MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
BRNO 2008
VLADIMÍR MAREK
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Analýza informačního systému školy Závěrečná práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Dr. Jiří Rybička
Vypracoval: Ing. Vladimír Marek Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. dne 20. prosince 2008 podpis studenta…………………………..
Rád bych na tomto místě poděkoval svému vedoucímu doc. Ing. Dr. Jiřímu Rybičkovi za jeho vstřícnost, ochotu, cenné rady, kritické připomínky a nápady. Dále děkuji všem svým kolegům ze Střední školy polytechnické v Olomouci za pomoc, psychickou podporu při shromažďování informací a psaní této práce.
Abstract Marek, V. The Analysis of the School Information System. Closing Work. Brno, 2008. The work deals with the analysis information system of the Secondary Polytechnic School in Olomouc. A fundamental part of the work maps the information system structure, presents the used technologies and data processing facilities. A section of the work is also a proposal of the changes leading to the optimalization and improvement of the present state of the information system. Furthermore, the closing work evaluates a suggests a new structure of the school web information source. Abstrakt Marek, V. Analýza informačního systému školy. Závěrečná práce. Brno, 2008. Práce se zabývá analýzou informačního systému Střední školy polytechnické Olomouc. Stěžejní část práce mapuje strukturu informačního systému, představuje použité technologie a prostředky zpracování dat. Součástí práce je rovněž návrh změn vedoucí k optimalizaci a zlepšení stávajícího stavu informačního systému. Dále hodnotí a navrhuje novou strukturu webového informačního zdroje školy.
Obsah 1
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod................................................................................................................... 7
1.2
Cíl práce............................................................................................................. 7
2
Základní pojmy
3
Popis informačního systému
4
5
7
8 10
3.1
Obecný popis informačního systému školy ..................................................... 10
3.2
Model informačního systému školy................................................................. 11
3.3
Nástroje informačního systému školy.............................................................. 12
3.4
Práce v informačním systému školy ................................................................ 12
3.5
Hodnocení kvality informačního systému ....................................................... 14 3.5.1
Fyzická bezpečnost .............................................................................. 14
3.5.2
Logická bezpečnost.............................................................................. 15
3.5.3
Materiální bezpečnost .......................................................................... 15
3.5.4
Vyhodnocení kvality informačního systému ....................................... 15
3.5.5
Doporučení ke zlepšení činnosti informačního systému ..................... 16
Topologie počítačové sítě školy
18
4.1
Topologie optických tras ................................................................................. 19
4.2
Topologie strukturované kabeláže ................................................................... 20
4.3
Aktivní prvky v topologii počítačové sítě školy.............................................. 21
4.4
Hodnocení topologie sítě ................................................................................. 21
Webová prezentace školy
24
5.1
Hodnocení stávajícího stavu webové prezentace školy................................... 24
5.2
Návrh koncepce webové prezentace školy ...................................................... 24
6
Závěr
27
7
Literatura
28
1 1.1
ÚVOD A CÍL PRÁCE Úvod
Vývoj v oblasti informačních technologií přináší i rozvoj důležitosti informačních systémů. Informační systémy se v poslední době staly nedílnou součástí organizací soukromých i organizací řízených státem. Rozmach důležitosti informačních systému je důsledkem rostoucí potřeby informací, které mohou nové informační systémy nabídnout přesně a rychle. Dnes si již mnoho lidí nedokáže bez informačních systémů představit běžné každodenní činnosti. Informační systémy využívané ve školství nám a nejen pedagogům v mnoha směrech i oblastech ulehčují život. Mezi školy v rozsáhlé míře využívajících výhod informačního sytému pro usnadnění, zvýhodnění a zefektivnění řídící práce se řadí i Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79 (dále jen SŠP Olomouc). S přibývajícím počtem uživatelů informačního systému vznikají i nové požadavky na informační systém školy.
1.2
Cíl práce
Hlavním cílem závěrečné práce je analyzovat jednotlivé části školního informačního systému využívaného ve SŠP Olomouc. Práce by měla ukázat na změny vedoucí k optimalizaci již zavedeného informačního systému. Dále by měla být přínosem pro práci koordinátora ICT a celkově vnést smysl do činnosti koordinace informačních technologií SŠP v Olomouci. K analýze systému jsem využil poznatků a vědomostí získaných v průběhu studia k výkonu specializovaných činností Koordinace v oblasti ICT na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Práce obsahuje náměty a dílčí úkoly pro řešení, zkvalitnění a optimalizaci informačního systému školy. V závěru práce jsem se pokusil navrhnout novou datovou a obsahovou skladbu webové prezentace školy, její grafická realizace nebyla předmětem práce, bude řešena samostatně.
