Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Charakteristika činnosti vybrané ekologické farmy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. Brno 2010

Vypracovala: Renáta Tichá

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Charakteristika činnosti vybrané ekologické farmy“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne…………… podpis studenta……………

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Tamaře Dryšlové, Ph. D. za odborné vedení, cenné připomínky a podporu při psaní této práce. Zároveň bych také ráda poděkovala Ing. Pavlu Štěpánkovi za poskytnutí informací o činnosti farmy a možnosti zapojení do tohoto procesu. Bakalářská

práce

byla

zpracována

s podporou

Výzkumného

záměru

č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT Práce nejprve v literárním přehledu definuje pojem „ekologické zemědělství“, který je následně rozvíjen uvedením jeho hlavních cílů a zásad. V další části literárního přehledu byl stručně popsán současný stav ekologického zemědělství v České republice. V experimentální části se zabývá charakteristikou činnosti ekologické farmy. Sledována byla ekofarma Slunečná na Šumavě, a to ze všech možných hledisek. Nejprve byla popsána lokalita, ve které se nachází, prostředí ekofarmy a stručná historie. Dále byl proveden vlastní popis farmy, jež se týkal objektů, podnikání (živočišná a rostlinná výroba), hospodaření s energiemi a odpady, provozování agroturistiky s ubytováním a její účast na různých, nejen osvětových projektech (ŠUMAVA – originální produkt®, program WWOOF, průvodce Šumavy, projekt EZZB, exkurze). Poté byla stručně rozebrána finanční situace, včetně vyplácených dotací s nastíněním plánu do budoucnosti snížit závislost na finančních podporách. Z vypracované SWOT analýzy vyplynula možná řešení, jak toho dosáhnout. Klíčová

slova:

ekologické zemědělství,

ekofarma

Slunečná,

welfare

zvířat,

biopotraviny, agroturistika, WWOOF

ABSTRACT At first work in a literary review defines the term „organic farming“, which consequently develops its main objectives and principles. In another part of the literary review was briefly described the current status of organic farming in the Czech Republic. The experimental section deals with the characteristics of organic farm operations. The ekofarm Slunečná in Šumava was monitored, and from all possible angles. At first were described location in which is it, the environment and a brief history of organic farm. Next was made the description of farm, which covered the buildings, business (livestock and crop production), energy management and aste management, agri-tourism opartion with accommodation and its participation in various, not only awareness-raising projects (ŠUMAVA – original product®, WWOOF program, Šumava guide, project EZZB, excursions). Than was stripped the financial situation, including paid subsidies with outlining future plans to reduce dependence on financial aid. The SWOT analysis revealed the possible solutions to achieve this Keywords: organic farming, Ecofarm Slunečná, animal welfare, organic food, agritourism, WWOOF

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 12 3. 1 Základní cíle a principy ekologického zemědělství ............................................. 12 3. 1. 1 Definice ekologického zemědělství.............................................................. 12 3. 1. 2 Hlavní cíle ekologického zemědělství.......................................................... 13 3. 1. 3 Zásady ekologického zemědělství ................................................................ 13 3. 1. 4 Základní právní normy ................................................................................. 15 3. 1. 4. 1 Kontrolní organizace............................................................................. 15 3. 1. 4. 2 Značení bioprodukce............................................................................. 16 3. 2 Současný stav ekologického zemědělství v České republice............................... 17 3. 2. 1 Současná struktura ekologického zemědělství ............................................. 17 3. 2. 2 Stav bioprodukce .......................................................................................... 19 3. 3 Podpora ekologického zemědělství...................................................................... 20 3. 3. 1 Akční plán .................................................................................................... 20 3. 3. 2 Institucionální podpora................................................................................. 21 3. 3. 2. 1 PRO – BIO Svaz ekologických zemědělců .......................................... 21 3. 3. 2. 2 Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR .................................. 22 3. 3. 3 Finanční podpora ekologických zemědělců ................................................. 22 3. 3. 4 Propagace a osvěta ....................................................................................... 23 3. 3. 4. 1 Kampaň Žiju bio ................................................................................... 23 3. 3. 4. 2 Měsíc biopotravin ................................................................................. 24 3. 3. 4. 3 Bioakademie ......................................................................................... 24 3. 3. 4. 4 Veletrhy a výstavy ................................................................................ 24

3. 3. 4. 5 Soutěž Česká biopotravina roku a Nejoblíbenější česká biopotravina roku ...................................................................................................................... 24 3. 3. 5 Věda a výzkum ............................................................................................. 25 3. 4 Ekoagroturistika ................................................................................................... 25 4 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ....................................................................................... 27 4. 1 Charakteristika ekologické farmy ........................................................................ 27 4. 1. 1 Umístění ekofarmy ....................................................................................... 27 4. 1. 2 Obec Slunečná .............................................................................................. 27 4. 1. 3 Prostředí ekofarmy ....................................................................................... 27 4. 1. 4 Vhodnost prostředí ....................................................................................... 28 4. 1. 5 Historie ekofarmy......................................................................................... 28 4. 1. 6 Objekty farmy............................................................................................... 28 4. 1. 7 Využívané energie ........................................................................................ 29 4. 1. 8 Hospodaření s odpady .................................................................................. 29 4. 2 Analýza činnosti ekofarmy Slunečná................................................................... 29 4. 2. 1 Zemědělská prvovýroba ............................................................................... 29 4. 2. 1. 1 Živočišná výroba................................................................................... 30 4. 2. 1. 2 Rostlinná výroba ................................................................................... 32 4. 2. 1. 3 Pomocná zemědělská zařízení .............................................................. 33 4. 2. 2 Výroba a prodej ............................................................................................ 34 4. 2. 2. 1 Sýrárna a certifikované mléčné výrobky .............................................. 34 4. 2. 2. 2 Prodej výrobků...................................................................................... 34 4. 2. 3 Přínos pro oblast Šumava ............................................................................. 35 4. 2. 3. 1 ŠUMAVA – originální produkt® ......................................................... 35 4. 2. 3. 2 Průvodce Šumavy ................................................................................. 36 4. 2. 3. 3 Nabídka exkurzí.................................................................................... 37 4. 2. 4 Agroturistika................................................................................................. 38

4. 2. 5 Dobrovolnictví a pomoc na farmě ................................................................ 39 4. 3 Stručná finanční bilance....................................................................................... 39 4. 3. 1 Náklady......................................................................................................... 39 4. 3. 2 Příjmy ........................................................................................................... 40 4. 4 SWOT ANALÝZA .............................................................................................. 43 5 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 45 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 46 7 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ......................................................................... 50 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 52

1 ÚVOD Ekologické hospodaření je odvětvím zemědělství, které se řídí přísnými předepsanými pravidly a zásadami, které zaručují pohodu zvířat (tzv. welfare), pěstování bez použití pesticidů a herbicidů, umělých hnojiv, GMO organizmů apod. a jeho cílem je, kromě produkce potravin a surovin, také tzv. udržitelný rozvoj a ochrana přírody a krajiny. Ekologické zemědělství je systém hospodaření garantovaný ministerstvem zemědělství, který vznikl v šedesátých letech minulého století, ale výrazný rozvoj v ČR nastal za posledních 20 let. Od té doby si tento systém našel své pevné místo mezi farmáři díky vzniku mnoha ekofarem nejen v České republice, ale také na českém a světovém trhu. A díky četným informačním programům a akcím se dostal také do podvědomí veřejnosti, jejíž nemalá část to pojala jako „svůj životní styl“. S pojmem ekologické zemědělství jsem se setkala již na střední škole, kdy jsem se začala sama více zajímat o problematiku životního prostředí, jelikož tato tématika je mi velmi blízká. Přesto, že se v České republice začalo rozvíjet, dostala jsem se ke spoustě informací až na vysoké škole, protože obor, který jsem si vybrala, s tím velmi úzce souvisí a otevřely se mi obrovské možnosti přístupu k informacím. Osobní setkání s ekologickým hospodařením proběhlo při výjezdu s předmětem Agroturistika. Součástí byla návštěva ekofarmy Slunečná, která se mi stala osudnou a jejíž činnost charakterizuji v experimentální části své bakalářské práce. Bylo nádherné počasí a pan Ing. Štěpánek, majitel farmy, nám vykládal o běžném chodu a práci na farmě. Všude kolem byla jen příroda, lesy a krásný výhled na Želnavský kostel. Práce venku v těsném kontaktu se zvířaty a půdou v tomto příjemném prostředí mi byla velmi blízká. Když na konci exkurze majitel nabízel prázdninové brigády nebo dobrovolné pobyty za stravu a ubytování, neváhala jsem a po domluvě tam strávila dva týdny v červenci roku 2008. Pracovní náplní bylo brzké ranní dojení koz a krav, poté příprava snídaní pro hosty penzionů, úklid penzionů, obracení sena, večerní dojení a mnoho dalších aktivit. Práce to byla rozmanitá a velmi náročná, ale byla jsem ve výborném kolektivu skupinky dalších dobrovolných studentů a všichni jsme se stali součástí velké rodiny. O rok později, tedy v srpnu 2009, jsem ekofarmu na několik dnů znovu navštívila. Zjistila jsem tedy, jak tvrdá je práce ekologických zemědělců a co to vše obnáší. Nicméně to ve mně zanechalo obrovský obdiv ke všem, co se rozhodli takto podnikat,

-9-

protože tahle práce se opravdu musí dělat s otevřeným srdcem, trpělivostí a hlavně láskou k půdě, zvířatům, rostlinám i lidem. A právě proto jsem se rozhodla psát bakalářskou práci právě o této farmě a představit tak nejen ekologické zemědělství na konkrétním příkladu, ale ukázat i mimoprodukční aktivity, kterými přispívají také například k lepší informovanosti veřejnosti.

- 10 -

2 CÍL PRÁCE 1) Cílem bakalářské práce bylo nastudovat a následně zpracovat literární přehled zaměřený na charakteristiku ekologického zemědělství (zejména definování ekologického zemědělství, popis základních zásad, principů a cílů) a představení současné situace ekologického zemědělství v České republice. 2) V experimentální části charakterizovat činnost vybrané ekologické farmy s následným zhodnocením ve SWOT analýze.

- 11 -

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3. 1 Základní cíle a principy ekologického zemědělství 3. 1. 1 Definice ekologického zemědělství V pramenech týkajících se ekologického zemědělství lze najít definice, které přesně vymezují, co to ekologické zemědělství znamená. „Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat“ (Zákon č. 242/2000 Sb.). „Ekologické zemědělství, nebo tzv. biozemědělství, je hospodaření s velmi kladným vztahem ke zvířatům, rostlinám, půdě i přírodě, a to bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek s ohledem na přirozené koloběhy a závislosti. Ačkoliv je postaveno na tisíciletých zkušenostech našich předků, jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které se rozvíjí teprve několik desetiletí. Od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie“ (PROBIO, 2008c). „Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, člověka, společnosti a zemědělského podniku, který je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Trvale udržitelné zemědělství je systém chránící a zachovávající půdu, vodu, rostlinné a živočišné genové zdroje, systém nedegradující životní prostředí, který musí být zvládnutelný, ekonomicky soběstačný a sociálně akceptovatelný. Jedním z hlavních cílů, jak trvale udržitelného zemědělství, tak celkově trvale udržitelného rozvoje, je hledání optimální cesty mezi environmentálními potřebami a ziskem“ (Urban, Šarapatka a kol., 2003).

