Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Pravděpodobnost předpovědí teploty vzduchu pro oblast jižní Moravy Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. Brno 2007

Vypracovala: Jana Smolíková

RNDr.

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Pravděpodobnost předpovědí teploty vzduchu pro oblast jižní Moravy vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. diplomanta……………………….

podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucímu této diplomové práce RNDr. Ing. Jaroslavu Rožnovskému, CSc. za odborné vedení a cenné rady při konzultacích.

Abstrakt V diplomové práci byly podány výsledky hodnocení pravděpodobnosti předpovědi teploty vzduchu a rozbor výskytu povětrnostních situací podle katalogu platného pro území ČR vzhledem k mimořádně neúspěšné předpovědi, u které byl překročen dvojnásobek maximální amplitudy. K rozboru předpovědi počasí a jejich synoptických příčin bylo použito období 5ti let, od 1.1. 2002 do 31.12. 2006. Dny s nejvyššími odchylkami nastaly nejčastěji při situaci Vfz. Ta se vyskytla na stanicích Kuchařovice a Nedvězí, a to z 42,8 %. U stanice Brno-Tuřany to bylo ze 40,0 %, na stanici Strážnice na Moravě z 17, 6 % a nejméně dnů s nejvyššími odchylkami při této situaci měla stanice Štítná nad Vláří (8,7 %). Nejvyšší počet dnů s odchylkami má stanice Štítná nad Vláří a to 3,2 %. Úspěšnost se tedy pohybuje kolem 96,8 % . Nejvíce úspěšnou předpověď má stanice Brno-Tuřany. Ta dosahuje 99,7 %. Vyrovnaná předpověď, co do počtu dnů s nejvyššími odchylkami, je na stanicích Kuchařovice a Nedvězí, jejichž úspěšnost je 99,62 %. Pro stanici Strážnice na Moravě platí úspěšnost 99,06 % ze 17 dnů s nejvyššími odchylkami. Z výsledů je zřejmé, že amplituda předpovědi teplot je v rozmezí 2-5 °C, a tím nevystihuje fyzickogeografické členění krajů. Amplituda je ve stejném rozpětí i pro různé typy synoptických situací, u kterých by se mohla taktéž rozlišovat. Dny, ve kterých nastala neúspěšná předpověď teplot byly nejčastěji spojeny se synoptickou situací Vfz, Ea, NWc a NEa, které v pětiročním průměru souhrnně představují 15,7 % výskytu situací.

Klíčová slova: pravděpodobnost předpovědi, teplota vzduchu, numerické modelování

Abstract In this thesis were presented the results of evaluation probability prognosis air temperature and analysis their synoptic conditions according to catalogue of synoptical situations for area of Czech republic with begard to particularly unsuccessful prognosis, which got over double of maximum amplitude. To analyse weather prognosis and their synoptic conditions were applied the term of 5 years, from 1.1. 2002 to 31.12.2006. Days with the highest variations were most frequently at situation Vfz .That was at stations Kuchařovice and Nedvězí from 42,8 %. At station Brno-Tuřany from 40,0 %, at station Strážnice na Moravě from 17, 6 % and the least days with highest variation had station Štítná nad Vláří (8,7 %). The highest number of days with variations had stations Štítná

nad

Vláří

(3,2

%).

Success

of

prognosis

is

96,8

%.

The most successful prognosis have station Brno-Tuřany. That achieves 99,7 %. Equitable prognosis were at stations Kuchařovice and Nedvězí, whose success was 99,62 %. For station Strážnice na Moravě holds success 99,06 % from 17 days with the highest variations. From results follow, that amplitude prognosis of air temperature is in interval 2-5 °C, so it doesn’t truthful physiography. Amplitude is in the same interval for different synoptical situations. The days on which were unsuccessful prognosis air temperature were connected with synoptical situations Vfz, Ea, NWc and NEa, which represent 15,7 % for five years.

Key words: probability of prognosis, air temperature, numeric modeling

OBSAH 1. Úvod........ ..........................................................................................................8 2. Literární přehled ..............................................................................................10 2.1. Dosavadní poznatky o teplotách vzduchu ................................................10 2.2. Teploty vzduchu a její měření ..................................................................15 2.3. Kritéria ovlivňující teploty .......................................................................19 2.4. Poznatky o statistických metodách zpracování dat ..................................22 2.5. Předpověď počasí a její synoptická situace ..............................................24 2.5.1. Poznatky o metodách zpracování předpovědi počasí ....................29 2.5.2. Numerické modelování..................................................................31 3. Materiály a metody ..........................................................................................34 3.1. Popis oblasti..............................................................................................34 3.2. Seznam meteorologických stanic použitých k hodnocení výsledků ........35 3.3. Metody zpracování předpovědi počasí .....................................................38 3.4. Způsob hodnocení předpovědi počasí ......................................................39 4. Výsledky a diskuse ..........................................................................................41 4.1. Maximální a minimální předpověděné denní teploty na Moravě v období 2002-2006 a jejich základní statistické charakteristiky .............41 4.1.1. Maximální denní teploty................................................................42 4.1.2. Minimální denní teploty.................................................................53 4.2. Synoptické podmínky vzniku mimořádných odchylek předpovědi .........63 4.3. Posouzení úspěšnosti předpovědi .............................................................81 5. Závěr ................................................................................................................84 Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh

1. ÚVOD Primárním a rozhodujícím zdrojem tepla je sluneční záření. Infračervená složka záření působí přímo, viditelná složka nepřímo prostřednictvím fotosyntetické fixace energie a následného uvolňování tepla při disimilačních pochodech. Přenos tepla se ve vzduchu, vodě a půdě uskutečňuje různými způsoby, proto se teplotní poměry v těchto prostředích poněkud liší. Teplota vzduchu ovlivňuje zejména aktivitu, délku vývoje a je omezujícím faktorem výskytu druhů. Téměř do poloviny 20. století pracovali meteorologové při předpovědích počasí jen s meteorologickými prvky získanými přízemním měřením a pozorováním. Po druhé světové válce se začínaly používat radiosondy a od 60. let se předpovědi opírají také o snímky z meteorologických družic. Od roku 1991 se ČSFR a později ČR aktivně účastní vývoje moderního numerického modelu Aladin v mezinárodní spolupráci vedené francouzskou povětrnostní službou Météo-France. Zdokonalování metod předpovědi počasí je stále předmětem intenzivního výzkumu. Subjektivní přístup je nahrazován počítačovými modely tvořenými soustavami časově závislých parciálních diferenciálních rovnic nelineárního typu, popisujících základní termodynamické a hydrodynamické procesy v atmosféře. Pro předpověď počasí se používá metod numerické matematiky, kterým se předepisují počáteční podmínky, jenž jsou dány změřeným fyzikálním stavem atmosféry v danou chvíli, od které se předpověď začíná. K dosažení úspěšnosti krátkodobé předpovědi je však nutné dořešit řadu problémů, které se týkají lepší znalosti fyzikálního mechanismu atmosféry. V současnosti se běžně vypracovávají výpočty pro předpovědi rozložení atmosférického tlaku, teploty, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru, oblačnosti a srážek. Základním prvkem výpočtu je pravidelná síť bodů pokrývající celou zájmovou oblast zemského povrchu. Hodnoty meteorologických prvků pro každý bod této sítě vypočítává počítač na základě údajů z existujících meteorologických stanic. Podle těchto hodnot, které mají jednotlivé body sítě se řeší rovnice souběžně s pohybem a změnou atmosféry, jenž vypočítávají hodnoty uvedených

prvků pro následující

hodinu. Z těchto prvků se vychází pro další výpočty. Vypočítané meteorologické prvky a jejich rozložení slouží jako podklad pro komplexní předpověď počasí. Moderní meteorologie musí vydávat předpovědi pro přesně stanovené účely,

8

pracuje s podrobným časovým rozvrhem a je internacionální. Pro účely krátkodobé předpovědi počasí v ČR je nutná znalost fyzikálního stavu atmosféry nad rozsáhlou oblastí. Je to část severní polokoule sahající od východních břehů Ameriky až za oblast Uralu a od Špicberk až do saharského vnitrozemí a do Iráku. Znalost fyzikálního stavu tak ohromné oblasti je dána povětrnostními jevy, které se vzdušným prouděním dostávají někdy i o více než tisíc kilometrů nad jinou oblast za 24 hodin. K takovému zisku meteorologických údajů z různých oblastí Země slouží organizovaná mezinárodní spolupráce výměny povětrnostních zpráv. Předpověď počasí se v několika posledních letech zlepšila díky velkému nárůstu výkonných počítačů v celosvětovém měřítku. V kombinaci se zavedením družicových měření a lepší znalostí o utváření počasí se zdvojnásobil časový předstih využitelné předpovědi. Nejvíce využitelné jsou předpovědi počasí na 3 dny, dostatečné na dobu 6 dní. Předpověď počasí má za úkol uspokojovat praktické požadavky člověka a využívat všech poznatků pro odvětví zemědělství. Přímo tak ovlivňuje naši schopnost zabezpečit potravinové zdroje. I dnes, v době technicky vyspělé společnosti, může vést počasí

k neúrodě,

která

v rozvojových

zemích

vede

k nedostatku

potravin

a k hladomoru. Vedle toho má předpověď zvláštní význam také pro leteckou dopravu. Znalost počasí a jeho zákonitostí a umění předpovídat počasí může včasným varováním zabránit nehodám. Cílem diplomové práce je objektivně a s použitím statistických metod zpracovat a následně určit pravděpodobnost předpovědi teplot vzduchu na jižní Moravě v období 2002–2006 na následující den. K určení pravděpodobnosti předpovědi bude nutné vytvořit

databázi

předpovědí

a

teplot

vzduchu

naměřených

na

vybraných

klimatologických stanicích, ze kterých se bude vycházet při analýze vlivu synoptických situací na hodnotu pravděpodobnosti předpovědi.

9

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1.

Dosavadní poznatky o teplotách vzduchu Teplota vzduchu má z klimatických prvků nejdelší pozorovací řady, což samo

o sobě dosvědčuje, že tento prvek je při popisu prostředí, v němž žijeme, sledován nejvíce. Zpracování průběhu teploty z území Čech a Moravy nacházíme v nedávné historii v pracích Pejmla (1968). Mezi historicky nejdůležitější a plně vyhodnocené řady ve střední Evropě patří vedle řady vídeňské pozorování z Prahy – Klementina. Tamější teplotní pozorování zhodnotil ve své práci Hlaváč (1966). Při posuzování teplotních poměrů většího území se v první řadě hodnotí, jak se na průběhu teploty vzduchu projeví rostoucí vzdálenost od moře, tedy termická kontinentalita místa. Této problematice se věnovalo několik autorů. Ze starších A. Gregor a B. Hrdlička, kteří vycházeli ze vzorce podle Gorczynského. V novějších pracích užili J. Sládek a Vl. Matějka vzorec Ivanovův. Případy teplotní inverze na našem území zpracoval ve své studii L. Coufal pro lokality v Čechách a na Moravě. Ten také vyhodnotil denní chod teplot podle termografických záznamů pro několik stanic (Podnebí ČSSR, souborná studie 1969). Extrémům se ze strany odborníků i veřejnosti věnuje značná a snad i nepřiměřeně velká pozornost. Z klimatologického hlediska se za extrémy teploty vzduchu považují jen absolutní minima a absolutní maxima teploty vzduchu naměřená na jedné meteorologické stanici nebo ve vymezeném území od počátku pozorování nebo v jiném časovém úseku. Přitom o extrémních hodnotách platí, že jejich výskyt v krajině je do jisté míry nahodilý a že vyšší nebo nižší hodnoty než exaktně zjištěné extrémy se mohou vyskytnout na jiných, třeba nepříliš vzdálených místech, z nich však není pozorování. I přesto se právě extrémům věnuje několik autorů. Krška (2004) ve svém příspěvku napsal, že dne 11. února 1929, byla na naprosté většině stanic bývalého Československa naměřena nejnižší teplota vzduchu v historii jejich pozorování, a tím zaznamenán

československý teplotní rekord (–42,2 °C v Litvínovicích u Českých

Budějovic). Z praktického hlediska mnohem důležitější než samy extrémy teploty vzduchu bylo dlouhé trvání velmi tuhých mrazů, které zimu (měsíce prosinec až únor) 1928/29 zařadily mezi nejstudenější zimy u nás od začátku meteorologických pozorování.

10

Podrobnějšímu zpracování výskytu extrémních hodnot teplot vzduchu se zabýval Střeštík (2004), který vyhodnotil teplotní extrémy v průběhu dvou století v pražském Klementinu. V tomto příspěvku ověřil na základě záznamů z pražského Klementina, které jsou k dispozici již od roku 1775, jak se v průběhu celé doby pozorování vyskytovaly mimořádně vysoké či nízké teploty. Postupoval dvojím způsobem: jednak určil, v kolika dnech v každém roce překročily maximální či minimální teploty stanovenou hodnotu, jednak vyhledal extrémní hodnoty teplot v každém roce. Při analýze zjistil, že až na jednu výjimku (1793) se všechny extrémní teploty nad 36 °C vyskytly ve 20. století, k nim přibudou ještě další na samém počátku 21. století. Naproti tomu se především v 18.-19. století vyskytovala chladná léta, kdy ani jednou nevystoupila denní teplota vzduchu nad 30 °C, či dokonce jen nad 28 °C, po roce 1920 však takové léto nebylo ani jediné. Z extrémů pro zimní období je na první pohled zřejmé podstatně větší kolísání v porovnání s extrémními teplotami v létě, které zde dosahuje až 20 °C. Nejnižší teploty pod –25 °C se vyskytly jen několikrát na konci 18. a začátku 19. století, častější byly studené noci s teplotami pod –20 °C, zatímco ve 20. století pod –20 °C klesla teplota vzduchu jen výjimečně a to většinou jen o málo, jen dvakrát pod –25 °C. V mírných zimách často neklesla teplota nikdy pod –10 °C, zde není zřejmá dlouhodobá změna. V naprosté většině jde o růst jak počtu dní s vyššími teplotami (a pokles počtu s nízkými teplotami), tak o růst hodnot extrémů směrem nahoru. Letní maxima budou pravidelně překračovat 30 °C a častěji dosáhnou až ke 35 °C, zimní noční minima výjimečně klesnou pod –20 °C a zimní denní teploty jen výjimečně klesnou pod –10 °C. Tyto číselné hodnoty platí samozřejmě pro pražské Klementinum, v jiných oblastech České republiky jsou o přiměřenou hodnotu vyšší nebo nižší (Střeštík 2004). Mezi práce, které se zabývaly teplotou vzduchu, v Praze-Klementinu, patří i práce Květoně (2002), který se zabýval tepelnou zátěží a teplotními rekordy. Pro zpracování byla použita denní data ze stanice Praha-Klementinum, a to za období 1. ledna 1775 do 30. června 2002. Denní teplotní maxima byla zpracována pro celé období, ekvivalentní teplota byla počítána jen pro období s existujícím pozorováním vlhkosti, tj. od 1. ledna 1845 do 30. června 2002. Uvnitř tohoto intervalu existují výpadky měření vlhkosti, které byly doplněny z dostupných okolních stanic. Kromě denních hodnot byly vypočítány

11

klouzavé dvou až desetidenní průměry denní maximální teploty a ekvivalentní teploty. Ekvivalentní teplota byla počítána pro termín 14 hodin místního slunečního času podle vzorce TE= T + 1570*E/P, kde T je suchá teplota ve °C, E tlak par a P tlak vzduchu na stanici v hPa. Analýza charakteristik tepelné zátěže desetidenního období ve druhé polovině června na stanici Praha Klementinum ukázala statisticky významný vzestupný trend maximálních denních teplot a jejich až osmidenních průměrů o cca 1 °C/100let. Meziroční kolísání sledovaných charakteristik, i kolísání teplot během desetidenních období jednotlivých let, je však značné. Z hlediska hodnocení výjimečnosti horké vlny v červnu 2002 lze konstatovat, že maximální suché teploty se v období 1775-2002 umístily jako druhé v pořadí za rokem 2000. Podobně je tomu u odpoledních ekvivalentních teplot za období 1845-2002, kde však na rozdíl od suché teploty dominuje rok 1881. Z klimatologického pohledu je významnější statistické hodnocení extremity pozorovaných hodnot. Podle něho lze podobné podmínky očekávat u suchých teplot jednou za 20 let, u ekvivalentních teplot jednou za 20 let u denního průměru, ale jednou za 40 let u tří až osmidenních průměrů. Lze tedy konstatovat, že tepelná zátěž živých organizmů v průběhu horké vlny z června 2002 byla značná a výjimečná (Květoň 2002). Zpracováním časové řady teploty vzduchu a její homogenizací se zabýval Štěpánek (2002). V práci uvádí, že většina časových řad atmosférických dat s rozlišením desetiletí až století je postižena nehomogenitami způsobenými např. změnami v přístrojích, přesuny stanic, změnami v okolí stanice (např. urbanizace), nebo zavedením rozdílných pozorovacích praktik (nový vzorec pro výpočet denního průměru teploty vzduchu, rozdílné pozorovací časy atd.). Pokud se pracuje s daty, která se neopraví na tyto nehomogenity, může v analýze dojít k chybným výsledkům. Testování proběhlo pomocí softwaru AnClim, který byl vyvinut autorem v průběhu let, a který je určen pro homogenizaci a analýzu časových řad z oblasti věd o Zemi. Po dokončení homogenizace je k disposici 175 homogenních stanic měřících v různém období mezi roky 1771 až 2000. Tyto řady jsou relativně homogenní, i když v nich zůstává stále značné množství významných nehomogenit (38 % detekováno použitými testy) (Štěpánek 2002). V další práci, ve které Štěpánek (2004) použil homogenizaci dat se týkala hodnocení extremity teplotních řad na území jižní Moravy v období 1961 – 2003. V práci byly analyzovány z hlediska extremity měsíční průměry vybraných teplotních

12

charakteristik. Jednalo se o denní průměrnou, maximální a minimální teplotu vzduchu a denní teplotní amplitudu. Z uvedených výsledků je patrné, že u denní průměrné, maximální a minimální teploty vzduchu se v poslední době vyskytují vyšší, a také s vyšší četností se opakující, vysoké extrémní hodnoty. Denní teplotní amplituda nevykazuje za sledované období 1961-2003 na území bývalého Jihomoravského kraje žádný výrazný trend, ať už kladný či záporný (Štěpánek 2004). Zvýšením regionální i globální teploty se v příspěvku také věnoval Bucha (2005), který přisuzuje zvyšování teploty vzduchu geomagnetické aktivitě indukující sluneční vítr, hlavně v období rychlejšího globálního oteplování v posledních 30 letech. Jeho výsledky korelací mezi geomagnetickou aktivitou a meteorologickými parametry jsou důležité pro vysvětlení severoatlantické oscilace (NAO), jejíž pozitivní fáze je pravděpodobně hlavní příčinou zimního oteplení na Sibiři a v severní Evropě. Dalším cílem práce je ukázat, že geomagnetická aktivita indikující sluneční vítr a ovlivňující zesílení tryskového a západního proudění, se podílí na změnách a na posunu hlavních tlakových útvarů (islandské níže, azorské a kanadské výše) směrem k východu. Tyto změny pak ovlivňují NAO a meziroční fluktuace teplot v Evropě a v USA. Z dosažených výsledků dále vyplývá, že geomagnetická aktivita ovlivňuje nejen regionální nýbrž i globální teploty, přičemž dlouhodobý postupný nárůst průměrné globální teploty o 0,6 °C ve dvacátém století je zřejmě způsoben hlavně antropogenními vlivy. Dosažené výsledky umožňují rozlišit mezi účinky slunečních (geomagnetických) a antropogenních vlivů a naznačují možnost jejich využití pro vydávání orientačních sezónních předpovědí, zvláště pro letní období s předstihem až na šest měsíců dopředu. Teplotou vzduchu se zabývají i některé klimatické modely, které předpovídají budoucí chod teplot vzduchu v následujících letech. Spalováním fosilních paliv, vlivem průmyslu, zemědělství a dalších činností člověka vzrůstá koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Výsledek tohoto procesu je, že svět se stává teplejším. Globální průměrná povrchová teplota se zvětšila o 0,6 ± 0,2 °C (Melo, Valachovičová 2006). Klimatické

změny

ve

vztahu

k rostoucímu

skleníkovému

efektu

znamenají

v současnosti vážný problém. Nejvíce důležité zdroje informací o chování klimatického systému za změněných podmínek poskytují klima modely. Cílem příspěvku Mela a Valachovičové (2006) je nastínění změny teplot vzduchu v Evropě v 21. století, obzvláště u konce tohoto století podle kanadského klimatického modelu CCCM 2000. V příspěvku jsou porovnávány scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů "A2-

13

SRES" a "B2-SRES". Výsledky založené na výstupech od "A2-SRES" scénáře reprezentují pesimistickou variantu. Podle této varianty se zvýší teplota vzduchu s rostoucí vzdáleností od oceánské části (o 1,2 °C) ke kontinentální části (o 7,0 °C) . Výsledky ukazují, že teplota vzduchu se bude zvyšovat v celé Evropě v období 2071-2100 ve srovnání k rokům 1951-1980. Optimističtější "B2-SRES" scénář a jeho výsledky demonstrovaly pozvolné oteplování. V budoucnosti je vhodné připravit podobné scénáře změny klimatu pro Evropu v 21. století podle některých dalších klimatických modelů, protože výsledky mohou být odlišné model k modelu. Získané výsledky mohou být používány jako vstupy pro dopady a stanovení zranitelnosti např. hlavně v zemědělství, lesnictví a hydrologických aplikacích.

14

2.2.

Teplota vzduchu a její měření Teplota vzduchu je podle Meteorologického slovníku (1993) jedna ze základních

fyzikálních veličin. Je mírou střední kinetické energie termodynamického pohybu molekul a její jednotkou je v soustavě SI kelvin (K). V meteorologické praxi se však teploty vzduchu nebo půdy dodnes uvádí ve stupních Celsiovy teplotní stupnice. Teplota tělesa se vedle pohlcování a vyzařování může měnit těmito procesy: •

vedením – tok tepla mezi dvěma dotýkajícími se tělesy od teplejšího ke chladnějšímu (aktivní povrch – atmosféra)

•

přenosem tepla uvolňovaného při fázových změnách vody – změna skupenství vody z kapalného na plynné za pohlcování energie – pokles teploty vypařujícího povrchu

•

konvekcí a turbulencí – přenos tepla promícháváním při výstupném pohybu vzduchu

•

dlouhovlnnou radiací (Rožnovský, Havlíček a kol.1998).

Měření teploty vzduchu

V meteorologii a klimatologii se teploty vzduchu měří ve volném ovzduší v základní výšce 2 m nad povrchem půdy v meteorologické budce. Aby měření na teploměru reprezentovalo skutečnou teplotu vzduchu, musí být teploměry chráněny před zářením Slunce, oblohy, Země a všech okolních předmětů. Zároveň však musí být v prostředí dostatečně ventilovaném a musí být chráněny před deštěm nebo sněhem. Na meteorologických stanicích se kromě teploty vzduchu v předepsaných termínech pozorování zjišťuje nejvyšší denní teplota vzduchu (denní maximum) a nejnižší denní teplota vzduchu (denní minimum). Průměrná denní teplota vzduchu se počítá z termínových měření v 7 hodin, ve 14 hodin a ve 21 hodin SMČ podle vzorce: td = (t7 h + t14 h + 2t21 h) / 4 Naměřená teplota vzduchu se uvádí v Celsiových stupních (°C). Z denních průměrných teplot se počítají průměrné měsíční teploty a z nich průměrné roční teploty.

Možností zpřesnění odhadu průměrné denní teploty z klimatických měření se

15

zabýval Metelka (2006). Podle české metodiky se průměrná denní teplota vzduchu vypočítává jako vážený průměr teplot měřených v 07, 14 a 21 hodin MSSČ (místní střední sluneční čas) s vahami 0,25; 0,25 a 0,5. Tento algoritmus pracuje poměrně dobře v situacích s obvyklým charakterem denního chodu teploty (minimální teplota vzduchu při východu Slunce, maximální odpoledne), ale může selhat ve dnech s atypickým denním chodem teploty spojeným obvykle s přechodem fronty (chyba může být i několik stupňů Celsia). Navíc, denní chod teploty je závislý na ročním období (a to na době východu a západu Slunce), které tento algoritmus nebere v úvahu. Z tohoto důvodu tento algoritmus není optimální v průběhu celého roku a vede k systematickým chybám odhadu průměrných teplot, a to až o několik desetin °C. Tento článek je zaměřen na testování nového nelineárního algoritmu, který je založen na tzv. perceptronové neuronové síti. Kromě jasných prediktorů (teplota vzduchu v 07, 14 a 21 hodin místního středního slunečního času) nový algoritmus využívá další dva prediktory, a to kombinaci funkcí sinus a kosinus popisující polohu jednotlivého dne v rámci roku (tato dvojice prediktorů jasně a kontinuálně popisuje polohu dne v rámci ročního chodu). Denní průměry vypočtené z pravidelných 15minutových měření teploty vzduchu byly použity jako síťový predikant. Metoda křížově validovaného tréninku (data z jednotlivých let byla postupně vyňata z vytrénované sítě a byla použita pro validaci) byla kombinována s ansámblovým přístupem (opakované vytrénování sítě vzniklé z náhodné inicializace sítí a použitím různých náhodných dělení dat na tréninková a selekční). Tento postup umožňuje posoudit nejistotu sítě a eliminovat vliv náhodných faktorů. Analýza chyb této nové metody naznačuje výrazný pokles jak systematických chyb, tak maximálních chyb v jednotlivých dnech. Tato nová metoda vede k dosažení lepších výsledků (ve srovnání se starou) v ca 62 % případů, klasická metoda v ca 28 % případů a zcela srovnatelné byly obě metody v ca 10 % případů (Metelka 2006).

16

Pro měření se používají tyto teploměry:
Staniční teploměr, rtuťový s rozsahem stupnice -35 °C, + 45 °C a s dělením stupnice po 0,2 °C respektive 0,5 °C. Používá se k měření okamžité teploty.
Teploměr maximální, rtuťový, se zúžením kapiláry, které zabrání při ochlazení návratu rtuti do teploměrné nádobky.
Teploměr minimální, lihový s malou skleněnou tyčinkou tzv. indexem volně pohyblivým v kapalinovém sloupci v kapiláře. Při poklesu teploty je index dopravován klesajícím lihovým sloupcem do krajní polohy. Při opětovném vzestupu teploty se již index nepohybuje, jelikož líh může kolem něho v kapiláře volně protékat.
Pro nepřetržitý záznam průběhu teploty vzduchu se používá registrační přístroj – termograf. Teploměrným tělesem tohoto přístroje je obvykle deformační bimetalický teploměr, který se skládá ze dvou proužků s různou tepelnou roztažností. Jeden konec bimetalového teploměru je upevněn, výchylky druhého konce v závislosti na teplotních změnách jsou přenášeny na zapisovač, který tyto změny teploty zaznamenává na pásku.