7
2
ZÁKLADNÍ POJMY
Systém Systém je specifický typ znalostního (kognitivního) modelu, pro který platí, že je to soubor relevantních znalostí o vytčené části reálného světa zapsaných ve vhodném objektovém jazyce, který je součástí formálního jazykového systému se syntaktickou interferencí. Jinak řečeno, systém je soubor jmen atributů a vztahů popisujících formálním jazykem znalosti – hypotézy rozpoznané mezi atributy. Informace Informace je poznatek sdílený tím, že se komunikuje (sdělitelná znalost či fakta). V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. Informacemi míníme sdělení, které odstraňuje nejistotu nebo nevědomost, daty míníme jakékoli zaznamenané poznatky či fakta. Jako zvláštní pojem zde vystupuje také znalost představující zobecnění poznání určité části reality. Informaci je možno také chápat jako data s nějakým přidaným významem (data + význam). Informační systém Informační systém (IS) je systém umožňující komunikaci a zpracování informací. Informační systémy slouží pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Příkladem informačního systému může být kartotéka, telefonní seznam, účetnictví. Systém nemusí být nutně automatizovaný pomocí počítačů a může být i v papírové podobě. Informační technologie Informační technologie (IT) je věda, která se zabývá způsobem, jakým fungují počítače, respektive jakým způsobem funguje jejich hmotná část, tedy hardware. Zároveň je to také souhrnné označení pro tyto technologie. Pojem informační technologie reprezentuje soubor nástrojů, metod a znalostí sloužících k činnostem, k nimž je informační systém určen (sběr, zpracování, uchování, přenos a prezentace informací). Data Data je výraz pro údaje používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají měřením nebo pozorováním, a pod tímto pojmem rozumíme informace, které jsou předmětem zpracování ve výpočetních systémech. 8
Internet Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť. Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na Internetu nalezneme. World Wide Web World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů. V češtině se slovo web často používá nejen pro označení celosvětové sítě dokumentů, ale také pro označení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém serveru nebo na téže internetové doméně nejnižšího stupně (internetové stránce).
9
3
POPIS INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Obecně popis informačního systému jakéhokoliv podniku (v našem případě školy), vychází z obecného popisu informačního systému, tj. popisu toku informací a dat uvnitř i vně sledovaného objektu. Informační systém je účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení všech klíčových interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních od strategické až po operativní. K těmto klíčovým procesům patří: výroba, logistika, personalistika a ekonomika. Zde je výrobním procesem je chápána vzdělávací činnost školního zařízení. Informačním systémem rozumíme především systémové vybavení (software, hardware, síťové řešení, popř. jiné komponenty a produkty) pro zajištění zpracování nejdůležitějších firemních administrativních agend – účetnictví (komplexní pojetí), logistiky (nákup - řízení zásob, výroba, skladování a prodej), personalistiky, mezd a dalších bezprostředně navazujících klíčových agend. Součástí může být i propojení na interní informační systémy (včetně groupware, intranetu, systémů pro správu znalostí atd.).
3.1
Obecný popis informačního systému školy
Informační systém je určen k bezprostřední práci s provozními daty a z tohoto pohledu jej můžeme rozdělit na jednotlivé oblasti: ∑
Transprocesní systém (TPS) realizuje základní zpracování dat a slouží k operativnímu řízení systému.
∑
Manažerské informační systémy (MIS) zajišťují zvyšování kvality řízení vlivem možnosti získávat informace z vnějšího i z vnitřního (TPS) datového prostředí. Zajišťují taktickou úroveň řízení systému.
∑
Podporu strategického stupně řízení zajišťuje vrstva (EIS), kde převažují externí informace. Tyto systémy sami dokáží stahovat informace prostřednictvím automatů z venku (Internet), nebo jsou tam lidé (manažeři), kteří se tváří, že tak činí. Vždy platí pravidlo, že lze se dostat z vyšší úrovně na data úrovně nižší.
∑
Kancelářské informační systémy OIS zahrnují standardní administrativní činnost (manipulace s dokumenty, správa dokumentů, tvorba tabulek a grafů, elektronická pošta), podporují virtuální týmy, snižování organizačních stupňů řízení. Dochází pak ke zplošťování systémů, organizací a mění procesní modely podniku (proces plateb, vystavování 10
objednávek, proces podání žádosti...). Je důležité, aby u každého procesu byla nastavena odpovědnost (přístupová práva). ∑
Elektronická výměna dokumentů EDI je definována normou, kterou musí dokumenty splňovat po formální i obsahové stránce. Aplikační software musí mít odesílající i přijímající firma.
∑
Popis informačního systému lze připodobnit k standardnímu grafickému zobrazení pyramidy. Do její dolní datové (operační neboli transakční) části, spojené s každodenní rutinou, můžeme zahrnout veškeré technické komponenty počítačů, tiskárny, scanery nebo datové sítě s jejich aktivními i pasivními prvky. Sem můžeme zařadit i jednotlivé uživatele obsluhující tuto techniku. Nad přízemím této pomyslné informační pyramidy se nachází oblast programů. Software, který můžeme dále rozdělit na systémový, ležící blíže k hardwaru, a aplikační neboli uživatelský, od hardwaru vzdálenější. Pomocí uvedených hardwarových a softwarových prostředků potom můžeme pracovat s daty a vytvářet relevantní informace.
