Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Analýza slabých míst hospodaření ekologické farmy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Soňa Valtýniová

Vypracovala: Veronika Rusková Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza slabých míst hospodaření ekologické farmy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Soni Valtýniové a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury a internetových zdrojů. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne……………………………………….

podpis autora…………………………….

PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si tímto poděkovat Ing. Soni Valtýniové za příkladné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Josefu Foltovi a Ing. Štěpánu Mackovi za poskytnutí potřebných informací.

ABSTRACT Organic farming improves the environment thanks to sustainable farming methods. The aim of the Bachelor’s thesis was to show strengths and weaknesses of organic farming from the ecological, social and economic perspective on the basis of specialist literature, legislative and information gathered on two farms - one which has long experience with organic farming and the other which is a start-up farm. Strengths, weaknesses, opportunities and threats were resumed in SWOT analyses. The main elements studied were establishment and organizational structure, farming methods, technical equipment, livestock and crop production, fertilization, weed control, arable soil, bio-products, farming results, subsidies, development, strategy in subsequent years, purchase and supply companies. It was found that subsidies and reasonable legislative will promote the increase in eco-farms. Keywords: organic farming, sustainable farming methods, eco-farm, SWOT analysis

ABSTRAKT Ekologické zemědělství zlepšuje životní prostředí díky udržitelnému hospodaření. Cílem této bakalářské práce je zjistit slabé a silné stránky hospodaření ekologických farem z ekologického, sociálního a ekonomického hlediska na základě odborné literatury, legislativy a informací získaných ze dvou farem - dlouholeté a začínající v systému ekologického zemědělství. Klady, zápory, příležitosti a hrozby byly shrnuty ve SWOT analýzách podniků. Hlavní zkoumané prvky byly vznik a organizační struktura podniků, způsob hospodaření, technická vybavenosti podniků, chov hospodářských zvířat, rostlinná produkce, hnojení, boj s plevely, zornění, procento produkce uplatněné v biokvalitě, výsledky hospodaření za uplynulá období, přijímané dotace a jiné příspěvky, rozvoj, podnikatelské strategie farem pro další období a výkupní a dodavatelské organizace. Zjistilo se, že nárůst ekofarem zabezpečí zejména dotace a přijatelná legislativa.

Klíčová slova: ekologické zemědělství, udržitelný způsob hospodaření, ekofarma, SWOT analýza

OBSAH 1 ÚVOD........................................................................................................................... 9 2 CÍL .............................................................................................................................. 11 3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 12

3.1 Ekologické zemědělství (EZ) obecně a jeho historie...................................... 12 3.2 Vývoj ekologického zemědělství v ČR a jeho závislost na dotacích ............. 12 3.3 Principy a cíle ekologického zemědělství....................................................... 15 3.4 Legislativa a politika ekologického zemědělství v České republice .............. 16 3.5 Konverze (přechod) na ekologický způsob hospodaření ................................ 17 3.6 Rozdíl mezi ekologickým (EZ) a konvenčním (KZ) zemědělstvím............... 18 3.6.1 Ukazatele půdní úrodnosti - KZ versus EZ ............................................ 18 3.6.2 Rozdíl v pěstování rostlin - EZ versus KZ ............................................. 18 3.6.3 Hnojení a technika hnojení v ekologickém zemědělství ........................ 19 3.6.4 Rozdíl v chovu hospodářských zvířat – EZ versus KZ .......................... 20 3.6.5 Rozdíl v ekonomické efektivnosti – EZ versus KZ................................ 20 3.7 Kritika ekologického zemědělství a jeho slabé stránky.................................. 20 3.8 Ekologické zemědělství a jeho budoucnost .................................................... 21 4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ........................................................... 22 4.1 Seznam ukazatelů a metody jejich získání ..................................................... 22 4.2 Ekologická farma Ing. Josefa Folty ................................................................ 24 4.2.1 Základní územní charakteristika farmy .................................................. 24 4.2.2 Výrobní struktura.................................................................................... 24 4.3 Ekologická farma Koklima Ing. Štěpána Macka ............................................ 25 4.3.1 Základní územní charakteristika farmy .................................................. 25 4.3.2 Výrobní struktura.................................................................................... 25 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ....................................................................... 26 5.1 Ekologická farma Ing. Josefa Folty ..................................................................... 26 5.1.1 Vznik a organizační struktura podniku ................................................... 26 5.1.2 Způsob hospodaření ................................................................................ 26 5.1.3 Technická vybavenost podniku .............................................................. 27 5.1.4 Chov hospodářských zvířat..................................................................... 27 5.1.5 Rostlinná produkce ................................................................................. 28 5.1.5.1 Hnojení.................................................................................................... 28 5.1.5.2 Struktura plodin a boj s plevely .............................................................. 29 5.1.6 Bioprodukty ............................................................................................ 29 5.1.7 Výsledky hospodaření za uplynulá období ............................................. 30 5.1.8 Dotace 2004-2008................................................................................... 30 5.1.9 Podnikatelské strategie farmy pro další období ...................................... 31 5.2 Ekologická farma Koklima Ing. Štěpána Macka ............................................ 31 5.2.1 Vznik a organizační struktura podniku ................................................... 31 5.2.2 Způsob hospodaření a technická vybavenost podniku ........................... 32 5.2.3 Chov hospodářských zvířat..................................................................... 32 5.2.4 Rostlinná produkce ................................................................................. 33 5.2.4.1 Hnojení.................................................................................................... 33 5.2.4.2 Struktura plodin a boj s plevely .............................................................. 33 5.2.5 Výkupní a dodavatelské organizace ....................................................... 34 5.2.6 Farma Koklima, dotace a výsledky hospodaření .................................... 34

5.2.7 Přechod podniku na ekologický způsob hospodaření............................. 34 5.2.8 Potenciál farmy, podnikatelské strategie pro další období ..................... 35 5.3 Porovnání ekofarmy Ing. Folty a Ing. Macka, SWOT analýza ........................... 35 5.3.1 Struktura farmy, zornění ......................................................................... 35 5.3.2 Hnojení TTP, OP, TK ............................................................................. 36 5.3.3 Chov hospodářských zvířat a % uplatnění ve kvalitě bio ....................... 36 5.3.4 Hospodářský výsledek a podíl dotací na hospodářském výsledku ......... 36 5.3.5 SWOT analýza ekologické farmy Ing. Josefa Folty ............................... 37 5.3.6 SWOT analýza ekologické farmy Koklima Ing. Štěpána Macka ........... 38 6 ZÁVĚR ................................................................................................................... 39 7

POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE..................................... 41

8

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ V TEXTU................................... 44

9

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 45

10

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................. 46

1 ÚVOD Zemědělství je obor zabývající se produkcí

surovin pro výrobu potravin, pro

průmysl i výrobu energie. Dalšími jeho důležitými úkoly je poskytování pracovních příležitostí na venkově a s tím související sociální a osidlovací funkce a také tvorba a ochrana krajiny. Zemědělství zahrnuje mnoho vědních oborů zabývajících se například problematikou výživy rostlin, půdy, klimatu nebo odpadů ze zemědělské a jiné činnosti. V mé bakalářské práci se věnuji ekologickému zemědělství, což je taková forma hospodaření, při které farmář více pomáhá přírodě než konvenční hospodář, a zároveň ekonomicky prosperuje. Stejně jako každá nová myšlenka, prošlo i ekologické zemědělství několika fázemi. Nejprve bylo zesměšňováno, později potíráno a nyní se stává samozřejmostí. Je to zejména proto, že člověk chce jíst zdravé potraviny, jejichž základem je zdravá půda, plodiny a hospodářská zvířata. A proč tato potřeba roste? Zemědělství je silně industrializováno, kdy se čím dál více využívá nových průmyslových hnojiv, pesticidů a jiných látek na ochranu rostlin a zvířat a dalších chemických látek v zemědělské výrobě. Produkty, při jejichž výrobě se tyto látky nepoužívají, jsou po výzkumech považovány za výživnější a bezpečnější. Jsou stanoveny seznamy povolených látek a je vyloučeno použití velmi účinných organickosyntetických pesticidů a syntetických dusíkatých hnojiv. Ekologické zemědělství s sebou přináší řadu dalších výhod, ale i záporných stránek, kterým se věnuji v této práci s použitím příkladu dvou ekologických farem. Konvenční i ekologičtí zemědělci musí bojovat s konkurencí jak v rámci České republiky, tak s levnější světovou produkcí. Ekologický zemědělec je především podnikatel, který si přeje mít dostatečný zisk, aby dokázal zabezpečit sebe a svou rodinu. Nicméně tento druh výdělečné činnosti vyžaduje, aby ji vykonávala osoba, která dokáže vnímat přírodu. Není to sice povinnost vyplývající ze zákona, ale v opačném případě ztrácí pojem ekologický zemědělec pravý smysl, protože být ekonomicky prosperující a současně přírodu nepoškozovat, ale spolupracovat s ní a chránit ji, by mělo jít ruku v ruce. Z pozorování, které jsem pro bakalářkou práci uskutečnila můžu usoudit, že výdělky ekologického zemědělce jsou závislé z velké části na tom, jak rozumí zákonitostem života půdy, rostlin a živočichů, protože získání tolik potřebných dotací je podmíněno dodržováním správných postupů vyžadujících například omezení v používání chemických prostředků, správné střídání plodin nebo chov zvířat v souladu se zásadami welfare. V současné době tvoří v průměru minimálně 50 % příjmů dotace.

-9-

Toto číslo je závislé na mnoha faktorech, jejichž bližší vysvětlení je součástí mé práce. V minulosti se s tak závratným číslem nesetkáváme. Většina zisku pocházela z prodeje vlastní produkce. Obecné ekologické, ekonomické a sociální principy ekologického hospodaření jsou k dohledání v nejrůznější české i cizí odborné literatuře. S orientací v zákonech, vyhláškách a nařízeních, v dotačním a kontrolním systému v České republice pomáhají poradenská centra a kontrolní organizace. Nicméně úspěch není závislý jen na pomoci těchto institucí, ale především na flexibilním přístupu ekologického podnikatele. Tento zemědělec, živnostník je zároveň ekonomem a také holistou v chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku. Oba zemědělci, jejichž hospodaření v této práci popisuji, uvedené charakteristiky splňují. První z nich je však bohatší o zkušenosti práce v ekologickém zemědělství, protože tak v souladu s předpisy hospodaří již od roku 1996, tedy sedm let poté, kdy byl v ČSSR zahájen přechod prvních třech podniků v extenzivních podmínkách Jeseníků a Beskyd na ekologické zemědělství. Druhým sledovaným subjektem je od roku 1989 konvenčně hospodařící statek, který úspěšně překonal dvouleté přechodné období na ekologické zemědělství a v lednu roku 2009 se stal oficiálně ekologickým podnikem. Osoba zařazená do přechodného období má stejné povinnosti vycházející z platné legislativy jako ekologický podnikatel. Nicméně, rozdíly v hospodaření jsou značné. Zařazení do ekologického systému vyžaduje obrovské množství energie při komunikaci s úřady, což má za následek časové i finanční ztráty žadatele, zatímco ekologicky stabilně podnikající hospodář se ničemu takovému již věnovat nemusí, popřípadě pouze čelí kontrolám pověřených organizací. Ekologické zemědělství, ostatně jako každé odvětví, prochází vývojem, který sebou nese pozitivní i negativní důsledky. V podnikání můžeme být jednou dole, jednou nahoře. Proto je důležitá odvaha, odhodlání a trpělivost.

- 10 -

2 CÍL Cílem této bakalářské práce je formulovat závěry o stavu ekologického zemědělství a perspektivách jeho budoucího vývoje v České republice z ekologického, ekonomického a sociálního hlediska. Jedná se o zpracování prostudované odborné literatury a legislativy týkající se problematiky ekologického zemědělství a získaných informací o ekologicky hospodařícím podniku Ing. Josefa Folty a živnosti Ing. Štěpána Macka. Na základě shromážděných dat z těchto subjektů a poznatků z odborné literatury a z legislativy budou analyzovány slabé a silné stránky ekologického hospodaření.

