Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Využití e‐learningových systémů pro řízení výuky (LMS) na střední škole se zaměřením na aplikační prostředí Moodle. Závěrečná práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Ludmila Brestičová
Ing. Vilém Závodný
Břeclav 2008
2
3
Poděkování :
Je mojí milou povinností poděkovat Ing. Ludmile Brestičové za odborné a organizační vedení při zpracování této práce. Moje poděkování také patří paní Mgr. Monice Ambrožové za cenné informace poskytnuté pro zpracovávání této práce.
4
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předloženou závěrečnou práci vypracoval samostatně s použitím citované literatury, ostatních informačních zdrojů a výsledků vlastního šetření, které jsou uvedeny v této práci.
V Břeclavi dne 14.1.2008
Ing. Vilém Závodný
5
Abstract Závodný,V. Application of e-learning systems in Learning Management Systems (LMS) focused on Moodle at secondary schools. The final work. Břeclav, 2008. The work describes the basic system for management of education and application of the selected LMS Moodle in conditions of secondary schools.
Abstrakt Závodný, V. Využití e-learningových systémů pro řízení výuky (LMS) na střední škole se zaměřením na aplikační prostředí Moodle. Závěrečná práce. Břeclav, 2008. Práce popisuje základní prostředí pro řízení výuky a aplikaci vybraného LMS Moodle v podmínkách střední školy.
6
Obsah (číslování stránek bude doplněno) Závěrečná práce.................................................................................................1 Zadání závěrečné práce ………………………………………………..…….2 Poděkování …………………….…………………………………………..….4 Prohlášení: ……………………………………………..………………..……..5 Abstrakt ………………………………………………..………………..……..6 Obsah ……………………..……………………………...………………..…. .7 Úvod a cíl práce ................................................................................................8 1. Úvod do systému LMS ................................................................................9 2. Rozbor vybraných LMS a jejich posouzení z hlediska vhodnosti použití na střední škole …………………………………………………...12 3. E-learning v aplikaci Moodle jako podpora výchovně vzdělávacího procesu ………………………………………………....…..21 4. Analýza dosavadních zkušeností při využívání e-learningového prostředí Moodle …………………………………………………………36 5. Perspektiva možností využití e-learningu v budoucnosti…………….40 Závěrečné zhodnocení................................................................................43 Seznam použité literatury..............................................................................44 Přílohy ..............................................................................................................45
7
Úvod a cíl práce Práce se zabývá problematikou e-learningu v souvislosti s prudkým rozvojem informačních technologií a možnostmi jejich využití ve vzdělávacím procesu na střední škole. Cílem práce je provést základní rozbor nejznámějších e-learningových systémů pro řízení výuky (Learning Management System) a na vybraném systému Moodle ukázat možnosti jejich využití v podmínkách střední školy.
8
1. Úvod do systémů LMS (Learning Management System) Prudký rozvoj multimediálních internetových informačních technologií vytváří nové podmínky pro vzdělávání v podobě tzv. e-learningu. Samotný termín e-learning se u nás užívá v této anglické podobě. V překladu hovoříme o elektronickém učení/vzdělávání. Pro základní orientaci v problematice e-learningu je vhodné se vrátit do historie.
Historie e-learningu
Vývoj elektronického vzdělávání je spojen s vývojem výpočetní techniky a informačních technologií. V roce 1971 se podařilo firmě Intel uvést na trh první mikroprocesor, což vedlo v oblasti počítačů k revoluci ve zmenšování jejich rozměrů. Malé rozměry počítačů vedly v 80. letech k začátkům rozvoje vzdělávání přes počítače tzv. CBT (Computer-based training). Jednalo se o první úroveň elektronického vzdělávání. Většinou je tato forma považována pouze za off-line vzdělávání. Veškeré programy a kurzy jsou distribuovány na nosičích, jako je např. CD-ROM. V ČR také docházelo od poloviny 80. let k elektronizaci školství – první školní PC byly označovány jako IQ 151. V roce 1991 Tim Berners-Lee začal vyvíjet WWW (World Wide Web). Rozvoj celosvětové počítačové sítě (Internet), který vznikl z Intranetu vědecké organizace CERN, umožnil počátky novodobé formy elektronického vzdělávání jako tzv. WBT (Web-based training). Jedná se již o on-line formu, programy a kurzy jsou distribuovány přes internet či intranet. Toto připojení je kromě distribuce kurzů důležité především pro navázání komunikace mezi studentem a tutorem a mezi studenty navzájem, a to jak synchronně (chat, netmeeting), tak asynchronně (e-mail, diskusní board). Výhodou kurzů podporovaných webovými technologiemi je možnost okamžité aktualizace
9
informací. Další nespornou výhodou WBT oproti CBT bez připojení na síť je to, že aktualizace informací , které jsou součástí nějakého modulu v kurzu , může být provedena téměř okamžitě bez jakýchkoliv nově vzniklých finančních nákladů. Při aktualizaci dat v kurzech vedených formou CBT bez připojení k síti je potřeba provést redistribuci nosičů, na kterých je kurz distribuován, a to stojí jak peníze, tak i čas.
Třetí a v současné době nejdokonalejší úroveň elektronického vzdělávání je založena na systémech pro řízení výuky – tzv. LMS (Learning Management System). Tak jak je patrné z předchozího obrázku kdy WBT je podmnožinou CBT, je i elektronické vzdělávání na bázi LMS způsob vzdělávání využívající počítače, a tudíž i tento způsob řízení výuky spadá pod CBT. Snad by se dalo i říct, že řízení výuky přes LMS je vlastně v dnešní době nejvyšší forma WBT.
První síť využívaná univerzitami (1982 – 1989) vznikla z počítačové sítě ministerstva obrany USA (ARPANET). Masové využívaní internetu pro 10
komunikaci a jako zdroj informací začaly využívat právě vysoké školy a teprve později se přidala i komerční sféra. První kompletní studijní program on-line formou nabízela Univerzita ve Phoenixu, a to v roce 1989. Termín e-learning se objevuje , ale až v roce 1999, kdy začaly vznikat na internetu vzdělávací portály, jako je např. Click2Learn nebo eCollege. Zkratka LMS pochází z anglického názvu Learning Management System, což česky znamená systém pro řízení výuky. Jedná se o speciální software instalovaný na serveru poskytující mnohostrannou podporu výuky. Je to soubor nástrojů, které umožňují tvorbu, správu a užívání kurzů v elektronickém prostředí. Tyto kurzy jsou rozšiřovány prostřednictvím internetu nebo intranetu, takže je možné do nich odkudkoliv vstoupit pomocí běžného internetového prohlížeče. Kromě nástrojů pro tvorbu, správu a distribuci kurzů obsahuje LMS nástroje pro komunikaci, a to jak pro komunikaci mezi studujícími a tutorem, tak pro komunikaci mezi studenty navzájem. Dalším důležitým znakem LMS jsou nástroje pro hodnocení studijních výsledků a zpětnou vazbu.
Základní funkce LMS : ¾ rozhraní pro tvorbu, správu a prezentaci elektronických kurzů, ¾ komunikace mezi studentem a tutorem a komunikace mezi studenty navzájem, ¾ hodnocení studijních výsledků.
