Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2008
Tereza Sirotová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystému a bioklimatologie
Hodnocení a evaluace zemědělského sucha v Evropě Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Brno 2008
Vypracovala: Tereza Sirotová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Agronomická fakulta
Ústav agrosystémů a bioklimatologie
2007/2008
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autorka práce:
Tereza Sirotová
Studijní program:
Zemědělská specializace
Obor:
Agroekologie
Název tématu:
Hodnocení a evaluace zemědělského sucha v Evropě
Rozsah práce:
20 - 30 stran
Zásady pro vypracování:
1.Vypracování literárního přehledu metod hodnocení sucha v Evropě 2.Výběr metod použitelných v podmínkách střední Evropy 3.Zpracování suchých period v průběhu druhé poloviny 20. století na území ČR
Seznam odborné literatury: 1. KAPLER, P. -- ŽALUD, Z. -- TRNKA, M. -- SEMERÁDOVÁ, D. Hodnocení pravděpodobnosti výskytu sucha v současných a očekávaných klimatických podmínkách. In CERKAL, R. -- RYANT, P. -- FRYŠČÁKOVÁ, E. -- STŘEDA, T. MendelNet'04 Agro. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, s. 1--10. ISBN 80-7157-813-4.2. 2.
ŽALUD, Z. -- TRNKA, M. -- DUBROVSKÝ, M. -- SVOBODA, M. -- HAYES, M. - MARTIN, M. -- SEMERÁDOVÁ, D. -- HLAVINKA, P. Methodology for assessment of drought episodes under present and expected climate conditions. In Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. ČSBS, MZLU v Brně, SPU v Nitře, TU ve Zvolenu, ČHMÚ, 2005, s. 91--92. ISBN 80-86690-31-8.3.
3. DUFKOVÁ, J. -- TOMAN, F. Stanovení trendu výskytu sucha u vybraných meteorologických stanic jižní Moravy. In MendelNET'02. MZLU v Brně: 2002, s. 25-26. ISBN 80-7157-606-9.4. 4. KŘEN, J. Vliv klimatu na různé zemědělské systémy (sucho - mokro, orba minimalizace). In 20. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice. SPZO s.r.o., Praha: SPZO s.r.o. Praha a Dolňácko, a.s. Hluk, 2003, s. 112-119. ISBN 80-239-1889-3.
Datum zadání bakalářské práce: listopad 2006
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2008
Tereza Sirotová řešitelka bakalářské práce
prof. Ing. Jan Křen, CSc. vedoucí ústavu
Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení a evaluace zemědělského sucha v Evropě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne…………………………… podpis ……………………….
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Mgr. Miroslavu Trnkovi, Ph.D. za cenné rady a všestrannou pomoc při zpracování této práce.
ABSTRAKT Hodnocení a evaluace zemědělského sucha v Evropě
Sucho je jedním z přírodních extrému, které by se měla věnovat větší pozornost. Sucho se vyznačuje pomalým vznikem a vývojem, které může způsobit nepředvídatelné dopady na lidskou společnost a její okolí. V bakalářské práci je stručně popsána charakteristika sucha (popis sucha, jeho druhy a konečné dopady), běžně používané metody k jeho sledování a výpis nejsušších období v průběhu druhé poloviny 20.století.
Klíčové slova: sucho, monitoring sucha, enviromentální dopady
ABSTRACT Evaluation of agricultural draught in Europe
Drought is one of nature's extreme conditions to which increased attention should be paid. It's characterized by slow development, which can trigger unpredictable impact on humanity and its surroundings. The Bachelor thesis briefly describes the characteristics of drought (description, types of drought and final impact), common methods of monitoring and depiction of driest periods in the 20th century.
Key words: Drought, monitoring of draught, environmental impact
Obsah 1.ÚVOD……………………………………………………………………. 10 2.CÍL ………………………………………………………………………. 11 3.LITERÁRNÍ PŘEHLED …………………………………….......... ……. 12 3.1.Rozdělení sucha ………………………………………………..........12 3.1.1.Meteorologické sucho…………………………………………. 12 3.1.2.Zemědělské sucho ……………………………………………... 12 3.1.3.Hydrometeorologické sucho …………………………………... 13 3.1.4.Socioekonomické sucho……………………………………….. 13 3.1.5.Další druhy sucha …………………………………………….. 13 3.2.Metody hodnocení sucha…………………………………………..14 3.2.1.Popis vybraných metod a indexů sucha……………………….. 14 3.2.1.1.Palmerovy indexy sucha……………………………………14 3.2.1.2.Standardizovaný srážkový index……………………………15 3.2.1.3.Langův dešťový faktor………………………………………15 3.2.1.4.Souhrnný indikátor sucha………………………………… 16 3.2.1.5.Srážkový normál…………………………………………….17 3.2.1.6.Podíl na ročním úhrnu srážek…………………………… ...17 3.2.1.7.Metoda efektivní srážky……………………………………..17 3.2.1.8.Končekův index zavlažení…………………………………...17 3.2.1.9.Minářová vláhová jistota……………………………………18 3.2.1.10.Další metody určení sucha…………………………………19 3.3.Dopady sucha ………………………………………………………....19 3.3.1.Ekonomické dopady ……………………………………………....20 3.3.2.Enviromentální dopady …………………………………………...20 3.3.3.Sociální dopady …………………………………………………...21 3.4.Evropa………………………………………………………………….22 3.4.1.Klimatické poměry Evropy ………………………………………..22 3.4.2.Sucho v Evropě ……………………………………………………22 3.4.2.1.Příklady sucha v Evropě……………………………………..23 3.4.3.Monitoring v Evropě ………………………………………………24 3.4.4Výběr metod monitoringu sucha pro střední Evropu……………….24
3.5. Suché periody v průběhu 20.století na území ČR…………………….. 26 3.5.1.Jednotlivé roky s výskytem sucha ………………………………….26 3.5.1.1.Rok 1947 …………………………………………………….. 26 3.5.1.2.Rok 1949 ……………………………………………………...28 3.5.1.3.Rok 1959 ……………………………………………...............29 3.5.1.4.Roky 1963 a 1964 …………………………………………….29 3.5.1.5.Rok 1976 ……………………………………………………...30 3.5.1.6.Rok 1983 ……………………………………………………...30 3.5.1.7.Rok 1992 ……………………………………………………...30 3.5.1.8.Rok 1994 ……………………………………………… ……..31 3.5.1.9.Shrnutí suchých období ……………………………………….31 4.ZÁVĚR …………………………………………………………………….....32 5.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………….......33 6.SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ ………………………………..…34
1. Úvod Sucho je nedílnou součástí klimatických podmínek a výrazně ovlivňuje řadu aktivit lidské společnosti (Brázdil et al., 2007). Řadíme ho mezi přírodní extrémy společně s povodněmi, vichřicemi, krupobitím a dalšími nepředvídatelnými jevy. Sucho je často považováno za hodně složitý a nejméně prozkoumaný extrém ze všech ostatních extrémů. Pokud bychom chtěli najit ustálenou a obecně přijatelnou definici pro sucho tak ji nenajdeme, protože žádná univerzální a uznávaná definice sucha neexistuje. Existuje však řada definic sucha. Podle Meteorologického slovníku bychom mohli sucho popsat jako velmi neurčitý a v meteorologii často užívaný pojem, znamenající v zásadě nedostatek vody v půdě, rostlinách nebo atmosféře. S podobným přístupem se setkáváme u mnoha dalších definic (podle Beran, 1985), které uvádí, že hlavní vlastností sucha je pokles dostupnosti vody v určitém období a oblasti. Velké množství lidské populace se však mylně domnívá, že se jedná o vzácný a náhodný jev. Sucho se může jako přechodná anomálie klimatu vyskytovat ve všech klimatických zónách (srážkových režimech) a liší se od acidity, kterou považujeme za trvalý znak. Sucho můžeme zařadit mezi přírodní rizika, ale liší se od nich v několika směrech. Většina přírodních rizik na stupuje velmi rychle a má rychlý průběh. Sucho se vyznačuje pomalým vznikem a vývojem, který trvá měsíce a někdy se vyskytuje i v průběhu celé sezóny nebo roků. Určení a stanovení začátku a konce sucha je velmi obtížné a vyžaduje řadu meteorologických a také hydrologických dat. Efekty působení sucha mají hromadící se charakter a velikost intenzity sucha se exponenciálně zvětšuje každým dnem. S dopady po suchu se setkáváme ještě několik let po výskytu normálních dešťů (Blinka, 2004).
