Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Ústav zahradnické techniky
Návrh technického vybavení moderního vinařského provozu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Lenka Vítkovičová
Lednice 2013
Zde bude vloženo zadání
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh technického vybavení moderního vinařského provozu zpracovala samostatně a použila jen parametrů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne 9. 5. 2013 Lenka Vítkovičová
Děkuji vedoucímu své bakalářské práce doc. Ing. Patrikovi Burgovi, Ph.D za odborné vedení, cenné rady a připomínky poskytované v průběhu zpracování této práce.
Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a pomoc při tvorbě této práce i všem ostatním, kteří přispěli k vytvoření mé práce.
OBSAH 1 ÚVOD…………………………………………………… ..…………….……….6 2 CÍL PRÁCE…………………………………………………...……………….…7 3 LITERÁRNÍ ČÁST……………………………………………...……………….8 3.1
TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRO VÝROBU BÍLÝCH A ČERVENÝCH VÍN………………………………………….…………..….8
3.2
TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU VÍNA……………………..….11 3.2.1 Zařízení pro dstopkování a separaci bobulí……………...…….……12 3.2.2 Pneumatické lisy……………………………………………………..18 3.2.3 Filtrační zařízení……………………………………………………...23
4 VYPRACOVÁNÍ……...………………………………………………………..29 4.1 HLAVNÍ TECHNICKO-EKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH SKUPIN ZAŘÍZENÍ …………………………………………………...…29 4.1.1 Mlýnkoodstopkovače………………………………………………...29 4.1.2 Odstopkovací a třídící zařízení……………………………………….30 4.1.3 Pneumatické lisy………………………………………..……………30 4.1.4 Tlakové vložkové filtry……………………………………..………..31 4.1.5 Křemelinové filtry………………………………………..…………..32 4.1.6 Cross-flow membránové filtry………………………….…………….32 4.2 NÁVRH VYBAVENÍ VINAŘSKÉHO PROVOZU PRO VINAŘSTVÍ ZAPLETAL…………………………………………………………………33 5 ZÁVĚR…………………………………………………………………………40 6 SOUHRN………….……..……………………………………………………41 7 SUMMARY………………….………………………………………………….42 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INFORMAČNÍCH ZDROJŮ……..…43
5
1
ÚVOD
Réva vinná je jednou z prvních kulturních plodin, kterou člověk začal pěstovat již před několika tisíci lety. Doklady o výrobě vína pocházejí z období před 7 až 10 tisíci lety. V každé době docházelo ke snahám o ulehčení namáhavé práce při lisování hroznů, např. Egypťané před 3500 lety př. n. l. využívali při lisování hroznů mezi plachtami cvičené paviány, kteří rozpínali dvě tyče v protisměru (KRAUS, V. A KOL., 2005). Dlouhou dobu, a to až do konce 19. století byl jediným vinařským strojem lis. V průběhu let vznikly dva základní typy, kládový, který byl vynalezen v Řecku těsně před začátkem našeho letopočtu a novější vřetenový, jenž je typický pro oblast Moravy. Na našem území se lisy začaly hojně vyskytovat na přelomu 18. a 19. století, a podle velikosti vinohradu se používaly různé velikosti kládových nebo vřetenových lisů, případně jejich modifikace (www.vinazmoravy.cz). Lisy nebývaly zdaleka součástí každé lisovny, v dřívějších dobách (první zmínky pochází z konce 16. století) se lisovalo v selských lisovnách, nebo na společném lisu umístěném většinou na návsi (www.stezky.cz). Strojní zařízení především větších vinařských provozů, bylo pak na počátku 20. století velmi primitivní. Využívali se stroje dovezené ze zahraničí, ale ty byly určené spíše pro malovýrobu. K přečerpávání moštů a vín se používaly pístové ruční pumpy, později na elektrický pohon a odstředivá čerpadla. K postupné modernizaci docházelo velmi pomalu a to i ve velkých vinařských závodech. Změna nastala teprve koncem 60 let 20.století. Při pracovních operacích se začala používat výkonná čerpadla na rmut, nové typy mlýnkoodstopkovačů i automatické hydraulické lisy vyráběné v československých strojírnách. Výroba vína se z menších provozů přesunula do velkých vinařských závodů, které byly dobře technicky vybaveny např. křemelinovými filtry, skleněným dopravním potrubím atd. Díky rychlému rozvoji vinařství po roce 1989 se také zvyšuje kvalita vyráběných vín, což je dáno novými technologiemi a moderním strojním zařízením ze zahraničí (KUTTELVAŠER, Z., 2003). V současné době jsou možnosti strojního vybavení vinařského provozu velmi široké. Řada výrobců nabízí strojní zařízení různých typů výkonu a objemu určených od malovinařů až po velké vinařské provozy. Díky různým možnostem financování při koupi a dotačním programům jsou i moderní stroje dostupné pro většinu zpracovatelských provozů.
6
2
CÍL PRÁCE
Cílem práce je zpracování přehledu moderních typů zařízeních využívaných při výrobě vína s důrazem na zařízení pro odstopkování a separaci bobulí, pneumatické lisy a zařízení pro filtraci. Práce bude doplněna o hlavní technicko-ekonomické parametry těchto zařízení od předních tuzemských i zahraničních výrobců. V závěru práce bude zpracována modelová studie zaměřena na požadavek vybavenosti moderního vinařského provozu těmito zařízeními.
7
3 3.1
LITERÁRNÍ ČÁST TECHNOLOGICKÉ POSTUPY UPLATŇOVANÉ PŘI VÝROBĚ BÍLÝCH A ČERVENÝCH VÍN
Prvotním předpokladem pro výrobu kvalitního vína je zdravá surovina z vinice, tzn. hrozen v dostatečné vyzrálosti bez projevů nemocí. Vinař má řadu možností jak vyrobit víno s rozdílným charakterem a stylem přípravy. Tabulka 1: Přehled postupu výroby vína (KUTTELVAŠER, 2003) Bílé víno Zpracování hroznů
Červené víno
odstopkování drcení nakvášení rmutu lisování odkalování moštu kvašení moštu
odstopkování drcení kvašení rmutu lisování rmutu
Ošetřování
stáčení z kalů
mladých vín
školení *čiření *siření *filtrace
Zrání vína
sudová zralost jemná filtrace
Speciální postupy při výrobě vín
stáčení do lahví řízené kvašení BOK výroba vín zrajících v barrique sudech promíchávání kvasničných kalů využití vyšších a nízkých teplot metoda vin de presse sur lie karbonická macerace ledové víno slámové víno
8
Odstopkování: proces, kdy dojde k oddělení bobulí od třapin. Tímto zamezíme extrakci nežádoucích trávovitých látek do moštu, zvláště při výrobě červených vín. Odstopkování není vždy nutné, nebo v některých případech nelze provést, např. u velmi křehkých stopek, nemocných stopek a při použití mlýnkoodrzňovacích návěsů a sklízečů hroznů (STEIDL, R., 2002). Drcení hroznů: při této operaci se naruší slupka bobule, aby došlo k lepšímu odtékání šťávy a také umožňuje jednodušší pohyb a transport rmutu ve vinařství Macerace rmutu: macerace bílého rmutu (nakvášení) přináší vyluhování odrůdově typických aromatických látek, polysacharidů a minerálních látek. Tyto látky tvoří senzorický profil vína. Můžeme použít studenou maceraci po dobu 4-24 hodin a teplotě 6-120C. Další možností je využít macerační enzymy pro urychlení extrakce a zvýšení výlisnosti. K tomuto řízenému kvašení je však potřeba speciální nádoby a vybavení. Macerace červeného rmutu: cílem procesu macerace je
vyluhování
barviva
a
buketních látek do moštu. Antokyany, neboli červená barviva, která jsou obsažena ve slupce bobulí modrých odrůd, v době kvašení přechází do moštu. Pokud by nedošlo k nakvášení moštu, ale přímo k lisování hroznů, vznikla by vína, která označujeme jako klaret nebo rosé. Výjimku tvoří tzv. barvířky, které obsahují barvivo i v dužnině. Množství barviva ve slupce určuje odrůda, vyzrálost hroznů i půdní podmínky. Chemický vzorec fermentace: C6H12O6 (cukr) = 2C2H5OH (alkohol) + 2CO2 (oxid uhličitý) + teplo Optimální teplota pro macerace je 290C po dobu 5 – 10 dnů. Dobu nakvášení určuje zralost a barva hroznů, ale tak vlastnosti jednotlivých odrůd. Aby nedošlo k činnosti nežádoucích mikroorganizmů, je nezbytné ošetřit kvasící mošt sířením Při výrobě červených vín se uplatňují dvě metody nakvášení a to v otevřených nebo uzavřených nádobách. Při kvašení rmutu v otevřených nádobách dochází k uvolnění oxidu uhličitého ze rmutu, který nadzvedává podrcené slupky, dužninu a zbytky třapin bobulí a tvoří poměrně pevný matolinový klobouk. Macerace v otevřených nádobách vyžaduje ruční míchání matolinového klobouku, který je touto operací rozdružován a ponořován, aby docházelo k neustálému vyluhování barviv a tříslovin. Nevýhodou je poměrně namáhavá fyzická práce, ale také to, že proces nakvášení lze jen obtížně 9
