Gladys a William McGarey EDGAR CAYCE O LÁSCE A MANŽELSTVÍ. Dìti, rodina, domov. Eko konzult

Gladys a William McGarey

EDGAR CAYCE

O LÁSCE A MANŽELSTVÍ Dìti, rodina, domov

Eko–konzult

Nejznámìjší americký mystik o nejvýznamnìjší oblasti našeho života Láska je, když se spolu díváme stejným smìrem; spojíme-li síly a táhneme-li spoleèné bøemeno; kráèíme-li vpøed ruku v ruce. Láska je, víme-li, že když se nám nebude dostávat síly, pak se budeme moci spolehnout na druhého. Láska je, víme-li, že s našimi starostmi a trápeními nebudeme sami, že je budeme moci sdílet s druhým. Víme-li, že naše radost bude znásobena radostí druhého. Láska pochází od Boha, nebo Bùh je láska. Když milujeme, dotýkáme se roucha Pána. Manželství je spojení dvou bytostí, aby se na zemi mohla narodit tøetí. Je to onen vyšší stupeò jednoty, kde se dvì bytosti spojují v jednu. Je to zlatý èlánek v øetìzu, jehož poèátek je pohled a jehož konec je vìènost. Pokuste se ze svého domova uèinit místo, kde se každý z vás bude snažit, aby se ten druhý cítil šastný a spokojený.

© G. McGarey, W. McGarey, 1989 © Translation: M. Židlický, 2001 © Eko-konzult, 2001 ISBN 80–89044–25–5

ÚVOD Edgar Cayce je nejvíce znám jako fenomenální jasnovidec a lidový léèitel. Pøesnost informací jeho senzibilních výkladù je neustále potvrzována. Stovky lékaøù testují jeho doporuèení ohlednì léèení širokého spektra nemocí. To pøirozenì neznamená, že jeho informace, týkající se jiných záležitostí, jsou správné. Avšak každý, kdo je pøístupný novým myšlenkám, bude pøinejmenším ochoten prozkoumat další oblasti, jimiž se výklady nejznámìjšího amerického mystika, lidového léèitele a senzibila zabývají. Autoøi této knihy – lékaøi Gladys a William McGareyovi, mají obrovskou zásluhu na tom, že se s Cayceho názory na lékaøství seznámily tisíce lékaøù po celém svìtì, ale také laici. Pozdìji se zaèali zabývat i jinou, a já vìøím, že velmi dùležitou oblastí senzibilních dat E. Cayceho — domovem a manželstvím. O Edgaru Caycem byla napsána øada knih. Jejich rukopisy jsem si pøedtím než vyšly, všechny pøeèetl. Nìkteré z nich se zamìøují na zdraví, jiné na interpretaci snù, další na senzibilní jevy. Každá z nich byla pro jistý okruh ètenáøù pøitažlivá. Když jsem si pøeèetl rukopis této knihy, položil jsem si otázku: „Proè na mne uèinila tak velký dojem? Proè mám tak silný pocit, že by mìla být vydána a proè by si ji mìl pøeèíst každý, kdo již nìjakou knížku o E. Caycem èetl?“ Na tuto otázku bych vám rád odpovìdìl v tomto úvodu.

