Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Podnikání se zaměřením na ekologické zemědělství Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jíří Tuza

Vypracoval: Koseček Jaroslav Brno 2008

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je Podnikání ze zaměřením na ekologické zemědělství. V první řadě se snaží popsat právní úpravu a legislativní rámec všech sfér této podnikatelské činnosti. Jsou zde uvedeny právní předpisy a zákony České republiky i nařízení vydané Evropskou unií, do které Česká republika v roce 2004 vstoupila. Následně je nastíněna modelová situace, kdy se podnikatelský subjekt FO rozhodne započít s tímto druhem zemědělské činnosti. Je vytvořen návod, dle kterého může postupovat nově vznikající subjekt podnikatelské činnosti, který má zájem stát se ekologickým zemědělcem v rostlinné výrobě a jeho farma i produkty budou splňovat všechny zásady ekologického zemědělství s náležitým označením BIO – Produkt ekologického zemědělství.

Klíčová slova Právní úprava, zákony a nařízení ČR i EU, podnikatelská činnost, podnikatelský subjekt FO, zemědělská činnost, ekologické zemědělství, dotace, bioprodukty, zásady a předpisy, regulační principy, postup zahájení ekohospodaření.

Abstract The topic of this bachelor thesis is Enterpreneurship with focus on ecological agriculture. At first it tryies to depict legal arrangement and legislative framework of all fields of this business activity. Here are stated legal directives and laws of czech republic as well as provisions published by European Union in which Czech Republic entered into in 2004. Afterwards here is outlined a model situation when natural person acting as an economic entity embarks on this kind of agricultural activity. Instructions are made for a new raising business subject to act towards it. This business subject is interested in ecological agriculture in vegetal production and its farm and products accomplish all principles of ecological agriculture with proper label BIO – product of ecological agriculture.

Key words Legal arrangement, legislations and directions CZ and EU, business activity, natural person acting as an economic entity, agricultural activity, ecological agriculture, grants, productions of ecological agriculture, fundamentals and directives, regulation principles, procedure of logged on ecological farming.

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Jiřímu Tuzovi za odborné rady, cenné připomínky a čas strávený osobními konzultacemi, který přispěl k vypracování této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikání se zaměřením na ekologické zemědělství vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

dne…………………………………………………. podpis studenta…………………………………….

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE.............................................................................................8

2

METODIKA PRÁCE ..............................................................................................9

3

TEORETICKÁ ČÁST – PRÁVNÍ ÚPRAVA.......................................................10 3.1 Právní úprava podnikatelské činnosti ..............................................................10 3.1.1 Význam a právní úprava podnikání ........................................................10 3.1.2 Podnikání, podnikatelé a jejich evidence ...............................................11 3.2 Právní úprava podnikatelské činnosti v zemědělství .......................................13 3.2.1 Základní úprava zemědělské činnosti .....................................................13 3.2.2 Podnikání v zemědělství..........................................................................14 3.2.3 Evidence zemědělského podnikatele .......................................................15 3.2.4 Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele ......................................16 3.3 Právní úprava ochrany ŽP v rámci zemědělství ..............................................17 3.3.1 Vývoj právní úpravy................................................................................17 3.3.2 Právní úprava ekologického zemědělství................................................18

4

TEORETICKÁ ČÁST – EZ A BIOPOTRAVINY ...............................................21 4.1 Charakteristika ekologického zemědělství a biopotravin ................................21 4.1.1 Ekologické zemědělství ...........................................................................21 4.1.2 Biopotraviny............................................................................................24 4.2 Podpora ekologického zemědělství a výroby biopotravin ...............................29 4.2.1 Podmínky pro čerpání dotací na EZ z programu PRV ...........................29

5

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................33 5.1 Základní informace o podnikatelském subjektu ..............................................33 5.2 Zahájení podnikání ..........................................................................................34 5.2.1 Zahájení podnikání v zemědělství ...........................................................34 5.2.2 Zjednodušený podnikatelský plán s cílem přejít na EZ...........................37 5.3 Podnikatelská činnost v rámci EZ ...................................................................41 5.3.1 Zhodnocení možností ekologického podnikání .......................................41 5.3.2 Regulační principy v EZ .........................................................................50 5.3.3 Zahájení podnikání v EZ.........................................................................51

6

ZÁVĚR ..................................................................................................................56

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................58

8

SEZNAM ZKRATEK ...........................................................................................59

9

SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................60

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Za téma bakalářské práce jsem si zvolil Podnikání se zaměřením na ekologického zemědělství. Mé rozhodnutí a následně zájem byl ovlivněn studiem předmětu Základy soukromého a veřejného práva a posléze, na něj navazující, předmět Právo v podnikání. V současné době dochází k velkému rozvoji ekologického zemědělství, jak v živočišné, tak rostlinné výrobě či produkci. Též u spotřebitelů se projevuje stále větší zájem o zdravý způsob života a jemu odpovídající způsob stravování. Proto se chci v této práci pokusit shrnout právní úpravu a legislativu zemědělské podnikatelské činnosti se zaměřením na ekologické zemědělství a v závislosti na ní vytvořit model, jak by měl podnikatelský subjekt FO postupovat při získání oprávnění ekologický pěstovat biozeleninu. Teoretickou část jsem se rozhodl rozdělit na dvě části. První teoretická část odkrývá problematiku právní úpravy této podnikatelské činnosti. V první řadě se opírá o legislativní rámec samotného podnikání, následně podnikatelské činnosti v zemědělství a nakonec ekologického hospodaření v zemědělství. Díky vstupu České republiky (dále jen ČR) do Evropské unie (dále jen EU) je právní úprava spojena i s úpravou Evropského společenství (dále jen ES) a tuto podnikatelskou činnost upravuje řada nařízení vydaných ES. Druhá teoretická část se v první řadě snaží popsat zásady a principy ekologického zemědělství (dále jen EZ) a biopotravin. Uvádí řadu zákonů a právních předpisů, které řídí samotnou hospodářskou činnost v EZ a s ní spojenou výrobu bioproduktů, či následnou výrobu biopotravin. Uvádí i jejich výhody oproti produktům z konvenčního zemědělství. V této části je uvedena i možnost podpory EZ. Jsou zmíněny jak zásady a pravidla pro čerpání dotací, tak i její formy. Praktická část aplikuje uvedené teoretické poznatky do praxe. Pokouší se vytvořit model, jak by měla FO, jako subjekt zemědělské podnikatelské činnosti, postupovat, když se rozhodne ekologicky pěstovat biozeleninu. Předkládá soubor zásad a předpisů spojených s touto problematikou a též seznam nejrůznějších listin, které FO vytváří či ji opravňují takhle podnikat.

2 METODIKA PRÁCE Práce je členěna na dvě části, teoretické a praktickou. Teoretická část čerpá z odborné literatury, dále pak ze zákonů, vyhlášek a jiných právních předpisů, které se týkají ekologické zemědělské činnosti, pravidel a zásad samotného EZ a jeho produktů. Aktuálnost je ověřována internetovými zdroji. Praktická část čerpá převážně z internetových zdrojů. Předkládá jakýsi model či postup, jak musí, mnou zvolený podnikatelský subjekt, postupovat, když chce podnikat v rámci EZ a ekologicky pěstovat zeleninu. Začíná u zahájení samotného podnikání, přes zemědělskou činnost, až po ekologické hospodaření v souladu se zákonem a nařízením o EZ. Zhodnocuje jak současné situaci podnikatele, tak jeho záměr stát se ekologickým zemědělcem. Překládá zjednodušený podnikatelský plán hospodaření, i nutné změny v technologické a organizační struktuře farmy. Mezi zvolené metody zpracování patří metoda popisná a analytická. V práci se objevují též tabulky, které napomáhají celkové přehlednosti. Závěr dospívá ke shrnutí všech činností a zásad, které musí podnikatelský subjekt FO splnit, aby byla oprávněna v rámci své podnikatelské činnosti pěstovat zeleninu, která bude v souladu se zákony a předpisy označena nálepkou BIO.

3 TEORETICKÁ ČÁST – PRÁVNÍ ÚPRAVA 3.1

Právní úprava podnikatelské činnosti

3.1.1 Význam a právní úprava podnikání Právo a podnikání jsou spolu nerozlučně spojeny. Podnikání je organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků či služeb. Téměř každý aspekt tohoto organizování je regulován právem. Právní úprava podnikatelských aktivit vychází ze specifik vývoje podnikání v každém státě, je tedy ovlivněna činiteli politickými, geografickými, sociologickými, kulturními a dalšími. Členství ČR v EU otevřelo našim podnikatelům nové možnosti pro jejich aktivity, současně se však objevila další omezení vyplývající z právní regulace podnikání v komunitárním měřítku. Jejich respektování je stejně důležité jako pro rozvoj vnitřního trhu jednotné podnikatelské prostředí. Obchodní práva představuje lex specialis k právu občanskému. Občanské právo je obecným základem (lex generalis), na kterém je postaveno právo obchodní jako soubor speciálních norem, které stanoví odlišnosti v právním statutu obchodníků a obchodů od obecných ustanovení občanského zákoníku. Občanské právo je obecným základem, na kterém je postaveno obchodní právo jako soubor právních norem speciálních. Pokud ObchZ některou otázku týkající se majetkových vztahů podnikatelů neupravuje, řeší se podle ustanovení občanského práva, zejména občanským zakoníkem (např. právní úprava vlastnictví a jeho ochrana, věcná břemena). [1]

3.1.1.1

Prameny soukromoprávní úpravy podnikání Vedle základního pramene občanského práva, občanského zákoníku (dále jen

OZ), zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, zejména novely ObchZ, č. 513/1991 Sb., má pro podnikání značný význam úprava věcných práv i závazkových práv. K dalším občanskoprávním předpisům, které vymezují podnikání, patří autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.), jenž se týká právních vztahů, které vznikají z výsledků tvůrčí duševní činnosti. Podnikání se dotýkají i normy mezinárodního práva soukromého, zejména zákon o mezinárodním právu soukromém (zákon č. 35/1965 Sb.).

Zákon upravující soukromé podnikání občanů, zákon č. 105/1990 Sb., byl to první zákon umožňující podnikání občanů, byl novelizován zákonem č. 85/2004 Sb., který zrušil všechny zbývající ustanovení. [1]

3.1.1.2

Prameny veřejnoprávní úpravy podnikání Úzký vztah k úpravě občanského zákoníku má živnostenský zákon (dále jen

ŽZ), zákon č. 455/1991 Sb., stanovící podmínky podnikání z hlediska ochrany základních veřejných zájmů. Činnost soudů při rozhodování obchodních sporů upravuje občanský soudní řád (dále jen OSŘ), zákon č. 30/2000 Sb., výkon soudních rozhodnutí zákon č. 120/2001 Sb. o soudních a exekuční činnosti. Procesní stránku postupu orgánů státní správy při jejich rozhodování upravuje správní řád (dále jen SŘ), zákon č. 71/1967 Sb. [1]

3.1.2 Podnikání, podnikatelé a jejich evidence Podnikání můžeme obecně definovat jako činnost, která v sobě zahrnuje určité znaky. Tyto znaky, které musí být naplněny současně, umožňují identifikovat, zda určitá činnost je podnikatelskou, či nikoliv. Nesmí nás překvapit, že podobný – ale nikoliv totožný – pojem je dán pro definici živnostenského podnikání, jak bude uvedeno níže. Živnostenské podnikání však je pojem poněkud užší, nežli pojem podnikání obecně, protože se vztahuje pouze k provozování živnosti. Podnikáním rozumí ObchZ, dle zákona č. 513/1991 Sb., samostatnou, soustavnou činnost, prováděnou podnikatelem vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Všechny uvedené znaky musí být naplněny současně (kumulativně). Při bližším zkoumání této definice můžeme rozlišit jednotlivé atributy, jejichž komplex tvoří podnikání: a.)

Samostatnost v podnikání znamená samostatné rozhodování podnikatele, jeho nezávislost v rozhodování, jak bude podnikat, jaká pracovní místa bude provozovat, jaké podnikatelské kroky provede, kdy je provede, aniž by byl nucen komukoliv toto zdůvodňovat.

b.)

Soustavnost pak představuje požadavek opakování podnikatelské činnosti v čase – aniž však je nutná denní osmihodinová či jiná pevně stanovená doba. O tomto si rozhoduje sám podnikatel. Postačí i

sezónnost podnikatelských aktivit. Nejde však např. jen o jednorázovou činnost. c.)

Podnikatel koná pod vlastním jménem nebo pod svou obchodní firmou.

d.)

Podnikatel koná na svou vlastní odpovědnost, za svoje závazky odpovídá, ať již je fyzická či právnická osoba (dále jen FO a PO), celým svým majetkem. V této souvislosti je však třeba rozlišit majetek podnikatele a majetek FO v podnikání, neboť postavení FO v podnikání je v závislosti na formách podnikání různé.

e.)

Podnikání se realizuje za účelem dosažení zisku. Cílem podnikatelských aktivit je tedy dosahování zisku (narozdíl např. od činnosti nadací či dobročinných spolků).

