Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Lednice 2008
Prachařová Eva
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
VYUŽITÍ EKOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ OCHRANY V ZAHRADNICTVÍ Bakalářská práce
doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.
Prachařová Eva
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Lednice 2008
-1-
Poděkování Děkuji tímto panu doc. Ing. Robertu Pokludovi, Ph.D. za konzultace a svůj čas. Dále panu Ing. Františku Muškovi Ph.D. ze SRS Brno, panu Bc. Romanovi Pavelovi z VÚRV Praha a všem, kteří mi pomáhali.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití ekologických přípravků ochrany v zahradnictví vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy
zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke
studijním účelům. V Lednici, dne ……………………… Podpis
……………………....
-2-
1.
ÚVOD ………………………………………...……..……… 1
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED ……………………..……............. 2
2.1
Možnosti využití biopesticidů v zemědělství ……...………… 2
2.1.1
Nynější situace v Evropě i USA ………………………...…… 2
2.2
Zásady a strategie ochrany rostlin v EZ ………………….....…6
2.3
Prostředky pro ekologickou ochranu rostlin ………………….. 7
2.3.1
Mechanické prostředky ochrany rostlin ……………………..... 9
2.3.2
Feromonové lapáky …………………………………..……….. 9
2.3.3
Chemické, minerální, organické přípravky ………………….. 10
2.3.4
Mikrobiální preparáty ………………………………........…... 11
2.3.5
Pomocné prostředky na ochranu rostlin ……………………... 12
2.3.6
Členovci, hlístice …………………………………………….. 13
2.3.7
Rostlinné výtažky a olej ………...……………….................... 15
2.4
Přípravky první generace rostlinných insekticidů …....……… 16
2.4.1
Tabák (Nicotiana) …………………………………….……… 16
2.4.2
Rotenon ………………………………………………….…… 16
2.4.3
Pyretrum (Chrysanthemum) …………………………………. 17
2.4.4
Insekticidní mýdla …………………………………………… 17
2.4.5
Rostlinné (minerální) oleje ………………….…..…………. 17
2.5
Rostlinné insekticidy druhé generace ……………..…...…… 18
2.5.1
NeemAzal T/S (Azadirachta indica) ……………………...… 18
2.5.2
Milsana (Fallopia sachalinensis) …………………..……….. 18
2.5.3
Pongam oil (Pongamia glabra) …………………………...… 20
2.5.4
Esenciální oleje ……………………………………………… 21
2.6
Extrakty pro domácí použití ………….. ……………………. 21
2.6.1
Výhody a nevýhody rostlinných extraktů …………………… 21
2.6.2
Ajuga sp. – zběhovec ……………………………………...… 22
2.6.3
Allium sativum – česnek kuchyňský ………………………… 22
2.6.4
Artemisia sp. – pelyněk ……………………………………… 22
-3-
2.6.5
Lavandula officinalis – levandule lékařská …………….…… 23
2.6.6
Origanum sp. a Thymus sp. – dobromysl, majoránka ……… 23
2.6.7
Salvia sp. – šalvěj …………………………………………… 23
2.6.8
Tagetes sp. – aksamitník …………………………………….. 24
2.6.9
Tanacetum – vratič …………………………….…......……… 24
2.6.10
Urtica dioica – kopřiva dvoudomá ………………………….. 24
2.7
Sortiment vyráběných extraktů ……………….…………...… 25
2.7.1
Neem přípravky ……………………...……………………… 26
2.7.2
Pyretrinové přípravky ……………………………………..… 26
2.7.3
Tuzemský trh přípravků…………………………….……….. 26
2.7.4
Zahraniční trh s přípravky …………………………...……… 28
2.8
Popis škodlivých činitelů ………….………………………… 30
2.8.1
Mšice maková (Aphis farae) ………………………………… 30
2.8.2
Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) ………...….. 31
3.3
Charakteristika použitého materiálu ………………………… 32
3.4
Charakteristika pokusných ploch ……………………………. 32
3.
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST …………………….………… 36
3.1
Cíl bakalářské práce …………………………………………. 36
3.2
Hodnocení pokusu …….…………………………………….. 36
3.5.1
Chotěšiny 2006 …………………………………....………… 36
3.5.2
Chotěšiny 2007 ……………………..……………………..... 37
3.5.3
Lednice 2007 ……..………………………………………… 38
3.5.4
Lednice 2008 ……..…………………………….…………… 40
4.
VÝSLEDKY A DISKUZE ……………………………...…. 42
5.
ZÁVĚR …………………………………...………………… 43
6.
SOUHRN - RESUME ………………………………...…… 44
7.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………….. 57
8.
PŘÍLOHY …………………....………………………...…….63
-4-
1.
ÚVOD
Ekologickými nebo také biologickými přípravky na ochranu rostlin (dále použito biopesticidy) se rozumí přípravky šetrné k životnímu prostředí, užitečným organismům a dostatečně účinné proti cílovým škůdcům. Co jsou samotné rostlinné pesticidy? Jedná se o extrakty methylalkoholu, ethylalkoholu a acetylalkoholu, vodní výluhy, výkvasy, odvary z rostlin obsahující rostlinné sekundární metabolity obranného charakteru, rostlinné oleje a mýdla z nich vyrobená. Proč používat biopesticidy? Vyplývá to z problémů současné ochrany rostlin, environmentální nebezpečí, rezidua v potravním řetězci, rezistence patogenů a škůdců. Co obsahují - směsi biologicky aktivních látek : terpeny, polyfenoly, terpenoidy, alkaloidy, pyretroidy, mastné kyseliny a jejich soli. (Pavela, 2007). V ČR nejsou tyto přípravky bohužel zapsány do úředního registru „Seznam přípravků a dalších prostředků (pomocné prostředky a bioagens) na ochranu rostlin“ povolených v EU.
-5-
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1
Možnosti využití biopesticidů v zemědělství
2.1.1
Nynější situace v Evropě i USA
Situace v Evropě je méně příznivá, výběr těchto přípravků je dosti omezen. Důvodem jsou velmi přísná pravidla pro zavádění přípravků na evropský trh. Přípravky prochází velmi důkladnou, dlouhodobou a velmi nákladnou cestou schvalování Registrace přípravků na ochranu rostlin. Jde o maximální ochranu spotřebitele samotného i životního prostředí. Ale tyto přísné předpisy jsou původně vytvořeny na rostlinné jedy, které je nutno tímto způsobem velmi důsledně hlídat. A tyto vysoké finance nutné pro testování a následnou možnou registraci jsou finanční sumou odrazující výrobce biopesticidů. Dále také problémy se stálou kvalitou výrobků, závislé na kvalitě rostlinného materiálu. I přes některé problémy v Evropě několik odvážných firem existuje. (Pavela 2006). Asi nejvíce rozvinutý trh je v Německu, zde se tradice používání biopesticidů udržela dodnes. Funguje zde i lepší informovanost a dostupnost těchto látek na trhu i pro běžného zahrádkáře. Je mnoho německých překladů Biozahrad, které právě na biologický boj proti chorobám a škůdcům upozorňují. Zde je nutné zohlednit spolu s používáním těchto látek i užitečných organismů celkový přístup k zahradničení v zahradách. Tento boj je uplatňován především v rodinných zahradách, důvodem je druhová rozmanitost a možnost smíšených výsadeb, což je na velkých plochách problematické. Situace v Rakousku je obdobná a také velmi dotovaná státem, ale většinou se jedná o převzaté výrobky z Německa. R.Pavela: „Firmy v zahraničí najdete ve Francii, Německu,Španělsku a Itálii. Rakušani mají hodně převzaté věci. Ohledně současného použití v jiných zemí, nevím kde by se daly sehnad ucelené informace. Výrobců moc není.“ (Pavela 2008)
-6-
Rakousko má nejsilnější ekologické zemědělství v EU. Ekologické metody hospodaření zde praktikuje téměř 10 % všech zemědělských podniků. Švýcarsko je jedním z mála evropských států, který dosud není členem Evropské unie. V zemi působí výzkumný ústav, specializovaný na EZ – FiBL ve Fricku. Výzkum se zaměřuje do všech oblastí zemědělství od obdělávání půdy, hnojení, ochrany rostlin a zdraví zvířat až po ekonomiku. Největší škody způsobuje blýskáček na řepce, plíseň bramborová či vrtule třešňová – testují se žluté lepové desky v kombinaci s návnadou či použití entopatologických hub. V České republice je partnerem FiBLu Bioinstitut v Olomouci. Ekologické zemědělství sice nepoužívá syntetická hnojiva a pesticidy, to ale neznamená, že se obejde bez ochrany proti škodlivým činitelům, a to jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Primární jsou preventivní postupy, ale ty vždy nestačí..Hledá se náhrada měďnatých přípravků proti plísni na révě vinné, ochrana proti plísni bramboru, blýskáčkům v řepce, mšicím v sadech. (Bouma 2007)
Biopesticidy v Británii a USA Jak uvádí Vondrášková (2004) výhodou biopesticidů je, že nejsou škodlivé pro obratlovce a téměř neznečištují životní prostředí. Bývají specifické vůči hostiteli, což je příznivé z perspektivy integrované ochrany proti škůdcům. Bohužel tyto nové výrobky zatím nepronikají na trh tak rychle, jak by se dalo očekávat na základě výsledků výzkumu. Jednou z překážek jejich komerčního využití jsou ve Velké Británii vysoké náklady na jejich registraci ve srovnání s jejich potenciální komerční návratností. V rámci nové legislativy Evropské komise je totiž nyní poplatek za registraci biopesticidu až dvakrát vyšší než poplatek za registraci chemické látky, a sice 45 000 liber. Tento nepoměr mezi registračním poplatkem a reálnou prodejní cenou biopesticidů vylučuje z jejich použivání zejména menší společnosti, které jsou často inovátory v tomto druhu ochrany proti škůdcům a chorobám. Další překážkou zavádění biopesticidů je nevhodnost systému vytvořeného k hodnocení jejich účinnosti a eventuálních toxických účinků. Podle jednoho z představitelů nového britského zastoupení Asociace výrobců biopesticidů
-7-
(International Biocontrol Manufacturers´ Association, IBMA) neexistuje žádný oficiální postup pro registrování biopesticidů. Není například dořešeno, jaké údaje by měli výrobci biopesticidů uvádět na svých produktech. Vzhledem k tomu, že britská vláda dosud nestanovila jednotné požadavky na registraci těchto nových přípravků, mají britští zahradníci k dispozici pouze hrstku schválených výrobků, a to takových, které byly registrovány již před mnoha lety a jen pro ochranu proti škůdcům. Nové produkty v oblasti biopesticidů mohou nabízet větší výběr v ochraně plodin, ale nejsou samospasitelné. Zpráva ACP sděluje, že je stále krajně nepravděpodobné že by pěstitelé mohli dosáhnout stejné úrovně ochrany proti škůdcům s těmito alternativními prostředky jako s konvenčními pesticidy. Na rozdíl od mnoha chemikálií totiž biopesticidy málokdy škůdce úplně zlikvidují. Je tudíž nutno počítat s určitou mírou škod. Další nevýhodou také je, že jsou mnohem dražší. Navzdory velkému množství nových produktů přicházejících ze Spojených států je jejich přijímání pěstiteli stále váhavé. Někdy je to tím, že biopesticidy z různých důvodů nefungovaly správně, a proto se mnozí zemědělci zdráhají vyzkoušet další. Nejednotnost existuje rovněž v tom, co všechno se pod pojem biopesticidy zahrnuje. Ve Velké Británii jsou to pouze produkty, které obsahují mikroorganismy, kdežto ve Spojených státech k nim patří i přirozeně se vyskytující chemikálie, jako jsou feromony, rostlinné extrakty a látky vytvářené geneticky modifikovanými rostlinami. Celkové množství přípravků dostupných na trhu USA je tudíž i mnohem vyšší. Rozporuplné je zařazení přípravků s nematody. Ačkoliv je možno je z hlediska jejich aplikace rovněž považovat za biopesticidy, jsou vzhledem k mnohobuněčné struktuře použitých organismů britskými zákonodárci klasifikovány stejně jako produkty obsahujících hmyz. Jejich využití rovněž řídí zvláštní úřad, a sice Advisory Committee on Releases to the Environment (ACRE). Vzhledem k tomu, že v předpisech vydávaných ACRE se nehledí na bezpečnost spotřebitele nebo osoby, která s přípravky manipuluje, je na trhu k dostání více přípravků s nematody než s mikroorganismy. Tak například, co se týká biopesticidů obsahujících bakterie Bacillus thuringiensis (Bt produkty), je ve Velké Británii k
-8-
dispozici jen jeden produkt, a sice DiPel od společnosti Fargro, ačkoliv ve světě je dostupných více než 40 Bt produktů. Připomeňme zde, že Bt produkty byly vyvinuty již v 70tých letech pro likvidaci housenek, brouků a moskytů a jsou ve světě nejvíce prodávanými biopesticidy. Dva další biopesticidy schválené ve Velké Británii jsou Mycotal a Vertalec od společnosti Koppert. Oba obsahují houbu Verticillium lecanii, likvidující hmyz. Další přípravky, na nichž se ve světě pracuje, jsou vyvíjeny proti půdním, vzdušným a posklizňovým chorobám a také k likvidaci plevelů. Protože je schvalování biopesticidů velice těžkopádné, zaměřují se některé společnosti na vývoj některých neobvyklých typů produktů, jako jsou například stimulátory růstu nebo půdní kondicionéry, které mohou také působit jako pesticidy, ale protože jejich základní funkcí je něco jiného, nepodléhají stejnému schvalovacímu řízení. A touto slibnou cestou se ubírá i úřad Advisory Committee on Pesticides.
