Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Možnosti využití mechanizačních prostředků při údržbě zpevněných ploch v zahradních úpravách Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D

Lednice 2006

Martin Hraňo, Dis

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti využití mechanizačních prostředků při údržbě zpevněných ploch v zahradních úpravách vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 3.5.2006 Podpis diplomanta

Poděkování: Při zpracovávání této práce byla díky nedostatku literatury zapotřebí pomoc mnoha lidí. Tímto bych chtěl poděkovat za odborné vedení vedoucímu práce Doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D a Ing. Martinovi Vrabcovi za trpělivost při korekturách. Dále pracovníkům obecních úřadů v Čáslavi a Trutnově za poskytnuté údaje.

OBSAH : OBSAH : .................................................................................................................................... 4 1.

Úvod: .............................................................................................................................. 6

2.

Cíl práce:........................................................................................................................ 8

3.

Literární část ................................................................................................................. 9 3.1.

Výňatek ze zákona č.13/1997 Sb................................................................................. 9

3.2.

Informace z obecních úřadů ..................................................................................... 13

3.3.

Rozdělení zpevněných ploch ..................................................................................... 13

3.3.1.

Asfaltové úpravy................................................................................................ 14

3.3.2.

Dlažby................................................................................................................ 14

3.3.3.

Stavební kámen.................................................................................................. 16

3.3.4.

Štěrk................................................................................................................... 16

3.3.5.

Drti..................................................................................................................... 16

3.3.6.

Písek .................................................................................................................. 16

3.3.7.

Hlíny .................................................................................................................. 16

3.3.8.

Stavební dřevo ................................................................................................... 17

4.

Vypracování................................................................................................................. 18 4.1.

Druhy pohonu mechanizace ..................................................................................... 18

4.1.1.

Mechanizace bez pohonu................................................................................... 18

4.1.2.

Mechanizace s vlastním pohonem ..................................................................... 18

4.2.

Rozdělení mechanizačních prostředků podle období použitelnosti .......................... 20

4.2.1.

Období jara ........................................................................................................ 20

4.2.2.

Období léta ........................................................................................................ 27

4.2.3.

Období podzimu ................................................................................................ 27

4.2.4.

Období zimy ...................................................................................................... 27

5.

Diskuse ......................................................................................................................... 32

6.

Závěr ............................................................................................................................ 33

7.

Resumé ......................................................................................................................... 34 7.1.

Resumé v českém jazyce ........................................................................................... 34

7.2.

Resumé v anglickém jazyce....................................................................................... 35

8.

Seznam použité literatury........................................................................................... 36

9.

Seznam obrázků .......................................................................................................... 41

10.

Přílohy .......................................................................................................................... 43

Možnosti využití mechanizačních prostředků při údržbě zpevněných ploch v zahradních úpravách

1. Úvod: Tématem této bakalářské práce je možnost využití mechanizačních prostředků při údržbě zpevněných ploch v zahradnických úpravách. Tato bakalářská práce má za úkol poskytnout přehled o dané problematice. Tímto tématem se jako celkem doposud nezabývala žádná dostupná práce. Vždy se jedná pouze o určité úseky. Určité články k tomuto tématu jsou publikovány jako součást literatury o zpevněných plochách. V těchto článcích jsou velmi stručně popsány nároky jednotlivých povrchů. Téma údržby není dále rozváděno a nejsou uváděny mechanizační prostředky, které je možné v práci využít. Mnohdy i určité pracovní operace nejsou uvedeny. Dalším zdrojem informací jsou firmy či obecní a městské úřady, které se přímo údržbou zpevněných ploch zabývají. Zde je možné se setkat s obrazem reálné údržby. Tyto subjekty jsou značně limitovány financemi. Jelikož se již zmíněné finance nedostávají, je údržba omezena na nejnutnější pracovní operace. Největší část nákladů je

věnována

zimní

údržbě,

která

je

nutností.

Je

třeba

plochy

udržovat

v provozuschopném stavu, a to vyžaduje spoustu práce. Na zbytek roku poté zbývá menší část rozpočtu. Proto se pracovní operace omezují na úklid po zimním období, tj. odklizení posypových materiálů, případné opravy poškozených povrchů a utužení měkkých krytů. Během zbývající části roku se většinou pouze zametá, a to pouze jednou ročně. Vícekrát se tato pracovní operace provádí pouze podle aktuální situace. Ještě jedna pracovní operace se v našich obcích provádí vcelku pravidelně. Je to aplikace herbicidů, které ničí či zabraňují růstu plevelů v komunikacích. Tato operace se provádí nesystematicky a pouze tam, kde plevele narušují kryty ploch. Pro postřik se většinou používají totální herbicidy, které dokáží kolovat v rostlině a tudíž likvidují rostlinu celou a ne pouze nadzemní část. Ostatní pracovní operace se většinou neprovádějí, nebo se provádějí pouze ojediněle a většinou nahodile. Určité informace o údržbě zpevněných ploch je možné získat ze zákona č. 13/1997 Sb. ze dne 23.1.1997 o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky 104/1997 Sb. ze dne 23.4.1997 ve znění pozdějších změn (300/1999 Sb., 355/2000 Sb., 355/2000 Sb. (část), 367/2001 Sb., 555/2002 Sb., 490/2005 Sb.). Tento zákon se sice zaměřuje hlavně na pozemní komunikace, ale určitá suma informací je aplikovatelná na

6/48


zpevněné plochy v sadových úpravách. V literární části této práce je výňatek, který se vztahuje k tématu této práce. Hlavní náplní této práce je poskytnutí přehledu o dané problematice, popis pracovních operací prováděných v určitém ročním období a uvedení k jakému typu povrchu patří. Také uvedení mechanizačních prostředků, které bude možné využít. V počátku vlastní práce budou vymezena určitá kriteria, podle kterých jsou mechanizační prostředky tříděny. Toto rozdělení má představovat určitá kritéria volby vhodné mechanizace. Přehled mechanizačních prostředků bude reprezentativní. To znamená, že nebudou představeny všechny dostupné mechanizační prostředky, protože sortiment je velice široký a není cílem práce představit kompletní sortiment prostředků, ale vytvoření přehledu mechanizačních prostředků, které lze využít na údržbu zpevněných ploch v zahradnických úpravách. V závěru práce budou jako přílohy zařazeny technicko-ekonomické parametry jednotlivých mechanizačních prostředků. Kompletnost údajů bude záviset na tom, zda jednotlivé podniky, zabývající se prodejem těchto mechanizačních prostředků, poskytnou kompletní informace o produktu.

7/48


2. Cíl práce: Cílem práce je stručně a přehledně představit dostupnou mechanizaci na údržbu zpevněných ploch v zahradnických úpravách a případně tuto mechanizaci stručně zhodnotit. Další částí práce bude rozdělení jednotlivých typů zpevněných ploch a z ní vycházející nároky na údržbu. Jednotlivé stroje můžeme rozdělit do různých skupin například podle toho, zda mají svůj vlastní pohon nebo zda k jejich funkci je potřeba vkládat lidský potenciál. Dalším druhem dělení může být specifická funkce jednotlivých strojů.

8/48


3. Literární část Téma údržby zpevněných komunikací není v literatuře mnohokrát zmiňováno. Nejvíce informací k tématu lze najít k zimní údržbě, která je nutností. Ohledně ostatních období údržby je toho k nalezení o poznání méně. Určité zmínky se dají vyhledat v literatuře, která popisuje zakládání komunikací, ale informace zde obsažené jsou velice povrchní a omezují se na vyjmenování částí operací. Další informace lze čerpat ze zákona č. 13/1997 Sb. ze dne 23.1.1997

o

pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky 104/1997 Sb. ze dne 23.4.1997 ve znění pozdějších změn (300/1999 Sb., 355/2000 Sb., 355/2000 Sb. (část), 367/2001 Sb., 555/2002 Sb., 490/2005 Sb.). V tomto zákoně jsou údaje vztažené hlavně k silničním komunikacím, ale částečně se dají informace aplikovat i pro téma této bakalářské práce. Jako další zdroj informací se dají použít i údaje, které jsou poskytnuty obecními či městskými úřady. Jsou to většinou pomocné materiály, které slouží k údržbě místních zpevněných ploch. Bohužel tyto informace jsou zaměřeny většinou na zimní údržbu, protože dostupné finance neumožňují úřadům provádět během roku další práce. Údržba mimo zimní údržbu se v mnoha případech omezuje pouze na nepravidelný úklid a aplikaci herbicidů.

