Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SILNIČNÍCH STROMOŘADÍ VYBRANÉHO OKRESU - KARVINÁ Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. Pavel Bulíř Ph.D.

Hana Holešová

Lednice 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza současného stavu silničních stromořadí vybraného okresu - Karviná vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne Podpis diplomata

Poděkování Děkuji všem, co mi byli ochotní pomoci při vypracování mé bakalářské práce. Především děkuji vedoucímu práce Ing. Pavlu Bulířovi Ph.D., dále panu Ing. Davidu Mlčochovi spolupracujícímu s ŘSD v Ostravě a paní Ing. Anežce Latové za poskytnutí cenných informací a ochotu spolupráce. Dodatečný dík patří Ing. Martinu Machalovi za pomoc při řešení praktické stránky práce.

„A jako se ve městech dosahuje krásy cest krásnými stavbami, zvyšuje se venku jejich ozdobnost stromy, které zasázeny z obou jejich stran, obveselují naše duše zelení a stínem jim činí nejvyšší pohodlí.“ Andrea Palladio

OBSAH 1 ÚVOD .................................................................................................................. 6 2 CÍL PRÁCE .......................................................................................................... 7 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................... 8 3.1 Definice a vymezení základních pojmů ........................................................ 8 3.1.1 Vymezení pojmu alej a stromořadí ........................................................ 8 3.1.2 Další související pojmy .......................................................................... 9 3.2 Historický vývoj .......................................................................................... 11 3.3 Obecné a specifické požadavky na vlastnosti rostlin .................................. 14 3.3.1 Funkce stromořadí ................................................................................ 14 3.3.2 Všeobecné požadavky vlastností dřevin............................................... 15 3.4 Sortiment dřevin .......................................................................................... 16 3.4.1 Výběr „planých“ dřevin........................................................................ 16 3.4.2 Výběr ovocných dřevin ........................................................................ 18 3.5 Zakládání, péče, údržba ............................................................................... 21 3.5.1 Problematika projektování ................................................................... 21 3.5.2 Zakládání .............................................................................................. 24 3.6 Legislativa současná a v historii .................................................................. 26 3.6.1 Legislativa do 90. let 20. století ........................................................... 26 3.6.2 Aktuální zákony ................................................................................... 28 3.6.3 Kácení, náhradní výsadby .................................................................... 30 3.6.4 Ochrana ................................................................................................ 31 3.7 Podpora, dotace ........................................................................................... 32 3.7.1 Neziskové organizace v kraji ............................................................... 34 3.8 Stromořadí a střety zájmů............................................................................ 35 3.9 Charakteristika okresu Karviná ................................................................... 37 3.9.1 Přírodní poměry .................................................................................... 37 4

3.9.2 Vývoj území ......................................................................................... 37 4 METODIKA ....................................................................................................... 39 4.1 Hodnocení dendrologického potenciálu ...................................................... 41 5 VÝSLEDKY PRÁCE......................................................................................... 43 5.1 Silnice I. třídy .............................................................................................. 43 5.2 Silnice II. třídy ............................................................................................. 46 5.3 Silnice III. třídy ........................................................................................... 49 5.4 Porovnání jednotlivých silničních kategorií ................................................ 52 5.5 Porovnání s dalšími zmapovanými okresy .................................................. 56 5.6 Výsledky dendrologického průzkumu......................................................... 59 5.6.1 Silnice I. třídy ....................................................................................... 59 5.6.2 Silnice II. třídy ...................................................................................... 62 5.6.3 Silnice III. třídy .................................................................................... 65 5.7 Ostatní stromořadí ....................................................................................... 67 6 DISKUZE ........................................................................................................... 69 6.1 Teoretická část ............................................................................................. 69 6.2 Praktická část ............................................................................................... 70 7 ZÁVĚR ............................................................................................................... 72 8 RESUME ............................................................................................................ 73 9 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................. 74 10 PŘÍLOHY V TEXTOVÉ ČÁSTI ..................................................................... 81 10.1 Seznam grafů ............................................................................................. 81 10.2 Seznam obrázků ........................................................................................ 82 10.3 Seznam tabulek.......................................................................................... 82 10.4 Seznam použitých zkratek ......................................................................... 83 11 PŘÍLOHY ......................................................................................................... 84

5

1 ÚVOD Aleje a stromořadí již po staletí bdí, jako ochránci na naších cestách. Dbají na to, aby nás nespálilo slunce, starají se, abychom na cestě neměli hlad, či usnadňují orientaci poutníkům v krajině. Okolnímu prostoru dodávají na specifičnosti a identitě. Při pohledu z povzdálí, kvetoucí stromy vypadají, jako korálky navlečené na niti krajiny. Tento pohled je pro mnohé z nás součástí té nejdůvěrněji známé krajiny. Krajiny našeho domova. Tady bychom nejraději od svého dětství nic neměnili, chceme ji uchovat provždy, jako něco nepomíjivého a krásného, kam se můžeme stále vracet. Nesmíme však zapomínat, že i stromy stárnou a nároky na využívání krajiny se mění. Cesty se stávají frekventovanější, je potřeba je rozšiřovat či postavit na jiném místě. A tak aleje a stromořadí začaly pomalu nenápadně mizet z naší krajiny. Stromy podél silnic již neplní ty stejné funkce, jako před dvě stě lety a v dnešní hektické době se nám staly spíše na obtíž. Bude se však jednou, kam vracet? Budou mít příští generace představu o vůni lip podél cest? Stromořadí podél silnic přichází do stádia rozpadu a je třeba provést jejich obnovu. Nastává tedy doba, kdy je třeba skloubit požadavky na tyto vegetační prvky a zároveň zachovat tvář naší krajiny. Je třeba se uchýlit k inovativním řešením, ve kterých nezatratíme minulost a moudrost svých předků.

6

2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zorientovat se v problematice silničních stromořadí. Prostudování dostupné literatury, uvědomit si historický význam stromořadí, jejich přínos a hodnotu pro českou krajinu, legislativní problematiku a současný vývoj tohoto fenoménu. Jaké jsou aktuální požadavky na stromořadí podél silnic nacházejících se v extravilánu, a jakým trendem se situace momentálně ubírá. Prozkoumat dotační možnosti a současné normy v zakládání, údržbě a ochraně stromořadí. Zda je postupováno správně, jaké problémy stromořadí postihují. Získané informace konfrontovat se zjištěným stavem v mapovaném okrese a vyzdvihnout jeho specifika. Pro terénní mapování si vytvořit metodiku posuzování aktuálního stavu stromořadí na silnicích I. – III. třídy. A vybraná tři stromořadí pak podobněji prozkoumat v rámci dendrologického průzkumu. Na závěr ze získaných terénních informací vypracovat mapu, která bude graficky zachycovat aktuální stav okresu Karviná.

7

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 DEFINICE A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 3.1.1

Vymezení pojmu alej a stromořadí „Slovo alej (Allee) pochází z francouzského slova „aller“ (ambulare z lat. –

procházet se). V tomto smyslu je alej chodbou, stezkou, procházkovou cestou v zahradě i mimo ni.“ (Borský, 2010) Zahradnický slovník naučný Stromořadí je označení pro alej, tj. doprovodnou výsadbu navazující svým pojetím a uspořádáním na určitý typ komunikace nebo jiný liniový, nejčastěji technický prvek. V tomto smyslu představuje stromořadí zpravidla alej jednořadou. Alej je liniově uspořádaná, většinou stromová vegetace. Zpravidla vždy má doprovodný charakter (tj. doplňují některé, nejčastěji technické prvky v území – komunikace, vodoteče, hranice pozemků apod.) (Mareček, 1994; Mareček, 2001)

ČSN 83 9001 Stromořadí je liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, obvykle v pravidelných rozestupech; často tvoří doprovod liniového prvku nebo stavby (vodoteče, komunikace, oplocení nebo hranice pozemku) Alej je dvou a víceřadé stromořadí podél pozemní komunikace. Alej je vyšší formou stromořadí, alej lemuje pozemní komunikaci oboustranně. (ČSN 83 9001, 1999)

Naučný slovník zemědělský Stromořadí (Allee, alley, avenue), též alej, je název pro stromy vysázené v řadě podél domů, silnic a cest nebo podél vodních toků. Podle počtu řad je stromořadí jednoduché, dvojité, trojité nebo čtverné. Alejové pásy jsou dvojité, nejčastěji lipové, jírovcové nebo topolové řady stromů zřizované obvykle podél komunikací. Slouží též v méně ohrožených polohách jako ochranné lesní pásy proti vysušujícím účinkům. (Stehlík, 1966; Stehlík 1984)

Terminologický slovník Stromořadí jsou stromy vysázené v řadě, například podél cesty, dvě rovnoběžné řady tvoří alej, někdy i zdvojenou

8

Alej je původně chodba, ulice, cesta lemovaná dvěma nebo více řadami stromů (Pacáková – Hošťálková, 1999) Alej platí pro oboustrannou výsadbu (která bývá někdy podrobněji vymezována pouze na přímou trasu, či jednotu druhu, stáří a projevu). Název alejí je odvozen od francouzského: aller - jíti, od toho pak allée - cesta. Stromořadí platí pro jednoduchou, případně i přerušovanou, nesouvislou řadu stromů. (Esterka, 2010)

3.1.2

Další související pojmy Extravilán je souhrnné označení pro nezastavěnou část obce, resp. nezastavěnou

část jejího katastrálního území. Do extravilánu se většinou počítají i osamělé budovy mimo intravilán. Extravilán obvykle vytváří souvislý pás kolem intravilánu a bývá také plošně větší. Vnější hranicí extravilánu bývá katastrální hranice dané obce. (Wikipedie, 2001) Zákon o pozemních komunikacích.13/1997 Sb. Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly. Dálnice se značí velkým písmenem „D“ a číslicí od 1 do 99. Silnice I. třídy je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu. Jsou značeny číslicí od 1 do 99. Silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy, označují se číslicí od 101 do 999. Silnice III. třídy je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace, označují se jen v evidenci čtyř- až pětimístnými číslicemi podle nejbližší silnice I. nebo II. třídy Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby komunikace, jen tehdy pokud náleží vlastníkovi komunikací Dřeviny rostoucí mimo les jsou všechny dřeviny rostoucí mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa. Jsou chráněny před poškozováním a ničením bez ohledu na jejich

9

druh a původ. Jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny. (Ministerstvo životního prostředí, 2008)

ČSN 83 900, 1999 Krajinný ráz je přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti Liniová zeleň je zeleň doprovázející liniové stavby (např. zeleň železničních tratí, silniční zeleň, uliční zeleň) a přírodní nebo umělé vodoteče a vodní nádrže Rozestup je vzdálenost mezi rostlinami vysázenými v řadě Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu určitého území Rekultivace je proces, který usiluje o obnovení biologických funkcí v krajině, uvedení postiženého území do takového stavu, aby mohlo fungovat jako soběstačný ekosystém. (OKD a.s., 2010)

10

3.2 HISTORICKÝ VÝVOJ Historie stromořadí se začíná nenápadně psát se vznikem prvních pěšin vyšlapaných zvěří a člověkem, které jsou dráhami přirozeného pohybu v krajině, vedoucí za vodou a za potravou. „S rozvojem výroby a směnou výrobků, vznikají uvědoměle další pěšiny. S postupující domestikací dochází k usnadnění navazování obchodních spojení. Již v raném stádiu narůstají obchodní styky Čech s okolními zeměmi a vytváří se relativně hustý systém dálkových komunikací nazývaných „zemské stezky“.“ (Bulíř, 1988) V průběhu středověké kolonizace dochází k osídlování oblasti vrchovin a pohraničních hor a zkulturňování krajiny se stává stále výraznější. (Vysloužil, 2007) „Z počátku cesty byly jen úzké lesní průseky zarůstající vegetací. Široké tak, že se sotva sobě vyhnuli dva jezdci na koních, hustá vegetace nahrávala tehdejším zbojníkům. Proto bylo třeba začít s odstraňováním překážek (kamení, stromů, křovin), to se nazývalo staročesky cěstění, tj. čištění, které dalo vzniknout později slovu cesta.“ (Bulíř, 1988) Ve 14. století se země nachází v hospodářském rozkvětu. Karel IV., který od mládí trávil mnoho času na cestách, znal dobře systém cest i jejich důležitý vojenský a komunikační význam. Inicioval zakládání širokých dostatečně „silných“ cest se zpevněným povrchem šíře kolem 5 m, odtud tedy vznikl název silnice. Na těchto silnicích se mohly sobě vyhnout dva formanské vozy. (Vysloužil, 2007) Některé historické prameny z této doby zmiňují výsadby stromů kolem cest, ty však měly k alejím a stromořadím v našem pojetí ještě daleko. Hrušková (2012) se zmiňuje, „stromy plnily funkce ukazatelů u křižovatek a důležitých odboček, kde nebyly pokáceny.“ „Z bezpečnostních důvodů byly odstraňovány dřeviny podél cest na vzdálenost dvě stě sáhů, tedy přibližně dnešních sto metrů, aby se lapkové neměli, kde skrývat.“ (Vysloužil, 2007) V období husitských válek došlo k převratu, úpadku obchodu, stavu cest a jejich bezpečnosti. Situace se po celé 15. století výrazně nezměnila.(Bulíř, 1988) „Až druhá polovina 16. století přináší změny a znovuoživení krajiny. Šlechta se postupně stěhuje do pohodlnějších zámeckých budov. Ve snaze zkrášlit okolí svých sídel jsou zakládány obory a bažantnice. Ty jsou propojovány alejemi stromů, aleje jsou vedeny také uvnitř bažantnic, či jako součást zahradní kompozice.“ (Estreka, 2010) Za první vlaštovku lze

11

považovat lipovou alej navrženou italskými architekty pro Rudolfa II. Ta měla funkci spojnice mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. (Hendrych, 2008) Zlatým věkem alejí se stalo až Baroko. Tento umělecký sloh vtiskl českým zemím nezaměnitelný charakter. „Ve druhé polovině 17. století, vzrostla moc církve a barokní sloh ovládající Evropu se dostal i do Českých zemí. Alejemi doprovázené příjezdové cesty k zámkům, pánským sídlům a k větším usedlostem dodávaly sídlům důstojnosti a velkoleposti. Také „církevní krajinářství“ spoluvytvářelo barokní a pozdější klasicistní krajinu množstvím poutních míst s kostely, kaplemi a křížovými cestami situovanými na vyvýšených místech a zvýrazněnými liniemi alejí. Propracovaný systém cestní sítě s alejemi a stromořadími propojoval jednotlivé vesnice i usedlosti a zajišťoval dostupnost mlýnů, kováren, bělidel či valch. Vesnice i jednotlivá stavení spojená cestami lemovanými alejemi doslova srůstaly s krajinou a staly se součástí jejího rázu.“ (Vysloužil, 2007) V roce 1632 byla propojena čtyřřadou lipovou alejí lodžie a libosad ve Valdicích u Jičína s jičínským zámkem. Ta je považovaná za jednu z prvních alejí, co vstoupila volně do krajiny. Lodžie s libosadem byla budována jako součást velkorysé barokní krajinářské kompozice pro Albrechta z Valdštejna. Za stejným krajinářským účelem byla v roce 1650 vysázena alej spojující Lichtenštejnská sídla Valtice s Lednicí. Slibný rozvoj však zastavilo období třicetileté války, které mimo útrapy obyvatelstva znamenalo opětovné vylidnění a devastaci krajiny. (Vysloužil, 2007; Esterka, 2010) Původně byly aleje jen estetickou záležitostí, kompozičním prvkem, který se součástí rozsáhlých kompozic dostal do krajiny. Během vlády Marie Terezie však dostal pragmatickou a strategickou úlohu. Byla uložena povinnost vysazování stromů z důvodů

hospodářských

(dřevo),

estetických,

orientačních

i

bezpečnostních.