Obr. 1 Grafické znázornění informačního systému
3.2
Model informačního systému školy
V následujícím textu se pokusím popsat zjednodušený model informačního systému školy, který nemusí být nezbytně realizován v elektronické podobě. I kartotéka složená z papírových záznamů je určitým informačním systémem. V našem případě školy jde o tradiční evidenci třídního učitele v podobě známého a pro žáky obávaného papírového záznamníku učitele, kde pořizuje základní záznamy dat. Rozhodující především je, s jakou rychlostí v ní požadovanou informaci vyhledáme. Jinými slovy, jak dlouho potrvá provedení jedné transakce, obzvláště, bude-li kartotéka fyzicky umístěna mimo náš přímý dosah (např. kabinet, archiv a podobně). Zobecněním uvedeného lze říci, že informace o průběžné klasifikaci a absenci žáka je pro ostatní učitele nedostupná, pokud je pořízena pouze v papírové podobě a není zavedena do informačního systému. 11
Do informačního systému školy, prostřednictvím počítačů, se denně vkládají data na úseku řízení, vedení a správy školy. Dále datové záznamy do informačního systému pořizují učitelé o průběhu výuky ve třídách, prospěchu a absenci žáků. Zaznamená data se informací pro nás stanou až tehdy, dokážeme-li najít například, kolik žáků je ve třídě, v jaké učebně se třída právě nachází, jaký má určitý žák prospěch, průběžnou klasifikaci nebo absenci. Dále i to, jaký je aktuální stav účetního a hospodářského stavu, přehled o fakturaci, materiálu i zaměstnancích školy. Informační systém, který nám tuto činnost komplexně umožní sledovat, není v podmínkách naší školy nasazen, nýbrž je rozčleněn do několika dílčích neprovázaných aplikací řešících samostatně jednotlivé úseky.
3.3
Nástroje informačního systému školy
Horizontálně lze nejnižší, transprocesní (TPS ) vrstvu informačního systému školy rozdělit na oblasti zabývající se těmito komplexy činností: ∑
školní evidence žáků, matrika, rozvrh, suplování, evidence třídního učitele, třídní kniha, školní knihovna – program Bakalář,
∑
personální problematika a evidence pracovníků školy, personalistika a mzdy – program Sokol,
∑
ekonomická a hospodářská činnost spojená s evidencí materiálu – program Ekonom,
∑
školní kuchyně, vedení skladu potravin, tvorba jídelníčku, evidence strávníků a plánování provozu kuchyně – program Kuchyně a program Stravenky,
∑
domov mládeže, evidence ubytovaných žáků – program Bakalář.
Základní oblast zpracování a pořizování dat (transakční vrstva), zabírá nejširší část informačního systému školy. Jednotlivé datové operace (transakce) v nejnižší vrstvě informační pyramidy provádějí nejen učitelé teoretického a odborného vyučování, ale i technicko-hospodářští pracovníci školy. Plošné pokrytí informačními technologiemi je zajištěno ze strany vedení školy na dobré úrovni.
3.4
Práce v informačním systému školy
Operační část informačního systému školy (evidence žáků, tj. základna operační části vertikální struktury informační pyramidy) je v převážné míře tvořena papírovým informačním systémem, založeným na osobní evidenci učitele. Základní informace
12
o žácích (katalogové listy, hodnocení prospěchu, osobní údaje) jsou stále vedeny v deníku učitele. Taktická úroveň řízení (MIS), tj. střední část struktury pyramidy informačního systému školy, není obsazena žádným konkrétním programovým modulem, který by vyhodnocoval data z operační vrstvy. Pro manažerské řízení školy jsou vyžívány dílčí výstupy vstupních modulů transakční vrstvy programu Bakalář. Pro finální zpracování v převážné míře jsou k tomuto účelu využívány nástroje kancelářského balíku Microsoft Office. Školní evidence, tj. program Bakalář, zpracovává informace z transakčních zdrojů nepřetržitě a datové informace jsou přístupné všem uživatelům v jednotlivých modulech okamžitě po ukončení příslušné transakce v operační vrstvě. Výstupy do horizontální vrstvy elektronické výměny dokumentů EDI nejsou v plné míře aktivovány (jedná o rozsáhlou škálu výstupních sestav programu Bakalář). V oblasti zviditelnění ekonomického řízení taktické vrstvy informačního systému je nasazen analytický systém, který na rozdíl od systému transakčního pracuje v době, kdy aktivita transakčního systému je minimální, tj. v noci. Pomocí tzv. datové pumpy nasaje data uplynulého dne z transakčního datového zdroje programu Ekonom a připraví přehledný datový dokument ve formátu HTML, který je přístupný ve vertikální vrstvě elektronické výměny dokumentů (EDI) na intranetu. Ten je však smysluplně využíván sporadicky několika málo pracovníky školy. Strategická úroveň informačního systému školy (EIS), kde převažují externí informace výkonných prvků, není rovněž jako vrstva taktická obsazena žádným konkrétním programem v podobě automatu, který by samostatně dokázal informace z venku (prostředí Internetu a elektronické pošty) samostatně stahovat, třídit a distribuovat uživatelům. Uvedenou funkci suplují lidé (manažeři, zástupci). Nasávají informace z vnějšího prostředí do datových skladů, které posléze slouží k více či méně úspěšnému řízení chodu školy. V našem případě je vynaloženo více práce lidských zdrojů s informacemi v papírové podobě k dosažení úspěšného řízení informačního systému školy. Vždy platí pravidlo, že se lze dostat z vyšší úrovně na data, informace z nižší úrovně prostřednictvím nástrojů taktické vrstvy (MIS) a zručné sekretářky. Vzhledem k tomu, že informační toky přicházející do vrstev EIS a EDI informačního systému školy z vnějšího, často nejednotného prostředí řízení, dochází k dezinformacím v informačních tocích. Proto je nezbytné, aby přicházející informace byly filtrovány, tříděny a posléze podle důležitosti předány do strategické vrstvy (MIS) ke zpracování. 13
K této činnosti dochází v nejvyšší strategické vrstvě informační pyramidy a v našem případě je hojně využíván k této činnosti nástroj Microsoft Office Outlook.
