MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici
Geografické, půdní a klimatické zhodnocení regionu Dolní Kounice ve vztahu k pěstování modrých moštových odrůd révy vinné
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.
Pavel Kárník
Lednice 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Geografické, půdní a klimatické zhodnocení regionu Dolní Kounice ve vztahu k pěstování modrých moštových odrůd révy vinné vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
dne………………..……………………………
podpis diplomanta…………..……………..
PODĚKOVÁNÍ
Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Pavlu Pavlouškovi, Ph.D. za cenné rady a pomoc, kterou mi poskytl při zpracování této bakalářské práce, dále pak Ing. Michalovi Kumštovi za vyhodnocení výsledků a vinařským firmám za poskytnutí vzorků.
OBSAH
1. ÚVOD .............................................................................................. 7 2. CÍL PRÁCE....................................................................................... 7 3. TERROIR ......................................................................................... 8 3.1 Historie terroir ............................................................................ 8 3.2 Definice terroir............................................................................ 8 3.3 Vinohradnické terroir................................................................ 10 3.3.1 Geologické faktory .............................................................. 10 3.3.2 Půdní faktory ...................................................................... 11 3.3.3 Klimatické faktory............................................................... 13 3.3.4 Ostatní faktory.................................................................... 15 4. VINIČNÍ TRATĚ V REGIONU DOLNÍ KOUNICE ............................... 17 4.1 Historie vinohradnictví a vinařství na Kounicku ........................ 17 4.2 Současnost vinohradnictví a vinařství v Dolních Kounicích ....... 20 5. POPIS LOKALITY DOLNÍ KOUNICE ................................................ 22 5.1 Geologické a půdní charakteristiky ........................................... 22 5.2 Klimatické podmínky regionu.................................................... 26 5.3 Pěstované odrůdy révy vinné ..................................................... 33 6. METODIKA PRÁCE ........................................................................ 34 6.1 Vzorky červených vín ................................................................ 34 6.2 Senzorické hodnocení ............................................................... 35 6.3 Spektrofotometrická stanovení celkových fenolů, celkových antokyanů, celkových flavanolů, antiradikálové aktivity a redukční síly ................................................................................................. 37 7. VÝSLEDKY A DISKUZE .................................................................. 40 7.1 Senzorické hodnocení vín.......................................................... 40 7.2 Spektrofotometrické vyhodnocení.............................................. 45 7. ZÁVĚR ........................................................................................... 48 8. SOUHRN........................................................................................ 49 9. RESUMÉ........................................................................................ 49 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................... 50 4
10. PŘÍLOHY...................................................................................... 53 10.1 Příloha č. 1 ............................................................................. 53 10.2 Příloha č. 2 ............................................................................. 54
5
1. ÚVOD Poslední dobou stále častěji hledáme nějakou jedinečnost vína, která by se nějakým způsobem odlišila od uniformních typů vín na trhu. S tím samozřejmě souvisí i zaměření se na původ vína, z jaké oblasti, regionu či tratě dané víno vůbec pochází. Abychom však mohli tyto odlišnosti ve víně hledat a následně i nacházet, je důležité znát, odkud
pochází
samotné
hrozny,
tj.
z jakého
révového
keře
a místního stanoviště. Pro to, co souvisí s lokalitou, ať už geologicky, půdně,
klimaticky,
ale
i
přímé
agrotechnické
zásahy
vinaře
a v neposlední řadě i následné technologické zpracování hroznů, se dnes stále častěji používá slovo terroir. Terroir by tedy mělo být něco ojedinělého, zvláštního. Něco, co dává dané lokalitě a následně i vínu z této lokality něco navíc v podobě originálnosti. Ohledně vlivu terroir na víno se můžeme setkat se dvěma názory. Prvním názorem je, že terroir je marketingový tah vinařských firem, které mají pouze zájem se tímto francouzským slovem zviditelnit na trhu s vínem a využít to pro prodej vína. A to i v případě, že kvalita nemusí být vždy ta nejvyšší a existuje tu možnost schovat určité nedostatky a chyby vína za slovo terroir. Pak je tu ovšem druhý názor, který pevně v terroir věří a tvrdí, že terroir je všechno to, co dává vínu jeho výjimečnost a zvláštní kouzlo. Zřejmě nejznámější organizace, která přísně kontroluje původ vína z geograficky přesně vymezených poloh, je francouzská organizace AOC (Appellation d'Origine Contrôlée). Pečlivě hlídá odrůdovou skladbu, hektarový výnos, ale i metody pěstování a výroby samotného vína. V České republice je pak možnost využít certifikace VOC (vína originální certifikace), kde hraje důležitost pojmenování vína z určitého území.
7
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zhodnotit region Dolní Kounice k místnímu specifickému rázu krajiny, tedy lokálnímu terroir. Popsat tento region po stránce geologické a půdní. Dlouhodobě zhodnotit klimatické podmínky v této lokalitě. Zmapovat viniční tratě a popsat vhodné odrůdy pro pěstování révy vinné. V praktické
části
byly
hodnoceny
vzorky
červených
vín
z kounických viničních tratí Karlov, Na nivách a Šibeniční hora. Vína byla nejprve hodnocena senzoricky podle speciálně upravené tabulky, kde se hodnotilo dle dané intenzity jednotlivých hodnotících faktorů, a následně byla vína vyhodnocena po stránce fenolické.
7
3. TERROIR
3.1 Historie terroir Již staří Egypťané a Řekové si všímali, že určité regiony jsou pro révu vinnou přínosnější. Dokumenty ze starověkého Egypta ukazují působení okolního prostředí na révu vinnou, pěstovanou v deltě Nilu, což ovlivňovalo kvalitu vyrobených vín. Ve starém Řecku hrály podmínky okolního prostředí velký význam při výběru stanoviště a odrůdy (PAVLOUŠEK, 2004). Pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mnichové, kteří již zhruba v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu. Z té doby rovněž pochází pečlivé dělení vinohradů na kvalitní a méně kvalitní. Asi o pět století později začali s podobnou klasifikací
poloh
v Bordeaux.
V
17.
století
následovala
oblast
Champagne, Tokay a jiné významné oblasti (ZNOVÍN, 2009). LINHART et al. (2007) poukazuje na to, že v 18. století je pojem terroir v Portugalsku již známý. K jeho výraznějšímu rozšíření dochází ale až ve 20. století. Důležitou okolností při zavádění pojmu terroir je rozsah takto označovaného území, tedy stanovení hranic. V České republice je průkopníkem s označením terroir vín Znovín Znojmo (Terroir club) ve Znojemské podoblasti. Tato podoblast je zajímavá jak geologicky, půdně, mikroklimatem, tak i výběrem odrůd vyzkoušených mnohaletou tradicí (LINHART et al., 2007).
3.2 Definice terroir Terroir je slovo francouzského původu, které vychází se slova „terriotoire“, což v překladu znamená oblast, území. Definic slova terroir je ve vinařském světě mnoho. Obecně je však bráno jako soubor 8
geologického podloží, půdy, polohou samotné vinice, mikroklimatem, odrůdou vhodnou pro daný region, podnoží, sponem a v neposlední řadě i působením vinaře a vhodnou agrotechnikou. Moderní
terroir
spojuje
vše,
co
je
pro
danou
lokalitu
charakteristické. Souvisí s tím tedy i spon výsadby, vedení, ošetřování vinice
v průběhu
vegetace,
výběr
vhodných
odrůd
a
klonového
materiálu, který se hodí do dané lokality. Terroir je dnes velmi významným
marketingovým
nástrojem
nejen
ve
vinařství.
Vína
s označením terroir by měla být skutečně jedinečná. Jedinečnost těchto vín je třeba prokázat na základě exaktních vědeckých a analytických metod. (PAVLOUŠEK, 2007). O pojmu terroir MICHLOVSKÝ (2011) říká, že je to vlastně základ každé vinice, závislosti na stanovišti, povrchu půdy, podloží, vodním režimu, expozici. Jako další důležité faktory uvádí sluneční svit, teplotní režim, proudění vzduchu a celkovou agrobiocenózu. Vína lze potom třídit podle topologie jejich vinic, a rozlišovat tak vína z blízkosti řek, z oblastí přímoří, z horských poloh, náhorních rovin, dále pak vína z úpatí, údolí a rovin. Zatímco ve středoevropském regionu jsou vína rozlišena podle typu povrchu půdy (štěrk, písek, spraš, vápenec, těžké jílové půdy), tak ve Francii je spíše zvykem vína rozeznávat jako vína atlantská, středomořská a kontinentální. Kvalitní terroir jsou taková, která za klimaticky příznivého dlouhého
podzimu
umožní
pozvolnou
kvalitní
vyzrálost
hroznů.
A kvalitní vyzrálost je daná harmonií cukernatosti, obsahu a složení kyselin, hodnotou pH a vyzrálostí aromatických a fenolických látek. Střídání teplých dnů a chladných nocí přispívá u kvalitních terroir k vynikající
aromatické
a
fenolické
(PAVLOUŠEK, 2010).