Tereziánská a josefínská doba položila základy plánovité výstavbě silnic a vlastně tím i rozsáhlým cílevědomým výsadbám stromů kolem nich. Mnohé dřeviny se staly typickými pro celé oblasti jako např. lípy v Čechách, jeřábové aleje na Českomoravské vysočině, topolové aleje na jižní Moravě. (Bulíř, 1988) „Koncem 18. a začátkem 19. Století přichází do našich zemí nový styl krajinářské tvorby původem z Anglie jako reakce na formální zahrady odcizené přírodě. Alej zůstává jako prvek přírodně krajinářských úprav a používá se i nadále.“ (Vysloužil 2007) „Novým prvkem v krajině se stává rychle rostoucí pyramidální topol černý vysazovaný podél silnic v době Napoleonova tažení Evropou. Jeho nezvyklý tvar a výška usnadňující orientaci v krajině z něj činí velmi oblíbenou dřevinou pro aleje a stromořadí i v pozdějším období. Uvádí se, že na konci 18. století rostlo podél 12

tehdejších erárních silnic právě nejvíce topolů, pak bříz, třešní, višní, ořešáků a švestek. Výsadba ovocných stromů u silnic prožívala v 19. století konjunkturu, zatím co aleje v krajině z období baroka zestárly, některé byly obnoveny nebo zlikvidovány, jiné ustoupily úpravám silnic.“ (Bulíř 1988) „Důležitým mezníkem ve vývoji silnic byl vynález automobilu roku 1886. S jeho nástupem se začaly měnit názory na konstrukci, šířku vozovky, bezpečnostní a dopravní zařízení, trasování, ale i výsadbu. Slibný rozvoj však přerušila první světová válka. Stav silnic se zhoršil a péče o aleje byla mizivá. Situaci komplikovala počínající elektrifikace země, při které byly „mrzačeny“ celé aleje. Hromadné kácení stromů v okolí zemědělských pozemků měla na „svědomí“ také pozemková reforma první republiky.“ (Bulíř, 1988) Rejzek (1957) se zmiňuje o použití parních oraček pro hlubokou orbu. „Aby bylo možné s nimi pracovat, bylo třeba vykácet stromy mezi hony velkostatků, na obecních cestách i na silnicích. Kácelo se v celých stromořadích.“ „Špatný stav silnic a stoupající počet automobilů vedl k rozhodnutí zřízení státního silničního fondu, z něhož se poskytovaly finanční prostředky nejenom na úpravu silnic, ale i na výsadby ovocných stromů. Ty se však prováděly jednotně a na krajnici komunikací.“ (Bulíř, 1988) „V roce 1949 stát převzal do své správy silnice s veškerým příslušenstvím, tedy i se silničním stromovím. Začala být preferována výsadba ovocných stromů. Sázely se všude, bez ohledu na půdní a klimatické podmínky. Po zestátnění silnic se správa silnic stala jedním z největších pěstitelů ovoce v republice. Utržené peníze z prodeje ovoce byly zpětně vkládány do oprav a údržby komunikací. Byly vypracovány dlouhodobé plány výsadeb, zakládaly se školky stromů. Od roku 1984 je nařízeno, aby na silničních pomocných pozemcích byla k místním podmínkám pěstována vhodná silniční zeleň. Výsadba a druh silniční zeleně má být používána s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zákon ponechává na úvaze silničním správním orgánům, jaká silniční zeleň bude pěstována.“ (Bulíř, 1988) „V posledních 20 letech se zvýšily nároky na využívání krajiny. Tato společenská potřeba na dopravní infrastrukturu a kapacitu silniční dopravy především během posledního desetiletí vyostřila střet zájmu o silniční stromořadí. Aleje nejsou nadále obnovovány, ale dochází také k masivnímu kácení na základě požadavků bezpečnosti silničního provozu.“ (Švédová, 2010)

13

3.3 OBECNÉ A SPECIFICKÉ POŽADAVKY NA VLASTNOSTI ROSTLIN 3.3.1

Funkce stromořadí Během staletí se funkce stromořadí v krajině naprosto změnila. A dnes jsou na

tento vegetační prvek kladny jiné nároky než třeba v době baroka. Dříve zaujímala stromořadí v krajině architektonickou i estetickou funkci. Aleje byly jistým symbolem hierarchie společnosti a tím i cest, také zosobňovali symbol víry. Dle Cílka v dokumentárním filmu (2011): Stromy propojovaly nebe se zemí a navozovaly v člověku pocit ochrany. Aleje zpřístupnily krajinu a vtiskly jí jakýsi znak obydlenosti. Zahradní architektura si pomocí alejí z krajiny udělala druhou zahradu. Stromy byly nástrojem, umocňovaly propojení krajiny se zahradou či duchovní stavbou. Aleje krajinu rozčleňovaly, vytvářely linie a rozhraní těchto ploch, daly ji rytmus, strhly na sebe pozornost, pohledově uzavíraly cesty před okolní krajinou, zvýrazňovaly je tak, že byly viditelné z velké vzdálenosti, avšak zároveň umožňovaly pohled do krajiny. Svou existencí krajinu zpřehlednily. Staly se významným kompozičním prvkem obrazu krajiny. (Lokoč, 2010) Další dřívější funkcí bylo plnění vojenských požadavků. Snadná orientace v krajině, stín šetřící vojsko i koně, možnost se po cestě občerstvit ovocem. Strategickou funkci zaujímala stromořadí ještě ve 20. století, kdy ovocná stromořadí sloužila jako extenzivní sady, jednalo se o plán hospodářský. „Tehdy pro samotnou produkci silnice znamenala jednoduchý přístup mechanizace k jednotlivým stromům, usnadňovala tak práci.“ (Chaloupka, 2008) V té době, také mnohdy přebraly nechtěně funkci jediných biokoridorů v krajině. Stromořadí jsou interakčními prvky systému ekologické stability v krajině. A jednotlivé stromy slouží jako biotopy pro drobné živočichy. Svou dopravně-bezpečnostní funkcí slouží řidičům v orientaci při snížené viditelnosti za tmy či mlhy. Působí jako psychologická brzda, která přiměje řidiče při průjezdu alejí zpomalit. Toto působení lze využít k usměrňování řidičů na kritických místech, jako jsou vjezdy do obcí. Stromy poskytují na cestách stín a ochlazují vzduch, vytváří ochranu při tvorbě závějí či silných poryvech větru. Stromořadí si ve svém prostoru utváří mikroklima, to může zmírňovat tvorbu námrazy na vozovce. „V alejích je teplota vzduchu chladnější o 0,2 -0,4 °C a vzdušná vlhkost se pohybuje mezi 18 až 20 14

% výše než v okolí.“ (Peníška, 1993) Stromy mohou také částečně působit jako větrolamy a snižovat větrnou erozi na zemědělské půdě. Pro dnešní dobu je významná funkce hygienická, kdy koruny stromů zachycují prachové částice a snižují exhalace, rovněž působí jako zvuková bariéra. Dnes plní podél cest mimo jiné funkci izolační zeleně. Z technického hlediska stromy zpevňují příkopy a pomocné silniční pozemky a zabraňují tak erozi svahů. (Bulíř, 1988; Esterka, 2010) Aleje a stromořadí jsou tedy polyfunkčními prvky, které nezávisle na člověku ovlivňují prostředí mnoha účinky. (Bulíř, 1988) •

Dle Bulíře (1988) lze rozdělit funkce silniční vegetace tematicky: Stavebně technická funkce Dopravně technická funkce Funkce bezpečnosti dopravy Hygienická funkce Krajinářsko-estetická funkce Biologická funkce

3.3.2

Všeobecné požadavky vlastností dřevin Dřeviny, které se vysazují jako silniční stromořadí podél komunikací I. - III. třídy,

by měly svými vlastnostmi splňovat stanovištní podmínky, požadavky pro prostorové uspořádání a kompoziční vlastnosti, ale také požadavky splňující zachování krajinného rázu. Při projektování a volbě silničního stromořadí je třeba se zaměřit na několik faktorů, dle kterých bude přizpůsobena volba vhodného sortimentu dřevin. Prvním kritériem jsou klimatické podmínky, ideální je použití domácích (autochtonních) dřevin nejlépe přizpůsobených místnímu prostředí, náhrada dřevinami nepůvodními je dle Ministerstva životního prostředí nežádoucí. Dále je rozhodující odolnost dřevin vůči zátěžím stanoviště, kterými jsou převážně extrémní podmínky a antropogenní vlivy. Tady řadíme hlavně odolnost proti působení kuchyňských solí, změně půdního pH, nedostatku živin, změně vodního režimu, zhutnění půdy, vysokým letním teplotám, dalšími stresovými faktory mohou být mechanické poškození kořenů či poškozením dřevin zemědělskými postřiky. Co se týče nadzemní části, ta trpí nejvíce exhalacemi, prašností či poškozením větví buďto zemědělskou technikou nebo dopravou či poškození kmene při sekání trávy na 15

silničních pozemcích. Dřevina by měla mít dobré regenerační schopnosti či dobře snášet řez. (Pejchal, 2010) Dále dostatečná odolnost vůči chorobám a škůdcům se také u této zeleně cení, je třeba předcházet šíření do zemědělských kultur. U ovocných dřevin jsou hrozbou virová onemocnění a jejich rozšíření do intenzivních sadů či zahrad. Dřeviny by také neměly být příliš přitažlivé pro místní zvěř.

Kompoziční vlastnosti Stromořadí je vegetační prvek, který by měl na svém stanovišti být nějakou dobu zachován, proto přihlížíme k dlouhověkosti jednotlivých druhů, rychlosti růstu, křehkosti dřeva, velikosti dřevin, tvaru a rozkladitosti koruny – která může být předmětem problému. U ovocných dřevin může být problém s padajícími plody na vozovku. Všeobecně rozkladitá koruna může překážet v provozu a také stínit zemědělské kultuře. Dřeviny by také neměly mít příliš silnou kořenovou výmladnost či u ovocných dřevin bujnější podnož. Topková (2011) uvádí čtyři nejdůležitější kritéria, na základě kterých můžeme vybírat taxony pro doprovodnou vegetaci: třída a druh komunikace a její úsek, funkční kritéria, prostorová kritéria a ekologicko pěstitelské vlastnosti dřevin.

3.4 SORTIMENT DŘEVIN „Volba druhů vysazovaných stromů podél cest vycházela z místních půdních a klimatických podmínek dané oblasti, tak i módních, architektonických, duchovních a hospodařsko-politických trendů doby. Svého času jste mohli narazit na stromořadí s druhy, jako jsou duby, jilmy, javory, lípy, jasany, buky, habry, topoly, tisy, břízy, hlohy, kaštany, modříny, borovice, smrky, jalovce, ořešáky, moruše, platany, akáty a ovocné druhy. Tomu byla přizpůsobena technologie výsadby i následná péče.“ (Grulich, 2007) 3.4.1

Výběr „planých“ dřevin V dnešní době jde poetika kvetoucích jabloní stranou a trend se ohlíží hlavně na

strohou funkčnost listnatých dřevin. Jedná se o nenáročné autochtonní dřeviny se schopností snášet ztížené životní podmínky na silničních pozemcích.

16

Ministerstvo dopravy (2004) doporučuje tento sortiment dřevin: Acer platanoides L. (I-III.),

Ac. pseudoplatanus L. (II-IV.), Betula pendula

Ehrhart (I-IV.), Fagus sylvatica L. (II-V.), Fraxinus excelsior L. (I-IV.), Populus alba (I-II.), P. canescens (I-III.), P. nigra L. (I-II.), P. nigra var. Italica Koehne (I-II.), P. tremula L. (I-IV.), Quercus petrea Liebl. (I-III.), Q. robur L. (I-IV.), Sorbus aria Crantz. (I-IV.), S. aucuparia L. (II-IV.), S. torminalis Crantz. (I-III.), Tilia cordata Mill. (I-IV.), Tilia platyphyllos Scop. (I-III.)

Dřeviny jsou doplněny římskou číslicí o vhodné oblasti a zemědělské výrobní typy, ve kterých je doporučeno jednotlivé druhy vysazovat. Pro klasifikaci byla použita „Rajonizace okrasných dřevin ČSR“ (Kavka, 1995) Sortiment lze doplnit o dřeviny k účelovým, či turistickým trasám např. Aesculus hippocastanum L., Carpinus betulus L., Platanus acerifolia Willd., Salix alba L. Acer platanoides je citlivý na pohyb hladiny spodní vody, Aesculus hippocastanum je citlivý na zasolení, větve jsou ve stáří křehké. Carpinus betulus je rovněž citlivý na zasolení a zhutnění půdy. Fagus sylvatica je citlivý na exhalace. Starší stromy druhu Populus nigra var. Italica, které prošly pozdními mrazy, trpí hnědým mízotokem a dřevokaznými houbami, v koruně se projevují zlomy. Po uvolnění ze zápoje nejsou dřeviny schopné regenerace. Rozdělení dřeviny dle zasolení (Gregorová, 2006): Stromy citlivé vůči soli v přímém kontaktu: Carpinus betulus, Fagus sp., Malus sp., Quercus palustris, Q. rubur, Sorbus aria, Sorbus aucuparia,Tilia cordata, Tilia euchlora Stromy odolné vůči soli v přímém kontaktu: Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Aesculus hippocastanum, Fraxinus excelsior, Populus alba, Populus nigra, Robinia pseudoacacia, Tilia platyphyllos Stromy náchylné na zasolení půdy: Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Carpinus betulus, Fagus sp., Prunus avium, Sorbus aucuparia, Tilia sp. Stromy odolné vůči zasolení půdy: Aesculus hippocastanum, Ailanhtus altissima, Betula pendula, Populus alba, P. canescens, Quercus rubur, Robinia sp.

17

Ing. Latová (2013) doporučuje dřeviny pro okres Karviná: Acer platanoides, Ac.pseudoplatanus, Betula pendula, Betula pendula, Fraxinus excelsior, Populus alba, P. nigra 3.4.2

Výběr ovocných dřevin Při volbě ovocných dřevin je třeba zohlednit nároky jednotlivých ovocných druhů

na stanoviště. K určování vhodnosti druhu pro danou oblast lze použít zemědělskou rajonizaci, kde pro každý druh byly navrženy 4 zóny vhodnosti. „Rajonizace, jedná se o soubor písemných a mapových materiálů, které obsahují údaje o vhodnosti použití dřevin na určitá stanoviště.“ (Vachůnová, 2008) Ovocné dřeviny jsou specifické svou náročností na prostředí vlivem plodnosti, která je vysiluje. Což vede k náročnějším požadavkům na stanoviště a pravidelnost údržby. Dochází k rychlejšímu stárnutí větví, přerůstání novými, zahušťování koruny a k postupnému odumírání zastíněných částí. Důležitý je proto vhodný výběr nejen druhu, ale hlavně odrůdy. Jedním ze zásadních pilířů je také volba podnože, ta rozhoduje o použitelnosti výpěstků v určitém prostředí. Mezi rozhodující vlastnosti pak patří charakter růstu odrůdy, tvar a velikost koruny. Rezistence vůči chorobám, škůdcům, nároky na výživu a teplotu, mrazuvzdornost, doba zrání a opylovací poměry. Jako doplňující vlastnost lze použít podzimní zabarvení listů. (Chaloupka, 2008) Jabloň – Malus Mill. „Přednosti stromu pro použití v alejích: atraktivní květ, různá doba zrání plodů, po opadu listů plody setrvávají v koruně, velká proměnlivost stromů během ročních období, obživa pro turisty a živočichy, z ovocných druhů jsou nejplastičtější ke klimatickým a půdním podmínkám, generativní podnože nepodrůstají, rány po řezu se dobře hojí Nevýhody: pokud jsou stromy blízko vozovky, dochází k jejímu znečištění, k silnici mohou přitahovat živočichy, na podzim listy se moc nezabarvují, koruna je náročná na řez, pro opylení je zapotřebí více odrůd, citlivost na poškozování mladých výsadeb zvěří.“ (Chaloupka, 2008) Okres Karviná spadá do rajonizační zóny III. Dle rajonizace a habitu lze v okrese zvolit tyto odrůdy: Boikovo, Landsberská reneta, Matčino, Strýmka, Parména zlatá zimní

18

Do oblastí s jinou rajonizací lze zvolit druhy: Panenské české, Baumannova reneta, Croncelske, Gdánský hranáč, Hamersteinovo, Harbertova reneta, Ontario, Panenské české, Parkerovo, Kožena reneta zimní Hrušeň – Pyrus L. „Přednosti stromu pro použití v alejích: Stromy nepodrůstají, vhodný habitus, v pozdějším věku nenáročnost na řez, dobrá regenerace po poškození (mráz, mechanické poškození), dřevina na podzim barví listy, dobře snáší znečištěné ovzduší oxidy síry a zasolení, během roku velká proměnlivost Nevýhody: Dřeviny nelze použít do všech oblastí, padající plody“ (Chaloupka, 2008) Okres Karviná spadá do rajonizace v okolí řek IV.(naprosto nevhodná vzhledem k vysoké spodní vodě), mimo oblast řek do oblasti III. Dle rajonizace a habitu lze v okrese zvolit tyto odrůdy: Charneuská, Konference, Merodova, Pařížanka, Salisburyova, Špinka a Thirriotova. Do oblastí s jinou rajonizací lze zvolit ještě tyto druhy: Avranšská, Dielova, Dvorní, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Pastornice Pastornice má výhodu, že její plody dokáží držet dlouho na větvích. Slivoně – Prunus domestica L. „Přednosti pro použití v alejích: malé koruny, tvrdé dřevo, stromy se prakticky nevyvracejí ani nerozlamuji, jsou využitelné do vlhčích poloh a těžších půd, plody zůstávají v koruně do zimy, drobnější ovoce neohrožuje tak provoz na silnicích, v podstatě slivoně nevyžadují řez, s výjimkou citlivých odrůd stromy nenamrzají ve dřevě ani květech Nevýhody: stromy silně podrůstají, šíření šarky, na podzim stromy nebarví listy“ (Chaloupka, 2008) Okres Karviná je oblastí rajonizace III., jak zde tak ve zbytku republiky lze použít odrůdu Švestka domácí či Wangenhaimova. Je zde však riziko šarky. Dnes nově vyšlechtěné rezistentní odrůdy nejsou ještě habituelně dostatečně vyzkoušené. Třešeň – Prunus avium L. „Předností stromů pro použití do alejí: při použití podnoží ptáčnice a mahalebka stromy nepodrůstají, nevyžadují příliš mnoho řezu, vhodný tvar koruny, malé plody

19

neohrožující provoz, celoročně proměnlivý vzhled, na podzim se zabarvuje, netrpí závažnými chorobami. Nevýhody: v nevhodných polohách dochází k namrzání květů a dřeva, komplikovanější opylovací poměry, příliš nesnáší řez a zasolení“ (Chaloupka, 2008) Okres Karviná spadá do rajonizační zóny III. Dle rajonizace a habitu lze v okrese zvolit tyto odrůdy: Kaštánka, Napoleonova chrupka, Hedelfingenská, Do oblastí s jinou rajonizací lze zvolit ještě tyto druhy: Libějovická raná, Thurntaxis, Rychlice německá Višeň – Prunus cerasus L. „Předností stromům pro použití do alejí: kompaktní koruny neohrožující dopravu, snáší horší klimatické podmínky Nevýhody: vlivem houbových chorob předčasný opad listí, při požití semenáčů či pravokořenných dřevin silná výmladnost“ (Chaloupka, 2008) Okres Karviná spadá do rajonizační zóny III. Dle rajonizace a habitu lze v okrese zvolit tyto odrůdy: Sladkovišeň raná, Vackova, Morela stinná Do oblastí s jinou rajonizací lze zvolit ještě tyto druhy: Ostheimská višeň Ořešák - Juglans regia L. „Předností stromům pro použití do alejí: nenáročný na údržbu, elegantní habitus, barví listy na podzim, potrava pro přezimující živočichy Nevýhody: citlivost na mráz, listí může způsobovat na vozovce nepříjemnosti“ (Chaloupka, 2008) Dle rajonizace spadá Kravinský okres do IV. zóny. Jedná se tedy o nejméně vhodnou oblast. Do oblastí s jinou rajonizací lze zvolit ještě tyto druhy: Juglans regia var. Serotina, Juglans regia var. Noix de la Sain-Jean Jeřáb obecný – Sorbus aucuparia L. Je považován za nenáročnou, průkopnickou dřevinu, vhodnou do alejí ve vyšších polohách nad 600 m n. m. Do vhodných oblastí lze použít: Sorbus aucuparia var. Dulcis

20

3.5 ZAKLÁDÁNÍ, PÉČE, ÚDRŽBA 3.5.1

Problematika projektování Před samotným zakládáním stromořadí je třeba se zaměřit na problematiku

projektování, kde se střetáváme hned s několika problémy, které mohou brzdit možnost navrátit stromořadí do české krajiny a zároveň vyhovět dnešní době a jejím požadavkům na stromořadí a aleje podél pozemních komunikací tak, aby nebyly pevnou překážkou. Vzdálenost Vzdálenost vysázených stromů od okraje vozovky, hraje významnou roli v „životnosti“ stromořadí a alejí. Se zvýšenou automobilizací, se staly blízko vysázené stromy zásadním problémem při zajištění bezpečnosti dopravy i pro samotnou životnost stromu. Stromy rostoucí na krajnici, čekají jen na dobu jejich odstranění. Avšak ani stromy vysázené za příkopem, jak dokazují studie, stále nic neřeší a jsou považovány za pevnou překážku silničního provozu. Jak dokládá rakouská studie zkoumající vliv stromů na dopravní nehody. „Bylo zjištěno, že míra nehodovosti je stejně vysoká u alejí s boční vzdáleností více než 2 m od krajnice jako u silnice bez aleje. V případě menšího bočního odstupu nehodovost narůstá.“ (Centrum dopravního výzkumu, 2007) •

V Dolním Sasku je stanovena minimální vzdálenost od krajnice je pro novou výstavbu 3,0 m. Dále je upřesněná vzdálenost stromů mezi sebou, kdy se doporučuje 20 m mimo obce a 8 až 12 v obcích.