2. CÍL Cílem bakalářské práce bylo vypracování literárního přehledu základních metod hodnocení sucha a jeho výskyt v Evropě (jejich popis a charakteristika):
1) Vypracování literárního přehledu metod hodnocení sucha v Evropě 2) Výběr metod použitelných v podmínkách střední Evropy 3) Zpracování suchých period v průběhu druhé poloviny 20.století na území České republiky
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Rozdělení sucha Většina autorů rozděluje sucho na čtyři typy podle jeho dominujících projevů a to na sucho meteorologické, zemědělské, hydrologické a socioekonomické.(Heim, 2002; Brázdil et al., 2007). Meteorologické sucho vnímáme z pohledu nedostatku srážek což je prvotní příčina sucha. V půdě se projevuje nedostatek vody a vláhy čímž nastává sucho zemědělské. Pokud období sucha přetrvává, vzniká sucho hydrologické, týkající se podpovrchových zásob vody. Podzemní vody jsou ovlivněny naposled a k normálu se vracejí jako poslední(Kladňáková, 2007).
3.1.1. Meteorologické sucho Obvykle se hodnotí na základě odchylky srážek od normálu pro určité časové období a je tedy jednou z primárních příčin sucha. Nečastěji se definuje časovými a prostorovými srážkovými poměry, např. výskytem období. Primárním zdrojem vody jsou atmosférické srážky. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených ke srážkovému normálu pro dané místo a roční dobu, stanovili mnozí autoři různé definice v závislosti na dalších meteorologických prvcích, a to hlavně na výparu, teplotě vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu aj., pomocí klimatologických indexů(Sobíšek et al., 1993; Kladňáková, 2007 ). Meteorologické sucho dává předpoklad výskytu sucha zemědělského, hydrologického a socioekonomického, občas označováno jako sucho atmosférické.
3.1.2. Zemědělské sucho Obecně řečeno se vztahuje k potřebám půdní vláhy konkrétních plodin v určitém čase.Je to nedostatek vody v půdě, ovlivněný předchozím nebo ještě nadále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z dalších vlivů mají značný význam vlastnosti půdy, úroveň hospodaření v dané oblasti a celá řada dalších faktorů. Definice je velmi obšírně diskutovaným
problémem,
který
předpokládá
podrobnější
znalosti
z oboru
hydropedologie, rostlinné fyziologie, zemědělské ekonomiky atd.(Sobíšek et al.,1993; Kladňáková, 2007).
3.1.3. Hydrometerologicé sucho Je vyjádřeno pomocí deficitů povrchových a podpovrchových zásob vody. Sucho definované pro povrchové toky určitým počtem za sebou jdoucích dní, týdnů, měsíců i roků, s výskytem relativně velmi nízkých průtoků vzhledem k dlouhodobým měsíčním či ročním normálům. Hydrologické sucho se vyskytuje zpravidla ke konci déle trvajícího suchého období, v kterém nebyly zaznamenány kapalné ani smíšené srážky. Obdobných kritérií lze použít i pro stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů. Toto sucho se často vyskytuje i v době kdy již meteorologické sucho dávno odeznělo. Naopak při výskytu meteorologického sucha se ještě vůbec nemusí projevovat sucho hydrologické.(Sobíšek et al., 1993; Kladňaková, 2007)
3.1.4. Socio – ekonomické sucho Socioekonomické sucho přichází tehdy, když jsou projevy sucha tak mocné, že se výrazně dotýkají obyvatelstva a ekonomiky jednotlivých zemí. Může dojít až k takovým extrémům, kdy se lidé musejí stěhovat za vodou nebo nemají přístup k určitým komoditám(př. voda, vodní elektřina apod.). Socioekonomické sucho je finálním dopadem všech předcházejících typů sucha. ( Bartošová, 2007)
3.1.5. Další druhy sucha Sucho fyziologické Je stav vlhkosti půdy charakterizovaný sice dostatečným , ale pro rostliny nevyužitelným obsahem vody.Přístupnost vody pro kořeny je omezena buď vysokým osmotickým nebo matričním potenciálem půdního substrátu, nebo nízkými teplotami, které výrazně snižují absorpční schopnost kořenů(Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 1984).
Sucho půdní Je nedostatek půdní vláhy vznikající působením složitého komplexu oblastních klimatických příčin(srážky, teplota, vítr výpar, aj.) a místních příčin půdních, hydrologických, kvantitativně
reliéfových,
charakterizovat
biologických různými
i
hospodářsko-technických.
klasifikačními
způsoby(př.
závlahy)(Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 1984).
Lze
je
potřebnost
3.2. Metody hodnocení sucha Ve světě byla vypracovaná celá řada metod na kvantifikaci sucha, přičemž ty jednodušší berou
v úvahu
pouze
množství
spadlých
srážek(procenta
normálu,
decily,
standardizovaný index srážek, efektivní srážky atd.), složitější pak uvažují i s proměnlivým vlivem teploty na výpar a další bilanční metody již přímo počítají s evapotranspirací buď standardního trávního porostu anebo přímo dané plodiny. U nás jsou nejčastěji používané metody jako např. Palmerovy indexy sucha (Palmerův index intenzity sucha, Palmerův Z-index), Standardizovaný srážkový index, Langův dešťový faktor, Souhrnný indikátor sucha.
