Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů

CHOROBY, PORUCHY A POŠKOZENÍ VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI SKLADOVÁNÍ JÁDROVÉHO OVOCE

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Mýlová

Vypracovala: Kateřina Schwarzová Lednice 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Choroby, poruchy a poškození vyskytující se při skladování jádrového ovoce“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne ……………………............. Podpis …………..…………………............

2

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Pavle Mýlové za její odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli cennou radou, také děkuji mé rodině, která mi s trpělivostí pomáhala během celého studia.

3

OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 5 2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE.................................................................................... 6 3. LITERÁRNÍ ČÁST .................................................................................................... 7 3.1 Charakteristika jádrovin ..................................................................................... 7 3.1.1 Skladované druhy ............................................................................................ 7 3.1.2 Jádroviny nevhodné pro skladování (pro průmyslové zpracování) ................. 8 3.2 Skladování jádrovin.............................................................................................. 9 3.2.1 Operace předcházející skladování ................................................................. 11 3.2.2 Možnosti skladování ...................................................................................... 12 3.3 Výskyt a rozdělení chorob, poruch a poškození............................................... 14 3.3.1 Fyziologické poruchy a poškození vznikající ve výsadbě............................. 14 3.3.2 Fyziologické poruchy a poškození vznikající nevhodným skladováním ...... 18 3.3.3 Skládkové choroby způsobené parazitickými houbami................................. 27 3.3.4 Minimalizace výskytu houbových chorob..................................................... 40 4. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 43 5. ABSTRAKT .............................................................................................................. 44 6. RESUME ................................................................................................................... 45 7. LITERATURA.......................................................................................................... 46 8. SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 48 9. PŘÍLOHY.................................................................................................................. 51

Seznam tabulek: Tab. 1: Celková sklizeň ovoce v ČR [t] Tab. 2: Skladové kapacity v roce 2006 [t] Tab. 3: Průměrné skladovací ztráty jablek skladovaných v klimatizovaných skladech Tab. 4: Skladovací podmínky

4

1. ÚVOD Produkce jablek a hrušek je komplikovaný proces zahrnující pěstování v sadu, skladování a fázi prodeje. Moderní posklizňové technologie umožňují dlouhodobé uskladnění jablek a hrušek. Principem skladování je uchovat ovoce s minimálními ztrátami od sklizně až do odbytu. Musí si co nejdéle uchovat nutriční hodnotu, vnější vzhled a chuťové vlastnosti. Příznaky posklizňových nemocí se rozvíjejí během uskladnění. Hnilobu ovoce způsobují patogeni, ti mohou vniknout do plodu před sklizní, při sklizni, nebo během posklizňových procesů a uskladnění. Fyziologické poruchy a poškození mohou vznikat nevhodným skladovacím prostředím, výživou, případně nevhodným termínem sklizně. V roce 2005/06 bylo v České republice k dispozici celkem 77 430 t skladovacích kapacit pro ovoce (včetně větraných skladů). Sklady s řízenou atmosférou a sklady ULO (Ultra low oxygen) tvoří 44 % všech skladovacích kapacit pro ovoce. Pro sezónu 2005/06 bylo počátkem listopadu 2005 naskladněno 37 000 t jablek. Z dlouhodobého hlediska jde o podprůměrnou zásobu, která je v souladu s nižší sklizní jablek (tab. 1). Největší

podíl

na

objemu

naskladněných

jablek

měly

odrůdy

´Idared´

a ´Golden Delicious´. Z celkové zásoby bylo uloženo 60 % jablek ve skladech s kontrolovanou atmosférou a ULO.

Tab. 1 Celková sklizeň ovoce v ČR [t] (BUCHTOVÁ, 2006) Ovocný druh 2001 2002 2003 2004 2005

2006

Jablka

221 164 316 816 243 382 280 781 209 214

-

Hrušky

16 339

-

13 780

9 682

5

13 934

11 389

2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem práce je popsat příčiny a výskyt jednotlivých chorob, poruch a poškození vyskytujících se během, popřípadě po skladování jádrového ovoce a navrhnout možnosti a metody vedoucí k minimalizaci jejich výskytu. Dalším cílem bylo zaměřit se na náchylnost jednotlivých odrůd ovoce.

6

3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Charakteristika jádrovin Jádrové ovoce se řadí do čeledi Rosaceae. Do této skupiny patří jabloň, hrušeň a méně známé: kdouloň, jeřáb, mišpule, aronie a hloh. Název „jádrovina“ je odvozen z botanického názvu semen plodů produkovaných těmito stromy. Plody jsou nepravé, zvané malvice, tvořené ze semeníku a částečně kalichu. Obvodové části plodů jsou dužnaté. Ovoce má různý tvar podmíněný odrůdovými vlastnostmi. Rozlišuje se sklizňová zralost, při které jsou plody lehce odlučitelné od plodonoše, slupka je vybarvená a dostává světlejší odstín, semena hnědnou nebo jsou hnědá. Konzumní zralost, kdy plody dosahují optimálních chuťových vlastností. Jablka mohou být skladována až po dvanáct měsíců a zimní odrůdy hrušek až devět měsíců. Posklizňové nemoci mohou být limitujícím faktorem pro dlouhodobé uskladnění ovoce. (ČERVENKA, 1972; KUTINA, 1992; BLAŽEK, 2001; XIAO, 2005)

3.1.1 Skladované druhy Jabloň - Malus domestica Jablka (Obr.1) jsou nejpěstovanějším druhem ovoce mírného pásma. Při sklizni je nutné přesně stanovit sklizňovou zralost ovoce. Naskladňuje se ovoce, které není napadené chorobou či jinak poškozené. Plody poškozené hmyzem bývají sekundárně napadány houbovými chorobami. Hned po sklizni se plody zchlazují a uskladňují do skladů s řízenou atmosférou nebo kontrolovanou atmosférou. Odrůdy se dělí podle doby zrání na rané – letní, podzimní, pozdně podzimní až raně zimní, zimní a pozdně zimní. Nelze naskladnit společně odrůdy podzimní a zimní. Třídění ovoce před naskladněním je nezbytné. Při vyskladnění se teplota pomalu zvyšuje. Optimální složení CA (Control atmosphere) a MA (Modified atmosphere) atmosféry při skladování jablek je -1°C až 4°C, 85-90 % vlhkosti, 3-5 % kyslíku (O2) a 0-5 % oxidu uhličitého (CO2). (KUTINA, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 1 Malus domestica

7

Hrušeň - Pyrus communis Odrůdy se dělí podle doby zrání na rané – letní, podzimní a zimní. Hrušky (Obr. 2) mají vyšší nároky na skladování než jablka a jsou náchylnější na poškození plodu. Plody se snadno otlačují. Ovoce vyžaduje postupnou sklizeň v optimální zralosti. Zralost se určuje senzoricky, zkouškou škrobového testu nebo podle změny barvy slupky. Po sklizni se plody ihned zchlazují. Pro uchování kvality při skladování je jednoznačná potřeba skladů s řízenou nebo s kontrolovanou atmosférou. Před uskladněním se musí plody důkladně přetřídit, ukládají se v nízkých vrstvách aby nedošlo k otlakům. (HRIČOVSKÝ, 1990; KUTINA, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 2 Pyrus communis

Kdouloň - Cydonia oblonga Kdouloň se využívá především jako podnož pro hrušně. Plody jsou žebernaté, hruškovité nebo kulovité (Obr.3) na krátkých stopkách, hustě chlupaté, dekorativní. V době dozrávání plsť mizí a plody získávají citrónově žlutou barvu. Dužnina je tvrdá, silně aromatická, natrpklá. V čerstvém stavu se pro svou tuhost nedají kdoule konzumovat. Sklizňová zralost nastává ve druhé polovině až koncem října. Plody se celkem dobře přepravují a skladují. Dozrávají v prosinci a vydrží do dubna. Mají význam především v konzervárenském průmyslu. (KUTINA, 1992; SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 3 Cydonia oblonga

3.1.2 Jádroviny nevhodné pro skladování (pro průmyslové zpracování) Aronie černá - Aronia melanocarpa Nesprávně se označuje jako jeřáb černý. Pro vysokou kvalitu plodů je často konzumována ptáky. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholících. Obsahují cenné látky a vitamíny. Je to kulturní ovocná rostlina pěstovaná ojediněle. (SUS, 1992)

8

Jeřáb obecný - Sorbus aucuparia Vysazuje se hlavně pro mimoprodukční účely. Má vysokou okrasnou hodnotu jak habitem stromu, tak i plodů. Plody jsou drobné malvičky jasně červené barvy, uspořádané v chocholících. Jsou bohaté na vitamíny a používají se na kompoty, k výrobě likérů, vín nebo destilátů. (SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997)

Mišpule německá - Mespulis germanica Stává se téměř zapomenutým druhem. Pěstuje se jako keř nebo se štěpuje na hloh, mišpuli, jeřáb a kdouloň. Plodem jsou menší malvice kalichovitého tvaru, s hrubší zlatavě hnědou, na povrchu drsnou slupkou. Sklizňová zralost nastává ve druhé polovině až koncem října. Plody se velmi dobře přepravují a dobře se skladují. Dozrávají v listopadu až prosinci. (KUTINA, 1990; SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997)

3.2 Skladování jádrovin Skladování Základní příčinou ztrát při skladování jádrového ovoce je jejich předčasné dozrání a napadení houbovými a fyziologickými chorobami. Optimální teplota pro skladování určité odrůdy je taková, při které se výrazně zpomalí proces dozrávání, účinně se potlačí růst a vývoj hlavních původců houbových hnilob a vyloučí se vznik chorob z nízkých teplot. Každá odrůda jablek a hrušek má optimální období pro sklizeň, během kterého má ovoce nejlepší tržní jakost a skladovatelnost. Stupeň vyzrálosti ovoce má rozhodující význam pro úspěšné uchování. Nejlépe skladovatelné je ovoce sklizené do několika dnů před přechodným (klimakterickým) obdobím. Předčasná nebo opožděná sklizeň příliš nevyhovuje požadavkům z hlediska dlouhodobého skladování. Předčasně sklizené plody jsou malé, nevybarvené s nevýraznou vůní, dužnina je zelená a kyselá. Při pozdní sklizni dochází ke ztrátám na výnosech opadáváním. Ve skladech

9

rychle přezrávají, stárnou a ztrácejí chuťovou a tržní jakost. Plody se mají co nejdříve po sklizni dostat do skladů. Ovoce se uchovává ve velkoobjemových bednách za použití paletizace. Příliš dlouhá skladovací doba, která neodpovídá odrůdovým vlastnostem, snižuje nutriční i chuťové vlastnosti ovoce. Proto se nesnažíme odrůdy za každou cenu ve skladu přechovávat přes jejich optimální skladovací období. (GUDKOVSKIJ, 1984; DVOŘÁK, 1987, BLAŽEK, 2001)

Tab. 2 Skladové kapacity v roce 2006 [t] (BUCHTOVÁ, 2006) TYP SKLADU Větraný Chlazený Řízená atmosféra ULO 14 100

29 090

10 000

Celkem

24 240 77 430

Skladovací ztráty Skladovací ztráty nastávají u ovoce přechovávaného po sklizni v čerstvém stavu, kdy dochází k postupným změnám. U ovoce mírného pásma se tyto změny projevují především jako hmotnostní ztráty, snižování kvality a nutriční hodnoty. Z hlediska skladování, zvláště dlouhodobého, mají hlavní význam především hmotnostní ztráty. Dochází k nim vlivem prodýchání glycidů, výparu vody, mikrobiálního napadení a fyziologických onemocnění plodů (tab. 3). (BLAŽEK, 2001)

Tab. 3 Průměrné skladovací ztráty jablek skladovaných v klimatizovaných skladech (BLAŽEK, 2001) Ztráty Délka Výparem a Mikrobiální Odrůda skladování Celkem prodýcháním činností ´Bláhova Oranžová´ 5 měsíců 7,21 2,90 4,31 ´Boskoopské červené´ 5 měsíců 8,57 3,74 4,83 ´Coxova reneta´ 4 měsíce 6,25 2,19 4,06 ´Golden Delicious´ 7 měsíců 6,80 4,29 2,51 ´Idared´ 7 měsíců 7,79 5,70 2,09 ´James Grieve Red´ 1 měsíc 1,69 0,29 1,40 ´Jonathan´ 6 měsíců 6,34 3,16 3,18 ´Lord Lambourne´ 3 měsíce 7,43 3,99 3,44 ´Spartan´ 5 měsíců 6,34 3,17 3,17 ´Starking Delicious´ 7 měsíců 6,31 3,96 3,35 ´Starkrimson Delicious´ 7 měsíců 5,98 3,55 2,43 ´Zvonkové´ 7 měsíců 11,5 6,91 4,63

10

3.2.1 Operace předcházející skladování Třídění Řádné třídění sklizeného ovoce podle odrůd, jakostních tříd či barvy plodů zhodnocuje sklizeň po všech stránkách a zaručuje delší uchovatelnost a udržení vysoké jakosti a chuti. Podzimní a zimní odrůdy jádrovin se zatím u nás většinou třídí až při vyskladňování. Třídění je prováděno mechanicky třídičkami, které jsou schopny třídit ovoce podle velikosti. Další způsob třídění je podle barvy plodů. Plody roztříďujeme do dvou až tří jakostních tříd. Padaná jablka by neměla být vůbec uskladňována. Pokud jsou plody příliš poškozené vytřídíme je stejně jako plody napadené škůdci a chorobami do nestandardního ovoce. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001)

Chlazení ovoce Cílem chladícího zařízení je odvádět ze skladovacího prostoru teplo naskladněného ovoce, teplo vzniklé při jeho dýchání, teplo, které proniklo stěnami a větráním zvenku, či to které vzniklo obsluhou nebo prací chladícího zařízení. Cílem je tedy zchladit ovoce po naskladnění na požadovanou teplotu a udržovat ji pak trvale po celou dobu skladování. Opožděné chlazení zvyšuje náchylnost plodů k fyziologickým chorobám vznikajícím při nízkých teplotách, k jonathanové skvrnitosti, hnědnutí slupky, hnědnutí jádřince hrušek a k houbovým chorobám. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001)

Naskladnění ovoce do skladu Vytřízené ovoce musí být dopraveno ke skladu a rozmístěno do komor nejdéle za 4-8 hodin po sklizni. Ochlazení na požadovanou skladovací teplotu musí proběhnout během 24 hodin. Lze skladovat i více odrůd pohromadě za předpokladu, že byly sklizeny současně a že mají stejné nároky na skladování. Jsou-li do jedné komory uskladněny odrůdy lišící se podstatně ve zralosti, jsou pozdě sklizené odrůdy náchylnější

k napadení

houbovými

a

(GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001)

11

některými

fyziologickými

chorobami.