•

Obecně se však v Německu doporučuje vzdálenost 5,0 m bez pevných překážek, pro nové stavby či přestavby nejlépe 7,0 m. (Centrum dopravního výzkumu, 2007)

Byla doporučena i vzdálenost stromů mezi sebou. Z bezpečnostního pohledu jsou nejvýhodnější větší rozestupy stromů mezi sebou (optimum 35-40 m). Tím však zaniká myšlenka celistvé aleje či aleje vůbec, nakonec se tedy doporučuje s ohledem na typ stromu vzdálenost do 25 m. Kompromisním řešením by byla výsadba jednořadých stromořadí. (Centrum dopravního výzkumu, 2007) Minimální příčné vzdálenosti kmenů stromů byla v ČSN 7361 01 platných do roku 2004 uvedena vzdálenost od hrany koruny silnice 4,5 m. Aktuálně musí být 21

vzdálenosti taková, aby strom netvořil pevnou překážku a nemuselo se instalovat svodidlo. Vzdálenost pevné překážky bez osázení svodidla je daná grafem.

Obr. č. 1 Graf pro výpočet vzdálenosti pevné překážky uváděný ČSN 7361 01

„Z grafu vyplývá, že vzdálenosti jsou určeny jinak pro silnice a jinak pro dálnice a rychlostní silnice. Např. vzdálenost kmene od okraje zpevnění je v rovině pro dálnice 10 m, pro silnice 5 m, přičemž pro silnice lze při nízké intenzitě provozu tuto vzdálenost redukovat až na 50 %.“ (Švédová, 2008) •

Pokud aleje rostoucí za příkopem se nacházejí blíže, než stanovuje norma v současném platném znění, jsou stromy ponechány na stanovišti a kácejí se obvykle v případech snížené provozní bezpečnosti. Jejich obnova je však problematická. (Švédová, 2008)

•

Další parametr je výška průjezdního profilu, ta se na silnicích pohybuje od 4,2 do 4,8 m. (Uradníček, 2012)

Vlastnictví pozemků Souvisejícím problémem je tedy nedostatečně široký pozemek, kde by mohly být stromy vysázeny v bezpečné vzdálenosti. Jak uvádí Švédová (2010) „Rovněž není správce silnic oprávněn pozemky pro výsadbu alejí vykupovat a proto není v jeho 22

možnostech aleje obnovit. Stále řada pozemků, po nichž silnice vedou, není vykoupena a nedostatek finančních prostředků výkupy velmi zpomaluje.“ Inženýrská infrastruktura Dalším omezením v projekci a zakládání výsadby je podzemní vedení inženýrských sítí, které je často taženo souběžně s komunikací. Stromy nelze vysazovat v jejich ochranných pásmech. Svá ochranná pásma má i nadzemního vedení elektřiny, ve kterých je zakázáno nechávat růst dřeviny nad výšku 3 metry. (Esterka, 2010)

Možná opatření Různé zdroje navrhují opatření, která mohou zmírnit momentální situaci na silnicích, či doporučení jaké by mělo být zvoleno stanovisko do budoucna. Výchova řidičů, dopravní značení V některých německých spolkových zemích je výchova řidičů v autoškolách samozřejmostí a aleje jsou brány jako normální součást komunikace. Jedním z navrhovaných opatření je nové dopravní značení, přikazující omezení rychlosti jízdy v alejích a zákaz předjíždění. Arnikou již byla navržena značka, která by měla upozornit řidiče, že se nachází v aleji a ten by měl přizpůsobit svůj styl jízdy. Doposud však nebyla schválena a uvedena v platnost. Kromě výchovy nových řidičů se v Německu zaměřují na prevenci a osvětu, popřípadě za nevhodnou jízdu jsou řidiči pokutováni. (Esterka, 2010) Osázení svodidla Další možností je osázení silnice svodidly. To se však nedá aplikovat na všech silnicích a splňovat tak normu. Švédová (2010) uvádí, „Svodidlo má mít deformační zónu 1,10 m a jeho instalaci by se vozovka příliš zužila, nezbylo by dostatek prostoru pro obousměrný provoz.“ Nátěry kmenů, odrazky Bílé pásy jsou dobře viditelné i za šera, v noci, za špatné viditelnosti a pomáhají řidičům sledovat okraj vozovky a směr silnice. (Esterka, 2010)

„Z uvedených opatření pouze instalace svodidla zbavuje správce komunikace povinnosti strom na krajnici pokácet.“ (Švédová, 2010)

23

„Mají-li být zachovány aleje v krajině, musí být zpracována koncepce řešení. Řešením by měl být návrat zeleně všude tam, kde vždy byla – kolem místních komunikací, účelových a polních cest, na mezích, ale i u cyklistických stezek a turistických tras.“ (Švédová, 2010) Všude tam, kde na ně bylo poslední polovinu století zapomínáno. „Zde nikomu nebrání zaklenutí korun, ani uplatnění ovocných stromů.“ (Esterka, 2010) „Mohutnou výstavbou nových budov vyvstává problém zachování průchodnosti krajiny. Při řešení průchodnosti by se mělo pamatovat i na vegetační doprovod.“ (Švédová, 2010)

3.5.2

Zakládání

Typy výpěstků Pro výsadbu silničních stromořadí je třeba volit výpěstky vysokokmenných tvarů. Jedná se o tvary listnatých stromů se zapěstovaným kmenem a korunou. Výpěstky jsou mnohdy prostokořenné, se zapěstovanou korunkou ve výšce 180-200 cm. Je možné také použít výpěstky se zemním balem tzv. „Alejové stromy“. Ty se podle Estreky (2010) používají v německém regionu Güstrow. Ovocné dřeviny jsou zpravidla prostokořenné, štěpované a pěstují se jako roubovanci v koruně. (ČSN 46 4902) Období výsadby je třeba volit, dle zvoleného výpěstku. Prostokořenné dřeviny se vysazují v období vegetačního klidu, tedy od opadu listů do doby před rašením a růstem kořenů v předjaří. Nevhodná je výsadba v období mrazů a zamrzlé půdy. Všeobecně podzimní výsadba je vhodnější, neboť půda v době výsadby je stále teplá a umožňuje lepší zakořenění dřeviny s využitím zimní vláhy a snížené potřeby dodatečné zálivky. Dřeviny mají také včasnější nástup do vegetačního období. (Šimek, 2012) Dřeviny se zemním balem či kontejnerované je možné vysazovat během celé doby vegetace, až na období rašení a zamrzlé půdy. Prostokořenné dřeviny by se měly vysazovat co nejdříve po vyexpedování ze školky, je možné je založit do základky, to však může přinést jistá rizika a poškození sadby. (Šimek, 2012)

Při výsadbě stromořadí je třeba dodržovat ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství - Výsadby rostlin. Způsob, rozsah a termín prací se řídí zejména dobou výsadby, druhem rostliny a poměry na stanovišti. (Šimek, 2012)

24

Příprava stanoviště Při volbě technologie přípravy stanoviště je nejvhodnější bodová výsadba. Proto je třeba provést vytyčení vzdáleností jednotlivých dřevin, odstranění vegetační nosné vrstvy a vyhloubení jam. Esterka (2010) uvádí, že v Německu „před výsadbou aleje vždy proběhne celková rekonstrukce příkopů.“ Výsadbová jáma by měla všeobecné být 1,5násobně větší než kořenový systém či kořenový bal. A stejně hluboká, jako je výška kořenového balu u kontejnerovaných rostlin. U silně zhutněné půdy lze velikost rozšířit na 3-5násobek. Stěny jámy by měly být konické, dle stanoviště by mělo dojít k částečné či úplné výměně půdy. U půd zamokřených je třeba zajistit drenáž, naopak pro zvýšení zadržení vlhkosti v půdě lze použít rašelinu. (Šimek, 2012) Výsadba Úprava kořenové části se provádí u prostokořenných dřeviny, kdy je veden zpětný řez, tím se zakracují poraněné, suché kořeny a kořeny nižšího řádu, které by se mohly v jámě stáčet. Zároveň, pak je zakrácena nadzemní část o jednu třetinu. Aby nevznikl nepoměr mezi pozemní a nadzemná částí. U dřevin kontejnerovaných jsou odstraňovány před výsadbou kontejnery, je kontrolován stav a odstraněny rotující kořeny. Dřeviny s balem není třeba nijak upravovat či odstraňovat drátěné pletivo s jutou. Řez nadzemní části je prováděn pouze v nevyhnutelných případech. Je možné provést až rok po výsadbě, kdy odstraníme suché větve. V dalších letech se už jedná o řez výchovný. (Šimek, 2012) Výpěstek ve výsadbové jámě se umísťuje vertikálně, u stromů s obvodem kmene 200 mm, dbáme také na orientaci světových stran, které by měly být zachovány z předchozího stanoviště. Dřeviny se vysazují stejně hluboko jako ve školce. Současně při zasypávání kořenů je hutněná půda, však opatrně aby nedošlo k poškození kořenového systému a kořenového krčku. Je tak eliminováno množství vzduchových kapes, které by mohlo způsobit usychání kořenů. Po výsadbě je třeba dřeviny opatřit závlahovými mísami, aby voda mohla stékat k rostlině. A opatřit vhodným kotevním systémem. U prostokořenných dřevin, je kůl zatloukán do výsadbové jámy, před samotnou výsadbou nejméně 30 cm hluboko do nezkypřené půdy. Dřeviny kontejnerované nebo s balem jsou zajištěny třemi kůly po výsadbě. Uvázání rostliny a ukotvení nesmí způsobit žádné poranění nebo zaškrcení kůry. Úvazek musí být na kůlu zajištěn proti sklouznutí. Dále je možno použit mechanickou ochranu proti okusu zvěří. (Šimek, 2012) 25

Při výsadbě v letních měsících či u choulostivých dřevin je třeba omezit výpar pomocí přípravků či zastínění. Po výsadbě následuje zálivka. Založením však starost o stromořadí nekončí, ba naopak. Při správné péči pěstební opatření doprovázejí celou existenci dřeviny. V následujících letech je nejdůležitější pro vytvoření zajištění vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu řez výchovný. Interval jednotlivých zásahů je co dva až tři roky. Řezem postupně zvyšujeme nasazení koruny pro dosažení potřebného průjezdního profilu. Je třeba jej aplikovat do 10 - 15(20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacích. Dalšími řezy jsou pak řezy udržovací, ty se opakují v intervalech daných taxonem, účelem řezu, požadavky stanoviště a vitalitou stromu. A posléze řezy stabilizační, které snižují riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny. (Úradníček, 2012; Šimek, 2012)

3.6 LEGISLATIVA SOUČASNÁ A V HISTORII 3.6.1

Legislativa do 90. let 20. století Jedny z prvních zmínek o předpisech zasahující do vegetace kolem cest v českých

zemích pochází z roku 1361, kdy bylo v Čechách nařízeno Karlem IV. všem vrchnostem vyklestit křoviny a stromy po obou stranách zemských stezek na vzdálenost „ co by dohodil kamenem obepjatým prsty“. Ještě v 17. století byla vzdálenost vymezena slovy „ jak dalece by ranou z pistole dosáhnouti, neb vůz se šesti koňmi volně obrátiti se mohl.“ (Bulíř, 1988) S rychlým rozvojem silniční sítě byly vydávány různé zákony a právní normy. Mezi nejstarší takové normy patří nejvyšší reskript z roku 1740, 1752 a 1763 o vysazování stromů na Moravě. Posledně jmenovaný nařizoval, aby panství, města a osady ležící na silnicích vysazovali stromy. (Kubeša, 2007) Za zmínku stojí Tereziánský patent, který z roku 1752 nařizuje vysazovat stromy u všech nových silnic. Dokonce nařizuje, pokud stromy zabraňují vysychání silnice, aby byly odstraněny a minimálně ve vzdáleností 2 metrů nebyly od silnice vysázeny. (Švédová, 2010) Botanik Alexander von Humboldt, použil termín přírodní památka pro věkovité a majestátní stromy. Tento pojem byl rozšířen v roce 1900 i na aleje, parky a na stanoviště vzácných rostlin. (Reš, 2008)

26

Zemský zákon vydaný roku 1884 shrnuje a nařizuje dodržovat do té doby praktikované tereziánské předpisy. Zákon také stanovuje jak, by měly vypadat výpěstky. Musí splňovat výšku nejméně dvou metrů a být opatřeny kůlem. Ovocné dřeviny se měly vysazovat s rozestupy 6-10 metrů, plané stromy až 12 m. Kde to jen podmínky dovolovaly, bylo nařízeno sázet ovocné dřeviny. Výsadba měla být opatřena kůlem, stromy v alejích je zakázáno klestit či kácet, případní viníci měli být trestáni pokutou.

Zákon také nabádá k dohlížení okresních výborů na obce, které zákon

nedodržují. O dva roky později byl vydán řád silniční policie. Podle něj mělo být jakékoliv úmyslné poškození silnice a stromů prohlášeno za přestupek. (Kubeša, 2007) Od roku 1896 platilo pro Slezsko nařízení týkající se výsadby a péče o stromové aleje nebo řady stromů. Silniční stromy měly být vysazovány ve vzdálenosti 20 metrů od sebe. (Kubeša, 2007) „V letech 1918–1922 publikoval Rudolf Maximovič seznam významných solitérních stromů, alejí, ale i porostů a keřů hejtmanství čáslavského. Ochrana stromů v této době vycházela pouze z vůle samotných vlastníků. Od roku 1920 bylo možno k ochraně památných stromů využít takzvaného přídělového zákona.“ (Reš, 2008)

„Po první světové válce byl vydán zákon č. 438/1919 Sb., který se zabýval ve svých částech kleštěním stromů pro účely vedení elektřiny a zákon č. 22/1922, telegrafního vedení. Jedním z velkých zásahů do struktury a údržby stromořadí byla pozemková reforma, kdy po první světové válce ucelení krajinné komplexy jednotlivých panství byla roztříštěna mezi více vlastníků. Za první republiky se veškeré zásahy do stromořadí měly provádět za dozoru silničních dozorčích orgánů. Pravomoc se víceméně shodovala s nařízeními zemského zákona z roku 1884.“ (Kubeša, 2007) „Zákonem č. 147/1949 Sb., byly zestátněny veřejné silnice, sjednocuje se údržba, stát přebral do svého vlastnictví i silniční příslušenství, komunikacím byly rovněž přiděleny jednotlivé třídy. U krajských správ byla v r. 1949 zřízena samostatná funkce pomolog, který byl postaven na úroveň ostatních techniků. O rok později byla funkce přejmenována na silničního sadovníka, ten neměl pečovat pouze o ovocné dřeviny, ale o veškerou vegetaci.“ (Bulíř, 1988) „V roce 1957 byla vydána ČSN 73 6101 o projektování silnic.

Ta

nedoporučovala výsadby pravidelných stromořadí u silnic vyšších tříd, hlavně ovocných. Ustanovení této normy však nebyla respektována. Nejenže se i nadále vysazovaly aleje kolem silnic všech kategorii, ale nebyla dodržována ani nejmenší povolená vzdálenost kmene stromu od hrany koruny silnice (2,5 m).“ (Švédová, 2008) 27

Ještě zákon č. 135/1961 Sb., o provozu na pozemních komunikacích upřednostňoval výsadbu ovocných stromů. Navíc zákon umožnil odevzdání „ovocného stromoví“ do užívání státním zemědělským podnikům. Zákon také ustanovil minimální šířku pomocného pozemku na 0,6 m. (Švédová, 2008) „Novela zákona o pozemních komunikacích č. 27/1984 byla vydána v reakci na stoupající nehody na silnicích a vymezuje pojem pevná překážka, a tím se snaží minimalizovat množství překážek na silničních pozemcích. Byly stanoveny také lhůty k jejich odstranění. Mezi pevné překážky byly zařazeny rovněž stromy rostoucí ve vozovce a na krajnici silnic. Měly být káceny postupně a poslední lhůta byla do konce roku 1990. Jelikož požadavek nebyl splněn, byla další lhůta stanovena na rok 1998. Vykáceny byly stromy rostoucí ve vozovce, ale stromy rostoucí na krajnici byly vykáceny jenom částečně a v mnoha případech rostou na krajnici dodnes.“ (Švédová, 2008) „Povinnost odstranit strom jako pevnou překážku bylo v rozporu s Vyhláškou Ministerstva kultury ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanovily povinnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les a o postupu při výjimečném povolování jejich kácení. Spor se vyhrotil s přijetím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a je dodnes živý.“ (Švédová, 2008) 3.6.2

Aktuální zákony Vlastník komunikace je určen ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních

komunikacích. Každá kategorie je přidělena jinému vlastníkovi. Správci pak vykonávající jménem vlastníka údržbu a správu.

