Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Vliv saprofytických a mykorhizních přípravků na fyziologické a hospodářské parametry zeleniny v ekologické produkci Diplomová práce
Bc. Lucie Kučová
Vypracovala: Vedoucí práce:
doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.
Lednice 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Vliv saprofytických a mykorhizních přípravků na fyziologické a hospodářské parametry zeleniny v ekologické produkci“, vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby byla tato práce uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním úĉelům. V Lednici, dne …………………… Podpis autora ……………………..
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Robertu Pokludovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování práce ochotně poskytl, také RNDr. Aleši Látrovi, Ph.D. z firmy Symbiom s. r. o., který mi poskytl mnoho cenných rad a informací. Dále také paní Paulínové, která mi ochotně pomáhala se všemi laboratorními pracemi, a v nedílné řadě také firmě Symbiom s. r. o., díky které byl projekt částečně financován.
OBSAH 1
ÚVOD ...................................................................................................................8
2
CÍL PRÁCE .........................................................................................................9
3
LITERÁRNÍ REŠERŠE .................................................................................... 10 3.1
Charakteristika mykorhizních hub řádu Glomales ................................... 10
3.1.1
Charakteristika rodu Glomus .................................................................. 11
3.1.1.1 3.1.2
Glomus intraradices ............................................................................... 13
3.1.2.1 3.1.3 3.2
4
5
Glomus claroideum ..........................................................................12
Glomus mosseae............................................................................... 13
Vyuţití arbuskulárních mykorhizních hub rodu Glomus ......................... 14
Charakteristika a vlastnosti podpůrných a pomocných přípravků ..........18
3.2.1
Vyuţití pomocných a podpůrných přípravků v zemědělství .................... 18
3.2.2
Registrované mykorhizní přípravky v ĈR ............................................... 21
3.3
Technologie pěstování cibule kuchyňské (Allium cepa L.) ......................... 23
3.4
Technologie pěstování hrachu setého (Pisum sativum L.) .......................... 24
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ............................................................................. 26 4.1
Cíl experimentu ........................................................................................... 26
4.2
Charakteristika prostředí ...........................................................................26
4.3
Půdní podmínky .......................................................................................... 27
4.4
Rostlinný materiál ....................................................................................... 28
4.5
Varianty ošetření ......................................................................................... 29
4.6
Uspořádání pokusu ..................................................................................... 31
4.7
Sklizeň ..........................................................................................................32
4.7.1
Třídění cibule dle normy ĈSN 46 3161 .................................................. 32
4.7.2
Třídění hrachu dle normy ĈSN 46 3141 ................................................. 32
4.7.3
Odběr vzorků ......................................................................................... 33
4.8
Metody stanovení hospodářských vlastností a nutričních hodnot ............. 33
4.9
Statistické zpracování ................................................................................. 36
VÝSLEDKY EXPERIMENTU ......................................................................... 37 5.1
Vyhodnocení experimentu u cibule kuchyňské (Allium cepa L.) ............... 37
5.1.1
Výnosové parametry .............................................................................. 37
5.1.2
Obsah sušiny .......................................................................................... 39
6
5.1.3
Obsah hrubé vlákniny............................................................................. 40
5.1.4
Obsah vitamínu C................................................................................... 41
5.1.5
Celková antioxidaĉní kapacita ................................................................ 42
5.1.6
Obsah minerálních látek ......................................................................... 43
5.1.6.1
Obsah fosforu................................................................................... 43
5.1.6.2
Obsah draslíku ................................................................................. 44
5.1.6.3
Obsah vápníku ................................................................................. 45
5.1.6.4
Obsah hořĉíku .................................................................................. 46
5.1.6.5
Obsah sodíku ................................................................................... 47
5.1.7 5.2
Obsah dusiĉnanů .................................................................................... 48
Vyhodnocení experimentu u hrachu setého (Pisum sativum L.) ................ 49
5.2.1
Výnosové parametry .............................................................................. 49
5.2.2
Obsah sušiny .......................................................................................... 51
5.2.3
Obsah hrubé vlákniny............................................................................. 52
5.2.4
Obsah vitamínu C................................................................................... 53
5.2.5
Celková antioxidaĉní kapacita ................................................................ 54
5.2.6
Obsah minerálních látek ......................................................................... 55
5.2.6.1
Obsah fosforu................................................................................... 55
5.2.6.2
Obsah draslíku ................................................................................. 56
5.2.6.3
Obsah vápníku ................................................................................. 57
5.2.6.4
Obsah hořĉíku .................................................................................. 58
5.2.6.5
Obsah sodíku ................................................................................... 59
5.2.7
Obsah dusiĉnanů .................................................................................... 60
6
DISKUSE ...........................................................................................................61
7
ZÁVĚR............................................................................................................... 75
8
SOUHRN............................................................................................................ 77
9
RESUME............................................................................................................ 78
10
POUŢITÁ LITERATURA ................................................................................ 79
7
ÚVOD
1
V souĉasnosti, kdy je podíl ekologické produkce na celkové výměře zemědělské plochy v Ĉeské republice asi 11,4% (k 25. 8. 2011) a rozloha orné půdy v rámci ekologického zemědělství je 61 645 ha (Eagri, 2011), se stále více pozornosti obrací k vyuţití mikrobiálního inokula a pomocných půdních přípravků, a to nejen při pěstování dlouhodobých kultur, jako jsou ovocné sady ĉi vinohrady, ale také při pěstování zeleniny a květin. Při tradiĉním způsobu zemědělství se důleţité ţiviny jako dusík a fosfor přidávají do půdy ve formě průmyslových hnojiv. Tento způsob dodávání ţivin má poměrně negativní dopad nejen na půdní strukturu, obsah mikroorganismů, ale také na celkové ţivotní prostředí. Proto jsou hledány nové moţnosti zjednodušeného a udrţitelného přísunu ţivin rostlinám, k těmto moţnostem patří i vyuţití saprotrofních a mykorhizních hub. Houby tvořící arbuskulární mykorhizní symbiózu se nacházejí v podstatě ve veškerých ĉlověkem obdělávaných půdách. Mykorhizní symbióza není významná jen pro fungující přírodní ekosystémy ale také proto, ţe ji nacházíme u celé řady kulturních rostlin a má znaĉně praktický význam v moderním zemědělství. Arbuskulární mykorhizní houby se poměrně běţně pouţívají v kontejnerové produkci okrasných dřevin, jejich vliv je zkoumán také v květinářství například pro zvýšení kompaktnosti balkónových
rostlin.
Vyuţití
arbuskulárních mykorhizních hub
při pěstování zeleniny, ať uţ v konvenĉním provozu ĉi v ekologické produkci, je velmi zajímavým způsobem dodání potřebných ţivin rostlinám. Je prokázáno, ţe rostliny infikované mykorhizními houbami snáze přijímají dusík a fosfor z půdy, mají větší kořenový systém a také se zvětšuje půdní prostor, ze kterého jsou rostliny schopny ĉerpat ţiviny. Dostupné přípravky na bázi mykorhizních ĉi saprotrofních hub mají v zelinářství velmi široké spektrum své vyuţitelnosti. Rozvoj vyuţití mykorhizních a saprotrofních hub v zelinářské praxi je nutné stále podporovat různými experimenty a studiemi a z těchto důvodů se tato diplomová práce zabývá hodnocením vlivu saprotrofních a mykorhizních přípravků na výnosové a fyziologické parametry u cibule kuchyňské a hrachu setého.
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem této diplomové práce je prokázání vlivu pouţitých mykorhizních a saprotrofních přípravků na produkci hrachu setého a cibule kuchyňské. Pro tuto práci byl vybrán přípravek obsahující saprotrofní houbu Thermomyces lanuginosum, multidruhové mykorhizní inokulum sloţené z hub Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210 a jako poslední testovaný přípravek bylo pouţito kompletně přírodní hnojivo CONAVIT®. V této práci je zaměřena pozornost na růstové, výnosové a fyziologické parametry, ovlivněné podpůrnými a pomocnými přípravky. V práci hodnocené parametry a znaky jsou obsah sušiny, obsah hrubé vlákniny, obsah vitamínu C, obsah dusiĉnanů, fosforeĉnanů, minerálních látek (K, Ca, Mg, Na) a celková antioxidaĉní kapacita. Práce dále obsahuje doporuĉení pro pouţívání zkoumaných přípravků v praxi. Tento projekt byl ĉásteĉně financován MŠMT ĈR, v rámci evropského projektu MicroFruit (E!4366), ĉíslo projektu 7D08003.
9
3
LITERÁRNÍ REŠERŠE
3.1 Charakteristika mykorhizních hub řádu Glomales Mezi houby tvořící různé druhy mykorhizních symbióz patří houby stopkovýtrusé (Basidiomycetes), vřeckovýtrusé (Ascomycetes) a houby spájivé (Zygomycetes). Mnoho jednotlivých druhů těchto hub se běţně vyskytuje v půdě a souĉasně zde tvoří spoleĉenstva s rostlinami (Gryndler et al., 2004). Jedním z nejvýznamnějších druhů mykorhizních symbióz je symbióza arbuskulární. Jde o významné propojení mezi rostlinami a houbami. Mezi houby tvořící tento typ mykorhizní symbiózy patří všudypřítomné půdní organizmy zařazené do oddělení Glomeromycota, v rámci rodů byly arbuskulární houby rozděleny pomocí charakteristických způsobů kolonizace (Shi et al., 2011). Houby z oddělení Glomeromycota vytvářejí mykorhizní symbiózu se dvěma třetinami známých rostlin, vĉetně důleţitých druhů jako je pšenice (Triticum aestivum), rýţe (Oryza sativa), kukuřice (Zea mays) a sója (Glycine max). Tato symbióza je pravděpodobně
nejvíce
ekologicky
a
zemědělsky
významnou
symbiózou
v terestrických ekosystémech (Tisserant et al., 2011). Arbuskulární mykorhizní symbiózy jsou tvořeny houbami patřícími do řádu Glomales, celých 56 % popsaných druhů hub náleţí do rodu Glomus. Druhy řádu Glomales jsou od sebe odděleny dle morfologických rozdílů v subcelulárních strukturách svých spor. V jednotlivých vrstvách těchto spor se objevují rozdíly v stavbě jejich buněĉných stěn (Sharma et al., 2008). Houby ĉeledi Glomeraceae jsou schopny kolonizovat hostitelské rostliny pomocí třech různých způsobů, a to pomocí výtrusů, mykorhizních kořenů a extramatrikálního mycelia (Eskandari, Danesh, 2010). Arbuskulární mykorhizní houby jsou obligátní symbionti, kteří jsou schopni svého růstu jak v okolním prostředí, tak uvnitř kořenů rostlin. Růst uvnitř kořene probíhá intracelulárně (Schnepf, 2008).
10
Arbuskulární mykorhiza je typem symbiózy mezi rostlinami a prospěšnými houbami, které kolonizují kůru kořene rostlin, kde vytváří mycelium, které pomáhá rostlinám získávat minerální látky z půdy. (Jaizme–Vega et al., 1999). Mykorhizní houby tvořící arbuskulární symbiózu s rostlinami, jsou schopny absorbovat z půdy především fosfor, dusík a minerální látky a dodávat je hostitelské rostlině (Kawaguchi, Minamisawa, 2010). Arbuskulární mykorhizní symbióza má velmi pozitivní vliv nejen na minerální výţivu rostlin, ale také na příjem vody, produkci hormonů a má kladný vliv na rezistenci vůĉi některým chorobám a škůdcům (Ruta, Morone Fortunato, Tagarelli, 2005). Obecně platí, ţe mykorhizní symbióza je ve své podstatě nespecifická a můţe fungovat u velmi širokého spektra rostlin. Je prokázáno, ţe rostliny vyuţívající mykorhizní symbiózu mají rozvinutější kořenový systém a z tohoto důvodu jsou schopny přijímat ţiviny z většího objemu půdy (Galván et al., 2011). Velmi zajímavé vlastnosti mykorhizních hub byly zjištěny například při výzkumech u pěstování tabáku (Nicotiana tabacum L.). Varianty, ve kterých byly pouţity symbiotické houby řádu Glomales, prokázaly sníţený příjem kadmia rostlinami z půdy, a to i v těch případech, kde proběhl pouze nízký stupeň inokulace houbami řádu Glomales.
Tuto
charakteristickou
vlastnost
popsali
ve
svém
experimentu
Janoušková et al. (2007).
3.1.1 Charakteristika rodu Glomus Mezi prvními popsali rod Glomus bratři Tulasane (1844). Tento rod byl do té doby znám pouze ze spor nalezených v půdě. V té době se ještě nemluvilo o ţádné souvislosti mezi mykorhizní symbiózou a rostlinami. Rod Glomus byl povaţován za úzce propojený s rodem Endogone, ale po mnoha letech systematické revize taxonomie jednotlivých rodů, bylo v roce 2001 (Schaffer et al., 1993) vyuţito molekulárních dat ke stanovení vztahů mezi jednotlivými houbami. Poté byla skupina arbuskulárních mykorhizních hub zařazena do oddělení Glomeromycota, třídy Glomeromycetes, řádu Glomerales a ĉeledi Glomeraceae (Koide, Mosse, 2004).
11
V rodu Glomus se objevují jak sporokarpické, tak i nesporokarpické druhy, tyto nesporokarpické druhy se výrazně odlišují díky chlamydosporám (Sharma S., Parkash V., Aggarwal A., 2008), coţ jsou tlustostěnné odpoĉívající spory vznikající bez redukĉního dělení jader. Jejich vznik není tedy výsledkem pohlavního procesu, i kdyţ díky výskytu vysoké vnitrodruhové genetické diverzity v rodu Glomus, by se mohlo jednat o druh rekombinace genetického materiálu. Z těchto důvodů by byl následně moţný zánik termínu chlamydospora (Gryndler et al., 2004).
3.1.1.1 Glomus claroideum Pod název Glomus claroideum N. C. Schenck & G. S. Sm., v dnešní době zařazujeme několik symbiotických hub s podobnými vlastnostmi. Komplexní vlastnosti stěny spor u Glomus fistulosum popsali Skou a Jakobsen (1989) Mnoţství dalších výzkumů však potvrdilo, ţe urĉený popis hub Glomus fistulosum a Glomus maculosum byl nesprávný, a jedná se stále o G. claroideum. Tento názor v systematice mykorhizních hub zastupují ve svých vědeckých pracích Walker a Vestberg (1998). Barva spor u Glomus claroideum je krémová aţ světle ţlutá, jejich velikost je 80 – 160 µm a tvar spor je ve většině případů kulový ĉi polokulový. Celá spora je strukturně rozdělena do ĉtyř vrstev. První dvě vrstvy se objevují jen u nejmladších spor. Tvar hyf je válcovitý s šířkou 6 – 8 µm (invam.edu, 2012). Glomus claroideum má své podstatné vyuţití také při ekologickém zemědělství v chladných oblastech. Toto vyuţití zkoumaly Kytoviita a Ruotsalainen (2007) z Finské university v Oulu. Byl prokázán pozitivní vliv arbuskulárních hub na příjem ţivin rostlinami i při teplotě 10,6 °C. Tento výsledek je důleţitý pro zemědělské systémy v chladných oblastech, kde je vegetaĉní doba krátká a je důleţitý rychlý vývoj mykorhizní infekce.
12
3.1.2 Glomus intraradices Protoţe 70 – 90 % rostlinných druhů tvoří arbuskulární mykorhizu, objevuje se zde velmi silná interakce mezi rostlinami a oddělením Glomeromycota, ve kterém jsou zastoupeny obligátně symbioticky arbuskulární druhy hub. Jedním z těchto druhů je také houba Glomus intraradices N. C. Schenck & G. S. Sm., která byla první urĉenou arbuskulární mykorhizní houbou ve výzkumech in vitro (Stockinger, Walker, Schüßler, 2009). Celková barva spor Glomus intraradices je tvořena třetí vrstvou stěny spory. Barva třetí vrstvy se pohybuje od bílé, přes krémovou aţ po ţlutou, někdy mohou být spory i ĉásteĉně zelené. Tvar spor houby G. intraradices můţe být kulový, eliptický a také nepravidelný. Stěna spory je tvořena třemi vrstvami. Vnější vrstva je široká 0,6 – 3,2 µm. Se stárnutím spor tato vnější vrstva degraduje. Středová vrstvá má šířku 1,5 – 4,9 µm, stejně jako vnější vrstva se zvyšujícím se stářím spor odumírá, šupinatí. Starší výtrusy ĉasto postrádají obě tyto vrstvy. Vnitřní vrstva má ĉasto barvu ţlutou nebo krémovou (invam.edu, 2012). Glomus intraradices je v dnešní době nejvyuţívanější arbuskulární mykorhizní houbou v komerĉních pomocných a podpůrných rostlinných přípravcích (Stockinger, Walker, Schüßler, 2009). S houbou G. intraradices byly prováděny různé experimenty na její specializaci pro různé druhy rostlin. Cesaro et al. (2008) popisují významné interakce této houby k rostlinám bramboru (Solanum tuberosum L.). Tento experiment potvrdil specifikaci různých izolátů Glomus intraradices na rostlinu bramboru.
3.1.2.1 Glomus mosseae Glomus mosseae (Nicol. & Gerd.) Gerd. & Trappe je arbuskulární mykorhizní houbou
s ne
přehrádkovaným
myceliem
a
nepravidelně
rozloţenými
jádry.
