Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Inovace pěstební technologie cukrové řepy v zemědělské společnosti GRANERO Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.
Vypracoval: Karel Luska Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Inovace pěstební technologie cukrové řepy v zemědělské společnosti GRANERO“ a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne 26. 4. 2012 podpis………………………………
PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si tímto poděkovat Ing. Lubomíru Neudertovi, Ph.D. za pomoc při vedení práce, doporučení odborné literatury, cenné rady a připomínky, které mi pomohli při psaní diplomové práce. Také bych rád poděkoval své rodině a spolupracovníkům v našem podniku GRANERO Vlasatice, s.r.o. za trpělivost, podporu a poskytnuté informace.
ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce představuje podnik GRANERO Vlasatice, s.r.o., ale především navržené inovace pěstební technologie cukrové řepy, jejich aplikace v praxi a jakým způsobem ovlivnili vzcházení, růst, cukernatost a výnosy cukrové řepy. Práce rovněž popisuje postupnou modernizaci mechanizace, její uplatnění a jak se osvědčila v praxi. Shromážděné údaje jsou za hospodářské roky 2006-2011. V každém hospodářském roce popisuji, jaké inovace byly použity při pěstování cukrové řepy, osevní sledy, hnojení, chemická ochrana a ekonomické zhodnocení. Ekonomika pěstování cukrové řepy je vyhodnocena v každém roce a sestavena v podobě tabulek a grafů. Zjištěné výsledky nám ukazují vývoj přímých nákladů a tržeb, použitím nových pěstebních technologií. Extrémně suché počasí během celé sezóny v roce 2007 způsobilo, že pěstování cukrové řepy v tomto roce bylo velmi ztrátové. V ostatních letech byl podnik v pěstování cukrové řepy vždy ziskový a z výsledků je patrné, že přímé náklady byly snižovány a tržby a výnosy se zvyšovaly. Zpracovaná data byla získána přímo z výroby a doplněna mapami osevních sledů, obrázky pořízenými přímo v terénu a přílohami.
KLÍČOVÁ SLOVA: cukrová řepa, inovace, cukernatost, výnos, ekonomické zhodnocení cukrové řepy
ABSTRACT This dissertation introduces a company GRANERO Vlasatice, Ltd., but primarily suggested innovations of growing technology of sugar beet, their application in practice and how it affected the germination, growth, sugar content and yields of sugar beet. The work also describes the gradual modernization of mechanization, its use and how has proved in practice. The collected data are for the years 2006-2011. For each marketing year is described, what innovations were used in growing of sugar beet, crop rotation, fertilization, chemical protection and economic evaluation. Economics of sugar beet growing is evaluated each year and compiled in tables and graphs. The results show us the development of direct costs and revenues, using of new growing technologies. Extremely dry weather during the season in 2007 caused, that the growing of sugar beet in this year was very unprofitable. In other years the company was always profitable in growing of sugar beet and results show that direct costs were reduced and sales and yields increased. Processed data were obtained directly from the production and accompanied by maps with crop rotation, images acquired in situ and attachments.
KEY WORDS: sugar beet, innovation, sugar content, yield, economic evaluation of sugar beet
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 11 3.1
Historie, vývoj a obecná charakteristika pěstování cukrové řepy .................... 11
3.1.1 3.2
4
Vznik výroby cukru a cukrovarů v České republice................................. 12
Agronomické a technologické požadavky pro pěstování cukrové řepy ........... 14
3.2.1
Požadavky na prostředí ............................................................................. 14
3.2.2
Fenofáze růstu řepy cukrové ..................................................................... 15
3.2.3
Zpracování půdy ....................................................................................... 16
3.2.4
Hnojení...................................................................................................... 17
3.2.5
Osivo a odrůdy .......................................................................................... 18
3.2.6
Zařazení cukrové řepy do osevního postupu a založení porostu .............. 20
3.2.7
Ochrana a ošetřování cukrové řepy .......................................................... 21
3.2.8
Fungicidní ochrana ................................................................................... 25
3.2.9
Škodlivé organismy cukrovky .................................................................. 25
3.2.10
Požadavky na kvalitu sklizně cukrovky.................................................... 27
3.2.11
Ekonomika pěstování cukrovky................................................................ 29
MATERIÁLY A METODY ................................................................................... 31 4.1
Inovace pěstební technologie cukrové řepy v zemědělské společnosti Granero
Vlasatice, s.r.o. ............................................................................................................ 31 4.1.1
Charakteristika zemědělského podniku .................................................... 31
4.1.2
Základní prostředky a vybavenost ............................................................ 33
4.1.3
Půdní a klimatické podmínky katastru Vlasatice ...................................... 34
4.2
Inovace pěstební technologie cukrové řepy od roku 2006 do 2011 v našem
podniku ....................................................................................................................... 36
5
4.2.1
Pěstování cukrové řepy v roce 2006 ......................................................... 37
4.2.2
Pěstování cukrové řepy v roce 2007 ......................................................... 41
4.2.3
Pěstování cukrové řepy v roce 2008 ......................................................... 46
4.2.4
Pěstování cukrové řepy v roce 2009 ......................................................... 51
4.2.5
Pěstování cukrové řepy v roce 2010 ......................................................... 58
4.2.6
Pěstování cukrové řepy v roce 2011 ......................................................... 65
VÝSLEDKY A DISKUSE ..................................................................................... 71
6
ZÁVĚR ................................................................................................................... 78
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 79
8
SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 81
9
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 83
10
PŘÍLOHY ...................................................................................................................
1
ÚVOD Cukrová řepa je základní surovinou pro výrobu cukru a její pěstování má v České
republice dlouholetou tradici. Cukr je významným energetickým zdrojem v potravinářství a také se využívá pro výrobu bioetanolu, léčiv a aminokyselin. Vedlejší produkty jako jsou melasa, cukrovarnické řízky nebo chrást se používají ke krmným účelům. V České republice se v současné době pěstuje cukrová řepa na cca 50 tis. hektarech a od roku 2006 klesla celková výměra o více než 10 % v důsledku nízké výkupní ceny. Pěstitelé jsou proto stále více nuceni snižovat náklady při jejím pěstování a dosáhnout, co možná nejvyšších výnosů. Jediný způsob, jak vyřešit tyto výše zmíněné problémy a dosáhnout, co možná nejlepších výsledků je nákup kvalitního certifikovaného osiva, ale především stále inovovat technologie v pěstování cukrové řepy. Slovo inovace vyjadřuje změnu a novinky, např. zavádění vědeckého a technického pokroku a nových druhů výrobků. V důsledku inovací dochází k úsporám práce a přírodních zdrojů. Aplikované inovace by také měli významným způsobem přispívat k větší ochraně životního prostředí, použitím šetrnějších pěstebních technologií v pěstování cukrové řepy např. minimalizace zpracování půdy (ušetření paliva), přesná aplikace pesticidů pomocí GPS navigace (snížení množství aplikovaných pesticidů) atd.. Diplomová práce popisuje technologické inovace, které byly aplikovány při pěstování cukrové řepy, a sleduje jejich užití v praxi.
9
2
CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je představit podnik GRANERO Vlasatice, s.r.o.,
ve kterém pracuji, ale především navržené inovace pěstební technologie cukrové řepy, jejich aplikace v praxi a jakým způsobem ovlivnili vzcházení, růst a výnosy cukrové řepy. Shromážděné údaje jsou za hospodářské roky 2006 - 2011. V každém hospodářském roce popisuji, jaké inovace byly použity při pěstování cukrové řepy, osevní sledy, hnojení, chemická ochrana a ekonomické zhodnocení.
10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Historie, vývoj a obecná charakteristika pěstování cukrové řepy První řepa byla pěstována pravděpodobně na Sicílii 2000 let př. n. l. jako zahradní plodina a cukrová řepa byla pěstována jako krmivo již od antických dob. Její použití pro výrobu cukru však bylo objeveno relativně nedávno. Roku 1605 poprvé extrahoval francouzský botanik Olivier de Serres z kořene cukrové řepy sladký sirup. Jeho postup však nenašel praktické uplatnění. Jako další se extrakcí cukru zabýval pruský chemik Andreas Sigismund Marggraf, který k extrakci cukru použil alkohol. Ani jeho postup však nebyl využit k průmyslové produkci. Jeden z Marggrafových bývalých studentů Franz Karl Achard se začal věnovat šlechtění cukrové řepy a pomocí selektivního křížení se mu podařilo dosáhnout obsahu 5-6% sacharózy. (JŮZL M. 2000) Pojem řepa byl dlouho užíván, jako obecný název pro kořenové a bulevnaté rostliny. Jako potravina nabývala u nás řepa na významu především v dobách nouze, jinak příliš ceněna nebyla. Teprve od 2. poloviny 18. století se k nám dostala ze sousedního Německa tzv. řepa burgundská, zvaná také tlustá. Byla vhodná zvláště jako krmivo pro dobytek. Zájem o výrobu cukru z domácích surovin vyvolala Napoleonova kontinentální blokáda vyhlášená roku 1806. Napoleonova kontinentální blokáda znemožnila dovoz třtinového cukru ze zbytku Evropy a zapříčinila rychlý vzestup cen cukru jak v Rakousku-Uhersku, tak v celé Evropě. Tyto aspekty podnítily snahu o výrobu cukru z náhradních surovin, předně z řepy, ale také z javoru. K prvnímu pokusu o výrobu sirobu z řepy u nás došlo na sklonku 18. století ve zbraslavské rafinérii třtinového cukru, ale první řepný cukr byl vyroben v Čechách až v roce 1810, na Moravě teprve v roce 1829. Po uvolnění kontinentální blokády však tyto snahy u nás i v Německu opadly a k oživení řepného cukrovarnictví došlo až na počátku 30 let. Název cukrovka pro řepu cukernatou vhodnou pro tovární zpracování se u nás vžil postupně až v 2. polovině 19. století (ŠVACHULA, V. 2004). Z cukrovky dodané do cukrovarů se vrací do zemědělství všechen chrást, který zůstává na poli a zapravuje se do půdy, téměř 60,0 % řízků, které se většinou využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako významná komponenta do bioplynových stanic a asi 0,5 % melasy. Pěstování cukrovky působí příznivě na odplevelování, fyzikální stav a úrodnost půdy a tím i na úrodnost následně pěstovaných plodin, především obilovin. Ze zemědělského hlediska nás zajímá převážně výnos chrastu 11
a bulev, z hlediska cukrovarnického průmyslu vysoká cukernatost. (ŠPALDON, E. 1986) 3.1.1 Vznik výroby cukru a cukrovarů v České republice Výroba cukru má v Českých zemích již dlouholetou tradici a od druhé poloviny 18. století se cukr vyrábí jak pro domácí trh, tak i pro vývoz do celého světa. V roce 1787 byla založena první rafinerie třtinového cukru v klášteře na Zbraslavi u Prahy. Jejím zakladatelem byl belgický podnikatel Sauvaigne, který zahájil po nutných přestavbách části klášterního konventu výrobu cukru. Výrobě se dařilo a zbraslavský cukrovar po řadu let patřil k nejvýznamnějším v celém Rakousku. V důsledku dovozních potíží třtiny v době napoleonských válek byly na Zbraslavi poprvé úspěšně průmyslově využity dosud nesmělé pokusy vyrábět cukr z řepy – „buráku“. Tato zásluha však už patří Antonínu Richterovi, který cukrovar a pozdější chemickou výrobu na Zbraslavi vedl. (http://www.zbraslavhistorie.info, 2011) První funkční řepný cukrovar moderního údobí v tehdejším Rakousko Uhersku, byl založen v roce 1829 na panství svobodného pána Karla Maxmiliána Dalberga v Kostelním Vydří u Dačic. Cukrovar byl založen bratry Františkem a Tomášem Grebnerovými, pocházejícími z Württemberska, kteří přišli na Moravu jako Dalbergovi zaměstnanci. V Kostelním Vydří byla v cukrovaru zpracovávána cukrová řepa pěstovaná na polích v okolí Dačic a ze semen dovezených z Belgie. Cukrovar v Kostelním Vydří byl zřízen v tamním hospodářském dvoře v bývalém vrchnostenském pivovaru a byl také vybaven mechanickými stroji poháněnými zvířecí a lidskou silou. Podle zjednodušené technologie francouzského cukrovarníka Acharda se vyrábělo ze zpracovávané řepy jen tři procenta surového cukru a také tři procenta cukrového sirobu. V Dačicích byla místní rafinerii cukru vyrobena v roce 1841 první kostka cukru na světě díky technickému nápadu tehdejšího ředitele rafinerie. Tento cukrovar se stal vzorem pro další podniky v Čechách i na Moravě. (KULOVÁ E, 2002) Kníže Karel Anselm Thurn-Taxis založil cukrovar v Dobrovici již v roce 1831. Je to nejstarší funkční cukrovar v Evropě, který dnes vyrábí cukr pod značkou TTD v Dobrovici. Dobrovický cukrovar se brzy stal jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků na Mladoboleslavsku, zaměstnával okolo 500 pracovníků. Nyní cukrovar zpracovává až 14 000 tun řepy denně, produkce až 140 000 tun cukru za kampaň. 12
V období 1835 – 1838 vypukla tzv. zakladatelská horečka a během několika málo let bylo založeno 53 nových cukrovarů. Nebývalý rozvoj byl v letech 1831 až 1945, kdy vzniklo 323 cukrovarů a 168 jich zaniklo. Průměrná produkce cukru byla 1021,3 tisíce tun ročně, což bylo 14,8 % světové produkce cukru a podíl českých zemí na evropském exportu byl 57%. Osetá plocha 240,6 tisíc hektarů cukrovou řepou. (HRADISKÝ J., SVAČINA P., 2012) Již od poloviny války bylo připravováno nové uspořádání republiky, které se dotklo také cukrovarnického průmyslu. V letech 1945 až 1948 došlo k postupnému znárodnění všech cukrovarů a v roce 1948 byla správa cukrovaru převzata s konečnou platností pod národní podnik Cukrovar a rafinerie cukru. Ze soukromých cukrovarů se tak stává národní podnik, který má na dalších čtyřicet pět let doslova usnout na vavřínech, podobně jako celá společnost. Ve prospěch jiných oborů došlo zejména k útlumu financí na údržbu a investice. Navíc probíhaly změny k zavedení jednotného systému řízení a hlavně plánování. Podniky zasáhly i různé reorganizace, kdy se například dobrovický cukrovar stal jedním ze skupiny podniku Pojizerské cukrovary a později pátým závodem národního podniku Kolínské cukrovary. Můžeme tedy říci, že totalita
způsobila
naprostou
devastaci
českého
cukrovarnictví.
(HRADISKÝ J., SVAČINA P., 2012) Stav cukrovarnického průmyslu v ČR má od roku 1990 až do roku 2004 zcela liberální vývoj bez regulací, podpor a celní ochrany. Restrukturalizací průmyslu klesá počet cukrovarů a díky přítomnosti zahraničních investičních skupin, které se svou finanční politikou snaží monopolně ovládnout cukrovarnický průmysl v ČR zůstává z původních 58 cukrovarů v roce 1990 v ČR schopných výroby cukru pouze 11. a pokles osevní plochy ze 100 000 hektarů klesá na 60 000 hektarů V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie s kvótou 455 tis. Cukrovarnický průmysl Evropské unie prošel v období 2006 – 2010 značnými změnami, jejichž cílem byla stabilizace sektoru cukrovarnictví a to s ohledem na vývoj tohoto odvětví ve světě. V říjnu 2006 oznámila firma Eastern Sugar Česká republika záměr ukončit podnikání v Maďarsku na Slovensku a v České republice a uzavřít 5 svých cukrovarů. V České republice toto opatření postihlo tři cukrovary - Němčice a Kojetín na Moravě a Hrochův Týnec v Čechách. Firma Eastern Sugar prodala svoji kvótu v ČR - 102 000 t do restrukturalizačního fondu EU za odstupné 730 eur/t.
13
Po roce 2007 tedy zůstává sedm činných cukrovarů s osetou plochou 50 000 hektarů cukrové řepy. Cukrovou řepu zpracovává těchto 7 cukrovarů:
Dobrovice
České Meziříčí
Hrušovany nad Jevišovkou
Opava
Litovel
Prosenice
Vrbátky u Prostějova
Na přelomu roku 2008 a 2009 je prakticky dokončena restrukturalizace cukrovarnického průmyslu v EU. Pomocí finančních nástrojů se podařilo odevzdat do Restrukturalizačního fondu EU necelých 6 mil. t cukru, o které se snížila kvóta EU. Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice je ojedinělý muzejní komplex v Česku. Celý komplex, který vyšel na 178 milionů korun, se návštěvníkům otevřel 22. května 2010. Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice se nachází ve městě Dobrovice a sídlí v bývalé zemědělské usedlosti ze 16. století, hned u místního cukrovaru. Expozice věnovaná cukru je jedinou tohoto druhu v České republice. Zároveň patří mezi tři expozice věnované cukru v Evropě a mezi pět na světě. Představuje historii výroby cukru v Českých zemích od jeho prvopočátku.