regulovat. Metoda macerace rmutu v uzavřených nádobách přináší možnost jak zefektivnit proces macerace, po stránce technické, ale i technologické. Využívá se zařízení, ve kterých dochází k automatizovanému mechanickému pohybu rmutu (rototanky, fermentory). Tato zařízení bývají většinou vybavena zařízením pro chlazení a ohřev. Dalším typem zařízení pro nakvášení jsou zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk (vinifikátory). Jde o uzavřené nádoby, ve kterých se uvolňuje oxid uhličitý z kvasícího rmutu, vytváří přetlak, který udržuje reduktivní prostředí a je využíván k řízení procesu. V těchto nádobách dochází k promíchávání rmutu, potápění nebo rozdružování matolinového klobouku a jeho skrápění kvasícím moštem. Existuje několik typů těchto zařízení s různým konstrukčním řešením Lisování: slouží k oddělení moštu od rmutu za použití tlaku. Při lisování se oddělují tři frakce – scezený mošt, lisovaný mošt a dolisek. U prvních dvou frakcí je zásadou pomalé lisování s nízkým tlakem, který zvyšujeme až v závěru lisování pro zpracování dolisku. Vysoký tlak při lisování sice zvyšuje výlisnost, ale zároveň z hroznů uvolňuje nežádoucí látky (travnaté látky, kyseliny atd.) Přínosné je také oddělené zpracování samotoku a vylisovaného moštu, z toho důvodu, že ve vylisované frakci se nachází nežádoucí látky ze semen a slupek, případně ze stopek. Odkalování moštu: při zpracování hroznů bychom měli zabránit přílišnému mechanickému zatížení hroznů. Tímto můžeme eliminovat výskyt kalů a nežádoucích aromatických a chuťových látek. Odkalení patří k nejdůležitějším postupům, jak získat čisté víno bez postranních tónů ve vůni a chuti (STEIDL, R., 2002). Odkalování by mělo předcházet nakvášení rmutu. Kvašení moštu: během tohoto procesu dochází k přeměně cukru na alkohol a vedlejší produkty pomocí kvasinek, dochází také k uvolňování aroma. Pro zahájení kvašení je zapotřebí asi 10 miliónů buněk/ml. Lisy a zařízení jsou nejdůležitějšími zdroji infekce, zde se zvyšuje přirozený počet buněk v moštu z 10 až 100 jedinců/ml deseti- až stonásobně (STEIDL, R., 2002). Z vinice pochází 1 – 3% požadovaných kvasinek. Abychom dosáhli počtu kvasinek potřebných k zahájení kvašení, můžeme čekat na spontánní kvašení (pomocí kyslíku se namnoží potřebné množství kvasinek) anebo přidáme do moštu sušené čisté kultury kvasinek. Velmi důležitý je samotný proces kvašení, a to zejména teplota kvašení, která by měla být 17-21 oC. Pro optimální průběh
10
kvašení se využívá zařízení pro teplotní regulaci nádob, která umožňují ohřev nebo ochlazení. Školení vín: jsou to takové zásahy do vína, které volí vinař dle svých zkušeností a požadovaného výsledného produktu. Jedná se o odbourávání kyselin, čiření, síření, filtrace a další možné speciální postupy při výrobě vín. Biologické odbourání kyselin se uplatňuje především u výroby červených vín, které jsou v našich klimatických podmínkách příliš kyselé. Znamená to snížení kyseliny jablečné a vytvoření kyseliny mléčné pomocí bakterií r. Oenococcus a Lactobacillus. Čiřením se rozumí odstranění koloidních látek (např. bílkoviny), které by způsobovaly zákaly v naláhvovaném víně a mělo by následovat po kvašení. Mezi nejčastěji používané čiřící prostředky patří bentonit, tanin atd. Síření je ošetření vína před oxidací. Filtrací by víno mělo být vyčištěno od látek, které způsobují zákaly (vysrážené bílkoviny, vinný kámen, kvasnice). Plnění do lahví: po výše uvedených operacích je víno připraveno pro plnění do lahví, které se podle množství finálního produktu realizuje na různých typech stáčecích linek, ať jsou to zařízení manuální nebo automatické. Víno je třeba před lahvováním ošetřit podle toho, zda je určeno k okamžité konzumaci, nebo ponecháme víno zrát delší dobu v láhvi.
3.2 TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU VÍNA Vzhledem k tomu, že je ve vinařských provozech využíván široký sortiment moderních zařízení pro výrobu a skladování vína je práce zaměřena na problematiku zařízení pro odstopkování a separaci bobulí, pneumatickým lisům a filtrům, které sehrávají v procesu výroby vín klíčovou roli. Ostatní typy zařízení jako jsou čerpadla, skladovací nádoby, vinifikátory, nakvášecí kádě, láhvovací linky, nejsou v práci řešeny. Důraz byl kladen zejména na zajištění vybraných parametrů u strojů, které mohou najít uplatnění v provozech na bázi rodinných vinařství nebo ve vinařstvích střední kategorie.
11
3.2.1 Zařízení pro odstopkování a separaci bobulí Mlýnkoodstopkovače jsou zařízení, které slučují operaci drcení a odstopkování. Stroj je vybaven pevným nebo otočným sítem z nerezové oceli, případně pevného plastu, s vymetacími lopatkami z polypropylenu pro šetrné odstopkování hroznů. Centrální rotující hřídel může být také pokryta polypropylenem kvůli zamezení zachytávání třapin. V ploše síta jsou otvory, kterými propadávají oddělené bobule. K pomačkání odstopkovaných hroznů slouží již většinou mačkací válce z měkké potravinářské pryže, které šetrně rozmačkají bobule, aniž by docházelo k drcení zrnek. Mačkací válce usnadňují také separaci rmutu do sběrné vany, odkud se externím čerpadlem dostává k dalšímu zpracování. Otočný nerezový koš lze snadno demontovat a tím usnadnit jeho čištění. U některých typů mlýnkoodstopkovačů lze jednoduchým zařízením pomocí sklápěcích
plechů
vyřadit mačkací válce z činnosti a tím provádět odstopkování
hroznů bez jejich následného pomačkání (www.antico.cz).
Obr.1 Mlýnkoodstopkovač Lugana 3R firmy C.M.A.enologia, zdroj: (www.unicom-servis.cz, 2013)
Ve vyspělých vinařských státech je v posledních letech stále častěji věnována pozornost progresivním zpracovatelským technologiím. V nejmodernějších technologických linkách jsou proto postupně zaváděny stroje nové konstrukce pro šetrné odstopkování hroznů a stroje pro separaci nežádoucích příměsí obsažených ve sklizeném produktu (úlomky listů, letorostů, mechanicky narušené bobule, bobule napadené houbovými 12
chorobami). Neustálý vývoj a zdokonalování těchto moderních zpracovatelských zařízení přispívá ve vinařských technologiích k produkci vín špičkové kvality. Vedle separačních zařízení standardní konstrukce jsou tak do provozní praxe postupně zaváděny nové typy odstopkovacích zařízení. Jejich hlavní úlohou je co nejšetrnější oddělení bobulí od třapin, bez jejich mechanického narušení. Tato odstopkovací zařízení nahrazují běžné typy drtičů a mlýnkoodstopkovačů, které jsou dnes běžným vybavením všech vinařských provozů (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Novinkou v odstopkování je zařízení Euroselect firmy Scharfenberger. Zařízení pracuje na principu šetrného odstopkování bobule na principu poutací síly bobule podle stupně zralosti. Umožňuje také různé možnosti nastavení jak odstopkovacích válců tak dopravního pásu. To vše umožňuje velmi šetrné zpracování vstupní suroviny pro vysokou kvalitu výsledného produktu. Hrozny jsou přivedeny do zařízení přes plnící násypku a přes pásový vibrační dopravník přepraveny na sítový dopravník k odstopkovacímu segmentu, který je tvořen dvěma
dvojicemi rotorů osazenými
pružnými prsty, z nichž každý má jinou rychlost, takže bobule jsou tříděny podle stupně zralosti. Oddělené bobule pak propadávají otvory v dopravníku na šikmé skluzy a odtud na pásové dopravníky, které je přivádí k lisu nebo do nakvášecích nádob. Třapiny a další příměsi pak přepadávají z dopravníku v horní části zařízení. Výkonnost zařízení se uvádí do 10 t.h-1 (www.scharfenberger.de, 2013).
Obr.2 Odstopkovací zařízení Euroselect firmy Scharfenberger, zdroj:(www.scharfenberger.de, 2013)
Jiným konstrukčně odlišným typem je odstopkovací zařízení Selektiv Process Winery firmy Pellenc. Celý systém je tvořen dvěma vibračními prutovými ústrojími umístěnými nad roštovým dopravníkem. Pruty mají kapkovitý tvar a tvoří zmenšenou obdobu 13
pracovního ústrojí sklízeče hroznů. Mezi pruty jsou pomocí roštového dopravníku přiváděny sklizené hrozny. Jejich lepšímu posunu napomáhají plastové prsty uchycené na řemeni vedeném na dvojici kladek nad dopravníkem. Prutová ústrojí působením vibrací oddělují jednotlivé bobule od třapin, bobule propadávají otvory v dopravníku a dopadají na systém aktivního roštu tvořeného několika horizontálně uloženými souhlasně rotujícími hřídelemi. Plastové segmenty aktivních roštů vytvářejí systém mezer, které umožňují propad bobulí na vynášecí pásový dopravník. Zbývající příměsi jsou pak odvalovány po pracovních plochách válců a vyhazovány na samostatný dopravník. Účinnost odstopkování je téměř absolutní, účinnost separace dosahuje až 95%, výkonnost zařízení se pohybuje v rozmezí 8-12 t.h-1 (BURG, ZEMÁNEK, 2011).