Ne přehrádkované mycelium u arbuskulárních mykorhizních hub je tvořeno jedinou větvenou trubicovou buňkou, která obsahuje velké mnoţství samostatných jader. Mycelium houby má v půdě pouze krátkou ţivotnost, a to 5 – 6 dní (Staddon et al., 2003 in Gryndler et al., 2004).
13
Plodnice G. mosseae v hrnkových kulturách mohou produkovat výtrusy ve shlucích, tento jev se projevuje v různých věkových stádiích. Barva plodnic této houby je ţluto – hnědá aţ hnědá, spory jsou tmavě oranţovo – hnědé, tvar je kulovitý, polokulovitý aţ nepravidelný, jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 100 – 260 µm. Struktura stěny spor je rozdělena do tří vrstev (invam.edu, 2012). U této houby je také prokázána výrazná genetická diverzita a také různá schopnost klíĉení izolátů v podmínkách in vitro. Jednotlivé izoláty jsou nejĉastěji morfologicky identifikovány podle předem daných charakteristik, které zmiňuje Gerdemann. Klíĉení izolátů je podmíněno prostředím, ve kterém jsou izoláty uchovávány, a také oblastí jejich původu (Giovannetti, et al., 2003). Izolace Glomus mosseae v in vitro podmínkách můţe probíhat například izolací z kořenů banánovníku a dále se můţe udrţovat v ĉirokovém substrátu. Takto připravený substrát s mykorhizní houbou lze jiţ přímo pouţít pro inokulaci dalších rostlin (Vos, Geerinckx et al., 2004). V souvislosti s houbou G. mosseae probíhají experimenty ohledně stimulace houby auxiny a cytokininy. Některé z biologických testů prokázaly, ţe stimulace houby můţe mít za následek ještě větší zvýšení pozitivních vlastností vyvolaných houbou (Barea et al., 1982).
3.1.3 Vyuţití arbuskulárních mykorhizních hub rodu Glomus Mnoţství výzkumů zabývajících se úĉinností mykorhizních hub na rostlinné tkáně mělo v historii tendenci, povaţovat tuto úĉinnost jako parazitickou. První odborný ĉlánek s tématikou vyuţití arbuskulárních hub byl publikován v roce 1943 v Japonsku. Jako inokulum pro experiment byl pouţit nesterilní substrát s obsahem mykorhizních hub. Výsledky experimentu vedly k závěrům, ţe rostliny s mykorhizní symbiózou rostlou rychleji, neţ rostliny bez symbiózy. Díky špatnému naĉasování této práce, nebyl rychlejší růst zkoumaných rostlin přisuzován mykorhizním houbám. Práce byla totiţ publikována v době 2. světové války. Pokrok ve studiu mykorhizních hub se uskuteĉnil v Evropě v 50. letech 20. století, a to díky práci prof. Barbary Mosse. V té době byla také poprvé izolována mykorhizní houba. Mosse v roce 1957 zveřejnila odborný ĉlánek, podle něhoţ arbuskulární mykorhizní infekce vedla ke zvětšení růstu jabloňových sazenic (Koide, Mosse, 2004). 14
Vyuţití arbuskulárních hub je velmi omezeno poĉtem druhů hub, které je moţné kultivovat ve velkém mnoţství, protoţe bez velkého mnoţství hub nelze vyrábět dostateĉné mnoţství přípravků na bázi mykorhizních hub (Mohandas, Chandre Gowda, Manamohan, 2004). Velmi
důleţitým
prvkem
výzkumů
je
samotná
kultivace
arbuskulárních
mykorhizních hub v podmínkách in vitro. Eskandari, Danesh (2010) uvádějí, ţe nejvhodnější metodou získávání houbových spor z neseparovaných kultur je metoda mokrého prosévání bez centrifugace v roztoku sacharózy. Kontakt spor se sacharózou, i kdyţ v nízké koncentraci, má za následek strukturální změny a sníţenou klíĉivost. Velmi důleţitá je také inkubace spor pro odbourání dormance a pro stimulaci k jejich klíĉení, inkubace probíhá při 4°C po dobu týdnů. Pouţití této chladné stimulace závisí na druhu houby, například houba Gigaspora rosea tuto kultivaci nevyţaduje. Příjem ţivin inokulovaných rostlin závisí na celkovém objemu kořenů, respektive na velkosti aktivního povrchu kořenů, kterým jsou přijímány minerální látky. Také intenzita mykorrhizy je ovlivněna celou řadou významných faktorů, jako jsou hnojení rostlin, výţiva rostlin, světlo, teplo, obsah vzduchu a vody v půdě, pH půdy a v neposlední řadě je také důleţitý obsah organických látek (Mejstřík, 1988). Mykorhizní symbióza můţe mít vliv také na mikrobiální aktivitu v půdě. Některé mikrobiální druhy jsou pozitivně podporovány přítomností houbového symbionta a některé druhy jsou potlaĉovány. Mykorhiza má inhibiĉní úĉinky například na řád Collembola, a některé kořenové patogeny (Wamberg et al., 2003). Vos et al. (2011) například zkoumali pouţití mykorhizních hub Glomus intraradices a Glomus mosseae jako ochrany proti parazitickému háďátku Radopholus similis na kořenech banánovníku. Jak je známo, arbuskulární mykorhizní houby zvyšují příjem ţivin, především fosforu, tím zvyšují vitalitu rostlin a mohou způsobit zvýšený růst kořenů rostliny. Následně pak rostlina můţe být k parazitickým hlísticím tolerantnější. Mnoho ekonomicky zajímavých plodin je velmi blízce spojeno s arbuskulární mykorhizní symbiózou. Přímou aplikaci arbuskulárních mykorhizních hub je moţné provést u mnoha pěstitelských systémů, poĉínaje zelinářskou a květinářskou produkcí, produkcí ovoce v mírném i subtropickém podnebí, také produkcí okrasných stromů
15
a keřů. Tyto a další fakta zmiňuje Jazime – Vega a Díaz – Peréz (1999) ve své práci o efektech pouţití Glomus intraradices při pěstování palem Phoenix roebelenii. Vyuţitím G. mosseae, G. intraradices a G. coronatum při pěstování podnoţí ovocných dřevin GF 655/2 a Gisela 5, se zabývali Druzic Orlic, Cmelik, Redzepovic, (2008) na univerzitě v Záhřebu. Jejich výsledky prokázaly pozitivní vliv při pouţití arbuskulárních hub ve všech testem měřených parametrech. Lepší výsledky v růstu vykazovaly obě podnoţe při naoĉkování směsí všech tří druhů hub, neţ při ošetření pouze jednotlivými druhy hub. Jediným faktorem, ve kterém se neobjevil rozdíl mezi variantami, byl průměr kmene, ale i přes to, měly varianty s mykorhizními houbami větší průměry kmene neţ kontrolní varianta bez mykorhizních hub. Z tohoto výzkumu je zřejmé, ţe houby přispívají k lepší výţivě rostlin prostřednictvím jejich hyf a oĉkování podnoţí mykorhizními houbami je urĉitě prospěšné. V ovocnářské praxi probíhaly také další experimenty s Malus pumila M. pěstovanou na podnoţi MM 106, která byla naoĉkovaná houbou Glomus mosseae. Byl testován vliv dvou fungicidů benomylu a metaxylu na kolonizaci kořenů. Výsledky u variant s niţším obsahem benomylu neprokázaly ţádný vliv na kolonizaci kořenů mykorhizní houbou. Ve vyšších koncentracích byla jiţ kolonizace narušena (Lubraco, Schubert, 2001). V zelinářské produkci vyvstává otázka, zda pouţít ošetření mykorhizními houbami u hlavních plodin nebo u předplodin U druhé varianty pouţití je výrazně zvýšena rychlost vzniku mykorhizy na kořenech rostlin, pokud jsou mykorhizní houby naoĉkovány jiţ na předplodinu. Rostliny lépe přijímají fosfor a zinek, a zrychluje se také jejich růst. Při oĉkování u předplodin se zvýšil příjem ţivin, délka kořenů a rychlost poĉáteĉní kolonizace kořenů mykorhizními houbami. Tento postup je především doporuĉován u půd chudých na mykorhizní houby a na obsah fosforu (Sorensen, Larsen, Jakobsen, 2003). Proběhlo také několik experimentů na ĉesneku (Allium sativum L.) kde byla testována rychlost kolonizace kořenů od doby výsadby. Výsledky tohoto testování uvádí Lubraco, Schubert, Previati, (2000). V tamních podmínkách byla zjištěna kolonizace kořenů po 47 dnech u 15 % rostlin. Nizozemské výzkumy s pěstováním cibule kuchyňské (Allium cepa L.) na velmi chudých půdách, potvrzují ţe arbuskulární mykorhizní houby jsou schopny zvětšit
16
objem půdy, ze kterého rostlina ĉerpá ţiviny, a tím umoţní hostitelské rostlině přístup k více zdrojům. Autoři Galván et al. (2009) hodnotí pouţití mykorhizních hub jako ideální pro ekologickou produkci zeleniny. Výzkum Texaské univerzity prokázal kladný vliv arbuskulárních mykorhizních hub na ochranu cibule a rajĉat proti některým patogenům, zasolení a potvrdil zvýšení příjmu ţivin rostlinami. Rostliny byly také schopny lépe konkurovat plevelům. Makus (2004) uvádí, ţe polní pokus s rajĉaty (Lycopersicon esculentum Mill.) naoĉkovanými houbou Glomus intraradices vykazovaly dřívější nástup sklizně a větší výnosy neţ varianty bez ošetření. Evelin et al. (2009) uvádí, ţe arbuskulární mykorhizní houby prokázaly v testech pozitivní vliv na sloţení ţivin přijímaných rostlinami pěstovanými v zasolených půdách, protoţe vyšší obsah solí v půdě zamezuje rostlinám odběr ţivin. Omezený je především fosfor. Mykorhizní symbióza tento negativní jev dle výzkumů zmírňuje. V zelinářství existuje celá řada způsobů dalšího vyuţití mykorhizních hub. Například na univerzitě v Záhřebu, zkoumali vyuţití houby Glomus mosseae při pěstování Ipomea batatas, kdy byla také řešena vhodnost a pouţitelnost různobarevných
mulĉovacích
folií
z polyetylenu
(PE).
V tomto
experimentu
zaznamenala největší úspěch varianta s pouţitím mykorhizní houby a tmavé mulĉovací PE folie (Novak, Ţutić, Toth, 2007). Nahiyan
et
al.(2010)
z Gifu
University
v Japonsku
zkoumali
toleranci
k alelopatickým úĉinkům v různých typech půd. Pro experiment byly pouţity houby Glomus intraradices a Gigaspora marginata, které byly inokulovány na sazenice chřestu. Pro zvýšení tolerance bylo v tomto experimentu do půdy přidáváno aktivní uhlí nebo kávové zbytky. Z výsledků bylo zjištěno, ţe kávové zbytky mohou zvyšovat prodyšnost půdy a udrţovat vyšší půdní vláhu, díky tomu můţe být infekce mykorhizními houbami daleko silnější neţ v půdách s niţší půdní vláhou. Nedorost et al. (2011) zkoumali vliv ĉisté kultury mykorhizní houby Glomus mosseae BEG 95 na rajĉe jedlé (Lycopersicon esculentum Mill.) v podmínkách různé koncentrace uhliĉitanu vápenatého. Jejich výsledky potvrdily, ţe přidané inokulum do substrátu pozitivně ovlivnilo růst a kvalitu sadby rajĉat u všech variant. Nejlepších výsledků dosáhla houba u varianty bez zvýšené koncentrace uhliĉitanu vápenatého.
17
Výsledky tohoto experimentu předpokládají, ţe je moţné pěstovat rajĉata na půdách s vyšším obsahem CaCO3, pokud budou rostliny inokulovány mykorhizními houbami. Podobný experiment se sadbou hlávkového salátu popisuje také Jurica et al. (2011). V tomto pokuse byl hodnocen vliv dvou přípravků hydroabsorbentu Agrisorb a přípravku SYMBIVIT® na sadbu salátu. Dle výsledků měla nejvyšší hmotnost nadzemní ĉásti varianta ošetřená přípravkem SYMBIVIT®, také stejně ošetřená varianta prokázala nejvyšší intenzitu fotosyntézy. Z výsledků je patrné, ţe aplikace obou přípravků v praxi je ekonomicky výhodná vzhledem k pozitivnímu vlivu na vývoj a kvalitu salátové sadby.
3.2
Charakteristika
a
vlastnosti
podpůrných
a
pomocných
přípravků V Ĉeské republice jsou podpůrné a pomocné přípravky rozděleny do dvou kategorií, na pomocné půdní látky a pomocné rostlinné přípravky. Symbiotické houby dodávané do půdy obsahují jak pomocné půdní látky, tak pomocné rostlinné přípravky. Přípravky jsou sloţeny z druhů hub jako je Azotobacter cr., Azospirilium br., Bacillus megatherium, Rhizobium sp. a samozřejmě houby rodu Glomus sp. (Eagri, 2012).
3.2.1 Vyuţití pomocných a podpůrných přípravků v zemědělství V Ĉeské republice je v roce 2012 registrováno 91 pomocných půdních látek a 185 pomocných rostlinných přípravků. Celá řada těchto pomocných rostlinných přípravků je zaloţena na bázi mykorhizní symbiózy. Výhodou těchto přípravků je jejich kompatibilita s ekologickou produkcí, ale pouze 24 pomocných půdních přípravků je moţno pouţít v ekologickém zemědělství. Tyto přípravky nenarušují mikrobiální ţivot v substrátech a ĉasto zajištují niţší náklady, a především dlouhodobou udrţitelnost kultivaĉních substrátů a prostředí. Záběr vyuţití přípravků na bázi mykorhizní symbiózy je široký. Celá řada firem zabývajících se touto problematikou pouţívá ve svých přípravcích houby rodu Glomus (Eagri, 2012).
18
Velmi důleţitou zásadou při vyuţití pomocných a podpůrných přípravků je správný systém jejich aplikace. Je nutné, aby se diaspory hub v preparátu dostaly v průběhu několika týdnů do kontaktu s kořeny rostlin. Endomykorhizní preparáty jsou ĉasto aplikované ve formě pevného nosiĉe (slámové nebo otrubové peletky, písek, rašelina, Perlit, expandovaný jíl apod.) nebo ve formě gelu (Gryndler et al., 2004). Mezi rostliny netvořící mykorhizu patří rostliny ĉeledí Cyperaceae, Brassicaceae, Caryophyllaceae, Juncaceae a Amaranthaceae, většina rostlin z těchto ĉeledí netvoří ţádný z typů mykorhizní symbiózy (Muthukumar et al., 2004).
19
Tabulka 1: Druhy zelenin netvořící mykorhizní symbiózu (Symbiom, 2012) Čeleď
Brassicaceae
Český název
Latinský název druhu
brokolice
Brassica oleracea var. italica
brukev ĉínská (ĉínské zelí)
Brassica chinensis L.
brukev řepák
Brassica rapa
brukev řepka olejka
Brassica napus
tuřín
Brassica napus subsp. napobrassica
brukev zelná
Brassica oleracea
hlávková kapusta
Brassica oleracea var. sabauda
hořĉice polní
Sinapis arvensis
kadeřavá kapusta
Brassica oleracea var. sabellica
kedluben
Brassica oleracea var. gongylodes
křen selský
Armoracia rusticana
květák
Brassica oleracea var. botrytis
růţiĉková kapusta
Brassica oleracea var. gemmifera
ředkev
Raphanus sativus
ředkviĉka
Raphanus sativus var. radicula
zelí
Brassica oleracea var. capitata
řepa cukrovka
Beta vulgaris var altissima
Chenopodiaceae ĉervená salátová řepa
Beta vulgaris var. vulgaris
krmná řepa
Beta vulgaris var. rapacea
mangold
Beta vulgaris var. cicla
řepa obecná
Beta vulgaris
špenát setý
Spinacia oleracea
Přípravky na bázi mykorhizních hub mohou zmírňovat negativní efekt při vysoké koncentraci těţkých kovů v půdě. Těţké kovy obsaţené v půdě ovlivňují veškeré půdní organizmy, rostliny a také mykorhizní houby, které i přes obsah těţkých kovů kolonizují hostitelské rostliny. Studie zabývající se tímto tématem poskytují rozdílné závěry. Někteří autoři uvádějí velké sníţení houbové infekce u rostlin a tím pádem i sníţení pozitivních vlastností hub. Další autoři uvádějí, ţe příjem těţkých kovů arbuskulárními houbami je ovlivněn typem a mnoţstvím těţkého kovu v půdě. 20
Například při vyšším obsahu olova v půdě byla prokázána tolerance houby Glomus intraradices
k ovlivnění
vývoje
houbového
mycelia
(Malcová,
Vosátka,
Gryndler, 2002). Přípravky na bázi mykorhizních hub mohou také zmírňovat vliv zasolenosti půdy na vývoj rostlin. Úĉinky mykorhizních hub jsou pozorovány v různých experimentech se zasolenými půdami. Přítomnost vyššího zasolení v půdě ovlivňuje klíĉení spor mykorhizních hub, ale i přes to působí pozitivně na růst rostlin (Alkan, 2006).