Současný stav v ČR Podle Pavely (2006) v České republice nejsou komerční přípravky na bázi rostlinných extraktů prozatím oficiálně povoleny. V současné době procházejí některé z nich registračním řízením a v blízké době by se měly objevit i na českém trhu (Neem Azal T/S). Podle vlastního drobného průzkumu mají běžní „zahrádkáři“ o tyto přípravky zájem. A dali by jim přednost před jedy i za předpokladu vyšší ceny. Díky podpoře MZe a MŠMT jsou účinky komerčně vyráběných botanických insekticidů v podmínkách ochrany rostlin proti vybraným škůdcům podrobně studovány od roku 2000 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Zároveň je zde prováděn rozsáhlý výzkum biologicky aktivních látek získaných z rostlin a jejich účinků na hmyz, jež je možné pěstovat v podmínkách střední Evropy. Nicméně dříve, nežli se objeví nové přípravky na našem trhu, je nutné, aby prošly registračním řízením. Pro registraci je zapotřebí provádět několikaleté maloparcelkové pokusy proti vybraným škůdcům vyskytujícím se přirozeně v našich podmínkách. A toto je velmi pracný a zdlouhavý proces. Prozatím nezbývá nic jiného než se pokusit sami vyrobit extrakty pro domácí použití.
-9-
2.2
Zásady a strategie ochrany rostlin v EZ
Praktické provozování ekologického zemědělství je podle Šarapatky (2006) obtížné, vyžaduje zkušenosti a dlouhodobou koncepci. Je obtížnější na orné půdě než na trvalých travních porostech. Největší starosti dělají ekozemědělcům plevele, choroby a škůdci. Choroby a škůdci způsobují největší poškození úrody, s dopady na prodejnost. Proto má ochrana rostlin, zaměřená zejména na prevenci v EZ, velký význam. Cílem ochrany rostlin v ekologickém zemědělství není vyhubení patogenů, ale jejich regulace. Ekologické i konvenční zemědělství má v podstatě shodný záměr: udržet pěstované rostliny ve zdravém zdravotním stavu. Konvenční zemědělství k tomu však potřebuje používat syntetické látky – pesticidy, které narušují rovnovážné stavy agroekosystémů a činí je na těchto látkách stále více závislými. Ekozemědělci se používání chemických syntetických pesticidů zřekli. Mají sice k dispozici omezený sortiment povolených přípravků k ochraně rostlin vyrobených na rostlinné či minerální bázi, jejich účinnost je však ve srovnání s moderními pesticidy malá. Biologická ochrana rostlin není v praxi ještě dostatečně rozšířená, je však velmi perspektivní. Cílem ochrany rostlin v ekologickém zemědělství je především odstraňit příčiny výskytu škodlivých organismů. Pro ekologické pěstování rostlin mají proto největší význam nepřímé metody ochrany rostlin a preventivní opatření. Teprve v případě, když se škodlivé organismy přemnoží nad únosnou míru, používáme přímé metody ochrany. V ekologickém zemědělství je třeba udržet vyvážený poměr škodlivých organismů a jejich antagonistů. Praktickou příručku Přípravky na ochranu rostlin, registrované v ČR, které je možno použít v EZ, sestavuje Bioinstitut Olomouc ve spolupráci se svazem PROBIO a kontrolními organizacemi.
- 10 -
2.3
Prostředky pro ekologickou ochranu rostlin
Skupiny prostředků povolených na ochranu rostlin a regulaci škodlivých činitelů v EZ stanovuje NR č. 2092/91 v příloze II., části B 1. Přípravky a ostatní prostředky ochrany rostlin. Nejsou zde však vyjmenovány konkrétní obchodní názvy povolených přípravků, jsou uvedeny pouze skupiny přípravků a jejich účinné látky následovně: I.
Látky rostlinného a živočišného původu
II .
Mikroorganismy používané k regulaci škůdců
III .
Přípravky pro použití v pastích nebo v zásobnících
III a. Přípravky k povrchové aplikaci mezi pěstované rostliny IV.
Další látky tradičně používané v EZ
V.
Další látky
Použití konkrétních přípravků na ochranu ponechává NR č. 2092/91 na právních předpisech v jednotlivých členských zemích. V ČR je nutný soulad se Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin( informuje o aktuálním stavu registrovaných přípravků, které lze uvádět do oběhu a používat v praxi), který vydává Státní rostlinolékařská správa (SRS). Stává se tak bohužel, že některé prakticky využitelné přípravky na ochranu rostlin, které se běžně v jiných zemích EU mohou používat jsou v ČR registrovány. (Šarapatka 2006). Ekologičtí zemědělci věří ve zjednodušení této právní úpravy v rámci EU, protože náš trh s alternativami ke klasickým pesticidům je poměrně malý a distribučním firmám se nevyplácí podrobovat tyto přípravky registraci. Zatím však platí to, že každá členská země si může jednotlivé přípravky na ochranu rostlin registrovat samostatně. Takže přípravek povolený v jedné členské zemi EU, nemusí být povolen v zemi další. Vysvětlení, proč se u nás nemohou používat přípravky, které jsou povoleny v jiných členských zemích. Dále je uveden seznam přípravků možných použít v EZ v jiných státech EU. Úřední věstník (1991). • Přípravky na základě pyrethrinů
- 11 -
extrahovaných
z Chrysanthemum
cinerariaefolium, popřípadě s obsahem synergicky působící látky • Přípravky z Derris eliptica • Přípravky z Quassia amara • Přípravky z Ryania speciosa • Bordóská směs (jícha) Bordeauxská či bordoléská jícha se připravuje ze skalice modré (zelené) a čerstvě páleného vápna (poměr 1:1), ale pozor na míchání – obě látky namíchat zvlášt a poté lijeme roztok skalice do vápna (ne obráceně!) – vzniká kyselá jícha – popálení listů. Jícha musí být zásaditá, dobře lpí na listech. Jícha se nesmí usazovati rychle ke dnu, musí být lepkavá, účinná a delší uchovatelná – přidáme hrstku cukru či mléka – udržení trvanlivost až na několik týdnů, beze změn. Jíchou, právě tak, jako jinými roztoky, postřikujeme kultury, je-li pošmourno, aneb zrána a navečer, nikdy ne, je-li slunečno – listy i plody mohou být popáleny. Nesmí se stříkat také za rosy, aby roztok nebyl zřeďován. List musí se stříkati hlavně zespodu, ale i svrchu a ne jak se obyčejně děje pouze svrchu, jelikož choroboplodné zárodky vnikají do rostlin obyčejně průduchy, které jsou hlavně na spodní straně listu. (Milotický hospodář 1935). • Burgundská směs Jícha burgundská jest směsí med´nato-sodnou, tedy místo vápna používá opět v poměru 1:1 (skalice modrá : krystalové sodě či 0,5 sody kalciové). Mednatých jích používáme proti choroboplodným zárodkům, např. na fusikladium, Clasterosporiu, puchrovitosti, hnědnutí listů třešňových, na révě vinné proti peronospoře právě tak, jako přípravků obsahujících síru budto práškovou neb jíchu sírovápennou či sírováno, kterého lze použít i proti roztočům, např. na révě vinné proti akarinose. (Milotický hospodář 1935). • Hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda) • Draselné mýdlo (mazlavé mýdlo) • Feromonové přípravky • Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis • Přípravky na bázi viru granulózy • Rostlinné a živočišné oleje
- 12 -
Jedná se o přípravky na ochranu rostlin na bázi mikroorganismů (bakterií, virů, hub a dalších organismů) používaných k regulaci škůdců. Mohou však být využívány pouze organismy, které nebyly geneticky modifikovány ve smyslu směrnice č. 90/220/EHS. Biologická ochrana se v poslední době velmi rychle vyvíjí. Nezastupitelnou úlohu má již zejména při ochraně ekologicky pěstovaných plodin v uzavřených prostorách (např. sklenících
fóliovnících či skladech). Naši odborníci patří
v tomto oboru k evropské špičce. (Šarapatka 2006).