4

Edgar Cayce o domovì a manželství

Když se pøed mnoha lety Gladys a Bill McGareyovi zaèali o dílo E. Cayceho zajímat, nejdøíve se seznámili s filozofií. K informacím týkajícím se zdraví se dostali pozdìji. Knižní trh je dnes knížkami lékaøù o domovì a manželství zaplaven. Øada z nich se zabývá funkcemi lidského tìla ve vztahu k narození, sexu, manželství, tìhotenství a výchovou dìtí. Co ještì by k uvedeným tématùm mohlo být øeèeno? Co dalšího by mohlo mladou generaci zajímat? Nìkteré z myšlenek obsažených ve výkladech E. Cayceho nám mohou na první pohled pøipadat pøíliš staromódní. Èím pro nás mohou být tedy zajímavé? Nejdøíve jsem si myslel, že to jsou mé osobní vzpomínky na debaty, jež jsem se Seally a Billem vedl na zajímavých místech. Napøíklad na palubì lodi plavící se po Nilu nebo v indické vesnici, v níž se Gladys narodila. Nebo, pomyslel jsem si, je to tím, že jsem byl svìdkem nadšení, jež mladí lidé projevovali, když Gladys a Bill hovoøili o domovì a manželství? Avšak tyto vzpomínky zcela nevysvìtlují radost, jíž jsem cítil po pøeètení každé kapitoly této knížky. Zaèal jsem myslet na mladé lidi, rodièe malých a dospívajících dìtí, jimž jsem chtìl tuto publikaci dát. Nejdøíve jsem si vzpomnìl na mé syny. Jak na ni budou reagovat? Budou z ní mít tentýž pocit jako já? Autoøi bájeèným zpùsobem kombinují výklady Edgara Cayceho s vlastními zkušenostmi. Vìtšina tìch, jež výklady citují, tak èiní proto, aby podpoøila své myšlenky a názory. Zde jsou výklady citovány v kontextu, v nìmž se je autoøi snažili aplikovat ve svých životech. Výsledkem je jedineèná smìs osobních zážitkù a konceptù z výkladù Edgara Cayceho. Autoøi v první kapitole píší o sexuální energii, poté svoji pozornost soustøeïují na hlavní koncepty výkladù E. Cayceho: „jednotu všech sil“ a zákon karmy, tj. zákon pøíèiny a následku. Pøedpokládá se, že ètenáøi se nad tímto konceptem alespoò na chvíli zamyslí. Tøetí kapitola je vìnová-

Edgar Cayce o domovì a manželství

5

na základní otázce pøedmanželského sexu. Mezi další témata, jimiž se tato knížka zabývá, patøí „Vybírání partnera“, „Manželství“, „Potrat“, „Pøíprava na rodièovství“ a „Tìhotenství“. Tato knížka mne zaujala rovnìž proto, že obsahuje øadu humorných pøíbìhù ze života obou mých pøátel. Autoøi mají šest dìtí. O každém z nich se dozvíte øadu vìcí. Jako lékaøi zodpovìdìli široké spektrum otázek, jež jim položili mladí lidé, kteøí mají v úmyslu se vzít a založit si rodinu. Nejsou to pouze lékaøi s mnoholetou praxí. Jsou to lidské bytosti, které se mají rády, které mají rády své dìti a své pacienty. Myslím si, že tato láska vyzaøuje i ze stránek této publikace. Hugh Lynn Cayce

6

Edgar Cayce o domovì a manželství

Pøedmluva

Vytváøíme si domov Nejvìtší kariérou každé bytosti je vytvoøení domova, jež je výrazem krásy ve všech jejích fázích. (2571-1) Pøinejmenším symbolický pøíbìh o ráji v Edenu je nejstarším ze všech pokusù muže a ženy žít spoleènì. Na poèátku Adam a Eva pøíliš potíží nemìli. Možná tomu tak bylo proto, že Adam byl stvoøen jako první a Eva si toho byla vìdoma. Pak se však situace zmìnila. Eva našla na stromì jablko. Vìdìla, že ho nesmí jíst, ale had, jenž vždy symbolizoval moudrost, jí øekl, že by jí prospìlo. A tak ho Eva snìdla. Snad by to nedopadlo tak špatnì, kdyby zùstalo pouze u toho. Eva však jablko nabídla Adamovi v nadìji, že tak nebude sama. A Adam si ho vzal. Od tohoto okamžiku se vìci zaèaly vyvíjet a vyvíjejí se dodnes. Když se dnes kolem sebe podíváme, je zøejmé, že si Eva jablko vzít nemìla. Stejnì tak ho mìl odmítnout i Adam. Jablko pøirozenì pøedstavuje sex. Ráj je domov. Pouto spojující Adama a Evu je to, co nazýváme manželstvím. V lednu 1946 jsem ukonèila studia na lékaøské fakultì ve Filadelfii. Druhá svìtová válka nedávno skonèila. Bill a já jsme se vzali pøed dvìma lety; Billa èekaly ještì dva roky studia v Cincinnati. Po dlouhých letech strádání se národ tìšil na mír. Život byl plný nadìje a pøíslibù do budoucna. S Billem jsme o domovì pøíliš nepøemýšleli. Jako vìtšina lidí jsme se snažili, aby partner „vìci vidìl mýma oèima“. V té dobì jsem mìla pocit, že mým posláním v životì je: za prvé, vykonávat práci lékaøe, za druhé, být dobrou man-