- 12 -

3. 1. 2 Hlavní cíle ekologického zemědělství Podle Urbana, Šarapatky a kol. (2003) si ekologické zemědělství vytyčilo tyto všeobecné cíle: •

„produkce kvalitních potravin a krmiv o vysoké nutriční hodnotě v dostatečném množství,

•

práce v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívání místních zdrojů a minimalizace ztrát,

•

udržení a zlepšování úrodnosti půdy,

•

vyvarování se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podniku,

•

minimalizace používání neobnovitelných surovin a fosilní energie (odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů a jejich náhrada uvědomělým využíváním biologických procesů, kultivací plodin, nižší intenzitou obdělávání půdy, podporou aktivity půdních organismů a rozvojem kořenového systému plodin),

•

vytvoření takových podmínek hospodářským zvířatům, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám,

•

uchování přírodních ekosystémů v krajině, ochrana přírody a diverzity,

•

vytváření pracovních příležitostí a tím i udržení osídlení venkova a tradičního rázu zemědělské kulturní krajiny,

•

umožnění zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce.“

V dnešní době je velmi důležitým cílem podpora biodiverzity a agrobiodiverzity. Ztráta přirozených společenství a jejich stanovišť se dá nazvat jako celosvětový globální problém, který je možno, alespoň z části, podpořit právě díky ekologickému zemědělství, které dbá na zvýšení počtu pěstovaných plodin a odrůd a rozmanitost chovaných plemen hospodářských zvířat. 3. 1. 3 Zásady ekologického zemědělství Ekologické zemědělství dodržuje základní pravidla shrnutá zákonem č. 30/2006 Sb., o ekologickém zemědělství, který vychází ze společné evropské legislativy. Podle Kaspříkové (2007) ekologické zemědělství dodržuje především tyto zásady:

- 13 -

•

„Místo pesticidů a herbicidů, které jsou vyloučeny (s výjimkou malých dávek několika

vybraných

anorganických

látek

za

zvláštních

okolností),

upřednostňuje biologickou ochranu před škůdci. K tomu využívá přirozené nepřátele různých druhů škůdců, vhodně střídá a kombinuje plodiny, vybírá odolnější odrůdy a využívá vzájemné konkurence mezi druhy plevelů. Zakazuje také používání růstových regulátorů. •

Žádoucí úrodnost půdy nezajišťuje průmyslovými hnojivy, ale chlévským hnojem, zaoráváním rostlin, pěstováním plodin, které fixují vzdušný dusík, a dalšími přirozenými postupy.

•

Vytváří zvířatům podmínky, které odpovídají jejich přirozeným potřebám. Mezi tyto potřeby prasat, skotu i drůbeže patří možnost pohybu, stáj vystlaná slámou, kontakt s mláďaty, život v odpovídajících skupinách a přirozené krmivo (převážně z produkce vlastního ekologického podniku). Důrazně tedy zakazuje ustájení na podlaze z ocelových roštů, chov slepic v těsných klecích, genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí, jak je tomu v konvenčních velkochovech.

•

Vylučuje pěstování geneticky modifikovaných plodin.

•

Požaduje zachování zeleně v krajině, například mezí, remízků a stromů podél potoků. Půdu před erozí chrání tím, že pokud je to možné, odkládá orbu na jaro.

•

Poslední skupina základních zásad reguluje výrobu biopotravin. Zakazují například přidávání umělých aditiv (umělá barviva, aromatické látky, dochucovadla, konzervanty, emulgátory, syntetická sladidla aj.), používání chemikálií při uzení, nakládání nebo zjemňování a vylučuje některé praktiky, jako

výměnu

iontů,

bělení,

mikrovlnný

ohřev,

působení

hormonů

a ozařování.“ Jako hlavní princip ekologického zemědělství Urban, Šarapatka a kol. (2003) uvádějí biologický koloběh: „Zdravá půda → zdravé rostliny →zdravá zvířata → zdravé potraviny → zdraví lidé → nenarušená krajina.“

- 14 -

3. 1. 4 Základní právní normy Základní princip ekologického zemědělství spočívá v tom, že je kontrolovaným systémem hospodaření. Definice ekologického zemědělství a stanovení kritérií pro označování produktů jako „produkt ekologického zemědělství“ jsou zakotveny v zákoně o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. s novelou z roku 2006 a ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 16/2006 Sb. upravující vstup do ekologického systému hospodaření, osvědčování a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů výkon kontroly a dozoru aj. Od vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004, se na ni vztahují také evropská nařízení. V současné době platí nové nařízení Rady a Evropského parlamentu č. 834/2007 a jeho prováděcí předpis nařízení Komise (ES) č. 889/2008 v platných zněních, které od 1. 1. 2009 nahrazují původní nařízení Rady 2092/1991 o ekologickém zemědělství. 3. 1. 4. 1 Kontrolní organizace Kontrolu a certifikaci dle zákona 242/2000 Sb. O ekologickém zemědělství vykonávají z pověření Ministerstva zemědělství tři soukromé subjekty: KEZ, o.p.s., ABCERT AG, Biokont CZ, s.r.o. a nově také státní kontrolní orgán. Soukromé kontrolní subjekty zajišťují kontrolní činnosti, které jsou spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu nebo biopotraviny (MZe ČR, 2010d). Státní kontrolní orgán, který byl pověřen Ministerstvem zemědělství od 1. 1. 2010 rovněž k provádění úředních kontrol pro oblast ekologického zemědělství, je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). ÚKZÚZ tak provádí u ekologicky hospodařících zemědělců kontroly zaměřené na dodržování povinností dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření a dodržování právních předpisů, které se týkají krmiv a potravin, pravidel zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek (ÚKZÚZ, 2010).

- 15 -

3. 1. 4. 2 Značení bioprodukce Pro získání označení biopotraviny je nutné zažádání kontrolní organizace o certifikační řízení (osvědčení o původu). Po úspěšném absolvování procesu získá biopotravina nebo bioprodukt certifikát a může používat grafický znak, tzv. biozebru s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZKEZ-01, CZ-ABCERT-02 NEBO CZ-BIOKONT-03; biozebra se v České republice používá jako celostátní ochranná známka /viz obr. 1/. Toto logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb.

Obr. 1: Český grafický znak (Vyhláška č. 16/2006) Používání grafického znaku loga evropského společenství označující ekologickou produkci je do 30. 6. 2010 dobrovolné, ale od 1. 7. 2010 bude platné nové logo, jehož užívání bude povinné pro označení všech biopotravin vyrobených a balených v Evropské unii. Logo budou moci používat také dovozci biopotravin do EU. Logo společenství je definováno v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. Od 8. února 2010 je již zveřejněn vítězný návrh biologa EU s motivem listu s evropskými hvězdami, jež znázorňuje dva prvky: přírodu a Evropu /viz obr. 2/ (MZe ČR, 2010e).

Obr. 2 Grafická podoba loga EU pro ekologickou produkci (Nařízení komise (EU) č. 271/2010)

- 16 -

Dne 1. 4. 2010 vešlo v platnost Nařízení komise (EZ) č. 271/2010 ze dne 24. března 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci (MZe ČR, 2010f).

3. 2 Současný stav ekologického zemědělství v České republice 3. 2. 1 Současná struktura ekologického zemědělství Ekologické zemědělství v České republice vykazuje posledních několik let výrazný rozvoj. Podíl ekologicky obhospodařované plochy na celkové výměře zemědělské půdy v ČR činil k 31. 12. 2009 již 9,38 %, což oproti předchozímu roku znamená nárůst o téměř 1,5 %.

Jedná se zejména o výměru zemědělské půdy v ekologickém

zemědělství, která byla k tomuto datu vyčíslena na hodnotu 398 407 ha, z toho výměra orné půdy 44 906 ha, trvalých travních porostů 329 232 ha, trvalých kultur - sady 3 678 ha, trvalých kultur – vinice 645 ha a ostatní plochy 19 890 ha. Nově také 8 ha trvalé kultury – chmelnice, která ještě v roce 2008 v odvětví ekologického zemědělství neměla žádné zastoupení. Kromě ostatních ploch vykazují všechny hodnoty výrazný nárůst. Srovnání hodnot za rok 2008 a 2009 /viz tab. 1/ (MZe ČR, 2010g). Podle Valešky a kol. (2008, s. 4) je při regionálním rozdělení ekopodniků ve výrazném vedení Karlovarský kraj, který měl v roce 2007 zastoupení 41,6 % ekologicky obdělávané půdy ku celkové výměře zemědělské půdy v tomto kraji. V počtu ekofarm je zatím nejlepší Jihočeský kraj s počtem 224 (k 31. 7. 2008). Také počet výrobců biopotravin opravdu výrazně rychle roste. Podle tiskové zprávy MZe ČR o aktuálních statistických údajích o EZ bylo k datu 31. 12. 2009 bylo v ČR registrováno 501 výrobců potravin s označením bio. Obrovský nárůst ale nastal v počtu ekofarem. K 31. 12. 2008 jich bylo registrováno 1 802 a přesně o rok později (tedy k již výše uvedenému datu 31. 12. 2009) 2 689, což je nárůst 49 %. Počet ekologických zemědělců v současné době již dosahuje hodnoty 3000 (Mze ČR, 2010g). Tento trend rychlého vzrůstu ekologického zemědělství obecně byl způsoben zejména zvýšením a stabilizací státní podpory v rámci Programu rozvoje venkova a stoupající poptávce po biosurovinách ze strany výrobců biopotravin a také zahraničních odběratelů. Dalším motivujícím faktorem je zájem spotřebitelů, kterým

- 17 -

chybí na českém trhu čerstvé domácí bioprodukty a biopotraviny (například ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky, drůbeží a vepřové maso nebo masné výrobky). Pozitivní je také postupné snižování průměrné velikosti ekologických podniků, kdy do systému ekologického zemědělství ve větší míře vstupují menší podniky se smíšenou produkcí. Bohužel Česká republika stále velikostí ekofarem výrazně převyšuje ostatní členské státy EU, kde převládají zejména tradiční rodinné statky o průměrných výměrách několika desítek ha. V České republice se jedná spíše o stovky až tisíce ha (Valeška a kol., 2008). Tab. 1 Statistické srovnání roku 2008 a 2009 (MZe ČR, 2010g)

31.12.2008

31.12.2009

Nárůst za leden-prosinec 2009

Počet výrobců biopotravin

410

501

91

22

Počet ekofarem

1 802

2 689

887

49

Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha)

338 722

398 407

59 685

18

7, 97

9, 38

1, 41

---

34 990

44 906

9 916

28

Výměra trvalých travních porostů (ha)

278 913

329 232

50 319

18

Výměra trvalých kultur – sady (ha)

2 777

3 678

901

32

Výměra trvalých kultur – vinice (ha)

408

645

237

58

Výměra trvalých kultur – chmelnice (ha)

0

8

Ostatní plochy (ha)

21 634

19 890

Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra orné půdy (ha)

- 18 -

Nárůst za leden-prosinec 2009 (%)