3.2.2 Možnosti skladování Skladovací teploty pro jablka Při dlouhodobém skladování většiny odrůd je nutno použít teploty poněkud vyšší, než je bod mrznutí pletivového roztoku. Kryoskopická teplota pro jablka se v závislosti na odrůdě, podmínkách pěstování a zralosti nachází v rozmezí od -1,6 do -2,2°C. Nízké teploty mají rovněž vliv na pozdější vznik fyziologických chorob. Pro dlouhodobé skladování s minimálními ztrátami a zachováním vysoké tržní a nutriční jakosti je nejvhodnější teplota kolem -1°C (GUDKOVSKIJ, 1984). Tabulka číslo 4 udává hodnoty pro skladování některých odrůd jablek.

Tab. 4 Skladovací podmínky (SNOWDON, 1990) Odrůda Teplota [°C] Relativní vlhkost [%] Délka skladování ´Diskovery´ 3,5 90 - 95 1 měsíc ´Golden Delicious´ 1,5 - 2 90 - 95 4 - 6 měsíců ´Granny Smith´ -1 - 0 90 - 95 3 - 8 měsíců ´Idared´ 3,5 - 4,5 90 - 95 5 měsíců ´James Grieve´ 3-4 90 - 95 1 měsíc ´Jonathan´ 3 - 3,5 90 - 95 3 - 5 měsíců ´McIntosh´ 3,5 - 4 90 - 95 4 - 6 měsíců ´Red Delicious´ 0-1 90 - 95 4 - 6 měsíců ´Spartan´ 0 - 0,5 90 - 95 3 - 5 měsíců Pozn.: V tabulce 3 a 4 autoři uvádí nepatrně rozdílnou dobu skladování

Skladovací teploty pro hrušky Za optimální lze považovat teplotu slabě nad bodem mrznutí plodů, jehož průměrná hodnota je -2,1°C. Aby se předešlo zmrznutí, doporučuje se pro jejich skladování teplota -1 až -1,5°C. Skladovatelnost hrušek do značné míry závisí na termínu slizně. Plody sklizené velmi brzo jsou více napadány hnilobami než plody sklizené v optimálním období. Skladováním při nízké teplotě po dobu 4-5 měsíců zůstávají plody zelené, tvrdé a nejsou ještě v konzumní zralosti. Po vyskladnění se proto nechávají dozrát 10-15 dní při teplotách 15-18°C. (GUDKOVSKIJ, 1984)

12

Rozdělení skladů •

větrané sklady: Větrané sklady jsou sice provozně nejlevnější, ale nezajišťují stálé tepelně-vlhkostní poměry pro skladované ovoce. Intenzita dýchání ovoce po sklizni se zvyšuje, čímž dochází ke zvýšené produkci tepla, oxidu uhličitého a vody. Ovoce rychleji dozrává a dříve se zhoršuje jeho vnitřní kvalita. Vlivem tepla a vlhkosti se na povrchu rozmnožují bakterie a plísně, některé i zdraví škodlivé. Větrání a tepelné poměry vnějšího prostředí neumožňují rychlé snížení teploty. Proto by se skladovaní ve větraných skladech nemělo vůbec uvádět na

trh

pro

přímý konzum,

ale pouze pro

průmyslové zpracování.

(HRNEČEK, 2005) •

chlazené sklady: Chlazené sklady umožňují regulovat tepelné poměry a rychle zchladit sklizené ovoce na skladovou teplotu doporučovanou pro jednotlivé ovocné druhy a odrůdy. Díky různým požadavkům odrůd na teplotu skladování musíme vhodně zvolit uskladnění jednotlivých odrůd ve skladových komorách při jejich společném skladování. Nejlepší je skladovat každou odrůdu odděleně a tím si zajistit možnost regulovat teplotu přesně podle jejich požadavků. V chlazených skladech by se mělo ovoce skladovat k tržním účelům nejdéle do konce ledna. Později skladované jádrové ovoce v chladírně taktéž ztrácí na kvalitě a nemělo by se uvádět na trh. (HRNEČEK, 2005)

•

sklady s řízenou atmosférou: Sklady s řízenou atmosférou zajišťují po celou dobu skladování stálé prostředí podle požadavků ovoce a tím dávají nejlepší předpoklady pro zachování vysoké kvality skladovaných odrůd. Řízená atmosféra znamená regulaci (snížení) obsahu kyslíku ve skladové komoře na 0,3-0,7 %, obsahu dusíku (zvýšení) na 93-97 % a zvýšení obsahu oxidu uhličitého na 1,5-3 %. Dále je nutné rychlé zchlazení skladovaných plodů. U tohoto způsobu skladování je ještě větší náročnost na organizaci naskladnění, protože zde musíme respektovat nároky odrůd jak na teplotu skladování, tak na obsah kyslíku v komoře. Dále je nutné respektovat organizaci prodeje, aby po otevření skladové komory došlo k rychlému prodeji vysoké kvality. CA (Control atmosphere) skladování má ověřené, velice efektivní prodloužení skladovací životnosti zvláště jablek. (SNOWDON, 1990; HRNEČEK, 2005)

13

•

sklady s kontrolovanou atmosférou (Control atmosphere - CA): Při obyčejném CA skladování dochází ke chlazení ovoce a vzduch ve skladu obsahuje celkem 21 % O2 a CO2 (např. 5-6 % CO2 a 15-16 % O2). Při tomto typu skladování lze využít adsorber. Potom je složka O2 a CO2 menší než 21 %. Další z forem CA skladování je tzv. ULO skladování s využitím adsorberu (ULO = ultra low oxygen). V tomto případě je využívána metoda skladování s velmi nízkým obsahem O2 = 2 % a nižším, aby se snížila intenzita dýchání a zvýšila se kvalita po vyskladnění. Rozdíl mezi CA skladováním a ULO skladováním spočívá v tom, že při ULO skladování se využívá měřící a regulační techniky. Je tedy důležité velkou část úrody skladovat v ULO podmínkách, abychom dodali na trh ovoce ve výborné kvalitě. Nevýhodou tohoto typu skladování jsou vyšší náklady na pořízení potřebné technologie (adsorber CO2, popř. automatické měření a regulace). (BITTNER, 2006)

3.3 Výskyt a rozdělení chorob, poruch a poškození Výskyt skládkových chorob stoupá s mírou dozrávání plodů během skladování a je největší těsně před ukončením fyziologické zralosti plodů, která se u jablek projevuje moučnatěním a u hrušek hniličením. Výskyt skládkových chorob klesá s poklesem skladovacích teplot, které zpomalují proces dozrávaní plodů. Ztráty mohou také nastat následkem vzniku fyziologických poruch či přímým poškozením plodů. Zvláštní skupinu tvoří ztráty způsobené fyziologickými poruchami, které jsou způsobeny vzájemným působením těchto faktorů: odrůda, prostředí a sklizňový termín. Stupeň napadení skladovaných plodů houbovými chorobami závisí na množství infekčního materiálu na povrchu plodů, na jakosti, na podmínkách pěstování, stupni zralosti, způsobu a délce skladování. (GUDKOVSKIJ, 1984)

3.3.1 Fyziologické poruchy a poškození vznikající ve výsadbě •

FYZIOLOGICKÁ SKVRNITOST JABLEK (HOŘKÁ PIHOVITOST)

Výskyt: Není typickou skládkovou poruchou, protože se často projevuje již u jablek na stromě, během jejich sklizňového dozrávání. Někdy bývá v této fázi skrytá a projevuje se až při uskladnění. Náchylné jsou odrůdy ´Coxova reneta´, ´Dukát´, ´Šampion´, ´Vanda´, ´Lord Lambourne´ a ´Rubín´, ´Alkmene´, ´Angold´, ´Bohemia´. 14

Symptomy: Na slupce se vyskytují propadlé, šedozelené, kulaté 3-5 mm velké skvrny, pod nimi jsou ostrůvky zhnědlé dužniny, které mají hořkou chuť. Skvrny jsou tmavěji zbarvené než slupka, do červeno-hnědých odstínů někdy až zelených, pokud je slupka žluté barvy. Skvrny nejsou ostře ohraničené ani nejsou vázány na lenticely. Poškození bývá výraznější v kališní části plodu a na straně vystavené slunci. Biologie: Ovoce má horší konzumní jakost, dříve přezrávají a jsou citlivější na jiné skládkové choroby. Příčinou onemocnění je narušení metabolismu sacharidů a následně vodního režimu v důsledku nedostatku vápníku v plodech. Výskyt ovlivňují povětrnostní a půdní podmínky a nevyrovnaná výživa. Ochranná opatření: Základem preventivních opatření je pravidelná závlaha, optimální poměr mezi růstem a plodností stromů a vyrovnanou výživou. U náchylných odrůd a v místech s pravidelným výskytem poruchy se doporučuje přihnojení vápníkem na list. (GOLIÁŠ, 1996; ROD, 2006)

Mezi fyziologickou skvrnitostí a hořkou skvrnitostí dužniny nebývá vždy dost zřetelná hranice. Obě nemoci se mohou vyskytovat současně v jedné výsadbě, někdy bývají i na jednom plodu. (GOLIÁŠ, 1996) •

HOŘKÁ SKVRNITOST (HNĚDÁ SKVRNITOST, KŘENČENÍ)

Anglický název: Bitter pit Výskyt: Hořká skvrnitost (Obr. 4) se vyskytuje ve všech pěstitelských oblastech celého světa. Poškození se může projevit již před sklizní, ale hlavně se vyvíjí až během skladování. Hořká skvrnitost vzniká následkem poruch obsahu minerálních látek v plodech, především nedostatkem vápníku a to jak u jablek tak i hrušek. Symptomy: Na povrchu plodu jsou propadlé hnědé skvrny, rozesety téměř rovnoměrně v dužnině v oblasti jádřince. Dužnina je na řezu rovněž hnědě skvrnitá. Na napadených plodech se nejprve tvoří skvrny, jejichž barva je tmavší než okolní slupka. Později se v místech skvrn tvoří propadliny, jamky o průměru 1-4 mm. Jamky zhnědnou nebo až zčernají. Napadená tkáň odumírá, Obr. 4 Hořká skvrnitost jablek

hnědne má houbovitou strukturu a je hořké a fádní chuti. Skvrny se vyskytují těsně pod slupkou, při silném napadení

postupují celou dužninou (Obr. 35).