3.2.1. Popis vybraných metod a indexů sucha 3.2.1.1. Palmerovy indexy sucha Palmerovy indexy sucha byly vyvinuty ve druhé polovině 60.let 20.století a byly označeny jako ,,nejlepší možné řešení kombinující vliv teploty a srážek pro sledování sucha‘‘.Postupně se
jejich použití rozšířilo do rozmanitých oborů jakými jsou
meteorologie, hydrologie , lesní hospodářství, ekonomie a zemědělství v nichž jsou používány dodnes (Brázdil et al.,2004). Palmerovy indexy sucha můžeme rozlišovat: - Palmerův index intenzity sucha - Palmerův Z-index Jejich výpočet vychází z vodní bilance studovaného území, která zahrnuje úhrn srážek za sledované období, aktuální obsah vody v půdě a výdejovou evapotranspirační složku vypočtenou pomocí Thornthwaitovy metody.
Palmer Z-index: Palmer zavedl pojem ,,klimatické optimum pro dané podmínky‘‘, které umožňuje určit bezrozměrnou hodnotu indexu a porovnat ji s daty jiných stanic nebo období. Stanovení obou indexu se odvodí ze složek vodní bilance a v Konečné fázi je rozdíl mezi skutečnými srážkami a hodnotou klimatického optima převeden na bezrozměrné číslo označováno jako Z–index.
Palmerův index intenzity sucha: Výpočet provedeme z hodnoty Z-indexu v daném měsíci, kde taky zohledňujeme i jeho hodnoty v předešlém období.
Z-index a PDSI jsou: -kladné hodnoty:
pokud jsou měsíce srážkově nadnormální (vlhké období)
-záporné hodnoty:
pokud jsou měsíce srážkově podnormálni (suché období)
-cca nulové hodnoty: srážky odpovídající teplotnímu a srážkovému normálu
3.2.1.2. Standardizovaný srážkový index Standardizovaný srážkový index (Standardised Precipitation Index – SPI) je definován jako normovaná hodnota úhrnu srážek za dané období. Vychází z dlouhé řady (i několik desítek let) pozorování na dané lokalitě. Standardizovaný srážkový úhrn je přímo úměrný srážkovému deficitu a jeho hodnotu je možné snadno vyjádřit prostřednictvím pravděpodobnosti výskytu, popřípadě v podobě bezrozměrného indexu – SPI (Brázdil et al., 2007). Hodnoty SPI se nejčastěji pohybují v rozmezí ± 1,96, kdy nám záporné hodnoty ukazují období podprůměrných srážek. Souvislé období, které je vystihnuto zápornými hodnotami SPI je označováno jako epizoda sucha. Pro každou danou suchou epizodu, lze určit intenzitu nebo délku trvání a také pravděpodobnost opakování se dané epizody sucha o určité intenzitě. Začátek každé epizody sucha je dán měsícem, kdy SPI nabylo poprvé záporných hodnot a konec epizody sucha určuje návrat SPI do pásma hodnot kladných. Pomocí SPI lze sledovat epizody sucha v různých časových intervalech, takže výskyt sucha můžeme hodnotit z hlediska : - Krátkodobého ( trvání sucha několika týdnů) - Střednědobého ( trvání sucha od 3 měsíců) - Dlouhodobého ( trvání sucha 12 měsíců a déle)
3.2.1.3. Langův dešťový faktor Charakter a hlavně následky epizod sucha nelze obvykle beze zbytku určit jen jako funkci srážkového úbytku, ale je nezbytné doplnění i o složku výdajovou. Jedním z nejstarších a nejjednodušších indikátorů sucha, který se o tento přístup pokouší, je Langův dešťový faktor (LDF), což je podíl průměrného ročního úhrnu srážek a
průměrné roční teploty vzduchu. Teplota vzduchu ve vztahu ke srážkám má nahradit výdajovou složku (tj. potenciální evapotranspirace). Nevýhodou této metody je to, že nebere v úvahu rozložení teploty vzduchu a srážek v průběhu roku. V určitých oblastech užití tohoto indikátoru sucha je nevhodné (Brázdil et al.,2007).
Klasifikace klimatu podle Langového dešťového faktoru: LDF
<10 10-4 0 40-5 0 50-6 0 60-1 60
> 1 6 0
KLIMA
POZNÁMKY
výstředně aridní
zavodňování nezbytné
aridní
zavodňování nutné
semiaridní
zavodňování doporučeno
semihumidní
pěstování okopanin ( cukrovka ) 60-80 nejlepší podmínky pro polní hospodářství 80-120 podmínky pro pěstování obilnin a pícnin > 120 podmínky pro pěstování pícnin 100-160 odvodnění doporučeno
humidní
perhumidní
odvodnění nezbytné
3.2.1.4. Souhrnný indikátor sucha Jedná se o ukazatel, který nám lépe znázorní a usnadní objasnění výsledků suchých epizod a jejich trvání získaných pomocí Palmerových indexů sucha (Z-index, PDSI) a standardizovaného srážkového indexu (SPI). Jedná se o průměrnou hodnotu procenta měsíců náležících do epizody sucha vypočtených na základě 1- a 12- měsíčního SPI, Z- Indexu a PDSI. Do výpočtů jsou zahrnuty nejen indikátory dlouhodobých epizod sucha, ale taky epizody sucha s délkou trvání větší nebo rovno jednoho měsíce. Souhrnný indikátor sucha v sobě kombinuje dva různé přístupy k hodnocení sucha(tj. normovaný srážkový deficit a bilanční model). Vzniká tak nástroj pro hodnocení sucha na daném území, jehož prezentace je jednodušší než součastné hodnocení sucha pomocí několika indexu(Brázdil et al.,2007).
3.2.1.5.Srážkový normál Srážkový normál patří mezi nejjednodušší a nejběžněji používané metody při porovnávání meziročních srážkových poměrech. Jedná se o bodovou hodnotu ročního nebo měsíčního průměru. Zjišťujeme procenta srážkového normálu, které vypočítáme z normálu srážek Srážkový normál = Sr/N*100 (%) Sr ……. Průměrný úhrn srážek v mm N ……. Normál srážek
Nevýhodou této metody je to, že srážkový normál bere v potaz jenom srážky, proto je jeho konečná hodnota omezena.