2.3.1
Mechanické prostředky ochrany rostlin
Řadíme zde: a) Optické lapáky – žluté lepové desky proti mšicím a molicím ve sklenících, modré lepové desky proti třásněnkám, žluté sférické lapáky vrtule třešňové, bílé lepové desky proti pilatkám. Tyto lapáky mají jen omezenou účinnost a většinou se využívají spíše monitoringu náletu daných škůdců. b) Lepové pásy – proti pídalce podzimní na ovocných dřevinách. c) Sítě a plašiče – používají se např. v ovocnářství a vinohradnictví proti ptákům. d) Netkaná textilie (sítě) proti hmyzu, např. proti pochmurnatce mrkvové a dalším škůdcům zeleniny. Použití rovněž urychluje růst rostlin zvýšením teploty a vlhkosti. (Šarapatka 2006).
2.3.2
Feromonové lapáky
V současnosti existují feromonové lapáky pro stovky druhů hmyzích škůdců, především motýlů, brouků a dalších druhů hmyzu. Tyto lapáky jsou však až na výjimky určeny pouze k monitorování doby a množství výsky tu daného škůdce. Nejsou tedy prostředky přímé ochrany. V zahraničí jsou používány feromony i v přímé ochraně, a to tzv. metodou matení samců. Tato metoda se využívá proti obaleči jednopasému a mramorovému ve vinicích, obaleči jablečnému v jabloňových sadech a některým jiným škůdcům.
- 13 -
Ještě něž zasáhneme proti chorobě či škůdcům (postřikem či jinak): - analyzujeme, proč k silnému napadení došlo. Zvážíme důsledky napadení (poškození) rostlin (např. s ohledem na kvalitu a prodejnost bioproduktů), provedeme ekonomickou analýzu zásahu. Prověříme, zda by nebylo možné ještě provést nepřímá opatření. Zajistíme, aby nezbytné přímé opatření bylo cíleno na konkrétní chorobu či škůdce. Musíme vyhodnotit aktuální vývojový cyklus škodlivého organismu a znát možnosti přímých prostředků na ochranu rostlin, které jsou v EZ povoleny (některé prostředky působí např. pouze na určitá vývojová stádia škůdců). Nezapomene předvídat přirozený ústup choroby a škůdce. (Šarapatka 2006).
2.3.3
Chemické, minerální, organické přípravky
Se dělí na: a) Mědnaté přípravky - přípravky na bázi oxychloridu či hydroxidu mědi. Použití: postřikem proti houbovým chorobám, především proti oomycetám (pravým plísním). b) Parafinový olej - účinkuje fyzikálně (udušení) na drobné škůdce – puklice, štítenky, červci, některé skupiny roztočů, třásněnek,…Na bázi parafínového oleje je registrován a vhodný pro EZ v ČR pouze přípravek Frutapon 7E. c) Horninové moučky - např. mletý vápenec alkalizuje povrch rostlin a posiluje jejich odolnost. d) Draselné soli mastných kyselin - (např. Neudosan) mají insekticidní účinek na molice, mšice, larvy ploštic, křísů a další organismy. e) Koloidní síra - (přípravek Kumulus WG, Sulikol) je účinná proti houbám ze skupiny padlí a proti některým původcům skvrnitostí. f) Oxid siřičitý - (přípravek Solfobenton) bentonit poutající síru, kterou za vlhka postupně uvolňuje (sublimací). Použití: proti plísni šedé na révě vinné. Aplikace jako prášek nebo postřik. g) Hydrogenuhličitan sodný - („prášek do pečiva“), Použití: jako předcházející. h) Hydrogenuhličitan sodný - (přípravek Bioformatox) je registrován proti
- 14 -
mravencům a používá se např. ve sklenících i pařeništích. i) Albumin, mléčný kasein, lecitin - (přípravky: Bijan, Bioblatt Mehltaumittel, Bioblatt, Mehltau Spray) fungicidní efekt daný změnou reakce povrchu rostlin. Použití : proti padlí. (Šarapatka 2006).
2.3.4
Mikrobiální preparáty
Náleží zde: a) Bacillus subtilis (přípravek Ibefungin): bakterie produkující enzymy, které mají baktericidní a fungicidní účinky. Použití: vinice – plíseň šedá, máčení a postřik sazenic okrasných dřevin b) Bacillus thurigiensis ssp. kurstaki (Biobit XL, Biobit WP, Foray
48
B):
bakterie napadající housenky motýlů. Aplikuje se postřikem v době líhnutí housenek z vajíček. Použití: košťáloviny – bělásci, předivka polní. Fenykl, kmín, kopr, mrkev, pastinák a petržel – makadlovka kmínová, obaleč polní. V zahraničí je povolen i k ochraně kukuřice před záviječem kukuřičným a černopáskou bavlníkovou. Skleníky - černopáska bavlníková a jiné druhy motýlů. Ovocné sady – jabloň – obaleč jablečný. Všechny druhy ovocných dřevin – přástevníček americký, bekyně zlatořítná, píďalka podzimní, bourovec prsténčitý a druhy škodlivých motýlů. Vinice – obaleč jednopasý a obaleč mramorovaný. Lesní porosty – bekyně mniška, bekyně velkohlavá, obaleči. c) Bacillus thurigiensis ssp. tenebrionis (přípravek Novodur): bakterie napadající larvy brouků, např. mandelinky bramborové, květopase jabloňového a dalších brouků. V současnosti již v ČR vypršela platnost registrace, je možné ji obnovit. V EU hojně využíván proti mandelince bramborové a květopasu jabloňovému. d) Pythium oligandrum (přípravek Polyversum): oospory hyperparazitické houby parazitující na fytopatogenních houbách. Použití: moření osiva okurek, zálivka okurek, moření osiva pšenice proti černání pat stébel. V současnosti přípravek v ČR registrován pouze pro řepku: fomová hniloba, sklerociová hniloba. e) Trichoderma harzianum (přípravek Supresivit): spóry hyperparazitické houby parazitující na myceliu patogenních hub. Použití: inkrustace či moření osiva zeleniny a okrasných rostlin, zapracování do substrátu. (Šarapatka 2006).
- 15 -
2.3.5
Pomocné prostředky na ochranu rostlin
„Pomocným prostředkem“ se rozumí výrobek povahy chemické nebo na bázi mikroorganismů, který nevykazuje definiční znaky přípravku na ochranu rostlin (účinky na škodlivé organismy nebo na rostliny), neobsahuje složku odpovídající pojmu účinná látka. (www.1)
Přípravky z rostlin i pro zelináře (Pokluda 2008) uvádí kromě tradičně používaných hnojiv a prostředků na ochranu rostlin nacházejí ve velkovýrobě uplatnění i přípravky rostlinného původu. Jejich společným jmenovatelem je pozitivní vliv na zlepšení příjmu živin kořeny, podporu fyziologických procesů v rostlině a zvýšení výnosu či zlepšení odolnosti proti stresovým faktorům. Konkrétně pro komerční produkci zeleniny je na trhu k dispozici řada těchto přípravků, které jsou v české registru hnojiv uvedeny jako pomocné.
Tyto pomocné prostředky se dělí na: Přípravky s příznivým účinkem huminových látek (podporují růst kořenového systému a tím také příjem živin – lepší růst rostlin). Napomáhají také při ochranných reakcích rostliny proti nepříznivým vlivům prostředí – nedostatek vody, nevyvážená výživa rostlin. Látky s pozitivním efektem na posílení imunity systému rostlin. Mezi ně řadíme B.A. kořenový koncentrát, Terra-Sorb folia nebo Uničím. Pozitivně působí při stresových podmínkách. Použití hlavně u plodové zeleniny k překlenutí období mezi přechodem vegetativní fáze růstu do vytvoření květů a následných plodů. Většina
pomocných
látek
obsahuje
rostlinné
regulátory
(fytohormony)
s podpurných efektem na tvorbu kořenů, klíčení, ale i vývojové fáze především u mladých rostlin. Přípravky s obchodními názvy Almiron, Atonik, Hakofyt extra. Základem pro použití těchto látek je ošetření osiva při výsevu nebo sadby zeleniny. Lze takto zmenšit šok z přesazování rostlin.
- 16 -
2.3.6
Členovci, hlístice
Kmen: Členovci (Artropoda) Členovci jsou nejpočetnější skupinou živočichů. Mají článkované tělo a vnějš chitinovou kostru. Do tohoto kmene náleží třídy pavoukovi, mnohonožky, chvostoskoci a hmyz, jejichž zástupci jsou významnými škůdci rostlin. (Hrudová 2006).
Nejpoužívanější přípravek i v polním hospodářství Trichograma (Trichoplus – Trichogramma pintoi, T. evanescens, Tricho strip, T. brassicae) Přípravek byl v roce 2006 v ČR registrován. Přípravek je nejvíce používaný : a) orná půda – kukuřice (osivo, zrno, siláž, cukrová kukuřice) – zavíječ kukuřičný, černopáska hlávková, b) zelí, květák a ostatní brukvovité - můra zelná ( v ČR ověřování), c) paprika – zavíječ kukuřičný, černopáska bavlníková ( v ČR ověřování), d) rajčata – černopáska bavlníková ( v ČR ověřování), e) skleníky – motýli (můra zelná a další druhy rodů Mamestra a Lacanobia), černopáska bavlníková, případně další druhy můr ( v ČR ověřování), f) sklady – zavíječi, příp. další skupiny škodlivých motýlů ( v ČR ověřování).
Následující bioagens se používají především u zeleniny a květin, ve sklenících a v interiérech: a) Amblyseius degenerans (přípravek Thripans) – predátor třásněnek, b) Amblyseius californicus – predátor svilušek, c) Amblyseius cucumeris (přípravek Biolaagens ACu a Thripex) – predátor třásněnek, d) Aphidis colemani (přípravek Aphidius colemani a Biolaagens ACo) – parazitoid mšic ( kromě Kyjanek), e) Aphidius ervi (přípravek Aphidius ervi a Ervipar) – parazitoid kyjanek (mšice),
- 17 -
f) Aphidoletes aphidimyza (přípravek Biolaagens AA) – predátor mšic preferující mšice v koloniích, g) Cryptolaemus montrouzieri (přípravek Biolaagens CrM) – predátor červců, h) Dacnusa sibirica (přípravek Minusa: D. sibirica, D. isaea) parazitoid larev vrtalek, i) Diglyphus isaea (přípravek Minusa: D. sibirica, D. isaea) parazitoid larev vrtalek) j) Encarsia formosa (přípravek Encarsia formosa) – parazitoid mšic, k) Eretmocerus eremicus (přípravek Ercal) – používá se především proti molici bavlníkové, l) Heterorhabditis megidis (přípravek Larvanem): hlístice parazitující v larvách lalokonosců r. Othiorhynchus. Použití: okrasné školky, okrasné zahrady (především rododendrony), skleníkové kultury, pěstitelské substráty. m) Hippodamia convergens (přípravek Aphidamia) – predátor, n) Hypoastis aculeifer (přípravek Entomite) – predátor larev dvoukřídlých a třásněnek, o) Leptomastix dactylopii (přípravek Lepropar) – parazitoid puklic, p) Macrolophus caliginosus (přípravek Macrolophus caliginosus) – predátor molic, q) Orius laevigatus (přípravek Orius laevigatus a Thropor – laevigatus) – predátor širšího spektra hmyzu a roztočů, r) Phasmarhabditis hermaphrodita (přípravek Nemaslug): hlístice parazitující ve slimácích. Aplikují se zálivkou na vlhký povrch půdy. Parazitují v mnoha druzích slimáků. Použití: zelenina na orné půdě, zahrady, skleníky a okrasné školky. s) Phytoseiulus persimilis (přípravek Biolaagens PP) – predátor svilušky chmelové, t) Steinernema feltiae (přípravek Entonem): hlístice parazitující v larvách dvoukřídlého hmyzu. Aplikace zálivkou na vlhký povrch půdy. Použití: žampiony, množárny květin, byty a interiéry, produkce zahradnických substrátů. u) Typhodromus pyri (přípravek Biolaagens TP a Typhlodromus pyri) – predátor roztočů, především svilušek a hálčivců. Použití: ovocné sady a vinice. Druh
- 18 -
dlouhodobě přežívá v ošetřených kulturách, takže obvykle stačí jen jediná aplikace. (Šarapatka 2006).