Vytváøíme si domov

7

želkou a za tøetí dobrou matkou. Kdybych byla nucena dát pøednost pouze jedné z tìchto tøí vìcí, pak bych se nepochybnì rozhodla pro práci lékaøe. Již od dvou let jsem každému na otázku, èím bych chtìla být odpovídala, že lékaøkou. Nyní se tento mùj dávný sen splnil. Nemyslím si, že bych v té dobì byla ochotna vzdát se práce lékaøky ve prospìch èehokoliv jiného. Mùj manžel mi však rozumìl a nikdy mne nenutil, abych se rozhodla výhradnì pro to èi ono. Poté, co jsme se usadili ve Wellsville ve státì Ohio a zaèali oba pracovat jako lékaøi, byl Bill odveden. Následnì dva roky pùsobil jako chirurg na vojenské základnì. V polovinì padesátých let jsme se s Billem a našimi ètyømi dìtmi pøestìhovali do Phoenixu, kde jsme opìt pracovali jako lékaøi a kde se narodily naše dvì poslední dìti. V té dobì jsme se zaèali zajímat o parapsychologii a paranormální jevy. Pøi této pøíležitosti jsme se seznámili s pøíbìhem Edgara Cayceho. Velmi nás zaujal. Byl to èlovìk, jenž dokázal vìci, které jsme si pøedtím nedokázali pøedstavit. Pøestože byl již deset let mrtvý, jeho vliv na nᚠživot byl obrovský. Do konce života Edgar Cayce sloužil svým bližním. Dokázal upadnout do zmìnìného stavu vìdomí, do jakéhosi transu, bìhem nìhož byl s to fundovanì hovoøit o nejrùznìjších tématech – dokonce o schopnosti, jež mu to umožòovala. Bìhem ètyøiceti let svého pùsobení jako senzibil Cayce poskytl 14 250 takzvaných výkladù. Každý den tak navazoval spojení s úrovnìmi bytí, jež vìtšina z nás kontaktuje pouze v krátkých záblescích intuice. Cayce si uvolnil kravatu, vyzul si boty, ulehl na pohovku a zavøel oèi. Poté si položil ruce na èelo. Když je po nìkolika vteøinách pøemístil dolù a køížem si je položil na bøicho, upadl do transu. Nyní byl pøipraven zodpovìdìt jakékoliv otázky. Pokud by se ho nikdo na nic nezeptal, usnul by normálním hlubokým spánkem a po jistou dobu by ho nikdo nebyl s to vzbudit. Pokud mu však byla položena otázka, Cayce ji kvalifikovanì zodpovìdìl. Jeho odpovìdi se týkaly