8

---

-1 744

-8

3. 2. 2 Stav bioprodukce Možnost podnikání v tomto perspektivním oboru využívá stále více výrobců biopotravin díky zvýšené poptávce po potravinách s typickým označením bio. Valeška a kol. (2008) uvádí v ročence MZe ČR, že k 30. 6. 2008 bylo zaregistrováno 375 certifikovaných podniků pro výrobu již zmíněných biopotravin. Při srovnání s rokem 2007 to představuje nárůst o více než 48 %. Nicméně počet zpracovatelů surovin přímo v místě jejich produkce, tedy tzv. faremních zpracovatelů je v ČR stále velmi malý počet, protože velkou část ekologických zemědělců tvoří velcí konvenční výrobci potravin, kteří zavádějí do své výroby i biopotraviny a vzhledem k nedostatku tuzemských surovin využívají zahraniční biosuroviny. Velkou část z celkového počtu výrobců biopotravin tvoří také prodejny obchodních řetězců, které mají již značně rozšířený sortiment nabízeného zboží pod svými bioznačkami, nebo pečou či dopékají biopečivo a balí biomaso (nejčastěji hovězí). Díky tomu tedy rychle narůstá celkový český sortiment výrobků a zahrnuje především následující výrobky: mouku, pečivo, těstoviny, mléko a mléčné výrobky, čaje, koření, dětskou výživu, vejce, vepřové a hovězí maso, ovoce a zeleninu, sušené ovoce, víno, sladkosti apod. Nabídka některých komodit je ale stále ještě nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů (například vejce, ovoce a zelenina). Některé dokonce nejsou v České republice produkovány vůbec a jsou dováženy ze zahraničí (například oleje), což se tedy střetává s jedním ze základních cílů ekologického zemědělství o ochraně životního prostředí kvůli znečištění z nákladné dopravy někdy až z opravdu velmi vzdálených míst naší planety (MZe ČR, 2010b). Biopotraviny jsou nejdostupnější v již zmíněných obchodních řetězcích, které tvoří většinu

všech

prodejních

míst,

dále

na

pultech

maloobchodních

řetězců,

specializovaných prodejnách a v menší míře v místních obchodech s potravinami. Zbytek prodejních míst tvoří on-line prodejny (možnost nákupu přes internet), restaurace a nově zavedený „bedýnkový“ prodej. Široké veřejnosti nejméně přístupný, ale neméně významný je tzv. prodej ze dvora přímo v místě vzniku produktu na ekofarmách a teprve pomalu vznikajících biotržnicích. Nárůst nákladů při výrobě a zpracování dle obvykle uváděných údajů zvyšuje cenu biopotravin o 20 – 30 %, ale skutečné ceny biopotravin jsou ve srovnání s cenou potravin konvenčních vyšší průměrně o 80 – 95 %. Hodnota uvedených 20 – 30 % zahrnuje ochranu a údržbu přírody a krajiny, welfare zvířat a další přínosy ekologického

- 19 -

zemědělství nejen pro společnost. Reálná situace (80 – 90 %) však odráží také převis poptávky nad nabídkou a jiné tržní situace, což má negativní dopad na nákup bioproduktů spotřebiteli (Valeška a kol., 2008). V současné době je stále více diskutovaná otázka používání certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Podle evropské legislativy je možné stále používat konvenční rozmnožovací materiál pouze v případě, že bio rozmnožovací materiál není na trhu dostupný. Pokud tedy nelze použít bio materiál, pak se preferuje používání rozmnožovacího materiálu z přechodného období na ekologické zemědělství a teprve potom konvenční materiál, který ale nesmí být ošetřen nepovolenými látkami (MZe ČR, 2010a).

3. 3 Podpora ekologického zemědělství 3. 3. 1 Akční plán Pro rozvoj ekologického zemědělství v ČR byl Ministerstvem zemědělství vypracován tzv. Akční plán, který navazuje na aktuální vývoj v této oblasti v EU. Byl přijat v dubnu 2004 a předpokládá do roku 2010 rozšíření ekologicky obdělávaných ploch na 10 % zemědělské půdy a rozšíření pěstování tržních plodin. Hlavním cílem Českého Akčního plánu je řešení vztahu ekologického zemědělství k životnímu prostředí a pohodě zvířat, posílení informovanosti a důvěry spotřebitele, podpora zpracování bioproduktů, podpora marketingu, zlepšení odborného poradenství, vzdělání, výzkum a mnoho dalších (MZe ČR, 2004). Dnes je Česká republika již na předních místech v rozloze ekologicky obdělávaných ploch v Evropě a je tedy pravděpodobné, že cíl vytyčený tímto Akčním plánem bude patrně dosažen. Tento dokument již není aktuální, proto je připravován skupinou odborníků a expertů, zástupců svazu ekologických zemědělců, kontrolních organizací, výzkumu a vzdělání, a také samotnými ekozemědělci, výrobci a obchodníky s biopotravinami nový aktualizovaný Akční plán na roky 2011 až 2015 (Bodoková, 2009). Jeho hlavními cíli bude další udržitelný rozvoj ekologického zemědělství a nárůst spotřeby domácích biopotravin. Měly by zde být také vyjmenovány hlavní nástroje a opatření k dosažení stanovených cílů. Od roku 2004 je naplňován také Evropský akční plán pro ekologické potraviny a zemědělství, který reaguje na prudký nárůst počtu ekologicky hospodařících farmářů

- 20 -

a vysokou poptávku spotřebitelů v posledních několika letech. Plán vytyčuje 21 iniciativ k dosažení cílů rozvoje trhu s ekologickými potravinami a zlepšuje normy zvýšením účinnosti, transparentnosti a důvěry spotřebitelů (Bodoková, 2009). Cíle rozvoje trhu pak zahrnují zejména rozšíření veřejné podpory prostřednictvím rozvoje venkova, zlepšení normy produkce a posílení výzkumu. 3. 3. 2 Institucionální podpora 3. 3. 2. 1 PRO – BIO Svaz ekologických zemědělců Svaz ekologických zemědělců PRO – BIO je v současnosti největší fungující celostátní organizací sdružující ekologické zemědělce, výrobce, prodejce i spotřebitele, ale také poradce, školy a příznivce ekologického zemědělství. V současné době má svaz celkem 606 členů z řad ekozemědělců, prodejců a výrobců (Valeška a kol., 2008). Hlavním cílem svazu je prosazování ekologického zemědělství ve všech oblastech, jak méně intenzivních, tak i v produkčních. Velmi důležitou součástí je propagace biopotravin, a to vždy s ohledem na zájmy ekologicky hospodařících zemědělců. Svaz PRO – BIO dbá také o to, aby v České republice fungovala nezávislá kontrola (kontrolní organizace) a aby bylo hospodaření ekozemědělců státem dostatečně kompenzováno. Svaz spolupracuje s předními evropskými svazy ekologického zemědělství a vyvíjí vlastní směrnice pro hospodaření i zpracování, které respektují základní evropskou normu Nařízení Rady. Navíc ještě požadují celopodnikový přechod na ekozemědělství a v mnoha dalších oblastech jsou ještě přísnější než základní požadavky (Směrnice PRO – BIO). Kromě toho poskytuje svým členům výhody v podobě informačního servisu, poradenství, bezúročné půjčky, pořádá vzdělávací semináře, pomáhá s odbytem a zajišťuje cílenou propagaci a reklamu. Mimo jiné je také svaz členem mezinárodní organizace ekologického zemědělství IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements), který shrnuje celosvětová pravidla ekologického zemědělství do tzv. Standardů IFOAM. Zájmy ekozemědělců v Evropě zastupuje v Bruselu IFOAM EU Group (PRO-BIO, 2008a). Svaz je členěn do tzv. regionálních center, které poskytují služby členům přímo v daném regionu. Svaz PRO – BIO také zřídil dvě odborné sekce s celorepublikovou působností. První sekce PRO – BIO prodej a marketing biopotravin je určena pro prodejce biopotravin a druhá je spotřebitelská pobočka PRO – BIO LIGA. Pro výzkum,

- 21 -

vzdělání a přenos výsledků i do ekozemědělské praxe byl svazem zřízen Bioinstitut, o.p.s. (Valeška a kol., 2008). 3. 3. 2. 2 Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Občanské sdružení Spolek poradců v ekologickém zemědělství (EPOS ČR) je jediná nezávislá organizace v České republice, která sdružuje poradce, výzkumné pracovníky a pedagogy,

jež

jsou

odborníky v oblasti

ekologického

zemědělství.

Spolek

prostřednictvím svých členů poskytuje odborné poradenství a vzdělávání jak v problematice ekologizace zemědělství, tak i setrvalého rozvoje venkova v ČR. Dále spolupracuje s kompetentními institucemi (například KEZ o.p.s., MZe ČR atd.) a s organizacemi sdružujícími zemědělce (například Svaz PRO – BIO), s vysokými školami (například Mendelova univerzita v Brně), s výzkumnými ústavy, s nevládními organizacemi aj. A v neposlední řadě také stále zvyšuje odbornost členů spolku. Mezi základní činnosti sdružení patří zejména: informační a poradenské služby, vzdělávání poradců a podnikatelů v ekologickém zemědělství, výzkum a propagace ekozemědělství a setrvalého rozvoje venkova ČR, vydávání publikací, zastupování zájmů členů spolku a marketingová podpora odbytu ekologických produktů a služeb členů spolku (Eposcr, 2009). 3. 3. 3 Finanční podpora ekologických zemědělců Za velkým zvýšením zájmu o ekologické zemědělství může stát také zvýhodněná bonifikace ekozemědělců a výrobců biopotravin u programovému dokumentu Program rozvoje venkova 2007 – 2013 (PRV), který je dán nařízením vlády č. 79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Zvýhodněné bodování se týká osy I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a osy III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Jeden z největších podílů ekologických zemědělců mezi podpořenými žadateli zaznamenává opatření „1.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců“. Bodové zvýhodnění ale platí i pro výrobce biopotravin, včetně faremních zpracovatelů, a to v rámci potravinářského opatření Osy I – Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora ekologických zemědělců v rámci PRV 2007 – 2013 je realizována v rámci osy II – Zlepšování životního prostředí a krajiny, specificky opatření II. 1.3. Agroenvironmentální opatření – dotační titul II. 1.3.1.1. Ekologické zemědělství.

- 22 -

V rámci tohoto opatření je ekologickým podnikatelům vyplácena náhrada za ekonomické ztráty, které vznikly při hospodaření tímto systémem. Platby jsou vypláceny na plochu ekologicky obhospodařované půdy s rozdělením podle využití jednotlivých ploch. Stejně je to stanoveno i na plochy v tzv. přechodném období (Valeška a kol., 2008). Výše sazby v Kč je vypočítána směnným kurzem EUR/Kč, který je každoročně stanovován. Pro rok 2010 byl stanoven směnný kurz 26,285 Kč/EUR (MZe ČR, 2010h). 3. 3. 4 Propagace a osvěta V oblasti propagace a osvěty ekologického zemědělství působí orgány státní správy a podstatnou úlohu má i řada neziskových organizací. Valeška a kol. (2008), uvádějí v ročence MZe ČR, že mezi nejznámější organizace neziskového sektoru, které poskytují dlouhodobou osvětu a informace široké spotřebitelské veřejnosti, patří: PRO – BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Liga ekologických alternativ (LEA), EkoConnect e.V., Hnutí Duha a mnoho dalších. Díky činnostem v oblasti propagace Fair Trade produktů informují o bioproduktech a šetrnějším zemědělství také společnosti pro Fair Trade (například Ekumenická akademie aj.).