Tabulka 1 Vlastnictví komunikací dle jejich kategorií, (Esterka, 2010) Vlastník stát (Ministerstvo dopravy)

Kategorie / typ komunikace dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy silnice II. a III. třídy místní (rychlostní) komunikace silnice II. a III třídy, místní (rychlostní) komunikace účelové komunikace

kraje (dle územního obvodu) obce (dle územního obvodu) hlavní město Praha (ve svém územním obvodu) právnické a fyzické osoby, včetně obcí(dle katastru nemovitostí)

28

Tabulka 2 Správci komunikací dle jejich kategorií (Esterka, 2010) Správce Ředitelství silnic a dálnic ČR

Kategorie / typ komunikace dálnice, rychlostní silnice a silnice I. řídy silnice II. a III. třídy

krajské správy silnic (příspěvkové organizace krajů nebo obchodní organizace založené a řízené kraji) technické správy komunikací, technické služby apod. pojmenované organizace (příspěvkové organizace obcí nebo obchodní organizace jimi založené a řízené)

místní (rychlostní) komunikace

silnice II. a III. třídy, místní (rychlostní) komunikace

Technická správa komunikací hl. m. Prahy, příspěvková organizace (na území Prahy) právnické a fyzické osoby, včetně obcí (dle katastru nemovitostí)

účelové komunikace

V současné době se k silniční vegetaci vztahuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, důležitým předpisem jsou také ČSN 73 61 01 Projektování silnic a dálnic. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Silniční vegetace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace či ztěžovat údržbu pomocných pozemků a komunikací a také ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. Pokud přilehlé pozemky patří vlastníkovi komunikace, je ze zákona povinný pečovat o vegetaci nacházející se na pozemku. Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky či silničního správního úřadu nebo po projednání s těmito orgány, je vlastník komunikace oprávněn v souladu s předpisy kácet. ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, uvádějí zásady provádění vegetačních úprav a některé limitující vzdálenosti, zejména vzdálenost kmene stromu od silnice. Viz problematika projektování Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny V roce 2009 byla vydána novela zákona č. 349/2009, ve které byla silničním správcům odebrána možnost kácení dřevin na základě ohlášení a ponechána pouze některým subjektům. Novela byla reakcí na uplynulá dvě vegetační období, kdy správy silnic začaly ve velkém odstraňovat stromy tvořící pevné překážky na silnicích. Zákon 29

stanovuje podmínky pro kácení a ochranu dřevin mimo les. (Švédová,20 10) Nově je již připravena novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a měla by vstoupit v účinnost 1.6. 2013. Vyhláška definuje pojem stromořadí, jako „souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelným rozestupem, na jejich výšce a věku nezáleží. Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí.“(iDnes.cz, 2013) Dle ministra Cahlupy, „Historická funkce alejí a jejich umístění bude chráněna, kdy k jejich pokácení bude nutné mít souhlas i v případě, že obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí bude menší než 80 centimetrů.“ (iDnes.cz, 2013)

3.6.3

Kácení, náhradní výsadby „Správci pozemních komunikací musí mít na údržbu silniční vegetace vymezenou

částku v celkovém rozpočtu jejich organizace a nárok na ni z veřejných rozpočtů. Součásti údržby je také potřeba odstraňování provozně nebezpečných jedinců. Problematikou kácení se zabývá zákon č. 114/1992. O kácení se rozhoduje většinou ve správním řízení, povolování ořezu dřevin není předmětem rozhodování. Kácení mimo vegetační dobu by mělo být úřadem zamítnuto či odůvodněno.“ (Esterka, 2010)

Kácení na základě žádosti o povolení - Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může být vydáno jen po dohodě orgánu ochrany přírody a silničního správního úřadu. Povolení může být vydáno jen ze závažných důvodů např. výstavba či rekonstrukce pozemní komunikace či bezpečnost silničního provozu. Orgán ochrany přírody ve správním řízení musí objektivně posoudit celý komplex faktorů ovlivňujících celkový stav stromu. Posouzení poslouží ke stanovení náhradní výsadby za kácené dřeviny. Ta kompenzuje ekologickou újmu způsobenou kácením. (Esterka, 2010) Kácení na základě oznámení – V případě silničních stromořadí se jedná prakticky jen o kácení stromů ze zdravotních důvodů. Kácení, které je nutné dodatečně ohlásit – V případě, že je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, je možné provést kácení okamžitě a tento zásah oznámit orgánu přírody až zpětně. (Esterka, 2010) Kácení bez nutnosti povolení či oznamování - Je stanovena velikost obvodu kmene, do které není třeba oznamovat úřadům kácení. Jedná se o stromy o obvodu 30

kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm od báze kmene nebo pro souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2. (Esterka, 2010) Náhradní výsadba. Jedná se o přiměřenou kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin, o kterém rozhoduje orgán ochrany přírody, nebo může navrhnout zaplacení odvodu do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. (Esterka, 2010) 3.6.4

Ochrana „Zákon stanovuje obecnou ochranu všech dřevin rostoucích mimo les, kterými

rozumí stromy či keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelných útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.“ (Esterka, 2010) Významné historické aleje jsou dle zákona č. 114/1992 většinou chráněny jako: VKP významný krajinný prvek či PA památná alej •

„Podle výpisu z ústředního seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny je na našem území v současnosti registrováno 184 památných stromořadí a alejí.“ (Vysloužil, 2007)

•

Existuje ovšem více cenných stromořadí, než kolik je registrováno. Vzorovým příkladem, jak je možno ochránit i ty zbývající stromořadí je Olomoucký kraj, zde vznikla první krajská databáze alejí určena převážně úředníkům, silničním správcům a obcím. Přes kterou je snazší sledovat následující vývoj v kraji, a přehledněji plánovat péči o krajinu. Ve zjednodušené formě, pak tato inventarizace vyšla v podobě turistické mapy a tím je možné šířit osvětu mezi běžné občany. (Hrušková, 2012)

•

V dubnu tohoto roku, vydala Arnika zprávu o dvouletém projektu, ve kterém bude mapovat aleje mimo jiné také v Moravskoslezském kraji. Vznikne rovněž databáze a metodika, jak aleje mapovat.

31

3.7 PODPORA, DOTACE V České republice je možnost čerpání různých státních a evropských příspěvků v rámci jednotlivých dotačních programů. Které jsou na podporu biologické rozmanitosti, upevnění ekologické stability krajiny, obnovy krajinných struktur, ochrany přírodních a kulturních hodnot, všeobecného zkvalitnění života či regenerace urbanizované krajiny. Příspěvky lze čerpat prostřednictvím Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministerstvo životního prostředí •

Národní programy Program péče o krajinu 2012-2014 B Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí -

finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině. B. 2. 2 Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí - jsou podporovány udržovací a konzervační zásahy, dosadby jednotlivých stromů. Obnovní zásahy jsou šetrné k ekologické stabilitě a stabilizační funkci stromořadí. B. 2. 3 Výsadba nelesní zeleně Lze získat podporu na výsadby včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd, zakládání liniových výsadeb kolem účelových komunikací. Podpora se nevztahuje na komunikace I. - III. tříd, až na stromořadí, která jsou součástí územního systému ekologické stability. (Mazánková, 2008)

Operační program Životní prostředí 2007-2013 6.3 Obnova krajinných struktur Tímto podprogramem je možné pomocí dotací provést realizace vegetačních opatření ve volné krajině, jako je výsadba a obnova remízů, výsadba a ošetření alejí, solitérních stromů, větrolamů, územní systém ekologické stability, výsadby v rámci pozemkových úprav, obnova historické krajinné struktury atd.

32

6.4 Podpora regenerace urbanizované krajiny Program regenerace a urbanizace krajiny se zaměřuje na zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, individuální zakládání a obnova parků, stromořadí, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, komponovaných krajinných areálů atd. (Operační program Životního prostředí, 2013) V rámci Operačního programu Životní prostředí byl v loňském roce vypracován projekt Moravskoslezského kraje pod názvem Výsadba a obnova alejí v okolí silničních komunikací ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. Cílem je zvýšit počet alejí, zelených ploch a krajinných prvků podél komunikací. Alej jsou projektovány do osmi lokalit, bohužel ani jedna z nich se nenachází v okrese Karviná. Dalším okrajovým projektem je Snížení prašnosti v okolí silničních komunikací ve vlastnictví Moravskoslezského kraje. V rámci tohoto projektu bude vysazována v intravilánech měst a kolem frekventovaných komunikací izolační zeleň. (Moravskoslezský kraj, 2013)

Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny POPFK 115 162/165 – Péče o dřeviny podporovanými činnostmi jsou ošetření stromů formou prořezávek, použití bezpečnostních vazeb a ošetření dutin. Zajištění dřevin po výsadbě. (Finanční nástroje pro přírodu a krajinu, 2013) •

Fondy a programy EU

LIFE/LIFE+ 2007-2013 Program LIFE+ je finančním nástrojem úzce zaměřeným na životní prostředí. (Finanční nástroje pro přírodu a krajinu, 2013) V Moravskoslezském kraji byl schválen projekt LIFE08 INF/CZ/000443 Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko (INFOMS) Jedním z dílčích cílů je problematika nepovoleného kácení dřevin, k němuž mají být zhotoveny letáky prezentující ohrožení dřevin, metody a další aspekty jejich ošetřování se zaměřením na ochranu památných a významných stromů. Cílovými skupinami aktivit jsou obce a správci a vlastníci pozemků. (Moravskoslezský kraj, 2013) 33

Finanční mechanismy EHP a Norska 2009-2014 CZO2 Program na podporu Biodiverzity a ekosystémových služeb/ Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu (Ministerstvo životního prostředí, 2013) Ministerstvo zemědělství Program rozvoje venkova 2007-2013 Je zajišťován Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Cíle programu rozvoj venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Prioritní osa 3 se zaměřuje na zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. III.1.3 Podpora cestovního ruchu Podpora zahrnuje budování sportovních zařízení a turistické infrastruktury. III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Budování a obnova místních komunikací, zlepšení vzhledu obcí, pořizování územních plánů obcí. III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Jsou podporovány obnovy či údržba kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, zahrad a alejí. (eAGRI, 2013)

Ministerstvo pro místní rozvoj Podpora rozvoje a obnovy venkova 2013 Cílem dotačního titulu je podpora obnovy a rozvoje venkovských obcí. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013)

3.7.1

Neziskové organizace v kraji V rámci kraje se lze obrátit také na neziskové organizace, zabývající tématikou

alejí, ovšem výběr je velmi omezen. Nadace Partnerství se svým programem Strom života podporujeme udělováním grantů péči o krajinu České republiky. Granty jsou vyhrazené pro výsadbu stromů, podporu biodiverzity a na úpravu veřejných prostranství. Zároveň zprostředkovávají

34

ošetření vzrostlých stromů prostřednictvím projektu Zdravé stromy pro zítřek. Přitom je kladen

důraz

na

zapojení

široké

veřejnosti

při

plánování

i

samotných

výsadbách.(Nadace partnerství, 2013) Nezisková organizace Arnika se zabývá poradenstvím v oblasti legislativy.

3.8 STROMOŘADÍ A STŘETY ZÁJMŮ Aleje a stromořadí jsou krajinnými prvky, které plní mnoho funkcí. Proto při debatách o jejich existenci dochází k výměně různých názorů a pohledů na ně.

Česká komora architektů Česká komora architektů (dále jen ČKA) zastává názor, že aleje a stromořadí jsou neoddělitelně spjata s konkrétními místy a regiony a je třeba na ně pohlížet v širších krajinných a urbánních souvislostech. ČKA odmítá jejich nahrazování výsadbou na jiných místech. Je třeba na aleje pohlížet individuálně, je třeba brát v úvahu kladnou funkci v systému dopravy a bezpečnostního silničního provozu. V případě kácení musí být zvážena všechna opatření včetně technických a organizačních. Komora nabádá orgány veřejné správy, aby při přijímání právních a předpisů, nařízení a správních rozhodnutí nezanedbaly vliv a důsledky stromořadí a alejí na kvalitu městského a venkovského prostředí, architektury, urbanismu a krajiny. Či význam odkazu předchozích generací, hlavně při zachování a rozvoji v celistvosti přírodně-krajinného prostředí. (Česká komora architektů, 2011)

Policie ČR Polici ČR vnímá stromořadí jako nebezpečnou pevnou překážku na pozemních komunikacích, která může znásobit dopady dopravní nehody. Je uváděno, že v průměru ročně v ČR na stromech zemře kolem 20 % osob z celkového počtu usmrcených osob. Střet vozidel se stromem v dlouhodobém průměru je něco okolo 3% z celkového počtu dopravních nehod, ale počet usmrcených a zraněných osob je velmi vysoký. Ve svém vyjádření upozorňuje na studii dopravních psychologů, kteří poukazují na negativní působení střídání stínu a světla na silnici se stromořadím vede ke zvýšené únavě řidiče. „Míhání stromů kolem projíždějícího vozidla vede opět ke zvýšené únavě řidiče, zvýšená únava může vést k dopravním nehodám.“ Ing. Vafek poukazuje na 35

pominutí doby koňských spřežení a potřebu modernizace silnic společně s doprovodnou zelení, aby vyhovovaly všem požadavkům na bezpečné utváření pozemních komunikací včetně bezpečnosti silničního provozu. (Policie české republiky, 2010) Entomologické hledisko „Dosud se ve správních řízeních obvykle řešil pouze zdravotní stav stromů samotných a na živočichy žijící na nich se často zapomínalo. Z biologického pohledu však roste důležitost stromu s jeho věkem, a to často exponenciálně. Čím, je totiž strom starší, tím různorodějším stanovištěm se stává. Pro přežití vzácných druhů hmyzu jsou nejdůležitější stromy s dutinami, částečně proschlé nebo dokonce mrtvé.“ (Calla, 2011) Platná česká legislativa chrání nejen zvláště chráněné druhy, ale i jejich prostředí. „Jsou zastávány názory, že důvody kácení jako je „přítomnost dutin“ či „napadení dřevokaznou houbou“ by samy o sobě neměly vést ke kácení. Také jsou navrhovány různé alternativy ke kácení stromů, aby bylo možné zachování prostředí pro chráněné druhy. Je možné u stromů provést jen částečné ořezání a ponechání stojícího torza či vysokého pařezu vysokého jeden či více metrů na místě. Tato torza nikoho již neohrožují svým pádem a mohou hostit ještě mnoho let vzácné druhy. Či ponechání skáceného stromu či částí na místě. Za zhoubné řešení je považováno frézování pařezů, spíše je v tomto případě preferováno ponechání v jejich přirozeném rozkladu. Pokud nějaký strom či skupina hostí zvláště chráněný druh obratlovce, jakýkoli zásah do něho je třeba posuzovat jako zásah do prostředí chráněného druhu. Nevhodné jsou především zásahy do stromu v období hnízdění a vyvádění mláďat. Kromě povolení ke kácení je třeba žádat výjimku i pro zásah do biotopu těchto živočichů. Nelze zatracovat nepůvodní druhy dřevin, i zde se mohou nacházet domácí ohrožení brouci. Za významné stromy zachovávající biodiverzitu v krajině jsou považovány duby, jilmy, lípy, jírovec či ovocné dřeviny. Z vzácných druhů vázaných na staré stromy lze jmenovat z hmyzu tesařík drsnorohý, páchník hnědý, roháč obecný, martináč hrušňový, z obratlovců různé druhy sýkor, netopýří, sovy, dudek obecný, plši či veverky.“ (Calla, 2011)

36

3.9 CHARAKTERISTIKA OKRESU KARVINÁ Okres Karviná se nachází ve východní části České republiky, konkrétně v těšínské části Slezska a administrativně tvoří součást Moravskoslezského kraje. Rozloha okresu Karviná je 356,24 km2. V roce 2012 měl okres 263 075 počet

obyvatel s hustotou zalidnění 738 obyvatel/ km2 čímž, je 4 nejlidnatější okres v republice. Délka silnic I., II. a III. třídy v současnosti tvoří 294,6 km. Okres má jedinou správu

silnic, která sídlí v Karviné. (Wikipedie, 2011) 3.9.1

Přírodní poměry Povrch území má charakter roviny a ploché pahorkatiny. Nadmořské výšky se

pohybují od 423 m po 198 m nad mořem. Reliéf je tvořen dvěma odlišnými podcelky, větší část se nachází v Ostravské pánvi, menší pak v Těšínské pahorkatině. Okresem protékají dvě významné řeky Odra na území Bohumína a Olše, která je nejdelším tokem v okrese a pramení v Polsku. Stojaté vody jsou v okrese zastoupeny desítkami malých i větších vodních ploch. Průměrná teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. (Wiesmannová, 2004) 3.9.2