3.1. Výňatek ze zákona č.13/1997 Sb. V zákoně č. 13/1997 Sb. ze dne 23.1.1997 o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky 104/1997 Sb. ze dne 23.4.1997 ve znění pozdějších změn (300/1999 Sb., 355/2000 Sb., 355/2000 Sb. (část), 367/2001 Sb., 555/2002 Sb., 490/2005 Sb.) je z údržby zmiňována hlavně údržba zimní. V § 41 je uvedeno, že zimní údržbou se podle

pořadí důležitosti zmírňují

závady vznikající povětrnostními vlivy a

podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Dále že zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách 9/48


stanovených plánem zimní údržby. Zimní období trvá podle zákona od 1.listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti

(schůdnosti)

komunikace

bez

zbytečných odkladů

přiměřeně k vzniklé situaci. (MDCR - výňatek ze zákona č.13/1997 Sb.) Plán zimní údržby si nechávají obce zpracovávat samostatně a pořadí lokalit je určeno podle vytíženosti té oné lokality. Podrobný popis, jak by měl plán vypadat, v tomto zákoně také nalezneme. § 44 nám upřesňuje, jaké jsou požadavky na výkon mechanizace, kterou budeme používat na určité úseky. Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1): a) I. pořadí - udržuje se celá šířka a délka vozovky 1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály, 2. náledí

a kluzkost

sněhové vrstvy při neúčinnosti

chemických

rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály,

se

b) II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě

nutnosti

silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se zdrsňují

posypem

na

zdrsňovacími vyžaduje

materiály. Posyp je možno provádět pouze na místech, kde si

to

dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré

oblouky, zastávky linkové osobní dopravy), c) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde

si to vyžádá dopravně technický stav

komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály. (MDCR - výňatek ze zákona č.13/1997 Sb.) Dále nám zákon upravuje, do kdy mají být komunikace upraveny po zimě, kdy je nutné z komunikací odstranit posypové materiály. Tato úprava se nachází v § 47. Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech: a) po zimním období na dálnicích, silnicích I. třídy a místních komunikacích I. třídy nejpozději do 30. dubna, na silnicích II. a III. komunikacích

II.

a III. třídy nejpozději

do

31.

třídy

na

května (odstranění

zdrsňovacích materiálů, očištění dopravních značek a zařízení apod.),

10/48

a

místních zbytků


b) v období

do

30.

listopadu

odstranění

spadaného listí a zajištění

funkčnosti odvodnění, c) před zahájením prací na souvislé údržbě nebo na opravě, d) neprodleně po zjištění mimořádného znečištění, zejména po haváriích a poruchách vozidel, v jejichž důsledku došlo ke snížení protismykových vlastností obrusné vrstvy vozovky (rozlitý olej a pohonné hmoty), nebo při vzniku nebezpečí ekologických škod, a to pokud znečištění neodstranil ihned ten, kdo je k tomu povinen podle § 28 odst. 1 zákona, e) podle možností v průběhu zimního období odstraňování přebytečného zdrsňovacího materiálu. (MDCR - výňatek ze zákona č.13/1997 Sb.) V příloze č.7 – Technologie zimní údržby jsou popsány situace, kdy je třeba začít s údržbou a jak má vypadat schůdná nebo sjízdná kombinace. Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné, a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat

tak, aby nedošlo k

jeho ujetí provozem a

přimrznutí k povrchu vozovky. Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit. Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen odtok vody. K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice.Vznikají-li při sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru vozovky. Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva sněhu přesáhnout 3 cm. O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. Třídy a o zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem

zdrsňovacími

materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok. (MDCR - výňatek ze zákona č.13/1997 Sb.) V části 7 nalezneme mechanismy pro zimní údržbu. 11/48


Sypače chemických rozmrazovacích materiálů mají splňovat tyto požadavky: - dávka chemického rozmrazovacího materiálu v

technické

g.m-2 na pruhu

požadované šířky má být nastavitelná v mezích 10 - 60 g.m-2, a to nejlépe plynule, - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost

nastavení

10, 20, 30, 40 a 60 g.m-2, nejméně však 10, 20 a 40 g.m-2 změnách

- nastavené dávkování má být automaticky dodržováno i při pracovní rychlosti sypače v mezích 10 až 60 km.h-1 - šířka posypu má být nastavitelná minimálně v mezích

2 - 9 m, u

sypačů s konstantní šířkou posypu má být minimálně 2 m, maximálně 3,5 m - příčná a podélná rovnoměrnost posypu v závislosti na jakosti posypové soli má být uvedena v technických podmínkách sypače - sypače, u nichž je

instalováno zkrápěcí zařízení, mají umožňovat

dodržení poměru suchého materiálu a solanky 7 : 3 při dávkování 5 - 20 g.m-2. Doporučená koncentrace chloridu sodného v solance je 18 - 21 %. Před zimním obdobím je nutno přezkoušet skutečné dávkování v g.m-1 s používaným materiálem a podle výsledků korigovat nastavení dávkovacího ústrojí tak, aby skutečné dávky byly v souladu s požadovanými hodnotami. b) Sypače zdrsňovacích materiálů mají splňovat tyto technické požadavky: - dávka zdrsňovacího posypového materiálu má být nastavitelná v mezích 70 - 500 g.m-2 (minimálně do 300 g.m-2), což odpovídá 0,05 - 0,33 l.m-2 kameniva při sypné hmotnosti 1500 kg.m-3 - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení dávky 70, 100, 200, 300 (500) g.m-2 při použití zdrsňovacích materiálů se zrnem max. 18 mm, přednostně se však požaduje plynulé nastavování - nastavená dávka má být automaticky udržována i při změnách pracovní rychlosti sypače v mezích 10 - 40 km.h-1 - šířka posypu (u sypačů s nastavitelnou šířkou posypu) má být nastavitelná v mezích 2,5 - 10 m (minimálně 2,4 - 5 m) - šířka posypu u sypačů s konstantní šířkou má být v mezích 2,5 až 3,5 m - příčná a podélná nerovnoměrnost

posypu v závislosti na granulaci

posypového materiálu má být uvedena v technických podmínkách sypače. (MDCR výňatek ze zákona č.13/1997 Sb.) Samozřejmě nalezneme v zákonu i specifikace posypových materiálů.

12/48


3.2. Informace z obecních úřadů Pro tyto informace je nutné kontaktovat příslušné obory městských úřadů. Informace získané z těchto zdrojů budou využity při případném zpracování diplomové práce, která bude obsahovat modelovou situaci. Dokumenty získané z těchto zdrojů obsahují hlavně časové postupy při zametání jednotlivých ploch a případně časové nároky na jednotlivé ulice. Zametání ploch se provádí jednorázově po zimním období, kdy je třeba odstranit nečistoty po zimní údržbě. Další nárazové zametání je prováděno pouze tam, kde je vyšší výskyt nečistot. Na tento postup nemají zpracované žádné podklady. Další údržba ploch spočívá pouze v aplikování herbicidů na plochy, kde povrchem prorůstá plevel. Ostatní pracovní operace většinou nejsou prováděny, a to hlavně z finančních důvodů. Tyto další operace jsou prováděny pouze v zahradnických úpravách, kde jsou kladeny velmi vysoké nároky na estetickou stránku. Zimní údržba probíhá hlavně podle aktuální sněhové situace. Žádné podklady pro tuto pracovní operaci ovšem nejsou zpracovány a nebo nebyly poskytnuty. Plány údržby byly poskytnuty městy Trutnov a Čáslav. Dále poptávkou byla kontaktována i Kutná Hora, ale zde nebyly poskytnuty žádné podklady.