- 11 -

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Ekologické zemědělství (EZ) obecně a jeho historie Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí či zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který mj. zvýšeně dbá na vnější životní projevy, chování a pohodu hospodářských zvířat (Šarapatka, Urban a kol., 2003). V EZ je příroda chápána jako jednotný celek se svou vnitřní hodnotou. Člověk má morální povinnost a odpovědnost provozovat zemědělství takovým způsobem, aby se kulturní krajina stala harmonickou částí přírody (Petra, Dlouhý a kol., 1992). Vytvoření metod EZ bylo motivováno v minulém století zejména negativy tehdejšího zprůmyslněného zemědělství, které začalo poškozovat přírodu, špatně zacházelo s chovanými zvířaty, snižovalo kvalitu potravin, ohrožovalo sociální jistoty rolníků a zdraví populace (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Podle Šarapatky, Urbana a kol. (2003) se první ekozemědělci dobrovolně zřekli agrochemikálií a dalších industriálních postupů, aby dokázali, že tento nový (staronový) způsob hospodaření je životaschopný. Vznik EZ se datuje do roku 1924, kdy Rudolf Steiner, rakouský zakladatel antroposofie, vytvořil na základě svého poznání skrytých zákonitostí přírody i lidské společnosti koncepci nového zemědělství (Vráblíková a kol., 2007). Za otce EZ je často považován Sir Albert Howard, který vydal roku 1940 knihu An Agriculture Testament, v níž dokumentuje tradiční zemědělské praktiky indiánů, výzkum a další vývoj těchto metod (Sovják, Hudečková, 2007). Sovják, Hudečková (2007) zároveň uvádějí, že pojem ekologické zemědělství poprvé použil v roce 1940 Lord Northbourne ve své knize Look to the Land.

3.2 Vývoj ekologického zemědělství v ČR a jeho závislost na dotacích Podle Moudrého a kol. (2007) se v České republice (ČR) EZ začalo rozvíjet teprve po roce 1990 a jak uvádí Kováč, Macák (2007) došlo v letech 1990-1991 k nárůstu bioploch zejména díky přímým dotacím. V roce 1990 bylo totiž

na alternativní

zemědělství poskytnuto 25 mil. Kč, v roce 1991 75 mil. Kč a v roce 1992 25 mil. Kč dotací ministerstva zemědělství (MZe) ČR (Neuerburg a kol., 1994). V lednu 1990 se konala ve Velké Bystřici u Olomouce mezinárodní konference o EZ. To bylo podmětem pro založení svazů PRO-BIO, LIBERA, NATURVITA, BIOWA a ALTERVIN, které - 12 -

začaly sdružovat první ekofarmy. Počet ekofarem na území státu do značné míry závisí na dotacích, které jsou farmářům poskytnuty (Vráblíková a kol., 2007). V letech 1993 až 1997 nebyla státní podpora pro EZ poskytována. Největší rozvoj nastal po roce 1998, kdy byla obnovena státní finanční podpora (Moudrý a kol., 2007). Dittrichová a kol. (2008) uvádějí, že od roku 1998 začalo být EZ systematicky dotováno a tímto rokem se také datuje český „bioboom“. Zároveň dodávají, že podpůrné platby za EZ (AEO, HRDP, PRV) jsou výrazem oficiálního uznání, že zemědělci k tomu, aby dosáhli zjevně konfliktního cíle - být komerčně životaschopný a zároveň pečovat o životní prostředí, potřebují podporu. Přehled dotací na EZ v letech 1998-2007 je uveden v tab. 1. Tab. 1 Dotace na EZ (Kč/ha) v letech 1998-2007 (Dittrichová a kol., 2008) Období Orná půda TTP Zelenina/byliny 1998 2376 2376 2376 1999* 2290 1109 2290 2000* 1670 835 1670 2001-2003 2000 1000 3500 2004-2006 (HRDP) 3520 1100 11050 2007-(PRV) 4266 1954 15524 * V těchto letech platil bodovací systém (uvedené hodnoty jsou průměry)

Sady/vinice 2376 3435 2505 3500 12235 23368

Stát ekologické zemědělce uznává a podporuje (MZe, 2007). Čapounová, Dytrtová a kol. (2008) dodávají, že za razantním zvýšením zájmu o ekologické zemědělství v současné době stojí zejména zvýhodněná bonifikace ekozemědělců a výrobců biopotravin v novém Programu rozvoje venkova (PRV, 2007-2013). PRV přispívá k rozvoji venkovského prostoru ČR na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program umožňuje vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách. Dále podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváří nová pracovní místa, snižuje míru nezaměstnanosti a posiluje sounáležitost obyvatel na venkově (MZe, 2007). Lze konstatovat, že EZ v ČR je na vzestupu. Narůstá celková výměra zemědělské půdy obhospodařované ekologickým způsobem. Vývoj výměry zemědělské půdy v EZ v ČR viz tab. 2. Oficiální server Ústavu zemědělské ekonomiky a informací www.agronavigator.cz (21. 3. 2009) uvádí, že za leden - říjen 2008 přibylo 628 ekofarem. Podle Valešky, Průšové (2008) stoupá i počet hospodářských zvířat chovaných na ekofarmách. Uvádějí, že v roce 2006 bylo vyprodukováno celkem - 13 -

6 714,9 t certifikovaného masa a v roce 2007 8 706,1 t. V průzkumu ÚZEI byla zjištěna celková produkce 5 899,90 t certifikovaného masa v roce 2008 (Darmovzalová, Koutná, 2009). Nejvíce farem v ČR (v letech 2006-2007) bylo v rámci živočišné výroby zaměřeno na chov skotu na maso (Valeška, Průšová, 2008). Darmovzalová, Koutná (2009) tuto skutečnost uvádějí i pro rok 2008. Šarapatka, Urban a kol. (2006) potvrzují, že ekologický chov KBTMP na TTP v ČR jednoznačně dominuje. Zároveň u nás převažují ekofarmy s TTP; v letech 2002-2007 se jednalo průměrně o 86 % z celkové výměry půdního fondu v EZ (Valeška, Průšová a kol., 2008), v roce 2008 o cca 88,42 % (Darmovzalová, Koutná, 2009). Největší počet ekofarem v Čechách je zaznamenán v Karlovarském kraji, na Moravě pak v Jeseníkách a v Bílých Karpatech (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Tab. 2 Vývoj výměry zemědělské půdy v EZ v ČR (Valeška, Průšová a kol., 2008) Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008*

Počet hospodařících ekofarem 3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 564 721 810 836 829 963 1 318 1 849

Výměra Procentický podíl z Meziroční % nárůst zemědělské půdy v celkové výměry výměry půdy v EZ EZ v ha ZPF 480 17 507 0,41 15 371 0,36 -12 15 667 0,37 2 15 818 0,37 1 14 982 0,35 -5 17 022 0,40 14 20 239 0,47 19 71 621 1,67 254 110 756 2,58 55 165 669 3,86 50 217 869 5,09 32 235 136 5,50 8 254 995 5,97 8 236 299 6,16 -7 254 982 5,98 8 281 535 6,61 10 312 890 7,36 11 320 308 7,51 14

* Údaje za rok 2008 poskytnuty ÚZEI (Darmovzalová, Koutná, 2009)

V tab. 3 je pro příklad uveden propočet dotací v Kč na průměrnou ekofarmu s chovem KBTPM (Dittrichová a kol., 2008). Bližší charakteristika této farmy viz příloha 7. (tab. 20).

- 14 -

Tab. 3 Dotace (Kč) průměrné ekofarmy s chovem KBTPM (Dittrichová a kol.,2008) Rok

SAPS TOP-UP

LFA

Louky/ pastviny

2006 2007

2 110 2 517

4 014 4 014

2 405 2 777

702 702

EZ

Suma tis. Kč/ Kč/kg ž.v. Kč/tele Kč/ha pracovníka jat. zvířat

1 100 10 331 1 954 11 964

1 549 1 794

65 601 75 962

103 119

3.3 Principy a cíle ekologického zemědělství Podle Sovjáka a Hudečkové (2007) jsou principy organického hospodaření kořeny, ze kterých organické zemědělství roste a vyvíjí se. Tento způsob hospodaření je založen na principu zdraví, ekologie, spravedlnosti a péče. Na základě principu zdraví má být zachováno a posíleno zdraví půdy, rostlin, živočichů, lidí a planety jako celku a na základě principu ekologie by mělo být hospodaření založeno na žijících ekosystémech a cyklech, pracovat s nimi, napodobovat je a napomáhat jejich zachování. Dále uvádějí, že EZ je postaveno na vztazích, které zaručují spravedlnost respektem ke společnému prostředí a životním možnostem, princip péče je pak založen na preventivním a zodpovědném způsobu ochrany zdraví a blaha současných i budoucích generací a životního prostředí. Dvorský a Rozsypal (2000) uvádějí, že ekologičtí zemědělci se programově zříkají ekologicky

a

zdravotně

rizikových

prostředků

intenzivního,

chemizovaného

zemědělství s cílem produkce kvalitních potravin a krmiv, udržení a zlepšení dlouhodobé úrodnosti půdy, šetrného hospodaření v krajině, vytváření pracovních příležitostí (Vráblíková a kol. (2007) informuje, že šetrné farmy obvykle zaměstnávají o 10-20 % lidí více než průmyslové) a udržení osídlení venkova. Šarapatka, Urban a kol. (2006) potvrzují a doplňují další všeobecné cíle EZ, mezi které patří hospodaření v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívání místních zdrojů a minimalizace ztrát, omezení všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podniku, minimalizace používání neobnovitelných surovin a fosilní energie, vytvoření podmínek pro hospodářská zvířata, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám, uchování přírodních ekosystémů v krajině, ochrana přírody a její diverzity, udržení tradičního rázu zemědělské kulturní krajiny, zajištění ekonomického a sociálního rozvoje zemědělcům a jejich rodinám a uspokojení z práce. Výchozím bodem řetězce „zdravá půda - zdravé rostliny - zdravá zvířata - zdraví lidé“ je půda, proto je nejvyšším cílem ekologického zemědělství uchovat zdravou půdu a starostlivost o její úrodnost (Kováč, Macák, 2007).

- 15 -

Obr. 1 Multifunkční koncept EZ podle M. Altieriho (Bioinstitut o.p.s., 2007) Z výše uvedeného vyplývá, že zemědělství není již pouze produkce potravin, ale má další nezastupitelné funkce, jak naznačuje multifunkční koncept EZ podle M. Altieriho, který propojuje ekologické, ekonomické a sociální cíle zemědělského hospodaření (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Bioinstitut o.p.s. (2007) potvrzuje, že takto vzniká ideální multifunkční model zemědělství, ke kterému má nejblíže právě EZ.

