Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce

JÍDLO

A

Z D R AV Í

Eko–konzult

Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance – nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží. Èetli jste nìkdy o tom, jak žijeme, pohybujeme se a prožíváme své bytí? Které složky potravy nebo nápojù lidskému organismu dodávají sílu a schopnost rùstu? Pojem „rovnováha“ se ve výkladech Edgara Cayceho jeví jako klíèový. Mìli bychom dbát, aby byla zachována vyváženost èinností, postojù a také chemického složení nebo rovnováha v lidském organismu. Jednou z nejdùležitìjších složek této fyzické (nebo chemické) rovnováhy je rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami a tomu odpovídající strava.

© Anne Read, Carol Ilstrup, Margaret Gammon, 1969 © Eko – konzult, 2003 ISBN 80–89044–89–1

PØEDMLUVA Obsah následujících materiálù a komentáøù sestavil èlovìk, který se zabýval problematikou stravování více než patnáct let, pøièemž úzce spolupracoval také se èleny klubu, kteøí k nìmu každodennì pøicházejí a pøinášejí stále nové poznatky. Pro jejich porovnávání s údaji o výživì od Edgara Cayceho byly použity rozsáhlé materiály, ze kterých však v tomto pøípadì bylo možné použít pouze malou èást. Témìø všichni, kteøí Edgara Cayceho žádali o radu ohlednì tìlesných problémù (v textu jsou oznaèeny jako „P“ a oèíslované podle záznamù ve Virginia Beach), dostali pokyn dodržovat dietu. Ta jim byla doporuèena nebo výslovnì naøízena. Také mnoha tìm, kteøí žádali životní výklady (oznaèené písmenem „L“ a poøadovým èíslem), se dostalo rady, jak by se mìli stravovat. Tato skuteènost dokazuje výjimeènost duchovního pohledu, jakým se na vztah mezi tìlem, myslí a duší hledìlo, pøièemž právì strava jako taková sehrávala velmi významnou roli. Do této knihy nebyly zaøazeny pøíklady diet doporuèovaných nemocným nebo lidem, kteøí mìli rùzné bolesti – a to ani takovým, kteøí trpìli zácpou, pøípadnì obezitou, která se vyskytuje zcela bìžnì. Namísto toho se výbìr dìlal z velkého množství informací o bìžném stravování, pøesnìji stravování zdravých lidí. Další poznatky jsou dostupné èlenùm Asociace pro výzkum a osvìtu ve Virginia Beach.

4

Edgar Cayce – Jídlo jako lék

Pøi ètení tohoto díla, sestaveného podle výkladù Edgara Cayceho, si okamžitì všimnete, že poskytované informace byly ve znaèné míøe pøizpùsobeny nejuznávanìjším moderním teoriím z oblasti dietologie, co se výzkumu týèe, vèetnì rùzných výzkumných trendù. Je pochopitelné, že došlo k urèitým nesrovnalostem. Ostatnì byly odhaleny také v rùzných moderních výzkumných objevech. Je možné, že nìkteré údaje si budou navzájem odporovat. Každopádnì ve všeobecnosti dokonce i vìdci nejoddanìjší svému povolání neustále vìøí, že pravda nakonec bude odhalena a že informace, které si zjevnì protiøeèí, jednou budou uvedeny v soulad, pokud se ukáže, že jsou pravdivé. Postoj vìdcù mùžeme vyjádøit slovy „poèkej a uvid횓. My ostatní rovnìž musíme èekat a dále pátrat po pravdì. Zatím pøijímáme informace, které Edgar Cayce uvádí ve svých výkladech, protože v bezpoètu pøípadù se projevil jejich pøínos a praktický význam.