ObchZ vymezuje pojem osob, dle zákona č. 513/1991 Sb., jimž poskytuje statut podnikatele ve čtyřech skupinách v závislosti na způsobu (druhu) jejich registrace jako podnikajících subjektů: 1. osoby zapsané do obchodního rejstříku (dále jen ObchR), 2. osoby zapsané do živnostenského rejstříku (dále jen ŽR) – podnikající s živnostenským oprávněním, 3. osoby zapsané ve speciálních rejstřících či seznamech – podnikající podle zvláštních předpisů, 4. samostatně hospodařící rolníci – zemědělští podnikatelé, evidovaní obecními úřady s rozšířenou působností. ad 1. Jako podnikatelé jsou v této skupině zákonem uznány osoby, které jsou zapsány do ObchR. Typicky jde o obchodní společnosti, družstva, ale také např. státní podniky. Dále sem náleží FO, které podnikají podle živnostenského práva, dle zákona č. 455/1991 Sb., a nechají se zapsat také do ObchR, ať již dobrovolně, nebo v případech povinného zápisu, který jim ukládá zákon. ad 2. Další skupinou podnikatelů jsou osoby, které jsou registrovány a vedeny v ŽR, dle zákona č. 455/1991 Sb. Náleží sem především FO, které podnikají podle ŽZ, ale i PO, které mají právo živnostensky podnikat (např. sdružení). ad 3. Osoby, které podnikají podle zvláštních předpisů – jejich podnikatelská činnost je řízena speciálními zákony – např. veterináři, znalci, advokáti, notáři atd. ad 4. Osoby provozující zemědělskou výrobu, dle zákona č. 252/1997 Sb. novelizován zákonem č. 85/2004 Sb. – jsou to osoby, které podnikají v zemědělství a

tedy provozují zemědělskou výrobu, jsou evidováni příslušnými obecními úřady s rozšířenou působností. Tuto činnost mohou provozovat jak FO, tak i PO. Podnikatelským subjektům je uložena povinnost registrovat se u příslušného orgánu státní správy, soudu či jiné instituce. Tuto agendu zajišťují živnostenské úřady, ObchR vedené Krajskými soudy, ale i další instituce, např. speciální stavovské komory. [2] Mezi obecnou evidenci podnikatelských subjektů patří: -

ObchR, dle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní společnosti),

-

ŽR, dle zákona 455/1991 Sb. (osoby, které hodlají živnostensky podnikat).

Mezi speciální evidenci patří: -

evidence zemědělských podnikatelů vedená obecními (městskými) úřady s rozšířenou působností (osoby, které hodlají zemědělsky podnikat, dle zákona č. 85/2004 Sb.),

-

evidence vedená hospodářskými či profesními komorami (např. Komora lékárníků – osoby, které podnikají podle zvláštních předpisů),

-

evidence vedená ústředními orgány s jinými orgány státní správy, jejichž registrační místa jsou dána speciálními zákony (např. ministerstva, krajské úřady). [1]

3.2

Právní úprava podnikatelské činnosti v zemědělství

3.2.1 Základní úprava zemědělské činnosti Základní pravidla pro zemědělskou činnost upravuje zákon č. 252/1997 Sb. novelizován zákonem č. 85/2004 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Cílem zákona je především vytvořit podmínky pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, vytvořit podklady pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny, vytvořit podmínky pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova EU a vytvářet podmínky pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. Zákon upravuje i úlohu státu v této oblasti, která spočívá především v poskytování daňových úlev při spotřebě paliv a při nabývání produkčních kvót, ve

vytváření podmínek pro obchod se zemědělskými výrobky a společné organizace trhu, což je soubor opatření prováděných na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o založení ES. [3]

3.2.2 Podnikání v zemědělství Zemědělským podnikatelem, dle § 2e odstavec 1 zákona č. 85/2004 Sb., je FO či PO, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem č. 85/2004 Sb. FO se rozumí, pokud: •

dosáhla věku 18 let,

•

má způsobilost k právním úkonům,

•

bezúhonnost,

•

odborná způsobilost,

•

má trvalý pobyt na území ČR (nejedná-li se o občana ČR či členského státu EU),

•

prokáže znalost českého jazyka (nejedná-li se o občana ČR či členského státu EU).

Podnikatelem v zemědělství není FO, dle § 2e odstavec 2 zákona č. 85/2004 Sb. (nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele), která: -

provozuje drobné pěstitelské a chovatelské činnosti,

-

prodává nezpracované rostlinné či živočišné výrobky.

Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách, dle § 2e odstavec 3 zákona č. 85/2004 Sb., se rozumí: a.) rostlinná výroba, b.) živočišná výroba, c.) produkce chovných plemenných zvířat, d.) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, e.) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, f.) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše, g.) hospodaření v lese, h.) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.

Zemědělský podnikatel, dle § 2e odstavec 4 zákona č. 85/2004 Sb., je dále oprávněn poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli ke zemědělské výrobě. [3] Zemědělský podnikatel je bezúhonný, pokud nebyl pravomocně odsouzen: -

pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmínečnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jeden rok,

-

pro trestný čin spáchaný úmyslně, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním,

-

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, kterého se dopustil v souvislosti s podnikáním v zemědělství.

3.2.3 Evidence zemědělského podnikatele FO či PO, která hodlá podnikat v zemědělství, je povinna se zaevidovat, dle § 2f odstavec 1 zákona č. 85/2004 Sb. Zemědělského podnikatele zaregistruje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územní působnosti se nachází místo trvalého pobytu zemědělského podnikatele nebo místo podnikání na území ČR. V žádosti o zápis, dle § 2f odstavec 3 zákona č. 85/2004 Sb., do evidence zemědělského podnikatele FO uvede: -

osobní údaje,

-

existenci překážek podnikání v zemědělství,

-

u zahraničních osob adresu mimo území ČR,

-

údaj o odborné způsobilosti,

-

zaměření zemědělské výroby,

-

identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

-

předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby,

-

datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou,

-

úmysl zaměstnávat zaměstnance.

K žádosti o zápis, dle § 2f odstavec 5 zákona č. 85/2004 Sb., do evidence zemědělského podnikatele přiloží FO osvědčující doklady:

1. výpis z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce, jde-li o občana ČR, 2. výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním či správním orgánem členského státu nebo členského státu posledního pobytu, jde-li o občana členského státu EU, ne starším než 3 měsíce, 3. výpis z evidence Rejstříku trestů a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je FO občanem a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech, ne starší než 3 měsíce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, dle § 2f odstavec 6 zákona č. 85/2004 Sb., vydá žadateli do 30 dnů osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (osvědčení obsahuje údaje obsažené v žádosti). Současně vyrozumí příslušný orgán státní statistické služby, který na základě toho přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo, pokud mu již nebylo přiděleno. [3]

3.2.4 Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele Zemědělského podnikatele obecní úřad obce s rozšířenou působností, dle § 2g odstavec 1 zákona č. 85/2004 Sb., z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže: a.) neprovozuje více než 24 kalendářních měsíců zemědělskou výrobu, b.) zemřel, jde-li o FO, c.) zanikl, jde-li o PO, d.) o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel sám požádá, e.) přestane splňovat podmínku bezúhonnosti nebo mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o FO, f.) jehož odpovědný zástupce přestane vykonávat svou funkci nebo přestane splňovat podmínku bezúhonnosti anebo mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o PO. [3] Sankce, které vyplývají z činnosti zemědělské výroby: -

pokuta až do výše 200 000,- může být FO a PO uložena za provozování zemědělské výroby bez zaevidování,

-

pokuta až do výše 100 000,- může být FO a PO uložena za uvedení nepravdivých údajů v žádosti,

Pokuty jsou ukládány a vymáhány příslušným obecním úřadem s rozšířenou působností a jsou též jejich příjmem.

3.3

Právní úprava ochrany ŽP v rámci zemědělství

3.3.1 Vývoj právní úpravy Zemědělství je jedním ze základních a také nejstarších oborů lidské činnosti. S životním prostředím (dále jen ŽP) souvisí přímo bytostně – jednak svou podstatou, neboť pracuje s živými organismy a biologické a biochemické procesy jsou nezastupitelnými prostředky k dosahování očekávaných jejich výsledků, jednak základem této činnosti je půda jako místo, na němž probíhá a do těchto procesů vstupuje jako ekosystém, a to dokonce v roli výrobního prostředku. Dnes je zemědělství nejen z větší části zmechanizováno. Stále více do něj pronikají i automatizované a počítači řízené mechanismy vylučující přímý kontakt člověka s vlastním předmětem zemědělských výrobních procesů, ale zejména požadavky na intenzitu zemědělské výroby, produktivitu práce a rentabilitu výroby nutí výrobce hojně používat chemické látky, ať již v podobě hnojiv, nebo látek určených k ochraně hospodářských rostlin a zvířat před jejich nemocemi a škůdci. V poslední době člověk dokonce zasahuje i do genetické výbavy řady hospodářsky využívaných organismů. Prvky ekologizace se začaly objevovat před rokem 1990, ale byly jen ojedinělé a roztříštěny do různých předpisů, které mnohdy neměly ani sílu obecně závazného normativního aktu. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se situace změnila a to díky společenskopolitickým změnám, které u nás nastaly. Začalo se stále důsledněji přistupovat k ochraně ŽP před negativními následky zemědělské výroby, ale i samotného zemědělství. Projevilo se to nejen ve všeobecném zvýšeném zájmu o stav ŽP a ve snahách o jeho zlepšení, ale také v legislativě, zejména po zařazení práva na příznivé životní prostředí mezi základní práva člověka a občana uvedená v Listině základních práv a svobod a po přijetí zákona č. 17/1992 Sb. o ŽP. Postupně se objevila i řada nových zákonů, a to i v oblastech ŽP, které do té doby stály mimo zájem zákonodárce, anebo jeho zájem o ně byl do té doby motivován jen jejich úlohou zdroje nebo jiného výrobního faktoru v národním hospodářství.

V neposlední řadě k tomuto stavu přispěly i zdaleka nerovnoprávné podmínky, které našemu zemědělství vyjednali naši zástupci v období jednání připravující vstup našeho státu do EU. [4]

3.3.2 Právní úprava ekologického zemědělství 3.3.2.1

Mezinárodněprávní dokumenty Vztahem zemědělství a ŽP na globální úrovni se zabývají některé významné

dokumenty mezinárodního práva. Mezi nejdůležitější z nich patří bezesporu Agenda 21, Úmluva o biologické rozmanitosti, Rámcová úmluva o změně klimatu (Rio de Janeiro, 1992) a Úmluva o boji proti dizertifikaci (Paříž, 1994). K dalším mezinárodním dohodám, které se zabývají vztahem zemědělství a ŽP, patří např. Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin (Řím, 1951) nebo Mezinárodní úmluva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (Řím, 2001). Jednou z nejdůležitějších mezinárodních organizací v této oblasti je Organizace pro výživu a zemědělství, která byla založena v roce 1945 jako přidružená organizace OSN. Některé aspekty ochrany ŽP při zemědělských činnostech jsou řešeny také v rámci Světové obchodní organizace. Vznikla v roce 1995 jako výsledek složitých jednání v rámci Uruguayského kola (1986 – 1994), k jehož hlavním tématům patřily právě otázky světové zemědělské produkce a obchodu se zemědělskými komoditami. Na základě tohoto jednání byla podepsána i Úmluva o zemědělství. [5]

3.3.2.2

Právní úprava v EU Zvláštní pozornost vztahu zemědělství a ŽP, a to prostřednictvím právních

nástrojů, je věnována v rámci EU. Určité náznaky řešení problematického vztahu zemědělství a ŽP, který byl způsoben některými chybami Společné zemědělské politiky v 50. a 60. letech 20. století, přinesl již První akční program ŽP (1972), a následně přijatá koncepce v rámci tohoto programu vedla v roce 1975 k přijetí směrnice 75/268 evropského hospodářského společenství (dále jen EHS) o zemědělství v horských oblastech, která zohledňovala pomoc pro ekologicky citlivé regiony. Důležitým dokumentem, který věnoval zvýšenou pozornost vzájemnému vztahu ŽP a zemědělství, byl Pátý akční program pro ŽP (1992), který označil zemědělství jako jeden z pěti cílových sektorů (vedle průmyslu, energetiky, dopravy a cestovního ruchu). V roce 1992 také došlo k významné reformě Společné zemědělské politiky, která mimo

jiné stanovila podpory zemědělcům využívajícím méně intenzivní produkční metody. Cílem těchto snah bylo jednak snížit přebytky zemědělské produkce a dále více zohlednit potřeby ŽP při zemědělské činnosti. Významný posun v rámci podpory zemědělství šetrnějšího k ŽP by měla přinést rovněž dosud poslední významná reforma Společné zemědělské politiky, přijatá v roce 2003 s cílem výrazně zvýšeného financování agro-environmentálních opatření, včetně ekologického zemědělství, a to formou přímých plateb jednotlivým zemědělcům. Současnou legislativu ES, jejímž předmětem je úprava vzájemných vazeb a vztahů zemědělské produkce a ŽP, lze rozdělit do tří základních oblastí. Za prvé se jedná o předpisy na ochranu jednotlivých složek ŽP, které se bezprostředním způsobem dotýkají regulace zemědělské produkce. Druhou oblast tvoří předpisy upravující a podporující výše uvedená agro-environmentální opatření. Jedná se především o Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Třetí oblast představují předpisy upravující EZ. Do této skupiny patří Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o EZ a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. Zcela nové je Nařízení Rady (ES) č. 889/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Účelem úpravy EZ je vytvořit rámec pravidel pro takový způsob zemědělské produkce, se kterým je spojeno méně intenzivní využití půdy a ochrana ostatních složek ŽP. [5]

3.3.2.3

Základní cíle a směry české právní úpravy Podobně jako legislativu ES lze také právní předpisy ČR týkající se vztahu

zemědělství a ŽP rozdělit do následujících tří oblastí. První z nich tvoří předpisy na ochranu jednotlivých složek ŽP, resp. předpisy upravující nakládání se zdroji ohrožení, které se bezprostředním způsobem dotýkají zemědělské produkce (zejména zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, dále lesní zákon, zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, zákon o hnojivech a vodní zákon). Druhou skupinu těchto předpisů představují normy upravující podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, především nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek ŽP (o provádění agro-environmentálních opatření). Poslední skupinou jsou předpisy upravující EZ. Do této skupiny patří zákon č. 242/2000 Sb., o EZ a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., č. 444/2005 Sb. a 553/2005 Sb., což je poslední změna zákona, která měla za úkol zjednodušit legislativu EZ. V souladu s komunitární úpravou zákon stanoví systém zákazů a omezení používání určitých látek a postupů, které zatěžují ŽP a kterým se lze díky tradičním, přírodě blízkým metodám zemědělské činnosti, vyhnout, resp. je do značné míry omezit. Vedle samotného EZ zákon rovněž upravuje požadavky na výrobu biopotravin, systém osvědčování původu bioproduktů a biopotravin a jejich označování. [5] Díky zjednodušení legislativy EZ zákonem č. 553/2005 Sb. vyšlo úplné znění zákona č. 242/2000 Sb. ve Sbírce zákonů jako zákon č. 30/2006 Sb. V souvislosti s tím začala platit taky nová prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství (dále jen MZe) č. 16/2006 Sb., která nahradila všechny dosud platné prováděcí vyhlášky k zákonu č. 242/2000 Sb., takže od roku 2006 jsou zrušeny prováděcí vyhlášky č. 53/2001 Sb., 263/2003 Sb. a 174/2004 Sb. V rámci těchto legislativních změn došlo k výraznému zjednodušení právních předpisů pro EZ.

