Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Diplomová práce. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

ŘEŠENÍ VARIANT ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Bc. Pavel Stalčík

Lednice, 2008

1

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ,,Řešení variant údržby trvalých travních porostů s využitím mechanizačních prostředků“ vypracoval samostatně. Souhlasím, aby tato diplomová práce byla dále využita pro studijní účely.

V Lednici dne 20.3. 2008 ............................... Bc. Pavel Stalčík

2

Děkuji vedoucímu práce Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za cenné připomínky, rady, odborné komentáře i za čas věnovaný vedení mé práce.

3

4

OBSAH: 1. ÚVOD

7

2. CÍL PRÁCE

8

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

9

3.1 Krajina

9

3.1.1 Krajinná typologie a členění krajiny 3.2 Význam trvalých travních porostů

10 11

3.2.1 Mimoprodukční, ekologický TTP 3.3 Rozdělení travních společenstev

11 13

3.3.1 Charakteristika prostorových složek

14

3.3.2 Členění travních porostů

15

3.4 Způsoby údržby trvalých travních porostů

16

3.4.1 Pastva

16

3.4.2 Kosení (seč)

16

3.4.3 Mulčování

17

3.5 Další operace spojené s údržbou travních porostů

18

3.6 Zpracování travní hmoty z údržby TTP

20

3.7 Technologické postupy a pracovní operace

21

3.7.1 Modelové technologické postupy

22

3.7.2 Výkonnost mechanizačních prostředků

23

3.8 Mechanizační prostředky využívané při údržbě TTP z kategorie malé mechanizace

27

3.8.1 Rozdělení žacích strojů podle žacího ústrojí

27

3.8.2 Rozdělení žacích strojů podle principu provedení

30

3.9 Náklady na provoz mechanizačních prostředků

30

3.9.1 Fixní náklady

31

3.9.2 Variabilní náklady

31

4. METODIKA

32

4.1 Charakteristika pokusných stanovišť

32

4.2 Hodnocené stroje

33

4.3 Metodika měření časových snímků

35

4.4 Způsob při stanovení spotřeby PHM

36

4.5 Výpočet provozních nákladů sledovaných strojů

36

5

4.6 Návrh modelových variant údržby TTP

36

5. VÝSLEDKY

37

5.1 Výsledky hodnocení a sledování bubnové žacího stroje MKS – 60

37

5.2 Výsledky hodnocení a sledování mulčovače HURRICANE F – 700

42

5.3 Výsledky hodnocení a sledování Křovinořezu OM 755 Master

46

5.3.1 Křovinořez OM 755 Master - pracovní orgán žací struna

46

5.3.2 Křovinořez OM 755 Master - pracovní orgán nožová hvězdice

49

5.4 Ekonomika provozu sledovaných strojů

53

5.5 Návrh modelových technologických postupů při údržbě trvalých TTP

57

5.5.1 Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty

57

5.5.2 Údržba TTP s ponecháním posečené travní hmoty

58

5.5.3 Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty

59

6. DISKUSE

62

7. ZÁVĚR

66

8. SOUHRN

67

9. SUMMARY

68

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

69

11. SEZNAM PŘÍLOH

71

PŘÍLOHY

6

1. ÚVOD Trvalé travní porosty – louky a pastviny představují v České republice i ve středoevropských podmínkách významný stabilizační a konzervační prvek v krajině i v celé soustavě hospodaření na půdě. Jsou to právě louky, které tvořily známý charakter české krajiny v několika posledních stoletích. Vznik a vývoj travních porostů je podmíněn jejich pravidelným obhospodařováním, bez něhož by se naprostá většina travních porostů postupnou sukcesí proměnila v lesní společenstva. Trvalé travní porosty (dále jen TTP) představují obrovský produkční potenciál biomasy a jsou zároveň nedílnou a nezastupitelnou součástí ekologické stability krajiny ve smyslu jejich retenční kapacity pro zadržení vody, omezení erozních jevů, udržují půdní úrodnost a poskytují rovněž životní prostor mnoha živočišným druhům. Ve srovnání s ornou půdou vykazují travní porosty, díky absenci zpracování půdy a dlouhodobému vegetačnímu pokryvu, podstatně vyšší ekologickou stabilitu. Proto se stávají útočištěm mnohých i chráněných rostlinných a živočišných druhů. Dále významně podporují turistiku, udržují ráz krajiny a jsou pro celou společnost velmi národohospodářsky významné. Podmínkou, aby TTP mohly plnit mimiprodukční ekologické funkce v tvorbě a ochraně krajiny a životního prostředí musí být alespoň částečně využívány – zemědělsky obhospodařovány. Jedná se o pravidelné odstraňování nadzemní hmoty porostu – sečením. Důvodem je nezbytnost udržení příznivého botanického složení luk a zabránění šíření plevelů. V současnosti existují celá řada způsobů údržby trvalých travních porostů. Jedná se např. o standardní sečení, nové možnosti pak nabízí mulčování. Předpokládaná práce by měla hodnotit vybrané varianty údržby TTP s využitím různých typů mechanizačních prostředků. Sečení paradoxně přináší problém s posečenou hmotou, stav skotu značně poklesl o 2/3 a proto její zkrmování je značně omezeno. Kromě možnosti spalování jako obnovitelného zdroje energie se nabízí rovněž mulčování – návrat živin zpět do půdy. Mulčování je jedním z tradičných způsobů využívání rostlinné hmoty v zemědělství. Spočívá v pokrývání půdy posečenou rostlinou hmotou s cílem využití mulče jako zdroje živin – návratu živin zpět do půdy, ochrany půdy proti vodní a větrné erozi, rozvoji plevelů, především ochrana půdní vláhy a zároveň pro úpravu tepelných podmínek v půdě.

7

2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je sledování a hodnocení vybraných skupin strojů z kategorie malé mechanizace využívaných při údržbě trvalých travních porostů. Dále využití

získaných

výsledků

pro

návrh

a

zhodnocení

modelových

technologických postupů spojených s údržbou trvalých travních porostů.

8

variant

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Krajina Definice krajiny Zákon č. 114/1992 Sb. definuje krajinu takto: „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“

Krajinu však byla definována i další řadou způsobů:

„Krajina představuje souvislé území, vnímatelné člověkem, jehož vzhled je určován činností a vzájemnou interakcí přírodních a antropogenních činitelů.“ (ÚMLUVA O EVROPSKÉ KRAJINĚ, 2000).

„Krajina je ekologicky heterogenní území složené ze specifické sestavy ekosystémů, které jsou ve vzájemné interakci, které se zde podobným způsobem opakují a navzájem navazují.“(FORMAN, GODRON, 1983).

„Krajinu můžeme chápat jako dynamický a heterogenní soubor systémů, skládající se z přírodních a člověkem

vytvořených složek “ (NEPOMUCKÝ, SALAŠOVÁ,

1996).

V krajině se stýkají a vzájemně na sebe působí zemská kůra s reliéfem, ovzduší, voda, půda, biota a člověk se svými výtvory. Krajina je také mozaikou rozmanitých ekosystémů - geobiocenóz a hydrogeobiocenóz (BUČEK, LACINA, 1995).

„...Krajina je část prostoru na zemském povrchu, zahrnující komplex systémů, tvořených vzájemnou interakcí horniny, vzduchu, rostlin, živočichů a člověka, která svou fyziognomií vytváří zřetelnou jednotku..." (ZONNEVELD, 1979).

„...Ráz každé krajiny je dán na jedné straně charakterem přírodního prostředí, tj. především reliéfu, hornin, podnebí a jim odpovídající potenciální vegetace, na druhé straně je dán také tisíciletou činností lidské společnosti....“ (CULEK, 1998).

9

3.1.1 Krajinná typologie a členění krajiny

Z několika uvedených definic vyplývá, že krajina je výsledkem přírodních procesů a činností člověka. Podle jednotlivých množství působení těchto složek lze krajinu rozdělit do tří typů, o nichž se zmiňuje (NEPOMUCKÝ, SALAŠOVÁ, 1996): •

Krajina silně poznamenaná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná“)

„s dominujícím podílem sídelních a industriálních prvků. S nízkým podílem ekologicky stabilních ploch, které vyžadují „aktivní zásahy prostřednictvím tvorby krajiny včetně nezbytného sladění zájmů zemědělství, průmyslu, bydlení a ostatních složek.“ Celkově tvoří cca 30 % rozlohy ČR. •

Krajina s vyrovnaným stahem mezi přírodou a člověkem („harmonická“)

„s podstatným zastoupením přírodních a agrárních složek.“ Sídelní útvary jsou omezené a prvky idustriálního charakteru se vyskytují pouze ojediněle. Pro tento krajinný typ je charakteristická drobná členitost a mnohotvárnost území se zvýšeným podílem lesů, travních porostů, vodních ploch a různých forem rozptýlené zeleně.“ Přístup je založen spíše na ochraně, tvoří cca 60% rozlohy v ČR. •

Krajina relativně přírodní („dynamická, antagonická“)

Jedná se o typ krajiny „která má omezené znaky činnosti a člověka“ a území „ v celé šíři nekolonizované s možností lesního hospodářství, v omezené míře pastvinářství, ojediněle se vyskytující těžby nerostů.“ Celkově tvoří cca 10 % rozhodly v ČR (MÍCHAL, 1997).

Podobným způsobem člení krajinu na přirozenou a kulturní krajinu (MORAVEC, 1994): •

Přirozená krajina - „krajina charakterizována přirozenou vegetací.“

• Kulturní krajina – „vzniká dlouhodobým působením člověka s různou strukturou druhovým, složením vyžadující ke svému fungování různý přísun dodatkové energie zvnějšku.“

10

3.2 Význam trvalých travních porostů Trvalé travní porosty přirozeného, polopřirozeného, nebo nově setého charakteru jsou na stanovištích, kde nepříznivé ekologické podmínky - sucho, vlhkost, vysoké srážky, krátká vegetační doba, štěrkovitost, mocnost drnové vrstvy, svažitost, neumožňují pěstování polních plodin. I přes současný trend extenzivního využívání převážně části TTP mohou být jejich mnohostranné funkce zachovány jen za podmínek řádného obhospodařování přizpůsobeného daným stanovištním a krajinným podmínkám (HRABĚ, 2004).

3.2.1 Mimoprodukční, ekologický význam trvalých travních porostů •

Ochrana vody Travní porosty ve vodním hospodářství mají význam kvalitativní (čistící a

biofiltrační – chrání prameniště, vodní toky a kvantitativní (retenční a akumulační schopnost, evapotranspirace, vyrovnání odtokových extrémů). Dobře zapojený a ošetřovaný porost má velkou schopnost využívat látky – živiny rozpuštěné v půdním roztoku. Působí tak hlavně v období vegetace jako přirozený filtr srážkových vod obsahujících poměrně velké množství různých látek. Travní porosty snižují nebezpečí promývání živin a škodlivých látek zejména dusičnanů do hlubších vrstev půdního profilu, zabraňují vyplavování těchto látek do podzemních vod. Také svými retenčními schopnostmi omezují povrchový odtok – smyv škodlivých látek do povrchových vodních zdrojů a zamezují tak v jejich eutrofizaci. Zvláště dobře se tyto schopnosti uplatňují v blízkosti zdrojů pitné vody v jejich ochranných pásmech. •

Ochrana půdy Základní význam je v omezení až zabránění erozi půdy. Při dlouhotrvajících,

přívalových deštích dochází na svažitých pozemcích u většiny zemědělských kultur k velkému povrchovému odtoku srážkové vody, která rozrušuje a odnáší půdní částice. Přičemž dochází k erozi půdy projevující se vznikem erozních rýh, v některých případech je odplavena půda v celém profilu až na nezvětralé podloží (mateční horninu).

Půdní částice jsou odnášeny do spodních částí svahu, popřípadě jsou

spláchnuty do povrchových vodních toků, kde způsobují zanášení koryt a znečištění

11

vody. Travní porosty při dobrém zapojení omezují téměř plně odnos půdních částic a omezují smývání látek (hnojiv) do vodních toků. Dále mají TTP schopnost chránit půdu svou hustě rozvinutou kořenovou soustavou, která se uplatní zejména po odstranění nadzemní hmoty při sečích. V současné době se uplatňuje hodně „konzervační funkce“ při ochraně a zachování úrodnosti orné půdy, schopnost TP udržovat dobré chemické a fyzikální vlastnosti půdy, její strukturu, obsah humusových látek a také zabraňovat rozšiřování plevelných rostlin. •

Uchování četnosti druhů Travní porosty mají zásadní význam pro zachování biodiverzity, zejména výskytu

vzácných a ohrožených druhů organismů. Ekosystémy travních porostů jsou nesmírně bohatá společenstva rostlin, živočichů a ostatních organismů. Jedním z ochranářských úkolů dnešní doby je záchrana dosud existujících polopřirozených travních porostů a jejich vysoké biodiverzity vhodným ošetřováním, tak aby se zabránilo dalšímu mizení ohrožených druhů. Mnohé z těchto druhů potřebují k svému životu zcela specifické podmínky – nesnášejí minerální hnojení, vícenásobné sečení, ale ani úhorový systém hospodaření, jelikož mají malou adaptibilitu a konkurenční schopnost. Na dosud zachovalých stanovištích je proto nutný diferencovaný přístup k jejich obhospodařování např. posunutí termínu sečí až do období po uzrání semen ohrožených druhů rostlin. •

Rekreace, turistika a sport Zemědělství a lesnictví má rozhodující podíl péči o krajinu, určuje její ráz, ale také

změny. Nesečené a nespásané travní porosty viditelně mění ráz krajiny. Absence obhospodařování ohrožuje existenci druhů a společenstev, rozšiřují se původní plevele např.šťovíky, ale i nepůvodní (invazní druhy) druhy např. bolševník velkolepý. Snižuje se nejen malebnost krajiny, ale její atraktivnost z hlediska rekreačního využití. Na venkově žije asi čtvrtina populace našeho státu a další významná část zde tráví svůj volný čas. Příroda pomáhá formulovat estetické cítění a určuje vztah člověka k ní, to má velký vliv na cítění a jednání lidí. Obhospodařované TP pomáhají vytvořit pestrou a obytnou kulturní krajinu, druhově bohatou, energeticky rozmanitou s možností růstu a vývoje pro všechny živé organismy. Umocňují turistické zážitky a podporují aktivity agroturistiky a jezdectví. Jejich význam v posledních letech velmi stoupá s atraktivností prostředí a průchodností regionu (PÍŠANOVÁ, 2006).