9
zralosti
modrých
hroznů
3.3 Vinohradnické terroir
3.3.1 Geologické faktory Z geologického hlediska má pro pěstování révy význam zejména stavba a složení skalního podkladu vinic. Geologické poměry jsou ovlivňovány geomorfologickými podmínkami, vznikem, složením půd a průběhem zvětrávání. Hydrogeologické faktory ovlivňují vodní režim, přínos
zemského
tepla,
termální
režim
a
nemalou
měrou
i mikrobiologický režim půd. Geologické podmínky určují i možnosti výstavby sklepů a jejich vlastnosti (SUK et al., 1995). Na geologických útvarech docházelo složitými vlivy zvětrávání a působením rostlinného pokryvu i činností člověka k půdotvorným procesům. Minerální látky jsou součástí popela a jejich obsah ve víně kolísá podle bohatosti srážek. Na suchých místech a v létech s malým množstvím srážek je obsah nižší. Zvyšuje se minerálním hnojením a způsobem zpracování hroznů při nakvašování. Obsah minerálních látek kolísá mezi 1,8 - 2,8 g/l. Z anionů jsou nejvíce zastoupeny sulfáty a fosfáty, dále pak aniony chlóru, kyseliny borité a křemíku (KRAUS et al., 1999). Základem úspěchu při pěstování révy vinné je výběr vhodných území s příznivými geologickými, geografickými, ale také klimatickými podmínkami s vhodným výběrem odrůd pro místní region, případně přímo pro viniční trať (SUK et al., 1995). Horniny svým složením ovlivňují i vlastnosti révy vinné. Výrazná závislost vlastností vín na geologickém podkladu se projevuje zejména tam, kde se pěstují výjimečná vína. Biochemický důvod těchto rozdílů a dalekosáhlého vlivu skalního podkladu není doposud dostatečně znám. Poměry významných prvků (draslík, hořčík, mangan), jejichž vliv je evidentní v růstu a produktivitě révy, ale zůstává nejasný v typu a kvalitě vína a jeho „osobitosti“. Ta je výsledkem velmi komplikované biologické alchymie a zůstává intimním tajemstvím révy (LINHART et al., 2007). 10
3.3.2 Půdní faktory JANDÁK et al. (2007) definuje půdu jako samostatný přírodněhistorický
útvar,
který
vznikl
v důsledku
komplexního
působení
vnějších činitelů (klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase. Tím vzniká úplně nová substance, která se částečně podobá živé hmotě tím, že má látkovou výměnu prostředím, ale také neživé hmotě tím, že se nerozmnožuje. Jde pouze o obnovu, při níž se nezachovávají dědičné znaky. K exogenním činitelům nutno přiřadit také kultivační činnost lidí, která se stále intenzivněji v procesu vývoje půd uplatňuje. TOMÁŠEK (2007) uvádí, že mezi důležité znaky půdy patří půdní struktura a zrnitostní složení. Půdní struktura je dána stmelením jednotlivých půdních částic do větších agregátů jílovou substancí, organickými látkami, sloučeninami železa aj. Na tvorbě struktury mohou mít jindy významný podíl objemové změny půdy při střídavé vlhkosti. Zrnitostní složení, které se mnohdy nazývá mechanická skladba nebo též textura, patří mezi nejvýznamnější půdní znaky. Zrnitost
půdy
neboli
zeminy,
je
dána
zastoupením
jednotlivých
velikostně rozdílných minerálních částic. Pro půdu má největší význam obsah v tzv. jemnozemi, tedy sumě minerálních částic pod 2 mm v průměru. Schopnost
kořenů
dobře
růst
ovlivňuje
i
textura
půdy.
NAGARAJAH (1987) říká, že kořenový růst závisí na jednotlivých půdách. U odrůdy Sultana byla na písčitých půdách hloubka kořenů 220 cm. U hlinitých půd pak 100 - 120 cm a u jílovitých 60 - 100 cm. Vznik půdy je dlouhodobý proces. V našich podmínkách vzniká asi 1 cm půdy za sto let. Proces vzniku půdního profilu je závislý na klimatických podmínkách, morfologii místa, stanovištních podmínkách, porostu, zemědělském obdělávání půdy a na geologickém substrátu, z něhož půda vzniká (LINHART et al., 2007). Půdotvorný substrát je výchozím materiálem, ze kterého půda vzniká, a předmětem přeměn probíhajících v půdě. Složení substrátu 11
ovlivňuje rychlost tvorby půdy (zvětrávání pevných hornin) a s tím související hloubku půdy a její zrnitostní složení, na kterém závisí fyzikální,
fyzikálně-chemické,
biologické
a
další
půdní
vlastnosti
(TOMÁŠEK, 2007). Pro pěstování révy vinné jsou důležité vlastnosti půd, jednak fyzikální, na které dávají důraz hlavně američtí odborníci, jednak chemické,
které
preferují
francouzští
odborníci.
K fyzikálním
vlastnostem patří pórovitost (ta ovlivňuje půdní vlhkost), barva (tmavé půdy pohlcují teplo) a struktura (kamenité půdy jsou záhřevné, ale uvolňují méně živin, jílovité půdy uvolňují hodně živin, ale mají nepříznivé
vlastnosti).
Z chemických
vlastností
jsou
nejdůležitější
obsahy živin (vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík) a stopových prvků (zinek, mangan, měď, kobalt), pH (kyselost či zásaditost) a znečištění půd těžkými kovy (LINHART et al., 2007). PAVLOUŠEK (2008) říká, že pro samotné pěstování révy vinné mají vliv rovněž půdní podmínky daného stanoviště. Pro vztah mezi samotnou révou vinnou a půdou je velmi důležitých několik vlastností půdy – texturní složení půdy, struktura půdy, dostupnost živin, obsah minerálních látek, dostupnost vody a pH půdy. Réva vinná je na půdní druh velmi nenáročná a dá se pěstovat téměř všude, kde je předpoklad dostatečného provzdušnění půdy, její přiměřené vlhkosti a vhodné zásoby minerálních živin. Réva vinná reaguje výrazně na půdní typ, mechanické složení půdy, vodní a tepelný režim, obsah minerálních látek a hloubku půdní vrstvy. A to nejen růstem a plodností, ale i jakostí hroznů a proměnlivostí chuťového vjemu vína. Často se dá pozorovat, že stejná odrůda poskytuje větší proměnlivost v chuťových odstínech vína v závislosti na druhu půdy než na mikroklimatických podmínkách (Kraus et al., 2005). JACKSON (2009) pak tvrdí, že žádná spojitost mezi půdou, kde se réva pěstuje, a následnou vůní ve vínech není nebo nebyla dosud nikdy dostatečně vysvětlena.
12
3.3.3 Klimatické faktory Vedle geografických a půdních faktorů patří bezesporu mezi další významnou složku terroir klimatické poměry ve vinici. Definice klimatu říká, že se jedná o dlouhodobý charakteristický režim meteorologických prvků neboli počasí. Počasí je potom stav atmosféry, charakterizovaný meteorologickými prvky (teplotou, tlakem, množstvím srážek) a jevy (sněžení, déšť, bouřka) v daném místě a čase. To znamená, že klima střední Evropy se vyznačuje střídáním čtyř ročních období, která přicházejí víceméně každý rok (ŽALUD, 2010). V Evropě se réva vinná pěstuje na odlišných stanovištních podmínkách. V jižních vinařských oblastech zrají hrozny při průměrné roční teplotě 17°C, zatímco na severní hranici rozšíření révy při průměrné roční teplotě kolem 9°C (Kraus et al., 2005). Území České republiky leží v přechodné klimatické oblasti středoevropské. Jednotlivé roky mohou být jak pod vlivem oceánu, tak i kontinentu. Směrem na východ klesá vliv oceánu, ubývá srážek a prohlubují se teplotní amplitudy (ŽALUD, 2010). Moravské a české vinařské oblasti se nachází na severní hranici pěstování révy vinné v Evropě. Na základě klimatických podmínek je možné Českou republiku zařadit do podmínek „cool climate viticulture“. Chladnější pěstitelské podmínky, s průběhem počasí určitého ročníku, mají velmi pozitivní význam pro kvalitu hroznů. Zejména jsou pak významné pro bílé odrůdy, kde může být kvalita bílého vína podstatně vyšší ve srovnání s jižní Evropou. Podmínky pro pěstování révy vinné v České republice jsou tedy vhodné při udržování určitého obsahu kyselin v hroznech a tím i pozitivně ovlivňují mikrobiální stabilitu vína. Dále
jsou
prospěšné
pro
rozvoj
pozitivních
aromatických
látek
v hroznech a následně i v kvalitě vína. Nevýhodou pak může být kratší vegetační období, které neumožňuje pěstování některých odrůd s delší vegetační dobou (PAVLOUŠEK, 2008). Ve vztahu k výběru stanoviště a pěstování révy vinné můžeme definovat tři úrovně klimatu: makroklima, mesoklima a mikroklima. 13
Makroklima by se rovněž dalo označit jako klima dané oblasti. Popisuje všeobecné klimatické podmínky celé oblasti. Velikost makroklimatu bývá od desítek až po stovky kilometrů. V podmínkách České republiky by
makroklima
charakterizovala
určitou
vinařskou
podoblast.
Mesoklima by se dalo označit jako klima stanoviště. Velký význam zde má expozice ke světovým stranám, sklon stanovišť nebo vzdálenost od vodních ploch. Rozsah mesoklimatu bývá několik desítek metrů až kilometry.