4 TEORETICKÁ ČÁST – EZ A BIOPOTRAVINY V rámci této teoretické části se pokusím v první řadě popsat obecné principy a hlavní zásady EZ a biopotravin. U biopotravin budou uvedeny zákony a předpisy, které upravují jejich označování. Následně nastíním systém kontrolních organizací, které takto označené produkty EZ sledují, případně postihují sankcemi. V neposlední řadě budou vypsány výhody bioproduktů a biopotravin oproti konvenčním produktům. Též v této části vzpomenu možnost získání dotací na EZ a produkci biopotravin. V této souvislosti budou uvedeny hlavní akční programy, které se podporou EZ zabývají a poskytují ekologickým podnikatelům finanční či jinou pomoc. Informace pro tuto část jsem čerpal převážně z internetových zdrojů, které jsou uvedený níže.

4.1

Charakteristika ekologického zemědělství a biopotravin

4.1.1 Ekologické zemědělství EZ je způsob hospodaření, který klade značný důraz na opatření chránící půdu a přírodu, zajišťuje ohleduplné zacházení se zvířaty a nepoužívá syntetické pesticidy ani umělá hnojiva. Je to tedy zvláštní druh hospodaření, který dbá na ŽP a jeho jednotlivé složky. Ještě před několika lety bylo okrajovou specialitou malé skupiny farmářů i zákazníků. Během devadesátých let se ale jeho postavení dramaticky změnilo. Šetrné hospodaření se stává běžným a zboží, které nabízí v mnoha obchodech bývá už samozřejmostí. EZ, v němž je striktně zakázáno použití umělých chemických látek, nabízí řešení jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. EZ je přesně definovaná forma hospodaření, založená na produkci potravin optimální kvality a množství, používající praktiky trvale udržitelného rozvoje, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození ŽP. Tento přístup chápe úzké spojení mezi všemi částmi přírodního systému. V EZ jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, plevely a nemocemi. Kvalitní půda pomáhá rostlinám vytvářet přirozenou odolnost proti napadení. Na ekologických farmách jsou vítanými pomocníky přirození predátoři, jako ptáci, netopýři, brouci a slunéčka sedmitečná, živící se škodlivým hmyzem. Používají se též zvláště odolné odrůdy či preventivní opatření.

Tabulka č. 1 Vývoj EZ – statistické údaje k 31.10.2007 Počet výrobců biopotravin Počet ekofarem Výměra zemědělské půdy v EZ [ha] Podíl EZ na celkové výměře zemědělské půdy [%] Výměra orné půdy [ha] Výměra trvalých travních porostů [ha]

31.10.2006 148 912 274 859 6,45 23 162 225 983

31.10.2007 233 1 249 306 995 7,21 28 008 253 308

Výměra trvalých kultur (sady, vinice) [ha]

988

1 721 (z toho 1 506 ha sadů a 215 ha vinic)

Ostatní plochy [ha]

24 726

23 958

Zdroj: Ročenka EZ v ČR 2008

Tabulka č. 2 Vývoj výměry zemědělské půdy v EZ ČR Počet podniků Výměra zemědělské půdy v EZ Podíl ze zemědělského celkem [ha] půdního fondu [%]

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005

563 654 721 810 836 829

165 699 217 869 235 136 256 995 263 299 254 982

3,86 5,09 5,50 5,97 6,16 5,98

2006

963

281 535

6,61

Zdroj: Ročenka EZ v ČR 2008

Tabulka č. 3 Počet podniků v EZ k 31.12.2006 Podnikatelské subjekty podle předmětu činnosti Ekologičtí podnikatelé, žadatelé o registraci Výrobci biopotravin (včetně vlastní distribuční činnosti) Osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu Dovozci biopotravin ze třetích zemí Výrobci krmiv a osiv Smluvní zpracovatelé (samostatně registrovaní) Ekologický včelař

rok 2006 963 152 57* 13 10 4 1

Celkem podniků

1200

* V souladu se zákonem č. 242/2000 Sb. o EZ, nepodléhají od roku 2006 registraci maloobchodní prodejny, které pouze prodávají biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení. Z tohoto důvodu se tyto subjekty ve statistických přehledech již nevyskytují. Zdroj: Ročenka EZ v ČR 2008

4.1.1.1

Principy ekologického hospodaření Mezi základní principy EZ patří: -

produkce potravin vysoké kvality a přiměřeného množství,

-

postupy v souladu s přírodními systémy a cykly na všech úrovních od půdy, po rostliny až ke zvířatům,

-

udržování a/nebo zvyšování dlouhodobé úrodnosti a biologické aktivity půdy,

-

osevní postupy a technologie pěstování bránící erozi půdy,

-

plevele jsou potlačovány agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny,

-

ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na podpoře samoregulující funkce agrosystému, biologických a biotechnických metodách, fungicidy a insekticidy nejsou povoleny,

-

etické zacházení se zvířaty respektováním jejich vrozených potřeb a chování,

-

respektování místních, ekologických, klimatických a zeměpisných rozdílů a využívání praktik a postupů vyvinutých v jejich důsledku.

4.1.1.2

Ekologické principy Za hlavní ekologické principy se považují: -

podpora druhové pestrosti a ochrana vzácných přirozených stanovišť a přírodních útvarů,

-

maximální využití obnovitelných zdrojů a recyklace, využívání místních zdrojů,

-

minimalizace znečištění a odpadů,

-

pěstování geneticky modifikovaných organismů (dále jen GMO) není povoleno.

4.1.1.3

Principy úpravy biopotravin Mezi základní principy úpravy biopotravin patří: -

minimum zpracování při zachování charakteru upravované potraviny,

-

zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetických hormonů, ozařování, mikrovlnný ohřev, používání barviv, arómat a sladidel syntetického původu,

-

snaha o vyloučení možnosti kontaminace nebo záměny s konvenční potravinou,

-

maximální množství informací o způsobu úpravy a složkách potraviny pro zákazníky.

4.1.1.4

Sociální principy Za hlavní sociální principy se považují: -

zajištění spravedlivé a přiměřené kvality života, pracovního prostředí a uspokojení z práce pro zemědělce a jejich rodiny,

-

rozvoj ekologicky zodpovědné produkce, výroby a distribuce, s důrazem na místní systémy.

4.1.2 Biopotraviny EZ je v ČR definováno Nařízením Rady EU 2092/1991, nově i nařízením Rady (ES) č. 834/2007 o označování biopotravin a nejnovějším nařízením Rady (ES), které bylo vydáno letos, č. 889/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, a zákonem č. 242/2000 Sb. o EZ. Dodržování stanovených pravidel je v systému EZ přísně kontrolováno na všech úrovních, od vstupů do zemědělské výroby přes zpracování bioproduktů až po prodej konečnému spotřebiteli. Na základě výsledků kontrol se provádí certifikace bioproduktů a biopotravin vydáním tzv. Osvědčení o původu bioproduktu (biopotraviny) a jejich označení ochrannou známkou BIO – Produkt ekologického zemědělství. Tato známka zaručuje spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému EZ a byly osvědčeny oprávněným certifikačním orgánem, tedy MZe ČR, respektive jím založenou organizací Kontrola ekologického zemědělství (dále jen KEZ).

Tabulka č. 4 Přehled zpracovatelů biopotravin Výrobci a zpracovatelé biopotravin Maso Masné výrobky Mléko Ovoce, zelenina a brambory Ovocné a zeleninové šťávy Cukr Mlýnské a škrobárenské výrobky Pekárenské a cukrárenské výrobky Těstoviny Čaje a káva Koření a aromatické výtažky Nápoje Víno Ostatní potravinářské výrobky

Počet (31.12.2006) 24 2 10 13 8 1 11 36 4 11 4 5 3 20

Celkem

152

Zdroj: Ročenka EZ v ČR 2008

4.1.2.1

Hlavní výhody biopotravin 1. jsou zdravé Biopotraviny obsahují v průměru větší množství Vitamínu C a nezbytných

minerálů, jako vápníku, hořčíku, železa a chrómu, stejně tak antioxidantů, tak důležitých v boji proti rakovině. Bylo dokázáno několika studiemi, že biozelenina a bioovoce obsahují až o 50 % více vitamínů, minerálních látek, enzymů a dalších živin oproti konvenční produkci. Bio plodiny měly podle vědeckých studií vyšší průměrný obsah všech 21 analyzovaných živin. Výsledky byly statisticky průkazné pro vitamín C (o 27% více), hořčík (29%), železo (21%) a fosfor (14%). Práce v konvenčním zemědělství může vážně poškodit zdraví zemědělských pracovníků. Jsou vystaveni mnohem většímu riziku onemocnění rakovinou, respiračními chorobami a jinými vážnými nemocemi. Vědecké studie dokazují, že farmáři vystavovaní působení herbicidů jsou šestkrát více ohroženi rakovinou než ti, co v zemědělství nepracují. Odhaduje se, že se ročně asi 1 milion lidí otráví pesticidy. Ekofarmy poskytují bezpečné místo, kde se nikdo nevystavuje působení toxických chemikálií. Na ekofarmách jedovaté chemikálie nenajdeme. 2. neobsahují přídatné látky a ,,éčka“ Biopotraviny neobsahují přídatné látky, které mohou způsobovat zdravotní problémy, jako srdeční onemocnění, osteoporosu, migrény a hyperaktivitu. Mezi zakázaná aditiva patří i ztužený tuk, aspartam (umělé sladidlo) a glutaman sodný.

Při výrobě biopotravin je přípustné pouze velmi omezené použití pomocných látek, které jsou za přesně daných podmínek posouzeny experty a schváleny Evropskou komisí. Zcela zakázáno je např. použití umělých sladidel, zvýrazňovačů chuti a dalších chemicky syntetizovaných látek používaných při výrobě některých konvenčních potravin. 3. neobsahují pesticidy Dnes je v ČR povoleno používat více než 300 chemických pesticidů a jejich zbytky jsou nacházeny v konvenčních potravinách, nejvíce v ovoci, zelenině, ale i v dětské výživě. Biologicky pěstované plodiny nejsou kontaminovány jedovatými chemikáliemi. Na povrchu průměrného jablka vypěstovaného konvenčním způsobem najdeme 20-30 umělých jedů, a to i po omytí. Mnoho pesticidů bylo schváleno dlouho předtím, než se začala zkoumat spojitost mezi těmito chemickými látkami a rakovinou či jinými chorobami. Mnoho herbicidů, fungicidů a insekticidů jsou karcinogenní látky. Pesticidy jsou jedy vyráběné na zničení živých organismů, a jsou tedy škodlivé i pro člověka. Kromě rakoviny mohou způsobovat také poškození plodu, poškození nervové soustavy a genetické mutace. U biologicky pěstovaných plodin se snižuje riziko výskytu reziduí pesticidů. Mají také nižší obsah dusitanů oproti konvenčním plodinám. Mnoho lidí kupuje biopotraviny z důvodu ochrany svého zdraví i zdraví celé rodiny. Ekofarmáři neznečišťují vzduch, půdu a vodu chemickými pesticidy a umělými hnojivy. Každoročně jsou na celém světě odplavovány obrovské plochy zemědělské půdy v důsledku eroze, která je způsobována intenzívním způsobem obhospodařování. Tyto ztráty nelze nijak nahradit. Úrodná půda vzniká mnoho let. Ekologický farmář je si toho vědom, a chrání a ošetřuje půdu jako základ své farmy. Voda tvoří 2/3 našeho těla a pokrývá 3/4 zemského povrchu. Odhaduje se, že pesticidy je kontaminována jak povrchová, tak podzemní voda. Většina zdrojů pitné vody ve venkovských oblastech je znečištěna dusíkatými hnojivy a těžkými kovy, které mají původ v intenzívním zemědělství. V konvenčním zemědělství se na velkých plochách rok co rok monokulturně pěstují stále stejné plodiny jen s malými obměnami. Zatímco produkce se ztrojnásobila, nedostatečná druhová pestrost pěstovaných rostlin způsobila vyčerpání živin z půdy. Na obnovení půdní úrodnosti se používají umělá hnojiva ve stále větších dávkách. Monokulturně pěstované plodiny jsou náchylné na kalamitní výskyt chorob a škůdců, což nutí zemědělce aplikovat velká množství pesticidů na ochranu své úrody. Každý rok