3.2.2 Registrované mykorhizní přípravky v ČR V Ĉeské republice je jen několik firem vyrábějící a produkující pomocné přípravky na bázi mykorhizní symbiózy. Mezi tyto firmy patří Symbiom s. r. o., Rašelina a. s. a Farma Ţiro s. r. o. Jednotlivé přípravky jsou rozděleny podle druhu rostlin, pro které jsou urĉeny. S vyuţitím pomocných a půdních přípravků se setkáváme v květinářství, okrasném zahradnictví u jehliĉnanů a vřesovištních rostlin, v zelinářství a také v oblasti ošetřování trávníků (Eagri, 2012). Firma Symbiom s. r. o. ve svých studiích uvádí výsledky například u přípravku Symbivit®, kde proběhla inokulace sazenic petúnií. Při sledování výsledků tohoto experimentu měly varianty ošetřené mykorhizním přípravkem o 40% více nadzemní biomasy a ĉtyřnásobně více květních poupat neţ neošetřené varianty. Přípravek Symbivit® lze dle výrobce pouţívat také u ovocných stromů, révy vinné a zeleniny (Symbiom, 2012).
21
Tabulka 2: Registrované pomocné přípravky na bázi mykorhizních hub (Eagri, 2012) Ev. ĉ.
R6447
R6448
R5789
R6116
R6090
R5838
R6115
R6062
R5788
Reg. ĉ.
3654
3655
3081
3517
3532
1805
3516
3515
3079
V87
Název přípravku
Druh přípravku Pomocné
Mykorhizní houby pro
rostlinné
balkónové květiny
889
R5799
3420
R6113
3534
Rašelina a.s.
přípravky
Mykorhizní houby pro plodovou zeleninu
Pomocné rostlinné
Rašelina a.s.
přípravky Pomocné
RHODOVIT, pomocný
rostlinné
rostlinný přípravek
Symbiom, s.r.o.
přípravky
Symbiom muškát, pomocný rostlinný přípravek
Pomocné rostlinné
Symbiom, s.r.o.
přípravky
Symbivit Bonsai, pomocný rostlinný přípravek
Pomocné rostlinné
Symbiom, s.r.o.
přípravky
Symbivit, pomocný rostlinný přípravek
Pomocné rostlinné
Symbiom, s.r.o.
přípravky
Symbivit pro rajĉata a papriky, pomocný rostlinný přípravek Symbivit UNO, pomocný rostlinný přípravek
Pomocné rostlinné
Symbiom, s.r.o.
přípravky Pomocné rostlinné
Symbiom, s.r.o.
přípravky
TurfComp, pomocný rostlinný
Pomocné
přípravek pro komplexní
rostlinné
ošetření trávníků
přípravky Pomocné půdní
AZORHIZ
R5144
Subjekt
látky
AZOTER, pomocná půdní látka
Pomocné půdní látky
AZOTOBAG, pomocná půdní
Pomocné půdní
látka
látky
Rhodovit Bonsai, pomocný
Pomocné půdní
rostlinný přípravek
látky
22
Symbiom, s.r.o.
Dr. Jiří Řezníĉek Dr. Jiří Řezníĉek FARMA ŢIRO, s.r.o.
Symbiom, s.r.o.
3.3 Technologie pěstování cibule kuchyňské (Allium cepa L.) Cibule kuchyňská (Allium cepa L.) náleţí do ĉeledi Liliaceae. Její pravděpodobný původ je v Přední Asii a Středomoří. Cibule kuchyňská náleţí mezi jednoděloţné rostliny. Vzhledem ke svému původu má stepní charakter. HTS = 3,7 – 4 g (Bartoš et al., 2000). Celosvětová produkce cibule (44 mil. tun roĉně) se řadí na druhé místo za produkci rajĉat. Cibule kuchyňská je ĉasto vyuţívána v přírodní medicíně (Mogren, Gertsson, Olsson, 2008). Nevyznaĉuje se zvláštními nároky na půdy, ale pro její bezproblémovou sklizeň se doporuĉuje výsadba do půd lehĉích s pH 6-7,5. Mezi nevhodné půdy patří slévavé půdy tvořící škraloup, kde cibule ĉasto špatně vzchází. Semena cibule vzcházejí pomalu (16 - 19 dnů), ale za to i za niţších teplot. Mezi nejvhodnější klimatické polohy patří teplé oblasti s dostateĉnými sráţkami v období vzcházení a tvorby listové plochy, tyto polohy musí být dostateĉně vzdušné, jinak můţe cibule trpět peronosporou (Petříková et al, 2006). Petříková et al (2006) dále uvádí, ţe po sobě jdoucí zařazení cibule je vhodné aţ po pěti letech. Pokud se cibule po sobě zařazuje dříve, vzniká nebezpeĉí sklerociové hniloby (Sclerotium capivorum). Mezi vhodné předplodiny patří ozimá pšenice, brambory nebo řepa cukrovka. Většina pěstované cibule kuchyňské se v Ĉeské republice pěstuje z přímých výsevů, které jsou podstatně ekonomicky výhodnější neţ pěstování ze sazeĉky. Pěstování z přímého výsevu klade na zemědělce znaĉné nároky s přípravou půdy před samotným setím. Je důleţité její správné zpracování rotavátory. Výsevní jednotka cibule kuchyňské na jeden hektar je 250 000 ks semen, coţ je také poĉet semen v jednom kilogramu osiva. Hustota porostu je vhodná 80 – 100 rostlin / m2. Hloubka výsevu je 20 – 30 mm, pro rané termíny se cibule vysévá co nejdříve na jaře (III. – IV.). Při záhonovém způsobu pěstování se cibule dále nepleĉkuje ani ruĉně neokopává Petříková et al, 2006, Petříková, 2007). Malý (2000) uvádí, ţe doba výsadby cibule ze sazeĉky je totoţná s dobou výsevu jarních odrůd, a to v březnu. Jednotlivé cibule se sází poměrně mělce, na kvalitně připravený pozemek.
23
Sklizeň cibule probíhá, kdyţ jiţ polehla polovina aţ dvě třetina natě. Pro skladování cibulí je nejvhodnější variantou dosoušení cibulí s natí. Vyorávka probíhá speciálními vyorávaĉi cibulí. Rané odrůdy ozimé cibule pěstované ze sazeĉky, je moţné sklízet ruĉně, a to koncem ĉervna pro prodej cibule s natí (Petříková et al., 2006). Ĉerstvá cibule kuchyňská obsahuje 890 mg.kg -1 vápníku, 2333 mg.kg-1 draslíku, a 372 mg.kg-1 vitamínu C (Kopec, 1998). Další literatura uvádí hodnoty látkového sloţení odlišně. Obsah vápníku 230 mg.kg-1, hořĉíku 100 mg.kg -1, fosforu 290 mg.kg -1, draslíku 1460 mg.kg-1 a vitamínu C 74 mg.kg-1 v ĉerstvé hmotě (USDA, 2012).
3.4 Technologie pěstování hrachu setého (Pisum sativum L.) Hrách setý – zahradní (Pisum sativum L. ssp. hortense A.Gr) pravděpodobně pochází z Pisum elatius, coţ je planá forma z východního Středomoří. V Ĉeské republice výrazně převaţuje pěstování hrachu dřeňového (Pisum sativum L. var. medullare). Hrách setý patří mezi jednoleté byliny s výškou od 60 do 120 cm. Lodyha hrachu je dutá, květy vyrůstají v paţdí listů a jsou opylovány ještě před jejich otevřením. HTS = 100 – 250 g. Hrách setý má nízké poţadavky na teplotu, klíĉí jiţ od 1°C a k poĉáteĉnímu růstu rostliny staĉí 4°C. Ve většině případů snáší pokles teplot k -3 aţ 5°C. Relativní odolnost k nízkým teplotám se výrazně sniţuje, pokud před sníţením teplot panovalo teplé poĉasí. Optimální hodnota půdního pH = 6,6 – 7,7, mezi vhodné pěstitelské oblasti hrachu patří oblast kukuřiĉná a řepařská, v bramborářské oblasti se doporuĉuje pěstovat pouze nejranější odrůdy (Bartoš et al., 2000). Hrách se sklízí pomocí sklizňových sekaĉek, kterými se porost poseĉe a nechá na řádku zavadnout. Zavadlá hmota se vymlátí taţenou nebo samojízdnou mlátiĉkou. Po výmlatu vyţaduje hrách velmi rychlou přepravu do zpracovatelského podniku. Je nutné hrách převáţet pouze v tenkých vrstvách do 300mm (Hosnedl, Hochman, 1994).
24
Hrách setý obsahuje v ĉerstvém stavu 133 g.kg-1 sacharidů, 320 mg.kg -1 vápníku, 330 mg.kg-1 hořĉíku, 1190 mg.kg -1 fosforu, 2960 mg.kg-1 draslíku, 2,64 mg.kg-1 vitamínu B1, 1,86 mg.kg-1 vitamínu B2, 13,8 mg.kg-1 vitamínu PP a 240 mg.kg-1 vitamínu C (Kopec, 1998). Další literární zdroje uvádějí u hrachu setého mírně odlišné látkové sloţení neţ Kopec (1998). Například obsah vápníku 430 mg.kg -1, ţeleza 20,8 mg.kg-1, hořĉíku 240 mg.kg-1, fosforu 530 mg.kg -1, draslíku 2000 mg.kg-1 a vitamínu C 600 mg.kg-1 (USDA, 2012).
25
4
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
4.1 Cíl experimentu Cílem tohoto experimentu bylo ověřit vliv saprotrofických a mykorhizních přípravků na růstové a fyziologické faktory u vybraných zeleninových druhů a doporuĉit uplatnění těchto přípravků pro praxi.
4.2 Charakteristika prostředí Experiment byl prováděn na certifikovaném ekologickém pozemku zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, po vegetaĉní období roku 2011. Obec Lednice se nachází v jiţní ĉásti Jihomoravského kraje, asi 15 km od okresního města Břeclav. Lednice leţí v nadmořské výšce 173 m. n. m.
Podle agroklimatologické rajonizace spadá obec Lednice do makro oblasti teplé, oblasti převáţně teplé, kde se suna aktivních teplot pohybuje na 2800°C. Dle klimatického ukazatele zavlaţení s hodnotou 150 - 100 mm, spadá obec Lednice do podoblasti převáţně suché. Lednice se nachází v okrsku s Tmin nad -18°C , z těchto příĉin má velmi dobré podmínky pro přezimování zemědělských kultur. Pouze jednou ĉi dvakrát za 10 let se zde objeví absolutní teplotní minimum pod -20°C, které je škodlivé pro teplomilné ovocné druhy a ozimy, které jsou v tomto regionu pěstovány (Amet, 2012).
Podle záznamů z let 1961 – 1990 z meteorologické stanice v Lednici, byl zjištěn průměrný roĉní poĉet sluneĉných hodin, který ĉiní 1747 hodin sluneĉního svitu, také byla zjištěna průměrná roĉní teplota (9,2°C). Podle statistik byl nejteplejším měsícem ĉerven s průměrnou teplotou 19,1°C, nejchladnějším měsícem byl leden s průměrnou teplotou -1,9°C. Průměrný roĉní úhrn sráţek byl 479,7 mm, mezi průměrně nejdeštivější měsíce roku patří měsíc ĉerven. Větry vanoucí přes oblast Lednice
a
okolí
mají
směr
převáţně
(Roţnovský a Litschmann, 2006). 26
severovýchodní
a
jihovýchodní
Vlastní polní pokus probíhal na ekologickém pozemku zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a to v období od 18. 4. 2011 (výsev a aplikace přípravků) do 16. 8. 2011 (sklizeň). V průběhu vegetaĉního období byly sledovány klimatické podmínky meteorologickou stanicí na pozemku Mendelea ZF v Lednici Mendelovy univerzity v Brně. Během vegetace byla sledována maximální a minimální teplota (°C), mnoţství sráţek (mm) a délka sluneĉního svitu (hod.). Tabulka 3: Sledované klimatické faktory – průměrné měsíční hodnoty v průběhu vegetačního období 2011 (Amet, 2012) Délka
Mnoţství
slunečního
denních
svitu (hod)
sráţek (mm)
5,8
6,7
1,7
21,1
8,2
9,6
1,5
Červen
25,5
13,8
10,8
8,1
Červenec
24,1
14,3
6,5
2,6
Srpen
27,3
14,1
8,2
0,9
Maximální
Minimální
teplota (°C)
teplota (°C)
Duben
18,6
Květen
Měsíc
4.3 Půdní podmínky Půda ekologického pozemku Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Brně se můţe oznaĉit jako za hnědozem. Mateĉnou horninou v oblasti je spraš. Na pokusném ekologickém pozemku byla do roku 2007 vyseta vojtěška, která byla následně na podzim roku 2009 zaorána. V průběhu vegetaĉního období roku 2010 byla na ploše pozemku vyseta svazenka. Před samotným výsevem dne 18. dubna 2011 byl odebrán vzorek půdy, který obsahoval tyto prvky.
27
Tabulka 4: Obsah významných prvků v půdním vzorku Skutečná p. č.
Parametr
hodnota
NM (%)
Metoda
(mg.kg-1) 1
N – NH4
0,21
10
ĈSN ISO 1871
2
N – NO3
11,01
10
IM ĉ. 15
3
N – NO2
0,04
50
4
N min.
11,26
10
5
Fosfor
137
10
6
Draslík
698
10
7
Hořĉík
562
10
8
Vápník
4210
5
9
Ph
7,98
5
ĈSN ISO 26777
4.4 Rostlinný materiál Pro daný experiment byla vybrána cibule kuchyňská Allium cepa L. var. cepa odrůda Sturon a hrách setý Pisum sativum L. convar. medullare Alef., C. O. Lehm., odrůda Oskar. Odrůda Sturon cibule kuchyňské byla registrována v Nizozemí a na ĉeský trh ji dodává firma Harald interier s.r.o. Odrůda cibule kuchyňské Sturon je odrůdou středně ranou, kulatou se ţlutohnědou barvou. Odrůda má poskytovat vysoké výnosy a má být dobře skladovatelná (Ceskebiopotraviny, 2012). Odrůda hrachu Oskar je raná, s dlouhými lusky, velkým zrnem a vysokým výnosem zeleného zrna. Ideální odrůda jak pro sběr celých lusků, tak pouze zrna (Semo, 2006).
28
Tabulka 5: Fyziologické vlastnosti odrůdy Oskar Pisum sativum (Semo, 2006) Rostlina
doba (dny)
Zrno
Poĉet
Odrůda Vegetaĉní
Lusk
Výška (cm)
První
lusků
plodný
na
nod
nodu
Délka
Zakonĉení
9
ostré
Poĉet zrn
Velikost
Barva
Velká
Tmavá
(ks) Oskar
68
70-80
8
2
10-12
4.5 Varianty ošetření Varianty s pouţitím pomocných přípravků byly vytvořeny tři a jedna kontrolní varianta bez přípravků. Kontrolní varianta: varianta bez pouţití pomocných přípravků.
Varianta
Saprotrofní
houby:
Ve
variantě
pouţita
saprotrofní
houba
Thermomyces lanuginosum, navázaná na sterilních otrubových peletkách. Tyto peletky byly ošetřeny dávkou gama záření min 26,5 kGy, ve firmě Bioster a.s., ve Veverské Bítýšce. Vše bylo uchováváno v hepa filtrových sáĉcích. Pod kaţdé semeno bylo při aplikaci pouţito 2 g tohoto inokula. Varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum: Ve variantě byla pouţita saprotrofní houba Thermomyces lanuginosum a multidruhové mykorhizní inokulum sloţené z hub Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210. Dávkování multidruhového mykorhizního inokula bylo urĉeno firmou Symbiom s.r.o. na 1 g inokula pod kaţdé semeno.
29
Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®: Ve variantě byla pouţita saprotrofní houba, multidruhové mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Hnojivo CONAVIT ® je kompletně přírodní, pomalu rozpustné hnojivo, neustále uvolňující ţiviny k rostlinám. Dávkování hnojiva CONAVIT® bylo urĉeno firmou Symbiom s. r. o na 2 g pod kaţdé semeno. Od 18. 10. 2011 je certifikován také pro pouţití v ekologickém zemědělství. Firma Symbiom s. r. o. uvádí, ţe největší úĉinek má CONAVIT® v kombinaci
s
mykorhizními
přípravky
SYMBIVIT®,
ECTOVIT®
nebo RHODOVIT®. Mykorhizní houby totiţ zvětšují kořenový systém a zajišťují lepší přenos vody a ţivin z půdy do kořenů rostlin. CONAVIT® se skládá z keratinu, přírodních humátů, patentkalitu, mletých hornin jakoţ jsou zeolit a apatit. Dále obsahuje tyto makroprvky: N 5 %, P 6 %, K 4 %, Mg 2 %, S 2 %, Ca 4 %. Z mikroprvků Mn, Zn, B, Cu . Přírodní hnojivo je od roku 2011 certifikované také pro pouţití v ekologickém zemědělství (Symbiom, 2012). Ve všech grafech a tabulkách jsou pouţity zkratky jednotlivých zkoumaných variant u hrachu setého a cibule kuchyňské. K - Kontrola S - Saprotrofní houby SM - Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum SMC - Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®
30
4.6 Uspořádání pokusu Před samotným zaloţením pokusu byl pozemek zorán, urovnán a nakonec ruĉně prokypřen. Pro samotný experiment byla vytvořena následující metodika rozloţení variant. Jednotlivé varianty byly vysety do parcel o velikosti 1 × 1 m, které byly ohraniĉeny pracovní uliĉkou o šířce 0,5 m. Do jednotlivých parcel bylo vyséváno vţdy 50 ks semen. Semena byla vysévána do 3 řádků v kaţdé parcele. Pracovní uliĉka byla vytvořena pro jednodušší agrotechniku. Tabulka 6: Grafické rozloţení jednotlivých variant experimentu 1. opakování
2. opakování
3. opakování
4. opakování
5. opakování
K
SM
S
SMC
K
S
SMC
K
SM
S
SM
K
SMC
S
SMC
SMC
S
SM
K
SM
31
4.7 Sklizeň Sklizeň obou plodin byla prováděna ruĉně. Sklizeň hrachu probíhala ve dvou fázích, první byla provedena 14. 6. 2011, kdy byla sesbírána pouze ĉást jiţ vyzrálých lusků a druhá fáze pak proběhla 1. 7. 2011, kdy byl sklizen veškerý hrách. Cibule byla sklizena jednorázově a to 16. 8. 2011, sklizeň proběhla o 14 dnů dříve, neţ bylo předpokládáno, a to z důvodů napadení cibulí plísní a také díky trvajícím špatným meteorologickým podmínkám v průběhu vegetaĉního období.
