Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

77

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Tradice a současnost pěstování broskvoní v Čechách a na Moravě Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce Ing. Ivan Oukropec

Vypracovala Barbora Targošová

Lednice 2006

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Tradice a současnost pěstování broskvoní v Čechách a na Moravě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici,dne 30. května 2006

Podpis:

3

Děkuji panu Ing. Ivanu Oukropcovi za odborné vedení mé bakalářské práce a za poskytnutí cenných informací týkajících se této problematiky.

4

OBSAH 1. Úvod

7

2. Zařazení broskvoní do botanického systému

8

2.1. Druhy rodu Prunus

8

2.2. Klasifikace broskví z pomologického hlediska

9

2.3. Botanicko pomologické rozdělení

9

2.4. Dělení odrůd broskvoní dle místa vzniku a rozšíření

10

3. Stanovištní podmínky broskvoní

11

4. Vývoj pěstování broskvoní na našem území od počátku lidstva

13

4.1. Původ a rozšíření broskvoní

13

4.2. Ovocnictví v našich zemích

14

4.3. Historie štěpování

27

5. Současný stav v pěstování broskvoní

30

6. Genofond

32

6.1. Historie rozšiřování genofondů

32

6.2. Využití genofondu

33

6.3. Databáze genofondu

34

7. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

36

8. Fytos Plzeň

38

9. Škápíková Renata

40

10. Pomona Těšetice, a.s.

42

11. Agrosad Velké Bílovice

43

5

12. Diskuse

45

13. Závěr

46

14. Resume

47

15. Seznam použité literatury

48

16. Přílohy

49

6

1. Úvod Broskvoň, ovocný druh mírného teplého pásma poskytuje krásné, chutné a šťavnaté plody. Broskvoň, její pěstování a šlechtění provází lidstvo od jeho vzniku.

Broskvoň – Prunus persica ( L. ) Batsch, také Persica vulgaris Mill., je jedním z nejdůležitějších ovocných druhů mírného pásma, který se ve velkém pěstuje v Evropě, Číně, Americe. Plody jsou využívány pro přímý konzum, ale i pro konzervárenství.

V České republice jsou broskvoně pěstovány zejména v teplejších oblastech (Břeclav, Znojmo, Hodonín, Brno – venkov ) a v teplých oblastech Středočeského a Severočeského kraje, kde je však jen omezený sortiment vhodných odrůd.

Současná situace v pěstování broskvoní v naší republice je velice obtížná, jejich produkci a prodej tohoto ovoce

na našem území ovlivňuje, sílící, dovoz tohoto

produktu. Většina firem zabývajících se produkcí broskvoní již nejsou pouze úzce specializovány na tuto produkci, ale rozšiřují svůj sortiment i o další ovocné druhy, neboť samotná produkce broskvoní a broskví již není natolik rentabilní, aby zajistila chod firmy.

Cíle práce:




Zpracovat bibliografii o problematice pěstování broskvoní.




Přiblížit historii a současný stav pěstování broskvoní v Čechách a na Moravě.




Seznámit se s knižním a časopiseckým fondem, kde jsou informace o pěstování broskvoní na území Čech a Moravy.




Zajímavé, obtížně dostupné prameny přiložit v digitální podobě na CD disku k bakalářské práci.




Výstupem 3 články v této problematice v odborném tisku.

2. Zařazení broskvoní do botanického systému 7

Botanická klasifikace broskvoní byla velice problematická a složitá. Velice úzce souvisí s různým chápáním a členěním podčeledí Drupaceae DC.

Nejstarší botanici ( Linné ) klasifikovali broskvoně jako rod Amygdalus a ke druhovému označení použili název Persica. Důvodem této skutečnosti bylo všeobecné přesvědčení, že broskvoň je perského původu.

Koch a další naopak zařadili broskvoň do rodu Prunus.

Miller ( 1768 ) zařadil broskvoň do samostatného rodu Persica, stejně tak učinili i Kostina ( 1934 ) a Rjabov ( 1935 ).

Dnes náleží broskvoň z botanického hlediska do čeledi Rosaceae, do rodu Prunus.

Odrůdy broskvoní, které se u nás pěstují náleží k druhu Persica vulgaris Mill. – broskev obecná.

2.1. Druhy rodu Prunus ( KOLEKTIV – 1974 )

1. Prunus persica ( L. ) Batsch, který se dále dělí na:

- vulgaris → broskve obyčejné - laevis → nektarinky - platycarpa → plochá broskev

2. Prunus davidiana ( Carr.) 3. Prunus mira ( Koehne in Sarg. ) 4. Prunus kansuensis ( Rehd. )

8

2.2. Klasifikace broskví z pomologického hlediska ( KOLEKTIV – 1974 )

1. pravé broskve – mají plstnatou slupku a dužninu odlučitelnou od pecky

2. tvrdky - mají plstnatou slupku a dužninu neodlučitelnou od pecky

3. nektarinky – mají lysou slupku a dužninu odlučitelnou od pecky

4. bryňonky – mají lysou slupku a dužninu neodlučitelnou od pecky

2.3. Botanicko – pomologické rozdělení

1. plstnaté – pravé - tvrdky

2. lysé broskve neboli nektarinky – pravé - bryňonky

3. Prunus ferganensis ( Koval. Et Kos ) – asijského původu

4. Prunus davidiana ( Carr. )

5. Prunus persicoides ( broskvoň X mandloň ), (amygdalopersica)

9

2.4. Dělení odrůd broskvoní dle místa vzniku a rozšíření

Rozdělení

dle

Naučného

slovníku

zemědělského

vydaného

ústavem

vědeckotechnických informací MZLH v Praze roku 1966.

1. broskvoně ferganské ( Persica ferganensis ) – odrůdy, které mají zmáčklý tvar plodu. Někdy je uváděna jako samostatný druh na úrovni Persica vulgaris. Na našem území se nepěstuje.

2. broskvoně severní Číny – zde jsou zařazovány odrůdy s růžovitými květy, plody obvykle s bílou dužninou. Mají dlouhou dobu vegetačního klidu (dormace). Jsou vysoce mrazuvzdorné. Pecka je kulatější a rýhovaná.

3. broskvoně střední a jižní Číny – dužninu mají bílou nebo nažloutlou, plody jsou menší s hlubokou rýhou, oválné s vyvinutým hrbolkem. Pecka je oválná, mělce rýhovaná. Mají velice krátkou dobu vegetačního klidu ( dormace ), proto jsou vhodné spíše do subtropických oblastí.

4. broskvoně západní ( íránská skupina ) – s převážně zvonkovitými květy. Plody obvykle se žlutou dužninou. Polorané a pozdní dozrávání. Do této skupiny jsou zařazovány americké a evropské odrůdy. Dostatečně odolné jsou pěstovány i u nás.

10

3. Stanovištní podmínky broskvoní Broskvoň původně pochází z monzunových horských oblastí v jihozápadní Číně, kde rostla. v nadmořské výšce 1500 – 2000 m. Klima v těchto podmínkách je mírné a průměrná roční teplota dosahuje přibližně 12 – 16 °C . Zima je v těchto podmínkách teplá s průměrnými lednovými teplotami –5 °C až + 5 °C, mohou však klesnout až na své maximum – 15 °C nebo i na – 18 °C. Vlivem nadmořské výšky je tu zima i dostatečně vlhká. Celkové roční srážky tu dosahují 1000 – 1500 mm. Vegetační období tu trvá déle než 200 dnů. Půda je dostatečně zásobena humusem s mírně kyselou až neutrální reakcí. (SVOBODA - 2000 )

Všechny tyto faktory měly vliv na formování genetických vlastností broskvoní. Největší vliv měly na nároky na světlo, teplo a nároky na vodní režim. ( SVOBODA 2000 )

Nejideálnějšími klimatickými

polohami pro pěstování broskvoní jsou oblasti

s průměrnými ročními teplotami od 8 –10 °C a ročními srážkami 500 –700 mm. Důležitý je i sklon pozemku na určitou světovou stranu, směr proudícího větru a dokonce i blízkost pohoří. Upřednostňují se mírné svahy s jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozicí. (BAŽANT - 2003)

Nárokům broskvoně na půdní podmínky vyhovují hluboké, propustné půdy s hladinou podzemní vody nejméně 1,5 m od povrchu. V úvahu připadají i půdy hlinitopísčité nebo písčité, především výhřevné s obsahem CaCo2 od 0,5 do 5 % . PH by se mělo pohybovat od neutrálního do mírně zásaditého. ( BAŽANT - 2003 )

V našich podmínkách se pro broskvoň hodí do oblasti vinorodé. Je nutné brát v úvahu i vysoké riziko umrzání květů působením jarních mrazů. Tato okolnost musí být pečlivě zvážena zvláště při zakládáních velkých sadů. ( BAŽANT - 2003 )

Ve stádiu růžového poupěte však broskvoň vydrží krátkodobě i teploty do – 3°C, v plném květu – 2,2 °C a malé plůdky – 0,6 °C. ( SVOBODA - 2000 )

11

Zimní mrazy, pokud jsou dlouhodobé, přibližně – 24 °C až – 28 °C mohou broskvoň nenahraditelně poškodit. Hrozí poškození květních pupenů, dřevní i lýkové části. Je to z důvodu řídkého dřeva broskvoně, které rychleji ztrácí vodu a při mrazech vysychá. (SVOBODA-2000)

Výzkumem odolnosti broskvoní proti mrazu se zabýval Proebsting E. ( 1961 ). Hlavní zkoumanou odrůdou byla Elberta. Proebsting prováděl své pokusy v letech se silně mrazivou zimou v listopadu a v lednu a vysledoval přímou závislost

mezi

výnosem sklizně a obsahem dusíku v listech. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 )

Další poškození v závislosti na nízkých teplotách se zabýval Boškovis M. ( 1961 ), který upřesnil kritickou teplotu pro broskvoně v době vegetačního klidu. Tato teplota klesla na – 21 °C. Kritické teploty po ukončení vegetačního klidu a před otevřením květních pupenů se pohybovaly mezi – 5 °C a – 10 °C. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 )

Stromy broskvoní, po vysázení, velice rychle vzrůstají a na základě této skutečnosti mají, v tomto období, vyšší požadavky na půdu a na obsah živin v ní. ( BAŽANT 2003 )

Životní doba broskvoní je přímo závislá na stanovištních podmínkách, ošetřování stromů a samozřejmě použité podnože. Čím jsou tyto podmínky drsnější a horší, tím kratší je životní cyklus broskvoní. V příznivých podmínkách se může dožívat 20 – 25 let, v méně příznivých podmínkách přibližně jen 10 – 12 let. ( BAŽANT - 2003 )

12

4. Vývoj pěstování broskvoní na našem území od počátku lidstva 4.1. Původ a rozšíření broskvoní

Pravlastí broskvoně ( Amygdalus persica ) je Čína. V některých spisech je původ broskvoně uváděn v Iránu. Důvodem tohoto tvrzení je dřívější jméno Iránu – Persie, z něhož vznikl dnes užívaný botanický název Prunus persica ST. , je však nejpravděpodobnější, že se sem broskvoň dostala z Číny. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK – 1966 )

Již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem se o broskvoni zmiňuje stará čínská literatura. O broskvoni se zmiňuje také Konfucius roku 551 – 478 ve svých spisech. Zmínky o broskvoních nalezneme i v knize Š-ting ( Kniha písní ) a v knize Čchiminjao-šu od Tia Š-sie ze 4. - 6. století, ve které je popsáno pěstění broskvoní. Tyto spisy se již zmiňují i o dvou způsobech rozmnožování broskvoní – semeny a roubováním. Sortiment zde popisovaný prezentuje více než 30 druhů kultivarů broskvoní. V Číně byla broskvoň pěstována v několika oblastech – v provincii Šensu, Kansu, v okolí Pekingu, kde roste převážně druh A. Davidiana, který je považován za předka našich nynějších pěstovaných broskvoní. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK – 1966 )

Broskvoně však rostou planě i na jižním úpatí Himaláje a v perské provincii Glular. Výhradně v plané formě roste broskvoň v oblasti Kavkazu. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK – 1966 )

Z Číny se broskvoň rozšířila nejspíše přes střední Asii do Iránu a z Iránu byla přenesena Alexandrem Velikým do Řecka. ( SCHUBERT – 1900 )

Broskvoň se dostala také do Egypta a to v v řecko – římském období a Itálie poznala broskev až v prvním století císařství. Přesněji až po rozšíření Říma na pobřeží Kaspického moře. Až do této doby Řekové a Římané nazývali broskev perským jablkem, protože ji viděli pěstovat v Persii. ( NĚMEC – 1955 )

13

Přibližně v 1. století našeho letopočtu se začaly broskvoně ve střední Evropě vysazovat. Ovoce, které se na nich urodilo bylo poměrně drahou záležitostí. Bylo již známo dokonce i několik odrůd. Druh s tuhou dužninou byl nazýván duracina, jiný časně zrající druh praecocia. Jeden druh byl nazván persica a druhý armeniaca, první název se zachoval pro broskvi a druhý pro meruňku. ( ČEJKA – 1985 )

Následně se broskve dostaly do Gallie, kde pro ně byly výborné podmínky a kde se jim dařilo. Zde vznikla nová velká raná odrůda broskve, která byla podle Plinia nazvána gallica. ( ČEJKA – 1985 )

Při tažení římských vojsk se broskvoně dostaly hluboko do Evropy. Bohužel v 5. století po pádu Římské říše byly téměř zapomenuty a jen vzácně přežívaly pouze v klášterních zahradách. (BAŽANT – 2003 )

V 7.století se broskvoň

díky Římanům rozšířila dále do Španělska. Zde sídlili

Maurové, což byl osvícený arabský národ, který měl velký podíl na rozkvětu ovocnictví. ( SCHUBERT – 1900 ).