zaznamenávají zemědělci velké ztráty na výnosech, navzdory zvyšující se spotřebě chemických postřiků, částečně i díky tomu, že se již některé druhy chorob a škůdců staly vůči používaným chemickým látkám rezistentními. V EZ se nepoužívají umělá hnojiva ani jedovaté pesticidy. 4. neobsahují GMO V systému EZ nejsou genově upravené rostliny a suroviny povoleny. Při koupi biopotraviny si můžete být naprosto jisti, že byla vypěstována bez použití genově modifikovaného materiálu. Biopotraviny jsou jediný způsob, jak se vyhnout třeba i nevědomému požívání GMO, protože v žádném stupni výroby a zpracování biopotravin nesmějí být modifikované organismy použity. Pokud jíte pečivo, těstoviny, pekařské výrobky, smažené výrobky, cukrovinky, nealko nápoje, sojové výrobky – ty všechny obsahují jako složky sojový olej, sojovou mouku, lecitin, kukuřičný olej, kukuřičnou moučku, kukuřičný cukr nebo sirup, produkty z brambor nebo olej z bavlníkových semen. Pokud produkty, které jíte nejsou biopotravinami, téměř jistě konzumujete GMO (to platí zejména pro USA, v ČR je povinnost produkt obsahující GMO označit). 5. neobsahují zbytky antibiotik a růstové hormony Poslední dobou se hodně diskutuje o užívání velkého množství antibiotik hospodářskými zvířaty a případnými vlivy na zdraví lidí. Ekologičtí zemědělci mají rutinní používání léků a antibiotik zakázáno. Pokud jíte masné a mléčné výrobky, biopotraviny jsou zárukou vašeho zdraví i zdraví vaší rodiny. Hospodářská zvířata chovaná intenzivním způsobem mohou být krmena antibiotiky, hormony, léky proti parazitům a jinými léčivy bez ohledu na to, zda-li jsou nemocná či ne. Tyto látky pak přecházejí do jejich masa a mléka a následně do organismu těch, kdo tyto potraviny konzumují, a přispívají ke vzniku koronárních chorob a vysokého krevního tlaku. V ekologickém chovu se zvířatům podávají syntetické léky jen v odůvodněných a nutných případech a takové zvíře následně musí dodržet dlouhou inkubační dobu. 6. neskrývají žádné vedlejší náklady Srovnáme to například se stovkami milionů korun, které musíme z našich daní a poplatků za vodu platit na odstraňování chemikálií z pitné vody v důsledku intenzivního používání pesticidů a umělých hnojiv, z daní dále platíme výzkumy a testy na BSE, vyvíjení nových typů pesticidů, likvidaci nebezpečných odpadů a důsledky znečištění ŽP. Zemědělství se za poslední tři generace radikálně změnilo. Z malých rodinných hospodářství založených na lidské práci vznikly výrobní podniky zcela závislé na

strojích, které spotřebovávají velká množství fosilních paliv. Ještě více energie se dnes spotřebuje na výrobu umělých hnojiv. EZ používá tradiční metody pěstování, jako je ruční pletí, zelené hnojení místo umělých hnojiv, přirozenou obnovu půdní úrodnosti. Proto při konzumaci biopotravin platíte jen férovou cenu produktu a prokazujete přitom svoji společenskou odpovědnost. 7. ekologičtí zemědělci a biovýrobci udržují vysoké standardy Biopotraviny pocházejí z důvěryhodných zdrojů. Všichni ekologičtí farmáři a výrobci biopotravin jsou minimálně jedenkrát ročně kontrolováni. Standardy ekologického zemědělství jsou ukotveny v Evropské legislativě. České bioprodukty jsou certifikovány tzv. Osvědčením o původu bioproduktu (biopotraviny) a jejich označení ochrannou známkou BIO - Produkt ekologického zemědělství. 8. ekologičtí zemědělci pečují o svá zvířata Zdraví, pohoda a přirozené podmínky k životu zvířat mají své pevné místo v systému ekologického hospodaření. Zvířata chovaná na ekofarmě mají volný přístup na pastvu a mohou se chovat podle své přirozenosti. Ve stájích mají pohodlně podestláno a mají dostatek prostoru. Dbá se na omezení negativních dopadů při transportu zvířat. Hojně se používají homeopatika a bylinné přípravky. Až v případně akutního onemocnění, pokud by zvíře mohlo jinak trpět, se mohou pod dohledem veterináře použít konvenční léčiva. 9. prospívají přírodě a voně žijícím zvířatům Mnoho studií dokazuje, že EZ má pozitivní vliv na rozmanitost fauny a flóry, je ohleduplnější k divokým zvířatům, méně znečišťuje, produkuje méně oxidu uhličitého (způsobujícímu globální oteplování), produkuje méně nebezpečných odpadů, či nepoužívá chemické látky a umělá hnojiva. Biozemědělství je mnohem přátelštější k ŽP a přírodě. Střídání plodin a pěstování starých zapomenutých odrůd, které jsou přizpůsobené místním podmínkám, stejně jako ochrana mezí a remízků napomáhá vrátit do krajiny téměř již vymizelé druhy rostlin a živočichů. 10. výborně chutnají Mnoho lidí tvrdí, že biopotraviny prostě chutnají lépe. Též řada významných šéfkuchařů vaří jen z biopotravin (např. v hotelu Ritz v Londýně). Biopotraviny překypují chutěmi. A právě zde se naskýtá otázka proč? Bio ovoce i zelenina rostou pomaleji (jelikož umělá hnojiva jsou zakázána) a mají nižší obsah vody než konvenční. Zvířata chovaná v podmínkách pro ně přirozených, bez stresu, s kvalitním krmením bez umělých náhražek, dávají pochopitelně maso, mléko a vejce nesrovnatelně lepší než

z konvenčních velkovýrobních chovů. Biopotraviny mají proto přirozeně výbornou chuť, což může potvrdit každý, kdo je ochutnal. Zde jsou uvedeny jen základní výhody bioproduktů a biopotravin získané v rámci EZ. Jak je uvedeno výše, nejen EZ, ale i bioprodukty mají své zásady a pravidla, dle kterých je lze za BIO označit. Takže pokud si chce podnikatelský subjekt tuto formu podnikatelské činnosti sjednat, je nutné se těmito předpisy řídit.

4.2

Podpora ekologického zemědělství a výroby biopotravin Splněním veškerých zásad a pravidel EZ a produkce bioproduktů lze získat na

tuto činnost dotace. Vstupem ČR do EU se forma státní podpory změnila. Od roku 2004 do roku 2006 byly podmínky státní podpory upraveny programovým dokumentem Horizontální plán rozvoje venkova (dále jen HRDP), kde jedním z titulů agroenvironmentálních opatření bylo právě EZ stanovené nařízením vlády č. 242/2004 Sb. Ekologičtí zemědělci mohli také využívat zvýhodněné bodové bonifikace při žádostech o podporu z Operačního programu Zemědělství. Od roku 2007 je podpora EZ zajišťována programovým dokumentem Program rozvoje venkova (dále jen PRV), vystaven na roky 2007 – 2013, který nahradil HRDP a podporou z OP Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství. V rámci AEO/PRV je EZ podporováno pomocí nařízení vlády č. 79/2007 Sb.

4.2.1 Podmínky pro čerpání dotací na EZ z programu PRV Ekologický zemědělec se zavazuje, že po dobu minimálně 5 let bude plnit podmínky příslušného dotačního titulu. Svou ekologickou zemědělskou činnost provozuje, tedy ohospodařuje a podává žádost o zařazení minimálně na: •

5 ha zemědělské půdy,

•

2 ha na území chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) či národního parku (dále jen NP),

•

1 ha v systému EZ,

•

0,5 ha pro pěstování zeleniny a speciálních bylin v systému EZ,

•

0,5 ha v případně trvalých kultur v systému EZ.

Dále se musí ekologický zemědělec zavázat, že bude dodržovat podmínky Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (dále je GAEC), které jsou součástí nařízení vlády č. 79/2007 Sb., a to na celé farmě:

•

nedochází k rušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice,

•

kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója nebo slunečnice nejsou pěstovány na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů,

•

zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis (Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.),

•

nedošlo ke změně zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda,

•

nedošlo k pálení bylinných zbytků na půdních blocích, popřípadě jejich dílech.

Tabulka č. 5 Vývoj státních podpor EZ v Kč/ha Užití půdy Orná půda Trvalé travní porosty Trvalé kultury Zelenina Speciální byliny

2001 - 2003 III 2 000 1 000 3 500 3 500 2 000

2004 - 2006 IV 3 520 1 100 12 235 11 050 11 050

2007 V 4 266 1 954 23 368 15 524 15 524

Nárůst IV/III [%]

Nárůst V/IV [%]

76 10 250 216 453

21 77 90 40 40

Zdroj: Ročenka EZ v ČR 2008

4.2.1.1

Základní dotace na plochu Podpora EZ v rámci PRV 2007 – 2013 je realizována v rámci osy II –

Zlepšování ŽP a krajiny (specificky opatření II. 1.3. Agro-environmentální opatření – dotační titul II. 1.3.1.1. Ekologické zemědělství). V rámci tohoto opatření je ekologickým podnikatelům vyplácena náhrada za ekonomické ztráty vzniklé tímto systémem hospodaření. Platby jsou vypláceny na plochu ekologicky obhospodařované půdy s diferenciací dle využití ploch. Výše sazby: -

orná půda 155 EUR/ha (rok 2007: 4 266,- Kč/ha, rok 2008: 4 086,- Kč/ha),

-

trvalé travní porosty 71 EUR/ha (rok 2007: 1 954,- Kč/ha, rok 2008: 1 872,Kč/ha),

-

trvalé kultury 849 EUR/ha (rok 2007: 23 368,- Kč/ha, rok 2008: 22 383,Kč/ha),

-

zelenina a speciální byliny 564 EUR/ha (rok 2007: 15 524,- Kč/ha, rok 2008: 14 869,- Kč/ha).

Výše sazby v Kč bude pro následující roky vypočítána směnným kurzem EUR/Kč, který je stanovován každoročně. Kurz pro rok 2007 byl 27,525 Kč, pro rok 2008 je kurz stanoven na 26,364 Kč, což znamená snížení jednotlivých dotací o 4 % ve srovnání s rokem 2007. Stejné výše plateb obdrží ekologičtí zemědělci i na plochy v tzv. přechodném období.

4.2.1.2

Bodové zvýhodnění ekologicky hospodařících zemědělců S ohledem na nízkou produkci biopotravin v ČR rozhodlo MZe zvýhodnit

bonifikaci pro ekologické zemědělce a výrobce biopotravin v rámci programu PRV 2007 – 2013. V roce 2007 se zvýhodněné bodování týkalo těchto opatření. Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví: -

I. 1.1 Modernizace zemědělských podniků – žadatelé byli zvýhodněni 27 body, pokud provozovali EZ na veškeré výměře ohospodařované zemědělské půdy a 15 body, pokud provozovali EZ alespoň na 50 % výměry obhospodařované půdy,

-

I. 1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům – výrobci biopotravin byli zvýhodněni 20 body oproti konvenčním; pokud byl výrobce současně registrovaný jako ekologický zemědělec a provozoval EZ na veškeré výměře obhospodařované půdy, získal dalších 15 bodů; pokud provozoval EZ minimálně na 50 % výměry obhospodařované půdy, dostal 7 bodů,

-

I. 3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců – žadatel, zařazený do přechodného období nebo registrovaný jako ekologický podnikatel, a neprovozující současně jinou zemědělskou výrobu, může získat 27 bodů; když žadatel, zařazený do přechodného období nebo registrovaný jako ekologický podnikatel, provozuje EZ na minimálně 50 % výměry obhospodařované zemědělské půdy, může získat 15 bodů.

Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova: -

III. 1.1 Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy/záměr a) – žadatel provozující EZ na veškeré obhospodařované výměře získá 15 bodů a 10 bodů v případě, že se jedná o minimálně 50 % výměry obhospodařované půdy,

-

III. 1.3 a), III. 1.3 b) Podpora cestovního ruchu/záměr b) – zvýhodnění ekologických zemědělců 15 body v případě, že provozují EZ na veškeré výměře obhospodařované půdy a 10 body v případě, že provozují EZ na minimálně 50 % výměry obhospodařované půdy.

Zde je uvedeno, jak a kolik lze, i v rámci EZ a produkce biopotravin, získat dotace. Opět se ale podpora EZ a výroby biopotravin řídí různými zásadami a pravidly, které musí ekologičtí zemědělci splňovat. Mohli jsme si všimnout, že řada předpisů a zásad jsou pro stávající či začínající ekologické zemědělce a výrobce biopotravin značně finančně náročná. Proto nacházím v podpoře celé této oblasti mnohá pozitiva. A to jak v základních dotacích na obhospodařovanou plochu, tak v bodovém zvýhodnění. V rámci mé bakalářské práce nejvíce upřednostňuji bodové zvýhodnění pro začínající zemědělce, jelikož zde budu vytvářet nový zemědělský podnikatelský subjekt zaměřující se na EZ a produkci biozeleniny.