15

Biologie: Výskyt je určen podmínkami v sadu. Většinou je to na nezralých jablkách, s nepravidelným přísunem vody a zvýšenou aplikací dusíkatých hnojiv. Choroba se nešíří z jednoho plodu na druhý. Ochranná opatření: Hořká skvrnitost může být redukována v zavlažovaných oblastech udržováním pravidelné zásoby vody a vyrovnanou výživou. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; MEHERIUK, MCPHEE, 2003; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) •

LENTICELOVÁ SKVRNITOST

Anglický název: Lenticel blotch pit Symptomy: Na plodech se tvoří fialově hnědé, později hnědočerné okrouhlé skvrny okolo lenticel. Jsou ostře ohraničené a prohloubené o průměru 3-5 mm (Obr. 5), v jejichž středu je možno vidět lenticelu. Napadá tkáně pouze ve vrchní vrstvě dužniny, těsně pod slupkou. Plody jsou nejčastěji napadeny v okolí kalichu. Biologie: Choroba se může projevit již před sklizní, během Obr. 5 Lenticelová skvrnitost

dlouhodobého skladování i po vyskladnění během distribuce. Vznikají jako následek poruchy látkové výměny, především

dýchání, v souvislosti s nedostatky ve výživě a s počasím. Onemocnění vytváří podmínky pro druhotné infekce skládkových chorob. Tato choroba vzniká při nedostatku vápníku, nevhodného poměru mezi vápníkem a draslíkem a při nadbytku dusíku. Ochranná opatření: Minimalizaci této choroby lze docílit vyrovnanou výživou a optimalizací růstu s plodností. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996) •

ROZPAD PLODŮ ODRŮDY ´SPARTAN´

Anglický název: ´Spartan breakdown´ Výskyt: Porucha je patrná zejména po vyskladnění. Vyskytuje se pouze u odrůdy „Spartan“. Symptomy: Porucha se projevuje v druhé polovině skladovacího období měknutím a hnědnutím dužniny těsně pod slupkou a postupuje stále hlouběji. Onemocnění je více časté v kališní polovině jablka, kde je menší obsah vápníku.

16

Biologie: Příčinou je především velmi malý obsah vápníku v plodech. Choroba je často zahájena tím, že se ovoce při sklizni či při transportu potluče. Ochranná opatření: Ochranou je dostatečná zásoba vápníku v půdě. (BLAŽEK, 2001) •

SKLOVITOST JABLEK

Anglický název: Water core Výskyt: Je fyziologickou poruchou vodního režimu jablek i hrušek, zapříčiněnou vegetačními faktory. Porucha se vyskytuje ve skladech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, proniká infiltrací vody do mezibuněčných prostor v dužnině. Náchylné jsou odrůdy ´Ontario´, ´Jonathan´, ´Starkrimson´, ´Coxova reneta´, ´Gloster´, ´Dukát´, ´Průsvitné letní´. Symptomy: Na příčném řezu plodem (Obr. 6) má dužnina sklovitý vzhled, někdy nadbytkem šťávy odkapává i z řezu. Od jádřince se vytváří průhledná, vodnatě sklovitá pletiva (Obr. 36), ty později hnědnou, a občas proniknou i pod slupku plodů, kde ji pozorujeme jako tmavozelené sklovité skvrny. Postižená místa se rozrůstají a mohou postihnout celý plod. Při Obr. 6 Sklovitost - příčný značném rozšíření dužnina postupně odumírá, hnědne řez plodem a následuje vnitřní rozpad dužniny. Projevuje se hlavně na velkých, vybarvených plodech. První symptomy se objevují několik dnů až týdnů před sklizní. Podle stupně napadení můžeme sklovitost rozlišit na slabou, střední, silnou a velmi silnou. Při slabém napadení je postižena pouze malá část dužniny kolem jádřince a na vnějším vzhledu plodu není poškození patrné. Při silné sklovitosti jsou napadeny všechny tkáně plodu. Napadené plody jsou značně těžší než plody zdravé. Biologie: Porucha se vyvíjí pouze v době, kdy jsou plody na stromě, po sklizni se dále nerozšiřuje. Výskyt podporuje slabší násada plodů, velké výkyvy denních a nočních teplot, mrazové poškození, nevyvážená výživa a pozdější sklizeň. Může to být také v důsledku rychlého nárůstu plodů za vydatných dešťů po období sucha. Napadaná jablka se rychle kazí, proto nejsou vhodná k delšímu skladování. Sorbitol se hromadí v mezibuněčných prostorech tkáně, protože enzym, který přemění sorbitol na ovocný cukr tam chybí nebo je přítomný ve velmi nízkém množství. Vysoké úrovně sorbitolu vedou ke shromažďování ethylalkoholu a acetaldehydu a působí hnědnutí při skladování. 17

Ochranná opatření: Významný faktor omezující vznik sklovitosti je stupeň zralosti. Opožděná sklizeň má za následek vyšší výskyt choroby, proto je nutno ovoce neprodleně sklidit při výskytu prvních příznaků. Další ochranou je umístění plodů po sklizni na 5-6 dnů při teplotě 15-20°C a zajištění vyšší intenzity větrání. Pokud sklovitost zmizí úplně, je možno plody dále skladovat s tím, že je nutno počítat s jejich kratší uchovatelností. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; MEHERIUK, MCPHEE, 2003)

3.3.2 Fyziologické poruchy a poškození vznikající nevhodným skladováním •

HNĚDNUTÍ DUŽNINY ZPŮSOBENÉ OXIDEM UHLIČITÝM

Anglický název: Carbon dioxide injury Výskyt: Poškození oxidem uhličitým se může vyskytovat na ovoci, které je skladováno v kontrolované atmosféře. Zranění oxidu uhličitého je spojováno s nízkým obsahem kyslíku, nezralostí, rychlým ustavením oxidu uhličitého před zchlazením a vlhkostí na slupce ovoce. Odrůdy a jednotlivé ovoce se liší v jejich citlivosti. Citlivé jsou odrůdy jablek ´Coxova reneta´, ´Boskoopské červené´ a hruška ´Konference´. Symptomy: Ovoce může být poškozeno uvnitř i povrchově (Obr. 37). Tato porucha se

projevuje

zpočátku

nepravidelně

rozmístěnými

oranžově hnědými skvrnami nebo souvislými pásy s gumovitou strukturou ve středních částech dužniny plodu a postupně se šíří k jádřinci (Obr. 7). Poškozená dužnina časem tmavne, vysychá a někdy se v ní objevují Obr. 7 Projev poškození oxidem uhličitým

korkovité dutinky. Poškození může postihnout celý objem plodu, nepoškozená zůstává pouze 1-2 mm vrstva

dužniny pod slupkou. Biologie: Porucha signalizuje nevhodné složení atmosféry ve skladu. Je způsobená nadměrnou koncentrací oxidu uhličitého. Citlivost na vnitřní zranění oxidem uhličitým se zvyšuje s dozráváním a velikostí ovoce, opožděným zchlazením, nízkou skladovací teplotou a minimem kyslíku. Ochranná opatření: U citlivých odrůd by neměla koncentrace oxidu uhličitého překročit 2% a u ostatních odrůd 5-8%. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001; MEHERIUK, MCPHEE, 2003)

18

•

HNĚDNUTÍ SLUPKY NÁSLEDKEM STÁRNUTÍ PLODŮ

Anglický název: Senescent scald Při dlouhodobém skladování podléhají některé odrůdy vnějšímu hnědnutí slupky (Obr. 8). Hnědnutí většinou začíná na horní části plodu, později se objevuje i na bocích. Hnědnutí slupky se objevuje jak na hruškách tak jablkách, výskyt je především Obr. 8 Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů

u odrůdy ´Golden Delicious´. Ochranná opatření: Hnědnutí slupky lze zabránit sklizní plodů ve

správném

stupni

zralosti,

jejich

rychlému

zchlazení

a skladováním v regulované atmosféře. (GUDKOVSKIJ, 1984) •

HNILIČENÍ HRUŠEK

Výskyt: Náchylné jsou odrůdy ze slabě rostoucích podnožích a pěstované na lehkých půdách. Symptomy: Na plodech se nejprve objeví hnědé nezřetelně ohraničené skvrny v dužnině, zejména v oblasti slupky. V pozdějším stádiu se rozšiřují do ostatních částí, dochází také k deformaci dužniny, plod hnědne zbarvuje se i na povrchu. Jádro bývá onemocnění ušetřeno. Biologie: Hniličení souvisí se stárnutím plodů, tedy s příliš dlouhým obdobím skladování. Barevným změnám zpravidla předchází moučnatění vnějšího parenchymu. V tomto stádiu jsou plody měkké konzistence s rozpadající se dužninou. Náchylné jsou odrůdy ze slabě rostoucích podnoží a pěstované na lehkých půdách. Ochranná opatření: Zamezit této chorobě lze výběrem vhodné podnože a dobré půdy. Dále je pak důležitá sklizeň v optimálním termínu, a doba mezi sklizní a chlazením plodů. (GOLIÁŠ, 1996) •

CHLADOVÉ HNĚDNUTÍ DUŽNINY (CHLADOVÝ ROZKLAD)

Anglický název: Low temperature breakdown Výskyt: Tato choroba vzniká pouze při skladování ovoce za nízkých teplot. Odrůdy náchylné k chladovému hnědnutí dužniny jsou ´McIntosh´, ´Jonathan´. Hrušky nejsou touto poruchou poškozovány. Symptomy: Choroba se nejdříve začne projevovat ve tkáních pod slupkou, později se rozšiřuje dovnitř plodů. Při silném napadení je postižen i jádřinec. Charakteristické na této chorobě je 2-3mm úzká vrstvička zdravé tkáně pod pokožkou (Obr. 38). Nicméně 19

v pokročilém stádiu se zbarví rovněž do hněda a pokožka je nasycená vodou a mění barvu. Choroba se nemusí na povrchu projevit, ale přitom může být plod uvnitř silně napaden (Obr. 9). Slupka ztrácí charakteristický lesk, tmavne a stává se vodnatou a průsvitnou. Povrch řezu je Obr. 9 Chladové hnědnutí dužniny

obvykle vlhký. Biologie: Nastává účinkem poklesu optimální teploty do

kritického rozmezí. Za příčinu se udává nahromadění nadbytečného množství kyseliny octové v plodech. Při zvýšení teploty na 3-4°C se choroba nevyskytuje. K této chorobě jsou nejcitlivější plody v přechodném stádiu zralosti. Trvale podchlazeny mohou být také plody, situované v chladírenské komoře blízko výparníku. Ochranná opatření: Má-li být poškození vyloučeno, je nezbytné přesně dodržovat předepsané teploty a vlhkost skladování. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996) •

CHLADOVÁ NEKRÓZA (CHLADOVÉ HNĚDNUTÍ SLUPKY)

Anglický název: Soft scald Výskyt: náchylné jsou odrůdy ´Jonathan´, ´Golden Delicious´, ´Red Delicious´. Hrušky jsou zřídka napadány. Chladová nekróza je naprosto rozdílná od skládkového hnědnutí slupky (scald). Symptomy: Na povrchu plodů se choroba projevuje ve formě prohloubených nepravidelných skvrn nebo čočkovitého hnědnutí tkáně (Obr. 39), zpravidla omezena do rovníkové části jablka. Onemocnění napadá kutikulu, epidermis a tkáně pod nimi do Obr. 10 Poškození pokožky chladovou nekrózou

hloubky 2-3 mm (Obr. 10). Dužnina je také napadána, někdy i do hloubky, pletivo je zpočátku světle hnědé, měkké, houbovité a vlhké, později se malé rány mohou vysušovat.

Chorobná tkáň je od zdravé ostře ohraničena, později jsou napadená místa sekundárně infikovaná houbou Cladosporium macrocarpum, Cladosporium herbarum a Alternaria alternata. Choroba vzniká pouze při nízkých skladovacích teplotách. Stupeň poškození chladovou nekrózou závisí na podmínkách pěstování, fyziologickém stavu plodů, teplotě a délce skladování. Biologie: Chladová nekróza nastane, pokud jsou citlivé odrůdy uloženy o teplotě nižší než 2,2°C. Vyvíjí se rychle v období od poloviny listopadu do konce prosince, ale 20

zastaví vývoj pokud je ovoce odstraněno z chladírny. Opožděné zchlazení urychluje zrání, proto podporuje vývoj chladové nekrózy. Ochranná opatření: Nejúčinnějšími opatřeními proti výskytu této choroby je sklizeň před přechodnou fází zralosti, rychlé zchlazení a skladování v řízené atmosféře. (GUDKOVSKIJ, 1984; MEHERIUK, MCPHEE, 2003) •

JÁDŘINCOVÉ

HNĚDNUTÍ DUŽNINY

Anglický název: Core flush Výskyt: Vyskytuje se nejčastěji u odrůdy jablek ´McIntosh Red´ a vzácně u několika dalších odrůd. Vzniká při skladování za nízkých teplot. Symptomy: Jádřincové hnědnutí dužniny je charakterizováno hnědnutím dužniny kolem semeníku (Obr. 11). Hnědnutí může zahrnovat všechny části plodu, nebo se může postupně rozšiřovat kolem jádřince. U odrůdy ´McIntosh´ může dojít k hnědnutí slupky v oblasti stopky. Tyto dva symptomy nemohou nastat společně i přesto, že jsou projevem stejné nemoci. Typickým projevem je žlutohnědé až růžovohnědé zbarvení Obr. 11 Jádřincové hnědnutí dužniny

dužniny v prostoru kolem jádřince. V pokročilém stupni se projevuje zhoršení chuti dužniny. Na řezné ploše v oblasti

jádra se objevují hnědé lokality, v pokročilejší fázi postupně zasahují centrální zónu (Obr. 40). Mezi zdravou a napadenou částí není ostrá hranice. Biologie: Onemocnění způsobují nízké teploty, obvykle se vyskytuje až od konce ledna. Vyskytuje se nejvíce u plodů skladovaných při -0,5-0°C. Za deštivého počasí, když jablka zrají, je ovoce taktéž náchylné k této chorobě. Zpožděná sklizeň a přemíra hnojení dusíkem může rovněž zvýšit citlivost. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v udržování stálé teploty skladování a optimální doby sklizně. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) •