3.2.1.6. Podíl na ročním úhrnu srážek Jedná se o jednoduchou metodu, při které se hodnotí podíl měsíčního úhrnu srážek na ročním úhrnu srážek. Může být chápan jako jednoduché a přehledné měřítko, které nám poskytuje jasné zařazení vybraného měsíce v souvislosti s rokem. Relativní srážky se určují v procentech.
3.2.1.7. Metoda efektivní srážky Metoda efektivní srážky se často využívá pro hodnocení srážkových podmínek. Jedná se o část atmosférických srážek sníženou o povrchový odtok a výpar, která může být využita rostlinami. Výpočet probíhá modifikovaným modelem IHACRES. Na území České republiky se pro výpočet používá 110 meteorologických stanic ČHMÚ (web1 ).
3.2.1.8. Končekův index zavlažení Končekův index zavlažení je klimatologický index využívaný hlavně k třídění a rajonizaci podnebí, a to makroklimatu a mezoklimatu. Vzorec udávající index zavlažení pro celé vegetační období (duben až září ) má tvar: IZ = R/2 + ∆r – 10t – (30 + v2) R …. Úhrn srážek za vegetační období v mm ( 4. – 9. měsíc) ∆r … kladná odchylka množství srážek třech měsíců v zimním období ( 12.- 2. měsíc) od hodnoty 105 mm v mm(záporné hodnoty se neuvažují).
t …. Průměrná teplota za vegetační období ve °C v … Průměrná rychlost větru ve 14 hod. za vegetační období v m/s. v uvedeném vzorci je tedy brán zřetel i na vydatnost zimních srážek, které mají na začátku vegetačního období velký vliv na vlhkost půdy. Při posuzování číselných hodnot se za suché klimatické oblast považují ty se záporným indexem zavlažení.
KONČEKŮV
INDEX PODOBLAST
ZAVLAŽENÍ ( IZ ) < - 20
Suchá
- 20 – 0
Mírně suchá
0 – 60
Mírně vlhká
60 – 120
Vlhká
> 120
Velmi vlhká
Je třeba dodat, že stupeň zavlažení vyplývající z indexu zavlažení platí pro standardní půdní poměry v standardním reliéfu (web 2).
3.2.1.9. Minářová vláhová jistota Minářová vláhová jistota charakterizuje vláhové poměry daného místa. Vychází z Minářova koeficientu [ J ] ( Sobíšek , 1993). J = [R – 30(t + 7)] / t R …. Průměrný roční úhrn srážek v mm t …... Průměrná roční teplota vzduchu v °C
Minářová vláhová jistota, je vyjádřena poměrem průměrného množství srážek za určité období a průměrné teploty téhož období, udává množství srážek připadající na každý stupeň průměrné teploty daného období (web3).
Tabulka udáva jednotlivé hodnoty Minářovy vláhové jistoty a k nim přiřazené oblasti. MINÁŘOVÁ VLÁHOVÁ JISTOTA
OBLAST
(J) -4–0
Nejsušší
1–7
Silně suchá
8 – 14
Středně suchá
15 – 21
S vyrovnanou bilancí
22 – 28
Mírně vlhká
29 – 35
Středně vlhká
35
Silně vlhká
3.2.1.10. Další metody určení sucha - Podle Gaussova rozdělení: posouzení odchylek srážek od normálu pro vegetační období v procentech(četnosti intervalu):
VEGETAČNÍ OBDOBÍ
HODNOTY SRÁŽEK V INTERVALU (%)
Mimořádně suché
60 a méně
Velmi suché
61 - 75
Suché
76 – 90
Normální
91 – 110
Vlhké
111 – 125
Velmi vlhké
126 – 140
Mimořádně vlhké
141 a více
(Meteorologické zprávy, 1962)
3.3. Dopady sucha Dopady sucha máme přímé a nepřímé, a dále je můžeme rozdělit podle toho, kde a jak sucho narušuje nebo devastuje danou oblast. Podle (Wilhite, 1992) můžeme dopady sucha rozdělit na: - ekonomické dopady - enviromentální dopady - sociální dopady
3.3.1. Ekonomické dopady Ekonomické dopady nejčastěji postihují zemědělský, lesnický a rybářský průmysl. -dopady v zemědělství: - ztráty na výnosech zemědělských plodin - snížení mléčné a hospodářské činnosti - bankrot jednotlivých zemědělců - dopady v lesnictví:
- ztráty lesního hospodářství zamořením škůdci - ztráty lesního hospodářství vznikem požárů
- ostatní dopady:
- snížení rybolovu - snížení z příjmů rekreace a turismu - vyšší nezaměstnanost - zpomalení ekonomického růstu
3.3.2. Enviromentální dopady Enviromentální dopady nejvíce ohrožují faunu a floru naší Země. Mimo jiné postihuje kvalitu vody, půdy a vzduchu, na kterých je téměř každý živý organismus alespoň z části závislý a člověk nevyjímaje. -dopady na faunu a flóru:
- vymírání živočišných druhů - zničení rostlinných druhů - ztráta biodiverzity - změna krajinného rázu
-dopady na vodu, vzduch, půdu: - větrná a vodní eroze půd - snížení kvality vzduchu (prachové částice) - snížení kvality vod: a) vyšší koncentrace solí b) zvýšená teplota vod c) změna pH
3.3.3. Sociální dopady Sociální dopady postihují lidskou společnost, kdy je ohroženo lidské zdraví s přibývajícími nemocemi. Mimo jiné taky vznikají konflikty mezi spotřebiteli vody, jakož to zdrojem hlavních a základních podmínek pro život každého organismu. - dopady postihující člověka: - zvýšení nedostatku podzemní vody - ztráta mokřadů - invaze hmyzů - vznik nových nemocí a jejich šíření - ztráty na lidských životech - snížení kvality života, změny v životním stylu - zvýšení chudoby - konflikty mezi spotřebiteli vody
3.4. Evropa 3.4.1. Klimatické poměry Evropy Klima Evropy je odrazem její polohy, na níž závisí množství přijaté sluneční energie a od toho se poté odvíjí cirkulační poměry. Převažující část Evropy leží v mírném pásmu, jih leží v subtropickém pásmu a sever v subarktickém pásmu (nejzazší sever v pásmu arktickém). Velký význam v rozložení teplot a srážek má nad největší částí Evropy západní proudění vzduchu s častým pronikáním oceánského vzduchu, je ovlivňovaného i teplým mořským Severoatlantským proudem. Vyzařované teplo z vody, které je donášené proudem z tropických šířek, je jednou z příčin největších teplotních anomálií na světě. Na západě mírného pásma se uplatňuje vliv oceánu, a na východě se uplatňuje kontinentální vliv Asie. Naopak v subtropickém pásmu (Středomoří) se oceanita a kontinentalita neprojevuje (výjimkou je kontinentálnější Černomoří). Ve středomořské oblasti se uplatňuje vliv horkých a suchých afrických větrů. Značný vliv na klima Evropy má rozložení horských pásem a masívů. Hlavní horská pásma se rozprostírají od západu k východu a převládající roviny a nízké zarovnané povrchy západní Evropy umožňují pronikání mořského vzduchu do vnitrozemí. Jen několik horských masivů tvoří bariéru pro větry přicházející od Atlantského oceánu. Bariéru mezi chladným vzduchem severní Evropy a teplým vzduchem Středomoří vytváří alpsko-karpatský oblouk.Silné promíchávání vlivu moře a pevniny (střídání zálivů a poloostrovů) způsobuje mocnou proměnlivost evropského klimatu (web4).
