Miloš Brom. Eko konzult

Miloš Brom

Eko–konzult

Úvodem Lidstvo se nespornì vyvíjí od jednoduchého ke stále složitìjšímu. Duchovnì však lidstvo nepokroèilo vùbec nikam a zùstává na stejném stupni jako pøed tisíci lety. U èlovìka se stále projevují rùzné nezdravé vášnì, napøíklad pýcha, lakomství, závist a podobnì. V tomto smìru lidstvo nepokroèilo, protože lidé jsou slabí, svedení a zavedení. Nechápou podstatu všech tìchto rùzných filozofií, s nimiž pøicházeli velcí myslitelé, jejichž cíl byl nejušlechtilejší: lidstvo duchovnì povznést. Pøi vtìlení se zpravidla nejprve projevují ochranní duchové, dávající rùzné rady a pouèení o záhadách života a smrti. Naši zemøelí pøátelé s námi mluví ze záhrobí o zážitcích ze svého života, o životì v prostoru.

ISBN 80–89044–04–2 © Miloš Brom, 2001 © Eko-konzult, 2001

Tato kniha byla sepsána z podnìtu ochranných duchù, pravidelnì navštìvujících po desítky let naše seance. Od zaèátku spiritistického experimentování se pøi našich seancích vystøídalo velké množství duchù. Duchové – stejnì jako lidé zde na zemi – jsou buï dobøí, nebo zlí. Dobøí duchové nás pobízejí k dobru, zlí svádìjí ke zlu. Komunikace duchù s lidmi mohou být buï skryté (ponoukání k dobru nebo ke zlu), èi zjevné (øeè nebo psaní médií). Duchy je možné v kroužku vyvolávat buï jmenovitì, nebo jen trpìlivì èekat, kdo pøijde. Zvolili jsme tento druhý zpùsob a pøi seancích se postupnì støídali naši zemøelí pøíbuzní, pøátelé i neznámí, kteøí mohli nebo kterým bylo dovoleno pøijít. Hovory s nimi byly vždy zajímavé, pouèné, z našeho souèasného i posmrtného duchovního života. V samých poèátcích k nám pøicházeli triviální, èasto klamaví a vulgární duchové, obèas i cizinci. Po delší dobì nás pravidelnì navštìvovali dobøí, ochranní duchové, cílevìdomì vedoucí nᚠkroužek. Díky vytrvalosti a hluboké mlèenlivosti èlenù kroužku jsme postupnì získávali cenná sdìlení, týkající se života zde na zemi i v duchovním svìtì, mravních a filozofických otázek, vztahù mezi lidmi i našich minulých životù. Mnohdy jsme dostávali sdìlení v cizích øeèech, které z pøítomných nikdo neznal, což vyluèuje sugesci nìkterého z úèastníkù, jak èasto namítají odpùrci spiritismu. Naším vedoucím ochranným duchem byl bývalý cizí diplomat, pùsobící v Èeskoslovensku pøed druhou svìtovou válkou. Z jeho zpùsobu vyjadøování a všestranného, velice širokého rozhledu bylo zøejmé, že se jedná o bytost nadprùmìrnì inteligentní, s velkými všeobecnými znalostmi i souvztažnostmi tohoto i duchovního svìta. Doplòovali ho i další ochranní duchové, jejichž snahou bylo vychovávat nás ve vìdì duchovna, vést nás ke konání dobra a pozitivnímu

"