Z jižní Evropy se později rozšířila již poměrně rychle na sever a největšího rozšíření dosáhla ve Francii. V Evropě byly broskve po dlouhou dobu považovány za velikou vzácnost. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK – 1966 )

V našich zemích zaznamenaly rychlejší rozšíření na Moravě nežli v Čechách. V prvotní fázi i na Moravě mělo pěstování broskvoní svá velká úskalí v podobě nevyhovujících stanovištních podmínek pro pěstování a malé odolnosti odrůd pro naši zeměpisnou polohu, která skýtala drsnější podmínky, než-li jižněji položené státy. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK – 1966 )

4.2. Ovocnictví v našich zemích

K sestavení přehledu dějin ovocnictví v Čechách a na Moravě máme velmi málo historických zpráv a zápisů. Veškeré informace shromažďovali a zapisovali kronikáři a

14

historici, kterým zahrady a sady připadaly jako příliš obyčejné náležitosti hospodářského života, proto jim nevěnovali zvláštní pozornost. Dalším problémem byla kulturní úroveň obyvatelstva našich zemí, která byla příliš nízká, na skutečnost, že by nějaký příslušník našeho národa sepsal jakékoli záznamy o ovocných sadech a zahradách.. Cizí ( řečtí a římští ) zeměpisci a historici, vzhledem ke skutečnosti, že naše země nebyly nijak velkým obchodním centrem, navštěvovali Čechy a Moravu jen velmi zřídka. Žádné převratné informace se tudíž nedochovaly ani jejich zásluhou. ( NĚMEC - 1955 )

V dobách prvních století našeho letopočtu bylo nejvýznamnějším a nejvyspělejším kulturním a hospodářským centrem Římské impérium. Pokud bychom sledovali kolonizační proces Římanů, poznáme, že ovocné sady a zahrady zakládali pouze tam, kde se chtěli natrvalo usadit. Ušlechtilé ovoce bylo pravidelnou součástí jejich jídelníčku. Bohužel, nedá se říci, že by Římané byli v Čechách nebo na Moravě usazeni jako trvalí kolonisté a proto nelze předpokládat, že by na naše území rozšířili ovocné stromy. Součástí praslovanského zemědělství nebylo tedy pěstování ovocných stromů. ( NĚMEC - 1955 )

V pravěku a ještě několik století po něm znali Slované ovocné stromy pouze plané. Na přechodu od doby předhistorické do historické nalézáme, v oblasti zemědělství, u nás již zbytky pšenice obecné, která měla velká zrna. Z počátku historické doby byly u nás již 4 hlavní obilniny, na jejichž základě lze uvažovat pravidelné zemědělství. Lze také uvažovat, třeba jen primitivní, ovocnářství.. Je možné, že slovanští kolonisté se s sebou přinesli do našich zemí některé druhy a odrůdy ovocných stromů. Je také možné, že na základě styku s Římany, se k nám dostaly ovocné druhy v ušlechtilých odrůdách. Nelze to však jistě rozhodnout. ( NĚMEC - 1955 )

Zahrady a sady byly výsadním právem hradů, panských usedlostí a klášterů. První zahrady u domů se objevují až v 11. století, kdy však nebyla zahrada chápána jen jako místo pro potěšení oka, jak je známe dnes. Byl to jen ohrazený kus půdy ležící u domu, který byl využíván k pěstování užitečných rostlin. Zahrada byla označena jako výhradní majetek domu. Zde byly pěstovány i ovocné stromy, které již v této době byly štěpovány. Štěpování se Čechové naučili od Římanů, přičemž první dochovaná písemná

15

zmínka o českém štěpaři se objevuje v kladrubské listině, jejíž vznik je datován na počátek 12. století. Nejstarší zmínky o štěpnicích se ale týkají zprvu jen klášterů, ke kterým odedávna patřily ovocné zahrady. O štěpnicích, vinicích a sadech u klášterů jsou zmínky v jejich zakládacích listinách již v 10. a 11. století. Dokonce v zakládací listině ostrovského kláštera u Davle byla založena ovocná zahrada již v roce 994. V Sázavě klášter Svatoprokopský založil ovocnou zahradu v roce 1032. Samostatná ovocná zahrada nebo sad, které by nepatřily klášteru, byl u nás až do doby Karla IV. spíše výjimkou. ( NĚMEC - 1955 )

V tomto století napsal arabský spisovatel Al Bekri spis ,, Kniha cest a krajin“ , kde lze najít i část o Slovanech. Píše: ,, Největší část stromoví tehdejších Slovanů jsou jabloně, hrušně a broskvoně.“ Co se týče broskvoní, nejspíš jde o omyl v překladu. Tenkrát, ač již v našich zemích byly, nebyly u nás broskve ještě tak rozšířeny. Šlo nejspíše o švestky nebo slívy. ( NĚMEC - 1955 )

Velké zahrady a sady se týkaly výhradně klášterů. V místech za domem – humna – kde dnes leží ovocné zahrady a sady měl kdysi selský lid místo pro mlácení a čištění obilí. Teprve, když byly zřízeny mlaty uvnitř stodol, začali lidé měnit humna v zahrady a sady. ( NĚMEC - 1955 )

Na hradech bylo místa pro zahrady nebo sady ještě méně než ve vesnicích. Dokonce ani Praha neměla až do doby Karla IV. žádnou zahradu ani sad. Podstatné změny došla Praha až jeho působením. Pásem zahrad mělo být obklopeno i jím založené Nové Město . O tomto činu svědčí zápis kronikáře Beneše Krabice z této doby. ( NĚMEC 1955 )

Přibližně v letech 1355 – 1372 sepsal mistr Bartoloměj Klaret, lékař a kněz, velký latinsko – český slovník. O kterém se předpokládá,

že snad byl určen pro Karlovu

univerzitu. V tomto spisu se nachází kapitola „ O stromech “ a druhá kapitola „ O plodech ovocných “ . Na základě tohoto díla, byť jen slovníku lze soudit na stav ovocnářství v té době. Dle výčtu, který zde Klaret uvádí, se u nás z ovocných stromů pěstovaly – jabloň, hrušeň, trnka, slíva, třešeň, višeň bílá, broskev, mišpule, kdoule,

16

mandloň, ořech, líska, vlašský ořech, moruše, maliny, jeřáb, oliva, bobek ( vavřín ), fík, réva vinná. ( NĚMEC - 1955 )

V době Karla IV. se k nám z Itálie dostaly spisy o zemědělství a o ovocnářství. Spis italského agronoma Crescentia a spis Palladiova z počátku 14. století – pomologie antického Říma. Doba „otce vlasti “ byla počátkem rozkvětu ovocnictví

u nás.

Důležitým faktem byla jistota míru a bezpečnosti. Na základě skutečnosti, že lidé, kteří ovocné stromy vysadili, věděli, že v pořádku vyrostou a bude z nich užitek pro ně samé, popřípadě pro jejich potomky. Do našich zemí jsou dováženy plodonosné a ovocné keře z Burgundska, Flanderska, Nizozemí a Porýnska. ( NĚMEC - 1955 )

V registrech z této doby jsou zaznamenány ovocné zahrady na různých místech Čech a Moravy: 1309 – příbramský purkrabí užíval zahrady, které patřily pražskému arcibiskupství 1406 – zahrady v břevnovském klášteře 1410 – zahrady strahovského kláštera A také vinice a ovocná zahrada na Petříně. ( NĚMEC - 1955 )

Bohužel, v okamžiku, kdy se začalo pěstování ovocných stromů rozšiřovat i mimo městské hradby a mimo opevněné hrady feudálních pánů blížila se pohroma, která na čas rozvoj ovocnictví zastavila. Byly to husitské války. ( NĚMEC - 1955 )

Mezi husity byly dosti výrazné osobnosti, které ovocnictví nepřály. Jedním z nich byl například Jakoubek ze Stříbra, který kázal, a s ním i někteří další táborští kněží, : „ Žádného ovoce nebudete požívati.“ Součástí jejich kázání bylo i nabádání svých „ oveček “ k ničení ovocných stromů a boření klášterů, u kterých se většinou nacházely ovocné sady. ( NĚMEC - 1955 )

Mír v našich zemích zavládl až za Jiřího z Poděbrad,

po násilném potlačení

husitských bouří. Teprve nyní se opět navazuje na tradici ovocnictví z dob předhusitských. ( NĚMEC - 1955 )

17

Na opravdovém rozkvětu ovocnictví u nás se velkou měrou podílela italská renesance. Praha s Itálií měla velmi živé spojení. Z Itálie k nám přicházeli významní představitelé italského obrození a na základě těchto vlivů byly zakládány velké ovocné sady, nejprve kolem Prahy a později po celé zemi. Ovocnářství v našich zemích se velmi slibně rozvíjelo a vzkvétalo. Zvláště v okolí velkých měst zažilo ovocnářství velký rozkvět. Byly zde zakládány velké zahrady a ve městech bylo možné všechno ovoce velmi dobře zpeněžit. Oproti tomu malá města a vesnice příliš sadů neměla. Pro uspokojení jejich potřeb stačily jen malé plochy ovocných stromů. ( NĚMEC - 1955 )

Z 15. a 16. století jsou dochovány i některé rukopisy o pěstování ovocných stromů a jejich štěpování. Jedním z nich je český rukopis Jana Pitrkaffa z Hradiště a Tuchovic z roku 1437. Zde autor píše, v celkem 93 kapitolách, o kulturách různého ovoce, mezi nimiž najdeme i broskve. ( NĚMEC - 1955 )

V téže době bylo u nás vytištěno také 7 knížek o štěpování. Jedna z nich byla vydána v Praze r. 1589 a pojednávala o štěpení ovocných zahrad, jejím autorem byl Jošt z Rožmberka. ( NĚMEC - 1955 )

Koncem 16. a počátkem 17. století bylo naše ovocnictví na dosti vysoké úrovni a české ovoce bylo známé a žádané v celé Evropě. Byly zakládány stále nové a nové ovocné sady. Těžkou ranou uštědřenou českému ovocnářství však byla třicetiletá válka. Ovocné sady byly ničeny, některé stromy byly vykopávány ze země a odváženy do ciziny. ( NĚMEC - 1955 )

Stav českého ovocnictví se začíná zlepšovat po westfálském míru. České země se z bídy a utrpení třicetileté války začaly zotavovat poměrně rychle. Snad nejlépe to lze vysledovat právě v ovocnictví. ( NĚMEC - 1955 )

V této době byl v archivu města Bělé uložen rukopis i s kresbami s názvem: „ Ráj český nebo Rozkoše a kratochvíle zahradnické i též užitkové odtud pocházející .“ Dílo je rozčleněno na tři díly. První díl: „ Grunt a zpráva nejprv o jménu a počátku zahrad “ – obsahuje 23 kapitol. Druhý díl o 38 kapitolách – „ O cibulnatých a jiným pěknějším rozličným kvítí .“

18

Třetí díl nesoucí název „ O stromoví všelikém, štěpování rozličným, i též o nemoci a ovoci jeho “ – obsahující 13 kapitol. Poslední díl této trilogie by byl pro naše ovocnictví velice důležitý, protože právě z této doby historie našeho ovocnictví se dochovalo jen velmi málo zpráv. Bohužel, toto dílo neuniklo neúprosnému zubu času. ( NĚMEC - 1955 )

Po třicetileté válce se v Čechách rodí velké množství ovoce – hrušky, jablka, švestky, broskve, třešně, ořechy a není tedy potřeba dovozu z jiných zemí. Ovocnictví tu však nebylo záležitostí lidovou, nýbrž šlechty. Obyčejnému lidu chyběly finanční prostředky na zakládání a ošetřování ovocných sadů. ( NĚMEC - 1955 )

Následující 17. století přineslo našim zemím rekatolizaci. Mnoho panství padlo do rukou Jezuitů. Jezuité měli dobrý smysl pro ovocnictví a na získaných panstvích hospodařili mnohém lépe než jejich původní majitelé. O jezuitech jako o dobrých hospodářích je psáno například v článku „ Jezuité jako vrchnost a oekonomové “ ( Věstník Českého zemědělského muzea v Praze, 1941, 2 ), v němž autor, archivář Teplý, popisuje jak Jezuité pečovali o ovocnictví na svých statcích v Opořanech u Tábora. Panství v Opořanech koupili Jezuité roku 1667. V zahradě tu založili ovocnou školku a pěstovali semenáče. ( NĚMEC - 1955 )

Zvláštní pozornost ovocnictví bylo věnováno za doby vlády Marie Terezie a Josefa II.. Byly vydány „ Výnosy a nařízení pro zvelebení a povznesení ovocnictví „ . Na větších panstvích a v klášterech byly zřizovány ovocné školky z nichž byly brány štěpy pro osazování cest a mezí. Ve školách bylo ovocnictví vyučováno. K tomu dostala každá škola kus pozemku, kde byli žáci učitelem prakticky poučováni. Dospělí byli poučování knězem v kostele. Tento uměle povinný zájem o ovocnictví však neměl přílišný účinek. ( SCHUBERT - 1900 )

Po vzoru císaře Josefa II. zřizovali ovocné školky i příslušníci šlechty. Ovocnou školku pro školní mládež zřídil například hrabě Berchtold, pán na Buchlově nebo například hraběnka Truchess v Kunvaldě i finanční ministr, hrabě Wallis, na svých panstvích v Budiškovicích, Moravských Budějovicích a v Budči. Hrabě Kolovrat

19

v Budkově, hrabě Stadion v Jemnici nebo i hrabě Mittrovský v Moravci. ( SCHUBERT - 1900 )

Roku 1760 se objevuje v popisu panství Červené ( Korunní ) Poříčí u Přeštic, které patřilo bavorské rodině Torring von Jettenbach, i pěstované ovoce. Zdůrazněno je i pěstování broskví a meruněk. 18. století poskytlo již i jakési první české soustavy ovocných odrůd. ( NĚMEC - 1955 )

V roce 1770 vznikla C. k. moravsko – slezská hospodářská společnost, která měla na ovocnictví a jeho rozvoj velký význam. ( NĚMEC - 1955 )

Schwoy ve své „Topografii Moravy “ z roku 1793 v I. Díle na straně 7 píše: „ Chutné zahradní a ovocné plody daří se všeobecně, hlavně v rovinných a teplých krajinách země, jabloně a hrušně – nesčetné a nejlepší odrůdy jich, ještě více však švestky a slívy. Všeliké třešně a višně, též velké a malé ořechy, jsou plody nejobyčejnějšími. Na mnohých místech nalézáme broskve, meruňky ( marhule ) a melouny, jmenovitě tam, kde se vinná réva pěstuje, a v některých zahradách lépe hleděných pěstuje se ovoce neobyčejné z krajin podle řeky Dyje, vyváží se mnoho čerstvého ovoce do Vídně, ještě více však ovoce sušené a ořechy do cizích zemí a tím mnoho peněz do země přichází. “ ( SCHUBERT, J. , Stručné dějiny ovocnictví moravského, BRNO, Moravská akciová knihtiskárna, 1900 )

Z toho lze usuzovat, že ovocnictví v této době bylo na velice dobré úrovni a bylo i výhodným předmětem obchodu, ze kterého plynuly finance pro naše země. (SHUBERT -1900 )

Ovocné stromy však dosti trpěly různými nemocemi a škůdci, vzhledem ke skutečnosti, že ještě neexistovaly žádná umělá hnojiva a žádné postřiky, byly ovocné stromy zbavovány škůdců a nemocí cestou mechanickou. Byla vydávána nařízení, která ukládala ovocnářům povinnost ničit housenky na ovocných stromech. Nejstarší takové nařízení je ze dne 29. března 1787 a bylo publikováno C. k. krajským úřadem v Oběžníku. Pokud ovocnář neuposlechl, následoval trest ve formě 3 denních obecních prací. Proto například housenky byly ze stromů obírány a ničeny. Roku 1800 byl tento

20

úkon ohodnocen 2 zlatými za 4 dny této práce. (Příloha č. 1 ) Nemoci a škůdce byl sadař schopen porazit, proti živelným pohromám byl však naprosto bezmocný. V této bezmoci se lidé obraceli k víře se snahou získat Boží požehnání pro svou činnost nebo nejlépe přímluvu nějakého vlivného světce. ( NĚMEC - 1955 )

Ze zpráv o stavu ovocnictví pocházejících z roku 1801 lze vyčíst, že se ovocné stromy během posledních 20 let značně rozšířily o nejlepší odrůdy hrušní, jabloní, broskví a meruněk. Ale vlivem mrazivých zim, trvajících téměř 12 let, ubylo co do počtu stromů. Zvláště podlehly mandloně, třešně, moruše, ořešáky a broskve, které jsou na mráz zvláště citlivé. ( NĚMEC - 1955 )

Roku 1816 pak byl založen Pomologický spolek, jakožto odbor C. k. moravsko – slezské hospodářské společnosti, jehož hlavní náplní byl rozvoj ovocnářství po vědecké, teoretické a praktické stránce. Tento spolek se zasloužil o určení a pojmenování ovocných druhů a o jejich voskové imitace. První sbírka voskových imitací ovoce, uložena ve Františkově muzeu, obsahovala 56 jablek, 20 hrušní, 21 třešní a višní, 12 broskví, 6 sliv, 3 mišpule a 2 meruňky. K jejich určení přicházelo z různých koutů naší země velké množství ovoce, přesně to bylo 1086 jablek, 383 hrušní, 10 broskví, 9 sliv a 1 višně. Určeny a zařazeny dle Dielovy soustavy během let 1816 – 1817 bylo 543 jablek, 200 hrušek, 10 broskví a 5 sliv. ( NĚMEC - 1955 )