2.3.7
Rostlinné výtažky a oleje
a) Přírodní pyrethrum extrakt z rostliny Chrysanthemum cinerariaefolium – insekticid, neselektivní – ničí i populace užitečných organismů. V ČR není registrován. b) Azadirachtin - výtažek ze semen tropické dřeviny Azadirachta indica vysoká insekticidní účinnost na hmyz i roztoče, konkrétně hmyz savý (mšice, třásněnky). V ČR není dosud registrován. V zahraničí běžně, obchodní název NeemAzal. c) Rotenon Výtažek z Derris spp., Lonchocarpus spp. a Terphrosia spp. – insekticid. V ČR není registrován. d) Quassia - výtažek z Quassia amara – insekticid, repetent. V ČR není registrován. e) Rostlinné oleje f) Řepkový olej (např. Biool, Folio) – účinný proti sviluškám, larvám molic, puklicím a některým dalším, především savým škůdcům. g) Řepkový olej + lecitin (registrovaný přípravek Bioton), působí proti padlí.
Rostlinné výtažky a výluhy V EZ je možností využívat i jiné přípravky na ochranu rostlin, jsou všeobecně doporučovány a používány, ale dosud nebyly zapsán do úředního registru „Seznamu přípravků na ochranu rostlin používaných v EZ“. (Šarapatka 2006). Řadíme sem podle Pavely (2006) používání přirozených biologicky aktivních látek, získávaných z rostlin pomocí extrakcí – tzv. botanické insekticidy = rostlinné insekticidy. Jedná se o výluhy z planě rostoucích i kulturních rostlin, obsahujících biologicky účinné látky s insekticidními účinky, jako např. Acorus calamus – puškvorec, Ajuga ssp. – zběhovec, Allium ssp. – česnek, cibule, Coriandrum sativum – koriandr setý, Leuza carthamoides – parcha safrová,
- 19 -
Nepeta spp. – šanta, Rozmarinus officinalis – rozmarýna lékařská, Urtica dioica – kopřiva dvoudomá a také Reynoutria ssp.(přípravek Milsana). Přípravky nejsou registrovány, jen domácí využití a nutnost dodržet některé zásady při použití těchto přípravků.
2.4
Přípravky první generace rostlinných insekticidů
Jedná se o podle Pavely (2006) jednoduché extrakty z rostlin, byly to předchůdci první generace syntetických insekticidů. Započaly se využívat od konce 16. století až do počátku 19. stol. kdy byly na vrcholu. Započala však doba chemizace, která je vytlačila na okraj. Renesance těchto přípravků se uskutečnila koncem 20. století a postupně opět narůstá. Rostliny jsou používány hlavně v Americe a Asii původními obyvateli k ochraně úrody proti škůdcům. V Evropě byly tyto jednoduché látky zdokonaleny. Mezi první botanické insekticidy patří extrakty z rostlin tabáku, ryanie, chryzantém a rostlinné oleje.
2.4.1
Tabák
Pro extrakce se používají listy druhu Nicotina tabacum, N. rustica, N. sylvestris (č: Solanaceae). Alkaloid Nikotin – toxický pro hmyz, působí jako srdeční (nervový) jed. Použití je všestranné – proti mšicích, molicím, sviluškám, třásněnkách, proti ranným stádium housenek, proti larvám mandelinky bramborové.
2.4.2
Rotenon - Derris eliptica – kožnatec vejčitý (č: Fabaceae)
Pochází z oblasti východní Asie, Indie a Malajsie, také z Afriky. Jsou to rúzně vysoké keře nebo stromy. Obsahové látky : flavonoidy, tyto látky zabraňují dýchání hmyzu, působí tak jeho celkovou paralýzu. Jsou to tedy tzv. nerové jedy. Neškodný pro teplokrevné živočichy, ale totéž nepatí pro studenokrevné – pozor u vodních toků!
- 20 -
Používá se v Americe, Francii a Španělsku, ale dostupnost rostlinného materiálu je velmi problematická.
2.4.3
Pyrethrum – chryzantémy, řimbaby
Chrysanthemum
(Tanacetum,
Pyrethrum)
cinerariifolium
–
řimbaba
stračkolistá, Chrysanthemum coccineum – řimbaba šarlatová Extrakty obsahují řadu účinných látek Pyrethrin, Cinerin a Jasmolin. Na hmyz působí okamžitě jako kontaktní a požerový jed. Působí podobně jako nikotin na nervovou soustavu, kdy přeruší její funkci, a hmyz tak okamžitě paralyzují. Jejich velkou nevýhodou je rychlý rozklad na neškodné látky působením UV záření. Použití v boji proti všem běžným škůdcům, jako jsou svilušky, třásněnky,molice, housenky motýlů.
2.4.4
Insekticidní mýdla – soli mýdel působí na respirační systém hmyzu. Insekticidní mýdla do řady botanických insekticidů sice přímo nepatří, ale
jelikož jsou to přípravky pro člověka i jiné živočichy neškodné, můžeme je do rodiny ekologicky nezávadných přípravků na ochranu rostlin právem zařadit.
2.4.5
Rostlinné (minerální) oleje – na hmyzím těle vytvoří tenký film, který
zabrání výměně plynů, a hmyz se tak udusí. Rostlinné a postupně i minerální oleje byly používány již velmi brzy. První komerční rostlinné oleje se objevily v USA (arašídový) a ve Francii (olivový) přibližně kolem roku 1920. Později různé nestálé suspenze z minerálních olejů (kerosen, tzv. bílé oleje), rostlinných olejů (slunečnicový a řepkový), dále jsou významné také živočišné tuky (velrybí a delfíní). Známou vlastností olejů je jejich nerozpustnost ve vodě – z toho vyplýval i vznik emulgačních činidel. Rostlinné oleje jsou složeny především z různě nasycených mastných kyselin. Obsahují další biologicky aktivní látky, které mohou zvyšovat účinnost olejů nebo jejich účinnost předčí (např. olej ze semen stromu Azadirachta indica). Nyní se vyrábí několik desítek přípravků, u kterých se využívá vlastností mastných kyselin. Hlavní vlastností mastných kyselin ovlivňující mortalitu hmyzu je
- 21 -
především schopnost rovnoměrně vytvořit na hmyzím těle tenký film, který zabrání výměně plynů, a hmyz se tak udusí. Tuto vlastnost lze velmi dobře využít v předjaří – na škůdce přezimující v pupenech. Zahrnujeme sem různé lesky na listy (např. proto puklicím). Používají se i směsi olejů s různými rostlinnými extrakty – zvyšuje se tam účinnost. Skloubí se tak spektrum účinků insekticidních, fungicidních a baktericidních. Jeden přípravek může mít celkovou pesticidní účinnost.
2.5
Rostlinné insekticidy druhé generace
Hledá se nová alternativa oproti synteticky vyráběným pesticidům. Přípravky musí být šetrné k životnímu prostředí, člověku, jejich účinnost musí být srovnatelná s klasickými přípravky a jejich výroba musí být ekonomicky únosná. Vývoj trval dlouho, podílelo se na něm především USA a první přípravky byly poslány do Indie – vhodná oblast pro výzkum. Používání rostlinných pesticidů zde má hluboké historické základy. Je zde levná pracivní síla – dnešní vývoz přípravků pochází z Indie. Výroba se postupně přesouvá i do Evropy – aromatické druhy rostlin. Hledání vhodné alternativy k synteticky vyráběným pesticidům. Do rozvojových zemí – Indie. (Pavela 2006).
2.5.1
Azadirachtin extrakt z rostliny (Azadirachta indica)
Tzv. Neem oleje. Jedná se o až 30 m strom pocházející z oblastí jihovýchodní Asie, Pakistánu, Srí Lanky, Thajska, Malajsie a Indonésie. Plodí desátý rok po výsadbě. Začíná se objevovat olej ze semen na českém trhu. Účinná látka neem azal vniká do listů a proudí cévními svazky – hmyz ji pozře při saní umírá. Účinný hlavně na mšice, třásněnky, mandelince bramborové a také proti svilušce chmelové. Nálety těchto škůdců jsou nárazové, důležitou roli zde hraje signalizace.
2.5.2
Milsana
Jak uvádí Prachařová (2008) jsou to rostliny původem z Japonska. U nás je
- 22 -
zastoupena dvěma druhy R. sachalinensis, R. japonica a u nás vzniklým křížencem Reynoutria x bohemica. Jde o velmi invazní rostliny, které byly v 19. století pěstované jako okrasné rostliny. V dnešní době se jejich pěstování úřady snaží zakázat a stávající porosty za velké finanční prostředky likvidovat. Na druhé straně jsou to ale rostliny s vysokým výnosem sušiny a s významnou využitelností všech částí. Křídlatky lze v současnosti bezproblémově pěstovat jen na základě zvláštního povolení příslušných orgánů. Lze je velmi dobře použít jako energetické plodiny (palivo) nebo ve vazačství. Další možnost použití je v zahradách, konkrétně extrakt z rostliny - v Německu se prodává
pod
obchodním
názvem
Milsana,
proti
plísni
okurkové
(Pseudoperonospora cubensis), která je stále velkým problém při pěstování tykvovité zeleniny. Zkracuje dobu pěstování kultury a tím snižuje
i výnos.
Výrobek Milsana má preventivní použití, jeho účinnost je nad 55%. Bohužel u nás není zatím povolen ani volně prodejný. Přípravek Milsana je rostlinný výtažek předcházející padlí na zelenině. Milsana obsahuje výtažek ze rdesna sachalinského, Fallopia sachalinensis (dříve Reynoutria sachalinensis). Milsana neublíží užitečnému hmyzu. Mechanismus působení: Milsana pozitivně ovlivňuje zdraví rostlin. Působí hlavně proti padlí v rajčatech aplikovaný společně s rostlinným olejem (Trifolio S forte 0,25%). Milsana prodlužuje věk rostlin a zvětšuje výnos až o pro 23% (uváděno u okurek). Aplikace na rajčatech, saláty a byliny také ukázaly dobré výsledky.