LMS zahrnuje nástroje pro : ¾ manažery resp. pro administrátory (správa dat o uživatelích a obsahu), ¾ autory (tvorba a prezentace kurzu), ¾ vzdělavatele (řízení výuky, komunikace se studenty, jejich testování) ¾ účastníky (usnadnění samostudia, komunikaci se vzdělavatelem a spolupráci s dalšími studenty). 11
2. Rozbor vybraných LMS a jejich posouzení z hlediska vhodnosti použití na střední škole
a) České LMS systémy – v českém prostředí je u nás vyvíjeno několik LMS systémů, z nichž zřejmě k nejstarším patří LMS Barborka vyvíjený na FEI VŠB-TU v Ostravě. Stručný a pravděpodobně nekompletní přehled je uveden v tabulce. Přehled jejich použití na univerzitách je uveden ve třetím sloupci tabulky. Jednotlivé univerzity často používají více těchto systémů zároveň.
SYSTÉM
AUTOR
IMPLEMENTACE
BARBORKA
FEI VŠB-TU Ostrava http://barborka.vsb.cz/lms
EDEN
RENTEL a.s. http://eden.rentel.cz/
eDOCEO
Trask solutions s.r.o. http://www.edoceo.cz/
iTUTOR
Kontis s.r.o. http://firmy.itutor.cz/defa ult.asp
FEI VŠB-TU Ostrava (2004) Univerzita Palackého Olomouc (2004) bližší informace viz [2] MFF Univerzita Karlova Západočeská Univerzita Plzeň FaME Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VŠB TU EkF Ostrava UJEP Ústí nad Labem VŠE Praha (2001) Univerzita Pardubice (2001) Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. Labem VŠB-TU Ostravská univerzita Slezská univerzita
UNIFOR
Net-University s.r.o. http://www.netuniversity. cz/u_popis.php http://moodle.org/, http://moodle.cz/
MOODLE
12
EF ZČU Plzeň UP Olomouc Množství středních a vysokých škol
LMS BARBORKA Systém Barborka je již řadu let vyvíjen na Katedře informatiky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU v Ostravě. Systém je používán na institutu fyziky uvedené katedry zejména jako nástroj pro testování a ověřování znalostí studentů. Skládá se z databáze a z modulů autor, tutor, student a administrátor. Barborka je původní řídicí program (LMS) pro tvorbu e-learningových multimediálních
výukových
opor,
pro
podporu
studia
s
možností
programované a adaptivní výuky řízené kvalitou odpovědí studenta na průběžné kontrolní otázky a pro podporu práce tutora i administrátora výuky. Historie Barborky se datuje od roku 1982, kdy vznikl návrh i první implementace základních funkcí autorských a studentských. Systém byl napsán postupně v prostředí jazyka Fortran pro počítače SMEP, později v relační databázi Redap s pascalovskými moduly pro PC, třetí verze v jazyce Delphi s databází formátu DB. Teprve současná internetová verze Barborky však plně umožňuje využít navíc multimediální prvky, komunikační možnosti internetu a tím i plnohodnotnou e-learningovou výuku a její řízení.
LMS EDEN Vytvořený a distribuovaný společností RENTEL, a.s. ( http://www.rentel.cz ). Je dodáván v jazykových verzích české, anglické, italské a slovenské. LMS EDEN slouží k řízení a správě e-learningového vzdělávání - provozu kurzů, testování a monitorování studentů, realizaci anket, hlasování a dalších aktivit spojených s procesem distančního vzdělávání (úkoly, autotesty, diskuze a další). Lze jej provozovat jak na Internetu tak na intranetu. Vzdělávací prostředí EDEN není uzavřeným systémem, ale lze jej přizpůsobit tak, aby plně vyhovoval požadavkům zákazníka. Grafika je upravitelná, používaná 13
terminologie je zaměnitelná tak, aby odpovídala obvyklé terminologii ve stávajících školicích a výukových programech zákazníka. Virtuální představení systému EDEN je na adrese http://www.rentel.cz/pruvodce/start.html
LMS eDOCEO Vytvořený a distribuovaný společností Trask solution, s.r.o.. Learning Management System eDoceo je určen pro provozování elektronických vzdělávacích programů v rámci intranetové firemní sítě nebo Internetu a to včetně testování, vyhodnocování, sledování výsledků studia a certifikování absolventů. LMS eDoceo lze propojit přímo na personální databáze nebo na jiné, již provozované systémy ERP (Enterprise Resource Planning (ERP) je manažerský informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku. Typicky se jedná výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, a účetnictví.)1 . Tento systém je využíván např. na Univerzitě v Pardubicích. Systém je vyvinut v českém prostředí (s možností vícejazyčné podpory). Je postaven na e-Learning standardech pro vývoj kurzů (IMS a AICC) a otevřených internetových technologiích (Java, XML). Systém doplňuje aplikace Autor, která je určena pro vytváření scénářů, testů a struktury kurzů. Další informace je možné nalézt na http://edoceo.cz
1
Zdroj Wikipedie
14
LMS iTUTOR Vytvořený a distribuovaný společností Kontis, s.r.o. iTutor je vedoucí elearningová platforma pro vzdělávání, sdílení vědomostí a spolupráci. Jedná se o jedinečné řešení, které v unifikované architektuře, s centrální databází a s jednotnou bezpečnostní infrastrukturou umožňuje efektivně organizovat a řídit celý vzdělávací proces, zahrnující samostudium elektronických kurzů a materiálů, synchronní vzdělávání ve virtuálních třídách a klasickou výuku na učebnách. To vše v jednotném a konzistentním prostředí s intuitivním ovládáním, s možností sdílení všech vědomostí a s výkonnými prostředky pro komunikaci, řízení, plánování a vyhodnocování. Modulární architektura umožňuje postupně integrovat jednotlivé funkčnosti dle toho, jak roste organizace a její potřeby ve vzdělávání. Pro komplexní a efektivní vzdělávání a zvyšování výkonu organizace tak stačí jediné řešení – iTutor. Další informace je možné nalézt na www.kontis.cz .
LMS UNIFOR Vytvořený a distribuovaný společností Net University, s.r.o. Systém Unifor byl vyvíjen ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. LMS (Learning management system) UNIFOR je studijní informační systém pro distanční a další vzdělávání založený na kreditním systému. Jeho hlavním komunikačním médiem je mezinárodní síť Internet, která z něj dělá široce dostupnou aplikaci, která není vázaná na studium na konkrétní univerzitě nebo region. S ohledem na použité technologie, není problém použít UNIFOR například pro interní síť intranet jakékoliv firmy. Celý informační systém se skládá celkem ze tří částí: 1. Psaní distančních textů. Pro psaní distančních textů, jejich aktivizaci o prvky jako jsou úkoly, literatura, grafika apod. slouží jeden z nejrozšířenějších 15
textových editorů MS WORD. Pro tento program je připravena speciální distanční šablona, která je spolu s kompletním návodem, doprovodnými programy a videoukázkami k dispozici na CDROM, ze kterého lze neustále čerpat potřebné informace např. jak upravit nebo pořídit obrázek. Proč používat WORD pro psaní distančních textů? •
Protože kdo pracuje s počítačem umí psát texty ve Wordu.