V podmínkách
České
republiky
by
se
potom
jednalo
o jednotlivé vinařské obce, případně už i o konkrétní viniční tratě. Mikroklima by se definovalo jako klima uvnitř listových stěn, tzn. klima přímo v porostu vinice. Rozsah mikroklimatu se pohybuje v rozsahu milimetrů až metrů SMART (1984 in PAVLOUŠEK, 2008). Teplota Teplota patří mezi vůbec nejdůležitější faktor klimatu stanoviště, na kterém se réva vinná pěstuje. Délku vegetačního období určujeme podle průměrných denních teplot vyšších než 10°C. Roční vegetační období počítáme od vyrašení až po samotný sběr hroznů. Velmi rané odrůdy mají toto vegetační období od 105 do 115 dnů, např. Irsay Oliver, Sieger. Většina moštových odrůd u nás pěstovaných se však řadí mezi pozdní až velmi pozdní odrůdy jako Frankovka, André, Ryzlink rýnský, kde je vegetační období 160 až 180 dní (KRAUS et al., 2004). Srážky Jako minimum srážek za rok se udává 675 mm. Navíc na půdách, které vznikly na pevné skále, nemohou jít kořeny do větších hloubek a zejména pak v sušších létech může být problém s vodou (LINHART et al., 2007).
14
3.3.4 Ostatní faktory Reliéf krajiny Mezi další významné geografické faktory patří i reliéf krajiny. Existence svahů a jejich orientace vůči světovým stranám ovlivňuje zejména mikroklima množstvím slunečního světla. Jižní svahy jsou podstatně výhodnější než severní. Na východních a západních svazích bývají kolísané teploty, je vyšší nebezpeční jarních mrazů a následné větší ohrožení houbovými chorobami (LINHART et al., 2007). Podle PAVLOUŠKA (2008) je velmi významné pěstování na svazích i z pohledu ochrany proti zimním mrazům. Většinou proudí chladný vzduch v údolích, případně ve spodních částech svahů. Horní a střední části svahovitých stanovišť mohou být dobře chráněné před zimními mrazy. Nadmořská výška Důležitá pro pěstování révy je i nadmořská výška. Na jižní Moravě se réva pěstuje převážně v nadmořských výškách 150 - 280 m n.m., v Čechách až 300 m n.m., v Německu až do 500 m n.m. a na jižních svazích Alp až 620 m n.m. Značný význam má i převýšení nad terénem, na němž závisí pokles průměrné teploty vzduchu, který v našich podmínkách činí 0,6 - 1,0°C na 100 m. (LINHART et al., 2007). KRAUS et al. (2004) poukazuje na důležitost nadmořské výšky v závislosti na pěstování révy vinné v daném místě. Při zvýšení nadmořské výšky o 100 m se dá všeobecně říci, že klesá cukernatost hroznů asi o 1 - 1,5°ČNM a současně s tím se zvyšuje obsah kyselin o 0,9 promile. V závislosti na reliéfu krajiny je vhodné v České republice využívat pozemky do nadmořské výšky 250 - 300 m. Agrotechnika, výživa, člověk Jako nezbytné uvádí PAVLOUŠEK (2006) omezení stresových situací révy vinné a s tím související zajištění optimální výživy. Nezbytností pak je optimální výnos k podmínkám daného ročníku, aby byla zajištěna kvalita sklizeného produktu. 15
O tom, co všechno pojem terroir zahrnuje, se stále ještě mezi odborníky diskutuje. Záleží vždy na konkrétním názoru odborníka, např. zda pod terroir patří zásady ošetřování révy vinné a hroznů, způsob sklizně a zpracování hroznů nebo osobnost vinohradníka a vinaře jako takového (LINHART et al., 2007).
16
4. VINIČNÍ TRATĚ V REGIONU DOLNÍ KOUNICE 4.1 Historie vinohradnictví a vinařství na Kounicku Historie dolnokounického vinařství je velmi těsně spjata s historií někdejšího městečka, městyse a následně města Dolních Kounic. Dějiny města i místního vinařství byly ve všech dobách souběžně
formovány
soudobými
podmínkami,
politickými
a náboženskými okolnostmi i sociálnímimi poměry. Dále se na historii města podílel i charakter a povahové vlastnosti vedoucích osobností, majitelů a správců někdejšího kounického panství, ať klášterního nebo později, po roce 1527 světského. (LIŠKUTÍN, 2008). Pěstování révy vinné patří k Dolním Kounicím již od dávného věku. V roce 1183 byl v Kounicích založen premonstrátský panenský klášter Rosa coeli, který je pevně spjatý s pěstováním révy na celém Kounicku. Sice neexistuje žádná písemná zmínka o pěstování révy na Kounicku v této době, ale klášter se nijak neodlišoval od ostatních tehdejších
klášterů,
které
révu
vinnou
pěstovaly,
takže
lze
předpokládat, že tu réva na slunných stráních byla již tenkrát. První písemná zpráva o kounických vinicích je tedy až z roku 1361 za převorky kláštera Eufémie a za podnikavého kounického probošta Rulanda, který postavil na tehdejší dobu v Kounicích monumentální gotický klášterní mariánský chrám, jehož ruiny můžeme dodnes obdivovat. V této době také odkazuje Ńelivský mnich Jan Skopec svému klášteru v łelivě dva vinohrady, které se nacházely v kounických horách Kobylkách – „in monte equorum.“ (mons = hora, equus = kůň). V 15. století, v roce 1479, uplatnil kounický klášter své postavení místního
gruntovního
pána
a
vydal
listinu,
kterou
osvobodil
vinohradníky na Šibeniční hoře ode všech desátků. Zároveň přikázal, aby se vinaři na této hoře podřídili kounickému horenskému právu. To dokazuje, že už tehdy byly Dolní Kounice spravovány vlastním horenským právem, které ovšem ve skutečnosti vzniklo a vyvinout se muselo již v dobách mnohem dřívějších. Velký hospodářský význam 17
vinic pro Kounice dokladuje také kulatá pečeť městečka z roku 1571 (Obr. 4-1), která je rytecky dokonale provedena a znázorňuje krahujce s rozepjatými křídly, který drtí v zobáku hrozen vína na stopce a nad křídly i dole pod drápky má vyryt vinný vykrajovaný list. Tato starobylá kounická pečeť nese nápis: PECZIET WIECZI MIESTECZKA DOLNICH KVNITZ. Doba po třicetileté válce v druhé polovině 17. století byla pro vinohradnictví,
ale
i
celý
region
katastrofou.
V roce
1671
bylo
v Kounicích obděláváno jen 18 % celkové plochy vinic. Část vinic bylo nouzově oseto obilím, ale více jak polovina z nich zůstala zcela pustá. Roku
1737
vzniká
„Počestné
bratrstvo
vinařů
aneb
kopáčů
v městečku Dolních Kounicích“ (Obr. 4-2), které jako takové existovalo až do roku 1941 za německé okupace. Hluboce zakořeněné a již tradiční dolnokounické vinařství, spojené s úctou ke zvoleným světcům, jakožto patronům kounických vinařů a kopáčů, sv. Gothardu a sv. Janu Křtiteli, dalo ve své době vzniknout organizaci, která se co do působnosti nacházela na pomezí mezi cechem a konfraternitou (bratrstvem). Po válce a osvobození pak nastala v kounickém vinařství a vinohradnictví úplně nová etapa za nově nastolených podmínek, kdy se posléze na scéně objevilo JZD a Státní statky. V roce 1976, kdy bylo na Karlově nově vysázeno dalších 22 ha vinic, pěstoval Státní statek révu vinnou na 85 ha. V roce 1958 byla v Dolních Kounicích založena organizace „Zahrádkářů“. Tento spolek pořádal odborné přednášky, výstavy vín, jejich ochutnávání, opatřoval svým členům i nečlenům kvalitní výsadbový materiál, hnojiva, postřiky atd. Po změně režimu však došlo k restitucím zemědělského majetku. Objevili se tak první, soukromí velkopěstitelé vinné révy, kteří za pomoci a využívání moderních pěstitelských metod, technologických zařízení, začali být rychle úspěšní se svými kvalitními víny (LIŠKUTÍN, 2008).
18
Obrázek 4-1 Pečeť Dolních Kounic z roku 1571, LIŠKUTÍN, 2008
Obrázek 4-2 Kniha bratrstva, LIŠKUTÍN, 2008
19
4.2 Současnost vinohradnictví a vinařství v Dolních Kounicích Podle vyhlášky č. 254/2010 Sb., která stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí leží Dolní Kounice jako vinařská obec ve znojemské podoblasti, oblasti Morava. Ve svém katastru má osm viničních tratí (Obr.4-4). Názvy tratí v Dolních Kounicích: český – německý – případně lidový: 1. Karlov - Karlsberg 2. Kapoun - Kapaun - Kapón 3. Kozí hora - Gaisberg 4. Kamenný vrch - Steinberg - Štamperk 5. Řepná hora - Rübenberg 6. Šibeniční hora - Galgensberg 7. Na nivách 8. Nová města – Neustädten Zdroje: eAGRI (2010), LIŠKUTÍN (2008) Celková plocha osázených vinic v Dolních Kounicích je 201,24 ha. Tato rozloha řadí Dolní kounice na 15-té místo ve velikosti vinařských obcí (MZe, 2010). Jména či názvy viničních tratí mají docela zajímavou, bohatou, různorodou historii a původ. Převážně vycházejí z místních názvů (viz obr. 4-3), které mají nějaký vztah ke geografickým místopisným či přírodním podmínkám nebo se váží k určité události, majiteli atd. Vymysleli je většinou v dřívějších dobách sami vinaři a obyvatelé jednotlivých obcí, kde byla réva vinná pěstována. Některé názvy jsou ovšem novodobé z nedávného období scelování viničních tratí. K dalším se váže více či méně zajímavá událost, pověst či příběh a mají nepochybně i určitý půvab a zajímavou historii (FROLEC, 1987). Názvy viničních tratí byly často pojmenované podle zvířat nebo lze za jménem tušit pasteveckou činnost či výskyt porostu, jež byl možná na pozemku před výsadbou révy - Kozí hora, Řepná hora. Název 20
Šibeniční hora má kořeny v dávné minulosti a výkonu hrdelního práva. Svoji roli v pojmenování hraje nerovnost terénu, tvar, geologické, přírodní
nebo
půdní
poměry
-
Kamenný
vrch.