5 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bude zaměřena na nastínění modelové situace a v rámci ní se pokusím vytvořit postup, tedy co všechno musí udělat a jak správně, v souladu s právními předpisy, postupovat mnou zvolený podnikatelský subjekt – FO, aby mohl ekologicky hospodařit v rostlinné výrobě se zaměřením na pěstování zeleniny. Rozhodl jsem se zde uvést i základní informace o podniku, které je nutné si ujasnit, než se začne se samotnou podnikatelskou činností. Následně bude zpracován zjednodušený podnikatelský plán, který je nesmírně důležitý, jelikož je jakýmsi vodítkem pro podnikatele při výběru činnosti, která bude naplňovat obsah podnikání. Též zde budou uvedeny veškeré listiny, ke zhlédnutí zařazeny v přílohách, které jsou nutné sepsat, pokud se podnikatelský subjekt rozhodne provozovat tuto podnikatelskou činnost a jeho výsledky následně získají náležité označení, tedy BIO – Produkt ekologického zemědělství.

5.1

Základní informace o podnikatelském subjektu V rámci mého záměru v praktické části bakalářské práce, tedy vytvořit jakýsi

model postupu, je v první řadě nutné charakterizovat podnikatelský subjekt. Pan Mojmír Sedláček má zájem o zahájení podnikání v oblasti zemědělské výroby se zaměřením na EZ a to při pěstování biozeleniny. Překážky spojené se získáním vhodného místa výkonu zemědělské výroby odpadly díky nabytému dědictví v rámci závěti, jelikož dědická smlouva není současným OZ upravena. Je považována za jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým byl povolán dědic, tedy mnou zvolený podnikatel. V rámci ní nabyl malou hospodářskou usedlost nacházející se v Tišnově, nedaleko Brna, tak i značnou část pozemků rozprostírající se v blízkosti farmy. Veškeré úvahy o realizaci podnikatelské činnosti v zemědělství s následným přechodem na EZ vyplívají z kvalifikovaných znalostí získaných v průběhu studia a praxe. Tato forma podnikání podává možnost nejen uplatnit své znalosti, zkušenosti a dovednosti, ale i dosáhnout určitých výsledků v oblasti individuální podnikatelské činnosti. Místo podnikání má výhodu v tom, že se nachází v malém městě, kde ještě negativní dopady velkých aglomerací nedokázali zcela poškodit ŽP. Na druhou stranu, v případě nákupu prostředků pro EZ či vyřízení potřebných záležitostí nemusí být

překonána značná vzdálenost, jelikož krajské město Brno je, co do vzdálenosti, mimořádně dostupné. Osobně doporučuji, pro tuto podnikatelskou činnost, zaměstnat alespoň 3 externí osoby. Pan Sedláček bude zastávat funkci hlavního vedoucího i managera ekologické farmy. Veškeré zdroje financování podnikatelského záměru budou hrazeny převážně z vlastních zdrojů získaných předchozím zaměstnáním a bankovního úvěru – smlouvou o úvěru (viz. Přílohy).

5.2

Zahájení podnikání Prvním a velmi důležitým krokem před zahájením podnikání je zvolení právní

formy podnikatelského subjektu. Pro účely této bakalářské práce jsem se rozhodl vytvořit subjekt FO, která bude provozovat svou činnost samostatně, soustavně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosahování zisku, tedy splněním všech náležitostí podnikání a veškeré tyto podmínky naplní současně (kumulativně). Pokud by si chtěl podnikatelský subjekt zřídit obchodní firmu, bylo by třeba nechat se zapsat do ObchR. Takto činí veškeré právní úkony pod svým jménem a příjmením, tedy Mojmír Sedláček. I když není zapsán do ObchR a nemá obchodní firmu, která představuje individuální znak podnikatele a je jí proto poskytována i právní ochrana, je i tak zabezpečen právem proti nekalé soutěži.

5.2.1 Zahájení podnikání v zemědělství ObchZ poskytuje statut podnikatele osobám podle způsobu (druhu) jejich registrace jako podnikajících subjektů. Proto pokud chce být podnikatel označen jako zemědělský podnikatel (dříve se užívalo označení – samostatně hospodařící rolník), musí být evidován u obecního úřadu s rozšířenou působností nacházející se v místě provozu podnikatelské činnosti. Podnikatelský subjekt FO označená statutem – zemědělský podnikatel, musí splňovat obecné podmínky dané zákonem č. 85/2004 Sb. V souvislosti s nimi je nutné splňovat plnoletost, z ní vycházející způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost, čili trestní rejstřík musí být bez jakéhokoli zápisu. Musí být obyvatelem ČR, tedy mateřským jazykem je čeština, čímž je splněna i podmínka znalosti tohoto jazyka a v neposlední řadě musí disponovat odbornou způsobilostí.

Díky splnění těchto náležitostí je tato FO zbavena nároku na odpovědného zástupce, který by v případě porušení některé z podmínek musel vzít výše zmíněnou odpovědnost na sebe. Podnikatel se chce v rámci zemědělské výroby včetně hospodaření v lesích a na vodních plochách zaměřit pouze na výrobní odvětví rostlinné a úpravu, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby a potravin z ní. Jen s dost podstatným rozdílem oproti konvenčnímu způsobu. Veškerá zemědělská činnost bude postavena na principech EZ a bioproduktů s ohledem na ŽP. Po zahájení podnikání je nutné v Přihlášce zaměstnavatele (viz. Přílohy) oznámit nástup zaměstnanců ke dni nástupu do zaměstnání příslušné zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení. Dále je nutné podat přihlášku k povinnému úrazovému pojištění za zaměstnance (viz. Přílohy), které se musí podat při zaměstnání minimálně jednoho pracovníka.

5.2.1.1

Evidence zemědělského podnikatele Jelikož subjekt chce podnikat v zemědělství, je ze zákona povinen se zaevidovat.

Tato evidence bude provedena prostřednictvím příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností. I zde musí podnikatel splnit dvě podmínky, aby byl náležitě evidován. V první řadě to jsou obecné podmínky, které jsem již uvedl výše. Za druhé se ale musí prokázat též odbornou způsobilostí, čímž se rozumí vzdělání získané studiem či rekvalifikací a praxí v zemědělském podnikání v délce minimálně 5 let. Pokud by podnikatel nesplňoval druhou z podmínek, čili odbornou způsobilost, bylo by potřeba zajistit si na základě pracovně právního vztahu odpovědného zástupce, který by těmito podmínkami disponoval. Samotná registrace je prováděna místně příslušným obecním úřadem, v tomto případě bude evidence provedena Obecním úřadem v Tišnově, kde se nachází jak místo trvalého pobytu podnikatelského subjektu. Místem se rozumí místo, odkud je řízena podnikatelská činnost FO.

5.2.1.2

Obsah žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele Aby mohl být podnikatel uveden do registrace, je nutné podat žádost

příslušnému úřadu. Obsah žádosti je dán ze zákona a jednotlivé údaje musí být řádně, a hlavně pravdivě, uvedeny. K takto vyplněné žádosti se dále povinně přikládají osvědčující doklady. Tyto doklady se přiloží k žádosti a předloží konkrétnímu obecnímu úřadu s rozšířenou působností.

5.2.1.3

Zápis do evidence zemědělského podnikatele Podnikatel, pokud chce provozovat podnikatelskou činnost v zemědělství, musí

splňovat jak podmínky uvedeny zákonem, tak je povinen podat žádost u obecního úřadu s rozšířenou působností v místě jeho trvalého pobytu. V tomto případě se jedná o Obecní úřad v Tišnově. Zde je potřeba si vyzvednout formulář (viz. Přílohy), který je nutno vyplnit a následně přinést zpět na obecní úřad. Veškeré údaje, které jsou dány ze zákona, je nutné řádně a pravdivě vyplnit. Ještě před samotným zápisem je nutné zaplatit správní poplatek Kč 1 000,- za samotné zapsání do evidence. Takto vyplněný formulář se vezme zpět na obecní úřad. Spolu s ním je třeba mít u sebe průkaz totožnosti, kterým podnikatelský subjekt osvědčuje splnění podmínek plnoletosti, způsobilosti k právním úkonům a taky svůj trvalý pobyt na území ČR. Důležitým dokladem, který musí mít též u sebe je doklad o zaplacení správního poplatku, který vydá příslušný obecní úřad. Po těchto důležitých úkonech bude podnikatel vyrozuměn, že mu Obecní úřad v Tišnově do 30 dnů vydá osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Současně obecní úřad vyrozumí příslušný orgán státní statistiky, tedy Český statistický úřad (dále jen ČSÚ), který mu na základě toho přidělí identifikační číslo. V osvědčení se uvedou údaje sepsané panem Sedláčkem v žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele.

5.2.2 Zjednodušený podnikatelský plán s cílem přejít na EZ V této části naznačím, jak lze v rámci započaté podnikatelské činnosti přeměnit stávající konvenční formu zemědělství na EZ. Budou zde uvedeny informace o tom, kdo by mohl mít zájem o produkty EZ a taky o možné konkurenci. Poukáži i na pracovní sílu, kterou bude třeba zaměstnat. Následně se pokusím zjednodušeně analyzovat výrobní a finanční možnosti a taky možná rizika.

5.2.2.1

Popis farmy a pozemků Farma se nachází v malém městě Tišnov nedaleko Brna. Kolem farmy se

nachází na 3 ha půdy, pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí (dále je KN), dle zákona č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon). Na ploše půdy, která byla vzdálenější od farmy se pěstovalo převážně obilí, pšenice a kukuřice. Plocha půdy blíže u stavení byla využívána pro pěstování zeleniny a brambor. Jedna část pozemku byla oplocena a byla spásána několika domácími zvířaty, které dědeček vlastnil, převážně to byly ovce a kozy. Areál je tvořen obytným stavením, které dříve užíval původní majitel. Naproti se nachází příbytek pro domácí zvířata, nad kterým je úložní místo na seno. Je řada možností, jak využít takto obhospodařovanou půdu. Já jsem se rozhodl, v rámci této bakalářské práce, zaměřit se na rostlinnou výrobu. Mám totiž v plánu pěstovat pouze zeleninu a to ekologickým způsobem. Příbytek pro domácí zvířata tedy doporučuji přestavět na úložní prostory svých produktů a nářadí pro pěstování, které bude při tomto způsobu hospodaření potřeba. Přestavba a tudíž změna užívání této stavby je možná pouze s písemným souhlasem stavebního úřadu, § 126 odstavec 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. K samotnému oznámení vlastník připojí popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky, dle § 127 odstavec 1 téhož zákona. Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle do 30 dnů ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. Jelikož je farma v dobrém stavu, nebude se muset vynaložit značná část peněz na její rekonstrukci a lze je použít už přímo na úpravy, které budou spojeny s touto přeměnou hospodaření.

5.2.2.2

Spotřebitelé produktů EZ V současné době si stále více lidí uvědomuje, jak je důležité brát ohled na ŽP a

taky vyvíjet různé činnosti k jeho ochraně. V rámci zemědělské činnosti tomu je nejinak. Konvenční zemědělství znečišťuje ŽP syntetickými chemikáliemi a vnášejí cizorodé látky do potravního řetězce. Cílem EZ je výroba certifikovaného BIO produktu. Ekologický zemědělec vyrábí svoji produkci šetrným (udržitelným) hospodařením s půdou, rostlinami a v neposlední řadě i zvířaty. Řada studií prokázala, že biopotraviny mají značné výhody oproti konvenčním potravinám a právě proto si v současné době získávají stále větší oblibu u lidí, kteří dbají na zdravý způsob života sebe a své rodiny. Zde je jasné, proč se podnikatel nesnaží vniknout na už tak přesycený trh zemědělských produktů a zaměří se na trh s biozeleninou.

5.2.2.3

Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin Jak je uvedeno výše, rozvoj EZ a produkce biopotravin v ČR stále více nabírá na

otáčkách. Od roku 2000 se každoročně zvyšuje výměra zemědělské půdy v EZ, s výjimkou roku 2005, kdy se výměra půdy nepatrně zmenšila. S tímto souvisí i zvyšující se počet ekologických zemědělců, kterých neustále každým rokem přibývá. I přesto si myslím, že nový ekologičtí podnikatelé budou schopni proniknout na trh s bioprodukty, zvláště v Jihomoravském kraji, kde procentuelní počet ekologicky hospodařících farem není tolik jako v ostatních krajích ČR. Jeho záměr se spojuje i s úkolem Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO (dále jen SEZ) rozšířit tuto formu hospodaření i do těchto krajů, kde ekologických zemědělců není mnoho. Druhým faktem je i to, že trh bioproduktů a biopotravin ještě stále není tolik přesycen jako u produktů konvenčního zemědělství.

5.2.2.4

Produkty EZ Přeměnou z konvenční na ekologicky hospodařící farmu přichází i řada změn.

Jak jsem uvedl výše, mám v úmyslu zaměřit se pouze na rostlinnou výrobu a produkci. Veškeré pozemky budou využity na ekologické pěstování zeleniny. Stávající budova, která byla dříve využívána jako příbytek pro domácí hospodářská zvířata, bude použita jako úložiště všech potřebných prostředků k úpravě půdy či péči o vysazenou zeleninu a taky jako sklad pro výslednou úrodu ekologického hospodaření, vše v souladu se zákonem uvedeným výše.

Veškeré prostředky, které jsou nutné k výsadbě či úpravě pěstované zeleniny, doporučuji si obstarat v jihomoravské metropoli Brno, kde se nachází řada specializovaných prodejen a obchodů. Zde není problém sehnat veškeré prostředky nutné pro ekologické hospodaření.

5.2.2.5

Pracovní síla Pracovní poměr je základním a nejčastějším druhem pracovně-právního vztahu.

Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dle § 34 téhož zákona, musí pracovní smlouva (viz. Přílohy) obsahovat 3 základní údaje: •

druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

•

místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,

•

den nástupu do práce.

Podnikatel má v plánu zaměstnat tři externí osoby, které se budou v první řadě starat pěstování zeleniny. Jejich náplň práce bude obsahovat veškeré činnosti s tímto hospodařením spojené, tedy úprava půdy, výsadba, úprava rostoucí zeleniny i následný sběr a uložení do připraveného skladu. Mimo tuto činnost je lze taky využít na pomocné práce spojené s přeměnou na ekologicky hospodařící farmu či jiné úpravy farmy. Myslím si, že není nutné dbát na kvalifikaci pracovní síly. Rozhodující bude manuální zručnost s ochotou pracovat v zemědělské činnosti. Počítám též s tím, že pracovníci budou seznámeni s podmínkami ekologického zemědělství a produkcí, které je nutné dodržovat. Jejich pracovní doba bude od 7 hodin ráno do 5 hodin odpoledne. Dvakrát do měsíce budou chodit i v sobotu, ale jejich pracovní doba bude zkrácená, pouze do 3 hodin odpoledne. Hrubá mzda, která je odpovídající vynaložené práci, bude Kč 80,- za hodinu. Lze počítat též s možným zvýšením odměny za práci, které ale závisí na správném zajetí hospodaření v EZ.

5.2.2.6

Finanční prostředky na ekologickou farmu Díky dědictví, kterým podnikatel nabyl farmu i k ní patřících pozemků, odpadá

důvod ke koupi místa pro ekologickou zemědělskou činnost. Většina finanční prostředků tak bude použita pouze pro úpravu stávající farmu pro účely ekologického

hospodaření na ní. Dále budou peníze použity pro nákup prostředků a nástrojů nutných pro ekologické hospodaření a ze začátku budou z těchto financí hrazeny i mzdy zaměstnanců. Tento projekt přeměny stávající farmy na ekologickou je z větší části financován z vlastních zdrojů. Ostatní finanční prostředky potřebné k rozjetí podnikatelské činnosti v EZ lze získat úvěrem od banky. Tato bankovní výpomoc vyžaduje sepsání smlouvy o úvěru, dle zákona č. 513/1991 Sb., ObchZ, konkrétně ustanoveními § 497 až 507 tohoto zákoníku. Podle základního ustanovení se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Písemná forma se nevyžaduje, smlouva o úvěru může mít i ústní formu.

5.2.2.7

Rizika zahájení podnikání v EZ Snad u všech forem podnikání se při jeho zahájení mohou vyskytnout různá

rizika. A nejinak je tomu při zahájení podnikání v EZ. V mém případě odpadá hned první velké riziko, a to nákladné zahájení podnikání, díky zdědění objektu pro hospodaření. Dalším rizikem může být nedostatek vlastních zdrojů pro přeměnu farmy na ekologickou, ale tuhle skutečnost může vyřešit možnost čerpání peněz od banky formou úvěru. Nedostatek finančních prostředků může časem, ale až díky osvědčení ekologického hospodaření, vyřešit systém dotací a podpor poskytovaných ekologickým zemědělcům. Značným rizikem je, že EZ klade na farmáře velké nároky. I tomuto riziku lze do dostatečné míry předejít tak, že je možné využít poradenství, které nabízí Bioinstitut, o.p.s. se sídlem v Olomouci nebo přímo navštívit ekologickou farmu s podobným zaměřením a zjistit, jaké mají zkušenosti v hospodaření ekologickou formou. Riziku konkurence a počtu potenciálních odběratelů a spotřebitelů lze předejít kvalitními produkty s přiměřenou cenou, taky efektivní reklamou, která se vryje do pozornosti zákazníků. Této situaci může do značné míry pomoci i následné členství v SEZ.

5.3

Podnikatelská činnost v rámci EZ Aby mohl podnikatelský subjekt vůbec začít podnikat v EZ, musí se stát

zemědělským podnikatelem podle zvláštního právního předpisu daného zákonem č. 85/2004 Sb., což jsem již uvedl výše. Zde se pokusím popsat všechny kroky, které je nutné splnit, aby mohl podnikat na své farmě jako ekologický zemědělec a produkovat biozeleninu. Vlastní zemědělské podnikaní musí začít přechodným obdobím, tzv. konverzí z konvenčního hospodaření na ekologické. Před samotnou konverzí je ale nutné ověřit, zda-li farma podnikatele vůbec umožňuje vyrábět bioprodukty dle požadavků platné legislativy.

5.3.1 Zhodnocení možností ekologického podnikání V této části budou uvedeny základní technologické a organizační postupy, které je nutné zavést na stávající farmě, aby následně vyhovovala obecným cílům, podmínkám a principům EZ. Vycházejí z hlavně z Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o EZ, zákona č. 242/2000 Sb., o EZ, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy, vyhlášky MZe č. 16/2006 Sb., která výrazně zjednodušila právní předpisy pro EZ. Pro podnikatele je toto zhodnocení velice důležité. Vyplyne z něj, zda-li je farma vůbec připravena na přechod, nebo co je nutné změnit, jaké náklady si tyto úpravy vyžádají, a jaká bude návratnost vložených prostředků. Je vhodné využít i zkušeností poradců v EZ nebo již takto podnikajících zemědělců, kteří se zabývají stejnou produkcí.

5.3.1.1

Pozemky Dle zákona č. 242/2000 Sb. upraveného zákonem č. 553/2005 Sb. § 10 o

omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky musí ekologický podnikatel učinit vhodná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím obhospodařovaných pozemcích, a to na nejnižší možnou míru. Využívá se zejména výsadba živých plotů, izolačních travnatých porostů či výstavba větrolamů a cest. Samotné oddělení by mělo mít šířku alespoň tři metry. Pozemky mého podnikatele sousedí s jinými, tudíž je toto oddělení nezbytné. V rámci rostlinné výroby a zaměřením se na ekologické pěstování zeleniny bych

doporučoval oddělit obhospodařovanou půdu podnikatele tímto způsobem. Kolem celého obvodu vnější strany pozemku vysadit živý plot a z vnitřní strany izolační travnatý pás. Obojí oddělení dají dohromady 3 m (z toho 1 m živý plot a 2 m izolační travnatý pás), tím bude splněna daná podmínka. Soupis obhospodařovaných pozemků je třeba zanést do registru půdy LPIS (Land Parcel Identification System), což je geografický informační systém (dále jen GIS) a je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Kromě kontroly dotací prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF) slouží LPIS jako podklad pro evidenci ekologicky obhospodařované půdy. Od roku 2005 byl zahájen provoz internetového portálu LPIS. O přístup si musí zájemce požádat na místně příslušné Zemědělské agentuře a pozemkovém úřadě (dále jen ZAPÚ). Na základě písemné žádosti (viz. Přílohy) bude podnikatelovi vygenerováno přístupové heslo, které je potřeba po prvním přihlášení změnit. Internetový portál LPIS umožňuje registrovaným uživatelům prostřednictvím zabezpečeného přístupu nahlížet na data týkající se jimi užívaných farmářských bloků, pořizovat si on-line informativní výpisy a tisknout mapy.

5.3.1.2

Obdělávání půdy Obdělávání půdy v rámci EZ je též dosti specifická činnost, na rozdíl od

konvenčního obdělávání. Je nutné dbát tohoto postupu: -

1. obdělávka – slouží k rozrušení a nakypření půdy; zbytky rostlin, plevely či hnůj se zapracovávají do půdy s minimálním užití pluhu a obracení půdy,

-

2. obdělávka – používá se pro přípravu půdy k setí, k hubení plevelů a taky k ochraně proti erozi,

-

3. obdělávka – začíná pro výsevu a zahrnuje obdělání řádků rostlin.

Tzv. ochranné obdělávání, na které se bude muset podnikatel zaměřit, je jakýkoli systém zpracování půdy a osevu, které zanechává půdní usazeniny na 30 % či více půdního povrchu. Podle této definice ochranné obdělávání zahrnuje bezorebný systém, hrůbkování, mulčování a pásmové zpracování půdy. Typy obdělávání, které zanechávají 15-30 % zbytků po výsevu rostlin, se řadí mezi systémy omezené obdělávky. Podnikatel zde má volnou ruku a může se zaměřit na nejvhodnější metodu, která bude vyhovovat jeho pěstitelskému zaměření v rámci rostlinné výroby, jelikož každý typ obdělávání půdy je svým způsobem specifický.

5.3.1.3

Udržování úrodnosti půdy Většina ekologických zemědělců by se ráda vyhnula orbě (kvůli ochraně žížal

zodpovědných za pórovitost půdy a taky chtějí zabránit narušení půdních vrstev), která je jedna z hlavních činností udržující úrodnost půdy. Nicméně zákaz herbicidů činí orbu nutným zásahem, protože to je nejefektivnější metoda boje proti plevelům. Lze použít rotační pluhy (hluboká orba, neobrací půdu), kypření půdy a nebo operace proti jejímu zhutnění pro osevní postupy, tedy plečkování. Samotná orba se skládá z odříznutí a převrácení pásu půdy. Má to několik efektů: -

zlepšuje strukturu orané vrstvy (zvýšení pórovitosti a rozdrobenosti půdy, podpora vytvoření kvalitního seťového lůžka pro semeno),

-

zaklopuje organickou hmotu přítomnou na povrchu (posklizňové zbytky rostlin, hnůj),

-

ničí plevele a vyklíčené předchozí vysemeněné plodiny a zaorá semena, které se musí dostat do dostatečné hloubky a zajistí zničení plevele,

-

zlepšuje cirkulaci vody (voda se může do půdy snadněji vsakovat).

Záleží již na podnikateli, zda-li se zaměří na udržování úrodnosti půdy pomocí orby. Je pravda, že orba může její úrodnosti značně napomoct. Mezi typické mechanizace pro obdělávání půdy v EZ patří: 1. hřebové brány Tyto brány mají dlouhé ohebné hřeby. Jsou používány na tvrdé seťové lůžko a na mechanické odstranění plevelů, dokud nedosáhne určitého stupně vývoje. Jejich použití je však omezeno několika faktory, a to povětrnostní podmínky, růst plevele a místní podmínky (půdní typ, déšť). Pokud na jaře hodně prší, zabraňuje to použití brázd v době, kdy by to bylo nejúčinnější. Proto nejsou hřebové brány hlavním způsobem na boj s plevely, tak jako dobře promyšlené osevní postupy, orba a tvrdé seťové lůžko. 2. plečky Plečky jsou používány v EZ pro řádkované plodiny. Boj proti plevelům v řádcích zůstává problémem. Některé plečky jsou opatřeny pohyblivými disky, které chrání plodiny. Stroje pracuje dostatečně rychle, aby prohrnul zeminu (určité mírné nahrnutí je potřebné pro zahrnutí plevelů), zatímco nať je chráněna disky. Další alternativa, na kterou se může podnikatel zaměřit, aby zvýšil úrodnost na své obhospodařované půdě, je kompostování. Je to kontrolované rozkládání

organického materiálu na humus. Kompostovanými zbytky jsou hnůj, zelený odpad a kompost z rostlin a hub (zakázáno je používání hnoje z podniků bez zemědělské půdy). Pokud podnikatel v rámci EZ, jako v mém případě, nechová hospodářská zvířata, je možné si kompostovaný hnůj obstarat, ale pouze od farem, které jsou zaměřeny na ekologický chov zvířat. Kompostovaný hnůj má totiž řadu výhod: -

ničí semena plevelů a zárodky chorob,

-

přídavek stabilního organického materiálu, který zlepšuje kvalitu půdy,

-

pomaleji uvolňuje živiny, které jsou prospěšné pro plodinu a pro půdní mikroorganismy.

Střídání plodin

5.3.1.4

Střídání plodin (čili osevní postup) je hlavním systémovým nástrojem v EZ. Pokud se jednoleté plodiny pěstují rok co rok na stejném místě, hrozí nebezpečí, že půdní škůdci a choroby způsobí problémy a že se zhorší zdraví rostlin i jejich vitalita. Jelikož se podnikatel rozhodl zaměřit pouze na pěstování zeleniny, je třeba předejít zvýšené pravděpodobnosti, že hmyz, choroby či háďátka mohou způsobit problémy u produkce zeleniny. Proto je nutné zaměřit se každý rok pouze na jeden druh pěstované zeleniny. U obdělávání zeleninových plodin ještě vzniká tendence degradovat půdu, jelikož půda mezi řádky je otevřená a nakypřená. Řada těchto plodin nemá ani husté či hluboké kořenové systémy, tudíž nedodávají dost organických látek, které by nahradily ztráty způsobené otevřenou půdou. Tuto situaci lze vyřešit následovně. Pokud ekologický zemědělec zjistí, že se půda vyznačuje značnou degradací a nedostatkem organických látek, lze na této obhospodařované půdě vysadit alespoň po dva roky tzv. obilky (tj. žito či pšenice), které mohou svou hustou klenbou a rozsáhlejším kořenovým systémem zakrýt půdu a tím snižují rozsah nechráněné půdy. Další jejich výhoda tkví v tom, že nahrazují organické látky přibližně stejným tempem, jako je rozkládají, tudíž hojí půdní poškození.