12

Za krásu a vyváženosti kultury v krajině – střídání lesa, luk a pastvin, orné půdy, vinic a sadů je nutno poděkovat zemědělci, jeho role je v tomto směru nezastupitelná (HRABĚ, 2001).

3.3 Rozdělení travních společenstev Travní společenstvo z hlediska fytocenologického je fytocenózou trav, vikvovitých a dvouděložných druhů odpovídající druhovou skladbou a strukturou daným stanovištním podmínkám. V širším pojetí by mělo být používáno označení travinné společenstvo, tj. porost se zastoupením čeledí výše uvedených porostových složek, zvláště řádu Poales (lipnicovité), ale i řádu Cyperales (šáchorotvorné) a řádu Juncales (sítinotvorné). V našich podmínkách je jejich výskyt malý, proto je častěji používán obecný název travní společenstva. Travní společenstvo z hlediska ekosystémového pojetí je tvořeno producenty – konzumenty - reducenty v návaznosti na abiotické podmínky prostředí.

Travní společenstvo z hlediska systému využívání lze rozdělit na luční společenstvo využívané převážně kosením a na pastviny využívané převážně spásáním. U obou společenstev lze účinně uplatňovat systém střídavého využívání uvedených dvou postupů.

Podle způsobu vzniku lze travní společenstva členit na: -

primární

(přirozená)

společenstva

nichž

proces

sukcese

probíhá

pod

dlouhodobým a neustálým vlivem klimatických a stanovištních podmínek, např.: savany, prérie, hole, almy apod. -

sekundární společenstva, jejich sukcese je formována mimo vlivu abiotických faktorů též záměrným lidským působením. Rozdělují

se na kategorie

polopřirozených trvalých travních porostů, nově založených (setých) trvalých porostů, dále dočasných jetelotravních společenstev a krátkodobých intenzivně využívaných jetelotravních porostů na orné půdě (HRABĚ, BUCHGRABER, 2004).

13

3.3.1 Charakteristika prostorových složek •

Travní složka Travní druhy jsou zvláště u víceletých travních porostů, tvoří základní složku

z hlediska produkčního. Kvalita píce jednotlivých druhů trav je obecně dobrá až velmi dobrá. Druhové a odrůdové rozdílnosti v ranosti a pozdnosti

trav umožňuje u

krátkodobých porostů na orné půdě systémově plánovat skladbu směsek s postupnou dobou pícní zralosti a takto produkovat píci o vysoké kvalitě. Ve více druhovém společenstvu však rozdílná doba zralosti může být příčinou snížení kvality píce. Z tohoto důvodu je nutné dobu sklizně stanovit ve vztahu k vývojové fázi dominantního druhu. Trávy ve společenstvu přispívají k tvorbě hustého, zapojeného drnu, který spolu s hustou sítí svazčitých kořenů významně zvyšuje odolnost proti vodní erozi půdy na svazích. Podíl trav ve společenstvu je ovlivňován především úrovní N – hnojení a průběhem srážkové činnosti ve vegetačním období. Obecně je v porovnání s pastevními společenstvy vyšší zastoupení trav v lučních porostech. U travní složky je zvýšená náchylnost ke kumulaci nitrátů (NO3 – N) v píci, dále ke zvýšené tvorbě mykotoxinů u pozdě sklizené píce na vlhkých stanovištích a i alkaloidů projevující se metabolických, reprodukčních a zdravotních poruchách skotu. •

Vikvovitá složka Přiměřený podíl vikvovitých druhů v travních společenstev, dle účelu pěstování je žádoucí z důvodů:

-

ekonomických – 1% dominance jetelovin = 3 kg N za symbiózy

-

ekologických – snížené nebezpečí ztrát dusíku z biologické fixace, snížená dotace herbicidů, pesticidů a jiných ochranných přípravků

-

krmivářských – kvalita dusíkaté frakce píce, vysoká stravitelnost, vysoký obsah minerálních látek, vysoká koncentrace energie u jetele bílého

-

agronomických – odplevelovací účinek, meliorační účinek, zúrodňování půdy. Největší podíl zaujímá jetel luční, jetel plazivý. Jetel hybridní, vojtěška setá (na orné půdě). Vikvovité druhy jsou kvalitní složkou v travním společenstvu. Vyznačují se vysokým obsahem N - látek, příznivým obsahem vlákniny, vysokým obsahem minerálních látek (Ca, Mg, K, P), vitamínů i vysokou koncentrací energie.

14

Zastoupení vikvovitých druhů je v dočasných a trvalých porostech obecně vyšší u pastvin a v porostech s nízkou úrovní N – hnojení. •

Bylinná složka Dvouděložné bylinné druhy se vyznačují velmi dobrým obsahem živin, minerálních

látek i dobrou stravitelností píce. Jejich podíl ve společenstvu je ovlivňován především způsobem využívání a vysokou úrovní hnojení zejména dusíkem a draslíkem. V píci bylin je obsažena velká řada sekundárních látek zlepšující přijímatelnost píce skotem na (žebříček) často i přijímatelnost píce snižujících (heřmánkovec, mateřídouška). K druhům, které skot prakticky nespásá – pýr plazivý, pcháče šťovíky, metlici trsnatou, kostřavu ovčí a smilku tuhou (NOVÁK, 2000). K regulaci zastoupení bylinné složky přispívá vhodný způsob využívání např. včasné přepásání obrůstajících luk na jaře a v krajním případě použití selektivních herbicidů (HRABĚ, BUCHGRABER, 2004).

3.3.2 Členění travních porostů

Pro současnou a praktickou potřebu systému obhospodařování v ČR členíme travní porosty podle produkčního potenciálu stanoviště a způsobu využití na:

Louky: •

Intenzivní 1. dočasné, obnovované (3 - 4 seče, výnos v seně 6 - 10 t.ha-1) 2. dočasné, pro střídání s polařením (3 - 4 seče, výnos v seně 6 - 10 t.ha-1) 3. přisévané (2 - 4 seče, výnos v seně 6 - 8 t.ha-1) 4. trvalé (2 - 3 seče, výnos v seně 4 - 7 t.ha-1)

•

extenzivní 5. trvalé (1 - 2 seče, výnos v seně 2 - 4 t.ha-1)

Pastviny: •

intenzivní 6. dočasné (4 - 5 pastevních cyklů, výnos v seně 6 - 10 t.ha-1) 7. trvalé, přisévané (4 - 5 pastevních cyklů, výnos v seně 6 - 10 t.ha-1) 8. trvalé (volná pastva, výnos v seně 2 - 3 t.ha-1)

15

•

extenzivní 9. Jetelovino - travní směsky na orné půdě (3 - 4 seče, výnos v seně 6 - 12 t.ha-1) 10. Travní porosty pícninářsky nevyužívané - ošetřování, mimoprodukční funkce, (FIALA, 2004).

3.4 Způsoby údržby trvalých travních porostů Trvalý travní porost lze udržovat třemi základními způsoby: pastvou, kosením a mulčováním.

3.4.1 Pastva

Pastva je nejstarší, původní a přirozený způsob výživy hospodářských zvířat. Po usměrnění a organizaci pastviny je nutné znát komplex faktorů, které jsou ve velmi úzkém vztahu s pasoucími zvířaty. Přímé vztahy jsou takové, při kterých ovlivňují faktory přímo zvířata nebo naopak. Při nepřímých vztazích se vliv jednoho činitele na zvíře projevuje přes činitele jiného (např. půda ovlivňuje zvíře přes porost). Pastevní porost působí na zvířata přímo, o jeho vlivu rozhoduje nejvíce kvalita a řada dalších faktorů, např. termín využití, návyk zvířat na pastvu a způsob pastvy, složení stáda a jeho zdravotní stav, povětrnostní podmínky. Pastevní prostředí je činitelem, který upevňuje zdraví zvířat (konstituce, kondice). Sluneční záření – ultrafialová složka, omezuje vznik chorob, příznivě ovlivňuje metabolismus, zvyšuje kožní dýchání a tvorbu vitamínu D, který působí proti křivici (PULKRÁBEK, CAPOUCHOVÁ, 2003).

3.4.2 Kosení (seč)

Sečení patří mezi tradiční způsoby využívání travních porostů, která se prvotně využívala k získání krmiva pro hospodářské zvířata, druhotně pro udržování druhové skladby a struktury porostu v optimálním stavu a to jak z hlediska ekonomického, ekologického i estetického.

16

Období a počet sečí jsou voleny s ohledem na optimální technologickou zralost píce a jsou přizpůsobeny nadmořské výšce, klimatickým a půdním podmínkám, typu stanoviště a porostu. Pokud se TTP využívá pro produkci píce dělí se seče následujícím způsobem: -

první jarní seč začíná od první poloviny května a trvá do poloviny června

-

druhá seč se uskutečňuje za 40 dnů po 1. seči (u trojsečných porostů) nebo 60 dnů po první seči (u dvousečných porostů), tj. od 21. června do 1. srpna.

-

třetí pozdě letní seč se uskutečňuje 40 – 45 dnů po 2. seči, tj. od 1. srpna

-

čtvrtá podzimní seč je méně častá a uskutečňuje se po 10. září

Počet sečí závisí především na podmínkách daného stanoviště. V nížinných a klimaticky příznivých oblastech s dobrou zásobou vody a živin se provádí 2 – 3 seče za rok (KOLLÁROVÁ, 2007).

Sečením dochází k oddělení nadzemní částí rostlin s ponecháním strniště o výšce 50 – 80 mm nad zemí. Výška strniště je faktor, který ovlivňuje výnos, intenzitu obrůstání do další seče a hromadění nadměrného množství obvykle nedostatečně rozložené organické hmoty. Provádí se různými způsoby: -

ruční kosení kosou tento způsob je již dnes velmi málo využívaný je pracný a fyzicky náročný. Využívá se při kosení malých ploch, např.na silně svažitých pozemcích, v rezervacích, kde není žádoucí hluk, způsobený motorovými stroji,

-

sečení malou mechanizací (křovinořezy, motorové kosy). Tento způsob se využívá zejména na svazích, na pozemcích s nerovným terénem, na podmáčených plochách a všude tam kde není možné používat těžší techniku,

-

Sečení samojízdnými a traktorovými žacími stroji – využívají se na větších plochách s rovným povrchem s mírným sklonem, bez větších překážek (HEJDUK, GAISLER, 2006).

3.4.3 Mulčování

Představuje alternativní způsob obhospodařování travních porostů, při kterém je strojově nadzemní hmota oddělena od strniště, rozdrcena a rozhozena pokud možno rovnoměrně zpět na strniště. Mulčování je využíváno jako nejlevnějšího způsobu

17

údržby travních porostů, které nejsou hospodářsky využívány pastvou nebo sečením. Slouží pro potlačení zarůstání travního porostu náletem dřevin nebo omezení dominantních druhů rostlin. Termíny mulčování se většinou shodují s termíny sečení na loukách, mělo by proběhnout v době před vytvořením semen nežádoucích druhů rostlin přítomných v porostu. Při větší frekvenci 2 – 3 krát ročně má provedené mulčování podobné účinky na porost jako sečení, avšak ne všechny rostlinné druhy snáší delší dobu překrytí velkou vrstvou rozdrcené biomasy a z porostu následně mizí. Z těchto důvodů se mulčování nedoporučuje pro údržbu travních porostů, kde se rostlinná biomasa pomalu rozkládá. Dále není vhodné při údržbě teplomilných travních porostů (nedostatek vlhkosti), a také u horských smilkových travních porostů, kde rozkládané procesy zpomaluje nízká teplota (HEJDUK, GAISLER, 2006).

3.5 Další operace spojené s údržbou trvalých travních porostů Ošetřování lučních a pastevních ploch povrchovými mechanickými zásahy se často počítá mezi základní zásahy pro zlepšení travních porostů a půdních podmínek. Mechanické zásahy narušují půdní povrch, při kterém dochází k úpravě vodního a vzdušného režimu půdy, odstranění stařiny a podpory změny druhového složení. Mezi základní technologie patří smykování, vláčení, válení a podřezávání travních porostů (ZDRAŽIL, 2003).

Technologie pro narušení půdního povrchu u trvalých travních porostů •

Vláčení travních porostů Luční brány jsou využívány při obnově degradovaných porostů, kdy se zásah

projeví zvýšením počtu bylinných druhů na úkor nežádoucích trsnatých trav – například metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a smilka tuhá (Nardus stricta). Nejvhodnější doba vláčení je co nejdříve na jaře, aby nedošlo k poškození travních porostů s cennými druhy rostlin (ZDRAŽIL, 2003).