4.7.1 Třídění cibule dle normy ČSN 46 3161 Jakostní třídění pro cibuli je rozděleno do dvou tříd I. a II. jakost. Pro I. jakost musí být cibule pevná a vyplněná, nenarašená, bez zduřenin způsobených nepřirozeným vývojem. Dovolují se však drobné odchylky, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu. Mezi tyto odchylky patří lehké vady tvaru, lehké vady vybarvení, povrchové prasklinky ve vnějších slupkách a také lehká skvrnitost pokud se vyskytuje na maximálně na jedné pětině povrchu cibule a není jí postiţena poslední suchá suknice cibule chránící duţnatou ĉást. Do druhé jakostní třídy se zařazuje cibule, která nemůţe být zařazena do I. třídy jakosti, ale která odpovídá minimálním poţadavkům. Minimální poţadavky jsou takové, ţe cibule musí být celá, zdravá, ĉistá bez cizích látek, bez poškození mrazem, bez duté nebo ztvrdlé natě, bez škůdců, bez nadměrné povrchové vlhkosti a bez cizího zápachu ĉi chuti.
4.7.2 Třídění hrachu dle normy ČSN 46 3141 Jakostní třídění u hrachu setého je rozděleno do dvou tříd jakostí. Pro I. jakostní třídu musí hrachové lusky splňovat tvar, velikost a vybarvení typické pro danou odrůdu, musí obsahovat stopku. Nesmí být poškozené kroupami, zavadlé a poškozené zapařením. Zrna v lusku musí být dostateĉně vyvinutá, musí jích být alespoň 5 v lusku a nesmí být mouĉnatá a poškozená.
32
Pro druhou jakostní třídu musí hrachové lusky splňovat minimální poţadavky urĉené normou. Hrachové lusky splňující minimální poţadavky musí být celé, zdravé, bez viditelných cizích látek, bez škůdců, bez poškození škůdci a bez nadměrné povrchové vlhkosti. Mohou mít lehkou vadu vybarvení, lehké vady ve tvaru. Lusky musí obsahovat minimálně 3 zrna. Lehké povrchové vady a poškození. Ani u druhé jakostní třídy se nepovoluje ztráta ĉerstvosti
4.7.3 Odběr vzorků Po sklizni jednotlivých zeleninových druhů, bylo nutné odebrat vzorky pro hodnocení nutriĉních hodnot zelenin. Sklizeň hrachu setého probíhala ve dvou etapách, první sklizené lusky byly vyluštěny, zrna zváţena, a dále pouţita pro stanovení vlákniny. Sklizený hrách v druhé etapě byl zváţen a dále vyluštěn. Zrna byla zváţena a dále hluboce zamrazena pro následné laboratorní rozbory. Sklizeň u cibule kuchyňské probíhala jednorázově, sklizené cibule byly oĉištěny a uskladněny v papírových sáĉcích. Po oschnutí cibulí byly oĉištěné cibule pouţity k laboratorním rozborům.
4.8 Metody stanovení hospodářských vlastností a nutričních hodnot Stanovení hmotnosti Hodnocení hmotnosti bylo u hrachu uskuteĉněno ihned po sběru, cibule byla váţena aţ po úplném zaschnutí 19. 9. 2011. Váţeny byly celé lusky a konzumní ĉást cibule. Protoţe sběr hrachu probíhal ve dvou termínech, bylo provedeno také dvojí měření. Celkem se hodnotilo 252 cibulí z 1000 vysetých semen a 233 rostlin hrachu taktéţ z 1000 vysetých semen. Pro váţení byly pouţity analytické váhy. U hrachu se stanovovala hmotnost lusků, a také vyloupaných ĉistých zrn.
33
Stanovení sušiny Sušina u obou plodin byla stanovována gravimetricky. Z jednotlivých variant byl vybrán průměrný vzorek a byla naváţena jedna naváţka. Celkem bylo naváţeno 8 vzorků, a to 4 u hrachu a 4 u cibule. Celkové sušina jednotlivých plodin byla stanovena po vysušení do konstantní hmotnosti při 105°C v sušárně Sterimat 574.2 (BMT,ĈR). Stanovení vitamínu C Vitamín
C
byl
stanovován
přímou
metodou
vysokoúĉinné
kapalinové
chromatografie (HPLC). Pro stanovení kyseliny askorbové u obou rostlinných druhů byla pouţita metoda s obrácenými fázemi (RP) a s detekcí v ultrafialové oblasti spektra. Kvalitativní urĉení kyseliny askorbové je získání z retenĉních dat a kvantitativní stanovení z ploch neboli výšek píků jednotlivých vzorků a standardu. (Ecom.1988) Pracovní postup při stanovování kyseliny askorbové byl prováděn dle metodiky dodané firmou ECOM spol. s. r. o. Pro kaţdou ze ĉtyř variant byly pouţity vţdy 3 opakování. Kaţdé z opakování obsahovalo 20 g homogenizovaného vzorku, který byl kvantitativně převeden do 100 ml odměrné baňky a doplněn kyselinou šťavelovou po rysku. Před nástřikem do kolony byly vzorky přefiltrovány přes gázu a odstředěny v centrifuze při 3800 otáĉkách za minutu. Chromatografická analýza: Před samotnou analýzou byl celý systém spuštěn po dobu 2,5hodiny aby došlo k ustálení systémů kolon. Chromatografická analýza probíhá při vlnové délce 230nm. Systém je sloţen z těchto ĉástí: analytická kolona CGC 3 x 150 Separon SGX C18, 7 µm, předkolona CGC 3x30 Separon SGX C18, 7µm, izokratický reţim, mobilní fáze TBAH (tetrabutylamonium hydroxid) – kyselina šťavelová – voda v poměru 10:20:70 (v/v/v), průtok 0,5ml/min, objem jednoho nástřiku 20 µl, vlnová délka 254 nm.
34
Stanovení dusičnanů Dusiĉnany se v zelenině stanovují iontově selektivní elektrodou. Ve výluhu zelenin se měří potenciál, který zaujme ISE vůĉi referenĉní elektrodě. Pro stanovování dusiĉnanů v hrachu a cibuli jsme odebrali z kaţdé ze ĉtyř variant vzorky, celková naváţka pro variantu ĉinila 80g, poté jsme naváţku pro trojnásobné opakování jednotlivých variant rozdělili po 20 g. Stanovení fosforečnanů Obsah fosforeĉnanů v zelenině je moţné stanovit pomocí isotachoforetického analyzátoru IONOSEP. Pro toto stanovení jsme pouţili vysušený vzorek při 105°C, který byl následně převáděn na kapalný. U obou zeleninových druhů se naváţka pro kaţdou ze ĉtyř variant rovnala 1 g s přesností v deseti tisícinách. Z kaţdé varianty byly hodnoceny 3 opakování. Stanovení celkové antioxidační kapacity Celková antioxidaĉní kapacita se stanovuje pomocí metody FRAP (Ferric Reducing antioxidant Power). Metoda FRAP je zaloţena na redukci ţelezitých komplexů, které jsou téměř bezbarvé a po redukci a reakci s dalším ĉinidlem vytváří intenzivně modré produkty, ţeleznaté komplexy s absorbĉním maximem 593 nm. Změna intenzity zabarvení je lineárně závislá na mnoţství přítomného antioxidantu (reduktantu). Pro hodnocení celkové antioxidaĉní kapacity u hrachu a cibule, byla z kaţdé ze ĉtyř variant hodnocena tři opakování. Stanovení hrubé vlákniny Hrubá vláknina je nerozpustná a po postupném vyluhování v kyselinách a hydroxidech zůstává. Hrubá vláknina se v zelenině stanovuje za pouţití sáĉků FibreBag. Z kaţdého zeleninového druhu, byly vybrány 4 vzorky, vţdy jeden z varianty. Hrubá vláknina se celkem stanovovala ve 4 vzorcích u hrachu setého a ve 4 vzorcích u cibule kuchyňské.
35
Stanovení minerálních látek Minerální látky se v zelenině lze stanovit pomocí isotachoforetického analyzátoru IONOSEP. Pro srovnání hrachu setého a cibule kuchyňské jsme vybrali tyto základní minerální látky: draslík, sodík, vápník a hořĉík.
4.9 Statistické zpracování Pro vyhodnocení veškerých hodnocených parametrů bylo pouţito programu STATISTICA CZ 10, dále programu Excel od Microsoft Office Professional Plus 2010. Pro přehlednost a lepší interpretaci výsledků jsou v textu uvedeny v grafech, a v příloze diplomové práce ve formě tabulek. Veškerá měření byla hodnocena pomocí statistické metody ANOVA a Tukeyovým HSD – testem. Pro přehlednost jsou výsledky experimentu uvedeny pro cibuli kuchyňskou a hrách setý odděleně, v po sobě navazujících kapitolách.
36
5
VÝSLEDKY EXPERIMENTU
5.1 Vyhodnocení experimentu u cibule kuchyňské (Allium cepa L.)
5.1.1 Výnosové parametry Pro srovnání hmotnosti 100 ks cibulí z jednotlivých variant, byl pouţit přepoĉet průměrné hmotnosti 1 ks cibule z kaţdé varianty. Takto získané hodnoty byly nadále srovnávány pomocí statistické metody. Největší průměrnou hmotnost 100 ks cibulí měla ze všech zkoumaných variant varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a to 2600 g. Druhá největší hmotnost 2100 g byla zjištěna u kontrolní varianty a nejniţší průměrná hmotnost 100 ks cibulí 1813 g byla prokázána u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Graf 1 znázorňuje srovnání všech testovaných variant u cibule kuchyňské (Allium cepa L.). Graf 1: Srovnání hmotnosti 100 ks cibulí u cibule kuchyňské (Allium cepa L.)
37
Zjištění průměrného výnosu z 1 m2 pokusné plochy v rámci variant. Nejlepší výsledky v hodnocení průměrného výnosu z 1 m2 měla kontrolní varianta. U této varianty se výnos sklizených cibulí rovnal 374 g. Druhý nejvyšší výnos vykázala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum s hmotností 265 g, dále následovala varianta Saprotrofní houby s průměrným výnosem 209 g a nejniţší výnos 182 g vykázala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Celkovou situaci hodnocení výnosu cibule kuchyňské z 1 m2 pokusné plochy znázorňuje graf 2. Graf 2: Výnos cibule kuchyňské z 1 m2 pokusné plochy
38
5.1.2 Obsah sušiny Pro srovnání obsahu sušiny v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské, byla pouţita statistická metoda ANOVA. Z daných výsledků byla urĉena varianta s nejvyšším obsahem sušiny v ĉerstvé hmotě, a to varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum s obsahem sušiny 12,7 %. Druhé největší mnoţství sušiny v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské obsahovala kontrolní varianta 12,3 % a nejméně sušiny 10,0 % obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Pro srovnání obsahu sušiny v cibuli bylo poţito tabulkové hodnoty dle Kopce, která má hodnotu 12,1 %. Obsah sušiny v cibuli kuchyňské je znázorněn v grafu 3. Graf 3: Obsah sušiny v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
39
5.1.3 Obsah hrubé vlákniny Při hodnocení obsahu hrubé vlákniny v cibuli nebylo prováděno opakování v rámci variant, a to z důvodu nedostatku hodnoceného materiálu. Pro porovnání s výslednými hodnotami bylo pouţito literaturou uváděných hodnot 1,4 % dle Kopce (1998). Obsah hrubé vlákniny u vzorků cibule kuchyňské znázorňuje graf 4. Variantou s nejvyšším obsahem hrubé vlákniny u cibule byla varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, která dosáhla hodnot 0,6 %. Variantou s druhým největším mnoţstvím hrubé vlákniny byla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 0,5
%
a
nejniţší
zjištěné
mnoţství
hrubé
vlákniny
obsahovala
Saprotrofní houby, 0,4 %. Graf 4: Obsah hrubé vlákniny v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
40
varianta
5.1.4 Obsah vitamínu C Při srovnávání obsahu vitamínu C v cibuli kuchyňské nebyly statistickou analýzou zjištěny ţádné průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Průměrné hodnoty znázorňuje graf 5. Nejvyšší prokázaný obsah vitamínu C u cibule kuchyňské obsahovala varianta Saprotrofní houby a to 109 mg.kg-1. Druhý nejvyšší průměrný obsah vitamínu C byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a to 100 mg.kg-1. Nejniţší obsah vitamínu C 90 mg.kg-1 obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Kontrolní varianta obsahovala průměrně 94 mg.kg-1 vitamínu C v ĉerstvé hmotě. Graf 5: Průměrný obsah vitamínu C v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
41
5.1.5 Celková antioxidační kapacita Při hodnocení TAC u cibule kuchyňské bylo dosaţeno statisticky průkazných rozdílů mezi kontrolní variantou a všemi dalšími experimentem zkoumanými variantami. Pouze mezi variantami Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® nebyl prokázán statistickou analýzou významný rozdíl. Nejniţších hodnot dosáhla varianta Saprotrofní houby s průměrnou hodnotou 275 mg Troloxu.kg-1. Největší mnoţství antioxidantů obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, 631 mg Troloxu.kg-1. Druhé nejvyšší mnoţství antioxidantů 616 mg Troloxu.kg-1 obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Kontrolní varianta bez pouţití pomocných a podpůrných přípravků obsahovala průměrně 548 mg Troloxu.kg-1. Celkovou antioxidaĉní kapacitu v rámci všech variant u cibule kuchyňské znázorňuje graf 6. Graf 6: Celková antioxidační kapacita (TAC) v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
42
5.1.6 Obsah minerálních látek
5.1.6.1 Obsah fosforu Také u hodnocení obsahu fosforu u cibule kuchyňské nebyl statistickou analýzou prokázán ţádný významný rozdíl mezi jednotlivými variantami. Tyto minimální rozdíly zobrazuje graf 7, i přes tyto minimální rozdíly byl zjištěn nejvyšší průměrný obsah fosforu v cibuli kuchyňské u kontrolní varianty, a to 925 mg.kg -1. Druhá nejvyšší průměrná hodnota 675 mg.kg -1 byla prokázána u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum obsahovala průměrně 667 mg.kg-1 fosforu v ĉerstvé hmotě. Nejniţší průměrný obsah fosforu v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské vykázala varianta Saprotrofní houby, a to 642 mg.kg-1. Graf 7: Obsah fosforu v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
43
5.1.6.2 Obsah draslíku Pouţitá statistická analýza prokázala výrazný rozdíl mezi všemi variantami, pouze u variant Saprotrofní houby a kontrolní varianty nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® s 2207 mg.kg-1 se stala variantou s nejvyšším obsahem draslíku. Dále, ji následovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum s hodnotou 2007 mg.kg-1 a nejniţší obsah draslíku v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské 1888 mg.kg-1 vykázala varianta Saprotrofní houby. V kontrolní variantě bez pouţití pomocných a podpůrných přípravků byl zjištěn obsah draslíku 1912 mg.kg -1. Celkové výsledky hodnocení obsahu draslíku znázorňuje graf 8. Graf 8: Průměrný obsah draslíku v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
44
5.1.6.3 Obsah vápníku Pomocí statistické analýzy byl zjištěn průkazný rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a všemi dalšími variantami. Tento průkazný rozdíl byl vytvořen tím, ţe varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala nejmenší mnoţství vápníku, a to průměrně 22 mg.kg -1. Dále byl stejný statisticky významný rozdíl nalezen mezi variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a všemi dalšími zkoumanými variantami. Pouze mezi kontrolní variantou a varianto Saprotrofní houby nebyl statisticky významný rozdíl prokázán. Variantou s druhým nejniţším mnoţstvím vápníku v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské byla kontrolní varianta s hodnotou 52 mg.kg-1, další variantou v pořadí s průměrným obsahem vápníku 61 mg.kg-1 byla varianta Saprotrofní houby a největší mnoţství vápníku, v průměru 119 mg.kg-1, obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Celkovou situaci při statistické analýze a průměrný obsah vápníku v cibuli kuchyňské v rámci jednotlivých variant znázorňuje graf 9. Graf 9: Průměrný obsah vápníku v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
45
5.1.6.4 Obsah hořčíku Pro srovnání získaných hodnot obsahu hořĉíku v cibuli kuchyňské byl také pouţit Tukeyho - HSD test, který vykázal statisticky významné rozdíly pouze mezi variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a Saprotrofní houby. Tento rozdíl je znázorněn v grafu 10 spolu s celkovou situací při porovnávání získaných hodnot obsahu hořĉíku. Nejvyšší mnoţství hořĉíku, v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské, vykázala varianta Saprotrofní houby s průměrnou hodnotou 90 mg.kg -1, druhé největší průměrné mnoţství hořĉíku 71 mg.kg -1 obsahovala kontrolní varianta a nejniţší průměrný obsah hořĉíku, 45 mg.kg -1 byl prokázán u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala hořĉíku v ĉerstvé hmotě průměrně 66 mg.kg -1. Graf 10: Průměrný obsah hořčíku v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
46
5.1.6.5 Obsah sodíku Graf 11 zobrazuje výsledky hodnocení obsahu sodíku v cibuli kuchyňské. Tukeyho HSD test vykázal statisticky průkazný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantami Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Dále byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby a Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Největší mnoţství sodíku v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské obsahovala kontrolní varianta 60 mg.kg-1. Druhé největší mnoţství obsahovala varianta Saprotrofní houby 40 mg.kg-1 a výrazně nejméně sodíku v cibuli kuchyňské obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 6 mg.kg-1. VariantaSaprotrofní houby a mykorhizní inokulum obsahovala v průměru sodíku 23 mg.kg-1. Graf 11: Průměrný obsah sodíku v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
47
5.1.7 Obsah dusičnanů Při hodnocení obsahu dusiĉnanů v ĉerstvé hmotě cibule kuchyňské byly získány nejvyšší hodnoty u kontrolní varianty 643 mg.kg -1, druhou nejvyšší hodnotu prokázala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum 622 mg.kg-1. Nejniţší průměrnou hodnotu obsahu dusiĉnanů vykázala varianta Saprotrofní houby 530 mg.kg-1. Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVT® obsahovala v průměru 602 mg.kg-1 dusiĉnanů. Průměrné hodnoty obsahu dusiĉnanů v cibuli kuchyňské jsou znázorněny v grafu 12. Tukeyho - HSD test vykázal průkazný rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. U ostatních variant byly rozdíly malé a statisticky neprůkazné. Graf 12: Průměrný obsah dusičnanů v cibuli kuchyňské (Allium cepa L.)