Obr.3 Odstopkovací zařízení Selectiv process Winery firmy Pellenc, zdroj: (www.pellenc.com, 2013)
Zařízení pro automatické třídění odstopkovaných bobulí je zařízení Viniclean firmy S.OC.MA. Je určeno pro separaci nečistot ze sklízených bobulí při plně mechanizované sklizni hroznů nebo jako přídavné zařízení k vibračnímu třídícímu stolu. Zařízení se skládá z násypky, kudy jsou odstopkované bobule přiváděny na plochu vibračního síta. V další fázi dojde ke scezení moštu. Bobule jsou dále posouvány k třídící sekci, která je tvořena ozubenými disky, které vytvářejí mezery, mezi nimiž jednotlivé bobule propadávají do násypky a na dopravník. Nežádoucí příměsi jako jsou úlomky třapin, listy aj. jsou prsty zachyceny a zvednuty nahoru a posléze odvedeny pryč flexibilním dopravníkem. Separace tímto zařízením je velice účinná, uvádí se účinnost separace 95%. Výkon zařízení je 5-10 t.h-1 (www.vinarskyraj.cz). 14
Obr.4 Schéma separačního zařízení Viniclean firmy SOCMA, zdroj: (www.socma.info/fr, 2013)
Mezi separační zařízení využívající pneumatické prvky patří Mistral firmy Vaucher Bequet, nebo firmy Bucher Vaslin. Separovaný produkt je přiváděn přes násypku na vibrační síto, kde dochází k částečnému scezení a k rozprostření bobulí. Přes hradítko přechází bobule na dopravník, kde se dále rovnoměrně rozloží a jsou přivedeny k hřebenu s ocelovými prsty. Vzdálenost sousedních prstů se pohybuje podle velikosti bobulí zpracovávané odrůdy a je 18-25 mm. Na prstech dochází k odseparování zbytků třapin a úlomků listů, které přepadají na vynášecí pásový dopravník. Bobule propadávají mezerami mezi prsty na šikmý skluz nebo pásový dopravník. Při pádu procházejí bobule proudem vzduchu vytvářeným pomocí ventilátoru. Bobule standardní velikosti a hmotnosti propadávají přes vzduchovou clonu k dalšímu zpracování. Drobné nečistoty, seschlé a poškozené bobule s nižší hmotností jsou proudem vzduchu odfouknuty na sousední dopravník. Výkonnost u pneumatických separačních zařízení se pohybuje v rozmezí 2-18 t.h-1 (BURG, ZEMÁNEK, 2011). K nejnovějším separátorům v této oblasti potom patří zařízení Selectiv process vision firmy Pellenc, využívající pneumatické a optoelektronické prvky. Celé zařízení je určeno především k separaci třapin a dalších nečistot obsažených ve sklizeném produktu a k separaci poškozených nebo nevhodně vybarvených bobulí u modrých moštových odrůd. Vstupní část zařízení tvoří kapsový nebo lištový dopravník pro dopravu oddělených bobulí na plochu vibračního stolu. Účinkem vibrací jsou bobule rozprostřeny do tenké vrstvy a dále posouvány na dělený řemenový dopravník. Zde dochází k orientaci bobulí do řad a jejich dopravě v řadách za sebou ke koncové části, kde je nad dopravníkem umístěn kamerový systém, pracující na principu skeneru. Povrch procházejících bobulí včetně případných nečistot je skenerem nasnímkován a 15
vyhodnocen v programovém systému počítače. Vedle kamerového systému je počítač současně napojen na pneumatický systém tvořený ventilátorem, regulačními ventily a lištami s 96 vzduchovými tryskami. Trysky jsou umístěny za každou z řemenových drah, z nichž jednotlivé bobule přepadávají. Při identifikaci příměsi (třapina), poškozené nebo nezralé bobule, dojde k aktivaci příslušené trysky, která cíleným proudem vzduchu o tlaku 0,6-0,8 MPa odkloní dráhu letu příměsi nebo bobule. Časový úsek mezi identifikací a vzduchovým impulsem trvá méně než 30 milisekund. Účinnost separace dosahuje až 99%, výkonnost zařízení se pohybuje v rozmezí 6-12 t.h-1 podle charakteru tříděného produktu (BURG, ZEMÁNEK, 2011).
Obr.5 Schéma separačního zařízení Selectiv process vision firmy Pellenc, zdroj:(www.pellenc.com, 2013)
Obr.6 Princip třídění pomocí optoelektronických prvků firmy Pellenc, zdroj: (www.pellenc.com, 2013)
16
Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu zpracovávaného produktu přispívají společně s inovacemi zpracovatelských technologií k zavádění nových typů zařízení využívaných při odstopkování hroznů i při separaci sklizeného produktu. Jejich efektivní nasazení je podmíněno především dostatečným rozsahem jejich využití, které závisí na celkovém množství zpracovávaných hroznů. Tyto systémy však zatím představují pro řadu vinařských provozů vysoké pořizovací náklady. Do budoucna lze nicméně očekávat další rozvoj všech aplikací elektronické, optoelektronické i pneuelektronické separace, který bude znamenat vývoj, výrobu a zavádění takových systémů i do našich vinařských provozů. (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Další možností separace je použití vibračních stolů, které se využívají při sklizni pomocí sklizečů. Jejich význam je v rozdělení sklizeného produktu do tenké vrstvy a dále ho dopravuje k dalším částem příjmové linky. Mohou být také využity jako inspekční pásy pro vizuální kontrolu sklizeného materiálu personálem. Spojením separačního ústrojí a vibračního stolu dává vzniknout zařízením označovaných jako separační zařízení např. separační zařízení TOMMY firmy C.M.A. enologia (www.lagerhaus.at).
Obr. 7 Separační zařízení TOMMY firmy C.M.A enologia, zdroj: (www.lagerhaus.at, 2013)
17
3.2.2 Pneumatické lisy V dnešních moderních vinařských provozech stále častěji najdeme již jako standardní vybavení pneumatické lisy, které umožňují šetrné zpracování hroznů, čímž zůstane zachována prvotřídní kvalita moštu. Výrobců pneumatických lisů je celá řada a proto se snaží své výrobky odlišit doplňkovými technickými detaily, např. firma Bucher Vaslin poprvé použila inertní plyn pro plnění vnitřního prostoru koše, a dalšími doplňky na přání zákazníka jako např. automatické ovládání hermeticky uzavřeného poklopu, dvojitý plášť s chlazením atd. (www.der-winzer.at).
Obr.8 Pneumatický lis Merlin firmy Willmes, zdroj: (www.willmes.de, 2013)
Pneumatické horizontální lisy jsou nabízeny v různých modelech o objemech od 250 do 35 000 litrů, které se koncepčně liší následovně: Membránové zařízení, které může být umístěno ve středu lisovacího koše nebo na stěně lisovacího koše. Způsob vytváření lisovacího tlaku, kdy je přetlak vytvářen na straně membrány pomocí lamelového nebo pístového kompresoru. Nebo může být vytvářen podtlak na straně odtoku moštu pomocí vývěvy. Odtok moštu je zajištěn přes drážky v lisovacím koši, kdy mošt odtéká po vnější straně koše, což je otevřený systém. Nebo mošt odtéká kanálky na vnitřní stěně nebo pomocí odtokových kanálků ve středu koše, což je uzavřený systém (STEIDL, R., 2002).