3.3. Rozdělení zpevněných ploch Způsobů dělení zpevněných ploch je mnoho. Pro představu je rozdělení povrchů zpevněných ploch v sadových úpravách převzato ze skript. (KAUN, LUXEMBERG 1998). Konstrukce zpevněných ploch rozdělujeme podle dopravního zatížení na: 1.

Konstrukce s možností pojíždění lehkých nákladních vozidel a občasným přejezdem těžkých nákladních vozidel.

2.

Konstrukce s vyloučenou dopravou těžkých nákladních vozidel

3.

Konstrukce s vyloučenou motorovou dopravou

Z hlediska materiálů krytů pro zpevněné plochy lze uvést: (KAUN, LUXEMBERG 1998). 1.

Asfaltové směsi

2.

Dlažby

13/48


3.3.1. Asfaltové úpravy Asfaltový kryt je velmi častým případem pro možnost jednoduché a rychlé pokládky.

Na zpevněné plochy se používá asfaltový beton III. a nebo litý

asfalt.(KAUN, LUXEMBERG 1998). Tyto povrchy sice vyžadují určitou údržbu, ale oproti měkkým povrchům je jednodušší. Během zimy se provádí zimní údržba. Ta je u všech povrchů stejná s drobným rozdílem v tom, že u měkkých povrchů je třeba brát na zřetel měkkost povrchu a odhrnovat opatrněji. Během roku nám z níže popsaných prací většinou odpadá zarovnávání okrajů, aplikace herbicidů, urovnávání povrchu a válcování.

3.3.2. Dlažby Zbytky dlážděných cest byly objeveny již z konce 10. století. Jako materiál se používal lomový kámen. Z počátku pískovec, opuka, křemenec a od začátku 20. století i žula. Své místo v materiálech pro dlažby mělo i dřevo. Dřevěné dlažby se kladly nejčastěji v průjezdech domů, dále okolo nemocnic a na mostech. (KAUN, LUXEMBERG 1998) Výhodami dlažeb jsou jejich trvanlivost, odolnost proti mechanickému namáhání, rozebíratelnost (u dlažeb byl vlastně prvně aplikován způsob znovupoužití silničních stavebních materiálů) a nelze opomenout ani to, že pochází z domácích zdrojů. (KAUN, LUXEMBERG 1998) Nevýhodou je jejich vysoká pořizovací cena a vysoká cena pokládky, protože nejdou použít stroje a pokládka je většinou ruční. 3.3.2.1. Dlažby z přírodního kamene Dlažební kostky se vyrábějí štípáním ve třídě I, II, a III a nebo řezáním ve třídách A a B. Suroviny pro výrobu kostek musí být zdravé, bez viditelných znaků zvětrávání a nesmějí obsahovat větší množství pyritu, limonitu nebo zeolitu. Fyzikální vlastnosti materiálů jsou stanoveny v ČSN 72 1810 Prvky z přírodního kamene pro stavební účely. (KAUN, LUXEMBERG 1998) Kostky se dále dělí podle velikosti na velké, drobné a pro mozaikovou dlažbu.(KAUN, LUXEMBERG 1998)

14/48


3.3.2.2. Dlažby z cementovaného betonu Tyto povrchy mohou mít různou velikost i tvar. Cementobetonové dlaždice jsou vyráběny z prostého betonu na zařízeních, jejichž součástí jsou vibrolisy. (KAUN, LUXEMBERG 1998) V současné době se vyrábějí dlaždice, které mají „zámky“, které brání posunu dlaždic do směrů a dlažba se je velice stabilní.

3.3.2.3. Dlažby z konglomerovaného kamene Kostky nebo dlaždice z tohoto materiálu se ukládají a udržují stejně jako předešlé dlažby.

3.3.2.4. Kryty z vegetačních dílců Vegetační dílce lze použít jako zpevněné kryty parkovišť pro celoroční provoz a omezenou denní dobou parkování na max. 10 hodin. Dále je možné dílce použít pro zadláždění přístupů k trafostanicím, obytným budovám atd. (KAUN, LUXEMBERG 1998) Nejsou vhodné pro dláždění chodníků a jiných povrchů s vysokým provozem, protože chůze po tomto povrchu není příjemná. Vegetační dílec může být vyrobený z betonu, železobetonu nebo jiných materiálů. (KAUN, LUXEMBERG 1998)

3.3.2.5. Kryty ze silničních dílců Tento povrch se nejčastěji používá pro účelové komunikace, objížďkové komunikace a dočasné parkování. (KAUN, LUXEMBERG 1998)

3.3.2.6. Cementobetonové kryty Cementobetonové kryty jsou pokládány přímo na podkladové vrstvy a to v jedné nebo dvou vrstvách. 15/48


3.3.3. Stavební kámen Tento druh materiálu je vhodný spíše pro použití v lesním hospodářství, protože chůze a provoz po tomto povrchu je nepříjemný.

3.3.4. Štěrk Jsou to ostrohranné úlomky kamenů nepravidelného tvaru, zrnitosti 50150mm.(SVOBODA, ZÁBRANSKÝ, 1962) Pro sadovnické účely se tento povrch také nehodí, protože jednotlivé části jsou příliš veliké a nevhodné pro pěší provoz.

3.3.5. Drti Drti jsou úlomky kamene nepravidelné velikosti a tvaru. Maximální velikost je 25mm. Jsou vyráběny drcením hornin. (SVOBODA, ZÁBRANSKÝ, 1962) Vhodnost pro sadovnické účely je zde vyšší, ale přesto se hodí spíše pro občasný pěší provoz a nebo pro občasné dopravní komunikace.

3.3.6. Písek Materiál je složen z drobných zrnek křemene, živce, vápence a jiných hornin. Maximální velikost zrn je 7 mm. Jsou-li zrna zaoblena, je písek hladký a pokud jsou hranatá, tak je ostrý. Vznikl rozpadem různých hornin. Rozeznáváme písek váty, kopaný a říční. (SVOBODA, ZÁBRANSKÝ, 1962)

3.3.7. Hlíny Jsou to jíly silně znečištěné pískem, vápencem, hnědelem a organickými látkami. Vznikly zvětráváním hornin s převládajícím obsahem živce. Jejich vlastnostmi jsou tvárnost a plastičnost. (SVOBODA, ZÁBRANSKÝ, 1962)

16/48


3.3.8. Stavební dřevo Dřevo má mnoho vlastností, pro které je stále vyhledávaným materiálem. Mezi ně patří snadná zpracovávatelnost, malá specifická váha, velká pevnost a špatná vodivost. Nepříznivou vlastností je malá odolnost plísním a škůdcům a díky tomu malá životnost. (SVOBODA, ZÁBRANSKÝ, 1962)

17/48


4. Vypracování Důležitým kritériem pro výběr mechanizačních prostředků je velikost udržované plochy. Při menších výměrách volíme mechanizační prostředky ruční nebo na jednodušších jednoosých nosičích. Při větších výměrách zvolíme jednoosé nosiče určené pro profesionální využití a nebo dvouosé mechanizační prostředky. Následný přehled mechanizačních prostředků je seřazený podle ročního období. Dále jsou u jednotlivých období uvedeny pracovní operace a u nich je uveden seznam mechanizačních prostředků, které je pro tu kterou operaci vhodné využít.

4.1. Druhy pohonu mechanizace 4.1.1. Mechanizace bez pohonu Do této kategorie patří mechanizace, která nemá žádný vlastní pohon a její funkci zajišťuje energie od pracovní obsluhy. Do této kategorie patří ruční nářadí a jednoduché stroje.