48
5.2 Vyhodnocení experimentu u hrachu setého (Pisum sativum L.)
5.2.1 Výnosové parametry Pro srovnání hmotnosti lusků hrachu setého byl vytvořen následující přepoĉet na 100 kusů lusků. Pomocí tohoto přepoĉtu jsme prokázali největší průměrnou hmotnost 100 ks hrachových lusků u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Hmotnost 100 ks lusků v této variantě byla 748 g. Druhá největší průměrná hmotnost 100 ks hrachových lusků 743 g byla prokázána u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Nejmenší hmotnost 100 ks hrachových lusků 626 g bylo dosaţeno u kontrolní varianty. Grafický průběh tohoto stanovení znázorňuje graf 13. Graf 13: Srovnání hmotnosti 100 ks lusků u hrachu setého (Pisum sativum L.)
49
Průměrný výnos z 1 m2 u hrachu setého stanovil největší výnos lusků u kontrolní varianty a to 498 g. Druhý největší výnos vykázala varianta Saprotrofní houby a to 412 g. Nejniţší průměrný výnos z m2 314 g byl získán u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum stejně jako u cibule kuchyňské. U varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® byl výnos z 1m2 341 g. Celková situace průměrného výnosu z 1 m2 u hrachu setého je uvedena v grafu 14. Graf 14: Průměrný hrachu setého (Pisum sativum L.) z 1 m2
50
5.2.2 Obsah sušiny Při stanovování obsahu sušiny v zrnech hrachu setého a v cibulích cibule kuchyňské se z důvodu nedostatku materiálu neprovádělo opakování u jednotlivých variant. Celkovou situaci při hodnocení obsahu sušiny v hrachu setém znázorňuje graf 15. Největší mnoţství sušiny v hrachu setém obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a to 19,1 %. Druhý nejvyšší obsah sušiny vykázala kontrolní varianta 18,9 % a nejniţší mnoţství sušiny u hrachu setého 13,4 % obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Pro srovnání získaných hodnot obsahu sušiny v zrnech hrachu setého byla pouţita literaturou udávaná hodnota dle Kopce, která se rovná 22,0 %. Graf 15: Obsah sušiny v hrachu setém (Pisum sativum L.)
51
5.2.3 Obsah hrubé vlákniny Při stanovování obsahu hrubé vlákniny v zrnech hrachu setého byly získané hodnoty porovnávány s tabulkovými hodnotami dle Kopce, které jsou u hrachu setého stanoveny na 5,2 %. Variantou s největším mnoţstvím hrubé vlákniny v zrnech 1,7 % byla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Druhý nejvyšší obsah hrubé vlákniny byl zjištěn u kontrolní varianty 1,7 % a nejniţší obsah byl prokázán u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Grafické znázornění obsahu hrubé vlákniny v zrnech hrachu setého viz graf 16. Graf 16: Obsah hrubé vlákniny v hrachu setém (Pisum sativum L.)
52
5.2.4 Obsah vitamínu C Při hodnocení obsahu vitamínu C ve všech testovaných variantách u hrachu setého byl prokázán průkazný rozdíl mezi variantami Saprotrofní houby, kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Nejvyšší průměrný obsah vitamínu C 117 mg.kg-1 obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Druhou nejvyšší hodnotu prokázala kontrolní varianta 113 mg.kg -1 a nejniţší obsah vitamínu C, 78 mg.kg-1. vykazovala varianta Saprotrofní houby. Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala v průměru 101 mg.kg-1 vitamínu C. Mezi touto variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a kontrolní variantou jiţ nebyl Tukeyovým – HSD testem prokázán ţádný statisticky významný rozdíl. Průměrný obsah vitamínu C v hrachu setém v rámci všech variant znázorňuje graf 17. Graf 17: Průměrný obsah vitamínu C v hrachu setém (Pisum sativum L.)
53
5.2.5 Celková antioxidační kapacita Při hodnocení výsledků získaných při stanovování celkové antioxidaĉní kapacity (TAC) u hrachu setého, byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a všemi dalšími zkoumanými variantami. Tyto statisticky průkazné rozdíly a celkovou situaci při hodnocení antioxidaĉní kapacity znázorňuje graf 18. Nejvyšší průměrnou hodnotu celkové antioxidaĉní kapacity vykázala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, a to 254 mg Troloxu.kg-1, druhá nejvyšší hodnota 164 mg Troloxu.kg-1 byla prokázána u varianty Saprotrofní houby a nejniţší průměrný obsah antioxidantů 122 mg Troloxu.kg-1 v hrachu setém obsahovala kontrolní varianta. U varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum byl zjištěn průměrný obsah antioxidantů 158 mg Troloxu.kg-1. Graf 18: Celková antioxidační kapacita (TAC) v hrachu setém (Pisum sativum L.)
54
5.2.6 Obsah minerálních látek
5.2.6.1 Obsah fosforu Průměrné hodnoty obsahu fosforu v hrachu setém znázorňuje graf 19. Tukeyho - HSD test neprokázal ţádné statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Nejvyšší průměrný obsah fosforu u hrachu setého, 361 mg.kg -1 vykazovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Druhý nejvyšší obsah fosforu byl prokázán u kontrolní varianty, a to 324 mg.kg-1 a nejniţší průměrný obsah fosforu v ĉerstvé hmotě, 166 mg.kg-1, byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby. Poslední sledovaná varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala 260 mg.kg-1 fosforu v ĉerstvé hmotě. Graf 19: Průměrný obsah fosforu v hrachu setém (Pisum sativum L.)
55
5.2.6.2 Obsah draslíku Při hodnocení obsahu draslíku v hrachu setém dosaţeno statisticky průkazných rozdílů mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, a také Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Tyto průkazné rozdíly a celkové srovnání při hodnocení obsahu draslíku znázorňuje graf 20. Nejvyšší průměrný obsah draslíku v ĉerstvé hmotě hrachu setého byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum 3681 mg.kg-1. Variantou s druhým průměrně nejvyšším obsahem draslíku u hrachu setého byla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, a to 3496 mg.kg-1. Variantou s nejniţším obsahem draslíku v ĉerstvé hmotě byla kontrolní varianta s hodnotou 2699 mg.kg-1. Varianta Saprotrofní houby obsahovala 3200 mg.kg-1 draslíku v ĉerstvé hmotě. Graf 20: Průměrný obsah draslíku v hrachu setém (Pisum sativum L.)
56
5.2.6.3 Obsah vápníku Při statistické analýze, která byla pouţita u stanovení obsahu vápníku v ĉerstvé hmotě hrachu setého, byl vykázán průkazný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantami Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, dále mezi variantou Saprotrofní houby a Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Ostatní rozdíly mezi variantami byly malé a z tohoto důvodu nebyly vykázány jako statisticky průkazné. Nejvyšší průměrný obsah vápníku v hrachu setém 71 mg.kg -1, obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, druhé největší mnoţství v průměru 57 mg.kg-1, obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a nejniţší mnoţství vápníku v ĉerstvé hmotě u hrachu setého vykázala kontrolní varianta s průměrnou hodnotou 48 mg.kg-1. Varianta Saprotrofní houby 54 mg.kg-1 vápníku v ĉerstvé hmotě. Celkovou situaci při statistické analýze a průměrný obsah vápníku v hrachu setém u jednotlivých variant znázorňuje graf 21. Graf 21: Průměrný obsah vápníku v hrachu setém (Pisum sativum L.)
57
5.2.6.4 Obsah hořčíku Statistická analýza pouţitá při hodnocení obsahu hořĉíku u hrachu setého, prokázala významné rozdílky mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Dále byl statisticky významný rozdíl prokázán mezi variantou Saprotrofní houby a variantami Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum vykazovala statisticky průkazný rozdíl se všemi ostatními variantami. Tyto statisticky významné rozdíly spolu s průměrným obsahem hořĉíku u hrachu setého znázorňuje graf 22. U hrachu setého byla variantou s největším průměrným obsahem hořĉíku v ĉerstvé hmotě varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum s průměrnou hodnotou 246 mg.kg-1. Druhý největší průměrný obsah hořĉíku vykazovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® s průměrnou hodnotou 197 mg.kg -1 a nejniţší obsah hořĉíku u hrachu setého vykázala kontrolní varianta s průměrnou hodnotou 140 mg.kg-1. Varianta Saprotrofní houby průměrně obsahovala 180 mg.kg-1 hořĉíku v zrnech hrachu setého. Graf 22: Průměrný obsah hořčíku v hrachu setém (Pisum sativum L.)
58
5.2.6.5 Obsah sodíku Při dalším hodnocení obsahu minerálů v hrachu setém, v tomto případě sodíku, nebylo pomocí Tukeyho - HSD testu dosaţeno ţádných statisticky průkazných rozdílů. Kontrolní varianta bez přidaných pomocných a podpůrných látek obsahovala průměrně největší mnoţství sodíku v zrnech hrachu setého, a to 43 mg.kg-1. Druhý průměrně největší obsah sodíku byl prokázán u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 29 mg.kg-1 a nejniţší mnoţství sodíku 26 mg.kg -1 obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Varianta Saprotrofní houby obsahovala 26 mg.kg-1 sodíku v ĉerstvé hmotě. Celkové výsledky v rámci všech variant znázorňuje graf 23. Graf 23: Průměrný obsah sodíku v hrachu setém (Pisum sativum L.)
59
5.2.7 Obsah dusičnanů Hodnocení obsahu dusiĉnanů v hrachu setém ukázalo statisticky průkazný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a CONAVIT®. Dále mezi variantou Saprotrofní houby a Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a CONAVIT® Mezi ostatními variantami se rozdíl sice vyskytoval, ale nebyl statisticky významný. Grafickou podobu celkové situace při hodnocení obsahu dusiĉnanů znázorňuje graf 24. Nejvyšší hodnoty dusiĉnanů vykazovala kontrolní varianta, a to 1526 mg.kg-1. Druhý nejvyšší průměrný obsah dusiĉnanů byl ve variantě Saprotrofní houby 1400 mg.kg-1. Nejniţší obsah dusiĉnanů vykázala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, a to 1135 mg.kg-1. Varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum obsahovala průměrně 1354 mg.kg-1 dusiĉnanů v ĉerstvé hmotě. Graf 24: Průměrný obsah dusičnanů v hrachu setém (Pisum sativum L.)
60
6
DISKUSE
Na certifikovaném ekologickém pozemku Zahradnické fakulty v Lednici probíhal ve vegetaĉním období roku 2011 experiment s hrachem setým (Pisum sativum L. ssp. hortense A.Gr) odrůda Oskar a cibulí kuchyňskou (Allium cepa L.) odrůdou Sturon. Experiment měl za úkol porovnat vyuţití pomocných půdních přípravků na výnosové a fyziologické parametry zeleniny. Pokus obsahoval 4 varianty s 5 opakováními. První variantou byla varianta Kontrola, ve které byly rostliny hrachu setého a cibule kuchyňské pěstovány bez pouţití pomocných a podpůrných přípravků. Druhou variantou byla varianta Saprotrofní houby, ve které byly rostliny pěstovány spolu se saprotrofní houbou Thermomyces lanuginosum, třetí variantou byla varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, ve které byly rostliny pěstovány spoleĉně se saprotrofní houbou Thermomyces lanuginosum a multidruhovým mykorhizním inokulem sloţeným z AM hub Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210. Poslední varianta pouţitá pro pěstování hrachu setého a cibule kuchyňské Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala saprotrofní houbu, multidruhové mykorhizní inokulum a přírodní hnojivo CONAVIT®. Při ošetření rostlin hrachu a cibule pomocnými a podpůrnými přípravky na bázi mykorhizních a saprotrofních hub se oĉekávalo zvýšení celkového výnosu z 1 ha, a také se dále porovnávaly nutriĉní hodnoty zelenin (sušina, hrubá vláknina, vitamín C, dusiĉnany, fosforeĉnany, celková antioxidaĉní kapacita a obsah minerálních látek (K, Na, Ca, Mg)). Tématika vyuţití arbuskulárních mykorhizních hub při pěstování zahradnických plodin je celosvětově velmi významným tématem, kterým se zabývá mnoho experimentů. Mnoţství těchto prací prokázalo velmi kladný vliv těchto hub na symbiotické rostliny, bohuţel stále je vyuţití mykorhizních hub v zelinářské produkci málo prozkoumané.
61
V průběhu experimentu se na ekologickém pozemku vyskytlo několik patogenů a chorob. Plzák španělský (Arion lusitanicus) napadl především velmi mladé rostliny hrachu setého, tyto rostliny přišly v průběhu velmi krátké doby o znaĉné mnoţství listové plochy a výrazně byl zpomalen jejich vývoj. Plíseň cibulová (Peronospora destructor) zasáhla cibuli kuchyňskou při vývinu druhého a třetího pravého listu (Rod, 2008) Prvním hodnoceným znakem byl hospodářský výnos. V Ĉeské republice se hospodářský výnos cibule kuchyňské v konvenĉní produkci v roce 2010 pohyboval okolo 18,2 t.ha-1 a výnos zrn hrachu dřeňového okolo 3,7 t.ha-1(MZe, 2011). Pro výpoĉet hektarového výnosu bylo pouţito propoĉtu s 500 000 ks rostli hrachu setého na 1 ha. Při vyhodnocení zvýšení výnosu u hrachu setého byla variantou s nejvyšším přepoĉteným výnosem, 18,6 t.ha-1 kontrolní varianta, dále následovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® s 18,5 t.ha-1, poté varianta Saprotrofní houby s 16,1 t.ha-1. Nejniţší výnos u hrachu setého 14,0 t.ha-1 prokázala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Výsledky hektarových výnosů hrachu setého neodpovídají celorepublikově uváděným hodnotám. Při sledování růstu hrachu setého v průběhu vegetace byly zpozorovány výrazné rozdíly mezi jednotlivými opakováními v rámci variant. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny statisticky, ale pouze vizuálně. Ostatní získané výsledky byly jiţ hodnoceny pomocí statistické analýzy. U kontrolní varianty například vzešlo pouze 67 rostlin, a u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® pouze 46 rostlin. Tyto rozdíly
byly
zapříĉiněny
především
nevyrovnaností
půdního
profilu
na ekologickém pozemku, kde experiment probíhal, a také nepříznivými klimatickými podmínkami v průběhu vegetaĉní doby, i přes tyto faktory byl výnos varianty obsahující všechny pouţívané přípravy (varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®), druhý nejvyšší 18,5 t.ha-1. Proto je moţné z pohledu zvýšení hektarových výnosů oznaĉit pouţití saprotrofních a mykorhizních hub spoleĉně s přírodním hnojivem CONAVIT® jako úspěšné, aĉ nebyly statisticky prokázány výrazné rozdíly.
62
Výnos cibule kuchyňské přepoĉítaný na 1 ha pokusného pozemku ĉinil u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 13 t.ha-1, u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum 9,1 t.ha-1 a u variant Saprotrofní houby a u kontrolní varianty byl výnos z 1 ha pokusného pozemku mezi 10,2 – 10,5 t.ha-1. Po přepoĉítání na 1 ha plochy, se námi získané hodnoty relativně blíţí průměrným celorepublikovým hodnotám (18,2 t.ha -1). Pro výpoĉet hektarového výnosu bylo pouţito propoĉtu s 500 000 ks rostlin cibule na 1 ha. U cibule kuchyňské bylo vypoĉteno procentuální zvýšení na hektar plochy u varianty ošetřené všemi přípravky 19,2 % vyšší neţ u neošetřené kontrolní varianty. Statistická analýza prokázala výrazný rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a všemi dalšími variantami, proto je moţné oznaĉit pouţití saprotrofních a mykorhizních hub spoleĉně
s přírodním
hnojivem
CONAVIT®
u
cibule
kuchyňské
za úspěšné, a to i v případě, ţe byl daný experiment negativně ovlivněn nevyrovnaností pokusného ekologického pozemku, nevhodnými klimatickými podmínkami a nutností předĉasného sběru cibulí.