18
Obr.9 Otevřený buben pneumatického lisu firmy Sk-group, zdroj:(www.sk-group.biz, 2013)
Obr.10 Uzavřený buben pneumatického lisu firmy Sk-group, zdroj: (www.sk-group.biz)
Proces lisování může probíhat v manuálním režimu, který provádí obsluha lisu podle svých zkušeností (např. nastavení tlaku, dobu trvání celé fáze lisování, dobu uvolňování matolin). Lisovací programy lze také uložit do paměti lisu. U poloautomatických a automatických lisů je lisování ovládáno pomocí počítačové jednotky. Plnění koše lisu bývá řešeno dvěma způsoby – přes plnící otvor s dvířky nebo centrálně. Varianta plnění přes otvor je běžná především u lisů starší konstrukce, kdy je surovina nejprve naplněna do násypky odkud se samospádem sesouvá do vnitřního prostoru koše. Výjimkou nejsou ani lisy vybavené současně dvojicí, nebo trojicí plnících otvorů. Velikost otvoru se pohybuje v rozmezí 0,6-0,8 x 1,0-1,5 m. U lisů novější konstrukce bývá často využíváno centrální plnění pomocí rmutového čerpadla přes kulový ventil umístěný v čele válcového koše (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Vlastní lisování suroviny může probíhat v oxidativních podmínkách u polouzavřených lisovacích košů nebo v reduktivních podmínkách u uzavřených košů. Předností polouzavřených košů je poměrně velká lisovací plocha. Tu tvoří perforovaná polovina 19
koše, kterou mošt protéká po povrchu koše do sběrné vany. Jedná se o konstrukčně jednodušší typy lisů s možností snadné údržby. Nevýhody těchto lisů spočívají v možnosti oxidace lisovaného produktu i vytékajícího moštu. Z tohoto důvodu nelze tyto typy lisů využít k maceraci lisovaného produktu po delší časový úsek. Mošt zpracovaný v oxidativních podmínkách je velmi často hnědě zbarven. Vyrobená vína jsou naproti tomu velmi často světlé barvy (ztráta fenolů), označovaná jako tenká, s nižší aromatičností, přesto velmi dobře skladovatelná (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Při lisování v uzavřeném koši, probíhá celý proces odděleně od okolního prostředí bez přístupu vzduchu. Vnitřní prostor koše může být navíc vyplněn inertním plynem, který zabraňuje oxidaci lisovaného produktu. Díky tomu lze lisy využívat k maceraci obtížně lisovatelných odrůd (např. Tramín červený, Sauvignon, Neuburské apod.). Lisovací plocha bývá v porovnání s předchozí kategorií menší, což vyžaduje prodloužení času potřebného k lisování. Tyto lisy jsou konstrukčně náročnější, což se promítá také v jejich obtížnější údržbě. Mošt je odváděn z vnitřního prostoru lisovacího koše přes odtokové kanály do vnější výtokové trubice a dále do sběrné nádrže, odkud je přečerpáván. Pro snadnější údržbu jsou odtokové kanály konstruovány jako vyjímatelné. Mošt získaný při lisování v reduktivních podmínkách obsahuje větší množství fenolických a primárních aromatických látek, bývá světle zabarvený. Vína vyrobená z tohoto moštu jsou však méně stabilní (platí i pro aroma) a následné oxidační procesy mají rychlejší průběh. Podle zvolené technologie zpracování (kvašení) mohou mít také nahořklou příchuť (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Z procesního hlediska ovlivňuje proces lisování a jeho účinnost rozhodujícím způsobem lisovací membrána. Musí být dostatečně pružná, ale také pevná s dlouhou životností. Tu někteří výrobci garantují až 10 (15) let. Membrána bývá vyrobena z polyesterové textilie pokryté vrstvou polyethylenu s potravinářským atestem (BURG, ZEMÁNEK, 2011). Pneumatické lisy lze rozdělit podle konstrukce lisovacího koše a podle způsobu uchycení membrány (BURG, ZEMÁNEK, 2011): -
polouzavřené lisy s centrálně uchycenou membránou – ve středové části lisovacího koše je souběžně s jeho středovou osou uchycen křížový (hvězdicovitý) držák, k němu je po obvodu uchycena membrána. Při lisování
20
dochází k rozpínání membrány od středu k vnitřním stěnám lisovacího koše, které jsou opatřeny výtokovými otvory -
polouzavřené lisy s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany – pružná membrána je oběma konci uchycena asi na polovině vnitřní plochy lisovacího koše. Při lisování dochází k rozpínání membrány, která tlačí lisovaný rmut na protilehlou stěnu perforovaného koše
-
uzavřené lisy s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany – pružná membrána je oběma konci uchycena asi na polovině vnitřní plochy lisovacího koše. Při lisování dochází k rozpínání membrány, která tlačí lisovaný rmut na protilehlou souvislou stěnu. Na vnitřní ploše této stěny jsou podélně umístěny perforované odtokové kanály
-
uzavřené lisy s membránou uchycenou na celé vnitřní straně – pružná membrána je rozdělena na dvě části, z nichž každá obepíná polovinu vnitřní plochy lisovacího koše. Ve středové části koše jsou ve svislé poloze rozmístěny odtokové kanály (systém označovaný jako Flexidrain). Odtokové kanály mají eliptický nebo zploštělý průřez, který snižuje riziko jejich ucpávání. Jednotlivé kanály jsou pro snadné čištění řešeny jako vyjímatelné z vnější strany lisovacího koše. Při lisování tlačí obě poloviny membrány lisovaný rmut rovnoměrně směrem ke středu. Dochází ke zkrácení odtokových cest (kanálků) až o 50% v porovnání s ostatními lisy, což zvyšuje lisovací účinek a snižuje čas potřebný pro rozdružení (uvolnění) matoliny
Vylisovaný mošt pak vytéká do záchytné vany pod lisem, která je usazená na kolejnicích nebo je vybavena pojezdovými koly. Matolina je uvolněna po ukončení lisování, je snížen lisovací tlak, dojde k odsátí vzduchu pod lisovací membránou a zároveň se otáčí lisovací koš, který umožňuje uvolnění matoliny ( Unicom Servis s.r.o., 2005). Ta je dále z vnitřního prostoru lisu otáčením lisovacího koše vysypávána do záchytné vany, případně velkoobjemových beden umístěných pod lisem nebo na dopravník. V poslední době, v oblasti zpracování bílých vín, převládá hyperreduktivní metoda - technologie vinifikace za nepřítomnosti kyslíku. Absence kyslíku zabraňuje enzymatické i neenzymatické oxidaci, což znamená, že vyrobená vína mají jasnější 21
odrůdové
charakteristiky.
Výsledky
ukazují,
že
vína
vyrobená
za
použití
hyperreduktivní technologie mají lepší ovocnost a svěžest, a také plnější a jemnější chuť. Hyperreduktivní lis umožňuje vytvoření prostředí s méně než 1% kyslíku, a to během celého procesu lisování hroznů. Pneumatický lis PSH firmy Sk-Group kombinuje dva systémy lisování. Může být použit jak pro klasické lisování, tak i pro lisování hyperreduktivní. Dle kvality a odrůdy hroznů se uživatel může rozhodnout, který systém lisování hroznů použije. Přepnutí z jednoho systému na druhý je jednoduché a snadné. Během celého lisovacího procesu je do systému dodáván inertní plyn (N2, CO2, Ar). Tento plyn je dodáván ze zásobovacích lahví. Přívodní ventil je umístěn na konektoru pro centrální plnění. Odtokové kanálky v bubnu jsou vzájemně propojeny. Díky tomuto designu je odtok vína rychlejší a snadnější. Při hyperreduktivním lisování zůstává otevřený pouze centrální odtokový kanálek, zatímco všechny ostatní odtokové kanálky jsou uzavřeny zátkami. Na výtokovém otvoru centrálního kanálku je umístěn pneumatický
ventil,
který
umožňuje
ovládání
odtoku
šťávy
z
bubnu.
Z lisovacího bubnu šťáva odtéká do sběrné nádoby přes systém oddělených, pneumaticky řízených konektorů a flexibilních trubic. Při lisování je konektor lisovacího bubnu a konektor pro přítok šťávy do sběrné nádoby propojen. Šťáva odtéká do sběrné nádoby. Při otáčení bubnu je toto spojení přerušeno, takže buben se může volně otáčet. Sběrná nádoba na šťávu má tvar válce. Má hladinový spínač, který automaticky zapne či vypne čerpání šťávy, podle objemu šťávy ve sběrné nádobě. Nádoba má jednoduchý design, který zaručuje snadné čištění.
Ovládací panel je
připojen k lisu přes konektor a kabel. Díky tomu si uživatel může zvolit jeho umístění na lisu nebo v jeho blízkosti. Vestavěná ovládací jednotka zajišťuje pečlivý výkon lisovacího procesu, dle nastavených parametrů. Tyto parametry mohou být měněny také během lisovacího procesu (DLEŠTÍKOVÁ, 2011).
22
Obr.11 Kombinovaný systém hyperreduktivní pneumatického lisu Sk-group, zdroj:(www.sk-group.biz, 2013)
V posledních letech jsou ve vinařských provozech mechanické lisy či hydraulické lisy nahrazovány lisy pneumatickými či hyperreduktivními, které umožňují šetrné lisování celých hroznů či rmutu. Řada výrobců je schopna lisy vybavit doplňky a zařízením dle přání zákazníka.
3.2.3 Filtrační zařízení Obecné pravidlo říká, že výkon filtru (výsledná čistota a množství vyfiltrovaného vína) závisí na typu použitého filtračního zařízení, jeho filtrační ploše, účinnosti použitého filtračního prostředku a jeho dávkování, množství zákalotvorných látek ve vstupním víně, rychlosti průtoku, tlakové ztrátě a správnosti prováděných úkonů personálem. Ne každým filtračním procesem dosáhneme stejného výsledku. Při výběru filtru je důležité se zaměřit na více hledisek. Kromě ceny nebo velikosti filtru je také podstatné, v jakém stavu chceme víno filtrovat (BÍLEK, 2011). Technika a technologie filtrace ve vinařském podniku je dána především výrobním zaměřením a stylem vína, který podnik vyrábí. Pokud se ve vinařství vyrábí velké množství mladých vín nebo je vína potřeba velmi rychle finalizovat, je určitě nutná křemelinová filtrace. V provozech, ve kterých je výroba a prodej organizován během celého roku, může být vhodná cross-flow filtrace. Pro vína, která dlouhodobě zrají a jsou lahvována až po několika letech je vhodná vložková filtrace, na kterém je možné zvolit hrubost/jemnost filtrace v závislosti na stavu vína po jeho zrání (STÁVEK, 2012).