JONATHANOVÁ SKVRNITOST

Anglický název: Jonathan spot Výskyt: Tato choroba byla poprvé pozorována u odrůdy ´Jonathan´. Je typickou skládkovou poruchou jablek této odrůdy a v menší míře se vyskytuje i u dalších odrůd ´Wealthy´, ´Idared´ a ´Golden Delicious´. 21

Symptomy: Projevuje se hnědými skvrnami nepravidelného tvaru kolem lenticel (Obr. 12), pronikajícími mělce pod slupku. Dužnina pod skvrnami zůstává zdravá. Jonathanova skvrnitost může nastat na červenajícím líčku plodu. Vyskytuje se více u stopkové části nebo kolem středu jablka než u kališní části. Body mohou být rozptýlené nebo četné. Obr. 12 Jonathanová skvrnitost

Biologie: Jonathanová skvrnitost se zřídka projevuje před sklizní, většinou vzniká až během skladování a distribuce. Při

výskytu většího počtu skvrn se tržní jakost značně snižuje. Napadení je zvláště velké po suchém létu. K většímu výskytu dochází, snižuje-li se pevnost slupky a urychluje zrání plodů. Rovněž opožděné zchlazení a vysoké skladovací teploty podporují rozvoj choroby. Ochranná opatření: Ochranou je sklizeň v rané fázi zralosti a uskladnění plodů při teplotách 0-2°C, redukuje stárnutí a zdržuje počátek nemoci. Skladování plodů v řízené atmosféře téměř zamezuje vzniku skvrnitosti. Uskladnění v prostředí 2,5-5,0 % oxidu uhličitého a 3,0 % kyslíku zamezí rovněž výskytu na jablkách. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) •

OTLAČENINY, MODŘINY

Anglický název: Bruising Výskyt: Modřiny na ovoci (Obr. 13) se vytváří při nevhodném sklízení a hrubém zacházení, nebo mechanicky při dopadu na balící linku. Světle zbarvené nebo žluté plody jsou náchylnější k otlačení. Zvláště citlivé jsou odrůdy ´Golden Delicious´, ´James Grieve´, ´Denár´, ´Melodie´, ´Ontario´ a ´Vanda´. Ačkoli zranění bylo podstatně redukováno zlepšenými metodami zacházení při balení a uložení, modřiny jsou stále závažnou poruchou na kvalitě ovoce k prodeji. Symptomy: Modřiny před sklizní - modřiny bývají vytvořené jablky na stromě. Předsklizňové otlačeniny (Obr. 41) mohou být způsobeny strojním zařízením, otlačením nehtů, ledovými kroupami, nebo uhozením do plodu žebříky. Jak ovoce pokračuje v růstu, zraněná oblast se stává zploštělá nebo propadlá a tkáně suché a houbovité. Sklizeň a modřiny při balení - modřiny od hrubého zacházení Obr. 13 Otlačeniny během sklizně a balení jsou snadno rozpoznatelné. Jsou obvykle

22

malé a mělké, ale mohou být četné (Obr. 42). Slupka je normální nebo jen mírně odbarvená. Pohmožděná dužnina může být jen mírně odbarvená nebo může být hnědá. Zpočátku je zranění dužniny měkké, ale během několika dnů se stává suché a houbovité. Doprava a modřiny při manipulaci - (Obr. 43) jablka vyskladňovaná ze skladů jsou zralejší, a proto jsou více náchylná k zranění během manipulace a dopravy nutné k distribuci na trh. Některá nejvážnější zranění nastanou během balení a dopravy jablek v koších a v dřevěných bednách. Toto bylo velmi omezeno použitím přihrádky. Přihrádky a buňky jsou zabaleny vlnitou lepenkovou krabicí, která chrání jednotlivé ovoce. Otlačeniny jsou více problematické v pozdním období, když ovoce měkne zráním. Kromě typů zranění popsaných výše, jsou obyčejné modřiny vytvořené během mnoha ručních operací naskladnění, vyskladnění a pohybováním s balíčky do prodeje. Tyto modřiny mají různé velikosti, a jsou měkké. Na zralém ovoci se mohou objevit vodnatá místa většinou bezbarvá. Zraněné tkáně mohou být mokré nebo poněkud kašovité. Ochranná opatření: S moderními používanými metodami zacházení a balení může být otlačení redukované opatrným zacházením s ovocem ve všech fázích marketingu od sklizně po prodej. (MEHERIUK, MCPHEE, 2003; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) •

POŠKOZENÍ JABLEK NEDOSTATKEM KYSLÍKU

Anglický název: Low oxygen injury Výskyt: Poškození se vyskytuje především u odrůdy ´McIntosh´. Symptomy: Na plodech se tvoří propadlé hnědé nebo nachové mokré skvrny (Obr. 14). Někdy plody značně změknou nebo popraskají. Zasažená dužnina je světle hnědá, může být poškozená v oblasti slupky (Obr. 44) nebo u jádřince. U všech druhů ovoce se příznaky projeví nepříjemnou chutí po alkoholu. Příznaky nedostatku kyslíku se mění podle náchylnosti odrůd, koncentrace Obr. 14 Poškození kyslíku, délkou projevu a teplotou. způsobené nedostatkem Biologie: Porucha je způsobena nahromaděním etanolu, který kyslíku zhoršuje chuť ovoce. Při totálním nedostatku kyslíku se plody stávají nepoživatelnými během pěti až deseti dnů.

23

Ochranná opatření: Abychom předešli poruchám, způsobeným velkými odchylkami koncentrací oxidu uhličitého a kyslíku od doporučených hodnot, je nutno během skladování pečlivě sledovat složení atmosféry a udržovat je v doporučeném rozmezí pro každou odrůdu. (GOLIÁŠ,

1996;

MEHERIUK,

MCPHEE,

2003;

PIERSON,

CEPONIS,

McCOLLOCH, 2005) •

POŠKOZENÍ MRAZEM

Anglický název: Frost, freezing injury Výskyt: Důsledky teplot, v nichž mrznou tkáňové roztoky, jsou podobné účinkům chladu. Projevuje se u jablek i hrušek (Obr. 45). Symptomy: Namrzlé plody mají nepravidelný tvar, následkem rozrušení tkání ztrácejí svůj normální vzhled, tvar a chuť. Rozřízneme-li zmrzlý plod (Obr. 15), na povrchu jsou viditelná nepravidelná průsvitná, téměř sklovitá místa. Poškozené cévní svazky jsou obvykle tmavé. Při silném a dlouhodobém zmrznutí může plod úplně ztmavnout. Plody mírně zasažené těmito Obr. 15 Poškození mrazem

teplotami po krátkou dobu mohou být moučnatější konzistence, aniž se dostaví barevné změny.

Biologie: Ke zmrznutí jablek a hrušek může při skladování dojít, klesne-li na určitou dobu teplota pod bod mrznutí plodu. Tato teplota závisí na odrůdě ovoce, podmínkách pěstování a na fyziologickém stavu plodů. Pohybuje se od -1,6°C do -2,2°C. Při částečném poškození mrazem zmrzne nejprve část volné buněčné vody, ale buňky neodumírají. Při dalším zmrznutí se voda přeměňuje v led, po rozmrznutí už buňky nejsou schopny obnovit svoje životní pochody. Zralá jablka mohou být zraněna, pokud teploty klesají pod bod mrazu plodů v sadě, během transportu nebo při vyskladnění, kde nelze udržet potřebnou teplotu. Poškození může nastat, kolísáním teplot, délkou zmrazení a podmínkami při kterých byly plody rozmrazovány. Ochranná opatření: Abychom předešli nežádoucím změnám po namrznutí, necháme plody rozmrzat postupně při teplotě 2°C a normální vlhkosti vzduchu. Ochranným opatřením je udržení teploty na doporučené úrovni pro jednotlivé druhy a odrůdy. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005)

24

•

POŠKOZENÍ TEPLEM

Anglický název: Heat injury Výskyt: Krátké umístění ovoce na horkém vzduchu nebo v horké vodě může způsobit jejich poškození. Tepelné poškození může vzniknout z vadných termostatů nebo dočasných zastávek v balení, které vystaví ovoce na několik minut horké vodě nebo horkému vzduchu (Obr. 46). (MEHERIUK, MCPHEE, 2003) •

ROZKLAD DUŽNINY NÁSLEDKEM STÁRNUTÍ

Anglický název: Senescent breakdown Výskyt: Porucha se vyskytuje u hrušek a jablek, které mají velmi rozdílnou náchylnost. Nejčastěji jsou poškozeny odrůdy ´McIntosh´, ´Spartan´ a ´Granny Smith´. Náchylnější jsou plody pozdě sklizené a velké. Symptomy: Dužnina ztrácí svou normální konzistenci, stává se suchou a moučnatí (Obr. 16). Napadené plody jsou značně lehčí než plody zdravé a snadno se promáčknou. Dužnina je suchá, bez vůně a chuti. Plody často napříč nebo po obvodu praskají. Biologie: Rozpraskání plodů se často vyskytuje při Obr. 16 Rozklad dužniny

vysoké vlhkosti. Náchylnost k rozpadu dužniny je

nepřímo úměrná obsahu vápníku a fosforu v plodech. Při nízkém obsahu vápníku v plodech začíná proces stárnutí a rozkladu tkání dříve a probíhá intenzivněji. Ochranná opatření: Sklizeň plodů v optimální zralosti, důsledné dodržování skladovacích podmínek a nepřekročení skladovací doby vede k minimalizaci této poruchy. (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) •

SKLÁDKOVÉ HNĚDNUTÍ SLUPKY (SCALD, SPÁLA SLUPKY)

Anglický název: Superficial scald Výskyt: Největší výskyt je u předčasně sklizených, pozdě uskladněných a menších nevyzrálých jablek a hrušek. Nejvíc náchylné odrůdy ´Ontario´, ´Jonathan´, ´Idared´, ´Melrose´, ´Golden Delicious´, ´McIntosh´. Symptomy: Na ovoci se vyskytuje nejčastěji v závěru skladování v podobě velkoplošných intenzivně hnědých skvrn na slupce (Obr.17), dužnina není poškozená.

25

Biologie: Onemocnění je způsobeno nahromaděním aromatických látek jako produktu vlastního metabolismu plodů. Nejčastěji se objevuje při přeplnění skladových prostor a při nedostatečném větrání skladů. Ochranná opatření: Předejít skládkovému hnědnutí slupky lze uskladněním kvalitních, v optimální zralosti sklizených plodů a zajištěním dostatečného větrání skladů a nepřeplňováním skladových prostor. (GRABOWSKI,1999; SNOWDON, 1990) Obr. 17 Skládkové hnědnutí slupky

•

TVORBA ALKOHOLU

Anglický název: Alcohol formation Výskyt: Porucha může dosáhnout znatelné hladiny jestliže je ovoce bez kyslíku. Symptomy: Zasažená dužnina má vůni po kvašení. V prvních stádiích jsou podmínky vratné, to znamená že symptomy mohou zmizet jestliže jsou plody ponechány na

vzduchu.

V pozdějším

období

po

dlouhotrvajícím vystavení anaerobním podmínkám jablka mohou rozvinout „agresivní alkoholovou otravu“, v kterém se velké plochy slupky a dužniny zbarví růžovohnědě (Obr. 18). Biologie: Kyslíkové koncentrace mohou poklesnout pod Obr. 18 Tvorba alkoholu

prahovou hodnotu ve skladech majících vadné zařízení či v nevětraných bednách. Výjimečně může být choroba způsobena,

pokud byla moc velká vrstva voskování a plody přerušily dýchání. (SNOWDON, 1990) •

ÚČINEK A DETEKCE ČPAVKU

Anglický název: Ammonia injury Výskyt: Přítomnost tohoto plynu ve skladu může vyústit v poškození ovoce v místnosti. Jablka a hrušky jsou poškozeny 0,2% koncentrací čpavku. Symptomy: Rozsah zranění závisí na délce působení a koncentraci čpavku v atmosféře. Krátkodobý výskyt čpavku způsobuje kolem lenticel barevné skvrny (Obr. 19). Delší působení nebo vysoké koncentrace čpavku mají za následek značné poškození na všech druzích ovoce.