Spiritizmus a minulé životy

pùsobení na okolí. Nauèili nás poznávat zákonitosti duchovního svìta, orientovat se v otázkách života a smrti a poodhrnuli nám roušku tajemství našich minulých životù. Provázeli nás jako vìrní pøátelé, kteøí nikdy nezklamou a snaží se pomáhat. Nyní by u nìkoho ze ètenáøù v dnešním pøematerializovaném svìtì mohl vzniknout falešný dojem, že nám snad duchové sloužili jako „dobøí džinové”. Tak tomu není, protože jsme od nich nikdy nepožadovali nic, co by nám dopomohlo k materiálním ziskùm. Neptali jsme se jich, jaká èísla vsadit ve Sportce, abychom vyhráli, nebo jak získat v životì jiné materiální výhody. Akcent ochranných duchù byl vždy silnì morální, oèistný, vznešený, pomáhající a prosazující dobro. Myslím, že v tom je skryt podstatný dùvod toho, proè má spiritismus ve svìtì stále dost stoupencù. Protože v uplynulých desetiletích byla literatura pojednávající o spiritismu pro vìtšinu ètenáøù nedosažitelná, je kniha rozdìlena do tìchto hlavních èástí: O podstatì spiritismu, channelingu, elektronických hlasech, o nìkterých pouèných sdìleních duchù, o spiritismu a minulých životech. Sdìlení duchù jsou vždy uvádìna odlišným písmem, nebyla nijak mìnìna ani doplòována. Koneènou redakci rukopisu celé knihy si vyhradil vedoucí ochranný duch. Proto se mùžeme jen domnívat, že úèelem vydání této knihy bylo dále poodhalit lidem roušku tajemství mezi tímto a duchovním svìtem a napomáhat k tomu, aby se èlovìk zde na zemi snažil být lepší, prosazoval dobro, nezištnì pomáhal potøebným a splnil na zemi úkoly, jimiž byl pøed pøíchodem na svìt povìøen.

Podstata spiritismu

#

I. Podstata spiritismu Spiritismus – latinsky duch – je filozofický idealistický názor na svìt a vesmír, spoèívající na principech køesanství, doplnìný minulými životy, znovuzrozením, zákonem karmy a komunikací s duchy. Bùh jako nejvyšší bytost stvoøil Vesmír, je pøíèinou všech bytostí a vìcí, je vìèný, spravedlivý a dobrý. Božská síla je nesmírným zdrojem tepla, svìtla, univerzálního fluida. Duchové obývají nejen Zemi, ale celý Vesmír. Za urèitých podmínek je možné navázat spojení mezi naším hmotným svìtem a bytostmi neviditelného svìta. Každý èlovìk se skládá ze 3 èástí: 1. Tìlo – hmotná schránka oživená duchem. 2. Duše – vtìlený duch, usídlený v tìle. 3. Perisprit – hmotná substance mezi duší a tìlem. Duch po smrti je obalen touto jemnou látkou, která se nazývá tìlem fluidickým nebo astrálním, po smrti je schránkou ducha a duchùm umožòuje pøekonávat neprùhledná tìlesa, hmotné pøekážky i vzdálenosti rychlostí myšlenky. Èím je perisprit jemnìjší a svìtlejší, tím jsou morální vlastnosti ducha vyšší a tím hodnotnìjší sdìlení získáme pøi komunikaci. Toto fluidické tìlo je starší než jeho nynìjší život, nezaniká, pøetrvává smrt a pøechází do dalšího života. Je výsledkem dlouhé minulosti duše a v nìm se hromadí získané zkušenosti našich minulých životù. Smrtí èlovìka konèí jen jeho fyzická schránka a zaèíná jeho nový život v duchovním svìtì. Když èlovìk umírá, dojde k „odvtìlení“ duše. Ta se oddìlí od tìlesné hmoty, ale zùstane obalena svým fluidickým tìlem èili perispritem. V tomto stavu mùže pùsobit fluidicky na bytosti a vìci