23
Tlakový vložkový filtr Donedávna nejpoužívanější filtr v českém vinařství. Jeho výhodou je jednoduchá konstrukce a relativně nízké pořizovací náklady. Zvládá filtraci hrubou, jemnou i ostrou, ale jeho využití ve vinařství klesá, protože filtrační desky (vložky), přes které víno protéká, částečně strhávají aroma a chuť vína. Někdy ve víně zanechávají nepříjemnou pachuť papíru. Navíc jsou vložky velmi náchylné na překročení povoleného momentálního průtoku a tlaku na úkor kvality filtrace. Vzhledem k tomu, že je to tzv. otevřený systém, je obtížně sanitovatelný, což ohrožuje mikrobiologickou stabilitu vína. Proto není doporučován ke koncové garanční filtraci. Také provozní náklady jsou podstatně vyšší, než u jiných typů filtrů (STÁVEK, 2012). Vložkové filtry se skládají ze dvou čelních ocelových desek, z nichž jedna je posuvná na vodících čepech, ovládaná přítlačným šroubem nebo hydraulickým elementem. Mezi nimi jsou vloženy filtrační polypropylenové nebo nerezové rámy a filtrační celulózové vložky (desky) o dané mikronáži a počtu, dle požadované čistoty, průtoku a celkové kapacity filtrované kapaliny. Při průchodu kapaliny přes vložky se zachycují obsažené nečistoty, které postupně snižují průtočnost vložek, při konstantní čistotě filtrátu. Filtr může být mobilní na pojezdových kolečkách s osazením kontrolních manometrů, odvzdušovacím ventilem a průtokovými kohouty z pochromované mosazi nebo antikorozní oceli. Filtr umožňuje postupovou filtraci, to znamená, že lze provádět dvojí filtraci s rozdílným stupněm čistoty při použití dvou typů vložek na jeden průchod tělesem filtru. Je to výhodný způsob především z hlediska nižší manipulační zatíženosti kapaliny a jednodušší práce. Použité konstrukční materiály, přicházející do styku s filtrovanou kapalinou, jsou zdravotně nezávadné. Standardní provedení umožňuje trvalé tepelné zatížení do 100°C, krátkodobě až do 120°C. Elektroinstalace obsahuje vypínače s proudovou ochranou, zabezpečené proti stříkající vodě. Tělesa filtrů lze vyrobit i s větším počtem komor a s různým technickým vybavením (čerpadlo, optické měřící přístroje, hydraulický stlačovaní element a jiné příslušenství). Výkon filtru je závislý na celkové filtrační ploše, tlakové ztrátě, zvoleném typu filtračního materiálu a na množství a charakteru zákalotvorných látek (BÍLEK, 2013).
24
Obr.12 Vložkový filtr FD 400x400 firmy Bílek, zdroj: (www. filtrace.com, 2013)
Křemelinové filtry V současnosti jsou nejvíce používány především filtry křemelinové svíčkové a talířové. Filtrační vrstva je vytvořena z filtračního materiálu (nejčastěji křemeliny), naplaveného na filtrační nosiče – filtrační svíčky z oceli speciální spirálové konstrukce, zajišťující vysokou deformační odolnost a životnost těchto nosičů, z čehož vyplývá vysoká účinnost filtrace. Filtrační prostředek – suspenze – (křemelina) se připravuje v nádobě míchače. Základní filtrační vrstva se na svíčky naplaví tzv. rychlonaplavením, resp. cirkulací prostřednictvím oběhového čerpadla, kdy křemelina v proudu kapaliny přes svíčky ulpívá na jejich povrchu a vytváří filtrační vrstvu. Filtrovaná tekutina je oběhovým čerpadlem hnaná přes filtrační vrstvu, kde jsou zachycovány zákalotvorné mechanické částice. Aby byl filtrační cyklus dostatečně objemově kapacitní a ekonomicky úsporný, je pomocí dávkovacího čerpadla průběžně a kontrolovaně při filtraci dodávána další křemelina na svíčky. Tím je udržován filtrační koláč v propustném stavu s relativně konstantním průtokem a filtrační účinností po definovaný čas. Podle složení filtrační vrstvy lze dosáhnout různých stupňů čistoty a průtoku filtrované kapaliny. Průběžné dávkování křemeliny dávkovacím čerpadlem udržuje filtr stále dostatečně propustným. To umožňuje dosažení vysokých kapacitních výkonů. Čištění (regenerace) filtru je velmi snadné a rychlé, bez demontáže tlakové nádoby. Po ukončení filtrace se odstraňuje filtrační koláč ze svíček manuálním, nebo poloautomatickým
hydraulickým
oplachem.
Pro
křemelinovou
filtraci
jsou 25
charakteristické velmi nízké provozní náklady na objemovou jednotku filtrované kapaliny a vysoká produktivita i účinnost. Filtr je standardně osazen kontrolními průhledítky na vstupu i výstupu. Je možno jej vybavit různým stupněm automatizace. Filtr je mobilní zařízení převážně na pojezdových kolech (BÍLEK, 2013). Křemelinová filtrace je využívána spíše ve středních a větších vinařství. Existují však i takové filtrační systémy, které jsou jednodušší a jsou dostupné i pro menší vinaře.
Obr. 13 Křemelinový filtr FKS1 firmy Bílek, zdroj: (www.filtrace.com, 2013)
Cross-flow filtry Cross-flow filtry neboli membránové filtry s křížovým tokem jsou stroje, kterým jednoznačně patří budoucnost ve světě filtrace. Zařízení výborně zvládá filtraci zdravých vyškolených vín, ale umí i pomoci i při napadení vína chorobami způsobenými mikroorganismy, kdy jeho účinnost zasáhne silným kurativním efektem (BÍLEK, 2011) Hlavní předností cross-flow filtrace je pouze jeden filtrační cyklus, víno nemusí procházet více stupni filtrace jako je tomu u deskových nebo křemelinových filtrů, a tím je sníženo jeho hydraulické namáhání, což má pozitivní vliv na senzorický profil vína (MACÁK, 2011).
26
Konstrukci crossflow filtru tvoří filtrační modul, čerpadlo a řídící systém. Filtrované víno je ve filtračním modulu tlačeno přes dutá vlákna a membránou protéká v tangenciálním směru. Membrána je vyráběna z polypropylenu nebo polyetersulfonu. V jednom filtračním modulu s plochou 10 m2 obsahuje 1 m2 plochy asi 250 kapilár. Zachycující se kal se na kapilárách příliš nehromadí, protože je díky tangenciálnímu toku strháván kapalinou. Vznikající kal je tzv. odstřelován zpětným proplachem. Celá operace probíhá pod vstupním tlakem max. 1,8 baru. Kapilární membrána je instalována uvnitř vertikálních nádrží propojených paralelně velkým recyklačním potrubím. Odstředivé čerpadlo s nízkým počtem otáček a nízkou výtlačnou výškou umožňuje cirkulaci produktu uvnitř membrány. Malá část produktu, která cirkuluje, jde do nádrže s filtrovaným produktem. Filtry mohou být v různých provedení od jednomodulového, který je vhodný do menších vinařství. Dvoumodulové filtry lze kdykoli rozšířit o třetí modul. Pro větší provozy jsou určeny čtyř- až dvaceti modulová filtrační zařízení. U těchto filtrů je možný automatický systém čištění, který umožňuje téměř bezobslužný provoz. Při poklesu výkonu pod stanovený limit se filtr vypne, ventily automaticky nastaví systém čištění a spustí se proces. Po jeho skončení si filtr opět sám nastaví ventily a pokračuje ve filtraci. Ke zpětnému čištění je využito tlakový plyn (vzduch, N2 nebo CO2) a malý objem vína (MACÁK, 2011). Pro udržení vysoké účinnosti filtrace je filtr vybaven automatickým samočisticím systémem membrány, filtr automaticky zablokuje na několik sekund napájecí a recyklační čerpadlo, aby došlo k odlepení pevných částic z membrány. Membrány vyžadují pravidelné mytí chemickými prostředky, zhruba jednou týdně, dále když se přechází z filtrace červeného vína na bílé a opačně a po delším odstavení filtrů z práce. Pokud používáme filtr pravidelně, postačí opláchnutí teplou vodou mezi jednotlivými filtracemi. Obsluha má možnost nastavit různé časy filtrace a přestávek podle typu filtrovaného vína. Výkon filtru určuje několik faktorů, kromě filtrační plochy a typu membrány, také např. způsob odvodu kalů, řízení čerpadel atd. Moderní cross-flow filtry obsahují také tlaková a teplotní čidla, pneumaticky ovládané ventily, odstřel kalů s možností zkrácení intervalů, frekvenční měnič, automatický odvzdušňovací systém, ochranu proti chodu naprázdno atd. (MACÁK, 2012). .
27
Obr. 14 Cross flow filtr FCW 20 firmy Bílek, zdroj:(www.filtrace.com, 2013)
28
4
VYPRACOVÁNÍ
4.1
HLAVNÍ TECHNICKO-EKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH SKUPIN ZAŘÍZENÍ
V následující části práce jsou v podobě tabulkových přehledů shrnuty hlavní technickoekonomické parametry vybraných skupin zařízení, které byly zjištěny z informačních a propagačních prospektů výrobců a prodejců, dále z internetových stránek výrobců a dostupné literatury. 4.1.1 Mlýnkoodstopkovače Sortiment
mlýnkoodstopkovačů
je
velice
obsáhlý.