3.5
Hodnocení kvality informačního systému
Z uvedeného vyplývá, že zavedený informační systém školy není zcela správně fungujícím prvkem. Budování informačního systému bylo bez promyšlené strategické koncepce prováděno zejména pořizováním pracovních stanic jednotlivým uživatelům podle důležitosti. Jejich postupným propojováním vznikl současný systém, který pracuje s daty, a uživatelé využívají poskytované informace ne vždy s efektivitou, která odpovídá kvalitě a možnostem nasazené techniky. Dle mého názoru by změny měly postihnout především transakční (TPS) a prezentační vrstvu (EDI) informačního systému a oblast bezpečnosti. Velký přínos zefektivnění práce celého systému vidím ve zvýšení celkové ICT gramotnosti všech uživatelů informačního systému. Mírou hodnocení kvality informačního systému je ušetření času na práci, tj. informační systém by měl přinášet vyšší efektivitu. To se v našem případě podařilo nasazením programu Bakalář. Proces postupného uvádění do provozu, včetně všech jeho modulů, trvá již patnáct let, přesto není dosud používán tak, aby přinášel všem uživatelům požadovaný užitek a efektivitu, kterou program nabízí. Naopak některým uživatelům informačního systému je stále vzhledem k nízkému stupni ICT gramotnosti nedostupný. Není dostatečně využita prezentační vrstva systému Bakalář všemi pedagogickými pracovníky. Stejný problém nastává v transakční vrstvě, protože ne všichni pedagogové nedostatečně využívají IC technologie. Není aktivované propojení do vrstvy elektronické výměny dokumentů. Rovněž v oblasti informační bezpečnosti spatřuji několik negativních prvků, s nimiž je nutné počítat a v nastávajícím období pracovat na jejich eliminaci. 3.5.1
Fyzická bezpečnost
Fyzická bezpečnost je potenciálně ohrožena umístěním serverovny na ne zcela vhodném místě v blízkosti sociálního zařízení prvního nadzemního patra budovy školy. Zkušenosti z poslední doby naznačují zvýšené riziko ohrožení zaplavením či vytopením místnosti, kde je umístěn server s hlavními daty, vyústění světlovodů a strukturované kabeláže. Zálohování dat je prováděno denně na pásky, které jsou uloženy v jiné budově. Nicméně největším rizikem je stálá hrozba zaplavení při případném porušení vodovodní či kanalizační instalace budovy. 14
3.5.2
Logická bezpečnost
Logická (datová) bezpečnost má také několik míst, kterým je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Systémová administrativa není prováděna pracovníkem, který má k této činnosti kvalifikační oprávnění. Administrativu
provádí pracovník k této činnosti
pověřený, mající jisté, převážně povrchní (i když v našem případě postačující) zkušenosti se správou systému Novell a Linux. V krátké době to je již třetí správce sítě, což v žádném případě není dobrá situace. Externí přístup do sítě je chráněn firewallem, o jehož přesném nastavení není veden záznam, a případné přenastavení je nutné konzultovat s firmou, která přenastavení provede. Správce sítě nemůže do jeho nastavení se svými kompetencemi zasahovat. Politika hesel je nastavena tak, aby vyhovovala zásadám netriviálního znakového řetězce. Délka trvání hesel není uživatelům časově omezena. Další nedostatek, který dost často komplikuje činnost a přináší problémy, je spojen s tím, že ne všichni uživatelé mají zákaz instalace vlastního software a přistupují k operačnímu systému pracovní stanice s plnými právy administrátora. Zálohování a obnova dat je v našem informačním systému na dobré úrovni a patří ke každodenní činnosti správce sítě. Důležitá data, databáze a datové zdroje jsou každý den automaticky nahrávány na pásku a důležité dokumenty zálohovány na separované datové pole. 3.5.3
Materiální bezpečnost
Hledisko materiální bezpečnosti bych zde uvedl proto, abych upozornil na zkvalitnění evidence technického vybavení (hardware) informačního systému školy. Současný informační systém je značně rozsáhlý. Čítá na 200 pracovních stanic, 9 serverů, tiskárny, mnoho prvků strukturované kabeláže a ostatních komponentů ICT. Dle mého názoru by neměla evidence zahrnovat pouhé vylepení evidenčního čísla na šasi přístroje, nýbrž komplexní přehled nasazené ICT technologie. Jde o zavedení transparentního systému, který umožní souhrnný audit všech prvků informačního systému, korespondující s účetní evidencí. 3.5.4
Vyhodnocení kvality informačního systému
Z uvedeného je zřejmé, že odhalené riziko informační bezpečnosti je zhruba na stupni středním úrovně, což si nutně vyžádá v dalším období úpravy zmíněných oblastí informačního systému. 15
3.5.5
Doporučení ke zlepšení činnosti informačního systému ∑
Jak jsem uvedl v předešlém textu, změny by měly postihnout především oblast ICT gramotnosti všech uživatelů informačního systému. Vydání osvědčení o způsobilosti v rámci programu SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání, programu MŠMT) na závěr několikadenního školení nepostihuje celkové konečné vědomosti a dovednosti uživatelů školního informačního systému, nýbrž je základem dalšího samostatného zvyšování ICT gramotnosti. Zde vidím hlavní problém ve všeobecně zaostávající technické gramotnosti střední a starší generace, z čehož vyplývá trvalý úkol pro ICT koordinátora – soustavně a trpělivě věnovat pozornost odbourávání technické antipatie k informačním technologiím této skupiny uživatelů informačního systému.