V 1830 roce iniciovala C. k. vlastenecko – hospodářská společnost vznik Pomologické společnosti, jejímž hlavním úkolem mělo být udržení stavu a další rozvoj ovocnictví. V rámci Pomologické společnosti vznikaly v Čechách Štěpařské odbočky a na Moravě Štěpařská jednota. Právě jeden z členů C. k. štěpařské společnosti v Čechách, František Pixa, farář v Malíně u Kutné Hory, píše další významnou knihu pro naše ovocnictví . „ Klíč štěpařský “. Vydala ho roku 1848 Matice česká v Praze. Ve své době bylo toto dílo vrcholem a dodnes je velmi oceňováno. Zde autor sám uvádí: „ Povážíme-li, jak rozmanité a v chuti a dobrotě jsou druhy švestek, hrušek a jablek, meruněk, broskví, které každé pravé tabuli slouží za ozdobu a dovršení, nemůže ovoci vysoká pochvala nijak býti odepřena. “ V tomto díle popisuje, mimo jiné, i 12 druhů broskví. ( NĚMEC - 1955 )

21

Na podnět pomologického spolku se ovocnictví v našich zemích dobře rozvíjelo. Spolek organizoval i různé ovocnářské výstavy. První výstava proběhla počátkem října 1833 a navštívil ji i J.J.V. císař František I. a císařovna Karolina Augusta. Druhá výstava byla uspořádána roku 1834 na počest přítomnosti JJ.VV. a císařských princů Františka Karla a Ludvíka. Vystaveno tu bylo 456 odrůd jablek, 227 odrůd hrušek, 29 odrůd broskví, 12 druhů sliv a to vše i s připojením příslušných jmen daného ovoce a míst, odkud pocházejí. Třetí výstava proběhla v září 1840 v Brně. ( NĚMEC - 1955 )

Po založení Zemědělské rady ( 1848 ) byl vypracován plán na založení větších školek v krajích. Postupně bylo založeno 16 krajských školek: 1899 – Rožnov a Uherský Brod, 1900 - Bohonice a Loštice, 1901 – Napajedla a Jaroměřice, 1902 – Hranice a Velké Meziříčí, 1903 – Bystřice nad Pernštejnem a Jaktař, 1904 – Klobouky u Brna a Prostějov, 1905 – Podivín, 1907 – Holešov a Kyjov, 1909 – Zábřeh na Moravě. ( MÁŠA – 1901 )

Na úsvitu našeho národního obrození se po dlouhé odmlce objevuje další česká ovocnářská kniha, která nese titul: „ Naučení o štěpařství, kdežto krátká a podstatná pravidla se obsahují k vyvedení hned od jader nebo pecek rozličného ovocného stromoví, jak planého, tak i štěpného “ . Autorem knihy byl farář v Plaňanech Václav Skřivánek. Po Skřivánkově knize přichází dílo Jana Teplého: „ Naučení o chování, zšlechtění, hlídání a ošetření ovocných stromů “ . Dílo má 152 stran, několik dřevorytů a 14 hlavních kapitol. ( NĚMEC - 1955 )

Seriózními písemnými podklady o šíření broskvoní na našem území je „ Klíč štěpařský „ , který vyšel roku 1848 a v němž jehož autor F. Pixa popisuje 12 kulturních odrůd. ( BAŽANT - 2003 )

V roce 1860 vyšla kniha „ Nauka o ovocnictví “, kterou napsal František Jossta, Thurn – Hohensteinský vrchní zahradník v Děčíně. V knize se zabývá především štěpováním a zdůrazňuje tu velký význam ovocnářství nesoucí se v duchu německého přísloví „ Hast du einen Raum, so pflanze einen Baum “ ( máš –li místo, vsaď tam strom ). ( NĚMEC - 1955 )

22

V Praze – Troji bylo v pomologickém ústavu v roce 1866, ve sbírce, již 122 broskvoňových odrůd. ( BAŽANT - 2003 )

O 22 let později vyšla jedna z nejstarších pomologií, která měla úzký vztah k našim zemím, Oesterreichisch-ungarische Pomologie, II. vydání z roku 1888 od autora R. Stolla uvádí slovem i s barevnými obrázky některé odrůdy: Grosse Mignonne, Kancléř, Madlenka červená, Venušina a z amerických Amsden, Bowersova raná, Beatrice raná a Musser. Chybělo tu však bližší označení jejich původu. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 ) Rok 1894 byl rokem, kdy František J. Thomayer ( * 1853 + 1922 ) vydal první díl Českého ovoce s 50 barevnými obrázky. ( NĚMEC - 1955 )

Na počátku 20.století napsal Jan Říha „České ovoce“, které obsahuje podrobné popisky o užitku a původu odrůd, které byly u nás nejčastěji pěstovány. V knize lze nalézt velmi zdařilé barevné obrázky. Jan Říha se po převratu v roce 1919 účastnil projektu vypracování tržního sortimentu pro Čechy. ( NĚMEC - 1955 )

Roku 1907 vyšla kniha

Františka Hrubého „Moravské ovoce“ a následovala

„Lidová pomologie“ autora Josefa Vaňka, která obsahovala i samostatnou kapitolu o nemocech ovocných dřevin. ( NĚMEC - 1955 )

Ohledně místa pro pěstování broskvoní byla a stále je více vhodná Morava, něž-li Čechy. Jsou tu lepší podmínky teplotní i půdní a je tu i dostatek závlahové dešťové vody. Výhodou pro Moravu byla v historii skutečnost, že ovocnictví tu neutrpělo husitskými válkami, tak silně jako v Čechách. ( NĚMEC - 1955 )

Broskve se nejvíce pěstovaly na Hodonínsku a Strážnicku. Velké ovocné školky byly v Lednici a v Želešicích. ( NĚMEC - 1955 ) Velký vliv na moravské ovocnictví měl František Suchý ( ∗ 1860 - + 1910 ), který absolvoval velkou zahradnicko – ovocnou praxi. Byl učitelem zahradnictví v Kutné Hoře, později na Štěpařském ústavu v Brně a poté se zasadil o vznik Pomologického ústavu v Bohunicích, jehož ředitelem se stal. V roce 1901 byl jmenován inspektorem

23

ovocnictví a zelinářství pro Moravu. V roce 1907 vyšlo jeho výborné dílo „ Moravské ovoce “. ( NĚMEC - 1955 )

V této knize popisuje,včetně dokonalých kreseb, 10 domácích a zahraničních odrůd. ( BAŽANT - 2003 )

Jan Říha v díle „České ovoce“ z roku 1919 popisuje celkem 37 domácích , amerických, anglických a francouzských odrůd broskvoní pravých a nektarinek.

Poměrně rychlý rozvoj pěstování broskvoní nastal po první světové válce. Vznikají nové výsadby, jsou zkoušeny nové odrůdy. Broskvoně jsou pěstovány převážně ve vinařských oblastech Moravy. Broskve jsou dodávány na naše i cizí trhy. Objevují se také domácí odrůdy broskví, které jsou získávány výsevem pecek cizích odrůd nebo jsou zachyceny cenné cizí variety, které jsou dále zušlechťovány. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 )

V období první republiky byly v Praze zřízeny Státní výzkumné ústavy zemědělské, jejichž součástí byl Ústav ovocnicko – vinařský, který měl zlepšovat ovocnictví a vinařství po technické stránce. Dále měl za úkol

kontrolovat suroviny a výrobky

vinařsko – ovocnického průmyslu. K ústavu náležela také pokusná stanice v Budňanech a Státní pokusná pracoviště v Průhonicích. ( NĚMEC - 1955 )

Na území Moravy vytvořil a udržoval ovocnářské výzkumnictví Zemský výbor a později Zemědělská rada, která vznikla roku 1898. Poté byl v Brně zřízen Zemský ústav zemědělský, který zahrnoval i vinařsko-ovocnickou sekci pro pěstitelské účely. ( NĚMEC - 1955 )

Roku 1920 byl založen v Přerově Zemský ústav pro zušlechťování rostlin, ve kterém bylo také možné nalézt samostatnou sekci pro ovocnářství. Mimo jiné se tento ústav zabýval výzkumem ušlechtilých ovocných dřevin, zvláště peckovin. ( NĚMEC - 1955 )

Zájem o broskve neustále roste a z důvodu rychlého uspokojení nároku trhu se začíná objevovat přebytek různých odrůd v rozličné kvalitě. Vzniká odrůdový zmatek.

24

Probíhá důkladnější diskuse o vhodnosti dovážených amerických odrůd pro naše zeměpisné podmínky. ( NĚMEC - 1955 )

Co se týče vzdělávacích ústavů, existujících v době první republiky, ve kterých se ovocnictví věnovala pozornost lze konstatovat, že na vysokých školách zemědělských v Praze a v Brně nebyl pro ovocnictví samostatný ústav. Z odborných škol, které se ovocnictví přímo věnovaly lze zmínit tyto: Státní vyšší škola ovocnicko – vinařská v Mělníce, Zahradnická škola v Chrudimi, dívčí zahradnická škola v Krči u Prahy, Zemský pomologický ústav v Praze – Ruzyni, Zemský zahradnicko – ovocnický ústav v Bohunicích u Brna, Zemská rolnicko – vinařská škola v Bzenci, Zemská ovocnicko – vinařská škola ve Valticích. Většina těchto škol měla dostatečně velké pozemky, na kterých se mohla věnovat výzkumu a pokusům v oblasti ovocnictví. ( NĚMEC - 1955 )

25.ledna 1935 uspořádala Česká akademie zemědělská anketu odborníků, aby poreferovali o výzkumech v oblasti zahradnictví. Brzo poté přišel útok nacistů na naše země, okupace a světová válka. Historie v ovocnictví se opakovala, rozvoj a výzkum se zastavil, sady a zahrady upadaly. ( NĚMEC - 1955 )

V roce 1939 vyšel V.díl lidové pomologie „ Broskve a meruňky“ od Josefa Vaňka. Zde již bylo popsáno 75 broskvoňových odrůd. ( BAŽANT - 2003 )

Náprava škod a reorganizace ovocnářství a jeho výzkumu se stala hlavním úkolem československého státu, po ukončení 2. světové války, po roce 1945. V té době byly všechny výzkumy, jakožto i řízení ovocnářských ústavů, iniciovány z Moskvy. Velkou rychlostí vznikají obrovské výsadby, které však neberou ohled na vhodnost použitých odrůd a podnoží. Začíná se rýsovat sortiment i pro produkci stolních broskví a broskví pro průmyslové zpracování. Důležitým dokumentem, v této době

je

„ Listina

povolených odrůd “, která usměrňuje celorepublikovou produkci nejen ve výsadbách, ale již při výrobě školkařského materiálu. ( NĚMEC - 1955 ) (Příloha č.2)

Následuje „ Pomologický klíč „ Ladislava Vlka, ve kterém je

popsáno 91

broskvoňových odrůd, tedy broskve pravé, nektarinky a dokonce i několik tvrdek.

25

Nejen toto dílo je završeno Pomologií Otty Bočka z roku 1957 s klasickým popisem starých odrůd. ( BAŽANT - 2003 ) ( Příloha č. 3 )

Již rokem 1951 byl odstartován začátek novodobého a moderního pěstování stromů broskvoní. Tohoto roku byla v Žabčicích na Školním statku Vysoké školy zemědělské Brno založena první ucelená výsadba broskvoní v celkové ploše 1 ha. V dané době nebyly v našich ovocných školkách k dispozici jiné odrůdy než Vítěz a Amsdenova. V Lednici bylo, zásluhou Josefa Blahy a Františka Hladíka, vysázeno 34 odrůd, z nich však bylo určeno pouze 11 odrůd a k nim odpovídající názvy. Ostatní byly buď neidentifikovatelné nebo označeny jen místními názvy. Přesto vzešly z této výsadby nové druhy broskvoně, které byly dostatečně odolné vůči jarním i zimním mrazům. Jednalo se

o odrůdy Lednická žlutá, Mutěnická, South Haven, Admirál Dewey,

Radhaven a Triumph. V Lednici se experimentovalo v řezu, agrotechnice a ochraně před pozdními mrazy a výsledky z této činnosti byly velice významné

pro řadu

ovocnářů a zahrádkářů. ( BAŽANT - 2003 )

V roce 1963 vychází dílo

„ Pěstování a zužitkování meruněk a broskví „ od

Františka Hladíka a Theodora Malíka. O tři roky později byl vydán IV. díl v řadě „ Malá pomologie Meruňky, broskve, ořechy vlašské a lískové¨, který zpracoval kolektiv autorů pod vedením Františka Hladíka. ( BAŽANT - 2003 )

V této době úřední statistiky uvádějí stoupající tendenci počtu stromů broskvoní a spolu s ní také i výnos ze sklizně. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 ) (Příloha č. 4)

Sklizňové výnosy u broskvoní jsou velmi kolísavé. Jedním z mnoha důležitých vlivů na tuto skutečnost byly i jarní mrazy, které působily na spoustu broskvoní vysoce destruktivně. ( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 )

Při soupisu ovocných stromů a keřů k 1. září 1970 bylo na území naší republiky sečteno 1 503 000 broskvoní, což bylo 3,3 % z celkového počtu ovocných stromů. V Jihomoravském kraji to bylo 34,12 % z celkového celostátního počtu broskvoní (v této době existoval ještě společný československý stát). 5,8 % v počtu ovocných stromů v Jihozápadním kraji. Z hlediska okresů bylo nasčítáno nejvíce stromů

26

broskvoní v břeclavském okrese – 166 000 kusů, následován hodonínským – 117 000 kusů, brněnským - 83 000 kusů a znojemským okresem také s 83 000 kusy broskvoní. ( KOLEKTIV - 1974 )

Vysazeno však u nás bylo mnohem více broskvoní, než ukazují statistiky. Tento rozdíl tkví ve vysokém procentu uhynulých stromů krátce po výsadbě, ještě před nástupem plodnosti. Tento nepříznivý stav měl samozřejmě i své důvody, kterými byly: –

nákup málo kvalitních výpěstků a jejich výsadba v nevhodnou dobu

–

nevhodná, popřípadě nedostatečně připravená stanoviště

–

nedostatečná nebo nevhodná péče o stromky v prvních letech po výsadbě

–

nadměrné vyčerpání stromků ‘‘ rekordními ‘‘ výnosy ( KOLEKTIV - 1974 )

Počet vysazovaných stromků broskvoní na našem území plynule stoupal přibližně do roku 1989. Do této doby bylo české zemědělství dostatečně podporováno státem. Tento rok však byl, nejen v oblasti zemědělství, přelomový. Velice významně se začíná prosazovat dovoz.