Standard
představují
mlýnkoodstopkovače, které sestávají z násypky, kruhového bubnového síta se zaoblenými hranami a lopatky, které jsou uprostřed bubnu. Tím dochází k dokonalému odstopkování hroznů bez porušení třapin a následného ovlivnění organoleptických vlastností vína. Tabulka 2: Přehled mlýnkoodstopkovačů Výrobce Anton Wottle (A) Nerez Blučina (CZ) Antico (CZ) CMA enologia
Model
Výkonnost (kg.hod-1)
Rozměry (mm)
Orient. Cena (Kč)
A1-280
3000
1250x560x1040
125 000,-
MO 80
6000 – 8000
1800x750x1200
202 000,-
MO 51 Lugana 1R
4000 - 5000 4000 – 6000
1300x1100x800 1705x700x1515
82 000,126 000,-
7000 – 9000
1925x850x1515
220 000,-
5000
2140x760x1470
130 000,-
3000-4000
1300x700x1150
66 000,-
11000-15000
2200x800x1200
250 000,-
8000-10000
2000x930x1230
200 000,-
8000-10000
1900x950x1200
190 000,-
120000-20000
2275x800x1218
425 000,-
CMA enologia Lugana 2RTL (I) Toscana Enologica Precisa 50 Mori (I) Meccanica Jolly 40 Arno (I) Scharfenberger AS 15 (D) Enotech Emme 80 Zambelli (I) Vitokonex DPC 100P (CZ) Bucher Vaslin Delta E2 (F)
29
4.1.2 Odstopkovací a třídící zařízení Řada výrobců stále častěji věnuje pozornost vývoji a následně výrobě zařízení pro šetrné odstopkování hroznů a strojů pro separaci bobulí od nežádoucích příměsí jako jsou úlomky listů, letorosty, mechanicky narušené bobule nebo bobule napadené houbovými chorobami). Zařízení různých výrobců využívá řadu principů pro šetrné odstopkování a separaci bobulí, které v konečném důsledku přispívají k produkci špičkových vín. Tento typ zařízení je využíván spíše v zahraničí než u výrobců vín v České republice. Tabulka 3: Odstopkovací a třídící zařízení Výrobce
Model
Scharfenberger Euroselect (D) CMA enologia Tommy (I) SOCMA (I) Cube+Viniclean Vitokonex ESTASI 50 (CZ)
Výkonnost (kg.hod-1)
Rozměry (mm)
Orient. cena (Kč)
8000
3130x825x2365
600 000,-
3000 - 6000
2750x1500x1500
672 000,-
10000
2110x1690x2300
620 000,-
4000-5000
1700x1400x2500
450 000,-
4.1.3 Pneumatické lisy Ve výrobě vín našli pneumatické lisy uplatnění až v posledních letech, a jejich použití přináší do lisování hroznů, celých i podrcených, šetrné zpracování. Ve srovnání s jinými způsoby lisování (mechanické lisy, hydraulické lisy) snižuje lisování v pneumatickém lisu podíl kalů a tříslovin, ale i podíl senzoricky nežádoucích látek. Na základě provedeného průzkumu ve vinařských provozech a po konzultaci s prodejci této techniky jsou nejprodávanější kategorií pneumatické lisy s objemem koše cca. 3 000 – 3 500 litrů.
30
Tabulka 4: Pneumatické lisy
Výrobce Sk-Group (SLO) Sk-Group (SLO) Sk-Group (SLO) Scharfenberger (D) Anton Wottle (A) Willmes (F) Willmes (F) Antico (CZ) Unicom (CZ) Bucher Vaslin (F)
Model
Obje m koše v lt
Provedení koše
Rozměry (mm)
Orient. cena (Kč)
PSP 29
2900
Otevřený
3975x1600x1890
1 100 000,-
PST 29
2900
Uzavřený
3975x1600x1890
1 200 000,-
PSH 29
2900
Uzavřený hyperredukt.
3975x1600x1890
1 800 000,-
Europres
2900
Otevřený
3800x1790x1910
1 200 000,-
3000
Uzavřený
4095x1540x1730
1 300 000,-
2100
Uzavřený
3740x1870x2120
1 291 200,-
2400
Uzavřený
4100x1750x2070
1 040 400,-
3000 3200
Uzavřený Uzavřený
3740x1750x1700 3740x1750x1880
811 000,1 100 000,-
3000
Uzavřený
3877x1630x1630
1 633 500,-
TPG 3000 Sigma 3 Merlin 3400 PL3200 Bucher Xplus 30
4.1.4 Tlakové vložkové filtry V současné době jsou přednostně využívány filtry vložkové, jejich výhodou je dobrá stabilita vyfiltrovaných vín, dobrá výkonnost a cenová dostupnost. Tabulka 5: Tlakové vložkové filtry
Výrobce Bílek Filtry (CZ) Filtrex (CZ) Spadoni (I) Hobra Školník (CZ)
Model
Filtra ční ploch a/m2
Počet komor
Výkonnost (l.hod-1)
Max. prac. tlak/MP a
Orient. cena (Kč)
FDH
2,9
20
2000
0,4
110 000,-
D11
3,2
20
1200-1500
0,3
80 000,-
Kappa 4
3
20
2000
0,5
101 000,-
Hobracol 400
3
20
2000
0,4
125 000,-
U všech filtrů se jedná o rozměry filtrační desky 400x400 mm.
31
4.1.5 Křemelinové filtry V praxi se nejlépe osvědčily filtry s horizontálními filtračními síty. Důležitým aspektem pro úspěšnou filtraci je správné množství použité křemeliny. Z ekonomického pohledu přináší tato filtrace velkou finanční úsporu, protože umožňuje víno filtrovat menším počtem cyklů a filtr má také velkou kapacitu a vysokou zachycovací schopnost. Tabulka 6: Křemelinové filtry
DBCL 50
Velikost filtrační plochy (m2) 2
Výkonnost (l.hod-1) 5000
Orient. cena (Kč) 192 500,-
FKS 05
2
5000-15000
350 000,-
FOB 2
2
33000
450 000,-
FRP
2,5
48000
480 000,-
FKS 020 M
2
16000
380 000,-
Výrobce
Model
Spadoni (I) Bílek Filtry (ČR) Velo Group (I) Velo Group (I) Destila (CZ)
4.1.6 Cross-flow filtry Hlavní předností cross-flow filtrace je pouze jeden filtrační cyklus, což má minimální dopad na senzoriku vína. Filtry je možné využít v kterékoliv fázi výrobního procesu od zastavení kvašení až po sterilní filtraci před lahvováním. Nevýhodou mohou být vysoké pořizovací náklady. Tabulka 7: Cross-flow filtry Výrobce Bílek Filtry (CZ) Spadoni (I) TMC Romfil (D) Bucher Vaslin (F)
Model
Velikost filtrační plochy v m2
Počet modulů
Výkonnost (l.hod-1)
Orient. cena (Kč)
FCW 40
40
4
2000-4000
1 300 000,-
FTS-SA TMC 7 RF2
40 70 20
4 7 2
2400-4000 4200 3000
1 702 000,1 950 000,850 000,-
Flavy FX3
36
3
8000
1 800 000,-
32
4.2 Návrh vybavení vinařského provozu pro Vinařství Zapletal Vinařství Zapletal bylo majitelem založeno v roce 1993, kdy se začal věnovat tomuto oboru profesionálně. Do této doby výroba vína probíhala jako hobby majitele. V roce vzniku bylo také vybavení vinařství velmi jednoduché, ale dostačující pro roční produkci vína v objemu 20 000 litrů. Polovina produkce vinařství pocházela z vlastních vinic pěstovaných na ploše 1,5 hektaru s odrůdovou skladbou Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské bílé a Svatovavřinecké. Další polovina hroznů k výrobě vín byla vykupována od drobných pěstitelů z katastru Velkých Bílovic. Veškerá produkce vín byla prodávaná jako sudová. Průběžně docházelo k dalšímu rozšiřování vinic a tím se zvyšovaly i nároky na zpracovatelské prostory a zařízení, které se většinou pořídilo u zahraničních zpracovatelů jako použité nebo repasované. Sortiment vín se rozšířil i o vína lahvová, pouze však v malých šaržích. Vinařství v současné době pěstuje révu vinnou na 15 hektarech vlastních vinic, z čehož je momentálně 11 hektarů plodných s výnosem cca 58.000 kg a na dalších se očekává plnohodnotná sklizeň v roce 2014. Mimo vlastní úrodu dále zpracovává hrozny v objemu 10.000 kg, které vykupuje od drobných pěstitelů. Průměrná produkce v litrech je 80.000 – 100.000 litrů vína. V sortimentu jsou zastoupeny tyto odrůdy: Bílé odrůdy: Irsai Oliver, Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Ryzlink vlašský, Tramín červený, Hibernal, Pálava Modré odrůdy: Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Frankovka, Cabernet Moravia, Dornfelder, Svatovavřinecké, Neronet, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon Při sklizni jsou využívány plastové bedny, které jsou odváženy pomocí traktorového přívěsného vozíku. Produkce vinařství je v současnosti tvořena z 60 % vínem sudovým a zbývajících 40 % činí odrůdové víno s přívlastkem, které je lahvováno.