∑
Další úkol vidím ve stanovení strategie a vymezení cílů informačního systému školy. Prvotní náznak přišel v podobě plánu ICT, který byl podmínkou poskytnutím finanční dotace na rozvoj ICT a infrastruktury ve škole. Jeho časový horizont byl stanoven až do roku 2012. Podrobný plán naplňování informační strategie byl plánem rámcově stanoven do konce roku 2006. Počátkem roku 2007 byla omezena státní dotace programu SIPVZ pro rozvoj ICT ve školství a tím ukončena i plánovaná činnost promyšleného budování informačního systému školy.
∑
V návaznosti na předešlý úkol bude nutné zapojit více lidí do řešitelských týmů, především pro tvorbu projektů, protože jen tato činnost přinese v budoucnu finanční prostředky do školy na budování infrastruktury informačního systému.
∑
Následující úkol bych spatřoval v oblasti organizační, kde je nutné opravit provozní řád informačního systému, doplnit o nové prvky a vypracovat, zakreslit podrobnou a přehlednou topologii sítě LAN, popis aktivních i pasivních prvků uzlových bodů školní počítačové sítě.
∑
V nejnižší vrstvě informační pyramidy, tj. v transprocesní, vidím dlouhodobý úkol v maximálním, smysluplném a plnohodnotném využívání výpočetního potenciálu nasazeného HW i SW.
∑
V oblasti prezentační vrstvy a vrstvy elektronické výměny dokumentů je úkol týkající se propojení QSL databáze programu Bakalář s webovou
16
prezentací. Výstupy jsou připraveny, avšak jejich propojení se službou ISS systému
Windows server
nebylo
dosud
z časových
důvodů
realizováno tak, aby bylo komplexně využíváno. ∑
Neméně důležité bude do plánované informační strategie školy zakomponovat zavedení mezinárodních karet studentů i učitelů, ISIC (International
Student
Identity
Card)
mezinárodní
identifikační
průkaz studenta prokazující statut studenta prezenčního studia středního odborného učiliště, střední odborné školy – plně uznávané MŠMT ČR, a kartu ITIC (International Teacher Identity Card) – mezinárodně uznávaný doklad učitelské profese. Dále by bylo vhodné v návaznosti na předcházející úkol zvážit zavedení jednotné registrace zaměstnanců a žáků, vybudovat docházkový systém s kontrolou vstupu do objektů a systém výdeje stravy. Úkoly v oblasti bezpečnosti informačního systému byly nastíněny v předešlém textu a návrh zlepšení koncepce webové prezentace je uveden v závěru této práce.
17
4
TOPOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ŠKOLY
Počítačová síť ve Střední škole polytechnické, Olomouc, Rooseveltova 79 pokrývá veškeré objekty areálu školy. Budování sítě probíhá téměř nepřetržitě od roku 1995, kdy bylo vzájemně propojeno několik počítačů prostřednictvím technologie Ethernet 10Base. Realizaci, montáž i dodávku jednotlivých komponent v celém časovém horizontu provádělo několik dodavatelských firem. Současná topologie je založena na optické páteři, která propojuje klíčové objekty školy, v nichž je dále instalována strukturovaná kabeláž.
Obr. 2 Areál SŠP Olomouc, Rooseveltova 79 Při budování topologie počítačové sítě byl zvolen princip hvězdicové topologie. Středem optické páteře je místnost v prvním nadzemním podlaží budovy TV1, kde se nachází hlavní školní server. Zde je instalované zakončení optických kabelů a jsou zde rovněž umístěny přepínače strukturované kabeláže.
18
4.1
Topologie optických tras
Optické trasy
ve škole jsou realizovány multimodovým optickým kabelem 62,5
mikronů. Optické trasy v areálu školy jsou a ukončeny v následujících objektech: ∑
D1 – vrátnice, domov mládeže,
∑
D3 – šatna,
∑
TV1 – místnost v 1. nadzemním podlaží budovy,
∑
OV4 – technologická hala,
∑
TV3 – tělocvična, technický sál,
∑
TV1 – 4. nadzemní patro, knihovna,
∑
TV1 – 1. nadzemní patro, učebna výpočetní techniky 116,
∑
D1 – 3. nadzemní patro domov mládeže, učebna výpočetní techniky i205.