4.3. Historie štěpování

Již od počátku lidstva, kdy člověk již nenalézal dostatek obživy jen v lovu, začal se usazovat a hospodařit na stálém pozemku. V této době poznalo lidstvo užitečnost mnoha stromů, které mu poskytovaly plody k obživě. Ty, které pro něj byly důležité, pěstoval poblíž svého obydlí, kde je chránil před škodnou zvěří a později je i ohrazoval – zakládal zahrady. ( MELICHAR – 1910 )

Vzhledem ke skutečnosti, že člověk je tvor zvídavý, začal si v přírodě všímat různých jevů a to i u ovocných stromů. Všiml si i jevu, kdy se dvě „ zranění „ větví ovocných stromů, které se dotýkají, obalí navzájem ovocnou šťávou, vytvoří zával a po určité době srůstají pevně dohromady. Na základě tohoto začal člověk navozovat tento stav u ovocných stromů úmyslně a uměle na svých zahradách. Toto byl první krok ke štěpování ovocných stromů. Římané tento způsob nazývali „ odkájení „. Staří Římané připisovali štěpování bohyni Pomoně nebo bohu Saturnovi. Francouzský pomolog

27

Duhamel uvádí, že lidstvo již tehdy užívalo několik způsobů odkájení. Původní způsob byl, že pod starý, dobrý strom bylo vysazeno pláně, které bylo štěpováno. Dorostlé pláně pak bylo seříznuto a na něj se přivázala zpola seříznutá ratolest, která byla nadále na matečné dřevině, která zpočátku vyživovala mladý roub. Do roubu byly přiváděny šťávy a živiny z podložky ( podnože ), po čase se začal vytvářet zával ( calus ). Řezné rány postupně srůstaly a řezem bylo úplně přerušeno spojení s matečním stromem. Po opadu listů byl stromek vykopán a zasazen na trvalé stanoviště. ( MELICHAR – 1910 )

Postupem času byly vynalézány i nové způsoby štěpování. Jedním z nich bylo i přitisknutí dvou mladých stromků k sobě, kde byl v místě doteku seříznut stejný kus kůry a stromy se k sobě pevně zavázaly. Další možností byl podélný řez na větvi a stromek se „ přikojil „, nebo se rozštěpil roub a podložka se klínovitě seřízla. Neposlední možností byl trojúhelníkovitý vrub na konci podložky, který byl připojen k roubu. ( MELICHAR – 1910 ) Se šířením vzdělanosti přicházel i důraz na důležitost ovocných stromů a jejich štěpování. Nejen na základě této skutečnosti bylo ve 12. století

zakázáno kácení

štěpovaných stromů. V této době se také objevuje první písemná německá literatura o roubování. Prvním autorem, který psal o roubování byl Albertus Magnus ve 13. století. Přesnější zprávy o roubování však pocházejí až ze 16. století. V této době přikázal vévoda Krištof Virtemberský založit ovocnou školku a k jejímu ošetřování určil stálé dvorní zahradníky, kteří mimo jiné o štěpování vyučovali i okolní obyvatelstvo. Dalším, obšírnějším dílem o štěpování, byl spis autora Petra de Crescenciise z roku 1518. Speciálně jen o ovocnictví

píše August, kurfirst Saský ve svém díle

Obstgartenbüchlein z roku 1564. Uvádí tu mimo jiné i seznam vhodných podnoží. V této době již bylo známo několik druhů štěpování – roubování na kůru a do rozštěpu. Z této doby také pochází očkování a „ ablaktírování „ . V 17. století pronikaly na naše území další informace o štěpování. O roubování lze také nalézt zprávy v díle brandenburského ředitele zahrad Elsholze, z roku 1664, kde odůvodňoval důležitost botanické příbuznosti podnože a roubu. V tomto díle lze však nalézt i názor, že stromek, který několikrát přeroubujeme různými odrůdami poté plodí různě barevné ovoce. V roce 1644 píše Dümmler o roubování broskvoní a uvádí, že broskev na podnoži ořechu, přináší plody s chutným ořechovým jádrem. ( MELICHAR – 1910 )

28

Celkově bylo v 17. století známo několik způsobů štěpování : (MELICHAR – 1910) i.

Roubování – roubování bylo nazýváno každé štěpování, přitom každý způsob měl své specifické pojmenování 1. Insitio – roubování do rozštěpu 2. Deliberatio – roubování za kůru 3. Decorticatio – podobalo se roubování do rozštěpu, ale kůra u podnože nesměla prasknout ( a na kozí nožku – triangulace, pozn. autor )

ii.

Očkování ( Inoculatio ) – mělo také několik různých způsobů. Bylo rozeznáváno očkování na spící nebo rašící očko.

iii.

Roubování „ trubkovité „ ( Detractio )

iv.

Sdružování ( Ablactio )

Důležitou osobností našeho ovocnictví byl Jiří Holík, díky němuž roku 1678 spatřil světlo světa nový způsob štěpování ovocných stromů, tzv. „ kopulování „. O tomto způsobu se zmiňuje i ve své knize Gartenbuch. Jiří Holík měl obrovské zásluhy při rozkvětu ovocnictví a štěpování ovocných stromů. V zahradnickém oboru byl uznán za největšího odborníka XVIII. století. ( MELICHAR – 1910 )

29

5. Současný stav v pěstování broskvoní Počet stromů broskvoní v České republice se od roku 1989 snižuje. Největší propad v celkovém počtu stromů broskvoní lze zjistit mezi roky 1996 a 1997. (SVZ 19962005)

Produkce tržního konzumního ovoce je u nás zajišťována prostřednictvím intenzivních ovocných sadů. ( Příloha č. 5 ) Velký význam v produkci broskvoní však měly a mají i sady neintenzivní. To jsou sady samozásobitelské, záhumenkové, zahrádkářské. Ovoce z těchto sadů je však většinou nižší kvality. Během let 1996 – 1998 produkce z těchto sadů byla zásadní, dosahovala až 62 %. V letech 1999 a 2000 se produkce z intenzivních a neintenzivních sadů vyrovnávala a od roku 2002 již převládá produkce ze sadů intenzivních a

dosahuje 53 %. Největší plocha

broskvoňových sadů se uvádí v Jihomoravském kraji. (SVZ 1996-2005)

Počet stromů broskvoní v České republice se od roku 1989 snižuje. Největší propad v celkovém počtu stromů broskvoní lze zjistit mezi roky 1996 a 1997. V roce 1996 došlo k poškození stromů broskvoní mrazivou inverzní vlnou na konci roku, která byla podpořena špatným stavem stromů. Tyto mrazy poničily přibližně 100 ha broskvoňových sadů především na Moravě. (SVZ 1996-2005)

Rok 1998 byl ve znamení nedostatku vodních srážek, který se v Čechách pomalu zlepšoval od poloviny roku, Morava však zůstávala bez deště. (SVZ 1996-2005)

V následujícím roce proběhla násada květů, odkvět a nasazování plůdků u většiny odrůd broskvoní průměrný. Poté však nastoupily vydatné a dlouhotrvající deště, které ovlivnily vývoj plůdků velice negativně. (SVZ 1996-2005)

Následující zima roku 1999/2000 byla mírná a nedošlo tedy k výraznému poškození broskvoní, přišel nadprůměrně vlhký březen, ale po něm podprůměrný květen a červen. Přesto byla násada květů broskvoní vysoká. Květy však velice rychle odkvetly a na stromech zůstal velký počet plůdků. Následovalo rychlé dozrávání, i několika odrůd současně, což působilo pěstitelům nemalé problémy. (SVZ 1996-2005)

30

Rok 2001 se nesl ve znamení nejnižší sklizně za posledních 10 let. Důvodem byly kolísající teploty v předjarním období, čímž došlo ke zpožďování vegetace. Násada květních oček byla celkově nízká, stejně tak nízká byla i násada plodů, na které se významně podílely i nepříznivé povětrnostní podmínky současně s infekčním tlakem moniliového úžehu v době květu. (SVZ 1996-2005)

Výnosy se zvýšily už v dalším roce a to i přes skutečnost brzkého nástupu zimy a přetrvávajícím jarním mrazíkům počátkem dubna, které vytvořily optimální podmínky pro šíření moniliového úžehu květů. Letní období bylo ve znamení vysokého úhrnu dešťových srážek, které

v měsíci červenci a srpnu způsobily rozsáhlé záplavy.

Broskvoně měly nasazeno velké množství květních oček a byla i vysoká násada plůdků. Velikost plodů však z důvodu suchého a teplého počasí během května byla nižší. (SVZ 1996-2005)

Od tohoto roku ( 2002 ) došlo ke změně ve statistickém zjišťování. Toto strukturální celoplošné zemědělské sčítání

s názvem Agrocenzus 2000 zahrnuje veškeré

hospodařící subjekty v zemědělství s plochou pěstovaných intenzivních sadů od 1 500 m2. (SVZ 1996-2005)

Podzim roku 2002 provázely vydatné dešťové srážky, které měly za následek přemokření půdy, po němž následoval listopadový a silný prosincový pokles teplot. Rostliny přestaly přijímat kořeny vodu a došlo k rychlému ukončení vegetace. Následující červen roku 2003 byl ve znamení lokálních přívalových dešťových srážek, případně krup, které vedly až k poškození plodů. Převážná většina produkce broskví z tohoto roku byla použita k průmyslovému zpracování. (SVZ 1996-2005)

Chlad, nadprůměrné srážky a pozdější nástup jarního období měl za následek opoždění vegetačního období v roce 2004. Počátkem roku

2005 docházelo často

k teplotním výkyvům a jejich následkem bylo lokální poškození stromů broskvoní. I přes tyto problémy však měly broskvoně dobrou násadu květů, které však byly poškozeny pozdními jarními mrazíky. Vzhledem k těmto skutečnostem je celková odhadovaná sklizeň tohoto roku nižší. (SVZ 1996-2005) (Příloha č. 6)

31

6. Genofond

6.1. Historie rozšiřování genofondů

Již na počátku 20. století ( rok 1917 ) se Říha ve čtvrtém díle Českého ovoce u 14 z celkových 41 druhů broskví odvolává na kolekci broskvoní.

Fürst Johann von Lichtenstein založil Mendel – Institut ( Mendeleum ), kde byly uchovávány kolekce broskvoní.

Po 2. světové válce byly vytvořeny kolekce broskvoní na ŠS Valtice. Kolekce broskvoní vznikly i na Ústředním a kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském v Želešicích. Další kolekce vznikla v Tróji při tehdejší VŠZ Praha pod patronací Prof. Holuba a Ing. Jabůrka. ( ŠTEFANOVÁ – 2004 )

První kolekce vysazená v Lednici obsahovala asi 30 odrůd, později se rozšířila až na 100. Zakladatelem broskvoňového sortimentu u Lednice byl Ing. Hladík. V 60. letech došlo pod jeho vlivem ke včasné introdukci odrůdy Redhaven, která velmi výrazně ovlivnila vzestup tržních výsadeb broskvoní v České republice. (ŠTEFANOVÁ– 2004)

Od roku 1973, kdy byl založen v podniku Sempra šlechtitelský tým je pravidelně 1x ročně uveřejňován v závěrečných zprávách Seznam uchovávaných odrůd broskvoní. (ŠTEFANOVÁ – 2004)

Šlechtění je zajišťováno šlechtitelskou stanicí Seva – Flora, s.r.o. Valtice, kde se úspěšně věnoval šlechtění Karel Jašík ( 1918 – 1955 ). Dále je to Ústav ovocnictví na Zahradnické fakultě MZLU Brno v Lednici. ( LUŽNÝ, SALAŠ, ŘEZNÍČEK – 2003 )

Novošlechtění se v současnosti stává, pro nedostatek zdrojů, republiky nevýznamné. ( ŠTEFANOVÁ – 2004 )

32

na území České

6.2. Využití genofondu

Šlechtitelsky jsou kolekce broskvoní využívány především při tvorbě nových odrůd, studiu a hodnocení některých znaků, které jsou využívány ve šlechtění.

Genofond je využíván

pro výběr vhodných podnoží, tvorbu nových odrůd,

zvyšování odolnosti proti chorobám.

V neposlední řadě je možné zdroje genofondu využít k okrasným účelům, neboť vedle užitkových, existují i genotypy, které lze využít jako okrasné rostliny. Je to především z důvodu, že peckoviny kvetou brzy na jaře, liší se velikostí, barvou květů a listů, tvarem plodů. ( ŠTEFANOVÁ – 2004 )

Z okrasných odrůd jsou to na příklad: ( ŠTEFANOVÁ – 2004 )  Dekorativnyj Rjabova – pochází z Moldavska, zajímává je světle růžovými květy, je plnokvětá, květy jsou sterilní. Začíná kvést v polovině dubna a kvete asi týden. Její květ připomíná Prunus serrulata.

 Belmondo – dovezena z Poysdorfu z Rakouska. Má růžové, miskovité květy. Netypické plody jsou malé, silně zploštělé, slabě nesouměrné. Široké 60-70 mm. Slupka je jemně plstnatá. Základní barva je zelenokrémová s červeným líčkem. Dužnina je pevná, krémová. Pecka kulatá, poměrně malá.

 Efekt – semenáč má poloplné květy bílé barvy. Mateřská odrůda, z Krymu, má květy miskovité, poloplné, červené. Květy jsou fertilní.

 Nectadiofik 245 – 89 – má charakteristické červené, poloplné květy.  Broskvomandloň Rubra – je okrasná po celou dobu vegetace svými červenými listy.

33

6.3. Databáze Genofond

Vzhledem k vysoké úrovni informačních technologií je nutné spojovat prezentaci, dostupnost a další rozvoj plodinových databází se sítí Internet. Na internetových stránkách Genofondu je popsána aplikační databáze genofondu ovocných dřevin. Zahrnuje popisné údaje textového a numerického charakteru, ale také obrazové informace a samozřejmě umožňuje propojení se sítí Internet. ( http://www.pcsoft.cz/software/genofond/genofond.html )

Lze zde nalézt 1) Informační databáze o položkách genofondu (odrůdy, kultivary, podnože, krajové varianty), které jsou udržovány in vitro a ve specializovaných kolekcích. ( http://www.pc-soft.cz/software/genofond/genofond.html ) 2)

Popis

morfologických

charakteristik,

kvantitativních znaků, rezistence k biotickým a abiotickým vhodných

odrůd

a

podnoží

ke

šlechtitelských

kvalitativních

a

faktorům pro výběry

účelům.

(

http://www.pc-

soft.cz/software/genofond/genofond.html )

Charakterizace

a

hodnocení

genetických

zdrojů

ovocných

dřevin

má

v mezinárodním měřítku základ v koncepci centrálních databází. V Evropě jsou základem národní plodinové databáze jednotlivých států, jejichž úkolem je zajištění inventarizace rostlinných genetických zdrojů. Kolekce materiálu jednotlivých států jsou součástí mezinárodních databází vyvíjených v rámci ECP/GR ( Europen Cooperative Programme for Crop Genetic Resources Networks ). Data z českých databází jsou zpracována

z velké

části

v systému

EVIGEZ.

(

http://www.pc-

soft.cz/software/genofond/genofond.html )

Programová struktura databáze Genofond, vyvinutá na Zahradnické fakultě v Lednici, vychází z datových souborů a číselníků systému EVIGEZ a slouží jako informační databáze. Základní funkcí je tedy shromažďování informací o genetických zdrojích, výběry genotypů dle daných kritérií a prezentace položek genofondu. (http://www.pc-soft.cz/software/genofond/genofond.html )

34

Databáze genetických zdrojů broskvoní, nektarinek, klingů a jejich podnoží jsou, v současné době, v Lednici, zpracovány v systému MS – Accens ´97. Jádrem této databáze je tabulka „ Pasportní údaje " , kde jsou soustředěny všechny evidenční údaje o položkách genofondu. ( http://www.pc-soft.cz/software/genofond/genofond.html ) (Příloha č. 7)

35

7. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sortiment broskvoní se stále vyvíjí, nové odrůdy testuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se nachází v obci Želešice. Zkušební stanice se rozkládá na ploše o výměře 16,46 ha. Lokalita je definována jako teplejší a sušší výběžek Dyjsko-svrateckého úvalu s mírnější zimou. Roční úhrn srážek tu dosahuje 511 mm a roční průměr teplot je 9,3 °C. Průměrná nadmořská výška je 205 m. Pozemky stanice jsou mírně svažité k jihovýchodu, poloha je otevřená a větrná. Výrobní oblast 2-řepařská. Zkušební oblast 2 – středně teplá. Půdním typem je tu typická hnědozem, dle zrnitosti – půda hlinitá. Ornice je mírně humózní ( 1,5 až 1,8 % humusu ), hluboká je 40 až 60 cm. Půdní reakce je slabě alkalická s pH 7,2.

