Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
NOVÉ METODY V RÉVOVÉM ŠKOLKAŘSTVÍ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Vypracoval Ivo Bukovský
Lednice 2008
0
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nové metody v révovém školkařství. vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici,dne 23.7.08
1
Podpis diplomanta: Ivo Bukovský
Obsah: 1
Úvod................................................................................................................................. 3
2
Cíl práce............................................................................................................................. 4
3
Situace na trhu rozmnožovacím materiálem.......................................……………..…..…5
4
Postupy v révovém školkařství.......................................................................................... 7
4.1
Způsoby množení révy vinné.......................................................................................... 7
4.2
Příprava rozmnožovacího materiálu................................................................................ 7
4.2.1 Pěstování podnožové révy............................................................................................. 7 4.2.2 Pěstování roubů............................................................................................................12 4.2.3 Příprava před štěpováním.............................................................................................12 4.3
Výroba sazenic..............................................................................................................13
4.3.1 Štěpování.....................................................................................................................13 4.3.2 Stratifikace...................................................................................................................15 4.3.3 Zaškolování……………………..…………………………...……………………….16 4.3.4 5
Vyorávání, skladování……………………………….…………………………..…..19 Nové metody révovém školkařství..................................................................................20
5.1
Použití chemických a jiných přípravků........................................................................ 20
5.2
Méně obvyklé způsoby štěpování.................................................................................. 22
5.3
Mechanizace prací ve výrobě sazenic............................................................................24
6
Výpočet ekonomiky štěpařského podniku........................................................................25
7
Závěr.................................................................................................................................28
8
Seznam použité literatury a pramenů................................................................................31
9
Summary.......................................................................................................................... 32
10 Přílohy……………..…………………………………………………………….………33
2
1.Úvod Štěpování révy vinné vynucené invazí Dactylospheere vitifoliae se brzy profilovalo jako samostatný obor podnikání ve vinohradnictví. Od původního štěpování na místě, převzatého z ovocnářské praxe, se brzy přešlo k efektivnějšímu vysazování zakořenělých sazenic, což časem vedlo ke specializaci podniků působící v oboru výroby révových sazenic na dodavatele množitelského materiálu, výrobce sazenic, šlechtitele nových odrůd. Dále vznikla odbytová družstva, zprostředkovatelé, dodavatelé služeb. Celý proces výroby množitelského materiálu a sazenic je navíc pod úředním dohledem.(Reynier, 2000) V ČR kontrolu odrůdové pravost provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kontrolu zdravotního stavu Státní rostlinolékařská správa, podle zákona 219/2003 Sb. a vyhlášky č. 332/2006 Sb. Zvláštní význam mají dodavatelé ozdraveného mateřského rozmnožovacího materiálu. Některé zahraniční firmy, například Vivai cooperativi Rauscedo či Mercier si tuto činnost zajišťují samostatně, i když se státní podporou. V ČR se nyní učíme využívat služeb technického izolátu v Lednici na Moravě. Vysoce jakostní sazenice, které se dobře ujímají a vyžadují méně zásahů, jsou základem pro zdravý a dobře rodící vinohrad. Méně vitální sazenice se slabě ujímají a jsou základem málo produktivního vinohradu, nákladně a obtížně obdělávaného. (Jordan 1997) Moštové odrůdy jsou poměrně snadno množitelné, vyznačují se poměrně snadným řezem a nevelkými nároky na zručnost potřebné k udržení přijatelné kvality keřů (rostlin). Nicméně pozdější prohlídka mnohdy ukáže neslučitelnost stavu porostu s nároky na kvalitu produkce, a sníží očekávaní užitku z vinice. Vinařské firmy nyní zjišťují kvalitu sazenic, neboť je základem zdravého produktivního vinohradu a pilně činí opatření ke zlepšení kvality sazenic dodávaných pěstitelům. ( Constable a kol. 2004, Waite 2006) Dobrá kvalita řízků prostých nákazy, která může být vzhledem k typu nebezpečím, je velmi důležitá pro výrobu kvalitních sazenic.(Hartman a kol. 1990). Výroba révových sazenic je náročná na kvalitu rozmnožovacího materiálu. Jeho vyzrálost, zdravotní stav, obsah vody v pletivech. Je náročná na správně a včas provedené přípravné práce, štěpování a ošetřování štěpů a na dostatek zručných a zodpovědných pracovníků. Právě nedostatek pracovních sil a zvýšené nároky na výkon vedou v posledních letech k intenzivnímu vývoji přístrojů, které zjednodušují nebo zcela nahrazují ruční práci. Vysoká hodnota výroby zároveň podněcuje ke zkoumání různých podpůrných látek, které mají zajistit maximální výtěžnost sazenic.
3
2. Cíl bakalářské práce:
Zmapovat vývoj trhu rozmnožovacím materiálem v ČR, jeho stav v kritických letech 2003/4. Určit příčiny a následky tohoto vývoje, možnosti uplatnění naší produkce, posoudit jak pokračovat dál. Odhadnout požadavky na produkci sazenic ve světě Ukázat způsoby pěstování rozmnožovacího materiálu, postup výroby sazenic a uplatnění mechanizace. Stručně pojednat o možnosti použití chemických přípravků, které podporují různým způsobem růst sazenic. Popsat štěpování za zelena, možnosti změny odrůdy na stanovišti a ozdravení keře. Seznámit s fytosanitárními postupy HWT, technikou in vitro a využití v praxi. Dokázat zjednodušeným výpočtem rentabilitu výroby sazenic a vliv zlepšení technologie na tvorbu zisku.