3.4.2. Sucho v Evropě Evropa je považována za oblast s dostatečnými zdroji vody, ale za posledních 30 let přibyla období sucha, která jsou také čím dál víc intenzivnější (web.5). Sucho má největší dopad hlavně na jih a jihozápad Evropy. Střední Evropa je suchem postihovaná taky, ale nemá takové následky jako Evropa jižní. Nejchladnější oblasti Evropy jsou tam, kde se uplatňuje vliv kontinentálního klimatu a zároveň vliv chladného severu, tj. v severovýchodní Evropě. Naopak nejteplejší jsou ty oblasti, kde se uplatňuje vliv kontinentálního klimatu a zároveň šířkové pásmovitosti, tj. pobřeží Kaspického moře či Andalusie (lokální kontinentální klima). V západní, střední a severní Evropě jsou srážky rozloženy dosti rovnoměrně v průběhu celého roku, zatímco naopak v jižní Evropě značně nerovnoměrně. Jižní Evropa (kromě
vysokých hor) a nížiny jihu střední Evropy mají deficit vláhy, který je nejcitelnější na jihovýchodě Pyrenejského poloostrova a východě Apeninského a Balkánského poloostrova. Západní a severní Evropa a Středoevropská nížina mají vyrovnanou vláhovou bilanci a nadbytek vláhy (někdy se může na několik týdnů či měsíců vyskytnou nedostatek srážek). Četnost suchých období i jejich délka rostou ve směru na východ a jih Evropy (web.4).
3.4.2.1. Příklady sucha v Evropě PYRENEJSKÝ POLOSTROV: Sucho na Pyrenejském poloostrově (Portugalsko, Španělsko) je nejhorší za posledních 300 let. Vysychají řeky, umírají stromy, louky a pole se přeměňují ve vyprahlou pustinu. Lesní porosty, které alespoň částečně pomáhají zadržovat vláhu budou v budoucnu zcela zničeny požáry a značně omezena bude i zemědělská produkce. Obyvatelé se stávají závislými na nouzových dodávkách pitné vody. V budoucnu hrozí k migraci obyvatelstva a k přelidnění střední Evropy. FRANCIE: Značné sucho ve Francii donutilo omezit spotřebu vody (zákaz používat vodu na mytí aut, napouštění bazénů, zalévaní parků, hřišť a zavlažování polí). Na jihu země, kde je vliv sucha nejintenzivnější, byla potřeba zásobovat obyvatelstvo vodou prostřednictvím cisteren. ŘECKO Klimatická situace v Řecku byla ohrožena požáry roku 2007. Oheň napáchal spoušť, kdy bylo zničeno 228 tisíc hektarů lesa a 41 tisíc hektarů zemědělské půdy. Při tomto požáru zahynulo 64 osob a z toho 7 hasičů(web.12). ITÁLIE Itálií sucho postihlo v roce 2003, kde farmáři měli obavy o úrodu, kvůli nedostatku vody některé elektrárny zastavily provoz pro nedostatek chladicí vody. Hladina řeky Pádu byla nižší o 8m než je její normální stav (web.13).
Na výskyt a dopad suchých období má velký vliv globální oteplování. Globální oteplování už nemůžeme zastavit, ale můžeme se ho snažit zmírnit (přejít na ekologické a obnovitelné energie, užíváním biopaliv, omezit automobilovou dopravu, snížit produkci odpadů, recyklací materiálů, v zemědělství omezit produkci methanu a oxidu dusného aj.).
3.4.3. Monitoring v Evropě Evropští meteorologové kromě monitoringu sucha sledují a zkoumají další faktory které ovlivňují sucho. Můžeme provádět monitoring klimatu, atmosférické radiace, množství NO2, znečistění ovzduší, ozónů, nebezpečí požárů a také monitoring sucha. Výsledkem hledání mělo být zjištěno, které země provádějí monitoring sucha, ale bylo bohužel neúspěšné. Metoda hledání byla prováděná pomocí internetu a webových stránkách hydrometeorologických ústavů dané země v Evropě. Neúspěch tohoto průzkumu spočíval v tom, že ne všechny země v Evropě mají stránky dvojjazyčné ( v angličtině) a monitoring sucha nemají uvedený pod tímto názvem, nebo pod některou ze sekcí meteorologie. Byly sledovány tyto evropské země: Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko a země uvedené níže v tabulce. V tabulce máme uvedené některé země Evropy, kde byly nalezené sledované formy monitoringu.
Pro zjištění dalšího požadovaného monitoringu a vyloučení neúspěchu průzkumu bych navrhovala se obrátit přímo na meteorologické služby pro danou zemi.
Státy/monitoring DÁNSKO(web5) IRSKO(web6) NĚMECKO(web7) ŠVÝCARSKO(web8) SLOVENSKO(web9) ČESKÁ REPUBLIKA(web10)
atmosférické Množství znečištění Nebezpečí klimatu radiace Ozónu požárů Sucha NO2 ovzduší x x
x x x x
x
x
x
x x
x
x
x
x
x
3.4.4. Výběr metod monitoringu sucha pro střední Evropu V předchozí kapitole 3.4.1. jsme si charakterizovali vybrané metody a indexy pro sledování sucha. Mezi vhodné metody pro sledovaní sucha ve střední Evropě můžeme zařadit: 1) Palmerovy Indexy sucha : a) Index intenzity sucha b) Palmerův Z-index
2) Standardizovaný srážkový index 3) Langův dešťový faktor 4) Souhrnný indikátor sucha 5) Metoda efektivní srážky 6) Srážkový normál
Podrobnější charakteristiku uvedených metod můžet najit v předchozí kapitole 3.4.1. Popis vybraných metod a indexů sucha.
3.5. Suché periody v průběhu 20.století na území ČR Zpracování suchých period v daných letech v průběhu 20 století na území České republiky podle zachovaných jednotlivých meteorologických zpráv od roku 1947. Významné suché roky před rokem 1947 byly roky 1904, 1911, 1921, 1924, 1933 a 1934.