Zkušební stanici založil Doc. Ing. Jindřich Schmidt v roce 1955. (Příloha č. 8)

První pokusy ( třešně a višně ) byly vysazeny v roce 1956. Jako odrůdová zkušebna ÚKZÚZ Praha byla stanice zapsána v roce 1960. O pět let později byly provozovny a administrativní budova přemístěny do nově vybudovaného areálu stanice. V roce 1975 byla administrativa a technické laboratoře přemístěny do nově vybudované administrativní budovy.

Od roku 1960 je stanice pověřena zkoušením s působností pro celou republiku u jádrovin, peckovin a skořápkatého ovoce, včetně podnoží.

V letech 1960 – 1996 jsou zkoušky pro zápis do Státní odrůdové knihy prováděny na základě Přihlášky do státních odrůdových zkoušek a Žádosti o povolení odrůdy pro zápis do Listiny povolených odrůd na základě zkoušek užitné hodnoty.

Po roce 1989 bylo zkoušení rozšířeno o zkoušky pro udělení práv k ochraně na základě Přihlášky odrůdy rostliny – plemene zvířat k ochraně ( Později Přihlášky odrůdy k ochraně práv ) podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

36

Od roku 1996 jsou zkoušky pro zápis do Státní odrůdové knihy prováděny na základě Žádosti o registraci odrůdy dle zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů na základě zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy ( zkoušky DUS ). (Příloha č. 9)

Rokem 2000 je zkoušení pro udělení práv k ochraně prováděno na základě Žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů.

O dva roky později vešel v platnost nový zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním a zkušebním ústavu zemědělském.

Na základě Žádosti o registraci odrůdy dle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin jsou prováděny zkoušky pro zápis do Státní odrůdové knihy od roku 2003. (Příloha č. 10)

37

8. Fytos Plzeň Firma Fytos je ovocná a okrasná školka, byla založena 1.10. 1991 doslova na “zelené louce„ nedaleko centra Plzně. První podnože byly vysazeny na jaře roku 1992. (INFORMACE PRO ZAHRADNICTVÍ )

Podnik hospodaří na ploše o rozloze 23,80 ha. Bylo vybudováno moderní školkařské zázemí – haly se dvěma chladícími boxy ( 5x6x6 m ), pracovnami a prodejním základištěm stromků, které bylo dokončeno v roce 2000. (http:// www. Fytos. cz )

O dva roky později byl s podporou MZe získán technický izolát pro nejvyšší stupně množení ( nejhodnotnější materiály ) s certifikací virus free. Všechny mateční stromy ve firmě jsou virus free nebo jsou otestovány na karanténní choroby. (http:// www. Fytos. cz )

Firma klade mimořádný důraz na legálnost produkce a licenční množení zajímavých odrůd a povolení šlechtitelů a majitelů odrůd k zakládání pokusných výsadeb. (http:// www. Fytos. cz )

Přes 60% produkce stromků broskvoní jsou prodány pro výsadbu sadů, na objednávky, ve tvarech a odrůdách dle přání zákazníka. Ostatní je určeno k přímému prodeji ve školce pro obchodníky a zahrádkáře. ( http://www. Fytos. cz )

Nabídka stromků broskvoní firmy Fytos: Redhaven Sunhaven Fairhaven Harbrite Favorita Morettini III. Symphonie (c.o.v. Castang – Maillard ®)

38

Ceny školkařských výpěstků v Kč: Broskvoň rozvětvená

Odrůdy standartní:

Rezistentní,

MC ( Kč )

VC ( Kč )

170,-

95,-

novinky, MC ( Kč )

VC ( Kč )

patentované ® 200,-*

MC = cena celkem včetně DPH,

125,-*

nákup do 8 000,- Kč, charakter

maloprodeje – bez rabatu. VC = cena bez DPH ( 19 % ), nákup nad 8 000,- Kč, pro obchodníky při každém nákupu. * odrůdy Symphonie, sakury převislé

39

9. Škápíková Renata Tato firma je příkladem malé rodinné prosperující firmy. Sídlí v obci Čejč v okrese Hodonín. Byla založena v roce 1992 s právnickým statusem – zemědělský podnikatel, tedy fyzická osoba.

Sady byly vysazeny roku 1994, přičemž 2 roky před touto výsadbou byla prováděna příprava půdy:

1) zásobní hnojení -

chlévský hnůj 65 t/ha, dle rozboru byla dodána průmyslová hnojiva – 60 % draselná sůl v množství 1,2 t/ha – na podzim roku 1992

2) rigolace -

orba do 60 cm hloubky na podzim 1992

3) zelené hnojení -

v roce 1993 to byl bob a hořčice

Dalším rokem proběhla výsadba a příprava půdy, rozměření. Po výsadbě - závlaha, přibližně 20 litrů vody ke každému stromku. Z důvodu, že na pozemku není zdroj závlahové vody, bylo nutné sem tuto vodu dopravit v cisternách.

Firma má rozlohu 7 ha. Patří jí dva hony: Zahospoda a Brněnka. Výsadba tu probíhá materiálem z vlastní školky. Tvarem čtvrtkmen, dutá koruna. Spon v sadech je 5x4 metry.

Úprava stromků, řez probíhá ručně, stejně jako sběr, je ruční probírkový, každý druhý den. Ručně tu probíhá každoročně i protrhávání plodů na vzdálenost 8-10 cm, aby ostatní plody dorostly správné velikosti a dostatečně vyzrály, což je důležité hlavně u odrůdy Catherina, která velmi silně přeplozuje. Úprava meziřadí se provádí diskovým

40

podmítačem a mezi stromy výkyvnou sekcí. V intervalu 3-4 let probíhá rozbor půdy, důležitý pro informace o hnojení.

Odrůdy této firmy:

Harbinger Catherina Cresthaven

Firma je bez stálého odběratele. Do této doby však měla odbyt jen na území ČR. A to nejen pro firmy, ale také pro maloodběratele a zahrádkáře. Včetně prodeje školkařských výpěstků. (Příloha č. 11)

41

10. POMONA Těšetice a.s. Pomona Těšetice a.s. je zemědělská firma obhospodařující 2 128 ha zemědělské půdy na katastrech osmi obcí. Tato firma má certifikovaný systém ISO 9001 a zavedený a funkční systém HACCP. Pomona Těšetice je členem mnoha profesních organizací: Agrární komora, Ovocnářská unie ČR, SISPO a Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR. (http:// www.Pomona.cz )

Výměra broskvoní je 86 ha. Přičemž průměrná produkce broskvoní je 600 tun. Každoročně jsou obnovovány ovocné sady na ploše okolo 10 ha. V posledních pěti letech

došlo

i

k významné

inovaci

v odrůdové

skladbě

broskvoní.

(http://

www.Pomona.cz )

Pro posklizňovou úpravu ovoce je využívána posklizňová třídící linka Greffa. Úsek je vybaven skladem ULO s kapacitou 950 tun. Ovoce je baleno do široké škály různých přepravních a spotřebitelských obalů, dle požadavků klienta. Firma také disponuje vlastní lepičkou kartonů na ovoce. (http:// www.Pomona.cz )

Geografické umístění firmy umožňuje dosahování vysoké kvality úrody. Firma se nachází v nadmořské výšce 220 metrů nad mořem, v lokalitě s průměrnou roční teplotou nad 9,5 °C. Úhrn srážek je okolo 480 mm. Na celé ploše je vybudována závlaha. (http://www.Pomona.cz )

Firma uplatňuje technologii výroby, která je šetrná k životnímu prostředí. Je zakládajícím členem sdružení SISPO. Mají zaveden funkční systém kritických bodů ve výrobě potravin HACCP a

certifikován systém kvality ISO 9001. (http://

www.Pomona.cz )

42

11. Agrosad Velké Bílovice Firmu Agrosad založilo šest společníků. V prvních šesti letech hospodařili na pronajatých pozemcích s trvalým porostem. Touto činností bylo zajišťováno přibližně 60 % produkce firmy. Ostatní činnost byla směřována na mechanizované služby pro soukromé pěstitele ovoce. Firma doposud provádí služby v oblasti signalizace výskytu chorob a škůdců, zajišťuje ochranu, hnojení, obdělávání půdy, mechanizovaný řez a likvidaci dřevní hmoty na 230 ha ovocných sadů. Firma hospodaří na 130 ha půdy, z toho je 112 ha ovocných sadů – z nichž je 24 ha broskvoní. Mezi roky 1994 až 2000 firma investovala do nových výsadeb sadů. Nově bylo vysázeno 58 ha sadů včetně kapkové závlahy s možností přihnojování do rozvodu závlahového systému. (HORTVÍK, KORDIOVSKÝ, SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003)

U všech sadů ve stáří do deseti let je instalován systém zavlažování kapkovou závlahou řízenou mikropočítačem. Firma restrukturalizuje

ovocné sady. Nahrazuje

starší odrůdy novými, výkonnějšími a atraktivnějšími. Cílem je vytvořit příznivou skladbu sortimentu odrůd pro tržní uplatnění na trhu. ( HORTVÍK, KORDIOVSKÝ, SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 )

Roční produkce broskví je přibližně 280 tun. Veškerá produkce pro přímý prodej a skladování je dodávána do odbytového družstva JIHOFRUKT, jehož je tato firma členem. ( HORTVÍK, KORDIOVSKÝ, SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 )

Firma JIHOFRUKT, odbytové družstvo ovoce a zeleniny, byla založena v roce 1998 spolu s dalšími 50 pěstiteli.

Družstvo bylo založeno za účelem společné podpory

produkce odbytu ovoce a zeleniny svých členů prostřednictvím obchodního a dalšího podnikání se zaměřením na kvalitní zlepšování ovocnářských a zelinářských výrobků, přizpůsobení objemu nabídky požadavkům trhu prostřednictvím koncentrace nabídky, snižování výrobních cen a regulace cen a zavádění pěstebních metod a výrobních technologií a řízení odpadového hospodářství. ( HORTVÍK, KORDIOVSKÝ, SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 )

43

Počet stálých pracovníků je 24 osob v době sklizní je denně zaměstnáváno ještě v průměru 46 pracovníků po tři měsíce

v roce. ( HORTVÍK, KORDIOVSKÝ,

SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 )

Více jak 75 % ovocných sadů odpovídá parametrům světového trendu s množností konkurence schopného produkování ovoce. Firma je vybavena novou mechanizační technikou, moderními závlahami s možností přihnojování do kapkové závlahy, dále vlastní signalizací chorob a škůdců, automatickou meteorologickou stanicí, napojenou na počítač s programovým vybavením pro předpověď chorob a škůdců. Produkce firmy je

vedena

pod

ochranou

známkou

SIPO.

(

HORTVÍK,

KORDIOVSKÝ,

SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 )

Ovoce prodávané pod ochranou známkou SISPO je vyrobeno za výrazně omezeného používání pesticidů a umělých hnojiv. Proti škůdcům a chorobám je přednostně používána biologická ochrana. Výroba je kontrolována Svazem pro integrované systémy pěstování ovoce. ( HORTVÍK, KORDIOVSKÝ, SVOBODOVÁ, SVOBODA, ŠKOL, ŠULÁKOVÁ – 2003 ) (Příloha č. 10)

44

12. Diskuse U nás byly broskvoně žádanou pochoutkou na jídelníčku zejména bohatých. Jejich pěstování je doloženo z velkomoravských hradišť a tyto, zřejmě semenáče, trvale doprovázely výsadby vinohradů na jižní Moravě. Až v posledních dvou stoletích je bylo možné nalézt téměř v každé zahradě, v oblastech k jejich pěstování vhodných. Po II. světové válce měla nejen produkce broskvoní, ale i jejich šlechtění stoupající tendenci. Tento stav trval po dlouhá léta, přibližně až do roku 1989, kdy došlo nejen k politickým, ale i k ekonomickým změnám. Od tohoto roku se začínala projevovat absence státní podpory, která byla v této oblasti dosti důležitým faktorem. Na základě těchto vlivů došlo ke snížení produkce broskvoní. Mnoho velkých firem, které se broskvoněmi zabývaly se neubránilo zániku. Zbývající firmy mají snahu intenzifikovat produkci změnou sortimentu, novými odrůdami ( Fytos Plzeň ). Přesto existuje však i mnoho malých dobře prosperujících firem ( firma paní Renaty Škápíkové ).

Celkově však zaznamenáváme výrazný pokles v pěstování a produkci broskvoní. Produkci broskvoní velice významně, mimo jiné, ovlivňuje dovoz broskví ze zahraničí. Ceny dováženého sortimentu jsou výrazně nižší, což je rozhodujícím faktorem pro velko- i maloodběratele. Dochází tedy k situaci, kdy domácí firmy produkují, bohužel však nemají odbyt. Zákonitosti trhu jsou tedy jasné, není-li poptávka, snižuje se i výroba. Přesto jsou možnosti, jak se pěstitelé mohou proti importu bránit, například rozšíření nabídky ( klingy, nektarinky, ploché broskve, bělomasé broskve, sladké broskve ).

Osobně věřím, že tato situace je pouze dočasná. Po každé recesi ( pokles výroby a prodeje broskví ) přichází expanze. Předpokládám tedy, že tyto ekonomické zákony budou platné i v naší produkci broskví.

Pro popularizaci tématu broskvoní byly vypracovány články pojednávající o historii a rozšiřování broskvoní na našem území a byly nabídnuty časopiseckým periodikám pro zahrádkáře. Do doby odevzdání bakalářské práce mi však nebylo známo, zda byly tyto články otištěny.

45

13. Závěr Ve své práci, jejímž hlavním tématem jsou broskvoně, jsem se zaměřila především na nástin historie (pěstování broskvoní od počátku lidstva, přes středověk, renesanci, 18. a 19. století, do 1. světové války, dobu 1. republiky, vývoj do roku 1990)v této problematice.

Uváděn je tu také přehled zjištěných informací o botanickém začlenění broskvoní, pomologickém třídění, stanovištních podmínkách, biologických vlastnostech a morfologické charakteristice. Samozřejmě

se zabývá i problematikou pěstování

broskvoní v současné době. Přináší číselný přehled o sadech, který jasně poukazuje na skutečnost snižování ploch plodných intenzivních sadů. Blíže popisuje několik firem, jako zástupce různých subjektů zabývajících se pěstováním broskvoní. Ať už jsou to velké firmy jako je Pomona Těšetice, a.s. a Fytos Plzeň nebo rodinná firma paní Renaty Škápíkové, jako vzor malé, dobře prosperující soukromé firmy.

Mezi největší současné problémy v oblasti pěstování broskvoní na našem území, jenž je pro tento ovocný druh oblastí okrajovou, se řadí absence státních dotací, které pěstitele broskvoní v jejich práci podporovaly a v mnoha případech na nich byli pěstitelé existenčně závislí. Druhým důležitým faktorem ovlivňující pěstování broskvoní v České republice je dovoz dotovaného ovoce ze zahraničí, který má na českých trzích výrazně stoupající tendenci. Chybí organizace tuzemské produkce a odbytu – odbytová družstva. Příkladem je Jihofrukt systém, umožňující i menším pěstitelům podílet se na skladbě velkých komodit pro export.

Trvají možnosti exportu zejména broskví na sever Evropy ( Polsko, Pobaltí ), tam se za monarchie české ovoce vyváželo.

46

14. Resume The topic of my bachelor thesis is „Historical and present-day issues of growing pech tress in Bohemia an Moravia“.

The peach – Prunus persica (L.) Batsch (also Persica vulgaris ) is one of the most important tress cultivated throughout temperature regions of the world. It is largely grown in Europe, China and America, and its fruit is shipped to fresh markets or canned.