Další
možností
pojmenování viničních tratí je podle bývalých majitelů tratí, názvů obcí nebo určité polohy u obce a případně vlastních jmen – Karlov (FROLEC, 1987). V příloze č. 1 jsou uvedeny staré názvy polních tratí, dříve vinohradnických hor v Dolních Kounicích (LIŠKUTÍN, 2008). Obrázek 4-4 Viniční tratě v Dolních Kounicích, LINHART et al., 2007
21
5. POPIS LOKALITY DOLNÍ KOUNICE
5.1 Geologické a půdní charakteristiky Geologie Dolní Kounice leží na rozhraní Českého masivu (moravikum, brněnský
pluton)
a
karpatské
soustavy
(karpatské
předhlubně).
Geografickou rozmanitost jižní Moravy znázorňují výřezy z geologických map (Obr. 5-1) a geografická mapa Dolních Kounic (Obr. 5-2). Západní část mezi Znojmem a Brnem leží na okraji Českého masivu a skalní podklad je tvořen zejména granitoidy brněnského plutonu a v menší míře krystalickými břidlicemi jeho pláště. Horniny tu jsou většinou hluboce zvětralé a kaolinizované. Pro toto území jsou současně typické i mohutné spraše. Jižně od Dolních Kounic se granitoidy brněnského masivu (převážně biotitické granodiority) noří pod sedimenty miocenní karpatské předhlubně, které tvoří skalní podklad deprese jižně od Brna. Granitoidy jsou chudé na hořčík, fosfor i vápník. V metabazitech je nedostatek draslíku, fosforu i bóru. Ve spraších je nedostatek fosforu a v miocenních vápenitých jílech je bohatě zastoupen vápník, ale nedostatek fosforu (SUK et al., 1995; KRAUS et al., 1999). V okolí Dolních Kounic vystupují šedé až načervenalé středozrnné biotitické granity až granodiority a středozrnné až hrubozrnné biotitamfibolické diority až tonality. Podle vztahu obou typů a texturních znaků vykrystalizovaly tyto horniny pravděpodobně ve stejnou dobu ze dvou odlišných, vzájemně nemísitelných magmat (MÜLLER et al., 2000). Dolnokounická vína tedy svou jedinečnost získávají z hluboce zvětralých granitoidních hornin a místy i z krystalických břidlic (KRAUS, 2008). Závislost vína na geologickém podkladu se projevuje například u Frankovky z Dolních Kounic (brněnský masív), která zde má výrazný buket, mužnou tvrdost a fantastickou barvu (SUK et al., 1995). 22
Obrázek 5-1 Geografické jednotky a stavby oblasti Morava, LINHART et al., 2007
Obrázek 5-2 Výřez geologické mapy okolí Dolních Kounic 1:50 000, list 24-34 Ivančice, PÁLENSKÝ, 1994, Vysvětlivky - příloha č. 1
23
Půdy Půdní typy v okolí Dolních Kounic jsou poměrně rozmanité (Obr. 5-3). Jsou zde zejména hnědozemě, případně hnědé půdy se surovými půdami. U hnědozemí je půdotvorným substrátem nejčastěji spraš, sprašová hlína nebo i smíšená svahovina. Tyto půdy jsou zastoupeny v regionu Dolních Kounic nejvíce. Jihovýchodním směrem od Dolních Kounic na Pravlov jsou pak černozemě. Černozemě patří mezi nejhodnotnější půdy vůbec, i když občas trpí vysycháním z důvodu značně suchého klimatu. Matečním substrátem jsou většinou spraše. Podél řeky Jihlavy jsou pak nivní půdy. Původními porosty byly lužní lesy, druhotnými údolní louky. Půdotvorným substrátem jsou výhradně nivní uloženiny. Pod nevýrazným humusovým horizontem leží přímo matečný substrát, tvořený naplaveným materiálem. Řeka Jihlava pak na jižních svazích údolí dává ty nejlepší polohy pro pěstování modrých odrůd (TOMÁŠEK, 2007). Zrnitostní složení, též někdy nazývané mechanickou skladbou nebo texturou, patří mezi jeden z nejvýznamnějších znaků. Zrnitost půdy, lépe však řečeno zeminy, je dána zastoupením jednotlivých velikostně rozdílných minerálních částic. V Dolních Kounicích (Obr. 5-4) jsou půdy převážně hlinitopísčité, někdy i písčitohlinité (Šibeniční hora). Dále se zde nacházejí půdy až hlinité s výrazným zastoupením prachu (TOMÁŠEK, 2007). KRAUS (2008) pak říká, že na jižním konci dolnokounické enklávy jsou vinice kolem Trboušan na úrodných, hlinitých půdách. Místní půdy však mají nízký obsah humusu a kyselejší půdní reakce pH tu vytvářejí vhodné podmínky k rychlejšímu příjmu živin keři révy vinné. Tyto podmínky napomáhají k výraznému projevu minerální podstaty dolnokounických vín.
24
Obrázek 5-3 Půdní mapa České Republiky 1:1 000 000, TOMÁŠEK, 2007
Obrázek 5-4 Půdní zrnitost, TOMÁŠEK, 2007
25
5.2 Klimatické podmínky regionu
Dolní Kounice se většinou zahrnují k severnějším vinařským krajinám jižní Moravy. Počasí je tu ovlivňováno zeměpisným položením, jmenovitě
blízkostí
Českomoravské
vrchoviny,
odkud
přichází
severozápadní, ochlazující proudění. Jeho nepříznivé vlivy zmírňují rozlehlé lesní komplexy, které se táhnou od Moravského Krumlova přes Ivančice směrem na Rosice. Vlhký a chladný lesní vzduch omývá v době zrání hroznů tamní vinice a způsobuje noční orosení hroznů. Jejich osýchání v dopoledních hodinách slunečných dnů působí příznivě na tvorbu aromatických látek pod slupkou bobulí. Nočním chladem osvěžená pletiva listů révy udržují do podzimu aktivitu asimilační činnosti. Všechny tyto vlastnosti viniční krajiny kolem Dolních Kounic nacházejí odezvu ve svérázném utváření kvality tamních vín (KRAUS, 2008). Pro účely vytvoření klimatické charakteristiky regionu Dolních Kounic byla využita data z Atlasu podnebí Česka (TOLASZ et al., 2007) a z meteorologické stanice Brno - Tuřany. Zeměpisná poloha (Tab. 5-1).
Tabulka 5-1 Zeměpisná poloha stanice Brno-Tuřany, ČHMÚ, 2005
Meteorologická stanice
Brno – Tuřany
Nadmořská výška (m)
241
Zeměpisné souřadnice Severní šířka
49° 09' 35"
Východní délka
16° 41' 44"
Průměrná teplota vzduchu za období 1961 - 1990 byla naměřena 8,7°C (Tab. 5-3), kdežto v (Tab. 5-2) v období 1988 - 1999 byla tato hodnota již 9,4°C. Zde můžeme vidět zvyšující se průměrnou teplotu vzduchu v daném regionu. Atlas podnebí Česka (TOLASZ et al., 2007) na (obr. 5-5) ukazuje, že průměrná teplota vzduchu se za období 26
1961 - 2000 v Dolních Kounicích pohybuje těsně pod hranicí 9°C. Nejvyšší průměrná teplota vzduchu byla 33,5°C a nejnižší pak -14,8 °C. Nejnižší teplota vůbec byla naměřena v roce 1996, kdy bylo -20,9 °C (Tab. 5-2). V jednotlivých měsících byly nejvyšší průměrné teploty vzduchu v červenci 18,5°C a v srpnu 18,1°C. Naopak nejnižší průměrné teploty vzduchu byly v prosinci a lednu, kdy bylo -0,6°C respektive -2,5°C (Tab. 5-3). Celkový úhrn srážek činil 490,1 mm/rok. Od května do července byl úhrn srážek 196,9 mm, což je 40 % srážek za celý rok (Tab. 5-3). Atlas podnebí Česka (TOLASZ et al., 2007) pak uvádí průměrný roční úhrn srážek v Dolních Kounicích okolo 500 mm/rok (Obr. 5-6). Délka trvání slunečního svitu pak byla 1677,4 hodin/rok. Nejvíce slunných dní bylo od května do srpna, kdy byl souhrnný sluneční svit 892,9 hodin, což je více než 50 % celkového slunečního svitu za rok. Průměrná relativní vlhkost vzduchu byla v regionu 74 %. Nejnižší byla naměřena v roce 1994, což bylo 69 %, naopak nejvíce 78 % v roce 1999 (Tab. 5-2). Průměrná oblačnost na stupnici oblačnosti 0 – 10 (0 = jasno, 10 = zataženo) byla 6,3 (Tab. 5-2). Převládající směr větru byl nejčastěji severozápadní, případně severovýchodní (Tab. 5-2).