3.4 Legislativa a politika ekologického zemědělství v České republice V červenci roku 1990 byl na MZe ČR jmenován náměstek ministra pro privatizaci a alternativní zemědělství a okamžitě vytvořena subvenční politika pro rozvoj tohoto nového zemědělského systému, samostatný odbor byl zrušen (Neuerburg a kol., 1994). 22.7. 1991 uveřejnila Rada Evropských společenství EU Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologické výrobě zemědělských produktů a o označování zemědělských produktů a potravin původem z EZ, pro ČR však zatím není závazné (PRO-BIO, 2007). Od roku 1993 je EZ v ČR prováděno podle Metodického pokynu MZe (Neuerburg a kol., 1994). V roce 1995 získala ČR akreditaci IFOAM pro akreditační program výroby a zpracování bioprodukce. V únoru 2000 byla ČR přijata na seznam třetích zemí pro vývoz bioproduktů a biopotravin z rostlinných produktů do EU. V praxi to znamená, že certifikát KEZ je uznán i v zemích EU (Kováč, Macák, 2007). Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., platí od 1.1. 2001 a je - 16 -

rozsahem rovnocenný Nařízení rady č. 2092/91 a č. 1804/1999, kterými je ekologické zemědělství upravováno v zemích EU (Dvorský, Rozsypal 2000). Vstupem ČR do EU se i pro ČR stává závazná jednotná legislativa EU (Šarapatka, Urban a kol., 2005). Šarapatka, Urban a kol. (2006) uvádějí, že s účinností od 30.12. 2005 začal platit zákon č. 553/2005 Sb., ale úplné znění novelizovaného zákona o EZ č. 242/2000 Sb. vyšlo ve Sbírce zákonů jako zákon č. 30/2006 a zároveň začala také platit prováděcí vyhláška MZe č. 16/2006. Od této novely národní legislativa ošetřuje pouze ty oblasti, které nejsou upraveny v nařízení a EU je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských zemí. Od 1.1.2009 nabylo účinnosti zcela nové nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a nařízení komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, které nahrazují dříve platné nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (Zákon č. 242/2000 Sb., 2008). Podnikatelský subjekt hodlající podnikat v souladu s předpisy o EZ na ekofarmě, je povinen se registrovat u MZe a podřídit se kontrolnímu systému (Moudrý a kol., 2007). Do konce roku 2005 prováděla kontrolní činnost na území ČR jediná kontrolní organizace - KEZ o.p.s. Chrudim, v průběhu roku 2006 získaly akreditaci k provádění kontrol EZ další dvě: ABCERT GmbH Brno a BIOKONT CZ Brno (PRO-BIO, 2007).

3.5 Konverze (přechod) na ekologický způsob hospodaření Konverzí, neboli přechodem se rozumí přechod z konvenčního zemědělství (KZ) na zemědělství ekologické, a to ve stanovené době, během níž jsou uplatňována ustanovení týkající se ekologické produkce (Nařízení Rady (ES) č. 834/2007). Cílem přechodného období je odstranit vliv negativních dopadů předcházející zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí a implementovat metody hospodaření respektující principy EZ (Kováč, Macák, 2007). Konverze musí být vedena na celém hospodářství nebo na jeho dostatečně velké a oddělené části tak, aby byl zajištěn co nejuzavřenější cyklus organických látek. Zároveň platí, že zakázané vstupy, mezi které řadíme například pesticidy apod., nesmějí být použity v žádném období konverze (Moudrý, 1997). Konverze na EZ přináší zemědělskému podniku v prvních letech určitou ztrátu (Šarapatka, Urban a kol., 2006). Důvodem jsou investice nutné při konverzi, jako je mechanizace pro regulaci plevelů (prutové brány, plečky), ošetření a uskladňování obilovin (dosoušecí zařízení, předčistička, čistička, skladovací prostory), - 17 -

zařízení a technologie pro výživu rostlin (úložné prostory pro organická hnojiva, překopávače kompostů, aplikační zařízení - rozmetadla, nakladače), krmení zvířat (skladovací prostory na objemnou píci), zpracování a prodej produktů (úprava prostor a zařízení) (Neuerburg a kol., 1994). Šarapatka, Urban a kol. (2006) jako další finanční výdaje uvádějí investice do znalostí, přípravy projektu přechodu a úprav podniku (systém ustájení, výběhy, zpracování atd.).

3.6 Rozdíl mezi ekologickým (EZ) a konvenčním (KZ) zemědělstvím 3.6.1

Ukazatele půdní úrodnosti - KZ versus EZ

Pokorný a kol. (2007) uvádějí že EZ chrání půdní úrodnost lépe než konvenční, neboť obsah organické hmoty je obvykle vyšší v ekologicky obhospodařované půdě, která vykazuje signifikantně vyšší biologickou aktivitu a je lépe chráněna před erozí než konvenční půda. Půda ekologického hospodaření se hnojí hnojem od hospodářských zvířat nebo kompostem či zeleným hnojením (Bellman a kol., 2006). Šarapatka a kol. (2008) uvádí vyšší mikrobiální aktivitu a diverzitu korelující s obdobím, kdy půda byla obhospodařována ekologicky, o 20-30 % vyšší mikrobiální biomasu ve srovnání s konvenčním systémem a efektivnější využití přijatelných zdrojů půdními organismy. Tab. 4 Porovnání vlivu EZ a KZ na jednotlivé taxony podle Hole et al. (2005), (in Šarapatka a kol., 2008) Výsledný efekt ekologického zemědělství na jednotlivé taxony v porovnání s konvenčním zemědělstvím Taxon

Pozitivní vliv EZ Negativní vliv EZ Smíšený vliv (bez vlivu) Ptáci 7 2 Savci 2 Motýli 1 1 Pavouci 7 3 Žížaly 7 2 4 Brouci 13 5 3 Další členovci 7 1 2 Rostliny 13 2 Půdní mikroorganismy 9 8 Celkem 65 8 25

3.6.2

Rozdíl v pěstování rostlin - EZ versus KZ

Nejpodstatnějším rozdílem v rostlinné výrobě je upuštění od minerálních dusíkatých hnojiv, které jsou nahrazeny leguminózami zařazenými do osevního postupu (Neuerburg a kol., 1994). Podle Petra, Dlouhého a kol. (1992) EZ, na rozdíl od KZ, klade důraz na kvalitu, mnohostranný provoz, používání převážně organických - 18 -

statkových hnojiv a pestrý osevní postup, který má podle Neuerburga a kol. (1994) v EZ ústřední roli. Křen (2007) uvedl, že obecně jsou pro ekologické pěstování nejvhodnější odrůdy, vyznačující se intenzivním počátečním růstem a odnožovací schopností, rozkladitým trsem, rezistencí proti houbovým chorobám a vysokou potravinářskou kvalitou zrna. Šarapatka, Urban a kol. (2006) tvrdí, že plevele mají nejen záporné vlastnosti (např.: zabírají plochu, zastiňují, mechanicky potlačují a ochuzují kulturní rostliny o živiny, půdní vodu a vzduch aj.), ale také kladné (např.: využití jako krmivo, přispívají k biodiverzitě, působí proti vodní a vzdušné erozi aj.), díky nímž si EZ neklade za cíl úplnou likvidaci plevelů. Bellman a kol. (2006) tvrdí, že problémům s plevely a škůdci se předchází již výše zmíněným střídáním plodin, dále mechanickým ničením plevele (plečkování, vláčení, podrývání a fyzikální metody regulace včetně termických (Moudrý a kol., 2007)), volbou vhodných plodin a plemen a dalšími alternativními metodami, jako je např. vysazování přirozených nepřátel, homeopatie, bylinná terapie apod. Dlouhý a kol. (1992) uvádí jako další agrotechnická opatření proti plevelům opožděný výsev, zvýšený výsevek, vyrovnanost setí, souběžné pěstování podsevů do krycích plodin či možnost regulace plevelů plamenem, ke kterému se EZ znovu vrací.

3.6.3

Hnojení a technika hnojení v ekologickém zemědělství

Základem výživy rostlin v EZ jsou organická hnojiva jejichž aplikací na půdu dojde k jejímu obohacení o všechny živiny, které jsou poté rostlinou přijímány (Kováč, Macák, 2007). Příkladem organických hnojiv je hnůj, kejda, močůvka, sláma, komposty a zelené hnojení, nejlépe z vlastní farmy. Je dovoleno také používání statkových hnojiv konvenčního původu, pokud jsou kompostována nebo fermentována a nepochází z chovů s bezstelivovým ustájením, kde zvířata nemají pevné lože a z klecových chovů drůbeže. Pokud organická hnojiva nestačí k naplnění potřeb rostlin na živiny, lze aplikovat minerální hnojiva povolená pro EZ (Rozsypal, 2007). Jak uvedli Šarapatka, Urban a kol. (2005) platí, že na půdách lehčích a ve vlhčích podmínkách se statková hnojiva zapravují hlouběji (zpomalení rozkladných procesů a obohacení půdy o stabilnější formy organických látek), naopak na těžších půdách a v sušších podmínkách mělčeji (rychlý rozklad a mineralizace živin). V EZ se doporučuje hnojit organickými hnojivy častěji, tj. v intervalu 3 (2) let a menšími dávkami (Rozsypal, 2007).

- 19 -

3.6.4

Rozdíl v chovu hospodářských zvířat - EZ versus KZ

Ekologický

chov

hospodářských

zvířat

přispívá

k rovnováze

rostlinných

produkčních systémů a to zabezpečováním požadavků na výživu rostlin a zlepšováním obsahu organické hmoty v půdě (Kováč, Macák, 2007). V ekologicky hospodařících podnicích není povolen přenos embryí, synchronizace říje, ani stimulátory růstu nebo užitkovosti (Pavelková, 2007). V Nařízení rady (ES) č. 834/2007 je mimo jiné uvedeno, že hospodářská zvířata mají stálý přístup na otevřená prostranství a počet hospodářských zvířat je omezen, aby se minimalizovala nadměrná pastva, udusání půdy, eroze nebo znečištění způsobené zvířaty nebo roznášením jejich výkalů. Cílem je respektovat přirozené chování a přirozené životní potřeby (Petr, Dlouhý a kol., 1992).

3.6.5

Rozdíl v ekonomické efektivnosti - EZ versus KZ

Ze zisku hradí příslušníci hospodářství své výdaje na živobytí a ukládají stranou kapitál, aby podnik dlouhodobě udrželi. V tomto smyslu neexistuje žádný rozdíl mezi konvenčním a ekologickým hospodařením podniku (Neuerburg a kol., 1994). U ekologického systému hospodaření je však kladena ekologická a biologická rovnováha před ekonomické požadavky a pěstitelský systém jako takový působí preventivně proti výskytu chorob, škůdců a plevelů (Petr, Dlouhý a kol., 1992). U zemědělství orientovaného na rozvoj ekosystémů mohou vznikat problémy s nízkou úrovní produkce a malými zisky, nicméně tím, že někteří zákazníci jsou ochotni platit vyšší ceny, jsou ekonomické výsledky ekologicky hospodařících farem srovnatelné s konvenčními farmami (Kostelanský a kol., 2008). Jestliže spotřebitelé nejsou ochotni platit více za bioprodukty, jsou jedinou možností dorovnání výsledků hospodaření dotace pro EZ (Šarapatka, Urban a kol., 2006).

3.7 Kritika ekologického zemědělství a jeho slabé stránky Podle Dvorského, Rozsypala (2000) v ČR kritice podléhají vyšší ceny bioproduktů, protože se jedná o pracnější výrobu, což sníží jejich nabídku, a tak certifikovaná produkce nedokáže pokrýt domácí poptávku ani možnosti exportu. Jako další problém EZ uvádějí klamné označování bioproduktů. Pokud jde o samotnou produkci, výnosy v EZ a především v přechodném období jsou nižší než v KZ. Produkty jsou vzhledem ke způsobu výroby často náchylnější k obsahu mykotoxinů a jejich organoleptické vlastnosti (vzhled, chuť) mohou mít oproti produktům z KZ někdy deficit v důsledku omezeného používání podpůrných, chemických prostředků (ION a kol., 2004). Kováč, - 20 -

Macák (2007) uvádějí možnost kontaminace GMO. Pokud je zjištěna kontaminace bioprodukce ekofarmy transgenem (nad 0,9 %), následuje sankce odepření vydání osvědčení na bioprodukt a postiženému ekologickému zemědělci hrozí zahájení správního řízení ze strany MZe (Bioinstitut, 2008). Dále je EZ ohroženo nedostatečným výzkumem a podvědomím obyvatelstva (ION a kol., 2004).

3.8 Ekologické zemědělství a jeho budoucnost Budoucností je snižování chemické zátěže zemědělské krajiny, rozvíjení integrované produkce a ekologického pěstování rostlin (Kováč, Macák, 2007). Výrobky z alternativních plodin, jako je například pohanka a proso, mohou zvýšit tržní hodnotu produkce. Doprovodným efektem jejich zavedení tak může být zvýšení ekonomické i ekologické stability zemědělských podniků (Moudrý a kol., 2005). Od roku 2007 do roku 2013 se bude uplatňovat nový systém agroenvironmentálních podpor, který je definován Nařízením Rady 1698/2005 ustanovujícím nový Zemědělský fond rozvoje venkova (EAFRD). Podle tohoto Nařízení budou podpory zaměřeny především na rozvoj konkurenceschopnosti zemědělství, agroenvironmentální platby, hospodaření v méně příznivých oblastech, a na rozvoj venkova (Šarapatka, Zídek, 2005).