18

•

Smykování travních porostů Smykování nerovností z krtičinců, nor hrabošů a rozetření zbytků chlévské mrvy

v předjaří je na mnoha loukách a pastvinách velmi žádoucí protože zemina při sklizni zvyšuje obsah popelovin v sušině píci často více jak 10 %. Toto znečištění je velmi nežádoucí při silážování, které přispívá k nežádoucímu průběhu kvašení. Nářadí pro smykování je velmi rozmanité konstrukce – těžší kovové konstrukce, disky z pojezdných prostředků, souprava kovových kruhů a nově používaný kloubový luční smyk. Důležitá je nízká pojezdová rychlost a nepoškození obrůstajícího drnu (HRABĚ, 2004). •

Válení travních porostů Válení porostů by mělo být použito za účelem:

-

zpevnění lehkých půd z důvodu omezení škod vyzimováním a zlepšení kapilární vzlínavosti (rašelinové půdy)

-

pro provedení smykování, přesevu a přísevu

-

omezení výskytu plevelů

-

zatlačení kamenů zpět do půdy, a tím zamezení poškození žacího stroje při kosení

-

u nově setých porostů za účelem snížení nebezpečí znečištění píce při první sklizni (HRABĚ, 2004).

•

Vertikální prořezávání travních porostů Prořezávání a provzdušňování TP se využívá k nápravě intenzivně

obhospodařovaných ploch a zátěžových trávníků. Při nedostatečném odstraňování stařiny dochází časem ke zplstnatění travního drnu a jeho uzavření. Zplstnatělá vrstva uzavírá travní povrch, zabraňuje přístupu vzduchu a srážkové vody a vytváří vhodné prostředí pro šíření chorob (ZDRAŽIL, 2003). Provádí se jednou až třikrát za rok v době, kdy jsou trávy v plném růstu (brzy na jaře nebo v podzimním létě). Významně přispívá ke zlepšení vsakování vody, příjmu živin a přístupu vzduchu ke kořenům. Požadavky na vertikulaci: -

narušení zplstnatělé vrstvy v celé její tloušťce

-

narušení růstu dvouděložných plevelů rozřezáním jejich listových růžic

-

nakypření nejsvrchnější půdní vrstvy v hloubce 5 mm pro lepší příjem živin a vláhy

-

odstranění veškeré hmoty vynesené na povrch (ZEMÁNEK, BURG, 2005). 19

3.6 Zpracování travní hmoty z údržby trvalých travních porostů Posečená travní hmota je budˇ odvezena bezprostředně po šeči – zelené krmení nebo je ponechána několik dní k zavadnutí a následně odvezena - senáž. Dalším způsobem je sečení píce přímo na místě, obracení a sušení posečené hmoty a její odvoz po usušení – seno. Seno je zelené krmivo konzervované přirozeným sušením nebo dosušováním. Posečení travní porost se suší na zemi, na sušácích nebo se předsouší na poli a dosouší se v senících studeným nebo předehřátým vzduchem. Pro výživu zvířat je důležité vyrobit kvalitní seno s vysokou výživnou a dietetickou hodnotou, při efektivních vstupech. Z hlediska omezení ztrát na množství a kvalitě, ke kterým dochází v procesu sušení, při využití dostupných a vhodných technologických linek je nejvhodnější systém dosoušení předsušené biomasy v senících. Kvalita sena závisí na: -

na meteorologických podmínkách při sušení (teplota, vlhkost, proudění vzduchu, srážky)

-

druhu pícnin a botanickém složení porostu

-

termínu sklizně

-

pořadí seče

-

technologii sklizně

-

způsobu skladování

Píci je možné konzervovat silážováním. Silážování je založeno na principu okyselení píce kyselinou mléčnou, která vzniká činností bakterií mléčného kvašení (Streptococus Lactobacillus sp.) z cukrů rozpustných ve vodě a v prostředí bez přístupu vzduchu. Bakterie mléčného kvašení okyselují prostředí silážované píce 4,0 – 4,5 přičemž znemožňují rozvoj většiny škodlivých mikroorganismů. Mimo bakterii mléčného kvašení s píci vyskytují další mikroorganismy jako jsou kvasinky, bakterie octového kvašení, bakterie máselného kvašení a plísně (HRABĚ, BUCHGRABER, 2004).

20

3.7 Technologické postupy a pracovní operace Výrobní postup lze charakterizovat jako sled technologických a pracovních operací vedoucí ke konečnému efektu za daných přírodních, agrotechnických a ekonomických podmínek. Technologický postup je v uživatelské podobě chronologickým sledem pracovních operací, které je třeba v daných výrobně – ekonomických podmínkách realizovat k dosažení předpokládaného cíle. Jeho nedílnou součástí jsou technologické parametry, tj. časové a věcné vazby mezi technologickými operacemi, ukázalé změny kvality a údaje o velikosti a vlastnostech vstupů a výstupů výrobního procesu. Pracovní postup je uspořádaný sled děj pracovního procesu, který má v písemném záznamu podobu seznamu pracovních operací, kterými se přímo nebo nepřímo realizují jednotlivé technologické operace, vstupy a výstupy výrobního procesu. Sled pracovních operací vždy doplňují parametry pracovního postupu, které určují podmínky, za kterých má práce probíhat: -

přepravní vzdálenost

-

velikost, tvar, svažitost pozemku, půdní podmínky

-

pracovní rychlost

-

vlastnosti manipulovaných materiálů

Tam, kde technologický a pracovní postup probíhá společně, technologické a pracovní operace splývají. Proto je vhodné pracovat s oběma postupy jako s jedním celkem a pojem technologický postup označovat jako pracovní postup (ZEMÁNEK, BURG, 2006).

Pracovní operace jako přesně specifikovaná činnost označuje jednotlivé působení na zpracovávaný materiál, kde výsledkem je dílčí změna jeho stavu, vlastnosti nebo místa. Operace se může sestávat z několika fází a představuje základní kategorii pro členění každého pracovního postupu. Každá operace probíhá určitým způsobem nebo je prováděna určitým strojem a její provedení je časově nebo technologicky podmíněno. Jednotlivé operace mohou být prováděny ručně (ruční dosékání a shrabání posečené trávy, ruční nakládání posečené travní hmoty na přívěs traktoru) nebo mechanizovaně (plně mechanizovaná údržba a sklizeň travní hmoty).

21

Na mechanizované operaci se zpravidla podílí energetický prostředek (traktor) a vlastní stroj – vzniká tak pracovní souprava. Některé operace jsou zajišťovány samojízdnými stroji.

V technologickém postupu dále rozlišujeme: Operace technologické synonymně označované jako pracovní, které se vyznačují působením na kvalitativní změny. Operace netechnologické jsou nezbytné z technologického procesu pro jeho plynulost a realizaci (doprava, realizace, kontrola). Technologické postupy jsou vypracovány ve variantní podobě, která je dána zejména: -

výrobními podmínkami

-

povahou pracovní operací

-

vlastním produktem (požadavky na kvalitu)

Členění technologického procesu na operace není statické a mění se především s rozvojem technologie a techniky. Proto je nutné pro zavedení nové techniky prověřit oprávněnost

operací

v

technologické

postupu

a

tyto

upřesnit.

Rozdělení

technologického procesu na operace umožňuje využití vhodné techniky, přípravu vhodné sestavy pracovní soustavy, propočet potřeby materiálů (BURG, ZEMÁNEK, 2006).

3.7.1 Modelové technologické postupy

Technologické postupy uplatňované v podmínkách pěstitelské praxe lze stanovovat v různých variantách do modelových postupů, které podrobně zachycují posloupnost jednotlivých pracovních operací prováděných během celého roku. Využití těchto modelových technologických postupů je např. při sestavování potřeby mechanizace, ruční práce, materiálu (hnojiva), spotřeby pohonných hmot. Lze je také použít pro vyčíslení nákladů na jednotlivé operace a technologický postup. Při zpracování těchto postupů by mělo být zohledněno využívání perspektivních technologických operací s využitím moderních mechanizačních prostředků, snižování podílu ruční práce a snižování zátěže na životní prostředí.

22

3.7.2 Výkonnost mechanizačních prostředků

Výkon mechanizačního prostředku (soupravy) je množství práce předepsané jakosti vykonané soupravou za časovou jednotku. Vyjadřuje se v jednotkách plochy, (objemu nebo hmotnosti) za zvolenou časovou jednotku (hodina, směna, sezóna, rok apod.). U mobilních souprav pro polní práce se udává nejčastěji v plošných jednotkách (ha.h-1, ha.sm-1 atd.), u sklizňových souprav se tento údaj doplňuje výkonností vyjádřenou v jednotkách hmotnosti sklizeného nebo zpracovávaného materiálu (t.h-1, t.sm-1 atd.). Obecně lze rozeznávat teoretickou, technickou a skutečnou výkonnost. Teoretická výkonnost mobilních souprav je výkonnost při plném využití konstrukčního záběru

(Bk), teoretická rychlost jízdy (vt), tj. výkonnost, kterou nelze prakticky

dosáhnout. Technická výkonnost mobilních souprav se dosahuje při technicky možném (optimálním) využití záběru a rychlosti za daný časový nasazení. Skutečná výkonnost mobilních souprav je výkonnost dosažená při konkrétním využití záběru, rychlosti za čas nasazení v konkrétních provozních podmínkách (BURG, ZEMÁNEK, 2006).

Plošná výkonnost se obecně stanoví dle vztahu: W1 = 0,1 . Bp . vp [ha.h-1] W1 – efektivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] Bp – technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m] vp – technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Skutečné výkonnosti se vyjadřují pomocí součinitelů využití pracovního času. Jejich hodnoty lze stanovit ze struktury času nasazení sledovaného stroje (soupravy) v průběhu celé směny – časový snímek.

Struktura nasazení stroje Skutečná doba používání stroje (strojní soupravy) se označuje T09 z těchto částí:

T09 = ∑ T07 + ∑ T8 + ∑ T9

23

T07 - celkový čas nasazení, čas běhen kterého je mechanizační prostředek využíván pro provedení operace za jednotku (minuta, hodina, den) T8 – čas na předepsané údržby vyšších stupňů T9 – čas, v němž není prostředek nasazen – posezónní opravy, uskladnění

T07 se dělí: T1 - čas hlavní - mechanizační prostředek aktivně vykonává činnost pro kterou je určen T2 – čas vedlejší – pravidelně opakující se pomocnou činnost (otáčení, plnění nádrže apod.) T3 – čas na údržbu, přípravu a seřízení mechanizačního prostředku T4 – čas na odstranění poruch (vyčistění stroje, seřízení stroje apod.) T5 – čas prostojů způsobený obsluhou T6 – čas pro zahájení a ukončení práce T7 – čas ostatních prostojů Takto rozčleněné časové úseky se skládají do podoby složených časů: T02 – operativní čas, ideálně využívá mechanizační prostředek při práci (T02 = T1 + T2) T04 – produktivní čas, vyjadřuje využití mechanizačního prostředku při organizaci práce (T04 = T02 + T3 + T4) T07 – celkový čas nasazení, při snímkování vyjádřen za směnu, pracovní den, sezónu nebo rok, charakterizuje běžné podmínky (T07 = T04 + T5 + T6 + T7) Roční nasazení stroje Vyjadřuje se v hodinách provozu stroje za rok, nebo v ha ošetřené plochy za rok. Tento parametr významně ovlivňuje fixní složku jednotkových nákladů. Hodnota ročního nasazení stroje ukazuje na rozsah jeho využití v podmínkách uživatele a je ovlivněna velikostí pěstitelské plochy, výkonnosti stroje (soupravy) a počtem opakování pracovní operace v technologickém postupu a případně i možnosti uplatnění stroje formou služby pro cizí. Pro jednotlivé stroje se stanoví výpočtem z těchto údajů.

Pro stroj se stanoví součtem nasazení traktoru ve všech strojních soupravách v podniku v průběhu roku, ke kterému se připočte další využití traktoru při dopravních operacích v průběhu roku.

24

Hodnota ročního nasazení stroje se dá zvýšit zvětšením obhospodařované plochy (rozvoj podniku, služby pro cizí), změnu technologického postupu. Zvýšení ročního nasazení stroje znamená snížení fixních nákladů stroje na jednotku nasazení, také znamená zvýšení nákladů na opravu stroje (BURG, ZEMÁNEK, 2006).

Výkonnost stoje Výkonnosti se stanovují s využitím uvedených součinitelů využití pracovního času.

Výkonnost za čas hlavní – je výkonnost při technicky možném (optimálním) využití záběru a rychlosti při plném využití času nasazení.

W1 = 0,1 . Bp . vp W1 – efektivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] Bp – technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m] vp – technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Operativní výkonnost – je výkonnost dosahovaná za čas operativní (čas T02). W02 = 0,1 . Bp . vp . K02 W02 – operativní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K02 – součinitel využití času operativního Produktivní výkonnost – se vypočítá s přihlédnutím k dalším ztrátovým časů, které bezprostředně souvisejí s činností sledovaného mechanizačního prostředku.

W04 = 0,1 . Bp . vp . K02 = W1 . K04 W04 – produktivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K04 – součinitel využití času produktivního

25

Provozní výkonnost – se vypočítá s přihlédnutí ke všem ztrátovým časům, které vznikají při provozu soupravy jako celku.