3.2 Agronomické a technologické požadavky pro pěstování cukrové řepy 3.2.1 Požadavky na prostředí Kvalitní řepařská půda má mít podle Pulkrábka (2007) optimální strukturu a pórovitost, nízkou objemovou hmotnost (pod 1,45 g.cm³) a nízký penetrační odpor půdy (max. 3,5 MPa), příznivý vzdušný a vodní režim, neutrální až slabě alkalickou reakcí s hodnotami pH 6,8 až 7,3, obsah kvalitního humusu nejlépe nad 2,5 %. Těmto požadavkům odpovídají podmínky řepařské výrobní oblasti. Z bonitačních produkčních parametrů pro cukrovou řepu vyjádřených výnosem bulev a utříděných podle hlavních půdně klimatických jednotek (HPJ) vyplývá, že nejvyšších výnosů se dosahuje
14
v klimaregionech T3 (teplý, mírně vlhký) a T2 (teplý, mírně suchý), na půdních typech hnědozem (HM) černozem (CE), luvizem (LU) a fluvizem (FL). Tabulka 1: Charakteristika vhodnosti stanoviště pro cukrovou řepu (PULKRÁBEK, J. a kol., 2007)
3.2.2 Fenofáze růstu řepy cukrové Jednotlivé etapy růstu rostlin od jara do zimy popisuje fenofáze. Fenofáze sleduje vývoj rostlinných orgánů v aktuálním týdnu nebo měsíci, např. u cukrovky, počátek klíčení, růst děložních listů, růst pravých listů, růst kořene, fyziologická zralost atd. U cukrovky se rozlišují tyto hlavní etapy růstu:
Obrázek 1: Fáze růstu cukrové řepy 15
3.2.3 Zpracování půdy Pod pojmem zpracování půdy rozumíme soustavu agrotechnických zákroků a opatření, které mají uvést půdu do takového stavu, aby kulturním plodinám poskytla co nejlepší vývojové podmínky. (ŠPIČKA a kol., 1961) Cukrovka patří do skupiny okopanin, které jsou typické svými značnými nároky na hluboko prokypřenou půdu, což má umožnit hluboké zakořenění a snadné čerpání živin i vláhy. (ŠPIČKA a kol., 1961) Pro řepu je zapotřebí udržovat půdu v nejpříznivějším fyzikálním stavu, tj. upravit především poměr vody a vzduchu v půdě, čímž je ovlivněno mnoho dalších důležitých podmínek prostředí, jako záhřevnost, mikrobiální činnost, umožňující lepší uvolňování a čerpání živin, apod. (ŠPIČKA a kol., 1961) Cílem podzimního zpracování půdy je upravit a zlepšit fyzikální stav půdy, její biologické a chemické vlastnost (vodní a vzdušný režim) pro následné vegetační období. Současné zpracování půdy je velmi rozmanité a vychází z orebního nebo minimalizačního zpracování půdy. (PULKRÁBEK a kol., 2007) Ihned po sklizni obilnin je bezpodmínečně nutná podmítka. Včasná a kvalitní podmítka je stěžejním opatřením při hospodaření s půdní vláhou. Podmítkou se rovněž likvidují vzešlé plevele, zapravuje sláma do půdy, někdy i minerální či tekutá organická hnojiva aplikovaná na strniště a také se uspíší klíčení výdrolu předplodiny, kterou bývají nejčastěji obilniny. Druhá podmítka by měla být do tří až čtyř týdnů po první o mnoho hlouběji při, které dochází k likvidaci vzešlého výdrolu a plevelů. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) Hluboká podzimní orba nebo kultivace k cukrovce má být provedena pokud možno před příchodem podzimních dešťů, nejpozději do zamrznutí půdy. Orba je vzhledem k nárokům cukrovky nejhlubší během celého osevního postupu, činí nejméně 28 cm, ale i 40 cm, zejména na hlubokých půdách černozemního typu. Zpracování hloubkovou kultivací je rychlejší práce při větší pracovní šířce nářadí a hloubka by měla být nejméně 25 cm. (ŠPIČKA a kol., 1961) Vhodnější a často vzhledem k nepříznivým vlastnostem spodiny jedině správný způsob prohlubování ornice a zlepšení stavu půdy i v hlubokých vrstvách je podrývání. Podrývání se musí provádět za příznivé vlhkosti kypřené vrstvy. Kypření podorniční vrstvy podrýváky nezhoršuje vlastní ornici, neboť podrývák jen spodinu kypří, vniž se tato spodina mísí s ornicí. Nakypření umožňuje přístup vzduchu do těchto vrstev 16
půdy, což působí velmi příznivě na všechny půdní pochody. Správně provedené podrývání zvýší výnosy bulev o 5-24%. (ŠPIČKA a kol., 1961) Na jarní předseťovou přípravu, musí být půda i v hloubce kypření dostatečně zralá tj. příznivě vlhká a v takovém případě postačí jeden zpracovatelský zásah kompaktorem nebo jarním kypřičem s následným setím. Půda méně zpracovaná před setím udržuje lépe vlhkost má větší pórovitost a je nejlepším prostředím pro rostlinu. Na těžších půdách je vhodné nejprve použít brány a tím lépe provzdušnit půdu a teprve následně realizovat vlastní přípravu. Nejvhodnější na jarní předseťovou přípravu půdy jsou kompaktory, které zahrnou drobné nerovnosti a kypří půdu od 5 do 7 cm a prutovými válci vytvoří 3 cm utužený horizont, který botka secího stroje dotvoří na výsevní lůžko. Na přípravu půdy musí v jednom dni bezprostředně navazovat setí. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) 3.2.4 Hnojení Při podzimní přípravě můžeme zapravovat do orničního profilu statková neboli organická hnojiva nebo minerální hnojiva. Cílem organického hnojení je udržení či zvýšení obsahu humusu v půdě a tím zajištění odpovídajících sorpčních schopností pro aplikované živiny. Ze statkových hnojiv se jedná především o chlévský hnůj a kejdu, využívá se také zaorávky slámy a zelené hnojení a to přede vším v podnicích bez živočišné výroby. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) Výborným organickým hnojivem je chlévský hnůj a kompost. Kvalita chlévského hnoje je však závislá na způsobu jeho uložení. Urovnaná a utužená chlévská mrva dává předpoklad pro anaerobní fermentaci pro, kterou jsou charakteristické výrazně nižší ztráty na organické hmotě i živinách. Technika hnojení hnojem spočívá v jeho stejnoměrném rozmetání na strniště nebo na podmítku. Ideální je hnůj ihned po aplikaci zapravit orbou, aby nedocházelo ke ztrátě na hnojivé hodnotě. Ztráty mohou být 20 – 50% záleží po jaké době je hnůj zaorán. Dávka hnoje by neměla překročit 50 t.ha-1, protože dusík mineralizovaný pod cukrovou řepou v příštím létě sníží její cukernatost. Zaorávání hnoje probíhá většinou od poloviny srpna do konce října. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) Podle Pulkrábka (2007) je kejda vhodným organickým hnojivem pokud ji aplikujeme rovnoměrně ve stejných termínech jako hnůj a je-li spojena se zaorávkou slámy. Aplikace kejdy v předjaří ohrožuje výsledek v pěstování cukrové řepy jak ve výnosu, tak v jakosti. Dávka kejdy by neměla překročit dávku 50 m³/ha jinak dochází 17
k výraznému poškození cukrové řepy dusíkem. Vhodná je kejda s obsahem sušiny 6-9%. Jestliže zemědělský podnik nemá živočišnou výrobu a nedisponuje s žádnými organickými hnojivy, aplikují se hnojiva minerální dříve nazývaná průmyslová hnojiva (především fosforečná a draselná). Aplikace se provádí nejpozději před poslední podzimní přípravou půdy a to z důvodu rovnoměrného zapravení hnojiva do orničního profilu. Výše dávek živin by měli vycházet z analýzy půd (tzv. agrochemické zkoušení půd – AZP) s ohledem na pH a zrnitosti složení půdy. V posledních letech je však aplikace fosforu a draslíku v Česku velmi nízká. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) Důležité je také vápnění, kterým se upravuje pH půdy, ale také se ovlivňuje přijatelnost ostatních živin. Vápnit by se zpravidla mělo v rámci celého osevního postupu k obilninám. Vhodné jsou dolomitické vápence, neboť se jimi dodává i hořčík. Vápenatá hnojiva se zaorávají samostatně (odděleně od hnojiv), nejlépe po podmítce. (HLAVÁČEK J. a kol., 1977) Na jaře je hnojení dusíkem velmi důležité, především však určení správné dávky, protože velmi ovlivňuje výnos, kvalitu a výtěžnost bílého cukru a při jeho nadbytku může být i škodlivý z důvodu podpory růstu chrástu na úkor výnosu bulev a snížení cukernatosti. Je tedy nutné provádět rozbory půd, pomocí, kterých se zjistí zásoba dusíku v půdě a stanoví se dávka hnojení. Nejčastěji se hnojí nitrátovým dusíkem (tzv. ledek) v dávce 80-120 kg/ha. (CHALOUPSKÝ, URBAN, KVÍZ a kol., 2011) 3.2.5 Osivo a odrůdy V České republice je na trhu registrované osivo od šesti zahraničních firem, které nabízí mnoho odrůd geneticky jednoklíčkové řepy. Její tvar se upravuje obrušováním zdřevnatělých částí semen a následným obalováním na tvar kuličky, což umožňuje bezproblémový přesný výsev. Z osiva se selekcí odstraňují prázdná a neúplně vyvinutá semena. Geneticky jednoklíčkové osivo je distribuováno pěstitelům prostřednictvím cukrovarů po výsevních jednotkách (VJ). Jedna výsevní jednotka obsahuje 100 000 semen. (PULKRÁBEK J. a kol., 2007)
18
Obrázek 2: Složení semena řepy (http://www.kws.de/) Každé semeno obsahuje čtyři vrstvy aplikované v různých pracovních postupech: a) Vrstva 1 Pomocí postupu zvaného filmcoating je na opracované a omyté semeno nanesena vrstva fungicidu. Tato vrstva má dezinfekční účinky: ničí spouštěče houbových chorob jako např. Phoma betae a Alternaria alternata, které se na osivu vyskytují. (http://www.kws.de/, 2011) b) vrstva 2 Druhá vrstva formuje tvar a hmotnost semene. Specifické komponenty nanášené na osivo obsahují nejrůznější látky, které podporují klíčení a výživu budoucí rostlinky. Kromě toho tato vrstva odděluje vlastní semeno od mořících prostředků, které jsou pak naneseny ve třetí vrstvě a eliminuje tak fytotoxický efekt. Po této části obalovacího procesu musí být osivo opět opatrně vysušeno z cca 50% vlhkosti na 7-8% vlhkost. (http://www.kws.de/) c) vrstva 3 Pomocí dalšího filmcoatingu je nanesena suspenze, která obsahuje fungicidy (především Tachigaren, účinná látka Hymexazol) a insekticidy (účinné látky Chlothianidin, Imidacloprid, Thiamethoxan a další), které chrání před škůdci i houbami jako např. Aphanomyces cochlioides a Pythium ultmum. (http://www.kws.de/, 2011)
19
d) vrstva 4 Poslední je aplikována vrstva pigmentu. Ten zabraňuje tomu, aby se při výsevu obrousila nebo poškodila vrstva s mořidly. Navíc je díky ní před kontaktem s mořidly chráněn i zemědělec, který s osivem manipuluje. Celý proces úpravy osiva je pak ukončen znovu krátkým sušením na hodnoty nižší než 7-8%. (http://www.kws.de/, 2011) Každá osivářská firma rovněž přidává specifickou barvu do poslední vrstvy a tím se odliší od ostatních výrobců osiva, např. KWS – oranžová, SES – modrá, MARIBO – zelená, STRUBE – modrá. Odrůdy cukrové řepy se dělí do tří základních typů: -
Výnosové (V-typ) vysoký výnos bulev, cukernatost 16 – 17 %, vyžadují pozdější sklizeň (od poloviny října do prosince)
-
Normální (N-typ) vyšší výnos bulev, cukernatost do 18 %
-
Cukernaté (C-typ) nižší výnos bulev, cukernatost 18 – 20 %, využití pro časnější sklizeň nebo pozdější setí
3.2.6 Zařazení cukrové řepy do osevního postupu a založení porostu Cukrová řepa by se měla zařazovat do osevního postupu tak aby byla pěstována jednou za 4 roky po sobě. Nejvhodnějšími předplodinami pro cukrovku jsou obilniny. Nevhodnými předplodinami jsou jeteloviny a kukuřice, protože dochází k horší vzcházivosti z důvodů nerozložených zbytků, vysušené půdy a také zhoršená jakost řepy vzhledem k pozdnímu čerpání uvolňovaného dusíku. Do osevních sledů s cukrovkou není vhodné zařazovat řepku a hořčici neboť se jedná o hostitele háďátka a kukuřici z důvodů šíření rizoktonie. (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) Porosty řepy cukrové jsou dnes zakládány přesným výsevem osiva na konečnou vzdálenost. Za optimální se považuje porost s 95 tis. až 100 tis. řepami na hektar s mezerovitostí 3 – 5 %. Vzdálenost výsevu v řádku by měla být mezi 17 – 21 cm (131 tis. až 106 tis semen) a meziřádková vzdálenost výsevu 45 cm. Řádková vzdálenost se většinou stanovuje podle kvality osiva a připravenosti pozemku na výsev. Při velké výsevní vzdálenosti může být porost příliš řídký, bulvy se při sklizni vyvracejí a mají nízkou cukernatost. Naopak při velmi hustém porostu jsou bulvy příliš malé a mohou vypadávat ze sklízečů. (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) 20
V našich podmínkách se pohybuje termín výsevu od 20. března až do 15. dubna. Na cukernatost příznivě působí délka vegetace, což dosáhneme především včasným setím, protože řepa je již na konci léta vyzrálá. Hloubka výsevu se pohybuje mezi 2,5 4 cm, ale především záleží na době setí a vlhkosti půdy. Teplota půdy by měla být minimálně 5° C a řepa by měla být zaseta v co nejkratším časovém odstupu od předseťové přípravy půdy. (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) 3.2.7 Ochrana a ošetřování cukrové řepy Regulace plevelů v cukrovce patří k nejnáročnějším pěstitelským zásahům. Důvodem je pomalý růst, velmi nízká konkurenční schopnost porostu, značná citlivost k herbicidům a v neposlední řadě i poměrně vysoké náklady na herbicidy. Vzhledem k vysoké citlivosti cukrovky k herbicidům (především v raných růstových fázích) rozhoduje o úspěšné regulaci plevelů správné načasování aplikace a volba vhodných účinných
látek
a
jejich
dávek
v jednotlivých
termínech
ošetření.
(JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Plevelné spektrum cukrovky bývá poměrně úzké, typické jsou merlíky, laskavec, rdesna a ježatka kuří noha. Lokálně mohou způsobovat problémy také další pozdní jarní plevele, především bažanka roční, durman obecný, mračňák Theophrasův, atd. Často se setkáme, také s vytrvalými plevely zejména pýrem plazivým a pcháčem rolním. (JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Problematické mohou v cukrovce také být ozimé a časně jarní plevele (tetlucha kozí pysk, svízel přítula, heřmánky, zemědým lékařský, oves hluchý, hořčice polní, opletka obecná atd.). Velkým problémem mnoha zemědělských podniků se stala plevelná řepa, které se u nás rozšířila méně kvalitním osivem cukrovky v 60. a 70. letech a další šíření probíhalo v 90. letech minulého století (nižší úrovní regulačních zásahů a dovozem levného osiva). Kratší interval pěstování cukrovky něž tři roky způsobil takové zamoření
pozemků,
že
na
nim
dále
není
možné
pěstovat
řepu.
(JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Na počátku vegetace vykazuje cukrovka velmi nízkou konkurenční schopnost, což je způsobeno jednak velmi pomalým počátečním růstem (trvá nejméně měsíc, než si vytvoří 4-6 pravých listů) a jednak širokořádkovým způsobem pěstování. K zapojení porostu dochází někdy i více než dva měsíce po výsevu, což skýtá možnost uplatnění téměř všem plevelným druhům. Kritické období z hlediska konkurence plevelů trvá 21
obvykle 6-8 týdnů po výsevu, tedy do vytvoření 6-10 pravých listů cukrovky. Poté je konkurenční schopnost cukrovky poměrně vysoká. (JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Některé plevele mohou způsobovat také problémy při sklizni, např. se mohou namotávat na rotační ústrojí sklízecích strojů, tupit řezací nože nebo ucpávat dopravníky. Přítomnost většího množství biomasy plevelů a chrástu na skládkách bulev může zvyšovat dýchání bulev, což může vést ke snížení cukernatosti. Nejmodernější sklízecí stroje si však dovedou poradit se střením zaplevelení tak, že největším problémem zaplevelených porostů cukrovky je tedy dnes „jen“ snížení výnosů. (JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) V dnešní době obvykle stačí k potlačení plevelů tři postemergentní herbicidní ošetření a to: -
(T1) by měla být provedena ve fázi děložních listů plevelů bez ohledu na růstovou fázi cukrovky. V tomto aplikačním termínu se používají pouze kontaktní herbicidy a to často jako směsné přípravky. U všech těchto přípravků je však třeba velmi pečlivě zvážit dávku neboť i mírné předávkování může cukrovku významně poškodit.
-
(T2) se provádí 5-10 den po prvním ošetření, podle intenzity vzcházení dalších plevelů opakují se opět kontaktní herbicidy při vyšší dávce a posiluje se půdními herbicidy s delším reziduálním působením jejich účinnost však závisí na vyšší vlhkosti půdy.
-
(T3) se obvykle provádí 10- 20 dní po druhém ošetření, v závislosti na vzcházení nových plevelů (cukrovka by měla mít 6-8 pravých listů). Většinou lze užít plných dávek neboť cukrovka je vůči herbicidům odolná. Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o poslední ošetření, přidává se herbicid s dlouhým reziduálním působením, který omezí další vzcházení plevelů.