Každá z uvedených tras má minimální kapacitu 4 vlákna. Přenosová kapacita optických tras je dostačující a v současné době je používána přenosová rychlost 100 MiBps a 1 GiBps (FAST ethernet a GIGAbit ethernet). K zakončení optických tras je použit převodník Signamax Media Converter 10/100BaseT/TX.
Obr. 6 Schéma uzlových bodů optické páteře SŠP Olomouc
19
4.2
Topologie strukturované kabeláže
Kromě výše uvedené struktury optických tras, které vytvářejí jakousi vysokorychlostní komunikační dálnici mezi jednotlivými budovami areálu SŠP, je nejdůležitější částí topologie tzv. strukturovaná kabeláž. Pod pojmem strukturovaná kabeláž si představme jednotlivá metalická vedení uspořádaná vzájemným kroucením v párech (tzv. twisted pair), která jsou na jedné straně ukončena v jednotlivých rozvaděčích a na straně druhé jsou tato vedení ukončena v počítačových zásuvkách v jednotlivých místnostech budov. Vlastní kabel obsahuje 4 páry kroucených metalických vedení. Jednotlivé páry tvoří kroucenou dvojlinku (tzv. twisted pair). Maximální dosah jednoho vedení od rozvaděče po počítačovou zásuvku v místnosti nepřekračuje 100 m. Z tohoto hlediska je umístění jednotlivých rozvaděčů navrženo tak, aby byly pokryty veškerá přípojná místa místností v objektech školy. Dalším důležitým kritériem je počet jednotlivých počítačových zásuvek v dané místnosti. Dostatečná kapacita pro připojení požadovaného počtu počítačů ve SŠP byla stanovena na jednu zásuvku pro jednu místnost. V letech 2002 2003 byla provedena globální instalace strukturované kabeláže v celém objektu budovy TV1 do všech kabinetů, kanceláří a nepočítačových učeben kabelem UTP (Unshelded Twisted Pair). V roce 2006 byla dokončena instalace strukturované kabeláže v objektech OV do všech pracovišť učitelů odborného vyučování. Instalaci provedla dodavatelská firma MTZ – Petr MRÁKA, která použila systém strukturované kabeláže a byl použit kabel FTP (folied twist pair), stíněný hliníkovou fólií. Tento kabel se vyznačuje vysokými parametry co se týče přenosových rychlostí (použita kategorie 5+ a 6) s podporou technologie GIGABIT ETHERNET (přenosová rychlost 1 GiBps) a díky stínění hliníkovou fólií i vysokou odolností vůči elektromagnetickému rušení.
Obr. 7 UTP a FTP kabel s rozmotanými vodiči Pro reálnou představu: celkový počet instalovaných přípojných míst se pohybuje kolem 410, celková délka instalovaných UTP a FTP kabelů je zhruba 11 km. Instalovaných optických tras je přibližně 1 km. Schéma rozmístění rozvaděčů strukturované kabeláže je shodné s rozmístěním zakončení jednotlivých optických tras. Rozvaděče jsou vybaveny propojovacími patch 20
panely, do kterých jsou pomocí propojovacích kabelů zapojeny jednotlivé porty aktivních prvků. Aby bylo možno na druhém konci do počítačové zásuvky připojit výpočetní techniku. Zároveň je v rozvaděči provedeno ukončení optického kabelu páteře. Síťová topologie SŠP je doplněna propojením na telefonní ústřednu pomocí vícepárových telefonních kabelů. V rozvaděčích je ukončen telefonní vícepárový kabel na tzv. KRONE páscích, které umožňují jednoduché vyvedení telefonní linky do koncové počítačové zásuvky, což umožňuje využití topologie strukturované kabeláže i k distribuci telefonních linek k uživatelům. Schematické zobrazení topologie počítačové sítě je na obrázku 8.
4.3
Aktivní prvky v topologii počítačové sítě školy.
Topologii počítačové sítě lze charakterizovat jako pasivní část, která zabezpečuje svými technickými prostředky (metalické a optické kabely) pouze propojení mezi centrem a jednotlivými koncovými uživateli. Vlastní komunikaci v počítačové síti zabezpečují tzv. aktivní prvky, které mají za úkol distribuovat počítačový signál k jednotlivým uživatelům, a tak jim nabízet různé služby počítačové sítě, přístup k programům, sdílených na serveru, přístup k síti Internet a přístup ke sdíleným tiskovým prostředkům. Síť SŠP je zaměřena na používání technologie přepínaného Ethernetu (Ethernet Switch). Díky svému rozsahu, zhruba 200 propojených počítačů, je nutno toto velké množství počítačů logicky rozdělit. K tomu je v topologii nasazeno 12 Ethernet přepínačů (switch) signamax vybavený dle typu 16 až 24 porty RJ45 pro připojení počítačů na rychlostech 10/100 MiBps v devíti rack skříních. V síti jsou používány prvky typu rozbočovač 10 MiBps v konfiguraci 16 portů RJ45. Jako další aktivní prvek pro rozšíření topologie je v síti nasazeno devět hardware Access Point LAN IEEE 802.11g Wireless Broadband Router PLANET WRT-410 v různých částech areálu školy. Signálem jsou pokryty všechny velké přednáškové sály a prostory.