- 21 -

4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Teoretické poznatky z kapitoly 3 Literární přehled, jsou doplněny pozorováními na dvou ekologických farmách. Pro srovnání obou farem bylo použito níže uvedených ukazatelů.

4.1 Seznam ukazatelů a metody jejich získání -

struktura farmy

-

zornění

-

zatížení VDJ/ha

-

hnojení TTP, OP, TK

-

% uplatnění produkce ve kvalitě bio

-

hospodářský výsledek

-

podíl dotací na hospodářském výsledku

-

ochrana rostlin na TTP, OP, TK

-

SWOT analýza

Veškerá data byla získána a zpracována z materiálů a informací, které poskytl Ing. Josef Folta a Ing. Štěpán Macek a na základě odborné literatury. Pro SWOT analýzu nebyly použity pouze tyto data, ale také vlastní úsudek autorky bakalářské práce. Dále bylo pro získání některých ukazatelů zapotřebí výpočtů. Materiály i výpočty uvádím v následujících přehledech.

Postup výpočtu ukazatelů zornění – zornění je podíl výměry orné půdy k celkové výměře podniku

zatížení velkou dobytčí jednotkou (VDJ) - je počet VDJ připadající na 1 ha zemědělské půdy podniku (lze vyčíslit také zatížení pastvin zvířaty - počet VDJ na 1 ha plochy pastvin)

přepočet na VDJ krávy - 1 VDJ; ostatní skot - 0,5 VDJ; 1 VDJ = 500 kg

- 22 -

hnojení TTP, OP, TK Tab. 5 Přepočet pro obsah živin na 1 t výkalů* skotu (kg/t) N

3,3

P2O5

2,2

P 1 * Hodnoty použity pro tuhé i tekuté výkaly

K2O

7,1

K

5,9

Tab. 6 Přepočet pro obsah živin na 1 t statkových hnojiv (hnůj a močůvka) (kg/t)

Průměrný přívod živin ve statkových hnojivech*

Hodnoty pro hnůj skotu Hodnoty pro močůvku skotu N N 5 2,5 P (P2O5) P (P2O5) 3,1 0,2

K (K2O) K (K2O) 7,1 * Požité hodnoty byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.

5,3

SWOT analýza SWOT analýzy farem jsou uvedeny v kapitole 5.3.5 a 5.3.6 a jsou sestaveny na základě informací získaných při průzkumu farem a studiu odborné literatury.

Přehled použitých materiálů poskytnutých Ing. Josefem Foltou -

Deník o chodu farmy

-

Evidence hospodářských zvířat (2001-2008)

-

Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů (2001-2008)

-

Evidence o spotřebě krmiv, doplňkových látek a premixů (2001-2008)

-

Certifikáty na bioprodukty a přílohy k nim od roku 2004

-

Evidence příjmů, výdajů a dotací (1991-2008)

-

Vlastní evidence rozloh pozemků a informace o pěstované kultuře (2001-2008), LPIS: Informativní výpis z evidence půdy ke dni 23. 4. 2008

Přehled použitých materiálů poskytnutých Ing. Štěpánem Mackem -

Deník o chodu farmy

-

Evidence hospodářských zvířat (2005-2008)

-

Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů (2005-2008)

-

Evidence o spotřebě krmiv, doplňkových látek a premixů (2005-2008)

- Evidence rozloh pozemků a informace o pěstované kultuře (2005-2008) - 23 -

4.2 Ekologická farma Ing. Josefa Folty 4.2.1

Základní územní charakteristika farmy

Pozemky farmy se nachází v západní okrajové části Beskydského podhůří v katastrálním území obcí Kateřinice a Fryčovice a jsou umístěny v nadmořské výšce cca 270-307 m. Největší část náleží ke komplexu hnědých (lesních) půd - kambizem modální (Bioinstitut o.p.s., 2006). Podle Culkova a kol. (1996) rozdělení bioregionů, spadá území farmy do Podbeskydského bioregionu, jehož podklad tvoří vápnitý flyš spodní křídy, především jílovce, slínovce s ostrůvky svrchnojurských slínů a vápenců. Podle klimatické regionalizace (Quitt, 1971) náleží území zemědělského podniku do klimatické oblasti MT 10 - mírně teplá oblast. Charakteristika klimatické oblasti MT 10 je uvedena v příloze 1. (tab. 7). Výrobní oblast je bramborářská (Němec a kol., 2006).

4.2.2

Výrobní struktura

Na orné půdě jsou pěstovány především trávy a jetel za účelem zisku píce pro hospodářská zvířata nebo ekologických semen na prodej společnosti Rožnovská travní semena s.r.o. Plodiny byly pěstovány v rámci správného osevního postupu. Evidence o přesných výnosech však nebyla poskytnuta. Stručná charakteristika plodin pěstovaných na farmě Ing. Folty (2001-2008) je uvedena v příloze 2. (tab. 9). Sad produkuje ekologické ovoce. Mezi odrůdy jabloní patří moravská jadernička, matčino, šípkové růžové, lebelovo, soudeček, krasokvět. Z hrušní se jedná o chavreusku. Pozemky zaujímají rozlohu 114,3 ha (Bioinstitut o.p.s., 2006). Z toho (23. 4. 2008) 44,03 ha připadá na ornou půdu bez zeleniny, 69,21 ha na trvalé travní porosty a 1,06 ha trvalé kultury (ovocný sad) - viz výpis z evidence půdy Ing. Folty příloha 4. (tab. 14). Ke dni 23. 4. 2008 byla provedena evidence půdních bloků/dílů. Jejich výměra, pěstovaná kultura viz příloha 4. (tab. 13), umístění na mapě ČR viz příloha 9. (mapa 1), vyznačení půdních bloků a jejich kultury viz příloha 9. (mapa 2 - 1. a 2. část). Jednotlivé půdní plochy viz příloha 9. (mapa 2a a mapa 2b) jsou označeny kódem LPIS a dále, díky spolupráci s Bioinstitutem o.p.s, podoznačením, které v příloze 8. (tab. 21) blíže charakterizuje lokalitu a navrhuje další možnosti šetrného hospodaření. V roce 2008 farma chovala na 63 VDJ KBTPM. Ve stádě jsou čistá plemena charolais (pouze plemenný býk) a holštýn, a dále kříženci plemen aberdeen angus a blonde d´aquitaine.

- 24 -

4.3 Ekologická farma Koklima Ing. Štěpána Macka 4.3.1

Základní územní charakteristika farmy

Území farmy Koklima o rozloze cca 50 ha se nachází v katastrálním území obce Lutonina, v nadmořské výšce 329 m a spadá ke Zlínskému kraji. Podle Culkova a kol. (1996) rozdělení bioregionů, spadá území podniku pod Zlínský bioregion, který se vyznačuje těžkými jílovitými půdami, naprosto převládajícími slabě oglejenými typickými kambizeměmi a pseudoglejovými kambizeměmi na nevápnitém, jílovitém flyši. Podle klimatické regionalizace (Quitt 1971) náleží území zemědělského podniku do klimatické oblasti MT 9 - mírně teplá oblast. Charakteristika klimatické oblasti je uvedena v příloze 1. (tab. 8). Výrobní oblast je horská (Němec a kol., 2006), avšak na základě charakteristik oblastí, které uvádí Kostelanský a kol. (2008), se vzhledem k nadmořské výšce farmy dá spíše tvrdit, že jde o bramborářskou výrobní oblast.

4.3.2

Výrobní struktura

Pozemky vlastní i pronajaté v roce 2008 představovaly plochu o rozloze cca 50 ha. Je tvořena (100 %) TTP zastoupenými pastvinami (ze 70 %) a loukami (ze 30 %). TTP zajišťují krmivo pro hospodářská zvířata na farmě. Díky rozsáhlému mechanizačnímu parku podniku jsou rovněž poskytovány služby na cizích pozemcích. Farma má nulové zornění. Umístění na mapě ČR viz příloha 9. (mapa 1), vyznačení půdních bloků a jejich kultury na ortofotomapě (k 11.2 2009) viz příloha 9. (mapa 3a, mapa 3b). V současnosti je chováno na 15 VDJ KBTPM, jak čisté plemeno piemontes, tak kříženci tohoto plemena.

- 25 -

5

VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE

5.1 Ekologická farma Ing. Josefa Folty 5.1.1

Vznik a organizační struktura podniku

Farmář Ing. Josef Folta převzal farmu po rodičích v restituci v roce 1991. Ekologicky hospodařil od doby převzetí, zapojen do systému kontroly je však od roku 1996. Racionalizace umožnila minimalizovat nákladovost (finanční i pracovní), manipulaci se zvířaty a obdělávání půdy, při čemž bylo možné obhospodařovat farmu jednou osobou s využíváním služeb. Poslední zaměstnanec farmy byl propuštěn v roce 1999. Racionalizace u rostlin podle farmáře spočívá především v nezasahování do pastvin a u zvířat v nevnucování svého režimu, naopak v přizpůsobení se zvířatům. 1.1. 2009 farmu převzal nový majitel, který byl Ing. Josefem Foltou vybrán na základě zamýšleného způsobu hospodaření tak, aby byl ekologický systém zemědělského podniku zachován.

5.1.2

Způsob hospodaření

Farma se od roku 1991 specializuje na pastevní chov KBTPM a travní a jetelové semenářství. Výjimkou je pětileté období (1991-1996), kdy se Ing. Folta věnoval také rozmnožovacímu chovu slepic, který znamenal značné přínosy pro podnik vzhledem k velké poptávce po kvalitních vejcích. Farmář byl však nucen chov drůbeže opustit, protože by mu finanční situace neumožnila investovat do zařízení pro další rozvoj v souladu s EZ. Přesto si je vědom skutečnosti, kterou potvrzuje RSPCA (2007); rozhodnutí přejít na chov o vyšších standardech welfare může zlepšit pohodu drůbeže a přinést vyšší ekonomické zisky producentovi snížením mortality kuřat, poklesem úhynu při převozu na jatka, dosažením nižšího procenta nestandardních kusů na jatkách a větším počtem brojlerů zařazených do jakosti A. Jak farmář sám tvrdí „podnik se musí rozvíjet“, nicméně jeho teorií bylo především co nejméně investovat do zařízení a přitom dosahovat co největšího zisku. Příjmy v současnosti tvoří především dotace, v menší míře pak prodej produktů a bioproduktů. Ing. Folta kladl vždy důraz na přírodu, její ochranu, maximální využívání vlastních zdrojů a svou pracovní sílu, protože mu šlo o to, aby farmu zvládl obhospodařovat především sám s využitím služeb. Ekologický způsob hospodaření cíle farmáře naplnil. Po předání ekofarmy 1. 1. 2009 bude mít Ing. Folta nadále na starosti louku (5,79 ha) a sad (1,06 ha) s ovocnými stromy.

- 26 -

5.1.3

Technická vybavenost podniku

Technická vybavenost farmy byla vždy minimální. Zajišťovala sklizeň sena, potřeby zvířat a posklizňové ošetřování travních a jetelových semen. Jednalo se o dva traktory, traktorový vlek a přepravník zvířat, traktorovou hrabačku a tři větrací jehly k provzdušňování a sušení sena. Podnik využíval služeb jen k balení sena, setí a sklizni semenných kultur a k přepravě zvířat a semen mimo farmu. Nedílnou součástí ekologického systému je správné zacházení s odpadem. Komunální odpad farmy byl tříděn (plasty, papír aj.). S některým druhem odpadu se rovněž zacházelo s pomocí techniky. Chlévská mrva (hluboká podestýlka) se odvážela na hnojiště AJ Moravan. Močůvka na území farmy nevzniká. Zbytky rostlin na polích, výmlatky trav na semeno, byly sklízeny do balíků na podestýlky. Naopak výmlatky jetele a pohanky farmář zapravoval do půdy. Dřevěný odpad byl využit k pálení, kovy se odvážely do kovošrotu.