4.1.2. Mechanizace s vlastním pohonem V první řadě je třeba si ujasnit způsoby pohonu těchto strojů. 4.1.2.1. Stroje s vlastním pohonem Tyto stroje jsou přísně jednoúčelové, protože mají jedno pracovní zařízení a k němu připojenou pohonnou jednotku. Jedná se převážně o zametače a sfukovače listí. 4.1.2.2. Zařízení připojené na jednoosé nosiče Toto zařízení má o mnoho větší možnost využití oproti úzce specializovaným strojům. Jedná se o pohonnou jednotku s jednou nápravou a speciálním přípojným bodem, na který se připojují různé adaptéry. Z profesionálních jednotek lze v ČR jmenovat dva zástupce značek. Německou firmu Agria a Köppl. Tyto stroje jsou vybaveny reverzními převodovkami a to jak manuálními, tak i hydrostatickými. Hydrostatické převodovky mají výhodu v tom, že umožňují plynulý pojezd a jsou jednodušší na náročnost obsluhy.

18/48


Obr. 1. Jednoosý profesionální nosič nářadí KÖPPL LUCHS

Obr. 2.

Jednoosý nosič nářadí AGRIA TAIFUN

4.1.2.3. Zařízení přípojné na víceosé nosiče Jako tyto nosiče lze považovat pro komunální účely upravené zemědělské traktory nebo speciální komunální nosiče. Tyto stroje mohou být většinou vybaveny podle přání zákazníka. Mají speciální komunální pneumatiky, manuální a nebo lépe hydrostatické převodovky, převodovky se superplouživými rychlostmi, pohon 4x4, vyhřívané a nebo klimatizované pracoviště řidiče a pro servis důležitá počítadla motohodin atd. Jako příklad specializovaných nosičů nářadí lze uvést nosiče firem Belos, Holder, Reform a mininakladače Jolly.

Obr. 3. Speciální nosič nářadí HOLDER C-Trac 474

Obr. 4.

Speciální nosič JOLLY GT50 D

Z divize upravených zemědělských traktorů lze jmenovat snad všechny výrobce traktorů. Jde o klasické traktory s výkonem motoru od 25 do 66 kW a s úpravou pro komunální sféru. Tato úprava většinou zahrnuje výměnu pneumatik, doplnění o čelní vývodový hřídel, závěs a hydraulické okruhy, doplnění o nezbytné zákonné označení, osvětlení atd. 19/48


Obr. 5. Traktorový nosič VALPADANA 1600

4.2. Rozdělení

mechanizačních

Obr. 6.

Traktorový nosič ANTONIO CARRARO TTR 4400 HST

prostředků

podle

období

použitelnosti 4.2.1. Období jara V tomto ročním období je třeba nejprve provést údržbu komunikací po zimním období. Mnohdy je nutné odklidit zbytky sněhu a ledu. Dále je vhodné odklidit posypový materiál, který byl během zimy na ploše aplikován. Vždy je třeba provést kontrolu povrchů. U tvrdých povrchů (živičné, betonové, dlažby) bude dobré provést opravy poškozených povrchů. Další pracovní operací je odklizení spadaného listí a organického materiálu. U pískovaných a jiných měkkých povrchů je třeba urovnat po zimě povrch a doplnit případné propadliny. U tohoto typu cest je vhodné zarovnat okraje od trávníku a cesty utužit po zimních mrazech. Pokud bude jaro suché, bude třeba hlavně v intravilánu provádět pravidelné kropení ohledně snížení prašnosti. Na tyto práce je možné použít jak ruční (bez vlastní pohonné jednotky) mechanizaci nebo výkonnější motorovou mechanizaci. Volba mechanizace závisí na velikosti plochy.

20/48


4.2.1.1. Hrábě Hrábě jsou většinou lisované z železného plechu. Zuby jsou vysekávané, tupě zakončené. Tulej je pevně spojená. Násada je klasická dřevěná, nově z plastů nebo kompozitů. Využití je k shrabávání spadaného organického materiálu a srovnání povrchu na malé ploše cest z měkkých povrchů.

Obr. 7. Ocelové hrábě s dřevěnou násadou GARDENA systému Combisystém

4.2.1.2. Ruční válec Pracovní těleso je z ocelového plechu beze švů. Rám je z profilovaného železa. V boční stěně je otvor pro plnění válce vodou. Násada je většinou ze stejného materiálu, jako je rám válce. Hmotnost ručního válce je cca 11 kg. Válec používáme po zimním období k utužení povrchu měkkých cest po nadzvednutí působením nízkých teplot. Ruční válce používáme na malých plochách.

Obr. 8. Válec AL-KO

4.2.1.3. Smeták Spodní část se skládá ze štětin, většinou vyrobených ze syntetických materiálů, které jsou ukotveny do dřevěného nebo plastového dílu. Násada je dřevěná, ale může být i z jiných materiálů. Smeták slouží hlavně pro uklizení posypových materiálu po zimním období a smetení drobných nečistot z povrchu. Použití je na malých plochách.

Obr. 9. Uliční smeták GARDENA systému Combisystém

4.2.1.4. Konev Konev může být vyrobena z ocelového nebo měděného plechu, ale v současné době většinou z plastu. Většinou má eliptické dno, výtokovou rouru a kropáč. Objemy 21/48


konví jsou od 1 l do 10 l. Hlavní využití je při potřebě snížit prašnost u měkkých povrchů. Užití pouze na malých plochách.

Obr. 10. Zahradní konev

4.2.1.5. Švédské hrábě Někdy nazývané „Ocelové koště“. Hrábě se skládají z ocelových drátů na konci zahnutých v úhlu cca. 100o. Konce drátu jsou uloženy v žlábku, spojeným s konickou tulejí. Dráty je možné rozevírat a svírat pomocí posuvného mechanizmu, který je zajištěn maticí. Užití je hlavně pro shrabování listí na malých plochách.

Obr. 11. Švédské hrábě GARDENA systému Combisystém

4.2.1.6. Ruční zametací stroj Základ každého stroje tvoří hlavní zametací kartáč válcového tvaru, který zametá nečistoty do sběrného tanku stroje a dle druhu stroje jeden nebo dva boční zametací kartáče, které posunují nečistoty z krajů pod hlavní kartáč. Tyto stroje uvádí do pohybu vlastní silou pracovník a dokonalé převody dávají do pohybu kartáče. Účinnost těchto strojů je asi 5x vyšší něž se smetákem, takže se hodí na větší plochy. Výkon stroje je cca 2800 m-2.h-1.

Obr. 12. Zametací stroj KARCHER KM 970

22/48


4.2.1.7. Zametací adaptéry Tyto stroje mohou mít více druhů pohonu, protože se jedná o méně energeticky náročné stroje. Vedle běžného benzínového nebo naftového motoru zde můžeme najít i stroje, které mají pohon zásobený z akumulátorů. Výhodou ACCU pohonu je nepřítomnost emisí, ovšem velkou nevýhodou je krátká provozní doba vyplývající z omezené kapacity akumulátoru. Proto jsou více využívány zametače s vlastním pohonem a nebo připojené na nosiče komunální techniky. Výkonnost těchto strojů závisí od šířky zařízení a od případné maximální pracovní rychlosti.

Obr. 13. Zametací adaptér ISEKI pro traktory série ISEKI SG

Obr. 15. Samojízdný zametací stroj ISEKI bez sedáku pro obsluhu

Obr. 16. Samojízdný zametací stroj ISEKI se sedákem pro obsluhu

Obr. 14. Zametací adaptér pro nosiče KÖPPL

4.2.1.8. Sfukovače listí Mechanizační prostředky pro sfukování a sběr listí je možné rozdělit do více kategorii. Nejjednodušší jsou ručně nesené stroje. V jednodušší verzi kompletně nesené v ruce obsluhy, v profesionálnějším typu je spalovací jednotka umístěna na zádech obsluhy a ta nese v ruce pouze foukací adaptér. Výkonnějšími stroji jsou jednak samojízdné sfukovače či vysavače se sběrným zařízením. Jednodušší jsou takové, za kterými obsluha jde o obsluhuje je formou řidítek.