3.5.1. Jednotlivé roky s výskytem sucha 3.5.1.1. Rok 1947 Největší období sucha v tomto roce probíhaly v od jarních až do podzimních měsíců.( duben až říjen). Z toho nejsilnější sucho katastrofálního rázu bylo v květnu, srpnu, září a říjnu. Duben 1947: charakterizován jako suchým, teplým, slunečným a větrným měsícem. Na srážky byl velmi chudý, spadlo cca 30mm srážek což nečiní ani 70% dubnové vlahy za normálních podmínek. Duben se vyznačoval malou oblačností a vysokou slunečností(mnoho jasných dní, kdy slunce svítilo nepřerušeně od východu do západu). Nevytaným znakem měsíce byla jeho silná větrnost, s častými vichřicemi.(Meteorologické zprávy, 1947) Květen 1947: charakterizován jako mírně teplý až mimořádně suchý měsíc. Teplota byla průměrně o 1,7°C nadnormální. Od poloviny měsíce se silně oteplovalo byly dosaženy teploty letních dnů(max.25°C) a dokonce i den tropický (max.30°C). Květnové srážky po suchém dubnu byli značně podprůměrné. V Čechách spadlo 39% a na Moravě 22% normálních srážek. Malá oblačnost, v průměru většinou polojasno ( zaznamenáno 10 jasných dní), na některých stanicích bylo pozorováno že slunce svítilo o 15% déle než se očekává podle normálu(Meteorologické zprávy 1947). Červen 1947: V tomto měsíci byla sucha a tropická vedra přerušena uprostřed měsíce přeháňkovým počasím s bouřkami a lijáky. V prvních dnech pokračovala tropická vedra, ale od 5.června s přílivem mořského vzduchu se začalo postupně ochlazovat , zvýšila se oblačnost a nastalo období deštivé a větrné. Největší pokles teplot byl ve dnech 11.-13. června a 17.-18.června. Kolem 20.června se začalo znovu oteplovat snesli se četné bouřky s lijáky, místy katastrofální vydatnosti s krupobitím. Vedra vyvrcholila na konci měsíce za jasných klidných
a suchých dní.(28.června bylo v Mikulově naměřeno 35,8°C a 30.června bylo v Pardubicích naměřeno 35,5°C)(Meteorologické zprávy 1947). Červenec 1947: V serií teplých měsíců pokračoval i červenec s průměrnou odchylkou asi 1,7°C nad dlouhodobým normálem. V Čechách překročily všude teploty 35°C. Většinou vedra zvláště na západě sucho. Začátkem a koncem měsíce
vydatné
bouřkové
lijáky
místy
s krupobitím
a
vichřicemi.
(Meteorologické zprávy, 1947) Srpen 1947: v tomto měsíci byla pozorovaná mimořádná vedra a sucho (Mikulov 38,9°C, Valtice 38,5°C), ke konci měsíce značné ochlazení. Denní průměrné teploty převyšovali na začátku měsíce dlouholetý normál o více než 7°C.Při tom bylo klidno a jasno jen ve východních Čechách se snesly místy bouřky s vydatným lijákem a krupobitím. Postupně pak přibývalo oblačnosti, zesílil vítr, několikrát pršelo a nastal pokles teplot.Takové počasí trvalo do poloviny měsíce. Potom se na několik dní vyjasnilo, bylo slunečno a znovu byly pozorovány tropické teploty a sucho. V poslední třetině měsíce se znovu ochladilo, zvýšila se oblačnost a spadlo několik přeháněk. Největší ochlazení bylo zaznamenáno nakonci měsíce na hřebenech Krkonoš a Hrubého Jeseníku, kde mrzlo i sněžilo.( Praděd -2,7°C, Zlaté návrší -1,7°C)(Meteorologické zprávy, 1947). Září 1947: Tento měsíc byl charakterizován jako měsíc abnormálně vysokých teplot a sucha. To ovlivnila jasná slunečná druhá dekáda s trvalými vedry a suchem. V prvních dnech měsíce, za polojasné oblohy se sice teploty pohybovaly kolem normálu, ale patřily mezi nejchladnější dny. Ke konci první dekády, díky slabému jihozápadnímu proudění vzduchu došlo k několika dešťovým přeháňkám. Potom se vyjasňovalo, slunce svítilo celé dny a oteplovalo se. Nastala výjimečná dlouhá perioda úmorných veder trvající celou druhou dekádu(př. Budňany 35,9°C). Denní průměry teplot značně převyšovaly normál o 8-10°C. Po dlouhém období klidných, jasných dnů přinesl čilejší příliv vzduchu od západu přibývaní oblačnosti a slabé srážky. Vedra pak postupně polevovala(Meteorologické zprávy,1947). Říjen 1947: Zařazen jako měsíc chladný, katastrofálně suchý a mimořádně slunečný. Říjen začínal několika chladnými a mrazovými dny i v nízkých polohách. Denní průměry teplot byly až o 5 °C pod dlouholetým normálem. V prvních dnech se zvýšenou oblačnosti občas sprchlo a od 6.října se začalo
vyjasňovat, teploty stoupaly nad 25°C. Byla to řada bezvětrných klidných a jasných dní s ranními mlhami, trvající až do 15.října. V dalších dnech se oblačnost zvýšila a přinesla několik dešťových a sněhových přeháněk (Rakovník -14,4°C, Borkovice 14,2°C). Na horách se vytvořila několika denní sněhová pokrývka. Bohužel toto ochlazení a zvlažení netrvalo dlouho, protože se opět vrátilo jasné , sluneční a hlavně suché počasí díky mírným východním větrům (Lenešice 26,7°C, Budňany 26,6°C)(Meteorologické zprávy 1947).
DOPADY:
Následek
katastrofálního
sucha
byla
velká
neúroda
s vážnými
hospodářskými následky, kdy bylo nutno dovézt několik set tisíc tun obilí z bývalého Sovětského svazu.