8

Edgar Cayce o domovì a manželství

témat jako napøíklad zdraví, psychologie, náboženství, filozofie, burza èi výchova dìtí – v závislosti na tom, komu byl výklad poskytován. Èlovìk, jemuž byl výklad urèen, se nemusel nacházet v Cayceho pøítomnosti – mohl být kdekoliv, tøeba na druhém konci zemì. Bylo však nutné, aby byl na pøedem oznámeném místì. Když jsme se s tìmito fascinujícími informacemi, jež z tohoto spícího muže pøicházely zaèali seznamovat, otevøel se nám celý nový svìt možností. Pokud údaje byly správné, pak každý z nás na této zemi žil již mnohokrát pøedtím. Jinými slovy, èlovìk je ve své podstatì duchovní, nehmotnou bytostí, stvoøenou Bohem. Zmìnil se tak i nᚠpohled na lékaøství. Jestliže Cayceho mysl byla schopna vìcí, jež vìtšina z nás považuje za zázraky, pak tytéž vìci mùže dokázat kdokoliv. Došli jsme k závìru, že potenciál našich pacientù je daleko vìtší, než nám bylo øeèeno ve škole. Vìøili jsme, že za jistých okolností jsou schopni vìdìt, co se uvnitø tìl dìje. Uvìdomili jsme si, že pokud se Cayceho informace zakládají na pravdì, pak øada našich døívìjších postojù musí doznat zásadní zmìny. V jednom ze svých výkladù E. Cayce øíká: „Vytvoøení harmonického domova je nejvìtším úspìchem, jehož mùže èlovìk na zemi dosáhnout.“ (480 – 20) Nyní, témìø po více než tøiceti letech vím, že bych domovu dala pøednost pøed kariérou lékaøky. Øíkám to poté, co jsem ve své ordinaci strávila stovky hodin ve snaze poradit pacientkám, zda by se mìly realizovat doma nebo v zamìstnání. Cítím, že být dobrou manželkou a matkou je pro ženu to nejdùležitìjší. Spolu s Billem se snažíme na problémy, jimž èelíme, nahlížet jako na lekce napomáhající našemu rozvoji. Jestliže k tìmto problémùm pøistupujeme tak, jak bychom mìli, pak na duchovní stezce postupujeme vpøed. Vycházíme z toho, že bychom mìli žít jednoduše, že bychom mìli být laskaví, trpìliví a že bychom druhým mìli odpouštìt. Je pøiro-

Vytváøíme si domov

9

zené, že muži a ženy jsou k sobì vzájemnì pøitahováni jakousi tajemnou silou. A je rovnìž pøirozené, že spolu chtìjí žít a mít dìti, z dùvodù, jimž zcela plnì nerozumíme. Domov je místem, kde se dva lidé zprvu uèí žít spolu a pozdìji tomuto umìní uèí své dìti. Pøestože vìtšina novomanželù doufá, že jejich vztahy budou harmonické, ideálního stavu dosáhnou jen nìkteøí. Mnohdy jsou manželství zmítána hádkami, tøenicemi a konflikty. To je stìží v souladu s tím, co pokládáme za optimální situaci. E. Cayce øíká: „Nenávist, závist, sobectví pøinášejí pouze zmatky, rozpory a tìžkosti. Jestliže však budete vysévat semena pravdy a života, pak sklidíte totéž a vᚠživot se stane krásným.“ (480 – 20) Podle Cayceho výkladù bychom manželství a domov mìli pokládat za instituce vytvoøené v souladu s božím plánem pro lidstvo. Domov je jedineènou pøíležitostí, kde lidé mohou porozumìt významu života a kde mohou duchovnì rùst. Muži, jenž uvažoval o tom, že se ožení, Cayce øekl: „Domov je zdrojem ideálù, cílù národa. A ty jsou posvátné pro ty, jež Mu oddanì slouží.“ (324 – 1) Poté, co jsem se seznámila s koncepty obsaženými v Cayceho výkladech, se moje pøedstava o tom, jaké místo bych jako manželka a matka v naší rodinì mìla zastávat, zcela zmìnila. Nyní se za prvé považuji za manželku, za druhé za matku a za tøetí za lékaøku – takovéto schéma odpovídá mým idejím, ideálùm a mým vnitøním pocitùm. Spolu s manželem jsem zjistila, že Cayceho výklady jsou pøínosem pro všechny životní situace a že nám napomáhají nalézt joice de vivre (radost ze života), kterou každý potøebuje. Tuto knížku vám nabízíme po ètvrt století spoleèného života, naplnìného láskou a porozumìním, i vìcmi ménì pøíjemnými, jež jakémukoliv vztahu dodávají punc ryzosti. Gladys T. McGarey William A. McGarey