Pokud by došlo k selhání účinnosti herbicidního ošetření (déšť po aplikaci, sucho, poddávkování, atd.) musí se volit další ošetření (T4). Dále se také přidávají do (T2) nebo (T3) některé z registrovaných listových graminicidů na regulaci plevelných trav nebo některé jiné druhy herbicidů na přerostlé vytrvalé plevele (pýr plazivý, pcháč rolní, atd.). (JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Herbicidy použité v jednotlivých termínech a jejich dávky by měli být voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů a cukrovky. Pěstitelé mohou také volit nižší dávky herbicidů, ale to vede k vyššímu počtu ošetření (4-5) nebo aplikují 22
za příznivých vláhových podmínek půdní herbicidy preemergentně těsně po zasetí. V aplikaci herbicidů tedy neexistuje žádná univerzální strategie regulace plevelů v cukrovce. (JURSÍK M., SOUKUP J., 2011) Škůdci cukrové řepy Stadium vzcházení je z hlediska výskytu škůdců nejkritičtějším obdobím při pěstování řepy. V současné době se téměř výhradně seje insekticidně mořené osivo (imidacloprid, clothianidin, beta-cyfluthrin nebo thiamethoxam) a v ochraně cukrové řepy během vzcházení došlo v posledních letech k tak významným změnám, že se v polních podmínkách dříve mimořádně významní škůdci stali vzácní, neškodní a jiné způsoby ochrany se neprovádí. (KAZDA J., MIKULKA J., PROKINOVÁ E., 2010) Škůdců vzcházející řepy je celá řada – háďátko řepné, mšice maková a broskvoňová, dřepčíci, maločlenec čárkovitý, drátovci, osenice polní, můry, makadlovka řepná, muchnice, tiplice, květilka řepná, sviluška chmelová. (KAZDA J., MIKULKA J., PROKINOVÁ E., 2010) Tabulka 2: Přehled škůdců řepy cukrové Škůdce
Druh poškození
Popis škůdce
Výskyt
Ochrana
Larvy vylíhnuté z cyst (0,4-1,1mm), po svléknutí háďátka
Intenzivní pěstování cukrovky, napadení při 10°C optimum je 18°C
Dostatečný odstup v osevním sledu (min. 4 roky), pěstování antinematodního osiva a meziplodin
Háďátko řepné Heterodera
Napadají kořínky řepy, vousatost kořene cukrovky
Mšice maková Aphis fabae scopoli
Přímé sání na listech, svinování a skadeření srdéčkových listů
Mšice broskvoňovitá Myzus persicae sulzer
Nejvážnější Velikost 1,25přenašeč virů 2,50mm, zelená s žloutenky, mírného tmavou hrudí a žloutnutí, virové tmavá skvrna na mozaiky, přímé zadečku, tykadla 2/3 škody sáním těla, čelní hrboly
Výskyt okřídlených květen kladení vajíček, léto smíšené generace
Kvalitní agrotechnika, moření osiva insekticidy, aplikace insekticidů postřikem
Dlouhé okrouhlé jamky na listech (12mm), larvy brouky-žír na koříncích
Duben, květen, teplé a suché počasí
Kvalitní namořené osivo, dobrý start růstu, při velkém tlaku dřepčíků insekticidní postřik
Dřepčíci Chaetocnema
Okřídlené nebo Všechny oblasti, neokřídlené, tmavě přelety květen, zelené až černé tělo, červen, vrchol krátká tykadla s intenzity nohami červenec
Zbarvení tmavě bronzové, 1,52,5mm
23
Chemická ochrana-moření osiva insekticidy, aplikace insekticidů postřikem
Drátovci
Osenice polní Agrotis segetum denis et schiff
Housenky můr kapustová, zelná,gama
Překousané klíčky, hlavní kořínek mladých rostlin, vykousaná semena
Larvy brouků Kovaříků, tenké tělo 15-25mm, tuhá žlutohnědá pokožka
Na jaře až do podzimu, humózní půdy, vysoké organické hnojení
Velmi dobrá agrotechnika, orba, vápnění, kvalitní insekticidní moření osiva
Žír na listech
Housenka, tmavě mramorované, lesklé, šedavé nebo šedě źelené, s černou hlavou a se dvěma podélnými linkami na hřetní straně, vel.35-45mm
Po celé léto, na podzim
Likvidace plevelů, hluboká orba, systémově a hloubkově razantní insekticidy (např. chlorpyriphos)
Žír na listech, okénkování
Housenky, zelené nebo hnědé, tmavá hlava, po bocích žlutá čára (Kap.), zelené až černé tři bělavé čáry 45cm(Zel.), tmavě zelené 6 linek na hřbetě a na boku žlutá čára (Gama)
Teplé a sušší léto a počátek podzimu, optimální teploty 20-25°C
Nepříznivá je minimalizace, nezlikvidování výdrolů a plevelů, insekticidní postřikypyretroidy,organofosfáty, karbanáty
Muchnice Bibinidae
Vyšší dávky slamnatého Beznohé, dlouhé hnoje, Není speciálné řešena, Vykousaná semena larvy, šedohnědé, humusovitých především řešení nebo ukousané tmavá hlava, až 2cm půdách, půdách agrotechnické(nepřehnojování klíčky dlouhé s nerozloženými slamnatým hnojivem organickými zbytky
Tiplice Tipulidae
Vykousaná semena nebo ukousané klíčky, žír nadzemních částí
Larvy dlouhé až 4cm, šedavě zbarvené, beznohé kožovitě stlustlé tělo, malá hlava se silnými kusadly
Ve vlhčích lokalitách, okolí vodotečů, lesů
Květilka řepná
Larvy škodí žírem v oblasti mezofilu listů "miny" tenké chodbičky
Dospělec-šedě zbarvené mouchy,černě ochlupené, 4-6mm velké se světlými nohami
Postřik insekticidy na bázi Vysoká vzdušná organofosfátů, karbanátů, vlhkost (pro pyretroidů, kvalitní namořené vývoj vajíček) osivo (imidacloprid, thiametoxan)
Sviluška chmelová
Sájí na líci listů a Drobné okrouhlé listy na těchto tělo, čtyři páry Příznivé teplé a místech žloutnou, nohou, dospělci mají suché počasí, na červenají až dvě skvrny na jaře při 17°C znekrotizují, na zádech, vel.0,4kladou vajíčka rubu vzniká 0,5mm "moučnatý povlak"
24
Orba, chemická ochrana je velmi omezená, moření osiva insekticidy
Je to příležitostný škůdce ochrana není nutná, okraje polí udržovat sečením bez plevelů
3.2.8 Fungicidní ochrana Onemocnění listů cukrovky houbovými chorobami způsobují v České republice stále větší hospodářské škody. Při silném napadení dochází ke ztrátám na výnosu kořene, ke snížení cukernatosti i zvýšení obsahu melasovitých látek (draslík, sodík, alfaamino dusík) a ztráty výnosu bílého cukru mohou dosáhnout 30 – 40%. (KULHÁNEK I., 2011) Efektivní ochrana cukrovky proti houbovým chorobám vychází ze správného určení období počátku napadení porostu. Proto je základem pečlivá kontrola cukrovky již od konce června. Kontrolu zaměřujeme na plně vyvinuté listy a počítáme podíl napadených listů. (KULHÁNEK I., 2011) Intenzita napadení jednotlivých listů nerozhoduje, za napadený je počítán i list s jedinou skvrnou. Prahová hodnota pro první ošetření je 5% napadených listů ze 100 prohlédnutých listů při procházení porostem. (KULHÁNEK I., 2011) Za nejvýznamnější se v současnosti považuje skvrnatička řepná (Cerkospora beticola), padlí řepné (Erysiphe betae) a větevnatka řepná (Ramularia beticola). Od července se také objevují nápadnější příznaky virových chorob. V současné době je to rizománie cukrovky, kterou vyvolává virus žluté nekrotické žilkovitosti řepy (Beet necrotic yellow vein virus – BNYVV). (KULHÁNEK I., 2011) 3.2.9 Škodlivé organismy cukrovky Mezi abiotické poškození cukrovky patří: a. vlivy počasí – cukrovka s ohledem na délku vegetační doby od jara do pozdního podzimu je vystavena řadě klimatických vlivů, které ovlivňují její růst, popřípadě mohou způsobit akutní poškození rostlin. Mezi nejvýznamnější vlivy patří mráz a chlad, sucho a nedostatek vláhy a velké škody působí v porostech cukrovky krupobití. Další poškození mohou vzniknout vlivem vysoké intenzity slunečního a ultrafialového záření. (BITTNER V., BĚHAL R., 2010) b. poruchy ve výživě – vznikají v důsledku nedostatku určitého prvku, jako je dusík, draslík, hořčík, bór, mangan atd. Nedostatek těchto prvků se na cukrovce projevuje různými příznaky a chorobami např. žloutnutí listů, nekrotizace okrajů listů, pruhovitost a suchá srdéčková hniloba. Tyto poškození mají vliv na zmenšení listové plochy a tím se snižuje výnos kořene a cukernatost. 25
c. poškození cukrovky herbicidy – cukrovka patří ve spektru polních plodin k relativně nejcitlivějším vůči herbicidům. K poškození rostlin může dojít buď přímým zásahem v roce pěstování (vysoká dávka, sluneční svit, vývojová fáze, nedokonale vypláchnutý postřikovač, úlet herbicidů používaných v jiných plodinách, atd.) nebo nepřímým zásahem (reziduální působení herbicidů použitých u předplodin). (BITTNER V., BĚHAL R., 2010) Nejčastější choroby řepy cukrové jsou: a. Rizománie řepy – chorobu způsobuje furovirus nekrotického žloutnutí žilek řepy (beet necrotic yellow vein vius - BNYVV). b. Rizoktoniová hniloba – houba kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani Kuhn) je polyfágní půdní houba napadající až 250 hostitelských rostlin z 60 čeledí. Perfektní stádium houby se nazývá Thanatephorus cucumeris. c. Skvrnatička řepná Cerkospora betikola sacc.) – houba je rozšířena v řepařských státech všech světadílů. Koncem června, obvykle však později se především na okrajových starších listech objevují drobné, okrouhlé hnědošedé zasychající skvrny, jež mají v průměru 2-4 mm. d. Větevnatka řepná (Ramularia beticola) – houba působí skvrnitost listů – „ramulariózu“ podobnou skvrnatičce řepné, ale skvrny jsou poněkud větší (4-7 mm) a lem není tak výrazný je spíše šedavě hnědý. e. Padlí řepné – dříve bylo padlí určováno jako Erysiphe communis či E. polygoni a jako takové mohlo mít široký hostitelský okruh. Nyní se hovoří spíše o Erysiphe betae – padlí vázané výskytem na rod Beta. f. Virové žloutenky – virové žloutnutí cukrovky působí v podmínkách ČR především dva viry a to vláknitý closterovirus žloutenky řepy (beet yellows virus – BYV) a izometrický luteovirus mírného žloutnutí řepy (beet mild yellowing virus – BMYV), který několikanásobně převažuje nad virem žloutenky řepy. g. Strupovitost řepné bulvy – na řepě se vyskytuje celá řada půdních organismů – aktinomicetů (Actinomycetes sp.), které působí strupovitost. Dalšími původci strupovitosti jsou zástupci rodu Streptomyces, nejčastěji Streptomyces scabies. Svým zařazením patří spíše mezi bakterie.
26
h. Spála řepná – jednou z nejvýznamnějších příčin snižování počtu rostlin cukrovky v porostech působí komplexní houbová choroba zvaná „spála řepná“, kterou
působí
především
patogenní
houby
Pythium
ultimum
Trow.
a Aphanomyces cochlioides Drechsler, popřípadě Rhizoctonia solani Kuhn. (BITTNER V., BĚHAL R., 2010) 3.2.10 Požadavky na kvalitu sklizně cukrovky Z rozborů a výsledků mnohaletého výzkumu a praktických zkušeností vyplývá, že stále klíčovým a citlivým článkem při výrobě cukrovky a cukru je optimální doba a kvalita prováděné sklizně. Při nedodržení jejich časových a kvalitativních parametrů dochází ke značným ztrátám, které se promítají i při skladování a továrním zpracování řepy. (ZAHRADNÍČEK J. a kol, 2010) Aby byla zabezpečena kvalitní a bezztrátová sklizeň je nutno znát všechny biologické, fyziologické a technologické parametry této významné technické plodiny. Sklizeň cukrovky je velice náročná a to díky biologickým vlastnostem této plodiny, tj. pro velkou variabilitu (rozmanitost tvarů, délek a průměru řepných bulev, rozdílný tvar a různá výška chrástu) a jednak pro vysoké požadavky kladené na kvalitu sklizně ze strany pěstitelů a cukrovaru. Sklizeň cukrovky spadá na období, kdy je nutno počítat s nepřízní počasí, s vysokým koeficientem pojezdů strojů na pozemku a díky tomu i utužením půdy. (ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) Požadavky na sklizeň jsou na prvním místě bezztrátovost, plynulost, kvalitní sřez, čistota a operativnost. Velmi záleží na kvalitě a nastavení vyorávacích strojů, aby předávaly do čistícího zařízení co nejméně volné země a aby se uvolnilo z bulev co nejvíce ornice. (ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) K dosažení maximální produkce cukru bychom měli veškerou cukrovku sklízet v době její fyziologické zralosti. Přihlíženo by však mělo být i k dalším ukazatelům jako jsou: -
Fyziologická a technologická zralost řepy
-
Zdravotní stav
-
Povětrnostní a půdní podmínky a meteorologická prognóza
-
Mechanizační, dopravní a pracovní možnosti
-
Plán přejímky a harmonogram nákupu řepy
27
Technologická zralost řepy je charakterizována optimálním poměrem obsahu sacharózy k necukrům, tj. ke všem ostatním látkám obsaženým v řepné bulvě, zejména k látkám technologicky škodlivým (alkalické, melasotvorné prvky K, Na, popel, volné aminokyseliny, amidy, betain). Technologickou zralost a současně i jakost cukrovky dobře charakterizuje tzv. MB faktor, což je množství melasy vyjádřené v procentech připadajících na vyrobený bílý cukr. Čím je hodnota MB faktoru nižší, tím je řepa vyzrálejší a jakostnější. Pro jakostní řepu činí tato hodnota 12-22, pro méně jakostní 30 a více. Hlavy se zbytky chrástu vykazují 80-300 což se nehodí již ke zpracování. (ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) Sřez bulvy by měl být rovný, hladký a aby procházel pod zelenými pupeny listové růžice, při které je odstraněna epikotylová část bulvy, bohatá na necukry a chudá na sacharózu. Maximální koncentrace sacharózy je v podhypokotylové části bulvy (v hemisférách vrchní části vlastního kořene) představující morfologicky nejširší část bulvy, je zvlášť škodlivý nízký seřez. Při něm je odstraněna nejcukernatější a technologicky nekvalitnější partie bulvy obsahující minimum necukrů. Pokud jde o vysoký sřez nebo odlistování, nedochází zde ke ztrátám cukru. Naopak se získává pro zpracování větší množství řepné hmoty, avšak o výrazně horší technologické jakosti. Jakékoliv poranění sklizené cukrovky je spojeno se ztrátou cukru. Obnažené řepné pletivo se stává vstupní bránou pro infekci. V místě poranění vzniká výrazně vyšší intenzita dýchání a ztráty cukru, které jsou u silně poškozené řepy oproti nepoškozené minimálně dvakrát až třikrát větší. Poškozená řepa je rychle kontaminována skládkovými
chorobami
a
není
možno
ji
dlouhodobě
skladovat.
(ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) Vedle kvality práce sklízecího stroje a jeho obsluhy ovlivňuje mechanické poškozování cukrovky také stav půdy (fyzikální vlastnosti), počasí a samotná kvalita porostů. V případě, že jsou půdy zhutněné nebo ulehlé se řepa přetrhává lomem a vznikají rovněž ztráty. (ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) Nesmírně důležitým opatřením je ochrana řepy před mrazem na skládkách. Cukrovou řepu mráz při -4 C vážně poškozuje a namrzlá řepa je rychle kontaminována skládkovými chorobami (plísněmi a bakteriálními hnilobami) a její technologická jakost se silně zhoršuje. Proto by se měla řepa ze zamokřených porostů ihned odvést nebo skladovat na nízkých hromadách maximálně do výšky 2 m. Pro dlouhodobé skladování
28
ponechat pouze cukrovou řepu dobře vyzrálou, nepoškozenou, zdravou s minimálním podílem nečistot. (ZAHRADNÍČEK J. a kol., 2010) 3.2.11 Ekonomika pěstování cukrovky Výnosy cukrové řepy mají v ČR v posledních desetiletích vzestupnou tendenci. Současná úroveň výnosů polarizačního cukru je zárukou nižších jednotkových nákladů a tedy i konkurenceschopnosti s ostatními plodinami. Výsledky pokusů dokládají, že jsou cesty jak snižovat náklady a zvyšovat produkci této plodiny. Nevýhodou je, že zemědělské podniky mají vysoké nepřímé náklady a metody jejich rozúčtování znevýhodňují cukrovou řepu (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) Cena dodané cukrové řepy je sjednávána za 1 tunu čisté hmotnosti cukrové řepy při základní cukernatosti (zpravidla bývá základní cukernatost sjednána na 16 %. (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) Na pokrytí nákladů vynaložených při pěstování cukrovky je potřeba výnos 36-40 t při cukernatosti 15-16 %, při realizační ceně 800 Kčs za tunu bulev. (PULKRÁBEK, ŠROLLER, 1993) Tabulka 3: Spotřeby paliva a náklady na zprac. půdy a setí cukrové řepy (HŮLA J., MAYER V., 1999)
29
Tabulka 4: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby v roce 2006 (PULKRÁBEK J. a kol., 2007)
30
4
MATERIÁLY A METODY
4.1 Inovace pěstební technologie cukrové řepy v zemědělské společnosti Granero Vlasatice, s.r.o. 4.1.1 Charakteristika zemědělského podniku Společnost GRANERO Vlasatice, s.r.o. se nachází na jižní Moravě v katastru obce Vlasatice přibližně 20 km jižně od Brna a hospodaří na 1160 ha orné půdy. V roce 2006 tento zemědělský podnik koupila dánská společnost Tjekkiet Invest a.s., která se skládá ze čtyř společníků. Celý podnik se dělí na dvě střediska a to: farmu rostlinné výroby a farmu živočišné výroby. Živočišná výroba – technologie Hlavní činnost je zaměřena na výkrm prasat s celkovou produkcí 36 000 ks žíru za rok v osmi nejmoderněji vybavených vepřínech. V roce 2009 bylo pět z osmi vepřínů zbouráno a namísto nich byly vystavěny zcela nové s nejmodernější technologií ventilace a krmení. Starší tři vepříny prošly celkovou rekonstrukcí a byla použita stejná technologie jako u nově postavených vepřínů. Kapacita těchto vepřínů je 8 250 ks žíru na jeden zástav. Krmení je dodáváno z centrální míchárny (od firmy Big Duchman). Celý proces se skládá z pomletí obilí (ječmene a pšenice), přidáním pivovarských kvasnic a namíchaných krmných směsí. Vše se smíchá ve velkých míchacích tancích, odkud je mokré krmení dopraveno potrubím přímo do žlabů. Ustájení je na betonových roštech. Odvětrávání bylo dodáno od firmy SKOV a.s..