26

Ochranná opatření: Ochranným opatřením je důkladné větrání nebo odstranění ovoce od působení čpavku. (MEHERIUK, MCPHEE, 2003)

Obr. 19 Poškození čpavkem

•

VNITŘNÍ ROZPAD PLODŮ

Výskyt: Nejnáchylnější jsou odrůdy ´Coxova reneta´, ´Boskoopské červené´, ´Jonathan´. Symptomy: Projevem poruchy je vodnatě šedá nebo hnědá barva slupky jablek, která současně v těchto místech začíná měknout. Na řezu plodem, zvláště na jeho obvodě, je patrné nepravidelné tmavnutí dužniny. Později dužnina hnědne. Biologie: Porucha se projevuje jen u citlivých odrůd, jsou-li plody hned po sklizni umístěny v chladírně s teplotou 0°C. Kromě nižší teploty napomáhá výskytu také vysoká vzdušná vlhkost. (BLAŽEK, 2001)

3.3.3 Skládkové choroby způsobené parazitickými houbami Houbové choroby Během vegetace se na povrchu jablek a hrušek nahromadí velké množství spor různých hub, které jsou původci houbových hnilob. Spory jsou na plody přenášeny větrem, deštěm a hmyzem. Zdrojem nákazy mohou být nemocné ovocné stromy, spadané listy, větve, půda, napadené plody, obaly používané při sklizni a dopravě, třídičky ovoce. Poměrně málo druhů hub je schopno poškodit plody před sklizní, ačkoliv někdy se může infekce na plodech vyvíjet ještě na stromě. Po sklizni se citlivost plodů k napadení houbovými hnilobami značně zvyšuje v souvislosti s procesy posklizňového dozrávání a stárnutí. Houbové choroby snadno pronikají do tkání ovoce, které je v konzumní zralosti, a způsobují jeho hnití. (GUDKOVSKIJ, 1984)

27

Rozpoznání posklizňových nemocí Posklizňové choroby jádrového ovoce jsou způsobeny paletou hub. Některé nemoci mohou být snadno rozpoznané a oddělené od ostatních. Nicméně, může jít často velmi těžko určit posklizňové nemoci, protože různé nemoci mohou mít velmi podobné symptomy. Na druhé straně, stejná nemoc může mít také velmi odlišné symptomy v raném stádiu než v pokročilém stádiu. (XIAO, 2005)

Nákaza u sklizně: Škoda na pokožce ovoce například díry od stopky a modřiny mohou být vytvořeny při sklizni nebo během posklizňových procesů. Hniloby způsobené patogenem, zvláště ty vzdušné jako jsou šedá hniloba Botrytis cinerea a modrá hniloba Penicillium expansum, mohou kontaminovat plody a později způsobit hnilobné symptomy ve skladu. (XIAO, 2005)

Nákaza po sklizni: Kontaminace hnilobou je způsobena patogeny během praní a balících procesů. Plody mohou být nakaženy přes poraněnou pokožku nebo přirozenými otvory a později vyvolat hnilobné symptomy. Časté během uskladnění je rozšíření z ovoce na ovoce. Pro ovoce předurčené k dlouhodobému uskladnění je velmi důležitá kontrola hnilob, protože jeden shnilý plod může zničit značné množství zdravého ovoce. (XIAO, 2005) •

ALTERNARIOVÁ HNILOBA

Anglický název: Alternaria rot Výskyt: Alternariová hniloba je vyvolána houbou Alternaria tenuis, Alternaria alternata či Alternaria kikuchiana (Obr. 48). Hniloba se rychle vyvíjí při vyskladnění a dopravě. K infekci plodu dochází ještě na stromě, spory pronikají do plodu poškozenými místy slupky a po dozrání i lenticelami. Symptomy: Napadená místa jsou tmavohnědá nebo černá a většinou se vyskytují kolem poškození slupky (Obr. 47). Tmavě hnědá plíseň může poškodit jádřinec a pokračovat až k dužnině. Na plodech v optimální zralosti jsou hnilobné skvrny suché, tvrdé a mělké. Při dalším rozvoji choroby skvrny Obr. 20 Poškození stopky alternariovou hnilobou

nabývají houbovité struktury a v napadené dužnině se

28

objevují černé vrstvičky. Příležitostně trpí černou hnilobou stopka (Obr. 20), i když plod zůstává nedotčený, tržní hodnota je snížená. Biologie: Tato houba může přežívat v půdě ve stádiu mikrosklerocia nebo přežívá spora (chlamydospora). Za příznivých podmínek jsou nepohlavní spory vytvářeny na opadaných listech v sadu a jsou rozšířeny větrem a deštěm. Mnohdy přežívají v hynoucí části květu a v teplých vlhkých podmínkách mohou způsobit infekci. Plody mohou být poškozeny přes poranění či hmyzí bodnutí a mohou být doprovázeny spolu s křenčením jablek a chladovou nekrózou. Některé metabolity A. alternata mohou být toxické pro zvířata a lidi. Ochranná opatření: Ke značnému snížení nebo i úplnému vyloučení škod působených touto houbou přispívá sklizeň ve správném termínu, skladování jakostních plodů, rychlé ochlazení ovoce po sklizni a ochrana před různými fyziologickými chorobami. (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) •

ČERNÁ A BÍLÁ HNILOBA

Anglický název: Black rot, White rot Výskyt: Botryosphaeria obtusa (Obr. 51) je příčinou vzniku černé hniloby (Obr. 49) na jablkách, hruškách a kdoulích. Bílá hniloba (Obr. 50) je nazývaná podle Botryosphaeria ribis. Symptomy: Prvními příznaky obou nemocí jsou malé hnědé skvrny na pokožce plodu, často mírně propadlé. U bílé hniloby dužnina měkne a plod může mít bělavý vzhled, s kapkami tekutiny na shnilých plochách. Při teplotách okolo 23°C plody mohou zcela shnít do 10 dnů. Biologie: Plody jsou napadeny přes lenticely, mechanickým poškozením a nabodnutím hmyzem a některé odrůdy přes kalich. Mladé ovoce je rezistentní k infekci a hnilobě. Hniloby plodů na stromě jsou minimální, avšak plody nakažené krátce po sklizni vypadají zdravě, a tudíž jsou umístěné ve skladu. Obě houby jsou tlumeny při skladovací teplotě okolo 0°C, ale hniloba se opět rozvíjí při 10°C. Hniloba se nerozšiřuje z jednoho plodu na druhý. Ochranná

opatření:

Ochranou

je

(SNOWDON, 1990)

29

aplikace

posklizňových

fungicidů.

•

FUSARIOVÁ HNILOBA PLODŮ

Anglický název: Fusarium rot Výskyt: Fusarium sp. způsobuje jádřincovou nebo vnější hnilobu plodů. Velmi náchylná je odrůda ´Gloster´. Symptomy: Vnější hniloba je patrná na povrchu plodů (Obr. 21) a jde zde o druhotnou nákazu, která vnikla do plodu poraněním. Jádřincovou hnilobu uvidíme teprve po rozřezání plodu. Tato choroba se šíří od jádřince směrem k povrchu. Na průřezu plodu pozorujeme v jádřinci

bílé až narůžovělé mycelium.

Nastanou-li vhodné podmínky pro rozvoj, rozrůstá se Obr. 21 Fusariová hniloba plodů

mycelium z jádřince do dužniny plodů a dužnina hnědne, měkne a je vodnatá. K infekci plodů dochází obvykle přes

lenticely. Biologie: Při jádřincové hnilobě dochází k infekci plodů již v době vegetace, a to mezi kališními lístky. Infekci si plody přenášejí z výsadby do skládky. Konidie houby se dostávají přes kališní část plodu do jádřince. Při vnější hnilobě dojde k infekci přes poranění slupky. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v opatrné manipulaci při sklizni, třídění plodů před uložením, dodržení podmínek letní chemické ochrany stromů a také rychlé uskladnění ovoce. (ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ, 1989; HLUCHÝ, 1997; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) •

GLEOSPORIOVÁ HNILOBA (HOŘKÁ, KRUHOVÁ HNĚDÁ HNILOBA)

Anglický název: Bitter rot Výskyt: Choroba je způsobena houbou Glomerella cingulata, konidiální stádium je Colletotrichum gloesporioides. Dále může být způsobena houbami rodu Pezicula a Gleosporium (Obr. 52). Velké ztráty mohou nastat v teplých, vlhkých pěstebních plochách. Vyskytuje se v druhé polovině skladovacího období u jablek i hrušek. Jedná se o infekční chorobu. Infekce se dostává do plodu v létě konidiemi přes lenticely a poranění a zůstává až

do doby sklizně latentní. Z odrůd jablek napadá nejčastěji

´Jonathan´, ´Golden Delicious´, ´Rubín´ a ´Topaz´.

30

Symptomy: Viditelné příznaky se objevují až po několikaměsíčním skladování, kdy plody v pokročilejším období ztrácejí přirozenou odolnost. Kolem infikovaných lenticel se pomalu v koncentrických kruzích šíří na plodech ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny o průměru 5-30 mm, jejichž povrch se miskovitě prohýbá (Obr. 22). Na jednom plodu bývá jedna nebo několik skvrn, Obr. 22 Gleosporiová hniloba

které postupně splývají. Uprostřed skvrn se objevují bílé fruktifikační orgány, na kterých se tvoří ložiska houbových vláken s konidiemi. Napadené plody se rychle kazí. Postižená

dužnina se zbarvuje hnědě, má moučnatou a poměrně pevnou konzistenci, způsobuje hořkou chuť dužniny. V konečném stupni choroby plody mumifikují. Hniloba se nešíří z jednoho plodu na druhý. Biologie: Infekce plodů touto plísní probíhá ještě během vegetace na stromě. Při dešti se dostanou spory na plody, kde později mohou vyklíčit a prorůst slupku nebo pronikat lenticelami, poškozeními či prasklinami ve slupce. Optimální teplota pro infekci je kolem 26°C. Plody mohou shnít kompletně na stromě, kde utváří mumie, které přežívají zimu a jsou zdrojem spor pro následující rok. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v zamezení infekce postřiky stromů fungicidy. Výskyt může zabránit odstranění mrtvého dřeva, sběr mumifikovaných plodů ze sadu. Chorobu lze do určité míry omezit dřívější sklizní a včasným uložením plodů při nízké teplotě kolem 0°C zejména pak v podmínkách řízené atmosféry. (ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ, 1989; SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999; BLAŽEK, 2001) •

JÁDŘINCOVÁ HNILOBA

Anglický název: Core rot, Moldy core Výskyt: Jádřincová hniloba je infekční choroba, způsobují ji houby Alternaria alternata (Obr. 53), dále pak Aspergillus niger, Fusarium sp., Peniicillium funiculosum, Pezicula malicorticis, Phoma sp., Phomopsis mali, Pleospora herbarum a Trichothecium roseum (Obr. 54). Houba napadá jádřinec. Vyskytuje se převážně u jablek s otevřeným kalichem jako je ´Golden Delicious´, ´Gloster´ a ´Starking´, nebo v místě odtrhnuté stopky.

31

Symptomy: Choroba se šíří od jádřince (Obr. 23). Oblasti semenné dutiny jádřince jsou znetvořené přítomností plísně, která je často tmavé barvy. Někdy houba postupuje okolo dužniny, způsobuje suchou hnilobu nebo měkkou vlhkou hnilobu, závislou na organismu. Zhnědlá slupka není hořká, měkne ale nekašovatí. Hniloby jádřince mohou započít zatímco jablka jsou stále na stromě Obr. 23 Jádřincová hniloba

nebo eventuálně po delší době skladování. Biologie: Tyto houby napadají mrtvé nebo umírající květní

části při kvetení nebo později a vyvíjí se teprve ve skladu. Plísně pronikají do jádřince kalichem nebo v místě odtrhnuté stopky. Ochranná opatření: Ochrana se provádí v sadu fungicidním postřikem. Prevencí je uchování zdravého a nepoškozeného ovoce v čistých, desinfikovaných skladech a obalech. (SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999) •

PENICILIOVÁ (MODRÁ) HNILOBA

Anglický název: Blue mold rot Výskyt: Peniciliová hniloba je způsobena houbou Penicillium expansum (Obr. 58). Je jedna z nejčastějších a nejškodlivějších skládkových chorob jablek, hrušek a kdoulí (Obr. 55). Způsobuje nejzávažnější ztráty koncem skladovacího období, jakmile plody ztrácejí svou odolnost. V této době postupuje hnilobný proces velmi rychle. Další peniciliové druhy jako P. cyclopium, P. crustorum a P. verrucosum hniloby způsobují ojediněle. Spory hub rodu Penicillium jsou přítomny na povrchu plodů, na obalech i ve vzduchu ve skladech. Hlavním místem pronikání patogena do plodů jsou různá mechanická poškození, lenticely, řezy, otlaky, požerky a vpichy způsobené živočišnými škůdci, dále místa napadení strupovitostí. Největší napadení bylo zaznamenáno na odrůdách ´Rubín´, ´Lord Lambourne´. Symptomy: Hniloba se na povrchu plodů projevuje světlé hnědými nebo žlutými, okrouhlými

a

ohraničenými

hnilobnými

skvrnami.