23/48


Nejvýkonnější adaptéry jsou připojitelné na komunální dvouosé nosiče a jsou schopny případný odpad nasávat a uskladňovat na tažený přívěs.

Obr. 17. Sfukovač HUSQVARNA pro neseni v ruce

Obr. 19. Sfukovač listí na komunální nosič nářadí STIGA BELOZ TransPro

Obr. 18. Sfukovač HUSQVARNA pro nesení na zádech

4.2.1.9. Planýrovací brány Tyto brány mají podobnou funkci jako rotační, ovšem pracovní část nerotuje pod ochranným krytem, ale spočívá ve vodorovném kmitání dvou za sebou umístěných ocelových lišt s vyřezanými zuby. Tímto pohybem narušují terén a srovnávají ho do roviny. Planýrovací brány jsou přípojné zařízení jak pro jednoosé, tak i pro dvouosé nosiče komunální techniky.

Obr. 20. Planýrovací brány na nosiči KÖPPL Hydro Athlet

4.2.1.10. Brány Slouží jednak k urovnání povrchu na větších plochách, tak i k obnovení kapilarity a tím k odvodu vody z povrchu komunikace. Jako nářadí tažené mohou být zapojeny za jednoosé i dvouosé nosiče. Částečně mohou být v odlehčené variantě taženy pouze pracovníkem. Skládají se z ocelové konstrukce, na které jsou přidělány ocelové hroty ve více řadách navzájem se překrývající. 24/48


Obr. 21. Brány AGRIA k nosiči AGRIA 3400 (KL)

4.2.1.11. Zarovnávač okrajů trávníku Tato pracovní operace se provádí u povrchů, které nemají obrubu a tudíž okolní porost prorůstá do povrchu zpevněné plochy. K tomuto účelu slouží stroje, které mají aktivní nebo pasivní rotující ocelový kotouč, který odřezává okraj. Zařízení může být nasazeno na zahradní žací travní traktor, na komunální nosiče a nebo jsou to jednoúčelové stroje. Druhou variantou tohoto stroje je mechanizmus, který pomocí rotující části s ocelovými pruty očistí okraj zpevněné plochy s tvrdým povrchem od přerůstající trávy a dále odstraní porosty, které rostou ve spárách mezi dlažbou.

Obr. 22. Zarovnávač okrajů trávníku na zahradní rider HUSQVARNA

Obr. 24. Plevelové koště BELOS se sběrem shrabků

Obr. 23. Plevelové AGRIA

Obr. 25.

koště

na

nosiče

Zařezávač ELIET

okrajů

trávníku

4.2.1.12. Kropící zařízení V obdobích sucha je hlavně v intravilánu měst potřeba snižovat prašnost a zvyšovat vlhkost prostředí. S tím se i snižuje teplota vzduchu. Proto je nutné někdy zpevněné plochy kropit. K tomuto účelu nám slouží zařízení, které z nesené nádrže s vodou pomocí trysek aplikuje vodu rozstřikem na povrch plochy. Díky tomu, že je

25/48


nutné transportovat velké množství vody, jsou tyto stroje neseny hlavně na dvouosých nosičích.

Obr. 27. Cisternová nástavba s možností kropení pro nosič MAGMA ALFICAR Obr. 26. Komunální nosič ALFICAR

MAGMA

4.2.1.13. Aplikace herbicidů a spalování plevelů Likvidace vytrvalých plevelů v měkkých površích nejde provést pouze mechanickou cestou a proto je nutná aplikace herbicidů. Pro tento účel nám poslouží v první řadě aplikátory chemických prostředků a to jednak ruční, tak i s nádobou nesenou na zádech. Pro větší plochy slouží aplikátory nesené na komunálních nosičích a nebo jako samojízdné stroje. Nejlepší zařízení mohou aplikovat herbicidy bez nutnosti ředit je vodou, tudíž odpadá transport těžké a objemné vody (Mantis). Souhrnně se aplikátory, které nepotřebují ředění chemikálií vodou nazývají Ultra Low Volume tj. ULV aplikátory. Ke spalování plevelů nám slouží zařízení, které je nesené na nosiči komunální techniky. Skládá se z nádoby na hořlavé médium, kterým je nejčastěji propan-butan. Pod ochranným krytem zařízení jsou hořáky, které vysokou teplotou ničí porosty na povrchu. Zvýšenou pozornost u této pracovní operace je třeba věnovat tepelné odolnosti zpevněné plochy.

Obr. 28. ULV aplikátor MANTIS pro komunální nosiče

Obr. 29. ULV aplikátor aplikaci

26/48

pro

ruční


4.2.2. Období léta V období léta se zaměřujeme hlavně na udržení zpevněných ploch ve stavu odpovídajícímu využití. Podle potřeb provádíme zametání ploch, dorovnávání zpevněných ploch s měkkým povrchem, případně odstraňujeme vyrostlý plevel a zarovnáváme okraje od trávníku. Podle typu provozu musíme odstraňovat exkrementy od zvířat. Další pracovní postupy budou záležet na okolnostech, jako například opravy komunikaci. Všechny pracovní operace a dostupná mechanizace jsou popsány v letní údržbě.

4.2.3. Období podzimu Toto roční období je specifické náročnější údržbou díky spadávajícímu listí z rostlin. Trochu do pozadí se dostává likvidace plevelů a zařezávání okrajů od trávníků. Kropení komunikací už v podstatě není třeba, protože je více srážkových dnů. Hlavní pracovní operací je odstranění spadaného listí, jeho následné nakládaní a odvoz na skladovací prostranství. Mezi potřebnou mechanizaci můžeme zařadit zametací zařízení jak samostatné, tak i kombinované se sběrem odpadu. Dále je možné pro úklid použít sfukovače a následně sfoukaný odpad naložit na přepravní prostředky a odvézt pryč. Asi poslední podzimní prací bude připravení ploch pro zimní období. Spočívá v tom, že na dlažbách je třeba vyrovnat velké nerovnosti, aby nebyly při zimním odklízení sněhu překážkou pro mechanizaci a nedocházelo k destrukci povrchů.

4.2.4. Období zimy Zimní období je z hlediska údržby komunikací to nejdůležitější. Je nutné a také mnohdy velmi náročné udržet plochy v provozuschopném stavu. V případě soustavného sněžení jsou na mechanizační prostředky kladeny vysoké nároky na jejich kvalitu. Všechny jsou pracovně nasazeny po celý den a proto je i tato etapa údržby finančně nejnáročnější. Jak už bylo naznačeno výše, hlavní zimní operací je odklízení napadaného sněhu, likvidace případného náledí a aplikace posypových materiálů na povrch

27/48


zpevněných ploch. Volba vhodného mechanizačního prostředku závisí hlavně na tom, jaká je v dané oblasti běžná výška sněhové pokrývky. Tento fakt rozhoduje o tom, zda máme používat a tudíž zakoupit sněhovou frézu a nebo jestli to bude zvládnutelné pouze se zametacím adaptérem a případně shrnovací radlicí. Jako potřebné mechanizační prostředky lze tedy jmenovat sněžné frézy, zametací adaptéry, shrnovací radlice a různé typy sypacích adaptérů. Druhou stránkou zimní údržby jsou nosiče komunálních strojů. V zimě je nutné tyto stroje vybavit, aby jejich provoz byl bezpečný. V první ředě je nutné na strojích provést výměnu pneumatik za zimní. Často je třeba na stroje doplnit závaží, aby se zvýšila hmotnost a stroje se bez problémů pohybovaly po komunikacích. Při zhoršených podmínkách je třeba používat sněhové řetězy. Velkou výhodou u dvouosých nosičů je pohon na všechna kola. U jednoosých nosičů nastávají také drobné problémy s tím, že nemají chráněný a vyhřívaný prostor pro obsluhu. Z toho vyplývá, že nemohou být nasazeny v takovém vytížení, jako stroje s kabinou pro obsluhu.