Pozitivní výsledky uvádí také Aroca et al. (2008) ve svém
experimentu se salátem (Lactuca sativa L.) rostliny, u kterých proběhla inokulace houbou Glomus intraradices BEG 121, měly o 34 % více biomasy neţ rostliny neinokulované, a to i v případě, ţe byly rostliny vystaveny vodnímu stresu. Podobně kladné výsledky popisuje ve svém pokusu s mrkví obecnou (Daucus carota L.) a cibulí zimní (Allium fistulosum L.) Wang et al. (2011), kde k inokulaci pouţil arbuskulární mykorhizní houby Glomus intraradices BEG 141 a G. mosseae BEG 167. Statistické analýzy i v tomto experimentu prokázaly u infikovaných variant pozitivní vliv na produkci biomasy u obou zeleninových druhů. Pozitivní vliv arbuskulárních hub potvrzuje ve své práci s pórkem také Nedorost (2009). Uvádí, ţe nejvyššího výnosu z 1 m2 (10 kg) dosáhla varianta ošetřena houbami rodu Glomus.
63
Dalším parametrem hodnocení hospodářského výsledku je jakostní třídění pokusných rostlin. Hrách setý se zařazoval do jakostních tříd dle normy ĈSN 46 3141 a cibule kuchyňská dle normy ĈSN 46 3161. Z důvodu nepříznivých klimatických podmínek v průběhu vegetaĉní doby nebylo moţné zařadit sklizené cibule a lusky do I. jakostní třídy. Lusky hrachu nedosahovaly poţadované velikosti a také neobsahovaly dostateĉného poĉtu zrn. Pokud některé tyto poţadavky splnily, nebylo dosaţeno dalších podmínek k zařazení do I. jakostní třídy. Stejné nedokonalosti prokazovaly také cibule. Nedosahovaly poţadované velikosti, protoţe jejich vývoj byl negativně ovlivněn dlouhodobými nepříznivými klimatickými podmínkami. Důvod dřívějšího sběru bylo poškození cibulí plísní cibulovou (Peronospora destructor), která se vyskytla díky klimatickým změnám v průběhu vegetace. Při hodnocení obsahu sušiny v hrachu setém dosáhla nejlepších výsledků varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 19,1 % druhá nejvyšší hodnota 18,9 % byla prokázána u kontrolní varianty, kde nebyly pouţitý ţádné pomocné a podpůrné přípravky. Nejméně sušiny obsahovaly zrna hrachu setého ve variantě Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, a to 13,4 %. Rozdíl mezi kontrolní variantou neošetřenou pomocnými přípravky a variantou ošetřenou všemi druhy pomocných přípravků byl pouze 0,7 %. Všechny získané hodnoty jsou niţší neţ literaturou uváděné hodnoty 22 % (Kopec, 1998), ale velmi se jim blíţí. Nejvyšší prokázaná hodnota se liší od literaturou uváděných 22 % pouze o 2,9 %. Jelikoţ stanovování obsahu sušiny u hrachu setého probíhalo v co nejkratší době od sklizně, korespondují hodnoty s hodnotami uváděnými v literatuře. Hodnocení obsahu sušiny u cibule kuchyňské probíhalo stejně jako u hrachu setého v co nejkratší době od sklizně a následného oschnutí cibulí. Hodnocení obsahu sušiny v testovaných cibulích se svými hodnotami velmi blíţí literaturou uváděným hodnotám 12,1 % (Kopec, 1998). Nejvíce sušiny 12,7 % obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, druhý nejvyšší obsah sušiny 12, 3 % byl zjištěn u kontrolní varianty. Nejniţší obsah sušiny s hodnotou 10,0 % u cibule kuchyňské obsahovala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Rozdíl mezi neošetřenou kontrolní variantou s druhým nejvyšším obsahem sušiny a variantou
64
ošetřenou veškerými pouţitými pomocnými přípravky byl 18,2 % ve prospěch kontrolní varianty. Tento statisticky průkazný rozdíl lze vysvětlit nutnou předĉasnou sklizní cibulí, a také nevyrovnaností půdního profilu na pokusném pozemku. Cibule při této předĉasné sklizni nedosáhly 100 % sklizňové velikosti ani zralosti, proto je obsah sušiny ve variantě Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® niţší. Velmi podobné výsledky při hodnocení obsahu sušiny v cibuli kuchyňské dosáhla také ve své práci Procházková (2011), v tamní práci pouţívaná varianta ošetřena přípravkem SYMBIVIT® dosáhla 12,91 % sušiny. V podobném německém experimentu s rajĉaty (Lycopersicon esculentum Mill.) ve kterém byly rostliny rajĉat oĉkovány houbou Glomus mosseae BEG 12 byl zjištěn niţší obsah sušiny ve zralých plodech rajĉat a to o 16 % u varianty s ošetřením mykorhizní houbou. V tomto experimentu byl niţší obsah sušiny zapříĉiněn dle autorů stresovými
podmínkami
v průběhu
testování.
V závěru
experimentu
autor
(Mueller et al., 2009) uvádí, ţe i přes působení stresových faktorů na rostliny, měly inokulované rostliny vyšší výnos zralých plodů. Dalším podstatným hodnoceným fyziologickým parametrem bylo stanovení obsahu hrubé vlákniny v ĉerstvé hmotě. U hrachu setého byly získány nejlepší výsledky u obsahu vlákniny v ĉerstvé hmotě 1,7 %, ve variantě Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Druhý nejvyšší obsah hrubé vlákniny byl získán u kontrolní varianty 1,7 % a nejniţší obsah byl prokázán u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Rozdíl mezi kontrolní variantou neošetřenou pomocnými a podpůrnými přípravky a variantou, kde byly pouţity všechny v experimentu dostupné přípravky, byl pouze 1,9 %. Rozdíl mezi těmito dvěma variantami nebyl prokázán jako statisticky významný. Literaturou udávaná hodnota 5,2 % (Kopec, 1998) nebyla ani v jedné variantě dosaţena, proto není moţné zcela potvrdit úĉinnost mykorhizní inokulace na obsah vlákniny v ĉerstvé hmotě u hrachu setého. Při totoţném hodnocení u cibule kuchyňské (Allium cepa L.) byl nejvyšší obsah hrubé vlákniny prokázán u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, která dosáhla hodnot 0,6 %. Variantou s druhým největším mnoţstvím hrubé vlákniny byla u cibule kuchyňské varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® 0,5 %. Nejmenší mnoţství hrubé vlákniny obsahovala varianta Saprotrofní
65
houby, 0,5 %. Kontrolní varianta, která nebyla ošetřena ţádným z pomocných přípravků, dosáhla u obsahu hrubé vlákniny hodnoty 0,5 %. Jednotlivé výsledky nedosáhli svou hodnotou literaturou uváděným hodnotám 1,4 % (Kopec 1998). Rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, obsahující všechny pouţívané přípravky a kontrolní variantou byl 0,5 % a mezi variantou s nejvyšší hodnotou a variantou s nejniţší hodnotou 17,5 %. Statisticky nebyl prokázán výrazný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou s pouţitím všech přípravků. U obou plodin je nutné přihlédnout k nevhodným klimatickým podmínkám v průběhu vegetace. V průběhu hodnocení obsahu vitamínu C v ĉerstvé hmotě u obou zeleninových druhů bylo u hrachu setého dosaţeno nejvyššího obsahu 117 mg.kg -1 u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Ani tato nejvyšší dosaţená hodnota se nepřibliţuje literaturou udávaným 240 mg.kg-1 (Kopec, 1998). Statistická analýza prokázala u hrachu setého výrazný rozdíl mezi variantami Saprotrofní houby, kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Nejniţší obsah vitamínu C vykazovala varianta Saprotrofní houby, 78 mg.kg-1. Varianta, u které byly pouţity všechny pomocné přípravky Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® obsahovala v průměru 101 mg.kg-1 vitamínu C. Rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® byl 10,0 % ve prospěch kontrolní varianty. Srovnání kontrolní varianty s variantou s nejvyšším obsahem vitamínu C (“Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum“) ukázalo rozdíl 3,8 %. Výsledky stanovení prokázaly, ţe přidané přírodní hnojivo CONAVIT® nemá výrazný vliv na obsah vitamínu C v ĉerstvé hmotě hrachu setého. U stanovení obsahu vitamínu C v ĉerstvé hmotě cibule kuchyňské (Allium cepa L.) dosáhla nejvyšších hodnot varianta Saprotrofní houby, a to 109 mg.kg-1 a nejniţší 90 mg.kg-1 u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Statistická analýza neprokázala ţádné významné rozdíly mezi variantami. Literaturou udávaných 69 mg.kg-1 (Kopec, 1998) bylo u všech námi pozorovaných variant výrazně překroĉeno. Rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou se všemi pomocnými přípravky byl 4,0 %. Z těchto důvodů se nedá jednoznaĉně prokázat, zda pouţití saprotrofních
66
ĉi mykorhizních hub má statisticky prokazatelný vliv na obsah vitamínu C u cibule kuchyňské. Tyto výsledky byly zajisté ovlivněny nutnou dřívější sklizní. V průběhu stanovování celkové antioxidační kapacity (TAC) u hrachu setého byly prokázány statistickou analýzou významné rozdíly mezi variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a všemi dalšími zkoumanými variantami. Nejvyšší průměrnou hodnotu celkové antioxidaĉní kapacity vykázala varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, a to 254 mg Troloxu.kg-1 a nejniţší průměrný obsah antioxidantů v hrachu setém obsahovala kontrolní varianta 122 mg Troloxu.kg-1. Sledovaný rozdíl mezi kontrolní variantou bez ošetření a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® byl zjištěn celých 52,0 %, rozdíl kontrolní varianty od dalších variant ošetřených například
saprotrofní
houbou
Thermomyces
lanuginosum
a
multidruhovým
mykorhizním inokulem byl 14,3 %. Tyto statisticky významné rozdíly prokázaly, ţe pouţití pomocných a podpůrných přípravků na bázi mykorhizních hub má u hrachu setého velmi pozitivní vliv na zvyšování celkové antioxidaĉní kapacity v ĉerstvé hmotě. Při hodnocení TAC u cibule kuchyňské bylo dosaţeno statisticky průkazných rozdílů mezi kontrolní variantou a všemi ostatními variantami. Pouze mezi variantami Saprotrofní houby a mykorhizní inokul a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® nebyl prokázán statistický rozdíl. Největší mnoţství antioxidantů obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, 631 mg Troloxu.kg-1. Nejniţších hodnot 275 mg Troloxu.kg-1. bylo dosaţeno u varianty Saprotrofní houby. Sledované výsledky u kontrolní varianty a varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® prokázaly pozitivní rozdíl 10,8%. Stejně jako u hrachu setého, lze i u cibule kuchyňské pozitivně hodnotit pouţití saprotrofní houby a multidruhového mykorhizního inokula pro zvýšení obsahu antioxidantů v ĉerstvé hmotě. Také Procházková (2011) uvádí ve své práci, ţe nejvyšší celkové antioxidaĉní kapacity bylo dosaţeno u rostlin cibule kuchyňské ošetřené přípravkem SYMBIVIT®.
67
Hodnocení obsahu fosforu u jednotlivých variant hrachu setého neprokázalo pomocí statistické analýzy ţádné průkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami. Nejvyšší průměrný obsah fosforu u hrachu setého, 361 mg.kg -1 byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a nejniţší průměrný obsah fosforu, 166 mg.kg-1, byl prokázán u varianty Saprotrofní houby. Sledovaný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou ošetřenou saprotrofní houbou a multidruhovým mykorhizním inokulem byl 10,2 %. Literaturou udávané hodnotě obsahu fosforu 1190 mg.kg -1 (Kopec, 1998) se ţádná z variant svými hodnotami nepřibliţovala. Hodnocení fosforu bylo stejně jako ostatní
analýzy
ovlivněno
horšími
klimatickými
podmínkami
v průběhu
experimentu, tudíţ nelze oznaĉit inokulaci saprotrofní houbou a mykorhizním inokulem za zcela pozitivní. Urĉitý kladný vliv se při inokulaci projevuje, ale nelze ho statisticky prokázat. Obsah fosforu hodnocený u variant cibule kuchyňské neprokázal ţádné statisticky významné rozdíly. Kopec (1998) uvádí, ţe obsah fosforu v cibuli kuchyňské dosahuje mnoţství 350 mg.kg-1, všechny varianty výrazně překroĉily tuto literaturou udávanou hodnotu. Nejvyšší průměrný obsah fosforu v cibuli kuchyňské byl prokázán u kontrolní varianty 925 mg.kg-1. Nejniţší průměrný obsah fosforu v ĉerstvé hmotě vykázala varianta Saprotrofní houby a to 642 mg.kg-1. U cibule kuchyňské klesal obsah fosforu od varianty bez ošetření aţ k variantě se všemi pouţitými přípravky. Rozdíl mezi neošetřenou kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® je 27,1 %. Tento výsledek je ovlivněn nutnou dřívější sklizní a nevyrovnaností pokusného ekologického pozemku. Průměrný obsah draslíku dle Kopce (1998) je 2960 mg.kg-1. Hodnoty u hrachu setého se této hodnotě velmi blíţily. Nejvyšší průměrný obsah draslíku v ĉerstvé hmotě byl stanoven u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum 3681 mg.kg-1. Variantou s nejniţším obsahem draslíku v ĉerstvé hmotě byla kontrolní varianta s hodnotou 2699 mg.kg-1. Rozdíl mezi neošetřenou kontrolní variantou a variantou kde byly pouţity veškeré v experimentu uţívané pomocné a podpůrné přípravky byl 21,6 %. Pouţití testovaných pomocných a podpůrných přípravků má pozitivní vliv na obsah draslíku v hrachu setém.
68
Statistická analýza prokázala výrazný rozdíl v obsahu draslíku u cibule kuchyňské mezi všemi variantami. Pouze u variant Saprotrofní houby a kontrolní varianty nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Nejvyšší obsah draslíku byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, 2207 mg.kg-1. Nejniţší obsah draslíku v ĉerstvé hmotě u cibule kuchyňské 1888 mg.kg-1 vykázala varianta Saprotrofní houby. V kontrolní variantě bez pouţití pomocných a podpůrných přípravků byl prokázán obsah draslíku 1912 mg.kg-1. Rozdíl mezi těmito variantami ĉinil 13,4 %, coţ znovu potvrzuje kladný vliv pouţitých saprotrofních a mykorhizních hub na obsah draslíku v cibuli kuchyňské. Při statistické analýze, která byla pouţita při srovnání obsahu vápníku hrachu setého, bylo nejvyšší průměrné zjištěné mnoţství vápníku, 71 mg.kg -1, obsaţeno ve variantě Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum a nejniţší mnoţství vápníku vykázala kontrolní varianta s průměrnou hodnotou 48 mg.kg -1. Varianta, ve které byly pouţity všechny pomocné přípravky, měla o 11,8 % vyšší obsah vápníku neţ kontrolní varianta bez ošetření. Z těchto statisticky průkazných rozdílů, lze potvrdit pozitivní vliv přípravků na obsah vápníku v zrnech hrachu setého. V průběhu urĉování mnoţství vápníku v cibuli kuchyňské dosáhla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® nejmenšího mnoţství vápníku, a to průměrně 22 mg.kg-1 a největší mnoţství v průměru 119 mg.kg-1, obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Na rozdíl od hrachu setého obsahovala kontrolní varianta bez pouţití přípravků o 27,1 % více vápníku neţ varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, ale jiţ o 56,5 % méně neţ varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Proto i z těchto výsledků lze potvrdit příznivý vliv pouţitých saprotrofních a mykorhizních hub na obsah vápníku u cibule kuchyňské.