•
Není třeba se učit využívat žádný doplňkový software.
2. Serverová část systému UNIFOR je připravena jako moderní vícevrstvá aplikace s návazností na kterýkoliv DBMS systém. V současnosti je využíván zejména kvůli vynikající rychlosti datový slovník programovacího systému MS Visual Foxpro 8.0. Každý student i tutor je v systému jednoznačně identifikován svým jménem a heslem. Každý z nich má také tzv. studijní stránku (tutor - tutorskou). Student má na svojí stránce k dispozici jednotlivé kurzy do kterých je přihlášen, tutor zase disciplíny které hodnotí. Obě role mají ze své osobní stránky přístup k celé řadě informací a nástrojů. Obecně se dá říci, že tutor může hodnotit jednu disciplínu a současně studovat jinou v rámci dovzdělávání. 3. Desktopová aplikace Tutor 2.7 slouží k celé řadě operací. Vyhlašováním tutoriálů počínaje a statistickým vyhodnocováním konče. Přestože je spoustu činností možno provádět přímo na Internetu prostřednictvím prohlížeče WWW. Snaha o maximální komfort uživatele včetně společného ovládání aplikací ve Windows vedla tvůrce tímto směrem. Součástí aplikace tutor je i převodník dat z dokumentu Word vytvořeného pomocí distanční šablony. Administrátoři pomocí této aplikace nastavují přístupová práva na stránky, vytvářejí uživatele apod. Další informace je možné nalézt na www.net-university.cz . 16
LMS MOODLE Moodle (Modula Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je softwarový balíček pro tvorbu a výuku elektronických kurzů na internetu. Jednoduchým způsobem lze vytvářet celé portály vzdělávání. Patří do kategorie Open Source systémů. Výhoda možnosti kopírovat, používat i upravovat tento software je často zaplacena časem, který strávíme při jeho zavádění a následné údržbě či rozvíjení. Open source systémy však mají jednu nedocenitelnou výhodu, a to že poskytují svobodu při implementaci těchto systému a jejich dalšímu vývoji. Využití LMS pro vzdělávání a školení zaměstnanců například v oblastech: •
informačních technologií (MS Windows, MS Office, …)
•
cizích jazyků
•
znalostí vycházejících ze zákona (BOZP, PO, školení řidičů, techniků, atp.)
•
specializovaných požadavků (účetnictví, řízení výroby)
•
podnikových řádů a vyhlášek
•
služeb a výrobků podniku
Co umí LMS Moodle? •
Jednoduché vytvoření výukových kurzů ze stávajících zdrojů
•
Obsah kurzu může být využit u různých výukových skupin
•
Může využívat výukové materiály i z dalších výukových prostředí - LMS
•
Aktivní zapojení studenta do kurzu
•
Přihlašování a autorizace studentů je jednoduché a bezpečné
•
Intuitivní online ovládání pro studenty a jednoduchá správa pro učitele
•
Aktivní podpora skupiny vývojářů
•
Dostupnost
17
b) Zahraniční LMS systémy – Následující tabulka přináší výčet nejznámějších zahraničních LMS systémů. Za zmínku stojí tři nejvýznamnější systémy – Learning Space firmy IBM Lotus, systém Blafl Board stejnojmenné firmy a systém WebCT. SYSTÉM
AUTOR
IMPLEMENTACE
Learning Space
http://www.lotus.com/home.nsf/ta bs/learnspace
Macromedia Breeze
WebCT
http://www.macromedia.com/soft ware/breeze/?promoid=home_pro d _breeze_101503 http://www.webct.com
Ostravská Univerzita Portál Telmate na MFF UK v Praze 1LF UK Praha
BlackBoard
http://www.blackboard.com
Univerzita Hradec Králové
c) Microsoft Class Server - Nejedná se o klasický LMS systém nýbrž o webový portál doplněný o některé e-learningové prvky. Tento systém byl původně vyvíjen pro základní a střední školy (a dnes je základním a středním školám nabízen) jeho prostředí je poplatné této orientaci. Svědčí o tom například hierarchie uživatelských rolí tohoto systému: Administrátor, učitel, žáci a rodiče na rozdíl od klasických e-learningových rolí: manažer (správce kursů) – tutor – lektor – student. Nicméně vhodnou kombinací produktů firmy Microsoft s využitím Microsoft Class Serveru lze vytvořit systém, který obsahuje funkce charakteristické pro LMS systémy: Microsoft Learning Gateway. Vzdělávací portál Learning Gateway (http://www.microsoft.com/cze/education/lgw/) je založen na platformách SharePoint Portal Server 2003 a Windows SharePoint Services běžících na Windows 2003 Server. V portálu je integrovaný Microsoft Class Server, který
18
poskytuje systém pro on-line vzdělávání řízení výuky, jenž učitelům umožňuje tvořit elektronicky osnovy výuky, řídit výuku ve třídách a hodnotit studium. Jak vyplývá z následujícího přehledu, celý systém se od klasických LMS systémů liší především tím, že je spíše konglomerátem stávajících produktů firmy Microsoft, nežli uceleným LMS systémem, které mají všechny tyto funkce obvykle integrované v jednom prostředí. Pominout nelze ani značné nároky na hardware. Hodnotící kritéria pro posouzení jednotlivých systémů a) Základní charakteristika systému ¾ Jazyková verze ¾ Charakteristika nástrojů pro studující, vzdělavatele, autory,administrátory ¾ Technické parametry software (nároky na hardware a software) ¾ Možnosti implementace systému (koupě, pronájem – plný, částečný) ¾ Způsob zajištění servisní podpory ( školení pro uživatele, personální zabezpečení, možnost hot-line podpory během prvních měsíců) ¾ Vývoj produktu (plnění mezinárodních standardů, kompatibilita s ostatními systémy, perspektiva XML, možnost přizpůsobit funkce programu potřebám vzdělávacích aktivit, forma spolupráce na vývoji produktu) ¾ Kompatibilita s informačním systémem školy ¾ Cenová kalkulace ¾ Demoverze ¾ Reference z oblasti používání b) Uživatelská prostředí – podrobný popis funkcionality
Student ¾ Nároky na pracovní stanici
19
¾ Intuitivní ovládání, přehlednost ¾ Prvky pro organizaci studia (harmonogram studia, evidence studijních výsledků apod.) ¾ Komunikační nástroje ¾ Způsoby ověřování znalostí a další zpětnovazební prvky ¾ Nápověda pro efektivní práci v systému Vzdělavatel ¾ Jazyková verze ¾ Nároky na pracovní stanici ¾ Nároky na počítačovou gramotnost uživatelů ¾ Autorské nástroje – např. tvorba a vkládání studijních materiálů (jednoduchost, variabilita), tvorba prvků pro zpětnou vazbu (testy) ¾ Komunikační nástroje ¾ Nápověda pro efektivní práci v systému
LMS / KRITÉRIUM
JAZYK
KOMPATIBILI TA S IS
REFERENCE / UŽÍVÁNÍ
CEN A
EDEN
čeština
Ne
UTB Zlín, MFF UK, ZČU v Plzni,
-
eDOCEO
čeština
Ne
iTUTOR
čeština
Ne
UNIFOR
čeština
Ne
BARBORKA
čeština
Ne
MOODLE
čeština
Ne
Univerzita Pardubice
ČSAV, Komenského univerzita Bratislava, Masarykova Univerzita Brno, Žilinská univerzita. Univerzita Palackého v Olomouci
VŠB TU Ostrava, Univerzita obrany Česká zemědělská univerzita v Praze Slezská univerzita v Opavě
20
-
-
PZN.