31
Obrázek 3: Farma prasat v zimě Rostlinná výroba – vybavení podniku Další činností je polní rostlinná výroba a to především pěstování jarního ječmene, ozimé pšenice a řepy cukrové. Vypěstované obilí se po sklizni skladuje ve velkokapacitních skladech s objemem pro 8 000 t obilí. Řepa cukrová se prodává do 20 km vzdáleného cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. GRANERO Vlasatice rovněž vlastní zámeček ze 14. století, který je umístěn ve středisku rostlinné výroby. V dnešní době na něm probíhá celková rekonstrukce. Slouží hlavně jako letní sídlo vlastníků společnosti. Řízení podniku a jeho zaměstnanci V podniku je zaměstnáno celkem patnáct zaměstnanců, kteří se dělí na ředitelku, agronoma, zootechnika, tři traktoristy, čtyři ošetřovatele, tři řidiče kamionu na dovoz selat, uklízečku a údržbáře.
32
Obrázek 4: Zámeček v létě 4.1.2 Základní prostředky a vybavenost Tabulka 5: Seznam mechanizace v podniku Typ stroje Manipulátor (čelní nakladač) Traktor Secí stroj Návěs Jarní kypřič + vál Sklízecí mlátička Secí stroj - cukrovka 18 ř. Postřikovač 36 m Rozmetadlo minerálních hnojiv Traktor Traktor Návěs 2 ks Kultivátor Diskový podmítač Manipulátor (čelní nakladač) Traktor Pluh 7 r. Traktory 4 ks
Název stroje Claas scorpion John Deere 8360 R Vaderstad 800 C Joskin 21 t Vaderstad NZ 1000 + Crosskill Claas Lexion 600 Monosem-Meca 4 Amazone UX 5200 Bredal 36 m John Deere 8530 John Deere 6920s Brimont 18 t Lemken Thorit 5m Lemken Rubín 6m Manitou 735 John Deere 8200 Ostroj Zetor 33
Rok pořízení 2012 2011 2011 2009 2008 + 2010 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 1999 1990 1984
Obrázek 5: Nakonzervované a uložené stroje v hangáru 4.1.3 Půdní a klimatické podmínky katastru Vlasatice Tabulka 6: Výrobní oblast Výrobní oblast
kukuřičná
Výrobní podoblast
K3-K4
Nadmořská výška
210 m. n. m.
Průměrná teplota
9-10 °C
Roční suma srážek
400 – 500 mm
Klimatický region
velmi teplé a suché klima
Hlavní půdní jednotky
Černozemě, hnědozemě, nivní půdy na píscích
Úřední cena půdy
7 – 8 Kč.m2
Svažitost
do 5°
Hloubka ornice
Do 40 cm
Od 1. ledna 2007 byly narovnány hranice okresu Břeclav a obec Vlasatice tak přešla pod okres Brno-venkov. Okres Brno-venkov leží na rozhraní jihomoravských úvalů a prvních kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě
34
s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno-město. Celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 149 893 ha. Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Obec Vlasatice leží ve velmi teplém a suchém klimatu a patří mezi nejteplejší oblasti
jižní
Moravy.
Nachází
se
zde průměrně
produkční
půdy
(černozemě, hnědozemě, rendziny a nivní půdy na pískách) s převahou rovinného terénu (sklonitost do 5°) a nadmořskou výškou do 230 m.n.m.. Dlouhodobá průměrná roční teplota dosahuje 10°C. V jarním období dosahuje 14°C, v létě 17°C, na podzim 5°C a v zimě -0,6°C. Průměrné množství srážek je 450 mm. Z ročního úhrnu připadá 33 % srážek na jaro, 31 % na léto, 20 % na podzim a 16 % na zimu.
Obrázek 6: Znak obce Vlasatice (www.vlasatice.cz) 35
4.2 Inovace pěstební technologie cukrové řepy od roku 2006 do 2011 v našem podniku Inovace v pěstování cukrové řepy v GRANERO Vlasatice, s.r.o. vznikaly postupně během šesti let (2006-2011) a hlavním cílem bylo, co nejvíce zjednodušit práci (nové stroje, navigace), náklady (jednodušší zpracování půdy) a zvýšení výnosů s ohledem na ekologii. Po privatizaci v roce 1993 bylo založeno GRANERO Vlasatice, s.r.o. Cukrová řepa byla do osevního plánu (předchozími vlastníky) zařazována jen v některých letech, ale bez většího úspěchu s maximálními výnosy do 30-35 t.ha-1. V roce 2006, kdy GRANERO Vlasatice, s.r.o. koupila dánská společnost Tjekkiet Invest a.s. se začala intenzivně pěstovat cukrovou řepu. Cukrová řepa se pěstuje na všech pozemcích s odstupem 4 let po sobě. Osevní sled
je
tedy
velmi
jednoduchý,
protože
jsou
hlavně
pěstovány
obilniny
(ječmen, pšenice), které jsou prioritou pro tento podnik (krmení pro prasata) a cukrová řepa byla zařazena jako třetí a zároveň zlepšující plodina.
Obrázek 7: Procentuální zastoupení pěstovaných plodin v osevním sledu z celkové výměry 1160 ha
36
4.2.1 Pěstování cukrové řepy v roce 2006 V lednu 2006 se začínalo se stroji a technikou zakoupenou společně s podnikem GRANERO Vlasatice, s.r.o. Předešlí majitelé neinvestovali do jakéhokoliv nového vybavení. Bylo zde jen několik traktorů značky Zetor, jeden traktor John Deere z roku 1999, kompaktor, pluh, velmi starý postřikovač Hardi 18 m a secí stroj Great Plains 4,5 m atd.
Obrázek 8: Osevní plán 2006 – mapa (přílohy-tabulka 1) Zpracování půdy a setí
na podzim 2005 byla půda zpracována hlubokou orbou (0,35 m)
na jaře 2006 bylo provedeno povláčení (brány 14 m)
předseťová příprava kompaktorem (4 m) - nevýhodou byl malý průměr utužovacích válů s hodně nahusto navařenými pruty, které se na těžších půdách zcela zalepily
osivo bylo nakoupeno od firmy Danisco seed-Maribo (Antila, Mondial, Polaris), vše namořené insekticidním mořidlem
37
setí pronajmutým 12-ti řádkovým přesným secím strojem s pojezdovou rychlostí 5 km.ha-1 a cena 1100 Kč.ha-1 - výsevkem na jeden hektar 1,20 výsevních jednotek s hloubkou uložení semene 3 cm
zasetá výměra celkem 155,11 ha
Hnojení Všechny pozemky byly hnojeny minerálním hnojivem NPK (MgS) 16-4-14 (2-4) v dávce 900 kg.ha-1. Na hnojení minerálním hnojivem se provádělo pronajmutým teragátor za cenu 200 Kč.ha-1, rychlost pojezdu 20 km.h-1. Výkon 20 ha.h-1. V letních měsících se hnojilo ve dvou aplikacích Bórem 1,5-2 l.ha-1 (přílohy-tabulka 3) Regulace zaplevelení, chorob a škůdců Nevyhovující
technika
v prvním
roce
pěstování
cukrové
řepy
velmi
znesnadňovala práci především však zastaralý postřikovač: Nedostatky postřikovače Hardi 1800 (r. v. 1994): nerovnoměrná aplikace-nedodržení dávky při aplikaci nekvalitní trysky-špatné rozprašování aplikovaných herbicidů malý objem nádrže (1500 l)-ztráta času při plnění nedostačující záběr ramen (18 m)-mnoho kolejových řádků malá pojezdová rychlost-5 km.h-1, při vyšší rychlosti se rozhoupaly ramena poničená konstrukce ramen-zavírání ramen za jízdy Po třetí aplikaci herbicidů bylo zřejmé, že cukrovka bude velmi zaplevelená z důvodu nepřesné aplikace postřikovače Hardi 1800. (přílohy-tabulka 2) Po této zkušenosti bylo na členské schůzi rozhodnuto o nákupu nového postřikovače s kvalitními keramickými tryskami, větším záběrem, objemem atd. pro novou sezónu 2007. Úhrn srážek za rok 2006 byl 560,60 mm (tabulka 7) a přes všechny problémy, které nastaly během sezóny, se první rok pěstování cukrové řepy skutečně vydařil s průměrným výnosem 65,41 t.ha-1 při 16 % cukernatosti.
38
Tabulka 7 :Meteorologické záznamy – 2006 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2006
Datum
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31
Průměrná denní teplota v dekádě, v měsíci
Teplota Absolutní přízemní maximinimum mum -1
1,70 4,73 -20,24 -20,24 -1 5,36 -9,46 -1 1,13 -1 5,36 -8,91 -6,31 -3,85 -8,91 -3,85 +2,46 +3,31 -3,85 +4,99 +4,57 +5,81 +4,57 +4,57 +9,42 +12,93 +4,57 +13,32 +16,38 +20,19 +13,32 +9,82 +8,63 +7,43 +7,43 +6,22 +8,23 +7,43 +6,22 +1,60 -0,61 -1 ,51 -1 ,51 -5,31 -2,90 +1,17 -5,31 -0,61 -3,85 -8,91
Počet dní s přízemním mrazíkem
31,10 2,80 2,00 35,90 7,40 11,90 0,80 20,10 11,80 10,30 33,70 55,80 3,40 5,60 55,90 64,90 0,00 20,00 41,40 61,40 21,80 0,00 56,90 78,70 9,40 30,30 7,30 47,00 122,10 14,90 17,10 154,10 4,40 4,60 0,00 9,00 1,40 0,00 7,90 9,30 4,30 2,00 2,30 8,60 8,50 5,00 2,30
+2,46 +3,31 +5,81 +5,81 +5,40 +7,43 +6,62 +7,43 +8,23 +9,03 +20,57 +20,57 +18,66 +21,71 +25,56 +25,56 +23,63 +25,17 +23,63 +25,17 +23,24 +31,93 +33,17 +33,17 +31,12 +33,59 +35,27 +35,27 +27,52 +29,50 +24,40 +29,50 +27,91 +25,56 +27,12 +27,91 +23,24 +21,33 +19,81 +23,24 +14,09 +17,90 +14,09 +17,90 +14,47 +9,42 +7,43
1-31
+2,86
+14,47
-8,91
21
15,80
7
1
-0,20
27,15
Teplota rok +1,02
I-XII
+10,20
+35,27
-20,24
107,00
560,60
99
27
+9,20
461,33
Srážky +99,27
39
4 3 1 8 5 4 2 11 5 4 7 16 3 3 0 6 0 2 3 5 5 2 5 12 1 1 3 5 2 1 5 8 1 2 1 4 2 0 2 4 6 3 4 13 2 3 2
2 0 0 2 0 1 0 1 0 1 1 2 0 0 4 4 0 1 2 3 2 0 2 4 1 1 0 2 4 2 1 7 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0
Poznámka (případ. jiná měření) Teplota - Normál Srážky - Normál
-2,20 -4,20 -8,95 -5,24 -3,99 +0,35 -1 ,09 -1 ,59 -0,09 +0,61 +6,80 +2,58 +8,90 +10,68 +14,59 +11,39 +14,72 +16,86 +15,03 +15,52 +13,32 +22,38 +23,37 +19,69 +22,31 +22,26 +24,42 +23,04 +17,55 +18,65 +16,21 +17,43 +18,21 +18,05 +16,53 +17,59 +13,28 +10,82 +11,48 +11,85 +4,95 +8,03 +8,09 +7,02 +6,90 +1,44 +0,47
-1
7 10 11 28 9 10 6 25 9 8 3 20 3 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 4 5 1 0 6 2 10 9
Srážky Měsíční Počet dní Součet se srážkami teplotní srážkový sážek do nad normál normál mm 5 mm 5 mm °C mm
Teplota -3,49 Srážky +16,39 -1
,75
19,51 Teplota -1,75 Srážky +0,38
+0,16
19,72 Teplota -1,73 Srážky +32,16
+4,31
23,64 Teplota +2,14 Srážky +34,75
+9,25
30,15 Teplota +0,96 Srážky +7,76
+14,56
53,64 Teplota +2,00 Srážky +14,10
+17,68
64,60 Teplota +3,66 Srážky -14,87
+19,38
61,87 Teplota -1,56 Srážky +97,44
+18,99
56,66 Teplota +3,11 Srážky -30,60
+14,49
39,60 Teplota +2,70 Srážky -21,23
+9,15
30,53 Teplota +3,14 Srážky -25,66
+3,88
34,26 Srážky rok +99,27 Teplota +3,06 Srážky -11,35
Tabulka 8: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2006 Ukazatel - 2006 Zpracování půdy na podzim Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.t-1 Kč.ha-1
Přímé náklady 1 270 670 10 380 5 300 11 800 6 700 35 040
Tabulka 9: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2006/2007
40
Tržby
48 177 736 13 137
4.2.2 Pěstování cukrové řepy v roce 2007 Od cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou bylo nabídnuto zdvojnásobení plochy a díky výborným výsledkům z předešlého roku byla podepsána smlouva na celkovou výměru 300 ha. Zpracování půdy a setí Na podzim 2006 byla provedena opět orba do hloubky 26 cm a na jaře 2007 byly použity na urovnání pozemku brány (14 m). V důsledku nekvalitní orby z podzimu (vysoký úhrn srážek na podzim) bylo nutné některé pozemky připravit dvakrát kompaktorem (4 m) před setím, aby bylo docíleno úplné srovnání . Na podzim roku 2006 byl objednán nový secí stroj Meca 4 od firmy Monosem z Francie, se kterým bylo naplánované začít sít na jaře 2007. Dodavatelská firma secí stroj pozdě dodala a setí probíhalo opět ve službě se secím strojem z družstva Jiřice. Náklady na pronajmutý stroj však byly následně uhrazeny. Nakoupené osivo bylo nakoupeno od firmy Danisco seed-Maribo. Výměra 300 ha byla oseta třemi odrůdy: Antila, Mondial a Nancy. Výsevek na jeden hektar byl 1,20 výsevních jednotek s hloubkou uložení semene 3 cm. Nedostatky secího stroje MECA 4: nedodržení dodací lhůty-termín dodání byl v zimě 2007, pozdní dodání, až na jaře v dubnu 2007, zaseto pouze 40 ha s tímto strojem nekvalitní materiál-výměna všech ložisek po zasetí 40 ha dlouhá dodací lhůta náhradních dílů-1-3 měsíce od objednání nestejnoměrný výsevek (nepřesný výsevek)- prostřední sekce měla vyšší výsevek, než sekce na stranách francouzský servisní technik-přijel na konzultaci do GRANERO Vlasatice, s.r.o., ale nepřijal ani jednu z našich reklamací (všechny reklamace byly zamítnuty) přední disky-stále zacpané hlínou nebo kameny kabeláž senzorů výsevní jednotek- špatné umístění, po prvním setí byly všechny přeseknuté
41
Obrázek 9: Secí stroj MECA 4 Hnojení Všechny pozemky byly hnojeny minerálním hnojivem NPK (MgS) 16-4-14 (1-2). Na rozmetání minerálního hnojiva bylo pořízeno nové rozmetadlo BREDAL K 80 se záběrem 36 m. Pojezdová rychlost mezi 12-16 km.h-1 a výkonem 10-15 hektarů za hodinu v dávce 800 kg.ha-1 NPK. V letních měsících se hnojilo ve dvou aplikacích Bórem 1,5-2 l.ha-1 (přílohy-tabulka 6)
Obrázek 10: Rozmetadlo Bredal K80 Postřikovač od firmy AMAZONE Pro bezchybnou a účinnou aplikaci chemických přípravků byl pořízen nový postřikovač. Z mnoha nabídek byla vybrána firma AMAZONE, která nabídla postřikovač UX 5200 o záběru ramen 36 m a objemu nádrže 5200 l v plném vybavení za bezkonkurenční cenu. Nový postřikovač byl dodán v únoru 2007: výkon postřikovače 160 ha.12h-1 včetně míchání a plnění při rychlosti 8,5 km.h-1 a tlaku 5 barů aplikace na hektar byla 130 l, tryskami LU 120-02 senzory výšky ramen – udržují stálou výšku ramen nad terénem precizně aplikovaný postřik na porost 42
Regulace zaplevelení, chorob a škůdců Herbicidy byly aplikovány postemergentně jako tank-mix (přílohy-tabulka). Fungicid se aplikoval během léta (přílohy-tabulka 5).