Velmi značnou účast mají také organizace působící v oblasti

ekologického poradenství (svaz PRO – BIO, Bioinstitut, o.p.s. a EPOS ČR). Nyní se do propagace biopotravin zapojují i maloobchodní řetězce se svými reklamními aktivitami zaměřenými na zviditelnění a znalosti „vlastních“ značek biopotravin (například BIOBIO – Plus Discount, Tesco Organic apod.), jež má vedlejší efekt na zvyšování znalosti o biopotravinách obecně. Od roku 2008 probíhá informační kampaň Evropské komise a Státní zemědělský investiční fond (SZIF) na roky 2008 – 2010. V rámci této kampaně bude na propagaci biopotravin mezi spotřebiteli celkem vydáno více než 28 miliónů Kč (Valeška a kol., 2008). 3. 3. 4. 1 Kampaň Žiju bio Kampaň „Žiju bio“ má charakter informační a osvětové činnosti a je zaměřená na zvýšení a rozvoj všeobecných znalostí o biopotravinách a ekologickém zemědělství především pro cílovou skupinu konvenčních zemědělců a odborné i laické veřejnosti. Kampaň byla zahájena 3. 4. 2008 a měla by trvat 3 roky. Financování je zajištěno

- 23 -

z padesáti procent z Evropské komise a zbylými padesáti procenty z fondu SZIF. Celkové finance, které budou potřeba na pokrytí veškerých nákladů spojených s touto akcí, činí zhruba 28 miliónů Kč (Jime-bio, 2008). 3. 3. 4. 2 Měsíc biopotravin „Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“ je tradiční propagační akcí, která je zaměřená na vzdělání a osvětu v této oblasti. Akce se pravidelně zúčastňují nevládní organizace, ekologičtí zemědělci, výrobci a prodejci biopotravin. 3. 3. 4. 3 Bioakademie Jednou z nejvýznamnějších konferencí ekologického zemědělství v regionu střední a východní

Evropy

je

evropská

letní

konference

ekologického

zemědělství

„Bioakademie“. Hlavním organizátorem této tradiční evropské konference je svaz PROBIO (Bioinstitut, 2010a). 3. 3. 4. 4 Veletrhy a výstavy Česká republika se účastní hlavního světového veletrhu bioproduktů a nejdůležitějšího setkání odborníků z biosektoru Biofach, který se tradičně koná v německém Norimberku. Účast českých podnikatelských subjektů na tomto významném veletrhu podporuje i Svaz ekologických zemědělců PRO – BIO. Dalším veletrhem je mezinárodní veletrh zdravého života a zdravého životního stylu Biostyl, který se koná v Praze. 3. 3. 4. 5 Soutěž Česká biopotravina roku a Nejoblíbenější česká biopotravina roku Česká biopotravina roku je vybrána odbornou porotou a je rozdělena na několik kategorií (mlýnské a pekárenské výrobky, mléko a mléčné výrobky, maso a výrobky z masa, nápoje, výrobky z ovoce a zeleniny, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky a biovýrobky pro gastronomii). Vyhlašovatelem soutěže je svaz PRO – BIO. Na odbornou Českou biopotravinu roku navazuje spotřebitelská soutěž Nejoblíbenější česká biopotravina roku, kterou vyhlašuje a organizuje PRO – BIO LIGA. Do této soutěže jsou nominovány ty biovýrobky, které byly přihlášeny do soutěže „Česká biopotravina roku“.

- 24 -

3. 3. 5 Věda a výzkum Zhruba 20 % z celkového objemu peněz, které jsou každoročně investovány do výzkumu, tvoří projekty s environmentálním zaměřením. Výzkumné projekty jsou součástí resortního výzkumu Mze, který je financován Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV). V roce 2009 to tedy činilo zhruba 88,48 miliónů Kč z celkové částky 431,74 Kč financovaných projektů. Významným podílem na výzkumu mají také různé organizace, jako například výše zmíněn sdružení EPOS ČR (MZe ČR, 2010ch). Výzkum ekologického zemědělství v České republice má také své nedostatky. Mezi hlavní dnes patří nedostatečné propojení výzkumu a praxe a špatná koordinace. Touto problematikou se zabývá „Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství“, která byla založena v roce 2009. Členy platformy jsou výzkumné ústavy, vysoké školy a zástupci z řad primárních výrobců a zpracovatelů bioproduktů. Cílem je zejména posílení konkurenceschopnosti ekologického zemědělství a rozvoje produkce, distribuce, prodeje a spotřeby biopotravin, dále k podpoře a aktivnímu podílu na tvorbě a implementaci strategických dokumentů v oblasti ekozemědělství a produkce biopotravin (MZe ČR, 2010c).

3. 4 Ekoagroturistika Dle Programu rozvoje venkova, není v České republice dosud ještě plně rozvinuta venkovská turistika, a tedy není využit potenciál, který nabízejí zemědělské farmy v oblasti agroturistiky. Z tohoto důvodu je vznik a provoz agroturistických farem podpořen v rámci Programu rozvoje venkova prostřednictvím osy III.1.3 a) a b) Podpora cestovního ruchu. Tato podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a zařízení a navazujících služeb pro různé druhy turistiky ve venkovských oblastech. Ekologičtí zemědělci žádající o dotaci v rámci tohoto programu budou bodově zvýhodněni. Podporou a certifikací zařízení zemědělské turistiky se v České republice zabývá Evropské centrum pro eko – agro turistiku ECEAT, v jehož registru je 20 agroturistických farem, z nichž 10 je zařazeno v režimu ekologického zemědělství. Po s plnění zadaných kritérií, spojených s ochranou životního prostředí a šetrným turismem, mohou podniky používat „mezinárodní značku pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj“ – ECEAT QUALITY LABEL /viz obr. 3/ (ECEAT,

- 25 -

2008). Další organizací sdružující podniky zaměřené na agroturistiku je Svaz venkovské turistiky, který certifikuje ubytovací zařízení zaměřená na tzv. ubytování v soukromí. V registru svazu je celkem 193 certifikovaných ubytovacích míst, z toho je 46 farem, které se představují jako ekologické (Valeška a kol., 2008).

Obr. 3 Mezinárodní značka pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj – ECEAT QUALITY LABEL (ECEAT, 2008)

- 26 -

4 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

4. 1 Charakteristika ekologické farmy 4. 1. 1 Umístění ekofarmy Ekofarma Slunečná (Sonnberg) se nachází ve stejnojmenné obci v lipenské oblasti na území CHKO Šumava v bezprostřední blízkosti Národního parku Šumava a Vojenského újezdu Boletice, který je součástí ptačí oblasti Boletce, mapka /viz příloha I/. Lokalita je umístěna v malebném vltavském údolí, nad kterým se tyčí jeden z významných šumavských masivů Trojmezí s unikátním Plešným jezerem. 4. 1. 2 Obec Slunečná Osada patřila k původním šesti „želnavským vesnicím“ (Želnava, Slunečná, Pěkná, Bělá, Záhvozdí a Purgstall), založeným před r. 1360, a protože byla nejvýše položeným místem želivské rychty, měla strategický obranný význam. Tím, že byla umístěna na kopci Sonnberg (Slunečná), získala specifické mikroklima a poskytuje mimořádné panoramatické rozhledy /viz příloha II/. Ve 30. letech 20. století měla obec Slunečná ještě 231 obyvatel, dnes však vlastní pět popisných čísel, z nichž jsou pouze 3 obyvatelé s trvalým bydlištěm. Osada je stále součástí obce Želnava, která je vzdálena 800 m. Nejbližší větší města jsou Volary vzdálené 13 km, Horní Planá 8 km a Prachatice 34 km. 4. 1. 3 Prostředí ekofarmy Pozemky ekofarmy jsou součástí evropské sítě Natura 2000 a první zóny CHKO, jelikož se zde nacházejí významné podmáčené a rašelinné louky. Přírodně nejcennější jsou rašelinné ostrůvky v mokřadech podél místního potoka, které zadrží a pročistí velké objemy vody. Základem těchto mokřadů tvoří mech rašeliník propletený šlahouny ostřic s množstvím suchopýru úzkolistého a zběhlíku bahenního. Po delší době (kdy byla tato lokalita opuštěná) se sem také vrátili chřástalové a další dříve běžní ptáci zemědělské krajiny jako: vrabci, strnadi, pěnkavy a sýkorky (MZe ČR, 2009).

- 27 -

4. 1. 4 Vhodnost prostředí Ekologická farma Slunečná se nachází v mírně chladném, vlhkém klimatickém regionu. Půdy jsou zde bezskeletovité až slabě skeletovité a hluboké až středně hluboké. Skupiny půdních typů jsou půdy oglejené, půdy kyselé hnědé a podzolové a půdy hydromorfní. Z pohledu množství produkce se zde nacházejí půdy od málo produkčních po nadprůměrně produkční. Půdy toho území také spadají do kategorie ohrožených vodní erozí (SOWAC GIS, 2010). Aby farma nacházející se v nadmořské výšce 840 m n. m. mohla ctít kopcovitý terén a místní diverzitu, musely být vybudovány kamenné terasy, které akumulují teplo a zároveň umožňují také pěstování náročnějších druhů na permakulturní zahradě. Klimaticky příznivá poloha jižního svahu umožňuje pěstování biozeleniny (včetně teplomilných druhů ve velkém fóliovníku) a bylin. 4. 1. 5 Historie ekofarmy Jediným výlučným majitelem je Ing. Pavel Štěpánek. Původním povoláním je fotograf, který ještě před patnácti lety žil v Kolíně nad Rýnem, kde se vypracoval na žádaného zeměpisného a cestopisného fotografa. Pochází z Ostravy, ale před 27 lety emigroval do Německa. Po revoluci se vrátil z emigrace a po návštěvě Šumavy si tento kraj hned zamiloval. V roce 1995 si vyhlédl Slunečný kopec, na kterém byly jen ruiny a trosky letitého teletníku.