69
Při hodnocení obsahu hořčíku u hrachu setého, byla variantou s největším mnoţstvím varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum s 246 mg.kg-1 a nejméně hořĉíku obsahovala kontrolní varianta s hodnotou 140 mg.kg-1. Rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou kde byly pouţity saprotrofní a mykorhizní houby spoleĉně s hnojivem CONAVIT® je 23,2 %. Proto lze také obsah minerálů hodnotit jako pozitivně ovlivněný pouţitím pomocných a podpůrných přípravků. Stejné hodnocení u cibule kuchyňské prokázalo největší mnoţství hořčíku, 90 mg.kg-1 ve variantě Saprotrofní houby, nejméně hořĉíku, 45 mg.kg -1 bylo zjištěno u varianty Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Rozdíl, mezi neošetřenou kontrolní variantou a variantou, kde byly pouţity všechny pomocné přípravky, je u cibule kuchyňské 5,6 % ve prospěch kontrolní varianty. Další hodnocení obsahu minerálů v hrachu setém, v tomto případě sodíku, v zrnech hrachu neprokázalo pomocí statistických analýz ţádné průkazné rozdíly. Kontrolní varianta obsahovala průměrně největší mnoţství sodíku, a to 43 mg.kg -1 a nejniţší mnoţství sodíku 26 mg.kg-1 obsahovala varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum. Literaturou uváděná hodnota 62 mg.kg-1 (Kopec, 1998) nebyla v ani jedné variantě dosaţena. Výrazně niţší obsah sodíku, o 31,0 % menší neţ u kontrolní varianty, byl zjištěn u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Tento rozdíl ukazuje, ţe aplikace testovaných pomocných přípravků neměla pozitivní vliv na obsah sodíku v zrnech hrachu setého. Při hodnocení obsahu sodíku u cibule kuchyňské bylo zjištěno největší mnoţství v kontrolní variantě 59,8 mg.kg -1, stejně jako u hrachu setého, a výrazně nejméně sodíku v cibuli kuchyňské bylo zjištěno u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® a to pouze 6 mg.kg-1. Kopec (1998) uvádí, ţe cibule kuchyňská v ĉerstvé hmotě obsahuje průměrně 118 mg.kg -1sodíku. Výrazný rozdíl (89,5 %), který vznikl mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® je důsledkem špatného měření isotachoforetického analyzátoru IONOSEP, i kdyţ bylo měření provedeno několikrát, byla získána u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® pouze jediná hodnota obsahu sodíku a to 6 mg.kg-1. Proto nelze u cibule kuchyňské
70
prokázat vliv saprotrofních a mykorizních přípravků a hnojiva CONAVIT® na obsah sodíku v ĉerstvé hmotě. Při celkovém srovnání obsahu minerálů u hrachu setého dosáhla nejlepších výsledků varianta Saprotrofní houby a mykorhizní inokulum, kdy pouze u stanovení sodíku nedosáhla nejvyšších hodnot. Obsah sodíku v ĉerstvé hmotě u této varianty byl 26 mg.kg-1 a nejvyšší hodnoty byly dosaţeny u kontrolní varianty, 43 mg.kg -1. Varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® dosáhla ve všech stanoveních minerálů druhých nejvyšších hodnot, a výrazně se lišila od kontrolní varianty. Pomocí těchto výsledků je moţné zhodnotit vliv pouţitých mykorhizních a saprotrofních hub jako pozitivní. U celkového stanovení minerálů v cibuli kuchyňské nebyly výsledné hodnoty u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® nejvyšší, pouze u stanovení draslíku obsahovala tato varianta 2207 mg.kg -1. Kontrolní varianta dosáhla nejvyšších hodnot pouze u stanovení sodíku 60 mg.kg-1. Dalším stanovovaným fyziologickým faktorem byl obsah dusičnanů v ĉerstvé hmotě hrachu setého a cibule kuchyňské. Pomocí statistické analýzy byl prokázán u hrachu setého rozdíl mezi kontrolní variantou a variantami Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a CONAVIT® a Saprotrofní houby. Mezi ostatními variantami se rozdíl sice vyskytoval, ale nebyl statisticky významný. Nejvyšší hodnoty dusiĉnanů vykázala kontrolní varianta a to 1526 mg.kg-1. Nejniţší obsah dusiĉnanů byl stanoven u varianty
Saprotrofní
houby,
mykorhizní
inokulum
a
hnojivo
CONAVIT®,
a to 1135 mg.kg-1. Statisticky prokázaný rozdíl mezi kontrolní variantou bez ošetření pomocnými látkami a variantou ošetřenou všemi druhy přípravků byl 25,6 %. Pomocí tohoto statisticky výrazného rozdílu lze říci, ţe rostliny rostoucí bez pouţití pomocných a podpůrných přípravků obsahují mnohem větší mnoţství dusiĉnanů neţ rostliny pěstované s pomocí saprotrofních a mykorhizních hub. Hodnocení obsahu dusičnanů v ĉerstvé hmotě cibule kuchyňské prokázalo nejvyšší hodnoty u kontrolní varianty 643 mg.kg -1 a nejniţších hodnot u varianty Saprotrofní houby 530 mg.kg-1. Statisticky byl prokázán významný rozdíl mezi variantou Saprotrofní houby, kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby a mykorhizní
71
inokulum. Mezi ostatními variantami byly rozdíly statisticky neprůkazné. Výrazný rozdíl prokázaný mezi kontrolní variantou bez pouţití přípravků a variantou, ve které byla pouţita saprotrofní houba Thermomyces lanuginosum byl 17,6 %, proto je moţné podobně jako u hrachu setého říci, ţe pouţití saprotrofních hub při pěstování cibule kuchyňské sniţuje vlastní obsah dusiĉnanů v ĉerstvé hmotě sklizených cibulí. Podobně pozitivní vliv jako u tohoto experimentu se projevil u pokusu s paprikou roĉní (Capsicum annuum L.), který probíhal v letech 2010 a 2011 na Zahradnické fakultě v Lednici. Vojtíšková et al. (2011) uvádí, ţe rostliny ošetřené přípravkem SYMBIVIT® měly statisticky průkaznou větší výšku aţ o 14 %, také u inokulovaných rostlin byla větší hmotnost nadzemní ĉásti, větší mnoţství listové plochy. Důleţitým závěrem této diplomové práce je vyuţitelnost daných přípravků v zemědělské praxi. Propoĉty, které vedou k výsledným závěrům, znázorňuje tabulka 6. Pokud poĉítáme s 80 rostlinami hrachu setého na m2 a s 40 rostlinami cibule kuchyňské a budeme aplikovat 0,5 g přírodního hnojiva CONAVIT® a 0,5 g přípravku SYMBIVIT® rajĉe a paprika, bude výsledná cena pouţitých přípravků pro 1 ha plochy, na které by bylo vyseto 0,5 ha hrachu setého a 0,5 ha cibule kuchyňské 33 960 Kĉ. Tabulka 7: Celková cena (Kč) pouţitých přípravků na 1 ha plochy Přípravek
CONAVIT®
SYMBIVIT® rajče a paprika
Cena bez DPH (Kč)
Mnoţství aplikovaného
Cena aplikovaného
balení 750 kg
přípravku (kg)
přípravku (Kč)
32 400
300
12 960
52 500
300
21 000
Celkem Kč bez
33 960
DPH
72
Důleţitým zhodnocením je vytvoření modelového příkladu pro teoretický finanĉní výnos při zvýšených nákladech na pomocné a podpůrné přípravky. Jako modelový příklad byla vybrána cibule kuchyňská, u které je moţné získat hodnoty průměrné roĉní spotřebitelské ceny. Spotřebitelská cena konvenĉně pěstované cibule pro rok 2011 byla 15,93 Kĉ (Eagri,2012). Průměrná roĉní maloobchodní cena ekologicky pěstované cibule kuchyňské v roce 2009 byla 50,7 Kĉ (Kuĉová, 2010). Je důleţité, ţe pěstitel obecně dostává ĉástku, která je asi třetinová. Pomocí takto upravené hodnoty maloobchodní ceny bio cibule je moţné propoĉítat, zda jsou pouţité přípravky finanĉně akceptovatelné v praxi. Propoĉet nákladů na 1 ha cibule kuchyňské znázorňuje tabulka 7. Modelový příklad znázorněný v tabulce 8 ukazuje, ţe i při teoretické ceně (16,9 Kĉ), kterou dostává pěstitel je náklad (22 640 Kĉ) na pomocné a podpůrné přípravky únosný a to z důvodu, ţe propoĉítaný nárůst výnosu u varianty s pouţitím saprotrofní houby, mykorhizního inokula a hnojiva CONAVIT® je 19,2 %, proto je stále výhodné pouţití pomocných přípravků i bez vynuceného navýšení ceny zeleniny. Tabulka 8: Propočet nákladů na přípravky pro pouţití na 1 ha cibule kuchyňské Mnoţství
Cena
aplikovaného
aplikovaného
přípravku (kg)
přípravku (Kĉ)
32 400 Kĉ
200
8 640 Kĉ
52 500 Kĉ
200
14 000 Kĉ
Cena bez DPH (Kĉ) balení 750 kg CONAVIT® SYMBIVIT® rajĉe a paprika Celková cena přípravků
22 640 Kĉ
pro 1 ha plochy
73
Tabulka 9: Modelový příklad teoretického propočtu trţeb při spotřebitelské ceně 16,9 Kč.kg-1 cibule kuchyňské z ekologické produkce
Výnos cibule kuchyňské (Allium cepa L.)
V konvenční produkci za rok
Předpokládané trţby z 1 ha (Kč)
18,2
307 580 Kĉ
Kontrola (t. ha-¹)
10,5
177 450 Kĉ
Varianta SMC (t. ha-¹)
13,0
219 700 Kč
2011 (t. ha-¹)
Teoretický zisk u varianty SMC
Náklad na přípravky na 1ha (Kč)
22 640 Kč
197 060 Kč
(Kč)
SMC – varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®
74
7
ZÁVĚR
Diplomová práce se zaobírá vlivem saprotrofních a mykorhizních přípravků na výnosové a vybrané fyziologické parametry u hrachu setého a cibule kuchyňské. V experimentální ĉásti se hodnotil vliv konkrétně pouţitých saprotrofní houby (Thermomyces lanuginosum), mykorhizního inokula (Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210) a přírodního hnojiva (CONAVIT®) na výnosové a vybrané fyziologické parametry u cibule kuchyňské (Allium cepa L.) a hrachu setého (Pisum sativum L.). Experiment byl realizován na certifikovaném ekologickém pozemku Zahradnické fakulty v Lednici, Mendelovy university v Brně. U sklizených rostlin se v rámci jednotlivých variant hodnotila hmotnost cibulí a lusků, dále byl stanovován obsah sušiny, vlákniny a také proběhl rozbor nutriĉních hodnot (vitamín C, TAC, dusiĉnany, fosforeĉnany, K, Na, Ca, Mg). Při hodnocení výnosu jsme dosáhli velmi zajímavých výsledků u cibule kuchyňské, kde byl nárůst hektarového výnosu o 19,2 % větší u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, neţ u kontrolní varianty. U hrachu setého byla výnosnější kontrolní varianta s 18,6 t.ha-1 . A to i přes fakt, ţe u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT® byla prokázána větší průměrná hmotnost 100 ks sklizených lusků, 748 g. Hodnocení obsahu sušiny u hrachu setého prokázalo, ţe nejvyšší obsah sušiny 19,1 % měla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, avšak rozdíl mezi kontrolní variantou nebyl výrazný. Nejniţší obsah dusiĉnanů v hrachu setém byl stanoven u varianty Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, a to 1135 mg.kg-1. Statisticky prokázaný rozdíl v hodnocení obsahu dusiĉnanů mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®, byl 25,6 %. S ohledem na vyuţití testovaných přípravků v praxi byl vytvořen teoretický propoĉet nákladů na 1 ha plochy. U cibule kuchyňské byl nárůst výnosu na hektar
75
plochy 19,2 %, proto při prodeji cibule za 16,9 Kĉ je moţné vyuţít daných přípravků, bez zvyšování prodejní ceny cibule. Díky získaným výsledkům vyplývá pozitivní vliv pouţitých podpůrných přípravků na pěstování cibule kuchyňské a hrachu setého. Pozitivní vliv saprotrofní houby, mykorhizního inokula a přírodního hnojiva byl prokázán u výnosových parametrů a také u některých fyziologických parametrů u obou zeleninových druhů. Pro optimální vyuţití potenciálu pomocných a podpůrných přípravků je také velmi důleţitá informovanost pěstitelů.
76
8
SOUHRN
Cílem této diplomové práce bylo prokázání vlivu pouţitých mykorhizních a saprotrofních přípravků na produkci hrachu setého (Pisum sativum L.) a cibule kuchyňské (Allium cepa L.). Pro experiment byl vybrán přípravek obsahující saprotrofní houbu Thermomyces lanuginosum, multidruhové mykorhizní inokulum sloţené z hub Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210 a kompletně přírodní hnojivo CONAVIT®. V této práci je zaměřena pozornost na růstové, výnosové a fyziologické parametry, ovlivněné poţitými podpůrnými a pomocnými přípravky. V experimentální ĉásti byly hodnoceny
výnosové
a
fyziologické
parametry.
Experiment
byl
realizován
na certifikovaném ekologickém pozemku Zahradnické fakulty v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně. Výsledky byly hodnoceny statisticky v programu STATISTICA 10. Z výsledků je patrný pozitivní vliv saprotrofních a mykorhizních přípravků nejen na hodnocený hospodářský výnos, například u cibule kuchyňské bylo procentuální zvýšení na hektar plochy u varianty ošetřené všemi přípravky o 19,2 % vyšší neţ u neošetřené kontrolní varianty, ale také na obsah vitamínu C v ĉerstvé hmotě. Stanovení obsahu vitamínu C prokázalo výrazný rozdíl 25,6 % mezi kontrolní variantou a variantou Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®. Výsledky hrachu setého prokazují pozitivní vliv například u hodnocení obsahu dusiĉnanů. Statisticky prokázaný rozdíl mezi kontrolní variantou a variantou ošetřenou všemi druhy přípravků byl 25,6 %. Stanovoval se také obsah minerálních látek (K, Ca, Mg, Na) u cibule kuchyňské nejvyšších hodnot obsahu draslíku 2207 mg.kg -1 dosáhla varianta Saprotrofní houby, mykorhizní inokulum a hnojivo CONAVIT®.
77
9
RESUME
The aim of this thesis was to demonstrate the influence of mycorrhizal and saprotrophic preparations used for production of pea (Pisum sativum L.) and onion (Allium cepa L.). The selected preparations for the experiment were: a product containing Thermomyces lanuginosum, which is a saprotrophic fungus, multi generic mycorrhizal fungi inocula comprised of Glomus intraradices BEG140, Glomus mosseae BEG95, Glomus intraradices S7, Glomus claroideum E10, Glomus claroideum BEG210 and completely natural fertilizer CONAVIT ®. This thesis is focused on growth, yield and physiological parameters affected by use of supporting and auxiliary products. In the experimental section, the yield and physiological parameters were evaluated. The experiment was conducted on a certified organic land at the Faculty of Horticulture in Lednice, Mendel University in Brno. The results were statistically evaluated using the program STATISTICA 10.
The results showed a positive effect of saprotrophic and mycorrhizal products not only on evaluated economic yield, but also on percentage increase in hectare yield of onions for all variants of the treated products. The treated variant yield was 19.2% higher than the untreated control yield, but also the content of vitamin C in fresh matter was higher in the treated variant. Determination of vitamin C showed a significant difference of 25.6% between the control variant, saprotrophic fungi, mycorrhizal fungi inocula and a fertilizer CONAVIT®. The results of field pea showed a positive effect on evaluation of nitrate content. Statistically significant difference between the control variant and a variant treated with all kinds of products was 25.6%. The content of minerals (K, Ca, Mg, Na) was also determined. The highest values of potassium (2207 mg.kg-1) were reached by the variants of saprotrophic fungi, mycorrhizal fungi inocula and fertilizer CONAVIT®.