3.5.1.2. Rok 1949 Leden 1949: Tento měsíc byl popisován jako teplý, suchý a dosti větrný s malým slunečním svitem. Průměrné teploty převyšovaly o více než 2°C dlouholetý normál. Srážky byly podprůměrné, v Čechách dosahovaly sušších hodnot (65%) než na Moravě (82%). Únor 1949: Únor roku 1949 byl charakterizován jako měsíc teplý, suchý, značně větrný se sněhovými bouřemi. Kladné odchylky potvrzovali nadnormální teploty měsíce. Největší z nich byla naměřená v Čechách o 3°C od normálu ( Prachatice). Mezi maximálními a minimálními teplotami byly velké rozdíly víc jak 30°C. Teploty maxim dosahovali v Čechách 14,6 °C (Rožmitál pod Třemšínem, 21.2.1949) a na Moravě 15,0°C (Fryčovice, 18.2.1949). Hodnoty minim dosahovaly v Čechách -19,4°C (Františkové Lázně, 3.2.1949) a na Moravě -21,6°C (Halenkov, 3.2.1949). Srážky byly podnormální, nejchudší v jižních a jihovýchodních Čechách a na jižní Moravě, kde byla naměřena asi pětina normálního množství. Září 1949: V tomto měsíci panovaly vysoké teploty, vysoký sluneční svit, nízká oblačnost a nedostatek srážek. Měsíční průměrné teploty překročily o 2-3 °C dlouholetý normál. Nejvyšší teploty dosáhly v 6-10 dnech hranice letních dnů (25°C a více). Jen ojediněle překročily hranici tropických dnů ( 30°C a více), a to 4. a 5.září v Rožmitále pod Třemšínem a 4.září v Brně s naměřenou teplotou 30,4 °C. Srážky byly velmi podprůměrné, kdy na většině stanic bylo naměřeno méně než 10 mm (někde ani ne 5 mm). Výrazným znakem tohoto měsíce byla
dlouhá doba slunečního svitu, která převyšovala dlouholetý normál(víc než o 40%). Říjen 1949: Říjen byl stejně jako první podzimní měsíc září teplý, suchý, s malou oblačností a velkým slunečním svitem. Průměrné měsíční teploty jsou nad dlouhodobým normálem (Prachatice o 2,7°C, Mutěnice o 2,8°C). Nejvyšší teploty dosahovaly v Průhonicích (24,5°C) a Ivančicích ( 23°C). Stejně jako předchozí měsíc byl říjen na srážky velmi chudý. V Čechách spadlo sotva 20% srážek dlouholetého normálu a na Moravě
byly ještě chudší(kolem
10%)(Meteorologické zprávy, 1949).
DOPADY: Vlivem suchého a teplého počasí způsobovaly hraboší a myši mnoho škod na
jetelovinách,
lučních
řepách
kulturách,
a
zasetých
ozimých
obilovinách(Meteorologické zprávy, 1949).
3.5.1.3. Rok 1959 V roce 1959 bylo velmi sucho v lednu, únoru a březnu, a dále v září a říjnu. Konec srpna až září 1959: Ve dnech 15.- 19.srpna byly zaznamenány poslední vydatné srážky. Potom nastalo na celém území prakticky bezdeštné období, které trvalo do 20 října, kdy se dostavily první, ale velmi slabé srážky. V době od 20.31.srpna byly zaznamenány jen místní málo vydatné srážky (do 1mmbezvýznamné). Celý měsíc září bylo katastrofální sucho(množství srážek maximálně 5mm). Říjen 1959: V říjnu se vyskytly zcela bezvýznamné srážky ( 3.,21.,24.října) a poněkud vydatnější srážky (28.-31.října), a tehdy byla vlastně dlouhá perioda sucha přerušena.
DOPADY: Sucho nepostihlo vývoj obilnin, ale mělo velmi nepříznivý vliv na vývoj okopanin
a
polních
pícnin,
a
tyky
na
podzimní
kultivační
a
seťové
práce(Meteorologické zprávy, 1959).
3.5.1.4. Roky 1963 a 1964 Sucho bylo sledováno od 1.září až do 31.října v letech 1963/1964. V tomto období se celkové množství srážek pohybovalo v rozmezí 80 – 95% normálu.
Nedostatek vody dosáhl v tomto období Českých Budějovicích 6,4 cm a ve Znojmě 9,9cm. Porovnáme-li suché období 1963/1964 se suchým rokem 1947, které tak těžce postihlo naše zemědělství, najdeme zde jeden hlavní rozdíl. V roce 1947 byly slabé srážky od roku Od března do října tedy ve vegetačním období. Naproti tomu v letech 1963/1964 byly suché hlavně zimní měsíce, tudíž nedostatek srážek nezpůsobil tak velké škody v zemědělství,
ale
měl
nepříznivé
důsledky
pro
energetiku
a
vodní
hospodářství(Meteorologické zprávy, 1964).
3.5.1.5. Rok 1976 V roce 1976 bylo sledované takové meteorologické sucho , že se zařadilo na páté místo největších such za posledních 100 let (za roky 1947, 1911, 1904 a 1951). Na základě některých hydrologických faktorů se vyskytlo vlivem příznivých faktorů v zimním a jarním období (velké zásoby sněhu na horách a podzemních vod s velkým retardačním účinkem) na jednotlivých tocích hydrologické sucho v průměru jen jako dvou až tří leté. V závěru bylo toto sucho hodnocené jako desetileté (Kakos, 1979).
3.5.1.6. Rok 1983 V tomto roce léto patřilo mezi nejteplejší léta za několik desetiletí, ale taky za sušší než obvykle. Horké počasí panovalo hlavně v červenci, kdy na mnoha místech byly překonány dlouhodobé rekordy nejvyšších teplot (převyšovaly normál o 5-8°C). Nejvyšší maximum teploty vzduchu naměřené činila 40,2°C (Praha-Uhříněves, 27.7.1983)(Krška, Racko, 1993). Srážky byly slabé a nepříznivě rozmístněné. To vyvolalo vodohospodářský problém a který vyžadoval omezení spotřeby vody a zásobování obcí vodou pojízdnou cisternou. Průtoky na řekách v průběhu léta roku 1983 postupně klesaly, až se přiblížily absolutním minimům z mimořádně suchého roku 1947(v některých povodích byly i nižší)(Munzar,Krška, 1984).
3.5.1.7. Rok1992 Teplé léto roku 1992 vyvrcholilo v období oteplování a vysušování oblasti České republiky. Bývá porovnáváno s létami 1984 a 1947, pro jejich negativní průvodní jevy jako je nedostatek půdní vláhy, nižší úroda kulturních plodin, vyčerpávání zásob
podzemní vody a pokles vydatnosti pramenů, zmenšení zásobního objemu přehrad, snížená výroba elektrické energie a problém se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou. Teplotní extrémy se vyskytly nejvíce v srpnu hlavně ve dvou termínech a to 8.8.1992 ( Sušice 37,3°C, Hradec Králové 37,3°C, Doksany 37,2°C ) 9.8.1992 (Ústí nad Labem 38°C, Tábor 37,7°C, Louny 37,5°C)(Krška, Racko, 1993).
3.5.1.8. Rok 1994 Léto roku 1994 se zařadilo téměř všemi teplotními charakteristikami mezi nejteplejší léta od začátku meteorologického pozorování. Největší naměřené hodnoty maximální denní teploty vzduchu zaostali za hodnotami absolutního maxima jen o 1°C. Nejteplejším měsícem byl červen s odchylkou průměrné denní teploty od normálu 2-5°C. Nejvýše naměřena teplota byla zaznamenána v Poděbradech 39,2°C (Krška, Racko, 1996).