W07 = 0,1 . Bp . vp . K07 = W1 . K07 W07 - provozní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1] K07 - součinitel využití času nasazení soupravy

26

3.8 Mechanizační prostředky využívané při údržbě trvalých travních porostů z kategorie malé mechanizace Z hlediska pracovních operací využívaných při údržbě trvalých travních porostů představuje jeden z nejnáročnějších zásahů kosení travního porostu. Tato operace bývá nejčastěji prováděna pomocí žacích strojů, které by měly splňovat několik požadavků:

-

oddělovat stébla a listy trav kolmým a hladkým řezem

-

snadná ovladatelnost

-

jednoduchost seřízení pojezdu a nastavení výšky strniště

-

robustní konstrukce

-

snadná obsluha a údržba, dostupnost servisu

-

výkon motoru, převodové a pojezdové ústrojí odpovídající účelu využití

3.8.1

Rozdělení žacích strojů podle žacího ústrojí

Lištové žací stroje: –

s prstovou žací lištou

–

s protiběžnou žací lištou

Rotační žací stroje se svislou osou rotace: –

srpové

–

strunové

Rotační žací stroje s vodorovnou osou rotace: –

vřetenové

–

cepové (TŮMA, 2006)

•

Lištové žací stroje Pracují na principu činnosti nůžek. Bezprstové provedení se skládá za dvou

protiběžných kos, častější jsou provedení jako prstová žací lišta, je tvořena kosou, která je aktivním řezným nástrojem a nosičem prstů, který je opatřen ocelovými vložkami

27

jako protiostří. Nože jsou připevněny k nosníku v roztečích 76,2 mm. Kosa koná přímočarý vratný pohyb v mezeře prstu, přičemž pohybem břitu nože k břitu protiostří (prstu) dochází k odřezání travních stébel. Dle stavu a hustoty porostu může být použita žací lišta: -

normální – (poměr počtu nožů a prstů je 1 : 1)

-

polohustá, tzv. střední - (na dva nože připadají tři prsty)

-

hustá – (rozteč mezi prsty je polovina rozteče nožů)

Travní žací lišty jsou konstrukčně řešeny jako traktorové nesené nebo návěsné s pracovním záběrem (1,0 – 1,50 m), které se využívají při údržbě vzrostlejších travních porostů. Tyto stroje se také využívají v kategorii malé mechanizace jako ručně vedené s pohonem od spalovacího motoru nebo jako adaptery k pohonné jednotce (systém VARI).

•

Rotační žací stroje se svislou osou rotace Využívají princip řezu bez opory, žací nožové ústrojí se používá jako vícerotová

u trávníkových traktorů a malotraktorů nebo jako jednorotová u ručně vedených motorových žacích strojů. Žací ústrojí u jedno i více rotorových strojů se otáčí nůž – vrtule horizontálně, nebo kotouč na konci s volně uchycenými noži. Princip práce imituje sežínání srpem proto je ústrojí označováno jako „srpové“, celé ústrojí je chráněno krytem, na němž je hnací spalovací motor nebo elektromotor. Řez je doprovázen úderem, dochází k poškození stébla v délce 1 – 5 mm. Tato stébla zasychají a proto není vhodné použití pro sečení jemných hřišťových trávníků, uplatnění nachází při údržbě menších ploch v parcích. Do této kategorie těchto strojů se také řadí tzv. vyžínací stroje – křovinořezy s pracovním orgánem s nylonovou strunou o průměru 1,2 – 3,3 mm, nebo řezným vyžínacím kotoučem o průměru 300 mm různého tvaru dle způsobu použití. Křovinořezy nachází využití zejména na obtížně dostupných plochách (svažité pozemky) s vysokým podílem překážek (stromy, keře) a také osvědčily v lesním hospodářství při probírce náletových křovin nebo menších stromků, při vyčištění lesní školky, ale i při plošném sečení vysoké tuhé trávy, rákosu a pod. Pro sečení neudržovaných ploch, vysokých porostů, plevelů, náletových dřevin se používají žací stroje s bubnovým případně s diskovým žacím ústrojím. Tyto stroje

28

se využívají v kategorii malé mechanizace, především jako samojízdné nebo i ručně vedené s motorovým pohonem. Mohou být také vybaveny se zásobníkem pro sběr posečené travní hmoty, která je do koše dopravována pomocí ventilačního účinku, který vytváří rotující nůž.

•

Žací ústrojí s vodorovnou osou rotace Uplatňuje se zejména u vřetenových žacích strojů, je tvořeno vodorovně se

otáčejícím rotorem se čtyřmi až deseti dlouhými spirálově postavenými noži. Ve spodní části je použit jako protibřit pevný rovný nůž. Vyrábí se jako bezmotorové – ruční nebo motorové - poháněné elektromotorem nebo spalovacím motorem. Nožové vřeteno může být poháněno budˇ od pojezdových kol nebo motorovou hnací jednotkou klínovým řemenem nebo hydromotorem. Výška strniště se nastavuje pomocí opěrných kluzných lišt nebo vodících válečků. Maximální výška seříznuté trávy by neměla být větší než polovina průměru nožového vřetena (130 mm), vyšší stébla se ohýbají a zůstávají neposečená. Vřetenové žací stroje se používají k intenzivnímu sečení nízkých trávníků, hřišť a parků. Z hlediska principu sečení jsou vhodné pro sečení mladých, ještě nedostatečně prokořeněných porostů, poskytují nejkvalitnější střih. Do této skupiny řadíme i cepové žací stroje, které jsou z hlediska konstrukce těžší, zpravidla nesené na traktoru. Pracovním orgánem je horizontálně uložená hřídel s vodorovně uchycenými noži. Nože jsou 20 – 40 mm široké ocelové zahnuté pásky, kterou jsou na rotujícímu hřídeli uloženy spirálovitě nebo šikmo v několika řadách. Při vysokých otáčkách hřídele s prudkým úderem nožů sežíná porost, který se dále ještě drtí o kryt hřídele. Rozdrcené rostlinné zbytky zůstávají

ponechány na místě jako

mulčovací vrstva. Tyto stroje jsou vhodné sečení divokých plevelných bylinných i dřevitých porostů, méně přístupných ploch, k údržbě příkopů, hrází apod. (ZEMÁNEK, BURG, 2005).

29

3.8.2 Rozdělení žacích strojů podle principu provedení •

Provedení:

-

třída hobby – levné provedení s menší životností

-

farmářská třída – robustní provedení, větší šířka záběru, vyšší výkony motorů a životnost

-

profesionální třída – vysoký výkon, speciální funkce, zaškolená obsluha, nejvyšší životnost

•

Způsobu pojezdu:

-

nesené v ruce

-

dvoukolové

-

tříkolové

-

čtyřkolové s ručním pojezdem

-

čtyřkolové s motorovým pojezdem

-

ridety – žací ústrojí zavěšeno na rámu malotraktoru

-

vznášedlové – na vzduchovém polštáři

•

Pohonu:

-

ruční

-

elektrické

-

motorové - benzínové, dieselové (TŮMA, 2006)

3.9 Náklady na provoz mechanizačních prostředků Náklady na provoz mají dvě základní složky, fixní a variabilní. Při sledování nákladů fixních vychází z časového období jednoho roku, při sledování nákladů variabilních je vhodné vyjadřovat náklady na jednotku (hodina, hektar, tuna apod.), pro co nejpřesnější výpočet je nutné využívat evidentně nákladů pro daný stroj. Některé položky ale vyjadřují kvalifikovaný odhad, založený na srovnání s obdobným strojem nebo vycházejí z delšího sledování.

30

Celkové roční provozní náklady rNc se stanoví podle vzorce: rNc = rNf + jNhv . Wr Kde:

[Kč.rok-1]

rNc – celkové roční náklady na stroj [Kč.rok-1] rNf – roční náklady fixní [Kč.rok-1] jNhv – jednotkové variabilní náklady na stroj [Kč.h-1] Wr – roční nasazení stroje [h.rok-1]

3.9.1 Fixní náklady

Celkové fixní náklady se stávají z nákladů na amortizaci, zúročení vlastního kapitálu v kombinaci s úroky z půjček, nebo s marží finančního leasingu, nákladů na garážovaní a nákladů na ostatní poplatky (pojištění, daně apod.). Tyto náklady jsou nezávislé na ročním využití. rNf = rNa + rNzu + rNKE + rNg + rNpop kde:

[Kč.rok-1]

rNa – náklady na amortizaci [Kč.rok-1] rNzu – náklady na zúročení vlastního kapitálu (fiktivní náklad – ušlá příležitost) rNKE – náklady na extrémní kapitál (bankovní úvěr), [Kč.rok-1] rNg – náklady na garážování stroje [Kč.rok-1] rNpop – náklady na pojištění a další poplatky [Kč.rok-1]

3.9.2 Variabilní náklady

Variabilní náklady se stávají z nákladů na pohonné hmoty (energii) a maziva, nákladů na opravy a nákladů na pomocný materiál. Vyjadřují se zásadně ve formě jednotkových nákladů a vypočítají se podle následujícího vztahu:

jNv = jNPHM + jNo + jNpm Kde:

[Kč.rok-1]

jNPHM – náklady na pohonné hmoty a maziva [Kč.h-1] jNo – náklady na opravy a udržování [Kč.h-1] jNpm – náklady na pomocný materiál [Kč.h-1]

31

4. METODIKA

4.1 Charakteristika pokusných stanovišť 1. Obec Břestek s nadmořskou výškou 250 m.n.m. se nachází v pohoří Chřibů, které leží asi 13 km severozápadně od města Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na severu sousedí s Hornomoravským úvalem, na západě s Kyjovskou pahorkatinou a v jižní a východní části přechází v Dolnomoravský úval. Sledovaná oblast spadá do klimaticky teplé oblasti MT11 s 40 – 50 letními dny, 140 – 160 dny s průměrnou teplotou více jak 10 °C, 110 – 130 dny mrazovými a 30 – 40 dny ledovými. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 350 – 400 mm a v zimním období 200 – 250 mm. Podmínky: svah, nerovnosti, na pozemku se vyskytují v řadách ovocné stromy, keře, jehličnany a samovolně rostoucí neuspořádané stromy – švestky. Luční porost je velmi bohatě zastoupen různými druhy trav, bylin, také na určitých místech se dosti vyskytuje ostružiník sivý a náletové dřeviny. V období 1992 – 2005 nebyl tento pozemek ze 4/5 celkové rozlohy vůbec udržován. Výška porostu: cca 0,80 m – první seč, cca 0,50 m – druhá seč Druhové složení travního porostu: Bojínek luční, Lipnice luční, Psineček výběžkatý, Jílek vytrvalý, Kostřava luční, Kostřava červená, Srha laločnatá, Psárka luční, Jitrocel kopinatý, Řepík lékařský, Kakost luční, Starček obecný, Žebříček obecný, Smetanka lékařská, Svízel povázka, Bolševník obecný, Kopretina bílá.

2. Staré Město leží v nadmořské výšce 180 m.n.m. na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti okresního města Uherského Hradiště, odděleného tokem řeky Moravy na západní části s úpatím Chřibů a rozsáhlejší východní část s úpatím Bílých Karpat. Průměrná roční teplota okresu se pohybuje okolo 8 °C, v lednu –2,5 °C, v červenci 17,5 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 615 mm. Podmínky: strmý svah, menší nerovnosti, na pozemku se vyskytují v řadách vysázené ovocné stromy a keře. Výška porostu: cca 0,70 m – první seč, cca 0,50 – druhá seč. Druhové složení travního porostu: Čičorka pestrá, Jetel luční, Lipnice luční, Kostřava luční, Srha laločnatá, Psárka luční, Smetanka lékařská, Kostival lékařský, Pryskyřník kosmatý, Jitrocel kopinatý, Jílek vytrvalý, Bojínek luční, Bolševník obecný.

32

3. Mikulov se nachází na jižní státní hranici s Rakouskem a patří do soustavy Vněkarpatské sníženiny. Území města Mikulova s nadmořskou výškou 170 m.n.m., leží v klimatické oblasti T4 - která patří k nejteplejším v České republice. Jde o oblast teplou, suchou s mírnou zimou, převládající směr větrů je západní a severozápadní. Průměrný srážkový úhrn ve vegetační období 300 – 350 mm, v zimním období 200 – 300 mm. Podmínky: mírný svah, menší nerovnosti, na pozemku se nevyskytují žádné překážky (stromy, keře), luční porost je velmi bohatě zastoupen různými druhy trav, bylin a vyskytujících se náletových dřevin. Výška porostu: cca 0,80 m – první seč, cca 0,60 m – druhá seč Druhové složení porostu: Bojínek luční, Lipnice luční, Psineček výběžkatý, Jílek vytrvalý, Jílek mnohokvětý, Kostřava luční, Trojštěp žlutavý, Ovsík vyvýšený, Rdesno hadí kořen, Jitrocel kopinatý, Šťovík kadeřavý, Třezalka kadeřavý, Starček obecný.

4.2 Hodnocené stroje Bubnový žací stroj MKS – 60 (Příloha - Obr.1) vychází konstrukčně ze standardních modelů bubnového sečení od společnosti AT SERVIS s. r. o., Plzeň. Jedná se o stroj robustní konstrukce, která při zachování nízké hmotnosti základní jednotky (uzavřený nosník), zaručuje vysokou životnost stroje. Ke stroji lze připojit širokou nabídku adapterů a příslušenství. Pohon předního aktivního nářadí je řešen řemenem vedeným od kladky na vývodové hřídeli motoru, jeho sepnutí zajišťuje odstředivá spojka. Bubnový žací stroj se záběrem 650 mm je vybaven motorem TECUMSEH 8,5 HP o výkonu 6 kW s vertikální vývodovou hřídelí. Jedná se o motor se zvýšenou životností, velmi dobrými emisními hodnotami a dobrou svahovou dostupností 22°, nárazově až 28° s maximální olejovou náplní. Ochranný kryt žacího disku odpovídá evropským normám pro bezpečnost práce, stroj je navíc vybaven plachtovým krytem žacího disku. Stroj je vybaven stranově a výškově nastavitelnými řídítky a je osazen koly o rozměru 4.00 – 8 TZ. Na řidítkách jsou umístěny ovládací páčky akcelerátoru, pojezdové spojky, spojky pohonu nože a bezpečnostní pojistky, která případě nebezpečí, či havárie zastaví motor.