27
Tabulka 5-2 Dlouhodobé normály klimatických hodnot, Informační portál MPO, 2009
Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1988–1990, Brno-Tuřany Teplota vzduchu ( °C )
Průměrná relativní vlhkost vzduchu ( % )
Průměrná oblačnost 1)
-13,1
73
6,3
W
-12,3
74
6,1
NW
32,0
-12,8
74
6,0
NW
8,7
34,2
-17,0
73
6,1
NW
1992
10,1
36,1
-12,8
70
5,8
NE
1993
9,1
33,3
-16,6
72
6,2
NE
1994
10,4
35,7
-16,7
69
6,5
NW
1995
9,2
32,7
-14,5
73
6,7
NW
1996
7,7
30,7
-20,9
77
6,6
NE
1997
8,9
31,2
-12,5
77
6,2
NW
1998
9,6
36,1
-13,7
77
6,5
NW
1999
9,9
32,5
-14,1
78
6,6
NW
Celkový průměr
9,4
33,5
-14,8
74
6,3
NW-E
Rok průměrná
Průměrná nejvyšší
Průměrná nejnižší
1988
9,3
35,1
1989
9,8
32,1
1990
9,7
1991
Vysvětlivky: 1) stupnice oblačnosti 0 - 10: O = jasno, 10 = zataženo 2) W = západ, S = jih, N = sever, E = východ
28
Převládající směr větru 2)
Tabulka 5-3 Dlouhodobé normály klimatických hodnot, ČHMÚ, 2005
Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990, Brno-Tuřany Jednotlivé měsíce leden
únor
Březen
Duben
květen
Červen
červenec
srpen
září
Říjen
listopad
prosinec
celý rok
14,3
9,1
3,5
-0,6
8,7
37,6
30,7
37,4
27,1
490,1
124,0
51,3
40,1
1677,4
Průměrná teplota vzduchu (°C) -2,5
-0,3
3,8
9,0
13,9
17,0
18,5
18,1
Úhrn srážek (mm) 24,6
23,8
24,1
31,5
61,0
72,2
63,7
56,2
Trvání slunečního svitu (h) 45,3
71,6
121,5
169,1
219,1
221,0
234,9
29
217,9
161,9
Obrázek 5-5 Průměrná roční teplota vzduchu v Dolních Kouincích, TOLASZ et al., 2007
Obrázek 5-6 Průměrný úhrn srážek v Dolních Kounicích, TOLASZ et al., 2007
30
Dlouhodobé údaje průměrné roční teploty vzduchu od roku 1800 - 2008 a průměrného úhrnu ročních srážek v Brně uvádí DOBROVOLNÝ
(2010).
Zde
je
vidět
kolísání
teploty
v různých
desetiletích a následně od roku 1988 dochází k postupnému zvyšování průměrné teploty a v roce 2008 je již průměrná roční teplota téměř 10°C, kdežto dvousetletý průměr je 8,6°C (Obr. 5-7). Na obrázku 5-8 jsou průměrné roční srážky, které jsou v dvousetletém průměru lehce pod hranicí 500 mm/rok a až na výjimky, kolem roků 1840 a 1860, které jsou srážkově podprůměrné, se srážky pohybují na hranici 600 mm/rok. Znatelné úbytky srážek pak sledujeme od roku 1935, kdy srážky neustále klesají a v roce 2008 jsou na průměru 500 mm/rok.
Dlouhodobé kolísání teploty vzduchu v Brně Variabilita průměrné roční teploty vzduchu v Brně v období 1800–2008 shlazená Gaussovým filtrem pro 10 roků je na obrázku 5-7 značena tučnou čárou. Průměrná teplota vzduchu za období 1961–1990 je vyznačena čárkovaně. Teplotní řada Brna byla sestavena z měření na několika stanicích, homogenizována a přepočtena na hodnoty teploty vzduchu na stanici v Brně-Tuřanech (DOBROVOLNÝ, 2010).
Obrázek 5-7 Dlouhodobá teplota vzduchu (°C) v Brně, DOBROVOLNÝ, 2010
31
Dlouhodobé kolísání srážek v Brně Variabilita ročních úhrnů srážek v Brně v období 1803-2008 shlazená Gaussovým filtrem pro 10 roků je na obrázku 5-8 značena tučnou čárou. Přerušovaná čára je průměrný srážkový úhrn za období 1961 – 1990. Srážková řada byla sestavena z měření na několika stanicích, homogenizována a přepočtena na hodnoty úhrnů srážek na stanici v Brně - Tuřanech (DOBROVOLNÝ, 2010).
Obrázek 5-8 Dlouhodobé průměrné srážky (mm) v Brně, DOBROVOLNÝ, 2010
32
5.3 Pěstované odrůdy révy vinné Od nepaměti má v této oblasti svůj domov Frankovka, která pod jménem „Dolnokounická Frankovka“ vždy výrazně připomínala svůj původ. Nejlepším stanovištěm pro ni jsou teplé jižní svahy se zvětralinami různých granitoidů. Dává tam pevná a dlouhozrající červená vína. Vedle ní se tu pak vždy uplatnil Modrý Portugal pro ranější zrání hroznů i pro vína běžného ročníku se zdůrazněnou přitažlivostí, založenou na harmonii a výrazných aromatických látkách. V novější době se prosazuje i Zweigeltrebe, hlavně v osvěžujících růžových vínech. Do této oblasti patří i Rulandské modré, na které se dlouhá desetiletí zapomínalo. Dolnokounicko je svými podmínkami stvořeno i k získávání kvalitních bílých vín. Ryzlink rýnský a burgundské odrůdy – Rulandské bílé, šedé a Chardonnay tu dávají svěží, velmi plná, minerální a vlivem místních podmínek charakterově odlišitelná a přitažlivá odrůdová vína. Na
úrodných,
hlinitých
půdách
se
tu
velmi
dobře
uplatní
Müller – Thurgau k produkci lehčích vín. Překvapivě svérázná vína tu jsou z hroznů odrůdy Veltlínské červené rané. Pro svoji vzrůstnost se odrůda dobře osvědčuje i na výsušných jižních stráních se štěrkovitou půdou, kde hrozny netrpí plísní šedou (KRAUS, 2008). Jako vhodné odrůdy pro pěstování révy vinné v okolí Dolních Kounic pak ACKERMANN et al. (2007) uvádí zejména modré odrůdy, hlavně Frankovku, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a z bílých odrůd pak Müller–Thurgau, Ryzlink rýnský, Pálavu a Sauvignon.
33
6. METODIKA PRÁCE 6.1 Vzorky červených vín Vzorky vín pro senzorické a fenolické hodnocení byly poskytnuty od vinařství Ing. Ladislav Musil a Ing. Luboš Oulehla - Regina Coeli. Jednalo se o červená vína odrůd Frankovka, Modrý Portugal, Rulandské modré a Svatovavřinecké. Zastoupení vín bylo v různých jakostech i ročnících. Vína pocházela z vinařské obce Dolní Kounice z tratí Karlov, Šibeniční hora a Na nivách.
Označení analyzovaných vzorků vín Tabulka 6-1 Označení analyzovaných vzorků vín Vzorek číslo
Odrůda
Vinařství
Ročník
Jakost
Trať
1.
Frankovka
Vinařství Musil
1999
Jak. odrůdové
Karlov
2.
Frankovka
Vinařství Musil
2001
Jak. odrůdové
Karlov
3.
Frankovka
Vinařství Musil
2003
Jak. odrůdové
Karlov
4.
Frankovka
Vinařství Musil
2006
Pozdní sběr
Karlov
5.
Frankovka
Vinařství Musil
2008
Jak. odrůdové
Karlov
6.
Modrý Portugal
Vinařství Musil
2002
Jak. odrůdové
Karlov
7.
Modrý Portugal
Vinařství Musil
2003
Pozdní sběr
Karlov
8.
Modrý Portugal
Vinařství Musil
2004
Jak. odrůdové
Karlov
9.
Modrý Portugal
Vinařství Musil
2006
Pozdní sběr
Karlov
10.
Modrý Portugal
Vinařství Musil
2008
Jak. odrůdové
Karlov
11.
Modrý Portugal
Regina Coeli
2006
Jak. odrůdové Šibeniční hora
12.
Modrý Portugal
Regina Coeli
2008
Zemské
Šibeniční hora
13.
Modrý Portugal
Regina Coeli
2009
Zemské
Šibeniční hora
14.
Frankovka
Regina Coeli
2007
Jak. odrůdové
Na nivách
15.
Frankovka
Regina Coeli
2009
Pozdní sběr
Na nivách
16.
Svatovavřinecké
Regina Coeli
2004
17.
Svatovavřinecké
Regina Coeli
2009
Pozdní sběr
Šibeniční hora
Rulandské modré
Regina Coeli
2006
Výběr z hroznů
Šibeniční hora
Rulandské modré
Regina Coeli
2007
Pozdní sběr
Šibeniční hora
18. 19.
34
Jak. odrůdové Šibeniční hora
6.2 Senzorické hodnocení Senzorické hodnocení proběhlo dne 30. 3. 2011 na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Hodnocení se zúčastnilo 10 na sobě nezávislých hodnotitelů. U vzorků byl hodnocen vzhled (čirost, barva), vůně (intenzita, lesní ovoce, červené ovoce, modré ovoce, travnatá chuť, cizí vůně) a chuť (kyselost, tříslovitá chuť, hořká chuť, lesní ovoce, červené ovoce, modré ovoce, travnatá chuť, cizí chuť, harmonie). Hodnotící faktory byly: 1 - nízká intenzita, 10 - vysoká intenzita (Tab. 6-2).
Statistické vyhodnocení Výsledky statistiky byly vyhodnoceny pomocí analýzy rozptylu, shlukové analýzy a Tukey testu.