4
3 Situace na trhu rozmnožovacím materiálem Vývoj objemu a dodávek množitelského materiálu v posledních letech zaznamenal značné výkyvy. Z dřívější soběstačnosti se Česká Republika dostala do situace, kdy natolik poklesly výrobní kapacity, že není schopna pokrýt ani potřebu prosté obnovy vinic. Značný podíl na tomto stavu má krize vinohradnictví v roce 1993, kdy byly sazenice pro nezájem páleny a mnozí výrobci opustili tuto činnost. Další ranou byla léta 2001 až 2004, kdy značně narostl zájem o sazenice, limitovaný především časově, takže nebylo možné navázat dlouhodobé odběratelské vztahy. V kritických letech 2003 /4 bylo dovezeno 7,5 miliónu kusů sazenic ze zahraničí. V ČR bylo vypěstováno v roce 2003/4- 1,5 miliónu kusů sazenic u cca 40ti dodavatelů. V roce 2005 bylo uznáno 1 104 tisíc sazeniček, v roce 2006 uznáno 643 tisíc kusů, v roce 2007 - 573 865 kusů sazeniček u 19 dodavatelů. Ačkoliv bylo do uznávacího řízení v roce 2004 přihlášeno téměř 2.5 mil.ks štěpů, odhad 1.4 mil vypovídá o nevysoké úspěšnosti v množitelských firmách- 56%. Přihlédneme-li k výkonům z roku 2002, kdy bylo vypěstováno na 1,5 mil. Sazenic ( Mze, 2004), nezbývá než konstatovat, že jsme jako množitelé nevyužili výsadbové konjuktury, neboť i při zvýšeném zájmu nebyla navýšena produkce sazenic. V posledních třech letech je produkce rozmnožovacího materiálu révy z révových školek mimořádně nízká. Vzhledem k přijatým přísným pravidlům Společenství pro obnovu a restrukturalizaci vinic se roční poptávka po výsadbovém materiálu omezila přibližně na 500 tisíc kusů révových sazenic. Z tohoto množství je značná část produkce spotřebována v drobném a zahrádkářském sektoru, zejména pokud se jedná o interspecifické odrůdy. Předvstupní aktivita v sektoru vinohradnictví pro zakládání nových vinohradů byla značně rozsáhlá, rozsah nových výsadeb za posledních 15 až 17 let byl neobvykle vysoký. V posledním předvstupním roce bylo dovezeno do ČR 7,5 miliónu kusů révových sazenic a naše produkce v té době činila přes 1,5 miliónu révových sazenic. Veškeré množství bylo uplatněno na trhu k zakládání nových vinic a částečně na podsadbu starších případně na podsadbu vinic s nízkou hustotou keřů. Přesto by současný stav vinic měl v mnoha případech vyžadovat větší péči. Pak by mohla najít uplatnění vyšší produkce révových sazenic než je současná spotřeba. Ze strany vinařů je věnována zvláště malá pozornost výběru původních klonů révy vinné, které byly dlouhodobým výběrem vyšlechtěny na našem území a mohou ovlivnit výrazně kvalitu výsledného produktu ( Mze, 2008)
Jarní období loňského roku bylo mimořádně nepříznivé pro zakládání révových školek, 5
zejména u firem, které nemají k dispozici závlahové systémy. Pozdní jarní mrazíky poškodily již narašenou révu a později vysoké teploty a intenzita slunečního záření způsobily vypálení již vytvořeného kalusu u naškolkovaných sazenic ( Mze, 2008).
Kategorie
Počet ks/04
Počet ks/05
Počet ks/06
Počet ks/07
Podnožové
3 mil
2,5 mil
1,26 mil
1,1 mil
9,5 mil
8,5 mil
5,8 mil
5,8 mil
řízky Selektovaná očka Tab 1: Výsledky uznávacího řízení rozmnožovacího materiálu v letech 2004 - 2007
Vývoj dodávek podnožových řízků je v přímém vztahu k poklesu produkce sazenic. V roce 2007 byly značné plochy podnožových vinic poškozeny kroupami v takovém rozsahu, který vylučoval jejich použití. ( Mze, 2008)
Produkce sazenic
2002
2003/4
2005
2006
2007
1 510 tis.
1 400 tis
1 100 tis.
644 tis
573 tis.
v
letech ks
Tab 2: Uznané sazenice v letech 2002-2007. ( Mze, 2008)
V nových výsadbách tvoří modré odrůdy 37% ploch, bílé 62%, což signalizuje odklon od modrých odrůd. V absolutních číslech to však neznamená výrazný vliv na celkovou strukturu vinic kvůli malé vysazované ploše ( Mze, 2008, příloha 1, 2) V letech 2006-2007 je nejvíce štěpováno módní Chardonnay a Sauvignon, originální Pálavu a Muškát Moravský, vděčný Muller Thurgau a Veltlínské Zelené. V modrých odrůdách se objevuje především Frankovka, Rulandské modré, novinka Dornfelder, znovu žádaný Modrý Portugal. Dovozy Sauvignonu a Chardonnay jsou díky větší prošlechtěnosti oživením domácích klonů, jak významným ukáže čas.
Statistika OIVvykazuje plochy vinic ve světě na vyrovnaném stavu - od roku 1991 na přibližně 8 milionů ha osázených révou vinnou ve světě. ( www.oiv.int) Připustíme-li 30-ti letý cyklus obnovy porostů a uvažujeme-li o „univerzálním“ počtu 3 000 ks/ha, vyplývá nám světová potřeba sazenic na obnovu porostů cca 800 milionů kusů v r. 2005. 6
Dle neoficiálních zdrojů byla Evropská produkce v té době asi 300 mil. kusů. Od r. 2005 do r. 2007 došlo k rozšíření ploch, zejména v Číně. Bohužel ani na stránkách OIV nejsou aktuálnější údaje, proto nelze potřebu nových zemí v r. 2007 ani odhadnout. Trh výsadbovým materiálem je celosvětový, zaměřený na dobře prodejné odrůdy. Obnova a výsadba nových vinic bude nadále vyžadovat dodávky ve značném rozsahu.
Pro vinařství v ČR je však typická odrůdová roztříštěnost, jako způsob obrany před unifikovanými importními víny. Zde je prostor pro lepší uplatnění výsledků naší práce, zejména pokud ji stačíme s předstihem nabídnout. Úspěch našich selekcí na trhu zvýšíme nabídkou ochutnávky vín z nich vyrobených a porovnáme s víny z „dovozových“ vinic.