Edgar Cayce – Jídlo jako lék

5

Úvod Toto dílo obsahuje èásti výkladù Edgara Cayceho, které se dají využít také v praktickém životì. Tøi lidé, a to Margaret Gammon, Carol Ilstrup a Anne Read se podíleli na sestavení knihy Edgar Cayce: O stravì a zdraví. Strava je z Cayceho pohledu považována za jeden ze základních komponentù, které èlovìku za života na Zemi poskytují pocit štìstí. Ústøední myšlenkou je vnímání „Tìla jako chrámu duše“. Ve zdravém organismu dokáže duše èlovìku poskytnout služby nejrùznìjšího druhu, které jsou vysoké kvality. Dùležitá je také Cayceho idea rozvíjení a zvyšování vnímavosti (zvýšená schopnost ESP). Pokud poslechnete rady, které jsou v této knize uvedeny a bìhem šesti mìsícù až jednoho roku budete jíst vyváženìjší stravu, možná se zaènete více zajímat i o studie, ve kterých jsou uvedeny speciální dietní programy, sloužící ke zvyšování psychické kondice. Hugh Lynn Cayce

6

Edgar Cayce – Jídlo jako lék

FILOZOFIE Psychosomatickou medicínu považujeme za nový „objev“ lékaøské profese. Díky nìmu je dnes možné poznávat a stále více respektovat spojitost mezi mentálními postoji a tìlesným zdravím. Edgar Cayce ve svých výkladech neoddìluje duchovní a mentální život od tìlesného. Naopak, tvrdí, že všechny tøi èásti tvoøí jeden celek. Pøitom vždy znovu a znovu zdùrazòuje význam ohleduplného pøístupu k léèbì lidského organismu, protože ho považuje za chrám duše. Tìlo jednotlivce je chrámem žijícího Boha. Žít život – být – a udržovat tìlesnou aktivitu jako oslavu tvoøivých sil – posláním každého jednotlivce je také proniknout do materiálního vìdomí. 298-L-1 Studujte záznamy, které se zabývají udržováním rovnováhy chemických procesù v organismu. Pøitom mìjte na pamìti, že není cílem, aby se z èlovìka stávala jakási lékárnièka. Spíše by mìl poznávat zákonitosti udržování tìlesné rovnováhy organismu a mìl by je také dodržovat. 2981-P-2 V tìlesné schránce èlovìka je pøítomna také jistá míra božského, jak duchovní nebo mentální oblast, protože všechno tvoøí jeden celek! 69-P Každá duše je chrámem živého Boha. Proto se ke svému tìlu chovejte rozumnìji, onemocní-li, protože duchovní pravdu dokáže projevit dokonaleji. 2938-L-1 Tìlesné pudy se neprojevují pouze v závislosti na tom co jíme, ale také na tom, jakým zpùsobem uvažujeme – a také podle toho, jaký pøístup k tomu máme, jak myslíme a jak se stravujeme! Souvisejí rovnìž s obsahem našeho mentálního a duchovního života. 2533-L-4

Filozofie

7

Mysl vždy funguje jako stavitel. Lidské tìlo a duše se formují podle toho, èím jsou naplòovány bìhem asimilace. Stejnì jako v lidském tìle pojem trávení nutnì nemusí znamenat asimilaci, ani mentální tìlo nemusí asimilovat všechno, co èlovìk ète, slyší nebo øíká. 3102-P-1 Skuteènost, že jednotlivé faktory výživy organismu souvisejí s procesy asimilace a trávení, vytváøí novou dimenzi, o níž, jak pøipouštìjí samotní vìdci, neexistuje dostatek informací. Potøebují tedy získat vìtší pøehled. Doktor medicíny W. H. Sebrell mladší, který pùsobí jako øeditel Národního institutu zdraví v amerických státních zdravotnických službách, o vzájemných vztazích mezi tìmito faktory pojednává v uvítacím projevu pro Národní institut zdravého stravování a výživy ve Washingtonu, D. C. Nastoluje nìkteré otázky, které si zjevnì vyžadují odpovìï: 1. Jakým zpùsobem ve zdravém a postiženém organismu funguje více než 50 známých základních prvkù výživy? 2. Do jaké míry jednotlivec dokáže zužitkovat potravu, kterou zkonzumuje? 3. Jaký je vztah mezi jednotlivými živinami v organismu? Dr. Sebrell navíc klade další otázky, které vyvstávají ze tøí výše uvedených: 4. Kdy a v jaké míøe mùžeme uplatnit svùj apetyt, rozhodneme-li se pro vyváženou stravu? 5. Jak èasto a v jakém pomìru by mìl organismus pøijímat specifické druhy živin? V této oblasti èasový faktor pravdìpodobnì sehrává významnìjší úlohu, než si dnes dokážeme uvìdomit. U ètvrté otázky ètenáøi na mysl jistì pøijde termín „Appestat“, což je vlastnì chuové centrum, které je urèeno ke kontrole apetytu a je umístìno v mozku. Tento termín, který by se mohl volnì pøeložit jako „uspokojení chuti“, poprvé uvedl Dr. Norman Jolliffe ve své knize Zhubni a zùstaò štíhlý. Pøi psychosomatickém nahlížení na problematiku obezity se za pøíèinu pøejídání považuje potøeba dosáhnout uspokoje-