Ty

se postupně zvětšují, slupka se mírně prohýbá a svraskává (Obr. 24). Hniloba postupuje velmi rychle. Dužnina je hnědá, měkne a podléhá kašovitému rozkladu. Na poškozených místech pozorujeme nejdříve bělavé, později modrozelené nebo Obr. 24 Peniciliová hniloba 32

i sivě zelené polštářky houby (Obr. 57). V pokročilých fázích výskytu je časté skupinové hnití plodů (Obr. 56), kdy dochází k přenosu infekce na zdravé plody. Objevuje se typický plísňový zápach a zkyslá chuť dužniny. Biologie: Povlak houby tvoří článkované, rozvětvené konidiofory, vytvářející množství konidií, kterými se houba rozšiřuje. Intenzita vývoje hniloby stoupá při zvýšení teploty a za vysoké relativní vlhkosti při skladování. Opožděné uskladnění po sklizni a pomalé ochlazování rovněž přispívají k rychlému rozvoji modré hniloby. Některé druhy P. expansum mohou produkovat mykotoxin patulin. Mykotoxin může být vysoce toxický pro živočišné tkáně a může také vykazovat karcinogenní a mutagenní vlastnosti. Schopnost vytvářet patulin a jeho množství závisí na druhu houby, odrůdě ovoce, teplotě skladování a na složení atmosféry ve skladu. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v preventivních opatřeních zahrnujících šetrnou sklizeň a posklizňovou manipulaci a přetřídění ovoce. Výskyt choroby omezíme uskladněním vyzrálého a nepoškozeného ovoce, zajištěním optimálních podmínek skladování, pravidelnou kontrolou a odstraňováním hnijících plodů. Velký význam má pečlivá desinfekce skladů a obalů. (HLUCHÝ, 1997; GRABOWSKI, 1999; BARKAI-GOLAN, 2001; BLAŽEK, 2001) •

MONILIOVÁ HNILOBA

Anglický název: Brown rot Výskyt: Moniliová hniloba je způsobena vřeckatou houbou Monilinia fructigena (Obr. 61). Je hojně vyskytujícím se původcem hniloby jádrového ovoce. Napadá jak plody dozrávající na stromě, tak i během skladování a po vyskladnění. Vyskytuje se na plodech jako hnědá a černá hniloba. V náchylnosti odrůd k této chorobě jsou značné rozdíly. Napadá především odrůdy ´Lord Lambourne´, ´Kids Orange´, ´Ontario´, ´Šampion´, ´Melodie´, odolné jsou odrůdy ´Golden Delicious´ a ´Topaz´. Symptomy: Na stromech a před uskladněním se nejčastěji projevuje hnědou hnilobou, slupka i dužnina plodů měkne a hnědne, působí typické sametové polštářky konidií, které se vytváří v koncentrických kruzích (Obr. 59). Poškozené ovoce opadá nebo zůstává na stromě a mumifikuje se. U skladovaného ovoce je typická suchá černá hniloba (Obr. 60), projevuje se při pozdní infekci patogenem až během Obr. 25 Moniliová hniloba 33

skladování. Povrch plodů je leskle černý, kožovitý, nescvrklý a dužnina hnědá až černohnědá. Koncentrické kruhy polštářků se nevytvářejí. Nákaza se jen zřídka přenáší dotykem jednoho plodu s druhým (Obr 25). Biologie: K infekci obvykle dochází již na stromě sporami, které se nejčastěji tvoří na mumifikovaných plodech ponechaných na stromě z minulé sklizně. Nákaza vniká do plodu různými poraněními, hlavně rankami způsobenými hmyzem. Ochranná opatření: Ochranné opatření spočívá především v omezení zdrojů infekce v sadech. Velký význam má třídění sklizeného ovoce a především jeho okamžité uskladnění při nižších teplotách. (HLUCHÝ, 1997; GRABOWSKI, 1999; ROD, 2006) •

MUCOROVÁ HNILOBA

Anglický název: Mucor rot Výskyt: Tato choroba se může vyvinout u mnoha odrůd jablek a hrušek. Je způsobena houbou Mucor piriformis. Symptomy: Poškození může být u stopky, v kališní části, v jádřinci nebo na povrchu plodu. Zasažená pokožka je tmavě hnědá (Obr. 26), dužnina pod pokožkou je světle hnědá, měkká, vodnatá a bez zápachu. Biologie: Infekce plodu vzniká poškozením pokožky. Výjimečně houba způsobuje ztrátu přes stopku, některé Obr. 26 Mucorová hniloba

druhy jablek přes otevřenou kališní trubku. V následující periodě může houba přežívat týdny nečinná, ale od

začátku rozvoje rozkladného procesu postupuje i za teploty 0°C. Závažné ztráty může způsobit během dlouhého skladovacího období. Ochranná opatření: Mělo by se vyhnout sklizni ve vlhkém počasí, pokud je to možné. Boxy a bedny musí být čisté. K minimalizaci výskytu zranění je důležitá šetrná manipulace. Ve skladu je vhodná relativní vlhkost vzduchu okolo 95 %. (SNOWDON, 1990) •

OKRAJOVÁ HNILOBA

Anglický název: Side rot Výskyt: Je způsobená houbou Phialophora malorum. U jablek výskyt poklesl, u hrušek je výskyt častý (Obr. 62). 34

Symptomy: Typickým poškozením jsou mdlé, hnědé, oválné, mírně propadlé, ale ne hluboké skvrny (Obr. 27). Rozkládaná dužnina má sklon měknout a vlhnout, odděluje se od zdravého pletiva. Jestliže zraněná pokožka je popraskaná, hniloba na krajích vyschne a může se stát porézní. Biologie: Houba může přežít v půdě a v kůře. Vlhko napomáhá Obr. 27 Okrajová hniloba

sporám k rozšíření. Ovoce může být infikováno v sadu, pravděpodobně přirozenými otvory (lenticelami) nebo přes trhliny

v pokožce. Infekce může taky nastat během posklizňové manipulace. Pozdní sběr plodů je zvláště citlivý k infekci. Ochranná opatření: Částečnou kontrolu můžeme docílit užitím posklizňových sprejů s vápníkovou směsí a vhodným fungicidem. (SNOWDON, 1990) •

PHYTOPHTOROVÁ HNILOBA

Anglický název: Phytophthora rot Výskyt: Na uskladněných jablkách a hruškách se vyskytuje jen výjimečně. Způsobuje ji Phytophthora cactorum nebo Phytophthora syringae (Obr. 63). V některých zemích P. syringae způsobuje závažné hniloby jablek a hrušek ve skladech. Symptomy: Poškozené místo se projevuje na jablkách bledými, středně hnědými skvrnami (Obr. 28), u hrušek jsou skvrny tmavě hnědé. Hranice mezi zdravou a hnilobnou částí je nevýrazná. Zasažené pletivo je charakteristicky pevné a cévní svazky jsou výrazně hnědé. Biologie: Phytophthora přežívá v půdě. Sklizené ovoce ponechané

ve velkoobjemových

bednách

v sadě

bývá

vystavené prudké kontaminaci. Infekce ovoce vytváří hniloby Obr. 28 Phytophtorová hniloba ve skladu a tvoří se hnilobná hnízda. Ochranná opatření: Zvýšený výskyt hnilob může být spojen s užitím příliš bujné podnože a řezem. Ochranným opatřením je postřik stromů vhodným fungicidem. (SNOWDON, 1990) •

RHIZOPOVÁ HNILOBA

Anglický název: Rhizopus rot Výskyt: Vyskytují se dvě formy Rhizopus oryzae na jablkách a Rhizopus stolonifer na jablkách i hruškách. 35

Symptomy: Prvním příznakem je měkká hnědá skvrna, která se rychle šíří za teploty okolo 25°C. Jsou tvořena bílá vlákna plísně na nechráněných pletivech a vedou ke vzniku bílé kulovité spory, která později černá (Obr. 29). Příčný řez plodem může ukazovat, že semena jsou zahalená plísní. Biologie: Nepohlavní spory jsou všudypřítomné, ale Obr. 29 Rhizopová hniloba

obecně způsobují infekci jen na plodech, které jsou

zraněné nebo přezrálé. Infekce vzniká na nezralém plodu na stromě nebo při poškození hmyzem. Tato houba může proniknout přímo do sousedních zdravých plodů. Optimální teplota růstu je přibližně 25°C pro R. stolonifer a okolo 35°C pro R. oryzae, obě jsou minimalizovány při teplotě pod 5°C, proto se neobjevují v chlazeném skladu. Ochranná opatření: Ochranou je sklizeň plodů ve správné optimální zralosti, šetrná manipulace a ošetření s posklizňovými fungicidy. (SNOWDON, 1990) •

RŮŽOVÁ HNILOBA

Anglický název: Pink mold rot Výskyt: Nemoc pozorujeme teprve na skladovaných plodech u jablek i hrušek. Původcem je houba Trichotecium roseum. Symptomy: Růžová plíseň je infekční hniloba jádřince, která dává hořkou chuť infikované dužnině. Na slupce infikovaného ovoce se objeví nejčastěji jedna hnijící skvrna, která se zvětšuje a zrůžoví (Obr. 30). Hniloba napadá dužninu a pletiva hnědnou. Patogen napadá jádrové ovoce přes poranění nebo lenticely a je doprovázen dalšími patogeny, nejčastěji jsou to strupovitost Obr. 30 Růžová hniloba

nebo černá hniloba (Botryosphaeria obtusa). Biologie: Houba je běžná v půdě, spory jsou pravděpodobně

přenášeny větrem, vodou a hmyzem. Některé odrůdy jablek a hrušek jsou náchylné k napadení na stromě, po sklizni, náchylnost na infekci se zvyšuje s délkou skladovací doby. Největší rozšíření nákazy se objevuje při teplotách mezi 20 a 25°C, nejvíce po uskladnění ovoce ve skladovací místnosti. Teplota nižší než 10°C zpomaluje proces hniloby. Ochranná opatření: Spočívá ve včasné aplikaci postřiku fungicidem. Nezbytná je také opatrná sklizeň a manipulace. Normálně chlazený sklad předchází vývoji růžové

36

hniloby, jestliže je ovoce skladováno v ambientní atmosféře, posklizňové ošetření teplou vodou může zničit hluboce uložené infekce. (SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999) •

SAZOVITOST (GLOEODES POMIGENA, LEPTODONTIUM ELATIUS) A MUŠINCOVITOST (ZYGOPHIALA JAMAICENSIS)

Anglický název: Sazovitost - Sooty blotch, Mušincovitost - Flyspeck Výskyt: Sazovitost a mušincovitost jsou povrchové skvrnité nemoci, které se obvykle objevují dohromady na jablkách a hruškách a kdoulích v pozdním létě a podzimu. Tato choroba může zkrátit skladovatelnost ovoce následkem zvýšení ztráty vody. Mezi odrůdami jablek nejsou výrazné rozdíly na náchylnost této choroby, ale symptomy jsou více zjevné u žlutých, zelených nebo světle zbarvených plodů. Symptomy: Sazovitost vypadá jako šmouhy sazí nebo olivově-hnědé skvrny na zralém plodu. Jednotlivé skvrny nebo místa se liší od nenápadných kruhovitých kolonií velkými skvrnami s rozptýlenými okraji. Tuto vadu lze vlhkým hadrem z povrchu odstranit. Povlaky tvoří podhoubí, rostoucí jen ve voskové vrstvičce slupky. Mušincovitost je Obr. 31 Sazovitost a mušincovitost

charakterizovaná shlukem 10-50 ostře definovaných černých lesklých skvrnek na povrchu plodu. Tyto

povrchové kolonie jsou kruhovitě neuspořádané a často rozsáhlé. Tmavé tečky jsou stomata houby. Houba neprorůstá pod slupku a nepoškozuje dužninu, nepříznivě však ovlivňuje vzhled plodů. Biologie: Původcem mazovitostí je mikroskopická houba, která žije pouze ve voskové vrstvičce na povrchu slupky a hlouběji neproniká. Vývojový symptom obou chorob je relativně pomalý, šíří se za vlhkého, teplejšího počasí a za špatných suchých podmínek. Mušincovitost a sazovitost se mohou vyskytovat samostatně, ale jsou běžně nalezeny na stejném plodu (Obr. 31). Ochranná opatření: Nejúčinnějším opatřením proti oběma chorobám spočívá ve vytváření podmínek, které zabraňují jejich výskytu což spočívá v preventivním výběru vzdušných a slunných lokalit. Důležitou prevencí je pravidelné prosvětlování koruny. Proti těmto chorobám se speciální fungicidní ošetření neprovádí, postačí jen postřik proti strupovitosti. (HLUCHÝ, 1997; JOCKEY, YODER, 1997; ROD, 2006) 37