33

Stroj je standardně osazen kvalitní pětistupňovou mechanickou převodovkou se zpátečkou, její široký rozsah pojezdových rychlostí plně vyhovuje pro všechny aplikace. Řazení pojezdových rychlostí se provádí páčkou, která je umístěna nad převodovou skříní. Přenos síly na poloosy je řešen dvojitým řetězem. Systém pojezdu zaručuje snadné sečení a ovladatelnost i náročnějších terénech. Pohon předního aktivního nářadí je řešen pomocí řemene k výstupní hřídeli motoru, který zajišťuje odstředivá spojka. Pojezdová spojka, slouží ke spínání pojezdu, které je ovládáno řemenovou spojkou. Tento typ spojky zajišťuje plynulý a šetrný rozjezd a je používán i u strojů profesionální kategorie. Použit je speciální klínový řemen s vysokou životností a přenášeným výkonem. Řemeny svým pružným záběrem značně šetří ozubené a řetězové převody a v neposlední řadě i motory u kterých tak nedochází k prudkým a tvrdým nárazům do klínové skříně.

Mulčovač HURRICANE F – 700 (Příloha - Obr.2) profesionální pětirychlostní mulčovač se záběrem 680 mm je vyvinutý na likvidaci přerostlých porostů na velkých rozlohách a členitých svažitých terénech, je vhodný i do extrémních zátěžových podmínek. Využívat lze ho pro údržbu extenzivních lučních porostů, příkopů a jiných dlouhodobě nesečených či zanedbaných pozemků. Tento stroj je vybaven motorem BRIGGS & STRATTON INTEK 9,9 kW (13,5 HP). Nastavitelná řidítka stranově i výškově a možnost nastavení výšky sečení do šesti poloh z místa obsluhy patří k přednostem, které umožňují maximální přizpůsobení stroje pro daný terén. Nastavené výšky sečení u mulčovačů naznamená výšku strniště, ale přizpůsobení mulčovacího ústrojí pro kvalitní průchodnost travním porostem. Stroj je vybaven automatickou brzdou pojezdu a kolíčkovým diferenciálem, který umožňuje snadné zatáčení stroje. Na řidítkách jsou dále umístěny ovládací páčky nastavení výšky vodících kol, řazení rychlostních stupňů, akcelátoru, pojezdové spojky a spojky pohonu nože. Stroj je vybaven pětistupňovou mechanickou převodovkou se zpátečkou od firmy PEERLESS. Pro sečení je použit nový typ nože GATOR Hi – lift s vyšším výkonem sečení a mulčování. Ochranu proti poškození motoru zajišťuje klínový řemen pohonu od firmy OPTIBELT, který se vyznačuje vysokým přenášecím výkonem, snadným prokluzem při

34

zapínaní pohonu nože, odolností proti protahování a malými výrobními odchylkami délky. Pohon nože je vybaven bezpečnostní brzdou, která v případě nebezpečí, havárie zastaví nůž do pěti vteřin po puštění páčky na řidítkách. Nově použitý ovládací systém zajišťuje, že v případech kdy obsluha pustí rukojeti řidítek např. uklouzne, stroj nepokračuje v jízdě ani z prudkého svahu. Tento systém není zatím u konkurenčních výrobků používán.

Křovinořez OM 755 Master (Příloha - Obr.3) je vybaven vzduchem chlazeným dvoutaktním motorem o objemu 52,5 cm3 s výkonem 2,1 kW a vysokým kroutícím momentem 7500 otáček.min-1, který dosahuje až maximálních 11500 otáček.min-1. Výkonný a rychle akcelerující motor má vnitřní stěnu válce potaženou vrstvou tvrdochromu, píst s dvojicí pístových kroužků a kovaná kliková hřídel garantující vysoký výkon a spolehlivost i za velmi náročných podmínek. Vlivem několikrát uloženému hřídeli a účinným antivibračním prvkům jsou vibrace sníženy na minimum. Tyto křovinořezy jsou vybaveny nastřikovačem paliva „Primer“, který slouží k dopravení palivové směsi do válce motoru ještě před započetím startování, poloautomatickým sytičem a velkým objemem palivové nádrže (1,4 l), což umožňuje dlouhodobé používání i v nejnáročnějších podmínkách. Standardní výbavou tohoto stroje je vyžínací ocelový kotouč různého tvaru o průměru 300 mm a poloautomatická oboustranná vyžínací hlava „TAP & GO“, která umožňuje používat vyžínací strunu o průměru 3,3 mm se šířkou záběru 420 mm. Rychloupínací šroub T rukojeti usnadňuje dokonalé a rychlé složení řídítek při přepravě např. v osobním automobilu a velmi snadnou přípravu stroje před započetím práce. Velmi dlouhý hřídel s předsazenou dvojitou rukojetí umožňuje širší záběr při pokosu travní hmoty. Stroj je dále vybaven 4 - okým závěsným zařízením pro snadné uchycení popruhů, které zajišťují komfort a rychlost přizpůsobení na daný terén.

4.3 Metodika měření časových snímků Pro hodnocení struktury času a výkonnosti hodnocených strojů bude využita metodika měření časových snímků ČSN 470120 – „Struktura času nasazení mechanizačních prostředků“ (ŠPELINA, 1982).

35

Sledována bude velikost ošetřované plochy, spotřeba pohonných hmot a dosažená kvalita práce. Z naměřených hodnot bude vypočítána dosažená W07 (m2.h-1).

4.4 Způsob při stanovení spotřeby PHM Spotřeba pohonných hmot v tomto případě benzínu Natural 95 vyjádřená v l.h-1 bude sledována s využitím metody přesného dolévání do nádrže pomocí odměrného válce.

4.5 Výpočet provozních nákladů sledovaných strojů Ekonomické hodnocení strojů vychází z metodiky, kterou uvádí ABRHAM (1996). Pro modelové výpočty bude využit specifický databázový program „AGROTEKIS“ (VÚZT Praha) na ekonomické hodnocení pracovních operací v technologických postupech. Výpočet je takto relativně zjednodušen, protože se počítají náklady na samostatné stroje. Dynamika změn provozních nákladů bude konfrontována s rozsahem ceny operace na trhu práce. Při hodnocení bude využito údajů z oficiálních ceníků údržbových prací. Spotřeba pohonných hmot bude zadávána jako vypočtená průměrná hodnota. Také výkonnosti sledovaných strojů budou do výpočtu zadávány na základě vypočtených průměrných hodnot a směrodatných odchylek vždy ve třech hodnotách. Výsledné nákladové položky budou vyjádřeny v Kč.m-2 ošetřené plochy trvalých travních porostů.

4.6 Návrh modelových variant údržby trvalých travních porostů Modelové technologické postupy pro údržbu trvalých travních porostů budou navrženy variantně s možností uplatnění různých typů mechanizačních prostředků (např. bubnový žací stroj, mulčovač, křovinořez). Podle možností bude provedeno zhodnocení jednotlivých variant z ekonomického hlediska.

36

5. VÝSLEDKY S využitím platné metodiky bylo na experimentálních stanovištích provedeno sledování struktury času při nasazení hodnocených mechanizačních prostředků za současného stanovení spotřeby pohonných hmot na jejich provoz. Výsledky jsou uvedeny v detailní struktuře časů, která je součástí časových snímků uvedených ve výsledcích práce v Tab. 2, 3, 5, 6, 8, 9, 11, 12.

5.1 Výsledky hodnocení a sledování bubnové žacího stroje MKS – 60 V Tab.2 a Tab.3 jsou uvedeny časové snímky hodnoceného žacího stroje MKS – 60. V Tab.1 jsou uvedeny výsledné hodnoty sledovaných parametrů bubnového žacího stroje za oba termíny při údržbě trvalých travních porostů.

37

Tab.1: Výsledné hodnoty sledovaných parametrů bubnového žacího stroje Typ stroje

Bubnový žací stroj MKS - 60

Pracovní operace Místo měření, datum Podmínky

Pokos travního porostu: 1.


seč

seč

Břestek, 16.7. 2007

Břestek, 8.9. 2007

Svah, výška porostu 0,80 m Svah, výška porostu 0,50 m

Výkonnost plošná

0,55 ha

0,55 ha

Výška strniště

50 mm

50 mm

Nerovnoměrně

Nerovnoměrně

Zařazený pracovní stupeň

II.

II.

Spotřeba PHM na 0,55 ha

6,90 l

6,30 l

[ha.h-1]

[ha.h-1]

Rozprostření hmoty

Výkonnost Hlavní

W01

0,120

0,125

Operativní

W02

0,095

0,101

Produktivní

W04

0,089

0,090

Směnová

W07

0,077

0,081

Spotřeba PHM

[l.h-1]

[l.ha-1]

[l.h-1]

[l.ha-1]

Benzin Natural 95

1,12

12,55

1,03

11,45

38

Tab.2: Pokos travního porostu - bubnový žací stroj MKS - 60 Břestek, 16.7. 2007 - 1. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

274´ 30´´

Pomocný čas otáčení

47´ 00´´

T21

T221 Čas nakládání T22

T222 Čas vykládání Čas jízdy na prázdno bez otáček

25´ 30´´

T2

Pomocný čas

72´ 30´´

T02

Čas operativní T02 + T1 + T2

347´00´´

T31

Čas na technickou údržbu na pracovišti

24´ 00´´

T32

Čas na představení z dopravní do pracovní polohy

T23

T3

Technické prostoje T41

24´ 00´´

Čas na odstranění technologických poruch T421 Čas na opravu stroje na pracovišti

T42

T422 Čas na opravu stroje v dílně

T4

Čas na odstranění technologických a technických poruch

T04

Produktivní čas T04 = T02 + T3 + T4

371´ 00´´

T5

Čas na odpočinek na osobní potřeby

60´ 00´´

T6

Čas na přípravu stroje a přepravu na pracoviště T71

Prostoje zaviněné energetickým zdrojem

T72

Organizační prostoje

T73

Prostoje způsobené meteorologickými vlivy

T7

Ostatní prostoje

T07

Celkový čas nasazení stroje T07 = T04 + T5 + T6 + T7

T8

Čas pravidelné údržby – u samojízdných strojů

T08

Celkový pracovní čas T08 = T07 + T8

39

431´ 00´´

431´ 00´´

Tab.3: Pokos travního porostu - bubnový žací stroj MKS – 60 Břestek, 8.9. 2007 – 2. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

263´00´´


45´30´´

T21



18´30´´

T2

Pomocný čas

64´00´´

T02


327´00´´

T31


30´00´´

T32


T23

T3


30´00´´


T42

11´30´´


T4


11´30´´

T04


368´30´´

T5


40´00´´

T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


40

408´30´´

408´30´´

Hlavní připomínky k provozu bubnovému žacímu stroji MKS – 60: •

Přednosti:

-

výkon motoru 6 kW umožňuje dokonalé sečení i vyššího porostu až 1000 mm

-

velký rozsah pojezdových rychlostí se zpátečkou umožňuje přizpůsobit pracovní rychlost výšce porostu, tím i dosáhnou kvalitní seče

-

dobrá svahová dostupnost 22°, nárazově až 28°

-

při odstranění clony bylo dosáhnuto plynulého pojezdu v náročném terénu

-

lepší rozprostření posečení rostlinné hmoty bylo při odstranění clony

-

velmi dobře se osvědčily výškově i stranově nastavitelné řidítka

•

Nedostatky:

-

pneumatiky pojezdu jsou velmi měkké a zranitelné (1 x propíchnuty trnem)

-

chybí nastavitelná výška pokosu, která by se měla pohybovat cca 30 – 80 mm

-

chybí automatická ruční brzda stroje

41

5.2 Výsledky hodnocení a sledování mulčovače HURRICANE F – 700 V Tab.5 a Tab.6 jsou uvedeny časové snímky mulčovače HURRICANE F – 700. V Tab.4 jsou uvedeny výsledné hodnoty sledovaných parametrů mulčovače za oba termíny při údržbě trvalých travních porostů.

Tab.4: Výsledné hodnoty sledovaných parametrů mulčovače Typ stroje

Mulčovač HURRICANE F - 700

Pracovní operace

Mulčování

travního

po-

Mulčování travního po-

rostu: 1. seč

rostu: 2. seč

Mikulov, 20.7. 2007

Mikulov, 27.8. 2007

Mírný svah, výška porostu

Mírný svah, výška porostu

0,80 m

0,60 m

Výkonnost plošná

0,50 ha

0,50 ha

Výška strniště

100 mm

100 mm

Nerovnoměrně

Nerovnoměrně

Zařazený pracovní stupeň

II.

II.