Měření teploty vzduchu automaty Pro účely diplomové práce byly vybrány automatizované klimatologické stanice, na kterých se k snímání hodnot meteorologických prvků využívají elektronická čidla. Data ze stanic jsou získávána kontinuálně a dále jsou ukládána a zpracovávána řídícím počítačem. Měří a průběžně pozorují všechny běžné meteorologické prvky (např. teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, sluneční svit, srážky atd.). Vzhledem k faktu, že většina meteorologických prvků se mění v průběhu dne v závislosti na poloze Slunce na obloze, provádí se pravidelné měření a pozorování pro účely klimatologie v klimatických termínech, které se označují jako termíny 07, 14 a 21 hodin místního středního slunečního času v době platnosti SEČ, v době platnosti SELČ (středoevropský letní čas) se tyto termíny posouvají o hodinu, tzn. místní střední sluneční čas (MSSČ) + 1 hodina. Jelikož všechny hodnocené klimatologické stanice, použité v diplomové práci, leží vůči 15. poledníku na východ, provádí se u nich korekce, která činí 4 minuty na 1° zeměpisné délky. Přičemž se pro vybrané stanice provádí odečet od SEČ. Tím se stanoví pro všechny stanice stejná denní doba vzhledem k poloze Slunce na obloze ( Židek, Lipina 2003).

17

Pro měření teploty vzduchu na automatické meteorologické stanici slouží čidlo umístěné na stožáru ve standardní výšce 2 m umístěné v radiačním krytu, který tvoří ochranu před vnějšími vlivy a současně zajišťuje přirozenou ventilaci. Snímkování dat se provádí ve 20 sekundových intervalech, je kontinuální v průběhu celého dne a potřebné hodnoty termínových a extrémních teplot jsou ze získaných údajů průběžně vybírány a vyhodnocovány. Aktuální hodnoty jsou přenášeny každou minutu, nejsou však ukládány do databáze počítače. Z naměřených hodnot jsou vytvářena patnáctiminutová data, která jsou ukládána do databáze. Z těchto dat jsou vybírány termínové hodnoty do klimatických termínů. Patnáctiminutové extrémní hodnoty sledovaných meteorologických prvků (tj. maximální a minimální teplota vzduchu) se vybírají z okamžitých hodnot za předchozí období. Z řady těchto dat za předchozích 24 hodin se vyhodnocují extrémní teploty pro klimatické účely (Židek, Lipina 2003). Měřením teploty na klasické meteorologické stanici a automatické stanici se věnovali ve své práci Samuhel, Šiška a Čimo (2005), kteří uvádí, že v rámci porovnávání měření teploty vzduchu byly zaznamenány nejmenší rozdíly. Při průměrné měsíční teplotě vzduchu v měsíci červnu byla shodná pro oba způsoby měření. Odchylky denní teploty vzduchu však dosahovali až 2 °C. Dále zjistili, že z naměřených údajů lze jednoznačně říci, že uvedená automatická meteorologická stanice má oproti klasické klimatické stanici s pozorovatelem řadu výhod: –

hustější měření

–

naměřená data jsou v digitální formě

–

možnost ukládání dat po dobu delšího časového období (Samuhel, Šiška, Čimo

2005).

18

2.3.

Kritéria ovlivňující teploty

Amplituda denního chodu Denní amplituda je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou meteorologického prvku, změřenou v jednom dni (Meteorologický slovník 1993 ). Denní chod teploty vzduchu je spojen s takzvanou pozitivní a negativní radiační bilancí. Denní minimum teploty se vyskytuje přibližně při východu Slunce, jako důsledek ochlazování povrchu dlouhovlnným vyzařováním v období negativní radiační bilance. Po východu Slunce nastupuje kladná radiační bilance, která se projeví výrazným vzestupem teploty vzduchu do maxima mezi 13.-16. hodinou SMČ. Po maximu opět nastává pokles teploty vzduchu k rannímu minimu. Tento chod je společný pro všechny měsíce (Strahler, Strahler 1999). V denním chodu teploty se odráží všechny složky tepelné bilance. Z tohoto důvodu nelze denní chod teploty, dobu výskytu maxim, minim a velikost amplitudy vyjádřit všeobecně platným schématem, nýbrž vázat ho na geografické a klimatologické podmínky. Hodnota amplitudy je řízena: •

Charakterem počasí - Úroveň teploty a denní amplituda jsou ovlivněny nejen sezónně (Strahler, Strahler 1999), ale také závisí na charakteru počasí. Zvláštní chod je spojen se zamračenými a jasnými dny. Při výskytu oblačnosti jsou amplitudy malé, za jasných dnů a nocí naopak velké (Kešner 1986).

•

Reliéfem - Oproti teplotnímu zvrstvení ve vzduchu nad rovným povrchem dochází v krajině s nerovným povrchem ke značným odchylkám. Na amplitudu denního chodu teploty má důležitý vliv i reliéf terénu. Vyhloubené tvary (úvozy, kotliny, údolí apod.) mají větší amplitudy než vypouklé tvary nebo plochy v rovinné krajině. Vzduch v uzavřených terénních útvarech se ve dne více ohřívá, v noci se silně ochlazuje a ještě k němu přibývá vychlazený vzduch z úbočí. Po svazích, které jsou skloněny více než 2 °, začne vzduch pomalu stékat do údolí, když se v noci na povrchu půdy ochladí. Na vypouklých útvarech jsou poměry vesměs opačné, je na nich více či častěji větrno a rozdíly v teplotě jsou poměrně menší (Uhlíř 1961). Pokud jde o teplotu při povrchu je chod teploty extrémnější. Povrch se slunečním zářením více zahřívá a více se ochlazuje

19

dlouhovlnným vyzařováním než vzduch ve výšce 2 m nad zemí. V noci je pak aktivní povrch chladnější než podloží aktivního povrchu a teplota nad ním. Ve dne tomu bývá naopak. Na termické zvrstvení přízemní vrstvy má vliv zejména rostlinná pokrývka, která amplitudu tlumí. Podobně jako oblačnost a zeměpisná šířka. Čím jsou větší, tím se amplituda zmenšuje. V průběhu roku jsou amplitudy větší než v zimě (Uhlíř 1961). •

Polohou Země vůči Slunci – Intenzita slunečního záření.

•

Zeměpisnou šířkou - Pro rovníkové klima je denní amplituda velice malá, směrem od rovníku se zvyšuje a v oblastech obratníků nabývá extrémů, od obratníků k pólům pak klesá.

•

Kontinentalitou - Dalším důležitým činitelem, který ovlivňuje denní amplitudu teploty vzduchu je v makroklimatickém měřítku moře. Denní amplituda nad oceánem činí asi 1,5 °C, do vnitrozemí stoupá až na 15 °C, 20 °C i více (Uhlíř 1961). Stanice při pobřeží v porovnání s vnitrozemím jsou chladnější v létě a teplejší v zimě a mají menší teplotní amplitudu denní i roční. Je to z toho důvodu, že se vodní plochy při stejné insolaci ohřívají a ochlazují pomaleji než povrch souše z následujících příčin: -

sluneční záření proniká ve vodě do větší hloubky v porovnání se souší, kde dopadá na povrch

-

voda se ohřívá pomaleji než povrch souše (např. specifické teplo vody je asi pětkrát větší než u skalního povrchu)

-

promíchávání teplejší a chladnější vody v zahřívané vrstvě

-

větší výpar nad vodní plochou než nad souší, kde může při suchém povrchu i ustat

Z tohoto vyplývá, že v denním chodu teploty vzduchu na stanicích s oceánským klimatem mají menší denní amplituda než u stanic s kontinentálním klimatem. V ročním chodu dochází k opožďování extrémů jako například přesun minima z ledna na únor a maxima z července na srpen (Strahler, Strahler 1999). •

Aktivním povrchem - Na teplotu vzduchu má nemalý vliv kontrast teploty mezi městem a venkovskou krajinou. Charakter aktivního povrchu je měněn lidskou aktivitou, zvláště ve městech (zástavba, vozovky, chodníky aj.) Ve městě je srážková voda odváděna mimo město, povrch je tak sušší, insolací se otepluje a teplota je vyšší než v okolní venkovské krajině, kde se nachází podstatně více

20

vegetace, která transpirací odnímá teplo a povrch je chladnější. Výraznější ochlazující vliv je v případě lesního porostu, kdy je půdní povrch vlhčí a při výparu nastává jeho ochlazování. Naopak stavební materiály ve městě pohlcují a uchovávají zářivou energii. V noci ji vyzařují, a proto jsou noční teploty vyšší než v okolní venkovské krajině (Strahler, Strahler 1999).

21

2.4.

Poznatky o statistických metodách zpracování dat Teplota vzduchu na daném místě neustále kolísá. I když jsou tyto změny dobře

měřitelné, je třeba, aby se z důvodů přehlednosti vhodně zpracovaly s použitím průměru za různě dlouhé období (den, pentáda, dekáda, atd.) extrémních hodnot, četnosti výskytu určitých hodnot, teplotních sum nebo jiných statistických charakteristik pro hodnocení teploty ve vztahu k vegetaci.

Průměrné teploty Průměrná denní teplota se stanoví integrací průběžně pozorovaných nebo plynule registrovaných hodnot tohoto prvku za 24 hodin. Lze ji například určit graficky planimetrováním. V praxi se nejčastěji určuje jako průměrná hodnota teploty vzduchu vypočtená z hodnot naměřených v klimatologických termínech během jednoho kalendářního dne (Meteorologický slovník 1993). Průměrné denní teploty pro každý den z dlouhodobých pozorování umožňují ukázat podrobnější průběh teplot v roce (Červený 1984). Při měření pouze extrémních teplot během dne (maxima a minima), lze pouze hrubě orientačně vypočítat průměrnou denní teplotu td = (tmax + tmin )/ 2 Průměrná měsíční teplota vzduchu se vypočítá ze součtu průměrných denních teplot za příslušný měsíc a vydělením počtem dnů v měsíci. Průměrná roční teplota vzduchu se vypočítá ze součtu průměrných denních teplot za rok, děleným počtem dnů daného roku, nebo ze součtu průměrných měsíčních teplot vyděleným 12. Pentádová či dekádová průměrná teplota vzduchu se používá tehdy, je-li vzhledem k účelu použití teplotních údajů měsíc příliš dlouhé období a den příliš krátké. Rok se při tom rozděluje na 73 pentád počínaje 1. lednem. Při dělení na dekády se každý měsíc rozděluje na tři dekády, přičemž poslední dekáda každého měsíce má proměnlivou délku 8-11 dnů (Kešner 1986). Teplotní normál je dlouholetý průměr teploty. Pro volbu počtu let použitých k výpočtu teplotního normálu je třeba brát v úvahu, že jistota průměru s počtem let roste. Jeli však období příliš dlouhé vyhlazují se nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé výkyvy teplot. Za standardní se podle doporučení Světové meteorologické organizace považují

22

průměry z třicetiletí 1901-1930, později 1931-1960 a 1961-1990. Extrémní teploty Účelným doplňkem průměrných teplot jsou extrémní teploty, tj. maximum a minimum teploty v daném časovém úseku. Někdy mohou být tyto údaje nahrazeny amplitudou teploty. Extrémní teploty mohou být uvedeny jako absolutní nebo průměrné. Např. absolutní maximum teploty s uvedením data výskytu, nebo jako průměrné maximum v daném časovém úseku. Podle Meteorologického slovníku (1993) lze na území Československa za absolutní maximum teploty vzduchu považovat hodnotu 40,2 °C ze stanice Praha-Uhříněves, zaznamenanou dne 27. července 1983. Za absolutní minimum teploty vzduchu se považuje teplota -42,2 °C, změřená na stanici Litvínovice u Českých Budějovic dne 11. února 1929.

Teplotní sumy Charakterizují teplotní režim místa nebo oblasti, která se v meteorologii používá buď k porovnání teplotních poměrů různých lokalit ve stejném období, nebo na jedné stanici k porovnání teplotních poměrů v jednotlivých letech s klimatologickým normálem. Stanovuje se jako součet teplot vzduchu, obvykle průměrných denních teplot zaznamenaných za zvolené období (např. vegetační období), nebo jako součet odchylek teploty vzduchu od referenční teploty za zvolené období (Meteorologický slovník 1993).

Teplotní charakteristiky podle klimatického normálu Podle odchylky průměrné měsíční teploty od klimatického normálu (n) je možno jednotlivé měsíce roku klasifikovat podle charakteristik uvedených v tabulce č. 1. Zimní půlrok

Teplotní charakteristika měsíce

Letní půlrok

n+4,6 °C a více

mimořádně teplý

n+3,1 °C a více

n+3,1 °C až 4,5 °C

velmi teplý

n+2,1 °C až 3,0 °C

n+1,6 °C až 3,0 °C

teplý

n+1,1 °C až 2,0 °C

n-1,5 °C až +1,5 °C

normální

n-1,0 °C až +1,0 °C

n-3,0 °C až -1,6 °C

studený

n-1,1 °C až - 2,0 °C

n-4,5 °C až -3,1 °C

velmi studený

n-2,1 °C až -3,0 °C

n-4,6 °C a méně

mimořádně studený

n-3,1 °C a méně

Tab.1. Klasifikace měsíců podle teplotních charakteristik (Havlíček a kol. 1986).

23

2.5.

Předpověď počasí a synoptická situace Meteorologie synoptická je podle Meteorologického slovníku (1993) obor

meteorologie,

jenž

studuje

atmosférické

procesy

zpravidla

velkého,

tj. makrometeorologického měřítka, které jsou synchronně pozorovány na zvoleném území a sledovány především pomocí synoptických map. Jejím hlavím cílem je analýza a předpověď počasí. I když synoptické (povětrnostní) mapy umožňují sledovat vznik, vývoj a přemisťování cyklón a anticyklón, vzduchových hmot a atmosférických front především plošně, systém synoptických map z různých izobarických hladin spolu s aerologickými

diagramy

a

vertikálními

řezy

atmosférou

a

informacemi

z meteorologických radiolokátorů a družic umožňují studovat atmosférické jevy a procesy prostorově. V poslední době v souvislosti s početními předpověďmi počasí dochází ke sbližování meteorologie synoptické a dynamické meteorologie. Meteorologické předpovědi jsou vyžadovány nejrůznějšími odvětvími národního hospodářství s rozdílnými nároky na obsah, formu a dobu, na kterou má být prognóza platná. Předpovědi se dělí podle Meteorologického slovníku (1993) na velmi krátkodobé (0 – 12 hodin), krátkodobé (1 až 3 dny), střednědobé (4 – 10 dnů) a dlouhodobé (období delší než 10 dnů). Podle výsledků dosahovaných v současné době mají předpovědi počasí vysílané rozhlasem, televizí a uveřejňované v denním tisku pravděpodobnost splnění 85 % (Kešner 1986). V současné době má meteorologická služba k dispozici moderní prostředky, jako jsou samočinné počítače, meteorologické radiolokátory a meteorologické družice. Dříve byla hlavním prostředkem při analýze povětrnostní situace klasická synoptická metoda, k níž položili základy zejména J. Helmholtz, J. Margules a J. Bjerknes (Havlíček a kol. 1986), ale v současnosti je tato škola stále více nahrazována numerickým modelováním (Šálek 2003). Hlavní zásadou synoptické meteorologie je současné pozorování rozsáhlé sítě speciálních synoptických stanic. Všechny synoptické stanice na světě provádějí svá pozorování ve stejných termínech, předepsaných ve světovém čase (UTC). Na celém světě je v provozu několik tisíc synoptických stanic a to i na místech těžko přístupných, jako jsou vysokohorské a polární oblasti, oceány atd. Pozorování na těchto stanicích probíhá ve čtyřech hlavních termínech 00 – 06 – 12 – 18 GMT a čtyřech vedlejších ve 03 – 09 – 15 – 21 GMT.

24

Podle Havlíčka a kol. (1986) řadíme k synoptickým stanicím ještě aerologické stanice, které měří některé meteorologické prvky ve vertikálním průřezu atmosférou. Počasí se totiž vyvíjí v celé troposféře a často dokonce i v interakcích s ještě vyššími vrstvami atmosféry. Na aerologických stanicích se používají automatické sondy, zavěšené pod balónem plněným vodíkem, které při výstupu měří, kódují a rádiem předávají údaje o tlaku, teplotě a vlhkosti vzduchu. Přitom jsou sledovány radarovým systémem, který nepřetržitě vyhodnocuje jejich polohu, takže jsou k dispozici i údaje o proudění vzduchu ve vyšších hladinách. Toto pozorování se provádí v hlavních pozorovacích termínech. Významné

zkvalitnění

předpovědí

počasí

přináší

využití

orbitálních

meteorologických družic, které jsou na oběžné dráhy kolem Země vypouštěny již od roku 1960. Snímkují zemský povrch v pravidelných časových intervalech a animací těchto snímků se pak získávají údaje o rychlosti pohybu front, výšce a typu oblačnosti, pomocí infračervených čidel lze určit i teplotu povrchu apod. Naše meteorologická služba dnes používá údajů geostacionární družice Meteosat, vysílaných v půlhodinových intervalech. Družice Meteosat patří do skupiny družic geostacionárních, tj. obíhajících Zemi ve výšce necelých 36 tisíc kilometrů v rovině zemského rovníku jednou za 24 hodin. Z hlediska pozorovatele na Zemi se tak zdá, jako by družice visela nad Zemí ve stále stejném bodě. Tato vlastnost umožňuje družici snímat stále stejnou část povrchu Země za stejných geometrických podmínek. Družice Meteosat je "zavěšena" nad Guinejským zálivem, odkud je schopna zobrazit celou Evropu a Afriku, západní Asii, část jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu. Družice Meteosat má hmotnost přibližně 320 kg, včetně 40 kg paliva při startu. Má tvar válce o průměru přibližně 2 metry a výšce 3 metry. Její orientace v prostoru je zajištěna rotací o rychlosti 100 otáček za minutu. Hlavním zařízením na palubě je tříkanálový skenující radiometr VISSR (Visible and Infrared Spin Scan Radimeter). Ten zobrazuje Zemi v následujících třech spektrálních kanálech, jenž jsou uvedeny v tabulce č. 2. VIS IR WV

viditelné pásmo

0.4 až 1.0 µm

tepelné pásmo

10.5 až 12.5 µm

pásmo absorpce vodní parou

5.7 až 7.1 µm

Tab.2. Spektrální kanály radiometru VISSR.

25

Družice snímá celý zemský disk každých 30 minut (začátky snímání jsou vždy ve 30. a 60. minutě, snímání trvá 25 minut, dalších 5 minut má družice na návrat do výchozí pozice). Družice snímá zemský disk postupně od jihu k severu, což znamená, že oblast České republiky je snímána vždy ve 22. a 52. minutě, snímku je pak přiřazen čas nejbližší následující 30., resp. 60. minuty (to znamená, že ČR byla vždy nasnímána o osm minut dříve než je čas uvedený v hlavičce snímku). Všechna obrazová data jsou nejprve předána k předzpracování do centra v Darmstadtu, odkud jsou opět přes Meteosat vysílána podle pevného rozvrhu koncovým uživatelům. Meteosat kromě pořizování obrazových

dat sbírá a předává meteorologické údaje, naměřené

automatickými stanicemi a bójemi, a distribuuje zpracované informace z několika význačných meteorologických center (hlavně službám a letištím, kde je nedostatečné zásobení kvalitními meteorologickými informacemi). Všechny tyto operace zajišťovala donedávna první generace Meteosatů, z nichž poslední Meteosat 7, ukončil svou činnost nad nultým poledníkem v červnu 2006. V současné době se používá Meteosat 8 a Meteosat 9, které patří do série Meteosaty druhé generace (MSG, Meteosat Sekond Generation) s novým radiometrem (12 kanálů) a s periodou snímání 15 minut. Ty by měly být celkem čtyři (MSG 1 až MSG 4) a kolem roku 2020 by měly být nahrazeny Meteosaty třetí generace - MTG, Meteosat Third Generation (Kolektiv ČHMÚ 2007). Nezbytnou

součástí,

bez

které

se

předpověď

počasí

neobejde

jsou

meteorologické radary. Podle Šálka (2003) je meteorologický radar zařízení, které vyzařuje směrovou anténou elektromagnetickou energii v krátkých časových pulsech do určité oblasti, přičemž objekty, které jsou v dráze radarového paprsku, určitou část energie odrazí zpět. Tato energie je pak přijímačem radaru zpracována a vyhodnocena. Ze zpoždění přijatého signálu oproti vyslanému a z množství přijaté energie lze získat informaci o poloze a vlastnostech objektu, případně o jeho pohybu. Standardní meteorologický radar provede za 1 měření o časovém rozsahu 10-15 minut kolem 15 otáček s proměnným výškovým úhlem (většinou nízko nad obzorem). Použití radarů v meteorologii: • detekce srážek (oblaků)

• měření větru

• zjištění pohybu a vývoje oblačnosti

• velmi krátkodobá předpověď

• zjištění struktury oblačnosti

• odhady množství srážek

26

Hlavním přínosem metod dálkové detekce pro předpovědní praxi jsou detekce konkrétních jevů (často oblačnosti s významnými srážkami nebo silné konvekce) a využití pro velmi krátkodobou předpověď – nowcasting. Pro sestavení předpovědi počasí je nezbytné získat informace, které jsou nutné k jejich tvorbě. Podle Šálka (2003) je prvním předpokladem úspěšné předpovědi co nejpodrobnější znalost aktuálního stavu atmosféry, kterou je možno získat informacemi z následujících zdrojů: 1) Informace ze sítě pozemních (oceánských) stanic o počtu kolem 10000: posílají většinou alespoň každých 6 hodin, nejčastěji každou hodinu zprávu, v současné době v kódu SYNOP (bude nahrazováno zprávou v kódu BUFR, popř. CREX) 2) Informace z aerologických stanic: 600-800 stanic na Zemi měří výškový profil základních meteorologických prvků (teplota, vlhkost, tlak vzduchu, vítr) alespoň 1x denně 3) Informace získané metodami dálkové detekce (hlavně meteorologické družice, meteorologické radary, systémy detekce blesků) 4) Podnebné charakteristiky dané lokality nebo oblasti. Jednotlivé předpovědi lze rozlišovat podle metody zpracování, délky platnosti, oblasti platnosti, pro jaké účely mají sloužit apod. V Oddělení meteorologických předpovědí se vytváří tři základní druhy předpovědí: o Všeobecné - jedná se o standardní předpovědi, které sestávají z několika částí: vývojem synoptické situace, oblačnosti, jevů, teploty a větru. o Speciální - se vydávají pro předem stanovené účely. o Výstražné informace - jedná se o informace na vyskytující se nebo předpokládané nebezpečné meteorologické a hydrologické jevy.

Rozborem výskytu povětrnostních situací a počasí s nimi spojeného se zabýval Starý (1989). V práci klasifikoval 3 987 situací od 1.1.1946 do 31.12.1985. Nejčastější byla brázda nízkého tlaku nad střední Evropou s téměř 10 % celkového zastoupení. Na druhém místě Wc, na třetím anticyklóna nad střední Evropou. Obdobím 1961-1990 se zabývali Křivancová a Vavruška (1997). Cílem jejich práce bylo vystihnout regionální rozdíly počasí při jednotlivých typech povětrnostních situací. Situace, které nejvíce ovlivnily teplotu vzduchu byly zejména typy Sa, SWa, SWc1 a SWc2. Tyto situace mají nadprůměrné odchylky průměrných denních teplot ve

27

všech oblastech a po celý rok. V zimě k nim přistupuje ještě situace Wc, tedy zonální advekce z mírných šířek relativně teplého Atlantiku. V západní polovině republiky je tato situace v zimě vůbec nejteplejší, zatímco ve východní polovině mají nejvyšší kladné odchylky situace SWc1 a SWc2. Potvrzuje se, že západní proudění se prosazuje na Moravě hůře. V létě, kdy se zvyšuje význam insolace, se k nejteplejším situacím zařazují i typy Ea, NEa a A, které jsou v zimě, zejména v nížinách studené. Výrazně záporné odchylky průměrné teploty mají po celý rok pouze situace Nc a C. Velmi studené v zimě jsou situace NEc, NEa, Ec, Ea, Ap3 a Ap4 naopak situace severozápadní NWc a NWa jsou chladné v létě a teplé v zimě. Také situace B je relativně nejchladnější v létě. V ročním chodu téměř u všech situací připadají nejnižší hodnoty maxim i minim na leden, nejvyšší na červenec.

28

2.5.1. Poznatky o metodách zpracování předpovědi počasí

Hodnocení předpovědi počasí vychází z Brádkovy metody navržené v roce 1947 a metody ruské (Brádka 1947). V prognózách na tři dny se hodnotí jednotlivé prvky předpovědi zvlášť. Předpověděné počasí, které platilo pro celé území Čech a Moravy se porovnávalo se skutečným počasím podle přehledové mapy z tohoto území obsahující průměrně 60 stanic. Hodnocení úspěšnosti předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu pokračovalo v 80. letech, které zpracovala Červená (1988). Oproti dřívějším metodám měla tato metoda několik výhod. Nejdůležitější z nich bylo zpracování a výpočet na počítači, což umožňovalo jeho využívání i na pobočkách. V 90. letech byla metoda pro hodnocení předpovědi extrémních teplot Červené převzata Šálkem (ČHMÚ Brno), který z této metodiky vytvořil počítačový program. Podle Šálka (1996) vychází hodnocení předpovědi ze zprávy Inter, tedy okamžitě po jejich přijetí a kontrole je možno těchto údajů použít pro hodnocení předpovědi. V praxi, na odděleních RPP, se to uskutečňuje pomocí několika programů, přičemž poslední program vypočítá celkovou úspěšnost předpovědi i úspěšnost prognózy jednotlivých povětrnostních prvků. Předpověď i její úspěšnost je přitom možné regionalizovat i v rámci jižní Moravy (Šálek 1996). V programu platil stejný algoritmus pro minimální a maximální teploty. Proměnné:  Tpred – předpověděná teplota ( maximální, minimální )  T – skutečná teplota (maximální, minimální ) na dané stanici  Uti – úspěšnost předpovědi dané extrémní teploty na 1 stanici  Ut – úspěšnost předpovědi extrémní teploty na celém území Výpočet Uti: Uti = 100 pro: | T – Tpred | ≤ 3 Uti = 100 – P.30 pro: 2 + P < | T – Tpred | ≤ 3 + P, P je přirozené číslo ( 1,2,3,4....) Úspěšnost předpovědi pro celé území je dána průměrnou úspěšností ze všech stanic: Ut = 1/n ∑Uti, kde n je počet hodnocených stanic s platným údajem o extrémní teplotě.