4 Tradiční metody v révovém školkařství
4.1 Způsoby množení Vitis vinifera : Množení Vitis vinifera je jako u většiny rostlin možno realizovat pohlavně semeny, což se používá se jen pro šlechtění nových odrůd. (Reynier, 2008) Před révokazovou kalamitou byly většinou praktikovány následující metody vegetativního, bezpohlavního množení: • Řízkování, výsadba pravokořenných sazenic. • Dále hřížení, které se pochopitelně odehrávalo na stanovišti, obvykle jako náhrada za poblíž poškozený keř. • Množení odkopky bylo též poměrně jednoduché, a vinař měl okamžitě k dispozici zakořeněnou a životaschopnou sazenici. Již tehdy si vinaři vybírali nejproduktivnější keře, a tak prováděli selekci. ( Reynier 2008) Révokaz- Phylloxera Vastatrix alias Viteus Vitifolii/ Dactylospheere vitifoliae vynutil si zcela nový přístup a řešení problému. Kombinací odolné podnože a ušlechtilého roubu se podařilo zachránit evropské vinařství, a vytvořit nový obor podnikání. Díky podpoře se v celé Evropě intenzivně obnovovali vinice a nově vzniklé révové školky produkovali vbrzku statisíce sazenic. Technologie štěpování, školkování, ošetřování byly ještě poměrně komplikované a náročné na ruční práce, přebíraly postupy roubování a pěstování z ovocnářské či zelinářské praxe. Ukázal se význam nejen kvalitního spoje očka a roubu, ale přípravy rozmnožovacího materiálu, který je základem úspěchu.
7
4. 2 Příprava rozmnožovacího materiálu
4.2.1 Pěstování podnožové révy Nejčastěji pěstovaná podnožová réva vychází z křížení amerických druhů Vitis berlianderi x V. Riparia, selektované do různých podmínek. Podnož Kober 5 BB je velmi bujného růstu a na ní naštěpované odrůdy mají také bujný růst. Velmi dobře koření. Je vhodná pro plodné odrůdy, které nemají příliš bujný růst a nejsou náchylné na sprchávání květenství. Je vhodná spíše do méně úrodných půd, nikoliv však kamenitých, kde je její bujnost potlačena. Další používanou podnoží je Kober 125 AA, její růst je bujný, naštěpované odrůdy na ní rostou středně bujně až bujně. Velmi dobře a intenzivně koření. Afinita je dobrá se všemi uznanými odrůdami. Je vhodná i pro odrůdy velmi plodné. Použití nejlépe do písčitohlinitých půd, nesnáší suché a skeletovité půdy, lze ji použít do těžkých slínovitých půd. Důležitou je též odrůda SO4 (selekce Oppenheim 4). Středně bujného až slabšího růstu, naštěpované odrůdy na ní rostou středně bujně. Velmi dobře koření. Urychluje zrání hroznů a vyzrávání dřeva, zvyšuje výnos hroznů naštěpovaných odrůd a zkracuje jejich nástup do plodnosti. Afinita je dobrá se všemi uznanými odrůdami. Je vhodná pro odrůdy náchylné na sprchávání a pro velmi bujně rostoucí odrůdy, vhodná do běžných půdnich podmínek- hlinité, písčitohlinité půdy s dostatkem vody. Velmi dobré pěstitelské zkušenosti byly též s podnoží CR 2, která však nebyla dále selektována a zavčas ozdravena. Selekce Vitis labrusca, podnož Amos, je na okraji zájmu, stejně jako další domácí podnož LE-K/1. (UKZUZ,2004) Pro získání dostatečného množství podnožových řízků byly budovány chmelnicové konstrukce,(obr 1) náročné na pořizovací a pracovní náklady. Tažně byly vyvazovány do výše 4 - 6 metrů, současně byla réva zbavena zálistků a úponků, neměla se čím "držet". Úvazky nebyly schopny ji udržet,vlastní vahou se hroutila k zemi a znehodnotila se tak značná část materiálu, který zůstal pokroucený.
8
Obr 1: Výsadba podnožové révy na drátěnce (Blaha, 1961).
"Celoroční ošetřování podnožových vinic pozůstává z obdělávání půdy a ničení plevelů, vyvazování letorostů k podpěrám a odstraňování vedlejších os vzrůstových. Účelem všech těchto zákroků je dosažení co nejlépe vyzrálého révoví a dosažení co největšího počtu prvotřídních podnožových řízků pro štěpování. Ochrana proti chorobám a škůdcům se v těchto matečných výsadbách neprovádí. Podnožové řízky se sklízejí na počátku zimy, v prosinci nebo v lednu, a to odstřihnutím révoví z keřů a z podpěr a jeho očištěním a nastřiháním na řízky o délce 30 – 35 cm. Současně se odstraní všechny řízky poškozené škodlivými činiteli (mráz, krupobití, mechanické poškození aj.), réví nevyzrálé a neodpovídající stanoveným normám jakost. Vytříděné a přesně označené řízky (odrůda, počet, jakost) jsou pak uloženy do vlhkého písku ve vzdušných sklepních místnostech tak, aby neproschly. Vyjmuty jsou až těsně před štěpováním, kdy se dají asi na 24 hodin máčet do čisté vody, aby se částečně nahradila ztráta vlhkosti a aby řezy ostrým nožem byly hladké a čisté. Vedoucí směrnicí čs. Vinařství je dosažení toho, aby veškeré výsadby matečných vinic byly založeny ze selektovaného révového materiálu (především selekce na lepší vyzrálost réví), aby tak byl zjakostněn základní vysazovací materiál révový. ( Blaha, 1961)
Značnou úporu investičních a hlavně pracovních nákladů představoval úspěšný vývoj nového typu drátěnky, zvané
Bratislavské vedení. Neporovnatelně jednodušší konstrukce,
snadná dosažitelnost ze země, zjednodušená sklizeň jsou hlavními výhodami tohoto způsobu vedení. Základem jsou sloupky po 4 - 6ti metrech, spojeny vrchem vedeným pevnějším drátem 3 – 3,5 mm. Pod nimi jsou vysazené hlavy podnožové révy ( 2 m od sebe), u každé je zatlučena jednoduchá ocelová kotva s okem. Od tohoto oka se každoročně uvazuje provaz se 9
sklonem 45 - 30 stupňů a uvazuje se k již zmiňovanému hornímu drátu. Během vegetace se průběžně vyvazují tažně k tomuto provazu, eventuálně i k hornímu drátu. Při sklizni se sklízí podnož včetně provazu, proto je zde vysoká spotřeba vázacího materiálu.