Vývoj území „Území bylo až do středověké kolonizace zalesněno a tvořilo součást

moravskoslezského pomezního hvozdu. Historie osídlení regionu je dosud málo zmapovaná, chybí zejména sledování a vyhodnocování nejstarších vývojových etap.“ ( Wiesmannová, 2004) Koncem prvního tisíciletí žili na Těšínsku Slované. V Chotěbuzi existovalo mohutné hradisko, které sloužilo jako mocenské a hospodářské centrum. V 11. Století bylo Slovany postupně opuštěno a veškeré správní, obchodní a obranné aktivity se přesunuly na Zámecký vrch v dnešním polském Těšíně. (Archeopark Chotěbuz, 2013) Území okresu se do 19. století se vyvíjelo v rámci Těšínského knížectví. Ve 13. stoletím probíhala kolonizace, při které vznikly četné osady, vytvářelo se souvislé osídlení (z této doby pochází vznik Rychvaldu, Karviné a Bohumína, Fryštátu atd.). Sídelní struktura se dotvářela v průběhu 14. a v 15. Století. (Wiesmannová, 2004) Ještě před příchodem těžby uhlí bylo Karvinsko oblastí zemědělskou, jehož obživou bylo pěstování lnu, rybnikářství či lov zvěře. Byl to tedy poměrně bohatý kraj, což dokládalo i početné množství vystavěných zámků a tvrzí, ty se nacházely téměř v každé obci. Od 37

těch mnohdy byly vedeny aleje lipové či jírovcové. Jako příklad lze uvést restaurovaný zámek v Rychvaldě, od kterého vede kolem rybníků do dnes lipová alej. Taktéž byly vysazováním alejí zdůrazňovány sakrální objekty, podél běžných komunikací se pak tradičné vysazovaly aleje ovocné. V roce 1825 probíhají v Doubravě první průzkumy černého uhlí, o pětadvacet let později dochází k první těžbě. Na Karvinsku vzniklo 35 vrtů a produkovalo 13 šachet. K hospodářskému rozmachu pomohla také výstavba železnice. Intenzivní těžba probíhala do let 1975 či až 1990. Tato prudká industrializace se promítla do vývoje sídelní a krajinné struktury Karvinska. Nejpostiženější byly města Orlová, Karviná a jejich přilehlé obce. S rozvojem průmyslu došlo k hustému osídlení oblasti. Krajina ztratila řád a strukturu, vznikala nová krajinná vybavenost. Zakládaly se nejkratší trasy a nové cesty, zvyšovaly se nároky manipulačních prostorů pro odvaly a nádrže, dřeviště pro výstavby štol, území bylo zavlečkováno, bylo třeba zřídit odbytiště. Největší daň zaplatila Loucká soustava rybníků, na jejichž hrázích se nacházely třistaleté dubové a lipové aleje. Současně zanikly další aleje např. příjezdová alej staré spojnice Ostrava – Karviná lemována ovocnými stromy. Alej na Doubravě tzv. „Zámecká“ či alej ovocných stromů významné spojnice z Těšína do starého Fryštátu. (Tato trasa byla využívána již starými slovany.) V budovatelské éře vznikaly intenzivní urbanizací nové městské části a bylo vyhlášeno nové město Havířov. Také probíhala velmi intenzivní těžba, která zásobovala zbytek státu, docházelo k silné antropogenizaci krajiny. Proto od let 1962 byl zřízen podnik OKR – Rekultivace, který měl na starosti obnovení krajiny. Ze začátku převládala rekultivace zemědělská, pak v 90. letech se začal upřednostňovat krajinářský aspekt nad ekonomickým. V dnešní době jsou již známé všechny termíny těžby a konečné cíle dle územních plánů. Zároveň vzniká diskuze, investoři a městské úřady respektují krajináře. Což dává okresu novou šanci. Začínají vznikat návrhy cyklostezek, rekreačních ploch a veřejné zeleně a svítá také naděje „obnovy“ starých kupeckých tras lemovaných alejemi. Jak zmiňuje Ing. Anežka Latová (2013) „ při krajinářském plánování je třeba jít do historie, nejen těšínského a praslovanského propojení komunikací. Je třeba obnovit konfiguraci terénu podle starých výškopisů. Dříve se používaly ovocné dřeviny, dnešní doba a stav životního prostředí okresu si žádá lužní druhy, či část druhové skladby, která byla použita na zalesnění při rekultivacích.“

38

Návrat krajinných struktur má světlou budoucnost a lze tedy doufat, že i s alejemi a stromořadími to nebude jinak. (Wiesmannová, 2004, Latová, 2013)

4 METODIKA Pro vlastní analýzu byla zmapována silniční stromořadí v okrese Karviná podél pozemních komunikací I., II. a III. třídy. Byla hodnocena stromořadí nacházející se v extravilánu obcí a měst. V celém Karvinském okrese je vysoká hustota obyvatel, která má svůj důvod v nedávné průmyslové minulosti oblasti. A proto je mnohdy možné se setkat s cedulí ohlašující konec obce jedné a zároveň ohlašující počátek obce nové. V těchto případech, bylo vyskytující se stromořadí zmapováno v případě, že toto území nebylo hustě zastavěno. A silniční pozemek sousedil např. se zemědělským pozemkem či stavbou typu čistička odpadních vod, průmyslová zóna apod. (do doby než došlo k zahuštění zástavby). Pro jasné stanovení extravilánu jednotlivých obcí, byly použity ortofotomapy. Stromořadí bylo mapováno po celé své délce bez ohledu, zda jedna strana komunikace vedla lesním porostem, také bez ohledu na rozčlenění stromořadí jednotlivým lesním porostem - případ Skřečoň (tzn. stromořadí bylo zmapováno před vstupem do porostu na obou koncích silnice). Stromořadí přerušovaná křížením cest, či občasnou zástavbou byla hodnocena v celku bez ohledu na měnící se druhové složení, na přechody z dvouřadého stromořadí na jednořadé či z úplného na mezernaté nebo rozptýlené. Vyskytující se skupiny stromů a keřů, nejsou považovány za stromořadí ani za jeho součást. Komunikace, kde se nenacházelo žádné stromořadí, byla označena za silnici bez stromořadí. Při popisu jednotlivých stromořadí, jim byla přiřazena pořadová čísla. Po provedení celkové analýzy okresu byla vybrána reprezentativní stromořadí vhodná pro detailnější dendrologický průzkum. Veškerá zmapovaná stromořadí byla pak zanesena do mapy 1:50000.

39

Parametry hodnocení jednotlivých stromořadí: Dle počtu řad: Jednostranné – Stromořadí se nachází jen na jedné straně silnice Oboustranné – Stromořadí se nachází souběžně na obou stranách silnice Stromořadí dle úplnosti: Úplné – chybí max. 10 % dřevin z celé délky stromořadí Pravidelně mezernaté – chybí max. 70 % dřevin z celé délky stromořadí a úseky mezi jednotlivými dřevinami jsou pravidelně mezernaté Nepravidelně mezernaté - chybí max. 70 % dřevin z celé délky stromořadí a úseky mezi jednotlivými dřevinami jsou nepravidelně mezernaté Rozptýlené – ve stromořadí absentuje více jak 70 % dřevin Dle typu:

Dle skladby:

Stromořadí ovocné

Stromořadí jednodruhové

Stromořadí neovocné

Stromořadí dvoudruhové

Stromořadí smíšené

Stromořadí vícedruhové

Dle věkového stádia a vitality: Nová výsadba - Stabilizovaná výsadba/ dospělý jedinec – dřeviny dotváří své typické charakteristiky či už jsou vyvinutými jedinci s charakteristickými znaky taxonu, vitalita je nejvýše středně snížená Dožívající výsadba – dospělí jedinci s výraznými projevy snížené vitality Dožívající výsadba doplněna výrazně mladší výsadbou Dle typu umístění:

Dle aktuálního stavu:

Stromořadí rostoucí za příkopem

Stromořadí napadené jmelím

Stromořadí rostoucí na krajnici

Stromořadí trpící nálety jiných dřevin

Dle

použití

ochranných

prvků

ve

Dle zaklenutí korun:

stromořadí:

Stromořadí vytvářející nad vozovkou

Nátěry kmenů, odrazky

uzavřený prostor

Svodidla

Stromořadí vytvářející otevřený prostor

Bez ochranných opatření

40

4.1 HODNOCENÍ DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU Vybraná stromořadí byla zmapována dle doporučené metodiky hodnocení dendrologického potenciálu z předmětu Praktika I. zpracované Doc. Ing. Pavlem Šimkem, Ph.D. (2011) Dle které byla posouzena vitalita, celkový zdravotní stav a jeho dílčí charakteristiky a sadovnická hodnota jednotlivých dřevin. Dále bylo stromořadí posouzeno celkově jako primární vegetační prvek. Stromořadí bylo vždy zmapováno o délce úseku 200 m souvisle po obou stranách, pakliže se jednalo o stromořadí oboustranné. Každá dřevina byla označena pořadovým číslem. Metodika byla doplněna o doplňkové údaje, které se při mapování vyskytovaly nejčastěji. A byly ohodnoceny na řadové stupnici od 1 do 3. Byly vybrány tyto kategorie: Tabulka 3 Stupnice hodnocení napadení jmelím Stupeň 1 2 3

Popis Napadení jmelím Jedinec je bez výskytu jmelí. V koruně se nachází jmelí do 10 trsů. Jedinec je kompletně napaden.

Tabulka 4 Stupnice hodnocení mechanického poškození kmene sečením trávy Stupeň 1 2 3

Popis Mechanické poškození kmene sečením trávy Na kmeni jsou vidět zacelené rány po dřívějším poranění. Rána je menšího rozsahu, má možnost se ještě zacelit. Poškození velkého rozsahu nezacelená, často ovlivněna dalšími faktory tj. působením mrazu či vznikající hnilobou.

Tabulka 5 Stupnice hodnocení neodborných zásahů do koruny ze strany jiných subjektů Stupeň

Popis

1 2 3

Neodborné zásahy do koruny ze strany jiných subjektů Zlomené, vylomené větve do 3 % celkové velikosti koruny. Část koruny je nezvykle vyvětvena. V koruně byl proveden řez, při kterém vznikly pahýly tzv. „věšáky“

41

Tabulka 6 Stupnice hodnocení zanedbaného řezu v koruně Stupeň 1

2

3

Popis Zanedbaný řez koruny Je třeba provést drobné zásahy v koruně, odstranění sekundárních výhonů, křížících se větví, zakrácení postranních výhonů atd. Jsou odstraňovány drobné a tenké větve o průměru max. 3 cm. Koruna je zanedbaná, přerostlá, třeba ji posvětlit a popř. odstranit kodominancí a tlaková větvení. Je prováděn řez větví do průměru max. 10 cm. Jsou odstraňovány velké prohřešky, které mohou ohrožovat statiku jedince. Rozlamující se tlakové větvení, kodominantní větvení. Řezem jsou odstraňovány větve o velikosti průměru řezné rány nad 10 cm. Zásah v koruně se již neobejde bez následků.

Tabulka 7 Stupnice hodnocení poškození mrazem Stupeň 1 2 3

Popis Mrazové desky Drobné ranky po odstranění výmladků či menších větvích jsou roztaženy mrazem. Rány menšího rozsahu, bez dalších dílčích poškození. Kůra praská, odlupuje od dřeva, rány velkého rozsahu přesahující délku 1,0 m. V doprovodu s hnilobou.

Tabulka 8 Stupnice hodnocení kmenové výmladnosti Stupeň 1 2 3

Popis Kmenová výmladnost Žádný výskyt či ojedinělý. Jedná se o slabé výhony průměru 1 cm. Větší množství výhonů o průměru do 3 cm. Výhony s větším průměrem, dosahující až do koruny.

42

Tabulka 9 Stupnice hodnocení množství náletových dřevin v okolí stromu Stupeň

Popis Množství náletových dřevin v okolí stromu Okolí kmenu je nepatrně zarostlé. Středně zarostlý silniční pozemek, ke kmeni je možné se dostat alespoň z jedné strany. Silniční pozemek je hustě zarostlý, okolí kmenu je neprostupné.

1 2 3

5 VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 SILNICE I. TŘÍDY V kategorii silnic I. třídy bylo zaznamenáno malé množství silničních stromořadí. Aktuální délka rychlostních silnic a silnic I. třídy v okrese Karviná činí 80,5 km. Z této délky stromořadí zaujímají 5,014 km, tzn. 6,22 %. Stromořadí se vyskytují se na silnicích č. 67 a 11. Druhové zastoupení na silnicích I. třídy – Acer platanoides, Acep pseudoplatanus, Aesculus hippocastanum, Alnus glutinosa, Betula pendula, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Juglans regia, Malus sp., Populus nigra var. Italica, Prunus domestica, Robinia pseudoacacia, Quercus robur, Tilia cordata.

Druhové zastoupení v % 30%

26%

25% 20% 15% 10% 5%

18%

18% 14% 8,40%

6% 3%

3%

0%

Graf č. 1 Druhové zastoupení na silnicích I. třídy 43

2%

2%

0,30% 0,10% 0,10%

Stromořadí dle typu a skladby Pří hodnocení stromořadí dle typu bylo zjištěno nejčastější zastoupení stromořadí bez ovocných dřevin a to celých 50 %, méně se vyskytují stromořadí smíšená s menším zastoupením ovocných druhů 33,3 % a nejmenší zastoupení mají ovocná stromořadí pouhých 16,7 %.

Typ stromořadí 16,70% 33,30%

Ovocná Neovocná Smíšená 50%

Graf č. 2 Typ stromořadí pro silnice I. třídy Pokud jsou stromořadí smíšená z ovocných druhů i druhů neovocných, převážně se jedná o dosadby. Kdy původně ve stromořadí rostly dřeviny ovocné rodu Malus a Juglans a jejich odumíráním, byly nahrazeny již druhy nenesoucími ovocné plody. Jediné ovocné stromořadí u silnice I. třídy je stromořadí č. 3, ve kterém jsou dožívající jedinci. Dle skladby zastoupených rodů v jediném stromořadí zastávají jednodruhová 29 %, dvoudruhová 14 % a 57 % vícedruhová. Stromořadí se zastoupením pouze dvou taxonu, se na silnicích I. třídy nachází jediné a to ovocné složené z rodu Malus a Prunus. Jednodruhová stromořadí jsou zastoupeny rody Acer a Tilia. Dle počtu řad Na silnicích I. třídy se nacházejí jednoznačně stromořadí oboustranná 86 %. Jednostranná stromořadí zastávají pouze 14%. Dle úplnosti stromořadí Podle hodnocení úplnosti se nachází ve stejném poměru typ stromořadí úplný a nepravidelně mezernatý 43 %, stromořadí rozptýlené zastává 14 % .

44

Typ stromořadí 14% úplné

43%

nepavidelně mezernaté rozptýlené 43%

Graf č. 3 Stromořadí dle úplnosti na silnicích I. třídy

Dle věkového stádia a vitality Věkové stádium je zastoupeno 73 % dospělých jedinců a 28 % dožívajících. Dle umístění a použití ochranných prvků ve stromořadí U silnic I. třídy je zaznamenáno 14% stromořadí rostoucích na krajnici, zbylých 86 % se nachází za příkopem. Z ochranných prvků můžeme nalézt v této kategorii jedno stromořadí se staršími nátěry kmenů a novými odrazkami. Jedná se o jediné stromořadí (č. 1), které roste na krajnici pozemní komunikace. Se svodidly se lze setkat spíše v ostřejších zatáčkách, jako je u stromořadí č. 7 Dle zaklenutí koruny Žádné ze stromořadí netvoří nad vozovkou zaklenutí korun. 100 % utváří prostor otevřený. Dle aktuálního stavu Jmelí se vyskytuje v 72 % stromořadí I. třídy, poškozeny jsou rody Tilia a Malus. Problémy s neodstraněnými nálety dřevin má také 72 % stromořadí.

45

Typ stromořadí

28% Napadeno jmelím Bez napadení 72%

Graf č. 4 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích I. třídy

5.2 SILNICE II. TŘÍDY Silnice II. třídy měří v okrese Karviná 73,1 km, z toho silniční stromořadí zaujímají 5,735 km, což je 7,8 % celkové délky. Stromořadí se vyskytují na silnicích č. 648, 474, 475. Dle druhového zastoupení se na silnicích II. třídy nachází Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Fraxinus excelsior, Juglans regia, Malus sp., Prunus domestica, Tilia cordata, Pinus nigra, Pyrus communis, Populus x canadensis, Sorbus aucuparia.

Druhové zastoupení (%) 40,00%

35,00%

35,00% 30,00% 25,00%

28,00% 24,00%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

6,00%

3,20%

1,50% 1,10% 0,50% 0,50% 0,10% 0,10%

0,00%

Graf č. 5 Druhové zastoupení na silnicích II. třídy 46

Dle typu a skladby Stromořadí nacházející se na silnicích II. třídy, jsou nejčastěji typem stromořadí smíšené z 84 %, jak z ovocných tak neovocných druhů. Typ ovocné stromořadí se zde nenachází žádné, a neovocné pouze jedno lipové. Zároveň také většina stromořadí není druhově jednotná a v každém můžeme nalézt minimálně tři taxony v 84 %, z 16 % jsou stromořadí zastoupena jedním druhem, dvoudruhové se nenachází žádné.

Typ stromořadí 16% neovocné smíšené 84%

Graf č. 6 Typ stromořadí pro silnice II. třídy Dle počtu řad Dle počtu řad se všechna stromořadí řadí mezi oboustranná. Dle úplnosti Při hodnocení úplnosti bylo zjištěno na silnicích II. třídy 33 % stromořadí úplných a 67 % nepravidelně mezernatých. Stromořadí rozptýlené, či pravidelně mezernaté se nevyskytuje žádné.

47

Typ stromořadí

33%

Úplná Nepravidelně mezernatá

67%

Graf č. 7 Stromořadí dle úplnosti na silnicích II. třídy

Dle věkového stádia a vitality Z 51 % se setkáváme se stromořadími, ve kterých jsou dožívající ovocné dřeviny dosazeny mladšími neovocnými druhy. 16 % jsou pak čistě dožívající stromořadí bez dosazení nových výpěstků a 33 % stromořadí doplněné již mladšími stabilizovanými výpěstky. Dle umístění a použití ochranných prvků ve stromořadí Všechna stromořadí jsou vysázena za příkopem. Z ochranných opatření jsou dvě stromořadí opatřeny feromonovými ohradníky, ostatní žádné opatření nemají. Dle zaklenutí korun Všechna stromořadí utváří nad vozovkou otevřený prostor. Dle aktuálního stavu 84 % všech stromořadí trpí napadením jmelí, zbylých 16 % je bez napadení. 84% stromořadí trpí také nálety dřevin.

48

Typ stromořadí 16%

Napadeno jmelím Bez napadení 84%

Graf č. 8 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích II. třídy

5.3 SILNICE III. TŘÍDY Celková délka silnic III. třídy v okrese činí 141 km. Z toho je 17, 3 km doprovázeno silničními stromořadími, což je 12,2 %. V celkovém porovnání jednotlivých silničních kategorii je největší zastoupení stromořadí na silnicích III. třídy Zároveň se zde vyskytuje nejširší druhové zastoupení, můžeme zde nalézt Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Betula pendula, Fraxinus excelsior, Juglans regia, Malus sp., Pinus nigra, Populus x canadensis, Populus nigra var. Italica, Prunus avium, Prunus domestica, Pyrus communis, Quercus robur, Rhus typhina, Sorbus aucuparia, Tilia cordata.