Demo ++ Demo ++
Demo +
1200 00/3 00 zdar ma
Demo ++
LMS jsou v současné době velmi intenzivně využívané především na vysokých školách. Střední školy pokud zavádějí LMS tak se orientují na kategorii Open Source a to konkrétně na LMS Moodle a to především z důvodu finančních. Možnost podávání projektů v rámci ESF (Evropských Sociálních Fondů) vytváří nové podmínky pro možnost využití profesionálnějších systémů. Některé střední školy využívají výše uvedené systémy a to především systém UNIFOR (např. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Olomouc) a iTUTOR.
3. E‐learning v aplikaci Moodle jako podpora výchovně vzdělávacího procesu
Prostředí LMS Moodle jsem stručně představil v předcházející kapitole. Snadný přístup k tomuto systému a jeho ekonomická výhodnost byly hlavními důvody při jeho zavedení na naší škole. Cílem zavedení e-learningu bylo zkvalitnit současné vzdělávání studentů a vytvořit podmínky pro organizaci distančního vzdělávání. Jaké možnosti vytváří využívání systému elektronického vzdělávání ? Z praktického pohledu je můžeme rozdělit do několika bodů :
¾ Podpora klasické prezenční výuky ¾ Kombinace prezenční výuky s distančním vzděláváním ¾ Zavedení distančního vzdělávání
Pro konkretizaci těchto oblastí je důležité pochopit základní formy elektronického vzdělávání. Podle způsobu využití informačních a komunikačních technologií můžeme elektronické vzdělávání rozlišit na online výuku a off-line výuku.
21
ELEKTRONICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
OFF-LINE VÝUKA
ON-LINE VÝUKA
SYNCHRONNÍ
ASYNCHRONNÍ
Obr. Formy e‐learningu.
Off‐line výuka nevyžaduje, aby byl počítač připojen k síti Internet. Učební materiály jsou distribuovány na paměťových nosičích. Tento způsob elektronického vzdělávání je však na ústupu. On-line výuka vyžaduje zapojení počítače do sítě internet či intranet. Distribuce síťových materiálů se děje prostřednictvím síťových prostředků. On‐line výuka může probíhat synchronní nebo asynchronní formou. Synchronní vyžaduje neustálé připojení k síti. Komunikace studujícího s tutorem se uskutečňuje v reálném čase, ale nikoli na stejném místě ( např. videokonference, telefonní hovor, chat apod.). Výuka se uskutečňuje v tzv. virtuální třídě. Při asynchronním způsobu komunikuje studující s tutorem např. prostřednictvím počítačového diskusního fóra, popř. e-mailem, tj. v rozdílném čase. E-learningový systém musí obsahovat základní složky, jako jsou obsah, distribuce a řízení. Obsah e‐learningu: Představuje vzdělávací kurzy (v elektronické podobě), popř. samostatné moduly, z nichž se jednotlivé kurzy skládají. Obsah těchto kurzů bývá převážně multimediálního charakteru. Součástí kurzů jsou i testovací moduly sloužící k ověření nově získaných vědomostí.
22
Distribuce kurzů: dle posledního pojetí e-learningu, kdy za nezbytné považujeme napojení na síť, jsou kurzy distribuovány pomocí Internetu či intranetu. Pro distribuci v tomto síťovém prostředí jsou používány internetové standardy. Řízení studia: jedná se o proces zajišťující správu kurzů a sledování výsledků studentů. Tento proces se týká především manažerů kurzů. Poskytuje jim přehled o úspěšnosti studujících a vyhodnocuje jejich kurzy.
E-learningové kurzy vytvořené v jednom systému nemusí být použitelné v systému jiném. Aby se předešlo takovéto nekompatibilitě, zavádějí se tzv. standardy. Jde o soubory norem a pravidel, které schvaluje standardizační organizace. Standardy zaručují kompatibilitu mezi výukovým obsahem (kurzy) a elearningovými systémy pro řízení výuky. Dodržované normy e-learningu jsou např. AICC, IMS, SCORM.
LMS Moodle Když chceme začít pracovat v prostředí LMS Moodle, musíme splnit několik podmínek a mít k dispozici minimální technickou podporu. Mezi nevyhnutelné znalosti a zručnosti pro pohodlnou práci v LMS Moodle můžeme zařadit :
¾ základní znalosti práce s počítačem, ¾ schopnost vytvářet studijní materiály v textovém editoru, ¾ umět zpracovávat různé druhy obrázků a fotografií, ¾ umět pracovat s prohlížečem v prostředí Internetu a vyhledávat informace na Internetu.
Mimo to musíme mít adekvátní hardwarové prostředky.
23
E‐learningové prostředí Moodle na naší škole.
Využití e-learningu v jednotlivých organizačních typech studia :
24
a) Forma prezenční výuky
Podpora různých vyučovacích metod, počínaje přednáškou a konče alternativními současnými vyučovacími metodami. V rámci přednášky může učitel využívat zpracované studijní opory pro jednotlivé předměty. Studijní opory pro podporu teoretické výuky mohou být v prostředí Moodle nejčastěji zpracovány jako prezentace v PowerPointu (nebo v jiném prezentačním programu) , formou textové stránky nebo vytvořením webové stránky. Jednotlivá témata jsou chronologicky uspořádána dle „Tématického plánu“ . Učitel zvolí příslušné téma a materiál pro přímou podporu jeho výkladu.
JEDNOTLIVÁ TÉMATA
WEBOVÁ STRÁNKA
PREZENTACE
Každý zpracovaný materiál, studijní opora může být doplněn dle potřeby o multimediální prvky, zvuky, videa, animace apod. Teoretická výuka tohoto typu se stává mnohem atraktivnější a proces zapamatování a vnímání přednášeného tématu je velmi efektivní. Z výzkumů vyplývá, že když zapojení smyslů při učení narůstá, tak ve většině případů výrazně stoupá i míra osvojení informací. Lidé obecně přijímají informace zrakem (přibližně 80 % z celkového množství přijímaných informací) a sluchem (12 %). Přijímací schopnost studujících je zvýšena právě vložením dynamických médií ( video, animace, zvuk) a je umožněno účastníkům, aby se do procesu zpracování informací aktivně zapojili. Rozhodující 25
je i doba expozice, po kterou je studující vystaven působení média. Ideální aplikace by neměla trvat déle než 20 až 30 minut. Odborné studie ukazují, že přibližně po půlhodině práce s obrazovkou viditelně klesá pozornost, polevuje motivace i systematičnost. Proto například firma Microsoft vkládá do výukových programů po cca 30 min výuky hry pro relaxaci tzv. edukativní hry. Vytvoření jednotlivých typů materiálů je velmi jednoduché a intuitivní. Vytvoření webové stránky je podpořeno tzv. WYSIWYGem (What You See Is What You Get – co vidíš, to dostaneš). WYSIWYG je jednoduchý editor pro rychlou tvorbu internetových stránek. Průměrný uživatel počítače je schopen s tímto nástrojem vytvářet jednoduché internetové stránky.