Od té doby zde došlo k mnoha rekonstrukcím, které stále ještě

pokračují dodnes. Od roku 1999 hospodaří na 36 ha zemědělské půdy ekologickým způsobem, kdy se registroval jako samostatně hospodařící zemědělec. V roce 2003 si pan Ing. Štěpánek registroval živnost ohlašovací na oblast provozu ubytovacích zařízení a o rok později již otevřel první penzion s pěti apartmány (Letovská a Marková, 2007). 4. 1. 6 Objekty farmy V majetku farmy se nachází tyto stavební objekty: vlastní objekt farmy, jež je ubytovací částí rodiny majitele a zaměstnanců, tzv. Dům s vltavskou vyhlídkou, tedy penzion nabízející ubytovací služby v oblasti venkovské a ekoagroturistiky, dále tzv. Dům v srdci farmy, který skýtá další ubytovací apartmány, dojírnu, porážkové místo, bourárnu, mlékárnu, sýrárnu a malý prodejní obchůdek /viz příloha III/. K tomu také patří stará hospodářská budova sloužící jako skladovací prostor (včetně uskladnění části

- 28 -

sena), přízemí slouží v zimním období k přechodnému ubytování koz s kůzlaty a nakonec také stáj, což je bývalý kravín, který je nyní v rekonstrukci díky Operačnímu programu a to za účelem větší pohody zvířat /viz příloha IV/. K farmě patří také malý rybníček, ve kterém lze, s trochou trpělivosti, ulovit i nějakého kapra. 4. 1. 7 Využívané energie Farma využívá více druhů zdrojů energie, jako palivové dřevo, které složí především k vytápění objektu farmy, dále elektrickou energii a významnou část tvoří také alternativní zdroje. K vytápění nadstandardně vybaveného penzionu pro agroturisty se s úspěchem využívá geotermální energie, tedy tepelné čerpadlo, které v současné době zajišťuje vytápění z asi 80%. Nyní se zvažuje jeho instalace v objektu vlastní farmy. Pan Ing. Štěpánek také investoval do menší solární elektrárny pro ohřev vody. Objekt vlastní farmy má instalovány sluneční kolektory zajišťující v době optimálního slunečního svitu až 80% energie potřebné k ohřevu /viz příloha V/. 4. 1. 8 Hospodaření s odpady Odpad organického původu je kompostován přímo na farmě a poté využíván ke zlepšení kvality orné půdy. Exkrementy hospodářských zvířat, vzniklé ustájením drůbeže, dojných krav, oslů v zimním období a zabřezlých zvířat v hluboké podestýlce, jsou ukládány na hnojišti a průběžně využívány k zúrodňování půdy. V budoucnosti je také v plánu výstavba zpevněného hnojiště. Pro odpadní vody byla vybudována vlastní čistička odpadních vod.

4. 2 Analýza činnosti ekofarmy Slunečná Oborem podnikání pana Ing. Štěpánka na farmě je zemědělská prvovýroba, zpracování mléka, ekologická jatka a provoz ubytovacího zařízení. 4. 2. 1 Zemědělská prvovýroba V oblasti zemědělské prvovýroby se ekofarma soustřeďuje hlavně na chov hospodářských zvířat. Pěstování brambor, krmné řepy, zeleniny a ovoce je provozováno pouze s minimálním uplatněním na trhu, protože většina je spotřebována při činnosti

- 29 -

ekofarmy. Výroba certifikovaných mléčných výrobků ve vlastní sýrárně a provoz vlastních jatek s přímým prodejem masa. 4. 2. 1. 1 Živočišná výroba K 1. 1. 2009 bylo na farmě celkem 179 ks zvířat (včetně drůbeže). Podrobně rozepsané druhy a počty /viz tab. 2/. Na ekofarmě je dbáno na welfare zvířat dle zásad ekologického zemědělství. Tab. 2 Počty kusů zvířat na ekologické farmě (Štěpánek, 2009) Zvířata (stav k 1. 1. 2009) Název kategorie:

Kusů:

Skotský náhorní skot Highland a dojné krávy (plemene Český strakatý skot)

17

/viz příloha VI/ Východofríské ovce /viz příloha VII/

86

Kozy (převážně kříženci hnědé a bílé kozy

52

krátkosrsté) /viz příloha VIII/ Slepice

16

Krůty

2

Husy, kachny

3

Osli /viz příloha IX /

3

Včely /viz příloha X/

Počet včelstev není stálý

Ustájení Dle požadavků NR č. 834/2007 splňuje ekofarma tyto požadavky: •

v zimním období mají zvířata zajištěn přístup do venkovního výběhu nepřetržitě (denně v období mezi ranním a večerním ošetřování zvířat),

•

pokud se na pastvinách vyskytnou plochy, kde dochází k devastaci pastevního porostu, jsou zvířata přemístěna do jiného pastevního areálu,

•

v budovách a na pozemcích ekofarmy se neskladují vstupy, které nejsou v ekologickém zemědělství povolené,

•

denně je prováděna kontrola stájových zařízení a pastevního oplocení.

- 30 -

Skotský náhorní skot (Highland) má zajištěn celoroční pobyt ve venkovních prostorách a pro zajištění jejich welfare jsou v blízkosti pastvy vybudovány lehké dřevěné přístřešky. Kozy, východofríské ovce a dojné krávy jsou v zimním období ustájeny ve stáji s dostatečným volným prostorem. Pro drůbež byly vystavěny dřevěné kurníky s možností volného pobytu venku. Výživa zvířat I ve výživě zvířat musí ekofarma zajistit dodržení požadavků NR č. 834/2007: •

zvířatům jsou podávána objemná krmiva pouze z vlastní ekofarmy, jsou nezávadná a v případě výskytu plísní jsou napadená místa oddělena a uložena na skladiště statkových hnojiv,

•

nakupovaná jaderná krmiva vždy pocházejí z ekologického zemědělství a jsou použita až po ověření jejich souladu s NR č. 834/2007,

•

všechna telata, jehňata a kůzlata jsou krmena mateřským mlékem minimálně 3 měsíce (45 dní),

•

spotřebovaných krmivech je vedena evidence dle vzoru „Evidence o krmivech, doplňkových látkách a premixech použitých v EZ“,

•

v případě podezření na závadnost krmiva jsou okamžitě odebrány vzorky na rozbor kvality.

Zvířata jsou vyživována objemnými krmivy vlastní produkce, což je čerstvá píce na pastvinách, v zimním období seno a jadrnými krmivy nakoupenými od farmářů, s prohlášením o nevyužívání chemických hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, bez geneticky modifikovaných organizmů. Minerální lizy jsou nakupovány pouze s garantovaným složením s povolenými složkami pro ekologické zemědělství a také bez GMO. Veterinární péče Aby bylo hospodaření v souladu s NR č. 834/2007, je minimálně 1x denně prováděna kontrola zdravotního stavu zvířat, a to během ošetřování a krmení zvířat. Kontrolu provádí sám majitel farmy pan Ing. Štěpánek. V případě, že zjistí onemocnění nebo zranění jakéhokoliv zvířete, je okamžitě ošetřeno a přemístěno do samostatného boxu, aby bylo odděleno od ostatních zvířat. V závažnějších případech je přizván veterinární lékař. Před každým prodejem ekologických zvířat je také provedena kontrola záznamů v Záznamu o léčení a veterinární péči, může – li být zvíře prodáno jako BIO. - 31 -

Každý úhyn zvířete je zaznamenám ve stájovém deníku. Nejpozději do 31. 10. Jsou stáje každý rok bíleny a desinfikovány. A všechny veterinární přípravky jsou používány v souladu s předpisy o ekologickém zemědělství (Štěpánek, 2009). 4. 2. 1. 2 Rostlinná výroba Farma disponuje 29,31 ha TTP a 0,3 ha orné půdy, podrobnější údaje viz tab. 2. V nájmu se nachází 14,6 ha z celkové plochy TTP. Většina této půdy je registrována v rámci programu Agroenvironmentálního opatření. Kromě toho také farma sklízí 10,6 ha na píci, díky smlouvě s Vojenskými lesy. Mimo to se smluvně seče, suší a krmí 12 ha TTP, které jsou zařazené v ekologickém zemědělství. Nedojné stádo ovcí a koz se stádem skotského náhorního skotu spásá celkem kolem 20 ha plochy TTP ve vojenském prostoru Boletice (Štěpánek, 2009). Celkem tedy 0,78 ha orné půdy s produkcí zeleniny, obilovin (oves), okopanin a 40,74 ha TTP převážně v režimu pastvin /viz tab. 3/. Veškeré pastviny, patřící k ekofarmě, jsou opatřeny dřevěnými ohradami s elektrickými ohradníky, čímž je zamezen vstup cizích subjektů i samovolný odchod hospodářských zvířat na jiné travní porosty. Každý týden je během vegetačního období kontrolován stav pozemků (stav porostu, zaplevelení, stav pastvin) a veškerá agrotechnická opatření jsou evidována v rámci registrů jednotlivých pozemků, půdních bloků. Rozbor půdy je zajištěn vždy 1 x za 5 let (Štěpánek, 2009). Tab. 3 Rostlinná výroba (Štěpánek, 2009) Rostlinná výroba (stav k 1. 5. 2009) Název kategorie:

Výměra (ha):

TTP

29,31

Brambory

0,1

Krmná řepa /viz příloha XI/

0,1

Zelenina (mrkev, cuketa, košťáloviny,

0,1

luštěniny, aj.) a bylinky /viz příloha XII/

Osivo Jako osivo pro pěstování brambor se používají vlastní sadby. Konvenčně se nakupuje obilí a krmná řepa. Semena zeleniny se nakupují v maloobchodním prodeji.

- 32 -

Přípravky na ochranu rostlin Nejsou zde využívány žádné chemické preparáty, ale pouze bylinné výluhy z rostlin z certifikovaných pastvin a mechanický sběr škůdců. Výstupní produkty rostlinné výroby Vypěstované brambory se používají menší částí na prodej, ale převažuje vlastní spotřeba a zkrmování. Jsou uskladněny ve sklepních prostorách, a to bez souběžného skladování konvenčních produktů. Píce je zkrmována, buď jako čerstvá ve formě pastvy, nebo jako seno uskladněné v oddělených prostorech samotného objektu a částečně stohováno pod nepromokavými plachtami v areálu ekofarmy. Krmná řepa je určena pouze k výživě hospodářských zvířat. Zelenina, bylinky a pár druhů ovoce jsou určeny pouze pro vlastní spotřebu a jako doplněk snídaní, které farma poskytuje svým hostům. 4. 2. 1. 3 Pomocná zemědělská zařízení Vlastní technická zařízení používá majitel farmy pouze pro účely ekologického zemědělství. Výčet strojů je uveden v tab. 4. Pravidelnou kontrolou a čištěním jednotlivých strojních zařízení je eliminováno nebezpečí kontaminace nepřístupnými látkami a komponenty. Kontrolu provádí majitel pan Ing. Štěpánek. Tab. 4 Stroje používané pro hospodaření na ekofarmě (Štěpánek, 2009) Stroje pouze k vlastnímu využití (stav k 1. 1. 2009) Název stroje: Traktor Fendt a traktor Deutz Fahr s čelním nakladačem + přídatná zařízení: vlečka, pluh, sazečka brambor, oborávačka, vyorávačka, sekačka, obracečka, nahrabovačka, lis na seno, sběrný vůz, rozmetadlo Malotraktor VARI s mulčovačem, sekačkou, obracečkou Minibagr Toyota Hanyx

- 33 -

4. 2. 2 Výroba a prodej 4. 2. 2. 1 Sýrárna a certifikované mléčné výrobky Moderní výrobna sýrů, čítající celkem 13 místností, byla vybudována v samotném srdci ekofarmy ve společné budově s biojatkami, dojírnou, prodejnou a částí apartmánů /viz příloha XIII, XIV, XV, XVI, XVII, XVIII/. Tato budova byla postavena podle právních norem Evropské unie a umožňuje tak zpracování bioproduktů v co nejvyšší kvalitě. Na vybudování se velkou měrou podílela podpora evropských grantů. Vznikají zde jedinečné sýry z kozího, ovčího i kravského sýra a žervé. Denně se v ní připravují dva druhy sýrů – měkký tučný sýr a tvrdý dlouhozrající. Oba druhy sýrů jsou „unikátní“, jelikož se vyrábějí ze směsi ovčího a kozího mléka. Proslulost místních mléčných výrobků již dávno přerostla hranice regionu. Dokazuje to například ocenění 5. místa na 14. Biojarmarku v Toulcově dvoře v Praze v roce 2008 za přírodní ovčí sýr. Dalším významným oceněním je 2. místo v kategorii mlékárenské výrobky za tvrdý zrající sýr z kozího mléka v roce 2009 v rámci projektu Chutná hezky Jihočesky, kterou zajišťuje krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Jihočeského kraje při Regionální agrární komoře Jihočeského kraje (Chutná hezky Jihočesky, 2009). 4. 2. 2. 2 Prodej výrobků Tržně se farma zabývá prodejem mléčných výrobků (sýry, mléko, jogurty, žervé, máslo, tvaroh), masa (jehněčí, kůzlečí, hovězí), hospodářských zvířat (mladí berani, kozlíci, drůbež), slepičích vajec, medu a brambor (pouze ve velmi omezené míře). Jogurty se prodávají ve vlastních vratných sklenicích, což přispívá k menšímu znečištění životního prostředí obalovým materiálem. Prodej probíhá pouze tzv. „ze dvora“. Výrobky tedy nejsou distribuovány do obchodů nebo prodejen zdravé výživy, ale jsou k dispozici pro hosty nebo každého, kdo si pro ně přijede až do Slunečné. Výhodou je před samotným zakoupením bohatá ochutnávka nabízených produktů. Ceník produktů /viz tab. 5/.