35
Tabulka 6-2 Tabulka pro senzorické hodnocení vín Číslo vzorku Hodnocení Vzhled
Vůně
1- nízká intenzita, 10-vysoká intenzita
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
1-10
Čirost Barva Intenzita vůně lesního ovoce vůně červeného ovoce (třešeň, višeň) vůně modrého ovoce (švestky) Travnatá vůně cizí vůně Kyselost Tříslovitá chuť hořká chuť
Chuť
chuť lesního ovoce chuť červeného ovoce (třešeň, višeň) chuť modrého ovoce (švestky) Travnatá chuť cizí chuť Harmonie
36
6.3 Spektrofotometrická stanovení celkových fenolů, celkových antokyanů, celkových flavanolů, antiradikálové aktivity a redukční síly Použité metody: Vína byla před stanovením jednotlivých parametrů odstředěna (3000 x g; 6 min). Následně byla červená vína 6x zředěna ředícím pufrem o složení : 40 mM kyselina vinná, 30 mM Na2HPO4; 12% ethanolu. Stanovení celkových fenolů Celkový obsah fenolů ve víně byl stanoven modifikovanou Folin-Ciocalteu metodou (A). K 980 µl vody v 1,5 ml eppendorfce bylo přidáno 20 µl vzorku, 50 µl Folin-Ciocalteu činidla a směs byla pečlivě protřepána. Přesně po 3 minutách bylo přidáno 150 µl roztoku dekahydrátu
uhličitanu
sodného
(20%),
reakční
směs
důkladně
protřepána a nechána stát 120 minut v temnu při pokojové teplotě. Poté byla změřena absorbance při 750 nm proti slepému vzorku, který byl připraven ke každé sérii stanovení, kdy vzorek byl nahrazen ředícím pufrem. Koncentrace celkových fenolů byla vypočítána z kalibrační křivky za použití kyseliny gallové jako standartu (25-1000 mg/l). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg/l ekvivalentů kyseliny gallové (gallic acid equivalents; GAE).
Stanovení celkových flavanolů Koncentrace celkových flavanolů byla stanovena pomoci metody založené na reakci s p-dimethylaminocinnamaldehydu (DMACA) (D). Při této metodě na rozdíl od široce používané reakci s vanilinem nedochází k interferenci s anthokyaniny. Navíc poskytuje vyšší citlivost a selektivnost. Do 1,5 ml eppendorfky s 980 µl roztoku činidla (0,1% DMACA a 300 mM HCl v MeOH) bylo přidáno 20 µl vzorku, protřepáno a necháno reagovat 12 minut při laboratorní teplotě. Poté 37
byla
změřena
absorbance
při
640mn
proti
slepému
pokusu
připravenému stejným způsobem, kdy vzorek byl nahrazen ředícím pufrem. Koncentrace celkových flavanolů byla vypočítána z kalibrační křivky za použití catechinu jako standartu (10-200 mg/l). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg/l ekvivalentů catechinu.
Stanovení celkových anthokyanů a optické hustoty při 280nm (OD280) Měření bylo provedeno SO2 metodou (B,C). Ve 2 ml eppendorfce bylo protřepáno 200 µl vzorku s 1,8 ml 1,1 M HCl. Slepý pokus ke každému vzorku byl připraven stejným způsobem, kdy roztok HCl byl nahrazen čerstvým 0,22 M roztokem K2S2O5 (SO2). Po 180 minutách byly v křemenné kyvetě změřeny absorbance vzorku s HCl při 280nm a 520nm. Vzorek s SO2 byl měřen pouze při 520nm. Všechna měření byla provedena jako porovnaní s demineralizovanou vodou.
Výpočty:
Celkové anthokyany (mg/l) = 4 * ředěni *[A(HCl)520 – (5/3)*A(SO2)520]
OD280 = 10* ředěni * A(HCl)280
Stanovení redukční síly (Reducing Power; PR) Pro stanovení redukční schopnosti vína byla upravena metoda založená na redukci železitých iontů (ferric reducing/antioxidant power; FRAP)(E). V 1,5 ml eppendorfce bylo smíšeno 50 µl roztoku železitých iontů (3 mM FeCl3 v 6 mM kyselině citrónové) s 20 µl vzorku a směs byla 30 minut inkubována při 37°C v termobloku. Poté bylo přidáno 930
µl
roztoku
TPTZ
(2,4,6-tripyridyl-s-triazin)
v
50
mM
HCl,
protřepáno a po 12 minutách byla změřena absorbance při 620 nm proti slepému pokusu připravenému stejným způsobem, kdy vzorek byl nahrazen ředicím pufrem. Redukční síla byla vypočítána z kalibrační 38
křivky za použití kyseliny askorbové jako standartu (0,1-2 mM). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mM ekvivalentů kyseliny askorbové.
Stanovení antiradikálové aktivity (Antiradical Activity; AAR) Metoda
je
založena
na
2,2-difenyl-β-pikrylhydrazylového
deaktivaci radikálu
komerčně (DPPH)
dostupného
projevujícího
se
úbytkem absorbance při 515 mn (F). K 980 µl roztoku DPPH v methanolu (150 µM) bylo přidáno 20 µl vzorku, protřepáno a po 30 minutách
změřena
absorbance
při
515nm
v
porovnání
s demineralizovanou vodou. Ke stanovení antiradikálové aktivity byl použit
rozdíl
absorbací
slepého
pokusu
(ředicí
pufr)
a
vzorku.
Antiradikálová aktivita byla vypočítána z kalibrační křivky, za použiti kyseliny gallové jako standartu (10-100 mg/l). Výsledky jsou vyjádřeny ve formě mg/l antiradikálových ekvivalentů kyseliny gallové. Veškeré postupy při analytických stanovení převzaty od BAROŇ et al. (2010).
39
7. VÝSLEDKY A DISKUZE 7.1 Senzorické hodnocení vín V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky senzorického zhodnocení červených vín, jejich průměry ± směrodatné odchylky (Tab. 7-1,2,3). Analýza hlavních komponent v senzorickém hodnocení (Graf 7-1) ukázala podobnost vín zejména v trati Karlov a Šibeniční hora. V trati Karlov byla nejvíce zastoupena odrůda Frankovka, která byla v ročnících 1999, 2001, 2003 a 2006. Většinou se jednalo o jakostní odrůdová vína až na rok 2006, což byl jakostní stupeň pozdní sběr. Vedle Frankovky zde byl zastoupen i Modrý Portugal, který byl z ročníků 2002 a 2008. Obě vína byla jakostní odrůdová vína. Další podobnost v analýze hlavních komponent je vidět v trati Šibeniční hora. Zde je však poměrně velká rozmanitost odrůd, ročníků a jakostních stupňů. Konkrétně je zde Modrý Portugal, který je jakostní odrůdové víno z ročníku 2006. Další dva vzorky jsou v jakosti pozdní sběr,
kdy
se
jedná
konkrétně
a Svatovavřinecké 2009.