Obrázek 11: Postřikovač AMAZONE UX 5200 Rok 2007 byl nejztrátovějším rokem v pěstování cukrovky, což dokazuje průměrný výnos 42,73 t.ha-1 při 16 % cukernatosti. Hlavním faktorem nebyl ani tak nízký úhrn srážek (436,7 mm), ale spíše jejich rozložení. Letní sucho (červenec, srpen) zastavilo růst, chrást vadnul a po lehkých deštích na konci srpna docházelo k retrovegetaci a ztrátě cukru v bulvách (průměrná cukernatost 16,65 %).
43
Obrázek: Osevní plán 2007 – mapa (přílohy-tabulka 4) Tabulka 10: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2007 Ukazatel - 2007 Zpracování půdy na podzim Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Přímé náklady Tržby -1 Kč.ha 1 330 -1 Kč.ha 700 -1 Kč.ha 11 450 -1 Kč.ha 5 400 -1 Kč.ha 13 570 -1 Kč.ha 6 400 -1 Kč.ha 38 850 -1 Kč.ha 30 153 -1 Kč.t 705 -1 Kč.ha -8696
44
Tabulka 11 :Meteorologické záznamy – 2007 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Průměrná Datum denní teplota v dekádě,
Teplota Absolutní přízemní maxi- mini-
Srážky Počet dní Součet se srážkami sážek do nad 5 5 mrazíkem mm mm mm Počet dní s přízemním
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2007
Poznámka (případ. jiná měření)
°C
mm
Teplota - Normál
1957-2006
1957-2006
Srážky - Normál
-3,37 -6,82 -1 5,36 -1 5,36 -4,33 -1 ,97 -2,44 -4,33 -1 ,97 -2,90 -2,90 -2,90 -4,82 +2,46 +1,60 -4,82 -2,00 +3,20 +7,70 -2,00 +10,00 +14,40 +8,70 +8,70 +10,10 +8,30 +7,60 +7,60 +8,60 +10,90 +10,10 +8,60 +6,40 +1,80 +2,50 +1,80 +2,20 -2,90 +2,60 -2,90 -3,50 -8,00 -6,20 -8,00 -4,50 -9,30 -9,50
6 4 8 18 5 2 6 13 5 6 3 14 4 0 0 4 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 6 4 8 5 17 4 7 11
1,20 3,60 20,40 25,20 8,00 4,30 16,40 28,70 11,10 29,60 15,90 56,60 0,00 0,90 2,30 3,20 7,10 5,30 11,40 23,80 20,60 14,50 20,60 55,70 33,70 0,00 11,90 45,60 5,90 16,60 15,10 37,60 68,10 4,20 19,00 91,30 0,00 0,50 23,60 24,10 3,50 21,50 4,60 29,60 9,70 4,00 1,60
4 3 2 9 2 1 2 5 2 1 0 3 0 1 1 2 5 2 1 8 1 1 5 7 3 0 2 5 2 2 1 5 4 1 1 6 0 4 4 8 4 4 5 13 3 3 3
0 0 1 1 1 0 1 2 1 2 2 5 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 3 2 0 1 3 0 1 1 2 2 0 1 3 0 0 2 2 0 1 0 1 0 0 0
22
15,30
9
0
-0,15
27,16
Teplota rok +1,99
95,00
436,70
80
23
+9,24
464,62
Srážky -27,92
+5,22 +5,85 +0,00 +3,57 +4,12 +4,92 +3,75 +4,30 +6,68 +6,62 +6,36 +6,55 +10,02 +13,67 +13,89 +12,53 +13,59 +16,71 +20,37 +17,00 +20,55 +23,16 +19,71 +21,14 +19,24 +24,85 +21,32 +21,79 +21,85 +21,81 +20,21 +21,25 +14,04 +13,49 +13,31 +13,61 +12,79 +6,78 +7,78 +9,07 +6,40 +1,05 +2,30 +3,25 +4,66 -0,16 -3,39
+17,52 +16,38 +10,21 +17,52 +12,93 +12,16 +12,55 +12,93 +19,42 +20,19 +19,04 +20,19 +25,56 +27,12 +26,90 +27,12 +23,90 +28,60 +32,00 +32,00 +31,10 +32,60 +32,50 +32,60 +30,70 +37,40 +33,20 +37,40 +33,30 +34,20 +31,20 +34,20 +23,00 +26,00 +22,60 +26,00 +22,30 +16,70 +11,80 +22,30 +14,70 +6,00 +11,50 +14,70 +11,80 +7,10 +2,50
1-31
+0,25
+11,80
-9,50
+37,40
-1
+11,23
srážkový normál
mum
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 I-XII
teplotní normál
mum
v měsíci Leden
Měsíční
5,36
45
Teplota +5,40 Srážky +5,19 -1
,83
20,01 Teplota +4,14 Srážky +9,00
+0,15
19,70 Teplota +2,22 Srážky +32,19
+4,33
24,41 Teplota +3,20 Srážky -27,19
+9,32
30,39 Teplota +2,39 Srážky -30,57
+14,61
54,37 Teplota +3,38 Srážky -9,12
+17,76
64,82 Teplota +2,33 Srážky -16,21
+19,46
61,81 Teplota +2,27 Srážky -21,36
+18,99
58,96 Teplota -0,91 Srážky +51,62
+14,53
39,68 Teplota -0,15 Srážky -5,37
+9,22
29,47 Teplota -0,75 Srážky -4,23
+4,00
33,83 Srážky rok -27,92 Teplota +0,40 Srážky -11,86
Tabulka 12: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2007/2008
4.2.3 Pěstování cukrové řepy v roce 2008 Jako první a zásadní inovací v pěstování cukrové řepy byla změna hloubky setí z 3 cm na 4-5 cm v důsledku každoročně opakovaného nedostatku vláhy na jaře. Rostlinka cukrovky sice musí vynaložit veškerou energii k růstu nad povrch, ale v těchto suchých oblastech je to jediná šance, jak docílit co nejvyšší vzcházivosti jedinců cukrové řepy.
Obrázek 12: Hloubka a vzdálenost semen od sebe při setí cukrové řepy 46
Obrázek: osevní plán 2008 – mapa (přílohy-tabulka 7) Inovace ve zpracování půdy a setí Změna se rovněž týkala přípravy půdy, hlavně na podzim (2007) byla orba nahrazena hloubkovou kultivací a tím odpadla jedna operace na jaře (smykování). Docíleno bylo jen jednoho zpracování půdy těsně před setím, čímž se zamezilo ztráty cenné vláhy a rovněž byly sníženy náklady na zpracování půdy. V tomto roce byl také zakoupen na předseťovou přípravu nový kultivátor NZ-Aggressive 1000 (šířka 10m), který se skládá z pevných radliček Agrilla Cobra uspořádaných v pěti řadách s roztečí 0,75 m, dále pak z přední řady Crossboardů, které narušují, drtí a urovnávají a zadní řady Crossboardů, které dotvářejí seťové lůžko (vše je ovládáno hydraulicky z kabiny traktoru), na konci kultivátoru jsou připevněny kopírovací brány (ve formě prutů) těsně za zadními Crossboardy. (www.agrall.cz)
47
Obrázek 13: příprava před setím cukrovky – NZA 1000 Výhody kultivátoru NZA 1000: precizní urovnání pozemku velký záběr umožňuje vysoký výkon za jednu směnu (110ha.10h-1) kvalitní předseťová příprava při méně příznivých podmínkách (jílovité, vlhké půdy) dobře zpracovaná půda za koly traktoru kvalita použitého materiálu na celé konstrukci kultivátoru Srovnání kompaktoru (4 m) s kultivátorem (10 m), úspora přímých nákladů na obsluhu a pohonné hmoty (tabulka 13). Tabulka 13: Srovnání přímých nákladů
Předseťová příprava
Kompaktor (4 m) Kultivátor NZA 1000 (10 m) Úspora na jednu operaci s kultivátorem NZA 1000
Spotřeba Přímé Přímé Výkon Přímé paliva náklady náklady (ha) za náklady na (l.ha-1) na palivo na směnu celkovou -1 (Kč.ha ) obsluhu (10 výměru (Kč.ha-1) hod.) 313,35 ha 8,4 176,4 40 40 67 808 Kč 5,9 123,9 16 110 43 837 Kč 23 971 Kč
Inovace v setí na jaře 2008 změna hloubky z 3 cm na 4-5 cm-lepší uložení do vlhkého lůžka a dosažení lepší vzcházivosti výsevek byl snížen na 1,05 výsevní jednotky na jeden hektar 48
Hnojení Všechny pozemky byly hnojeny minerálním hnojivem NPK (MgS) 16-4-14 (1-2) v dávce 830 kg.ha-1. V letních měsících se hnojilo ve dvou aplikacích Bórem 1,5-2 l.ha-1 (přílohy-tabulka 9). Regulace zaplevelení, chorob a škůdců Herbicidy byly aplikovány postemergentně jako tank-mix (přílohy-tabulka). Fungicid se aplikoval během léta (přílohy-tabulka). Rok 2008 byl velmi suchým rokem (327,3 mm), ale i přesto byl průměrný výnos 60 t.ha-1 při 16 % cukernatosti a to především díky hlubšímu setí, což dokazovalo, že nově zvolené inovace se osvědčily (přílohy-tabulka 8).
Tabulka 14 : Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2008 Ukazatel - 2008 Zpracování půdy na podzim Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Přímé náklady Kč.ha-1 780 -1 Kč.ha 190 -1 Kč.ha 8 900 -1 Kč.ha 4 550 -1 Kč.ha 9 650 -1 Kč.ha 5 990 -1 Kč.ha 30 060 -1 Kč.ha Kč.t-1 Kč.ha-1 9 063
49
Tržby
39 123 658
Tabulka 15 : Meteorologické záznamy – 2008 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Průměrná Datum denní teplota v dekádě,
Teplota Absolutní přízemní maxi- mini-
Počet dní s přízemním
mum
mrazíkem
mum
Srážky Počet dní Součet se srážkami sážek do nad 5 5 mm mm mm
v měsíci Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2008
teplotní normál
srážkový normál
Poznámka (případ. jiná měření)
°C
mm
Teplota - Normál
1958-2007
1958-2007
Srážky - Normál
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31
,79 +4,16 +4,13 +2,23 +3,35 -0,52 +6,94 +3,13 +5,30 +4,97 +4,85 +5,03 +9,21 +10,22 +12,21 +10,54 +13,91 +16,38 +18,16 +16,21 +20,72 +17,96 +23,31 +20,66 +21,00 +20,53 +21,42 +21,00 +22,20 +20,54 +19,29 +20,63 +20,71 +11,83 +11,58 +14,71 +12,12 +10,27 +8,38 +10,20 +12,33 +6,38 +1,71 +6,80 +2,82 +4,30 -0,46
+6,00 -6,60 +13,50 -0,70 +12,00 -2,00 +13,50 -6,60 +11,60 -4,60 +10,30 -11,80 +17,90 -2,20 +17,90 -11,80 +14,30 -6,40 +14,00 -2,80 +17,80 -2,90 +17,80 -6,40 +22,90 -3,50 +23,30 -2,10 +20,90 +0,00 +23,30 -3,50 +22,60 +3,10 +26,30 +4,90 +30,80 +6,80 +30,80 +3,10 +30,60 +11,50 +29,00 +4,80 +33,70 +11,70 +33,70 +4,80 +32,20 +9,50 +32,40 +12,50 +32,80 +8,20 +32,80 +8,20 +31,40 +8,10 +30,60 +8,00 +30,10 +6,70 +31,40 +6,70 +31,30 +8,70 +27,90 +2,90 +19,60 +1,60 +31,30 +1,60 +18,90 +0,90 +17,20 -0,80 +19,40 -1,40 +19,40 -1,40 +19,60 +5,70 +12,10 -6,20 +9,10 -5,70 +19,60 -6,20 +10,90 -5,80 +6,50 -2,00 +9,60 -9,50
10 1 5 16 5 10 5 20 5 3 7 15 4 2 1 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 4 0 4 7 11 7 2 8
6,60 4,40 1,00 12,00 2,60 0,00 4,30 6,90 4,50 10,70 1,60 16,80 3,60 1,70 18,10 23,40 11,00 27,50 10,90 49,40 7,90 9,20 6,30 23,40 18,30 26,30 11,20 55,80 5,80 26,70 1,00 33,50 8,00 32,80 2,70 43,50 7,10 12,70 2,30 22,10 11,80 2,30 5,80 19,90 0,00 20,10 0,50
4 2 1 7 2 1 3 6 2 6 2 10 3 2 0 5 2 2 0 4 3 1 3 7 2 3 2 7 1 1 1 3 1 1 4 6 2 2 2 6 1 1 4 6 0 3 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2 2 1 1 1 3 0 1 0 1 0 1 1 2 1 1 0 2 1 2 0 3 1 1 0 2 1 0 0 1 0 1 0
1-31
+2,13
+10,90
-9,50
17
20,60
4
1
-0,15
27,19
+33,70
-1
90,00
327,30
71
18
+9,29
464,18
I-XII
-1
Měsíční
+11,13
1,80
50
Teplota +3,94 Srážky -8,21 -1
,71
20,21 Teplota +2,94 Srážky -12,71
+0,19
19,61 Teplota +0,69 Srážky -8,06
+4,34
24,86 Teplota +1,16 Srážky -6,47
+9,39
29,87 Teplota +1,50 Srážky -4,77
+14,71
54,17 Teplota +2,86 Srážky -41,79
+17,80
65,19 Teplota +1,49 Srážky -4,35
+19,51
60,15 Teplota +1,55 Srážky -25,37
+19,08
58,87 Teplota +0,16 Srážky +3,31
+14,54
40,19 Teplota +0,95 Srážky -7,74
+9,24
29,84 Teplota +2,84 Srážky -14,12
+3,96
34,02 Srážky rok -136,88 Teplota +2,28 Srážky -6,59 Teplota rok +1,86 Srážky
-1
36,88
Tabulka 16: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2008/2009
4.2.4 Pěstování cukrové řepy v roce 2009 Pro podnik GRANERO Vlasatice, s.r.o. byl rok 2009 nejúspěšnějším rokem v pěstování cukrové řepy za celých šest let. V kampani 2009 podnik dosáhl nejvyšších průměrných výnosů cukrové řepy ze všech pěstitelů a získal ocenění „nejlepší pěstitel cukrovky v kampani 2009“ (obrázek 14). Vyhodnocení zpracoval cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou z celkového množství dodávek cukrové řepy všech podniků, které dodávaly cukrovou řepu v daném roce do Hrušovanského cukrovaru. Certifikát nám osobně předal ředitel cukrovaru.
51
Obrázek 14: Osvědčení nejlepšího pěstitele cukrovky v kampani 2009
52
Zpracování půdy a setí Předseťová příprava se prováděla těsně nebo můžeme říci společně se setím. To znamená, že kultivátor, který připravoval půdu před setím, byl jen o 20 hektarů před secím strojem. Souvratě byly připravovány a sety postupně. Půda nestačila vysychat a osivo bylo zaseto do vlhkého lůžka. Výsevek na jeden hektar byl 1,05 výsevních jednotek a celková výměra 322,42 ha. Odrůdy osiva byly nakoupeny od Danisco seed-Maribo: Antila Imperial Mondial Severka Kombinací hlubšího setí cca 5 cm, inovací secího stroje a kvalitní předseťové přípravy bylo dosaženo průměrného výnosu 69,02 t.ha-1 při 16 % cukernatosti. Díky vyššímu úhrnu ročních srážek (553,8 mm), byla nižší průměrná cukernatost 16,85 %.
Obrázek 15: osevní plán 2009 – mapa (přílohy-tabulka 10) 53
Inovace secího stroje MECA 4 Inovace secího stroje MECA 4 (18-ti řádek): výsevní jednotka stroje se skládá ze dvou disků usazených na přední části, které prořezávají půdu před botkou, která vytváří půdní lůžko pro semeno cukrovky. Přední disky byly největším problémem při setí. Disky se ucpávaly jílovitou půdou nebo v nich uvízly malé kamínky, což vedlo k zaseknutí disku a tato výsevní jednotka začala hrnout hlínu. Bonita půdy je v katastru Vlasatice velmi rozdílná se zastoupením několika půdních druhů. Jedna část katastru se vyznačuje těžšími jílovitými půdami a druhá více písčitými. Po podání reklamace navštívil rostlinnou výrobu společnosti GRANERO Vlasatice, s.r.o. technik z Francie, který měl rovněž vyřešit nepřesný výsevek prostřední sekce (6 jednotek), která sela více osiva než postranní sekce (6+6 jednotek). Francouzský technik si s touto situací nevěděl rady a podaná reklamace byla jednoduše zamítnuta s odůvodněním, že rozdíl výsevku mezi sekcemi není tak markantní a, že půda na pozemcích byla špatně připravena, díky čemuž se disky zasekávaly. Problém byl tedy vyřešen bez pomoci francouzského technika, odebráním jednoho z disků a na prořezávání zůstal jen jeden disk. Problémy s výsevkem byly také vyřešeny nastavením nižšího výsevku na prostření sekci. Rychlost a kvalita setí se projevila hned od začátku setí v tomto roce. Hlavní rozdíly: Zvýšení výkonu zasetí z 25 ha/12 h na 40 ha/12 h Pojezdová rychlost z 6 km.h-1 na 8 km.h-1 Kvalita uložení osiva v pevném a utlačeném lůžku místo špatně vytvořeném lůžku díky stálému nahrnování půdy disky Ušetření času-ztráta času při čištění zaseklých disků Hlavní výhodou bylo, že se zasetí uskutečnilo během 6 dnů namísto 10-12 dnů. Dlouhá doba setí totiž zvyšuje riziko, že nepřízeň počasí ještě více prodlouží setí a potom je velmi náročné určit tu správnou dobu a dávku při aplikaci herbicidů na všech pozemcích, aby nedošlo k zaplevelení.