$

Spiritizmus a minulé životy

hmotné a projevovat se pøi spiritistických seancích prostøednictvím média až do dne, kdy se znovu vtìlí. Astrální tìlo, které si po smrti duch ponechává, je pro nás neviditelné, ale duch je mùže uèinit viditelným, dokonce zhmotnit, jak k tomu dochází pøi zjeveních. Duch je tedy bytost nehmotná, ale v urèitých pøípadech ji lze zjistit zrakem, sluchem i hmatem. Pøi pøíchodu do duchovního svìta bude u každého èlovìka zhodnoceno, jak splnil svùj úkol na zemi z pohledu mravního principu spravedlnosti, dobrých i zlých skutkù. Potom bude duchu dopøán odpoèinek, respektive posmrtný spánek. Ten mùže trvat od nìkolika mìsícù až po nìkolik rokù. Teprve po tomto spánku se mùže duch projevit. Každý duch, podle svého morálního stavu a podle božských zákonù, bude uveden do pøíslušné sféry: V té nejnižší jsou nedokonalí duchové, u nichž pøevažuje hmota nad duchem. Ovládá je zlo a pøekážkami jejich polepšení jsou napøíklad nenávist, pýcha, závist, sobectví a podobnì. Tito duchové mají jen omezené znalosti duchovního svìta. Když navštíví seance, pak mohou o duchovním svìtì sdìlovat jen neúplné nebo nesprávné poznatky. Vyšší sféru obývají sice ještì nedokonalí duchové, ale dobøí, pro nìž je pøíznaèná pøevaha ducha nad hmotou a touha po dobru. Nejvyšší sféra náleží èistým duchùm vyššího øádu, kteøí již dosáhli nejvyššího stupnì dokonalosti. Tìmito sférami duchové postupnì procházejí podle toho, jak se oèišují. V duchovním svìtì se duch pøipravuje na další cestu do našeho materiálního svìta. Pøed znovuzrozením si duše v hrubých rysech sama urèuje svùj osud a v pozemských podmínkách si jej upravuje k dobrému nebo zlému podle své svobodné vùle. Zvolí si i své pøíští rodièe a tím i prostøedí, kde bude vyrùstat. Každé nové vtìlení znamená pro duši znovuzrození v tìle.

Podstata spiritismu

%

Na Zemi má èlovìk splnit své poslání a tím i napravovat špatné skutky a provinìní z minulých životù. Takové porušení mravních zákonù postihuje k a r m a (karmický zákon), která byla lidstvu známa již 4 000 let pø. Kristem. Podle ní je osud každého èlovìka závislý na dobrých a zlých èinech minulých životù i souèasného života. Pøitom je èlovìk vystaven rùzným zkouškám (neštìstí, katastrofy apod.) s cílem dosažení dalšího duchovního pokroku. Každý zlý skutek lze odèinit, možná ne v tomto, ale v dalších životech na Zemi. Když èlovìk splní své životní poslání a dosáhne dokonalosti, nepodrobuje se již životním zkouškám a již se nevtìluje. Svìt duchù a mravní zákony svìta podrobnì popsal na základì sdìlení vyšších duchù v „Knize duchù“ (Zprávy ze záhrobí) Allan K a r d e c – vlastním jménem H. L. Rivail, * 1804 v Lyonu, + 1869. Studoval pøírodní vìdy a filozofii, byl mu udìlen titul doktora a profesora medicíny. V knize uvedl poznatky, které byly získány od duchù pøi spiritistických seancích, jako svìt a život duchù, úvahy o pøevtìlování, èinnost a poslání duchù, navrácení do tìlesného života a další. Je autorem i dalších knih – „Kniha médií“, „Kniha prostøedníkù“, „Nebe a peklo“, „Genesis“ a jiných. Právem je proto považován za zákonodárce spiritismu.