10

Edgar Cayce o domovì a manželství

Sexuální energie „Nabídl jsem ti život a smrt, požehnání i zloøeèení: Zvol si život, abys živ byl ty i símì tvé.“ (V. kniha Mojžíšova 30:19) Na Zemi se podle E. Cayceho vždy narodíme do rodiny, jež je schopna uspokojit naše vnitøní potøeby a do prostøedí, jež nám poskytne vše, co je nutné pro nᚠdalší vývoj. Neustále máme možnost se problémùm postavit tváøí v tváø, nebo je ignorovat. Správná volba v Cayceho filozofii zaujímá významné místo. Nìkteøí z nás si èasem uvìdomí, že místo, kde se nacházíme je místem, které jsme si sami zvolili a že nynìjšími rozhodnutími mùžeme zmìnit vlastní budoucnost. Bible øíká, že to, co vysejeme, jednou sklidíme – že naše rozhodnutí a myšlenky plodí ovoce a že vše dobré i zlé se nám jednou vrátí. Pøedtím, než dìti Izraele vstoupily do zemì zaslíbené, jim Mojžíš øekl: „Dnes vám nabízím život nebo smrt, požehnání nebo prokletí. Vyberte si.“ Byla to souèást tehdejší úmluvy, naznaèující, že vždy máme právo – a povinnost – rozhodnout se, kterým smìrem se vydáme, jaké budou naše myšlenky a naše èiny. Vìtšina z nás se rozhodne, zda se chce oženit èi provdat a zda se poté skuteènì ožení èi provdá. Na nás závisí, zda povedeme pøedmanželský pohlavní život, kdy budeme partnerovi èi partnerce vìrní nebo nikoliv. Jestliže má Cayce pravdu, pak rozhodujeme dokonce o tom, zda se narodíme jako chlapeèek èi jako holèièka, zda ve svém životì pøevezmeme aktivnìjší roli muže nebo ženy. Nìkdy v tomto ohledu dojde k jistým zmatkùm a nìkteøí z nás, pøestože mají mužská tìla, se cítí být spíše ženami a naopak. Pokud má však Cayce pravdu, pak ani k tìmto situacím nedochází náhodnì. Jedná se o karmické dluhy, tj. dluhy z mi-

Sexuální enegie

11

nulých životù. Jde o výzvy, jimž by se èlovìk mìl postavit èelem. Sexuální energie je také energií, jež je odedávna popisována jako tvoøivá jiskra, která, je-li obohacena o touhu sloužit, je schopna lidstvo nejrùznìjšími zpùsoby povznést. Sexuální energie není pouze zdrojem pøíjemných zážitkù, ale rovnìž zdrojem tvoøivosti. Bez ní bychom nemìli inspirující umìlecká díla, hudbu, obrazy èi sochy. Podle nejrùznìjších takzvaných tajemných uèení se sídlo této energie nachází v místì nejnižší èakry, ve spodní èásti páteøe. Je-li tato energie patøièným zpùsobem stimulována, zaène se páteøí pohybovat vzhùru. Když dosáhne vrcholu hlavy, èi nejvyšší èakry, následuje osvícení, o nìmž Richard Bucke hovoøí ve své knize Kosmické vìdomí.

Symbolika èaker Øada biblických pøíbìhù v sobì nese jistou symboliku. Symboliku lze však najít i v Knize zjevení. Jednoho sobotního veèera, když Bill proøezával palmy, a vidìl mne, jak vycházím na zahradu, se mì zeptal: „Gladys, víš kolik palem jsme zasadili?“ Vzpomnìla jsem si na Zjevení sv. Jana a význam èísel v našem životì. Odpovìdìla jsem: „Nikdy jsem je nepoèítala, avšak soudì podle zpùsobu, jakým jsi mi tuto otázku položil bych øekla, že sedm.“ Mìla jsem pravdu – ètyøi byly na pravé stranì a tøi na levé. Vypadaly témìø jako svícny, jež Jan popsal v této poslední knize bible. Podle Cayceho se v Knize zjevení hovoøí o rùzných stadiích vìdomí, pøièemž nejvyššího z nich dosáhli ti, jež byli takzvanì osvíceni. Èíslo sedm, s nímž se v Knize zjevení opakovanì setkáváme – sedm církví, sedm svícnù, sedm andìlù, sedm peèetí – symbolizuje sedm energetických center. Jim odpovídá sedm žláz s vnitøní sekrecí: hypofýza, epifýza, štítná žláza, brzlík, nadledvinky, Leydingovy buòky, které produkují sexuální hormony a gonády, které produkují sperma èi vajíèka.