54
Hnojení Všechny pozemky byly hnojeny minerálním hnojivem NPK(MgS) 16-4-14 (1-2) v dávce 830 kg.ha-1. V letních měsících se hnojilo ve dvou aplikacích Bórem 1,5-2 l.ha-1 (přílohy-tabulka 12). Inovace v regulaci zaplevelení, chorob a škůdců Další inovací byla změna času aplikace herbicidních přípravků. První roky byly herbicidy aplikovány časně ráno (4.00-9.00) a později odpoledne (17.00-20.00). Od roku 2009 byl postřikovač opatřen osvětlením a byla zvolena aplikace herbicidů pouze ve večerních a nočních hodinách (17.00 do 2.00). Při aplikaci herbicidů v ranních hodinách je rosa na rostlinách a dojde k popálení listů Po ranní aplikaci nastává silné sluneční záření a stoupá teplota přes den a dochází k zastavení vývoje rostlin cukrové řepy (na 1-2 týdny) Na večer většinou bývá bezvětří, aplikace je účinnější Tyto výhody večerní aplikace herbicidů rovněž vedly k zvýšení výnosu. Herbicidy byly aplikovány postemergentně jako tank-mix (přílohy-tabulka). Fungicid se aplikoval během léta (přílohy-tabulka 11).
Obrázek 16: Porost cukrové řepy 55
Tabulka 17: Meteorologické záznamy – 2009 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Průměrná Datum denní teplota v dekádě,
Teplota Absolutní přízemní maxi- mini-
Počet dní s přízemním
mum
mrazíkem
mum
Srážky Počet dní Součet se srážkami sážek do nad 5 5 mm mm mm
v měsíci Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2009
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31
-5,50 -4,23 +1,30 -2,68 +2,29 -1 ,56 +1,58 +0,71 +5,54 +4,35 +6,02 +5,32 +14,25 +14,53 +14,53 +14,43 +15,72 +15,67 +16,40 +15,94 +16,57 +18,22 +18,95 +17,91 +20,49 +21,08 +22,15 +21,27 +22,29 +21,58 +20,40 +21,39 +17,57 +18,28 +16,49 +17,44 +14,59 +5,65 +7,71 +9,27 +4,21 +6,95 +6,52 +5,89 +3,57 -4,36 +1,51
+1,90 +4,70 +7,20 +7,20 +12,70 +3,00 +9,00 +12,70 +10,70 +10,20 +18,70 +18,70 +25,10 +25,40 +25,10 +25,40 +27,40 +26,80 +29,20 +29,20 +28,80 +30,60 +30,00 +30,60 +30,90 +32,80 +34,00 +34,00 +34,00 +32,90 +32,60 +34,00 +29,70 +26,40 +27,10 +29,70 +27,90 +15,80 +17,30 +27,90 +9,90 +14,60 +15,40 +15,40 +11,40 +6,70 +13,10
1-31
+0,28
+13,10 +34,00
I-XII
+10,64
-1
5,20 -1 4,70 -2,90 -1 5,20 -5,60 -9,00 -3,90 -9,00 +0,70 -1 ,00 -2,90 -2,90 +3,50 +3,10 +2,80 +2,80 +4,40 +5,40 +5,90 +4,40 +5,90 +6,30 +8,20 +5,90 +10,50 +7,80 +9,80 +7,80 +13,80 +11,10 +7,80 +7,80 +7,10 +10,70 +6,10 +6,10 +2,30 -0,50 -3,00 -3,00 -5,40 -1 ,90 -1 ,00 -5,40 -2,60 -1 9,20 -1 6,80
Měsíční teplotní normál
srážkový normál
Poznámka (případ. jiná měření)
°C
mm
Teplota - Normál
1959-2008
1959-2008
Srážky - Normál
10 9 5 24 5 9 4 18 0 1 4 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 4 1 3 2 6 4 9 7
3,10 2,00 15,00 20,10 30,50 6,30 5,60 42,40 30,00 7,80 29,30 67,10 0,00 0,00 3,10 3,10 0,60 17,00 29,20 46,80 22,60 39,50 44,50 106,60 24,80 68,30 11,30 104,40 25,50 9,30 9,70 44,50 17,70 6,70 2,70 27,10 7,90 8,00 5,10 21,00 37,90 2,90 6,60 47,40 7,80 4,60 10,90
2 1 1 4 3 4 3 10 6 5 5 16 0 0 2 2 1 3 4 8 1 4 3 8 4 0 1 5 3 1 2 6 0 2 3 5 5 2 3 10 5 3 3 11 4 5 5
0 0 2 2 2 0 0 2 2 0 1 3 0 0 0 0 0 1 1 2 2 1 3 6 2 2 2 6 1 1 1 3 2 1 0 3 0 1 0 1 3 0 0 3 0 0 0
-1
20
23,30
14
0
-0,14
26,84
Teplota rok +1,31
-1
77,00
553,80
99
31
+9,33
460,90
Srážky +92,90
9,20 9,20
56
Teplota -1,03 Srážky +0,05 -1
,64
20,05 Teplota +0,49 Srážky +22,93
+0,22
19,47 Teplota +0,86 Srážky +42,46
+4,46
24,64 Teplota +4,96 Srážky -26,64
+9,47
29,74 Teplota +1,25 Srážky -8,08
+14,69
54,88 Teplota +0,03 Srážky +43,38
+17,88
63,22 Teplota +1,72 Srážky +44,16
+19,55
60,24 Teplota +2,25 Srážky -13,84
+19,13
58,34 Teplota +2,90 Srážky -12,98
+14,54
40,08 Teplota +0,02 Srážky -8,42
+9,25
29,42 Teplota +1,89 Srážky +13,42
+4,00
33,98 Srážky rok +92,90 Teplota +0,42 Srážky -3,54
Tabulka 18: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2009 Ukazatel - 2009 Zpracování půdy na podzim Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Přímé náklady Tržby -1 Kč.ha 840 -1 Kč.ha 200 -1 Kč.ha 6 890 -1 Kč.ha 4 630 -1 Kč.ha 10 680 -1 Kč.ha 5 400 -1 Kč.ha 28 640 -1 Kč.ha 45 650 -1 Kč.t 661 -1 Kč.ha 17 010
Tabulka 19: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2009/2010
57
4.2.5 Pěstování cukrové řepy v roce 2010 Po velmi úspěšném roce 2009 bylo cílem společnosti GRANERO Vlasatice, s.r.o. dosáhnout ještě lepších výsledků. Podmínky na jaře se jevily jako velmi příznivé (dostatek vláhy, dobře připravené pozemky z podzimu).
Obrázek 17: Osevní plán 2010 – mapa (přílohy-tabulka 13) Inovace ve zpracování půdy Od nakoupení kultivátoru NZ-A 1000 byl jediný problém s nakypřenou půdou při předseťové přípravě, protože tento kultivátor nemá žádný utužovací vál. Po konzultaci se zástupcem firmy Vaderstad bylo rozhodnuto investovat do crosskillského válce. Válec je připojen za kultivátor a je především doporučen pro pěstitele cukrové řepy k lepšímu utužení půdy a rozdrcení všech hrud, což je při pěstování cukrové řepy velmi důležité.
58
Výhody crosskillského válce: 1. Lépe utužené seťové lůžko-stejnoměrná vzcházivost rostlin cukrové řepy, vyšší počet vyklíčených semen a tím i vyšší výnos (5-10%) 2. Stejnoměrná hloubka uložení osiva při setí 3. Nižší ztráta vláhy – vyšší procento vzcházivosti (velmi důležité v naší suché oblasti) 4. Rozdrcení hrud – lepší účinek půdních herbicidů 5. Vyšší rychlost při setí – utuženější pozemek umožňuje setí při vyšší rychlosti
Obrázek 18: Graf porovnání vzcházivosti jedinců cukrovky 2011 Vyhodnocení výsledků pokusu s použitím crosskillského válce jsou z roku 2011 (obrázek 18), kdy na jednom z pozemků (mapa osevního plánu 2011-obrázek 23, pozemek č. 4-0) nebyl použit při předseťové přípravě crosskillský válec. Setí Osivo bylo opět nakoupeno od firmy Danisco seed-Maribo na výměru 260,85 hektarů, sjednanou s cukrovarem Hrušovany nad Jevišovkou. Výsevek na jeden hektar byl 1,05 výsevní jednotky. Po konzultaci s obchodním zástupcem firmy Maribo byly vybrány tři odrůdy: Antila, Imperial, Poseidon.
59
Rozdíly v setí byly skutečné markantní hlavně v pojezdové rychlosti, kdy na pozemku, který byl připraven bez crosskillského válce bylo nezbytné snížit rychlost z 8,5 km.h-1 na 7 km.h-1 v důsledku hrnutí půdy před výsevní botkou. Za 24 hodin setí: -
rychlosti 8,5 km.h-1 bylo zaseto cca 88 hektarů
-
rychlost 7 km.h-1 bylo zaseto cca 73 hektarů
Na pozemcích utužených crosskillským válcem bylo za 24 hodin zaseto o 15 hektarů více, než na pozemku bez použití crosskillského válce.
Obrázek 19: Crosskillský válec, NZA1000, JD 8530 V roce 2010 nebylo možné vyhodnotit rozdíl vzcházení cukrové řepy s použitím crosskillského válce, protože po rychlém a kvalitním zasetí bylo zjištěno, že při vzcházení je porost velmi nevyrovnaný a chybí mnoho jedinců na téměř všech pozemcích. Příčina byla odhalena velmi rychle. Po prozkoumání pozemku bylo zjištěno, že zaseté osivo bylo silně napadeno drátovci a ani insekticidní mořidlo Gaucho 70 WS neochránilo semena při vzcházení. 60
Drátovci buď, přímo napadli osivo a to tak, že se do něj přímo zavrtali (v některých semenech byli zavrtány i dvě larvy naráz) a vykousali vnitřní část semene nebo ukousli klíček, anebo překousli právě vzešlou rostlinku cukrovky. Po několika kontrolních výkopech bylo zjištěno, že zamoření na 1 m² je 20 a více larev, což znamená kritický stav zamoření a katastrofa v podobě ztracených jedinců se již nedala odvrátit. Popravdě řečeno, insekticid Gaucho 70 WS jako ochrana osiva selhal a tak ztráta rostlin narostla, až na 25 %. Vypočtená ztráta z celkové produkce a tržeb na celkové výměře 261 ha: Celková produkce při 16,11 % cukernatosti……………..14 179 t Celková produkce přepočtena na 16 % cukernatosti ……14 272 t Celková produkce bez ztráty při 16 % cukernatosti……...17 840 t Ztráta 25 % při 16 % cukernatosti………………..……......3 568 t Po odečtení všech srážek z cukrovaru činila průměrná cena cukrovky za 1 tunu 623
Kč. -1
V tomto
případě
byla
tedy
předpokládaná
ztráta
na
tržbách
-1
(3 568 t x 623 Kč.t ) v celkové výši 2 222 864 Kč. Hektarový výnos se tedy snížil přibližně o 25 % z 68,4 t.ha-1 na 54,7 t.ha-1, proto výnos za rok 2010 byl relativně nízký. Cukrovar Hrušovany ihned vyřadil insekticid Gaucho 70 WS z nabídky mořených osiv a nahradil jej insekticidem PONCHO BETA FS 453,3. GRANERO bylo sice podnikem, který si vyzkoušel invazi drátovců, ale díky této negativní zkušenosti cukrovar inovoval insekticidní přípravky pro osivo cukrové řepy.
Obrázek 20: Napadené pozemky drátovci 61
Drátovci (Elateridae-larvae): jsou to brouci kovaříků, kteří poškozují semena cukrovky, ožírají kořínky a následně mladé rostliny. S poškozením řepy lze počítat, až do fáze 5 pravých listů. V dnešní době se jako jediná ochrana doporučuje dodržování odstupů pěstování cukrovky na jednom pozemku (min. 4 roky), střídání různých plodin v osevním postupu, hluboká orba a vápnění pozemků. (Muška F., 2008) Důležité je provádět preventivní sledování formou výkopků nebo návnad, kdy se uvádí kritické číslo 10 a více larev na 1 m². (Muška F., 2008)
Obrázek 21: Kovařík-dospělí brouci: A-kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), Bkovařík černý (Hemicrepidius niger), C-kovařík kovový (Selatosomus aeneus) (Muška F., 2008)
Obrázek 22: Drátovci-larvy kovaříků: A-kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), Bkovařík kovový (Selatosomus aeneus), C-kovařík hnědonohý (Melanotus brunnipes) (Muška F., 2008)
62
Hnojení Čtyři ze sedmi pozemků zasetých cukrovou řepou byly hnojeny minerálním hnojivem NPK (MgS) 16-4-14 (1-2) v dávce 629 kg.ha-1 a zbylé tři pozemky byly hnojeny Ledkem amonným N 26% + S 4% (přílohy-tabulka 15). V letních měsících se hnojilo ve dvou aplikacích Bórem 1,5 l.ha-1 (přílohy-tabulka 14). Regulace zaplevelení, chorob a škůdců Herbicidy byly aplikovány postemergentně jako tank-mix (přílohy-tabulka). Fungicid se aplikoval během léta (přílohy-tabulka 14). Rok 2010 byl rokem s největším úhrnem srážek 664,8 mm. I přesto byl průměrný výnos jen 53,45 t.ha-1 díky drátovci, který nám snížil výnos o cca 25 %. Vyšší srážky pravděpodobně zapříčinily i nejnižší průměrnou cukernatost za celých šest let, která byla jen 16,11 %. Tabulka 20: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2010 Ukazatel - 2010 Zpracování půdy na podzim Podzimní aplikace kejdy-radličky Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Přímé náklady Tržby -1 Kč.ha 630 -1 Kč.ha 330 -1 Kč.ha 215 -1 Kč.ha 2 600 -1 Kč.ha 4 710 -1 Kč.ha 9 560 -1 Kč.ha 5 450 -1 Kč.ha 23 495 -1 Kč.ha 34 753 -1 Kč.t 650 -1 Kč.ha 11 258
63
Tabulka 21: Meteorologické záznamy – 2010 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2010
Teplota Absolutní přízemní maxi- mini-
Počet dní s přízemním
v dekádě,
mum
mrazíkem
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31
v měsíci -1 ,47 -1 ,99 -7,35 -3,72 -3,23 -0,39 +2,83 -0,49 -0,43 +3,90 +11,08 +5,05 +8,53 +9,39 +13,48 +10,47 +14,36 +12,28 +15,85 +14,22 +18,91 +18,28 +19,99 +19,06 +22,52 +24,98 +20,53 +22,61 +20,36 +20,46 +18,56 +19,75 +13,60 +15,18 +13,22 +14,00 +10,28 +7,34 +5,00 +7,46 +10,45 +7,95 +1,73 +6,71 -3,70 -4,37 -2,52 -3,50
+3,60 +2,20 +3,00 +3,60 +4,70 +4,20 +11,20 +11,20 +11,10 +15,70 +21,30 +21,30 +18,70 +20,10 +26,70 +26,70 +23,10 +22,20 +25,40 +25,40 +30,30 +32,50 +31,10 +32,50 +33,10 +35,10 +34,40 +35,10 +31,00 +29,60 +30,10 +31,00 +21,60 +23,40 +23,80 +23,80 +18,10 +17,00 +15,00 +18,10 +20,10 +18,40 +9,40 +20,10 +3,90 +4,60 +9,10 +9,10
I-XII
+9,34
Průměrná Datum denní teplota
mum -1
0,70 -1 0,10 -23,40 -23,40 -1 0,10 -4,60 -3,90 -1 0,10 -8,40 -3,10 +1,40 -8,40 -2,70 +0,30 +0,30 -2,70 +8,70 +5,80 +9,20 +5,80 +7,20 +9,20 +9,20 +7,20 +8,50 +14,90 +13,30 +8,50 +11,80 +10,20 +9,00 +9,00 +5,10 +3,00 +5,60 +3,00 +1,70 -0,80 -4,20 -4,20 +2,60 -0,70 -7,20 -7,20 -6,80 -1 5,70 -1 4,80 -1 5,70
+35,10 -23,40
Srážky Počet dní Součet se srážkami sážek do nad 5 5 mm mm mm
9 10 11 30 10 7 5 22 9 4 0 13 3 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8 9 0 1 8 9 10 9 9 28
52,50 10,00 7,90 70,40 0,70 8,70 11,20 20,60 1,80 4,40 3,00 9,20 5,30 36,50 9,30 51,10 28,30 30,30 44,40 103,00 38,60 34,50 3,20 76,30 0,60 27,50 47,20 75,30 79,60 16,50 29,60 125,70 5,40 2,90 53,20 61,50 3,00 5,40 4,00 12,40 10,20 8,70 16,90 35,80 19,00 3,50 1,00 23,50
5 1 5 11 3 3 0 6 1 3 1 5 3 3 1 7 5 2 5 12 1 1 1 3 1 1 3 5 0 1 3 4 0 4 2 6 2 0 2 4 2 3 1 6 3 5 2 10
2 1 0 3 0 1 1 2 0 0 0 0 0 3 1 4 2 3 5 10 2 3 0 5 0 1 2 3 4 1 2 7 1 0 3 4 0 1 0 1 1 1 2 4 2 0 0 2
114,00
664,80
79
45
64
Měsíční teplotní normál
srážkový normál
Poznámka (případ. jiná měření)
°C
mm
Teplota - Normál
1960-2009
1960-2009
Srážky - Normál Teplota -2,05 Srážky +50,18
-1
,67
20,22 Teplota -0,76 Srážky +0,36
+0,27
20,24 Teplota +0,61 Srážky -16,20
+4,44
25,40 Teplota +0,90 Srážky +22,06
+9,57
29,04 Teplota -0,52 Srážky +47,99
+14,74
55,01 Teplota +1,15 Srážky +12,15
+17,91
64,15 Teplota +3,02 Srážky +15,45
+19,58
59,85 Teplota +0,55 Srážky +67,69
+19,20
58,01 Teplota -0,65 Srážky +20,98
+14,65
40,52 Teplota -1,82 Srážky -17,38