8

Edgar Cayce – Jídlo jako lék

ní v emocionální oblasti. Cayceho výklady mají k tomuto tématu také co øíci. Èlovìk by mìl dodržovat takovou dietu, jakou jeho organismus ve svých nejintimnìjších touhách vyžaduje. Nemìl by se tyto projevy pokoušet potlaèit pùsobením své vùle. Nejintimnìjší touhy jednotlivce by se v lidském tìle totiž mìly projevovat – a také se projevují – správným zpùsobem... Pouze tehdy, když jsou v procesu seberozvíjení pøekonány, nebo jsou-li vlastní motivy pøíliš smyslné èi jednostrannì orientované na tìlesnou stránku, se èlovìk zamiluje do takových vìcí, které mu vlastnì škodí. Pevnì setrvejte u postojù, které vedou k chápání sebe samého. Pøedstavte si své tìlo, které se mùže stát posvátným a pøijatelným také pro Nìj. Pamatujte si, že tìlesná schránka je pozemským božím chrámem, kterému by èlovìk mìl ze sebe odevzdat to nejlepší. Službu, která se takto vykoná, mùžeme považovat za rozumnou a spravedlivou. Jaký je vliv emocí na trávicí a asimilaèní procesy? Mezi nimi existuje pøímý vztah, o kterém se ve výkladech øíká následující: Dbej na to, abys pro sebe vybral takovou stravu, která by vyhovovala potøebám tvého organismu. Dopøej si èas na jídlo a na to, abys jedl pouze to, co je pro tebe vhodné. Pak dopøej èas také svému tìlu, aby trávení probíhalo v klidu, protože kdybys zaèal hned vyvíjet mentální a tìlesnou aktivitu, tvému žaludku by to neprospìlo. 243-P-17 Pravdou je, že èlovìk by mìl pøi pøijímání potravy jíst pomalu, dokonce i když má problémy, nebo je ve stresu. Stejnì tak je potøebné mít na pamìti, že není správné, když nìkdo neustále nìco pojídá pouze proto, aby tak zahnal nudu, nebo si vyplnil volný èas pøitom ve skuteènosti hlad nemá. Trávení pak neprobíhá tak, jak by si èlovìk pøál. 900-D-311.2 Pacient by potravu nemìl pøijímat hlavnì tehdy, cítí-li se nìjakým zpùsobem pøepracován – a už je takový stav zpùso-

Filozofie

9

ben nadmìrným stresem, pocitem zloby, nebo depresemi nejrùznìjšího druhu. V takových chvílích je dobré pøijímat dostatek tekutin, napø. vodu, pøípadnì èerstvé „podmáslí“ (buttermil). V žádném pøípadì však slazené mléko. 243-P-4, 5 Pro fungování organismu je velmi nesprávné a škodlivé, pokud nìkdo žaludek zatìžuje potravou, když právì prožívá strach nebo stres. Stejnì tak je zlé, pøijímá-li potravu bez ohledu na to, zda skuteènì cítí hlad. 277-P-1 Èlovìk by nikdy nemìl jíst tehdy, když prožívá stres, cítí-li se pøíliš unavený, rozrušený nebo rozèilený. A nikdy by nemìl jíst taková jídla, pøi kterých cítí, že pro nìj nejsou prospìšná. 137-D-15