad oezávání suchých nebo špatn rostoucích vtví, ale také teba zálivku v dob dlouhotrvajícího sucha. Nejastjšími stromy v eských alejích jsou lípy, duby jasany a jírovce (kaštany) a z ovocných druh to jsou jablon, hrušky, oešáky, tešn. V dnešní dob to ovšem aleje nemají vbec jednoduché, mnoho staletých strom bylo pokáceno, protože stály v cest rozšiujícím se komunikacím a ty, které zstaly, asto bojují o pežití. Nedlá jim dobe zimní solení silnic a v lét jsou jejich koeny poškozovány necitliv provádnými zemdlskými pracemi. Jak jsou na tom stromoadí podél cest vedoucí do vaší obce? Jsou staré a odumírající stromy nahrazovány mladými sazenicemi? Dnes se snažíme sázet stromy dále od silnice a vybíráme druhy, které jsou velmi odolné. Stromy podél cest a silnic už nevyznaují hranice panství a neslouží za úkryt pochodujícím vojskm. Pomáhají ale istit ovzduší, chrání nás ped hlukem a poskytují nám stín v parném lét. Zárove jsou aleje domovem pro rzné druhy zvíat, pták i brouk a urují charakter místa, ve kterém žijeme. Škoda, že k nám stromy neumí promlouvat lidskou eí, jsou to tiší pamtníci dob minulých, souasných a snad i budoucích. Až pjdete po cest v aleji, mžete strom pohladit a vzpomenout na toho, kdo jej i pro Vás ped mnoha lety zasadil. Chtl, aby se Vám cestovalo krajinou píjemn. Když spolu s dospláky vysadíte novou alej, budou jednou další generace vzpomínat na vás. Nevíte jak na to? My v Arnice Vám poradíme. Markéta Schwarzová,
[email protected], www.arnika.org Vyzkoušejte si své znalosti v alejovém soutžním kvízu, který najdete na http://arnika.org/souteze
Ono to možná do Tomíka… nepatí. Ale kdo bude arbitrem ve vci, která je citlivá a smutná dohromady a která zasahuje dva lidi, kteí s naším hnutím (svého asu i dodnes…) srostli? Mli jsme v Roztokách veejné tajemství. Hroby Nmc, voják posádky roztockého wehrmachtu a údajných i faktických kolaborant, se kterými den dva po skonení války udlaly místní revoluní gardy rychlý proces. Pijte si stelit Nmce, íkalo se prý tehdy v naší obci. lovk nesmí ani na vteinu zapomenout, kdo válku rozpoutal a co udlali náckové (v prvních letech války s podporou Stalinových komunist) svtu a eskoslovensku. Ale sedmdesát rok od téhle hrzy jsme se v obci dohodli, že mrtvé z pískovny necháme exhumovat a pietn pohbít v Chebu. Tam je hbitov k tomu úelu zízený a financovaný nmeckou stranou. Rok jsme se na tuhle zvláštní a citlivou akci pipravovali, psali, dohadovali se s vlastníky pozemk, Ministerstvem obrany a jeho zmocnncem pro exhumace panem Nachtigalem. Místo jsme navštívili s pamtníky, zkoumali etnické svodky z poválené doby, zápisy v kronikách, dobový plánek místa popravy… V polovin záí se zaalo kopat. Celodenní práce bagíku – a nic. Žádný nález. Nevím, jestli má lovk v takovém pípad právo na zklamání, možná ani ne. Pak napadlo našeho zámeckého archeologa zavolat Mirka Koš ála. Tiaosmdesátiletého Mikiho, který v roce 1970 založil náš oddíl! Muže, kterému o poprav vypravoval jeho táta etník a který jako kluk chodil do pískovny k mohyle navršené nad mrtvými Nmci plnit bobíka odvahy. Miki pišel, ukázal ponkud jiným smrem, než se dosud kopalo – a za chvíli již hledai nalezli mezi pískem, hlínou a vápnem první ostatky. Lebky s neporušeným chrupem, lebky mladých muž. Podle dobových doklad mezi nimi byli osmnáctiletí kluci, nahnaní fýrerovými generály zachránit na poslední chvíli nezachranitelnou Tetí íši… V dob, kdy vychází toto íslo, leží už ti desítky nmeckých ostatk v Chebu, v pietním míst. Udlali jsme v Roztokách teku za smutnou válenou historií a zbavili místo dávného prokletí. Pro to píšu? Mirek založil náš oddíl a v sedmdesátých vymyslel také akci Pohádkový les. Jeho trasa vede doslova pár metr od smutného místa hromadné popravy. Desetiletí tudy chodili caparti, aby se nechali postrašit ježibabou, aby vysvobodili princeznu… Myslím, že od letoška se tudy bude chodit radostnji. Na podzim 2015 se historie propojila se souasností – nu, a bylo u toho pár tomík. Tomáš Novotný