•

STRUPOVITOST JABLONĚ

Anglický název: Scab Výskyt: Onemocnění je způsobeno houbou Venturia inaequalis (Obr. 64). Odrůdy jabloní se liší v náchylnosti k tomuto onemocnění. Většina moderních odrůd pro intenzivní pěstování patří k citlivým až velmi citlivým, ale byla vyšlechtěna řada odrůd, které jsou ke strupovitosti rezistentní. Největší výskyt je u ´Golden Delicious´, ale i ´Starking´, ´Starkrimson´, ´Spartan´. Náchylné jsou odrůdy ´Gloster´, ´Goldspur´, ´McIntosh Red´, ´Šampion´, ´Vista Bela´ a další. Tolerantní např. ´Bláhovo oranžové´, ´Boskoopské´ a ´Watervlietské mramorované´. Rezistentní odrůdy ´Aneta´, ´Angela´, ´Florina´, ´Jolan´, ´Julia´, ´Karmina´, ´Liberty´, ´Melodie´, ´Otava´, ´Prima´, ´Resista´, ´Rosana´, ´Rubinola´, ´Selena´, ´Sir Prize´, ´Topaz´, ´Vanda´ aj. (ANONYM, 2004) Symptomy: Strupovitost se na skladovaných plodech projevuje v podobě drobných teček, které se pomalu zvětšují a tvoří lesklé, šedočerné zkorkovatělé skvrny velikosti 2-5 mm, u kterých dochází k deformacím a praskání plodů. Což dává průchod dalším patogenům a znehodnocení plodů. Během skladování se může na ovoci objevit i tzv. Obr. 32 Strupovitost pozdní - skládková strupovitost, kdy se na původně zdravých jabloně nenapadených plodech vytvoří drobné černé skvrnky rozeseté často ve velkém množství po celém povrchu jablka (Obr. 32). Biologie: Houba vniká do plodu těsně před sklizní. Může setrvat v latentním stavu na povrchu plodů a uvádí se v činnost až za vysoké vzdušné vlhkosti ve skladu. Houba způsobující strupovitost je velmi odolná k chladu, proto ani nízké skladovací teploty nemohou zabránit jejímu vývoji. Ochranná opatření: Nejjednodušší prevencí je pěstování odolných odrůd. Silně náchylné odrůdy nepěstovat na rizikových stanovištích a ve vlhčích oblastech. Ochrana je založena na postřicích fungicidy před květem a v posledních týdnech před sklizní. Použít lze preventivně působící přípravky například Captan 50 WP, Dithane 750 SC, Euparen Multi, nebo přípravky působící kurativně Baycor 25 WP, Discus, Topas C 50 WP. (HLUCHÝ, 1997; GRABOWSKI,1999; ROD, 2006)

38

•

STRUPOVITOST HRUŠNĚ

Anglický název: Scab Výskyt: Původcem je houba Venturia pirina, (konidiální stádium je Fusicladium pyrorum). Výrazné bývají rozdíly v náchylnosti odrůd. Jsou to například: ´Avranšská´, ´Boscova lahvice´, ´Dielova´, ´Lucasova´, ´Hardyho´. Příznaky jsou podobné jako u strupovitosti jablek, onemocnění ovšem není tak závažné jako u jablek, nálety houby bývají o něco hustější. Symptomy: Choroba napadá listy, plody a mladé letorosty v sadu. Když jsou napadeny malé plody, přestanou růst, jsou znetvořené nebo jsou velmi strupaté. Pozdější infekce mohou být početnější, ale skvrny jsou menší. Poškození strupovitostí na plodu nastane v kališní části, případně na stranách plodu. Jak se poškození zvětšuje, způsobuje tmavě hnědé skvrny a tvoří velké černé plochy, které srůstají (Obr. 33). Plody obvykle praskají. Na nezralých plodech se tvoří Obr. 33 Strupovitost hrušně

malé, kruhovité, sametové skvrny. Tmavé hrotovité skvrny se vyvíjejí na zralém ovoci. Infikovaný plod je často nepravidelného tvaru.

Ochranná opatření: Ochrana je založena na postřicích fungicidy před kvetením a v posledních týdnech před sklizní. (TRAVIS, RYTTER, YODER, 1998; GRABOWSKI, 1999; MATLÁK, 2003) •

ŠEDÁ HNILOBA PLODŮ

Anglický název: Grey mold rot Výskyt: Způsobená houbou Botryotinia fuckeliana (Obr. 65), konidiální stádium Botrytis cinerea, může tvořit vážné ztráty na jádrovém ovoci, zvláště na hruškách. Symptomy: Šedá hniloba je choroba, při které slupka ztrácí lesk a dužnina plodu moučnatí. Kolem místa infekce se tvoří hnědá nebo světle hnědá skvrna, která se postupně od středu rozšiřuje na celý plod (Obr. 34). Napadená část je na červeném plodu bezbarvá a na žlutém plodu tmavá. U odrůd červené barvy můžeme na napadeném místě často pozorovat červenohnědé kroužky Obr. 34 Šedá hniloba plodů

o průměru 1-2 mm v okolí lenticel. Hranice mezi napadenou a zdravou tkání je neobyčejně výrazná. Hnilobou napadené

části zůstávají dlouho pružné, mají kyselou chuť. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu 39

se na povrchu plodu tvoří šedé vatovité podhoubí, šířící se na okolní plody, tím vznikají hnízda šedé hniloby, ve kterých bývá 6-10 shnilých plodů. Při dalším rozvoji choroby napadené tkáně měknou natolik, že se z nich začíná uvolňovat šťáva. Zdravé plody se mohou infikovat přímým kontaktem s plody napadenými (Obr.66). Biologie: Plíseň napadá plody ještě na stromě, kde vytváří velké množství spor, snadno přenášených větrem. K infekci také může dojít při sklizni, transportu, zpracování, i ve skladech sporami unášenými ve vzduchu. Do plodu se dostává drobným poškozením, často v místě vytržené stopky. Výskyt je za příliš vysoké vlhkosti ve skladech. Ochranná opatření: Prevencí proti hnilobě je skladování standardních plodů v optimální zralosti, rychlé uskladnění po sklizni, okamžité schlazení a skladování v řízené atmosféře. (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999)

3.3.4 Minimalizace výskytu houbových chorob Chemická ochrana Chemickou látkou určenou pro kontrolování posklizňových onemocnění může být fungicidní a baktericidní prostředek (smrtící houby a bakterie) nebo látka zabraňující množení hub a bakterií (brzdící houbový a bakteriální rozvoj). Chemikálie by měla přijít do kontaktu s patogenem. Chemické ošetření může být aplikováno různými způsoby, v různém načasování. (1) Jako předsklizňová preventivní aplikace před infekcí na poli. (2) Ozdravující proces. (3) Posklizňová preventivní aplikace před infekcí skrz zranění, a vyhubení nebo zmírnění založené infekce, jako prevence jejich vývoje a šíření během skladování. •

Předsklizňové

chemické

ošetření:

Možnost

kontroly

posklizňovými

desinfekcemi je velice malá, protože většina fungicidů je neschopná proniknout hluboko do pletiv a efektivně koncentrovat fungicid, který by dosáhnul k hluboce uložené infekci. Efektivní cesta k redukci infekce založené na poli je aplikace širokého spektra ochranných fungicidů při vývoji plodů na rostlině, aby se předešlo vyklíčení spory nebo infekci přes lenticely nebo zbytku květu na plodu. V praxi jsou předsklizňové fungicidy aplikovány společně s předsklizňovým ošetřením proti škůdcům. Polní ošetření jsou všeobecně méně efektivní než ošetření posklizňová.

40

•

Ozdravení: Pokud se ovoce poraněné během sklizně či přepravy úspěšně vyhne

infekci při poranění, je stále vystaveno přímému kontaktu s patogenem během balení nebo skladování. Zranění mohou být minimalizována opatrným sklízením, tříděním, balením a dopravou. Dodržováním vhodných podmínek zamezíme fyziologickému poškození, které může být způsobeno zimou, teplem, nedostatkem kyslíku a dalším okolním stresem. Toto poškození také činí plody náchylné k poranění patogenem. •

Posklizňové chemické ošetření: Poškození vzniká od poranění vytvořených

během sklizně, manipulace a balení, která jsou hlavním místem zásahu patogenem. Ochrana chemickými přípravky před poraněním vede ke značnému snížení hnilob ve skladu. Dalším možným místem infekce jsou přirozené otvory, jako jsou lenticely, stomata, jejichž citlivost k infekci je zvýšená s poraněním nebo po umytí komodity ve vodě. Používanými přípravky jsou: Biphenyl (diphenyl), Sodium ortho-fenylfenolát, Sec butylamin, Captan, Dicloran. Druhou skupinou jsou přirozené chemické směsi: Acetaldehyd, Ethanol, Esenciální oleje a rostlinné extrakty a Aloe vera. (BARKAI-GOLAN, 2001)

Fyzikální prostředky Mnoho chemických ošetření aplikovaných na čerstvých zahradnických produktech bývá škodlivé pro spotřebitele. Tento fakt může mít za následek, že množství chemikálií může být staženo pro užívání a využívají se fyzikální prostředky. •

Tepelné ošetření: Tepelným ošetřením se rozumí například ponoření plodů do

teplé vody, užití horké páry, suchého vzduchu nebo ošetření infračerveným či mikrovlnným zářením. V praxi se používá především teplá voda nebo horká pára. •

Ionizující záření: Od roku 1950 byly studovány možnosti využívající ionizující

záření pro prodloužení uchovatelnosti čerstvého ovoce a zeleniny. Tato studie byla hlavně zaměřena na tři principy: a) kontrolu posklizňových chorob b) oddálení zrání a stárnoucích procesů c) kontrola zamoření škůdci. Většina studií byla uskutečněna s CO60 gama zářením. •

Ultrafialové záření: Ultrafialové (UV) záření je známo ničením rostlinné DNA

a ovlivňuje hlavní fyziologické procesy. Zvláštní schopnosti mají nízké dávky UV-C

41

záření (o vlnové délce 190-280 nm), které způsobuje rezistenci ovoce a zeleniny na široký okruh chorob. (BARKAI-GOLAN, 2001)

Biologická ochrana „Biologická ochrana“ neboli „bioochrana“ se zaměřuje na užití přírodních mikroorganismů, které působí proti posklizňovým patogenům. Antagonizmus mezi mikroorganismy je všude vyskytující se jev, zahrnující houby a bakterie, které přirozeně obývají půdu a přežívají v různých rostlinných orgánech. Používané mikroorganismy: •

Candida sake působící proti Penicilium expansum (P. expansum), Botrytis cinerea (B. cinerea), Rhizopus stolonifer (R. stolonifer).

•

Geotrichum candidum působící proti P. expansum, B. cinerea, R. stolonifer, Phialophthora malorum (P. malorum).

•

Bacillus subtilis společně s Pseudomonas cepacia brzdí B. cinerea a P. expansum.

•

Bacillus subtilis v kombinaci s Rhodotorula glutinis a Aureobasidium pollulans působí proti P. expansum, B. cinerea, P. malorum, Alternaria alternata, Pezicula malicorticis, Cladosporium berbarum. (BARKAI-GOLAN, 2001)

42

4. ZÁVĚR Tuto práci jsem si vybrala s cílem sjednotit druhy chorob, poruch a poškození jádrového ovoce v oblasti skladování. Poškození lze rozdělit na chyby, které vznikají důsledkem lidského faktoru např. při sběru a následné distribuci ke spotřebiteli a chyby vzniklé nevhodným skladováním dávajícím zrod skládkovým chorobám a poruchám. Mezi nejzávažnější a nejčastější lze považovat sklovitost, otlačeniny, strupovitost, alternariovou, gleosporiovou, peniciliovou, moniliovou a šedou hnilobu. Plody bývají fyziologickými poruchami při správných skladovacích podmínkách a dobré výživě ohroženy jen minimálně. V roce 2005/2006 bylo v České republice nejčastěji ovoce ukládáno ve skladech s kontrolovanou atmosférou a ULO. Ochranná opatření jsou zaměřená na odstranění nemocných a odumřelých větví v sadě, sběr mumifikovaných plodů, zabránění poškození slupky. Místnost ke skladování, bedny a jiné obaly musí být před uložením ovoce vydesinfikované. Skladovací místnosti by měli mít vhodné podmínky. Ovoce by mělo být ve skladech uloženo podle nároků na skladování a stupně zralosti. Plody musí být před uskladněním pečlivě vytřízené, s vyloučením mechanicky poškozených a nahnilých plodů.

43

5. ABSTRAKT Tato bakalářská práce na téma: „Choroby, poruchy a poškození vyskytující se při skladování jádrového ovoce byla zadána na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici na Moravě v roce 2005/2006. Je zaměřena na náchylnost jednotlivých odrůd, popis symptomů, biologii a minimalizaci výskytu. Je zde uvedeno trojí členění a to na fyziologické poruchy a poškození vznikající v sadu, fyziologické poruchy a poškození vznikající ve skladu a houbové choroby. V práci jsou dále popsány způsoby skladování a jeho podmínky, popis skladovacích podmínek pro jablka a hrušky. Závěr práce je zaměřen na minimalizaci výskytu houbových chorob.

Klíčová slova: jádrové ovoce, odrůda, skladování, fyziologická porucha, poškození, choroba.

44

6. RESUME The subject of this bachelor is diseases, disorders and damages related to the storage of the core fruits. The Faculty of Horticulture at Mendel University of Agriculture and Forestry in Lednice in Moravia in the year 2005/2006 was the key cooperator when ordering and analysing the fruits. This bachelor is focused on the disposition of the various species; described symptoms and biology of a minimisation of the occurrence. There are three sorts of division that are classified as physiologic disorders and damage rising in the plantation, physiologic disorders and damage raising at the store together with fungus diseases. Furthermore, this bachelor primarily looks at the way of storing and its conditions in general terms, latter the description of the storage conditions of apples and pears. The final part of the bachelor illustrates the minimisation of the appearance of fungus diseases.