29

Výše popsaným způsobem předpověď počasí na 1. a 2. den zhodnotil Šálek (ČHMÚ Brno) v období od 4. března 1996 do 31. srpna 1996, tedy v období, kdy převažuje letní typ počasí. Výsledky ukázaly, že z předpovědi teplot byla nejlepší předpověď teploty minimální, a to i v případě inerční předpovědi. Úspěšnost předpovědi teplot minimálních byla 93 % a teplot maximálních 90 %. Hodnocení předpovědi teplot vzduchu dnes vychází především od Brádky z důvodu jednotného a dle možností jednoduchého hodnocení v rámci všech předpovědních pracovišť ČHMÚ. Jeden z požadavků je zachování kontinuity dosavadního hodnocení na CPP, které se dělá podle pozměněné metodiky Brádky a popisuje ho následující výpočet (Šopko 2006). Výpočet úspěšnosti předpovědi Teplota vzduchu (min. a max.) 0 °C ≤ | TP - TN | ≤ 1,5 °C

1.

při

2.

při 1,5 °C < | TP - TN| < 5,5 °C

U [%] = 100 – ( | TP - TN | - 1,5) x 25 %

3.

při 5,5 °C ≤ | TP - TN |

U [%] = 0 %

kde:

U [%] = 100 %

U je úspěšnost předpovědi teplot v %, TP je předpověď průměrné (min. resp. max.) teploty v oblasti ve °C NT je spočtená průměrná (min. resp. max.) teplota v oblasti ve °C V rozmezí od 0 do ± 1,5 °C je úspěšnost 100 %, postupně lineárně klesá k 0 %

do ± 5,5 °C. Dále je nulová. Úspěšnost je v dobré shodě s hodnocením dle Brádky (do ± 2 °C 100 %, při ± 5 °C 0 % - viz Tabulka č. 3.)

chyba předp. teploty | TP – TN | [°C]

stávající hodnocení [%]

Brádka [%]

0,0

100

100

1,5

100

100

2,5

75

80

3,5

50

60

4,5

25

40

5,5

0

0

Tab.3. Srovnání Brádkova hodnocení se stávajícím hodnocením (Šopko 2006).

30

2.5.2. Numerické modelování

Od poloviny našeho století se začíná prosazovat nová metoda předpovědi, tzv. numerická objektivní metoda nebo prostě početní (numerická) předpověď. Ta je podle

Meteorologického

slovníku

(1993)

založena

na

numerické

integraci

diferenciálních rovnic, jež v určitém modelovém přiblížení popisují dynamiku atmosféry. K doplnění početních předpovědí, dále pak pro jejich upřesnění nebo interpretaci na vlastní projevy počasí se hojně užívá statistických předpovědí. Subjektivní zkušenosti meteorologa spolu s některými empirickými pravidly však stále mají značnou roli a uplatňují se při interaktivní spolupráci člověka s počítačem, což vhodně vystihuje anglický termín „ man – machina mix “, a především při interpretaci výsledků početních předpovědí na místní podmínky. Předpověď na období 2-15 dnů se vypracovává téměř výhradně na podkladě numerických výpočtů, jenž jsou podle Šálka (2003) rozděleny na : 

Měření stavu atmosféry (600-800 aerologických stanic), zakódování do zpráv (nyní TEMP, postupně BUFR) apod., další informace z metod dálkové detekce, zejména z meteorologických družic



Pomocí

telekomunikačních

linek

soustředění

zpráv

naměřených

dat

v meteorologických centrech (Offenbach, Reading, U.S. NCEP u Washingtonu D.C. atd.) 

Výpočet budoucího stavu atmosféry v meteorologických centrech pomocí výkonných (super)počítačů



Rozesílání předpovědí uživatelům prostřednictvím telekomunikačních linek



Zpracování těchto dat pomocí malé výpočetní techniky, po doplnění ostatními informacemi (aktuální zprávy o počasí, data ze senzorů dálkové detekce, podpůrné systémy pro nowcasting), konečné zpracování předpovědi (meteorologem, příp. poučeným uživatelem) Hlavním cílem numerické předpovědi počasí je co nejrychleji zpracovat

naměřené údaje z meteorologických přístrojů (pozemních meteorologických stanic, balonových měření, meteorologických družic, radarů a dalších speciálních zařízení) a pomocí počítačové simulace vývoje atmosféry vypočítat její pravděpodobný budoucí stav.

31

Podle Janouška (2004) je nejdůležitějším nástrojem numerické předpovědi počasí numerický předpovědní model. Základem každého modelu je jeho dynamické jádro. Východiskem je soustava rovnic popisujících fyzikální zákony, podle kterých se vývoj skutečné atmosféry řídí. Dynamické jádro modelu tyto rovnice řeší přibližně metodami numerické matematiky v prostorové síti uzlových bodů, vzorkujících atmosféru nebo její část. Dynamické jádro však nepopisuje všechny významné procesy, ať už protože probíhají v menším prostorovém měřítku než je základní rozlišení modelu (např. turbulence, konvekce aj.), anebo protože tyto procesy nejsou přímo zahrnuty v základních rovnicích (záření, mikrofyzikální procesy v oblačnosti apod.). Efekty těchto důležitých procesů jsou proto řešeny v jednotlivých modulech tzv. systému fyzikálních parametrizací. Další podstatnou částí modelu jsou metody využití informací z meteorologických měření, ať už místních (přízemní observatoře, balónové sondy atd.) nebo dálkových (meteorologické radary a družice), a následný výpočet aktuálního stavu atmosféry, který je východiskem pro vlastní předpověď. Meteorologická měření se zpracovávají částí modelu, zvanou numerická analýza a asimilace dat. Numerický předpovědní model je řešen na počítačích. Algoritmy jsou naprogramovány především s ohledem na maximální rychlost výsledného programu. Používají se pokročilé numerické metody při konstrukci základních numerických schémat, rychlé numerické algoritmy a efektivní programovací postupy umožňující vysokou paralelizaci dat i algoritmů. Numerické modely se ve svých produkčních verzích řeší zpravidla na vysoce výkonných, často specializovaných počítačích, tzv. superpočítačích, schopných provádět velké množství výpočtů nad velkými objemy dat. Hlavními uživateli výsledků numerických předpovědí jsou meteorologové, kteří interpretují numerické předpovědi vzhledem k potřebám cílové skupiny uživatelů předpovědi. Každý numerický model i jeho praktická implementace popisuje atmosféru pouze přibližně a jeho výsledky obsahují chyby, a to zejména protože model má pouze konečnou přesnost (současné modely mají horizontální krok výpočetní sítě 2 až 50 km), to aby ho bylo možno vůbec na počítači s konečnou rychlostí v potřebném čase vypočítat. Dalším nedostatkem jsou atmosférická měření, která se provádějí pouze v určitých časech a na určitých místech, a tak chyby, způsobené nedokonalou znalostí počátečního stavu atmosféry (jako nelineárního dynamického systému), s časem

32

narůstají, až úplně znehodnotí simulaci byť dokonalého modelu (modelová předpověď se rozplyne v deterministickém chaosu). V neposlední řadě chyby vznikají z řady důležitých atmosférických procesů, které jsou v modelu popsány pouze přibližně, ať už z důvodů výpočetní ekonomie, nebo protože přesný popis některých procesů na dané úrovni rozlišení dosud není znám. Pro dnešní předpověď počasí se u nás využívá modelu Aladin, jenž byl nabídnut Météo France národním meteorologickým službám střední a východní Evropy v roce 1990. Model Aladin (Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International) je numerický předpovědní model počasí na omezené oblasti, určený pro krátkodobou předpověď (dva dny) atmosférických procesů v mezo-beta měřítku (řádově s rozměrem 10 km). Původně byl koncipován jako dynamická adaptace výsledků předpovědi globálního modelu Arpege na vyšší rozlišení, při kterém dochází jednak ke zpřesnění popisu intenzivních atmosférických procesů s velkou prostorovou proměnlivostí, jednak procesů vázaných na detailní popis parametrů zemského povrchu (výška terénu, půdní a vegetační parametry apod.). V posledních letech jsou v modelu rovněž intenzivně vyvíjeny metody zpřesnění

počátečních

podmínek

jak

asimilací

pozorování

(třídimensionální variační asimilace dat), tak sofistikovanou kombinací globální analýzy a simulace mezoměřítkových struktur (metody míchání - blending). Aladin je založen na systému základních rovnic řešených spektrální metodou na omezené oblasti semiimplicitním semi-lagrangeovským schématem. Integrační oblast modelu je vytyčena na mapě v konformní projekci, ve vertikále je použit hybridní souřadnicový systém. Procesy, které nejsou popisovány základním dynamickým jádrem modelu, jsou simulovány v soustavě fyzikálních parametrizací. Model je vyvíjen od roku 1991 v mezinárodní spolupráci vedené francouzskou povětrnostní službou Météo-France. Do současnosti se do vývoje zapojilo celkem patnáct evropských a afrických států. Model je v rutinním provozu v řadě členských zemí konsorcia Aladin a jeho vývoj probíhá v rámci řady národních a evropských projektů. V současné době byl zahájen v rámci projektu Aladin-2 vývoj nové generace modelu pro předpovídání v mezo-gamma měřítku (s prostorovým krokem okolo 2 km) (Arome), určeného k operativním provozu okolo roku 2008-2010, jakož i inovované verze modelu pro předpovídání v mezo-beta měřítku (Alaro) - nástupce Aladina pro příští desetiletí (Janoušek 2004).

33

3. MATERIÁLY A METODY 3.1.

Popis oblasti Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) patří jižní Morava do oblasti teplé. Průměrná

roční teplota vzduchu je zde kolem 9 ºC. Na zbylých 21 % tohoto území je teplota vzduchu nižší jak 8 ºC (Červený 1984). Studované území jižní Moravy lze z hlediska teplotních poměrů charakterizovat jako velmi různorodé. Prolínají se zde jak vlivy Atlantského oceánu (platí především pro západní část regionu), tak také vlivy cyklon postupujících z oblasti Středozemního moře (hlavně pohraniční pohoří na východě území). Oceanita Moravy činí asi 50 % ve srovnání se 100 % oceanitou Atlantiku. To se odráží ve sledování klimatických prvků západo-východním směrem. Nejvíce se uplatňují výškové poměry a členitost terénu. Pokud jde o vliv nadmořské výšky, s jejím růstem teplota vzduchu obvykle klesá o 0,6 až 1 °C na 100 m. Výjimkou jsou tzv. inverzní situace, při kterých na horách bývá tepleji, než v nižších polohách. Největší vliv na teplotu má nadmořská výška, která má vliv na vegetační období. Na každých 100 m nadmořské výšky se zkracuje vegetační období o 8-9 dnů až do 1000 m n. m. Podle Kešnera (1986) přichází hlavní vegetační období na jižní Moravě 21.-26. dubna a končí po 11. říjnu. Vegetační léto (období s průměrnou teplotou nad 15 ºC) začíná na jižní Moravě před 21. květnem a končí po 11. září. Nejchladnější měsíc je leden, každý třetí až čtvrtý rok únor. Jaro je často přerušováno návraty zimy. V zemědělství se škodlivě projevuje období tzv. ledových mužů mezi 11.-15. květnem. V druhé dekádě června opět teplota vzduchu klesá, ne však pod nulu. To je spojeno s obdobím kolem 8.června - "Medarda". Toto období se vyznačuje zvýšenou srážkovou aktivitou. Nejteplejší měsíc je červenec, zvláště jeho druhá polovina. Na většině území se průměrné teploty v červenci pohybují mezi 13,0-18,5 ºC. Ve třetí dekádě září přichází období se slunnými dny a vysokým tlakem vzduchu - tzv. "babí léto". Někdy zasahuje až do října. V září se počínají vyskytovat noční mrazíky, které jsou již v říjnu pravidelné. V listopadu silně klesá teplota, počasí je mlhavé a deštivé, často spojené s inversními situacemi (Kešner 1986).

34

3.2.

Seznam meteorologických stanic použitých k hodnocení výsledků Pro určení úspěšnosti regionální předpovědi byly použity naměřené údaje

z období 2002 – 2006 na celkem 11ti meteorologických stanicích. Stanice byly vybrány na základě dostupnosti požadovaných dat, jejich dostatečné reprezentativnosti, homogenity a polohy. Seznam meteorologických stanic a jejich základní geografické údaje jsou uvedeny v tabulce č. 4. Geografické rozmístění těchto stanic je znázorněno na obrázku č. 1. Rozložení stanic je víceméně rovnoměrné. Nejníže položena stanice je Strážnice na Moravě (176 m n. m.), nejvýše položená je stanice Nedvězí (722 m n. m.). Průměrná nadmořská výška analyzovaných stanic je 343,5 m n. m. Kraj

Vysočina

Jihomoravský

Zlínský

Meteorologické

Zeměpisná

Zeměpisná

Nadmořská výška

stanice

délka

šířka

[m]

Nedvězí

16º18´

49º38´

722

Kostelní Myslová

15º26´

49º09´

569

Velké Meziříčí

16º00´

49º21´

452

Kuchařovice

16º05´

48º52´

334

Brno-Tuřany

16º41´

49º09´

241

Velké Pavlovice

16º49´

48º54´

196

Strážnice na Moravě

17º20´

48º53´

176

Brno-Žabovřesky

16º33´

49º13´

235

Holešov

17º34´

49º19´

224

Štítná nad Vláří

17º58´

49º04´

315

Vizovice

17º50´

49º13´

315

Tab. 4. Seznam meteorologických stanic použitých k hodnocení výsledků za období 2002-2006.

Podle mapy agroklimatického členění ČSSR (Kurpelová a kol. 1975) patří stanice Nedvězí do agroklimatické makrooblasti chladné, oblasti mírně chladné a podoblasti mírně vlhké. Další stanice z kraje Vysočina, Kostelní Myslová a Velké Meziříčí mají stejné zařazení do makrooblasti mírně teplé, oblasti poměrně mírně teplé a podoblasti mírně suché.

35

Stanice z kraje Jihomoravského patří do stejné agroklimatické makrooblasti, tedy do teplé. Stanice Brno-Tuřany a Brno-Žabovřesky jsou v oblasti dostatečně teplé. Velké Pavlovice a Strážnice na Moravě se nachází v oblasti převážně teplé. Pro Kuchařovice je typická oblast poměrně teplá. Všechny stanice z Jihomoravského kraje jsou v podoblasti převážně suché s poměrně mírnými zimami. Holešov a Vizovice, které patří do kraje Zlínského se řadí do makrooblasti teplé. Holešov leží v agroklimatická oblasti převážně teplé s podoblastí převážně suchou, na rozdíl od Vizovic, kde je oblast poměrně teplá s podoblastí mírně suchou. Poslední z uvedených stanic, Štítná nad Vláří, je zařazena do makrooblasti mírně teplé, oblasti poměrně mírně teplé a podoblasti mírně suché. Celkově převažují stanice, které se nachází v agroklimatické makrooblasti teplé a mírně teplé s podoblastmi převážně suchými.

Obr. 1. Geografické rozmístění vybraných stanic na území jižní Moravy.

36

Mapa klimatických oblastí podle Köppena zařazuje oblast jižní Moravy do území vlhkého, mírně teplého podnebí se suchou zimou (Cfb), pouze stanice Velké Meziříčí a Nedvězí spadají do vlhkého, mírně chladného podnebí se suchou a mírnou, resp. studenou zimou (Dfb). Tato klasifikace je nejvíce rozšířenou a všeobecně uznávanou klasifikací klimatu, která byla zpracována na základě rozdělení ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci (Atlas podnebí Česka 2007). Podle Quittovy klasifikace, která rozlišuje 23 jednotek, definovaných určitými kombinacemi hodnot 14 klimatologických charakteristik leží Nedvězí a Kostelní Myslová v charakteristice mírně teplých oblastí (MW4), Velké Meziříčí (MW6), Vizovice (MW7) a Štítná nad Vláří (MW10). Brno-Žabovřesky, Brno-Tuřany, Velké Pavlovice, Holešov a Strážnice na Moravě náleží do klimatické charakteristiky (W2) teplých oblastí (Atlas podnebí Česka 2007).

Metody zpracování teplot naměřených na vybraných stanicích Pro každou stanici byly stanoveny následující statistické charakteristiky:  aritmetický průměr  rozdíl maximálních a minimálních hodnot  minimální a maximální hodnota  směrodatná odchylka

37

3.3.

Metody zpracování předpovědi počasí Pro období 2002 – 2006 byly použity předpovědi teplot vzduchu pro kraj

Vysočina, Jihomoravský a Zlínský. Předpověď počasí vydává jako oficiální výsledek své práce regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Brně. Meteorologické prvky a jevy se vyhodnocují z dostupných matematických předpovědních modelů, zejména ALADIN a dále z prognózních Center v Offenbachu, Readingu, Bracknellu a Washingtonu. Pro vyhodnocení byla použita předpověď krátkodobá na 1 až 2 dny, neboť dlouhodobější předpovědi mají jen rámcový charakter. Krátkodobá předpověď většinou obsahuje údaje o rozložení tlakových útvarů, o postupu a druhu atmosférických front. Dále obsahuje údaje o předpokládaných teplotách, o možnosti výskytu a druhu srážek, o směru a rychlosti větru. Její součástí může být i biometeorologická předpověď, analyzující vliv počasí na citlivé osoby (kardiaky, astmatiky, revmatiky, alergiky apod.). Předpovědi teplot denních za období 2002 – 2006 byly z ČHMÚ dodány v podobě textových dokumentů. Aby mohla být provedena statistická analýza těchto dat, bylo nutné je zpracovat v programu Excel. Zde byly vytvořeny soubory průměrných maximálních a průměrných minimálních denních teplot, a to prostým sčítáním dvou hodnot a vydělením dvěmi a rozdíly maximálních a minimálních hraničních předpověděných hodnot, jak je uvedeno na příkladu, pro 1.1.2006 v tabulce č. 5. Sčítání začínalo vždy 1. ledna daného roku a končilo 31. prosince téhož roku.

dat

Max (°C)

1.1.2006

1

-2

Min (°C) -2

-5

Tab. 5. Příklad zpracování předpovědi počasí.

38

x denní J

x denní S

aJ

aS

-0,5

-3,5

3

3

3.4.

Způsob hodnocení předpovědi počasí V diplomové práci je hodnocena obecná předpověď počasí na první (zítřek) den

po dnu vydání předpovědi. Z meteorologických prvků se hodnotí maximální (07 – 21 hodin) a minimální (21 hodin předcházejícího dne – 07 hodin) teplota vzduchu. Hodnotit se budou předpovědi počasí vydané na pobočce ČHMÚ v Brně od začátku roku 2002 do konce roku 2006. Příklad předpovědi pro kraj Vysočina, Jihomoravský a Zlínský je uveden v příloze č. 1. V tomto období chybí předpovědi z následujících dnů: Za rok 2002 (1.1.-3.1., 5.1.-8.1, 11.1.-13.1., 15.1. a 4.11.), v roce 2003 (10.4., 19.4.-20.4.) v roce 2005 (4.12.) a v roce 2006 (3.11., 27.11.). K vyhodnocení se použily maximální a minimální denní teploty vzduchu, které poskytla taktéž pobočka ČHMÚ-Brno. V souboru maximálních a minimálních denních teplot došlo u stanice Štítná nad Vláří v období od 7.8. do 6.9. 2005 k výpadku měření. Z výše vybraných stanic se hodnocení provede pouze u stanic Nedvězí, Štítná nad Vláří, Brno-Tuřany, Kuchařovice a Strážnice na Moravě, jelikož způsob hodnocení je dosti zdlouhavý. Při hodnocení se bude vycházet z textových dokumentů předpovědi počasí. V programu Excel se vypočítá amplituda A, která vymezuje rozpětí předpověděných nejvyšších a nejnižších teplot. Ta nabývá hodnot od 2 °C do maxima 5 °C viz Tabulka č. 6. Zároveň se stanoví diference. Od denního maxima teploty se odečte nejvyšší hodnota předpověděné teploty a dostaneme diferenci 1, po odečtení nejnižší hodnoty předpověděné teploty získáme diferenci 2. Tento samý postup zopakujeme při hodnocení denního minima. Pro lepší přehlednost postupu je uvedena tabulka č. 6.

Denní maximum

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

25.1.2003

2,3

4

1

3

-1,7

1,3

26.1.2003

2,2

3

1

2

-0,8

1,2

27.1.2003

4,5

4

0

4

0,5

4,5

1.11.2003

16,8

15

10

5

1,8

6,8

Tab. 6. Stanovení amplitudy a diferencí u denního maxima.

39

Z výše popsaného postupu byly sestaveny grafy diferencí minimální teploty a maximální. Z uvedených grafů se vybraly dny, u nichž jsou nejvyšší hodnoty diferencí, které poukazují na mimořádně neúspěšnou předpověď. Dny se vybraly podle hodnoty diference 1 a diference 2, u nichž byla tato hodnota větší než dvojnásobek maximální amplitudy. Dny, u kterých byl překročen tento dvojnásobek, můžeme označit jako dny s mimořádně neúspěšnou předpovědí. Pro tyto dny se vypočítá procentické zastoupení. Procento úspěšné předpovědi pak bude uvedeno, bez ohledu na další podrobnější členění. Ke dnům, s mimořádně neúspěšnou předpovědí, se přiřadily podle kalendáře synoptických typů, synoptické situace, a stanovil se jejich vliv na vznik mimořádných odchylek předpovědi. Synoptické situace se určily podle kalendáře synoptických typů pro území České republiky, který se pravidelně sestavuje od roku 1946. Kalendář pro roky 2002-2006 je až do současnosti každoročně publikován v časopise Meteorologické zprávy a od roku 2002 i na (http://www.chmi.cz/meteo/om/mk/syntypiz/kalendar.html) webových stránkách ČHMÚ. Typizace povětrnostních situací se dělá na základě metodického předpisu. Z kalendáře

povětrnostních

typů

se

spočítalo

procentické

zastoupení

jednotlivých synoptických situací (viz Tab. č. 53), které se použilo ke konfrontaci s dosaženými výsledky.

40

4. VÝSLEDKY A DISKUSE 4.1.

Maximální a minimální předpověděné denní teploty na Moravě

v období 2002-2006 a jejich základní statistické charakteristiky Pro stanice byla vytvořena databáze základních statistických charakteristik.Tabulky byly vytvořeny pro amplitudu, diferenci 1 a diferenci 2 maximální a minimální teploty. Pro každý rok byla stanovena maxima, minima, směrodatná odchylka a průměr za jednotlivé měsíce a daný rok. Nejčastěji se vyskytující hodnotou maxima amplitudy jsou pro všechny stanice shodně 4 °C. Pro minimum amplitudy to jsou nejčastěji 3 °C. Rozpětí se však pohybuje od minima 2 °C po maximum 5 °C. Tyto hodnoty se vyskytují spíše ojediněle. Hodnocení se provede podle tabulek uvedených v příloze č. 2. Vyhodnotí se pouze roky, u kterých nastala mimořádně neúspěšná předpověď.

41

4.1.1. Maximální denní teploty

Vyhodnocení

základních

statistických

charakteristik

proběhlo

u

stanice

Kuchařovice v letech 2002, 2003, 2004 a 2006. Tabulka č. 7 uvádí údaje o základních statistických charakteristikách maximálních předpovězených teplot za rok 2002 na stanici Kuchařovice. Rozsah souboru byl 351 dnů. Maximum amplitudy dosahuje 5 °C v prosinci. Minimum naopak v červenci, kdy dosáhlo 2 °C. Směrodatná odchylka se pohybuje mezi 0,37 °C v říjnu po 0,62 °C v červenci. Průměr amplitudy se nachází mezi hodnotami 3,43-3,87 °C. Průměrně za rok 3,61 °C. Diference 1, tedy rozdíl denní maximální teploty a předpovězeného nejvyššího maxima dosáhl hodnoty 10,20 °C v prosinci, nejnižší maximum bylo v květnu. Minimum diference 1 bylo v únoru (-8,80 °C). Směrodatná odchylka byla v průměru 2,22 °C a průměr -1,24 °C. Diference 2, což je rozdíl denní maximální teploty a předpovězeného nejvyššího minima, byla v roce 2002 13,20 °C a této hodnoty bylo dosaženo v prosinci. Nejnižší hodnota byla jako u diference 1 v květnu (4,40 °C). Průměrná směrodatná odchylka byla 2,23 °C a roční průměr 2,37 °C. Max A max min s prům. I 4 3 0,42 3,78 I II 4 3 0,49 3,57 II III 4 3 0,49 3,61 III IV 4 3 0,50 3,53 IV V 4 3 0,50 3,48 V VI 4 3 0,50 3,47 VI VII 4 2 0,62 3,48 VII VIII 4 3 0,50 3,55 VIII IX 4 3 0,50 3,43 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,43 3,76 XI XII 5 3 0,42 3,87 XII Rok 5 2 0,51 3,61 Rok

dif 1 max min s prům. 2,30 -5,10 2,18 -1,13 3,60 -8,80 2,55 -0,99 4,30 -5,60 1,92 -1,48 1,90 -8,10 2,42 -2,58 0,40 -4,80 1,61 -2,11 2,80 -4,80 1,91 -0,70 2,90 -3,60 1,63 -0,61 1,80 -5,70 1,93 -1,47 1,70 -4,20 1,22 -1,05 2,40 -5,10 2,26 -1,36 8,30 -3,50 2,26 -0,31 10,20 -4,50 3,13 -0,98 10,20 -8,80 2,22 -1,24

dif 2 max min s prům. I 6,30 -2,10 2,27 2,64 II 7,60 -4,80 2,60 2,58 III 8,30 -2,60 2,07 2,13 IV 4,90 -4,10 2,32 0,95 V 4,40 -1,40 1,51 1,37 VI 6,20 -1,80 1,91 2,77 VII 6,90 0,00 1,65 2,87 VIII 5,80 -1,90 1,97 2,08 IX 5,60 -1,20 1,33 2,39 X 6,40 -1,10 2,17 2,48 XI 12,30 0,50 2,28 3,45 XII 13,20 -0,50 3,04 2,89 Rok 13,20 -4,80 2,23 2,37

Tab. 7. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2002.