3.5.1.9. Shrnutí suchých období Podle meteorologických zpráv od roku 1947 – 2000 bylo zjištěno, že se devět kalendářních roků výrazně vychylovalo od teplotního a srážkového normálu. Můžeme sem zařadit roky 1947, 1949, 1959, 1963, 1964, 1976, 1983, 1992 a 1994. Rok 1947 můžeme popsat jako nejvíc suchem poznamenaným z hlediska zemědělství a výnosů pro obyvatelstvo. Vyhodnocení suchých období podle Blinky, který sledoval sucho v Českých zemích od roku 1876 – 2003 rozdělil do několika kategorií (nejsušší měsíce, nejsušší rok, nejsušší tříleté období, nejsušší desetiletí). Mezi nejsušší měsíce podle Blinky můžeme označit prosinec 1953 až březen 1954 a září až listopad roku 1947. Za nejsušší rok, lze považovat rok 1943, z hlediska vegetačním období se jako velmi suchý jeví rok 1976. Nejsušší tríletou periodou je z pohledu roků i vegetačních sezón období 1990 – 1992 a jako nejsušší desetiletí byly vyhodnoceny 90.léta 20.století (Blinka,2004).
4. Závěr Tato bakalářská práce podává informace o suchu a je rozdělená do tří částí. První část pojednává a dává přehled o suchu, jeho sledování, měření a jsou zde popsány jednotlivé metody pro sledování výskytu sucha. V druhé části můžeme nalézt charakteristiku klimatických podmínek v rámci celé Evropy, výskyt sucha a vybrané metody monitoringu sucha použitelné pro střední Evropu. V poslední, třetí částí bakalářské práce je popsán a vypracován přehled suchých period v průběhu druhé poloviny 20.století na území ČR.
Po vyhodnocení dostupné literatury jsem dospěla k těmto závěrům: a) Riziko sucha se v průběhu druhé poloviny 20.století projevuje a jeho intenzita bude podle předpokladu vzrůstat. b) Mezi nejsušší roky na území ČR můžeme zařadit roky 1947, 1949, 1959, 1963, 1964, 1976, 1983, 1992 a 1994. c) V 21.století se sucho taky výrazně projevuje, takže do budoucnosti můžeme čekat další periody sucha.
V závěru bakalářské práce můžeme říci, že cíle které jsme si v úvodu stanovili byly naplněny: 1) Vypracování literárního přehledu metod hodnocení sucha v Evropě 2) Výběr metod použitelných v podmínkách střední Evropy 3) Zpracování suchých period v průběhu druhé poloviny 20.století na území České republiky
5. Seznam použité literatury
BARTOŠOVÁ L., 2007: Hodnocení sucha pomocí Newhallova modeluDiplomová práce. MZLU v Brně, 91s.
BLINKA P., 2004: Klimatologické hodnocení sucha a suchých období na území ČR v letech 1876-2003. In: Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář ,, Extrémy počasí a podneb‘‘, Brno, 11.března 2004, ISNB 80-86690-12-1.
BRÁZDIL R.,et al., 2007: Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. ISNB 978-80-210-4173-8, 431s.
KAKOS, V.,1979: Sucho v ČSR ve vegetačním období 1976. Meteorologické zprávy, ročník32., číslo 4, 97-128s.
KLADŇÁKOVÁ V., 2007: Hodnocení sucha pomocí LDF a PDSI- Diplomová práce. MZLU v Brně, 91s.
KRŠKA, K., RACKO, S., 1993: Horúce leto 1992 v Českej a Slovenskej republike, jeho synoptický výklad a klimatologické zhodnotenie. Meteorologické zprávy, ročník 46., číslo 2, 33-64s.
KRŠKA, K., MUNZAR, J., 1984: Meteorologické zprávy, ročník 37., číslo 2.
KRŠKA, K., RACKO, S., 1996: Mimoriadne teplé leto 1994 v Českej a Slovenskej republike. Meteorologické zprávy, ročník 49., číslo 1, 1-32s.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1947: Meteorologické zprávy, ročník 1., číslo 2, 31-48s.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1947: Meteorologické zprávy, ročník 1., číslo 3, 49-76s.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1947: Meteorologické zprávy, ročník 1., číslo 4, 77-104s.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1947: Meteorologické zprávy, ročník 1., číslo 5, 105-128s.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1949: Meteorologické zprávy, ročník 3., číslo6.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1959: Meteorologické zprávy, ročník 12., číslo6.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1964: Meteorologické zprávy, ročník 17., číslo6.
METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY, 1962: Meteorologické zprávy, ročník 15., číslo2.
6. Seznam internetových odkazů
web.1: Český hydrometeorologický ústav - Úsek meteorologie a klimatologie.Příspěvek online [cit. 2008-04-10], dostupné na: http://www.chmi.cz/meteo/met_main.html
web.2: www.chmi.cz/meteo/CBKS/sborník04/prispevky/DufkovaToman.pdf
web.3: www.chmi.cz/meteo/CBKS/sborník04/prispevky/DufkovaToman.pdf
web.4: Geografický server. Příspěvek online [cit. 2008-04-21], dostupné na: http://www.zemepis.com/klimaevropy.php
web.5: Sucha a nedostatek vody hrozí i Evropě.Příspěvek online [cit. 2008-0421], dostupné na: http://www.ekolist.cz/zpráva.shtml?x=2018446
web.6: Danmarks Meteorologiske Institut.Příspěvek online [cit.2008-04-21], dostupné na:
http://www.dmi.dk/dmi/index/
web.7: The Irish Meteorological Service Online.Příspěvek online [cit. 2008-0410], dostupné na: http://www.met.ie/
web.8: Deutscher Wetterdients. Příspěvek online [cit. 2008-04-10], dostupné na: http://www.wettergefahren.de/
web.9: Federál office of Meteorology and Climatology MeteoSwiss. Příspěvek online [cit. 2008-04-10], dostupné na: http://www.meteoswiss.admin.ch/web/en/weather.html
web.10: Slovenský Hydrometeorologický Ústav. Příspěvek online [cit. 2008-0410], dostupné na: http://www.shmu.sk/sk/?page=1
web.11: Český hydrometeorologický Ústav. Příspěvek online [cit.2008-04-10], dostupné na: http://www.chmi.cz/
web.12: Ohlédnutí za požáry v Řecku. Příspěvek online [cit.2008-04-21], dostupné na: http://gnosis9.net/view.php?cislolanku=2007090005
web.13: Katasrofální sucho sužuje Itálii, chybí voda. Příspěvek online [cit.200804-21], dostupné na: http://www.enviweb.cz/?env=_archiv_edeaj&search=s%F9l