- 23 -
Obr. 1 – Fallopia sachalinensis (Křídlatka sachalinská)
2.5.3
Pongamie, karanjin - Pongamia glabra ( syn. Derris indica )
(č: Legumaniceae)
Obr. 2 - Pongamia glabra (syn. P. pinnata) Má insekticidní, antifidativní (protipožerové) a repelentní účinky. Olej ze semen. Míchá se s olejem Azadirachtin, zvýšení účinnosti. Mšice, molice, svilušky. Jedná se o stromy Pongamia glabra. Původem pochází z indického subkontinentu. V Indii se květy, listy i plody používají v lidovém léčitelství. V ochraně rostlin se používají alkoholové extrakty (z listů a plodů), mají insekticidní, antifidantní, repelentní a také fungicidní účinky. Největší uplatnění však má olej ze semen. Účinnou látkou je zde karanjin, izolována byla v roce 1976. Krajin se řadí do skupiny flavonoidů (konkrétně furanoflavonoidy) podstata insekticidního i fungicidního účinku. Bohužel přípravky pro volný trh nejsou prozatím registrované v Evropské unii. (Velmi dobrou kombinací je směs pongamového a azadirachtinového oleje – obsažené látky se vhodně doplňují). Koncentrace postřiku je v rozmezí 1,5 - 4 %. - 24 -
Možnosti použití: proti molicím, mšicím a sviluškám.
2.5.4
Esenciální oleje
Použití proti skladištním škůdcům, v uzavřených prostorách. Např. olej z tymiánu (Thymus), majoránky (Origanum) a další. Účinkují kontaktně a fumigačně, velmi dobře, i když je třeba podotknout, že výzkumy jsou teprve na začátku. Použití hlavně insekticidní – proti skladištním škůdcům. Jde o látky těkavé. Olej z tymiánu (Thymus serpyllum), obsahující thymol, z majoránky (Origanum majorana) – terpin-4-ol působí proti nosatci. Badyán (Illicium verum), hřebíčku (Syzygium aromaticum) proti potemníkům a nosatcům. Účinnými obsahovými látkami jsou monoterpeny – vliv na nervový systém hmyzu. Nepůsobí na teplokrevné i studenokrevné (ryby) živočichy (příliš nízká koncentrace látky). Problémy, které prozatím brání výrobě je : nedostatek přírodních zdrojů a také problémy při registraci esencí. Tyto látky nejsou žádnou horkou novinkou, jejich používání má již dlouhou historii.
2.6
Extrakty pro domácí použití :
Ajuga sp. – zběhovec, Allium sativum – česnek kuchyňský, Artemisia sp. – pelyněk, Lavandula officinalis – levandule lékařská, Organum sp. a Thymus sp. – dobromysl, majoránka, Salvia sp. – šalvěj, Tagetes sp. – aksamitník, Tanacetum – vratič, Urtica dioica – kopřiva dvoudomá
2.6.1
Výhody a nevýhody rostlinných extraktů (Pavela 2006)
Podobně jako jiné pesticidy i rostlinné extrakty mají své výhody a také nevýhody. Pokud bychom měli tyto plusy a minusy uvést v několika bodech, byly by to asi následující. O výhodách a nevýhodách rostlinných insekticidů. Podobně jako jiné pesticidy i rostlinné extrakty mají své výhody a také nevýhody. Pokud bychom měli tyto plusy a minusy uvést v několika bodech, byly by to asi následující.
- 25 -
VÝHODY Metodičnost, rychlá degradace v prostředí, dostupnost materiálu pro přípravu extraktů, zabránění rezistentních populací škůdců, spektrum účinnosti, jednoduché zacházení a skladování. NEVÝHODY Pracnost, omezená výroba, znalosti. 2.6.2
Ajuga sp. - zběhovec (Lamiaceae)
Asi na 50 druhů v mírném pásmu.V přírodě 3 druhy: Ajuga genevensis, A. pyramidalis, A. reptans. Letničky i trvalky s plazivými výběžky, lodyhy vystoupavé,
listy
obvejčité,
křižmostojné,
vroubkované.
Květy
jsou
v lichospeřenech, modré, růžové, bílé. Sběr a extrakce: sbíráme nadzemní kvetoucí část. Rostliny sušíme na tmavém vzdušném místě. Rostliny obsahují řadu látek : terpeny, fytoekdysteriody (Ajugarin). Tyto látky obsahují silné antifidantní a repelentní účinky. Proti housenkách bělásků, mšicím, mandelince bramborové.
2.6.3
Allium sativum L. – česnek kuchyňský (Amaryllidaceae)
Jedná se o rostlinu vytrvalou, jeho cibule složeny z 5 – 15 dužnatých šupin – stroužků. Ze středu cibule vyrůstá 25 – 100 cm vysoká, zakončena lichookolíkem. Barva zelenobílá až růžová. Listy ploché a na bázi kýlnaté. Sběr a extrakce: česnek se sklízí v červenci až srpnu, když listy začínají žloutnout. Insekticidní účinky jsou známy již od středověku, kdy se používal k ochraně zásob proti škůdcům. Účinné látky : 1-3 diphenyl thiourea a směs látek pod označením allitin. Látky po požití hmyzem způsobují nevratnou poruchu metabolismu a následně smrt. Možné použití proti třásněnkám, sviluškám, mšicím a molicím. Proti housenkám v nižším vývojovém stupni a larvám mandelinky (antifidantně). Působí také antibakteriálně a fungicidně (proti listovým skvrnitostem a plísním – plíseň okurková, rajčatová a padlí).
2.6.4
Artemisia sp. – pelyněk (Asteraceae)
V našich podmínkách se nachází asi 16 druhů pelyňků. Jsou to vytrvalé, i jedno
- 26 -
až dvouleté byliny, vyskytují se málo udržovaných místech, příkopech i polích. Listy mají střídavé nedělené nebo peřenodílné. Květy malé, nenápadné v hroznovitých latách. A. vulgarit, A. abrotanum, A. annua. Sběr a extrakce: sbírají se v době květu. V této době mají pravděpodobně nejvíce aromatických látek – aromatické terpeny, fytosteroly a fenoly (cineol, tauremisin,…). Tyto látky u hmyzu obecně blokují nebo naopak zrychlují dýchání, což způsobuje metabolické změny a smrt. Látky působí také antifidantně a repelentně. Proti mšicím, sviluškám a molicím i housenkám běláska.
2.6.5
Lavandula officinalis – levandule lékařská (Lamiaceae)
Jedná se o neopadavý polokeř se stonkem přímým nebo vystoupavým a dřevnatým. Listy jsou celokrajné a přisedlé, čárkovitě kopinaté. Květy jsou uspořádány v lichopřeslenech na 10 cm dlouhých stopkách, bílé a modré. Esenciální oleje získané pomocí parní destilace jsou mnohem účinnější než extrakty z rostlin. Obsahují mono-, diterpenym fenoly a nepochybně také flavonoidy. Jsou účinné, ale spíše preventivně. Sbírají se a používají hlavně květy. Extrakty působí proti molicím a mšicím.
2.6.6
Origanum sp. a Thymus sp. – dobromysl, majoránka (Lamiaceae)
Origanum vulgare, O. majorana, Thymus vulgaris. Jedná se o vytrvalé rostliny s drobnými plazivými až vystoupavými lodyhami, na bázi často dřevnatými. Listy jsou úzké, celokrajné. Květy mají hluchavkovitý tvar, jsou v lichopřeslenech, bílé a karmínově červené. Sběr a extrakce : sběr 2-3 x do roka, v době květu. Obsahují terpenické látky, které mají repelentní, antifidantní, antiovipoziční a insekticidní účinky. Použití preventivní – proti housenky motýlů, larvy mandelinky, mšice i molice.
2.6.7
Salvia sp. (Lamiaceae)
U nás se vyskytuje asi 12 druhů. Většinou se jedná o trvalky. Jsou to byliny i polokeře, listy chlupaté a vlnaté. Aromatické, květy ve vrcholkových lichoklasech nebo lichopřeslenech.
S. viridis, S. splendens. Sběr a extrakce: sbíráme po celé
- 27 -
léto kvetoucí části rostlin. Obsahují hodně aromatických látek – mono-, diterpeny, fenoly (limenen, rutin, vanilin). Extrakt se používá hlavně k prevenci – má repelentní a antifidantní účinky na housenky motýlů, nebo larvy ale i dospělce mandelinky bramborové.
2.6.8
Tagetes sp. (Asteraceae) – aksamitník
Rostliny nepříjemně vonící, s listy peřenosečnými, žláznatě tečkovanými. Květ žluté až oranžové. T. patula, T. erecta, T. tenuifolia. Sbíráme celé rostliny i s kořeny, obsahují flavonoidy, glukosinuláty, lignáty a celou řadu terpenů. Mají insekticidní, repelentní a antifidantní účinky. Preventivní postřiky proti škůdcům – housenky motýlů, larvy i dospělci mandelinek a také mouchy domácí. Přímé insekticidní účinky proti mšicím, sviluškám, molicím, mladé housenky motýlů.
2.6.9
Tanacetum vulgare - vratič obecný (Asteraceae)
Vytrvalá aromatická rostlina s větvením, dřevnatějícím oddenkem a přímou, hranatou lodyhou. Listy střídavé, vejčité, 1-2 x peřenolaločné nebo peřenosečné, květenství v VII.- IX. Květy v koncových chocholičnatých latách, kvete žlutě. Sběr v období maximálního květu rostlin (VIII.- IX.) celá květenství. Má insekticidní účinky – esenciální terpeny a fenoly (Borneo, thymol, pinen), triterpeny a hořčiny. Pozor! Jelikož se v tomto případě jedná o extrakt, při jehož požití může dojít i k otravě, dbejte při práci s ním zvýšené opatrnosti a dodržuje základní hygienická pravidla.
2.6.10
Urtica dioica – kopřiva dvoudomá (Urticaceae)
Řadí se mezi trvalky, až 200 cm vysoké s dutým žlutým oddenkem. Listy dlouze řapíkaté vejčitě kopinaté mají na bázi palisty. Rostliny jsou dvoudomé, květenství je jednopohlavné. Sběr a extrakce : po celý rok sbíráme nadzemní část. Mají insekticidní, repelentní a antifidantní účinky – proti mšicím a sviluškám. Omezují vliv některých půdních patogenů – zálivka k rostlinám.