Obr. 2: Opuštěná podnožová vinice s doposud funkční drátěnkou.
V současnosti je kvůli zlepšení komfortu pracovníků a hlavně zvýšení jejich výkonu používáno stolové vedení – na kůly tvaru T (dřevěné nebo ocelové) vysoké 0,8 – 1 m je rozprostřeno pletivo o šířce cca 1 m, nejlépe s okraji ohnutými vzhůru. Hlavy jsou zapěstovány do stejné výše, z nich rostoucí tažně jsou usměrňovány do jednoho směru a ponechávají se volně ležet, samozřejmě je průběžně čistíme od úponků a zálistků. Přestože je pořizovací investice vyšší, je bohatě nahrazena pracovními výkony a značnou úsporou vázacího materiálu.
Obr 3: Detail drátěnky stolového vedení. 10
Obr 4: P. Steinmann, zcela vpravo při každoroční prohlídce porostu. Je zde vidět výška „stolů“ 80cm.
Obr. 5: Detail označení řádků s klony podnoží .
Základní charakteristika pěstování podnoží (Reynier, 2000) : kmeny jsou nízké a vedeny na způsob “hlavatých vrb” hustota výsadeb 1000 – 3000 /ha volné tvary bez opory, což snižuje náklady ( omezeno na zvlášť vhodné klimatické podmínky) v méně příznivých podmínkách vedení v “palisádě” řez, stříhání únor-březen meziřadí udržováno v bezplevelném stavu mechanicky neb chemicky keře se jinak neošetřují, sleduje se zdravotní stav podnoží sklizeň v prosinci či lednu a rychlá přeprava do dílny či skladu. 11
Řízky k naštěpování mají průměr mezi 6,5 až 12 mm a na bázi seříznuty 20 mm pod očkem. Řežeme je na metry (1050 mm) nebo části po 400 mm Podnože skladujeme při relativní vzdušné vlhkosti 98% a teplotě do 4 stupňů Celsia
. Vlevo obr č. 6: Ruční zakracování podnoží (Rebschule Steinmann), Vpravo obr č. 7: Svazky nakácených podnoží na délku 105 cm (Mercier). Krácení provádíme v únoru až březnu.
4.2.2 Pěstování roubů Vyžaduje ve vinicích prakticky shodný postup jako při pěstování hroznů, ovšem s důrazem na pečlivé provádění ručních zelených prací, a redukci úrody. Sklizeň musí však proběhnout před silnějšími mrazy, abychom se vyvarovali poškození oček. Protože je evropská réva náchylnější k napadení botritis cinerea je nutno provést desinfekci svazků namáčením v roztoku chinosolu, nebo rovralu.Poté necháme okapat a uložíme do chladné místnosti. Buď je zabalíme do PE pytlů, nebo zajistíme zvhčování vzduchu. U tuzemských firem se svazky ukládají do vlhkých prostor, kde se pravidelně kropí a tím zvlhčují, ovšem zvyšuje se riziko houbových chorob, plísní.
4.2.3 Příprava před štěpováním
Rozhodující vliv na výtěžnost má afinita štěpovanců, zdravotní stav a biologická hodnota materiálu. Vliv všech těchto faktorů je proměnlivý, jediný který nelze na stanovišti ovlivnit je genetický – afinita . U podnoží nepředpokládáme přítomnost, vliv houbových chorob, snažíme se vhodnou agrotechnikou o maximálně vyzrálé dřevo. Před štěpováním necháme nasytit pletiva vodou 12
namočením den předem. Pokud došlo již k vyschnutí - nahrazení vody v pletivech vzduchem, je nutno provést namočení do vodní lázně a následně snížit tlak v prostředí. Po vyrovnání tlakového rozdílu nad hladinou dojde k vyrovnání tlaku v pletivech nasátím vody zpět do rostlinných buněk. Dalším krokem je zakracování podnoží těsně pod nodem a ponechání v délce cca 40 cm, u některých firem se navíc třídí dle průměru, tzv. kalibrace. Rouby se stříhají na jednotlivé segmenty, obvykle 1,5 -2 cm nad a 4 cm pod očkem, třídí vizuálně – vyřazují se poškozená, kalibrují a opět desinfikují (obr 8). Výše zmíněná kalibrace pomáhá výrazně zvýšit výkon při štěpování, neboť lze snadno přiřadit podložce daného průměru odpovídající rouby, takže pracovník nemusí ztrácet čas vybíráním vhodného protikusu.
Obr. 8 : ukázka oček různých velikostí ( Mercier )
4.3. Výroba sazenic 4.3.1 Štěpování Tato operace se provádí většinou v březnu až dubnu. Základní operací je spojení roubu a podnože. V minulosti uplatňované ruční spojování především anglickou (jazýčkovou) kopulací přežívá dodneška u mnoha firem. Zvláště v jižních zemích, pokud mají dostatek zručného personálu, neboť nabízí pevné a velmi těsné spojení a větší styčnou plochu než mechanizovaný omega řez. Nedostatek pracovních sil vedl k vývoji různých strojků schopných zhotovit unifikovaný řez, zejména tvaru omega. V současnosti se uplatňují strojky většinou dvojčinné, poháněné pákovým mechanismem, schopné současně složit štěp, takže pracovník se skládáním více nezdržuje. 13
Na následujících obrázcích je vidět několik strojků, zřetelná je snaha o dobrý výhled na pracovní prostor nože kvůli přesnému sestavení štěpu
Vlevo obr. 9, vpravo obr. 10: Štěpovací strojek konstrukce Bukovský.
Obr 11: Strojek typu Wahler v akci u fy. Steimann.
Obr. 12: ukázka spojení metodou omega- řezu (Mercier).
14
Obr. 13: Lamelový spoj, využívaný u některých italských firem, zde foto z internetových stránek fy. Vivai cooperativi Rauscedo.