5.1.4

Chov hospodářských zvířat

Do roku 1996 farmář choval drůbež, ovce a na 280 ks KBTPM. Od vstupu do systému EZ (1996) chová pouze KBTPM. Došlo k postupnému snížení počtu kusů skotu. 30.9. 2008 stádo zahrnovalo 40 krav, 1 plemenného býka, 10 telat do tří měsíců, 30 jalovic a 11 volků. Vývoj v chovu skotu v letech 2001-2008 viz příloha 3. (tab.10). Kříženci s podílem nad 50 % masných plemen převládají. Podle Šarapatky, Urbana a kol. (2006) vzhledem k vysoké jednostranné užitkovosti holštýnského plemene lze říci, že čisté plemeno neodpovídá filosofii a cílům EZ a je typickým produktem konvenčního až industriálního zemědělství. Vhodné je křížení plemene charolais, které se používá k produkci zástavového skotu a jatečných telat s mléčnými nebo masnými plemeny. Příznivý vliv křížení se odráží ve výhodnější ceně při zpeněžování zvířat. Stručná charakteristika plemen chovaných na ekofarmě viz příloha 3. (tab. 11). K plemenitbě farma používá vlastního plemenného býka (plemena charolais), na něhož byla od ledna 2007 do prosince 2008 udělena výjimka na nákup z konvenčního chovu za účelem změny plemene ve prospěch masného typu. Skot má po celý rok přístup do stáje s hlubokou podestýlkou, kde je přikrmován, napájen a chráněn před nepříznivými vlivy počasí. Je mu umožněn celoroční pobyt na pastvinách, jejichž rozloha v roce 2008 činila 53,21 ha. Ustájení je v souladu s předpisy o EZ. V roce 2008 bylo zatížení VDJ/1 ha zemědělské půdy 0,55 ha a na 1 ha TTP 0,91.

- 27 -

S poskytnuté evidence o spotřebě krmiv, doplňkových látek a premixů od roku 2001 do 2008 vyplývá, že vlastní krmivo farmy zahrnuje seno, senáž, zelenou píci a stelivo. Od jiných podniků (např. Trewit s.r.o. a Jamenská a.s. - výrobna krmiv Jamné) se nakupovaly granule, jadrné krmivo, minerální liz a jiné krmné doplňky v souladu s legislativou o EZ. Farmář měl vždy ke zvířatům přátelský vztah, ta mu důvěřují. To po celou dobu umožňovalo šetrnou, nenásilnou fixaci, přípravu na expedici a nakládání. Se zvířaty bylo manipulováno minimálně. Pouze při veterinárních zákrocích - 1x-2x ročně vakcinace, při náhradě ztracených ušních značek, při kastraci telat - býčků, výjimečně při zdravotních potížích. Podle záznamové karty o podávání léčiv a veterinárních přípravků byly od 2001 do konce roku 2008 léčeny pouze čtyři kusy skotu s dermatologickými problémy, patnáct telat s gastroenteritis, jedno tele s pneumonii a pět krav postižených mastitis. Zvířata jsou v dobrém stavu, zdravá, což je dáno především uzavřeným obratem stáda, kdy se nepřijímají cizí zvířata. Stádo již má ekologický původ a také díky tomu, že nejsou překročeny stanovené limity nemocnosti, jsou produkty skotu prodávány ekologicky.

5.1.5 5.1.5.1

Rostlinná produkce Hnojení

V minulosti (před vstupem do systému EZ) se místy na OP použil dolomitický vápenec, aby se do půdy dodal vápník a hořčík, a pro doplnění fosforu bylo použito jemně mletého fosfátu. Obecně se ale od roku 1991 nepoužívá žádné hnojivo s výjimkou výkalů produkovaných skotem na TTP. Průměrná produkce výkalů a moče skotu viz příloha 3. (tab. 12). Limit aplikace dusíku na hektar stanovený směrnicí Rady 91/676/EHS (8) o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (max. 170 kg N.ha-1.rok-1) nebyl nikdy překročen. OP, TTP ani sad nejsou téměř dvacet let hnojeny. V EZ je doporučováno hnojit organickými hnojivy (Rozsypal, 2007). Jejich absence způsobí ochuzení půdy o živiny, které z ní odebereme při pěstování a sklizni zemědělských plodin a zároveň půda delší dobu nehnojená organickými hnojivy ztrácí svou úrodnost a klesají výnosy (Richter, Hlušek, 1999). Ing. Folta řešil pouze přívod dusíku, který byl zajištěn pěstováním jetele. Ostatní živiny byly podle něj dostačující. Dokonce se Ing. Foltovi podařilo dosahovat vysokých výnosů jetelových a travních semen, což přikládá své filosofii, že „půda si sama poradí a hnojit není potřeba“.

- 28 -

5.1.5.2

Struktura plodin a boj s plevely

Přesto, že nedošlo k rozborům zeminy, farmář na základě svých zkušeností a vědomostí uvádí, že většina půdy je těžká, jílovitohlinitá a úrodná. Její obdělávání je však nákladné, a tak se pěstují především víceleté pícniny. Posklizňové zbytky víceletých pícnin jsou velmi kvalitní humusotvorný materiál, který se rychle v půdě rozkládá a příznivě ovlivňuje výnosy následných plodin (Kostelanský a kol., 2008). Porosty semenných trav na farmě se sely převážně s jetelem lučním, který podle farmáře a Kostelanského a kol. (2008) obohacuje půdu o dusík. Pohanka obecná a hořčice bílá byly využívány jako přerušovače sledu trav a na boj s plevely na OP před založením semenných trav. Obě plodiny se pěstovaly ke konzumním účelům. Letní výsev trav a jetelů umožňující v průběhu 1.pololetí opakovat podmítku nebo vláčení je rovněž používán k regulaci plevelů a ke zvýšení úrodnosti OP. Na pastvinách a v semenných kulturách se osvědčila likvidace plevelů založena na ručním kosení a negativní selekci.

5.1.6

Bioprodukty

Ing. Folta žádá o udělení certifikátů na své produkty k prodeji v biokvalitě od roku 2004. Aktuálně je platný certifikát číslo 005427 na období 24. 4. 2008 - 24. 7. 2009. Podle něj jsou osvědčeny jablka, jetel luční Margot, kostřava luční Rožnovská, jílek jednoletý Rožnovský, pohanka, skot do 2 let - chovné jalovice, skot do 2 let - jatečný a skot nad 2 roky - viz příloha 10. (obr. 2a a obr. 2b). Produkty EZ se musí zpracovat způsobem odpovídajícím požadavkům legislativy. Pokud se nejedná o přímý prodej, nechává Ing. Folta maso skotu ekologicky zpracovat v podniku Moravan-masná výroba s.r.o. od roku 2005. Tento podnik zpracovává ekologické suroviny a vyrábí z nich produkty v kvalitě bio velmi málo, přechod na technologie EZ mu trvalo 5 let. Okolo 20-30 % skotu ve věku od 6-15 měsíců bylo každým rokem v letech 2004-2008 odesláno do ekologického chovu jiných farem nebo zpracováno ve specializovaných zpracovnách v biokvalitě, ostatní se předali do konvenčních zařízení. Farmář má příjmy z prodeje ekologických, jetelových a travních semen do podniku RTS s.r.o., jehož je spoluzakladatel. Ve kvalitě bio zde bylo v letech 2004-2008 prodáno 100 % výnosů. Ovoce se prodává do specializované bioprodejny v Novém Jičíně a blízkém okolí, příjmy jsou však zanedbatelné.

- 29 -

5.1.7

Výsledky hospodaření za uplynulá období

Farma byla zatížena v prvních letech hospodaření, kdy dlužila cca 5 mil. Kč za převzaté restituce, provozní úvěry a platby nájemného za objekty. Do roku 1996 byly rozhodující příjmy za pastevní odchov mladého skotu partnerům (v sezóně až 250 ks) a produkci násadových vajec pro Společný zemědělský podnik v Novém Jičíně a od roku 1997 především za realizaci vlastní produkce (chovný a jatečný skot, travní semena). Do roku 1998 byla farma ztrátová, stále hrozila likvidace. Před vstupem do EU měla ročně nízký zisk nebo malou ztrátu. Ztráty způsobila především platební nekázeň odběratelů, a tak vznikly nevymahatelné pohledávky. Tíživá finanční situace neumožnila rozvoj farmy. Po vstupu do EU, podnik zaznamenal díky dotacím každoročně vyšší zisk, který byl využit k zabezpečení rodiny a k úhradě veškerých dluhů, především restitučních splátek a majetkových podílů. Od roku 2004 jsou rozhodujícím příjmem dotace.

5.1.8

Dotace 2004-2008

V průběhu let představovaly dotace pro podnik Ing. Folty různé procento z příjmů. Před vstupem do EU vždy méně než 50 %. V současné době (po vstupu do EU) jeho příjmy tvoří až ze 70 % dotace a příspěvky zajištěné Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), Ministerstvem zemědělství (MZe) a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem a.s. (PGRLF a.s.). Od roku 2004 SZIF na žádost poskytl dotace v rámci SAPS - jednotná platba na plochu, a dále v rámci Top-Up na chov přežvýkavců a pěstování plodin na OP.

Jelikož byly splněny podmínky

nařízení vlády č. 242/2004 Sb., SZIF podnik zařadil pro období 2004-2008 do podopatření EZ s kulturou TTP, OP a ovocný sad, dále do podopatření ošetřování TTP a titulu pěstování meziplodin, a tak mohl v letech 2004-2008 pobírat dotace zprostředkované SZIF v rámci agroenvironmentálních opatření. MZe na žádost vždy poskytlo částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraněním kadáverů. PGRLF a.s. v roce 2006 částečně financoval náklady spojené s pojištěním hospodářských zvířat. Příloha 5. (tab. 15) nabízí podrobný přehled příjmů, výdajů, zisků nebo ztrát, celkové množství dotací (v Kč) a procento dotací z příjmů ekofarmy Ing. Folty v letech 1996-2008. Pro větší přehlednost je k dispozici Graf 1. Příloha 5. (tab. 16) zahrnuje účel a množství dotací a příspěvků v rámci HRDP a PRV (2004-2008); od vstupu ČR do EU.

- 30 -

Příjem (Kč)…

5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Dotace v Kč

Celkové příjmy v Kč

Graf 1 Celkové příjmy a dotace ekologické farmy Ing. Folty (1996-2008)

5.1.9

Podnikatelské strategie farmy pro další období

Farmu od 1. 1. 2009 převzal nový majitel. Ekologický systém hospodaření bude pokračovat i v následujícím období pěti let (2009-2013) v rámci PRV ČR, a také výrobní zaměření - pastevní chov skotu, travní a jetelové semenářství - bude zachováno. Dá se předpokládat, že vývoj bude ovlivněn zemědělskou politikou státu a EU. Na změny v dotacích, jiných podpor a situaci na trhu musí farmář operativně reagovat tak, aby nedošlo ke krachu. Nový majitel vlastní větší množství pracovních strojů a počítá s pomocí členů rodiny. To by mohlo mít za následek rozvoj podniku, především zvýšení stavu skotu a pěstování náročnějších plodin.