4.2.4.1. Sněhové frézy Sněhové frézy jsou stroje, které slouží k odklízení sněhu, který dosáhl určité mocnosti vrstvy. Rozhodně se nehodí pro odstraňování vrstvy sněhu nižší než cca 0,05 m. Pro tyto účely používáme zametací adaptéry nebo shrnovací radlice. Všeobecně se uvádí, že provoz sněžných fréz je ekonomický od cca 600 m.n.m. výše. Fréza pracuje na principu vodorovně uložené šroubovice odebírající sníh z komunikace a transportující ho za sebe, kde se dostává do tunelu, kterým je sníh aktivně či pasivně odhozen do určeného směru a pod určeným úhlem. Výhodou těchto mechanizačních prostředků je, že dokáží odklidit velké množství sněhu i za už vzniklé bariéry. Odpadá nutná přítomnost pruhu, kam se sníh odhrnuje. Ve vyšších polohách je to nutnost, protože sníh připadává průběžně po celou zimu a později už nejde pouze odhrnovat. Tyto stroje mohou být jak samojízdné, tak se dají připojit k nosičům. Jako samojízdné mají výhodu hlavně tam, kde sníh neodklízíme z velké plochy a kde je limitující šířka stroje. Šířky těchto strojů se pohybují od cca 0,50 m do 1,10 m. Konstrukčně nejjednodušší stroje nemají vlastní pohon. Pohyb těchto strojů je zajištěn 28/48


otáčením šneku. Ty se ovšem pro komunální potřeby nehodí. Nároky komunálních podmínek splňují frézy s poháněnými pojezdovými koly. Tyto frézy najdou uplatnění v mírnějším terénu. Do těžších podmínek se hodí spíše frézy s pásovým podvozkem. Převodovky v těchto strojích mohou být jak mechanické, tak i hydrostatické, které jsou vhodnější. Výkony těchto fréz se pohybují od 30 do 130 t sněhu za hodinu.

Obr. 30. Jednoduchá fréza bez pojezdu MOUNTFIELD Powerline

Obr. 31. Sněžná fréza HONDA

Obr. 32. Sněžná fréza HONDA s vyšším pracovním výkonem

Druhou kategorii strojů tvoří frézy přípojné za komunální nosiče. To jak jednoosé, tak i dvouosé. Pohon těchto zařízení je jednak mechanický, přes vývodový hřídel, tak i hydrostatický, pomocí hydromotorů. Tyto frézy mají větší hodinový výkon oproti předchozím. Další nespornou výhodou u tohoto typu je možnost přítomnosti vyhřívané kabiny na nosiči, což zvyšuje pracovní pohodlí a nepřímo i pracovní výkon.

Obr. 34. Sněhová fréza na mininakladači JOLLY

Obr. 33. Sněhová fréza připojená na jednoosý nosič KÖPPL

29/48


4.2.4.2. Zametací adaptéry Tyto stroje jsou již popsány v kapitole jarní údržba. V zimních podmínkách slouží k odstranění malé vrstvy sněhu. Výhodou oproti shrnovacím radlicím je to, že díky kartáčovému mechanizmu vyčistí podklad precizněji. Při dostatečném výkonu motoru dokáží odklidit až 0,15 m sněhu.

Obr. 35. Zametací adaptér mininakladač JOLLY

na

Obr. 36. Zametací adaptér na traktor ISEKI

4.2.4.3. Shrnovací radlice Radlice slouží pro odhrnutí sněhu v podmínkách, kde je důležitější rychlost práce a kde komunikace jsou široké, protože postupným vyhrnováním radlicí se šířka komunikace postupně zužuje. Hlavní výhodou tohoto zařízení je už zmíněná rychlost práce, tak nižší pořizovací náklady, protože je to velmi jednoduché zařízení. Radlice mohou být jak jednostranné, tak i oboustranné, tzv. šípové. Jednostranné radlice je možné natáčet do různých úhlů oproti nosiči a shrnují nám sníh k jedné straně. Šípové nám sníh odhrnují na obě strany a podle toho, jak je přední úhel ostrý, nám určují i to, jakou vrstvu sněhu jsou schopné rozhrnout. Použití sněžných řetězů a případně závaží je při shrnování radlicí nutnost. Je potřeba dosáhnout značné tlačné síly. Spodní části radlice mohou být jak ocelové, pryžové či dřevěné.

Obr. 37. Shrnovací radlice mininakladač JOLLY

Obr. 38. Oboustranná komunálním BELOS

na

30/48

radlice na nosiči STIGA


Obr. 39. Shrnovací radlice na nosiči KÖPPL ATHLET

4.2.4.4. Sypací adaptéry Sypací adaptéry musí být nezbytnou součástí každé firmy, která provádí zimní údržbu komunikací a zpevněných ploch. Napadaný sníh můžeme odstranit pomocí strojů popsaných výše. Problémy jsou se zbytky sněhu, který nejde stroji na odhrnování sněhu odstranit. Další problémovou věcí je led. V tomto případě nám nezbývá nic jiného, než aplikovat na povrch ploch inertní posyp a zabránit narušení provozu neschůdným povrchem. Takto aplikujeme písek, posypové směsi a hlavně sůl. Už z toho důvodu, že aplikujeme sůl, která je silně agresivní na mnoho materiálu, musí tyto stroje splňovat přísná kritéria. Materiál na adaptéry je nejčastěji povrchově upravená ocel, nově jsou používány i plastické hmoty, kterým přítomnost soli nevadí. Rozhoz materiálu je čistě mechanický. Materiál ze zásobníku vypadává na rotující kotouč, který materiál rozptyluje. Úhel a délka rozhozu jsou seřizovatelné jak mechanicky, tak i elektronicky. Pohon zařízení může být mechanický i hydraulický a různým nastavením můžeme měnit aplikovanou dávku. Dále můžeme na menší plochy použít ruční sypací vozíky, kde pohon pracovního ústrojí vychází od pohybu pojezdových kol.

Obr. 41. Posypový vozík za jednoosý nosič KÖPPL

Obr. 40. Sypač na komunální nosič STIGA Transpro

31/48


5. Diskuse „ Stálý růst silniční dopravy a její hospodárnosti je podmíněn zlepšováním parametrů motorových vozidel, tj. zvláště jejich nosností, rychlostí, vnějších rozměrů a váhy. Předpokladem pro dokonalé využití těchto prostředků osobní a nákladní silniční motorové dopravy je dobrý stav silnic. Dobrým stavem silnic je podmíněn i všestranný rozvoj jednotlivých územních oblastí státu. V neposlední řadě přispívá dobrý stav silniční sítě k rozvoji turistiky a důležitý je i z hlediska obranyschopnosti státu.“ (HVÍZDAL, BARTOŠ, JANOUŠEK 1970) Tato stať převzatá z literatury se přímo nevztahuje k tématu bakalářské práce, ale ukazuje nám, jak je důležité se starat o kvalitu a provozuschopnost komunikací, zpevněných ploch v sadových úpravách. Naznačuje, že důsledky nekvalitní údržby se neprojeví většinou ihned, ale jejich projev bude postupný a jeho náprava bude trvat mnohokrát déle. Jedním z projevů bude, že klesne turistický ruch a přesvědčení turistů, že jsme vše už dali do pořádku bude trvat velmi dlouho. Druhým aspektem věci je, že zanedbávaná údržba zpočátku ušetří peníze z rozpočtu, ale poté v jednom roce bude nutné vynaložit velké finanční investice pro uvedení do provozuschopného stavu. Typickým příkladem je stav silničních těles v České Republice. Aspekty, pro které musíme provádět údržbu jsou dobře popsány v následujícím odstavci : „Dokonalá údržby silnic je velmi důležitá i z toho důvodu, že silnice a jejich součásti jsou vystaveny nejen opotřebení vyplývajícímu z užívání silniční dopravou, ale jsou též vystaveny značně nepříznivému vlivu povětrnosti.“ (HVÍZDAL, BARTOŠ, JANOUŠEK 1970) Tato stať dostatečně a jasně zdůvodňuje, proč je třeba údržbě zpevněných ploch věnovat dostatečnou pozornost. Každé zanedbání se nám vrátí a jeho náprava je vždy složitější než jeho prevence. Dostupnost mechanizačních prostředků na údržbu zpevněných ploch je v současné době bezproblémová, největším problémem je správná volba typu a výkonu mechanizačních prostředků. Tato práce tento problém objasňuje a přináší ucelený přehled mechanizačních prostředků vhodných pro jednotlivé pracovní operace.