- 28 -
2.7
Sortiment vyráběných extraktů
V posledních několika desetiletích dle Pavely (2006) vzniklo ve světě několik desítek firem, které se zabývají výrobou různých pesticidů a pomocných látek pro použití v zemědělství, jež jsou na bázi rostlinných extraktů. Mnohé z těchto výrobků jsou již běžně v obchodech především v zemích jižní Asie a Afriky, v Austrálii a zemích Severní Ameriky, kde neplatí tak přísné normy při registračním řízení. Nejproduktivnější ve výrobě rostlinných extraktů je Indie. V tomto státě existuje asi 100 menších a několik větších manufaktur, zabývajících se výrobou různých výtažků z rostlin, oleje nebo také hotové rostlinné insekticidy, produkty putují z velké části do USA. Velká poptávka je po olejích ze semen Azadirachta indica a Pongamia glabra (pod názvy neem a karanj oleje. Rozvíjí se i trh s výtažky z aromatických rostlin (u nás vedené podnázvem LAKR). V afrických státech (Keňa) vyrábí nad 80 % světové produkce extraktů z řimbab (Pyretroidy). Vývoz do USA, Kanady i do zemí Evropské unie, kde jsou povoleny v systému Ekologického zemědělství. V jižní Americe se získávají extrakty na bázi rotenonu a tabáku (přírodní nikotinoidy). Tyto extrakty se staly velmi oblíbené v USA a v některých zemích EU (Španělsko). Situace v Evropě je méně příznivá, výběr těchto přípravků je dosti omezen. Důvodem jsou velmi přísná pravidla pro zavádění přípravků na evropský trh. Přípravky prochází velmi důkladnou, dlouhodobou a velmi nákladnou cestou schvalování „registrace přípravků na ochranu rostlin“. Jde o maximální ochranu spotřebitele samotného i životního prostředí. Ale tyto přísné předpisy jsou původně vytvořeny na „rostlinné jedy“, které je nutno tímto způsobem velmi důsledně hlídat (příklad za všechny DDT). A tyto vysoké finance nutné pro testování a následnou možnou registrací jsou finanční sumou odrazují výrobce biopesticidů. A také jisté problémy při výrobě, zkušenosti. Problém se stálou kvalitou. I přes některé problémy v Evropě několik „odvážných“ firem existuje. Jedná se o malé firmy.
- 29 -
2.7.1
Neem přípravky
Ve výrobě přípravků na bázi azadirachtinu je v EU bezesporu největším producentem německá firma Trifolio-M GmbH. Její produkty jsou známé po celém světě. Nejběžnějším přípravkem je NeemAzal T/S s 1% obsahu azadirachtinu. Jde o výrobek oficiálně povolen v EU do systému biologického zemědělství. Použití proti housenkách listožravých motýlů ( bělásek zelný a řepný, můra zelná, zápředníček plní, bekyně,..), dále proti svilušce chmelové, molici skleníkové, třásněnkám, mšicím a mandelince bramborové. Účinkují spolehlivě na raná vývojová stádia škůdců. Aplikace brzo ráno či navečer – škůdce musí pozřít část potravy s přípravkem! Používáme smáčedla, aby roztok na rostlině byl déle. Dochází k nezvratným změnám v jejich organismu, které končí v období svlékání (mezi jednotlivými vývojovými stupni) smrtí. Ale zde je kladen velký důraz na důkladnou aplikaci vhodným aplikačním zařízením – nedostatečná aplikace – velmi nízká účinnost. A také a stáří vývoje škodlivého organismu – účinkuje na raná stádia hmyzu (larvy, nymfy). Na dospělce fungují repelentně, mohou snižovat plodnost a významně snižují poškození žírem (antifidantní efekt). Například kolonie mšic se tedy bude zmenšovat pozvolna (během několika dní). Další možností aplikace je zálivkou přes kořenový systém rostlin – pravidelné intervaly dobře ochrání rostliny. (Pavela 2006).
2.7.2
Pyretrinové přípravky
Výtažky z rostlin Chrysanthemum cinerariifolium a Chr. coccineum znovu nacházejí své místo na evropském trhu. Prodávány jsou extrakty samotné, nebo ve směsi s dalšími účinnými látkami. Do zemí EU se dovážejí polotovary (surové extrakty z Keni). Zde se upravují do prodejní podoby. Na hmyz působí okamžitě jako kontaktní a požerový jed.
2.7.3
Tuzemský trh přípravků
V České republice nejsou komerční přípravky na bázi rostlinných extraktů prozatím oficiálně povoleny. V současné době procházejí některé z nich registračním řízením a posléze by měly přijít na český trh.
- 30 -
AgroBio Opava založena v roce 1991 se zaměřením na výrobu a distribuci malospotřebitelského balení přípravků na ochranu a výživu rostlin, určeného pro širokou skupinu zahrádkářů a drobných zemědělců. Skupina pomocné látky jmenovitě: ATONIK, EKOL, RACINE, SILWET L-77. (www.7) AgroBio Rokycany Společnost zabývající se ekologickýmich prostředků na ochranu rostlin a snížuje tak používání chemických postřiků. Naše firma AGRO*BIO provádí výzkum, vývoj, výrobu i prodej. Výrobky vyrobeny výhradně z přírodních potravinářských surovin. Nabízí přípravek Biool, Bioton a mnohé další. (www.6). BAKTERIÁLNÍ PŘÍPRAVKY - NOVODOR A BIOBIT proti mandelince bramborové, housenkám, červivosti jablek aj. (www.8).
Obr.3 Nabídka biologických přípravků
Firma AGRO CS a.s. se sídlem v České Skalici je partnerem a výhradním distributorem společnosti W. Neudorff GmbH KG pro Českou republiku. (www.9).
Hezký (2008) představuje společnost Agroprotec s.r.o. zabývající se vývojem poradenstvím a prodejem přípravků na ochranu rostlin. Společnost vznikla na konci srpna loňského roku. Společnost standardně registruje v podmínkách ČR nové přípravky. V rámci registrace se ověřuje účinnost přípravku, jeho vliv na pěstovanou plodinu a případný negativní vliv na životní prostředí. Dosažené výsledky nám pomohou podávat v souvislosti s prodejem také objektivní informace. Nabízí přípravek Flowbrix - fungicidní přípravek ve formě suspenzního
- 31 -
koncentrátu k ochraně révy vinné a dalších plodin proti houbovým chorobám. (www.5).
Biocont Laboratory Brno je nyní nejsilnější a nejznámější firmou propagující použití mikro-, makroorganismů, lepových desek, feromonových lapáků a dalších výrobků na našem trhu. (www.3).
Firma Biola Chelčice Firma BIOLA je výrobce, registrant a distributor biologických prostředků k ochraně rostlin proti živočišným škůdcům. Vyrábíme a distribuujeme produkty, které ochrání Vaše rostlinné porosty v lesích, parcích, sadech, vinohradech, na zahradách i ve sklenících a fóliovnících.(www.4).
2.7.4
Zahraniční trh s přípravky
Firma Compo (pobočka je také v Rakousku). Německá firma Compo GmbH uvedla na trh fungicidní přípravek Milsana flüssig [cit. 20.3.2008] vyráběný z plevelné rostliny Reynoutria sachalinensis (křídlatka sachalinská). Přestože přípravek nepůsobí přímo fungistaticky, vyvolává v rostlinách obranné reakce a má např. na padlí u okurek stejný účinek jako Benomyl. Nabízí ho i firma BIOFA. (Prachařová 2008). Firma Neudorf GmbH Zabývá se výzkumem, vývojem a produkcí přípravků na ochranu rostlin. Firma nabízí širokou škálu přípravků na ochranu rostlin: proti houbovým chorobám, proti plevelům i proti slimákům. BioBlatt - přípravek proti padlí vyroben extrakcí z rostlin sóji. Neudosan AF - insekticid jehož účinnou látkou jsou draselné soli přírodních mastných kyselin, které se v přírodě rychle odbourávají Spruzit - Flüssig - účinnou látkou je přírodní extrakt z květů kopretiny (Chrysanthemum cinerariaefolium). Rostliny je třeba postříkat i na rubu listů, a to důkladně – až do počátku skanutí. (Kliková 2008).
- 32 -
Německá firma Niem Handel Nabízí přípravky na posílení rostlin a také mikroorganismy. (www.10). Německá firma Trifolio – M nabízí přípravek NeemAzal® - T/S Účinná látka azadirachtin na vývojová stádia hmyzu – mšice, třásněnky, svilušky, molice, housenky, mandelinka bramborová,.. Začíná se objevovat olej ze semen na českém trhu. Způsob působení účinná látka vniká do listů a proudí cévními svazky – hmyz ji pozře a nastává smrt. Účinná látka
1% Azadirachtin A (10 g/l) přiměřeně
maximální 4% NeemAzal (přirozený Neem extrakt ze semen). NeemAzal-T/S je neškodný pro užitečný hmyz, také hlodavce, ptáky i ryby a ostatní běžně se vyskytující živočichy. Vyráběn německou firmou BBA pro tamější trh. Přípravky: NeemAzal-T/S 1 L, NeemAzal-T/S 2,5 L, NeemAzal-T/S 5 L, NeemAzal-T/S 25L (www.11).
- 33 -
2.8
Popis škodlivých činitelů
2.8.1
Mšice maková (Aphis farae)
Čeleď: Mšicovití - Aphididae
Obr. 4 Mšice maková (Aphis fabae)
Hostitelské rostliny: mák, bob, fazol, mangold, špenát, řepa červená, řepa cukrovka a plevele – např. lebedy Velikost škůdců: 1,5 – 2,5 mm, barva černozelená až černohnědá, nohy bílé s černými chodidly a tykadla bílé barvy, jedná se o polyfágní, dicyklickou mšici Příznaky: listy jsou stočené a zkadeřené, škůdci se většinou vyskytují na rubu listů, škůdci se vyskytují na měkkých částech rostlin – mladé lístky, poupata i květy – zpomaluje růst rostlin. Poškození: mšice poškozují rostliny sáním štáv z cevních svazků, zpětně do nich vylučují látky toxické pro rostlinu a při tom dochází i k přenosu virových onemocnění. Vývojový cyklus: škůdce přezimuje ve formě vajíček na brslenu (Euonymusu) i kalině (Viburnum). Mšice makové se líhnou v měsíci dubnu, následují až 4 nepohlavní generace. Od poloviny května létají na letní hostitele, zde se rozmnožují dále nepohlavně – partenogeneticky. Za nedostatečné potravy či přemnožení se vyvíjejí jedinci okřídlení již během léta, samičky zde kladou vajíčka, která přezimují a na jaře se cely cyklus přeletu i rozmnožování opět opakuje. Za suchého a teplého počasí dochází k přemnožení škůdců a jejich náletu na ohrožené rostliny.
- 34 -
Ochrana přímá: týká se hlavně skleníků, zásahy se provádějí při výskytu rozsáhlejších kolonií – doporučované je použít houby rodu Verticilium lecanii nutností je však 80% RVV. (Agromanual 2008).
2.8.2
Plíseň okurková
(Pseudoperonospora cubensis, Peronoplasmopara cubensis) Příznaky napadení: napadá plně vyvinuté a starší listy. Na napadených listech světle zelené až žlutozelené ohraničené skvrny. Na spodní straně skvrn se objevují porosty sporangií a sporangiofórů. Počet skvrn na listech postupně narůstá, okraje skvrn se spojují v jednotný celek. Lokální nekrózy se bez zásahu mění v plošné odumírání pletiv. Silně napadené listy usychají, rostliny předčasně odumírají. V našich podmínkách napadá plíseň okurková kromě všech druhů a typů okurek i cukrové melouny. Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou. Hostitelé : obecně napadá všechny tykvovité – okurka setá, vodní a cukrové melouny, tykve, patizony a cukety. Popis a bionomie patogena : sporangiofóry prorůstají průduchy na spodní straně listů. Šíření : patogen u nás nepřezimuje. Šíří se každoročně pomocí sporangií vzdušnými proudy z teplejších oblastí na velké vzdálenosti. Patogen přezimuje na zbytcích napadených tykvovitých rostlin ve fázi oospor nebo ve fázi sporangií šířících se z napadených porostů. (Agromanuál 2008).