- 34 -

Tab. 5 Ceník bioproduktů ekofarmy Slunečná (k 14. 8. 2009) (Štěpánek, 2009)

Kravské

Cena v Kč/ množství 25 / 1 l

Kozí

40 / 1 l

Ovčí Kravské Kravský čerstvý Kravský zrající

50 / 1 l 60 / 250 g

Mléčné produkty

Mléko Máslo

200 / 1 kg

Masné produkty

Hovězí maso (highland)

300 / 1 kg

Sýry Kozí čerstvý

Žervé

Tvaroh

Jogurt

300 / 1 kg

Kozí zrající Ovčí čerstvý Kravské Kozí Ovčí Kravský

500 / 1 kg 300 / 1 kg 50 / 250 g 75 / 250 g 75 / 250 g 50 / 250 g

Kozí

75 / 250 g

Kravský Kozí Ovčí

15 / 0,2 l 25 / 0,2 l 25 / 0,2 l

Jehněčí a kůzlečí maso

Vejce Med

Zadní Přední bez kosti Plec Kližka

Cena v Kč/ 1 kg 250 170 180 160

Roštěná

500

Svíčková

800

Jatečně opracovaný trup v půlkách Kýta s kostí Plec Žebra Hřbet

220 250 200 100 700 6Kč / ks 170 Kč / 1 kg

4. 2. 3 Přínos pro oblast Šumava 4. 2. 3. 1 ŠUMAVA – originální produkt® Díky tomu, že mlékárna i porážkové místo jsou vybudovány podle nejpřísnějších norem, jsou veškeré mléčné výrobky a maso v certifikované kvalitě „BIO“, kterou uděluje kontrolní organizace Biokont CZ a také od roku 2006 držiteli značky „ŠUMAVA – originální produkt“, jež je výsledkem stejnojmenného programu /viz příloha XIX/. Značku „stylizované S“ spravuje a uděluje Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. Tato značka znamená, že výrobky prošly přísným procesem certifikace, který zákazníkovi zaručuje jejich skutečný původ na Šumavě. Další podmínky pro udělení certifikátu jsou: dostatečná kvalita, šetrnost vůči životnímu prostředí a jedinečnost

- 35 -

výrobku ve vztahu k Šumavě (výroba tradiční technologií, ruční práce nebo využití z místních surovin, výjimečnost svou vysokou kvalitou). Značka může být udělena řemeslným výrobkům, zemědělským a přírodním produktům. Splnění kritérií hodnotí nezávislý orgán - certifikační komise. Komise má celkem 13 členů vybraných z řad šumavských výrobců a jiných subjektů působících v regionu. Řádným členem komise je také pan Ing. Pavel Štěpánek. Cílem programu je zviditelnění regionu Šumavy a pomoc zdejším výrobcům. Systém značení šumavských výrobků a služeb je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státním rozpočtem ČR v rámci projektu – Turistický destinační management Bavorský les – Šumava (Regionální značení výrobků, 2006). Majiteli ekofarmy značka přináší především konkurenční výhodu, propagaci a reklamu pro produkty a v neposlední řadě vzájemnou spolupráci s regionem. Od roku 2008 mohou tuto ochrannou známku získat nejen výrobky, ale také i ubytovací a stravovací zařízení, která splňují všechny dané požadavky. Od května 2009 byl na základě posouzení plnění kritérií pro udělení značky a práv z předvstupních kontrol udělen certifikát také Pensionu – Biofarma Slunečná (Vlášková, 2009). 4. 2. 3. 2 Průvodce Šumavy Průvodce krajinou a přírodou pomáhá objevovat naše okolní prostředí, jeho historii i současnost a dává porozumět vztahům v přírodě i vzájemné interakci člověka s přírodou. Průvodce také prezentuje svůj rodný nebo jinak blízký kraj, a tím svůj pozitivní vztah k němu přenáší na návštěvníka. Průvodce Šumavou přímo obohacuje svoji službou nabídku tohoto regionu, který se tedy stává úspěšnějším také na poli cestovního ruchu. Z toho vyplývající zisk pro region se stává fyzickým příjmem samotného původce. Školení průvodců probíhá v rámci rozsáhlého mezinárodního projektu "Šetrný turismus - šance pro biosférickou rezervaci Šumava" a výsledkem je od roku 2007 každoroční nabídka terénních vycházek (NP Šumava, 2010). Pan Ing. Štěpánek je členem tohoto mezinárodního projektu a také nadšeným průvodcem po vlastní biofarmě a skrz jižní část Šumavy.

- 36 -

4. 2. 3. 3 Nabídka exkurzí Projekt EZZB (Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin) je zaměřen na realizaci vzdělávacích akcí pro ekologické zemědělce, zpracovatele a obchodníky s biopotravinami. Byla vytvořena síť ukázkových farem splňujících nadstandardní prvky v ochraně životního prostředí nebo produkce biopotravin, jejichž záměrem je zprostředkovat informace všem zájemcům o vazbu mezi šetrným hospodařením v krajině a druhovou rozmanitostí i krajinným rázem, a zájemcům zabývajícím se zpracování bioproduktů na farmě s návazností na přímý prodej ze dvora nebo v místních prodejnách. Projekt byl vytvořen, aby na konkrétních příkladech představila multifunkčnost ekologického hospodaření a péči o zemědělskou i nezemědělskou půdu. Nástrojem je ukázka ekofarmy jako propojený celek, ve kterém mohou být využita opatření pro přírodu i k hospodaření samotnému. Cílem projektu je zvýšení informovanosti v oboru ekologického zemědělství a přispění k jeho rozvoji v ČR jako nástroj ochrany životního prostředí. Projekt je financován Ministerstvem zemědělství, zahájen byl v říjnu 2008 a probíhat bude do listopadu 2010. Realizátorem je PRO-BIO s pobočkami a jeho centry, ve spolupráci s Bioinstitutem, o.p.s. a EPOS (Spolek poradců v ekologickém zemědělství). Realizace projektu je zajištěna vytvořením sítě informačních míst vybavených informačními tabulemi, letáky, prezentační technikou a bude na nich možnost pořádat exkurze, semináře a školení zaměřené na vysvětlování souvislostí mezi šetrným hospodařením, biologickou rozmanitostí a ochranou krajinného rázu, a seznámení s problematikou produkce a zpracování bioproduktů na farmě (PRO-BIO, 2008b). Ekofarma Slunečná je do tohoto projektu aktuálně zapojená. Realizace aktivit v rámci projektu je vybavení informačního místa a tvorbou seminářů s exkurzí. Semináře na ekofarmě Slunečná jsou nejčastěji pořádány Bioinstitutem, o.p.s. a PROBIO Svazem ekologických zemědělců. Velmi zajímavými tématy seminářů, pořádanými Bioinstitutem, o.p.s. a PRO-BIO (jejímž členem je farma od roku 2001), byly například: „Porážka a zpracování masa a masných výrobků v ekologickém zemědělství s praktickou ukázkou provozu na zpracování na farmě“ nebo „Šetrné hospodaření ve velkoplošných chráněných územích místa pro přírodu na ekologických farmách“ (Bioinstitut, 2010b). Na ekofarmě se také pořádají četné exkurze, které nepatří k projektu EZZB. Exkurze jsou určeny především pro střední a vysoké školy, pracovníky nevládních

- 37 -

neziskových organizací i pro zájemce širší veřejnosti. Exkurze pořádá CEGV Cassiopeia (Centrum ekologické a globální výchovy) v rámci projektu Zdravá krajina – Síť vzdělávacích a poradenských středisek pro podporu hospodaření šetrného k přírodě a krajině. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. CEGV Cassiopeia připravuje, organizuje a uskutečňuje terénní exkurze na vybrané farmy v jižních Čechách, a tedy také na ekofarmu Slunečná. Cílem exkurze na této ekofarmě je seznámit účastníky s prací na farmě a poskytnout informace o ekologickém zemědělství, jeho principech, významu a bioproduktech. Na tomto konkrétním příkladu certifikovaného ekologického zemědělství ukázat zpracování produktů dle pravidel EZ přímo na farmě, spojení zemědělských činností s agroturistikou a celkové ekologické rozvržení farmy, včetně ekologického provozu budov (Zdravá krajina, 2006). 4. 2. 4 Agroturistika V oblasti agroturistiky je provozováno ubytování apartmánech celkem s 30 lůžky a bohatou snídaní, která je připravena převážnou částí přímo bioprodukty ekofarmy (mléčné produkty – mléko, sýry, jogurt, sezónní ovoce, zelenina i masné výrobky) /viz obr příloha XX, XXI/. Hosté sem přijíždějí nejčastěji z České republiky a Německa. Penzion Slunečná se skládá celkem z osmi apartmánů s nadstandardním prostorem a vybavením. Apartmány se nacházejí ve dvou originálních zrestaurovaných budovách: „Dům v samotném srdci farmy“ a „Dům s vltavskou vyhlídkou“ /viz příloha XXI/. Vybavení je řešeno světlými barvami, využitím přírodních materiálů a starožitným nábytkem, což vytváří rustikální prostředí /viz příloha XXIII/. Jednotlivé apartmány jsou tvořeny velkou obývací místností s jídelním koutem, kompletně vybavenou kuchyní, dvěma ložnicemi a moderně vybaveným sociálním zařízením. Apartmány v přízemí zajišťují bezbariérový přístup. Hostům jsou k dispozici také společné prostory, a to velká prosluněná zimní zahrada /viz příloha XXIV/ a wellness (solárium, hydromasážní vana, sauna). V penzionu „Dům s vltavskou vyhlídkou“ se nachází stylová společenská místnost, kde pořádají semináře, školení i příjemná posezení (Biofarma Slunečná, 2007d). V letních měsících mohou hosté také ochutnat domácí uzené maso a chleba pečený ve venkovní kamenné peci /viz příloha XXV/.