The principal peach-growing regions in the Czech Republic are the warmer areas of Břeclav, Znojmo, Hodonín, and the provinces of Brno. In certain warm parts of Northern and Central Bohemian regions, peaches are also cultivated, bud the number of suitable varieties is limited.

My project mainly focuses on the historical background ( peach cultivation since earliest times, through the Middle Ages, Renaissance, 18th and 19th centuries, World War I, up to the year 1990 ) and the current situation in peach growing. I describe in outline the main findings about the botanic categorization of peach trees, pomological classification and conditions of individual locations. I also include reference to some of the companies active in the production of peach trees in the Czech Republic such as Fytos Plzeň, Mrs. Renata Škápíkovᨑs firm, and Pomona Těšetice. The Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture at Želešice is a very prominent organization that accepts Applications for National Listing of Plant Variety and then carries out tests of distinctness on their basis.

Peach growing in the territory of the Czech Republic is rather problematic, as it is negatively influenced by imports, mostly from Spain and Italy. This is only one of the reasons resulting in a sharp decline in the domestic peach farming sector.

47

15. Seznam použité literatury Bažant, Z. : Pěstujeme broskvoně, Praha 2003, ISBN 80-7169-518-1 Blaha, J. , Luža, J. , Kalášek, J. , : Broskvoně, meruňky, mandloně, Praha, Grada Publishing a.s. 1966 Čejka, G. a kol. Broskyně, Bratislava, Príroda 1966 Hortvík, V., Kordiovský, E., Svobodová, K., Svoboda, M., Škol, J., Šuláková, L.: Historie a současnost podnikání na Břeclavsku, Břeclav 2003, ISBN 80-86699-09-9 http://www.Fytos. cz http://www.pc-soft.cz/software/genofond/genofond.html http://www.Pomona.cz http://www.mze.cz/attachments/svzovoce__2005.pdf Informace pro zahradnictví, Praha 2001 Lužný, J., Salaš, P., Řezníček, V.: Nástin historie českého ovocnictví, I. Zahradnictví 4/2003. s. 12-14 Melichar, F.: Ovocnické rozhledy, Praha – královské vinohrady 1910, ročník I. Máša, J.: Moravské ovocnictví, Praha 1901 Němec, B. : Dějiny ovocnictví, Praha, Nakladatelství československé akademie věd 1955 Říha, J.: České ovoce, Československá grafická unie a.s., Praha 1937 Situační a výhledová zpráva, únor 1996, Mze ČR, Praha, Agropoj 1996 Situační a výhledová zpráva, červenec 1997, Mze ČR, týdeník Zemědělěc 1997, ISSn 1211-7692 Situační a výhledová zpráva, září 1998, Mze ČR, deník ZN Zemské noviny 1998 Situační a výhledová zpráva, září 1999, Mze ČR, Praha 1999 Situační a výhledová zpráva, listopad 2000, Mze ČR, Typo Třebichovice 2000, ISBN 80-7084-148-6 Situační a výhledová zpráva, říjen 2001, Mze ČR, Praha 2001 ISBN 80-7084-198-2 Situační a výhledová zpráva, říjen 2002, Mze ČR, Praha 2002, ISBN 80-7084-225-3 Situační a výhledová zpráva, prosinec 2003, Mze ČR, Praha 2003, ISBN 80-7084-254-7 Situační a výhledová zpráva, září 2004, Mze ČR, Praha 2004, ISBN 80-7084-319-5 Stehlík, V.. Naučný slovník zemědělský, Praha SZN 1966 Štefanová, H.: Diplomová práce, Lednice 2004 Vlk, L.: Pomologický klíč, Zlín 1947

48

16. Přílohy 1. Republikace stávajícího předpisu pro sbírání housenek se stromů ovocných 2. Seznam povolených odrůd od roku 1966 do současnosti s roky jejich zápisu 3. Pomologický klíč - CD 4. Počet stromů broskvoní a jejich sklizeň od roku 1920 – 1963 5. Intenzivní sady 6. Současný stav v pěstování broskvoní v grafech a číslech ( Odrůdy broskvoní – ha dle roku výsadby - CD ) 7. Genofond 8. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – fotografie CD 9. Protokol pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti 10. Žádost o registraci odrůdy Žádost o prodloužení registrace odrůdy 11. Renata Škápíková – fotografie CD 12. Agrosad Velké Bílovice – přehled stavu o pěstování broskvoní 13. Bibliografie 14. Stručné dějiny ovocnictví moravského - CD 15. CD

49

Příloha č. 1

50

51

Příloha č. 2 Seznam povolených odrůd od roku 1966 do současnosti s roky jejich zápisu 1966, 1968, 1969 Amsdenova-1954 Elberta-1954 Champion-1954 May Flower- 1954 Red Haven- 1963 South haven 1954

1970 Amsdenova Elberta May Flower Moravia- 1970* tržní odrůdy předběžně povolené Red Haven South Haven

1971 Amsdenova Elberta May Flower Moravia- 1970* tržní odrůdy předběžně povolené Red Haven South Haven Ostatní odrůdy Burbank July Elberta-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Fairhaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Halehaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Lednická žlutá-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Champion-1954 Starking Delicious--1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách

52

1972 Amsdenova Elberta May Flower Moravia- 1970* tržní odrůdy předběžně povolené Red Haven South Haven Ostatní odrůdy Burbank July Elberta-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Fairhaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Halehaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Lednická žlutá-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Champion-1954 Starking Delicious--1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách

1973 Amsdenova Elberta May Flower Moravia- 1970* tržní odrůdy předběžně povolené Red Haven South Haven Ostatní odrůdy Burbank July Elberta-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Fairhaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Halehaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Lednická žlutá-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Starking Delicious--1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách

1974 Amsdenova Elberta May Flower

53

Moravia- 1970* tržní odrůdy předběžně povolené Red Haven South Haven Ostatní odrůdy Burbank July Elberta-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Fairhaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Halehaven-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Lednická žlutá-1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách Champion-1954 Starking Delicious--1970*dosud ve státních odrůdových zkouškách

1975 Amsdenova- 1954 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Moravia- 1970*tržní odrůdy- předběžně povolené Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970

Ostatní odrůdy Lednická žlutá- 1970

1976 Amsdenova- 1954 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Moravia- 1970* tržní odrůdy- předběžně povolené

54

Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970

Ostatní odrůdy Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976

1977 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970

1979 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978

55

Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1980 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1981 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Ostatní odrůdy

56

Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1982 Burbank July Elberta- 1970*jen pro kukuřičné oblasti a závlahy Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1983 Burbank July Elberta- 1970 Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954

57

Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Sunhaven- 1983 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1984 Burbank July Elberta- 1970 Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Sunhaven- 1983 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

58

1985 Burbank July Elberta- 1970 Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Sunhaven- 1983 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978 Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

1987 Burbank July Elberta- 1970 Earliglo- 1986 Elberta-1954 Fairhaven- 1970 Halehaven- 1970 May Flower- 1954 Redhaven- 1963 Starking Delicous- 1970 Sunhaven- 1983 Ostatní odrůdy Amsdenova- 1954 Dixired- 1979 Fertilia Morettini- 1978

59

Gracia- 1979 Lednická žlutá- 1970 Luna- 1976 Moravia- 1970 Primissima Delbard- 1978

2005

Albatros – 1993 Amsdenova – 1954 Burbank July Elberta – 1970 Catherina – 2003 Cresthaven – 1988 Diana – 1994 Dixired - 1997 Earliglo – 1986 Elberta – 1954 Envoy – 1994 Fairhaven – 1970 Favorita Morettini 3 – 1994 Fenix – 1991 Fertilia Morettini – 1978 Firebrite – 2003 Flamingo – 1991 Flavortop – 2003 Gracia – 1979 Halehaven – 1970 Harbinger – 1991 Harbrite – 1994 Harko – 2004 Krasava – 1994 Lednická žlutá – 1970 Luna – 1976 60

Martina – 1995 Michaela – 2001 Modřinka – 2005 Moravia – 1970 Primissima Delbard – 1978 Radosť – 2005 Redhaven – 1963 Redwin – 1988 Regina – 2005 Starking Delicious – 1970 Suncrest – 2005 Sunhaven – 1983 Teliera – 1994 Telura – 1994 Tena – 1994 Tenira – 1994 Tercie – 1994 Tereza – 1994 Termina – 2001 Teska - 1994

61

Příloha č. 4 Počet stromů broskvoní a jejich sklizeň od roku 1920 – 1963:

Broskvoně * ROK

Počet stromů

Sklizeň – tun

1920

97 000

1040

1921

116 000

877

1922

136 000

2061

1923

156 000

1297

1924

176 000

1360

1925

196 000

1019

1926

216 000

1067

1927

236 000

1164

1928

256 000

1423

1929

170 000

174

1930

192 000

754

1931

204 000

798

1932

216 000

1235

1933

226 000

942

1934

251 000

2080

1935

367 000

1030

1936

384 000

1417

1937

413 000

1473

1945

265 000

2189

1946

283 000

2927

1947

273 000

2190

1948

275 000

1735

1949

282 000

3001

1950

282 000

1689

1951

240 000

1415

62

1952

262 000

1346

1953

305 000

2401

1954

328 000

1901

1955

355 000

2745

1956

305 000

652

1957

272 000

2200

1958

278 000

2200

1959

331 000

1787

1960

393 000

2977

1961

533 000

4534

1962

619 000

2555

1963

661 000

3069

•

( BLAHA, LUŽA, KALÁŠEK - 1966 )

63

Příloha č. 5 Intenzivní sady

Intenzivní ovocné sady jsou sady s výměrou nad 0,25 ha, které jsou pravidelně ošetřovány ( řez stromů, obdělávání půdy, ochrana proti chorobám a škůdcům ), ze kterých je veškerá produkce určena pro tržní účely především konzumního ovoce. (SVZ 1996-2005)

Objem sklizně z intenzivních sadů negativně ovlivňuje snižování výměry plodných ovocných sadů a jejich stáří. Narůstají plochy přestárlých sadů, tj. sady starší 25 let. Naproti tomu rostou plochy mladých výsadeb, i když značně pomalejším tempem. Na obnovu ovocných sadů má pozitivní vliv poskytování státních dotací od roku 1995, které v roce 1994 vyhlásilo MZe ČR. Broskvoňové kultury jsou jedny s nejstarší věkovou strukturou sadů. (SVZ 1996-2005)

Vývoj ploch intenzivních sadů broskvoní v ČR ( ha ): (SVZ 19962005) X - nesledováno

ROK 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

CELKEM

PLODNÉ

2 059 2 053 2 125 2 131 2 078 2 094 2 194 2 152 2 035 1 851 1 867 1 758 1 474 1 361 1 290 1 373

X X X X X 2 082 2 082 2 040 1 882 1 697 1 717 1 717 1 421 1 288 1 249 1 314

64

Vývoj sklizně a výnosů v intenzivních ovocných sadech broskvoní v ČR : (SVZ 1996-2005)

ROK 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Celková sklizeň v t

Průměrný výnos t/ha

9 624 7 588 7 664 9 616 7 443 8 742 11 388 6 512 6 611 8 210 7 100 10 179 4 700 5 357 6 989 5 678

6,55 5,21 4,76 5,65 3,92 4,19 5,47 3,19 3,51 4,90 4,14 5,94 2,94 4,16 5,60 4,34

65

Vyhodnocení plochy intenzivních sadů broskvoní dle stáří :

Za roky 1995, 1996 a 1997 jsou data uvedena vždy za období roku do 31.12. Za roky 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004 jsou údaje uvedeny vždy k poslednímu dni měsíce května – k 31.5. (SVZ 1996-2005)

ROK

1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Neplodné výsadby (mladé do 4 let) 112 ha 6,0 % 153,3 ha 8,2 % 72,1 ha 4,6 % 39,4 ha 2,3 % 22,5 ha 1,3 % 52,9 ha 3,6 % 73 ha 5,4 % 41 ha 3,2 % 59,6 ha 4,3 %

Začátek plodnosti ( 5 – 8 let ) 30ha 1,6 % 25,0ha 1,4 % 55,5ha 3,6 % 113,7h 6,6% 84,7ha 4,9 % 38,7ha 2,6 % 33ha 2,4 % 69ha 5,3 % 81,2ha 5,9 %

66

Plná plodnost ( 9 – 24 let )

Pokles plodnosti ( nad 25 let )

Celkem

1 268 ha 1 164,1h 967,5 ha 955,9 ha 846,5 ha 738,7 ha 602 ha 528 ha 408,1 ha

442 ha 517,2 ha 455,3 ha 619,7 ha 769,5 ha 643,6 ha 653 ha 652 ha 824,6 ha

1 852 ha 1 859,9 ha 1 550,4 ha 1 728,7 ha 1 723,2 ha 1 473,9 ha 1 361 ha 1 290 ha 1 373,5 ha

68,5 % 62,6 % 62,4 % 55,5 % 49,1 % 50,1 % 44,2 % 41,0 % 29,7 %

23,9 % 27,8 % 29,4 % 35,8 % 44,7 % 43,7 % 48,0 % 50,5 % 60,1 %

Příloha č. 6 Současný stav v pěstování broskvoní v grafech a číslech:

Celkový počet stromů broskvoní v České republice ( ks) : (SVZ 19962005)

ROK

Ks

ROK

Ks

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

1 039 305 1 064 043 1 068 466 1 081 354 1 121 363 1 148 040 1 093 356 1 051 471

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

990 243 944 037 903 022 960 866 816 693 887 229 898 681 863 970

Celková sklizeň broskví v České republice ( tuny ) :

ROK

TUN

ROK

TUN

1991 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

11 056,5 9 894,1 8 667,5 12 142,7 11 011,3 8 559,6 12 078 7 975

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

7 860 5 515 6 932 11 197 4 764 9 169 9 090 8 288

67

Výnos broskví v ČR v kg/strom, keř: (SVZ 1996-2005)

ROK

Kg

ROK

Kg

1991 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996

10,64 9,30 8,11 11,23 9,82 7,46 11,05 7,58

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

7,33 7,48 7,68 11,65 5,83 10,36 10,11 9,59

68

Dovoz

Dovoz čerstvého ovoce, zvláště tropického a subtropického, zaznamenává v posledních letech stále více stoupající tendenci. ( SVZ 1996 – 2005 )

Každá „tuna“ dovezeného ovoce však negativně ovlivňuje produkci této komodity na našem území.

Dovoz broskví a nektarinek 18000 16000 14000

tuny

12000 10000

Broskve Nektarinky

8000 6000 4000 2000

4

3

2

5 20 0

20 0

20 0

1 20 0

20 0

0 20 0

8

7

6

5

9 19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

4 19 9

19 9

3

0

Rok

( SVZ 1996 – 2005 )

Údaje roku 2005 jsou za období od 1.1. – 31. 7. 2005.