33
Technické zařízení můžeme v současnosti definovat jako zastaralé, avšak s ohledem na množství zpracovávaných vín jako dostačující. Vinařství má v současnosti zavedený provoz, do budoucna však chce rozšířit podíl produkce lahvových vín, což sebou nese rozšíření kapacity a nákup hroznů v návaznosti na modernizaci zpracovatelského zařízení. V následujícím tabulkovém přehledu (Tab.8 - Tab.10) jsou uvedeny technologická zařízení, která byla ve vinařství Zapletal využívána v minulosti a v současnosti. S ohledem na budoucí rozvoj podniku nechybí ani přehled strojů, které bude nutné pořídit výhledově s ohledem na stáří stávajících strojů, příp. doplnění provozu o technologicky propracovanější typy zařízení, které v budoucnu umožní zvýšit objem i kvalitu produkce. Tabulkový přehled je současně doplněn o nákladové položky potřebné na pořízení jednotlivých zařízení. Tabulka 8a: přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 - 2020 stav vybavení v roce 1993 označení orientační zařízení stroje/ pořizovací výrobce cena v Kč Doprava rmutu/vína Odstopkování Drcení Lisování Macerace Filtrace Plnění Nádoby
lamelové čerpadlo
Sigma
elektrický mlýnek hydraulický lis LPH 1-20 otevřené nádoby křemelinový filtr vložkový filtr Filtrex sudy 50-800 l plastové 1600 l Pořizovací náklady
2 000 5 000 2 000 3 000 6 000 20 000 38 000
34
Graf 1: podíl investic do technického vybavení v roce 1993 Graf 1: investice do technického vybavení v roce 1993 Doprava rmutu/vína
5%
Drcení
13% 5%
Macerace
53% 24%
Filtrace Nádoby
Z grafu 1 je patrné, že nejvyšší investicí bylo pořízení nádob na uskladnění vína vína,, větší podíl investic byl také nutný ke koupi filtrů. Nezbytnou investicí byla také výroba mlýnku na hrozny. Nejmenší podíl investic pak připadl na pořízení nádob na maceraci rmutu a čerpadla.
Tabulka 8b: přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 - 2020 stav vybavení v roce 2012 zařízení Doprava rmutu/vína Odstopkování Drcení Lisování Macerace Filtrace Plnění
Nádoby
rmutové čerpadlo odstředivé čerpadlo mlýnkoodstopkovač pneumatický lis vinifikátor 2 ks mikrofiltr vložkový filtr 2 ks plnící zařízení uzavírací zařízení plastové 10 hl sudy barrique 2 ks sudy 2000 litrů 3 ks nerezové 12,5 hl Pořizovací náklady
orientační označení stroje/ pořizovací výrobce cena v Kč Liverani 18 000 Tellarini 5 000 Fuhrmann 116 000 Škrlj 540 000 Nerez Blučina 500 000 Bílek 70 000 Filtrex 12 000 Kovo Prudík 20 000 20 000 Osička/Moravčík 60 000 T. Doreau 25 000 30 000 150 000 1 415 000 35
201 Graf 2: podíl investic do technického vybavení v roce 2012 Graf 2: investice do technického vybavení v roce 2012
17 17%
1%
Doprava rmutu/vína Odstopkování
7%
Lisování
3% 5%
Macerace
35% Filtrace
32% %
Plnění Nádoby
Z grafu rafu 2 je patrné, že nejvyšší podíl finančních prostředků byl vynaložen na pneumatický lis a vinifikátory. Již menší část investic byla nutná na pořízení mlýnkoodstopkovače, filtrů a zařízení pro plnění lahví a nejméně potom do zařízení pro dopravu rmutu rmutu.
Tabulka 8c: přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 - 2020 stav vybavení v roce 2020 označení orientační zařízení stroje/ pořizovací výrobce cena v Kč Doprava peristaltické rmutu/vína čerpadlo 120 000 mlýnkoodstopkovač Fuhrmann Odstopkování Drcení hyperreduktivní lis SK-Group Lisování 1 500 000 Nerez Macerace vinifikátor 5 ks 1 250 000 Blučina cross-flow filtr Filtrace Romfil 1 000 000 automat. plnička Plnění RT 1000A 950 000 Kovo nerez 200 hl Prudík 4 000 000 sudy barrique 50 ks 500 000 Nádoby sudy dřevěné 10 hl 200 000 Pořizovací náklady
9 520 000 00 36
Graf 3: podíl investic do technického vybavení v roce 2020 Graf 3:: investice do technického vybavení v roce 2020 Doprava rmutu/vína Lisování
1%
16% Macerace
13%
49%
Filtrace
11%
Plnění
10% Nádoby
Z grafu 3 je patrné, že nejvyšší podíl finančních prostředků bude vynaloženo na poří pořízení zení nádob, zejména nerezových, nerezových o něco menší investice budou nutné pro pořízení pneumatického lisu a další finanční prostředky ředky budou investovány do vinifikátorů, k nákupu cross-flow flow filtru, dále do modernizace plnící linky a nejmenší podíl investic připadne na pořízení peristaltického čerpadla. Výroba vína v počátcích probíhal probíhala za využití strojů viz. Tab. 8, kdy velkou vel výhodou majitele bylo technické vzdělání a schopnost vyrobit zařízení podle svých potřeb, protože nabídka sortimentu zařízení pro zpracování vín na tr trhu hu nebyla tak obsáhlá a velkou roli hrály i omezené finanční prostředky. Kapitál chtěl investovat také do rozšíření plochy vinic. Část vybavení, kterým v počátcích disponoval, jako elektrický mlýnek, křemelinový filtr a hydraulický lis, který měl na svou dobu výborný výkon a obslužnost, byly vyrobeny svépomocí. Nevýhodou hydraul hydraulického ického lisu byla malá kapacita, proto byl v roce 2000 nahrazen lisem mechanickým značky Howard. Tento typ lisu však přestal časem také kapacitně vyhovovat, navíc při lisování lisová docházelo k velkému zatížení hroznů a docházelo také k vysokému podílu kalů. Později byl mechanický lis nahrazen lisem pneumatickým s uzavřeným košem, který momentálně splňuje nároky na kvalitní a šetrné lisování celých hroznů nebo rmutu.
37
Obr.15 Hydraulický lis Vinařství Zapletal, zdroj: ( Zapletal, 1993)
Zpočátku byla vyráběna pouze sudová vína, na jejichž filtraci byla používána vložková filtrace. V dalších letech se vinařství začalo orientovat i na výrobu lahvových vín, pro která již nebyla tato filtrace dostačující z pohledu mikrobiální stability, proto došlo k pořízení kvalitnějšího filtračního zařízení, což byl na přelomu let 1999/2000 filtr křemelinový. V současnosti je používána filtrace vložková v kombinaci s mikrofiltrem před lahvováním. Vzhledem k tomu, že cílem vinařství v příštích letech je zaměření se na produkci lahvových vín, je nutné pořídit vhodnější filtrační zařízení, a to cross-flow filtr, který znamená nejen pro víno nízké zatížení při filtraci, ale z ekonomického hlediska úsporný provoz. Při výrobě červeného vína probíhala macerace výhradně v otevřených nádobách, a to plastových kádích. Vzhledem k prostorovým požadavkům, časové náročnosti na kvašení a nemožnosti regulace teploty, bylo pořízeno v minulých letech zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk, což přineslo velkou úsporu času při zpracování hroznů, ovšem výhledově je nutné minimálně další tři kusy vinifikátorů pořídit. Pro dopravu vína a rmutu by bylo v ideálním případě vhodné peristaltické čerpadlo, které se vyznačuje velkou šetrností ke zpracovávaným hroznům, rmutu, moštu i vína. U rmutového čerpadla je nevýhoda, že při chodu naprázdno hrozí riziko poškození pryžového rotoru, což u peristaltického odpadá. Navíc lze využít jen pro dopravu rmutu a v některých případech moštu a vína.
38
V prvních letech byly ve vinařství využívány plastové nádoby a starší dřevěné sudy, jejichž nevýhodou jsou vysoké nároky na údržbu vnitřního a vnějšího povrchu. Plastové nádoby mají nevýhodu v tom, že může dojít k přenosu nežádoucích pachů do vína. V ideálním případě je vhodné pořídit nádoby z legované oceli, které by optimálně objemově i tvarově využily skladovací prostor. Výhodou je také snadná údržba a dlouhá životnost. Pro zrání červených vín se využívají sudy barrique a klasické sudy. V současné době se pro plnění lahví využívá manuální plnička lahví, na kterou navazuje automatické zařízení na zátkování vín korkovými uzávěry. Vzhledem k časové úspoře při této operaci, by bylo nejlepším řešením pořízení plně automatizovaného plnícího zařízení. Z hlediska investic je patrné, že v roce vzniku vinařství byly největší investice do nádob, z důvodu zvýšeného objemu vyrobeného vína a výměny starých skladovacích nádob, které již nevyhovovaly. V současnosti bylo nejvíce investováno do zařízení pro lisování hroznů, kdy byl pořízen pneumatický lis s uzavřeným košem, který lépe splňoval požadavky na kvalitu lisovaných hroznů a rmutu než předchozí zařízení. Největší investice vinařství v budoucích letech se plánuje do skladovacích nádob na víno z nerezové oceli.