5.3.1.5

Ochrana rostlinné výroby Cílem ochrany rostlin v EZ i konvenčním zemědělství je udržet pěstované

rostliny zdravé. Přitom konvenční zemědělství k tomu využívá syntetické látky – pesticidy, které ovšem vážně narušují agroekosystém, který je značně nestabilní a prakticky v neustálém pádu a jeho výkonnost musí být udržována masivními vstupy těchto hnojiv. Cílem ochrany rostlin v EZ není vyhubení, nýbrž regulace výskytu patogenů a škůdců pod mez ekonomické škodlivosti. Ochrana rostlin v EZ spočívá v naplenění celé řady činností, samotná ochrana různými postupy či prostředky je možná pouze při bezprostředním ohrožení rostlin. V první řadě je třeba se řídit vhodným výběrem odrůd a druhů rostlin a taky náležitým osevním postupem. Existuje řada metod, které lze použít při ochraně rostlin v rámci ekologické zemědělské činnosti. Jelikož je každá z metod specifická, vyznačuje se tedy i různou účinností a má taky jak pozitivní, tak negativní dopady. Mezi tyto způsoby ochrany rostlin patří zejména: 1.

mechanické metody – jsou v zásadě velmi jednoduché činnosti vedoucí ke zničení či oslabení škůdců nebo patogenů a zmenšující jejich populace; jejich nevýhoda spočívá v tom, že je lze obvykle aplikovat jen na malých plochách, pouze některé z nich jsou použitelné i na velkých polích (např. setřásání, sbírání či odsávání a přímé ničení škodlivého hmyzu, používání lapačů či různých barev přitahujících křídlatý hmyz),

2.

fyzikální metody – zde patří např. použití horké vody na ošetřování semen či hlíz, nebo k přímému hubení plevelů; zahřívání pro dezinfekci osiva; ozařování (to lze využít u produktů určených pro skladování),

3.

biologické metody – lze ji definovat jako užití jiného než lidského organismu pro snížení očkovací látky, populační hladiny škůdců nebo intenzity chorob či poškození; z praktického hlediska je vhodnější oddělovat ochranu proti chorobám (lze využít mikroorganismů jako např. Bacillus thuringiensis, Granulosis virus) od ochrany proti škůdcům

(použítí antifeedantů, což jsou sloučeniny či extrakty některých rostlin jako např. neemový olej), 4.

chemické metody – zde lze využít pouze extrakty jiných rostlin (např. přeslička polní, dubová kůra, kopřiva), některé sloučeniny (např. manganistan draselný, rostlinné a minerální oleje, měď, síra), rozdrcenou kameninu a jiné chemikálie kromě pesticidů, jelikož většina z nich není v EZ povolena; jejich nevýhodou je krátká zbytková účinnost, takže se musí užívat velmi často, prakticky denně či obden.

Jak jsem uvedl již výše, každá z metod má různou účinnost. Proto není vhodné zaměřit se pouze na jednu z nich, ale snažit se je nějakým způsobem skombinovat. Dalším důležitým faktorem, který musí podnikatel brát v úvahu je velikost obhospodařované půdy, jelikož některé z metod lze použít na větší plochy, jiné se hodí spíše na menší. V neposlední řadě je nutné brát v úvahu i finanční možnosti podnikatele, protože značná část metod není levnou záležitostí.

5.3.1.6

Regulace plevelů Regulace plevelů je systematický přístup k minimalizaci účinku plevele a

optimálnímu využívání půdy. Je to přístup, který kombinuje prevenci a obranu. Tato regulace zdůrazňuje minimalizaci účinků, nikoli však eliminaci plevelné populace. Preventivní regulace plevelů je jedna z nejzákladnějších metod. Znamená opatření, jimiž se předchází zanesení plevelů a jejich rozšíření. Tato regulace plevelů zahrnuje: -

produkci bezplevelných osiv,

-

čištění plevelem zamořeného osiva,

-

náležitou karanténu a regulaci znečištěného osiva,

-

střídání plodin se provádí jako prostředek regulace plevelů, aby se zabránilo či omezilo rozšíření velkých populací určitých plevelů, jež se na některých plodinách obvykle vyskytují.

Samotný podnikatel může do značné míry zabránit i šíření plevelů. Lze toho docílit pomocí dopravy osiva a rostlinných částí od jedné farmy k druhé na sázecích, kypřících, žacích a zpracovatelských strojích. Mechanická regulace plevelů zahrnuje ruční i strojní obdělání, ale s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě. Mohou ji provádět nekvalifikovaní pracovníci a

obecně platí, že jsou pro podnikatele hospodárné, dále neznečišťující, bez zbytkových rizik a jsou relativně bezpečné pro obsluhu. Patří zde např.: -

ruční odstranění plevele – ruční odstranění celého kořenového systému,

-

okopávka – výběrové vyvracení kořenů; motyky se musí udržovat ostré a jejich používání musí být jednoduché,

-

sečení nebo kosení – využití žacích nástrojů na malých zaplevelených plochách,

-

obdělávání – regulace plevelů je hlavním účelem obdělávání a provádí se zahrabáním, sečením, vysušením nebo vyprázdněním zásob toho, čím se plevely živý.

Biologická regulace plevelů je široký termín pro využití živých organismů nebo jejich produktů ke snížení či zabránění růstu a reprodukce plevelů. Tyto organismy či biočinitelé používané pro biologickou regulaci plevelů jsou různé povahy a zahrnují různé typy živočichů stejně tak rostlin, plísní a bakterií. Biologická regulace také zahrnuje konkurenci mezi plodinami (tzv. alelopatie), odolné druhy, přírodní chemická činidla a jiné metody. Tato regulace využívá biologické procesy, které stále působí a mohou být zintenzivňovány či manipulovány ke škodě plevelů. V úsilí o regulaci plevelů se používají: -

záchovné metody – týkají se úpravy prostředí kvůli udržení či zvýšení populací rezidentních činitelů ochrany a zvýšení škod, které působí plevelům,

-

očkovací metody – zahrnují zavedení relativné malého počtu činitelů biologické ochrany, které potlačí cílové druhy plevelů, poté co se jejich populace usadí, zvětší a rozptýlí,

-

inundační metody – spočívají v zavedení buď domorodých, nebo cizokrajných ochranných činitelů ve velkých počtech, aby se cílové plevele rychle potlačily.

Osobně bych se přiklonil spíše k mechanické regulaci plevelů. Jejich aplikace není nijak složitá a mohou ji provádět pracovníci na ekologické farmě bez jakéhokoli zaškolování. Biologickou regulaci a její možné účinky na cílové i necílové organismy je třeba přísně vyhodnocovat a otevřeně projednat před jejich vypuštěním. Nevýhodou je i jejich finanční a časová náročnost.

5.3.1.7

Hnojení Tuto činnost lze provádět pouze pomocí statkových hnojiv a jiných organických

materiálů z EZ uvedených v Příloze II/A Nařízení Rady (EHS) 2092/1991. Použití ostatních organických či minerálních hnojiv lze pouze v případě: -

nelze-li zajistit výživu uvedenými hnojivy,

-

pouze hnojiva uvedená v Příloze II/A Nařízení Rady (EHS) 2092/1991,

-

potřebu uznal kontrolní orgán (pouze výjimka),

-

maximálně 170 kg/ha ekologicky užívané zemědělské půdy.

Příloha II/A obsahuje tyto hnojiva a pomocné půdní látky: 1. organická •

čerstvá a sušená chlévská mrva; kompost; močůvka; kejda,

•

kompostovaný domácí odpad,

•

rašelina; jíl,

•

produkty živočišného původu,

•

řasy a produkty z nich,

•

piliny či odpad z řezu dřevin,

•

odpad z pěstování hub.

2. anorganická

5.3.1.8

•

dřevěný popel,

•

sušený fosfát,

•

surová draselná sůl,

•

uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý,

•

síran vápenatý a síran hořečnatý,

•

síran ve formě prvku,

•

stopové prvky,

•

horninová moučka.

Osivo Metody ekologické produkce zahrnují také to, že pro osivo a vegetativní

reprodukční materiál platí, aby mateřská rostlina v případě osiva a samčí rostlina v případě vegetativně rozmnožovaného materiálu byla vyprodukována: -

bez použití geneticky modifikovaných organismů (dále jen GMO) a jakéhokoliv produktu získaného od těchto organismů,

-

na pozemcích obhospodařovaných ekologicky nejméně po jednu generaci nebo v případě víceletých plodin dvě pěstitelské sezóny.

Pokud se podnikatel rozhodne pro sazenice, musí mít na paměti, že nesmí pocházet z jiné, než-li ekologické produkce. Na portálu EU lze najít databáze, ve kterých jsou uvedeny osiva určené pro EZ. [http://www.europa.eu.int]

5.3.1.9

Osevní postup Osevní postup lze označit jako základní kámen ekologického pěstování plodin.

Ekologický podnikatel musí zhodnotit pozitivní nebo negativní agronomické vlivy plodiny a jejího dopadu na následující plodinu osevního postupu, aby byly zavedeny udržitelné ekologické systémy a hlavně takové, které udrží plevele pod kontrolou. Mezi základní cíle osevního postupu patří: -

optimalizace hospodaření s dusíkem, •

oblíbené jsou luskoviny, které váží vzdušný dusík a jejichž výnosy nejsou limitovány dusíkem,

•

nahromadění dusíku v půdě kvůli zvýšení výnosů plodin, které neváží vzdušný dusík, a ušetřit tak na hnojení,

•

použití zeleného hnojení kvůli zadržení organického dusíku v půdě, který by jinak byl ztracen vyluhováním dusičnanů.

-

přispět k boji s plevely pomocí náhrady ozimých plodin plodinami letními nebo jarními (příprava půdy v různých obdobích během několika let má ve výsledku komplexnější kontrolu plevelů),

-

přerušení životního cyklu škodlivých druhů nebo chorob zařazením plodin do osevního postupu, které nejsou hostiteli,

-

zlepšení struktury půdy prostřednictvím pěstování pastevních porostů jako je tráva nebo vojtěška,

-

rozšíření pracovních operací pro různé plodiny (podzimní a jarní pracovní období),

-

v některých případech snížit erozi půdy (udržování rostlinného pokryvu na půdě i během zimy).

Ekologický podnikatel by měl dbát na to, aby osevní postup byl dlouhodobý, jak je to jen možné (nejméně 5 let a až do 10-11 let, lze-li zařadit několik let pastvy). Kratší osevní postup vyžaduje přísnější hospodaření, jinak se může zamoření plevely

vymknout kontrole – je nutné nahradit mezi zimou a létem (plečkování) plodiny s pečlivou přípravou půdy, která dává přednost době klíčení plevelů a jejich destrukci. Během přechodného období pěstitelé často potřebují zařadit (nebo znovu zařadit) novou plodinu do osevního postupu, aby prodloužili její dobu pěstování. Stinnou stránkou toho je, že tyto plodiny nemusejí najít místní trh, pokud je objem produkce příliš malý (není zajištěn výkup této plodiny). Ekologičtí zemědělci jsou také nuceni snížit výměru orné půdy, na které pěstují pšenici, přesto že tato plodina v rámci EZ poskytuje nejvyšší minimální zisk na ha. Toto je příklad, jak agronomické vlivy v osevním postupu působí na udržitelnost. Podnikatel by měl dbát na dobře uspořádané osevní postupy, které mohou vypadat následovně: •

rozmanitost druhů (např. jemnozrnné plodiny, lze vzít v úvahu také jarní ječmen, šestiřadý ječmen, žito nebo oves),

•

střídání trávy a luskovin,

•

pěstování luskovinotravních směsek,

•

střídání ozimých/jarních plodin,

•

po kukuřici zařadit luskovinu a potom zařadit pšenici,

•

dusící (čistící) vliv určitých plodin, zejména vojtěšky a luskoobilovinných směsek.

Dále je nutné, aby se podnikatel zaměřil na intervaly mezi plodinami stejného druhu. Druhy plodin mohou být pěstovány na stejném pozemku po uplynutí určitého počtu let, aby se zabránilo rozvoji chorob a škůdců.

5.3.2 Regulační principy v EZ Zde bude provedeno shrnutí výše sepsaných technologických a organizačních postupů a uvedení dvou hlavních principů, které jsou vyžadovány po zemědělcích, kteří chtějí přejít z konvenčního zemědělství na ekologické se zaměřením na rostlinnou produkci. Kromě GMO jsou podstatou pro regulaci ekologických plodin dva hlavní principy. 1. princip Úrodnost a biologická aktivita půdy musí být udržována nebo zvyšována v první řadě pomocí:

•

pěstováním luskovin, zeleným hnojením nebo hlubokokořenícími plodinami ve vhodném víceletém osevním postupu,

•

zařazením hnojení statkovými hnojivy z ekologického chovu hospodářských zvířat,

•

zařazením dalších organických materiálů, ne/kompostovaných z ekologických farem.

Jak je již uvedeno výše, další organická a minerální hnojiva uvedená v Příloze II/A evropské regulace mohou být výjimečně aplikována jako doplněk k objemu, který odpovídá výživě plodiny, která má být zařazena do osevního postupu nebo půdním podmínkám, kterého nebylo možné dosáhnout výše zmíněnými metodami. 2. princip Se škůdci, chorobami a plevely je bojováno pomocí: •

výběru vhodných druhů a variet,

•

vhodným osevním postupem,

•

mechanickými kultivačními operacemi,

•

ochranou přirozených nepřátel škůdců prostřednictvím vytvoření pro ně vhodných podmínek (např. živé ploty, míst ke hnízdění, zproštění predátorů),

•

odstranění plevele pálením.

Regulace obsahuje ve skutečnosti přesný seznam a schválené jsou pouze ty produkty, které jsou uvedené v Příloze II/B evropské regulace. Žádný chemický syntetický produkt není povolen.