Druhové zastoupení v % 60,00% 50,00%

48,50%

40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

19,30% 5,00% 2,30% 2,00% 4,10% 7,00% 1,50% 1,00% 0,07% 0,33% 3,00% 2,20% 2,00% 1,10% 0,50% 0,10%

0,00%

49

Graf č. 9 Druhové zastoupení na silnicích III. třídy Nejpočetněji z ovocných dřevin jsou zastoupeny rody Malus a Prunus, to značí také podle věku, že dříve v okrese dominovala stromořadí s tímto zastoupením. Další je rod Tilia, ten je typický hlavně pro okolí Petrovic u Karviné a od nich směrem ke Karviné- Staré město. Dle typu a skladby U silnic III. třídy bylo zjištěno 14 % stromořadí typu ovocná zastoupena rodem Malus, ty nachází se ve Věřňovicích a Horních Bludovicích. 21 % jsou stromořadí typu bez zastoupení ovocných dřevin. Nejčastěji se jednalo o stromořadí lipová či jasanová. Ponejvíce se však vyskytuji smíšené stromořadí a to z 65 %.

Typ stromořadí 14%

Ovocná 21%

Neovocná Smíšená

65%

Graf č. 10 Typ stromořadí pro silnice III. třídy To také reflektuje, že 65 % stromořadí jsou skladebně zastoupena více než dvěma druhy taxonů. V menší míře jsou stromořadí zastoupena jedním rodem 28 %. Největší koncentrací se vyznačuje obec Petrovice u Karviné, kde se nachází pouze stromořadí lipová. Nejmenší je zastoupení dvou druhů 7 %. Dle počtu řad 93 % stromořadí na silnicích III. třídy jsou oboustranná, pouze 7 % je jednostranná.

50

Dle úplnosti stromořadí Dle úplnosti je nejčastějším stavem nepravidelná mezernatost 78 %. Rozptýlených stromořadí je 15 %, úplných 7 %. Pravidelně mezernatá stromořadí nebyla zaznamenána žádná.

Typ stromořadí 15%

7%

Úplná Nepravidelně mezernatá Rozptylená 78%

Graf č. 11 Stromořadí dle úplnosti na silnicích III. třídy Podle věkového stadia a vitality Dle posouzení je 57 % stromořadí tvořeno převážně dožívajícími jedinci, 29 % bylo doplněno o mladší výpěstky a 14 % bylo vysázeno v pozdějších letech a jedná se tedy o stromořadí vitální se stabilizovanými jedinci. Dle umístění a použití ochranných prvků ve stromořadí U silnic III. třídy se nachází 20 % stromořadí na krajnicích, všechna jsou opatřena bílými nátěry kmenů s odrazkami. Dle zaklenutí koruny Stromořadí se zaklenutou korunou tvoří 7 %. Jedná se o lipovou alej v Petrovicích u Karviné. Dle aktuálního stavu Jmelí se vyskytuje u 73 % stromořadí na silnicích III. třídy, 27 % je beze jmelí. 65 % stromořadí je nevyčištěno od náletů dřevin.

51

Typ stromořadí 27% Napadené jmelím Bez napadení 73%

Graf č. 12 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích III. třídy

5.4 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SILNIČNÍCH KATEGORIÍ Celková délka všech silnic v okrese ve všech kategoriích činí 303, 1 km. Největší zastoupení mají silnice III. třídy, ty zaujímají 47 % komunikací. Další jsou silnice I. třídy s 26 % a 24 % silnice II. třídy. Dálnice tvoří 3 % všech komunikací. Silnice s vyskytujícím se stromořadím jsou označená, jako silnice se stromořadím, ostatní, jako silnice bez stromořadí. Na žádné silnici se nenachází stromořadí po celé délce komunikace. Vždy jsou stromořadí limitována zástavbou, lesními úseky a rekultivační zónou Ostravsko-Karvinských dolů v okolí Orlové, Karviné a Havířova. Z celkového počtu komunikací 69, je 48 tedy 70 % bez doprovodu silničních stromořadí. Mladé výsadby se vyskytují na všech kategoriích, většinou se však jedná o dosadby původních ovocných stromořadí. Mladší výsadby nejsou ovocného charakteru, ovocné dřeviny se vůbec nevysazují. Ovocná stromořadí tedy nenávratně mizí ze všech komunikací Karvinského okresu.

52

Druhové složení

Druhové složení (%) 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

37%

18% 10,7% 10,0% 6,0% 5,0% 4,8%

2,0% 1,0% 1,0% 1,0% 0,7% 0,7% 0,5% 0,5% 0,5%

Graf č. 13 Zastoupení všech druhů dřevin na komunikacích I.-III. třídy Druhové složení je všeobecně podobné pro všechny silniční kategorie. Na silnicích III. třídy se vyskytuje nejširší zastoupení. Např. zajímavým rodem je Rhus typhyna, který je ve stromořadí v Kopytově zastoupen jedním jedincem a nebyl vysázen úmyslně. Spíše je možné se domnívat, že byl zde vyvezen odpad ze zahrady. Mezi dominující dřeviny okresu z ovocných dřevin patří jednoznačně rod Malus sp. popřípadě Prunus domestica či Juglans regia. Z neovocných druhů jsou často zastoupené rody Tilia cordata, Populus nigra var. Italica, Acer platanoides a pseudoplatanus a Betula pendula. Dalšími ovocnými dřevinami v malém množství vyskytující se podél silnic jsou Pyrus sp., Prunus avium. Často používané neovocné dřeviny, doplňující sortiment je rod Fraxinus excelsior a Populus x canadensis. Vyskytují se jako součást vícedruhových stromořadí, topoly jsou většinou ve skupinkách. Za méně vhodně použité dřeviny lze považovat Sorbus aucuparia, Pinus nigra, Aesculus hippocastanum, Robinia pseudoacacia a Carpinus betulus. Jsou zastoupeny v malém množství a příliš se ve stromořadích neuplatňují. Výsadba borovice, působí v krajině nezvykle, obzvlášť na jaře, kdy kontrastuje s květy řepky olejky. Navíc se po výsadbě borovic Správa silnic setkala s negativním jevem, kdy stromy byly v období Vánočních svátků od silnice 53

odcizovány místními obyvateli. Také jeřáb nemá v použití do silničních výsadeb velkou perspektivu, ovšem kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Jírovec je v okrese zastoupen pouze jedním jedincem, a podle zkušeností v okrese tato populace trpí klíněnkou. Jako náletové dřeviny, které byly v alejích ponechány lze považovat Alnus glutinosa a v některých případech Betula pendula. Ještě dnes lze rozlišit jednotlivé oblasti, lišící se od sebe druhovou skladbou. V okolí Karviné a Petrovic u Karviné se vyskytují aleje lipové. V Bohumíně směrem do městské čtvrti Skřečoň je jasanová alej, která pokračuje ještě v sídle, dříve byly tyto komunikace hlavními silnicemi, aleje měly tedy reprezentativní význam. Dnes jsou pouhými silnicemi třetí třídy. Stromořadí se zastoupením sloupovitých topolů plnící funkce větrolamů vznikly u uměle vytvořených vodních ploch jako je přehrada Těrlicko či štěrkovna Kališok v Bohumíně. V okrese se vyskytují rovnoměrně rozesetá stromořadí s dominujícími ovocnými druhy jabloní či švestek. Žádná nová stromořadí nevznikají, většinou se dosazují javory a břízy. Ve stromořadí u Albrechtic u Českého Těšína, byla pokusně vysazena borovice. V okolí Orlové směrem k Havířovu již nejsou žádná stromořadí, ta zanikla s příchodem důlní činnosti. Dle typu a skladby V okrese převažuje typ stromořadí smíšeného z ovocných a neovocných dřevin 61 %. Typ ovocného stromořadí 9 % je zastupován rodem Malus, neovocné stromořadí 30 % rody Tilia, Fraxinus, Acer. Skladebně je 70 % stromořadí typem složeným z více než dvou druhů dřevin. Často se jedná o původně ovocná stromořadí doplněna později mladšími již neovocnými druhy. 25,5 % stromořadí je typem složených z jednoho druhu a 4,5 % ze dvou druhů. U dvoudruhových stromořadí se jedná o kombinaci Prunus domestica a Acer pseudoplatanus.

54

Typ stromořadí 9%

Ovocné 30%

Neovocné

61%

Smíšené

Graf č. 14 Typ stromořadí pro silnice souhrnně I.-III. třídy Dle počtu řad Dle počtu řad převažují stromořadí oboustranná, která zastupují v okrese 88 % všech stromořadí, pouze 12 % je typem jednostranným. V jednom případě se jedná o větrolam, v případě druhém o zbytkové lipové stromořadí na silnici první třídy (č. 1), které je postupně odstraňováno kvůli jeho umístění na krajnici komunikace, původně však bylo dvouřadé. Dle úplnosti stromořadí Nejčastějším typem v okrese jsou nepravidelně mezernatá stromořadí tvoří až 57 %. Úplná a rozptýlená zaujímají podobný podíl, a to 20 rozptýlená a 23 % nepravidelně mezernatá. Stromořadí pravidelně mezernatá nejsou zastoupena vůbec.

Typ stromořadí 20%

23%

Úplné Nepravidelně mezernaté Rozptýlené

57%

Graf č. 15 Stromořadí dle úplnosti na souhrnně silnicích I.-III. třídy

55

Dle věkového stádia a vitality Dle věkového stádia je v okrese největší zastoupení dožívajících jedinců 48 %. 27 % je jedinců dožívajících doplněných mladší výsadbou. Stromořadí vysázené později tvořené pouze z dospělých jedinců je zastoupeno z 25 %. Nově založená stromořadí se na Karvinsku nenacházejí žádná. Dle typu umístění, a použitých ochranných opatření Dle typu místění je 14 % všech stromořadí vysázeno na krajnici. A proto budou postupně odstraňována, jedná se o stoleté lípové stromořadí, nebo o stromořadí jasanové. Zároveň jsou opatřeny ochrannými bílými nátěry kmenů a odrazkami. Zbylých 86 % typ stromořadí vysázené za příkopem. Svodidla se objevují jen vzácně. Dle aktuálního stavu: Bylo zhodnoceno, že převážná část všech stromořadí trpí napadením jmelí 75%. Nejčastěji byly napadeny rody Malus, Tilia, Populus x canadensis, Sorbus aucuparia, Robina pseudoacacia.

Typ stromořadí 25%

Napadeno jmelím Bez napadení 75%

Graf č. 16 Stromořadí dle napadení jmelím souhrnně na silnicích I.-III. třídy Stromořadí trpících nálety jiných dřevin je 76 %.

5.5 POROVNÁNÍ S DALŠÍMI ZMAPOVANÝMI OKRESY Pro zjištění zda není okres Karviná něčím specifický, bylo provedeno porovnání s ostatními zmapovanými okresy. Srovnávány byly okresy Karviná, Havlíčkův Brod, Strakonice a Ústí nad Orlicí. Hlavním rozdílem od ostatních území je jednoznačná dominance Karvinska v nízkém pokrytí komunikací silničními stromořadími. 56

80%

Silnice bez zastoupení stromořadí v jednotlivých okresech procentuálně 70%

70% 60% 50% 40% 30%

24%

18%

20%

8,30%

10% 0% Karviná

Havlíčkův Brod

Strakonice

Ústí nad Orlicí

Graf č. 17 Srovnání okresů dle silnic bez silničních stromořadí Druhové zastoupení Shodné taxony vyskytující se ve všech okresech jsou Malus sp., Prunus domestica, Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Fraxinsu excelsior, Tilia cordata, Populus nigra var. Italica, Betula pendula. Dřeviny, které se v okrese Karviná nevyskytují, jsou Larix decidua, Picea abies, Corylus colurna, Aronia melanocarpa, Ulmus montana, Salix alba. Naopak dřeviny, které nejsou zastoupeny v ostatních okresech, byly Carpinus betulus s Pinus nigra.

Dle typu a skladby Stromořadí smíšené skladby a neovocná stromořadí převažují nad stromořadími ovocnými. Nejvíce ovocných stromořadí je možno nalézt v Havlíčkově Brodě, naopak nejméně v Ústí nad Orlicí. Je to známka ustupujícího trendu, který byl v Karvinském okrese ovlivněn i vývojem průmyslu. Zde jsou karvinská stromořadí dominantní v počtu smíšeného druhového složení.

57

70% 60% 50% 40%

Ovocná Neovocná

30%

Smíšená 20% 10% 0% Karviná

Havlíčkův Brod

Strakonice

Ústí nad Orlicí

Graf č. 18 Typy stromořadí ve srovnání jednotlivých okresů Vícedruhová stromořadí mají největší zastoupení, hlavně v okresech Karviná a Ústí nad Orlicí. Další jsou jednodruhová, ve kterých dominují ovocná stromořadí jabloňová, švestková, třešňová a na Karvinsku pak ještě lipová. 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

jednodruhové

40,00%

dvoudruhové vícedruhové

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Karviná

Havlíčkův Brod Strakonice

Ústí nad Orlicí

Graf č. 19 Stromořadí dle skladby ve srovnání s jednotlivými okresy Dle počtu řad Ve všech okresech je dominantním stromořadí dvouřadé. V okrese Karviná je zastoupeno v

88 %, Havlíčkův Brod 97 %, Strakonice 86 % a Ústí nad Orlicí 76 %. 58

Dle úplnosti Při porovnání jednotlivých okresů je čitelné, že nepravidelně mezernatá stromořadí jsou nejčastějším typem, hned na druhém místě se objevují stromořadí rozptýlená. V Havlíčkově Brodě dokonce dominují. V tomto případě lze u zkoumaného okresu Karviná vyzdvihnout, že i přes nízkou pokryvnost stromořadí na silnicích, je většina stromořadí v „kompaktním stavu“. A rozptýlená stromořadí se nachází až na posledním místě. 70% 60% 50% 40%

nepravidelně mezernaté

30%

rozptýlené úplné

20% 10% 0% Karviná

Havlíčkův Brod

Strakonice Ústí nad Orlicí

Graf č. 20 Stromořadí dle úplnosti ve srovnání s jednotlivými okresy Souhrnným pohledem lze konstatovat, že nejčastějším typem stromořadí je na silnicích stromořadí typu smíšeného z ovocných i neovocných dřevin, skladby z více než dvou druhů, dvouřadé a nepravidelně mezernaté.

5.6 VÝSLEDKY DENDROLOGICKÉHO PRŮZKUMU Pro hodnocení dendrologického průzkumu byly vybrány stromořadí, u kterých je možné nejlépe sledovat aktuální problémy. Proto jsem si nevybrala pro komunikaci III. třídy typičtější ovocné stromořadí, ale mladší lipovou výsadbu. Která mnohem lépe odráží zacházení se stromy, než staré, zarostlé a jmelím napadené jabloně. 5.6.1

Silnice I. třídy Pro kategorii silnice I. třídy bylo hodnoceno stromořadí na komunikaci I/11

v úseku u obce Stanislavice směrem na Těrlicko. Bylo zhodnoceno 200 m stromořadí 59

po obou stranách komunikace. Stromy jsou číslované od směru obce Stanislavice vpravo a pokračuje zpět po straně druhé. Ve stromořadí jsou zastoupeny rody Fraxinus excelsior, Populus nigra var. Italica, Tilia cordata, Carpinus betulus.

Jedná se o dospělé jedince s charakteristickými znaky taxonu. Vitalita v mapované části se vyskytuje buďto středně snížená 63 % či silně snížená 37 %. Veškerý rod Tilia nacházející se v mapovaném úseku má silně sníženou vitalitu a v korunách trpí, jako jediný rod, silným napadením jmelí. Rod Carpinus je ve stromořadí se silně sníženou vitalitou zastoupen v 66 %, Populus 26 % a Fraxinus jen 20 %. Zdravotní stav je zde zastoupen v 15 % stromy velmi silně poškozenými, 62 % jsou stromy výrazně poškozené a 23 % zastupují stromy mírně poškozené.

Mezi hlavní problémy poškození patří: Poškození kmenů dřevin při sekání trávy, těch je v celém mapovaném úseku 28 %. Z toho 58 % poškozených kmenů bude mít trvalé následky a dříve či později se toto poranění projeví na jejich zdravotním stavu. Mrazová poškození často doprovází mechanická poškození kmene, 11 % dřevin v celém stromořadí nachází na svém kmeni trhlinu od 0,3 – 3 m. V koruně se nejčastěji nachází usychající větvě, jak na periferii koruny, tak i větší kosterní větve. Což je také výrazem projevující se snížené vitality stromů. U některých jedinců lze nalézt dutiny a u dvou dokonce plodnice hub. Jak už bylo zmíněno, koruny rodu Tilia trpí napadením jmelí. Koruny i kmeny jsou často poznamenány pěstebními zásahy, po kterých se velké rány již neměly šanci kompletně zacelit. K pěstebním zásahům ze strany zemědělců minimálně v posledních letech nedochází, jelikož pozemky jsou trvale zatravněny

Ve stromořadí je třeba co nejdříve provést odstranění suchých větví a topolu č. 16., u stromů č. 21, 31, 34, 36 a 39 zvýšit pozornost a provádět pravidelné kontroly. Stromořadí trpí neodstraňováním náletů a výmladků v okolí stromů a také tu zůstávají pařezy odstraněných topolů či jasanů, které zpětně obrážejí. 74 % z mapovaného úseku trpí středně a silně zarostlým okolím stromu.

60

Sadovnická hodnota mapovaného stromořadí odpovídá 51 % strom průměrně hodnotný, 35 % strom podprůměrně hodnotný a 14 % velmi málo hodnotný strom. Celkový potenciál je charakterizován 50 % stupněm 3 a z 50 % stupněm 4. Objekt je v částečném rozpadu.

Sadovnická hodnota 14% průměrně hodnotný strom

51% 35%

podprůměrně hodnotný strom málo hodnotný strom

Graf č. 21 Sadovnická hodnota stromořadí č. 6 na silnici I. třídy

Obr. č. 2 Pohled uvnitř stromořadí

61

Obr. č. 3 Následky poškození kmene 5.6.2

Obr. č. 4 Jedna z napadených lip

Silnice II. třídy Pro kategorii silnice II. třídy bylo vybráno stromořadí na silnici II/475.