69

Stav v oblasti pěstování broskvoní k 31.5.2005 Zdroj – ÚKZÚZ Intenzivní výsadby ČR: Broskvoně Mladé výsadby Ha

Začátek plodnosti

37,0

Plná plodnost Staré výsadby Celkem

54,0

372,6

Intenzivní ovocné výsadby dle pěstitelských oblastí: Oblast

Výměra v ha

Střední Čechy Jižní Čechy Západní Čechy Severní Čechy Východní Čechy Jižní Morava Severní Morava Celkem

162,17 0,36 30,79 34,21 1053,01 15,91 1296,45

Intenzivní ovocné výsadby: Oblast

Plodné ha Neplodné ha

Střední Čechy 159,34 Jižní Čechy Západní Čechy 0,36 Severní Čechy 25,38 Východní Čechy 30,71 Jižní Morava 1030,01 Severní Morava 13,61 celkem 1259,41

2,83 5,41 3,5 23 2,3 37,04

ČR celkem intenzivní sady: 1. Jihomoravský kraj: Okres

Ha

Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Celkem

32 62,56 489,25 256,9 3,28 130,44 974,43

70

832,8

1296,5

2. Královehradecký kraj: Okres

Ha

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Celkem

13,1 12,15 4,21 2,05 1,25 32,76

3. Olomoucký kraj: Okres

Ha

Olomouc Prostějov Přerov Celkem

4,11 1,32 10,48 15,91

4. Pardubický kraj: Okres

Ha

Ústí nad Orlicí 1,45 5. Plzeňský kraj: Okres

Ha

Domažlice 0,36 6. Středočeský kraj: Okres

Ha

Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha – východ Praha – západ Celkem

37,03 0,7 78,84 2,2 2 36,07 3 2,33 162,17

71

7. Ústecký kraj: Okres

Ha

Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Celkem

9,33 13,62 2,21 4,1 1,53 30,79

8. Zlínský kraj: Okres

Ha

Kroměříž 3,69 Uherské Hradiště 74,89 Celkem 78,58

Firmy: Jihomoravský kraj: intenzivní sady – 179 subjektů – 974,4 ha Firmy Ha

Ha

1 2 10 13 8 59 86

171,0 147,7 253,9 188,5 58,8 113,3 41,2

nad 100 50-100 20-30 nad 10-20 nad 5-10 nad 1-5 do 1 ha

extenzivní, ladem ležící sady – 3 subjekty – 30,3 ha

Královehradecký kraj: intenzivní sady – 31 subjektů – 32,8 ha Firmy Ha 1 6 24

Ha

nad 5-10 6 nad 1-5 14,3 do 1 12,5 extenzivní, ladem ležící sady – 2 subjekty – 1,8 ha

72

Olomoucký kraj: intenzivní sady – 10 subjektů – 15,9 ha Firmy Ha 3 7

Ha

nad 1-10 13,8 do 1 ha 2,1

Pardubický kraj: intenzivní sady – 1 subjekt – 1,5 ha Středočeský kraj: intenzivní sady – 26 subjektů – 162,2 ha Firmy

Ha

Ha

3 2 1 12 8

nad 20-50 nad 10-20 nad 5-10 nad 1-5 do 1

88,6 36,9 5,5 26,8 4,4

extenzivní, ladem ležící sady – 2 subjekty – 9,5 ha Ústecký kraj: intenzivní sady – 16 subjektů – 30,8 ha Firmy 12 4

Ha

Ha

nad 1-5 28,9 do 1 1,9

extenzivní, ladem ležící sady – 2 subjekty – 2,2 ha Plzeňský kraj: intenzivní sady – 1 subjekt – 0,4 ha Zlínský kraj: intenzivní sady – 5 subjektů – 78,6 ha Firma Ha 1 2 1 1

61,5 13,0 3,7 0,4

73

Výsadby broskvoní dle okresů: Zdroj - ÚKZÚZ 1. Začátek plodnosti Kraj

Okres

Jihomoravský

Brno – venkov Břeclav Hodonín Znojmo

Ha

2,43 10,27 7,08 20,29 Celkem 40,07 Královehradecký Hradec Králové 1,87 Jičín 1,49 Náchod 0,2 Celkem 3,56 Olomoucký Olomouc 2,93 Středočeský Kladno 2,33 Kutná Hora 5 Mělník 0,6 Nymburk 0,12 Celkem 8,05 Celkový součet 54,61

2. Neplodné Kraj

Okres

Jihomoravský

Břeclav Hodonín Znojmo

Ha

16,65 2,9 3,45 Celkem 23 Královehradecký Hradec Králové 1 Rychnov nad Kněžnou 1,05 Celkem 2,05 Olomoucký Olomouc 1 Prostějov 1 Přerov 0,3 Celkem 2,03 Pardubický Ústí nad Orlicí 1,45 Středočeský Kladno 1,73 Kutná Hora 0,5 Celkem 2,23 Ústecký Chomutov 2,46 Louny 1,85 Most 1,1 Celkem 5,41 Celkový součet 36,44

74

3. Plná plodnost Kraj

Okres

Jihomoravský

Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Ha

7,26 141,89 117,29 2,08 30,05 Celkem 298,57 Olomoucký Olomouc 0,18 Prostějov 0,32 Přerov 3,81 Celkem 4,31 Plzeňský Domažlice 0,36 Středočeský Kladno 4,02 Kolín 0,7 Kutná Hora 14,66 Nymburk 5,95 Praha – západ 0,23 Celkem 25,56 Ústecký Chomutov 2 Litoměřice 9,44 Louny 0,36 Teplice 1,53 Celkem 13,33 Zlínský Kroměříž 3,69 Uherské Hradiště 5,39 Celkem 9,08 Královehradecký Hradec Králové 6,89 Jičín 9,24 Náchod 3.01 Rychnov nad Kněžnou 1 Trutnov 1,25 Celkem 21,39 Celkový součet 371,6

75

4. Přestárlé

Kraj

Okres

Ha

Jihomoravský

Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

32 52,87 320,44 129,63 1,2 76,65 Celkem 612,79 Královehradecký Hradec Králové 3,34 Jičín 1,42 Náchod 1 Celkem 5,76 Olomoucký Přerov 6,37 Středočeský Kladno 28,95 Kutná Hora 58,68 Mělník 1,6 Mladá Boleslav 2 Nymburk 30 Praha – východ 3 Praha – západ 2,1 Celkem 126,33 Ústecký Chomutov 4,87 Litoměřice 4,18 Most 3 Celkem 12,05 Zlínský Uherské Hradiště 69,5 Celkový součet 832,8

Pěstitelský tvar u broskvoně v intenzivních sadech: Pěstitelský tvar

Ha

Kotlovitá koruna - čtvrtkmen Kotlovitá koruna – zákrsek Vřeteno Celkový součet

285,75 905,23 106,47 1296,45

76

77

77

Intenzivní ovocné výsadby – podnože: Zdroj - ÚKZÚZ kraj podnož BD-SU-1 BM-VA-1 BM-VA-2 Br.sem. Broskvomandloň B-VA-1 B-VA-2 B-VA-3 B-VA-4 GF 677 Lesiberian Mandloň MN-VS-1 Myrobalán S-BUPR-A St.Julien A Celkový součet

Jihomoravský Královehradecký Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Celkem 9,2 5,9 19,2 822,6 11,8 47,5 18,0 1,0 6,5 17,8 0,6 4,0 7,2 1,4 1,6 974,43

0,6 0,8 23,9

11,8

4,5 1,4

2,0

1,5

0,4

2,3

1,1

0,4

149,4

19,6

68,9

1,2

4,8 1,8

3,3

5,5

0,4

3,5 3,7

0,6 1,2 0,3 32,76

1,3

15,91

6,0

1,45

0,36

162,17

30,79

78,58

9,8 10,6 19,2 1098,1 11,8 63,2 21,1 6,5 6,5 17,8 4,4 7,7 7,2 9,3 1,2 1,9 1296,45

78

Intenzivní ovocné výsadby –odrůdy broskvoní - ha: Zdroj - ÚKZÚZ Odrůda

neplodné mladé plná plodnost staré výsadby Celkový součet

Redhaven Sunhaven Cresthaven Fairhaven Dixired Harbinger Baby Gold Earliglo Burbank July Elberta Halehaven Luna Stark Red Gold Starking Delicious Favorita Morettini 3 Nektaross Elberta Sweet Red Harbrite Colins Summer Grand Rich Lady Envoy Maria Aurelia Flamingo Venus Nerine Redwin Lednická žlutá Harland Flavorcrest NJC Frederika (NJ-C-83) Amsdenova Fenix Symphonie Michaela Krasava Tena (TE-1116 N) Maria Laura Albatros Sommer Reliance Diana Harmony Teliesa (TE-511 B) Fertilia Morettini Ostatní Celkový součet

12,91 1,84 5,07 0,96 0,13 0,5 2,85 1,26 0,15 0,13 1,66 0,86 0,37 0,47 0,15 1,1 0,71 0,15 0,12 5,05 36,44

30,27 2,86 10,29 3,27 1,9 0,76 0,8 1,2 0,14 0,11 0,01 1,28 0,2 0,21 0,3 0,07 0,94 54,61

189,57 24,44 52,9 25,42 2,26 4,51 0,23 5,6 5,69 0,61 3,32 9,34 0,02 2,71 5,89 0,39 4,71 0,29 0.03 2,9 2,19 0,38 2,49 0,79 1,86 1,94 0,92 0,08 1,38 0,48 0,38 0,37 0,28 0,16 0,13 0,03 17,91 372,6

78

388,61 113,21 53,41 83,04 40,78 20,05 22 10,4 11,06 14,85 7,28 7,48 1,9 4,41 2 3 1,7 1 1,4 1,4 0,75 1,1 0,15 0,1 41,72 832,8

621,36 142,35 121,67 112,69 43,17 26,96 22.23 18,85 18,77 16,41 10,73 9,34 7,5 7,47 6,03 4,8 4,71 3,15 3,03 2,9 2,67 2,56 2,49 2,22 2,06 1,94 1,92 1,48 1,4 1,38 1,23 1,1 1,1 0,92 0,45 0,38 0,37 0,28 0,16 0,15 0,13 0,12 0,1 0,07 0,03 65,62 1296,45

Vyklučené sady 180

170

160 140 120 ha

107

100

2001 podzim/2002 jaro 2002 podzim/2003 jaro 2003 podzim/2004 jaro 2004 podzim/2005 jaro

80 60 40 22,83

20

0,5

0 1

2

3

4

5

rok

Výsadby 80 71,61

70 60 50

55,82 49,41

ha 40

41,97

30

24,45

21,01

20 10 3,11 0 1994

30,16

28,07

20,06 14,33 2,05

1996

1996

2000 Rok

79

2002

2004

Příloha č. 7 Hlavní panel databáze Prunus persica. mdb

Základní karty databáze Prunus persica.mdb

80

Příloha č. 9 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Hroznová 2, 656 06 Brno Odbor odrůdového zkušebnictví

Protokol pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti

Broskvoň/nektarinka (Prunus persica (L.) Batsch.)

Broskvoň/nektarinka, CPVO-TP/53/1 (UPOV-TG/53/6)

ze dne 27.3.2003VI. - Klasifikátor

81

CPVO číslo znaku 1.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 1.

G

2.

Známka Odrůdy-příklady

Strom: velikost velmi malá

1

Bonanza

Malá

3

Richaven

Střední

5

Robin

Velká

7

Redhaven

velmi velká

9

Champion

3

J. H. Hale

5

Robin

7

Springtime

Vzpřímený

1

Nectarose; Pillar

Polovzpřímený

3

Fairhaven

Rozložitý

5

Albertina; Mayred

Převislý

7

-

dlouze převislý

9

Biancopendulo

Tenká

3

Mayred

Střední

5

Redhaven

Tlustá

7

Lizzie

velmi krátká

1

Bonanza

Krátká

3

June Gold; Merrill Sundance

Střední

5

Redhaven

Dlouhá

7

Fairhaven

velmi dlouhá

9

-

Není

1

De Flor Doble Blanca

Je

9

Springtime

Slabá

3

Springtime

Střední

5

Fusalode

Silná

7

Robin

2.

Strom: vzrůstnost Slabá

Střední Silná 3.

4.

5.

6.

7.

3.

4.

Strom: habitus

Květní výhon: tloušťka (bez krátkých výhonů)

5.

6.

7.

Květní výhon: délka internodií (bez krátkých výhonů)

Květní výhon: antokyanové zbarvení (bez krátkých výhonů, strana odvrácená od slunce)

Květní výhon: intenzita antokyanového zbarvení (bez krátkých výhonů, strana odvrácená od slunce)

82

CPVO číslo znaku 8.

9.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 8.

9.

Známka Odrůdy-příklady

Květní výhon: hustota květních pupenů (bez krátkých výhonů) Řídká

3

Merrill X.; Early Coronet

Střední

5

Michelini

Hustá

7

Redhaven

1

Flavortop

2

Redhaven; Sunred; Tejon

1

Springtime

2

Robin

zelenavě žlutá

1

Robin

Oranžová

2

Redhaven

Bílá

1

Biancopendulo; De Flor Doble Blanca

velmi světle růžová

2

Cardinal

světle růžová

3

Michelini

středně růžová

4

Fuzalode

tmavě růžová

5

Vivian

Fialovorůžová

6

Candor

7

Red Flower Peach

úzce elipsovitý

1

-

Elipsovitý

2

Earlibelle

Kruhovitý

3

Springtime

1

Redhaven

Malá

3

Shasta

Střední

5

Robin; Sunhigh

Velká

7

Michelini

Velmi velká

9

Veteran

Květní výhon: převážné uspořádání květních pupenů (bez krátkých výhonů) Samostatné

10.

ve skupinkách dva a více Květ: typ Zvonkovitý

10.

G

Růžovitý 11.

12.

13.

14.

15.

11.

12.

Kalich: barva vnitřní strany (otevřený květ před opadem korunních plátků)

Koruna: převažující barva (vnitřní strana)

Červená Korunní plátek: tvar

13.

14.

Korunní plátek: velikost velmi malá

15.

Korunní plátky: počet Pět

1

Redhaven

více než pět

2

Red Flower Peach

83

CPVO číslo znaku 16.

17.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 16.

17.

Známka Odrůdy-příklady

Tyčinky: postavení v porovnání ke korunním plátkům Pod

1

Loring

ve stejné úrovni

2

Robin; Springtime

Nad

3

Redhaven

1

Vivian

2

Crimson Gold

3

Fuzalode

1

Fuzalode

9

Redhaven

Není

1

Fuzalode

Je

9

Redhaven

Krátká

3

Redhaven

Střední

5

Robin

Dlouhá

7

Dixired

3

Jeronimo

5

Fairhaven

7

Southland

Úzká

3

-

Střední

5

-

široká Listová čepel: poměr délky k šířce

7

-

Malý

3

Mountaingold

Střední

5

Early Sungrand

Velký

7

Springtime; Vivian

1

Merril Gemfree

Rovný

2

Mayred

konvexní (vypouklý)

3

-

Blizna: postavení v porovnání k prašníkům Pod

18.

Ve stejné úrovni Nad Prašníky: pyl

18. Není

19.

20.

21.

Je Semeník: plstnatost

19.

20.

Mladý výhon: délka palistu

21.

Listová čepel: délka Krátká

22.

23.

24.

25.

střední dlouhá Listová čepel: šířka

22.

23.

24.

25.

Listová čepel: tvar na příčném průřezu konkávní (vydutý)

Listová čepel: ohnutí vrcholu 84

není Je 26.

CPVO číslo znaku 27.

28.

26.

27.

28.

31.

32.

33.

Springtime Redhaven Merrill Franciscan

Známka Odrůdy-příklady

Listová čepel: úhel na vrcholu Malý

3

Red June

střední

5

Earlired

Velký

7

Merrill Franciscan

zelenavě žlutá

1

Redhaven

zelená purpurově červená List: červená barva střední žíly na spodní straně

2

Robin

3

Rubira

Není

1

Redhaven

9

Sanguine Chanas

krátká

3

Redhaven

střední

5

Genadix 7

dlouhá

7

Andross

nejsou

1

Tejon

Jsou

9

Redhaven

1

Springtime

2

Redhaven

1

Genadix 7

2

Everts

velmi malá

1

Cerise

Malá

3

Springtime

Střední

5

Sunhaven

Listová čepel: barva

je Řapík: délka

Řapík: žlázky

Řapík: tvar žlázek kruhovitý

ledvinovitý Řapík: převládající počet žlázek Dvě

34.

1 2

31.

32.

Flavortop

3

30.

(+)

9

Tupý

29.

G

Merril Sundance

přibližně pravý

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku

29.

30.

Listová čepel: úhel na bázi ostrý

1

více než dvě Plod: velikost

33.