5.2 Ekologická farma Koklima Ing. Štěpána Macka 5.2.1

Vznik a organizační struktura podniku

Koklima je rodinná farma, kterou obhospodařují tři generace - Ing. Macek společně se svými rodiči a prarodiči. Důležité je, že všichni zúčastnění byli zapojeni do přípravy přechodu na EZ a ne postaveni před konečnou nezměnitelnou skutečnost a před „nejistotu“ (Neuerburg a kol., 1994). O ekonomiku a provoz podniku se stará Ing. Macek a společně se svou rodinou dále zabezpečuje manuální práce na poli, účetní evidenci vede Ing. Kolenda. Farma začala hospodařit po roce 1989 na 2 ha půdy. V roce 1996 obhospodařovala již 10 ha a od roku 2008 zaujímá cca 50 ha vlastní a pronajaté půdy. Část majetku (nemovitosti i stroje) si pořídila ze svého a část z majetkových - 31 -

podílů z JZD, které byly vyplaceny formou nákupu strojů, střešní krytiny a služeb v celkové hodnotě cca 1 mil. Kč. Od roku 1996 se na nákupu části majetku podílejí také dotace. V letech 1989-2006 podnik hospodařil konvenčně. Následovalo dvouleté přechodné období na EZ a od ledna 2009 mluvíme o ekofarmě, která splňuje veškeré požadavky legislativy.

5.2.2

Způsob hospodaření a technická vybavenost podniku

Farma se specializuje na chov KBTPM a poskytování služeb. Vzhledem k tomu, že podnik zajišťuje služby, vlastní několik strojů a počítá s nákupem nových. Technická vybavenost je tak dostačující. Zajišťuje potřeby zvířat, ale především se jedná o prostředky zajišťující služby. V současnosti podnik vlastní kompletní linku na sklizeň pícnin, z manipulační techniky hydraulické nářadí na převoz balíků, k agregaci slouží traktor značky Zetor a lesní technika zahrnuje pily a křovinořezy různých značek. Nedílnou součástí ekologického systému je správné zacházení s odpadem. Komunální odpad farmy je tříděn (plasty, papír aj.). S některým druhem organického odpadu (hnůj, močůvka) se rovněž zachází s pomocí techniky. Přes umístění farmy v blízkosti potoku, nejsou vytvořena žádná protipovodňová opatření, protože břehové porosty plně zabraňují podemílání břehů. Mimo obecní vodovod se využívá také vlastní studna s pitnou vodou a další tři studny pro skot.

5.2.3

Chov hospodářských zvířat

Farma se vždy soustředila pouze na chov KBTPM. V současnosti vlastní 15 VDJ čistého plemene piemontes a jeho křížence. Stručná charakteristika piemontes viz příloha 6. (tab. 17). V roce 2008 bylo zatížení VDJ na hektar zemědělské půdy 0,3. Farma nemá plemenného býka. K plemenitbě využívá inseminace. Skotu je celoročně povoleno pobývat na pastvinách. V zimním období má přístup do stáje. Na žádost organizace KEZ o.p.s. udělila výjimku (platnou do 31. 12. 2010) povolující vazné ustájení skotu ve stájích postavených před 24. 8. 2000. S poskytnuté evidence o spotřebě krmiv, doplňkových látek a premixů od roku 2005 do 2008 vyplývá, že vlastní krmivo farmy zahrnuje seno, senáž, zelenou píci a stelivo. Od jiných podniků se nakupuje jadrné krmivo, granule, minerální liz a jiné krmné doplňky v souladu s legislativou EZ. Zvířata jsou v dobrém stavu, zdravá, což je dáno zejména uzavřeným obratem stáda, kdy se nepřijímají cizí zvířata.

- 32 -

5.2.4 5.2.4.1

Rostlinná produkce Hnojení

V roce 2005 bylo na TTP na tři hony použito 200 kg hnojiva NPK. V roce 2006 se na 1 ha půdy TTP rozsypal mletý vápenec pro snížení kyselosti. Močůvka skotu se okolo dubna aplikuje na TTP, popřípadě část močůvky se aplikuje k ovocným stromům na podporu kořenových systémů. Chlévská mrva se přes období ustájení skotu odklízí na přídvorské hnojiště a v jarních měsících se vyváží na polní hnojiště, které je minimálně 1x za rok překládáno pro optimalizaci procesu humifikace a mineralizace hnoje. Následně se po pastevním období aplikuje humusový substrát na TTP v dávce cca 5 t humusového substrátu na jeden hektar (25-30 kg N.ha-1). Pro dokonalé rozprostření po pozemku se užívá rozmetadel Bergmann specializované firmy JASNO, spol. s r.o., která práci provede s ohledem na kvalitu travního drnu a produkci v následujícím roce. Plán hnojení pro rok 2005-2009 viz příloha 6. (tab. 18). Průměrný přívod živin do půdy ve výkalech a moči skotu na farmě v roce 2007 viz příloha 6. (tab. 19). Pro příklad hnojení blíže uvádím plán hnojení v roce 2009, kdy již podnik bude oficiálně prosperovat ekologicky. Dne 1. 5. 2009 se předpokládá hnojení močůvkou skotu. Na půdním bloku 5408/3 (TTP) o rozloze 4,15 ha bude rozmetáno celkem 12,5 t tohoto hnojiva (dávka močůvky je 3 t/ha). Bude zajištěn přívod živin - dusík: 7,5 kg/ha; fosfor (uváděno v oxidu fosforečném): 0,6 kg/ha; draslík (uváděno v oxidu draselném): 16 kg/ha. Půdní blok 5413 (TTP) o rozloze 3,14 ha bude hnojen celkem 15,7 t močůvky (dávka močůvky je 5 t/ha). Tato dávka zajistí přívod živin - dusík: 12,5 kg/ha; fosfor (uváděno v oxidu fosforečném): 1 kg/ha; draslík (uváděno v oxidu draselném): 26,5 kg/ha. Dne 1. 9. 2009 se předpokládá použití 24,5 t hnoje - kompostu na půdní blok 5612/1 (TTP) o rozloze 6, 39 ha. Dávka na 1 ha jsou 4 tuny tohoto hnojiva a je zajištěn přívod živin - dusík: 20 kg/ha; fosfor (uváděno v oxidu fosforečném): 12,4 kg/ha; draslík (uváděno v oxidu draselném): 28,4 kg/ha.

5.2.4.2

Struktura plodin a boj s plevely

Přesto, že nedošlo k rozborům zeminy, farmář na základě svých zkušeností a vědomostí uvádí, že většina půdy je kambizem. Pozemky podniku nezahrnují OP (zornění 0 %) a mají velký sklon. Území proto není vhodné pro pěstování plodin. Boj s plevely je v souladu s legislativou, nepoužívají se žádné chemikálie. Od roku 2007 se růst plevelů a jejich likvidace nechává na přírodním procesu a nezasahování člověka. - 33 -

5.2.5

Výkupní a dodavatelské organizace

Výkup ovoce je zajišťován firmou Linea Nivnice a.s., skot na porážku je zpracován firmou Jatky Valčík s.r.o. ve Valašských Kloboukách a zařízením „Jatka Holešov“, které je provozováno společností Jacom s.r.o. Odběratelem zástavního skotu do 200 kg je soukromě hospodařící rolník z Bystřice pod Hostýnem. Podnik je označen ekologickým, ale skot i TTP jsou do poloviny roku 2009 v přechodném období (produkty v přechodném období nemohou být prodávány ve kvalitě bio). Výjimku tvoří 12 ha půdy TTP, na které se bude od poloviny června již sklízet cca 5 t senáže na 1ha jako ekokrmivo. K dodavatelským organizacím patří Lukrom Zlín a.s. (mletý vápenec, minerální lizy), OSEVA PRO s.r.o. Rožnov (semena), Shall Lutonina (pohonné hmoty) a soukromý veterinář Mudr. Zelinová (zajištění reprodukce stáda).

5.2.6

Farma Koklima, dotace a výsledky hospodaření

I přesto, že byla do obnovy hospodářství použita velká část privátních peněz, podnik do tohoto sektoru využil dotací. K rozvoji farmy, nákupu zvířat, rozšíření majetku, nemovitostí a strojů podle farmáře v současné době pomohou až z 80 %, naopak při stavbě nových hal a budov pouze ze 40 %, zbytek pokryjí vlastní finanční zdroje. Dále je dotací využito na chov KBTPM (Top-Up), TTP, méně příznivou oblast (LFA) a v rámci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 je využíváno podpory začínajícím zemědělcům. Přesto, že se dodržuje evidence o hospodaření a splňují podmínky EZ, dosud nebyla využita možnost pobírat dotace na adaptaci podmínkám EU. Farma nikdy nevyužila služeb PGRLF, a.s., který dotuje zemědělcům do 40 let úroky z úvěrů ze 2-4 % a ani dotací na nákup půdy, jelikož 10 % je v jejím vlastnictví a 90 % je pronajato. ⅔ investic do podniku tvoří státní dotace, ⅓ investic je zajištěna produkty prvovýroby (prodej krav a telat) a službami.

5.2.7

Přechod podniku na ekologický způsob hospodaření

Přechod na ekologický způsob hospodaření je složitý proces, při kterém se zájemce potýká s mnoha překážkami (viz 3.5 Přechod na ekologický způsob hospodaření). V lednu roku 2009 se podnik Ing. Macka stal ekologicky hospodařícím. Splnil požadavky pro udělení certifikace. Nicméně, na žádost mu bylo uděleno rozhodnutí o výjimce podle pravidel nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007; po přechodné období (od 20. 1. 2009) do 31. 12. 2010 může být skot v budovách postavených před 24. 8. 2008 přivazován, - 34 -

pokud je zajištěn pravidelný pohyb a chov je v souladu s požadavky dobrých životních podmínek pro zvířata, včetně zajištění pohodlné podestýlky a individuálního zacházení a pokud toto opatření povolil příslušný orgán.

5.2.8

Potenciál farmy, podnikatelské strategie pro další období

Za stávajících dotačních podmínek a prodeji výrobků (i v biokvalitě) za tržní ceny je podle Ing. Macka potenciál farmy vysoký. Velkým problémem je prodej bioproduktů, protože odběratel dává stále přednost levnějšímu zboží z konvenčního zemědělství. „Brzdou“ v rozvoji podniku je však právě nemožnost prodat produkt za tržní, skutečnou cenu, a dále limitace prodeje v kvalitě bio (zpracovatelský průmysl daleko, mycí linky ve zpracovnách problematické apod.). Velký problém je také složitá administrativa. Do budoucna se podnikatel bude snažit udržet velikost stáda v průměru na 15 VDJ a poskytovat služby. Dále se počítá s přestavbou vazného ustájení na volné, opravou rodinné usedlosti a s důsledným dodržením Nitrátové směrnice a Cross compliance, které spočívá v případě farmy Koklima ve stavebních pracích na jímkách, především jejich čištění, údržbě a budování nových jímek. Z pohledu ochrany životního prostředí budou mít velký význam nově nakoupené stroje, které povedou ke snížení utuženosti půdy (hlavně podmáčené lokality) díky svým technickým parametrům (flotační pneumatiky) a ke snížení spotřeby pohonných hmot. Od nově nakoupených energetických prostředků se očekává zvýšení produktivity práce.

5.3 Porovnání ekofarmy Ing. Folty a Ing. Macka, SWOT analýza 5.3.1

Struktura farmy, zornění

Podle Culka a kol. (1996) farmy spadají do odlišných bioregionů (viz 4 Materiál a metody zpracování; Základní územní charakteristiky farem), avšak do jediné podprovincie; Podprovincie karpatská. Podbeskydský bioregion vykazuje převahu orné půdy, nicméně ekofarma Ing. Folty má 38,6 % OP z celkové rozlohy 114,5 ha ke dni 23. 4. 2008, což se dá považovat za nízkou hodnotu vzhledem k zornění výrobní oblasti farmy, které může podle Kostelanského a kol. (2008) dosáhnout až 80 %. Ekofarma Koklima spadající pod Zlínský bioregion nemá žádnou plochu orné půdy (zornění 0 %). Farmy dodržují limit zatížení VDJ na plochu, což jim umožňuje pobírat dotace v rámci dotačních programů.