78
10 POUŢITÁ LITERATURA ALKAN, N., V. GADKAR, O. YARDEN a Y. KAPULNIK. Analysis of Quantitative Interactions between Two Species of Arbuscular Mycorrhizal Fungi, Glomus mosseae and G. intraradices, by Real-Time PCR. Applied and Environmental Microbiology [online]. 2006-06-02, roĉ. 72, ĉ. 6, s. 4192-4199 [cit. 2012-04-18]. ISSN 0099-2240. DOI: 10.1128/AEM.02889-05. Dostupné z: http://aem.asm.org/cgi/doi/10.1128/AEM.02889-05 AROCA, R., P. VERNIERI a J. M. RUIZ-LOZANO. Mycorrhizal and nonmycorrhizal Lactuca sativa plants exhibit contrasting responses to exogenous ABA during drought stress and recovery. Journal of Experimental Botany [online]. 2008-05-01, roĉ. 59, ĉ. 8, s. 2029-2041 [cit. 2012-04-05]. ISSN 00220957. DOI: 10.1093/jxb/ern057. Dostupné z: http://jxb.oxfordjournals.org/lookup/doi/10.1093/jxb/ern057 BAREA, J.M. Production of Plant Growth-Regulating Substances by the Vesicular-Arbuscular Mycorrhizal Fungus Glomus mosseae. APPLIED AND ENVIRONMENTAL MICROBIOLOGY [online]. 1982, ĉ. 4, s. 4 [cit. 2012-0402]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC241923/pdf/aem00185-0084.pdf BARTOŠ, J. Pěstování a odbyt zeleniny. Praha: Agrospoj, 2000, 323 s. Semafor. ISBN 80-239-4242-5. BUCHTOVÁ, I. Situaĉní a výhledová zpráva: Zelenina. Praha: Ministerstvo zemědělství Ĉeské republiky, 2011. ISBN 978-80-7084-988-0. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/139292/ZELENINA_12_2011.pdf CESARO, P., D. VAN TUINEN, A. COPETTA, O. CHATAGNIER, G. BERTA, S. GIANINAZZI a G. LINGUA. Preferential Colonization of Solanum tuberosum L. Roots by the Fungus Glomus intraradices in Arable Soil of a Potato Farming Area. Applied and Environmental Microbiology [online]. 200809-08, roĉ. 74, ĉ. 18, s. 5776-5783 [cit. 2012-02-19]. ISSN 0099-2240. DOI: 10.1128/AEM.00719-08. Dostupné z: http://aem.asm.org/cgi/doi/10.1128/AEM.00719-08 Conavit. Symbiom [online]. [cit. 2011-11-08]. Dostupné z: http://symbiom.cz/index.php?p=conavit_&site=default&set_menu=pr ofi DRUZIC ORLIC, J., CMELIK, Z., REDZEPOVIC, S. 2008. Influence of arbuscular mycorrhyzal fungi on fruit rootstocks . Acta Hort. (ISHS) 767:393396, http://www.actahort.org/books/767/767_43.htm ESKANDARI, A. a Y.R. DANESH. STUDY ON LIFE CYCLE OF ARBUSCULAR MYCORRHIZAL FUNGUS GLOMUS INTRARADICES USING IN VITRO CULTURING TECHNIQUE. Journal of Phytology: Microbiology [online]. 2010, ĉ. 2 [cit. 2012-04-12]. ISSN 2075-6240. Dostupné z: www.journal-phytology.com EVELIN, H., R. KAPOOR a B. GIRI. Arbuscular mycorrhizal fungi in alleviation of salt stress: a review. Annals of Botany [online]. 2009, ĉ. 104 [cit. 2012-04-19]. DOI: 10.1093/aob/mcp251. Dostupné z: http://aob.oxfordjournals.org/cgi/doi/10.1093/aob/mcp251
79
GALVÁN, G. A., PARÁDI I., BURGER K., BAAR J., KUYPER T.W., SCHOLTEN O.E, KIK CH. Molecular diversity of arbuscular mycorrhizal fungi in onion roots from organic and conventional farming systems in the Netherlands. Mycorrhiza [online]. 2009, roĉ. 19, ĉ. 5, s. 317-328 [cit. 2012-0229]. ISSN 0940-6360. DOI: 10.1007/s00572-009-0237-2. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/s00572-009-0237-2 GALVÁN, G. A., PARÁDI I., BURGER K., BAAR J., KUYPER T.W., SCHOLTEN O.E, KIK CH. Genetic analysis of the interaction between Allium species and arbuscular mycorrhizal fungi. Theoretical and Applied Genetics [online]. 2011, roĉ. 122, ĉ. 5, s. 947-960 [cit. 2012-04-04]. ISSN 0040-5752. DOI: 10.1007/s00122-010-1501-8. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/s00122-010-1501-8 GIOVANNETTI, M., C. SBRANA, P. STRANI, M. AGNOLUCCI, V. RINAUDO a L. AVIO. Genetic Diversity of Isolates of Glomus mosseae from Different Geographic Areas Detected by Vegetative Compatibility Testing and Biochemical and Molecular Analysis. Applied and Environmental Microbiology [online]. 2003-01-01, roĉ. 69, ĉ. 1, s. 616-624 [cit. 2012-03-28]. ISSN 00992240. DOI: 10.1128/AEM.69.1.616-624.2003. Dostupné z: http://aem.asm.org/cgi/doi/10.1128/AEM.69.1.616-624.2003 Glomus intraradices. Internacional Culture Collection of arbuscular mycorhizal fungi: INVAM [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://invam.caf.wvu.edu/fungi/taxonomy/Glomaceae/Glomus/intraradices/intrar ad.htm Glomus moseae. International Culture Collection of arbuscular mycorhizal fungi: INVAM [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://invam.caf.wvu.edu/fungi/taxonomy/Glomaceae/Glomus/mosseae/mosseae .html Glomus claroideum. International Culture Collection of Arbuscular Fungi [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://invam.caf.wvu.edu/fungi/taxonomy/Glomaceae/Glomus/claroideum/claroi clar.htm GRYNDLER, M. Mykorhizní symbióza: o souţití hub s kořeny rostlin. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 366 s. ISBN 80-200-1240-0. HOSNEDL, V a M. HOCHMAN. Základy pěstování hrachu. 1. vyd. Ilustrace Otakar Procházka. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství Ĉeské republiky, 1994, 44 s. Rostlinná výroba (Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství Ĉeské republiky). ISBN 80-710-5069-5. Informace o odrůdách. Ceskebiopotraviny.eu [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ceskebiopotraviny.eu/_files/cibule/cibule.pdf JAIZME-VEGA, M., DÍAZ-PÉREZ, M. 1999. Effect of glomus intraradices on phoenix roebelenii during the nursery stage. Acta Hort. (ISHS) 486:199-202, http://www.actahort.org/books/486/486_28.htm JANOUŠKOVÁ, M., M. VOSÁTKA, L. ROSSI a N. LUGON-MOULIN. Effects of arbuscular mycorrhizal inoculation on cadmium accumulation by different tobacco (Nicotiana tabacum L.) types. Applied Soil Ecology [online]. 2007, roĉ. 35, ĉ. 3, s. 502-510 [cit. 2012-04-12]. ISSN 09291393. DOI: 10.1016/j.apsoil.2006.10.002. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0929139306002174 80
JURICA, M., NEDOROST, Ľ., POKLUDA, R. Vplyv hydroabsorbentu a mykorízneho prípravku na kvalitu sadby šalátu a intenzitu fotosyntézy v podmienkach meniacej sa pôdnej vlhkosti. Úroda. 2011. sv. LIX, ĉ. 10, s. 212 – 218, ISSN 0139-6013 KAWAGUCHI, M. a K. MINAMISAWA. Plant-Microbe Communications for Symbiosis. Plant and Cell physiology [online]. 2010, ĉ. 9 [cit. 2012-03-22]. DOI: 10.1093/pcp/pcq125. Dostupné z: http://pcp.oxfordjournals.org/cgi/doi/10.1093/pcp/pcq125 Klimatické poměry Lednice na Moravě. ROŢNOVSKÝ, J. a T., LITSCHMANN. Amet.cz [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://www.amet.cz/klima/index.htm KOIDE, R. T. a B. MOSSE. A history of research on arbuscular mycorrhiza. Mycorrhiza [online]. 2004, roĉ. 14, ĉ. 3, s. 145-163 [cit. 2012-03-06]. ISSN 0940-6360. DOI: 10.1007/s00572-004-0307-4. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/s00572-004-0307-4 KYTOVIITA, M.-M. a A. L. RUOTSALAINEN. Mycorrhizal benefit in two low arctic herbs increases with increasing temperature. American Journal of Botany [online]. 2007-08-01, roĉ. 94, ĉ. 8, s. 1309-1315 [cit. 2012-04-02]. ISSN 0002-9122. DOI: 10.3732/ajb.94.8.1309. Dostupné z: http://www.amjbot.org/cgi/doi/10.3732/ajb.94.8.1309 LUBRACO G., SCHUBERT A., 2001. Effect of systemic fungicides on the development of micropropagated apple rootstocks inoculated with mycorrhizal fungi. Acta Hort. (ISHS) 560:543-546, http://www.actahort.org/books/560/560_111.htm LUBRACO, G., SCHUBERT, A., PREVIATI, A. 2000. Micropropagation and mycorrhization of allium sativum. Acta Hort. (ISHS) 530:339-344, http://www.actahort.org/books/530/530_40.htm MAKUS, D. J. 2004. Mycorrhizal inoculation of tomato and onion transplants improves earliness. Acta Hort. (ISHS) 631:275-281, http://www.actahort.org/books/631/631_34.htm MALCOVÁ, R., M. VOSÁTKA a M. GRYNDLER. Effects of inoculation with Glomus intraradices on lead uptake by Zea mays L. and Agrostis capillaris L. Applied Soil Ecology [online]. 2003, roĉ. 23, ĉ. 1, s. 55-67 [cit. 2012-04-04]. ISSN 09291393. DOI: 10.1016/S0929-1393(02)00160-9. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0929139302001609 MALÝ, I. -- PETŘÍKOVÁ, K. Základy pěstování cibulové zeleniny. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2000. 26 s. Rostlinná výroba. ISBN 80-7105-205-1. MEJSTŘÍK, V. Mykorrhízní symbiózy. 1. vyd. Praha: Academia, 1988, 152 s. 21-030-88. MOHANDAS, S., CHANDRE GOWDA, M.J. and MANAMOHAN, M., 2004. Popularization of arbuscular mycorrhizal (am) inoculum production and application on-farm. Acta Hort. (ISHS) 638:279-283, http://www.actahort.org/books/638/638_37.htm MOGREN, L., GERTSSON, U, OLSSON, M.E., 2008. Effect of cultivation factors on flavonoid content in yellow onion (Allium cepa l.). Acta Hort. (ISHS) 765:191-196, http://www.actahort.org/books/765/765_23.htm
81
MUELLER, A., FRANKEN, P., SCHWARZ, D. 2009. Nutrient uptake and fruit quality of tomato colonised with mmycorrhizal fungus glomus mosseae (beg 12) under deficient supply of nitrogen and phosphorus. Acta Hort. (ISHS) 807:383388, http://www.actahort.org/books/807/807_54.htm MUTHUKUMAR, T., K. UDAIYAN a P. SHANMUGHAVEL. Mycorrhiza in sedges - an overview. Mycorrhiza [online]. 2004, ĉ. 4 [cit. 2012-03-22]. DOI: 10.1007/s00572-004-0296-3. Dostupné z: http://www.springerlink.com/openurl.asp?genre=article NAHIYAN, A.S. M., YAGI, Y., OKADA, T., MATSUBARA, Y., 2010. Effect of soil amendments on allelopathy and tolerance to violet root rot in mycorrhizal asparagus plants. Acta Hort. (ISHS) 883:377-382, http://www.actahort.org/books/883/883_47.htm NEDOROST, Ľ.. Vplyv aplikácie mikroorganizmov na vybrané hospodárske a nutriĉné parametre póru. Lednice, 2009. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. NEDOROST, Ľ., VOJTÍŠKOVÁ, J., POKLUDA, R. Vplyv rôznych koncentrácií uhliĉitanu vápenatého na úroveň kolonizácie koreňa, kvalitu a výovj sadby. Úroda. 2011. sv. LIX, ĉ. 10, s. 388-394. ISSN 0139-6013. NOVAK, B., ZUTIĆ, I., TOTH, N., 2007. Effects of mycorrhizal fungi and colored mulch in sweet potato production. Acta Hort. (ISHS) 729:245-248, http://www.actahort.org/books/729/729_39.htm Nutrient data. Nutrient data laboratory [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://ndb.nal.usda.gov/ndb/foods/show/3115?fg=&man=&lfacet=&count=&ma x=25&qlookup=pea&offset=&sort=&format=Abridged&_action_show=Apply+ Changes&Qv=10&Q5789=1.0&Q5790=1.0&Q5791=10.0 Nutrient database. Nutrient data laboratory [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://ndb.nal.usda.gov/ndb/foods/show/3097?fg=&man=&lfacet=&count=&ma m=&qlookup=&offset=&sort=&format=Abridged&_action_show=Apply+Chan Cha&Qv=10&Q5739=1.0&Q5740=1.0&Q5741=1.0&Q5742=1.0&Q5743=1.0 &Q5744=1.0&Q5745=1.0&Q5746=1.0&Q5747=1.0&Q5748=10.0 Obec Lednice. Obec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z: http://www.obec.cr/lednice/584631/ PETŘÍKOVÁ, K. Zelenina: pěstování, ekonomika, prodej. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 240 s. ISBN 80-867-2620-7. PETŘÍKOVÁ, K. Ekologické zemědělství. In SALAŠ, P. Produkce zeleniny I. Sborník přednášek semináře C1. Lednice: MZLU Brno, 2007, ISBN 978-807375-076-3. Profi trh. Semo.cz [online]. 2006 [cit. 2011-11-07]. Dostupné z: http://semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=9&Hrach-sety-drenovyPROCHÁZKOVÁ, K. Studium vlivu symbiotických mikroorganismů u cibule. Lednice, 2011. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. ROD, J. Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. 3., přeprac a dopl. vyd. Líbeznice: Víkend, 2008, 94 s. ISBN 978-80-86891-85-9.
82
RUTA, C., TAGARELLI, A., MORONE FORTUNATO, I. 2005. Mycorrizathion on micropropagated artichoke . Acta Hort. (ISHS) 681:407-412, http://www.actahort.org/books/681/681_57.htm SHARMA, S., V. PARKASH a A. AGGARWAL. Glomales I: A monograph of Glomus spp. (Glomaceae) in the sunflower rhizosphere of Haryana, India. Helia [online]. 2008, roĉ. 31, ĉ. 49, s. 13-17 [cit. 2012-03-06]. ISSN 1018-1806. DOI: 10.2298/HEL0849013S. Dostupné z: http://www.doiserbia.nb.rs/Article.aspx?ID=1018-18060849013S SHI, P., L. K. ABBOTT, N. C. BANNING a B. ZHAO. Comparison of morphological and molecular genetic quantification of relative abundance of arbuscular mycorrhizal fungi within roots. Mycorrhiza [online]. 2012, s. - [cit. 2012-04-12]. ISSN 0940-6360. DOI: 10.1007/s00572-011-0425-8. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/s00572-011-0425-8 SCHAFFER, G. F.; PETERSON, R. L. (1993): Modifications to clearing methods used in combination with vital staining of roots colonized with vesicular - arbuscular mycorrhizal fungi. Mycorrhiza. 4: 29 – 35. SCHNEPF, A., T. ROOSE a P. SCHWEIGER. Growth model for arbuscular mycorrhizal fungi. Journal of The Royal Society Interface [online]. 2008-7-6, roĉ. 5, ĉ. 24, s. 773-784 [cit. 2012-04-19]. ISSN 1742-5689. DOI: 10.1098/rsif.2007.1250. Dostupné z: http://rsif.royalsocietypublishing.org/cgi/doi/10.1098/rsif.2007.1250 SORENSEN, J.N., LARSEN, J.,JAKOBSEN, I., 2003. Management strategies for capturing the benefits of mycorrhizas in the production of field-grown vegetables. Acta Hort. (ISHS) 627:65-71, http://www.actahort.org/books/627/627_7.htm STOCKINGER, H., Ch. WALKER a A. SCHÜßLER. ? Glomus intraradices DAOM197198?, a model fungus in arbuscular mycorrhiza research, is not Glomus intraradices. New Phytologist [online]. 2009, roĉ. 183, ĉ. 4, s. 11761187 [cit. 2012-03-28]. ISSN 0028646X. DOI: 10.1111/j.14698137.2009.02874.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.14698137.2009.02874.x Technická dokumentace. Symbiom.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.symbiom.cz/sites/File/reference/01_reference-symbivitsouhrn.pdf Technická dokumentace. Symbiom.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.symbiom.cz/sites/File/reference/cz_reference-conavitsalat.pdf TISSERANT, E., A. KOHLER, P. DOZOLME-SEDDAS, R. BALESTRINI, K. BENABDELLAH, A. COLARD, D. CROLL, C. DA SILVA, S. K. GOMEZ, R. KOUL, N. FERROL, V. FIORILLI, D. FORMEY, Ph. FRANKEN, N. HELBER, M. HIJRI, L. LANFRANCO, E. LINDQUIST, Y. LIU, M. MALBREIL, E. MORIN, J. POULAIN, H. SHAPIRO, D. VAN TUINEN, A. WASCHKE, C. AZCÓN-AGUILAR, G. BÉCARD, P. BONFANTE, M. J. HARRISON, H. KÜSTER, P. LAMMERS, U. PASZKOWSKI, N. REQUENA, S. A. RENSING, C. ROUX, I. R. SANDERS, Y. SHACHAR-HILL, G. TUSKAN, J. P. W. YOUNG, V. GIANINAZZI-PEARSON a F. MARTIN. The transcriptome of the arbuscular mycorrhizal fungus Glomus intraradices (DAOM 197198) reveals functional tradeoffs in an obligate symbiont. New 83
Phytologist [online]. 2011, roĉ. 193, ĉ. 3, s. 755-769 [cit. 2012-04-18]. ISSN 0028646x. DOI: 10.1111/j.1469-8137.2011.03948.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1469-8137.2011.03948.x VOJTÍŠKOVÁ, J., NEDOROST, Ľ., POKLUDA, R. Vyuţití mykorhizní symbiózy při předpěstování papriky. Úroda. 2011. sv. LIX, ĉ. 10, s. 662-667. ISSN 0139-6013. VOS, Ch., K.GEERINCKX, R.l MKANDAWIRE, B. PANIS, D. WAELE a A. ELSEN. Arbuscular mycorrhizal fungi affect both penetration and further life stage development of root-knot nematodes in tomato. Mycorrhiza [online]. 2004, roĉ. 14, ĉ. 3 [cit. 2012-03-06]. ISSN 0940-6360. DOI: 10.1007/s00572011-0422-y. Dostupné z: http://www.springerlink.com/content/w758361247m17044/fulltext.pdf WALKER, C a M VESTBERG. Synonymy Amongst the Arbuscular Mycorrhizal Fungi: Glomus claroideum,G. maculosum,G. multisubstenumandG. fistulosum. Annals of Botany [online]. 1998, ĉ. 82 [cit. 2012-03-22]. DOI: 10.1006/anbo.1998.0714. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/doi/10.1006/anbo.1998.0714 WAMBERG, Camilla, Søren CHRISTENSEN, I. JAKOBSEN, A.K. MÜLLER a S.J. SØRENSEN. The mycorrhizal fungus (Glomus intraradices) affects microbial activity in the rhizosphere of pea plants (Pisum sativum). Soil Biology and Biochemistry [online]. 2003, roĉ. 35, ĉ. 10, s. 1349-1357 [cit. 2012-04-18]. ISSN 00380717. DOI: 10.1016/S0038-0717(03)00214-1. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0038071703002141 WANG, F. Y., R. J. TONG, Z.Y. SHI, X. F. XU, X. H. HE a A. HERRERAESTRELLA. Inoculations with Arbuscular Mycorrhizal Fungi Increase Vegetable Yields and Decrease Phoxim Concentrations in Carrot and Green Onion and Their Soils. PLoS ONE [online]. 2011-2-9, roĉ. 6, ĉ. 2, e16949- [cit. 2012-04-06]. ISSN 1932-6203. DOI: 10.1371/journal.pone.0016949. Dostupné z: http://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0016949
84