85

35.

34.

(+)

36.

35.

Velká

7

Loring

velmi velká

9

Comanche

1

Plate de Chine; Platicarpa

Zploštělý

2

Robin

Kruhovitý

3

Redwing

Vejčitý

4

Cavalier

Elipsovitý

5

Elberta

1

Jerseyland

2

Springtime

3

Redhaven

4

Robin

5

Plate de Chine

Plod: tvar (z čelního pohledu) široce zploštělý

Plod: tvar kališního vrcholu výrazně zašpičatělý slabě zašpičatělý

plochý slabě prohloubený silně prohloubený CPVO číslo znaku 37.

38.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 36.

37.

Známka Odrůdy-příklady

Plod: souměrnost (při pohledu na kališní vrchol Nesouměrná

1

Precocissima Morettini

Souměrná

2

Redhaven

3

Redhaven

5

-

7

Precocissima Morettini

Mělká

3

Robin

Střední

5

-

7

Southland

Úzká

3

Redhaven

Střední

5

May Grand

Široká

7

Robin

Zelená

1

Rubberima

krémově zelená

2

Carman

3

Morton

4

Michelini

5

Amsdenova

Plod: nápadnost švu Slabá

39.

38.

(+)

40.

41.

střední silná Plod: hloubka stopečné jamky

hluboká Plod: šířka stopečné jamky

39.

40.

Plod: základní barva

zelenavě bílá krémově bílá

krémová

86

růžovobílá

6 7

Veteran

krémově žlutá žlutá oranžovožlutá Plod: krycí barva

8

Fuzalode

9

Redhaven

10

Redtop

Není

1

-

Je

9

-

1

Velvet

zelenavě žlutá

42.

43.

44.

41.

42.

Plod: odstín krycí barvy oranžovočervený Růžový

2

Genard

Růžovočervený

3

Fuzalode

světle červený

4

Redtop

středně červený

5

Red Diamond

tmavě červený

6

Redwing

černavě červený

7

Blood Flesh Nectarine

1

Flavorcrest

2

Velvet

3

Merrill Sundance

4

Genadix

43.

Plod: typ krycí barvy celoplošně Žíhání

skvrny Mramorování CPVO číslo znaku 45.

46.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 44.

47.

Známka Odrůdy-příklady

Plod: rozšíření krycí barvy velmi slabé

1

Veteran

Slabé

3

Amsdenova

Střední

5

Redhaven

7

Suncrest

9

Redtop

Není

1

Prunus persica (L.) Batsch. var. nucipersica (L.) C.K. Schneid (=nektarinka)

Je

9

Prunus persica (L.) Batsch. var. persica (=broskev)

velmi řídká

1

Merrill Gemfree

Řídká

3

Suncrest

Střední

5

Dixired

silné velmi silné Plod: plstnatost

45.

G

Précoce de Hale

46.

Plod: hustota plstnatosti

87

hustá velmi hustá 48.

47.

Střední

48.

tlustá Plod: přilnavost slupky k dužnině Není nebo velmi slabá

49.

G

Carman

Babygold 5

9

Vivian

1

Amsdenova

3

Fairhaven

5

Redhaven

Tuhá

7

Redtop

velmi tuhá

9

Babygold 6

zelenavě bílá

1

Charles Roux

Bílá

2

Springtime; Caldesi 2000

krémově bílá

3

-

4

Armking; Springold

5

Early Sungrand

6

Franciscan; Lovell

7

Sungold

8

Sanguine Vineuse

Plod: pevnost dužniny

Plod: základní barva dužniny

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku

Známka Odrůdy-příklady

Plod: antokyanové zbarvení přímo pod slupkou není nebo velmi slabě výrazné

52.

7

7

Červená

53.

Mme Girard

Early Sungrand

oranžová

51.

5

5

Oranžovožlutá

52.

Fuzalode

Mme Girard

světle žlutá žlutá

CPVO číslo znaku

3

Redhaven

měkká střední

50.

Arp Beauty; Triumph

1

velmi měkká

51.

9

3

slabá střední silná velmi silná 50.

Earlyvee; Veteran

Plod: tloušťka slupky

tenká

49.

7

1

Redhaven

slabě výrazné

2

-

silně výrazné

3

-

1

Robin

Plod: antokyanové zbarvení dužniny není nebo velmi slabě výrazné

88

54.

55.

53.

54.

slabě výrazné

2

-

silně výrazné

3

-

není nebo velmi slabě výrazné

1

Springtime

slabě výrazné

2

-

silně výrazné

3

-

1

Redhaven

2

Sunhigh

3

Merrill Gemfree

5

Dixired; Redhaven

7

Philp

3

Redwing

5

Redtop

7

Armking

3

Robin

Střední

5

Redhaven

Velká

7

Somervee

1

Plate de Chine; Platicarpa

Kruhovitý

2

Robin

Elipsovitý

3

Loring

Opakvejčitý

4

Rubidoux

Světlá

3

Robin

Střední

5

-

Tmavá

7

Vivian

1

Ribet

2

Dugelay

3

Charles Roux

4

Madame Girerd

Plod: antokyanové zbarvení okolo pecky

Plod: konzistence dužniny

nevláknitá Vláknitá 56.

55.

Plod: sladkost

nízká Střední

57.

vysoká Plod: kyselost nízká

56.

Střední

58.

59.

57.

58.

(+)

60.

61. (+)

59.

60.

vysoká Pecka: velikost v porovnání k plodu malá

Pecka: tvar (z bočního pohledu) zploštělý

Pecka: intenzita hnědé barvy

Pecka: vzhled povrchu malé prohlubeniny velké prohlubeniny

rýhy prohlubeniny a rýhy

89

CPVO číslo znaku 62.

63.

UPOV Znak číslo Stupně projevu znaku 61.

64.

65.

Pecka: náchylnost k praskání (na vrcholu sklizně) není nebo velmi nízká

1

Fairhaven

Nízká

3

Dixired

Střední

5

Springold

Vysoká

7

Cardinal

velmi vysoká

9

Earlired

Není

1

Fairhaven; Fuzalode

Je

9

Sweet Gold; Vivian

Slabý

3

Dixired

Střední

5

Springcrest

Silný

7

Vivian

1

Sunred

Raná

3

Springtime

Střední

5

Redhaven

7

Genadix 7

9

Philp

1

Sunred

Raná

3

Springtime

Střední

5

Redhaven

7

Philp

9

Summerqueen

3

Philp

62.

G

Pecka: přilnavost k dužnině

63.

64.

Známka Odrůdy-příklady

Pecka: stupeň přilnavosti k dužnině

Doba rašení listů

velmi raná

66.

pozdní velmi pozdní Doba začátku kvetení velmi raná

65.

G

67.

68.

pozdní velmi pozdní Trvání kvetení krátké

66.

67.

Střední

5

Redhaven

Dlouhé

7

Springtime

1

Springtime

Raná

3

Robin

Střední

5

Fairhaven

7

Veteran

9

Firetime; Rubidoux

Doba konzumní zralosti

G

velmi raná

pozdní velmi pozdní 90

69.

68.

Náchylnost k opadu plodů před sklizní není nebo velmi slabá Slabá

střední silná velmi silná

1

Redhaven

3

Shasta

5

Vesuvio

7

Sudanell

9

Jeronimo

Vysvětlivky a metody

Ad 32: Řapík: tvar žlázek

1 kruhovitý

2 ledvinovitý

Ad 32: Plod: tvar (z čelního pohledu)

1 široce zploštělý

2 zploštělý

91

3 kruhovitý

4 vejčitý

5 elipsovitý

Ad 36: Plod: souměrnost (při pohledu na kališní vrchol)

1 nesouměrná

2 souměrná

Ad 39: Plod: šířka stopečné jamky

92

3 úzká

7 široká

Ad 59: Pecka: tvar (z bočního pohledu)

1 zploštělý

2 kruhovitý

3 elipsovitý

93

4 opakvejčitý

Ad 61: Pecka: vzhled povrchu

1 malé prohlubeniny

2 velké prohlubeniny

94

3 rýhy

4 prohlubeniny a rýhy

Příloha č. 10

Žádost o registraci odrůdy

Žádost o prodloužení registrace odrůdy

95

77

Příloha č. 12 Agrosad Velké Bílovice – přehled stavu o pěstování broskvoní Název

Výměra

Odrůda

Podnož

Tvar

Spon

Rok výsadby

Počet vysazeno

Dotace

SISPO

Závlaha

Široké 612 Široké 612 Široké Široké Široké Široké Široké Za dílnami Za dílnami Achtele Na dlouhých Nad dlouhýma Nad dlouhýma U vodárny U vodárny U vodárny U vodárny Čihadla pokus Čihadla pokus Čihadla Čihadla Spodní Čihadla Spodní Čihadla klín Za rybníky

2,32 1,32 0,21 0,11 0,21 0,53 1,4 4,2 2,42 1,22 0,46 0,52 4,54 1 0,8 1,24 1,76 1,2 0,13 1,15 1,44 0,29 0,92 0,92

Cresthaven Redhaven Erliglo Fairhaven Sunhaven Redhaven Sunhaven Redhaven Burbank Juli Elberta Redhaven Fairhaven Redhaven Redhaven Redhaven Cresthaven Fairhaven Redhaven Redhaven Redhaven Redhaven Redhaven Redhaven Redhaven Redhaven

Barier GF 677 BVA BVA BVA BVA BVA semenáč E semenáč E GF 677 BVA BVA BVA BVA BVA BVA BVA Pokus BVA BVA BVA BVA BVA BVA

dutá koruna dutá koruna dutá koruna dutá koruna dutá koruna dutá koruna dutá koruna čtvrtkmen čtvrtkmen čtvrtkmen čtvrtkmen čtvrtkmen štíhlé vřeteno čtvrtkmen vřeteno vřeteno vřeteno vřeteno dutá koruna čtvrtkmen čtvrtkmen dutá koruna dutá koruna dutá koruna

5,5 x 4 5,5 x 4 5 x 1,7 5 x 1,7 5 x 1,7 5 x 1,7 5 x 1,4 6x4 6x4 5x4 5x4 5 x 3,5 4,5 x 3 4,5 x 3,5 4,5 x 3 4,5 x 3 4,5 x 3 4,5 x 2 4,5 x 2 5 x 3,5 5x3 5x3 5x3 5x3

2004 2004 2003 2003 2003 2003 2003 1992 1992 2004 2000 2000 1996 1997 1997 1997 1997 1999 2002 2000 2000 2002 2002 2002

1038 583 248 112 249 621 1500 1583 932 508 193 297 3362 540 593 933 1212 1140 144 655 1007 193 613 395

ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

98

Příloha č. 13 Bibliografie

1. Bakša Július a kolektiv, Systémy pestovania ovocia, Bratislava, Príroda 1983 2. Bažant Zdeněk, Pěstujeme broskvoně, Praha Grada 2003 3. Baudyš Eduard, Nejdůležitější choroby a škůdci meruňky a broskvoně a ochrana proti nim, Fytopatologická sekce Zemského výzkumného ústavu zemědělského, Židlochovice 1935 4. Beránek Robert, Oplozování stromů, 1949 5. Beránek Robert, Ošetřování stromů – k bohaté sklizni ovoce, 1941 6. Beránek Robert, Ukládání ovoce, Praha 1951 7. Biggs Matthew, Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce, Prha 2004 8. Blaha Josef, Kalášek Jiří, Luža Josef, Broskvoně, meruňky, mandloně, Praha Academia 1966 9. Čejka Gustav a kolektiv, Broskyně, Bratislava, Príroda 1985 10. Eckert Adolf, Zužitkování ovoce, Chrudim 1891 11. Demartini Eduard, Broskve – meruňky, Praha, Orbis 1960 12. Dvořák a kolektiv, Atlas odrůd ovoce, Praha 1979 13. Havránek Vladimír, Tržní úprava zeleniny, ovoce, vinných hroznů a lesních plodů, Praha 1958 14. Hladík František, Malá pomologie, Praha 1966 15. Hladík František, Meruňky, broskve, mandle, ořechy vlašské a lískové, SZN Praha 1966 16. Hlušek Jaroslav, Základy výživy a hnojení zeleniny a ovocných kultur, Praha 2004 17. Horynová Anna, Osnovy kurzu zužitkování ovoce a zeleniny, Praha 1957 18. Jelen Vladimír, Moderní skladování a jakost ovoce, Praha 1976 19. Kalášek Jiří, Richter Miloslav, Meruňky, broskvoně na zahrádce, SZN Praha 1987 20. Kolektiv, Pěstování meruněk a broskvoní, Praha 1974 21. Kott Vladimír, Pěstitelské zpracování ovoce, Praha 1988 22. Lánský Miroslav, Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce, Holovousy 2005

97

23. Maleř Josef, Zpracování ovoce a zeleniny, Praha 1994 24. Máša Josef, Moravské ovocnictví, Praha 1901 25. Němec Bohumil, Dějiny ovocnictví, Praha 1955 26. Palička Oldřich, Výsledky mechanizace ovocnictví a posklizňové úpravy ovoce v Československu, 1971 27. Pavord Anna, Moderní užitková zahrada, Praha, Slovart 1997 28. Richter Miloslav, Malý obrazový atlas odrůd ovoce, TG tisk, Lanškroun 2004 29. Richter Miloslav a kolektiv, Velký atlas odrůd ovoce a révy, Lanškroun 2002 30. Rublič Josef, Pěstování ovoce v zahradách i v sadech, praktické rady pro novodobé pěstění jakostního ovoce v zahrádkách i v plantážích, Praha 1947 31. Říha Jan, České ovoce, Díl 4, Praha 1937 32. Schubert Eduard, Stručné dějiny ovocnictví moravského, Brno 1900 33. Stange Martin, Řez ovocných stromů, 2002 34. Suchý František, Moravské ovoce, Brno1931 35. Sus Josef a kolektiv, Obrazový atlas peckovin 2., Praha, Květ 2003 36. Sus Josef, 365 dnů s ovocem, nové rady pro pěstitele, Víkend 2001 37. Svoboda Antonín, Meruňky a broskvoně na zahrádce, Praha, Květ, 2000 38. Šafarčík Vladimír, pěstujeme révu vinnou, broskvoně a meruňky, Praha, Rena 2001 39. Šedivý Josef, Ochrana rostlin na zahradě od jara do zimy, Praha 2002 40. Šrot Radoslav, 1000 dobrých rad zahrádkářům, Praha 1989 41. Šrot Radoslav, Ovoce, Praha, Aventinum 2005 42. Thines Gerhard, Řez ovocných dřevin, Praha, Granit, 1997 43. Thomayer František, České ovoce 1894 44. Truhlář Vladimír, Pěstujeme jižní ovoce, Praha, Albatros 1977 45. Vachůn Zdeněk, Krška Boris, Oukropec Ivan, Odrůdy meruněk a broskvoní pro intenzivní pěstování, Brno a Lednice 1997 46. Vachůn Zdeněk, Ovocnictví: Pěstitelská pomologie – peckoviny, drobné ovoce, Návody do cvičení, Brno 1980 47. Vachůn Zdeněk, Ovocnictví: Podnože ovocných dřevin, Brno 1999 48. Vaněk Josef, Broskve a meruňky, Chrudim 1939 49. Vávra Miloslav, Komora meruněk, broskví a hroznů, Krajské nakladatelství, Brno, 1963

98

50. Vávra Miloslav, Vývoj ovocnictví v centru Velké Moravy do současné doby, Brno 1979 51. Vlk Ladislav, Pomologický klíč, Zlín 1947 52. Význam pěstování meruněk a broskvoní na jižní Moravě, Břeclav 1963 Pěstování meruněk a broskvoní, SZN, Praha, 1974

99