42

V roce 2003 dosáhla amplituda maxima v listopadu, minimum bylo v lednu. Směrodatná odchylka amplitudy byla za celý kalendářní rok 0,47 °C a průměr 3,7 °C. Viz Tab. č. 8. Největší rozdíl denní teploty a předpověděného maxima byl v červnu (7,4 °C). Minimum diference 1 bylo v únoru, a to 8,5 °C. Směrodatná odchylka pro diferenci 1 se pohybovala v průměru kolem 2,21 °C a průměr byl 0,04 °C. U diference 2 nastalo maximum opět v červnu (10,4 °C) a minimum taktéž v únoru (5,5 °C). Směrodatná odchylka byla 2,23 °C a průměr diference 2 byl 3,74 °C za rok. Hodnoceno bylo 362 dnů. Max A max min s prům. I 4 2 0,53 3,68 I II 4 3 0,35 3,86 II III 4 3 0,49 3,61 III IV 4 3 0,44 3,74 IV V 4 3 0,47 3,68 V VI 4 3 0,46 3,70 VI VII 4 3 0,48 3,65 VII VIII 4 3 0,42 3,77 VIII IX 4 3 0,47 3,67 IX X 4 3 0,50 3,55 X XI 5 3 0,40 3,90 XI XII 4 3 0,48 3,65 XII Rok 5 2 0,47 3,70 Rok

dif 1 max min s prům. 4,80 -5,80 2,43 -0,18 3,60 -8,50 2,48 -0,08 4,00 -8,20 2,70 -0,52 2,60 -5,10 1,55 -0,41 4,10 -4,10 1,94 -0,17 7,40 -3,10 1,78 0,63 5,10 -5,20 2,09 0,95 5,40 -3,70 1,97 1,66 2,60 -3,00 1,48 -0,05 3,20 -4,80 2,03 -0,19 5,10 -5,80 2,40 -0,46 3,00 -4,30 1,99 -0,82 7,40 -8,5 2,21 0,04

dif 2 max min s prům. I 8,80 -1,80 2,54 3,49 II 7,20 -5,50 2,48 3,78 III 8,00 -4,20 2,65 3,09 IV 6,60 -2,10 1,71 3,33 V 8,10 -0,10 1,91 3,51 VI 10,40 0,90 1,80 4,33 VII 8,10 -2,20 2,10 4,60 VIII 9,40 0,30 2,06 5,44 IX 6,10 0,00 1,52 3,62 X 7,20 -0,80 2,00 3,36 XI 9,10 -1,80 2,43 3,44 XII 6,70 -0,30 1,89 2,83 Rok 10,40 -5,50 2,23 3,74

Tab. 8. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2003.

43

Po celý rok 2004 na stanici Kuchařovice bylo maximum amplitudy 4 °C, jak je vidět z tabulky č. 9. Minima bylo dosaženo v lednu a to 2 °C. Směrodatná odchylka se pohybovala v průměru kolek 0,45 °C a průměr za rok byl 3,74 °C. Maximum diference 1 bylo v říjnu (5,7 °C), minimum v listopadu (-10,3 °C). Směrodatná odchylka za rok byla 2,11 °C a průměr -0,81 °C. U diference 2 tomu bylo stejně jako u diference 1. Maximum bylo v říjnu (9,7 °C), minimum v listopadu (-7,3 °C). Směrodatná odchylka byla 2,09 °C a průměr dosáhl 2,94 °C. V roce 2004 se hodnotilo 362 dnů.

Max

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 2 0,55 3,61 4 3 0,49 3,59 4 3 0,43 3,76 4 3 0,40 3,80 4 3 0,40 3,81 4 3 0,40 3,80 4 3 0,44 3,74 4 3 0,40 3,81 4 3 0,42 3,77 4 3 0,34 3,87 4 2 0,56 3,53 4 3 0,37 3,83 4

2

0,45

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

3,74 Rok

dif 1 max min s prům. 3,80 -2,70 1,97 0,28 4,40 -6,50 2,25 -0,26 2,20 -5,70 2,16 -1,50 1,30 -5,10 1,66 -1,23 1,30 -5,80 1,87 -1,53 3,50 -6,50 1,93 -0,85 3,30 -6,70 2,42 -0,55 3,20 -3,70 1,33 -0,28 1,60 -4,20 1,60 -0,78 5,70 -4,90 2,17 -1,23 3,80 -10,3 2,53 -0,53 3,90 -4,50 2,31 -1,29 5,70

-10,3

2,11

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

-0,81 Rok

dif 2 max min s prům. 7,80 1,30 1,82 3,90 8,40 -2,50 2,20 3,33 6,20 -1,70 2,11 2,26 5,30 -1,10 1,66 2,57 5,30 -2,30 1,87 2,28 7,50 -2,50 1,89 2,95 7,00 -3,10 2,43 3,20 7,20 -0,70 1,42 3,53 5,60 -1,20 1,64 2,99 9,70 -1,70 2,25 2,64 6,80 -7,30 2,55 3,01 6,90 -1,00 2,30 2,54 9,70

-7,30

2,09

2,94

Tab. 9. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2004.

V roce 2006 nepřekročilo maximum amplitudy 4 °C a minimum 3° C. Směrodatná odchylka byla 0,35 °C a průměr amplitudy byl 3,86 °C. Obě diference dosáhly svého maxima v lednu (10,7 °C; 14,7 °C) a minima (-9,3 °C; -6,3 °C) v prosinci. Směrodatná odchylka se lišila o +/- 0,01 °C od hodnoty 1,96 °C. Průměr diference 1 byl -0,6 °C, u diference 2 byl 3,26 °C. Počítalo se z 363 dnů a dané charakteristiky jsou uvedeny v tabulce č. 10.

44

Max A max min s prům. I 4 3 0,44 3,74 II 4 3 0,35 3,86 III 4 3 0,30 3,90 IV 4 3 0,37 3,83 V 4 3 0,34 3,87 VI 4 3 0,30 3,90 VII 4 3 0,34 3,87 VIII 4 3 0,30 3,90 IX 4 3 0,34 3,87 X 4 3 0,37 3,84 XI 4 3 0,35 3,86 XII 4 3 0,37 3,84 Rok 4 3 0,35 3,86

dif 1 dif 2 max min s prům. max min s prům. I 10,70 -3,30 2,54 -0,08 I 14,70 0,70 2,54 3,66 II 4,00 -4,10 2,00 -0,11 II 8,00 -1,10 2,14 3,75 III 3,30 -3,10 1,44 -0,44 III 7,30 0,90 1,42 3,46 IV 3,90 -3,90 1,53 -0,18 IV 6,90 0,10 1,49 3,65 V 4,40 -5,60 1,83 -0,97 V 8,40 -1,60 1,77 2,90 VI 1,40 -4,70 1,45 -1,50 VI 5,40 -0,70 1,43 2,40 VII 3,20 -4,30 1,94 -0,46 VII 7,20 -0,70 1,96 3,41 VIII 2,60 -7,40 2,12 -0,65 VIII 6,60 -3,40 2,17 3,26 IX 3,10 -3,60 1,23 -0,74 IX 6,10 -0,60 1,23 3,13 X 3,70 -5,70 1,79 -0,62 X 7,70 -1,70 1,87 3,22 XI 3,30 -3,20 1,54 -0,27 XI 7,30 0,80 1,61 3,59 XII 3,80 -9,30 2,77 -1,10 XII 7,80 -6,30 2,81 2,74 Rok 10,70 -9,30 1,95 -0,60 Rok 14,70 -6,30 1,97 3,26

Tab. 10. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2006.

Vyhodnocení základních statistických charakteristik proběhlo u stanice Strážnice na Moravě v roce 2002, 2004 a 2006. Tabulky č. 11, 12 a 13 jsou uvedeny pro srovnání pod sebou. Maximum amplitudy bylo dosaženo v roce 2002 v prosinci (5 °C), minimum bylo v červenci téhož roku a v listopadu 2004 (viz Tab. č. 11 a 12). Směrodatná odchylka postupně od roku 2002 do roku 2006 klesala z hodnoty od 0,51 °C přes 0,45 °C na 0,35 °C. Průměr se naopak zvyšoval. V roce 2002 bylo nejvyšší maximum diference 1 dosaženo v listopadu (9,5 °C), minimum pak v únoru (-10,0 °C). U diference 2 tomu bylo ve stejných měsících. Viz Tab. č. 11. Směrodatná odchylka pro diferenci 1 byla 2,16 °C průměr za rok byl -0,29 °C. U diference 2 byla odchylka 2,19 °C a roční průměr 3,32 °C. Chod diferencí 1 a 2 v roce 2004 byl obdobný. Maxima nastaly v říjnu, minima v listopadu (viz Tab. č. 12). Směrodatná odchylka byla taktéž stejná pro obě diference s hodnotou 1,94 °C. Průměr diferencí 1 a 2 se lišil. Pro diferenci 1 byl -0,77 °C, u diference 2 byl 2,98 °C. V lednu roku 2006 bylo u diferencí dosaženo minima i maxima (viz Tab.č. 13). Směrodatná odchylka byla téměř stejná a průměry diferencí se opět lišily. U diference 1 to bylo -0,68 °C a diference 2 měla roční průměr 3,18 °C. Na stanici Strážnice na Moravě se v roce 2002 hodnotilo 351 dnů, v roce 2004 to bylo 362 dnů a v roce 2006 363 dnů.

45

Max A max min s prům. I 4 3 0,42 3,78 I II 4 3 0,49 3,57 II III 4 3 0,49 3,61 III IV 4 3 0,50 3,53 IV V 4 3 0,50 3,48 V VI 4 3 0,50 3,47 VI VII 4 2 0,62 3,48 VII VIII 4 3 0,50 3,55 VIII IX 4 3 0,50 3,43 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,43 3,76 XI XII 5 3 0,42 3,87 XII Rok 5 2 0,51 3,61 Rok

dif 1 max min s prům. 2,50 -6,80 2,29 -1,15 4,40 -10,00 2,90 -0,38 7,60 -4,50 2,17 0,20 5,10 -4,60 2,11 -0,42 4,90 -3,60 1,69 -0,34 2,70 -4,60 1,84 -0,51 3,50 -5,40 1,76 0,08 3,50 -4,90 1,84 -0,52 2,00 -3,10 1,43 -0,45 2,40 -4,20 1,68 -0,73 9,50 -2,90 2,69 1,12 9,20 -4,20 2,44 -0,66 9,50 -10,00 2,16 -0,29

dif 2 max min s prům. I 6,50 -2,80 2,27 2,63 II 7,40 -6,00 2,89 3,19 III 11,60 -1,50 2,31 3,81 IV 8,10 -1,60 2,06 3,12 V 8,90 -0,60 1,80 3,15 VI 6,30 -1,60 2,02 2,96 VII 7,50 -1,40 1,76 3,57 VIII 6,90 -0,90 1,83 3,03 IX 6,00 -0,10 1,49 2,99 X 6,40 -0,20 1,64 3,11 XI 13,50 1,10 2,72 4,88 XII 12,20 -0,60 2,37 3,21 Rok 13,50 -6,00 2,19 3,32

Tab. 11. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2002. Max A max min s prům. I 4 2 0,55 3,61 I II 4 3 0,49 3,59 II III 4 3 0,43 3,76 III IV 4 3 0,40 3,80 IV V 4 3 0,40 3,81 V VI 4 3 0,40 3,80 VI VII 4 3 0,44 3,74 VII VIII 4 3 0,40 3,81 VIII IX 4 3 0,42 3,77 IX X 4 3 0,34 3,87 X XI 4 2 0,56 3,53 XI XII 4 3 0,37 3,83 XII Rok 4 2 0,45 3,74 Rok

dif 1 max min s prům. 2,90 -5,00 1,98 -0,69 2,50 -5,40 1,91 -1,41 2,60 -4,70 1,80 -1,62 2,10 -5,40 1,81 -0,93 1,20 -4,20 1,50 -1,13 4,00 -5,10 1,91 -0,72 3,10 -6,10 2,02 -1,11 2,30 -2,40 1,18 -0,27 2,30 -5,10 1,66 -0,48 5,70 -3,50 2,09 0,06 3,60 -10,90 2,56 0,01 2,50 -4,20 1,71 -0,95 5,70 -10,90 1,94 -0,77

dif 2 max min s prům. I 5,90 -1,00 1,69 2,92 II 6,50 -2,40 1,90 2,17 III 6,60 -0,70 1,83 2,14 IV 6,10 -1,40 1,78 2,87 V 5,20 -0,60 1,59 2,67 VI 8,00 -1,10 1,94 3,08 VII 6,10 -3,10 2,06 2,63 VIII 6,30 1,60 1,21 3,54 IX 5,90 -2,10 1,69 3,29 X 9,70 0,50 2,07 3,93 XI 7,60 -7,90 2,62 3,55 XII 6,50 -0,30 1,72 2,88 Rok 9,70 -7,90 1,94 2,98

Tab. 12. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2004. Max A max min s prům. I 4 3 0,44 3,74 I II 4 3 0,35 3,86 II III 4 3 0,30 3,90 III IV 4 3 0,37 3,83 IV V 4 3 0,34 3,87 V VI 4 3 0,30 3,90 VI VII 4 3 0,34 3,87 VII VIII 4 3 0,30 3,90 VIII IX 4 3 0,34 3,87 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,35 3,86 XI XII 4 3 0,37 3,84 XII Rok 4 3 0,35 3,86 Rok

dif 1 max min s prům. 10,10 -11,90 3,96 -2,70 0,90 -8,30 2,33 -1,84 1,10 -4,10 1,24 -1,03 6,80 -3,90 2,17 0,42 1,70 -3,10 1,19 -0,29 2,30 -2,80 1,43 -0,78 2,20 -3,90 1,57 -0,47 2,10 -4,60 1,58 -0,39 2,80 -2,50 1,22 -0,40 4,10 -5,40 1,73 0,00 3,90 -2,80 1,43 0,40 2,70 -9,80 2,80 -0,98 10,10 -11,90 2,22 -0,68

dif 2 max min s prům. I 14,10 -7,90 3,91 1,04 II 4,90 -4,30 2,41 2,02 III 5,10 -0,10 1,21 2,87 IV 9,80 0,10 2,06 4,25 V 5,70 0,90 1,15 3,58 VI 6,30 0,90 1,45 3,12 VII 6,20 -0,90 1,57 3,40 VIII 6,10 -0,60 1,63 3,51 IX 5,80 0,70 1,23 3,47 X 8,10 -2,40 1,86 3,84 XI 7,90 1,20 1,40 4,25 XII 6,70 -6,80 2,79 2,86 Rok 14,10 -7,90 2,23 3,18

Tab. 13. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2006.

46

Vyhodnocení základních statistických charakteristik proběhlo u stanice Štítná nad Vláří v roce 2002, 2004 a 2006. U stanice Štítná nad Vláří byla v hodnocených letech maximální amplituda v prosinci roku 2002. Minimum amplitudy nastalo v letech 2002 a 2004 a to 2 °C. V roce 2006 bylo minimum 3 °C. Pro lepší orientaci jsou uvedeny tabulky č. 14, 15 a 16. Maximum diferencí nastalo v jednotlivých letech ve stejných měsících. V roce 2002 v listopadu (10,2 °C a 14,2 °C), v roce 2003 v říjnu (6,2 °C a 10,2 °C) a v roce 2006 v lednu (10,2 °C a 14,2 °C). Max A max min s prům. I 4 3 0,42 3,78 I II 4 3 0,49 3,57 II III 4 3 0,49 3,61 III IV 4 3 0,50 3,53 IV V 4 3 0,50 3,48 V VI 4 3 0,50 3,47 VI VII 4 2 0,62 3,48 VII VIII 4 3 0,50 3,55 VIII IX 4 3 0,50 3,43 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,43 3,76 XI XII 5 3 0,42 3,87 XII Rok 5 2 0,51 3,61 Rok

dif 1 max min s prům. 2,20 -5,20 2,09 -1,90 5,30 -4,20 2,29 -1,02 7,70 -4,70 2,36 -0,35 3,60 -6,40 2,40 -0,42 6,50 -4,60 2,55 0,18 3,80 -6,50 2,07 -0,67 4,50 -5,90 2,22 0,37 3,80 -4,90 2,17 -0,36 2,10 -4,70 1,68 -1,02 2,30 -4,80 1,59 -0,95 10,20 -3,60 3,00 1,06 6,10 -4,40 1,92 0,12 10,20 -6,50 2,33 -0,36

dif 2 max min s prům. I 6,20 -1,20 2,08 1,88 II 8,30 -0,90 2,33 2,55 III 11,70 -1,70 2,44 3,26 IV 7,40 -3,40 2,41 3,12 V 10,50 -1,10 2,63 3,67 VI 6,80 -3,50 2,27 2,80 VII 8,40 -1,90 2,21 3,86 VIII 7,30 -1,90 2,14 3,19 IX 6,10 -0,90 1,78 2,41 X 6,30 -0,80 1,61 2,89 XI 14,20 -0,60 3,09 4,81 XII 9,10 -0,40 1,82 3,99 Rok 14,20 -3,50 2,38 3,25

Tab. 14. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2002.

Minimum diferencí se shoduje taktéž v jednotlivých měsících. V roce 2002 bylo minimum diferencí v červnu (-6,5 °C a -3,5 °C), v roce 2004 v listopadu (11,5 °C a -8,5 °C) a v roce 2006 v únoru (-8,1 °C a -4,6 °C). Max A max min s prům. I 4 2 0,55 3,61 II 4 3 0,49 3,59 III 4 3 0,43 3,76 IV 4 3 0,40 3,80 V 4 3 0,40 3,81 VI 4 3 0,40 3,80 VII 4 3 0,44 3,74 VIII 4 3 0,40 3,81 IX 4 3 0,42 3,77 X 4 3 0,34 3,87 XI 4 2 0,56 3,53 XII 4 3 0,37 3,83 Rok 4 2 0,45 3,74

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 3,60 -6,00 2,03 -1,23 2,40 -6,60 2,00 -2,19 4,20 -4,80 2,11 -1,50 3,70 -5,70 2,22 -1,04 1,80 -5,40 1,66 -1,30 3,80 -5,20 1,93 -0,58 3,60 -6,90 2,01 -1,25 2,70 -2,80 1,25 -0,73 2,80 -5,00 1,75 -0,87 6,20 -3,70 2,45 0,13 4,50 -11,50 3,23 -0,22 4,40 -4,30 2,29 -1,10 6,20 -11,50 2,20 -0,99

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 6,60 -2,00 1,72 2,38 6,40 -3,60 1,92 1,40 8,20 -1,80 2,20 2,26 7,70 -1,70 2,25 2,76 5,80 -1,40 1,72 2,51 7,80 -1,20 2,09 3,22 6,60 -3,90 2,04 2,50 6,70 1,00 1,28 3,08 6,80 -2,00 1,88 2,90 10,20 0,30 2,46 4,00 8,30 -8,50 3,29 3,31 7,40 -1,00 2,30 2,73 10,20 -8,50 2,23 2,76

Tab. 15. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2004.

47

Max A max min s prům. I 4 3 0,44 3,74 II 4 3 0,35 3,86 III 4 3 0,30 3,90 IV 4 3 0,37 3,83 V 4 3 0,34 3,87 VI 4 3 0,30 3,90 VII 4 3 0,34 3,87 VIII 4 3 0,30 3,90 IX 4 3 0,34 3,87 X 4 3 0,37 3,84 XI 4 3 0,35 3,86 XII 4 3 0,37 3,84 Rok 4 3 0,35 3,86

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 10,20 -4,60 2,91 -0,77 2,70 -8,10 2,51 -1,84 4,00 -5,90 2,34 -1,38 5,00 -4,30 1,82 -0,12 1,60 -4,10 1,26 -0,62 3,00 -2,80 1,50 -0,07 3,40 -2,40 1,51 0,19 3,70 -3,40 1,68 -0,15 2,80 -3,00 1,35 -0,19 3,60 -4,10 1,56 0,32 4,50 -2,60 2,02 0,31 3,90 -7,60 2,76 -0,90 10,20 -8,10 2,11 -0,43

dif 2 max min s prům. I 14,20 -1,60 2,93 2,97 II 6,70 -4,10 2,59 2,02 III 8,00 -1,90 2,35 2,53 IV 8,00 -0,30 1,68 3,71 V 5,60 -0,10 1,29 3,25 VI 7,00 0,70 1,53 3,83 VII 7,40 1,60 1,47 4,06 VIII 7,70 0,60 1,74 3,75 IX 6,20 1,00 1,35 3,68 X 7,60 -1,10 1,68 4,16 XI 8,50 1,40 1,95 4,17 XII 7,90 -4,60 2,71 2,94 Rok 14,20 -4,60 2,11 3,42

Tab. 16. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2006.

Směrodatná odchylka se u všech roků pohybovala kolem hodnoty 2. V roce 2006 byla stejná pro obě diference a to 2,11 °C. Průměry diferencí za celý rok se lišily a jsou uvedeny v tabulkách č. 14-16. Hodnotilo se 351 dnů v roce 2002, 362 dnů v roce 2004 a 363 dnů v roce 2006.

48

Stanice Brno-Tuřany měla nejmenší počet poměrně neúspěšných předpovědí. Ty nastaly hlavně v roce 2002 a 2006. Amplituda je nejčastěji 4 °C, ale maximum bylo v prosinci roku 2002 (5 °C). Minimum amplitudy bylo v červenci 2002 (2 °C). Statistické charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách č. 17 a 18. Směrodatná odchylka byla v roce 2002 0,51 °C a průměr amplitudy za celý rok byl 3,61 °C. Maximum měly obě diference v listopadu. Diference 1 s hodnotou 8,6 °C a diference 2 12,6 °C. Minimum diferencí nastalo v únoru. Diference 1 byla -9,0 °C, diference 2 -5,0 °C. Směrodatné odchylky byly o 0,03 °C různé. Průměr diference 1 byl -1,21 °C za rok. Diference 2 měla průměr 2,4 °C za rok. Hodnoceno bylo 351 dnů z roku. Max

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,42 3,78 4 3 0,49 3,57 4 3 0,49 3,61 4 3 0,50 3,53 4 3 0,50 3,48 4 3 0,50 3,47 4 2 0,62 3,48 4 3 0,50 3,55 4 3 0,50 3,43 4 3 0,37 3,84 4 3 0,43 3,76 5 3 0,42 3,87 5 2 0,51 3,61

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 3,70 -5,10 2,16 -1,78 4,00 -9,00 2,86 -0,62 6,30 -4,90 2,16 -0,76 2,90 -6,00 2,28 -1,49 2,80 -4,80 1,57 -1,87 2,40 -4,20 1,70 -1,29 2,80 -4,10 1,86 -0,58 3,20 -5,60 1,93 -1,24 2,00 -2,80 1,12 -1,20 2,70 -5,20 2,18 -1,70 8,60 -4,50 2,37 -0,41 3,70 -4,80 1,84 -1,76 8,60 -9,00 2,09 -1,21

dif 2 max min s prům. I 7,70 -1,10 2,25 1,99 II 8,00 -5,00 2,89 2,95 III 10,30 -1,90 2,29 2,85 IV 5,90 -3,00 2,18 2,05 V 6,80 -1,60 1,66 1,62 VI 6,00 -1,20 1,82 2,18 VII 6,40 -0,40 1,85 2,90 VIII 7,20 -1,60 1,99 2,31 IX 6,00 0,20 1,22 2,23 X 6,70 -1,20 2,07 2,14 XI 12,60 -1,50 2,44 3,35 XII 6,70 -1,10 1,82 2,11 Rok 12,60 -5,00 2,12 2,40

Tab. 17. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Brno-Tuřany v roce 2002.

49

V roce 2006 se vyhodnotilo 363 dnů. Maximum diferencí nastalo v lednu (10,7 °C a 14,7 °C) Minimum diferencí v prosinci (viz Tab. č. 18). Směrodatná odchylka se lišila o +/- 0,01 °C od hodnoty 2,03 °C. Průměr za rok byl pro diferenci 1 -1,88 °C a pro diferenci 2 byl 1,98 °C.

Max A max min s prům. I 4 3 0,44 3,74 I II 4 3 0,35 3,86 II III 4 3 0,30 3,90 III IV 4 3 0,37 3,83 IV V 4 3 0,34 3,87 V VI 4 3 0,30 3,90 VI VII 4 3 0,34 3,87 VII VIII 4 3 0,30 3,90 VIII IX 4 3 0,34 3,87 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,35 3,86 XI XII 4 3 0,37 3,84 XII Rok 4 3 0,35 3,86 Rok

dif 1 max min s prům. 10,70 -7,50 3,15 -2,39 0,20 -9,60 2,33 -2,76 0,50 -5,80 1,63 -2,05 2,40 -4,30 1,38 -1,09 1,50 -5,60 1,40 -1,64 1,80 -4,80 1,58 -2,06 0,90 -5,50 1,45 -2,30 0,90 -6,10 1,54 -1,66 0,90 -6,00 1,26 -1,97 3,70 -6,50 1,98 -1,42 2,50 -5,90 1,68 -0,93 1,10 -11,3 2,92 -2,25 10,70 -11,3 2,02 -1,88

dif 2 max min s prům. I 14,70 -3,50 3,12 1,35 II 4,20 -5,60 2,38 1,10 III 4,50 -1,80 1,67 1,85 IV 6,40 -0,30 1,33 2,74 V 4,50 -1,60 1,35 2,23 VI 5,60 -1,10 1,57 1,84 VII 4,90 -2,50 1,46 1,57 VIII 4,90 -2,10 1,60 2,24 IX 4,20 -3,00 1,27 1,90 X 7,70 -2,50 2,07 2,42 XI 6,50 -1,90 1,69 2,93 XII 5,10 -8,30 2,95 1,58 Rok 14,70 -8,30 2,04 1,98

Tab. 18. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Brno-Tuřany v roce 2006.

50

Na stanici Nedvězí byly vyhodnoceny roky 2003 (362dnů), 2004 (362dnů) a 2006 (363dnů). Amplituda byla z hodnocených roků maximální (5 °C) v roce 2002 a to v prosinci. Nejnižší (2 °C) byla v červenci 2002, v lednu a v listopadu 2004. Pro srovnání jsou uvedeny tabulky č. 19, 20 a 21. Směrodatná odchylka u amplitudy byla v roce 2002 0,51 °C a průměr za rok 3,61 °C. Maxima diferencí roku 2002 nastala v prosinci (5,1 °C a 8,1 °C). U diference 2 bylo druhé maximum, které bylo i v listopadu se stejnou hodnotou 8,1 °C. Minimum diferencí bylo v březnu. Pro diferenci 1 to bylo -9,9 °C a pro diferenci 2 -6,9 °C. Směrodatná odchylka diference 1 byla průměrně 1,97 °C a průměr -4,69 °C. U diference 2 byla odchylka 2,05 °C a roční průměr byl -1,08 °C (viz Tab. č. 19). Max A max I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5

min s prům. 3 0,42 3,78 3 0,49 3,57 3 0,49 3,61 3 0,50 3,53 3 0,50 3,48 3 0,50 3,47 2 0,62 3,48 3 0,50 3,55 3 0,50 3,43 3 0,37 3,84 3 0,43 3,76 3 0,42 3,87 2 0,51 3,61

dif 1 max min s prům. I -0,70 -5,50 1,25 -3,62 II -0,50 -7,30 1,70 -3,90 III 2,80 -9,90 2,23 -4,76 IV -0,80 -9,40 1,88 -5,92 V 1,60 -8,50 1,85 -5,13 VI -1,40 -7,60 1,50 -5,06 VII -0,60 -9,60 1,93 -4,72 VIII -1,40 -7,50 1,61 -4,47 IX -3,30 -8,00 1,11 -5,29 X -2,20 -8,80 1,95 -5,43 XI 4,10 -8,40 2,26 -3,67 XII 5,10 -7,00 2,16 -3,77 Rok 5,10 -9,90 1,97 -4,69

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 3,30 -1,50 1,25 0,16 3,00 -4,10 1,84 -0,33 6,80 -6,90 2,40 -1,15 2,20 -6,40 1,85 -2,38 5,60 -5,30 1,98 -1,65 1,70 -4,60 1,68 -1,59 3,40 -5,60 1,97 -1,24 2,60 -3,50 1,63 -0,92 0,70 -5,00 1,28 -1,86 1,70 -4,80 1,89 -1,59 8,10 -4,40 2,27 0,09 8,10 -3,00 2,04 0,10 8,10 -6,90 2,05 -1,08

Tab. 19. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2002.