- 35 -

5.3.2

Hnojení TTP, OP, TK

Koklima se vzhledem k nulovému zornění nespecializuje na rostlinnou produkci tak, jako ekofarma Ing. Folty a zajišťuje pouze píci pro zvířata. V EZ se doporučuje zvířata krmit hlavně pastevně, neobejdou se však bez konzervované píce (Loučka a kol., 2002). Přestože se na ekofarmě Koklima nepěstují obilniny, jsou zvířata, především krávy po porodu, přikrmována jadrným krmivem od jiných ekologických podniků. Hnojem popř. močůvkou se zde hnojí pouze TTP a nově zakládaný sad. Ekofarma Ing. Folty má diverzifikovanou zemědělskou produkci, plodiny by mohly být přihnojovány hnojem skotu, ale farmář se rozhodl záměrně nehnojit ornou půdu, čímž vyčerpává půdní zásobu živin. Obě farmy se snaží o uzavřený systém.

5.3.3

Chov hospodářských zvířat a % uplatnění ve kvalitě bio

Obě farmy jsou zaměřeny na chov KBTPM, na který pobírají dotace. Podle Moudrého a kol. (2007) v České republice chybí jatečný skot, protože naprostá většina zvířat je z ekofarem prodávána jako zástavová do konvenčního výkrmu nebo vyvážena (důsledek poptávky po zástavových zvířatech a snahy zbavit se mladých zvířat před zimním obdobím). Ekofarma Koklima dodala, že konvenčně prodává skot do zástavu maximálně do 200 kg živé váhy (obvykle 150-160 kg) v současnosti za cca 55 Kč/kg. Ing. Josef Folta v letech 2004-2008 prodal do ekologického zástavu nebo na zpracování v biokvalitě pouze 20-30 % skotu ve věku 6-15 měsíců. Skot na porážku odváží na jatky do blízkého Petřvaldu, a tak zvířata nejsou vystavena přílišnému stresu, což se projeví ve kvalitě masa, nicméně produkty EZ jsou zde zpracovávány velmi omezeně stejně jako v budoucích zpracovnách farmy Koklima. Dá se vydedukovat, že oba podniky prodají méně kvalitního skotu z ekologického chovu na jatky pro zpracování v biokvalitě než by chtěli. Z praxe vyplynulo, že důvodem, proč je v ČR nedostatek hovězího biomasa, je nedostatečné pokrytí podniků majících technologie pro zpracování v kvalitě bio. Šarapatka, Urban a kol. (2006) potvrzují, že pro živočišnou produkci v EZ je problematická zpracovatelská a logistická kapacita pro bioprodukty.

5.3.4

Hospodářský výsledek a podíl dotací na hospodářském výsledku

Obě farmy uvádějí průměrnou potřebu dotací pro ziskové fungování od roku 2008 shodně 70 % jako procento dotací z příjmu podniku.

- 36 -

5.3.5

SWOT analýza ekologické farmy Ing. Josefa Folty

1. Silné stránky - S - výhodné umístění farmy; zdravé životní prostředí; prostor pro rozvoj agroturistiky - odborné znalosti a zkušenosti farmáře; vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze - kontakty a dobré vztahy s kontrolními organizacemi; známost farmy v širokém okolí - nízké náklady produkce; nízká cena pracovní síly; možnost čerpat dotace - vysoká nabídka bioproduktů; spolupráce s RTS s.r.o. - zavedený systém třídění komunálního odpadu - diverzifikovaná zemědělská produkce (rozvinutá rostlinná i živočišná výroba) - výborné welfare zvířat 2. Slabé stránky - W - nevyjasněné majetkové vztahy - nedostatek vlastních financí; vyšší zisky pouze díky dotacím - minimum investic do dalšího rozvoje podniku; nízká úroveň technického vybavení - nevytváření nových, stálých pracovních míst - nízké % prodeje ve kvalitě bio - ochuzení především orné půdy o statková hnojiva, nízké % zornění 3. Příležitosti - O - rozvoj ekologicky šetrného zemědělství - využívání a pěstování alternativních energetických surovin - možnost využití fondů, dotací a příspěvků - spolupráce s ekologickými organizacemi na společných projektech - rostoucí poptávka po bioproduktech Nový majitel má navíc tyto příležitosti: - možný rozvoj podniku; nákup nových strojů; navýšení pracovních příležitostí 4. Hrozby - T - špatná komunikace lidi - lidi, lidi - úřady, úřady - úřady - nedostatečná (někdy přímo špatná) legislativa pro podnikání - změny v oblasti životního prostředí (ekologické katastrofy, klimatické změny…..) - nízká úspěšnost pří žádání o finanční prostředky z národních a evropských fondů - neujasněná a měnící se pravidla pro čerpání finančních prostředků z fondů - stále se zpřísňující ekologické normy pro výrobu - přílišná byrokracie v ČR i v EU, a z toho plynoucí snížení konkurenceschopnosti - konkurence (podniky známější a ekonomicky silnější); globalizace - obchodní řetězce - 37 -

- lidská závist; změny hodnotového žebříčku lidí - nízká poptávka po dražších bioproduktech, málo odběratelů produktů v biokvalitě - málo možností zpracování biomasa - převážně jediný odběratel (RTS s.r.o.) většího množství ekologického osiva

5.3.6

SWOT analýza ekologické farmy Koklima Ing. Štěpána Macka

1. Silné stránky - S - výhodné umístění farmy; zdravé životní prostředí; prostor pro rozvoj agroturistiky - odborné znalosti a zkušenosti farmáře; vzdělání: MZLU v Brně - zaměstnanost celé rodiny - stálé investice do rozvoje podniku - možnost čerpat dotace - zavedený systém třídění komunálního odpadu 2. Slabé stránky - W - nedostatek vlastních financí; vyšší zisky pouze díky dotacím - nízká nabídka produktů ve kvalitě bio - nulové zornění 3. Příležitosti - O - rozvoj ekologicky šetrného zemědělství; rostoucí poptávka po bioproduktech - možnost využití fondů, dotací a příspěvků - spolupráce s ekologickými organizacemi na společných projektech - rozvoj podniku; nákup nových strojů 4. Hrozby - T - nízká poptávka po dražších bioproduktech, málo odběratelů produktů v biokvalitě - málo možností zpracování biomasa - špatná komunikace lidi - lidi, lidi - úřady, úřady - úřady - nedostatečná (někdy přímo špatná) legislativa pro podnikání - změny v oblasti životního prostředí (ekologické katastrofy, klimatické změny…..) - nízká úspěšnost pří žádání o finanční prostředky z národních a evropských fondů - neujasněná a měnící se pravidla pro čerpání finančních prostředků z fondů - stále se zpřísňující ekologické normy pro výrobu - přílišná byrokracie v ČR i v EU, a z toho plynoucí snížení konkurenceschopnosti - konkurence (podniky známější a ekonomicky silnější); globalizace - obchodní řetězce - lidská závist; změny hodnotového žebříčku lidí - 38 -

6

ZÁVĚR Díky poznatkům z odborné literatury a legislativy týkající se problematiky EZ a na

základě informací o podniku Ing. Folty a živnosti Ing. Macka je možné shrnout slabé a silné stránky ekologického hospodaření. Jejich výčet je uveden ve SWOT analýzách pro oba podniky, v kapitole 5.3.5. SWOT analýza ekologické farmy Ing. Folty a 5.3.6 SWOT analýza ekofarmy Koklima Ing. Macka. Vyplývají z nich následující skutečnosti, které se nejvíce týkají ochrany životního prostředí, dotací, legislativy, bioproduktů a samotného způsobu hospodaření, ze kterého se pak odvíjí zisk, který je pro ekologického zemědělce, podnikatele, stěžejním kritériem. Záměrem je shrnout nejdůležitější faktory ovlivňující uvedený výčet okruhů. V rámci ekologického hlediska se dá obecně potvrdit ochrana životního prostředí díky udržitelnému způsobu obhospodařování, která je jedním ze základních principů EZ a také kladem i do budoucnosti. Obě farmy rovněž splňují kritéria legislativy upravující hnojení, ochranu rostlin a zatížení VDJ v ekologickém systému. Mezi silné stránky, klady, za současné politické situace dále patří především výše dotací umožňující farmám vyšší zisk, který by byl vzhledem k nízkému prodeji bioproduktů minimální. Proto, aby mohl farmář do jednotlivých sektorů zemědělství pobírat dotace, musí splňovat kritéria daná legislativou, která je přísná a její dodržování často kontrolováno, a tak se dá označit za slabé místo EZ a společně s případně nízkými dotacemi častým důvodem nemotivovat zájemce o konverzi na EZ. Dalším z důležitých bodů v ekologické produkci je prodej bioproduktů. Produkty EZ jsou často prodávány konvenčně, k čemuž jsou farmáři nuceni vzhledem k nízké poptávce a omezeným příležitostem nechat je zpracovat v biokvalitě. Produkty tak nejsou prodány za cenu, která odpovídá technologii výroby. Oba pozorované subjekty (Ing. Macek do budoucna) odhadují 20-30 % prodeje skotu v biokvalitě. Na zvýšení prosperity by se mohla podílet propagace výrobků široké veřejnosti a také zvýšení podpory státu zemědělcům. Kontrolní systém je podle mého názoru správný vzhledem k výši dotací poskytovaných ekologickým podnikatelům. Nicméně upuštění od některých přísných nařízení, která jsou uvedena v legislativě, by v mnoha směrech farmářům usnadnilo podnikání. Dalším ukazatelem hospodaření je zornění, které je u ekofarmy Ing. Folty z hlediska rozvoje podniku s rostlinnou produkcí nižší (38,6 %) a u ekofarmy Koklima nulové. Na způsobu obhospodařování a na tom, co podnikatel skutečně od EZ očekává samozřejmě velmi záleží. Oběma farmám uvedených v této bakalářské práci jde především o zabezpečení

- 39 -

potřeb rodiny. Ing. Foltovi úspěch v EZ přinesla racionalizace, jejíž principy byly uvedeny. Díky snížení nákladů výroby zapříčiněným racionalizací a na základě postupného růstu dotací docházelo až do roku 2008 k navyšování zisku. Obě farmy potvrzují, že v současné době jsou příjmy tvořeny až ze 70 % dotacemi. Období 20092013 by mělo být pro EZ z hlediska výše dotací také příznivé, ale přestože bude na farmě Ing. Folty ekologický systém hospodaření zachován, dojde ke změně ve způsobu obhospodařování především díky rozšířené mechanizaci a nově pěstovaným plodinám, a tak se nedají odhadnout výsledky hospodaření nového majitele. Ing. Macek je v EZ teprve na začátku, ale již způsob hospodaření v souladu s legislativou a zamýšlené plány naznačují minimálně v následujícím období pěti let rozvoj podniku v systému EZ. Přestože legislativa a tvrzení obou farmářů nás seznamují s faktem, že následující období 2009-2013 bude pro EZ vzhledem k dotačním podmínkám příznivé, vzhledem k politickým změnám, které se dají předpokládat, se další budoucnost jeví jako nejasná. Ze sociálního hlediska je významným bodem zaměstnanost v EZ, která vždy záležela na majitelích ekofarem. Jak se potvrdilo, jednou osobou se dá zvládnout obhospodařovat 114,3 ha zemědělské půdy, ale pokud je v úmyslu podnikatele farmu rozvíjet, je vhodné vytvářet pracovní místa, a tak se podílet na zvyšování zaměstnanosti. Další významné, silné stránky, ze sociálního hlediska jsou dobré kontakty a bezproblémové styky s úřady, kontrolními organizacemi a spoluobčany. Tyto faktory zabezpečí plynulejší průchod podnikáním. Podle mého názoru má EZ z ekologického i sociálního hlediska smysl. Pro získání požadovaných příjmů však hrají významnou roli příspěvky, které jsou z důvodu politických změn nejisté, a tak tato skutečnost v mnoha podnikatelích vzbuzuje obavy z podnikání v zemědělství, ponejprv ekologického.