Ještě v roce 1961 nebylo u nás používáno parafínování a z důvodu lepšího rozložení prací se zavádělo zimní štěpování. (Blaha, 1961) Zde byla časová prodleva od naštěpování po zapařování, čili po tvorbu kalusu. Proto měly štěpy čas zahojit ránu vzniklou štěpováním, aby se uchránily před vysycháním. Na základě zkušeností a odborných studií bylo zavedeno parafínování a doporučeno, co nejrychleji stimulovat tvorbu kalusu tak, aby nestačily vzniknout sklerozy. 4.3.2 Stratifikace Vzápětí jsou štěpy ukládány do stratifikačních beden a zasypávány pilinami. V zahraničí se využívá zásyp hrubým perlitem, který lze opakovaně použít. Stratifikace slouží k tepelné stimulaci podnoží a roubů tak, aby došlo k vytvoření kalusu ve spoji a tvorbě kořenových kalusů.
Obr. 14 : Použití dřevěných stratifikačních beden u fy. Mercier.
15
Obr. 15: Po cirka 10 dnech je vytvořen kalus (Rebschule Steinmann)
4.3.3 Zaškolování sazenic Zaškolování probíhá buď pod sklem(- hrnkování), nebo na poli.
Obr. 16: pohled skleníku fy. Rebschule Steinmann s hrnkovanými sazeničkami.
Obr. 17: Příprava půdy (Rebschule Steinmann), soustrojí rotovátoruje, tvaruje hrůbek a pokládá a přihrnuje folii 16
Vlevo obr. 18, vpravo obr. 19 : pokládací stroj konstrukce Bukovský. Sestava umožňuje na jeden průjezd rotovátorovat, tvarovat hrůbek, pokládat folii a kapkovou závlahu, děrovat a přihrnout folii. Chybí ještě přihnojování.
Obr. 20: Historické školkování
Obr. 21: zaškolování sazenic ve volné půdě (Blaha 1961). Protože se nepoužívalo 17
parafínování, byly sazenice celé ukryty v zemi, aby nevyschly.
Obr 22: Zaškolkování sazenic u fy. Steinmann pomocí "stíhacích" vozíků, muž v pozadí školkuje ručně.
Obr 23: pole s vysazenými sazenicemi (Rebschule Steinmann)
Vlevo obr. 24: Sezonní práce ve vinici – ochrana před chorobami. Vpravo obr. 25: Ožínání (foto 2 x Rebschule Steimann).
18
4.3.4 Vyorávání, třídění, skladování
Vyorávání sazenic se provádí po opadu listů, většinou po prvním mrazu, aby bylo zřetelně poznat vyzrálé dřevo.
Vlevo obr. 26: Strojní vyorávání sazenic u firmy Steinmann, personál zajišťuje okamžité naložení sazenic a jejich odvoz. Vpravo obr. 27: Detail podávacího řemenu s obsluhou, stojící muž přidává ke každé otepi lístek s označením.
Obr. 28: Třídění sazenic- každý kus musí být prohlédnut. Kontroluje se pevnost srůstu, kořenový systém a vyzrálost dřeva. (Rebschule Steinmann).
Po vytřídění jsou letorosty zakráceny a parafinovány aby se srůst a očka ochránil před vyschnutím a chorobami.
19
Obr. 29: Sazenice připravené k expedici či skladování. Na fotu (Mercier) je dobře vidět hloubku parafinování, PE- obal a papírovou krabici která chrání plast.pytel před roztržením. Sazenice skladujeme při teplotách do 4st. Celsia.
5. Nové metody révového školkařství 5.1. Využití chemických a jiných přípravků Podrobný průzkum mechanismů, kterými si rostlina řídí tvorbu kalusu a vodivých pletiv, vedla k pokusům o zvýšení tvorby kalusu
pomocí
různých hormonů a jejich
derivátů.
Stručně popíši některé podpůrné prostředky z praxe: -Hormonální vosk, podporuje tvorbu kalusu, jeho polotuhá konzistence snižuje riziko přímého zasažení očka. -PRP-EBV, směs minerálních látek v nízké koncentraci obohacená draslíkem, listové hnojivo se stimulací tvorby pletiv. -Pentakeep super, prekurzor fotosyntézy, zvyšuje osmotický tlak v pletivech. -Seradix (u nás nedostupný) pro pěstování pod sklem. Stimuluje tvorbu kořenů, a tím “výrobu “ cytokyninů, nepřímo tedy diferenciaci kalusového pletiva. -Racine, roztok aromatických nitrosloučenin, pro lepší zakořeňování, aplikace namáčením nebo zálivkou ( na poli s využitím kapkových závlah ) -PRP-SOL. Půdní
20
kondicionér, vyvažuje PH, stimuluje tvorbu kořenů
Obr 29: vliv auxinů na tvorbu kořenů u podnožové révy. ( Julliard,1971)
HWT -Hot Water Treatment- ošetření horkou vodou, termoterapie Neoficiální evidence ukazuje, že rouby brané z keřů pěstěných v teplejších oblastech překonávají vlastnostmi rouby z chladnějších oblastí, a značně vyniká materiál ošetřený HWT. (Crocker et al. 2002). Tento způsob ošetření byl úspěšný pro desinfekci rozmnožovacího materiálu, včetně semen již počátkem 19 století. (Birchfield a kol., 1958, Baker, 1962), a zůstal účinným způsobem obrany proti zavlečení některých škůdců a chorob, chemickými nebo biologickými
prostředky nezničitelných. HWT bylo využito na
jednoletých sazenicích k eliminaci révokaza a háďátek již začátkem minulého století. (Lear a kol., 1982, Stonerod a kol., 1996).