Roky 2004 a 2006 mají společný výskyt maxima diferencí (viz Tab. č. 20 a 21). Maxima diferencí 1 a 2 nastaly v lednu a uvádí je tabulky č. 20 a 21. Pro rok 2004 bylo minimum diference 1 i diference 2 v listopadu. Jeho hodnoty byly -15, 5 °C (diference 1) a – 12,5 °C (diference 2). V roce 2006 nastaly minima v různých měsících. Pro diferenci 1 nastalo v srpnu (-9,5 °C), u diference 2 to bylo v říjnu (-6,3 °C). Směrodatná odchylka u diference 1 se pohybuje průměrně kolem 1,87 °C za rok 2002 a průměr je -5,19 °C. Průměrná odchylka u diference 2 byla v roce 2002 1,9 °C a průměr -1,45 °C. Odchylky u diferencí v roce 2006 dosáhly hodnot 1,92 °C (diference 1) a 1,93 °C (diference 2). Průměry diferencí pak byly -4,76 °C (diference 1) a -0,9 °C (diference 2).

51

Max A max I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

dif 1 dif 2 min s prům. max min s prům. max min s prům. 2 0,55 3,61 I 1,00 -7,20 1,71 -3,70 I 5,00 -3,20 1,71 -0,08 3 0,49 3,59 II -0,90 -9,60 1,93 -5,36 II 3,10 -5,60 1,93 -1,78 3 0,43 3,76 III -2,90 -9,60 1,68 -5,99 III 0,90 -5,60 1,69 -2,23 3 0,40 3,80 IV -2,60 -10,0 1,66 -5,72 IV 1,40 -6,00 1,68 -1,92 3 0,40 3,81 V -3,40 -9,20 1,50 -6,32 V 0,60 -5,20 1,52 -2,51 3 0,40 3,80 VI -1,50 -7,90 1,35 -5,43 VI 2,50 -4,90 1,55 -1,63 3 0,44 3,74 VII -2,90 -8,80 1,63 -5,84 VII 1,10 -5,30 1,67 -2,10 3 0,40 3,81 VIII -2,60 -7,70 1,20 -4,87 VIII 1,40 -3,90 1,29 -1,07 3 0,42 3,77 IX -3,10 -9,70 1,67 -5,55 IX 0,90 -6,70 1,78 -1,78 3 0,34 3,87 X 0,40 -7,00 1,53 -4,75 X 4,40 -3,60 1,61 -0,88 2 0,56 3,53 XI -0,20 -15,5 2,65 -4,26 XI 3,40 -12,5 2,75 -0,73 3 0,37 3,83 XII 0,30 -7,40 1,71 -4,51 XII 3,30 -3,50 1,60 -0,68 2 0,45 3,74 Rok 1,00 -15,5 1,87 -5,19 Rok 5,00 -12,5 1,90 -1,45

Tab. 20. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2004.

Max A dif 1 dif 2 max min s prům. max min s prům. max min s prům. I 4 3 0,44 3,74 I 8,20 -6,40 3,16 -2,64 I 12,20 -3,20 3,24 1,10 II 4 3 0,35 3,86 II -0,90 -8,50 1,67 -4,81 II 3,10 -4,70 1,85 -0,95 III 4 3 0,30 3,90 III -2,50 -9,10 1,61 -5,70 III 1,50 -5,10 1,55 -1,80 IV 4 3 0,37 3,83 IV -2,50 -8,70 1,36 -5,54 IV 1,50 -4,70 1,36 -1,71 V 4 3 0,34 3,87 V -2,40 -8,70 1,48 -4,92 V 1,60 -4,70 1,49 -1,05 VI 4 3 0,30 3,90 VI -2,20 -8,10 1,44 -5,40 VI 1,80 -4,10 1,45 -1,50 VII 4 3 0,34 3,87 VII -3,30 -8,30 1,24 -5,54 VII 0,70 -5,30 1,28 -1,67 VIII 4 3 0,30 3,90 VIII -2,70 -9,50 1,47 -5,30 VIII 1,30 -5,50 1,55 -1,40 IX 4 3 0,34 3,87 IX -2,90 -7,50 1,18 -5,13 IX 1,10 -3,70 1,24 -1,26 X 4 3 0,37 3,84 X -0,40 -9,30 1,78 -4,45 X 3,60 -6,30 1,92 -0,61 XI 4 3 0,35 3,86 XI -0,60 -7,00 1,67 -3,84 XI 2,70 -3,00 1,60 0,02 XII 4 3 0,37 3,84 XII -0,40 -6,40 1,40 -3,78 XII 3,30 -2,90 1,29 0,05 Rok 4 3 0,35 3,86 Rok 8,20 -9,50 1,92 -4,76 Rok 12,20 -6,30 1,93 -0,90

Tab. 21. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2006.

52

4.1.2. Minimální denní teploty

U minimální teploty je pro všechny stanice stejná hodnota a výskyt maxima a minima amplitudy. U všech stanic je v roce 2002 maximum amplitudy 5 °C a vyskytuje se v prosinci. Minimum je 2 °C a výskyt má v září. V roce 2003 se maximum amplitudy vyskytuje poměrně často s hodnotou 5 °C. Minimum 3 °C je v říjnu. Pro rok 2004 platí neměnné maximum 4 °C a minimum 3 °C. Rok 2005 je charakterizován maximem 4 °C a minimem, které dosáhlo 2 °C v září. Rok 2006 je v rozpětí amplitudy obdobný jako rok 2005. Maximum je ve všech měsících 4 °C a minimum je 2 °C v prosinci. Směrodatné odchylky a průměry jsou u amplitudy následující: V roce 2002 je hodnota směrodatné odchylky 0,43 °C, v roce 2003-0,36 °C, v roce 2004-0,33 °C, v roce 2005- 0,34 °C a pro rok 2006- 0,33 °C. Průměr amplitudy za rok 2002 je 3,78 °C, za rok 2003 je 3,9 °C, za rok 2004 je 3,88 °C, za rok 2005 je 3,87 °C a v roce 2006 je 3,88 °C. Vyhodnocení základních statistických charakteristik proběhlo u stanice Kuchařovice v letech 2002, 2004, 2005 a 2006. Tabulka č. 22 uvádí údaje o základních statistických charakteristikách minimálních předpověděných teplot za rok 2002 na stanici Kuchařovice. Rozsah souboru byl 351 dnů. Maximum diference 1 a diference 2 bylo v září s hodnotami 2,8 °C pro diferenci 1 a 6,8 °C pro diferenci 2. Také minimum bylo shodně v prosinci. -11,2 °C je minimum diference 1 a -8,2 °C je minimum diference 2. Odchylka u diference 1 byla 1,8 °C a průměr za celý rok -1,73 °C. Vypočítaná odchylka u diference 2 byla za celý rok 1,86 °C a průměr 2,05 °C. Min A max min s prům. I 4 3 0,47 3,67 II 4 3 0,38 3,82 III 4 3 0,40 3,81 IV 4 3 0,42 3,77 V 4 3 0,45 3,71 VI 4 3 0,40 3,80 VII 4 3 0,42 3,77 VIII 4 3 0,30 3,90 IX 4 2 0,60 3,67 X 4 3 0,42 3,77 XI 4 3 0,41 3,79 XII 5 3 0,45 3,84 Rok 5 2 0,43 3,78

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 0,60 -6,50 1,86 -2,48 1,30 -4,50 1,63 -1,96 0,50 -5,40 1,37 -2,17 1,10 -5,30 1,67 -2,00 -0,70 -6,70 1,47 -2,94 -0,30 -4,30 1,16 -2,37 1,70 -4,10 1,45 -1,26 2,40 -4,50 1,30 -0,34 2,80 -2,10 1,30 -0,06 2,40 -6,10 1,64 -1,05 0,90 -6,80 1,80 -1,78 0,80 -11,2 2,15 -2,63 2,80 -11,2 1,80 -1,73

dif 2 max min s prům. I 4,60 -3,50 1,93 1,18 II 5,30 -1,10 1,79 1,86 III 4,50 -1,40 1,32 1,63 IV 5,10 -1,30 1,72 1,77 V 3,30 -2,70 1,47 0,77 VI 3,70 -0,70 1,30 1,43 VII 5,70 -0,10 1,54 2,51 VIII 6,40 -0,50 1,32 3,57 IX 6,80 0,00 1,50 3,61 X 5,40 -2,10 1,68 2,72 XI 4,90 -2,80 1,78 2,01 XII 3,80 -8,20 2,24 1,21 Rok 6,80 -8,20 1,86 2,05

Tab. 22. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2002.

53

Maximum diference 1 v roce 2004 bylo nevyšší v říjnu (3,6 °C), jak je patrné v tabulce č. 23. Minimum pak v listopadu (-10,3 °C). Směrodatná odchylka byla průměrně za rok 1,66 °C a průměr diference1 byl -1,16 °C. Maximum diference 2 bylo v květnu (7,4 °C) a minimum (-6,3 °C) jako u diference 1 v listopadu. Odchylka byla 1,72 °C a průměr 2,72 °C. Hodnoceno bylo 362 dnů. Min A max min s prům. I 4 3 0,37 3,84 II 4 3 0,38 3,83 III 4 3 0,38 3,83 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 3 0,18 3,97 VII 4 3 0,25 3,94 VIII 4 3 0,34 3,87 IX 4 3 0,18 3,97 X 4 3 0,30 3,90 XI 4 3 0,40 3,80 XII 4 3 0,42 3,77 Rok 4 3 0,33 3,88

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 1,80 -6,70 1,83 -1,74 1,40 -6,30 2,14 -1,47 2,30 -6,20 1,50 -1,51 2,50 -2,50 1,26 -0,21 3,40 -3,50 1,62 -1,23 1,10 -3,10 1,14 -1,02 1,40 -5,00 1,38 -1,27 2,80 -4,10 1,39 -0,70 1,40 -3,10 0,88 -0,29 3,60 -4,60 1,70 -1,21 1,30 -10,3 2,24 -1,76 1,30 -4,30 1,45 -1,49 3,60 -10,3 1,66 -1,16

dif 2 max min s prům. I 5,80 -2,70 1,85 2,10 II 5,40 -2,30 2,22 2,36 III 5,30 -2,20 1,52 2,32 IV 6,50 1,30 1,35 3,66 V 7,40 0,40 1,65 2,74 VI 5,10 0,90 1,17 2,95 VII 5,40 -1,00 1,42 2,66 VIII 6,80 -0,10 1,45 3,17 IX 5,40 0,90 0,94 3,68 X 6,60 -1,50 1,68 2,69 XI 5,30 -6,30 2,37 2,04 XII 5,30 -0,50 1,48 2,28 Rok 7,40 -6,30 1,72 2,72

Tab. 23. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2004.

Za rok 2005 (viz Tab. č. 24) bylo maximum diference 1 v prosinci (2,6 °C) a minimum v březnu (-10,3 °C). Odchylka se v průměru dostala na 1,62 °C a roční průměr byl -1,05 °C. U diference 2 bylo maximum v září (6,5 °C) minimum v březnu (-6,3 °C). Odchylka byla 1,66 °C a průměr 2,82 °C. Za rok 2005 bylo vyhodnoceno 364 dnů. Min A max min s prům. I 4 3 0,40 3,81 I II 4 3 0,26 3,93 II III 4 4 0,00 4,00 III IV 4 3 0,34 3,87 IV V 4 3 0,18 3,97 V VI 4 3 0,25 3,93 VI VII 4 3 0,34 3,87 VII VIII 4 3 0,34 3,87 VIII IX 4 2 0,50 3,77 IX X 4 3 0,34 3,87 X XI 4 3 0,42 3,77 XI XII 4 3 0,40 3,80 XII Rok 4 2 0,34 3,87 Rok

dif 1 max min s prům. 2,00 -5,20 1,54 -1,42 1,50 -7,40 2,10 -1,86 1,70 -10,3 2,10 -1,35 2,30 -4,70 1,71 -0,84 1,20 -3,60 1,22 -1,19 0,80 -4,20 1,04 -1,39 0,60 -5,40 1,25 -1,45 0,80 -2,90 0,80 -1,14 2,50 -3,50 1,46 -0,37 1,80 -3,70 1,28 -0,18 1,50 -3,40 1,29 -0,55 2,60 -6,50 2,15 -0,89 2,60 -10,3 1,62 -1,05

dif 2 max min s prům. I 6,00 -1,20 1,55 2,39 II 5,50 -3,40 2,10 2,07 III 5,70 -6,30 2,10 2,65 IV 6,30 -0,70 1,79 3,02 V 5,20 0,40 1,24 2,78 VI 4,80 -0,20 0,99 2,54 VII 4,60 -1,40 1,26 2,42 VIII 4,80 0,60 0,88 2,73 IX 6,50 -1,00 1,75 3,40 X 5,80 0,30 1,30 3,69 XI 5,50 0,60 1,38 3,22 XII 6,30 -3,50 2,22 2,91 Rok 6,50 -6,30 1,66 2,82

Tab. 24. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2005.

54

Diference 1 byla v roce 2006 nejvyšší v říjnu (3,9 °C) a nejnižší v únoru (-11,4 °C). Odchylka této diference byla 1,83 °C a průměr -1,36 °C. Diference 2 dosáhla maxima v září (7,0 °C) a minima v lednu (-8,1 °C). Odchylka pro tento rok byla 1,86 °C a průměr 2,51 °C. Vycházelo se ze souboru 363 dnů. Min A max min s prům. I 4 3 0,34 3,87 II 4 3 0,45 3,71 III 4 3 0,42 3,77 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,25 3,94 VI 4 3 0,18 3,97 VII 4 4 0,00 4,00 VIII 4 4 0,00 4,00 IX 4 3 0,18 3,97 X 4 3 0,37 3,84 XI 4 3 0,41 3,79 XII 4 2 0,47 3,81 Rok 4 2 0,33 3,88

dif 1 max min s prům. I 1,00 -11,1 2,26 -1,91 I II 1,50 -11,4 3,04 -2,04 II III 1,10 -3,20 1,22 -1,08 III IV 2,90 -4,60 1,71 -1,17 IV V 0,70 -3,80 1,18 -1,57 V VI 0,60 -6,10 1,40 -1,97 VI VII 0,30 -3,40 0,78 -1,11 VII VIII 1,00 -4,20 1,24 -1,18 VIII IX 3,00 -4,60 1,82 -0,19 IX X 3,90 -4,00 1,71 -1,07 X XI 2,40 -6,30 2,06 -1,01 XI XII 1,80 -5,50 1,64 -2,10 XII Rok 3,90 -11,4 1,83 -1,36 Rok

dif 2 max min s prům. 5,00 -8,10 2,40 1,96 5,30 -7,40 2,99 1,68 5,10 0,20 1,34 2,69 6,90 -1,60 1,77 2,70 4,70 -0,60 1,27 2,36 4,60 -2,10 1,40 2,00 4,30 0,60 0,78 2,89 5,00 -0,20 1,24 2,82 7,00 -0,60 1,77 3,78 6,90 0,00 1,69 2,77 6,40 -2,30 2,01 2,78 5,80 -2,50 1,72 1,71 7,00 -8,10 1,86 2,51

Tab. 25. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2006.

Základní statistické charakteristiky na stanici Strážnice na Moravě se hodnotily ve všech letech daného období 2002-2006. Na stanici Strážnice na Moravě došlo v roce 2002 hned ke dvěma maximům (2,6 °C) u diference 1, a to v květnu a listopadu, jak je vidět v tabulce č. 26. Minimum (-11,9 °C) nastalo v prosinci. Odchylka byla 2,24 °C a průměr -2,67 °C. Maximum diference 2 bylo také v listopadu a minimum v prosinci. Odchylka byla 2,27 °C a průměr 1,11 °C. V roce 2002 se vyhodnotilo 351 dnů. Min

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,47 3,67 4 3 0,38 3,82 4 3 0,40 3,81 4 3 0,42 3,77 4 3 0,45 3,71 4 3 0,40 3,80 4 3 0,42 3,77 4 3 0,30 3,90 4 2 0,60 3,67 4 3 0,42 3,77 4 3 0,41 3,79 5 3 0,45 3,84 5 2 0,43 3,78

dif 1 max min s prům. I 0,00 -6,30 1,93 -2,79 I II 2,30 -5,70 1,83 -2,54 II III 1,60 -6,00 2,25 -2,29 III IV 1,00 -7,00 2,38 -2,83 IV V 2,60 -6,10 2,22 -1,85 V VI -1,2 -8,40 1,94 -3,87 VI VII 2,20 -6,60 1,77 -2,87 VII VIII 1,30 -4,60 1,68 -2,46 VIII IX 0,70 -7,50 1,95 -2,39 IX X 0,80 -6,30 1,89 -2,80 X XI 2,60 -7,10 2,31 -1,59 XI XII 2,40 -11,9 3,08 -3,74 XII Rok 2,60 -11,9 2,24 -2,67 Rok

dif 2 max min s prům. 3,80 -3,30 2,06 0,88 6,30 -2,70 1,89 1,28 5,60 -2,40 2,18 1,52 5,00 -4,00 2,48 0,94 5,60 -3,10 2,28 1,86 2,80 -4,40 1,95 -0,07 6,20 -2,60 1,87 0,90 5,30 -1,20 1,69 1,44 4,10 -3,50 1,94 1,27 4,80 -3,30 1,96 0,97 6,40 -3,10 2,33 2,20 5,40 -8,90 3,08 0,10 6,40 -8,90 2,27 1,11

Tab. 26. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2002.

55

Jak je patrné z tabulky č. 27 u obou diferencí bylo maximum v říjnu a minimum v lednu. Směrodatná odchylka byla pro obě diference rovněž stejná (2,26 °C). Průměr diference 1 byl -3,01 °C a diference 2 0,89 °C. Hodnocení proběhlo u 362 dnů. Min A max I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

4 5 5 4 4 5 4 5 4 5 4 4 5

min s prům. 3 0,34 3,87 3 0,37 3,93 3 0,31 3,97 3 0,36 3,85 3 0,30 3,90 3 0,36 3,93 3 0,25 3,94 3 0,31 3,97 3 0,25 3,93 2 0,57 3,74 3 0,37 3,83 3 0,34 3,87 2 0,36 3,90

dif 1 max min s prům. I 3,60 -11,80 2,60 -2,32 I II 1,30 -6,40 2,19 -2,76 II III 3,40 -7,60 2,40 -3,51 III IV 0,80 -7,20 1,99 -3,30 IV V 0,40 -6,40 2,13 -3,32 V VI 0,10 -7,60 2,05 -3,79 VI VII 1,60 -6,40 2,10 -2,94 VII VIII 1,50 -8,00 2,26 -3,50 VIII IX 2,60 -5,70 2,05 -2,71 IX X 3,70 -4,90 2,22 -1,92 X XI 1,20 -6,40 2,19 -2,82 XI XII 1,10 -8,50 2,09 -3,26 XII Rok 3,70 -11,80 2,26 -3,01 Rok

dif 2 max min s prům. 7,60 -7,80 2,57 1,55 5,30 -2,40 2,23 1,17 7,40 -3,60 2,43 0,46 4,80 -3,70 2,06 0,55 4,40 -2,40 2,16 0,59 4,10 -3,60 2,12 0,15 5,60 -2,40 2,07 1,00 5,50 -4,00 2,21 0,46 6,60 -1,70 2,10 1,23 7,70 -1,90 2,18 1,83 5,20 -2,50 2,18 1,01 5,10 -4,50 2,08 0,61 7,70 -7,80 2,26 0,89

Tab. 27. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2003.

V roce 2004 se maxima a minima diferencí shodovaly. U diference 1 bylo maximum 3,6 °C v dubnu a u diference 2 7,8 °C také v dubnu. Minima byly -12,8 °C (diference 1) a -9,8 °C (diference 2) a nastaly v měsíci únoru (viz Tab. č. 28). V roce 2004 se vyhodnotilo 362 dnů. Min A max I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

min s prům. 3 0,37 3,84 3 0,38 3,83 3 0,38 3,83 3 0,34 3,87 3 0,18 3,97 3 0,18 3,97 3 0,25 3,94 3 0,34 3,87 3 0,18 3,97 3 0,30 3,90 3 0,40 3,80 3 0,42 3,77 3 0,33 3,88

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. -0,10 -11,2 2,89 -3,95 0,90 -12,8 3,09 -3,50 0,60 -10,0 2,65 -3,49 3,60 -6,50 2,40 -2,03 1,20 -7,10 2,45 -3,66 0,30 -6,60 1,86 -2,76 0,00 -6,50 1,71 -3,01 1,40 -7,70 1,90 -3,34 2,30 -12,4 2,82 -3,06 1,40 -8,20 2,51 -2,87 0,40 -9,80 2,19 -3,02 0,70 -9,10 2,50 -2,37 3,60 -12,8 2,50 -3,09

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 3,90 -7,20 2,93 -0,11 4,90 -9,80 3,25 0,33 4,60 -7,00 2,66 0,33 7,60 -2,50 2,39 1,84 5,20 -3,70 2,49 0,31 4,30 -2,60 1,85 1,20 4,00 -2,50 1,72 0,93 5,40 -3,70 1,84 0,53 6,30 -8,40 2,87 0,90 5,40 -4,20 2,56 1,03 4,40 -5,80 2,32 0,78 4,70 -5,10 2,43 1,40 7,60 -9,80 2,53 0,79

Tab. 28. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2004.

56

Rok 2005 ( 364 dnů) se shodoval pouze v maximech diferencí. Pro diferenci 1 i 2 bylo maximum v prosinci, jak je vidět z tabulky č. 29. Minimum diference 1 bylo v únoru (-10,4 °C) a minimum diference 2 bylo v listopadu (-6,6 °C). Směrodatná odchylka byla u diference 1 2,33 °C a průměr -3,14 °C; u diference 2 byla odchylka 2,35 °C a průměr 0,73 °C. Min A max min s prům. I 4 3 0,40 3,81 II 4 3 0,26 3,93 III 4 4 0,00 4,00 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 3 0,25 3,93 VII 4 3 0,34 3,87 VIII 4 3 0,34 3,87 IX 4 2 0,50 3,77 X 4 3 0,34 3,87 XI 4 3 0,42 3,77 XII 4 3 0,40 3,80 Rok 4 2 0,34 3,87

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 1 max min s prům. 1,10 -7,00 2,03 -3,24 1,50 -10,40 2,82 -2,53 0,00 -10,30 2,43 -4,37 0,40 -6,90 2,02 -3,29 1,10 -7,70 2,51 -4,01 0,70 -8,10 2,17 -3,17 0,40 -7,20 1,73 -2,96 1,00 -5,90 1,79 -2,32 1,80 -7,60 1,93 -2,53 1,90 -7,10 2,37 -3,80 0,70 -9,60 2,34 -2,95 2,80 -8,60 2,52 -2,46 2,80 -10,40 2,33 -3,14

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 5,10 -3,80 2,12 0,57 5,50 -6,40 2,78 1,40 4,00 -6,30 2,43 -0,37 4,40 -3,90 2,14 0,57 5,10 -3,70 2,49 -0,04 4,70 -4,10 2,10 0,76 4,40 -3,20 1,70 0,91 5,00 -1,90 1,83 1,55 5,80 -4,60 2,09 1,24 5,90 -4,10 2,45 0,07 4,70 -6,60 2,38 0,82 6,80 -5,60 2,62 1,34 6,80 -6,60 2,35 0,73

Tab. 29. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2005.

V roce 2006 došlo ke shodě nástupu maxim a minim. Maxima nastala ve dvou po sobě jdoucích měsících - říjnu a listopadu. Minimum se shodovalo pro obě diference na leden. Stejné byly i odchylky diferencí, což je vidět z tabulky č. 30. Liší se jen průměry diferencí za celý rok. Vyhodnotilo se 363 dnů. Min A max min s prům. I 4 3 0,34 3,87 II 4 3 0,45 3,71 III 4 3 0,42 3,77 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,25 3,94 VI 4 3 0,18 3,97 VII 4 4 0,00 4,00 VIII 4 4 0,00 4,00 IX 4 3 0,18 3,97 X 4 3 0,37 3,84 XI 4 3 0,41 3,79 XII 4 2 0,47 3,81 Rok 4 2 0,33 3,88

dif 1 max min s prům. I 2,30 -15,30 5,30 -5,88 II 1,10 -12,80 2,96 -3,26 III 1,10 -7,90 2,21 -2,25 IV 1,10 -5,90 1,78 -2,30 V 0,50 -5,10 1,62 -2,15 VI 0,40 -7,30 2,02 -2,87 VII -0,30 -6,40 1,85 -3,65 VIII 0,90 -5,70 1,75 -2,20 IX 2,10 -6,10 1,68 -3,01 X 2,40 -7,20 2,68 -3,05 XI 2,40 -8,10 2,66 -2,39 XII 2,00 -6,90 2,38 -2,53 Rok 2,40 -15,30 2,78 -2,97

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 6,30 -12,30 5,29 -2,01 5,10 -8,80 2,91 0,46 5,10 -3,90 2,15 1,53 5,10 -1,90 1,82 1,56 4,50 -1,10 1,63 1,78 4,40 -3,30 2,03 1,09 3,70 -2,40 1,85 0,35 4,90 -1,70 1,75 1,80 6,10 -2,10 1,67 0,96 6,40 -3,20 2,77 0,79 6,40 -4,10 2,67 1,40 6,00 -2,90 2,35 1,28 6,40 -12,30 2,78 0,91

Tab. 30. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2006.