Obr. 5 Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) - 35 -
2.8.3
Charakteristika použitého materiálu
Pokusnými rostlinami byly krátkodobé kultury zeleniny: Z čeledi Brassicacea- salát hlávkový (Lactuca sativa var. capitata), odrůdy : Major, Deon, Faraon, Maraton, Jupiter - ředkvičky (Raphanus sativus var. radicula), odrůdy : Kvarta, Kvinta, Lora, Prima, Tercie, Rodos A z čeledi Cucurbitaceae - okurka setá (Cucumis sativus), (okurky nakladačky) odrůdy: Charlotte, Regina, Ornello (F1)
Sledovaní škůdců a chorob: - salát hlávkový - mšice maková (Aphis farae), plíseň salátová (Bremia lactucae) podehnívání salátu - ředkvičky – mšice maková (Aphis farae), dřepčíci (Phyllotreta) - okurky – plíseň okurková (Pseudoperenospora cubensis), svilušky
Použité přípravky chemické proti mšici makové byly použity přípravky Karate 5 CS, proti plísni okurkové kurativně použit přípravek Kuprikol 50. Přípravky biologické proti mšici makové byly použity přípravky Neem Azal T/S, proti plísni okurkové byl použit přípravek Milsana, Pongam oil. 2.8.4
Charakteristika pokusných lokalit
Lokalita Chotěšiny se nacházela ve Východních Čechách, v kraji Pardubickém, obci České Heřmanice-Chotěšiny. Na pozemcích nikdy nebylo použito chemických přípravků na ochranu rostlin není zde nebezpečí reziduí. Pokusy zahrnovaly plochu asi 45 m2. Příprava pozemku: Pozemek byl na podzim vyhnojen organickými hnojivy. Na začátku měsíce května proběhlo zpracování půdy pro výsev spočívalo v prokypření kultivátorovým kypřičem a urovnání plochy. První výsev proběhl 7. května 2006, díky chladnému průběhu počasí tohoto roku. Byly vysety okurky do hnízd a nakryty černou textílií. Plocha okurek byla
- 36 -
zakryta netkanou textílií bílé barvy (pro udržení vlhkosti a teploty). Dále po vzejití probíhala občasná okopávka. Rostliny vzcházely v celku dobře, i když vývin byl dosti ovlivněn průběhem počasí,kdy bylo dlouho chladné počasí a to rostlinám částečně bránilo v růstu. Jednalo se o 3 variantový pokus s oddělenými varintami chemická, biologická a kontrola. 3 varianty 1
2
3
2
3
1
3
1
2
1
2
3
Tab.1 Rozložení variant (1)
chemické ošetření porostu
(2)
biologické ošetření
(3)
kontrola
% napadení 0 25 50 75 100
Tab. 2 Stupnice napadení plísní okurkovou v % (0) bez infekce (1) do 10 skvrn na rostlinu nebo obecně lehká skvrnitost (5) asi 50 skvrn na rostlinu nebo z 10 úkrojků napadeno méně než 1 (10) napadeno do 4 úkrojků z 10, rostliny ještě zachovávají normální vzhled (25) téměř každý úkrojek s lesemi, avšak rostliny ještě zachovávají normální vzhled, plocha ještě vyhlíží jako zelená, ačkoliv je každá rostlina napadena (50) každá rostlina napadena a asi polovina listové plochy je zničena plísní, převažuje zelená barva, hněděskvrnitá.
- 37 -
% napadení 0 1_5 6_20 21_50 51 a více
Tab. 3 Stupnice napadení mšicí makovou v počtu škůdců na 1 listu Hodnocení probíhalo v 3 – 5 denních intervalech.
Lokalita Lednice pokus se nacházel v areálu Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jednalo se o pokus v skleníkových podmínkách. Byla vysela kultura okurek, ředkviček a salátu. Odrůdy salátu (Lento a Amur) a ředkviček (Teko a Granát). Odrůdy okurek Ornelo a Partner F1. Sledována byla kolonie mšice makové (Aphis farae) a plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis). Sledovanými škůdci : na salátu, ředvičkách mšice maková. A na porostu okurek plíseň okurková. Pokus byl experimentální studií v řízených podmínkách za účelem získání informací o účincích, vlastnostech a podmínkách používání přípravků na ochranu rostlin (tj. pokusy na účinnost, pokusy na fytotoxicitu). Každá jednotlivá metodika se zabývá jedním činitelem na jedné plodině (škodlivý činitel, přípravek). Plodina
Škodlivý činitel
Přípravek - biologický
salát
Mšice maková
NeemAzal T/S
ředkvičky
Mšice maková
NeemAzal T/S
okurky
Plíseň okurková
Pongam oil, Milsana
Tab. 4 Zkoušené biologické přípravky
-2-
Plodina
Škodlivý činitel
Přípravek-chemický
salát
Mšice maková
Vermitec 8C
ředkvičky
Mšice maková
Vermitec 8C
okurky
Plíseň okurková
Kuprikol 50
Tab. 5 Zkoušené chemické přípravky
Metodika postupu se řídí podle platné normy EPPO. Pokus byl založen 10.3.2007 výsevem pokusných rostlin. Okurky byli převzaty ve vyvojovém stádiu 5 pravých listů s počátečním napadením třásněnkami, zbytek r. byl vyset do výsevních misek. Byl sledován rozdíl v účinku působení přípravků na ochranu rostlin – biologických a chemických. Probíhal pokus 2 varianty – 5 opakovani.
-2-
3.
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
3.1
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat odbornou literaturu týkající se tohoto téma. Dále zjistit nabídky komerčně vyráběných přípravků na českém, německém, rakouském a popřípadě i na švýcarském trhu. Ale zajímavá je také situace dále v Evropě, to znamená ve Velké Británii a ještě pozitivnější je používání těchto přípravků ve Spojených státech. Ověřit možnosti použití vybraných přípravků proti cílovým škůdcům a chorobám v praxi. A to v konkrétních podmínkách a výsledky vyhodnotit pomocí běžných statistických metod hodnocení účinnosti přípravků .
3.2
Hodnocení pokusu
3.2.1
Chotěšiny 2006
Kultura salátu: První napadený salát se objevil 4.6., postřik jsem neprovedla, napadených rostlin se objevil pouze malý počet (3 kusy). Kultura ředkviček: U ředkviček se neobjevil očekávaný škůdce dřepčíci. Kultura okurek: U okurek se vyskytlo na vzcházejících rostlinách poškození slimáky. Odrůda Regina nevzešla vůbec. Odrůda Charlotte byla velmi slabá, pouze dvě slabé rostliny, v porovnání s ostatním porostem. A ostatní odrůdy byly průměrné. První aplikace přípravku na plíseň okurkovou proběhla 24.7. Milsana u odrůdy Othello a Twigy. Druhým přípravkem Pongam oil byl aplikován na odrůdy Partner a Ornelo.
-3-
3.2.2
Chotěšiny rok 2007
Zkoušené rostliny shodné druhy i odrůdy, jako roku předcházejícího. Zkoušené přípravky identické. datum
% napadení Milsana
Milsana
Pongamia
zálivka
oil
SKALICE
KUPRIKOL 50
1.8.
37,5
35
37,5
37,5
42,5
6.8.
40
37,5
32,5
40
45
11.8.
55
40
60
57,5
60
17.8.
60
47,5
62,5
60
62,5
27.8.
60
87,5
90
82,5
77,5
Tab 7: % napadení plísní okurkovou % účinnost přípravků (dle Henderson-Tilton) data aplikace MILSANA
MILSANA
MODRÁ
KUPRIKOL
stará
zálivka
PONGAMIA
SKALICE
50
6.8.
0,222
0,269
16,9
0,222
0,147
11.8.
0,249
2,65
0,363
0,306
0,203
17.8.
0,314
0,115
0,369
0,314
0,208
27.8.
0,887
0,513
0,453
0,332
0,104
Tab 8: % účinnost podle Henderson-Tilton
-4-
MILSANA
% napadení
% napadení
MILSANA ZALIVKA
100 80 60 40 20 0
PONGAMIA A SMES SKALICE CUPRIKOL
1
2
3
4
5
KONTROLA
počet pozorování
Graf 1: Vyhodnocení účinnosti přípravku
srpen 2007 30 20
teploty
10
suma srážek
0 1
4
7 10 13 16 19 22 25 dny
Graf 2: Přehled teplot a vlhkosti Chotěšiny 2007
3.2.3
Pokusy Lednice 2007 % účinnost přípavků na kultuře salátu (2007) 60
BIO´Lento´ BIO ´Amur´ CHEM ´Lento´ CHEM ´Amur´
57
48 29
40 20 0
Graf :3 Účinnost přípravků na kultuře salátu
-5-
31
% účinnost přípavků na kultuře ředkviček (2007) 52
60 BIO´Teko´ BIO ´Granát´
40
CHEM ´Teko´
20
CHEM ´Granát´
48
43
38
0
Graf 4: Účinnost přípravků na kultuře ředkviček % účinnost přípavků na kultuře okurek (2007) 80 BIO Milsana
60
BIO Pongam oil
40
CHEM Kuprikol 50
20
59
51 23
0
Graf 5: Účinnost přípravků na kultuře okurek
-6-
Teploty pokus Lednice 2007 140
120
teplota a vlhkost
100
80 vlhkost [%] teplota [C] 60
40
20
0 IV. VI.2007
Graf 6: Graf teploty a vlhkosti
3.4.2
Pokusy Lednice 2008
Výpočet biologické účinnosti dle HENDERSON – TILTON
% účinnosti = ( 1 – Ta / Ca x Cb / Tb) x 100
Tb = napadení v ošetřované resp. pokusné parcele před ošetřením tzn. před aplikací Ta = napadení v ošetřované resp. pokusné parcele po ošetření tzn. po aplikaci Cb = napadení na kontrolní parcele před ošetřením, před aplikací přípravku, před založením Ca = napadení na kontrolní parcele po ošetření, po aplikaci přípravku, po založení
-7-
% účinnost přípavků na kultuře salátu (2008) 80 BIO´Lento´ BIO ´Amur´ CHEM ´Lento´ CHEM ´Amur´
54
60
49
60
59
40 20 0
Graf 7: Účinnost přípravků na kultuře salátu
% účinnost přípavků na kultuře ředkviček (2008) 80 BIO´Teko´ BIO ´Granát´ CHEM ´Teko´ CHEM ´Granát´
56
53
60
64
63
40 20 0
Graf 8: Účinnost přípravků na kultuře ředkviček
% účinnost přípavků na kultuře okurek (2008) 80 BIO Milsana
60
BIO Pongam oil
40
CHEM Kuprikol 50
20
57
46
0
Graf 9: Účinnost přípravků na kultuře okurek
-8-
59
4.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Výsledné hodnoty pokusů vyšly srovnatelně s chemickými přípravky.