4.4
Hodnocení topologie sítě
Z hlediska organizačního školní počítačová síť je budována nepřetržitě od roku 1995 bez předem
stanoveného
cíle.
Výstavba
probíhala
postupným
rozšiřováním
a navyšováním počtu připojených stanic, nejdříve k serveru Novell 3 pouze na úseku ekonomického a personálního řízení. V důsledku zavedení nového školního evidenčního programu Bakalář výrazně vzrostl počet připojených stanic. Postupným připojováním pracovních stanic se rozšiřovala zákonitě i školní počítačová síť. Tento 21
proces probíhá nepřetržitě. Strategie plánování rozvoje topologie sítě se začala uplatňovat teprve s nástupem finanční podpory státu v podobě programu SIPVZ, kdy byla část finančních prostředků použita i na rozvoj infrastruktury počítačové sítě. Tento proces byl podmíněn tvorbou plánu SIPVZ, v němž byly stanoveny požadavky kladené na infrastrukturu a stanoveny cíle výstavby sítě s výhledem až do roku 2012. Cílový technický stav topologie školní počítačové sítě vytyčený plánem SIPVZ je v současné době téměř kompletně realizován. Další etapa budování bude ovlivněna především rozvojem a rozšiřováním požadavků na ICT technologie, přístupem k informačním zdrojům, zkvalitněním prezentační a komunikační činnosti školy. Technický a především technologický rozvoj není v současné době koncepčně řešen, plánován a specifikován. V průběhu několika let došlo k výrazné změně v topologii sítě a to tom smyslu, že z kruhové byla vytvořena hvězda proto, aby se předešlo možným poruchám v kabeláži. Nicméně jiný koncepční zásah nebyl v topologii sítě proveden, kromě několikanásobného zvýšení přípojných míst z původních deseti na ekonomickém úseku školy až na současných více jak čtyři sta. Nové aktivní prvky jsou začleňovány postupně na místech ne přiliž vhodných a bezpečných. Pro zkvalitnění této oblasti je nutné provést několik dílčích úkolů. Především podrobně zakreslit mapu topologie školní počítačové sítě. V návaznosti na vytvořit dokumentaci strukturované kabeláže s uvedením všech dostupných parametrů, zadokumentování a označení přípojných míst i aktivních prvků. Následně označit místa, která jsou z hlediska přenosu dat kritická a riziková. Určit trasy, které by měly být posíleny, případně nahrazeny optickými vlákny. Na závěr by měl být sestaven rámcový plán rozvoje školní počítačové sítě. Pro názornost zde uvádím schematické znázornění souhrnné mapy topologie, která by měla posloužit jako podklad pro další podrobnější rozpracování mapy do konečné a použitelné podoby. Přehledná mapa by pak měla být základní a smysluplným pracovním dokumentem síťové technika.
22
Obr. 8 Schéma topologie počítačové sítě SŠP, Olomouc, Rooseveltova 79
23
5
WEBOVÁ PREZENTACE ŠKOLY
Webová prezentace školy je realizovaná pomocí statických stránek v podobě HTML dokumentů umístěných na adrese http://www.ssprool.cz
5.1
Hodnocení stávajícího stavu webové prezentace školy
Obsahová náplň webové prezentace má za cíl především informovat návštěvníky o aktuálním dění ve škole. Konkrétní obsah prezentace vyplývá především z představ vedení školy, kde převládá názor „vše na první stránce“. Tvorba a konstrukce webové prezentace nemá stanovenou strukturu. Historicky prezentace vznikala neustálým kupením informací a vzájemným propojováním jednotlivých dokumentů až do současné podoby. Zadavatelé obsahu webové prezentace nemají zpravidla základní představy a znalosti klíčových dovedností ICT. Redakční systém správy webové prezentace není zaveden. Zodpovědnost za prezentaci a bezchybný provoz informačního systému má jediná pověřená osoba. Tím, kdo webovou prezentaci školy navštěvuje nebo pro koho jsou stránky určeny, se nikdo nezaobíral, přestože jde o jeden z důležitých marketingových nástrojů, který má oslovit širokou skupinu lidí. Zde by tedy mělo dojít ke změně pohledu na novou koncepci tvorby webové prezentace školy a podstatně změnit horizontální a vertikální členění. Dále celkově upravit vzhled prostředí, aby bylo uživatelsky přívětivé. Je rovněž nutné rozdělit potencionální návštěvníky do jednotlivých skupin, kteří hledají to, co nabízíme, a podle potřeb vymezit jejich cíle a upřesnit priority školy.