6. Závěr Z představeného přehledu mechanizačních prostředků na údržbu zpevněných ploch v sadovnických úpravách je jasné, že prostředků je na Českém trhu dostatek. Do obsahu práce jsou zařazeny pouze vybrané mechanizační prostředky. Ostatní výrobky se ale od uvedených příliš neliší. Pokud je u konkurence pořizovací cena výrazně nižší, mnohdy se to projeví na kvalitě výrobku a také na budoucím servisu a nákladech na pravidelnou údržbu. Volba

správného

typu

mechanizace

závisí

hlavně

na

velikosti

obhospodařované plochy a doby plánované údržby. Pokud firma dostane smlouvu na jeden rok, asi těžko může investovat nemalé prostředky do nákupu adekvátní mechanizace a často nakoupí menší, tudíž levnější a menší výkonnost řeší vyššími investicemi do pracovní síly. Pro malé plochy je vhodná ruční mechanizace a případně poloprofesionální jednoosé nosiče komunálního nářadí. Pokud je ovšem plocha větší, většinou se vyplatí si pořídit profesionální nosiče zařízení. Ty mají většinou větší výkony pohonných jednotek a z toho vyplývající možnou aplikaci širších, a tudíž i výkonnějších zařízení. U těchto strojů nastává problém při zimní údržbě díky nepřítomnosti kabiny. Pracovník je po celou dobu práce vystaven okolním podmínkám a někdy je toto faktor limitující. Při údržbě velkých ploch se jednoznačně vyplatí pořídit dvouosé nosiče a k nim adekvátní vybavení. Tyto stroje poskytují bezkonkurenčně nejvyšší pracovní výkon. Hlavně poskytují obsluze větší komfort a proto s těmito stroji je možné pracovat i delší dobu v kuse. V případě, že je stroj vybaven kabinou, je možné jeho pracovní nasazení za většiny klimatických podmínek.


7. Resumé 7.1. Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce vznikla na základě potřeby literatury, která shrnuje mechanizační prostředky potřebné na údržbu zpevněných ploch v sadových úpravách. Podobný přehled mechanizačních prostředků vyšel v Německu, ale to je čistě komerčně zaměřený materiál. Tato práce nemá za úkol představovat konkrétní výrobky, ale hlavním úkolem je čitatele seznámit s problematikou a usnadnit mu orientaci na trhu. První vypracovanou částí je rozdělení mechanizačních prostředků do určitých skupin. Skupiny jsou voleny hlavně podle výkonnostních parametrů mechanizačních prostředků a s tím související pořizovací cenou. Dále je celoroční údržba rozdělena do jednotlivých ročních období. V těchto obdobích jsou rozepsány jednotlivé pracovní operace a k nim vhodná mechanizace. Na závěr práce jsou jako přílohy přiloženy technické parametry vybraných mechanizačních prostředků.

KLÍČOVÁ SLOVA: MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY, ÚDRŽBA, NOSIČE NÁŘADÍ


7.2. Resumé v anglickém jazyce In the Czech Republic does not exist the literature about the means of mechanisation, which can we use for making maintenance in garden works. This type of literature was published in Germany, but this material is only commercially oriented. The main object of this thesis does not present the products but present to the reader the problem of maintenance and make orientation easy the in the commodity market. This bachelor these is dividend into several parts. In the first part is the selection of means of mechanisation into special parts. The parts were choosed after the parametres and the prices of each mechanisation. After that is all year maintenance divided into four seasons. In this four parts are for the work operations choosed suitable mechanisations. At the end of this thesis are enclosed the parametres of some mechanisation.

KEY WORLDS: MEANS OF MECHANISATION, MAINTENANCE, TOOL CARRIERS


8. Seznam použité literatury Knižní publikace

1.

CENTRA. Kleine Gartenparadiese auf Balkon, Terrassen und Dachgarten wirkungsvoll gestalten. Falkon-Verlag GmbH 1992

2.

HORYNOVÁ, PILAŘ. Atlas zahradního nářadí. Státní zemědělské nakladatelství Praha 1956

3.

HORYNOVÁ a kol. Mechanisace zahradnictví a zahradnické stavby. Státní zemědělské nakladatelství Praha 1958.

4.

HVÍZDAL, BARTOŠ, JANOUŠEK. Údržba silnic a mostů. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1970, 143 str.

5.

GEHL. Život mezi budovami – Užívání veřejných prostranství. Nadace partnerství

6.

2000. ISBN 80-85834-79-0

KAUN, LUXEMBURK. Pozemní komunikace 30. Vydavatelství ČVUT, Praha 1998. ISBN 80-01-01410-X, 243 str.

7.

KRAJČOVIČ a kol. dopravní stavby I. – pozemní komunikace. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno 1998. ISBN 80-214-1147-3

8.

KRAJČOVIČ, JŮZA, HOLCNER, ŘEZÁČ. Silnice a dálnice I. – Návody na vypracování cvičení. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno 2002.

10.

MAREČEK a kol. Zahrada a její uspořádání. Státní zemědělské nakladatelství Praha 1975.

11.

POLIÁŠEK, GSCHWENDT. Mechanika vozoviek – navrhovanie vozoviek cestných komunikácií, Ediční středisko SVŠT, Bratislava, 1990. ISBN 80- 227-0263-3

12.

PŠENIČKA. Pozemní stavitelství – drobná architektura. Vydavatelství ČVUT 2003. ISBN 80-01-02749-X

13.

SVOBODA, ZÁBRANSKÝ. Lesní stavby. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1962, 264 str.

14.

SOUČEK, ŠONSKÝ. Zeleň v nových obytných souborech. O.P. Sempra, Praha ve spolupráci se zájmovým sdružením Zahradnických podniků v Praze 1981

15.

TOBIÁŠEK a kol. Stavební doplňky zahrady, Státní zemědělské nakladatelství Praha 1980


16.

WIRTH. Zahradní architekt – Cestičky a posezení. Grada Publishing 2004. ISBN 80-247-0978-3

17.

WIRTH. Zahradní architekt – Zídky, schody a modelace terénu. Grada Publishing 2004. ISBN 80-247-0977-5

18.

Katalog popisů a směrných cen stavebních prací - Plochy a úpravy území, rekultivace. ÚRS Praha, a.s. 2004

19.

Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek – Technické podmínky. Ministerstvo dopravy a spojů ČR, Ředitelství silnic ČR, 1996.

Odborná periodika

20.

Zahradnictví 8/2002- Malotraktory v zahradnictví, Profi press s.r.o., Praha 2002, ISSN 12 12 37 81

21.

Zahradnictví

8/2003- Minerální beton pro parkové chodníky i účelové

komunikace, Profi press s.r.o., Praha 2003, ISSN 12 12 37 81 22.

Zahradnictví 1/2004- Údržba a opravy vozovek s krytem z MZK, Profi press s.r.o., Praha 2004, ISSN 12 12 37 81

Internetové adresy

23.

AGRIA. Oficiální stránky dovozce Agria [online]. Citace: foto Agria Tajfun, brány Agria, plevelové koště Agria, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

24.

ANTONIO CARRARO. Oficiální stránky dovozce Antonio Carraro [online]. Citace: foto traktor Antonio Carraro, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

25.

AMAZONE. Oficiální stránky dovozce Amezone

[online]. Citace: foto

ošetřovač Amazone, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .


26.

ELIET. Oficiální stránky dovozce Eliet [online]. Citace: foto

motorové

krojidlo Eliet, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: . 27.

GARDENA. Oficiální stránky dovozce gardena [online]. Citace: foto

ruční

nářadí, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: . 28.