Stromořadí se nachází na trase vedoucí od obce Albrechtice u Českého Těšína směrem na Horní Suchou a v tomto směru bylo hodnoceno prvních 200 m po obou stranách komunikace. Stromořadí je z obou stran obklopováno zemědělskými pozemky a je opatřeno feromonovými ohradníky na kůlech, či přímo aplikovaných na kmenech stromů. Dřeviny jsou vysázeny v dostatečné vzdálenosti od vozovky, silniční pozemek se ve východní části úseku vyzdvihuje nad vozovku. Druhové složení je zastoupeno Acer platanoides, Betula pendula, Malus sp. Jedná se o původně ovocné stromořadí, které je dosázeno mladší výsadbou neovocných druhů, jde tedy o stromořadí úplné. Do budoucna je předpokládané dožití ovocných stromů a jejích náhrada, za stromy neovocné. Věkově je zde zastoupeno 22,5 % dospělých jedinců a 77, 5 % jedinců dospívajících. Stromořadí je vitální ze 75,5 % jsou jedinci plně vitální, 2 % je tvořeno jedinci s mírně sníženou vitalitou, to se týká rodu Acer. Rod Malus je zastoupen z 22,5 % vitalitou silně sníženou, a nelze u nich již čekat dílčí zlepšení.

62

Zdravotní stav je zastoupen z 32 % výrazně poškozenými jedinci a z 68 % stromy bez poškození či mírně poškozených. Ve stromořadí není zastoupen žádný silně poškozený jedinec.

Mezi hlavní problémy poškození patří: Poškození kmenů dřevin při sekání trávy, v mapovaném úseku se vyskytuje 25 %. Trvalými následky bude v budoucnu trpět 64 % poškozených kmenů. Kmeny jsou poškozovány také při odstraňování výmladků, po kterých vznikají na kmenech jizvy a mrazová poškození. Tento problém se týká rodu Acer, jehož kůra je na poškození náchylnější. Všeobecně mrazová poškození jsou menších rozsahů, než u předešlého stromořadí trpí jimi 25 % dřevin. Koruny trpí nedostatkem péče, hlavně u mladých javorů jsou koruny přerostlé, vznikají kodominatní tlaková větvení, která v průběhu života budou problematická a budou mít vliv na statiku stromů. Rovněž bylo zaznamenáno u všech rodů nevhodné odstraňování větví, kdy po odstraněných větvích vznikají v korunách tzv. „věšáky“ U jedné jabloně lze nalézt dutiny, 3,5 % dřevin trpí napadením jmelí.

Ve stromořadí je třeba řádně ošetřit koruny všech dřevin. Prosvětlit, odstranit křížící větve, nevhodné dominantní větvení popřípadě odstranit suché větve a výmladky na kmenech. U výrazně poškozených kmenů zvážit, zda mají dřeviny do budoucna perspektivu např. strom č. 15, 20, 39.

Okolí stromů je v celku udržováno bez náletu dřevin, problém je převážně s kmenovou výmladností javorů, 34 % dřevin je třeba v tomto případě ošetřit. Sadovnická hodnota mapovaného stromořadí odpovídá 70 % strom průměrně hodnotný, 30 % strom podprůměrně hodnotný. Celkový potenciál je hodnocen stupni 1 ze 71 % a 4 z 22 %. Kompozice je částečně v rozpadu, ale má dostatečný pěstební potenciál.

63

Sadovnická hodnota 30% průměrně hodnotný

70%

podprůměrně hodnotný jedinec

Graf č. 3 Sadovnická hodnota stromořadí č. 11na silnici II. třídy

Obr. č. 5 Zarostlá koruna a tzv.věšáky

Obr. č. 6 Poškození kmene

64

Obr. č.7 Pohled na zbylé jabloně 5.6.3

Silnice III. třídy V této kategorii bylo hodnoceno lipové stromořadí na silnici III/4754 (dle mapy

ŘSD z roku 2007) dnes již nově II/475. Stromořadí se nachází na okraji katastru Petrovice u Karviné a vede od hranic s Polskem do Karviné. V tomto směru bylo také hodnoceno prvních 200 m po obou stranách komunikace. Za silničními pozemky se na obou stranách nachází zemědělské pozemky. Stromořadí je rovněž doplněno o feromonové ohradníky aplikovanými na kmeny stromů. Stromořadí je zastoupeno druhem Tilia cordata. Jedná se o dospělé jedince s charakteristickými znaky taxonu z 98 % a 2 % tvoří věkové stádium veterán. Vitalita je ve stromořadí z 60 % středně snížená, z 38 % je silně snížená. A 2 % neprojevují žádnou fyziologickou vitalitu. Sníženou vitalitu lze přisoudit převážně k špatně a pozdě vedeným řezům v korunách stromů, kdy byly rány často příliš velké, aby se zacelily. Tím se staly, vstupní bránou pro hnilobu. Zdravotní stav je zde zastoupen z 22 % stromy s mírným poškozením, 72 % jsou stromy s výrazným poškozením a 6 % dřevin s velmi silným poškozením.

Mezi hlavní problémy poškození patří: V tomto stromořadí kmeny netrpí žádným poškozením při sekání trávy. Na kmenech se však objevují četné nezacelené řezné rány po odstraněných silnějších větvích a výmladcích. 12 % stromů trpí mrazovým poškozením, které často souvisí s nezacelenými ránami na kmeni a v koruně. Častým doprovodným prvkem těchto ran je také hniloba a plodnice hub. 28 % dřevin trpí hnilobou a na 8 % jedinců se vyskytují plodnice hub.

65

Koruny trpí také řeznými ranami, ale zásadním problémem je zanedbání pěstebních opatření, 72 % dřevin trpí tlakovým větvením buďto ve spodní části koruny nebo ve vyšších částech. Jsou případy, kdy se v koruna rozděluje na čtyři stejně silné kosterní větve. Takovéto dřeviny do budoucna představují provozní riziko a hrozí jejich statické selhání. Dále se v koruně vyskytují usychající větve převážně na periferii koruny, jmelí nebylo zaznamenáno žádné. 18 % jedinců je mírně vychýleno a naklání se nad silnici. Ve stromořadí je třeba provést ořezy korun a zabráni tak následným rozlamováním tlakových větvení, také odstranit větve, které se vzájemně odírají, popřípadě odstranit suché větve. Také odstranit mrtvý strom č. 26 či sesadit jeho korunu, aby nebyl staticky nebezpečný. Okolí stromů je v dobrém stavu, spíše je třeba odstranit kmenové výmladky u jednotlivých dřevin. Sadovnická hodnota mapovaného stromořadí odpovídá z 43 %, strom průměrně hodnotný, 50 % strom podprůměrně hodnotný a 4 % velmi málo hodnotný strom. Celkový potenciál stromořadí je hodnocen stupněm 3 a 4, opět z 50 %. Stromořadí se částečně rozpadá.

Typ stromořadí 4%

Průměrně hodnotný jedinec 46% 50%

Podprůměrně hodnotný jedinec Velmi málo hodnotný jedinec

Graf č. 4 Sadovnická hodnota stromořadí č. 16 na silnici II. třídy (dříve III. třídy)

66

Obr. č. 8 Tlakové větvení u většiny stromů

Obr. č. 9 Ořezy, kterými trpí kmeny i koruny

Obr. č. 10 Strom č. 18

5.7 OSTATNÍ STROMOŘADÍ V Karvinském okrese nebylo nalezeno ani jedno památné stromořadí či významný vegetační prvek, pouze památné stromy, které nejsou součástí silničních stromořadí v extravilánu. Za zmínku ovšem stojí alespoň stará lipová alej v Petrovicích u Karviné (č. 22) na silnici směrem do Závady III/46810, ta splňuje veškerá kritéria pro zapsání, jako významný krajinný prvek. Stáří lip se pohybuje mezi 80 až 100 lety a stromořadí má 67

vysokou ekologickou hodnotu. Na problém je však nahlíženo z technického hlediska, kdy se stromořadí stává na krajnici silnice pevnou překážkou. A tak stromořadí doposud nebylo vyhlášeno a dle zpráv Správy silnic, se plánuje postupné odstraňování aleje. (Hajzlerová, 2006) Mezi stromořadí, které se vyskytují na jiných cestách než silnicích I.-III. třídy lze zmínit alej v Rychvaldě vedoucí od Rychvaldského zámku směrem na dnešní část Ostrava - Michálkovice. Alej je převážně lipovo-dubová, a sloužila jako spojnice zámku a přilehlými pozemky s oborou. Jako další lze zmínit nově vysazené stromořadí od bývalého zemědělského statku v Dolní Lutyni – Neradu. Cesta je zakreslena již ve druhém vojenském mapování, dnes je využívaná občasně cyklisty. Podél cesty byly vysázeny lípy, zřejmě vlastníkem statku, ale hned v zápětí se nachází plot z pletiva, který nedovoluje v některých případech dřevinám růst rovně. Nejspíš byl plot doplněn později po výsadbě dřevin, čímž, byly narušený nejen kotvící opatření, ale i poškozeny samotné dřeviny. V letech 2013 až 2015 se plánuje realizace alejové výsadby na bývalých rekultivačních plochách mezi Kravinou a obcí Louky. Výsadba se plánuje do míst bývalých Louckých rybníků. Aleje mají demonstrovat osový průchod údolní krajinou od skanzenu staroslovanského osídlení v Chotěbuzi téměř k městu Karviná, co by stará kupecká stezka. Vznikne nepravidelná alej, přecházející z jednořadé do dvouřadé a tvořena javory, duby a lípami, ty by měly vest ke kostelu sv. Barbory, který zde jako jediný zůstal. (Latová, 2013)

68

6 DISKUZE Současný stav stromořadí podél českých silnic je pro krajinné architekty a arboristy více než bolestivý. Problematika je mnohdy velmi komplikovaná. První chybou, je že správy silnic nezaměstnávají na svých úsecích odborníky a téma silniční vegetace není prioritním tématem. Dalším problémem je právní ošetření, které je v rozporu s velikostí silničních pozemků a tak brání možnosti obnovy na spoustě pozemků. Svá omezení vytváří také vlastnické vztahy, ochrana životního prostředí, správa inženýrských sítí a správa silnic. V neposlední řadě svou roli hraje nedostatek financí na jakoukoliv údržbu a zakládání nové vegetace. Silničáři jsou mnohdy rádi, že zvládají kácet stromy v havarijním stavu. U dotací je problém s následnou péčí, na kterou většinou obcím chybí finanční prostředky, proto první a poslední ošetření stromů končí jejich založením. Nejsou peníze ani na ochranná opatření, na účinné feromonové ohradníky či na svodidla. Aktuální dobu, tedy chápu komplikovaně. Na vině je stát, který nutí resorty šetřit.

6.1 TEORETICKÁ ČÁST U literárních zdrojů bývá problém s jejich přímým dohledáním. Pár kvalitních titulů bylo vydáno, zbytek je třeba hledat pod různými hesly. Spíše než knihy, je třeba hledat různé brožury vydané institucemi zabývajícími se ochranou přírody např. Arnikou, Agenturou ochrany přírody a krajiny aj. Dalšími vhodnými zdroji jsou sborníky z odborných konferencí, doposud napsané diplomové práce nebo články v odborných periodikách. Konkrétně pro mne bylo nejpřínosnější, si o tomto tématu promluvit s někým, kdo tématu rozumí a mohl mě tak odkázat na jiné zdroje. Za jistý nedostatek ze strany zdrojů v praktické části považuji absenci mapových podkladů, inventarizace či jakékoliv záznamy o výsadbách dřevin podél komunikací z dřívějších dob. Existuje jen pasport pro potřeby Ředitelství silnic a dálnic v Moravskoslezském kraji. Ten však pro potřeby vlastníka obsahuje jen několik stručných údajů, jako je lokace silniční vegetace a její bodové zakreslení. Pasport ovšem není každoročně aktualizovaný. Až při příležitosti provedení posudku a rozhodnutí o kácení vznikají Karty stromů, kde je proveden podrobnější popis dřeviny a lokace. Z literární rešerše vyplívá, že pojem alej a stromořadí jsou neutříděné pojmy, které bývají často zaměňovány mezi sebou. Ani připravovaná novela vyhlášky o 69

ochraně dřevin a jejich povolování kácení nerozlišuje, tyto dva pojmy. Definuje pouze stromořadí. Jako pozitivní, lze na nové definici zhodnotit, že bere v potaz nepravidelnost. Z hlediska ochrany a zachování stromořadí se přikláním k řešením v Německu. Kde se stromořadí považují za neodmyslitelnou součást silnice a jsou brány ohledy na tyto úseky. Je vychováván již sám řidič dopravním značením či sankcemi za nedodržení předpisů. Zároveň se dbá na výkupy pozemků pro zřízení širších pomocných pozemků pro samotné aleje. Toto je velmi vhodný přístup, ke kterému bychom měli do budoucna směřovat. Jako vzorný příklad u nás, lze považovat kraj Olomoucký, kde alespoň vznikla kvalitní databáze dřevin a je šířená osvěta mezi běžné občany.

6.2 PRAKTICKÁ ČÁST Stromořadí na silnicích I. třídy jsou spravována Ředitelstvím silnic a dálnic v Ostravě, silnice II. a III. třídy Správou silnic Moravskoslezského kraje v Karviné. Nelze říct, zda je údržba něčím odlišná, jelikož na silnicích I. třídy není zastoupení tak široké, aby se dalo komplexně srovnávat s nižšími třídami. Spíše je na péči u obou správ vynakládána obdobná pozornost. Stromy jsou zanedbány v korunách nedostatečnou údržbou či údržba byla provedena, ale až v pozdním věku, kdy rány neměly šanci se řádně zacelit. Nebo jsou neodborně ošetřeny ze strany správců inženýrských sítí či majitelů vedlejších pozemků. Zároveň je zde absence nových výsadeb, které by v okrese rozšířily síť stromořadí, kterých je ve srovnání s jinými okresy velký nedostatek. Současný stav naznačuje že, se stromořadí pomalu rozpadají do stavu nepravidelně mezernatých a rozptýlených stromořadí. Nové výsadby nepřibývají. Ovocné dřeviny jsou ve stavu dožívajících jedinců se sníženou vitalitou a častým jmelím a v dalších výsadbách jsou již nahrazovány rody, jako jsou Tilia, Acer či Betula.

Při bližším dendrologickém hodnocení byly nalezeny problémy, jako poškození kmenů, při sečení trávy na pomocných pozemcích. Je třeba zvážit, zda by nebyly vhodné nějaké mechanické zábrany, které by ochránily kmen. Alespoň v mladším věku, dokud kůra nezesílí. Dalším problémem je zanedbání pěstebních opatření, nejvíce to bylo vidět u lipového stromořadí. Kde lze navrhnout odstranění tlakového větvení zdravotním řezem. Byla by možná i fixace korun, ale snazší bude problém neoddalovat a při nové výsadbě provést včasný výchovný řez a tím minimalizovat velikost řezných 70

ran v následujících pravidelně provádět údržbu. U mladších javorů lze doporučit řez výchovný, který by měl být dodržován v intervalu tři až pěti let. V časovém horizontu lze například u silničního stromořadí č.11 II/475 doporučit: u rodu Acer provedení výchovného řezu, při kterém by se prosvětlily koruny, odstranilo kodominancí větvení, křížení větví, přeslenovité větvení, tlakové vidlice, zakrátily konkurenční boční výhony či odstranily větve přesahujících nad sousední pozemek. Dále by byly odstraněny sekundární výhony, jak v koruně, tak na kmeni. Mělo by být zváženo, zda dřeviny se silně poškozenými kmeny nechat na pozemku, či lépe za ně nevysadit dřeviny nové. Rod Malus ošetřit řezem redukčním, pro zlepšení stabilizace stromů. Do budoucna javory ošetřovat v intervalech 2-3 let, následně dle potřeby provádět řez zdravotní. U jabloní časem dělat probírky, a náhradní výsadby.

Za perspektivní stromořadí lze považovat stromořadí, která byla vysázena, či dřeviny doplňují stávající, v posledních dvaceti letech, např. stromořadí č. 4 na silnici I/67, č. 11 na silnici II/475 , č. 26 u silnice II/4743. V těchto stromořadích se nacházejí mladé dřeviny, které mají do budoucna perspektivu. Pokud se u těchto dřevin provedou probírky, prořezaní korun a dosadby vhodných taxonů, jako je rod Acer, Tilia, je možné s nimi do budoucna počítat. Naopak za problematické je možné považovat stromořadí č. 6 u silnice I/11, č. 5 u silnice III/46811, č. 6 na silnici III/46810, č. 1 I/67. V prvním stromořadí se nachází stárnoucí topol černý vlašský, který svým křehkým dřevem může ohrožovat řidiče. Následující tři stromořadí se nacházejí na krajnici. Což je stresové prostředí, které snižuje vitalitu stromů. Budoucnost ovocných dřeviny je možno spatřovat na rekultivovaných plochách, kde by mohly vznikat nové rekreační stezky pro cyklisty či turisty. Dále cyklostezky, účelové komunikace či komunikace III. tříd. Jako druh se především uplatní rody Malus a na vhodných místech Pyrus. Bylo zjištěno, že některé druhy jsou pro výsadbu nevhodné. Například Sorbus aucuparia, který trpí v mladém věku napadením jmelí či Pinus nigra, který svým vzhledem příliš nehodí k silnicím a v kontrastu s řepkou působí nezvykle. Navíc nenechavostí občanů stromy nemají na silnicích dlouhou perspektivu, zvláště čerstvě po výsadbě.