Metody in vitro Metody laboratorního množení jsou propracovány k testování odolnosti šlechtitelského materiálu (Arregui, López et al., 1989, Barlas a kol., 1989) indukováním různých infekcí, viróz, minerálií, herbicidů.(Pospíšilová, Korpás, 1998) Pro výrobu sazenic je důležitou metodou mikropropagace šlechtitelského materiálu, rychlé namnožení nových nebo ozdravených odrůd a klonů. Podle Alleweldta lze z jedné rostliny ( 15 růstových segmentů) získat po třech množeních až 1215 rostlin na přenos do skleníku a 1093 rostlin pro polní výsadbu. Doporučuje se z růstových vrcholů odebírat nejvíce 8 pasáží (odběrů) za sebou z jedné rostliny, u některých odrůd jen 2-3, kvůli poklesu vitality získaných rostlin.(Grenan, Truel, 1983). Možnosti odběru vrcholové části-meristému, je spojena s ozdravením rostliny, 21
ve vrcholu je nejnižší koncentrace viru. Kombinace s HWT vede k získání zdravého materiálu, je však nutná agrobiologická kontrola takto získaného rozmnožovacího materiálu, i dalších, z ní získaných rostlin. (Pospíšilová, Korpás, 1998) Vyvinula se již technika mikroštěpování
umožňující podmínkách in vitro vypěstovat
štěpované sazenice.(Reustle a kol.,1990)
5.2. Méně obvyklé způsoby štěpování
Vlevo obr. 30: Letorosty s očky namočíme alespoň na 5 dnů svisle do vody v pokojové teplotě, aby se pletiva nasytila vodou a obnovil se vzestupný proud. Vpravo obr. 31: Jakmile se očka začnou nalévat, je nejvhodnější okamžik pro štěpování.
Obr. 32: Roub s narašeným očkem, seříznutý do tvaru klínu.
22
Vlevo obr. 33: Usazení roubu v zeleném “kolíku”. Vpravo obr. 41: Celé místo štěpování budiž pevně ovázáno až po očko.
Obr. 34: Nové réví po 2 týdnech od naštěpování.
Obr. 35: Dobře prorostlý roub jeden roku od naštěpování
23
Výše uváděná metody jsou z praktického hlediska náročnější na odborně i fyzicky zdatný personál než štěpování na stole, u některých postupů je nutno rok předem připravovat porost zapěstováním nových mladých kmínků. Přeštěpování starých kmínků vyžaduje jejich očištění a redukci "vzdušného" aparátu. Zvláštní pozornost mají metody štěpování na místě jako způsob ozdravení keřů napadených virózami či poškozených mrazem. Je to většinou spojeno s redukcí nadzemní části keře. (Reynier, 2000).
5. 3 Mechanizace prací ve výrobě sazenic Snaha o úsporu pracovníků vedla k vývoji strojů, které nahrazují některé operace prováděné ručně. Již zde bylo zmíněno úspěšné zvládnutí metody omega řezu, základní operace. V přípravných pracích se pozornost soustředila na nahrazení ručního čistění oček na podnožové révě a na zakracování. Tyto operace lze provádět ručně i mechanizovaně. Stroj Médadier provádí hrubé odvětvení a uchovává ty pruty, které odpovídají normě. Stroje jiného uspořádání provádí odstranění oček, další nabízí způsob čištění opálením ( Bm emballage). Stroj VITINOVA dělá 3 operace rotačními tangenciálními noži a posunem dřeva k systému řezu- vše ovládáno roboticky. Tento stroj ušetří až 50% ruční práce.(Reynier,2000)
Obr. 36: "Odočkovací" stroj typ UBM (uterlage-beaugen-maschine), (foto rebschule Auer, Švýcarsko)
24
6.Výpočet ekonomiky štěpařského podniku, náklady na výrobu jedné sazenice
Údaje se opírají o účetnictví a dlouhodobé zkušenosti firmy Bukovský , % výtěžnosti ze situační a výhledové zprávy, všechny ceny bez DPH
o Rozpis položek: • Podnožové řízky
3 Kč/ks
• selektovaná očka
2 Kč/ks
• parafín
0.45 Kč/ks
• folie
0,3 Kč/ ks
• práce
1.05 Kč/ks
• obdělávání
0,8 Kč/ks
• chem. ošetření
0,6 Kč/ks
• režijní náklady
3 Kč/ks
• úhrnem
11,2 Kč/ks
Pracovní náklady Uvažujeme-li a máme vyzkoušen výkon 2 000 ks štěpovanců za 7 hodinovou směnu, vychází jeden spoj na 0,35 Kč, dle vzorce: výkon za směnu kusů/100 (Kč za hod.) x 7 hodin = 2000/700 = 0,35 Kč
Pracovní náročnost přípravných a následných prací ohodnotíme dvojnásobnou částkou. V ní je zahrnuto čištění a zakracování podnoží, stříhání oček, parafínování a zakládání do beden, převezení do skleníku a ze skleníku, třídění a zaškolování.
Přímé pracovní náklady jsou tedy 3 x 0,35 Kč tj 1,05 Kč.
Materiálové náklady: Parafín V roce 2004 bylo na 200 000 sazenic spotřebováno 5 q parafínu při ceně 160 Kč/kg. Dnešní cena je již 180 Kč/kg, proto rozpočítávám spotřebu dle aktuálních cen. (500Kg x 180 Kč/kg)/200 000ks = 0,45 Kč/ks.
25
Folie V roce 2007 bylo položeno 3000m folie pro cca 30 tis štěpů, při nákladech 8000Kč, tj 8000Kč/30 000 Ks = 0,3 Kč/ks
Obdělávání Během sezony je potřeba provést min 4 x kultivaci meziřadí a ručně odstranit plevel nad okraji folie a mezi sazenicemi, počítám „metrovou taxu“ dnes ve vinohradnictví běžně používanou 1 Kč/bm, x 2 okraje x 4, = 8 Kč/bm/ sezona. Při počtu 10ks/ bm = 0,8 Kč/ ks
Chemické ošetření včetně aplikace Je zaměřeno na ochranu listové plochy před plísní révovou a podporu vyzrávání dřeva. Pokud to jde, doplňujeme ji o listovou výživu a stimulátory. Provádíme ji častěji, i preventivně. Nepoužíváme ve školce ochranu proti padlí révovému, za to však musíme závěrem ošetřovat proti plísni šedé. 60 000/ha, při 100 000 sazenic/ha = 0,6 Kč/ sazenice další náklady: vázací a obalový materiál, náklady na úřední výkony, závlaha, stratifikační bedny, provoz chladírny a distribuční náklady,atd
- 3 Kč/kus.