- 40 -

7

POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE Použitá literatura

1. Bellman, I. a kol. Ekologie a kvalita. Praha: MŽP, 2006, 16 s. ISSN 1801-6898. 2. Bioinstitut o.p.s. Plán šetrného hospodaření 2007; Zemědělský podnik Josef Folta, Mapová část plánu šetrného hospodaření 2007; Zemědělský podnik Josef Folta. Olomouc: Bioinstitut o.p.s., 2006, 48 s. 3. Bioinstitut o.p.s. Ekologické zemědělství Olomouckého kraje, Olomoucký kraj. I.vydání, Olomouc: Bioinstitut o.p.s., 2007, 27 s. 4. Bioinstitut o.p.s. Ekologické zemědělství a GMO: Otázky koexistence. Olomouc: Bioinstitut o.p.s., 2008, 37 s. ISBN 978-80-904174-6-5. 5. Culek, M. a kol. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 6. Čapunová, K., Dytrtová, K. a kol. Ekologické zemědělství v České republice; Ročenka 2007. Praha: MZe ČR, 2008, 24 s. ISBN 978-80-7084-658-2. 7. Darmovzalová, I., Koutná, K. Statistické šetření na ekologických farmách České republiky za rok 2008; výstup funkčního úkolu MZe ČR č. 4218/2008. Brno: ÚZEI, 2009, 28 s. 8. Dittrichová, Š. a kol. Lištičky na vinici; Program rozvoje venkova a příčiny stagnace bioprodukce. Praha: Galén, 2008, 265 s. ISBN 978-80-7262-571-0. 9. Dvorský, J., Rozsypal, R. Skripta ekologického zemědělce. Třebíč: EPOS, 2000, 20 s. 10. Hrabě, F. a kol. Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi. Olomouc: Vydavatelství Ing. Petr Baštan, 2004, 121 s. ISBN 80-903275-1-6. 11. Ion, V. a kol. Ecological agriculture. Bukurešť: Alma Mater, 2004. 124 s. ISBN 973-632-083-9. 12. Kostelanský, F. a kol. Obecná produkce rostlinná. dotisk. Brno: MZLU v Brně, 2008, 212 s. ISBN 978-80-7157-765-2. 13. Kováč, K., Macák, M. Ekologické pestovanie rastlín. II. vydání. Nitra: Slovenská poĺnohospodárská univerzita v Nitre, 2007, 161 s. ISBN 978-80-8069-921-5. 14. Křen, J. Pěstování obilnin a výběr odrůd, Metodické listy č. 6. Náměšť nad Oslavou: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, 2007. 15. Loučka, R. a kol. Příručka ekologického zemědělce; Metody konzervace píce pro ekologické zemědělství. Praha: MZe ČR, 2002, 16 s. ISBN 80-7271-119-9.

- 41 -

16. Moudrý, J. Přechod na ekologický způsob hospodaření. I. vydání. Praha: Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, 1997, 48 s. ISBN 80-7105-134-9. 17. Moudrý, J. a kol. Pohanka a proso. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005, 208 s. ISBN 80-7271-162-8. 18. Moudrý, J. a kol. Ekologické zemědělství; vysokoškolská učebnice. I. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Zemědělská fakulta, 2007, 219 s. ISBN 978-80-7394-046-1. 19. MZe. PRV České republiky na období 2007-2013, Praha: MZe ČR, 2007, 324 s. 20. Nařízení rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. 21. Neuerburg, W., Padel, S. a kol. Ekologické zemědělství v praxi, Praha: FOA a MZe ČR, 1994, 476 s. 22. Němec, J. a kol. Cena zemědělské půdy v České republice v letech 1993-2004.

I. vydání. Praha: VÚZE, 2006, 170 s. ISBN 80-86671-25-9. 23. Pavelková, J. Praktická příručka č. 3: 90 argumentů pro ekologické zemědělství. II. vydání. Olomouc: Bioinstitut o.p.s., 2007, 16 s. ISBN 978-80-87080-08-5. 24. Petr, J., Dlouhý, J. a kol. Ekologické zemědělství. I. vydání. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992, 312 s. ISBN 80-209-0233-3. 25. Pokorný, E. a kol. Hodnocení kvality půdy v ekologicky hospodařícím podniku. I. vydání. Náměšť nad Oslavou: ZERA, 2007, 27 s. ISBN 80-903548-5-8. 26. Preuschen, G. Alternativa pro předvídavého zemědělce: Přechod na ekologické zemědělství; Chov dobytka v ekologickém podniku. IFOAM – zvláštní vydání č. 13. České Budějovice: MZe ČR,1990, 37 s. 27. PRO-BIO. Materiály pro začínající ekozemědělce; Příloha č.3: Jak se přihlásit do systému ekologického zemědělství?. Šumperk: PRO-BIO, 2007, 5 s. 28. Quitt, E. Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV v Brně, 1971, 73 s. 29. Rozsypal, R. Hnojení a technika hnojení, Metodické listy č. 4. Náměšť nad Oslavou: Spolek poradců ekologického zemědělství ČR, 2007. 30. Richter, R., Hlušek, J. Výživa a hnojení rostlin; I. obecná část,. dotisk, Brno: MZLU v Brně, 1999, 177 s. ISBN 80-7157-138-5. 31. RSPCA. Každý je vítěz. Praha: Společnost pro zvířata, 2007, 27 s.

- 42 -

32. Sovják, R., Hudečková, R. Principles of Organic Farming and Implementation in Animal Husbandry. Prague: Czech University of Life Sciences, 2007, 180 s. ISBN 978-80-213-1638-6. 33. Šarapatka, B., Laška, V., Mikula, J., Čáp, L., Petr, J. Vliv přechodu na ekologické zemědělství na vybrané půdně biologické a biochemické charakteristiky. Zborník referátov z medzinárodného seminára Život v pode IX.. Bratislava: ÚKE SAV, 2008, 179-186 s. ISBN 978-80-89325-02-3. 34. Šarapatka, B., Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství, učebnice pro školy i praxi I. díl. I. vydání. Praha: MŽP ČR a PRO-BIO, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6. 35. Šarapatka, B., Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství, učebnice pro školy i praxi II. díl. I. vydání. Šumperk: PRO-BIO a MŽP ČR, 2005, 334 s. ISBN 80-903583-0-6. 36. Šarapatka, B., Urban, J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi, Šumperk: PRO-BIO, 2006, 502 s. ISBN 978-80-903583-0-0. 37. Šarapatka, B., Zídek, T. Příručka ekologického zemědělce 7/2005; Šetrné formy zemědělského hospodaření v krajině a agroenvironmentální programy. Praha: MZe ČR, 2005, 34 s. ISBN 80-7084-493-0. 38. Úplné znění nařízení komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení rady (ES) č. 834/2007. 39. Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 553/2005 Sb., 2008. 40. Valeška, J., Průšová J. a kol. Ekologické zemědělství v České republice; Ročenka 2008. Praha: MZe, 2008, 32 s. ISBN 978-80-7084-736-7. 41. Vráblíková, J., Vráblík, P. Úvod do Agroekologie. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem, 2007, 205 s. ISBN 978-80-7044-960-8. 42. Žižlavský, J. a kol. Chov hospodářských zvířat. dotisk. Brno: MZLU v Brně, 2005, 208 s. ISBN 80-7157-615-8.

Internetové zdroje 1. http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=88368&ids=145

[21.3. 2009]

- 43 -

8

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ V TEXTU

Tab. 1 Dotace na EZ (Kč/ha) v letech 1998-2007 (Dittrichová a kol., 2008) ............... 13 Tab. 2 Vývoj výměry zemědělské půdy v EZ v ČR (Valeška, Průšová a kol., 2008) ...... 14 Tab. 3 Dotace (Kč) průměrné ekofarmy s chovem KBTPM (Dittrichová a kol.,2008) . 15 Obr. 1 Multifunkční koncept EZ podle M. Altieriho. (Bioinstitut o.p.s., 2007) ............ 16 Tab. 4 Porovnání vlivu EZ a KZ na jednotlivé taxony podle Hole et al. (2005), (in Šarapatka a kol., 2008) .................................................................................... 18 Tab. 5 Přepočet pro obsah živin na 1 t výkalů* skotu (kg/t) ......................................... 23 Tab. 6 Přepočet pro obsah živin na 1 t statkových hnojiv (hnůj a močůvka) (kg/t) ...... 23 Graf 1 Celkové příjmy a dotace ekologické farmy Ing. Folty (1996-2008) ................... 31

- 44 -

9

SEZNAM ZKRATEK (Řazeno abecedně)

AEO - Agroenvioronmentální opatření ČR - Česká republika EAFRD - Zemědělský fond rozvoje venkova EU - evropská unie EZ - ekologické zemědělství GMO - geneticky modifikované organizmy HRDP - Horizontální plán rozvoje venkova IFOAM - (International federation of organic agriculture movements) - světová asociace ekologického zemědělství JZD - jednotné zemědělské družstvo KBTMP - krávy bez tržní produkce mléka KEZ - kontrola ekologického zemědělství KZ - konvenční zemědělství LFA - méně příznivé oblasti MZe - Ministerstvo zemědělství MZLU v Brně - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně NPK - hnojivo obahující dusík, fofor a draslík OP - orná půda PGRLF a.s. - Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a.s. PRV - Program rozvoje venkova RTS s.r.o. - Rožnovská travní semena s.r.o. SAPS - jednotná pladba na plochu SWOT analýza - silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities), a hrozby (Threats) podniku SZIF - Státní zemědělský intervenční fond TK - trvalé kultury Top-Up - národní doplňkové platby TTP - trvalé travní porosty ÚZEI - Ústav zemědělské ekonomiky a informací VDJ - velká dobytčí jednotka ZPF - zemědělský půdní fond Význam zkratek, které nejsou uvedeny v tomto seznamu, je uveden v textu u zkratky. - 45 -

10

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1. Charakteristika klimatických oblastí farem Tab. 7 Charakteristika klimatické oblasti MT 10 Tab. 8 Charakteristika klimatické oblasti MT 9 Příloha 2. Rostlinná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 9 Charakteristika plodin pěstovaných na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Příloha 3. Živočišná produkce na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 10 Průměrný stav počtu kusů skotu na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Tab. 11 Stručná charakteristika plemen chovaných na ekofarmě Ing. Folty Tab. 12 Výkaly a moč skotu na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Příloha 4. Výměry a pěstované kultury na ekologické farmě Ing. Folty Tab. 13 Výměry (ha) a pěstované kultury na ekofarmě Ing. Folty (2001-2008) Tab. 14 Informativní výpis z evidence půdy Ing. Folty ke dni 23. 4. 2008 Příloha 5. Ekonomická stránka ekologické farmy Ing. Folty Tab. 15 Příjmy a výdaje ekofarmy Ing. Folty (1996-2008) Tab. 16 Dotace a příspěvky ekofarmy Ing. Folty po vstupu do EU (2004-2008) Příloha 6. Živočišná produkce na ekologické farmě Koklima Tab. 17 Charakteristika plemene piemontes Tab. 18 Evidence statkových hnojiv ekofarmy Koklima (2005-2009) Tab. 19 Přívod živin do půdy ve výkalech a moči skotu farmy Koklima (2007) Příloha 7. Charakteristika průměrné ekologické farmy Tab. 20 Charakteristika průměrné ekofarmy s chovem KBTM Příloha 8. Příklad návrhu na šetrnější hospodaření Tab. 21 Návrhy řešení pro šetrnější hospodaření na ekofarmě Ing. Folty Příloha 9. Mapy Mapa 1 Umístění ekologických farem (Kateřinice, Lutonina) na mapě ČR Mapa 2 Půdní bloky ekofarmy Ing. Josefa Folty (2 části) Mapa 3a; Mapa 3b Půdní bloky ekofarmy Koklima Příloha 10. Bioprodukty Obr. 2a Certifikát na bioprodukty Ing. Folty platný 24. 4. 2008 - 24. 7. 2009 Obr. 2b Seznam produktů/výrobků k certifikátu č. 005427 (Příloha 10., obr. 2a) Příloha 11. Fotodokumentace ekologické farmy Ing. Folty a ekofarmy Koklima Obr. 3 Hospodářství ekofarmy Ing. Josefa Folty Obr. 4 Hospodářství ekofarmy Koklima Ing. Štěpána Macka - 46 -