Spotřeba PHM na 0,50 ha

6,80 l

5,40 l

[ha.h-1]

[ha.h-1]

Místo měření, datum Podmínky

Rozprostření hmoty

Výkonnost Hlavní

W01

0,14

0,16

Operativní

W02

0,11

0,14

Produktivní

W04

0,11

0,12

Směnová

W07

0,10

0,10

Spotřeba PHM

[l.h-1]

[l.ha-1]

[l.h-1]

[l.ha-1]

Benzin Natural 95

1,46

13,60

1,25

10,80

42

Tab.5: Mulčování travního porostu - mulčovač HURRICANE F – 700 Mikulov, 20.7. 2007 – 1. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

220´50´´


18´40´´

T21



25´40´´

T2

Pomocný čas

44´20´´

T02


265´10´´

T23

T31


T32


T3 T41

Technické prostoje

5´20´´

Čas na odstranění technologických poruch

6´00´´

T421 Čas na opravu stroje na pracovišti T42

5´20´´

3´30´´


T4


T04


280´00´´

T5


30´00´´

T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


43

9´30´´

310´00´´

310´00´´

Tab.6: Mulčování travního porostu - mulčovač HURRICANE F – 700 Mikulov, 27.8. 2007 – 2. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

182´50´´


20´40´´

T21



10´10´´

T2

Pomocný čas

30´50´´

T02


213´40´´

T31


37´00´´

T32


T23

T3 T41

Technické prostoje

37´00´´

Čas na odstranění technologických poruch

9´20´´

T421 Čas na opravu stroje na pracovišti T42


T4


T04


260´00´´

T5


30´00´´

T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


44

9´20´´

290´00´´

290´00´´

Hlavní připomínky k provozu mulčovače HURRICANE F – 700 •

Přednosti:

-

výkon motoru 9,9 kW umožňuje bezproblémové mulčování i vyššího porostu (800 mm)

-

přední opěrná, ostruhová kola znamenají výraznou pomoc při ovládání a manipulaci

-

regulovaný pojezd umožňuje přizpůsobit pracovní rychlost výšce porostu

-

lepší rozprostření podrcené hmoty bylo při odstranění clony

-

osvědčily se výškově i stranově stavitelné rukojeti

-

velmi dobrá svahová dostupnost 30°

•

Nedostatky:

-

plastový kryt bowdenů ovládání je slabý, nevyhovující, v nerovném terénu se rychle poškodil

-

malá nádrž na benzín znamená časté dolévání PHM

-

pneumatiky pojezdu jsou velmi měkké a proto zranitelné

-

stavitelná výška pokosu od cca 300 – 100 mm by měla být zvětšena na 150 mm

45

5.3 Výsledky hodnocení a sledování Křovinořezu OM 755 Master 5.3.1 Křovinořez OM 755 Master – se strunovou hlavou

V Tab.8 a Tab.9 jsou uvedeny časové snímky hodnoceného křovinořezu OM 755 Master pracovní orgán tvoří v tomto případě strunová hlava. V Tab.7 jsou uvedeny výsledné hodnoty sledovaných parametrů křovinořezu za oba termíny při údržbě trvalých travních porostů.

Tab.7: Výsledné hodnoty sledovaných parametrů křovinořezu se strunovou hlavou Typ stroje

Křovinořez OM 755 Master




seč

seč

Staré Město, 28.5. 2007

Staré Město, 20.8. 2007

Svah, výška porostu 0,70 m Svah, výška porostu 0,50 m

Výkonnost plošná

0,0275 ha

0,0275 ha

45 mm

45 mm

Nerovnoměrně

Nerovnoměrně

Žací struna (3,3 mm)

Žací struna (3,3 mm)

1,30 l

1,20 l

[ha.h-1]

[ha.h-1]

Výška strniště Rozprostření hmoty Pracovní orgán Spotřeba PHM na 275 m2

Výkonnost Hlavní

W01

0,022

0,024

Operativní

W02

0,020

0,021

Produktivní W04

0,019

0,020

Směnová

0,019

0,018

W07

Spotřeba PHM Benzin Natural 95 (směs olej : benzín, 1 : 50)

[l.h-1]

[l.ha-1]

[l.h-1]

[l.ha-1]

0,88

47,30

0,87

43,60

46

Tab.8: Pokos travního porostu - Křovinořez OM 755 Master Staré Město, 28.5. 2007 – 1. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

75´00´´


3´45´´

T21



5´30´´

T2

Pomocný čas

9´15´´

T02


84´15´´

T31


4´30´´

T32


T23

T3


4´30´´


T42


T4


T04


T5


T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


47

88´45´´

88´45´´

88´45´´

Tab.9: Pokos travního porostu - Křovinořez OM 755 Master Staré Město, 20.8. 2007 – 2. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní

68´30´´


3´30´´

T21



5´00´´

T2

Pomocný čas

8´30´´

T02


77´00´´

T31


5´45´´

T32


T23

T3


5´45´´


T42


T4


T04


82´45´´

T5


10´00´´

T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


48

92´45´´

92´45´´

5.3.2 Křovinořez OM 755 Master - pracovní orgán nožová hvězdice

V Tab.11 a Tab.12 jsou uvedeny časové snímky hodnoceného křovinořezu OM 755 Master pracovní orgán tvoří v tomto případě nožová hvězdice. V Tab.10 jsou uvedeny výsledné hodnoty sledovaných parametrů křovinořezu za oba termíny při údržbě trvalých travních porostů.

Tab.10: Výsledné hodnoty sledovaných parametrů křovinořezu Typ stroje

Křovinořez OM 755 Master Pokos travního porostu: 1.


seč

seč

Břestek, 30.7. 2007

Břestek, 22.9. 2007

Svah, výška porostu 0,80 m

Svah, výška porostu 0,50 m

Výkonnost plošná

0,05 ha

0,05 ha

Výška strniště

70 mm

70 mm

Nerovnoměrně

Nerovnoměrně

Nožová hvězdice (30 mm)

Nožová hvězdice (30 mm)

2,30 l

2,10 l

[ha.h-1]

[ha.h-1]


Rozprostření hmoty Pracovní orgán Spotřeba PHM na 500 m2

Výkonnost Hlavní

W01

0,019

0,018

Operativní

W02

0,017

0,016

Produktivní W04

0,016

0,016

Směnová

0,014

0,015

W07

Spotřeba PHM Benzin Natural 95 (směs olej : benzín, 1 : 50)

[l.h-1]

[l.ha-1]

[l.h-1]

[l.ha-1]

0,74

46,0

1,05

42,0

49

Tab.11: Pokos travního porostu - Křovinořez OM 755 Master Břestek, 30.7. 2007 – 1. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní T21

158´00´´


6´25´´



10´30´´

T2

Pomocný čas

16´55´´

T02


174´55´´

T31


11´00´´

T32


T23

T3


11´00´´


T42


T4


T04


185´55´´

T5


30´00´´

T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


50

215´55´´

215´55´´

Tab.12: Pokos travního porostu - Křovinořez OM 755 Master Břestek, 22.9. 2007 – 2. seč

Označení

Čas

T1

Čas hlavní T21

103´00´´


4´30´´



6´00´´

T2

Pomocný čas

10´30´´

T02


113´30´´

T23

T31


T32


T3


6´30´´

6´30´´


T42


T4


T04


T5


T6



T72


T73


T7

Ostatní prostoje

T07


T8


T08


51

120´00´´ 7´00´´

127´00´´

127´00´´

Hlavní připomínky k provozu křovinořezu OM 755 Master: •

Přednosti:

-

vysoký výkon motoru 2,1 kW umožňuje bezproblémové sečení i v nejtěžších podmínkách

-

výhoda sečení značně členitých pozemků s možností výskytu krtičinců a náletů dřevin, práci v jakémkoliv náklonu.

-

vyšší svahová dostupnost a velmi dobrá prostupnost v náročném terénu

-

vyšší odolnost proti vibracím a nárazům

-

více ok na závěsu zajišťuje komfort a rychlost přizpůsobení na daný terén

-

rychloupínací šroub T rukojetí umožňuje dokonalou přepravu stroje v osobním automobilu

•

Nevýhody:

-

fyzická náročnost, nižší pracovní výkon, vyšší spotřeba pohonných hmot

-

nadměrná pracovní hlučnost omezuje práci v obytné zóně

-

nerovnoměrnost výšky strniště, značné poškození pletiv rostlin a jejich následná regenerace

-

poloautomatická strunová hlava se při dlouhotrvajících vysokých otáčkách stroje přehřívá, následně dochází ke spékání struny a problému při potahování této struny, čímž je narušena plynulost práce

52

5.4 Ekonomika provozu sledovaných strojů V Tab.13 až Tab.15 jsou uvedeny výsledky modelových výpočtů provozních nákladů s využitím počítačového programu AGROTEKIS pro každý ze sledovaných strojů. Modelové výpočty nákladů umožnily vyjádřit jejich změny v závislosti na rozsahu ročního nasazení a výkonnosti stroje viz Graf 1 – 2. Uvedené hodnoty vyjadřují přímé provozní náklady na sledované stroje pro produktivní výkonnost. Je zřejmé, že skutečné náklady budou poněkud vyšší z důvodů snížení skutečné výkonnosti zejména vlivem přejezdů a dalších vedlejších časů. S ohledem na skutečnou amortizaci stroje byla doba odepisování u bubnového žacího stoje a mulčovače uvažovaná na úrovni 5 let a u křovinořezu 3 roky. Cena za skladování činí 100 Kč.m-2, cena paliva 24 Kč (bez DPH), koeficient maziv je 1,05. Mzdové sazby obsluhy jsou brány z reálných podmínek, včetně zdravotního a sociálního pojištění a odpovídají tarifům kvalifikačních tříd pro tyto pracovní operace. Pro výpočty bylo uvažováno se sazbou 130 Kč.h-1.

Tab.13: Ekonomické hodnocení bubnového žacího stroje stroje MKS – 60 Výkon motoru 6,0 kW Průměrná spotřeba – 1,08 l.h-1 Pořizovací cena stroje 48 000 Kč Využití Roční Fixní Ostatní výkonu nasanáklady PHM variabilní motoru zení [Kč.h-1] [Kč.h-1] a mzda -1 [%] [h.rok ] [Kč.h-1] 40

50

100 150 200 100 150 200

99,6 67,6 51,2 99,6 67,6 51,2

24,2 24,2 24,2 26,5 26,5 26,5

132 134 136 133 135 137

53

Náklady celkem [Kč.h-1] 255,8 225,8 211,4 259,1 229,1 214,7

Náklady [Kč.m-2] pro výkonnost W07 [m2.h-1] 650 0,39 0,35 0,33 0,40 0,35 0,33

770 0,33 0,29 0,27 0,34 0,30 0,28

890 0,29 0,25 0,24 0,29 0,26 0,24

Tab.14: Ekonomické hodnocení mulčovače HURRICANE F – 700 Výkonnost motoru 9,9 KW Průměrná spotřeba – 1,35 l.h-1 Pořizovací cena stroje 85 000 Kč Ostatní Využití Roční Fixní výkonu nasanáklady PHM variabilní motoru [Kč.h-1] a mzda zení [Kč.h-1] [Kč.h-1] [%] [h.rok-1] 40

50

100 150 200 100 150 200

182 121 91 182 121 91

32,40 32,40 32,40 35,20 35,20 35,20

136,00 138,00 140,00 137,00 139,00 141,00


Náklady [Kč.m-2] pro výkonnost W07 [m2.h-1] 1000 1100 1200 0,35 0,32 0,29 0,29 0,26 0,24 0,26 0,24 0,22 0,25 0,32 0,30 0,30 0,27 0,25 0,27 0,24 0,22

Tab.15: Ekonomické hodnocení křovinořezu OM 755 Master Výkonnost motoru 2,1 KW Průměrná spotřeba – 0,89 l.h-1 Pořizovací cena stroje 19 000 Kč Ostatní Využití Roční Fixní PHM variabilní výkonu nasanáklady motoru [Kč.h-1] a mzda zení [Kč.h-1] [%] [h.rok-1] [Kč.h-1] 40

50

100 150 200 100 150 200

65,8 44,6 34,5 65,8 44,6 34,5

19,9 19,9 19,9 22,5 22,5 22,5

132 134 136 133 135 137

54


Náklady [Kč.m-2] pro výkonnost W07 [m2.h-1] 160 1,36 1,24 1,19 1,38 1,26 1,21

180 1,21 1,10 1,06 1,23 1,12 1,08

200 1,09 0,99 0,95 1,11 1,01 0,97

Graf 1: Průběh provozních nákladů mulčovače HURICANE F 700 a bubnového žacího stroje MKS - 60

1,20

Provozní náklady strojů (Kč.m-2)

1,00

0,80

0,60

MKS 60 0,40

HURRICANE F-70

0,20

0,00 25

50

100

150

200 -1

Rozsah ročního nasazení (h.r )

55

250

Graf 2: Průběh provozních nákladů křovinořezu OM 755 Master

1,8

1,6

Křovinořez OM 755

Provozní náklady (Kč.m-2)

1,4

1,2

Cena služ

1

0,8

0,6

0,4

0,2

0 25

50

100

150

200 -1

Rozsah ročního nasazení (h.r )

56

250

5.5 Návrh modelových technologických postupů při údržbě trvalých travních porostů Var.1: údržba TTP se sběrem posečené (usušené) travní hmoty – žací stroj Var.2: údržba TTP s ponecháním travní hmoty na místě – mulčovač Var.3: údržba TTP se sběrem posečené (usušené) travní hmoty – křovinořez s nožovou hvězdicí Var.4: údržba TTP se sběrem posečené (usušené) travní hmoty – křovinořez se strunovou hlavou

Pro každou variantu jsou navrženy doporučené a sledované strojní soupravy. Základním kritériem je rozsah údržby – velikost ošetřované plochy. Základní rozčlenění je provedeno na postup maloparcelní plochy (0,02 – 0,55 ha) s výskytem solitérů, keřů, nepravidelnými tvary pozemků, s proměnlivými podmínkami – členité okraje, nerovnosti a další překážky. Další kritéria pro výběr stroje z databáze vycházejí z konkrétních podmínek lokality. Navrhnuty byly vhodné mechanizační prostředky pro údržbu TTP na těchto pozemcích a byly provedeny výpočty provozních nákladů za využití naměřených hodnot, vyčíslených v průběhu celoroční údržby trvalých travních porostů pro dané stanoviště. Výkonnosti byly zadávány v Kč.h-1, s ohledem na vysoce individuální průběh každého zásahu, byly nákladové položky na celoroční údržbu vyčísleny v Kč.m-2. Osobní náklady u ručně prováděných operací byly uvažovány ve výši 130 Kč.h-1. Tato částka vychází z platných mzdových tarifů.