57

Vyhodnocení základních statistických charakteristik proběhlo u stanice Štítná nad Vláří v roce 2002 až 2006. U stanice Štítná nad Vláří došlo v průběhu hodnocených let k nástupu maxima a minima diferencí ve stejných měsících. Viz Tab. č. 31-35. V roce 2002 to byly měsíce listopad (4,2 °C; 8,2 °C) a prosinec (-16,6 °C; -12,6 °C). V roce 2003 listopad (4,4 °C; 8,4 °C) a únor (-12,6 °C; -8,4 °C), v roce 2004 říjen (2,5 °C; 6,5 °C) a leden(-15,6 °C; -11,9 °C), v roce 2005 září (2,5 °C; 6,5 °C) a únor (-20,4 °C; -16,4 °C) a v roce 2006 říjen (3,7 °C; 7,7 °C) a únor (-16,0 °C; -12,6 °C). Směrodatné odchylky a průměry diferencí byly různé a jejich hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách. Při výpočtu se vycházelo z 351 dnů za rok 2002, 362 dnů za rok 2003 a taktéž pro rok 2004, 333 dnů za rok 2005 a 363 dnů za rok 2006. Min A dif 1 max min s prům. max min s prům. I 4 3 0,47 3,67 I -1,40 -15,40 3,23 -4,67 I II 4 3 0,38 3,82 II -0,40 -6,80 1,34 -3,49 II III 4 3 0,40 3,81 III 1,80 -7,40 2,52 -3,05 III IV 4 3 0,42 3,77 IV 0,50 -8,00 2,26 -4,19 IV V 4 3 0,45 3,71 V 1,00 -9,60 2,97 -3,60 V VI 4 3 0,40 3,80 VI 0,60 -9,90 2,36 -4,05 VI VII 4 3 0,42 3,77 VII 2,30 -6,90 2,11 -3,20 VII VIII 4 3 0,30 3,90 VIII 1,30 -5,60 2,02 -2,43 VIII IX 4 2 0,60 3,67 IX 1,20 -7,50 1,94 -2,76 IX X 4 3 0,42 3,77 X 1,70 -6,80 1,90 -2,85 X XI 4 3 0,41 3,79 XI 4,20 -8,40 2,91 -2,01 XI XII 5 3 0,45 3,84 XII 2,30 -16,60 4,06 -4,22 XII Rok 5 2 0,43 3,78 Rok 4,20 -16,60 2,65 -3,33 Rok

dif 2 max min s prům. 2,60 -12,40 3,33 -1,00 3,60 -2,80 1,40 0,34 5,80 -3,40 2,48 0,75 4,50 -4,00 2,30 -0,43 5,00 -5,60 2,90 0,11 3,70 -5,90 2,41 -0,25 6,30 -3,70 2,28 0,57 5,30 -1,60 2,06 1,47 5,20 -3,50 1,95 0,91 5,70 -2,80 1,98 0,92 8,20 -4,40 2,88 1,79 5,30 -12,60 4,08 -0,38 8,20 -12,60 2,68 0,45

Tab. 31. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2002. Min A max min s prům. I 4 3 0,34 3,87 I II 5 3 0,37 3,93 II III 5 3 0,31 3,97 III IV 4 3 0,36 3,85 IV V 4 3 0,30 3,90 V VI 5 3 0,36 3,93 VI VII 4 3 0,25 3,94 VII VIII 5 3 0,31 3,97 VIII IX 4 3 0,25 3,93 IX X 5 2 0,57 3,74 X XI 4 3 0,37 3,83 XI XII 4 3 0,34 3,87 XII Rok 5 2 0,36 3,90 Rok

dif 1 max min s prům. 1,50 -10,70 3,00 -3,12 I 2,40 -12,60 4,05 -6,38 II 0,60 -8,30 2,20 -4,27 III 0,70 -9,50 2,53 -4,38 IV -0,30 -10,60 2,65 -4,47 V -0,60 -8,10 2,01 -4,44 VI 1,20 -5,90 2,22 -2,75 VII 2,40 -8,90 2,38 -4,82 VIII 1,80 -9,50 2,40 -4,94 IX 2,70 -5,70 2,42 -2,43 X 4,40 -7,00 3,03 -2,30 XI 2,10 -9,70 2,91 -3,51 XII 4,40 -12,60 2,92 -3,96 Rok

dif 2 max min s prům. 5,50 -6,70 2,93 0,75 5,40 -8,40 3,96 -2,45 4,60 -4,30 2,26 -0,30 4,70 -5,50 2,55 -0,53 3,70 -6,60 2,63 -0,56 3,40 -4,50 2,16 -0,50 5,20 -1,90 2,15 1,18 6,40 -4,90 2,38 -0,85 5,80 -5,50 2,37 -1,01 6,60 -2,20 2,33 1,31 8,40 -3,30 3,04 1,53 6,10 -5,70 2,80 0,36 8,40 -8,40 2,88 -0,06

Tab. 32. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2003.

58

Min A max min s prům. I 4 3 0,37 3,84 II 4 3 0,38 3,83 III 4 3 0,38 3,83 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 3 0,18 3,97 VII 4 3 0,25 3,94 VIII 4 3 0,34 3,87 IX 4 3 0,18 3,97 X 4 3 0,30 3,90 XI 4 3 0,40 3,80 XII 4 3 0,42 3,77 Rok 4 3 0,33 3,88

dif 1 max min s prům. I -0,30 -15,90 4,51 -6,42 I II 0,90 -14,80 3,98 -4,76 II III 2,50 -13,40 3,42 -3,76 III IV 1,30 -7,90 2,50 -3,01 IV V 0,90 -8,10 2,20 -3,75 V VI 0,60 -6,60 2,09 -2,64 VI VII 1,40 -6,80 2,00 -2,92 VII VIII 0,30 -8,20 1,91 -4,01 VIII IX 2,20 -7,00 2,43 -3,64 IX X 2,50 -7,40 3,11 -2,36 X XI 0,40 -9,40 2,47 -3,70 XI XII 1,40 -7,90 2,22 -2,93 XII Rok 2,50 -15,90 3,04 -3,66 Rok

dif 2 max min s prům. 3,10 -11,90 4,48 -2,58 4,90 -10,80 3,97 -0,93 6,50 -10,40 3,47 0,07 5,30 -3,90 2,41 0,86 4,90 -4,10 2,20 0,21 4,60 -2,60 2,06 1,33 5,40 -2,80 2,04 1,01 4,30 -4,20 1,89 -0,14 6,20 -3,00 2,45 0,32 6,50 -3,40 3,19 1,54 4,40 -5,40 2,70 0,10 5,40 -3,90 2,20 0,84 6,50 -11,90 3,06 0,22

Tab. 33. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2004. Min A max min s prům. I 4 3 0,40 3,81 II 4 3 0,26 3,93 III 4 4 0,00 4,00 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 3 0,25 3,93 VII 4 3 0,34 3,87 VIII 4 3 0,34 3,87 IX 4 2 0,50 3,77 X 4 3 0,34 3,87 XI 4 3 0,42 3,77 XII 4 3 0,40 3,80 Rok 4 2 0,34 3,87

dif 1 max min s prům. I -0,40 -14,50 3,13 -4,96 I II 1,60 -20,40 6,23 -6,78 II III -0,10 -14,50 2,97 -6,81 III IV 2,00 -7,30 2,11 -3,69 IV V 1,00 -8,80 2,52 -4,93 V VI 0,60 -8,90 2,57 -3,42 VI VII 0,40 -7,30 1,91 -3,22 VII VIII -1,80 -6,00 1,57 -3,47 VIII IX 2,50 -5,90 1,90 -2,44 IX X 2,20 -7,90 2,49 -3,24 X XI 0,70 -10,50 2,72 -3,10 XI XII 2,10 -11,20 3,47 -3,64 XII Rok 2,50 -20,40 3,39 -4,21 Rok

dif 2 max min s prům. 3,60 -10,50 3,08 -1,15 4,90 -16,40 6,14 -2,85 3,90 -10,50 2,97 -2,81 6,00 -4,10 2,20 0,18 5,00 -4,80 2,47 -0,96 4,40 -4,90 2,51 0,51 4,40 -3,30 1,97 0,65 2,20 -2,00 1,57 0,53 6,50 -1,90 2,02 1,35 6,20 -3,90 2,55 0,63 4,70 -7,50 2,82 0,66 6,10 -7,20 3,54 0,16 6,50 -16,40 3,38 -0,34

Tab. 34. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2005. Min A max min s prům. I 4 3 0,34 3,87 II 4 3 0,45 3,71 III 4 3 0,42 3,77 IV 4 3 0,34 3,87 V 4 3 0,25 3,94 VI 4 3 0,18 3,97 VII 4 4 0,00 4,00 VIII 4 4 0,00 4,00 IX 4 3 0,18 3,97 X 4 3 0,37 3,84 XI 4 3 0,41 3,79 XII 4 2 0,47 3,81 Rok 4 2 0,33 3,88

dif 1 max min s prům. I 0,70 -14,90 4,93 -6,65 II 1,70 -16,60 4,62 -5,05 III 0,50 -11,20 3,12 -4,65 IV 1,30 -8,80 2,41 -3,42 V -0,10 -7,20 2,16 -3,56 VI 0,40 -9,10 2,56 -3,91 VII 1,30 -7,40 2,20 -4,61 VIII 0,70 -6,30 1,89 -1,98 IX 0,40 -8,20 1,85 -3,83 X 3,70 -8,80 3,57 -3,43 XI 3,40 -10,10 3,49 -2,70 XII 2,80 -8,00 2,52 -2,39 Rok 3,70 -16,60 3,32 -3,85

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min 4,70 -11,50 4,70 -12,60 4,50 -7,20 5,30 -4,80 3,90 -3,20 4,40 -5,10 5,30 -3,40 4,70 -2,30 4,40 -4,20 7,70 -4,80 7,40 -6,40 5,80 -4,00 7,70 -12,60

s prům. 4,92 -2,78 4,49 -1,34 3,16 -0,88 2,47 0,45 2,11 0,37 2,57 0,06 2,20 -0,61 1,89 2,02 1,83 0,13 3,64 0,41 3,54 1,09 2,42 1,41 3,32 0,03

Tab. 35. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2006.

59

U stanice Brno-Tuřany se vyhodnotily roky 2002 (351 dnů) a 2006 (363 dnů). V roce 2002 bylo maximum diference 1 a 2 v dubnu, což je patrné z tabulky č. 36 a 37. Pro diferenci 1 to byla hodnota 2,6 °C a pro diferenci 2 6,6 °C. Minimum bylo taktéž pro obě diference v měsíci prosinec -12,3 °C pro diferenci 1 a -9,3 °C pro diferenci 2. Směrodatná odchylka se u první diference pohybovala od 1,15 °C po 2,38 °C. V průměru za rok 1,79 °C. Průměr diference 1 byl za celý rok -1,68 °C. U druhé diference se průměrná odchylka rovnala 1,84 °C a průměr diference 2 za kalendářní rok byl 2,1 °C. Min

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,47 3,67 4 3 0,38 3,82 4 3 0,40 3,81 4 3 0,42 3,77 4 3 0,45 3,71 4 3 0,40 3,80 4 3 0,42 3,77 4 3 0,30 3,90 4 2 0,60 3,67 4 3 0,42 3,77 4 3 0,41 3,79 5 3 0,45 3,84 5 2 0,43 3,78

dif 1 max min s prům. I 1,00 -6,50 2,15 -3,07 II 0,60 -4,40 1,24 -2,29 III 1,40 -4,20 1,44 -1,45 IV 2,60 -4,70 1,67 -0,74 V 0,90 -4,30 1,40 -1,48 VI 1,00 -4,40 1,20 -1,97 VII 1,90 -5,00 1,53 -1,35 VIII 1,80 -3,50 1,18 -0,68 IX 2,20 -2,30 1,15 -0,56 X 1,30 -7,70 1,87 -2,10 XI 1,10 -7,40 1,74 -2,05 XII 1,60 -12,3 2,38 -3,05 Rok 2,60 -12,3 1,79 -1,68

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 4,10 -3,00 2,21 0,59 4,60 -0,50 1,35 1,53 5,10 -0,20 1,38 2,36 6,60 -0,70 1,71 3,02 4,90 -0,30 1,34 2,23 5,00 -0,40 1,33 1,83 5,90 -1,00 1,69 2,42 5,80 0,50 1,17 3,22 6,20 0,40 1,25 3,10 4,80 -3,70 1,92 1,68 5,10 -3,40 1,76 1,74 4,60 -9,30 2,49 0,79 6,60 -9,30 1,84 2,10

Tab. 36. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici BrnoTuřany v roce 2002. Min

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,34 3,87 I 4 3 0,45 3,71 II 4 3 0,42 3,77 III 4 3 0,34 3,87 IV 4 3 0,25 3,94 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 4 0,00 4,00 VII 4 4 0,00 4,00 VIII 4 3 0,18 3,97 IX 4 3 0,37 3,84 X 4 3 0,41 3,79 XI 4 2 0,47 3,81 XII 4 2 0,33 3,88 Rok

dif 1 max min s prům. 1,80 -13,5 3,06 -3,26 1,00 -9,20 2,34 -2,47 1,30 -6,20 1,70 -1,91 1,20 -4,50 1,52 -1,59 0,90 -3,90 1,18 -1,45 0,30 -6,00 1,44 -1,79 0,40 -3,70 1,00 -1,24 0,10 -5,90 1,32 -1,75 1,40 -4,60 1,56 -1,19 2,30 -5,70 1,74 -1,84 0,50 -7,20 2,02 -2,26 0,60 -5,40 1,68 -2,57 2,30 -13,5 1,88 -1,94

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 5,80 -10,5 3,15 0,61 5,00 -5,20 2,38 1,25 5,30 -2,20 1,80 1,86 5,20 -1,50 1,53 2,28 4,90 0,10 1,23 2,49 4,30 -2,00 1,43 2,17 4,40 0,30 1,00 2,76 4,10 -1,90 1,32 2,25 5,40 -0,60 1,55 2,78 6,30 -1,70 1,71 2,00 4,30 -3,20 1,93 1,52 4,60 -3,40 1,79 1,24 6,30 -10,5 1,93 1,94

Tab. 37. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici BrnoTuřany v roce 2006.

V roce 2006 bylo maximum diference 1 v říjnu (2,3 °C) a minimum (-13,5 °C) v lednu. Směrodatná odchylka této diference byla 1,88 °C a průměr za rok -1,94 °C. Diference 2 měla nástupy maxim a minim ve stejných měsících jako diference 1. Maximum (6,3 °C) bylo v říjnu, minimum v lednu (-10,5 °C). Směrodatná odchylka pro druhou diferenci je 1,93 °C a průměr za rok má 1,94 °C.

60

Vyhodnocení základních statistických charakteristik proběhlo u stanice Nedvězí v roce 2002, 2004, 2005 a 2006. U stanice Nedvězí pokračuje

v hodnocených letech shoda nástupu maxim

a minim u obou diferencí. Pro možnost porovnání jsou uvedeny tabulky č. 38 – 41. V roce 2002 jsou maxima diferencí v březnu, minima v prosinci. U první diference je maximum 4,5 °C, u druhé 8,5 °C. Minimum první diference je -17,1 °C a u druhé -14,1 °C. Odchylka diference 1 je 2,27 °C a průměr z této diference -3,16 °C. U diference 2 je odchylka 2,33 °C a průměr 0,62 °C. Min

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,47 3,67 I 4 3 0,38 3,82 II 4 3 0,40 3,81 III 4 3 0,42 3,77 IV 4 3 0,45 3,71 V 4 3 0,40 3,80 VI 4 3 0,42 3,77 VII 4 3 0,30 3,90 VIII 4 2 0,60 3,67 IX 4 3 0,42 3,77 X 4 3 0,41 3,79 XI 5 3 0,45 3,84 XII 5 2 0,43 3,78 Rok

dif 1 max min s prům. -1,10 -8,20 2,02 -3,38 1,30 -7,70 2,40 -3,40 4,50 -6,80 2,47 -2,65 1,40 -6,80 1,98 -3,30 -0,10 -6,60 1,45 -3,21 1,00 -6,50 2,12 -3,27 0,80 -7,40 2,09 -3,22 1,60 -6,60 1,92 -1,65 1,40 -5,80 2,01 -2,55 3,20 -7,10 2,40 -3,07 -0,10 -7,90 1,60 -3,57 -1,70 -17,1 2,89 -4,80 4,50 -17,1 2,27 -3,16

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max 2,50 5,30 8,50 5,40 3,90 5,00 4,80 5,60 5,40 6,30 3,90 2,30 8,50

min s prům. -5,20 2,06 0,29 -4,70 2,52 0,43 -2,80 2,55 1,16 -3,80 2,00 0,46 -2,60 1,50 0,50 -2,50 2,16 0,53 -3,40 2,19 0,55 -2,60 1,87 2,25 -2,30 2,16 1,11 -4,10 2,45 0,70 -3,90 1,53 0,22 -14,1 3,01 -0,96 -14,1 2,33 0,62

Tab. 38. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2002.

Maxima (3,2 °C; 7,2 °C) a minima ( -13,7 °C; -9,7 °C) diferencí v roce 2004 nastaly v březnu a listopadu. Odchylka (2,15 °C) a průměr (-3,26 °C) byly spočítány pro diferenci 1. Odchylka diference 2 byla 2,2 °C a průměr 0,62 °C. Min

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

A max min s prům. 4 3 0,37 3,84 I 4 3 0,38 3,83 II 4 3 0,38 3,83 III 4 3 0,34 3,87 IV 4 3 0,18 3,97 V 4 3 0,18 3,97 VI 4 3 0,25 3,94 VII 4 3 0,34 3,87 VIII 4 3 0,18 3,97 IX 4 3 0,30 3,90 X 4 3 0,40 3,80 XI 4 3 0,42 3,77 XII 4 3 0,33 3,88 Rok

dif 1 max min s prům. -1,00 -9,30 1,81 -4,06 0,00 -7,90 1,84 -4,24 3,20 -7,90 2,44 -3,33 18,00 -5,30 1,71 -2,81 0,90 -7,30 2,00 -3,55 0,20 -7,70 1,50 -3,06 2,00 -8,50 1,76 -2,94 1,00 -8,00 2,26 -2,27 3,00 -4,60 2,10 -1,63 1,60 -5,90 1,87 -3,06 0,20 -13,7 2,69 -4,46 -0,50 -7,20 1,73 -3,74 3,20 -13,7 2,15 -3,26

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 3,00 -5,30 1,82 -0,23 4,00 -4,40 1,92 -0,41 7,20 -3,90 2,48 0,49 6,20 -1,60 1,80 1,05 4,90 -3,30 2,02 0,42 4,20 -3,70 1,51 0,91 6,00 -4,50 1,77 1,00 5,00 -4,00 2,28 1,60 7,00 -0,60 2,12 2,34 5,60 -2,60 1,83 0,84 4,20 -9,70 2,79 -0,66 3,50 -4,20 1,79 0,02 7,20 -9,70 2,20 0,62

Tab. 39. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2004.

61

Maximum diferencí 1 a 2 (viz Tab. č. 40) bylo v roce 2005 v dubnu (3,1 °C; 7,1 °C). Minimum první diference (-14,6 °C) a druhé diference (-10,6 °C) nastaly v roce 2005 v měsíci březnu. Odchylka první diference činila 2,25 °C a průměr -2,86 °C. U druhé byla odchylka 2,28 °C a průměr 1,01 °C. Min A max min s prům. I 4 3 0,40 3,81 I II 4 3 0,26 3,93 II III 4 4 0,00 4,00 III IV 4 3 0,34 3,87 IV V 4 3 0,18 3,97 V VI 4 3 0,25 3,93 VI VII 4 3 0,34 3,87 VII VIII 4 3 0,34 3,87 VIII IX 4 2 0,50 3,77 IX X 4 3 0,34 3,87 X XI 4 3 0,42 3,77 XI XII 4 3 0,40 3,80 XII Rok 4 2 0,34 3,87 Rok

dif 1 max min s prům. -0,20 -6,50 1,95 -3,35 -1,10 -10,2 2,16 -3,91 0,80 -14,6 2,73 -3,79 3,10 -8,00 2,76 -2,43 2,30 -8,30 2,54 -2,59 0,70 -5,80 1,63 -3,17 1,10 -8,30 2,18 -3,10 1,10 -5,90 1,76 -2,85 2,80 -6,70 2,33 -1,57 2,60 -3,30 1,38 -1,29 -0,20 -5,60 1,48 -2,89 -1,00 -8,20 1,92 -3,48 3,10 -14,6 2,25 -2,86

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 3,60 -3,30 1,97 0,45 2,90 -6,20 2,14 0,02 4,80 -10,6 2,73 0,21 7,10 -5,00 2,82 1,44 6,30 -4,30 2,56 1,38 4,70 -2,00 1,66 0,76 4,60 -4,30 2,17 0,77 5,10 -2,90 1,79 1,02 6,80 -4,70 2,60 2,20 6,60 0,70 1,41 2,58 3,80 -2,60 1,58 0,88 3,00 -4,20 1,88 0,32 7,10 -10,6 2,28 1,01

Tab. 40. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2005.

V posledním hodnoceném roce vyšla maxima i minima diferencí na leden. Maximum diference 1 bylo 4,9 °C, minimum -17,9 °C.Odchylka byla 2,45 °C a průměr -2,72 °C. U diference 2 bylo maximum 8,9 °C, minimum -14,9 °C. Odchylka této diference byla spočtena na 2,51 °C a průměr z této diference vyšel 1,16 °C. Min A max min s prům. I 4 3 0,34 3,87 I II 4 3 0,45 3,71 II III 4 3 0,42 3,77 III IV 4 3 0,34 3,87 IV V 4 3 0,25 3,94 V VI 4 3 0,18 3,97 VI VII 4 4 0,00 4,00 VII VIII 4 4 0,00 4,00 VIII IX 4 3 0,18 3,97 IX X 4 3 0,37 3,84 X XI 4 3 0,41 3,79 XI XII 4 2 0,47 3,81 XII Rok 4 2 0,33 3,88 Rok

dif 1 max min s prům. 4,90 -17,9 3,92 -2,96 -1,30 -9,10 1,74 -3,86 -0,30 -7,70 1,66 -3,82 2,00 -8,00 2,59 -2,96 2,60 -5,70 2,18 -2,61 1,30 -8,10 2,21 -2,95 3,60 -4,90 2,27 -1,10 0,00 -5,40 1,26 -2,99 2,90 -7,10 2,17 -0,93 4,80 -7,70 2,68 -1,73 0,10 -7,00 1,82 -3,14 -1,20 -6,10 1,23 -3,66 4,90 -17,9 2,45 -2,72

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok

dif 2 max min s prům. 8,90 -14,9 4,09 0,91 2,60 -5,10 1,67 -0,14 3,70 -3,70 1,73 -0,05 6,00 -5,00 2,69 0,91 6,60 -2,50 2,28 1,32 5,30 -4,10 2,21 1,02 7,60 -0,90 2,27 2,90 4,00 -1,40 1,26 1,01 6,90 -3,10 2,16 3,03 7,80 -3,70 2,59 2,11 3,40 -3,00 1,83 0,64 2,80 -3,40 1,39 0,15 8,90 -14,9 2,51 1,16

Tab. 41. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2006.

62

4.2. Synoptické podmínky vzniku mimořádných odchylek předpovědi Pro objektivizaci krátkodobých předpovědí počasí na našem území a pro zpřesnění dlouhodobých předpovědí byla sestavena Typizace povětrnostních situací pro území ČR (Kolektiv ČHMÚ 2006). Obsahuje podrobný popis jednotlivých typů povětrnostních situací s charakteristikou vývoje počasí na celém území ČR. Na stanici Kuchařovice došlo k méně úspěšné předpovědi počasí v zimních měsících v roce 2002. Neúspěšná byla předpověď na 15.11. při synoptické situaci Sa (jižní anticyklona). Viz Obrázek č. 2. Denní maximum bylo 18,3 °C a diference 2 dosahovala hodnot 12,3°C. Předpovídáno bylo pouze 6 až 10 °C. Listopad roku 2002 se vyznačoval poměrně teplým počasím, kdy nad Moravou proudil teplý vzduch od jihu. Důvodem byla jižní anticyklonální situace Sa, kdy je výškové tlakové pole situace tvořeno mohutným hřebenem vysokého tlaku, sahajícím ze severní Afriky přes střední a východní Evropu k severu, a brázdou nízkého tlaku, probíhající z Norského moře přes Britské ostrovy na Biskajský záliv. Při zemi se střed mohutné řídící anticyklóny nejčastěji vyskytuje nad Moskevskou oblastí a střed řídící cyklóny se vyskytuje na severozápad od Skotska. Frontální zóna, vytvořená těmito řídícími útvary, probíhá od severozápadního cípu Pyrenejského poloostrova přes Bretaň a Anglii podél západního břehu Skandinávie na Barentsovo moře. Za tohoto rozdělení tlaku a polohy frontální zóny proudí na naše území od jihu až jihovýchodu teplý vzduch. V prosinci nastalo náhlé oteplení kolem 30.12., kdy denní maximum teploty dosahovalo 11,7 °C. Viz Obrázek č. 2. Během 31.12. nastala synoptická situace Vfz (vchod frontální zóny), která sebou přináší studený vzduch a došlo tak k výraznému ochlazení. Situace Vfz je tvořena tlakovým sedlem nad střední Evropou, vždy mezi čtyřmi šachovitě rozloženými stacionárními tlakovými útvary. V závislosti na jejich poloze je možno rozdělit situaci na dvě skupiny. Výškové i přízemní tlakové pole první skupiny je tvořeno azorskou anticyklónou, zasahující svým výběžkem do jihozápadní Evropy nad Francii a západní Alpy, anticyklónou nad severní Evropou, jejíž střed při zemi leží nejčastěji nad Bílým mořem, stacionární cyklónou v jihovýchodní Evropě. Sedlo nižšího tlaku bývá v prostoru Čech, Polska, Německa a Dánska. Jednotlivé frontální poruchy postupující od západu přes Britské ostrovy se nad Severním mořem působením studeného vzduchu, přivedeným od severovýchodu, oživují a pronikají sedlem přes střední Evropu k jihovýchodu. Tato předpověď nebyla úspěšná ani pro minimální denní teplotu. Denní

63

minimum bylo 31.12. -6,2 °C, ale předpověď uváděla 2 až 5 °C. Červnem 2003 vyvrcholilo extrémně teplé a suché období. Extrémnost nebyla ani tak ve vysokých teplotách jako spíše v dlouhodobém souvislém trvání často tropických dnů a to při praktické neexistenci vydatnějších srážek. V červnu 2003 nastala velmi neúspěšná předpověď dne 6.6. při synoptické situaci SWc2. Denní maximum dosáhlo 33,4 °C a předpověď byla v rozmezí 23-26 °C, jenž je vidět na obrázku č. 3. Hlavním rysem SWc2 situace je frontální zóna orientovaná od jihozápadu k severovýchodu v prostoru mezi Britskými ostrovy a Baltským mořem.Teplá anticyklóna související s touto frontální zónou leží zpravidla nad Středozemním mořem. Při zemi je tato anticyklóna mnohdy jen slabě vyjádřena a podle roční doby nahrazena často jen výběžkem vyššího tlaku, který zasahuje od Kaspického moře na Balkán a někdy až do západního Středomoří. V této frontální zóně se setkávají vzduchové hmoty s poměrně velkými teplotními rozdíly, neboť teplý vzduch přichází od jihozápadu, studený od severozápadu až severu. Velký teplotní kontrast podporuje tvoření frontálních vln a pohyblivých níží, které postupují pak z místa vchodu frontální zóny přes Britské ostrovy, Severní moře, jižní Skandinávii do Finska a často dále až do Severního moře. Za zmínku stojí i období kolem 27.2. a 5.3., které se vyznačovalo náhlým poklesem teploty vzduchu. 27.2. byla teplota vzduchu -0,5 °C a 5.3. byla naměřena teplota vzduchu 0,8 °C. V tomto období nastaly holomrazy, které se projevily pouze v Kuchařovicích. Chod denní maximální teploty a diferencí je zobrazen na obrázku č. 3. Rok 2004 můžeme z hlediska úspěšnosti předpovědi počasí na stanici Kuchařovice považovat za velmi úspěšný. Poměrně neúspěšná předpověď nastala dne 14.11. při situaci Wa (západní anticyklona), která se vyskytuje nejčastěji v létě a na podzim. Denní maximum bylo 4,7 °C a diference 1 byla -10,3 °C. Viz Obrázek č. 4. Při této situaci řídící cyklóna setrvává v prostoru mezi Grónskem, Islandem a severozápadním pobřežím Norska. Oblast vyššího tlaku se rozprostírá od Azorských ostrovů přes Biskajský záliv nad Francii a odtud do střední Evropy s výběžkem často na Balkán. Naše území leží na jejím severním okraji. Frontální zóna přechází z mírných šířek Atlantského oceánu přes Skotsko, jižní Skandinávii a Baltské moře nad jižní Finsko a směřuje dále na severovýchod. V poslední den této situace přechází celým naším územím studená fronta, uzavírající období tohoto typu situace. Západní anticyklona měla vliv na předpověď denního minima, které jako předpověď denního maxima nebylo úspěšné. Denní minimum bylo 0,7 °C a předpověď se pohybovala mezi 7 až 11 °C.