- 38 -

Zdejší prostředí nabízí úchvatné možnosti ekoagroturistiky, jako jsou cestování pěšky a jízda na kole, návštěva nedaleké nádrže Lipno, konzumování místních biopotravin, seznámení a pozorování místních zvířat, poznávání přírodních, historických i sociálních výjimečností krajiny, vesnice a její komunity. 4. 2. 5 Dobrovolnictví a pomoc na farmě Ekofarma má jen velmi málo stálých zaměstnanců, kteří se navíc velmi často střídají. Proto je hospodaření „závislé“ na pomoci dobrovolníků i brigádníků. Nejvíce pracovníků je tu samozřejmě v letních měsících, kdy je také nejvíce práce. Ale ani v zimě nemá pan Ing. Štěpánek o pomocníky, kteří mu pomáhají s rozením kůzlátek a jehňátek, nouzi. Jezdí sem všechny věkové kategorie, nejvíce však studenti. Většina má ale jednu věc společnou, a to, že místo dovolené u moře tráví volné chvíle v přírodě a se zvířaty. Za jejich nemalou pomoc na chodu hospodářství je jim nabídnuto ubytování, strava a nezapomenutelné zážitky. O této možnosti se mohou lidé dozvědět i díky tomu, že je farma zařazena do programu WWOOF – dobrovolnická práce na farmě za ubytování a stravu.

4. 3 Stručná finanční bilance Účetnictví na farmě je prováděno komplexně, tedy shrnutím agroturistiky, chovu zvířat, prodeje bioproduktů a celého provozu farmy. Farma je koncipována tak, aby v budoucnu plně fungovala a prospívala nezávisle na podporách. Cestou k finanční nezávislosti na dotacích a zárukou dlouhodobě udržitelného obhospodařování krajiny je zpracování mléka a masa, i když v současné době příjmy z jejich prodeje tvoří pouze asi třetinu příjmů (Štěpánek, 2010). 4. 3. 1 Náklady Náklady na provoz tvoří především: spotřeba energie a vody, nákup krmiva pro zvířata (až 2/3 sena, jadrné krmivo – nákup od farmářů apod.), denní dodávky čerstvého pečiva pro přípravu snídaní pro hosty penzionu (smíšené zboží Želnava), minerální lizy a pastevní technika (Kamír Č. Krumlov), nafta (České lesy Volary), veterinární služby (MVDr. Hrabák), palivové dřevo (Vojenské lesy Horní Planá), pronájem 40ha pastvin od Vojenských lesů a soukromníků, zajištění zemědělské mechanizace, nákup strojů,

- 39 -

rekonstrukce budov apod. V současné době má farma jednoho stálého zaměstnance a několik brigádníků na pomocné práce. Jednotlivé částky položek nákladů nejsou bohužel k dispozici. 4. 3. 2 Příjmy Nemalou část financí potřebných a nutných pro činnost a existenci celého objektu plyne z ubytovacích služeb, jež tvoří převážnou část příjmů. Cena za ubytování se pohybuje od 500 – 700 Kč / noc, dle sezóny a počtu nocí. Největší příjmy vykazuje sezóna vánočních svátků, včetně Silvestra, a sezóna letních prázdnin. Dalším významným příjmem je prodej bioproduktů, případně prodej hospodářských zvířat. Příjmy z prodeje výrobků tvoří prozatím menší část příjmů. Mnohé vybavení (dojírna, sýrárna, porážka a obchůdek) bylo pořízeno s podporou z veřejných rozpočtů, a to dotací od Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF) a Horizontálního programu rozvoje venkova (HPRV), jež přispěly až polovinou potřebné částky (2, 5 mil. Kč). Biofarma dostává pravidelné podpory ve formě dotací od státu a dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Jedná se o platby na základě jednotlivých žádostí o dotaci pro opatření: Jednotná platba na plochu (SAPS), Národní doplňkové platby k jednotlivé platbě na plochu (Top – Up), Platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA), Agroenvironmentální opatření (AEO) a Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě (SZIF, 2010). Pomáhají také jednorázové granty Jihočeského kraje. Přesné částky dotací /viz tab. 6, 7 a 8/. Na rekonstrukci stáje, která již probíhá, podal majitel farmy žádosti, v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV) na celkovou částku 2 miliony Kč z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Tyto žádosti dosud ještě nebyly schváleny (Štěpánek, 2010). Tab. 6 Čerpané dotace podle jednotlivých fondů (SZIF, 2010) Fond

České zdroje v Kč

Evropské zdroje v Kč

Celkem Kč

EZZF – přímé platby

392 467,38

581 352,76

973 820,14

EZZF – SOT bez IACS

267 690,46

1 070 760,84

1 338 451,30

EAFRD

233 268,78

871 471,13

1 104 739,91

- 40 -

Tab. 7 Čerpané dotace podle jednotlivých opatření (SZIF, 2010) Opatření

Celkem Kč

AEO HRDP - žádost o dotaci

182 976,30

LFA - méně příznivé oblasti

170 857,00


182 249,60


425 292,40


190 719,00


186 357,00

Tab. 8 Čerpané dotace podle jednotlivých let a fondů (SZIF, 2010) Rok

Fond

2010


2010

EAFRD

2009

České zdroje v

Evropské

Kč

zdroje v Kč

Celkem Kč

107 824,94

108 740,10

216 565,04

64 714,16

258 856,15

323 570,31


134 254,75

113 874,29

248 129,04

2009

EAFRD

132 617,00

468 864,81

601 481,81

2008


65 760,02

103 453,02

169 213,04

2008


36 595,26

146 381,04

182 976,30

2008

EAFRD

35 937,62

143 750,17

179 687,79

2007


70 621,36

282 485,24

353 106,60

2007


53 826,36

93 334,84

147 161,20

2006


123 202,32

492 809,08

616 011,40

2006


30 801,31

87 636,28

118 437,59

2005


0,00

74 314,23

74 314,23

2005


37 271,52

149 085,48

186 357,00

- 41 -

Celkové dotace tvoří cca 35% všech příjmů ekofarmy /viz obr. 4/, což je 849 610,9 Kč (Štěpánek, 2010).

Obr. 4 Příjmy ekofarmy za rok 2009 (Štěpánek, 2010; SZIF, 2010)

- 42 -

4. 4 SWOT ANALÝZA Silné stránky: •

Ekofarma provozuje nejen výrobu produktů, nebo surovin, ale také provozuje ekoturistiku v podobě apartmánů a nehospodářských zvířat, což jí zajišťuje větší zisky a reklamu mezi návštěvníky.

•

Ekofarma Slunečná je umístěna v CHKO Šumava, což je nejen vítaným místem pro návštěvníky, ale díky tomu dostává také dotaci.

•

Farma je zapojená do mnoha projektů, které pomáhají nejen regionu a informovanosti veřejnosti, ale také samotné ekofarmě.

•

Jako jedna z mála ekofarem v České republice zde byla vybudována vlastní jatka, což zaručuje větší welfare zvířat.

•

Majitel právě provádí rekonstrukci stáje, což také přispěje k většímu welfare zvířat.

•

Díky zapojení ekofarmy do programu WWOOF má ekofarma, zvláště v letních měsících, hojný počet pomocníků, kteří pracují pouze za stravu a bytování.

•

Ubytování v apartmánech je opravdu komfortní, jelikož jsou prostorné, moderně vybavené s nabídkou snídaně z produktů ekofarmy.

Slabé stránky: •

Relativně vysoké procento všech příjmů tvoří dotační tituly.

•

Prodej výrobků je uskutečňován pouze tzv. „ze dvora“, a tak nejsou výrobky distribuovány do prodejen, což značí značně snížený výnos z prodeje a nízkou informovanost veřejnosti o výrobcích z této ekofarmy.

•

Návštěvnost ekofarmy (a s tím spojený i případný prodej produktů návštěvníkům) je závislý na dobrém počasí, sezóně a současné ekonomické situaci.

•

Strava pro návštěvníky je zajišťována pouze ve formě snídaní.

Příležitosti: •

Rozšíření produkce a výroby a případný rozvoz do prodejen a snížení závislosti na příjmech z dotací.

- 43 -

•

Rozšíření o více druhů nehospodářských zvířat (například koně apod.) pro provoz agroturistiky.

•

Stravování pro návštěvníky také ve formě večeří.

•

Výroba vlastního krmiva pro zvířata, a tím, z dlouhodobého hlediska, snížení nákladů.

Hrozby: •

Snížené množství dotací z Evropské Unie.

•

Zvyšující se konkurence v ekologickém zemědělství.

•

Snížení poptávky po bioproduktech a ekoagroturistice z ekonomických důvodů potencionálních návštěvníků.

- 44 -

5 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat činnost ekologické farmy Slunečná na Šumavě. Bylo zjištěno, že se zabývá především těmito aktivitami: •

Živočišná výroba – produkce masa (jehněčí, kůzlečí, hovězí) a slepičích vajec, prodej hospodářských zvířat (mladí berani, kozlíci, drůbež), výroba mléčných výrobků (sýry, mléko, jogurty, žervé, máslo, tvaroh), med.

•

Rostlinná výroba – brambory (prodej v omezené míře), píce, krmná řepa, zelenina a bylinky (pouze pro vlastní potřeby).

•

Agroturistika – provoz apartmánů, snídaně z produktů ekofarmy, možnost seznámení se se zvířaty a místní přírodou.

•

Zapojení do osvětových a informačních projektů – průvodce Šumavy, projekt EZZB (Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin), exkurze.

•

Zapojení v programu WWOOF – dobrovolnictví a pomoc farmě. Mléčné výrobky a maso jsou certifikované v kvalitě „BIO“ a jsou také držiteli

značky ŠUMAVA – originální produkt®, která garantuje původ na Šumavě a vysokou kvalitu zpracování pouze z místních surovin tradiční technologií. Prodej výrobků probíhá tzv. „ze dvora“, je tedy přístupné pouze návštěvníkům penzionů, místním obyvatelům nebo projíždějícím kolem. Pro provoz agroturistiky je toto místo ideální, a to jak z hlediska překrásné přírody, možnosti turistiky i sportování, komfortního ubytování v apartmánech, tak i příležitosti seznámit se s hospodářskými i nehospodářskými zvířaty, ochutnat a zakoupit místní produkty. Příjmy ekologické farmy tvoří z cca 35 % dotační tituly, které v minulosti výrazně přispěly na vybudování například budovy s jatkami, dojírnou, sýrárnou, obchůdkem a apartmány, nicméně plánem do budoucna je omezení závislosti na dotacích. Cílem farmy je vytvořit uzavřený cyklus, a tím si v maximální míře zajistit vstupy vlastními silami (zemědělská prvovýroba – mlékárna a porážkové místo). Naplnit tyto plány, jak ukazuje vypracovaná SWOT analýza, by mohlo pomoci rozšíření produkce a výroby a výroba vlastního krmiva.