PROSTŘEDÍ PRO TVORBU INTERNETOVÝCH STRÁNEK
Na obrázku je ukázka vytvořené internetové stránky určené pro podporu výuky v předmětu „Elektronika“. Stránka je vytvořena pomocí editoru WYSIWYG.
2
Proces a logistika distančního vzdělávání – Mgr. Monika Všetulová
26
Výukové opory v podpoře teoretického prezenčního vyučování jsou zaměřeny převážně jednostranně směrem ke studentovi bez možnosti elektronické zpětné vazby. Materiály mohou studenti dále využívat pro samostatnou přípravu a plnění domácích úkolů. Předpokladem je zpřístupnění materiálu učitelem. Prostředí Moodle vytváří možnost skrytí nebo zpřístupnění příslušného materiálu. Ne vždy je žádoucí aby studenti měli k dispozici všechny opory výuky. Použití této funkce je velmi jednoduché. Pro spuštění příslušné funkce stačí kliknout na její symbol. ZOBRAZIT
SKRÝT
Mimo teoretické vyučování je možné prostředí LMS Moodle využívat jak už bylo zmíněno pro plnění domácích a samostatných úkolů. Učitel vytvoří zadání domácího úkolu a zpřístupní jej studentům. Student na základě pokynů zpracuje domácí úkol, samostatné cvičení a elektronicky prostřednictvím položky „Odevzdat soubor“ jej odešle učiteli k vyhodnocení. Po vyhodnocení úlohy a stanovení známky je studentovi automaticky odeslán e-mail.
Na obrázku je vidět prostředí učitele určené k hodnocení daného úkolu studentů. Učitel má v tomto prostředí evidentní kontrolu, kdy student práci odeslal a pokud požádá o opravu jeho práce má kontrolu nad aktualizací práce v systému. Hodnocení jednotlivých úkolů je v tomto systému velmi přehledné. Student má přehled o úrovni splnění svých úkolů a jejich hodnocení.
27
Pro samostatnou přípravu studentů na dané téma je možné vytvořit sadu cvičení pro zvládnutí probírané látky, studenti z domova procvičují praktické úlohy k teoretické přednášce. Klíč ke cvičením může učitel zveřejnit viz výše skrýt/zobrazit soubor nebo o správných řešeních studenty informuje v rámci klasické výuky.
Studenti v současné době využívají výpočetní techniku k různým aktivitám, od počítačových her až po používání různých komunikačních programů. Počítač je pro ně běžným nástrojem činnosti. Praktické zkušenosti ukázaly, že studenti plní úkoly zadávané na počítači daleko intenzivněji a kvalitněji než úkoly zadávané jinou formou. Bylo by chybou tento nástroj v rámci klasické výuky nevyužívat. Další možností využití LMS Moodle je testování studentů. Testování je podporou hodnocení studenta a při kvalitním zpracování testů se jedná o formu přezkoušení, která eliminuje subjektivní faktor učitele. Forma elektronického testování sjednocuje požadavky na studenty a stává se objektivním faktorem hodnocení. Při testování několika tříd se výsledky mohou stát ukazatelem pro hodnocení učitelů. Na obrázku je příklad testu v předmětu „Elektronická zařízení|“.
28
b) Forma kombinované výuky
Jedná se o kombinaci prezenční výuky s vkládáním distančních prvků. U kombinované výuky stále převládá prezenční vyučování. Využití e-lerningu v prostředí Moodle je totožné s využitím u prezenčního vyučování viz. „Podpora prezenční výuky“. Vzhledem k tomu, že část vyučování je založena na distanční formě je nutné mít mnohem lépe zpracovány materiály pro samostatné studium. Studující musí být schopen samostatně pochopit zadání a na základě teoretických opor ( prezentace, textový materiál, webová stránka) vypracovat zadanou úlohu nebo cvičení. Na následujícím obrázku je zobrazena chronologie jednotlivých úkolů v předmětu „Informační a komunikační technologie“ na téma „Access – dotazy pro pokročilé“.
TEORIE K TÉMATU PRAKTICKÉ PROCVIČENÍ TÉMATU V RÁMCI PREZENČNÍ VÝUKY SAMOSTATNÉ KLÍČ K SAMOSTATNÉMU CVIČENÍ
29
Klíč k samostatnému cvičení může být zveřejněn pro kontrolu výsledku v rámci samostatného cvičení nebo v případě zaslání úlohy pro kontrolu učiteli dle potřeby v jiném termínu. Na obrázku je zobrazeno prostředí pro zaslání souboru.
Kombinovaná výuka má na střední škole obrovské možnosti využití. Dosud nebyl její význam plně doceněn a v podstatě nebyly v minulosti ani prostředky pro její využití. Výpočetní technika dává vyučujícím nástroj a záleží jen na nich jak jej využijí. Jedna z možností využití kombinované výuky s podporou e-learningu je práce se studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Jednou ze skupin jsou např. talenti, zvláště v technických oborech je nutné s touto skupinou velmi intenzivně pracovat a vytvářet jim prostředí pro rozvoj svých schopností. Studenti se díky zavedení e-learningového kurzu mohou vzdělávat i v předmětech, které nepatří do učebního plánu jejich oboru. V případě, že škola disponuje studijními oporami pro jednotlivé předměty umístěné v prostředí LMS, student se zapíše ke studiu příslušného předmětu a dle pokynů může tento předmět absolvovat. Ze zkušenosti je např. obrovský zájem o studium předmětů „Informačních a komunikačních technologií“ a to i u studentů jiných oborů než informatika. Na prvním místě je zájem o předmět „Web design a tvorba internetových stránek“. Student se zúčastní vybraných hodin teoretické výuky a dále studuje dle pokynů distanční formou. Tento případ je možné řešit rovněž v rámci plného 30
distančního vzdělávání. Další skupinou mohou být handicapovaní studenti s omezenou možností přítomnosti na klasické prezenční výuce. Dle mého názoru není plná distanční forma výuky pro klasického studenta střední školy příliš vhodná. Z toho důvodu jsem zařadil uvedené cílové skupiny do kombinované formy.