Do nákladů na výrobu jedné sazenice se výrazně promítá koeficient ujatelnosti, který v roce 2007 byl dle hlášení ÚKZÚZ (viz výhledová zpráva) 0,4 (40%). Bohužel to souhlasí i s naším výsledkem. Proto 11,2 Kč/ 0,4 = 28 Kč/ks. Pokud by se podařilo dosáhnout a udržet ujatelnost na 70%, vychází nám náklady 11,2/ 0,7 = 16 Kč/ks, což je podstatně lepší výsledek umožňující nové investice. Zásadním způsobem se do tohoto výsledku promítá kvalita vstupního materiálu. Vezmeme-li v úvahu cenu dovozových sazenic 27,- Kč, lehce zjistíme že v případě nízkého koeficientu ujatelnosti nejsme schopni nabídnout takovou cenu abychom mohli vůbec uvažovat o investicích, uvažujme o prodejní ceně 30,- Kč, čili zisku 2,- Kč. V případě lepšího výsledku nám teoreticky zbývá 11,- Kč zisku na cenu dovozu, pro náš příklad dokonce 13,- Kč. Z výše uvedeného výpočtu je vidět význam zvýšení ujatelnosti pro lepší ekonomiku podniku. Uvažujeme-li o pořízení skleníku nebo dílny či chladírny, lehce vypočítáme jejich návratnost. Jako příklad uvedu pořízení nového skleníku (protože mám k dispozici nabídku fy. 26
Agrotherm s.r.o. Brno. Viz příloha 5). Dle nabídkového listu je pro skleník o rozměrech 30 x 8 m vypočtená celková pořizovací cena 915 000,- Kč. Př 1)- k 0,4, doba splatnosti 8 let, úročení 10% p.a, Pořizovací cena/zisk z jedné sazenice = objem výroby nutný k zaplacení investice, = 915 000 / 2 = 457 500. ks sazenic. Při splatnosti 8 let a 10% úročení musíme mít minimální objem výroby ( 457 500ks/ 8 let x navýšení 1,8 =102 938 sazenic.) asi 103 tisíc sazenic. Naštěpovat však musíme pro dosažení tohoto výsledku přibližně260 tisíc ks. Př 2) k-0,7 Při koeficientu ujatelnosti 0,7, zisku 13,- Kč vychází 915 000/ 13 = 70 400 ks sazenic. Při stejném splátkovém režimu nám stačí (70 400 / 8 let x navýšení 1,8 = 15 836 ks ) pouhých 16 000 ks sazenic. Pro zajištění tohoto objemu výroby musíme naštěpovat asi 23 tisíc kusů, přibližně desetinu předchozího počtu.
Máme-li stejný objem výroby jako v př. 1), tj. 102 000 ks x 13,- Kč = 1 326 000,- Kč zisku, čili jsme schopni tuto investici splatit do 1 roku, což z hlediska zařazení investice do účetnictví a daňových povinností také není ideální.
27
7. Závěr Štěpování révy vinné je technologicky a odborně náročná činnost, vyžadující odpovědný přístup. Precizní zvládnutí všech operací v přípravě rozmnožovacího materiálu a sledování nových technologií, jejich uplatnění v množitelské praxi, spolupráce se zákazníky a propagace úspěšné výroby a výsadby sazenic jsou dnes již nutností . Vývoj výroby sazenic v ČR však ukazuje, že právě u nás tyto podmínky nejsou naplněny. Pokles produkce na novodobé minimum, způsobené stále značným tlakem výprodejových nákupů, a chybějící komplexní přístup je jednou z příčin tohoto stavu. Další je snaha mnoha nových majitelů šlechtitelských stanic odstranit ze své činnosti vše s čím není spojen okamžitý profit. Stejný přístup ale zvolí každá normální firma kdekoliv ve světě, pokud nebude mít šlechtitelskou a selekční činnost dotovanou. Právě chybějící podpora jak finanční tak organizační je největší potíží naší situace, kvalitně udržovaná matečnice je náročná na údržbu a rouby jsou proto dražší, tím i sazenice. Nemá-li pěstitel jistotu odbytu, nebo náhradu za tuto činnost, těžko ji bude dotovat ze své kapsy, bude raději pěstovat hrozny. Stav výroby sazenic od roku 1990 je na přibližně 15-ti procentech, a jak dokládá fotografie torza skleníku bývalé fy. Oseva Velké Pavlovice (jednoho z největších tehdejších množitelů), není cesty zpět.
Velké firmy v zahraničí štěpují ohromující množství sazenic, je jim snadné zahltit malý a rozkolísaný trh v ČR, nějakým přebytečným zbožím. Pro efektivitu výroby sazenic a naše udržení na trhu musíme přehodnotit dosavadní představu, že výroba sazenic je jakousi prémiovou činností k běžnému vinohradnictví. Významný vliv má vhodné skladování rozmnožovacího materiálu. Např. pokles vlhkosti v pletivech o 20% považují mnozí autoři za fatální.(Reynier, 2000). 28
Pokud se týká využití nových metod, nejsnadnější je využití chemických přípravků. Stačí si přečíst návod a poradit se, zařadit jednu operaci při štěpování navíc (namáčení kořenů), nebo provést aplikaci při OCR. Na základě konzultací a doporučení prof. J. Hradilíka, vyučujícího Fyziologie rostlin, chci letos zkušebně využít aplikace přípravku ETHREL před sklizní k lepšímu vyzrání dřeva a hojení ran po opadu listů. Zkoušel jsem i namáčení roubů do roztoku, což bylo pracné (očko nesmí být zasaženo), správné dávkování je navíc značně proměnlivé, takže účinek nebyl spolehlivě prokázán. Dále jsem byl upozorněn prof. V. Krausem na metodu stratifikace podnoží, která pomáhala vyrovnat “spánkový” režim podnoží a roubů. Tato metoda byla zkoušena v Moldávii a osvědčila se, nemám k ní však žádné podrobnosti. Použití speciálních strojů (s výjimkou štěpovacích strojků), je limitováno rozsahem výroby, tudíž návratnosti investice, a u strojů na přípravu podnoží i kvalitou zelených prací. (Naše firma kvůli tomu zastavila vývoj vlastního stroje na čištění podnoží) Zajímavé je uplatnění roubování za zelena v praxi. Nenašel jsem sice relevantní prameny, ale z více důvěryhodných zdrojů jsem se dozvěděl o činnosti firem (někdy zvaných též létajících štěpařů),
které
přeštěpovávají již plodné vinice na nové odrůdy, nebo keře napadené
chorobami k udržení jejich životaschopnosti.(Reynier 2000, Hasel a kol. 2005) Výpočet ekonomiky jasně ukazuje hranici rentability, která je u každého podniku trochu jiná. Pokud ale máme dosáhnout zisku musíme udržet ujatelnost nad 50%, pokud chceme investovat je oněch 70% ujatelnosti žádoucích. Vypracování této práce mi umožnilo shromáždit víc údajů a zkušeností, než jsem zde mohl uplatnit. Pomohlo mi objevit základní chyby, kterých se dopouštím v praxi, a naznačilo možná nová řešení (jejich účelnost ale musím ověřit). Zjistil jsem nedostatek teoretických informací o vztahu podnože a roubu, a díky překladům nové zkušenosti ze zahraničí. Také si uvědomuji zásadní nutnost kontaktu s konkurencí, objevují se nová řešení a postupy, na nichž se v zahraničí intenzivně pracuje. Mnohé z poznatků hodlám uplatnit v praxi a tím pozdvihnout úroveň svojí práce.