- 45 -

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Biofarma Slunečná – Sonnberg. Kontakt. [online]. 2007a, 6. 3. 2008 [cit. 2010-0310]. Dostupné z WWW: < http://www.biofarma-slunecna.cz/1_bio_5_kontakt.html>. Biofarma Slunečná – Sonnberg. Sýrárna. [online]. 2007b, 6. 3. 2008 [cit. 2010-0310]. Dostupné z WWW: < http://www.biofarma-slunecna.cz/1_bio_31_zprac.html >. Biofarma Slunečná – Sonnberg. Tvorba krajiny. [online]. 2007c, 6. 3. 2008 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: < http://www.biofarmaslunecna.cz/1_bio_41_tvorba.html>. Biofarma Slunečná – Sonnberg. Ubytování a služby. [online]. 2007d, 6. 3. 2008 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: < www.biofarmaslunecna.cz/1_bio_11_ubyt.html>. BIOINSTITUT. Bioakademie. [online]. 2010a, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < www.bioinstitut.cz/vzdelavani/bioakademie.html>. BIOINSTITUT. Vzdělávání. [online]. 2010b, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < www.bioinstitut.cz/vzdelavani/index.html>. BODOKOVÁ, S . Vzniká nový Akční plán pro ekologické zemědělství a biopotraviny. [online]. 23.6.2009, [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW: . Česká biopotravina roku 2009. Pravidla soutěže. [online]. 2008, [cit. 2010-02-12]. Dostupný z WWW: < www.biopotravinaroku.cz/pravidla.php >. ECEAT. Eceat quality label. [online]. 2008, [cit. 2010-02-12]. Dostupný z WWW: <www.eceat.cz/eceat-quality-label/>. Eposcr. Kdo jsme. [online]. 2009, [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW: <www.eposcr.cz/index.html>. Chutná hezky Jihočesky. Oceněné produkty 2009. [online]. 2009, [cit. 2010-0317]. Dostupný z WWW: < www.chutnahezkyjihocesky.cz/ocenene-produkty.html>. JÍME BIO. Nová kampaň na podporu bio výrobků. [online]. 2008, [cit. 2010-0303]. Dostupný z WWW: <www.jimebio.cz/index.php?section=spotrebitel&page=bio_kampan>.

- 46 -

KEMÉNYOVÁ, Zuzana. Kozí ráj na slunečné. Hospodářské noviny [online]. 11. 9. 2009, [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: . KEZ. Zákon č. 242/2000 Sb.,o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb.,o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb.a zákonem č. 553/2005 Sb. včetně vyhlášky MZe ČR č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. [online]. 2009, [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: . LETOVSKÁ, Petra ; MARKOVÁ, Hana. Šumavská biofarma Slunečná zapustila kořeny : Jedna z mála skutečných biofarem v Čechách v provozu pod vedením Pavla Štěpánka. Právo [online]. 23.7.2007, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: . MZe ČR. Akční plán České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010. [online]. 2004, [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan/>. MZe ČR. BIOFARMA SLUNEČNÁ PRO BIO…I PRO PŘÍRODU. [online]. 2009, [cit. 2010-02-20]. Dostupné z WWW: < http://www.biofarmaslunecna.cz/1_bio.html>. MZe ČR. Bioosiva. [online]. 2010a, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/bioosiva/>. MZe ČR. Biopotraviny. [online]. 2010b, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/biopotraviny/>. MZe ČR. Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství. [online]. 2010c, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/veda-a-vyzkum/ceskaplatforma-pro-ekologicke/>. MZe ČR. Kontrolní organizace. [online]. 2010d, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: < eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/kontrola/>. MZe ČR. Loga pro ekologické zemědělství. [online]. 2010e, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: < eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/loga-aznaceni/>.

- 47 -

MZe ČR. Nové evropské BIO logo. [online]. 2010f, [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: < eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/aktuality/noveevropske-bio-logo.html>. MZe ČR. Počet ekologických zemědělců již dosahuje čísla 3000. [online]. 2010g, [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologickezemedelstvi/aktuality/pocet-ekologickych-zemedelcu-jiz.html>. MZe ČR. Směnný kurz pro výpočet dotací v roce 2010. [online]. 2010h, [cit. 201002-07]. Dostupné z WWW: eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologickezemedelstvi/dotace/agroenvironmentalni-opatreni/smenny-kurz-pro-vypocet-dotaci-vroce-1.html>. MZe ČR. Věda a výzkum. [online]. 2010ch, [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: <eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/veda-a-vyzkum/>. NP Šumava. Průvodci Šumavou. [online]. 2010, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < www.npsumava.cz/1072/1182/clanek/pruvodce-krajinou-a-prirodousumavy/>. PRO-BIO. Kdo jsme?. [online]. 2008a, [cit. 2010-02-07]. Dostupný z WWW: <www.pro-bio.cz/cms/sekce/25/ziju-bio/svaz-pro-bio/kdojsme?PHPSESSID=7ab9b6eafa2e4ae0c016a78a534a5155>. PRO-BIO. O projektu EZZB – Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin. [online]. 2008b, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < www.probio.cz/cms/sekce/121/ziju-bio/projekt-ezzb/o-projektu-ezzb>. PRO-BIO. Základní informace / Bio pro zemědělce. [online]. 2008c, [cit. 2010-0207]. Dostupný z WWW: < www.pro-bio.cz/cms/sekce/49/ziju-bio/bio-prozemedelce/zakladni-informace>. Regionální značení výrobků . ŠUMAVA – originální produkt®. [online]. 2006, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < domacivyrobky.cz/dokumenty/sumava/informace.xml/regiony>. SOWAC GIS. Základní charakteristiky BPEJ. [online]. 2008, [cit. 2010-04-08]. Dostupné z WWW: < http://ms.sowacgis.cz/mapserv/dhtml_zchbpej/index.php?project=dhtml_zchbpej&layers=kraj>. SZIF. Seznam příjemců dotací – Štěpánek Pavel. [online]. 2010, [cit. 2010-04-02]. Dostupné z WWW: . - 48 -

ŠARAPATKA, B., URBAN, J., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - II. díl. 1. vyd. Šumperk : Svaz PRO-BIO, 2005, 334 s. ISBN 80-903583-0-6 ŠTĚPÁNEK, Pavel, 2009. Ústní sdělení – charakteristika činnosti farmy a její produkce. Rozhovor proběhl dne: 14. 8. 2009. ŠTĚPÁNEK, Pavel, 2010. Ústní sdělení – doplnění informací o činnosti farmy a její produkci. Rozhovor proběhl dne: 3. 4. 2010. ÚKZÚZ. O ústavu. [online]. 2010, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <www.ukzuz.cz/Articles/7961-2-O+ustavu.aspx>. URBAN, J., ŠARAPATKA, B., a kol. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi - I. díl. 1. vyd. Praha : MŽP a Svaz PRO-BIO, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6 VALEŠKA, J., a kol. Ročenka ekologického zemědělství v České republice : 2008. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2008, 32 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7084-736-7 VLÁŠKOVÁ, Kateřina. Využijte nabídky služeb označených značkou "Šumava originální produkt®". [online]. 19. 5. 2009, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: <www.regionalni-znacky.cz/aktuality.htm>. Zdravá krajina – síť vzdělávacích a poradenských středisek pro podporu hospodaření šetrného k přírodě. Exkurze na farmy. [online]. 2006, [cit. 2010-03-17]. Dostupný z WWW: < zdravakrajina.daphne.cz/exkurse.shtml>.

- 49 -

7 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1 Statistické srovnání roku 2008 a 2009 Tab. 2 Počty kusů zvířat na ekologické farmě Tab. 3 Rostlinná výroba Tab. 4 Stroje používané pro hospodaření na ekofarmě Tab. 5 Ceník bioproduktů ekofarmy Slunečná (k 14. 8. 2009) Tab. 6 Čerpané dotace podle jednotlivých fondů Tab. 7 Čerpané dotace podle jednotlivých opatření Tab. 8 Čerpané dotace podle jednotlivých let a fondů Obr. 1 Český grafický znak Obr. 2 Biologo EU Obr. 3 Mezinárodní značka pro podniky cestovního ruchu s přínosem pro udržitelný rozvoj – ECEAT QUALITY LABEL Obr. 4 Příjmy ekofarmy za rok 2009

- 50 -

PŘÍLOHY

- 51 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha I

Mapa obce Slunečná

Příloha II

Výhled na želnavský kostel

Příloha III

Rozmístění budov ekofarmy Slunečná

Příloha IV

Stáj v rekonstrukci

Příloha V

Objekt vlastní farmy se slunečními kolektory na ohřev vody

Příloha VI

Dojné krávy (Český strakatý skot)

Příloha VII

Východofríské ovce čekající na večerní dojení

Příloha VIII

Kozy ve výběhu (hnědá koza krátkosrstá)

Příloha IX

Pohled na osli ve výběhu (tmavší samec, světlejší samice)

Příloha X

Včelí úly

Příloha XI

Políčka krmné řepy

Příloha XII

Permakulturní zahrada (cukety, bylinky)

Příloha XIII

Budova se sýrárnou, jatkami, dojírnou, prodejnou a v horní části apartmány

Příloha XIV

Sýrárna (v popředí obrázku paster, za ním vlastní sýrařská nádoba a odstředivka)

Příloha XV

Nádoby na uchovávání mléka

Příloha XVI Pohled na porážkovou část budovy Příloha XVII Porážková místnos Příloha XVIII Ukázka dojení bílých koz krátkosrstých – dojící zařízení na principu odsávání mléka Příloha XIX Informační tabule před vstupní branou do ekofarmy Příloha XX

Ukázka stolování pro hosty penzionu

Příloha XXI Snídaňový talíř s nabídkou domácích sýrů a plátky cukety Příloha XXII Penzion – „Dům s vltavskou vyhlídkou“ Příloha XXIII Vybavení apartmánů Příloha XXIV Prosklená zimní zahrada Příloha XXV Venkovní kamenná pec

- 52 -

Příloha I Mapa obce Slunečná (Biofarma Slunečná, 2007a)

Příloha II Výhled na želnavský kostel (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha III Rozmístění budov ekofarmy Slunečná (Biofarma Slunečná, 2007c)

Příloha IV Stáj v rekonstrukci (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha V Objekt vlastní farmy se slunečními kolektory na ohřev vody (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha VI Dojné krávy (Český strakatý skot) (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha VII Východofríské ovce čekající na večerní dojení (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha VIII Kozy ve výběhu (hnědá koza krátkosrstá) (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha IX Pohled na osli ve výběhu (tmavší samec, světlejší samice) (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha X Včelí úly (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XI Políčka krmné řepy (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XII Permakulturní zahrada (cukety, bylinky) (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XIII Budova se sýrárnou, jatkami, dojírnou, prodejnou a v horní části apartmány (Biofarma Slunečná, 2007b)

Příloha XIV Sýrárna (v popředí obrázku paster, za ním vlastní sýryřská nádoba a odstředivka) (Biofarma Slunečná, 2007b)

Příloha XV Nádoby na uchovávání mléka (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XVI Pohled na porážkovou část budovy (Foto Renata Tichá, 2009)

Příloha XVII Porážková místnost (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XVIII Ukázka dojení bílých koz krátkosrstých – dojící zařízení na principu odsávání mléka (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XIX Informační tabule před vstupní branou do ekofarmy (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XX Ukázka stolování pro hosty penzionu (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XXI Snídaňový talíř s nabídkou domácích sýrů s plátky cukety (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XXII Penzion – „Dům s vltavskou vyhlídkou“ (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XXIII Vybavení apartmánů (Biofarma Slunečná, 2007d)

Příloha XXIV Prosklená zimní zahrada (Foto Renáta Tichá, 2009)

Příloha XXV Venkovní kamenná pec (Foto Renáta Tichá, 2009)

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Recommend Documents