c) Forma distanční výuky Jedná se o formu výuky, kde převažuje vzdělávání mimo vzdělávací instituci. Jsou zpracovány výukové opory a student se setkává se svým tutorem jen ve stanovených časových intervalech. Časový interval může být určen dle potřeby, ale zpravidla max 1x až 2x za měsíc. Tutor je slovo latinského původu. Ve starém Římě se tímto slovem označoval opatrovník dětí. V současné době se v českém prostředí slovo tutor užívá pro vzdělavatele v distančním vzdělávání, zejména v e-learningu.1 V rámci této práce budu pro vzdělavatele v distanční formě používat pojem tutor. Pro setkání studentů v rámci dálkového studia se používá pojem tutoriál. Organizaci distančního vzdělávání z hlediska tutoriálu můžeme rozdělit na tři části :
¾ Vstupní tutoriál ¾ Průběžný tutoriál ¾ Závěrečný tutoriál
Specifikou této formy studia je, že student musí dostat naprosto detailní informace o harmonogramu studia (datum konání tutoriálů, doba samostudia,
1
Zdroj Wikipedie
31
termín odevzdání úkolů a konání závěrečné zkoušky). Příklad organizace distančního vzdělávacího kurzu vidíte na obrázku. PŘIHLÁŠENÍ
REGISTRACE PODPIS SMLOUVY DOTAZNÍK
STUDIUM
VSTUPNÍ TUTORIÁL SAMOSTUDIUM
PRŮBĚŽNÝ TUTORIÁL
SAMOSTUDIUM
ZÁVĚREČNÝ TUTORIÁL
MODUL 1
PRŮBĚŽNÝ TUTORIÁL
MODUL 1
ZÁVĚR KURZU
OSVĚDČENÍ
Možností využití distančního vzdělávání na střední škole je celá řada. V současné době na mnohých odborných středních školách probíhá výuka tohoto typu především pro studenty tzv. dálkového studia. Jedná se o zájemce z praxe, kteří si chtějí doplnit úplné středoškolské vzdělání nebo se rekvalifikují na jinou profesi. E-learning v tomto případě vytváří nové možnosti v pojetí výuky tohoto typu. Studenti dálkového studia jsou již ve většině případů v zaměstnaneckém poměru a požadují minimální závislost na vzdělávací instituci zabezpečující studium z hlediska osobní přítomnosti. Možnost vzdělávání v místě a době kterou si sami určí je pro tuto cílovou skupinu obrovská výhoda. Tato vzdělávací forma dále vytváří možnosti pro zpracování individuálních studijních plánů studentům řádného studia, kteří jsou např. na studijních stážích v zahraničí nebo studentům, kteří spolupracují s odbornými firmami. Oba tyto případy jsou stále četnější a ne 32
všechny školy jsou připraveny na ně kvalifikovaně reagovat. E-learning jim dává do rukou nástroj, kterým mohou tyto problémy vyřešit. Účinnost distančního vzdělávání závisí na kvalitě podpůrných vzdělávacích služeb tzv. komplexního systému studijní opory. Jedná se o systém opatření, která usnadňují (nikoliv zjednodušují) distanční studium. Kompenzuje absenci přímého kontaktu studenta s tutorem v průběhu studia. Musí být dostupný všem účastníkům distančního studia. Propracovaný systém podpůrného servisu zahrnuje :
1. kvalitní didakticky upravené studijní materiály, 2. všestrannou studijní podporu tj. :
¾ mechanismy pro simulování nepřetržitého studijního úsilí ( např. průběžná motivující komunikace s tutorem, harmonogram studia), ¾ dobře fungující zpětnou vazbu o studijním pokroku ( např. elektronické cvičné testy, přístupná evidence studijních výsledků), ¾ individuální a skupinovou konzultační podporu (např. osobní nebo elektronické konzultační hodiny), ¾ přístup k poradenským službám, ¾ kontakty mezi studujícími (např. on-line diskuse, komunikace během prezenční výuky, spolupráce při řešení úkolů).
Všestrannou studijní podporu nabízí právě LMS Moodle. Osobní komunikaci je nutno nahradit kvalitní formou elektronické komunikace. Prostředí Moodle vytváří dostatečné podmínky pro elektronickou komunikaci formou chatu. Jednotlivé místnosti pro chat je možné vytvářet ke každému tématu zvlášť.
33
On‐line komunikace
VYTVOŘENÍ MÍSTNOSTI PRO CHAT
Off‐line komunikace
Dalším možným využitím e-learningu v distančním vzděláváním je oblast vzdělávání dospělých. Tato vzdělávací forma je ideální pro realizaci vzdělávacích kurzů a rekvalifikací pro dospělé.
34
Přehled využití e‐learningu na střední škole ve vztahu k cílovým skupinám FORMA CÍLOVÁ SKUPINA
OBLAST PODPORY
VÝSTUPY
STUDENTI DENNÍHO
MULTIMEDIÁLNÍ STUDIJNÍ OPORY
ATRAKTIVITA VYUČOVÁNÍ
STUDIA
ÚLOHY PRO SAMOSTATNOU PRÁCI
ZVÝŠENÍ PROCESU
KLÍČE K ŘEŠENÍ
ZAPAMATOVÁNÍ A
TESTY
VNÍMÁNÍ
PREZENČNÍ VÝUKA
VÝUKY
TVORBA MULTIMEDIÁLNÍCH UČITELÉ, PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI
STUDIJNÍCH OPOR VYPRACOVÁNÍ ÚLOH PRO SAMOSTATNOU PRÁCI TVORBA TESTŮ
STUDENTI DENNÍHO
STUDIJNÍ OPORY JEDNOTLIVÝCH
STUDIA
PŘEDMĚTŮ
OPAKOVATELNOST ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE PŘI PRÁCI S VÝPOČETNÍ TECHNIKOU
MOŽNOST MEZIOBOROVÉHO STUDIA
KOMBINOVANÁ VÝUKA
VYBRANÝCH PŘEDMĚTŮ MOŽNOST STUDIA VYBRANÝCH PŘEDMĚTŮ
STUDENTI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI
STUDIJNÍ OPORY JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ
MIMO UČEBNÍ PLÁN STUDOVANÉHO OBORU. VYTVOŘENÍ
( PRÁCE S TALENTY )
INDIVIDUÁLNÍCH STUDIJNÍCH PLÁNŮ MOŽNOST STUDIA HANDICAPOVANÍ STUDENTI
STUDIJNÍ OPORY JEDNOTLIVÝCH
Z DOMOVA S KOMBINACÍ
PŘEDMĚTŮ
PŘÍTOMNOSTI VE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCI
STUDENTI SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI
DISTANČNÍ VÝUKA
POTŘEBAMI
STUDIJNÍ OPORY JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ
MOŽNOST STUDIA ZE ZAHRANIČÍ V RÁMCI STUDIJNÍ STÁŽE
( PRÁCE S TALENTY )
MOŽNOST STUDIA STUDENTI DÁLKOVÉHO
STUDIJNÍ OPORY JEDNOTLIVÝCH
Z DOMOVA S MINIMÁLNÍ
STUDIA
PŘEDMĚTŮ
PŘÍTOMNOSTÍ VE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCI MOŽNOST STUDIA
ŠIROKÁ VEŘEJNOST
VYTVOŘENÍ REKVALIFIKAČNÍCH A
Z DOMOVA S MINIMÁLNÍ
VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ
PŘÍTOMNOSTÍ VE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCI
35
4. Analýza dosavadních zkušeností při využívání e‐learningového prostředí Moodle. LMS Moodle jsme začali na Střední odborné škole průmyslové Edvarda Beneše a Středním odborném učilišti Břeclav používat v roce 2006. Systém byl instalován v rámci realizace studentského maturitního projektu. Původní záměr byl využívat tento systém pro výuku cizích jazyků. Bohužel se dosud tento záměr nepodařilo realizovat. V současné době je systém využíván především pro podporu odborných předmětů „Elektronická zařízení“, „Počítačové řídící systémy“, „Programové vybavení“ a „Informační a komunikační technologie“. Jednotlivé e-learningové kurzy jsou zpracovány především jako opora prezenční výuky. Vybrané kurzy jsou určeny pro podporu kurzů pro veřejnost v oblasti ICT. V tomto případě se jedná o kombinovanou formu výuky.
PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH KURZŮ VYTVOŘENÝCH PRO PODPORU VÝUKY ODBORNÝCH TECHNICKÝCH PŘEDMĚTŮ A KURZŮ V OBLASTI ICT
JEDNOTLIVÉ KURZY JSOU PŘÍSTUPNÉ DLE SYMBOLU POD NÁZVEM KURZU.
KURZ JE PŘÍSTUPNÝ PRO HOSTY
KURZ JE PŘÍSTUPNÝ PRO HOSTY PO ZADÁNÍ KLÍČE
36
Využití systému Moodle v klasické prezenční výuce je velmi výhodné viz. kapitola „E-learning v aplikaci Moodle jako podpora výchovně vzdělávacího procesu“. Zkušenosti ukazují, že prvotní pracnost při zpracování e-learningového kurzu je následně nahrazena účinným nástrojem metodicky zpracovaných opor pro vedení výuky. Možnost chronologicky uspořádat jednotlivá témata dle „Tématického plánu“ a opatřit je kvalitně zpracovanými teoretickými materiály spolu s celou řadou kontrolních a opakovacích cvičení je v konečném důsledku obrovská pomoc pro učitele. Každá vyučovací hodina je kvalitně připravena po didaktické stránce a má velmi dynamický průběh. Výrazným kvalitativním rysem je opakovatelnost jednotlivých kurzů ve více třídách se stejným obsahem výuky. Jednou kvalitně zpracovaný materiál může být používán podle potřeby a to nejen samotným autorem, ale dalšími učiteli. Samozřejmě při dodržení zásad a pravidel autorských práv. Zpracování kvalitního materiálu je v podmínkách naší školy problém a to především z hlediska znalostí práce učitelů s výpočetní technikou. Z toho důvodu jsou zatím zpracovány kurzy především pro odborné technické předměty, které zastřešují odborníci na ICT. Pro zlepšení tohoto stavu připravujeme projekt v rámci ESF pro tvorbu e-learningových opor jehož součástí je i kvalifikovaná příprava učitelů k jejich tvorbě. Praktické zkušenosti ukazují, že studenti k takto organizované výuce přistupují velmi pozitivně a úkoly zadávané prostřednictvím LMS jsou plněny mnohem iniciativněji. Sekundární význam ve využívání systému LMS je možné vidět také v tom, že studenti vnímají počítač jako nástroj pro vzdělávání a nejen jako prostředí pro zábavu a komunikaci. V letošním školním roce jsme zapojili studenty do samotné tvorby e-learningových kurzů. V rámci maturitního projektu studenti vytváří kurz pro tvorbu webových stránek. Další praktické využívání systému LMS je směrováno do oblasti zadávání a vyhodnocování úkolů, samostatných a kontrolních prací. V minulosti byl učitel nucen nechat si zasílat domácí úkoly prostřednictvím e-mailu. 37
Zpracování těchto e-mailů a jejich správa byla velmi komplikovaná a náročná. V prostředí Moodle je možné vytvořit prostor pro odevzdání jakéhokoliv souboru. U tohoto prostoru je možné vytvořit celou řadu kritérií. Jedním z důležitých kritérií je nastavení termínu odevzdání a možnosti uzavřít tento prostor pokud termín nebyl dodržen.
PŘÍKLAD STRÁNKY VYUŽÍVANÉ JAKO PODPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ . PO KLIKNUTÍ NA SYMBOL VEDLE ZADÁNÍ JE MOŽNÉ VLOŽIT DO SYSTÉMU JAKÝKOLIV SOUBOR.
Učitel má okamžitý přehled o splněných úkolech jednotlivými studenty a může do systému vložit hodnocení. Tato forma je velmi přehledná jak pro učitele tak pro studenta. Další velmi pozitivní zkušeností je využívání e-learningových testů. Studenti mají k dispozici soubor testů, který mohou z domova procvičovat. Pro samotné přezkoušení studenta je vygenerován pouze vzorek ze souboru testů, obvykle 20 otázek. V roce 2007 jsme vytvořili pilotní testovací soubor otázek do předmětu „Elektronická zařízení“. Ukázku testu s 20 úlohami vidíte na obrázku.
38
Před skutečným ostrým nasazením souboru testovacích otázek studentům je nutné provést důsledné pilotní ověření na vybrané cílové skupině. V rámci ověřování testu se odstraní chyby a nejednoznačné otázky. Z našich zkušeností při ověřování testu vyplynulo, že minimálně
15 % otázek nebylo studenty správně pochopeno. Po
ověření testu v rámci cílové pilotní skupiny byl test zpřístupněn ostatním studentům. Studenti měli možnost připravit se na kontrolní testování z domova z celkového počtu 100 otázek. Kontrolní testování probíhalo ve škole vygenerováním 20 otázek s náhodným opakováním. Kritériem bylo bodové hodnocení. Výsledky ostrého testu byly velmi překvapivé. Celkem se testování zúčastnilo 30 studentů a z toho jen 2 studenti neuspěli. Oba studenti splnili požadovaný počet bodů při druhém absolvování testu. Studenty bavila příprava i samotný průběh testování. Cílem samotného testu nebylo jen prověření znalostí studentů, ale naučit studenty nejdůležitějším pojmům v oblasti „Elektronických zařízení“. V teoretické hodině již nebylo nutné se zdržovat vysvětlováním základních pojmů, ale výuka mohla být zaměřena do aplikačních oblastí. Dalším velmi pozitivním rysem je eliminace subjektu učitele při hodnocení. Systém spravedlivě hodnotí každého žáka bez ohledu na jeho předchozí výsledky v předmětu, rodinné poměry apod. Při použití testování 39
ve více třídách máme porovnávací kriterium ve vztahu k hodnocení učitelů. Srovnání výsledků jednotlivých tříd a jejich pochopení přednášené látky. O testování v prostředí Moodle by se dala napsat samostatná práce. Rozsah mé závěrečné práce je však omezen a proto jsem se v této oblasti soustředil pouze na využití systému nikoliv na popis jeho možností.