+9,28
29,78 Teplota +2,67 Srážky +2,85
+4,03
32,95
-0,17
24,83
Srážky rok +204,80 Teplota -3,33 Srážky -1,33 Teplota rok -0,02
+9,36
460,00
Srážky +204,80
Tabulka 22: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2010/2011
4.2.6 Pěstování cukrové řepy v roce 2011 Pro rok 2011 byly podle osevního sledu vybrány pozemky, které se vyznačují lehkými, písčitými půdami. Tento rok byl rovněž extrémně suchý s celkovým úhrnem srážek 372,3 mm za celý rok. Zpracování půdy, setí a hnojení Zpracování půdy i setí bylo podobné jako v roce 2010 jen s tím rozdílem, že se poprvé na podzim aplikovala kejda radličkovým aplikátorem. Hnojení na podzim probíhalo během září a dávka při aplikaci byla 15 t.ha-1 při 5 % N v kejdě. Kejda se aplikovala na čtyři z pěti pozemků. Na jaře byl aplikován Ledek amonný 26 % + S2 na pozemky, kde byla na podzim aplikována kejda v dávce 363 kg.ha-1. Na pozemek bez podzimní aplikace kejdy byl rovněž aplikován Ledek amonný 26 %
(Mg1-S2)
v dávce 424 kg.ha-1 a poté PK (3-9) v dávce 305 kg.ha-1
(přílohy-tabulka 18). 65
Obrázek 23: Osevní plán 2011 – mapa (přílohy-tabulka 16) Inovace v aplikaci přípravků na ochranu rostlin Mezi hlavní inovace v roce 2011 pro pěstování cukrové řepy bylo zakoupení GPS navigace pro postřikovač AMZONE UX 5200, která automaticky ovládá sekce trysek při aplikaci. Trysky jsou vypínány po sekcích (4 m) a tím dochází jen k minimálním přestřikům na souvratích a poškození rostlin cukrovky dvojitou aplikací. Rozdíly při používání manuálního vypínání jednotlivých sekcí trysek a automatickým ovládáním: 1. Manuální ovládání manuálním vypínáním sekcí dochází k velkým přestřikům 8-10 % ztráta na výnosu 2-4 %-přestřiky na souvratích vyšší náklady na chemické přípravky pro ochranu rostlin 8-10 %
více aplikované chemie do přírody-vyšší množství aplikovaných chemických
přípravků
(degradace
půdy,
vyšší
obsah
pesticidů
v pěstovaných plodinách) 2. Automatické ovládání (GPS) automatické vypínání sekcí-přestřik 0,5-1,5 %, záleží na tvaru pozemku 66
minimální přestřiky-bez snížení výnosu nižší náklady na chemii 7-9 % bezchybné ošetření pozemku-na monitoru GPS je označena ošetřená plocha rychlý návrat investice do GPS-pořizovací cena 165 000 Kč bez DPH včetně instalace menší náročnost pro obsluhu-obsluha traktoru nemusí být ve stálém stresu kdy vypínat jednotlivé sekce ekologie-větší ochrana životního prostředí v důsledku nižšího množství aplikovaných chemických prostředků pro ochranu rostlin Herbicidy byly aplikovány postemergentně jako tank-mix. Fungicid byly aplikovány během léta (přílohy-tabulka 17). Výsledky úspory při použití automatického ovládání sekcí trysek nám znázorňuje (tabulka 23). Tabulka 23: Výpočet úspory nákladů Úspora nákladů chemie na cukrovou řepu při aplikaci s GPS za rok 2011 Aplikace Apl. T1/ha Apl. T2/ha Apl.T3/ha Apl.T4/ha Hnojivo/ha Fungicid/ha Apl. Extra Cukrovka 1 700 Kč 2 700 Kč 2 700 Kč 2 100 Kč 300 Kč 1 200 Kč 1 000 Kč Bez GPS+9% 1 853 Kč 2 943 Kč 2 943 Kč 2 289 Kč 327 Kč 1 308 Kč 1 090 Kč S GPS+1,5% 1 726 Kč 2 741 Kč 2 741 Kč 2 132 Kč 305 Kč 1 218 Kč 1 015 Kč Úspora na ha 127 Kč 202 Kč 202 Kč 157 Kč 22 Kč 90 Kč 75 Kč Úspora na 278 ha 35 306 Kč 56 156 Kč 56 156 Kč 43 646 Kč 6 116 Kč 25 020 Kč 20 850 Kč
Celková úspora za všechny aplikace při použití GPS za rok 2011 je 243 250 Kč
Obrázek 24: Automatické vypínání trysek, ošetřený porost (T1,T2,T3)
67
Poprvé za šest let bylo také zaseto osivo cukrovky od jiné firmy. Osivo Expert bylo nakoupeno od zástupce Belgické firmy SESVanderHave. Sklizeň cukrovky Expert probíhala v polovině září a výnos byl 55 t.ha-1 v čistém s průměrnou cukernatostí 18,56 %. Tento pokus byl provedena celkové výměře 18 ha-1. Pokus hlavně přesvědčil dánské majitele Granera, kteří preferovali pouze nákup dánského osiva MARIBO a bylo rozhodnuto, o nákupu osiva cukrové řepy na rok 2012 také od jiných osivářských firem. Průměrný výnos 59,80 t.ha-1 při 16 % cukernatosti v roce 2011 byl opravdu velkým úspěch pro GRANERO Vlasatice, s.r.o., protože všechna cukrová řepa v tomto roce byla pěstována na písčitých půdách a úhrn ročních srážek byl pouhých 372,30 mm. Průměrná cukernatost v tomto roce byla 17,49 %.
Tabulka 24: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2011 Ukazatel - 2011 Zpracování půdy na podzim Podzimní aplikace kejdy-radličky Zpracování půdy na jaře Hnojení + Hnojivo Setí + Osivo Chemická ochrana Sklizeň Přímé náklady celkem Tržby Tržby Příspěvek na úhradu
Měrná jednotka Přímé náklady Tržby -1 Kč.ha 710 -1 Kč.ha 360 -1 Kč.ha 320 -1 Kč.ha 2 400 -1 Kč.ha 4 800 -1 Kč.ha 7 870 -1 Kč.ha 5 500 -1 Kč.ha 21 960 -1 Kč.ha 50 653 -1 Kč.t 847 -1 Kč.ha 28 693
68
Tabulka 25: Meteorologické záznamy – 2011 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) Měsíc a rok
Průměrná Datum denní teplota v dekádě,
Srážky Počet dní Součet se srážkami sážek do nad 5 5 mm mm mm
Počet dní s přízemním
mum
mum
mrazíkem
-8,00 -1 ,60 -9,50 -9,50 -6,60 -7,50 -1 3,60 -1 3,60 -7,50 -3,80 -2,40 -7,50 +3,50 -2,20 +3,50 -2,20 -0,70 +6,60 +8,00 -0,70 +11,40 +9,30 +9,70 +9,30 +10,30 +11,60 +11,20 +10,30 +8,00 +5,70 +8,00 +5,70 +8,10 +6,10 +5,80 +5,80 +3,10 -3,70 -2,50 -3,70 -0,50 -7,80 -5,30 -7,80 -4,00 -7,70 -4,90
7 3 11 21 9 8 8 25 10 2 3 15 0 1 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 3 8 1 9 10 20 9 9 7
6,20 10,00 2,70 18,90 1,50 1,00 0,00 2,50 1,70 41,10 1,60 44,40 10,60 0,60 9,60 20,80 6,90 10,50 27,40 44,80 12,70 3,10 9,90 25,70 16,60 13,80 41,30 71,70 20,80 18,00 9,00 47,80 32,60 23,30 0,00 55,90 10,60 9,00 2,50 22,10 1,00 0,60 0,60 2,20 5,20 7,50 2,80
3 4 4 11 2 3 0 5 3 0 2 5 1 3 5 9 3 3 1 7 3 1 1 5 0 2 5 7 0 1 0 1 0 2 0 2 1 1 3 5 2 3 2 7 4 4 6
0 1 0 1 0 0 0 0 0 3 0 3 1 0 0 1 0 1 2 3 1 0 1 2 2 1 2 5 2 2 1 5 1 1 0 2 1 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0
25
15,50
14
0
-0,27
24,74
Teplota rok +1,22
116,00
372,30
78
24
+9,38
461,25
Srážky -88,95
v měsíci Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2011
1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-28 1-28 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31 1-31 1-10 11-20 21-30 1-30 1-10 11-20 21-31
-0,57 +3,40 -2,67 -0,04 +1,46 +0,45 -4,39 -0,57 +0,40 +7,75 +8,39 +5,61 +13,24 +10,38 +14,58 +12,73 +11,69 +16,58 +18,98 +15,85 +20,73 +19,20 +20,25 +20,06 +20,53 +21,51 +17,16 +19,65 +19,63 +20,85 +22,62 +21,08 +19,21 +16,95 +16,04 +17,40 +13,34 +7,60 +7,80 +9,52 +7,80 +0,93 -0,45 +2,76 +3,34 +1,76 +2,72
+4,80 +12,20 +2,50 +12,20 +12,30 +10,00 +9,80 +12,30 +8,90 +19,00 +19,60 +19,60 +26,10 +22,30 +25,60 +26,10 +26,10 +28,20 +29,60 +29,60 +29,90 +29,80 +31,90 +31,90 +33,30 +32,90 +25,80 +33,30 +29,10 +30,80 +36,10 +36,10 +31,70 +30,80 +26,70 +31,70 +28,10 +20,90 +12,00 +28,10 +15,50 +9,20 +9,90 +15,50 +12,20 +8,10 +8,20
1-31
+2,61
+12,20
-7,70
+36,10
-1
I-XII
+10,62
Měsíční
Teplota Absolutní přízemní maxi- mini-
3,60
69
teplotní normál
srážkový normál
Poznámka (případ. jiná měření)
°C
mm
Teplota - Normál
1961-2010
1961-2010
Srážky - Normál Teplota +1,66 Srážky -2,44
-1
,70
21,34 Teplota -0,87 Srážky -17,85
+0,30
20,35 Teplota +1,15 Srážky +19,71
+4,45
24,69 Teplota +3,13 Srážky -8,90
+9,60
29,70 Teplota +1,10 Srážky -10,81
+14,75
55,61 Teplota +2,11 Srážky -38,10
+17,95
63,80 Teplota -0,05 Srážky +11,42
+19,70
60,28 Teplota +1,83 Srážky -10,69
+19,25
58,49 Teplota +2,73 Srážky +16,13
+14,66
39,77 Teplota +0,29 Srážky -6,91
+9,23
29,01 Teplota -1,30 Srážky -31,29
+4,06
33,49 Srážky rok -88,95 Teplota +2,89 Srážky -9,24
Tabulka 26: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2011/2012
70
5
VÝSLEDKY A DISKUSE Vliv technologických inovací v pěstování cukrové řepy byl sledován během šesti
let v zemědělské společnosti GRANERO Vlasatice, s.r.o.. Vyhodnocením zpracovaných informací a jejich systematickým rozborem byly získány výsledky níže uvedené (tabulka 28, obrázky 25, 26, 27). K porovnání průměrných výnosů a cukernatosti celé ČR s výnosy a cukernatostí podniku GRANERO Vlasatice, s.r.o. jsou přiloženy zpracované tabulky. V tabulce průměrných výnosů celé ČR můžeme vidět, že celková osevní plocha se od roku 2006 až do roku 2010 snižovala a po přidání prémií k základní ceně v roce 2011 se začala opět zvyšovat (tabulka 27 a 28).
Tabulka 27: Statistika cukrová řepa v ČR 2006-2011 (www.spcc.cz) Parametr r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 ks 901 866 767 718 711 730 Počet pěstitelů Průměrná plocha cukrové řepy na 1 ha 73 64 70 71 76 79 pěstitele Osevní plocha 65 569 55 801 44 137 43 987 46 472 49 472 pro výrobu cukru ha Počet činných ks 11 10 7 7 7 7 cukrovarů Sklizňová plocha 63 170 55 801 44 137 43 987 46 472 49 472 pro výrobu cukru ha Celkové množství zprac. řepy pro t 3 430 635 2 993 344 2 414 713 2 564 883 2 831 931 2 919 292 výrobu cukru Výnos bulev pro t.ha-1 54,31 53,64 54,71 53,81 60,94 59,34 výrobu cukru % 18,70 18,41 16,47 18,04 16,85 16,65 Cukernatost
71
Tabulka 28: Vyhodnocení cukrovky 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o.
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Dodávka cukrovky celkem t Cukernatost 9 125 17,79 12 187 16,65 16 642 17,89 21 180 16,85 14 178 16,11 14 993 17,49
Dodávka cukrovky celkem t/16% 10 146 12 725 18 619 22 293 14 272 16 387
Průměrný ha výnos ha/16% 155,11 65,41 297,83 42,73 313,35 59,42 323 69,02 267 53,45 274 59,80
18 17,5 17 16,5 16
2006 2007 2008 2009 2010 2011 155 ha 297 ha 313 ha 323 ha 267 ha 274 ha
Cukernatost v % 17,79 16,65 17,89 16,85 16,11 17,49 Obrázek 25: Graf průměrné cukernatosti 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o.
72
70 60 50 40 30 20 10 0
2006 2007 2008 2009 2010 2011 155 ha 297 ha 313 ha 323 ha 267 ha 274 ha
Výnos v t/ha/16 % 65,41 42,73 59,42 69,02 53,45 59,80 cukernatost Obrázek 26: Graf průměrných výnosů na hektar 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o.
22 500 20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 0
2006 2007 2008 2009 2010 2011 155 ha 297 ha 313 ha 323 ha 267 ha 274 ha
Celková produkce v 10 146 12 725 18 619 22 293 14 272 16 387 t/16% cukernatost Obrázek 27: Graf celkových výnosů 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o.
73
Z výsledků zjištěných za sledované období 2006-2011 je zřejmé, že aplikací inovačních technologií v pěstování cukrové řepy byly každým rokem snižovány přímé náklady, které během šesti let klesly skoro až na polovinu (tabulka 29, obrázek 28). Tržby za již zmíněné roky byly více variabilní a velmi záleželo na ceně za dodanou cukrovou řepu a výnosech bulev. Nejlepší tržby byly v roce 2011, 2009 a 2006. Příspěvek na úhradu se ve všech sledovaných letech pohyboval v kladných hodnotách kromě roku 2007, kdy velmi vysoké náklady a extrémně nízký výnos bulev způsobili značnou ztrátu (tabulka 29, obrázek 28). Tabulka 29: Výpočet příspěvku na úhradu 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. Ukazatel Přímé náklady celkem Tržby za jeden hektar Čistá cena za jednu tunu Příspěvek na úhradu
2006
2007
2008
2009
2010
2011
35 040
38 850
30 060
28 640
23 495
21 960
48 177
30 154
39 124
45 650
34 754
50 653
737
706
658
661
650
847
13 137
-8 696
9 064
17 010
11 259
28 693
Obrázek 28: Graf přímých nákladů a tržeb 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. 74
Vysoké přímé náklady za rok 2006 a 2007 byly způsobeny nekvalitní technikou a nesprávnou technologií při pěstování cukrové řepy. Přispěla k nim i neznalost dánského agronoma, který nebyl seznámen s klimatickými podmínkami ve Vlasaticích a provedl zbytečně mnoho operací při zpracování půdy. Jeho záměrem totiž bylo půdu více prokypřit, provzdušnit a zbavit přebytečné vláhy. Nečekal však, že po zasetí nastanou suché měsíce bez srážek. Dánské zemědělství je rozdílné hlavně v tom, že díky vysokému úhrnu srážek jsou obhospodařované pozemky na jaře zamokřené a pomocí několika pracovních operací se půda vysuší a setí probíhá bez jakýchkoliv komplikací. Od roku 2008 byla zcela změněna strategie pěstování cukrové řepy v podniku a za pomoci nově pořízených strojů a inovací se začaly rapidně snižovat náklady. Cena za jednu tunu dodané cukrové řepy se snížila od roku 2006 o více než 10 % ze 737 Kč.ha-1 na 658 Kč.ha-1 h, což mělo negativní dopad na celkovou tržbu v daném roce. Rok 2009 byl nejúspěšnějším rokem ve výnosech, ale celkově byl až druhým nejziskovějším rokem za celých šest let. Významnou roly zde hrála cena za tunu dodané cukrové řepy. Její vývoj můžeme vidět na grafu (obrázek), kdy od roku 2006 pozvolna klesala, což byl také důsledek snížení osevní plochy. Cukrovar neměl dostatek surovin na výrobu cukru a od roku 2011 byl donucen ke zvýšení ceny v podobě různých druhů příplatků a prémií (tabulka). Nejpříznivější podmínky pro pěstování cukrové řepy za celých šest let se naskytly v roce 2010 (vysoké množství srážek, včasné a rychlé zasetí, jednoduchá a kvalitní jarní příprava půdy), ale napadení rostlin drátovcem při vzcházení zredukovalo výnos o cca 30%.