29
8 Seznam použité literatury a zdrojů Literatura: Arregui J. M. a kol.: Etude des relations Cheb la vigne par ľintermediaire de la culture in vitro . Viticulture 1, 68. Assamblée générale O.I.V., Paris 1988 Baker K. F.: Thermoterapy of planting material, časopis Phytopathology č 52, 1962 Birchfield Wa kol.:Thermotherapy for ornamental plants. Věstník Plant Dieasy Reporter č. 42, 1958 Blaha J.: Réva vinná, Praha, nakladatelství Československé akademie věd, 1961 Crocker J. a kol.: Source area Management, časopis The Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker, 2002 Grenan S. Truel P,: Obsevation sur un aspekt de la variabilité au cours de la multiplication végétative de vigne issues de semis de Vitis vinifera. Ľ Agronomie č. 7, 1983 Hasel A. a kol.: Rebenveredlung , nakladatelství Fibl, Frick, 2005 Jordan D. :Quality of vineyard planting material, The Australian Grapegrower and Winemarker 402,Annual technical isme, 1997. Julliard B.: Employ des auxines pour le greffage de la vigne, výtah z přednášky „Vins de Alsac“ 1971 Kolektiv autorů: Situační a výhledová zpráva, Réva vinná a víno, Mze, Praha, 2004 Kolektiv autorů: Situační a výhledová zpráva, Réva vinná a víno, Mze, Praha, 2008 Kolektiv autorů: Věstník ÚKZÚZ, ročník III,Brno, 2004 Pospíšilová, Korpás : Nové šlachtěnie viniča na Slovensku, Bratislava 1998 Reustle G. et all: Der Einsatz der in vitro Kultur in Rebenpflanzproduktion, Der Deutsche Weinbau č. 23, 1990. Reynier A.: Manuel de viticulture, osmé vydání, nakladatelství Tec+Doc, Paris, 2000 Stonerod P. Strik B.:Hot-water doping eradicates phylloxera from grape numery stock. HortTechnology č. 6,1996.
Ostatní zdroje Statistika OIV…………………………www. oiv.int Obr. 15-16, 23, 25-28,…………………www.reben.de Obr. 7, 8, 12, 14 …………………….....www.mercier-group.com Obr. 30-35……………………………..www.fibl.org Obr. 36…………………………………www.rebschulen.ch Obr. 2-5, 18-20, a neoznačené………….archiv autora 30
9. Summary: In analise of the situation on the trade with nursery material in Czech Republic I comparated data of production. The decline of production inter years 2003-2007 is circa 60%, and crisis continued thak import of plants and zero goverment support. Exploation of traditional technology is depend of good quality of mutiply material, choosy of cultivation and prepair for grafting. Contemporary technologies used the glasshome for stratification and too for cultivation of table variety and genetic material.
Used machines in the field
cultivation is contemporary standard of work, but machine
in the workshop is expensiv
investition only for greater firms. New method of vine-planting, that are dividend by kind up. Ralativ easy is exploatation chemically prepair. Method for improvement of vine and exploation in vitro technologies for healthy basic multiply material is wery specifically. Field grafting can be use for changing variety or healting of vine. Economic of plant production is absolutly depend of succes in planting. In conclusion - hope for futur is only activities for new building of plant-trade and ministry support, under the kind of foreign, ofcourse with full-used new technologies.
Souhrn V rozboru situace na trhu rozmnožovacím materiálem v ČR porovnávám údaje o výrobě. Propad výroby od roku 2003 do roku 2007 je 60%, a špatná situace pokračuje díky importům a nulové vládní podpoře. Využití tradičních metod je závislé na dobré kvalitě rozmnožovacího materiálu, náročného na pěstování a přípravu pro štěpování. V současnosti jsou využívány skleníky pro statifikaci a pro pěstování hrnkovaných sazenic stolních odrůd a rozmnožovacího materiálu. Použití mechanizace pro polní pěstování je dnes již standartem, využití speciálních strojů v přípravě rozmnožovacího materiálu je vhodné pro největší firmy. Nové způsoby výroby sazenic lze rozdělit do několika druhů. Poměrně snadné je yužití chemických přípravků. Produkce in vitro nabízí možnost rychlého množení nových odrůd a ozdravování genofondu a je vhodná pro specializované podniky. Štěpování na stanovišti umožňuje změnu odrůdy a ozdravení poškozených keřů. Ekonomický výsledek výroby sazenic je zásadně závislý na úspěšné ujatelnosti. Závěrem - nadějí do budoucna jsou aktivity na znovuvybudování trhu sazenicemi a podpora ministerstva, podobně jak je tomu v zahraničí, samozřejmě s využitím moderních postupů. 31
10 Přílohy: 1. Vyhláška č.332/ 2006 Sb.-část. 2. Nabídkový list fy. Agrotherm s.r.o.
32
Příloha 1: Vyhláška 332/2006 Sb., část
33
Příloha 2: Nabídkový list fy. Agrotherm s.r.o. Brno
34
35