40
o
Rulandské
modré
2007
Graf 7-1 Analýza hlavních komponent - Senzorické hodnocení
41
Tabulka 7-1 Senzorické hodnocení vín – Vzhled
Průměr ± Směrodatná odchylka Vzhled
Vzorek číslo
čirost 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
Barva
9,80 ± 0,63 10,00 ± 0,00 9,80 ± 0,42 9,50 ± 0,08 9,50 ± 1,27 9,90 ± 0,32 10,00 ± 0,00 9,90 ± 0,32 9,60 ± 0,97 9,70 ± 0,67 9,70 ± 0,95 5,40 ± 4,30 6,50 ± 4,09 5,90 ± 4,20 3,70 ± 3,33 9,80 ± 0,63 9,70 ± 0,67 5,90 ± 4,48 9,60 ± 1,26
9,20 9,10 9,20 8,50 9,00 9,30 9,20 9,10 8,80 8,50 9,20 8,10 9,10 9,20 8,30 9,70 9,70 8,00 9,10
Hodnotící faktory: 1- nízká intenzita, 10-vysoká intenzita
42
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
0,79 1,29 0,92 1,27 1,05 0,82 0,92 0,88 0,92 1,18 1,14 1,29 0,99 0,79 1,34 0,67 0,67 1,49 1,10
Tabulka 7-2 Senzorické hodnocení vín – Vůně
Průměr ± Směrodatná odchylka Vůně Vzorek číslo Intenzita 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
6,50 6,20 6,90 8,10 7,50 6,30 6,60 6,60 7,00 6,80 7,30 6,70 7,60 7,10 6,30 5,50 7,20 6,40 7,10
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,35 1,31 1,19 1,19 0,52 2,16 1,17 1,42 0,94 1,22 0,82 1,15 1,07 1,44 1,56 1,71 0,91 1,64 1,44
lesní ovoce 2,80 2,90 4,70 5,00 3,90 3,60 4,30 3,70 3,50 3,00 5,40 4,00 4,80 4,60 3,60 3,70 5,00 5,10 5,10
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
0,92 1,20 2,63 2,11 1,91 2,07 2,00 1,89 1,18 2,16 1,71 1,56 1,81 1,90 1,78 2,50 2,05 2,38 1,91
červené ovoce 3,30 3,60 4,60 5,20 5,90 3,30 3,40 3,70 3,10 4,30 5,40 4,50 4,40 5,20 3,90 3,40 5,00 4,10 5,00
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,34 1,43 1,58 1,99 2,13 1,06 1,84 1,77 1,29 1,77 2,41 1,58 2,17 1,55 2,02 1,43 1,76 1,52 2,26
Hodnotící faktory: 1- nízká intenzita, 10-vysoká intenzita
43
modré ovoce 3,10 2,50 4,10 4,60 3,20 3,10 3,50 2,80 2,80 2,60 4,20 3,20 3,80 3,90 3,70 3,60 3,80 4,10 3,90
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,10 1,08 2,28 2,01 2,20 1,20 1,78 1,48 1,10 1,78 2,15 1,69 2,49 1,91 2,21 2,01 2,10 2,28 2,02
travnatá vůně 2,10 2,50 2,10 1,60 2,20 2,40 1,80 2,50 3,10 2,80 1,75 2,30 4,00 2,10 2,50 2,80 2,40 2,80 2,40
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,29 1,84 1,29 0,70 1,23 1,17 0,79 1,96 2,18 2,25 0,63 1,06 2,11 0,99 1,65 1,14 1,90 1,62 1,43
cizí vůně 4,80 6,60 2,70 6,50 4,10 4,30 3,20 3,30 6,00 4,50 3,40 4,40 4,10 2,70 3,80 5,20 2,00 3,50 1,90
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
2,39 1,65 1,34 2,55 1,91 3,53 1,81 2,06 2,67 2,64 2,01 2,32 1,85 1,49 1,55 3,08 0,82 2,22 1,29
Tabulka 7-3 Senzorické hodnocení vín – Chuť
Průměr ± Směrodatná odchylka Chuť
Vzorek číslo kyselost 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
6,20 3,60 4,10 3,80 5,00 3,90 3,00 4,90 4,30 3,80 3,60 3,60 4,20 5,00 3,70 4,20 3,70 3,60 3,70
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
2,04 1,43 1,73 1,62 2,11 1,37 1,15 2,13 2,11 2,10 0,84 0,70 2,15 1,33 1,34 1,23 0,95 1,65 1,57
tříslovitá chuť hořká chuť 4,60 4,90 5,10 5,00 3,90 4,90 4,20 4,90 4,30 4,30 4,60 3,90 3,80 4,60 4,10 4,30 4,70 4,40 4,60
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
2,01 1,52 1,79 1,15 1,66 2,02 2,04 1,85 1,77 1,70 1,26 1,60 1,69 1,17 1,52 1,57 1,34 1,43 1,07
3,30 3,40 3,20 4,50 2,60 3,60 3,10 2,70 3,20 4,50 2,90 3,10 2,70 3,20 3,40 3,40 3,10 3,20 3,10
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
2,00 1,26 2,20 2,64 1,26 1,26 1,52 0,95 1,23 2,80 1,10 1,29 0,95 1,23 1,90 1,35 1,20 1,40 1,73
lesní ovoce 2,80 2,20 3,20 3,20 3,80 2,70 3,60 3,30 3,40 3,00 3,90 3,40 3,50 3,90 3,50 2,90 4,60 3,90 4,60
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,40 1,14 2,53 0,92 2,04 0,95 2,07 1,83 1,43 2,00 1,52 1,26 1,43 1,73 1,84 1,52 2,12 1,85 1,78
červené ovoce modré ovoce travnatá chuť 3,40 3,00 4,50 3,20 4,30 3,20 3,90 4,40 3,20 2,90 5,10 4,10 3,50 4,50 4,00 2,60 4,70 4,20 4,70
Hodnotící faktory: 1- nízká intenzita, 10-vysoká intenzita
44
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,07 1,49 2,01 1,99 2,06 1,48 1,79 1,78 1,87 2,08 1,52 1,29 1,43 1,96 1,56 0,97 1,64 1,69 2,58
2,40 2,40 2,70 3,40 3,30 2,40 3,20 3,30 3,30 2,30 2,90 3,60 3,40 3,30 3,50 3,00 3,40 3,40 4,00
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
1,58 1,26 2,11 1,43 1,89 1,26 1,87 1,89 2,58 1,57 1,85 1,51 1,71 2,16 1,84 1,33 1,78 1,71 2,31
1,90 2,10 1,60 1,60 2,50 2,30 1,90 2,60 2,20 2,90 2,20 1,90 2,80 1,90 2,80 3,60 2,20 2,30 2,20
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
0,88 0,88 0,70 0,84 1,72 1,25 0,99 2,17 1,62 1,97 1,48 0,99 1,40 0,99 1,48 2,59 1,48 1,16 1,03
cizí chuť 3,70 4,70 2,80 5,20 2,80 5,30 2,90 3,10 3,70 7,00 2,90 3,90 4,10 2,40 2,70 3,70 2,30 3,50 2,40
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
2,11 2,26 1,99 2,49 2,66 2,75 2,38 2,33 2,41 2,05 2,23 1,52 1,91 0,97 1,70 2,45 1,06 1,90 1,65
harmonie 4,70 5,20 5,90 6,30 5,70 4,50 6,20 5,80 5,50 4,00 6,70 5,50 5,30 6,30 5,90 5,20 6,90 5,40 6,40
± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ±
0,95 1,32 0,57 1,34 1,49 1,58 2,10 1,40 1,58 1,15 1,64 1,78 1,83 1,34 1,10 2,10 1,45 2,12 2,50
7.2 Spektrofotometrické vyhodnocení V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty stanovené ve vzorcích vín pomocí chemických analýz.
mM
mg/l
mg/l
DPPH GA
Redukční síla GA
mM
Redukční síla AA
mg/l
DPPH Trolox
Σ Flavanoly (katechiny)
mg/l
Trať
Σ Polyfenoly - Folin
mg/l GA
Číslo vzorku
Jednotky
Anthokyany
Tabulka 7-4 Analytické stanovení
1.
Karlov
2344
380,6
46,4 14,13 652,0 844,8
12,71
2.
Karlov
2202
447,4
98,7 12,60 581,5 723,5
10,89
3.
Karlov
1988
365,3
87,2 11,33 522,7 672,1
10,11
4.
Karlov
2903
595,8
205,1 16,12 743,7 946,8
14,25
5.
Karlov
1888
409,4
147,5 10,77 496,8 657,3
9,89
6.
Karlov
2377
560,1
109,9 13,62 628,6 786,4
11,84
7.
Karlov
2076
457,0
115,2 11,85 547,0 683,4
10,28
8.
Karlov
2060
384,5
95,7 12,51 577,4 728,4
10,96
9.
Karlov
2287
482,5
209,6 13,43 619,5 782,2
11,77
10.
Karlov
1651
357,3
189,9
11.
Šibeniční hora
2380
512,5
12.
Šibeniční hora
1275
232,8
140,0
6,71 309,8 433,3
6,52
13.
Šibeniční hora
1754
317,1
202,1
9,09 419,3 595,8
8,97
14.
Na nivách
1679
278,6
78,1
9,22 425,4 584,9
8,80
15.
Na nivách
1720
297,9
206,1
8,56 394,9 557,8
8,39
16.
Šibeniční hora
2364
329,0
110,9 12,91 595,7 780,8
11,75
17.
Šibeniční hora
2169
347,7
350,9 11,22 517,6 727,7
10,95
18.
Šibeniční hora
2967
846,6
53,1 16,23 748,8 954,2
14,36
19.
Šibeniční hora
1939
454,2
76,5 10,59 488,7 665,4
10,01
45
9,15 422,3 572,9
8,62
88,5 13,73 633,7 832,1
12,52
Z tabulky č. 6 vidíme, že nejvíce Σ polyfenolů Folin-Ciocalteau, metodou vyjádřeny jako kys. Gallová, má vzorek č. 18 a sice 2967 mg/l, nejméně 1275 mg/l je u vzorku č. 12. Nejvyšší obsah Σ Flavanoly (katechiny) byl 846,6 mg/l naměřen opět u vzorku č. 18 a naopak nejméně pak u vzorku č. 12 hodnotou 232,8 mg/l. Anthokyany byly nejvíce u vzorku č. 17, což bylo Svatovavřinecké (2009, pozdní sběr, Šibeniční hora), kde byla hodnota 350,9 mg/l a nejméně 46,4 mg/l u vzorku č. 1 Frankovky (1999, jakostní odrůdové, Karlov). Antiradikálová aktivita založená na metodě deaktivace radikálu DPPH GA byla nejvyšší znovu u vzorku č. 18 a to hodnotou 748,8mg/l a nejméně u vzorku č. 12, kde tato hodnota byla 309,8 mg/l. Redukční síla GA pak byla opět nevyšší u vzorku č. 18, kde bylo naměřeno 954,2 mg/l a nejméně 433,3 mg/l bylo u vzorku č. 12. Z výsledků je pak patrné, že nejvyšší naměřené hodnoty mělo až na výjimky Rulandské modré (2006, výběr z hroznů, Šibeniční hora) a naopak nejméně Modrý Portugal (2008, zemské, Šibeniční hora). Zde můžeme vidět, jak velký vliv má na daný ročník počasí. To je zřejmé u vzorku č. 4, tedy Frankovky z roku 2006 (pozdní sběr, Karlov), která rovněž dosahuje vysokých naměřených hodnot. A naopak vína z roku 2008, tj. č. 5 a 10, respektive Frankovka a Modrý Portugal (obě jakostní odrůdové, Karlov) jsou průměrná, případně lehce podprůměrná.