64

Obr. 3. Graf denního maxima a diferencí v roce 2003 na stanici Kuchařovice.

65 27.12

17.12

7.12

27.11

diference1

27.12

17.12

7.12

27.11

17.11

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

20.7

10.7

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

31.1

21.1

11.1

diference1

17.11

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

Denní maximum

20.7

10.7

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

40

31.1

45

21.1

1.1

40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15

11.1

1.1

Denní maximum diference2

°C

Obr. 2. Graf denního maxima a diferencí v roce 2002 na stanici Kuchařovice. diference2

°C

35

30

25

20

15

10

5

-5 0

-10

Obr.4. Graf denního minima a diferencí v roce 2004 na stanici Kuchařovice.

66

26.12

16.12

6.12

26.11

16.11

diference1

6.11

27.10

17.10

7.10

27.9

17.9

7.9

28.8

18.8

8.8

29.7

19.7

9.7

29.6

19.6

9.6

30.5

20.5

10.5

30.4

20.4

10.4

31.3

21.3

11.3

1.3

20.2

10.2

31.1

21.1

11.1

1.1

Denní minimum diference2

25

20 °C

15

10

5

0

-5

-10

-15

-20

V roce 2005 byla neúspěšná předpověď pro 19.3. při situaci Vfz. Při které k nám kolem tlakové výše nad Skandinávií proudil studený vzduch od severovýchodu. Denní minimum dosáhlo -1,3 °C, předpověď byla v rozmezí 4 až 9 °C. Rok 2006 měl velmi neúspěšnou předpověď dne 22.1. při situaci Vfz, která již byla zmíněna. Denní maximum bylo naměřeno 1,7 °C, kdežto předpověď se pohybovala v rozmezí -9 až -13 °C. Předpověď byla neúspěšná i pro denní minimum, které bylo -14,1 °C. 2.2. 2006 nastala situace NWa (severozápadní anticyklona), která je velmi podobná situaci NWc. Rozdíl je v tom, že řídící tlakové útvary jsou posunuté trochu k severu až k severovýchodu. Tlaková níže leží nejčastěji nad Bílým mořem a je stacionární. Řídící tlaková výše setrvává nad západní Evropou a zasahuje přes Francii a Alpy na jihovýchod. Frontální zóna přechází z Islandu přes jižní Skandinávii a Baltské moře k jihovýchodu nad Ukrajinu. Pro tento den byla předpověď -5 až -9 °C, ve skutečnosti bylo naměřeno -16,4 °C.

Přehled velmi neúspěšných předpovědí na stanici Kuchařovice a jejich synoptické příčiny uvádí následující tabulka č. 42.

Denní maximum

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

15.11.2002

18,3

10

6

4

8,3

12,3

4

Sa

31.12.2002

9,2

-1

-4

3

10,2

13,2

3

Vfz

6.6.2003

33,4

26

23

3

7,4

10,4

3

SWc2

14.11.2004

4,7

15

12

3

-10,3

-7,3

3

Wa

22.1.2006

1,7

-9

-13

4

10,7

14,7

4

Vfz

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

Denní minimum

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

31.12.2002

-6,2

5

2

3

-11,2

-8,2

3

Vfz

14.11.2004

0,7

11

7

4

-10,3

-6,3

4

Wa

19.3.2005

-1,3

9

5

4

-10,3

-6,3

4

Vfz

22.1.2006

-14,1

-3

-6

3

-11,1

-8,1

3

Vfz

2.2.2006

-16,4

-5

-9

4

-11,4

-7,4

4

NWa

Tab. 42. Neúspěšné předpovědi na stanici Kuchařovice za období 2002-2006.

67

Na stanici Strážnice na Moravě byly v období 2002-2006 nejčastěji neúspěšné předpovědi maximálních teplot při synoptických situacích Sa a Vfz. Situace jižní anticyklony se vyskytovala 14.-15.11 2002, vchod frontální zóny pak 31.12.2002 a 22.1.2006. V roce 2002 pak nastala ještě jedna synoptická situace, při níž byla předpověď počasí neúspěšná a to 14.3. Pro tuto situaci SWc3 (jihozápadní cyklonální situace) je charakteristická frontální zóna probíhající přes střední Evropu od jihozápadu k severovýchodu. Studená cyklóna, často jen brázda nízkého tlaku, leží ve vyšších hladinách nad Severním mořem a Britskými ostrovy. Podle množství studeného vzduchu je cyklóna vyjádřena i v přízemní vrstvě nebo je maskovaná studenou anticyklónou v oblasti Islandu a Skotska. Frontální zóna, která vzniká mezi těmito řídícími útvary, teplou anticyklónou (výběžkem vyššího tlaku) nad Středozemním mořem a studenou cyklónou nad Severním mořem, má vchod nad Biskajským zálivem a Španělskem. Studený vzduch, pronikající od Islandu přes Britské ostrovy k jihu, se zde setkává s velmi teplým a poměrně vlhkým jihozápadním proudem a vzniká tak při zemi i ve výšce ostré rozhraní mezi těmito dvěma teplotně i vlhkostně odlišnými vzduchovými hmotami. Po tomto rozhraní postupují vlny z Biskajského zálivu přes jižní Francii, Bavorsko a Čechy do Polska, často i dále k severovýchodu. Pro tento den byla naměřena maximální denní teplota vzduchu 18,6 °C s diferencí 2 11,6 °C. Předpověď byla mezi 7 až 11 °C. Průběh maximální denní teploty a diferencí je na obrázku č. 5. V listopadu roku 2004 nastala situace Wa, jak již bylo zmíněno u stanice Kuchařovice, v poslední den této situace nastává ochlazení a diference 1 byla o -10,9 °C odlišná od maximální denní teploty, která byla 4,1 °C. Viz Obrázek č. 6. Jednotlivé dny a jejich synoptické situace uvádí tabulka č. 43. Denní maximum

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

14.3.2002

18,6

11

7

4

7,6

11,6

4

SWc3

14.11.2002

15,7

9

5

4

6,7

10,7

4

Sa

15.11.2002

19,5

10

6

4

9,5

13,5

4

Sa

31.12.2002

8,2

-1

-4

3

9,2

12,2

3

Vfz

14.11.2004

4,1

15

12

3

-10,9

-7,9

3

Wa

22.1.2006

1,1

-9

-13

4

10,1

14,1

4

Vfz

Tab. 43. Neúspěšné předpovědi na stanici Strážnice na Moravě za období 2002-2006.

68

Obr. 6. Graf denního maxima a diferencí v roce 2004 na stanici Strážnice na Moravě.

69

15

10

5

-5 0

-10

-15 27.11

17.11

27.12

20

26.12

25 17.12

°C

16.12

diference2

7.12

Obr. 5. Graf denního maxima a diferencí v roce 2002 na stanici Strážnice na Moravě.

6.12

26.11

16.11

diference1

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

20.7

10.7

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

31.1

21.1

diference1

6.11

27.10

17.10

7.10

27.9

17.9

7.9

28.8

18.8

8.8

29.7

19.7

9.7

Denní maximum

29.6

19.6

9.6

30.5

20.5

10.5

30.4

20.4

10.4

31.3

21.3

11.3

1.3

20.2

10.2

31.1

30

21.1

35 11.1

1.1

35

11.1

1.1

Denní maximum diference2

40

°C

30

25

20

15

10

5

-5 0

-10

-15

Pro přehlednost neúspěšných předpovědí minimálních teplot na stanici Strážnice na Moravě je uvedena tabulka č. 44. Denní

rozdíl

minimum

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

Synoptická

dif2-dif1 situace

31.12.2002

-6,9

5

2

3

-11,9

-8,9

3 Vfz

12.1.2003

-21,8

-10

-14

4

-11,8

-7,8

4 Ap2

25.2.2004

-19,8

-7

-10

3

-12,8

-9,8

3 Ap2

7.9.2004

-0,4

12

8

4

-12,4

-8,4

4 Ea

28.2.2005

-18,4

-8

-12

4

-10,4

-6,4

4 NEc

19.3.2005

-1,3

9

5

4

-10,3

-6,3

4 Vfz

8.1.2006

-18,6

-5

-9

4

-13,6

-9,6

4 Ea

9.1.2006

-21,2

-6

-10

4

-15,2

-11,2

4 Ea

11.1.2006

-19,7

-8

-12

4

-11,7

-7,7

4 Swa

12.1.2006

-20,9

-6

-10

4

-14,9

-10,9

4 Swa

13.1.2006

-16,4

-5

-9

4

-11,4

-7,4

4 A

22.1.2006

1,1

-9

-13

4

10,1

14,1

4 Vfz

7.2.2006

-20,8

-8

-12

4

-12,8

-8,8

4 NWc

Tab. 44. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Strážnice na Moravě za období 20022006.

Dále se hodnocení zaměří na dny se synoptickými situacemi, o kterých nebyla v předchozím textu zmínka a jsou uvedeny v tabulce č. 44. Putující anticyklona (Ap2) se vyskytla 12.1.2003 a 25.2.2004. U obou těchto dnů bylo denní minimum nižší než udávala předpověď. Z cirkulačního hlediska je situace putující anticyklóny typem přechodným. Je tvořena anticyklónami, vyjádřenými pouze v přízemním tlakovém poli, které se pohybují ve směru řídícího proudění přes střední Evropu. Ap2 probíhá po 50. rovnoběžce z jižní Anglie přes naše území na Ukrajinu. Situace této skupiny jsou nejčetnější. Vyskytují se v 50 % všech případů a jejich nejčastější trvání 2 dny. Četnost během roku má výrazný chod s maximem v přechodných ročních dobách. Další, ještě nezmiňovanou situací je Ea (východní anticyklonální situace). Jak je v tabulce č. 44 uvedeno, vyskytovala se ve dnech 7.9.2004, 8.-9.1.2006. Jediným rozdílem u těchto dnů je umístění tlakové výše. Pro 7.9.2004 se rozsáhlá tlaková výše nacházela se středem nad Britskými ostrovy. Pro dny 8.-9.1.2006 měla střed nad Baltem. Tlaková výše zasahuje ze severu a severovýchodu do střední Evropy a tím je zde dán ráz počasí. V studené roční době je ve střední Evropě studený pevninský vzduch s velmi nízkými teplotami. Viz Tabulka č. 11. Situace Ea se vyskytuje nejčastěji na začátku jara

70

a uprostřed zimy. Denní minima a diference teplot jsou zobrazena na obrázku č. 7. Situace

NEc

nastala

28.2.2005.

Pro

severovýchodní

cyklonální

situaci

je

charakteristické vysunutí hřebene vysokého tlaku ve výšce i při zemi od jihozápadu přes Britské ostrovy a Francii do Fenoskandie, kde se často tvoří samostatné jádro vysokého tlaku. Při zemi proudí do střední Evropy od severu až severovýchodu studený vzduch. Předpověď pro tento den byla od -8 do -12 °C, ale naměřeno bylo -18,4 °C. Počasí 11.-12.1.2006 ovlivňovala situace SWa (jihozápadní anticyklona). Průběh roku 2006 je zobrazen na obrázku č. 8. Pro tuto situaci je příznačná brázda nízkého tlaku ve vyšších hladinách nad východním Atlantikem, v níž se tvoří někdy i samostatný střed nízkého tlaku u Islandu. Na východ od této brázdy je vysunut ve výšce hřeben vysokého tlaku přes Španělsko do střední Evropy. Mezi těmito výškovými útvary probíhá frontální zóna ze středních částí Atlantiku přes Britské ostrovy na Skandinávii. Výšková brázda zaujímá celý Atlantik a v její severní části u Islandu leží stacionární tlaková níže, která je dobře vyjádřena i v přízemních vrstvách. Nad pevninou se tvoří pod výškovým hřebenem při zemi samostatná anticyklóna, jejíž střed leží v oblasti Karpat a Ukrajiny. Frontální zóna probíhá od Azor přes Britské ostrovy nad Barentsovo moře. Při obou popsaných skupinách trvá ve střední Evropě anticyklonální ráz počasí při jihozápadním proudění, což je základní příznak jihozápadní anticyklonální situace. Situace SWa se nejčastěji vyskytuje koncem podzimu a v první polovině zimy, kdy všeobecně převládá zonální ráz cirkulace a při zemi prochlazená pevnina podporuje tvoření anticyklón. Předpověď pro tyto dny počítala s vyššími teplotami, než jaké byly naměřeny u denního minima. Počasí 13.1. 2006 bylo ovlivněno tlakovou výší se středem nad Polskem a nastala tak synoptická situace A (anticyklona). Tuto situaci charakterizuje tlaková výše nad střední Evropou, která svými okraji zasahuje nad západní a jihozápadní Evropu. Anticyklóna je většinou vyjádřena se samostatným středem ve vyšších hladinách. Ve většině případů se stacionární střed anticyklóny udržuje nad střední Evropou, severně od 50. rovnoběžky. Denní minimum bylo -16,4 °C, diference 1 dosáhla hodnoty 11,4 °C. Předpověď na tento den byla od -5 po -9 °C. 7.2.2006 bylo počasí ovlivněno frontálním systémem NWc (severozápadní cyklonální situace). Za tohoto typu situace setrvává řídící cyklóna nad střední a severní Skandinávii, Baltským mořem a jižním Finskem. Řídící anticyklóna se zase udržuje nad Atlantským oceánem v prostoru mezi Irskem, Biskajským zálivem a Azorskými ostrovy.

71

Její okraj zasahuje často před Francii a Alpy nad západní Středomoří až k Jaderskému moři. Frontální zóna přechází jižně od Islandu přes Severní moře, Dánsko a jižní Polsko nad Ukrajinu. Mezi studeným vzduchem, který proniká v týle zmiňované řídící cyklóny přes Grónsko k jihozápadu, a teplým vzduchem proudícím poblíž výškové brázdy nad západními oblastmi Atlantského oceánu se tvoří v severních částech Atlantiku výrazné tepelné rozhraní. Na tomto tepelném rozhraní vznikají v okolí Islandu frontální vlny, které postupují ve frontální zóně k jihovýchodu. Tyto frontální vlny zasahují střední Evropu zpravidla ještě v neuzavřeném (neokludovaném) stádiu. Severozápadní cyklonální situace se nejčastěji vyskytuje v zimě, nejméně na jaře. V letních a podzimních měsících je jejich zastoupení dost vyrovnané. Pro tento den byla naměřena minimální denní teplota vzduchu -20,8 °C pro předpověď mezi -8 až -12 °C.

72

Obr. 8. Graf denního minima a diferencí v roce 2006 na stanici Strážnice na Moravě.

73

5

-5 0

-10

-15

-20

-25

-30

26.11

16.11

26.12

10

27.12

15

16.12

°C

17.12

diference2

6.12

Obr. 7. Graf denního minima a diferencí v roce 2004 na stanici Strážnice na Moravě.

7.12

27.11

17.11

diference1

6.11

27.10

17.10

7.10

27.9

17.9

7.9

28.8

18.8

8.8

29.7

19.7

9.7

29.6

19.6

9.6

30.5

20.5

10.5

30.4

20.4

10.4

31.3

21.3

11.3

1.3

20.2

10.2

31.1

21.1

diference1

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

20.7

10.7

Denní minimum

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

31.1

20

21.1

25

11.1

1.1

20

11.1

1.1

Denní minimum diference2

25

°C

15

10

5

0

-10 -5

-15

-20

-25

Stanice Brno-Tuřany má ze všech hodnocených stanic nejmenší podíl neúspěšně hodnocených předpovědí (viz Tab. č. 51 ) Dny, pro které byly stanoveny synoptické situace jsou v tabulce č. 45. Synoptické situace byly již výše popsány.

Denní maximum nejvyšší

nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

14.3.2002

17,3

11

7

4

6,3

10,3

4 SWc3

15.11.2002

18,6

10

6

4

8,6

12,6

4 Sa

22.1.2006

1,7

-9

-13

4

10,7

14,7

4 Vfz

15.12.2006

-1,3

10

7

3

-11,3

-8,3

3 Wa

Denní minimum nejvyšší

nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

31.12.2002

-7,3

5

2

3

-12,3

-9,3

3 Vfz

22.1.2006

-16,5

-3

-6

3

-13,5

-10,5

3 Vfz

Tab. 45. Neúspěšné předpovědi maximálních a minimálních teplot na stanici Brno-Tuřany za období 2002-2006.

Stanice Nedvězí je na tom z hlediska mimořádně neúspěšné předpovědi obdobně jako stanice Brno-Tuřany. Přehled těchto dnů je přehledně uveden v tabulce č. 46.

Denní maximum nejvyšší nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

30.7.2003

15,1

26

23

3

-10,9

-7,9

3 Ec

14.11.2004

-0,5

15

12

3

-15,5

-12,5

3 Wa

22.1.2006

-0,8

-9

-13

4

8,2

12,2

4 Vfz

Denní minimum

nejvyšší nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

31.12.2002

-12,1

5

2

3

-17,1

-14,1

3 Vfz

14.11.2004

-2,7

11

7

4

-13,7

-9,7

4 Wa

19.11.2004

-4,8

6

3

3

-10,8

-7,8

3 Nc

27.2.2005

-14,2

-4

-8

4

-10,2

-6,2

4 NEc

19.3.2005

-5,6

9

5

4

-14,6

-10,6

4 Vfz

22.1.2006

-20,9

-3

-6

3

-17,9

-14,9

3 Vfz

Tab. 46. Neúspěšné předpovědi maximálních a minimálních teplot na stanici Nedvězí za období 2002-2006.

74

Synoptická situace, která se vyskytla v létě a ovlivnila předpověď na stanici Nedvězí byla situace cyklonálního typu Ec (východní cyklona). Pro tuto situaci je typické, že má největší četnost na jaře v měsíci březnu a nejmenší na konci léta a na začátku podzimu. Při situaci Ec určuje cirkulaci ve střední Evropě stacionární tlaková níže, jejíž střed leží většinou nad Tyrhénským mořem, a oblast vysokého tlaku, ležící nad Fenoskandií. Kolem tlakové níže, vyjádřené i ve vyšších hladinách, proudí do střední Evropy ve výšce od východu až jihovýchodu teplý vzduch, naproti tomu tlaková výše na severu vyvolává v nižších hladinách příliv studeného vzduchu od severovýchodu do střední Evropy. Právě příliv studeného vzduchu ovlivnil předpověď na 30.7. 2003. Předpovězeno bylo 23 až 26 °C, ale naměřené maximum dosáhlo jen 15,1 °C. Obdobná situace nastala 19.11.2004, kdy při situaci Nc (severní cyklonální situace) na naše území proudil studený vzduch přiváděný od severu. I pro tento den bylo předpovídáno vyšších minimálních teplot, než jaké bylo dosaženo.

75

U stanice Štítná nad Vláří se předpověď počasí na první den vydařila nejméně, ze všech hodnocených stanic. Obzvláště pro předpověď minimálních teplot. Dokazují to tabulky č. 47, 48a a 48b, které jsou následně uvedeny.

Denní maximum nejvyšší

nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

14.3.2002

18,7

11

7

4

7,7

11,7

4 SWc3

14.11.2002

15,4

9

5

4

6,4

10,4

4 SWc2

15.11.2002

20,2

10

6

4

10,2

14,2

4 Sa

28.10.2004

21,2

15

11

4

6,2

10,2

4 SWc1

14.11.2004

3,5

15

12

3

-11,5

-8,5

3 Wa

22.1.2006

1,2

-9

-13

4

10,2

14,2

4 Vfz

Tab. 47. Neúspěšné předpovědi maximálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006.

Denní minimum

nejvyšší

nejnižší A

diference1

diference2

rozdíl

Synoptická

dif2-dif1

situace

5.1.2002

-27,4

-12

-15

3

-15,4

-12,4

3 Nc

25.12.2002

-21,6

-5

-9

4

-16,6

-12,6

4 SEa

20.12.2002

-19,6

-8

-12

4

-11,6

-7,6

4 Ap3

23.12.2002

-11,8

0

-4

4

-11,8

-7,8

4 Vfz

31.12.2002

-6,3

5

2

3

-11,3

-8,3

3 Vfz

12.1.2003

-20,7

-10

-14

4

-10,7

-6,7

4 Ap2

1.2.2003

-14,5

-4

-8

4

-10,5

-6,5

4 Ap1

2.2.2003

-22,6

-10

-15

5

-12,6

-7,6

5 B

10.2.2003

-16,3

-5

-8

3

-11,3

-8,3

3 Ea

12.2.2003

-19,4

-7

-11

4

-12,4

-8,4

4 Ea

13.2.2003

-21,5

-10

-14

4

-11,5

-7,5

4 NEa

18.2.2003

-19,8

-9

-13

4

-10,8

-6,8

4 NEa

Tab. 48a. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006.

76

Denní

Synoptická

minimum

nejvyšší

nejnižší

A

diference1

diference2

rozdíl dif2-dif1 situace

6.5.2003

3,4

14

10

4

-10,6

-6,6

4 Sa

5.1.2004

-17,3

-6

-10

4

-11,3

-7,3

4 Vfz 4 Bp

6.1.2004

-21,9

-10

-14

4

-11,9

-7,9

23.1.2004

-25,2

-11

-15

4

-14,2

-10,2

4 NEa

24.1.2004

-27,3

-12

-16

4

-15,3

-11,3

4 NEa

26.1.2004

-20,9

-5

-9

4

-15,9

-11,9

4 B

31.1.2004

-16,0

-4

-8

4

-12

-8

4 Wc

12.2.2004

-20,8

-6

-10

4

-14,8

-10,8

4 Nc

13.2.2004

-18,6

-5

-9

4

-13,6

-9,6

4 NWc

14.2.2004

-8,8

2

-2

4

-10,8

-6,8

4 NWc

2.3.2004

-17,4

-4

-7

3

-13,4

-10,4

3 NWc

6.3.2004

-19,6

-8

-12

4

-11,6

-7,6

4 B

28.1.2005

-19,3

-8

-12

4

-11,3

-7,3

4 NEc

29.1.2005

-23,5

-9

-13

4

-14,5

-10,5

4 NEc

4.2.2005

-14,5

-4

-8

4

-10,5

-6,5

4 Ea

5.2.2005

-24,4

-4

-8

4

-20,4

-16,4

4 Ea

6.2.2005

-25,7

-8

-12

4

-17,7

-13,7

4 Ea

7.2.2005

-27,6

-9

-13

4

-18,6

-14,6

4 SEa

8.2.2005

-21,0

-9

-13

4

-12

-8

4 SEa

9.2.2005

-28

-10

-14

4

-18

-14

4 SEa

10.2.2005

-22,1

-9

-13

4

-13,1

-9,1

4 Wc

1.3.2005

-23,5

-9

-13

4

-14,5

-10,5

4 Ap2

11.3.2005

-19,1

-7

-11

4

-12,1

-8,1

4 NWc

19.3.2005

-2,8

9

5

4

-11,8

-7,8

4 Vfz

23.11.2005

-14,5

-4

-7

3

-10,5

-7,5

3 Ec

11.12.2005

-13,2

-3

-7

4

-10,2

-6,2

4 NEa

19.12.2005

-15,2

-4

-8

4

-11,2

-7,2

4 NWc

8.1.2006

-19,7

-5

-9

4

-14,7

-10,7

4 NWc

9.1.2006

-20,9

-6

-10

4

-14,9

-10,9

4 Ea

11.1.2006

-18,3

-8

-12

4

-10,3

-6,3

22.1.2006

-17,5

-3

-6

3

-14,5

-11,5

3 Vfz

23.1.2006

-25,5

-15

-19

4

-10,5

-6,5

4 NEa

24.1.2006

-29,8

-17

-21

4

-12,8

-8,8

4 NEa

25.1.2006

-28,6

-14

-18

4

-14,6

-10,6

4 SEa

29.1.2006

-24,2

-10

-14

4

-14,2

-10,2

4 SEa

30.1.2006

-21,4

-10

-14

4

-11,4

-7,4

4 NWa

4 SWa

7.2.2006

-24,6

-8

-12

4

-16,6

-12,6

4 NWc

28.2.2006

-21,6

-8

-12

4

-13,6

-9,6

4 Ap2

7.3.2006

-16,2

-5

-9

4

-11,2

-7,2

4 NWc

3.11.2006

-13,1

-3

-7

4

-10,1

-6,1

4 Nc

Tab. 48b. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006.