&

Spiritizmus a minulé životy

Zpùsoby spojení mezi svìtem živých lidí a svìtem duchù Spojení mezi naším a duchovním svìtem zprostøedkovávají média. Jsou to lidé s citlivìjším vnímáním, sdìlující pøi seanci myšlenky a názory duchù. Pøedpokladem èinnosti médií je bezúhonnost života a vzdìlávání se ve vìdì duchovna. m Lidé s mediálními schopnostmi se zpravidla projeví pøi prvních seancích. m Spiritistické seance má kroužek poøádat vždy na stejném místì, v urèitý den a pravidelnì zaèínat vždy ve stejnou hodinu. m Seance ovlivòuje i poèasí. Nejlepší pøístup do kroužku mají duchové pøi jasné veèerní obloze. Je však nutné se vyvarovat poøádání seancí pøi bouølivém poèasí, kdy mohou být pøitahovány síly zla. m Osvìtlení místnosti má být jen slabé, nejvhodnìjší je svíce nebo slabý elektrický zdroj. Ostré, silné elektrické svìtlo je naprosto nevhodné, ruší setkání, zhmotnìní a podstatnì ztìžuje duchùm pøístup do kroužku. Stejnì tak i kovové pøedmìty na stole. m Dosažení dobrých výsledkù oddalují také personální zmìny v kroužku, které vyžadují stálé pøizpùsobování se. m Seance má zaèít a konèit meditací nebo modlitbou, ètením z Bible nebo duchovní literatury. m Úèastníci seance mají zcela vylouèit touhu po zábavì, hmotné zájmy a roztøíštìnost myšlenek. Èistými úmysly a city by se mìli snažit uvést své myšlení do souladu s vyššími duchy. m Velmi zavádìjící by byly snahy pokoušet se využívat seancí ke svému materiálnímu prospìchu. Takový postup by vedl jen k hlubokému zklamání, protože tím pøivábíme duchy lehkomyslné, klamavé, nižšího øádu, kteøí se kolem nás rojí a pak nás oklamou a zavedou.

Podstata spiritismu

'

Do takových seancí se vetøou opoždìní a vulgární duchové, zavdáme jim pøíèinu k posmìchu a upadneme do jejich obvyklých léèek. m Prostì, mìli bychom být velice opatrní, aby kroužek èi jednotlivec nepodlehl vlivu èerných stínù, jak bývají nazývány tyto bytosti v duchovním svìtì, jejichž symbolem je vše negativní a zlo. Èerný stín nás mùže zcela nenápadnì svést ke konání zlých skutkù nebo nás rùzným zpùsobem pronásledovat. Proto je na místì dùrazné varování: Nenavazovat lehkovážné kontakty s oním svìtem jen za úèelem zábavy! m Také nelze oèekávat od nìkolika seancí ohromné, pøesvìdèující výsledky. Ty pøijdou jedinì tenkrát, když se budeme seancí úèastnit delší dobu. m Spojení mezi svìtem živých lidí a svìtem duchù bylo známé již v nejdávnìjších dobách. S duchovnem je lze navázat nìkolikerým zpùsobem.

Pohyby stolku

Patøí mezi poèáteèní a nejznámìjší formu spiritistických seancí. Úèastníci seance usednou u lehèího stolku. Své ruce položí na kraj stolu tak, aby ruce byly spojeny malíèky. Po nìjaké dobì zapoène ve stolku praskání a chvìní, stolek se zaène hýbat a zvedat. Stolek mùže odpovídat na otázky, které jsou mu kladené, když napøíklad „ano“ bude jeden úder nohou a „ne“ dva údery nohou do podlahy. Tyto úkazy jsou pøipisovány tomu, že duchové èást svého univerzálního fluida mísí s fluidem vyzaøovaným médiem sedícím u stolku. Médium bývá mnohdy objeveno až u stolku, na základì vylíèených úkazù. Jiné, dokonalejší formy spojení se svìtem duchù vyplývají ze zpùsobu projevu média. Média se rozlišují na píšící, mluvící, kreslící a jasnovidná. V historii spiritismu náleží dominantní postavení v úlo-



Spiritizmus a minulé životy

Podstata spiritismu



ze médií ženám. Pøedevším je to dáno tím, že ženy jsou citlivìjší, a proto ideálními prostøednicemi mezi naším a duchovním svìtem.

Jasnovidná média – objevují se již od starovìku (Pýthie v Delfách, Sibyla a další) – odhalují minulost i budoucnost našeho života na základì vyšší duchovní síly.