46
Graf 7-2 Analýza hlavních komponent – Analytická stanovení
Kvantitativní parametry fenolických látek a parametr antioxidační kapacity se na základě analýzy hlavních komponent ukázaly jako nedostatečné pro zhodnocení odlišností viničních tratí v Dolních Kounicích. Viniční tratě jsou příliš podobné. Pro rozlišení jednotlivých tratí by bylo nutné udělat další analýzy, kde by se hodnotily anthokyany a fenolické látky v jednotlivých tratích zvlášť a následné vyhodnocení.
47
7. ZÁVĚR Dolní Kounice se ukázaly jako zajímavý region pro zkoumání původu vína a jednotlivých složek, které působí na samotné víno přímo či nepřímo. V jednotlivých viničních tratích se v relativně malé lokalitě liší podmínky pro pěstování révy vinné. Zejména geologicky a půdně je Dolnokounicko
rozdílné.
Leží
v místech
geologicky
zajímavých
a rozdílných geologických jednotek, kde se vyskytuje hned několik půdních typů vhodných pro pěstování révy vinné. Klimatické podmínky jsou v této oblasti poměrně příznivé, kdy zejména na jižních svazích a též kolem řeky Jihlavy působí na hrozny příznivé klima, které dává vynikající vína. Avšak je zde poměrně málo dešťových srážek, takže je toto nutné brát v potaz při výsadbě, ale i při samotném pěstování révy vinné, například zatravněním každého druhého meziřadí a vhodné kultivace. Hodnocení vín v senzorické části této práce ukázalo určitou rozdílnost viničních tratí v Dolních Kounicích. Stanoviště a působení všech okolních vlivů dává tedy vínům z jednotlivých tratí určitou specifickou charakteristiku. Základní analytická stanovení toto sice nepotvrdila, ale pro zjištění odlišnosti viničních tratí by musely proběhnout další, rozsáhlejší analýzy zaměřené na konkrétní viniční trať. Z těchto výsledků pak vyplývá, že je potřeba se lokalitě Dolní Kounice pečlivě věnovat a ve spolupráci místních vinařů budovat osobitý charakter těchto vín, které na základě výběru vhodných odrůd, pomohou zdůraznit jedinečnost toho regionu, tedy místního terroir, které se následně odrazí v kvalitě vína.
48
8. SOUHRN Cílem bakalářské práce bylo zmapovat viniční tratě v Dolních Kounicích. Popsat geologické a půdní charakteristiky regionu. Zhodnotit region po stránce klimatické a doplnit vhodné odrůdy révy vinné pro pěstování. V praktické části byly vybrány vzorky červených vín a následně hodnoceny po stránce senzorických vlastností. Posléze proběhlo hodnocení fenolického složení vín. Senzorické hodnocení pomocí analýzy hlavních komponent dokázalo podobnost vzorků z viničních tratí Karlov a Šibeniční hora. Analytické stanovení ukázalo zejména rozdílnost kvality hroznů v závislosti na ročníku. Analýza hlavních
komponent
se
v
analytickém
stanovení
ukázala
jako
nedostatečná pro tento region. Pro rozlišení jednotlivých viničních tratí by bylo nutné udělat další podrobnější analýzy. Klíčová slova: červené víno, terroir, klíma, půda
9. RESUMÉ The aim of this thesis was to map the vineyard in the Dolní Kounice. Describe the geology and soil characteristics of the region. Assess the region in terms of climate and make appropriate vine varieties for cultivation. The practical part of the red wine samples collected and analyzed in terms of sensory properties. Then were evaluated phenolic composition of wines. Sensory evaluation using principal components analysis showed the similarity of samples from vineyards Karlov and Šibeniční hora. Analytical determination showed particular differences in the quality of grapes, depending on the year. The principal component in the analytical determination proved to be inadequate for the region. To distinguish the individual vineyard sites would need to do more detailed analysis. Key words: red wine, terroir, climate, soil 49
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN, Petr. Velký vinařský slovník. Vyd. 1. Praha : Radix, 2007. 395 s. ISBN 978-808-6031-705. BAROŇ, Mojmír; KUMŠTA, Michal; BÁBÍKOVÁ, Petra; SOTOLÁŘ, Radek. Interspecific vs. traditional varieties for rosé wines production. Acta universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis. 2010. sv. LVIII, č. 5, s. 21--26. ISSN 1211-8516. DOBROVOLNÝ, Petr. 2010. Klimatické grafy Brna. [Online] 2010. [Cit. 24. 3 2011.] dostupné na WWW: http://is.muni.cz/www/680/km/klimabrno/grafy.htm eAGRI. 2010. Vyhláška č. 254/2010 Sb., která stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. [Online] 2010. [Cit. 24. 3 2011.] dostupné na WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/100227495.html FROLEC, Václav. Jihomoravské vinohradnictví : tradice a současnost. 2.vyd. Brno : Blok, 1984. 219 s. INFORMAČNÍ PORTÁL MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU. 2009. Klimatologické údaje. [Online] 2009. [Cit. 12. 3 2011.] dostupné na WWW: http://www.mpoefekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/Klimatologie_200 9.pdf JACKSON, R. S. 2009. Wine Tasting: A Professional Handbook. 2nd. edition. San Diego: Elsevier Academic Press, 2009. 512 s. ISSN 978-012-374181-3. JANDÁK, Jiří; POKORNÝ, Eduard; PRAX, Alois. Půdoznalství. 2. vyd. /. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 142 s. ISBN 978-807-1575-597. KRAUS, Vilém; BALLÍK, Milan; VANEK, Gašpar et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě : tradice a současnost. Vyd. 1. Praha : Radix, 1999. 280 s. ISBN 80-860-3123-3. KRAUS, Vilém; HUBÁČEK, Vítězslav; ACKERMANN, Petr. Rukověť vinaře. 1.vyd. Praha : KVĚT, 2004. 267 s. ISBN 80-209-0327-5. KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína. 1. vyd. Praha : Praga Mystica, 2005. 306 s. ISBN 80-867-6700-0.
50
KRAUS, Vilém. 2008. Dolnokounicko – krajina svébytných vín. 2008. ISBN 978-80-254-1857-4 LINHART, Pavel; SUK, Miloš; VÁLEK, Vratislav. Vinařský atlas území České republiky : Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. 1. vyd. Brno : Moravské zemské muzeum, 2007. 226 s. ISBN 978-8070283-110. LIŠKUTÍN, Stanislav. 2008. Historie kounického vinařství. 2008. ISBN 978-80-254-1857-4
vinohradnictví
a
MICHLOVSKÝ, M. 2011. O kvalitě vína. Vinařský obzor. 2011, s. 200201. ISSN 1212-7884 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. 2010. Situační a výhledová zpráva, réva vinná a víno. ISBN 978-80-7084-895-1 MÜLLER, Pavel; NOVÁK, Zdeněk. Geologie Brna a okolí. 1.vyd. Praha : Český geologický ústav, 2000. 90 s. ISBN 80-707-5416-8. NAGARAJAH, S. 1987. Effects of Soil Texture on the Rooting Patterns of Thompson Seedless Vines on Own Roots and on RAmsey Rootstock in Irrigated Vineyeards. Američan Journal of Enology and Viticulture. 1987, Vol. 38, No.1, s. 54-59. ISSN 0002-9254 PÁLENSKÝ, P. 1994. Geologická mapa ČR 1: 50 000, list 24–34 Ivančice. Český geologický ústav. Praha. PAVLOUŠEK, Pavel. 2004. Význam „terroir“ v českém a moravském vinohradnictví a vinařství. Vinařský obzor. 2004, s. 167. ISSN 12127884 PAVLOUŠEK, Pavel. 2006. Vína se značkou "terroir". Vinařský obzor. 2006. sv. 9, č. 9, s. 433--434. ISSN 1212-7884. PAVLOUŠEK, Pavel. 2007. Dokážeme správně využít „terroir“ v marketingu českých a moravských vín? Vinařský obzor. 2007, s 52. ISSN 1212-7884 PAVLOUŠEK, Pavel. Encyklopedie révy vinné. 2., aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 316 s. ISBN 978-802-5122-631. PAVLOUŠEK, Pavel. 2010. Může letošní ročník ukázat skutečnou kvalitu „terroir“? Vinařský obzor. 2010, s. 432. ISSN 1212-7884 SMART, R. E., 1984. Canopy microclimate and effec on wine duality. In: Proc. 5 th Aust. Wine Industry Tech. Conf. Perte 1983, s. 113-132.
51
SUK, Miloš; STEKLÍK, Jan. Geologie a víno. Brno : Moravské zemské muzeum, 1995. 68 s. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka : Climate atlas of Czechia. 1. vyd. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-8086690-261. TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 4. vyd. Praha : Česká geologická služba, 2007. 67 s. ISBN 978-807-0756-881. ČHMU. Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990. [Online] 2005. [Cit. 21. 2 2011.] dostupné na WWW: http://old.chmi.cz/meteo/ok/okdata12.html ZNOVÍN. 2009. [Online] 2009. [Cit. 26. 2 2011.] dostupné na WWW: http://www.znovin.cz/Article.asp?nDepartmentID=7&nArticleID=65&n LanguageID=1 ŽALUD, Zdeněk. 2010. Bioklimatologie. [Online] 2010. [Cit. 6. 4 2011.] dostupné na WWW: http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/bioklimatologie/ bioklimatologie_texty.pdf.
52
11. PŘÍLOHY 11.1 Příloha č. 1 Přehled starých názvů polních tratí, dříve vinohradních hor v Dolních Kounicích, LIŠKUTÍN, 2008
53
11.2 Příloha č. 2 Vysvětlivky ke geologické mapě 1:50 000, PÁLENSKÝ, 1994
54