71

7 ZÁVĚR V okrese Karviná stále můžeme nalézt silniční stromořadí s ovocnými druhy, často se vyskytují v kombinaci s druhy neovocnými. Vzhledem k minulosti okresu a nedostatkem péče však stromořadí zaujímají 30 % plochy podél komunikací. Ačkoliv je to málo, jsou stromořadí nejčastěji nepravidelně mezernatá či úplná, což je pozitivní, v tom pohledu, že se nemusíme dívat jen na rozpadlá stromořadí. A však pokud se zaměříme na věková stádia v okrese převažující, tak jsou nejčastěji zastoupena věkovými stádii 4 – dospělý jedinec či 5 - veterán, lze tedy předpokládat, že pokud brzo nezasáhneme, v budoucnosti to tak dopadne. Proto nesmíme zapomínat na tradice naších předků i přesto, že tento okres na jedno století pozměnil svou tvář, máme nyní jedinečnou možnost, jak obnovit krajinný ráz a zkvalitnit naše prostředí a možná krajině zpětně vtisknout „staronového“ Genia loci. Bude proto třeba v rámci revitalizací dosadit nepravidelně mezernatá stromořadí, rozptýlená, založit nová a nadále pečovat o ty úplná. Na silnicích se také setkáváme s různými problémy, které stromořadí postihují. Na příklad poškozené kmeny od sečení trávy, nálety jiných dřevin, či nedostatečná péče o koruny stromů. Je třeba tedy zajistit pravidelnou a odbornou údržbu. Také vytvoření kvalitních databázi s mapovými podklady, ve kterých se bude snadné orientovat. Je možné, že tato vize se začne plnit již v následujících dvou letech, v připravovaném projektu Arniky. Potenciál mají silnice III. tříd, kde by se ovocná stromořadí mohla udržet. Dále je možné je vrátit do krajiny k polním cestám, cyklostezkám, různým turistickým a naučným stezkám, krajináři by mohli také myslet na rekultivační plochy, které se postupně budou zvelebovat a zpřístupňovat obyvatelům jako odpočinková místa. U vyšších tříd použít pak „plané“ listnaté dřeviny. V okrese je velká roztříštěnost v druhové skladě jednotlivých stromořadí, rozhodně by neuškodilo některá stromořadí sjednotit a v jedno či dvoudruhová stromořadí.

72

8 RESUME ABSTRAKT Stromořadí mají v České republice tradici již od dob Marie Terezie a staly se kulturním krajinným prvkem. V dnešní době však stromořadí stárnou, dostávají se do stádia rozpadu a na jejich obnovu se zapomíná. Práce se zabývá zkoumáním vývoje tohoto fenoménu. A analýzou aktuálního stavu v řešeném území okresu Karviná. V rámci praktické části byla vytvořena metodika posuzování aktuálního stavu stromořadí na silnicích I.- III. třídy. U vybraných stromořadí byl proveden dendrologický průzkum. Okres Karviná byl v minulosti zasažen důlní činností. Proto 70 % silnic v okrese je bez zastoupení stromořadí. Nalézáme zde stromořadí smíšená z ovocných a listnatých dřevin, nepravidelně rozptýlená. Největší množství stromořadí se nachází na silnicích III. třídy. Současný stav vypovídá o naléhavé potřebě revitalizace a kvalitní péči. Klíčová slova Stromořadí, alej, komunikace, okres Karviná, současný stav

ABSTRACT Subject: Analysis of the current status of alley in the Karviná distrikt

Alley have a long history in Czech republic dated since the times of Maria Theresa and they become a cultural landscape element. Nowadays the alley are getting old, getting to the stage of decomposition and recovery is missing. This thesis deals with research of this phenomenom. Analysing the actual state in the choosen area in Karviná county. In practical part of this work a method of assessment was made to analyse the state of alley on the I-III.class roads. A dendrologic research was made at chosen alleys. Karviná county used to be a mining area. Therefore 70% of roads in this county are without alley. We can find alley composed of fruit trees and broadleaved trees sporadically layed out. Current status shows a need of immidiate revitalisation and quality care. Keywords Alley, Tree lines, communications, Karviná country, current status, 73

9 POUŽITÁ LITERATURA BOČEK S., et al. Ovocné dřeviny v krajině, Pilotní vzdělávací program Hoštětín 2007/8, centrum ZO ČSOP Veronica Brno 2008, ISBN 978-80-904109-2-3 BULÍŘ, Pavel. Vegetační doprovody silnic. Průhonice: výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví, 1988. ESTERKA, Jakub. Silniční stromořadí v české krajině - koncepce jejich zachování, obnovy a péče o ně:cesty udržitelného využívání krajiny. V Praze: Arnika Centrum pro podporu občanů, 2010, 60 s. ISBN 978-80-904685-2-8. GREGOROVÁ, Božena. Poškození dřevin a jeho příčiny. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006, 361 s. ISBN 80-86064-97-2. HAJZLEROVÁ, Irena. Petrovice u Karviné: 700 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Karviná: Zemský archiv v Opavě - Státní okresní archiv Karviná, 2006, 157 s. ISBN 80-863-8837-9. HRUŠKOVÁ, Marie, Václav VĚTVIČKA a Marie HOLEČKOVÁ. Aleje: krása ohroženého světa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 183 s. ISBN 978-80-204-2783-0. CHALOUPKA, Roman. Specifika ovocných alejí – Zakládání a údržba. In: Strom pro život, život pro strom VII.: Aleje v krajině. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2008, s. 9-16. ISBN 978-80-86950-04-4. KAMENICKÝ, Karel. Ovocná a okrasná stromořadí: Pojednání o stromořadích silničních, výsadbách podél železničních tratí a vodních toků, o osazování pustých míst a neplodných strání. Praha: Ministerstvo zemědělství republiky Československé, 1932. KAVKA, Bohumil a Jaroslav KOLAŘÍK. Sadovnická dendrologie I. Listnaté stromy. 1. přeprac. vyd. Brno: EDEN, 1995, 203 s. KOCOURKOVÁ, Jarmila. Historické a estetické aspekty navrhování liniové zeleně v krajině. In: Obnova liniové zeleně v krajině: sborník přednášek ze semináře konaného dne 8. června 2000. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000, s. 10-15. ISBN 80-7157-438-4. KOHOUT, Karel. Zakládání a údržba ovocných sadů. Praha: ČSAV, 1959. 74

KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les. 2. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP, 2003, 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 5. ISBN 80-863-2736-1.

KUBEŠA,

P. Historie

a současnost

alejí

v krajině

a urbanizovaném

prostředí. Olomouc: Národní památkový ústav, 2007. ISBN 978-80-86570-11-2. LATOVÁ, Anežka. OKD A.S. Lokality závěrečné výsadby včetně návrhu druhové skladby v DP Dolu ČSM. 2010. LOKOČ, Radim a Michaela LOKOČOVÁ. Vývoj krajiny v České republice. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2010, 85 s. ISBN 978-809-0480-735. WIESSMANNOVÁ, Hana. Ostravsko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004, 454 s. ISBN 80-86064-67-0.

MAREČEK, František. Zahradnický slovník naučný 1. A-C. 1. vyd. Praha: ÚZPI, 1994, s. 60-61. ISBN 80-85120-51-8. MAREČEK, František. Zahradnický slovník naučný 5. R-Ž. 1. vyd. Praha: ÚZPI, 2001, s. 397. ISBN 80-7271-075-3. MATĚJKOVÁ, Pavla, Zdeněk KLETEČKA a Jiří ŘEHOUNEK. Stromy a hmyz: praktický rádce pro účast ve správních řízeních. 1. vyd. České Budějovice: Calla, 2009, 22 s. ISBN 978-80-87267-01-1. OKD A.S. Vracíme krajině život: Rekultivace krajiny na Ostravsko-Karvinsku. 1. vyd. Ostrava, 2010. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha: Libri, 2004, 526 s. ISBN 80-727-7279-1. PEJCHAL, Miloš. Antropogenní stanoviště dřevin - Město. Ústav biotechniky zeleně v Lednici, 2010. Studijní materiál pro předmět “dendrologie”. MENDELU v Brně. REJZEK, Josef. Ovocnaření v alejích. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957, 56 s. 75

REŠ, Bohumil a Barbora SŮROVÁ. Památné stromy: metodika AOPK ČR. 2., přeprac. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008, 76 s. ISBN 978-8087051-39-9. STEHLÍK, Václav. Naučný slovník zemědělský 1. a-c 1.vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1966, 1102 s. STEHLÍK, Václav. Naučný slovník zemědělský 10. s-š. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, s. 196. ŠIMEK, Pavel. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu: osnova učebního textu - koncept. Lednice, 2011. ŠVÉDOVÁ, Daniela. Stromy jako doprovod pozemních komunikací a jejich postavení v právních předpisech. In: Strom pro život, život pro strom VII.: Aleje v krajině. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2008, s. 9-16. ISBN 978-80-86950-04-4. URADNÍČEK,

Luboš. Arboristické

standardy:

Řezy

stromů.

Mendelova

univerzita v Brně, 2012. Standardy péče o přírodu a krajinu. Lesnická a dřevařská fakulta. VANÍČEK,

Vlastimil.

Silniční

sadovnictví.

Praha:

Vědecko

technické

nakladatelství, 1951. 27 s. HENDRYCH, J. Hodnocení a dokumentace alejí a stromořadí v krajině, metody a přístupy. VUKOZ,Průhonice, 2008. 167 s. Články: BORSKÝ,

Jan.

Barokní

aleje

v

minulosti

a

za

současné

plurality

názorů. Urbanismus a územní rozvoj. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2010, XIII, č. 6, s. 27-35. GRULICH, Jiří. Strom jako součást cesty. Zahrada - park - krajina. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2007, č. 1, s. 17-19.

76

ŠVÉDOVÁ, Daniela. Vegetační doprovod silnic, vliv na dopravní nehody a problémy s obnovou alejí. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Zahrada - park - krajina. 2010, č. 3, s. 30-34. VYSLOUŽIL,

Miroslav.

Fenomén

historických

alejí

a

stromořadí

v

krajině. Zahrada - park - krajina. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2007, č. 1, s. 14-16. Vysokoškolské práce: PENÍŠKA, Aleš. Péče o stromořadí a jejich obnova. Lednice, 1993. Bakalářská práce. Lesnická a zemědělská univerzita v Brně. Vedoucí práce Miloš Pejchal. LADRA, David. Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce Ing. Pavel Nevrkla.

MATYÁŠOVÁ, D. Analýza současného stavu silničních stromořadí vybraného okresu Ústí nad Orlicí. 2012. 84 s. Bakalářská práce ZF v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně, vedoucí práce Pavel Bulíř.

POPELOVÁ, A. Analýza současného stavu silničních stromořadí vybraného okresu Havlíčkův Brod. 2012. 78 s. Bakalářská práce ZF v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně, vedoucí práce Pavel Bulíř.

TOPKOVÁ, E. Analýza současného stavu silničních stromořadí vybraného okresu Strakonice. 2011. 74 s. Bakalářská práce ZF v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně, vedoucí práce Pavel Bulíř.

VACHUNOVÁ. I. Analýza současného stavu ovocných liniových výsadeb a vypracování návrhu jejich rozšíření ve vybraném modelovém území. 2010. 70 s. 77

Diplomová práce na LDF Mendelovy univerzity v Brně, vedoucí práce Stanislav Boček. ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice. Praha. Český normalizační institut. 1999 ČSN DIN 18 916 Sadovnictví a krajinářství – Výsadba rostlin. Praha. Český normalizační institut. 1997 Zákon č. 13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích Zákon č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny Internetové zdroje: ARCHEOPARK CHOTĚBUZ. Historie archeoparku Chotěbuz [online]. 2012[cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.archeopark-chotebuz.cz/historie-archeoparku CALLA. Stromy a hmyz [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupný z: http://www.calla.cz/stromyahmyz/obnova-aleji.php CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, Problematika pasivní bezpečnosti pozemních komunikací: Část 1 – pevné překážky (stromy): Německo, Rakousko. [online].

2007

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

z:

http://www.cdv.cz/file/clanek-

problematika-pasivni-bezpecnosti-pozemnich-komunikaci-cast-1-pevne-prekazkynemecko-rakousko/ ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ, Stanovisko České komory architektů k záměru vykácet aleje podél pozemních komunikací. [online]. 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupný z http://www.cka.cc/oficialni_informace/stanoviska-cka/tz-aleje Dokumentární film (2007) – Aleje jako součást naší krajiny [online]. 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10140177481aleje-jako-soucast-nasi-krajiny/

78

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: http://www.dotace.nature.cz/prehled-programu.html Dotace [online].

2013[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/ IDNES.CZ, Aleje už snadno kácet nepůjde, navrhuje ministr. Uleví majitelům stromů.[online] 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/novelavyhlasky-o-kaceni-drevin-dni-/domaci.aspx?c=A130417_165717_domaci_hro MINISTERSTVO DOPRAVY. Vysazování a ošetření silniční vegetace: technické podmínky. [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. 28 s. (PDF). Dostupné z WWW: http://www.pjpk.cz/TP%2099_1.pdf MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Podpora rozvoje a obnovy venkova 2013 [online]. 2013[cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovni-ruch/Regionalni-politika/Programy-Dotace/Podpora-rozvoje-a-obnovyvenkova MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ochrana dřevin rostoucích mimo les [online].

2008-[cit.

2013-05-05].

Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/cz/ochrana_drevin_rostoucich_mimo_les MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Finanční mechanismy EHP a Norska [online].

2013[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://mzp.cz/cz/financni_mechanismy_ehp_norska MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Informace o projektu [online]. 2013[cit. 201305-07].

Dostupné

z:

http://infoms.kr-moravskoslezsky.cz/cz/informace-o-projektu-

9218/ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ. Evropské zdroje: Projekty v přípravě [online]. 2012[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://iszp.kr-

moravskoslezsky.cz/cz/temata/projektyzp/evropskezdroje/projekty-v-priprave-21539/ NADACE

PARTNERSTVÍ. Strom

života [online].

Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota

79

2013[cit.

2013-05-07].

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Prioritní osa 6: Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny [online]. 2013[cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/372/prioritni-osa-6/ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY. Stromořadí kolem silnic [online]. 2010[cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/stromoradi-kolem-silnic.aspx VAFEK, Stromy podél komunikací. [online], 2010 [cit. 2013-05-05] dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/stromoradi-kolem-silnic.aspx WIKIPEDIE: otevřená encyklopedie: Extravilán [online]. 2001- [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Extravil%C3%A1n WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie: Okres Karviná [online]. 2001- [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Karvin%C3%A1

Ústní sdělení: LATOVÁ, Anežka. Orlová-Poruba, 5.4.2013 MLČOCH, David. Ředitelství silnic a dálnic, Ostrava. 2.4.2013

80

10 PŘÍLOHY V TEXTOVÉ ČÁSTI 10.1 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Druhové zastoupení na silnicích I. třídy Graf č. 2 Typ stromořadí pro silnice I. třídy Graf č. 3 Stromořadí dle úplnosti na silnicích I. třídy Graf č. 4 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích I. třídy Graf č. 5 Druhové zastoupení na silnicích II. třídy Graf č. 6 Typ stromořadí pro silnice II. třídy Graf č. 7 Stromořadí dle úplnosti na silnicích II. třídy Graf č. 8 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích II. třídy Graf č. 9 Druhové zastoupení na silnicích III. třídy Graf č. 10 Typ stromořadí pro silnice III. třídy Graf č. 11 Stromořadí dle úplnosti na silnicích III. třídy Graf č. 12 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích III. třídy Graf č. 13 Zastoupení všech druhů dřevin na komunikacích I.-III. třídy Graf č. 14 Typ stromořadí pro silnice I.-III. třídy Graf č. 15 Stromořadí dle úplnosti na silnicích I.-III. třídy Graf č. 16 Stromořadí dle napadení jmelím na silnicích I.-III. třídy Graf č. 17 Srovnání okresů dle silnic bez silničních stromořadí Graf č. 18 Typy stromořadí ve srovnání s jednotlivými okresy Graf č. 19 Stromořadí dle skladby ve srovnání s jednotlivými okresy Graf č. 20 Stromořadí dle úplnosti ve srovnání s jednotlivými okresy Graf č. 21 Sadovnická hodnota stromořadí č. 6 na silnici I. třídy 81

Graf č. 22 Sadovnická hodnota stromořadí č. 11 na silnici II. třídy Graf č. 23 Sadovnická hodnota stromořadí č. 16 na silnici II. třídy (dříve III. třídy)

10.2 SEZNAM OBRÁZKŮ Fotografie přiložené v textové části a přílohách, jsou autorskými fotografiemi pořízené v roce 2012 – 2013. Obr. č. 1 Graf pro výpočet vzdálenosti pevné překážky uváděný ČSN 7361 01 Obr. č. 2 Pohled uvnitř stromořadí Obr. č. 3 Následky poškození kmene Obr. č. 4 Jedna z napadených lip Obr. č. 5 Zarostlá koruna a tzv. „věšáky“ Obr. č. 6 Poškození kmene Obr. č. 7 Pohled na zbylé jabloně Obr. č. 8 Tlakové větvení u většiny stromů Obr. č. 9 Ořezy, kterými trpí kmeny i koruny Obr. č. 10 Strom č. 18

10.3 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Vlastnictví komunikací dle jejich kategorií, (Esterka, 2010) Tabulka 2 Správci komunikací dle jejich kategorií (Esterka, 2010) Tabulka 3 Stupnice hodnocení napadení jmelím Tabulka 4 Stupnice hodnocení mechanického poškození kmene sečením trávy Tabulka 5 Stupnice hodnocení neodborných zásahů do koruny ze strany jiných subjektů Tabulka 6 Stupnice hodnocení zanedbaného řezu v koruně Tabulka 7 Stupnice hodnocení poškození mrazem 82

Tabulka 8 Stupnice hodnocení kmenové výmladnosti Tabulka 9 Stupnice hodnocení množství náletových dřevin v okolí stromu Tabulka 9 Stupnice hodnocení množství náletových dřevin v okolí stromu

10.4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny atd. – a tak dále č. – číslo ČSN – Česká státní norma ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj např. – například PK – pozemní komunikace PPK – Program péče o krajinu tj. – to jest tzv. – tak zvaný Sb. - sbírka ÚSES - Územní systém ekologické stability viz - odkaz na jinou stránku

83

11 PŘÍLOHY Mapa silničních stromořadí 1:50000 Obrázková dokumentace k mapovaným stromořadím, grafy

84