5.5.1 Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty - bubnový žací stroj MKS – 60

Technicko - ekonomické parametry strojů pro technologický postup údržby trvalých travních porostů se sběrem posečené (usušené) travní hmoty, na experimentálním stanovišti - Břestek jsou uvedeny v Tab.16. Odvoz posečené (usušené) travní hmoty z pozemku byl proveden osobním automobilem s přívěsným vozíkem s klecovou nadstavbou o půdorysu 1200 x 1800 mm na vzdálenost 10 km, kde byla usušená travní hmota uložena (ruční práce) do seníku.

57

Celkem bylo odvezeno z tohoto pozemku pro první seč 5 plně naložených přívěsných vozíků a pro druhou seč byly odvezeny 4 plně naložené přívěsné vozíky.

Tab.16: Modelový technologický postup pro variantu 1

P.č.

Operace

1.

Pokos porostu

2.

Dočištění porostu

3.

Obracení

4.

Nakládání

5.

Odvoz

6.

Pokos porostu

7.

Dočištění porostu

8.

Obracení

9.

Nakládání

10.

Odvoz

∑

Výkon Pořizo Spotřeba Motoru W07 vací cena Náklad Stroj - souprava PHM [ha.h-1] [Kč.m-2] EP stroje -1 [l.ha ] [KW] Bez DPH Bubnový žací stroj 6,0 0,077 12,60 40 500 0,40 MKS - 60 Křovinořez OM 2,1 0,009 2,40 16 500 0,07 755 Master Ruční nářadí 0,138 0,09 (hrábě) Ručně 0,183 0,08 (hrábě, vidle) Přívěsný vozík za osobní 0,002 12 500 0,26 automobil Bubnový žací stroj 6,0 0,081 11,50 40 500 0,35 MKS - 60 Křovinořez OM 2,1 0,011 2,50 16 500 0,08 755 Master Ruční nářadí 0,165 0,08 (hrábě) Ručně 0,204 0,06 (hrábě, vidle) Přívěsný vozík 0,001 12 500 0,18 za osobní auto Celkový náklad na údržbu plochy v [Kč.m-2] 1,65

5.5.2 Údržba TTP s ponecháním posečené travní hmoty - mulčovač Huricane F - 700

Technicko ekonomické parametry strojů pro technologický postup údržby TTP s ponecháním travní hmoty na místě, na experimentálním stanovišti – Mikulov jsou uvedeny v Tab.17.

58


P.č.

1. 2. 3. 4.

Operace Vláčení porostu Mulčování porostu Vláčení porostu Mulčování porostu

∑

Stroj souprava

Výkon Spotřeba W07 Motoru PHM [ha.h-1] EP [kW] [l.ha-1]

MT 8 – 132 + 12 0,8 5,1 Brány BN 200 Huricane 9,9 0,10 13,6 F700 MT 8 – 132 + 12 0,8 5,1 Brány BN 200 Huricane 9,9 0,10 10,8 F700 Celkový náklad na údržbu plochy v [Kč.m-2]

Pořizo vací cena Náklad stroje [Kč.m-2] Bez DPH 250 000 0,02 10 000 71 000

0,40

250 000 10 000

0,02

71 000

0,41 0,85

5.5.3 Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty - Křovinořez OM 755 Master •

Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty - Křovinořez OM 755 Master s pracovním orgánem – nožová hvězdice 300 mm. Technicko ekonomické parametry strojů pro technologický postup údržby TTP se sběrem posečené (usušené) travní hmoty, na experimentálním stanovišti – Břestek jsou uvedeny v Tab.18. Odvoz posečené (usušené) travní hmoty z pozemku byl proveden osobním automobilem s přívěsným vozíkem s klecovou nadstavbou o půdorysu 1200 x 1800 mm na vzdálenost 10 km, kde byla usušená travní hmota uložena (ruční práce) do seníku. Z tohoto pozemku pro první seč byl odvezen 1 naložený přívěsný vozík a pro druhou seč byl odvezen také 1 naložený přívěsný vozík.

59


P.č.

•

Operace

1.

Pokos porostu

2.

Obracení

3.

Nakládání

4.

Odvoz

5.

Pokos porostu

6.

Obracení

7.

Nakládání

8. ∑

Odvoz

Výkon Spotřeba W07 Stroj - souprava Motoru PHM [ha.h-1] EP [kW] [l.ha-1] Křovinořez OM 755 Master – 2,1 0,014 46 nožová hvězdice Ruční nářadí 0,067 (hrábě) Ruční nářadí 0,100 (hrábě, vidle) Přívěsný vozík 0,001 Křovinořez OM 755 Master – 2,1 0,015 42 nožová hvězdice Ruční nářadí 0,075 (hrábě) Ruční nářadí 0,120 (hrábě, vidle) Přívěsný vozík 0,001 Celkový náklad na údržbu plochy v [Kč.m-2]

Pořizo vací cena Náklad stroje [Kč.m-2] Bez DPH 16 500

1,20

-

0,20

-

0,13

12 500

0,45

16 500

1,10

-

0,17

-

0,11

12 500

0,44 3,80

Údržba TTP se sběrem posečené travní hmoty - Křovinořez OM 755 Master s pracovním orgánem – se strunovou hlavou (žací struna 3,3 mm). Technicko ekonomické parametry strojů pro technologický postup údržby TTP se sběrem posečené (usušené) travní hmoty na experimentálním stanovišti – Staré Město jsou uvedeny v Tab.19. Odvoz posečené (usušené) travní hmoty z pozemku byl proveden osobním automobilem s přívěsným vozíkem s klecovou nadstavbou o půdorysu 1200 x 1800 mm na vzdálenost 1,5 km, kde byla usušená travní hmota uložena (ruční práce) do seníku. Z tohoto pozemku byl pro první seč odvezen 1 naložený přívěsný vozík a pro druhou seč byl odvezen také 1 naložený přívěsný vozík.

60

Tab.19: Modelový technologický postup pro variantu 4 P.č.

Operace

Stroj - souprava

1.

Pokos porostu

Křovinořez OM 755 Master se 2,1 0,019 47,30 strunovou hlavou Ruční nářadí 0,052 (hrábě) Ruční nářadí 0,066 (hrábě, vidle) Přívěsný vozík 0,001 Křovinořez OM 755 Master se 2,1 0,018 43,60 strunovou hlavou Ruční nářadí 0,059 (hrábě) 0,083 Ruční nářadí (hrábě, vidle) Přívěsný vozík 0,001 Celkový náklad na údržbu plochy v [Kč.m-2]

2.

Obracení

3.

Nakládání

4. 5.

Odvoz Pokos porostu

6.

Obracení

7.

Nakládání

8. ∑

Odvoz

Výkon W07 Spotřeba Pořizo - Náklad -1 Motoru [ha.h ] PHM vací cena [Kč.m-2] EP [kW] [l.ha-1] stroje Bez DPH 16 500

1,35

-

0,24

-

0,20

12 500

0,38

16 500

1,30

-

0,22

-

0,16

12500

0,35 4,20

Porovnání nákladů na údržbu trvalých travních porostů u jednotlivých hodnocených variant uvádí Graf: 3.

Náklady na údržbu [Kč*m -2]

Graf 3: Porovnání nákladů na údržbu trvalých travních porostů 4,20

4,5 4

3,80

3,5 3 2,5 2 1,5 1

1,65 0,85

0,5 0 Var.2

Var.1

Var.3

Varianta pokusu

61

Var.4

6. DISKUSE Předkládaná diplomová práce se zabývala hodnocením vybraných skupin mechanizačních prostředků pro údržbu trvalých travních porostů. Experimentální sledování vybraných strojů z kategorie malé mechanizace využívaných při údržbě travních porostů byla prováděna na stanovištích - Staré Město u Uherského Hradiště, Břestek a Mikulov. V průběhu roku 2007 byly sledovány provozní charakteristiky jednotlivých strojů, velikost ošetřované plochy, spotřeba pohonných hmot a dosažená kvalita práce strojů. Pro každý ze strojů bylo v provozních podmínkách pořízeno 8 časových snímků dle metodiky měření časových snímků ČSN 47 01 20, kterou uvádí (ŠPELINA, 1982). Z hodnot získaných při měření vyplývá, že se výkonnost: - bubnového žacího stroje MKS – 60 na stanovišti Břestek pohybovala při první seči na úrovni 890 m2.h-1, při druhé seči na úrovni 900 m2.h-1. Spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95) zjišťovaná s využitím metody dolévání do nádrže činila u téhož stroje při první seči 1,12 l.h-1 a při druhé seči 1,03 l.h-1. Sledováním výkonností srovnatelných strojů v provozních podmínkách se zabýval například ZEMÁNEK, BURG (2007), kteří prováděli hodnocení bubnového žacího stroje VARI - Adéla. Z výsledků jejich měření vyplývá, že se výkonnost tohoto stroje pohybovala na úrovni 940 m2.h-1 a spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95) na úrovni 0,95 l.m-2. - mulčovače HURRICANE F – 700 na stanovišti Mikulov při první seči na úrovni 1100 m2.h-1, při druhé seči 1200 m2.h-1. Spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95) zjišťovaná s využitím metody dolévání do nádrže činila u téhož stroje při první seči 1,46 l.h-1 a při druhé seči 1,25 l.h-1. Sledováním výkonností srovnatelných strojů v provozních podmínkách se zabýval například ZEMÁNEK, BURG (2007), kteří prováděli hodnocení mulčovače VARI - 700. Z výsledků jejich měření vyplývá, že se výkonnost tohoto stroje pohybovala na úrovni 1150 m2.h-1. Spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95) na úrovni 1,39 l.m-2. - křovinořezu OM 755 Master se strunovou hlavou (žací struna 3,3 mm) na stanovišti Staré Město u Uherského Hradiště při první seči na úrovni 190 m2.h-1, při druhé seči 200 m2.h-1. Spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95, směs olej : benzín,

62

1 : 50) zjišťovaná s využitím metody dolévání do nádrže činila u téhož stroje při první seči 1,12 l.h-1 a při druhé seči 1,03 l.h-1. - křovinořezu OM 755 Master s pracovním orgánem nožová hvězdice (300 mm) na stanovišti Břestek pohybovala při první seči na úrovni 160 m2.h-1 , při druhé seči na úrovni 160 m2.h-1. Spotřeba pohonných hmot (benzin Natural 95, směs olej : benzín, 1 : 50) zjišťovaná s využitím metody dolévání do nádrže činila u téhož stroje při první seči 0,74 l.h-1 a při druhé seči 1,05 l.h-1. Sledováním výkonností srovnatelného stroje v provozních podmínkách se zabývala například MLČÁKOVÁ (2006), která prováděla hodnocení křovinořezu OM 753 T při dosékání travního porostu. Z výsledků jejího měření vyplývá, že se výkonnost tohoto stroje pohybovala na úrovni 117 m2.h-1 a spotřeba pohonných hmot na úrovni 0,60 l.m-2. Získané údaje byly použity jako vstupní podklady pro ekonomická hodnocení sledovaných strojů. Při ekonomickém hodnocení jednotlivých strojů nejsou v nákladech na uvedené pracovní operace zahrnuty finanční prostředky na obsluhu, náklady na sběr a odvoz posečené hmoty, protože tyto náklady nelze do výpočtu zahrnout neboť jsou závislé na konkrétních podmínkách daného stanoviště. Při kalkulaci ceny služeb je třeba tuto skutečnost zohledňovat a celkové náklady navýšit o tuto hodnotu. Rozsah ročního nasazení pro výpočet náladovosti byl do programu AGROTEKIS zadán třemi hodnotami: 100, 150 a 200 h.rok-1, tyto hodnoty odpovídají reálným podmínkám uživatelů. Podle intenzity využití výkonu sledovaných strojů, byly náklady stanoveny pro 40% a 50% využití výkonu motoru stroje, které umožňuje do ekonomického hodnocení zohlednit vlivy stanoviště (reliéf terénu, velikost ošetřené plochy, překážky, nepravidelný tvar pozemku, stáří a stav porostu), zapracovanost obsluhy a další okolnosti ovlivňující provoz stroje. Variantní provedení výpočtu umožňuje respektovat konkrétní podmínky různých uživatelů a výsledky výpočtu dostávají obecnější platnost. Spotřeba pohonných hmot (PHM) byla zadávána jako vypočtená průměrná hodnota, výkonnosti sledovaných strojů byly do výpočtů zadávány na základě vypočtených průměrných hodnot a směrodatných odchylek vždy ve třech hodnotách. Výkonnosti byly zadávány v Kč.h-1, výsledné nákladové položky vychází v Kč.m-2. Výsledné náklady na posečení travní hmoty se u bubnového žacího stroje MKS – 60 pohybují v rozmezí 0,20 – 0,35 Kč.m-2, u mulčovače HURRICANE F – 700 v rozmezí 0,30 – 0,40 Kč.m-2 a u křovinořezu OM 755 Master jsou vyjádřeny