Přímé náklady byly v tomto roce opět sníženy
a to na 23 495 Kč.ha-1, ale díky ztrátě na výnosu nebyly tržby (34 754 Kč.ha-1) tak vysoké jak se předpokládalo. Rostlinná výroba zaměstnávala od roku 2006 čtyři traktoristy. Díky nově nakoupené technice a zjednodušení technologie pěstování byl v roce 2010 snížen stav ze čtyř na tři traktoristy a toto rozhodnutí se v praxi ukázalo jako správné pro ušetření nákladů a plného využití pracovní síly. V roce 2011 bylo s výnosem 59,80 t.ha-1 dosaženo nejoptimálnějších výsledků s nejnižší cenou vstupů a skoro dvojnásobnými tržbami ve srovnání s ostatními roky. Hlavními faktory, které ovlivnily přímé náklady a tržby roce 2011, byla zvýšená 75
výkupní cena cukrové řepy, aplikace kejdy na podzim (ušetření vstupů na minerálních hnojivech na jaře) a nové inovace v podobě automatického vypínání trysek při aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Ceny pohonných hmot vzrostly téměř o 30% a v tomto případě je jasné, že přímé náklady byly sníženy ještě více, než je zřejmé z tabulky a grafu. Nesmíme však zapomínat, že významnou roli zde hrála i aplikace kejdy od roku 2010 namísto minerálních hnojiv. Tvorba tržeb vychází především z čisté ceny za tunu dodané cukrové řepy, která se tvoří z kvótové řepy-smluvně dodané množství, dále z průmyslové řepy-řepa, která byla vypěstovaná nad rámec smlouvy, a dále po odečtení srážek za čištění při nakládání, odvoz. K ceně se potom přičítají prémie např. za uložení na pevné ploše, věrnostní prémie, ponechání řízků, předčasná sklizeň atd. Graf nám znázorňuje vývoj čisté ceny bez DPH ve sledovaném období 2006-2011 (obrázek 29).
Obrázek 29: Vývoj čisté ceny bez DPH za jednu tunu cukrové řepy Kč.ha-1 v GRANERO Vlasatice,s.r.o. Ve všech sledovaných letech byly předplodinou cukrové řepy obilniny, které se pěstují na 70 % výměry z celkové obhospodařované plochy. Předplodinou pro cukrovou řepu tedy byla většinou ozimá pšenice. Podle Pulkrábka (2007) jsou obilniny nejlepší předplodinou pro cukrovou řepu. Při pěstování cukrové řepy v naší oblasti s nízkým úhrnem ročních srážek je nutné aplikovat minimalizační zpracování půdy, aby nedocházelo ke ztrátě cenné vláhy, Pulkrábek (2007) však doporučuje především podzimní zpracování půdy
76
hlubokou orbou 0,25-0,35 m, pro dobrou tvorbu tvarově pravidelných a vyrovnaných bulev. Vhodnější variantou hlubokého zpracování půdy, kterou doporučuje Špička (1961), je hluboké podrývání do hloubky 0,40-0,60 m, což příznivě působí na zlepšení stavu půdy tím, že dojde k nakypření zvláště ulehlých spodin, kde se vytvořilo tzv. zhutnělé podbrázdí. Při aplikaci minimalizační technologie v podniku GRANERO Vlasatice, s.r.o., by se tedy mělo podrývání do budoucna zařadit, jako jedno z podzimních zpracování půdy v důsledku zlepšení podorničních vrstev. Na podzim, kdy se sklízí cukrová řepa, bývají většinou špatné podmínky (déšť) a struktura půdy se mnoha přejezdy velmi poničí. Volba a pořízení secího stroje závisí na technologii zpracování půdy, kterou se rozhodneme aplikovat a podle toho bychom i tento stroj na setí cukrové řepy měli vybavit. Aplikace herbicidních přípravků je nejnáročnější a nejnákladnější část v pěstování cukrové řepy a jakékoliv zpoždění nebo špatně zvolená dávka se ihned projeví na porostu. Všechny manuály uvádí tři základní herbicidní ošetření (T1, T2, T3), ale v podstatě se musí vycházet z porostu v dané chvíli, na daném místě a podle druhu zaplevelení. Pulkrábek tvrdí (2007), že při aplikaci herbicidů je rozpětí úzké a při obvyklých dávkách hlavně v T1 je dávka vody cca 100-150 l.ha-1. S tímto tvrzením souhlasím, protože opravdu nejlepší zkušenosti máme s množstvím vody 130 l.ha-1 při aplikaci herbicidů a jejich účinek je vždy výborný. Z ekonomického hlediska je tedy cukrová řepa hlavně při použití minimalizace rentabilní a od roku 2011, kdy byla zvýšena její cena, se zdá jako velmi zisková plodina. Věřím a doufám, že se pěstitelé budou k jejímu pěstování v budoucnu opět vracet. Všechny zpracované výsledky jsou od roku 2006 přímo z provozu ve Vlasaticích. Získané výsledky ukazují, jak inovace aplikované přímo v praxi výrazně ovlivnily výnosy bulev, tržby a přímé náklady.
77
6
ZÁVĚR Cukrová řepa je velmi náročná plodina a někdy i maximálně vynaložené úsilí,
dlouholeté zkušenosti a nejlepší stroje nám při jejím pěstování nezaručují stoprocentní úspěch, v podobě vysokých výnosů a cukernatosti. Tato velmi citlivá plodina ihned reaguje na jakékoliv změny počasí (sucho, mráz, kroupy, prudký vítr atd.), které na ni působí během vegetačního období a projeví se ihned v jejím vývoji. Na závěr bych chtěl říci, že zemědělství bychom neměli brát pouze jako nástroj na produkci plodin a zvířat, ale měli bychom také dbát na zlepšování a ochranu životního prostředí. Souhlasím s názorem Ing. Jaroslava Záhory, CSc. (2010), „Je užitečné neustále připomínat, že půdu máme vypůjčenou od našich dětí“. Využívání a zneužívání půdy člověkem bylo, je a asi i zůstane doprovodným jevem lidského bytí. Teprve tehdy, když dojde k zpřetrhání vazby člověka k půdě, je možno vystavit půdu přímému ekonomickému tlaku.
78
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BITTNER, VÍT A BĚHAL, RADOMÍR. Škodlivé Organismy cukrovky: Abiotické poškození, choroby, škůdci, plevele. Slavkov: Vydal. MARIBO SEED, organizační složka v ČR, 2010, 102 s. ISBN 978-80-254-8494-4. HLAVÁČEK, Josef et al. METODIKY: Pro zavádění výsledků výzkumu do praxe. PRAHA: Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 1977, 45 s. 1. HRADISKÝ, Jakub a Pavel SVAČINA. Významná jubilea továren společnosti TEREOS
TTD
[online].
[cit.
2012-02-14].
Dostupné
z:
http://www.cukr-
listy.cz/on_line/2011/PDF/248-252.pdf HŮLA, Josef a Václav MAYER. Technologické systémy a stroje pro zpracování půdy: pěstitelský rádce. Vyd. 1. V Praze: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1999, 35 s. Mechanizace. ISBN 80-710-5187-X. CHALOUPSKÝ, Radovan, Jaroslav URBAN a Zdeněk KVÍZ. Encyklopedie pěstování a sklizeň řepy cukrové: Technologie pěstování a sklizně řepy cukrové, Zemědělská technika při pěstování a sklizni řepy cukrové [DVD]. Katedra rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze, 2011 [cit. 2011.12.5.]. JURSÍK, MIROSLAV A SOUKUP, JOSEF. Důležité aspekty regulace plevelů v cukrovce. Agromanuál: profesionální ochrana rostlin. 2011, roč. 6, č. 4, s. 20-22. ISSN 1801-7673. KAZDA, Jan, Jan MIKULKA a Evženie PROKINOVÁ. Encyklopedie ochrany rostlin: polní plodiny. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2010, 399 s. ISBN 978-80-86726-34_2. KULOVÁ, Eliška. Po stopách kostky cukru. KULOVÁ, Eliška. [online]. [cit. 2011-04622]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Po-stopach-kostky-cukru__s44x8928.html
79
KWS: Složení semínek řepy KWS [online]. [cit. 2011-11-3]. Dostupné z: http://www.kws.de/aw/KWS/czechia/Produkty/cukrovka/Copy_of_Saatgutaufbereitung/ ~cftz/Copy_of_Aufbau_einer_Pille/ MUŠKA, František: Škodlivé výskyty drátovců (Elateridae-larvae) na řepě na území České republiky-historický přehled od roku 2005 [online]. [cit. 2011-6-9]. Dostupné z: http://www.cukr-listy.cz/lc-obsah2008.html#kapitola3 PULKRÁBEK, Josef a Jiří DIVIŠ. Rostlinná výroba. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000, 222 s. ISBN 80-715-7446-5. PULKRÁBEK, Josef a Josef ŠROLLER. Základy pěstování cukrovky. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1993, 62 s. ISBN 80-710-5046-6. PULKRÁBEK, Josef. Řepa cukrová: pěstitelský rádce. Vyd. 1. Praha: Pro katedru rostlinné výroby, FAPPZ, ČZU v Praze vydalo vydavatelství Kurent. ISBN 978-8087111-00-0. ŠPALDON, E.: Rostlinná výroba: učebnice pro vys. školy zeměd.. 1. vyd., Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1986. 720 s. ŠPIČKA, Alois. O Půdě 3: Zpracování půdy. Vyd. 1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1961. stran 231. ŠVACHULA, V., et al.: Kapitoly z historie řepařství. 1. část – Zrození českého řepařství a cukrovarnictví. Listy cukrovarnické a řepařské, 2004, roč. 120, č. 11, ISSN 1210-3305. ZAHRADNÍČEK, JOSEF, A kol. Agronomické a technologické zásady kvality sklizně cukrovky. Agromanuál: profesionální ochrana rostlin. 2010, roč. 5, 9-10, s. 74-75. ISSN 1801-7673. ZBRASLAV,
HISTORIE
[online].
[cit.
2011-10-21].
http://www.zbraslavhistorie.info/cukrovar.php?navic=0 80
Dostupné
z:
8
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Charakteristika vhodnosti stanoviště pro cukrovou řepu (PULKRÁBEK, J. a kol., 2007) ....................................................................................................................... 15 Tabulka 2: Přehled škůdců řepy cukrové ........................................................................ 23 Tabulka 3: Spotřeby paliva a náklady na zprac. půdy a setí cukrové řepy (HŮLA J., MAYER V., 1999) .......................................................................................................... 29 Tabulka 4: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby v roce 2006 (PULKRÁBEK J. a kol., 2007) ...................................................................................... 30 Tabulka 5: Seznam mechanizace v podniku ................................................................... 33 Tabulka 6: Výrobní oblast .............................................................................................. 34 Tabulka 7 :Meteorologické záznamy – 2006 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 39 Tabulka 8: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2006 ............... 40 Tabulka 9: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2006/2007 ................................... 40 Tabulka 10: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2007 ............. 44 Tabulka 11 :Meteorologické záznamy – 2007 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 45 Tabulka 12: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2007/2008 ................................. 46 Tabulka 13: Srovnání přímých nákladů .......................................................................... 48 Tabulka 14 : Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2008 ............ 49 Tabulka 15: Meteorologické záznamy – 2008 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 50 Tabulka 16: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2008/2009 ................................. 51 Tabulka 17: Meteorologické záznamy – 2009 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 56 Tabulka 18: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2009 ............. 57 Tabulka 19: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2009/2010 ................................. 57 Tabulka 20: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2010 ............. 63 Tabulka 21: Meteorologické záznamy – 2010 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 64 Tabulka 22: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2010/2011 ................................. 65 Tabulka 23: Výpočet úspory nákladů ............................................................................. 67 Tabulka 24: Struktura nákladů na pěstování cukrové řepy a tržby za rok 2011 ............. 68 81
Tabulka 25: Meteorologické záznamy – 2011 (Šlechtitelská stanice RAGT Branišovice) ........................................................................................................................................ 69 Tabulka 26: Vyúčtování dodané cukrovky v kampani 2011/2012 ................................. 70 Tabulka 27: Statistika cukrová řepa v ČR 2006-2011 (www.spcc.cz) ........................... 71 Tabulka 28: Vyhodnocení cukrovky 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. ........... 72 Tabulka 29: Výpočet příspěvku na úhradu 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o... 74
82
9
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Fáze růstu cukrové řepy ............................................................................... 15 Obrázek 2: Složení semena řepy (http://www.kws.de/) ................................................. 19 Obrázek 3: Farma prasat v zimě ..................................................................................... 32 Obrázek 4: Zámeček v létě ............................................................................................. 33 Obrázek 5: Nakonzervované a uložené stroje v hangáru ................................................ 34 Obrázek 6: Znak obce Vlasatice (www.vlasatice.cz) ..................................................... 35 Obrázek 7: Procentuální zastoupení pěstovaných plodin v osevním sledu z celkové výměry 1160 ha .............................................................................................................. 36 Obrázek 8: Osevní plán 2006 – mapa ............................................................................. 37 Obrázek 9: Secí stroj MECA 4 ....................................................................................... 42 Obrázek 10: Rozmetadlo Bredal K80 ............................................................................. 42 Obrázek 11: Postřikovač AMAZONE UX 5200 ............................................................ 43 Obrázek 12: Hloubka a vzdálenost semen od sebe při setí cukrové řepy ....................... 46 Obrázek 13: příprava před setím cukrovky – NZA 1000 ............................................... 48 Obrázek 14: Osvědčení nejlepšího pěstitele cukrovky v kampani 2009 ........................ 52 Obrázek 15: osevní plán 2009 - mapa ............................................................................ 53 Obrázek 16: Porost cukrové řepy.................................................................................... 55 Obrázek 17: Osevní plán 2010 - mapa............................................................................ 58 Obrázek 18: Graf porovnání vzcházivosti jedinců cukrovky 2011 ................................ 59 Obrázek 19: Crosskillský válec, NZA1000, JD 8530 ..................................................... 60 Obrázek 20: Napadené pozemky drátovci ...................................................................... 61 Obrázek 21: Kovařík-dospělí brouci: A-kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), Bkovařík černý (Hemicrepidius niger), C-kovařík kovový (Selatosomus aeneus) ........... 62 Obrázek 22: Drátovci-larvy kovaříků: A-kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), Bkovařík kovový (Selatosomus aeneus), C-kovařík hnědonohý (Melanotus brunnipes) (Muška F., 2008) ............................................................................................................. 62 Obrázek 23: Osevní plán 2011 - mapa............................................................................ 66 Obrázek 24: Automatické vypínání trysek, ošetřený porost (T1,T2,T3) ........................ 67 Obrázek 25: Graf průměrné cukernatosti 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. Obrázek 26: Graf průměrných výnosů na hektar 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o.................................................................................................................................. 72 Obrázek 27: Graf celkových výnosů 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. ........... 73 83
Obrázek 28: Graf přímých nákladů a tržeb 2006-2011 v GRANERO Vlasatice, s.r.o. . 74 Obrázek 29: Vývoj čisté ceny bez DPH za jednu tunu cukrové řepy Kč.ha -1 v GRANERO Vlasatice,s.r.o. ......................................................................................... 76
84
10 PŘÍLOHY Tabulky 1: Osevní plán 2006 – program Agrinavia Tabulky 2: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2006 Tabulka 3: Hnojení - 2006 Tabulky 4: Osevní plán 2007 – program Agrinavia Tabulky 5: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2007 Tabulka 6: Hnojení - 2007 Tabulky 7: Osevní plán 2008 – program Agrinavia Tabulky 8: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2008 Tabulka 9: Hnojení - 2008 Tabulky 10: Osevní plán 2009 – program Agrinavia Tabulky 11: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2009 Tabulka 12: Hnojení - 2009 Tabulky 13: Osevní plán 2010 – program Agrinavia Tabulky 14: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2010 Tabulka 15: Hnojení - 2010 Tabulka 16: Osevní plán 2011 – program Agrinavia Tabulky 17: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2011 Tabulka 18: Hnojení - 2011
Tabulky 1: Osevní plán 2006 – program Agrinavia
Tabulky 2: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2006
Tabulka 3: Hnojení - 2006
Tabulky 4: Osevní plán 2007 – program Agrinavia
Tabulky 5: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2007
Tabulka 6: Hnojení - 2007
Tabulky 7: Osevní plán 2008 – program Agrinavia
Tabulky 8: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2008
Tabulka 9: Hnojení - 2008
Tabulky 10: Osevní plán 2009 – program Agrinavia
Tabulky 11: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2009
Tabulka 12: Hnojení - 2009
Tabulky 13: Osevní plán 2010 – program Agrinavia
Tabulky 14: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2010
Tabulka 15: Hnojení - 2010
Tabulka 16: Osevní plán 2011 – program Agrinavia
Tabulky 17: Seznam použitých přípravků na ochranu rostlin - 2011
Tabulka 18: Hnojení - 2011