77

U předpovědi maximálních teplot se vyskytuje dosud nezmiňovaná situace SWc1 (jihozápadní cyklona) dne 28.10 2004. Tato situace se podstatně liší od ostatních jihozápadních situací. Na rozdíl od situace SWc2, SWc3 a SWa, které mají výrazně vyjádřenou frontální zónu téměř v zonálním směru, je situace SWc1 meridionální. Hlavním jejím rysem je totiž stacionární výšková cyklóna v oblasti Britských ostrovů. Tato tlaková níže je dobře vyjádřena jak ve výšce, tak i při zemi a způsobuje ve střední Evropě ve vyšších hladinách jihozápadní proudění poměrně teplého vzduchu. To odpovídá naměřené teplotě, která dosáhla 21,2 °C oproti předpovědi, jenž uváděla pouze 11 až 15 °C. Pro předpověď maximálních teplot se vyhodnotí společně situace Ap3 a Ap1 (putující anticyklona), které nastaly 20.12 2002 a 1.2.2003. Jsou tvořeny anticyklónami, vyjádřenými pouze v přízemním tlakovém poli, které se pohybují ve směru řídícího proudění přes střední Evropu. Dráha první skupiny (Ap1) probíhá po Azorské ose ze Španělska přes Bavorsko a naše území na severní Ukrajinu. Situace této skupiny se vyskytují asi v 10 % všech případů a nejčastěji trvají 1 den. Dráha třetí skupiny (Ap3) probíhá od Shetland přes Severní moře na jižní Karpaty. Situace této skupiny se vyskytují v 30 % všech případů a nejčastěji trvají 2 až 3 dny. Brázda nízkého tlaku (B) se vyskytla za sledované období u stanice Štítná nad Vláří celkem ve třech případech. Všechny byly zaznamenány v období trvání zimy. Charakteristickým znakem této situace je řídící cyklóna v oblasti západní Skandinávie, Norského a Severního moře. Z cyklóny vychází brázda, která zasahuje až nad Středozemní moře. Anticyklóny se rozprostírají nad oceánem a evropskou částí bývalého SSSR. Jejich okraj dosahuje až k 50. rovnoběžce, na pevnině až nad 50 rovnoběžku. Asi 25 % se od popisované situace odlišuje tím, že anticyklóna nad oceánem zasahuje přes Britské ostrovy dále k severovýchodu a atlantická frontální zóna směřuje nad Island. Brázda nad střední Evropou je užší, a v důsledku toho studený vzduch v jejím týle proudí víc od severu. Obdobný neúspěch v předpovědi počasí přinesla brázda postupující přes střední Evropu (Bp), která se vyskytla taktéž v zimním období dne 6.1.2006. Ve sledovaném období se vyskytují dny se situací NEa (severovýchodní anticyklona). Častější výskyt připadá na zimní měsíce prosinec až začátek února. Při severovýchodní anticykloně se vyskytuje přízemní i výšková anticyklóna v oblasti jižní Skandinávie, Norského moře a Skotska s výběžkem do střední Evropy. Střední Evropa

78

je během celého období pod vlivem výběžku vysokého tlaku vzduchu, jen v některých případech zasahuje slabě cyklonální činnost z východní a jihovýchodní Evropy na východní Slovensko. V studené roční době proudí na naše území pevninský arktický vzduch, což odpovídá naměřeným minimálním teplotám v těchto dnech. Viz Tabulka č. 15. Málo častou synoptickou situací je Wc (západní cyklona). Řídícími tlakovými útvary jsou studená cyklóna v oblasti Islandu a Norského moře a teplá anticyklóna, která se udržuje nejčastěji mezi Azorskými ostrovy a Španělskem. Výběžek řídící tlakové výše se rozšiřuje přes Pyrenejský poloostrov nad Francii a západní Alpy, nebo do západního Středomoří. Jednotlivé povětrnostní fronty postupující od západu do vnitrozemí a zasahují aktivně i naše území. Západní anticyklonální situace se vyskytuje po celý rok. Nejčastěji v zimě a v létě. Tato situace nastala ve dvou dnech sledovaného období. Dne 31.1.2004 a 9.2.2005. U stanice Štítná nad Vláří se nejvíce nevydařených předpovědí vyskytovalo pro předpověď minimálních teplot v roce 2005 a 2006, proto jsou tyto průběhy zobrazeny na grafech č. 9 a 10. Jak již bylo dříve uvedeno, došlo na stanici Štítná nad Vláří k výpadku měření, a proto období od 7.8. do 6.9. 2005 v grafu chybí.

79

Obr. 10. Graf denního minima a diferencí v roce 2006 na stanici Štítná nad Vláří.

80

5

-5 0

-10

-15

-20

-25

-30

27.11

17.11

27.12

10

27.12

15

17.12

°C

17.12

diference2

7.12

Obr. 9. Graf denního minima a diferencí v roce 2005 na stanici Štítná nad Vláří.

7.12

27.11

17.11

diference1

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

20.7

10.7

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

31.1

21.1

diference1

7.11

28.10

18.10

8.10

28.9

18.9

8.9

29.8

19.8

9.8

30.7

20.7

10.7

Denní minimum

30.6

20.6

10.6

31.5

21.5

11.5

1.5

21.4

11.4

1.4

22.3

12.3

2.3

20.2

10.2

31.1

20

21.1

25

11.1

1.1

25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30

11.1

1.1

Denní minimum diference2

°C

4.3.

Posouzení úspěšnosti předpovědi Případy, kdy byla předpověď pro maximální denní teplotu neúspěšná a hodnoty

diference 1, diference 2 nebo obou dosahovaly hodnoty přes stanovený dvojnásobek maximální amplitudy, se nejčastěji vyskytovaly v zimě a na podzim. Společnou synoptickou situací v zimním období byla situace Vfz (vchod frontální zóny). Ta nastala dne 22.1. 2006. Ostatní synoptické situace nastaly společně jen na některých hodnocených stanicích a uvádí je následující tabulka č. 49.

Synoptická situace Stanice

SWc3

Sa

Wa

Vfz

Wa

15.11.2002

14.11.2004

22.1.2006

16.12.2006

14.3.2002

15.11.2002

14.11.2004

22.1.2006

14.3.2002

15.11.2002

14.11.2004

22.1.2006

16.12.2006

14.3.2002

15.11.2002

22.1.2006

16.12.2006

Kuchařovice Strážnice na Moravě Štítná nad Vláří Brno-Tuřany Nedvězí

14.11.2004

22.1.2006

Tab. 49. Synoptické situace společné na vybraných stanicích při hodnocení předpovědi maximální teploty.

U minimálních teplot byla společnou synoptickou situací rovněž Vfz, která nastala opět dne 22.1.2006 jako u maximálních teplot a pak dne 31.12.2002. Předpovědi pro minimální teplotu nebyly úspěšné zejména v zimním období. Největší shodu synoptických situací zaznamenaly stanice Strážnice na Moravě a Štítná nad Vláří. Pro přehlednost jsou uvedeny v tabulce č. 50.

Stanice

Vfz

Ap2

Kuchařovice 31.12.02

Vfz

NWc

Ea

SWa

19.3.05

Vfz

SEa

NWc

22.1.06

Strážnice na Moravě

31.12.02

12.1.03

19.3.05

8.1.06

9.1.06

11.1.06

22.1.06

29.1.06

7.2.06

31.12.02

12.1.03

19.3.05

8.1.06

9.1.06

11.1.06

22.1.06

29.1.06

7.2.06

Štítná nad Vláří

Brno-Tuřany 31.12.02 Nedvězí

31.12.02

22.1.06 19.3.05

22.1.06

Tab. 50. Synoptické situace společné na vybraných stanicích při hodnocení předpovědi minimální teploty.

81

Procentické zastoupení neúspěšné předpovědi udává následující tabulka. V tabulce č. 51 je uveden počet hodnocených dnů, dnů s neúspěšnou předpovědí a vypočítané procento těchto dnů na vybraných stanicích. Úspěšná předpověď, podle stanovených kritérií v metodice se pohybuje od 96,8 do 99,73 %, což se blíží stanovení úspěšné předpovědi určené Šálkem (1996). Počet hodnocených dnů Počet dnů s nejvyššími Stanice (2002-2006) odchylkami 1802 7 Kuchařovice 1802 17 Strážnice na Moravě 1771 57 Štítná nad Vláří 1802 5 Brno-Tuřany 1802 7 Nedvězí Tab. 51. Procento neúspěšné předpovědi na hodnocených stanicích.

% 0,39 0,94 3,20 0,27 0,39

Z počtu dnů, u kterých byla nejvyšší odchylka se procenticky spočítaly synoptické situace, které na každé stanici převládaly.

Stanice

Počet dnů s nejvyššími odchylkami

Procentické zastoupení synoptické situace

Synoptická situace

Kuchařovice

7

42,8

Vfz

17,6

Vfz

17,6

Ea

11,7

Sa

11,7

SWa

11,7

Ap2

14,0

NWc

12,2

NEa

10,5

SEa

10,5

Ea

8,7

Ap

8,7

Vfz

5,2

SWc3

Strážnice na Moravě

Štítná nad Vláří

17

57

Brno-Tuřany

5

40,0

Vfz

Nedvězí

7

42,8

Vfz

Tab. 52. Procentické zastoupení synoptických situací na stanicích.

82

K porovnání výsledků a četnosti synoptických typů bylo spočítáno procentické zastoupení jednotlivých synoptických situací, které uvádí tabulka č. 53 a vychází z kalendáře typů povětrnostních situací. % zastoupení v letech Synoptická situace B Wc A Sa SWa SWc1 SWc2 Ea NEa Nc C Vfz Bp Cv Ap1-4 Wcs Wa Wal NWc NWa NEc Ec SEc SEa SWc3

2002 5,75 7,94 4,38 2,73 2,73 1,36 2,46 5,47 3,28 2,46 3,28 3,01 13,7 1,91 5,20 1,91 3,28 1,91 2,46 0,00 6,02 4,38 4,93 4,38 4,38

2003 3,01 3,83 5,47 3,28 4,10 1,91 6,02 3,56 5,75 3,56 1,36 0,54 10,4 0,27 9,04 0,82 2,19 6,30 4,65 2,19 5,47 2,73 1,91 7,12 4,38

2004 7,65 7,92 4,37 0,82 4,09 5,19 3,82 3,00 1,91 2,18 3,56 2,18 10,1 0,82 7,92 4,64 3,00 1,36 7,65 0,54 3,82 2,18 2,18 4,37 4,37

2005 6,84 3,01 3,56 3,01 4,38 1,91 6,84 4,38 3,83 7,12 4,38 2,46 6,02 0,27 7,94 1,91 1,64 6,02 7,12 1,36 8,76 2,73 0,00 2,46 1,91

2006 1,64 7,39 3,28 1,36 5,20 1,91 8,49 2,46 4,38 3,56 2,73 4,93 8,49 0,54 10,1 6,02 1,36 3,56 5,47 3,28 4,10 2,46 0,82 5,20 1,09

Pětiletý průměr (%) 4,98 6,02 4,21 2,24 4,10 2,46 5,53 3,77 3,83 3,78 3,06 2,62 9,74 0,76 8,05 3,06 2,29 3,83 5,47 1,47 5,63 2,90 1,97 4,71 3,23

Tab. 53. Procentické zastoupení synoptických situací v jednotlivých letech.

V letech 2002-2006 byla nejvíce zastoupena situace brázda postupující přes střední Evropu (9,74 %). Druhou nejčastější byla putující anticyklona prvního až čtvrtého typu, která byla zastoupena v 8,05 % případů a třetí západní cyklona s 6,02 % zastoupení. Na rozdíl od práce Starého (1989), kdy byla nejčastější brázda nízkého tlaku nad střední Evropou, na druhém místě to byla západní cyklona a jako třetí anticyklona nad střední Evropou. Situace Sa, SWa, SWc1 a SWc2, které nejvíce ovlivňují teplotu vzduchu jsou zastoupeny dohromady v 14,3 % případů a mají tedy podle Křivancové a Vavrušky (1997) největší vliv na odchylky teplot vzduchu.

83

5. ZÁVĚR V této práci byly podány výsledky pravděpodobnosti předpovědi počasí a rozboru výskytu povětrnostních situací podle katalogu platného pro území ČR vzhledem k mimořádně neúspěšné předpovědi. Větší část výsledků je prezentována ve formě grafů a tabulek. Jak již bylo uvedeno, k rozboru předpovědi počasí a jejich synoptických příčin bylo použito období 5ti let, od 1.1. 2002 do 31.12. 2006. Tato řada je dostatečně dlouhá a dá se říci i dostatečně jednolitá z hlediska analýzy předpovědi počasí i hodnocení situací podle klasifikace. Pro dané období byly použity předpovědi teplot vzduchu pro kraj Vysočina, Jihomoravský a Zlínský, které pro účely diplomové práce poskytlo regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Brně. V práci je hodnocena obecná předpověď počasí na první den po dnu vydání předpovědi. Z meteorologických prvků se hodnotí maximální (07 – 21 hodin) a minimální (21 hodin předcházejícího dne – 07 hodin) teplota vzduchu. Aby mohla být provedena statistická analýza těchto dat, bylo nutné je zpracovat v počítačovém programu Excel. K vyhodnocení předpovědi se použily maximální a minimální denní teploty vzduchu, které poskytla taktéž pobočka ČHMÚBrno. Analýza předpovědi počasí se provedla u stanic Nedvězí, Štítná nad Vláří, BrnoTuřany, Kuchařovice a Strážnice na Moravě. V programu se vypočítala amplituda A, která vymezuje rozpětí předpověděných nejvyšších a nejnižších teplot. Dny se vybraly podle hodnoty diference 1 a diference 2, u nichž byla tato hodnota větší než dvojnásobek maximální amplitudy, jenž byla 5 °C. K těmto dnům se přiřadily podle kalendáře synoptických typů, synoptické situace, a stanovil se jejich vliv na vznik mimořádných odchylek předpovědi. Případy, kdy byla předpověď pro maximální denní teplotu neúspěšná a hodnoty diference 1, diference 2 nebo obou dosahovaly hodnoty přes stanovený dvojnásobek maximální amplitudy, se nejčastěji vyskytovaly v zimě a na podzim. Společnou synoptickou situací v zimním období byla situace Vfz (vchod frontální zóny). Ta nastala dne 22.1. 2006. U minimálních teplot tomu bylo taktéž a poté dne 31.12. 2002. Dny s nejvyššími odchylkami nastaly nejčastěji při situaci Vfz. Ta se vyskytla na stanicích Kuchařovice a Nedvězí, a to z 42,8 %. U stanice Brno-Tuřany to bylo ze 40,0 %, na stanici Strážnice na Moravě z 17, 6 % a nejméně dnů s nejvyššími odchylkami při této situaci měla stanice Štítná nad Vláří (8,7 %). Druhou nejčastější situací, při které

84

byly nejvyšší odchylky od předpovědi byla Ea (17,6 %) na stanici Strážnice na Moravě a NWc (14,0 %) na stanici Štítná nad Vláří. Na stanicích se hodnotilo 1802 dnů s výjimkou stanice Štítná nad Vláří (1771 dnů), kdy došlo v období 7.8.-6.9. 2005 k výpadku měření. Nejvyšší počet dnů s odchylkami měla stanice Štítná nad Vláří. Celkem jich bylo 57. Z tohoto počtu vyplývá, že 3,2 % byla předpověď neúspěšná, kdy byl překročen dvojnásobek amplitudy. Úspěšnost se tedy pohybuje kolem 96,8 % . Nejvíce úspěšnou předpověď má stanice Brno-Tuřany. Ta dosahuje 99,7 %. Vyrovnaná předpověď, co do počtu dnů s nejvyššími odchylkami, je na stanicích Kuchařovice a Nedvězí, jejichž úspěšnost je 99,62 %. Pro stanici Strážnice na Moravě platí úspěšnost 99,06 % ze 17 dnů s nejvyššími odchylkami. Z obecného je jasné a vyplývá, že podmínky pro předpovědi počasí jsou na našem území velmi komplikované. Zejména ji ovlivňuje: •

relativně malá plocha ČR ve srovnání s rozměry tlakových útvarů, front

•

poloha území ve střední Evropě a protáhlý tvar ve směru postupu front

•

velká orografická pestrost terénu (existence horstev, vrchovin jako častých terénních překážek pro postup front).

Z výsledů je zřejmé, že amplituda předpovědi teplot je v rozmezí 2-5 °C, a tím nevystihuje fyzickogeografické členění krajů. Amplituda je ve stejném rozpětí i pro různé typy synoptických situací, u kterých by se mohla taktéž rozlišovat. Dny, ve kterých nastala neúspěšná předpověď teplot byly nejčastěji spojeny se synoptickou situací Vfz, Ea, NWc a NEa, které v pětiročním průměru souhrnně představují 15,7 % výskytu situací.

85

Seznam použité literatury BRÁDKA, J.: Hodnocení kvality krátkodobých prognos. Meteorologické zprávy I, 1947, č. 6. BUCHA, V.: Vliv geomagnetické aktivity na regionální a globální teplotu vzduchu. Meteorologické zprávy, roč. 58, č. 5, 2005. ČERVENÁ, E.: Hodnocení všeobecných a speciálních předpovědí pomocí samočinného počítače. Operační hydrometeorologické předpovědní centrum – podnikový výzkumný a vývojový úkol č. 152, Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1988. ČERVENÝ, J. a kol.: Podnebí a vodní režim ČSSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, 416s. HAVLÍČEK, V. a kol.: Agrometeorologie. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986, 260 s. HLAVÁČ, V.: Jak se jeví kolísání klimatu za posledních 200 roků v pražské teplotní řadě. Meteorologické zprávy r. XIX 1966, č. 2. JANOUŠEK, M. : O numerické předpovědi počasí [online]. Praha: Český hydrometeorologický

ústav,

2004

[cit.

2006-08-21].

Dostupný

z:

http://www.chmi.cz/meteo/ov/aladin/aboutnwp/index.php JANOUŠEK, M. : O modelu Aladin [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2004

[cit.

2006-08-21].

Dostupný

z:

http://www.chmi.cz/meteo/ov/aladin/aboutaladin/index.php KEŠNER, B.: Agrometeorologie. Skripta VŠZ, Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986. KOLEKTIV

AUTORŮ:

Atlas

podnebí

Československé

republiky.

Hydrometeorologický ústav, Praha, 1958. KOLEKTIV AUTORŮ: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. KOLEKTIV AUTORŮ: Podnebí ČSSR, souborná studie. Praha: HMÚ, 1969. KOLEKTIV ČHMÚ: Družicové oddělení. [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007 [cit. 2007-01-21]. Dostupný z: http://www.chmi.cz/meteo/sat/sat_main.html KOLEKTIV ČHMÚ: Popis jednotlivých jevů dle Systému integrované výstražné služby, možné škody při jejich působení a doporučení (k eliminaci škod) [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2006 [cit. 2006-05-21]. Dostupné z:

86

http://www.chmicz/meteo/om/texty_sivs.html KOLEKTIV ČHMÚ: Typizace povětrnostních situací pro území České republiky, [online]. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2006 [cit. 2007-04-21]. Dostupné z: http://www.chmi.cz/meteo/om/mk/syntypiz/kalendar.html KRŠKA, K.: Extrémně silné mrazy v bývalém československu v zimě 1928/29 vmeteorologické a zemědělské literatuře. In Extrémy počasí a podnebí. Brno 11.3.2004. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství ČHMÚ, 2004, 5 s., CDROM, ISBN 80-86690-12-1. KŘIVANCOVÁ, S., VAVRUŠKA, F.: Základní meteorologické prvky v jednotlivých povětrnostních situacích na území České republiky v období 1961-1990. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1997. 114 s. KURPELOVÁ,

M.

a

kol.:

Agroklimatické

podmienky

ČSSR.

Bratislava:

Hydrometeorologický ústav v Prírodě, 1975, 267 s. KVĚTOŇ, V.: Tepelná zátěž, teplotní rekordy a sdělovací prostředky. In Sborník příspěvků: XIV. Česko-Slovenská bioklimatologická konference Bioklima–prostředí– hospodářství, Lednice na Moravě 2.-.4.9.2002. Praha: Česká bioklimatologická společnost a ČHMÚ, 2002, s. 242-253, CD-ROM, ISBN 80-85813-99-8. MELO, M., VALACHOVIČOVÁ, S.: Air temperature and precipitation changes in Europe in the 21st century accoding to Canadian climate model. In Bioclimatology and Water in the Land: International Bioclimatological Conference, Strečno, Slovak Republic 11. – 14. September 2006. Procedings of Conference Abstracts. Ed. M. Lapin, F. Matejka. Bratislava: Library and Publishing Center of the Faculty FMFI, UK, Slovakia, Bratislava, 2006, 8 s., CD ROM. ISBN 80-89186-12-2. METELKA, L.: Možnost zpřesnění odhadu průměrné denní teploty z klimatických měření. Meteorologické zprávy, roč. 59, č. 4, 2006. NETOPIL, R. a kol.: Fyzická geografie I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,1984, s. 57-65. PEJML, K.: Poznámky ke kvantitativní interpretaci kronikářských záznamů z let 1770–1883.

Meteorologické

zprávy

r.

XXI

č.

1968,

2.

ROŽNOVSKÝ, J., HAVLÍČEK,V.: Bioklimatologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998. 155 s. ISBN 80-7157-291-8. SAMUHEL, meteorologických

P.,

ŠIŠKA, prvkov

B.,

ČIMO,

automatickou

87

J.:

Porovnanie

stanicou

AWS

vybraných 200

meraní

a klasickou

meteorologickou stanicou. In Bioklimatologie současnosti a budoucnosti: XV. československá bioklimatologická konference, Křtiny 12.-14. 9. 2005. Praha: Česká bioklimatologická společnost a ČHMÚ, 2005, 5 s., CD ROM. ISBN 80-86690-31-80. SOBÍŠEK, B. a kol.: Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, 1993, 594 s. STARÝ, J.: Rozbor výskytu povětrnostních situací a počasí s nimi spojeného. Sborník prácí Českého hydrometeorologického ústavu, Praha SNTL 1989, sv.35, 164 s. STRAHLER, A., STRAHLER, A.: Introducing Physical Geography. New York: John Wiley & Sons, 1999, Kap. 3: Air Temperature, s. 87-115. ISBN 0-471-23800-7. STŘEŠTÍK, J.: Výskyt extrémních hodnot teplot vzduchu v průběhu dvou století v pražském Klementinu. In Extrémy počasí a podnebí. Brno 11.3.2004. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství ČHMÚ, 2004, 7 s., CD-ROM, ISBN 8086690-12-1. ŠÁLEK, M.: Hodnocení úspěšnosti předpovědí na P-BRNO. In: Tradice a pokrok v meteorologii. Praha, Nakladatelství Český hydrometeorologický ústav 1996, s. 54-59. ŠÁLEK, M.: Předpověď počasí – Metody, podklady, trendy [online]. Brno: Katedra geografie

Masarykovy

univerzity,

2003

[cit.

2006-10-20].

Dostupný

z:

http://www.geogr.muni.cz/archiv/vyuka/MeteoKlima/PredpovedPocasi.pdf ŠOPKO, F.: Nové hodnocení předpovědí počasí pro kraje a pro ČR. Interní materiál ČHMÚ, Poslední aktualizace 23.11.2006. ŠTĚPÁNEK, P.: Homogenizace dlouhodobých teplotních řad České republiky. In Sborník příspěvků: XIV. Česko-Slovenská bioklimatologická konference Bioklima– prostředí–hospodářství,

Lednice

na

Moravě

2.-.4.9.2002.

Praha:

Česká

bioklimatologická společnost a ČHMÚ, 2002, s. 242-253, CD-ROM, ISBN 80-8581399-8. ŠTĚPÁNEK, P.: Hodnocení extremity teplotních charakteristik na základě jejich měsíčních průměrů pro území jižní Moravy v období 1961-2003. In Extrémy počasí a podnebí. Brno 11.3.2004. Praha: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství ČHMÚ, 2004, 9 s., CD-ROM, ISBN 80-86690-12-1. UHLÍŘ, P.: Meteorologie a klimatologie v zemědělství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1961, 402 s. ŽIDEK, D., LIPINA, P.: Návod pro pozorovatele automatizovaných meteorologických stanic. Metodický předpis č. 13a. Ostrava: Český hydrometeorologický ústav, 2003.

88

Seznam obrázků Obr. 1. Geografické rozmístění vybraných stanic na území jižní Moravy. Obr. 2. Graf denního maxima a diferencí v roce 2002 na stanici Kuchařovice. Obr. 3. Graf denního maxima a diferencí v roce 2003 na stanici Kuchařovice. Obr.4. Graf denního minima a diferencí v roce 2004 na stanici Kuchařovice. Obr. 5. Graf denního maxima a diferencí v roce 2002 na stanici Strážnice na Moravě. Obr. 6. Graf denního maxima a diferencí v roce 2004 na stanici Strážnice na Moravě. Obr. 7. Graf denního minima a diferencí v roce 2004 na stanici Strážnice na Moravě. Obr. 8. Graf denního minima a diferencí v roce 2006 na stanici Strážnice na Moravě. Obr. 9. Graf denního minima a diferencí v roce 2005 na stanici Štítná nad Vláří. Obr. 10. Graf denního minima a diferencí v roce 2006 na stanici Štítná nad Vláří.

89

Seznam tabulek Tab.1. Klasifikace měsíců podle teplotních charakteristik (Havlíček a kol. 1986). Tab.2. Spektrální kanály radiometru VISSR.. Tab.3. Srovnání Brádkova hodnocení se stávajícím hodnocením (Šopko 2006). Tab. 4. Seznam meteorologických stanic použitých k hodnocení výsledků za období 2002-2006. Tab. 5. Příklad zpracování předpovědi počasí. Tab. 6. Stanovení amplitudy a diferencí u denního maxima. Tab. 7. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2002. Tab. 8. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2003. Tab. 9. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2004. Tab. 10. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2006. Tab. 11. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2002. Tab. 12. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2004. Tab. 13. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2006. Tab. 14. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2002. Tab. 15. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2004. Tab. 16. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2006. Tab. 17. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Brno-Tuřany v roce 2002. Tab. 18. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Brno-Tuřany v roce 2006. Tab. 19. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2002. Tab. 20. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2004. Tab. 21. Základní statistické charakteristiky maximální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2006. Tab. 22. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici

90

Kuchařovice v roce 2002.

Tab. 23. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2004. Tab. 24. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2005. Tab. 25. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Kuchařovice v roce 2006. Tab. 26. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2002. Tab. 27. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2003. Tab. 28. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2004. Tab. 29. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2005. Tab. 30. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Strážnice na Moravě v roce 2006. Tab. 31. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2002. Tab. 32. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2003. Tab. 33. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2004. Tab. 34. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2005. Tab. 35. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Štítná nad Vláří v roce 2006. Tab. 36. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici BrnoTuřany v roce 2002. Tab. 37. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici BrnoTuřany v roce 2006. Tab. 38. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2002. Tab. 39. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2004. Tab. 40. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2005. Tab. 41. Základní statistické charakteristiky minimální teploty vzduchu a diferencí na stanici Nedvězí v roce 2006.

91

Tab. 42. Neúspěšné předpovědi na stanici Kuchařovice za období 2002-2006. Tab. 43. Neúspěšné předpovědi na stanici Strážnice na Moravě za období 2002-2006. Tab. 44. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Strážnice na Moravě za období 2002- 2006. Tab. 45. Neúspěšné předpovědi maximálních a minimálních teplot na stanici Brno-Tuřany za období 2002-2006. Tab. 46. Neúspěšné předpovědi maximálních a minimálních teplot na stanici Nedvězí za období 2002-2006. Tab. 47. Neúspěšné předpovědi maximálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006. Tab. 48a. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006. Tab. 48b. Neúspěšné předpovědi minimálních teplot na stanici Štítná nad Vláří za období 2002-2006. Tab. 49. Synoptické situace společné na vybraných stanicích při hodnocení předpovědi maximální teploty. Tab. 50. Synoptické situace společné na vybraných stanicích při hodnocení předpovědi minimální teploty. Tab. 51. Procento neúspěšné předpovědi na hodnocených stanicích Tab. 52. Procentické zastoupení synoptických situací na stanicích. Tab. 53. Procentické zastoupení synoptických situací v jednotlivých letech.

92