Píšící média – vývojovì u mediumity zpravidla psaní pøedchází mluvení. Psaní je nejpohodlnìjší ze všech prostøedkù sdìlení. Médium pøi seanci drží v ruce tužku, jejíž špièka spoèívá na papíru, a èeká. Po urèité dobì pocítí v rameni a ruce chvìní a pudivá síla je náhle nutí k tomu, že kreslí na papír rùzné èáry a obrazce. Znaèky jsou nesouvislé, až v dalších sezeních se objeví jednotlivá slova a posléze celé vìty. Zpoèátku budou sdìlení krátká, pozdìji se objeví obsáhlé vzkazy a pouèení. Projevujícím se duchùm mùžeme klást rùzné otázky a vést diskuse o životì na zemi i v záhrobí. Píšící média se rozdìlují na: 1. Automatická – myšlenky a vùle média jsou nezávislé na pohybu ruky. Médium je v transu a neví o tom, co píše. 2. Poloautomatická – vìdí o tom, co píší, a slova jim pøicházejí na mysl ve stejném okamžiku, kdy se tvoøí na papíøe.

Existují i jiné zpùsoby spojení mezi naším a duchovním svìtem. Pøíklad jednoho z èasto používaných druhù spojení: Na papír do pùlkruhu napíšeme písmena abecedy. Vlevo pod písmeny vyznaèíme vìtší teèkou „pøicházím“, vpravo na druhém konci „odcházím”. Malá porcelánová mistièka (obrácená) se na okraji oznaèí ryskou, dá se na vyznaèený bod dole uprostøed a každý z úèastníkù seance položí na misku prst. Když pøijde do kroužku duch, miska se dá do pohybu a posune se na znaèku „pøicházím“ nebo zaène pøímo oznaèovat jednotlivá písmena abecedy, z nichž se budou skládat celá slova. I když jde o zpùsob èasovì zdlouhavý, bylo takto získáno mnoho cenných sdìlení. Hlavním pøedpokladem úspìchu každé seance je, aby se jí neúèastnily osoby, které se tìmto vìcem posmívají, nevìøí jim nebo se jich bojí. Rovnìž ani ti, jimž jde jen o lehkovážnou zábavu.

Mluvící média – jsou v kroužcích velmi rozšíøená. Pøi vyjadøování se èasto vyprávìjí vìci, které daleko pøesahují jejich znalosti a inteligenci. Duch zde pùsobí na ústroj øeèi a médium po skonèení projevu o nièem neví. Médium buï mluví, nebo píše, nìkdy i cizím jazykem, aèkoliv zná jen svùj mateøský jazyk. Také z úèastníkù seance nikdo ten cizí jazyk nezná. Proto je zcela vylouèena možnost sugesce.

U média dochází ve stavu transu k tomu, že duše se jen na urèitou dobu vybaví ze své tìlesné schránky a v tìle média mùže nastat zámìna ducha. To je zjev vtìlení duchù. Duše zemøelého nebo spícího živého èlovìka mùže zaujmout místo ducha média a použít jeho hmotného organismu, aby se dorozumìla s pøítomnými osobami. Pøi vtìlení se zpravidla nejprve projevují ochranní duchové, dávající rùzné rady a pouèení o záhadách života a smrti. Naši zemøelí pøátelé s námi mluví ze záhrobí o zážitcích ze svého života, o životì v prostoru. Médium se probouzívá zmatenì a zvolna se rozptyluje. Fluidický vliv nižších duchù ale obtìžuje média, zpùsobuje jim nevolnost po dobu transu i bolesti hlavy.

Kreslící média – Jsou známé tzv. mediální kresby, provedené zpravidla tužkou nebo perem. Médium, které v normálním životì neumí kreslit, kreslí rùzné kvìty, ornamenty, listy, bizardní postavy, fantastické výtvory. Pøi spiritistickém kongresu, konaném v roku 1900 v Paøíži, byla vystavena nìkterá tato díla a vzbuzovala všeobecnou pozornost.

Vtìlení