Chotěšiny 2006 Plíseň okurková se vyskytla z 60 %. Přípravek Pongam oil snížil míru napadení o 23%, přípravek Milsana z 50%. Na dělož. listech se objevilo poškození slimáky. U ředkviček ani salátu se očekávaný škůdce neobjevil.
Chotěšiny 2007 Hodnoty nebyly statisticky vyhodnoceny, jedná se o průměry měření.
Lednice 2007 Jak vyplývá z grafů výše, hodnoty se pohybují od 25 do 60% u biologických prostředků. Tato rozkolísanost hodnot je způsobena různými faktory, slunečním zářením, ovlhčením listů, skladováním přípravků a aplikovaní na rostlinu. U chemických látek je účinnost 55 – 65%, což je srovnatelné s praxí.
Lednice 2008 Z grafů uvedených výše lze odvodit rozmezí hodnot 55 – 65%. Nárůst lze zdůvodnit větší zkušeností v používaní biologických látek. U chemických látek je účinnost 55 – 65%, což je srovnatelné s praxí.
-9-
2.
ZÁVĚR:
Hlavním cílem práce „Využití ekologických přípravků ochrany v zahradnictví“ bylo prostudovat možnosti využití biopesticidů v prktických podmínkách, proti konkrétním chorobám a škůdcům. Součástí této bakalářské práce bylo založení a statistické vyhodnocení pokusu. V pokusu byly použity zeleninové druhy s krátkou vegetační dobou – jednalo se o salát, ředkvičky a okurky. Sledován byl vývoj populace mšic a průběh napadení plísní okurkovou. Pokus probíhal v řízené kultuře ( ve skleníku) v letech 2006 – 2007 v oddělené koji skleníku MZLU, Zahradnické fakultě v Lednici. Osivo bylo získáno z místní firmy SEVA-FLORA Valtice. Byly zde využity standartní chemické látky v porovnání k látkám biologicky aktivním (biopesticidům). Byla zde pravidelně měřena teplota a vlhkost standardním měřecícm přístrojem. Vyhodnocení probíhalo v intervalu 3-5 dní, aplikace přípravků probíhala ve stejném intervalu ale časově posunuta. Výsledky biologických přípravků dopadli o trochu hůře, oproti standardním chemickým látkám. To lze připisovati různým okolnostem, slunečnímu záření, skladování a také nezkušenosti v používání těchto látek. Účinnost chemických přípravků se pohybovala standatně kolem 60%, účinnost biologických látek se pohybovala od 40 do 55%.
- 10 -
6.
SOUHRN A RESUME
Ekologickými přípravky na ochranu rostlin se rozumí přípravky šetrné k životnímu prostředí, užitečným organismům a dostatečně účinné proti cílovým škůdcům. Extrakty methylalkoholu, acetylalkoholu a ethylalkoholu, vodní výluhy, výkvasy, odvary z rostlin obsahující rostlinné sekundární metabolity obranného charakteru, rostlinné oleje a mýdla z nich vyrobená. V ČR nejsou tyto přípravky bohužel zapsány do úředního registru „Seznam přípravků a dalších prostředků (pomocné prostředky a bioagens) na ochranu rostlin“ povolených v EU. Přípravky nejsou v ČR až na několik málo vyjímek registrovány.
Ecological fixturing on protection plants understands fixturing thrifty to environment, useful organisms and enough effective against objective evil doers. Extractions methanol, acetyl - alcohol and ethylalcohol, water leachs, plant extracts, decoctin from plants containing vegetable secondary metabolites defensive character, vegetable oils and soaps of them made. In Czech Republic aren't these fixturing unfortunately script to the official register „ list preparations and next agents (auxiliaries and bio - agent) on protection plants" unstrung in EC. Fixturing are not in Czech Republic excepting few of extract registered.
- 11 -
7.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. Agrobio Opava [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW:
.(www.7). 2. Agrobio Rokycany. BAKTERIÁLNÍ PŘÍPRAVKY - NOVODOR A BIOBIT [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: . (www.8). 3. Agrobio Rokycany [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-07-12]. Dostupný z WWW: . (www.6). 4. Agro CS [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-07-17]. Dostupný z WWW: <www.agrocs.cz>. (www.9). 5. Agro Protec : Poradenství a prodej přípravků na ochranu rostlin [online]. 2007, 2008 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: . (www.5) 6. ANONYM. Aktualni stav EZ v CR 2007. MZE CR. 2007, s. 1-2. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 7. ANONYM. Mšice maková [online]. 2006, 2008. [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: . 8. ANONYM. Plíseň okurková [online]. 2006, 2008 [cit. 2008-06-14]. Dostupný z WWW: . 9. ANONYM. Pomocné látky [online]. 2007 [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: . 10. ANONYM. Pomocné prostředky na ochranu rostlin . Změny v právní úpravě podmínek uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh po přístupu ČR k EU [online]. 2004 [cit. 2004-04-22]. Dostupný z WWW:
- 12 -
. 11. ANONYM. Produkty určené k ochraně před škůdci a chorobami. Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. [online]. Úřední věstník L 198 , 22/07/1991 s. 1 – 15. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: < http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31991R2092:CS:HTML >. 12. BAUDYŠ , E. Nejdůležitější směsi čili jíchy, používané v ochraně rostlin . Milotický hospodář : Časopis pro produkci rostlinnou. 1935, roč. 45, č. 1, s. 357. 13. Biocont Laboratory spol. s r.o. : biologická ochrana rostlin [online]. 2006 , 2008 [cit. 2008-06-27]. Dostupný z WWW: <www.biocont.cz>. (www.3). 14. Biola Chelcice [online]. 2006 , 2008 [cit. 2008-06-27]. Dostupný z WWW: . (www.4). 15. BOUMA , D. Švýcarsko má bioprodukci v oblibě. Agroweb : internetový zemědělský portál. 2007, s. 1-3. [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . 16. BOUMA, D. V alpské zemi se ekologickému zemědělství daří. Úroda. 2007, č. 9, s. 8-9. 17. DOUBRAVOVÁ, Markéta. Vývoj EZ a jeho produktů doma i ve světě. Křížem krážem českým biosvětem. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2004. 25 s. ISBN 80-7084-355-1. 18. DOUBRAVOVÁ, Markéta. Ekozelináři jsou u nás ohroženým druhem. Křížem krážem českým biosvětem. Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2004. 25 s. ISBN 80-7084-355-1. 19. EZ v ČR, Rocenka 2007. Bioinstitut Olomouc. 2007, s. 1-28. Dostupný z WWW: 20. HAMILTON, G. Biozahrada. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1994. 287 s.
- 13 -
ISBN 80-07-00617-6. 21. HEZKÝ, P. Nová společnost na trhu s pesticidy. Agroweb : internetový zemědělský portál [online]. 2006 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: < http://www.agroweb.cz/rostlinna-vyroba/Nova-spolecnost-na-trhu-spesticidy__s44x30564.html>. 22. HLUCHÝ, M., ZACHARDA, M. Prostředky a systémy biologické ochrany rostlin. 2. vyd. Brno: Biocont Laboratory, 1994. 80 s. ISBN 80-901874-0-4. 23. HRUDOVÁ, E., VÍCHOVÁ, J. Integrovaná ochrana rostlin. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 151 s. ISBN 80-7157-980-7. 24. JAVŮRKOVÁ , J. Poslední vývoj ekologického zemědělství v Německu. Agroweb : internetový zemědělský portál (Agra Europe č. 2214, s. N/5) [online]. 2006 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: . 25. JAVŮRKOVÁ , J. Rakouské ekologické zemědělství také v roce 2007 před ostatními evropskými zeměmi. Agroweb : internetový zemědělský portál. [online]. 2008 [cit. 2008-05-25]. Dostupný z WWW: . 26. JAVŮRKOVÁ ., J. Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU. ÚZPI, Praha. 2004, s. 1-3. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 27. KLIKOVÁ, G. Firma Neudorff GmbH. (materiály pro aktualizované stránky) s.1-10. 2008. [cit. 2008-05-20]. (materiály použity se soulasem autora). 28. KREUTER, M. Biologická ochrana rostlin : přirozená obrana proti škůdcům a chorobám. 1. vyd. Praha: REBO Productions, 2002. 95 s. Zahrada plus. ISBN 807234-234-7.
- 14 -
29. KREUTER, M. Zahrada v souladu s přírodou : praktický rádce zahrádkáře biologa. 1. vyd. Frýdek Místek: Alpress, 2002. 320 s. ISBN 80-7218-693-0. 30. NeemAzal T/S [online]. Trifolio-M GmbH, 2004 , 2006 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: . (www.11). 31. Niem Handel [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-07-17]. Dostupný z WWW: <www.niem-handel.de>. (www.10). 32. PAVELA, R. Přípravky v zahraničí. [2008-05-29]. <[email protected]> 33. PAVELA , R. Rostlinné pesticidy : Hubíme hmyz bez chemie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 80 s. ISBN 80-247-1019-6. 34. POKLUDA, R. Atlas chorob a škůdců zahradnických kultur. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 74 s. ISBN 978-807375-037-4. 35. POKLUDA, R. Přípravky z rostlin i pro zelináře. Zemědělec. 23.5.2008, roč. 22, s.15. 36. PRACHAŘOVÁ, E. Nový boj proti plísni okurkové : Řešením by mohl být úporný plevel. Jaro zahrádkáře. Územní rada ČZS Brno. 2007, č. 1,
s. 9-12.
37. PRACHAŘOVÁ, E. Sledování působení extraktů z rostlin . Jaro zahrádkáře. Územní rada ČZS Brno. 2007, č. 3, s. 12-13. 38. PRACHAŘOVÁ, E. Všechno zlé je k něčemu dobré, i invazní křídlatky. Klíčová dírka. Časopis česko-slovenské permakultury. 2008, roč. 5, č. 2, s. 13. 39. SCHWARZ, A. Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny : Ochrana zeleniny v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, 1996. 320 s. ISBN 80-901874-1-2. 40. SRS Brno. Metodika k zakládání a k analýze pokusů : EPPO č. 152.: [s.n.], 1993. Ordinální stupnice s třídami definovanými jejich středními hodnotami, s. 1 41. ŠARAPATKA, B., URBAN, J. Ekologické zemědělství v praxi . 2. rozš. vyd. Pro-Bio Šumperk : 2006. 502 s. ISBN 978-80-903583-0-0. - 15 -
42. VENCLOVÁ , B. Na škůdce rostlin čeká překvapení. Agroweb : internetový zemědělský portál.. 2008, s. 1-1. [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . 43. VONDRÁŠKOVÁ , Š. Biopesticidy a jejich uvádění do praxe v Británii a USA. ÚZPI 2004, s. 1-2. [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: .
(Texty z portalu byly použity se souhlasem p. Miroslava Žižky ([email protected]), obchodního ředitele firmy Profi Press, s.r.o., která stránky provozuje).
- 16 -