5.2
Návrh koncepce webové prezentace školy
Úkolem nové koncepce webové prezentace školy bude nutné upravit obsah stránek, přizpůsobit a realizovat jej podle: 1. členění návštěvníků do zájmových a sociálních skupin na: ∑
veřejnost – uchazeči o studium,
∑
ostatní návštěvníci, budoucí uchazeči o studium,
∑
správní orgány,
∑
domácí – studenty,
∑
rodiče,
∑
učitelé,
∑
další zaměstnanci, 24
∑
management,
∑
absolventi,
2. druhu hledaných informací obsahu webové prezentace. Webová prezentace školy by měla poskytnout informace z vnitřních datových zdrojů školy, jako jsou informace pro rodiče žáků týkající se prospěchu, aktuálního stavu průchodem studia či rozvrhu žáka, formuláře a dokumenty. Sociální skupina zařazená do kategorie domácích by jistě uvítala na webové prezentaci i informaci o jídelníčku školní kuchyně. Výstupy ekonomického charakteru o hospodaření a materiálové evidenci jsou zpřístupněny pouze na vnitřním intranetu pracovníkům školy. Ostatní výše uvedené informace jsou zpracovávány a připraveny v taktické vrstvě informačního systému školy. Jejich propojení s vrstvou elektronické výměny dokumentů, tedy přenos do webové prezentace školy, není zatím realizováno. Změny koncepce webové prezentace školy v duchu nastíněného návrhu by měly postihnout v první řadě technický princip tvorby webových stránek a v druhé řadě logickou funkčnost grafického návrhu titulní strany informačního serveru školy. Z uvedeného vyplývá, že k technickému řešení webové prezentace školy a pro zajištění aktuálnosti informačního stavu by měl být použit redakční systém spolu s týmem zodpovědných osob za prezentované informace. Tím by byl zaručen aktuální stav prezentovaných informací. Pro jeho zjednodušení a sjednocení grafické úpravy použít kaskádové styly. Na základě uvedených poznatků, doporučení a konzultace s vedením školy jsem navrhl změnu obsahové i datové skladby webové prezentace školy. Zásadní změna se týká úvodní strany, kde potencionální příchozí návštěvník stránek bude vybírat pouze z následujících nabídek: ∑
informace o škole,
∑
zájemci o studium,
∑
rodiče žáků,
∑
projekty,
∑
aktivity a provoz školy,
∑
žáci školy.
Tím se podstatně usnadní orientace a zpřehlední prezentovaná data webové prezentace školy. Stávající vertikální menu jsem zjednodušil a upravil podle zájmových skupiny a orientoval horizontálně v horní části titulní stránky. Z hlavní nabídky bude další cesta
25
přes roletová menu až k cílovému dokumentu podle datové mapy jak je uvedeno na následujícím obrázku. Roletová menu zrealizuji pomocí dostupných Java skriptů. Hlavní volný prostor titulní stránky pod hlavním menu bude vyčleněn pro aktuální informace pro všechny příchozí webových stránek školy. Volné boční prostory zaplní odkazy na důležité stránky, nabídky práce pro absolventy a stránky sponzorů školy. Fyzická realizace aktualizace webové prezentace bude realizována samostatně a není předmětem závěrečné práce.
Obr. 9 Obsahová i datová skladba webové prezentace školy
26
6
ZÁVĚR
Cíl práce, tak jak byl v úvodu předeslán, tj. aby práce byla přínosem pro práci koordinátora ICT Střední školy polytechnické v Olomouci, splněn byl. Části práce, které samostatně hodnotily jednotlivé oblasti informačního systému školy, ukázaly v dílčích závěrech postupy dalšího rozvoje, zlepšení a zabezpečení informačního systému školy. Přínos práce vidím v tom, že jsem zpracovával informace, kterými se hlouběji v souvislosti s informačním systémem dosud nikdo nezabýval a nebyla provedena žádná analýza, hodnocení ani prognóza zavedeného systému. Oblast ICT byla vnímána v jen užších souvislostech zaměřených vždy jen na dílčí oblasti systému, nikdy nebyl informační systém chápán jako celek mající své zákonitosti. Studium koordinace a závěrečná práce mi umožnila podrobnější zamyšlení nad jednotlivými prvky informačního sytému, zjistit a zhodnotit stávající stav, určit nesprávné nebo i chybné kroky, kterých jsme se dopustili při budování informačního systému a určit jak pokračovat v práci koordinátora ICT. Zpracovaná práce bude použita jako základní studijní a podkladový materiál pro další technickou činnost administrátora a koordinátora informačních technologií Střední školy polytechnické v Olomouci.
27
7
LITERATURA
Informační systém [online] . Wikipedia, otevrená encyklopedie. c2008, poslední revize 22. 12. 2008. [cit. 2008-12-22]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Informační_systém/ KONEČNÝ, V. Projektování informačních systémů. 1. vyd. Brno: MZLU, 1996. 97 s. ISBN 80-7157-241-1. KRÁL, J. Informační systémy: Specifikace, realizace, provoz. 1. vyd. Brno: SCIENCE, 1998. 358 s. ISBN 80-86083-00-4. MOTYČKA, A. Podnikové informační systémy; dimenze a jejich obsah. In Sborník příspěvků z odborné konf. k 40. výročí vzniku PEF MZLU v Brně. Brno MZLU PEF: Tisk KONVOJ spol. s r.o., 2000, s. 95. ISBN 80-85615-87-8. PROCHÁZKA, T. Studijní systém v Univerzitním informačním systému. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2003. RÁBOVÁ, I. Informační systémy/Informační technologie. Brno: Konvoj Brno, 2003. 26 s. ISBN 80-7302-060-2.
28