HOLDER. Oficiální stránky výrobce Holder [online]. Citace: foto Holder, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

29.

HONDA. Oficiální stránky dovozce Honda [online]. Citace: foto sněhová fréza Honda, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

30.

HUSQVARNA. Oficiální stránky dovozce Husqvarna

[online]. Citace: foto

zfukovače listí Husqvarna, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: . 31.

ISEKI. Oficiální stránky dovozce Iseki [online]. Citace: foto zametač Iseki, last updated:

neuvedeno

[cit.

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW:

. 32.

ISEKI. Oficiální stránky dovozce Iseki [online]. Citace: foto zametač Iseki, last updated:

neuvedeno

[cit.

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW:

. 33.

ISEKI. Oficiální stránky dovozce Iseki [online]. Citace: foto sněhová fréza Iseki, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

34.

JOLLY. Oficiální stránky dovozce Jolly [online]. Citace: mininakladač Jolly, last

updated:

neuvedeno

[cit.

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW:

. 35.

KARCHER. Oficiální stránky dovozce Karcher [online]. Citace: foto ruční zametač KM 970, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .


36.

KARCHER. Oficiální stránky dovozce Karcher zametače,

last

updated:

neuvedeno

[cit.

[online]. Citace: ruční

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW: . 37.

KÖPPL. Oficiální stránky dovozce Köppl [online]. Citace: foto Köppl Luchs, planýrovací brány na Köppl Atlet, rotační brány na nosiči Köppl, sněhová fréza na nosiči Köppl, shrnovací radlice na nosiči, posypový vozík, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

38.

KÖPPL. Oficiální stránky výrobce Köppl [online]. Citace: foto zametač Köppl , last

updated:

neuvedeno

[cit.

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW:

. 39.

MAGMA - ALFICAR. Oficiální stránky výrobce Magma Alficar [online]. Citace: foto nosič Magma, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

40.

MANTIS. Oficiální stránky výrobce Mantis

[online]. Citace: foto ULV

aplikátory Mantis, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: . 41.

MDCR. Oficiální stránky MDCR [online]. Citace: výňatek ze zákona č.13/1997 Sb , last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

42.

MOUNTFIELD. Oficiální stránky dovozce mountfield [online]. Citace: foto sněhová fréza Mountfield, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

43.

NOELL. Oficiální stránky prodejce Noell [online]. Citace: foto zahradní konev, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

44.

R2. Oficiální stránky dovozce R2 [online]. Citace: foto rotační brány R2, last updated:

neuvedeno

[cit.

2006-3-21].

Dostupné

z

WWW:

. 45.

STIGA TRANSPRO. Oficiální stránky dovozce Belos – Stiga Transpro [online]. Citace: Sfukovač na nosič Stiga Transpro, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .


46.

VALPADANA. Oficiální stránky dovozce Valpadana [online]. Citace: foto traktor Valpadana, last updated: neuvedeno [cit. 2006-3-21]. Dostupné z WWW: .

Katalogy

47.

Agria, katalog firmy Agria, distributor Agrocar s.r.o., Kopřivnice

48.

Belos, katalog firmy Stiga Transpro, distributor Davaz Technik, Přerov

49.

Haaga, katalog firmy Haaga kunststofftechnik GmbH, Kirchheim-Teck, De.

50.

Holder, katalog firmy Holder GmbH, Metzinger, Germany

51.

Husqvarna, katalog firmy Husqvarna, distributor Josef Kučera, Kutná Hora

52.

Iseki, katalog firmy Iseki, distributor Marx GmbH, Hohwald, Germany

53.

Karcher, katalog firmy Karcer, Praha

54.

Köppl, katalog firmy Köppl GmbH, Entschenreuth, Germany

55.

Kommunale Fahrzeuge 2002 – katalog komunální techniky

56.

Lipco, katalog firmy Lipco GmbH, Sasbach, Germany

57.

Magma Alficar, katalog produktů firmy Altine a.s., Brno

58.

Mantis, katalog firmy Mantis, distributor Wilk HBV, Bösel, Germany

59.

R2, katalog firmy R2, Toscanella di Dozza, Bologna, Italy

60.

Rotofix, katalog firmy Rotofix, Hamburg, Germany


9. Seznam obrázků Obr. 1.

Jednoosý profesionální nosič nářadí KÖPPL LUCHS

19

Obr. 2.

Jednoosý nosič nářadí AGRIA

19

Obr. 3.

Speciální nosič nářadí

Obr. 4.

Speciální nosič JOLLY GT50 D

19

Obr. 5.

Traktorový nosič

20

Obr. 6.

Traktorový nosič ANTONIO

Obr. 7.

Ocelové hrábě s dřevěnou násadou GARDENA systému Combisystém

21

Obr. 8.

Válec AL-KO

21

Obr. 9.

Uliční smeták GARDENA systému Combisystém

21

Obr. 10.

Zahradní konev

22

Obr. 11.

Švédské hrábě GARDENA systému Combisystém

22

Obr. 12.

Zametací stroj KARCHER KM 970

22

Obr. 13.

Zametací adaptér ISEKI pro traktory série ISEKI SG

23

Obr. 14.

Zametací adaptér pro nosiče KÖPPL

23

Obr. 15.

Samojízdný zametací stroj ISEKI bez sedáku pro obsluhu

23

Obr. 16.

Samojízdný zametací stroj ISEKI se sedákem pro obsluhu

23

Obr. 17.

Sfukovač HUSQVARNA pro neseni v ruce

24

Obr. 18.

Sfukovač HUSQVARNA pro nesení na zádech

24

Obr. 19.

Sfukovač listí na komunální nosič nářadí STIGA BELOZ TransPro

24

Obr. 20.

Planýrovací brány na nosiči

24

Obr. 21.

Brány AGRIA k nosiči

25

Obr. 22.

Zarovnávač okrajů trávníku na zahradní rider HUSQVARNA

25

TAIFUN

HOLDER C-Trac 474

VALPADANA 1600 CARRARO TTR 4400 HST

19

20


Obr. 23.

Plevelové koště na nosiče AGRIA

25

Obr. 24.

Plevelové koště BELOS se sběrem shrabků

25

Obr. 25.

Zařezávač okrajů trávníku ELIET

25

Obr. 26.

Komunální nosič MAGMA ALFICAR

26

Obr. 27.

Cisternová nástavba s možností kropení pro nosič MAGMA ALFICAR 26

Obr. 28.

ULV aplikátor MANTIS pro komunální nosiče

26

Obr. 29.

ULV aplikátor pro ruční aplikaci

26

Obr. 30.

Jednoduchá fréza bez pojezdu MOUNTFIELD Powerline

29

Obr. 31.

Sněžná fréza HONDA

29

Obr. 32.

Sněžná fréza HONDA s vyšším pracovním výkonem

29

Obr. 33.

Sněhová fréza připojená na jednoosý nosič KÖPPL

29

Obr. 34.

Sněhová fréza na mininakladači JOLLY

29

Obr. 35.

Zametací adaptér na mininakladač JOLLY

30

Obr. 36.

Zametací adaptér na traktor ISEKI

30

Obr. 37.

Shrnovací radlice na mininakladač JOLLY

30

Obr. 38.

Oboustranná radlice na komunálním nosiči STIGA BELOS

30

Obr. 39.

Shrnovací radlice na nosiči KÖPPL ATHLET

31

Obr. 40.

Sypač na komunální nosič STIGA Transpro

31

Obr. 41.

Posypový vozík za jednoosý nosič KÖPPL

31


10.

Přílohy

Příloha č.1 Komunální nosič Antonio Carraro TTR 4400 HST


Příloha č.2 Komunální nosič Antonio Carraro Rondo


Příloha č.3 Komunální jednoosý nosič Köppl Athlet


Příloha č.4 Komunální nosič Valpadana 1600 series


Příloha č.5 Zametací stroje Karcher


Příloha č.6 Sněžné frézy Karcher

Příloha č.7 Komunální nosič Magma Alficar

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Recommend Documents