63

hodnotami 1,10 – 1,35 Kč.m-2 v závislosti na ročním využití stroje. Při stanovení ceny služeb je nutné počítat s přiměřenými režijními náklady a ziskem. Pro srovnání jsou uvedeny hodnoty nákladů jiného původu pro obdobné operace. Ceník RTS Brno (2007) uvádí pro kosení travního porostu náklad 0,90 Kč.m-2. Pro kosení trávníku na svahu do 1:5 uvádí náklad 2,36 Kč.m-2 s dodatkem, že 50 % této položky připadá na odvoz posečené travní hmoty, tedy čistý náklad činí 1,18 Kč.m-2. MLČÁKOVÁ (2006) uvádí na základě průzkumu cenu služeb při pokosu extenzivních travních ploch (příkopy, okraje pozemků) na nepravidelných plochách cenu 0,50 – 0,70 Kč.m-2. Provozní náklady na provoz křovinořezu jsou uvedeny v ceníku ÚRS Brno (2007) včetně nákladů na shrabání, naložení, odvoz a vynaložení, které činí 3,50 Kč.m-2. WIEDER, (2004) uvádí hodnoty pro křovinořez Oleo Mac 755 Master, sekání ruderálního porostu 8,5 – 5,0 Kč.m-2 při ročním nasazení stroje 50 – 500 hodin a uvažovaném výkonu 33 m2.h-1. NĚMCOVÁ (2004) stanovila hodnotu sekání ruderálního porostu křovinořezem Dolmar 400 na 0,60 – 1,10 Kč.m-2 při ročním nasazení stroje 200 – 700 hodin. Pro reálnou výši cen služeb 0,25 – 0,40 Kč.m-2 je možné provést analýzu efektivního nasazení sledovaných strojů. Graf 1 – 2 ukazuje, že efektivní nasazení bubnového žacího stroje MKS - 60 je od 100 hodin za rok, mulčovače HURRICANE – F - 700 je tato hodnota od 35 hodin za rok, u křovinořezu OM 755 Master od 150 hodin za rok. Výsledky naznačují, že uvedené stroje vykazují svými provozními náklady velmi dobré předpoklady pro jejich využití i u menších firem zaměřených na údržbu extenzivních travních ploch. Při hodnocení jednotlivých technologických postupů je nejvhodnější použití mulčovače HURRICANE F – 700 zejména na dlouhodobě neudržovaných pozemcích z hlediska nároku na mechanizační vybavení, podíl práce a cenu (0,30 – 0,40 Kč.m-2) při ročním nasazením od 35 hodin. Mulčování představuje nejlevnější způsob údržby trvalých travních porostů, které nejsou hospodářsky využívány pastvou nebo sečením. Používá se pro potlačení zarůstání porostu náletem dřevin nebo na omezení dominantních druhů rostlin a především odstraňuje problém s posečenou hmotou s cílem využití mulče jako zdroje živin – návratu živin zpět do půdy. Práce byla doplněna návrhem modelových variant údržby trvalých travních porostů a jejich ekonomickým hodnocením. Celkem byly navrženy 4 varianty využívající sběr travní hmoty nebo její ponechání na místě. Pro každou variantu jsou navrženy doporučené a sledované strojní soupravy. S ohledem na vysoce individuální

64

průběh každého zásahu, byly náklady na celoroční údržbu vyčísleny pro variantu s bubnovým žacím strojem částkou 1,65 Kč.m-2, mulčovačem částkou 0,85 Kč.m-2 a křovinořezem kde je pracovním orgánem nožová hvězdice 3,80 Kč.m2, křovinořez se strunovou hlavou (žací struna 3.3 mm) 4,20 Kč.m-2.

65

7. ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala hodnocením vybraných skupin mechanizačních prostředků z kategorie malé mechanizace využívaných při údržbě trvalých travních porostů. Jednalo se o sledování bubnového žacího stroje MKS – 60, mulčovače HURRICANE F – 700 a křovinořezu OM 755 Master. Experimentální měření byly prováděny v roce 2007 na 3 stanovištích - Staré Město u Uherského Hradiště, Břestek a Mikulov. Na základě časových snímků byly stanoveny výkonnosti sledovaných strojů, byla sledována velikost ošetřované plochy, spotřeba pohonných hmot a dosažená kvalita práce. Tyto údaje byly využity jako vstupní parametry pro výpočet provozních nákladů hodnocených

strojů

s využitím

programu

AGROTEKIS.

Hodnoty

parametrů

zadávaných do výpočtů byly konfrontovány s výsledky zjištěnými u uživatelů těchto stojů v regionu a se zkušenostmi získanými při sledování strojů v provozu. S ohledem na vysoce individuální průběh každého zásahu, byly náklady modelovány pro hodnoty produktivní výkonnosti a dosahovaly u bubnového žacího stroje částku

0,20 – 0,35 Kč.m-2 a u mulčovače 0,30 – 0,40 Kč.m-2. Náklady u

křovinořezu pak činily částku 1,10 – 1,35 Kč.m-2. Porovnáním hodnot provozních nákladů s cenami služeb za provedení srovnatelných pracovních operací na trhu služeb umožnilo vyčíslit hodnoty pro efektivní nasazení sledovaných strojů. Tyto hodnoty činí u bubnového žacího stroje MKS - 60 přibližně od 100 hodin za rok, mulčovače HURRICANE – F - 700 je tato hodnota od 35 hodin za rok, u křovinořezu OM 755 Master od 150 hodin za rok. Výsledky naznačují, že uvedené stroje vykazují svými provozními náklady velmi dobré předpoklady pro jejich efektivní využití u menších firem, zaměřených na údržbu extenzivních travních ploch. Výsledná ekonomická hodnocení by měla být pomocným materiálem pro podniky správy veřejné zeleně, tvorbu ceníků pro kalkulaci prací při realizačních operacích, pro porovnání jednotlivých firem. Modelové výpočty provozních nákladů byly dále využity při návrhu 4 variant technologických postupů pro údržbu trvalých travních porostů. Ze získaných výsledků vyplývá, že se náklady pohybují v rozmezí 0,85 - 4,20 Kč.m-2 s ohledem na konkrétní typy navržených mechanizačních prostředků.

66

8. SOUHRN Trvalé travní porosty představují významný stabilizační a konzervační prvek v krajině i celé soustavě hospodaření na půdě, mají být všude tam, kde nejsou pro ornou půdu vhodné podmínky. Práce se zabývala hodnocením vybraných skupin strojů z kategorie malé mechanizace. Hodnocena byla kvalita jejich práce včetně souvisejících provozních charakteristik – spotřeba PHM, výkonnost a kvalita práce. Na základě těchto poznatků byly navrhovány 4 varianty modelových technologických postupů a vypočteny jednotlivé náklady údržby, které se v závislosti na konkrétní variantě pohybují na úrovni pro bubnový žací stroj 1,65 Kč.m-2, mulčovač 0,85 Kč.m-2 a křovinořez kde je pracovním orgánem nožová hvězdice 3,80 Kč.m2, křovinořez s pracovním orgánem žací strunou 4,20 Kč.m-2.

Klíčová slova: travní porost, křovinořez, žací stroj, mulčovač

67

9. SUMMARY Enduring grass stands are important stabilisation and preservative component of countryside and the whole system of soil management. They should be placed where there aren’t suitable conditions for arable land. Thesis deals with evaluation of certain groups of machines from the category of small mechanization. The assessed feature is quality of their work including related operational characteristics – fuel consumption, efficiency and quality of their work. Four varieties of model technologic processes were suggested on the grounds of these findings and the particular costs of servicing were counted. Servicing costs differ depending up on particular variation on the scale for moving machine – 1,65 CZK per m2, mulch-laying machine 0,85 CZK per m2 and scrub-slasher where the working tool is cutting spider – 3,80 CZK per m2, scrub-slasher with moving string – 4,20 CZK per m2.

Key words: grass stands, scrub-slasher, moving machine, mulch-laying machine

68

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ABRHAM, Z.: Ekonomika pěstování a využití biomasy z energetických plodin a trvalých travních porostů, In: Sborník přednášek z mezinárodního odborného semináře Produkcia a možnosti využitia polnohospodárskej biomasy, Nitra, 23 júna 2004 2. BÖSWIRTH, D., THINSCHMIDT, A: Rasenprobleme: erkennen und beheben, Stuttgart: Eugen Ulmer, 2002, 93 s., ISBN 3-8001-3829-8 3. BURG, P., ZEMÁNEK, P.: Vinohradnická mechanizace, Ekonomika pěstitelských systémů, MZLU Brno, 2004, ISBN 80-7375-018-X 4. CELJAK, I.: Malá farmářská, zahradní a komunální mechanizace I., České Budějovice, 2000 5. FÉR, F., POKORNÝ, J., DIMITROVSKÝ, K.: Tvorba a ochrana krajiny, Praha, 1979 6. HADAČ, L.: Úvod do krajinné ekologie, Praha, 1982, 156 s. 7. HALVA, E., LESÁK, J, HRABĚ, F.: Pícninářství, Polní pícniny, MZLU Brno, 1983 8. HRABĚ, F., BUCHGRABER, K.: Pícninářství, Travní porosty, MZLU Brno, 2004, ISBN 80-7157-816-9 9. KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J.: Vliv obhospodařování travních porostů na výnos, kvalitu a konzervaci píce skotem, Sborník z mezinárodní vědecké konference, Praha, ÚZPI 2005, ISBN: 80-86555-75-5 10. KOLLÁŘOVÁ, M. a kol: Zásady pro obhospodařování trvalých travních porostů, Praha: VÚZT, 1/2007, 54 s. ISBN 978-80-86884-20-2 11. KRAUS, Z.: Malá zemědělská mechanizace, Praha, 1996, ISBN 80-7105-132-2 12. PFADENHAUER, J., KIEHL, K.: Renaturierung von Kalkmagerrasen: zehn Jahre "Sicherungund Entwicklung der Heiden im Norden von München" - ein E+E Vorhaben des Bundesamtes für Naturschutz, Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 292 s., Angewandte Landschaftsökologie, ISBN 3-7843-3731-7 13. PIRO, B.: Zakládání a údržba zeleně, MZLU Brno, 1984 14. PULKRÁBEK, J., CAPOUCHOVÁ, I., HAMOUZ, K.: Speciální fytotechnika, ČZU, Praha, 2003, 190 s., ISBN 80-213-1020-0

69

15. RASEN – TURF – GAZON: Internationale Zeitschrift für Vegetationstechnik in Garten-, Landschafts- und Sportstättenbau für Forschung und Praxis, ISSN 03419789 16. RYCHNOVSKÁ, M.: Metody studia travních ekosystémů, Praha: academia, 1987, 269 s 17. ŘÍMOVSKÝ, K., HRABĚ, F., VÍTEK, L.: Pícninářství, Polní pícniny, MZLU Brno, 1989, ISBN 80-7157-038-9 18. SCHAUER, T.: Svět rostlin, Dobřejovice, 2007, ISBN 978-80-7234-711-7 19. STEINBACH, G., GRAU, J., KREMER, B.P.: Trávy, Praha, 1998, ISBN 80-7176678-X 20. ŠARAPATKA, B., HEJDUK S., ČÍŽKOVÁ S.: Trvalé travní porosty v ekologickém zemědělství, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, prosinec 2005 21. ŠTASTNÝ, M.: Zemědělská technika pro malovýrobu, Malá mechanizace, Praha, 1991, ISSN 0862-3562 22. TŮMA, J.: Sekačky, Brno, 2006, ISBN 80-7366-050-4 23. VÍTEK, L., HRABĚ, F.: Praktikum z pícninářství, MZLU Brno, 1990 24. ZEMÁNEK, P., BURG, P.: Speciální mechanizace, Mechanizační prostředky pro zakládání a údržbu okrasných porotů, MZLU Brno, 2005, ISBN 80-7157-919-X 25. ZEMÁNEK, P., VEVERKA, V.: Speciální mechanizace, Malá mechanizace v zahradnictví, MZLU Brno, 2001, ISBN 80-7157-511-9

Elektronické adresy: http://www.stihl.cz http://www.husqvarna.cz http://www.honda.cz http://www.dolmar.cz http://www.atservis.cz http://www.mountfield.cz http://www.ukzuz.cz http://www.strompraha.cz http://www.vari.cz http://www.agroweb.cz http://www.eagrotec.cz http://www.bioinstitut.cz

70

11. SEZNAM PŘÍLOH: Obr.1: Bubnový žací stroj MKS – 60 Obr.2: Mulčovač HURRICANE F – 700 Obr.3: Křovinořez OM 755 Master Obr.4: TTP - Břestek, 16.7. 2007 (porost před sečí) Obr.5: TTP - Břestek, 16.7. 2007 (porost před sečí) Obr.6: TTP - Břestek, 16.7. 2007 (porost před sečí) Obr.7: TTP - Břestek, 16.7. 2007 (porost před sečí) Obr.8: TTP - Břestek, 16.7. 2007 (porost před sečí) Obr.9: TTP - Staré Město, 25.4. 2008 (pohled na stanoviště) Obr.10: TTP - Staré Město, 25.4. 2008 (pohled na stanoviště) Obr.11: TTP - Břestek (pohled na průběh údržby) Obr.12: TTP - Břestek (pohled na průběh údržby) Obr.13: TTP - Pohled na průběh práce s bubnovým žacím strojem MKS - 60 Obr.14: TTP - Pohled na práci s bubnovým žacím strojem MKS – 60 Obr.15: TTP - Pohled na práci s bubnovým žacím strojem MKS – 60 Obr.16: TTP - Mikulov (pohled na průběh údržby) Obr.17: TTP - Mikulov (pohled na práci s mulčovačem) Obr.18: TTP - Pohled na mulčovač HURRICANE F-700 Obr.19: TTP - Pohled na práci s křovinořezem OM 755 Master Obr.20: TTP - Pohled na práci s křovinořezem OM 755 Master

71

PŘÍLOHY:

72

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Diplomová práce. Zahradnická fakulta v Lednici

Recommend Documents