5. Perspektiva možností využití e‐learningu v budoucnosti. Rozvoj informačních technologií bude v budoucnu vytvářet nové možnosti v jejich využití. Rychlejší přístup k internetu, větší kapacity paměťových médií, rychlejší procesory, dokonalejší přenosové cesty založené na optických prvcích posouvají oblasti využití e-learningu do jiné dimenze. Dimenze založené na využívání kvalitativně vyšších multimediálních prvcích. První výraznou změnou bude pravděpodobně využívání on-line výukových opor. Nutnost umístit paměťově velmi náročný multimediální soubor na vlastní server bude nahrazena centralizovaným prostředím. Přístupová rychlost umožní jejich využívání ve stejné kvalitě při jejich umístění na univerzitě v USA jako při umístění na vlastní střední škole. Velmi intenzivně se budou využívat on-line přednášky z jednotlivých typů škol, již dnes jsou na vysokých školách velmi oblíbené. Přenosy významných odborníků v reálném čase pro široké publikum posluchačů budou zcela běžné. Trend ve zkracování doby využívání nejnovějších poznatků vědeckého výzkumu do aplikačních oblastí bude nadále pokračovat, což bude mít za následek další prudký rozvoj nových technologií. Využívání prostředků virtuální reality se stane běžnou záležitostí. Student historie se bude procházet po ulicích starověkého Říma v době Marka Aurelia a při troše fantazie vést třeba učené disputace se členy senátu. Studenti umění navštíví ze svých domovů nebo školních učeben nejznámější světové galerie a z bezprostřední blízkosti budou posuzovat díla svých uměleckých idolů. Virtuální realita přinese do oblasti vzdělávání novou dimenzi využití.
40
E-learning bude mít v rozvíjející se digitální společnosti velmi významné místo. Pro absolvování prestižní zahraniční univerzity nebude nutné cestovat tisíce kilometrů, ale bude možné ji absolvovat z klidné místnosti vaší pracovny. Virtuální účast na přednáškách, řešení laboratorních úloh na unikátních přístrojích prostřednictvím internetu to je jen několik z mnoha příkladů budoucnosti rozvoje elektronického vzdělávání. Elektronické vzdělávání budoucnosti vytváří rovné příležitosti pro všechny zájemce. Podmínkou je pouze přístup k internetu prostřednictvím nutných hardwarových prvků. Současná technologie klade vysoké nároky na celou informační společnost. Vzdělávací instituce jen velmi těžko reagují na vzdělávací potřeby v oblastech informačních a komunikačních technologií. Praxe vyžaduje v této oblasti kvalifikované dělníky schopné obsluhovat nejmodernější počítačovou techniku. Nedostatečná pružnost státních vzdělávacích institucí, střední školy nevyjímaje na potřeby praxe se projevuje v celkové vzdělanosti společnosti. Existence nových forem vzdělávání umožňuje tyto nedostatky odstranit, předpokladem však jsou kvalifikovaní a vzdělaní profesionálové v roli pedagogů, kteří dokáží techniku implementovat do vzdělávacího procesu. Takovéto osoby mnohdy v našem středním školství chybí. Počítač je pouze nástrojem k činnosti nikoliv cílem a bez dobrých učitelů je jakákoliv technika bezcenným předmětem. Spojení osvědčených vzdělávacích forem s těmi moderními povede v budoucnosti ke kvalitativnímu posunu vzdělanosti. V mé práci pohlížím na budoucnost velmi optimisticky. Existují však rizika, která existují právě ve využívání zmíněných nových prvků. Samotný internet považuji za jeden z největších objevů lidstva, ale také jako velmi nebezpečný nástroj. Na jedné straně se lidé dostávají velmi rychle k požadovaným informacím, ale na straně druhé mohou poskytované informace mít lživý charakter. Dezinformace se může stát velmi silným nástrojem skupin, které se snaží získat nadvládu nad ostatními. Už dnes je u studentů využívajících služeb internetu možné postřehnout, že se velmi těžko 41
orientují v množství poskytovaných informací. Posuzování věrohodnosti je velmi komplikovanou záležitostí a dnešní středoškolský student si s tím příliš hlavu neláme. Považuje za 100 % správné vše co na internetu objeví. Podle mého názoru je stále fyzická přítomnost učitele u této věkové skupiny nezastupitelná, i když třeba jen v omezené formě. Výchovně vzdělávací proces není jen vstřebávání a analyzování dat, ale také procesem, ve kterém se snažíme mladé lidi připravit na běžné životní situace. Chceme je naučit vnímat systém společenských hodnot, snažíme se aby pochopili úlohu společnosti, usilujeme aby se snažili respektovat jeden druhého, učíme je zásadám soužití v kolektivu a bylo by toho ještě mnoho co je obvykle mezi řádky našich vzdělávacích programů. Technika doplňuje náš život, ale rozhodně by jej neměla ovládnout. Virtuální procházka lesem určitě nemůže nikdy nahradit tu skutečnou. 42
Závěrečné zhodnocení Efektivní využití informačních technologií ve vzdělávacím procesu je stále větším problémem. Nestačí jen do škol a tříd umístit počítač. Bez dobrých nápadů se technika stává bezcenným předmětem, těžítkem nebo moderním módním doplňkem. Kvalitní využití této techniky souvisí se vzděláváním učitelů jak v oblasti didaktické, tak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Závěrečná práce ukazuje na rozboru jedné významné oblasti „E-learningu“ možnosti využití počítačů ve vzdělávání. Věřím, že práce pomůže všem zájemcům v základní orientaci v systémech LMS a v možnostech využití systému „Moodle“. V průběhu zpracování závěrečného tématu jsem díky novým poznatkům v této oblasti připravil projekt v rámci ESF na téma „Učíme se za školou – E-learning ve výuce odborných technických předmětů na střední škole“.
43
Literatura : 1. VŠETULOVÁ, M. PŘÍRUČKA PRO TUTORA. Akademie distančního vzdělávání, Olomouc 2007, ISBN 978-80-244-1641-0 2. NOCAR, D., HOBLÍKOVÁ, I., SNÁŠELOVÁ, L., VŠETULOVÁ, M. – E‐ LEARNING V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. UP, Centrum distančního vzdělávání, Olomouc 2004, ISBN 80-244-0802-3 3. VŠETULOVÁ, M. – PROCES A LOGISTIKA DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. Skripta pro profesní přípravu certifikovaných manažerů vzdělávání, UP, Filosofická fakulta, Olomouc 2007 4. WEITER, M. - ELEARNING & VYUŽITÍ E‐LEARNINGOVÝCH TECHNOLOGIÍ PŘI VÝUCE FYZIKY NA FCH VUT - Chemická fakulta VUT v Brně 25. listopadu 2004. 5. BRDIČKA, B. – ROLE INTERNETU VE VZDĚLÁVÁNÍ – Katedra informačních technologií a technické výchovy Karlova universita v Praze 2003, ISBN 80-2390106-0 6. E‐LEARNING Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning
7. LMS Dostupné na internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning
44
PŘÍLOHA : Ukázky vybraných systémů LMS.
http://www.edoceo.cz/
http://firmy.itutor.cz/default.asp
45
¨ http://unifor2.upol.cz/web/foxisapi.dll/filozoficka.logon
http://www.rentel.cz/rentel/rentelweb.nsf/All/32828B2B56B34209C1256EEC004A10E0
46