39
5 ZÁVĚR Předmětem této bakalářské práce bylo vypracování tabulkových přehledů technickoekonomických parametrů vybraných typů zařízení při výrobě vín, používaných v podmínkách tuzemských i zahraničních vinařských provozů. Práce se zabývá pouze popisem vybraného zařízení a to: pneumatických lisů, zařízení pro odstopkování a separaci bobulí, vložkovými, křemelinovými a cross-flow filtry. Při vypracování byla využita dostupná literatura, webové stránky a propagační prospekty výrobců a prodejců těchto zařízení. V první části práce je stručně popsány jednotlivé operace při procesu výroby bílých a červených vín. Druhá část práce se zabývá konstrukčním řešením zařízení při zpracování hroznů a vína, které jsou v této práci řešeny. Třetí část práce je zaměřena na zpracování tabulkového přehledu předních výrobců těchto zařízení a jejich parametry jako výkonnost, rozměry, objem, pořizovací cena aj). Pozornost byla věnována zařízením, která jsou rozsahem výkonu určena spíše pro střední vinařské provozy nebo rodinná vinařství. V poslední části práce je pak zpracována modelová analýza středního vinařského provozu Vinařství Zapletal, ve které je zaznamenán stav vybavenosti technickým zařízením, které bylo ve Vinařství Zapletal používáno v minulosti a v současnosti. S ohledem na budoucí rozvoj podniku nechybí ani přehled strojů, které by mohly být využívány v roce 2020. Dále je v této části práce porovnáváno zpracování hroznů a výroba vína za použití strojního vybavení v počátcích vzniku a se současným nebo plánovaným vybavením. Současně je v grafech vyjádřen podíl investic do počátečního a současného vybavení a do plánované modernizace zařízení, která by v ideálním případě mohla být dokončena v příštích sedmi letech. S ohledem na vysokou investici do modernizace zařízení je vhodné před budoucím výdajem finančních prostředků provést estimaci, kde se stanoví možnosti financovaní plánované modernizace provozu, zda z vlastních finančních prostředků, bankovního úvěru nebo formou dotací. Vzhledem k tomu, že sortiment technologického zařízení řešeného v této práci, které je výrobci a prodejci nabízeno, je velmi obsáhlý, může být vytvořený přehled vybraných modelů vodítkem při výběru vhodného zařízení do středního vinařského provozu. Řada zařízení může být výrobcem přizpůsobena požadavkům zákazníka, může být doplněna o řadu přídavných zařízení a doplňků, proto jsou zde uvedené ceny pouze orientační. 40
6
SOUHRN
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na zpracování přehledu moderních typů zařízení využívaných při výrobě vín. Pozornost byla věnována zejména moderním konstrukcím lisu, odstopkovacím a separačním zařízením a vybraným typům filtrů. Údaje o těchto zařízeních byly zpracovány formou tabulkových přehledů s doplněním hlavních technicko-ekonomických parametrů. V závěru práce je zpracována modelová studie zaměřena na investiční náročnost při vybavení vinařského provozu Vinařství Zapletal. Klíčová slova: vinařství, lis, drtič, výroba vína
41
7
SUMMARY
Submitted bachelor´s thesis is focused on processing the summary of advanced types of equipment used for wine production. Consideration was paid mainly to advanced design of presses, stem-removing and separating equipment and selected types of filters. Statements about these devices were processed in form of table overviews with amending main technical-economical parameters. In conclusion of this thesis, there is a model study processed with emphasis on investment demand while equipping the Zapletal wine facility. Keywords: winery, press, grinders, wine production
42
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
1.
BÍLEK F., Co je kvalita filtrace, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2011, roč. 104, č. 12.
2.
BÍLEK F., Křemelinová filtrace účinně-ekonomicky-šetrně, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2008, roč. 101, č. 9.
3.
BURG P, ZEMÁNEK P., Zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (I.), Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2011, roč. 104, č. 2.
4.
BURG P., ZEMÁNEK P., Pneumatické lisy a jejich konstrukce, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2010, roč. 103, č. 4.
5.
BURG P., ZEMÁNEK P., Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování a separaci bobulí (2), Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2011, roč. 104, č. 3.
6.
DLEŠTÍKOVÁ A., Novinka v lisech na našem trhu, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2011, roč. 104, č. 4.
7.
KRAUS, Vilém. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2005-2008, 2 v. ISBN 97880867670932.
8.
KUTTELVAŠER, Zdeněk. Abeceda vína. 1 v. Radix, spol. s r.o., 2003, 279 s. ISBN 8086031-43-8.
9.
MACÁK T., Konstrukce Cross-flow filtrů, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2011, roč. 104, č. 2.
10.
NEVÍDAL T., Cross-flow filtry ROMFIL – nejrozšířenější filtry na trhu v ČR, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republik, 2012, roč. 105, č. 9.
43
11.
STÁVEK J., Filtrace-důležitý fenomén nejen pro čistotu a stabilizaci vína, Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republiky, 2012, roč. 105, č. 2.
12.
STEIDL, Robert. Sklepní hospodářství. V českém jazyce vyd. 1. Valtice: Národní salon vín, 2002, 307 s. ISBN 80-903-2010-4.
Seznam webových stránek 1.
ANTIKO, dostupný text z www: http://www.antiko.eu/
2.
ANTON WOTTLE, německy dostupný text z www. http://www.wottle.at/
3.
BÍLEK FILTRY, dostupný text z www: http://www.filtrace.com/
4.
BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, dostupný text z www: http://www.bsvinarskepotreby.cz/
5.
BUCHER VASLIN, německy dostupný text z www: http://www.buchervaslin.com/
6.
C.M.A enologia, německy dostupný text z www: http://www.cmaenologia.it/
7.
CMA ENOLOGIA, německy dostupný text z www: http://www.cmaenologia.it/
8.
DER WINZER, německy dostupný text z www: http://www.der-winzer.at/
9.
DESTILA, dostupný text z www: http://destila.cz/
10.
EKOVÍN, Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, dostupný text z www: http://www.ekovin.cz/
11.
FILTREX, dostupný text z www: http://filtrex.cz/
12.
FUHRMANN, německy dostupný text z www: http://wwwfuhrmann.at/de
13.
HM HODONÍN s.r.o., dostupný text z www: http://www.hmhodonin.cz/
14.
HOBRA-ŠKOLNÍK, dostupný text z www: http://hobra.cz/
15.
MONOSTECHNOLOGY, dostupný text z www: http://www.monostechnology.cz/
16.
NEREZ BLUČINA, dostupný text z www: http://www.nerezblucina.cz/
17.
O.K. SERVIS BioPro s.r.o., dostupný text z www: http://www.biopro.cz/
18.
PELLENC, německy dostupný text z www: http://www.pellenc.com/
19.
PRONECO, s.r.o., dostupný text z www: http://www.proneco.cz/
20.
RWA LAGERHAUS, německy dostupný text z www: http://www.lagerhaus.at/
21.
SCHARFENBERGER, německy dostupný text z www: http://www.scharfenberger.de/ 44
22.
SK – GROUP, německy dostupný text z www: http://www.sk-group.biz/
23.
SK-GROUP, německy dostupný text z www: http://www.sk-group.biz/
24.
SOCMA, francouzsky dostupný text z www: http://www.socma.info/
25.
STEZKY, dostupný text z http://www.stezky.cz/
26.
TMC, německy dostupný text z www: http://tmc.no/
27.
UNICOM - SERVIS s.r.o., dostupný text z www: http://www.unicom-servis.cz/
28.
VÍNA Z MORAVY, VÍNA Z ČECH, dostupný text z www: http://www.wineofczechrepublic.cz/
29.
VINAŘSKÝ RÁJ, dostupný text z www: http://www.vinarskyraj.cz/
30.
VITOKONEX, dostupný text z www: http://vitokonex.cz/
31.
WIKIPEDIA, dostupný text z www: http://cs.wikipedia.org/
32.
WILLMES, německy dostupný text z www: http://www.willmes.de/
33.
ZNALEC VÍN, dostupný text z www: http://www.znalecvin.cz/
Prospekty Lagerhaus Poysdorf – Spadoni, Willmes O.K. SERVIS BioPro – Scharfenberger HM Hodonín – Romfil Unikom-Servis – manuál pneumatického lisu
Seznam obrázků Obrázek 1
Mlýnkoodstopkovač Lugana 3R firmy C.M.A.enologia
Obrázek 2
Odstopkovací zařízení Euroselect firmy Scharfenberger
Obrázek 3
Odstopkovací zařízení Selectiv process Winery firmy Pellenc
Obrázek 4
Schéma separačního zařízení Viniclean firmy SOCMA
Obrázek 5
Schéma separačního zařízení Selectiv process vision firmy Pellenc
Obrázek 6
Princip třídění pomocí optoelektronických prvků firmy Pellenc
Obrázek 7
Separační zařízení TOMMY firmy C.M.A enologia
Obrázek 8
Pneumatický lis Merlin firmy Willmes
45
Obrázek 9
Otevřený buben pneumatického lisu firmy Sk-group
Obrázek 10 Uzavřený buben pneumatického lisu firmy Sk-group Obrázek 11 Kombinovaný systém hyperreduktivní pneumatického lisu Sk-group Obrázek 12 Vložkový filtr FD 400x400 firmy Bílek Obrázek 13 Křemelinový filtr FKS1 firmy Bílek Obrázek 14 Cross flow filtr FCW 20 firmy Bílek Obrázek 15 Hydraulický lis Vinařství Zapletal
Seznam tabulek Tabulka 1
Přehled postupu výroby vína
Tabulka 2
Přehled mlýnkoodstopkovačů
Tabulka 3
Odstopkovací a třídící zařízení
Tabulka 4
Pneumatické lisy
Tabulka 5
Tlakové vložkové filtry
Tabulka 6
Křemelinové filtry
Tabulka 7
Cross-flow filtry
Tabulka 8a Přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 - 2020 Tabulka 8b Přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 - 2020 Tabulka 8c Přehled technického vybavení Vinařství Zapletal 1993 – 2020
Seznam grafů Graf 1 Podíl investic do technického vybavení v roce 1993 Graf 2 Podíl investic do technického vybavení v roce 2012 Graf 3 Podíl investic do technického vybavení v roce 2020
46
47