5.3.3 Zahájení podnikání v EZ Zde bude uveden konečný návod, jak se z podnikatele v zemědělství stane ekozemědělec, který bude hospodařit v souladu s Nařízením Rady (EHS) 2092/91 a zákonem č. 242/2000 Sb. o EZ, dále ve znění pozdějších předpisů a změn. Celý postup se skládá z několika kroků, které je třeba dodržet a doporučuji se jimi i řídit, předejde se tak zbytečným nesrovnalostem.

5.3.3.1

Kontrolní organizace Nejdříve je nutné kontaktovat příslušnou kontrolní organizaci, která je pověřena

MZe výkonem kontroly a certifikace v EZ. Podnikatel se u ní musí přihlásit a uzavřít

s ní smlouvu o kontrole a certifikaci (viz. Přílohy) podle zvláštního právního předpisu, § 591 a následně ObchZ. Kontrolní organizace provede dle žádosti vstupní kontrolu podnikatele, nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy, zda-li plní podmínky zákona i nařízení, a poté vystaví příslušné potvrzení, které následně tvoří přílohu žádosti o registraci. Žádost o vstupní kontrole lze sjednat i ústně či pomocí e-mailu, záleží na domluvě s konkrétní kontrolní organizací. Není třeba podat písemnou žádost, což dává v potaz výhody usnadnění a urychlení této kontroly. Z hlediska místa výkonu podnikatelské činnosti, bych doporučil kontaktovat tyto kontrolní organizace: ABCERT AG, organizační složka Lidická 40 602 00 Brno tel.: 545 215 899 fax.: 545 217 876 e-mail: [email protected] webové stránky: http://www.abcert.cz Biokont CZ, s.r.o. Měříčkova 34 621 00 Brno tel.: 547 225 565, 606 605 728, 731 471 708 fax.: 547 225 565 e-mail: [email protected], [email protected] webové stránky: http://www.biokont.cz Tyto organizace, pověřené MZe, provádějí následně pravidelné kontroly dodržování zákona a nařízení přímo na ekologických farmách. Kontroly (minimálně 1x ročně) jsou většinou ohlášené, v některých případech může být provedena i namátková kontrola. Výkon kontroly a osvědčování v EZ je prováděn za úplatu.

5.3.3.2

Certifikace Po inspekcích rozhodne smluvní certifikační organizace o certifikaci. Pokud se

zemědělské produkty následně budou smět označovat s odvoláním na ekologické pěstování, doručí certifikační organizace ekologické farmě certifikát dle žádosti podnikatele. Na tomto certifikátu budou uvedeny jen ty produkty, které se mohou

následně prodávat s označením podle zákona a nařízení o EZ, tedy BIO – Produkt ekologického zemědělství.

5.3.3.3

Registrace pro podnikání v EZ Každý nový zájemce, který hodlá podnikat v EZ, v mém případě ekologický

zemědělec, musí podat žádost o registraci (viz. Přílohy) na MZe. Vyplněná žádost, spolu s potvrzením od kontrolní organizace a 1 000,- Kč kolkem, se podává na adresu: MZe ČR, odbor EZ a obnovitelných zdrojů energie Těšnov 17 117 05 Praha 1 Kontaktní místo pro EZ na MZe je také výše zmíněný odbor. tel.: 221 812 056, 221 812 419 e-mail: [email protected], [email protected] MZe po podání žádosti o registraci vydá informaci o zahájení přechodného období, které je zahájeno datem podání žádosti na MZe ČR. V případě osoby (podnikatele) zařazené do přechodného období je nutné doložit i osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele podle zvláštního právního předpisu.

5.3.3.4

Přechodné období V případě nových ekologických zemědělců je vlastní hospodaření zahájeno

přechodným obdobím, tzv. konverzí z konvenčního zemědělství na ekologické. V tomto období je zemědělec povinen dodržovat podmínky zákona a nařízení o EZ, ale produkty prozatím nejsou považovány za ekologické. Přechodné období od konvenční rostlinné výroby, v mém případě tedy pěstování zeleniny, tj. doba, než se rostlinné produkty smí prodávat jako ekologické, představuje u jednoletých a dvouletých kultur 24 měsíců, tedy 2 roky. Doba přechodného období musí být dodržena u orné půdy před vysetím plodiny. Podnikatel zařazený do přechodného období je povinen pověřené osobě kontrolní organizace poskytnout o ekofarmě, na které bude hospodařit: -

údaje o hospodářských budovách a provozních zařízení, které bude užívat k EZ, podle údajů z KN,

-

označení pozemků a přehledně vyznačené mapy pozemků, na nichž bude ekologicky hospodařit, podle evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů,

-

další údaje (např. jméno a sídlo farmy, zodpovědná osoba, plány a popis farmy, plány hospodaření v EZ pro rostlinnou výrobu, podnikatelský záměr).

Během přechodného období proběhne i první inspekce zvolené kontrolní organizace. V jejím průběhu se doplní popis podnikatelského subjektu a prodiskutuje se problematika dané ekofarmy. Fyzickou prohlídkou farmy se zkontroluje, zda-li podnikatel dodržuje podmínky zákona a nařízení a které záležitosti vyžadují zlepšení.

5.3.3.5

Rozhodnutí o registraci v EZ Po uplynutí přechodného období a splněním všech požadavků stanovených

zákonem o EZ a Nařízením Rady (EHS) o EZ, vydá MZe do 30 dnů rozhodnutí o registraci pro EZ.

5.3.3.6

Svaz ekologických zemědělců Podle mě, pro samotnou hospodářskou činnost v rámci EZ, je přínosné stát se

členem svazu ekologických zemědělců. Většina ekologických zemědělců u nás i ve světě je členem některého svazu ekologických zemědělců. Členství v takovém svazu má celou řadu výhod: -

svaz zastupuje a prosazuje zájmy členů,

-

zajišťuje poradenství,

-

pořádá akce pro zvyšování kvalifikace v EZ, domácí a zahraniční exkurze, kurzy a semináře,

-

věnuje se propagaci a reklamě, pořádání a účasti na propagačních a prodejních akcích (např. biojarmarky, výstavy, veletrhy, dny otevřených dveří).

Svaz se také často snaží řešit společný odbyt bioprodukce, a to prostřednictvím: -

obchodních organizací svazu s podporou svazového fondu výkupu,

-

podpory vzniku odbytových družstev,

-

domluvy členů o vzájemném rozšíření sortimentu pro prodej na tržnici nebo pro přímý prodej, o společném zpracování.

U nás je většina ekologických zemědělců sdružena ve Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Šumperk, založený podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů, s adresou: Nemocniční 53 787 01 Šumperk tel.: 583 214 586 e-mail: [email protected] webové stránky: http://www.pro-bio.cz Členem svazu může být každá FO i PO, která se aktivně podílí na rozvoji EZ v ČR, za předpokladu, že ji doporučí správce příslušné pobočky svazu. Členství ve svazu vzniká podáním písemné přihlášky (viz. Přílohy) do svazu a zaplacením členského příspěvku na daný rok. Součástí přihlášky je písemné doporučení členství od výše zmíněného správce. Řádní členové, v mém případě ekologičtí zemědělci, musí do 1 roku od vzniku členství splnit podmínky zákona č. 242/2000 Sb., o EZ, v aktuálně platném znění.

6

ZÁVĚR EZ je pokrokový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy a

závislosti a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné produkty, následně potraviny. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách ochrany ŽP, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace, ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově, a udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů). Je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje. Základem ekologického hospodaření je zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin na poli a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která zesiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci EZ provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě. Ekologičtí zemědělci nesmí používat průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a GMO. Podnikání na zásadách a postupech EZ je v ČR, i díky členství v EU, upraveno Nařízením Rady (EHS) č. 2092/1991, zákonem č. 242/2000 Sb. (novela zákona č. 553/2000 Sb.), o EZ, a vyhláškou MZe ČR č. 16/2006 Sb., která značně zjednodušila strukturu právních předpisů pro EZ. Dodržování zásad EZ je přísně kontrolováno, na jehož základě se provádí certifikace bioproduktů a biopotravin vystavením tzv. Osvědčení o původu biopotraviny a jejich označení ochrannou známkou BIO – Produkt ekologického zemědělství. Na podnikatelskou činnost v rámci EZ lze získat dotace, ale je třeba splnit veškeré zásady a pravidla EZ. Od roku 2007 je podpora zajišťována programovým dokumentem PRV (2007-2013), dle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., a ekologický zemědělec se zavazuje splněním podmínek stanovených tímto nařízení. Samotná podpora ekologicky hospodařících zemědělců je prováděna pomocí základních dotací na plochu a bodovým zvýhodněním. Za cíl této bakalářské práce jsem si stanovil shrnutí a popis právní úpravy, kterou se podnikatelská činnost v rámci EZ řídí a vytvoření postupu, tedy jakési kuchařky, kterým se lze nechat vést při zájmu započít podnikatelskou činnost v zemědělství, s postupným přechodem na zemědělství ekologické.

V rámci praktické části bakalářské práce jsem navodil modelovou situaci, ve které jsem vytvořil podnikatelský subjekt, který chce začít podnikat v zemědělství a následně přejít na ekologické pěstování zeleniny. Je to složitý a značně zdlouhavý postup. Zemědělský podnikatel si tuto přeměnu hospodaření musí dostatečně naplánovat. U stávající farmy je třeba zhodnotit její technologické a organizační aspekty, zda-li bude vůbec schopna držet se pravidel a postupů ekologického hospodaření. EZ přináší i celou řadu změn, které je třeba na farmě provést, aby splňovala podmínky EZ. Přechodné období, tedy tzv. konverze je při záměru pěstovat ekologickou zeleninu v trvání 2 let. Kontrolní organizace musí vstupní kontrolou a následnými inspekcemi potvrdit, že na farmě vše probíhá v souladu s nařízením a zákonem o EZ. Následnou žádostí a jejím povolením na MZe lze takto započít rostlinnou výrobu jako registrovaný ekologický zemědělec. Tato práce je návodem, čeho je třeba se držet a na co je nutné se zaměřit z hlediska záměru ekologicky hospodařit. Myslím si, že může do značné míry napomoct při zahájení podnikání se zaměřením na EZ.

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2006. 642 s. ISBN: 80-7179-499-6

[2]

SALACHOVÁ, B. Právo v podnikání. 1. vyd. Ostrava : Key Publishing, s.r.o., 2008. 130 s. ISBN: 978-80-87071-81-6

[3]

KOCOUREK, J. Zemědělské zákony. 1. vyd. Praha : Eurounion, s.r.o., 2007. 734 s. ISBN: 80-7317-061-2

[4]

KOLEKTIV AUTORŮ PRÁVNICKÉ FAKULTY MU. Právo životního prostředí, 3. díl. 2. vyd. Brno : MU, 2007. 327 s. ISBN: 978-80-210-4299-5

[5]

DAMOHORSKÝ, M. a kol. Právo životního prostředí. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. 599 s. ISBN: 978-80-7179-498-1

MZe, Bioinstitut o.p.s., PRO-BIO LIGA. Ekologické zemědělství: Ročenka 2008 ekologického zemědělství v ČR [online]. 2008, [cit. 9.10.2008]. Dostupné na internetu: http://bioinstitut.cz/documents/Rocenka2008odPavly.pdf Mze. Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství: Co to je ekologické zemědělství a biopotravina? Článek [online]. 2008. Dostupné na internetu: http://bio-potraviny.abecedazdravi.cz/co-to-je-ekologickezemedelstvi-a-biopotravina MZe. Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství: 10 důvodů, proč kupovat biopotraviny. Článek [online]. 2008. Dostupné na internetu: http://bio-potraviny.abecedazdravi.cz/10-duvodu-proc-kupovatbiopotraviny Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR. Ekologické zemědělství: Jak se stát ekologickým zemědělcem? Metodické listy [online]. 2006. Dostupné na internetu: http://agroenvi.info.cz/files/dokumen/ML28_Jak%20se%20stat%20Ekozemedelcem.pdf Česká zemědělská univerzita. Eco-Farm: Základní technologie v ekologickém zemědělství a výrobě. Projekty univerzity [online]. 2008. Dostupné na internetu: http://projects.czu.cz/EF/prednasky_2.html

MZe ČR. http://mze.cz PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ČR. http://pro-bio.cz

8 SEZNAM ZKRATEK ČR – Česká republika EU – Evropská unie ES – Evropské společenství EZ – ekologické zemědělství FO – fyzická osoba PO – právnická osoba OZ – občanský zákoník ObchZ – obchodní zákoník ŽZ – živnostenský zákon OSŘ – občanský soudní řád SŘ – správní řád ObchR – obchodní rejstřík ŽR – živnostenský rejstřík ŽP – životní prostředí EHS – Evropské hospodářské společenství KEZ – Kontrola ekologického zemědělství MZe – Ministerstvo zemědělství PRV – Program rozvoje venkova ČSÚ – Český statistický úřad KN – katastr nemovitostí SEZ – Svaz ekologických zemědělců LPIS – Land Parcel Identification System SZIF – Státní zemědělský intervenční fond GIS – geografický informační systém ZAPÚ – Zemědělská agentura a pozemkový úřad GMO – geneticky modifikované organismy

9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – smlouva o úvěru Příloha 2 – přihláška zaměstnavatele (plátce pojistného) Příloha 3 – přihláška k povinnému úrazovému pojištění za zaměstnance Příloha 4 – pracovní smlouva Příloha 5 – žádost o přístup do registru MZe (LPIS) a portálu farmáře (SZIF) Příloha 6 – žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele Příloha 7 – smlouva o kontrole (inspekci) a certifikaci Příloha 8 – žádost o registraci osoby podnikající v EZ (ekologický podnikatel) Příloha 9 – přihláška do PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců ČR