Key words: core fruits, species, storage, physiologic disorder, damage, disease.

45

7. LITERATURA 1) ANONYM, Strupovitost. Český zahrádkářský svaz [online] 21-01-2004 [cit. 2007-01-15]

Dostupný

z

WWW:

. 2) BARKAI-GOLAN, R. Postharvest diseases of fruits and vegetables, development and control. I. Vydání. Amsterdam: Elsevier, 2001. 417 s. ISBN 0444-50584-9. 3) BITTNER, Z. Trendy ve skladování ovoce. Zahradaweb: Zahradnictví [online] 20-12-2006

[cit.

2007-01-14].

Dostupný

z

WWW:

. ISSN 1211-7692. 6) ČERVENKA, K. Ovocnictví. III. Vydání. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 385 s. 7) DVOŘÁK, A. Pěstování jabloní. II. Vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 352 s. 8) GOLIÁŠ, J. Skladování a zpracování I. Základy chladírenství. II. Vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1996. 158 s. ISBN 80-7157229-2. 9) GRABOWSKI,

M.

Choroby

drzew

owocwych.

I.

Vydání.

Kraków:

Wydawnictwo Plantpress, 1999. 166 s. ISBN 83-85982-28-0. 10) GUDKOVSKIJ, V. A. Dlouhodobé skladování ovoce. I. Vydání. Praha: státní zemědělské nakladatelství, 1984. 176 s. 11) HLUCHÝ, M. a kolektiv. Obrázkový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. I. Vydání. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997. 428 s. ISBN 80901874-2-1. 12) HRIČOVSKÝ, I. a kolektiv. Praktické ovocinárstvo. I. Vydání. Bratislava: Príroda, 1990. 632 s. ISBN 80-07-00024-0.

46

13) HRNEČEK, F. Předpoklady úspěšného skladování a prodeje jablek. Zahradaweb: Zahradnictví [online] 18-03-2005 [cit. 2007-01-14]. Dostupný z www: . 14) JOCKEY, K. D;

YODER, K. S. Sooty Blotch, Peltaster fructicola,

Geastrumia polystigmatus, Leptodontium elatusand Flyspeck, Zygophiala jamaicensis [elektronická kniha] West Virginia University; August, 1997 [cit. 32-2007]

Dostupné

z

WWW:

15) KUTINA, J. a kolektiv. Pomologický atlas II. I. Vydání. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992. 304 s. ISBN 80-209-0192-2. 16) MEHERIUK, M; McPHEE, W.J. Postharvest handling of pome fruits, soft fruits, and grapes [elektronická kniha] 08-29-2003 [cit. 28-4-2007] Dostupné z WWW: . 17) PIERSON, F.Ch; CEPONIS, J. M; McCOLLOCH, P. L. Market Diseases of Apples, Pears, and Quinces [elektronická kniha] September 19, 2005 [cit.

27-4-2007]

Dostupné

z

WWW:

18) ROD, J. Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. II. Vydání. Český Těšín: Vydavatelství Víkend, 2006. 94 s. ISBN 80-86891-29-1. 19) SNOWDON, A. A colour Atlas of Post-Harvest Diseases and Disorders of Fruits and Vegetables, Volume 1: General Introduction and Fruits. I Vydání. Cambridge: Wolfe Scientific, 1990. 302 s. ISBN 0-7234-0931-5. 20) SUS, J. a kolektiv. Ovoce slovem i obrazem. Jádroviny, peckoviny, skořápkoviny, bobuloviny a, netradiční druhy ovoce. II. Vydání. Bratislava: Gora, 1992. 76 s. ISBN 80-901173-0-9. 21) TRAVIS, J.W; RYTTER, J.L; YODER K.S. Pear Scab, Venturia pirina [elektronická kniha] West Virginia University; April, 1998. [cit. 5-5-2007] Dostupné

z

WWW:

. 22) XIAO, C. L. Postharvest Diseases of Apples and Pears. January 2005. [cit. 151-2007] Dostupné z WWW: . 23) ZACHA, V; VANEK, G; NOVÁKOVÁ, J. Atlas chorob a škodcov ovocných drevín a viniča. I. Vydání. Bratislava: nakladatelství príroda, 1989. 352 s. ISBN 80-07-00044-5. 47

8. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek

1.

Malus

domestica

…

(str.

7)

…………………………………

http://www.teepek.cz/noRW_photodisplay/481_757e7bd9035faf5be7e5deda51d42fc8.j pg Obrázek

2.

Pyrus

communis

…

(str.

8)

……………………………………

http://pl.wiktionary.org/wiki/hru%C5%A1ka Obrázek

3.

Cydonia

oblonga

…

(str.

8)

………………………………………

http://www.hobbygarten.com/galerie/heimgarten/herbst/garten_herbst_63.jpg Obrázek 4. Hořká skvrnitost jablek …(str. 15) …… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek

5.

Lenticelová

skvrnitost

…

(str.

16)

………………………………

www.goodfruit.com/articleimage.php?id=1237 Obrázek 6. Sklovitost - příčný řez plodem … (str. 17) ……………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 7. Projev poškození oxidem uhličitým … (str. 18) …………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 8. Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů …(str. 19) … PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 9. Chladové hnědnutí dužniny … (str. 20) ………………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 10. Poškození pokožky chladovou nekrózou … (str. 20) ………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 11. Jádřincové hnědnutí dužniny … (str. 21) …………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 12. Jonathanová skvrnitost … (str. 22) ………………………SNOWDON, A. Obrázek 13. Otlačeniny … (str. 22) ……………………………………… SNOWDON, A. Obrázek 14. Poškození způsobené nedostatkem kyslíku … (str. 23) …………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 15. Poškození mrazem … (str. 24) ………………………………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf Obrázek 16. Rozklad dužniny … (str. 25) ……………………………… SNOWDON, A. Obrázek 17. Skládkové hnědnutí slupky … (str. 26) …………………………………… http://bayercropscience.cz/data/pdf_tiskoviny/Fyziologicke_poruchy_jablek_plakat.pdf

48

Obrázek 18. Tvorba alkoholu …(str. 26) ……………………………… SNOWDON, A. Obrázek 19. Poškození čpavkem …(str. 27) ………………………………MEHERIUK, McPHEE, …. http://sci.agr.ca/parc-crapac/pubs/phhandbook/ph_idx_e.htm Obrázek 20. Poškození stopky alternariovou hnilobou … (str. 28) ... SNOWDON, A. Obrázek 21. Fusariová hniloba plodů … (str. 30) ………………………SNOWDON, A. Obrázek 22. Gleosporiová hniloba …(str. 31) ………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 23. Jádřincová hniloba …(str. 32) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 24. Peniciliová hniloba …(str. 32) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 25. Moniliová hniloba …(str. 33) ………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 26. Mucorová hniloba … (str. 34) ………………………………SNOWDON, A. Obrázek 27. Okrajová hniloba …(str. 35) ………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 28. Phytophtorová hniloba … (str. 35) ………………………. SNOWDON, A. Obrázek 29. Rhizopová hniloba … (str. 36) ……………………………. SNOWDON, A. Obrázek 30. Růžová hniloba …(str. 36) …………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 31. Sazovitost a mušincovitost … (str. 37) ……………………………………… http://web.aces.uiuc.edu/vista/pdf_pubs/815.pdf Obrázek 32. Strupovitost jabloně …(str. 38) ……… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 33. Strupovitost hrušně …(str. 39) ……………………………… TRAVIS, J.W. http://www.caf.wvu.edu/kearneysville/disease_descriptions/ompearsc.html Obrázek 34. Šedá hniloba plodů …(str. 39) ………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 35. Hořká skvrnitost projevy na hrušce … (str. 51) ………. SNOWDON, A. Obrázek 36. Sklovitost … (str. 51) ……………………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 37. Hnědnutí dužniny způsobené oxidem uhličitým … (str. 51) … SNOWDON, A. Obrázek 38. Chladové hnědnutí dužniny … (str. 51) ………………… SNOWDON, A. Obrázek 39. Chladová nekróza … (str. 51) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 40. Jádřincové hnědnutí dužniny … (str. 51) ………………. SNOWDON, A. Obrázek 41. Otlačeniny před sklizní …(str. 52) …… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html 49

Obrázek 42. Otlačeniny při sklizni a balení …(str. 52) ……………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 43. Otlačeniny při přepravě a manipulaci … (str. 52) ……PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 44. Poškození nedostatkem kyslíku …(str. 52) …………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 45. Poškození mrazem … (str. 52) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 46. Poškození teplým vzduchem …(str. 53) ……… MEHERIUK, McPHEE, http://sci.agr.ca/parc-crapac/pubs/phhandbook/ph_idx_e.htm Obrázek 47. Alternariová hniloba … (str. 53) …………………………. SNOWDON, A. Obrázek 48. Konidie Alternaria kikuchiana …(str. 53) ………………. SNOWDON, A. Obrázek 49. Černá hniloba … (str. 53) …………………………………. SNOWDON, A. Obrázek 50. Bílá hniloba …(str. 53) …………………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 51. Konidie Botryosphaeria obtusa 1. pseudotecium, 2. pyknida, 3. konidie, 4. aska, 5. askospora … (str. 54) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 52. Konidie Gloeosporium perennans …(str. 54) …………… SNOWDON, A. Obrázek 53. Konidie Alternaria alternata …(str. 54) …………………. SNOWDON, A. Obrázek 54. Konidie Trichothecium roseum … (str. 54) ……………... SNOWDON, A. Obrázek 55. Peniciliová hniloba na kdouli …(str. 54) ……………… PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html Obrázek 56. Peniciliová hniloba na hrušce … (str. 55) ………………. SNOWDON, A. Obrázek 57. Hnilobné hnízdo peniciliové hniloby … (str. 55) ………. SNOWDON, A. Obrázek 58. Konidie Penicillium expansum … (str. 55) ……………… SNOWDON, A. Obrázek 59. Moniliová hniloba na hrušce … (str. 55) ………………... SNOWDON, A. Obrázek 60. Moniliová hniloba … (str. 55) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 61. Sclerotinia fructigena … (str. 55) ………………………… SNOWDON, A. Obrázek 62. Okrajová hniloba … (str. 56) …………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 63. Phytophthora syringae 1. hyfa, 2. sporangium, 3. anteridium a oogonium … (str. 56) ………………………………………………………… SNOWDON, A. Obrázek 64. Venturia inaequalis. 1. pseudotecium, 2. aska, 3. askospora, 4. konidiofora, 5. konidie … (str. 56) …………………………………….. SNOWDON, A. Obrázek 65. Konidie Botryotinia fuckeliana…(str. 56) ……………. GRABOWSKI, M. Obrázek 66. Hnilobné hnízdo šedé hniloby plodů …(str. 56) ………PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, …. http://postharvest.tfrec.wsu.edu/market_diseases.html 50

9. PŘÍLOHY

Obr. 35 Hořká skvrnitost projevy na hrušce Obr. 36 Sklovitost

Obr. 38 Chladové hnědnutí dužniny Obr. 37 Hnědnutí dužniny způsobené oxidem uhličitým

Obr. 39 Chladová nekróza

Obr. 40 Jádřincové hnědnutí dužniny

Obr. 41 Otlačeniny před sklizní

Obr. 42 Otlačeniny při sklizni a balení

Obr. 43 Otlačeniny při přepravě a manipulaci

Obr. 44 Poškození nedostatkem kyslíku Obr. 45 Poškození mrazem

Obr. 46 Poškození teplým vzduchem

Obr. 47 Alternariová hniloba

Obr. 48 Konidie Alternaria kikuchiana

Obr. 49 Černá hniloba Obr. 50 Bílá hniloba

Obr. 52 Konidie Gloeosporium perennans Obr. 51 Konidie Botryosphaeria obtusa 1. pseudotecium, 2. pyknida, 3. konidie, 4. aska, 5. askospora

Obr. 53 Konidie Alternaria alternata Obr. 54 Konidie Trichothecium roseum

Obr. 55 Peniciliová hniloba na kdouli

Obr. 57 Hnilobné hnízdo peniciliové hniloby Obr. 56 Peniciliová hniloba na hrušce

Obr. 58 Konidie Penicillium expansum

Obr. 59 Moniliová hniloba na hrušce

Obr. 61 Sclerotinia fructigena Obr. 60 Moniliová hniloba

Obr. 63 Phytophthora syringae 1. hyfa, 2. sporangium, 3. anteridium a oogonium Obr. 62 Okrajová hniloba

Obr. 64 Venturia inaequalis 1. pseudotecium, 2. aska, 3. askospora, 4. konidiofora, 5. konidie

Obr. 65 Konidie Botryotinia fuckeliana

Obr. 66 Hnilobné hnízdo šedé hniloby plodů