Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
KONTROLNÍ SYSTÉMY SZPI PŘI KONTROLE VÍNA Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Ing. Mojmír Baroň, Ph.D.
Ing. Jana Kachyňová
Lednice 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kontrolní systémy SZPI při kontrole vína vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici dne 8. 5. 2013
Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Mojmíru Baroňovi, Ph.D. za poskytování cenných rad a konzultací při zpracování práce. Rovněž bych chtěla poděkovat svým kolegům ze SZPI, kteří svou pracovní činností vytváří neocenitelně bohatý datový zdroj v infomačním systému, z něhož mi bylo umožněno čerpat.
Obsah 1
Úvod ....................................................................................................................... 11
2
Cíl práce ................................................................................................................. 12
3
Právní rámec kontrolní činnosti SZPI ................................................................ 13 3.1
Zákon o státní kontrole ................................................................................... 13
3.2
Zákon o SZPI .................................................................................................. 14
3.3
Zákon o potravinách ....................................................................................... 17
3.4
Zákon o vinohradnictví a vinařství ................................................................. 18
3.5 Právní předpisy EU ........................................................................................ 20 3.5.1 Nařízení č. 882/2004 ................................................................................... 20 3.5.2 Nařízení č. 178/2002 ................................................................................... 20 3.5.3 Nařízení č. 852/2004 ................................................................................... 20 3.5.4 Přehled právních předpisů EU z odvětví vinařství ..................................... 21 4
Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína ................................................................ 22 4.1 Možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína ................................. 22 4.1.1 Audity u provozovatelů vinařských podniků .............................................. 22 4.1.2 Komplexní kontroly u provozovatelů vinařských podniků ........................ 22 4.1.3 Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance) .............................................. 23 4.1.4 Kontroly vedení evidenčních knih .............................................................. 24 4.1.5 Kontroly shody se specifikací CHZO/CHOP ............................................. 24 4.2 Kontrolní mechanismy SZPI na sledování odvětví vína ................................. 24 4.2.1 Hodnocení a zatřídění vína ......................................................................... 24 4.2.2 Ověřování hroznů révy vinné ..................................................................... 26 4.2.3 Evropská databanka izotopových rozborů vín ............................................ 27 4.2.4 Certifikáty pro export révového vína .......................................................... 27 4.2.5 Kontrola geografického původu hroznů tuzemských vín ........................... 28 4.2.6 Kontrola burčáku ........................................................................................ 28
5
Výsledky kontrol SZPI v oboru víno za období 2005 – 2012 ............................ 29 5.1
Přehled typů kontrol ....................................................................................... 29
5.2
Přehled cílených kontrol ................................................................................. 30
5.3
Přehled kontrol evidenčních knih ................................................................... 31
5.4
Přehled hodnocených vzorků vín podle státu původu ..................................... 32
5.5
Přehled vzorků vín podle druhu analýz .......................................................... 34
5.6
Přehled nejčastějších nevyhovujících znaků a analytů ................................... 34
6
5.7
Přehled vzorků burčáku/ČZHM ...................................................................... 35
5.8
Přehled správních řízení v oboru víno ............................................................ 36
5.9
Přehled vydaných ověření hroznů révy vinné ................................................. 37
5.10
Přehled počtu šarží a objemu zatříděného vína podle kategorií .................... 39
5.11
Přehled zatříděných šarží vín podle odrůd ..................................................... 40
5.12
Přehled certifikátů na vývoz vína.................................................................... 43
6
Závěr ...................................................................................................................... 44
7
Souhrn .................................................................................................................... 45
8
Použitá literatura .................................................................................................. 46
7
Seznam použitých zkratek
CHOP CHOZ
Evropské společenství Evropská unie Hazard Analysis and Critical Control Points - systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů Chráněné označení původu Chráněné zeměpisné označení
Komise
Komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro hodnocení a zatřídění vína
MZe
Ministerstvo zemědělství České republiky Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje je Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat Nařízení Rady (ES) č.1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) Zákon 256/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Stupeň normalizovaného moštoměru Postupy uvedené v příl. I A Nařízení Komise(ES) č. 606/2009 a v příl. XV a příl. XVb Nařízení č.1234/2007 Provozovatel potravinářského podniku Vyhláška 323/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství Rapid Alert Systém for Food and Feed - systém rychlého varování pro potraviny a krmiva Státní zemědělská a potravinářská inspekce Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění souvisejících předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ES EU HACCP
Nařízení č. 852/2004 Nařízení č. 178/2002
Nařízení č. 882/2004
Nařízení č. 1234/2007
Novela ZVV
°NM Povolené enologické postupy PPP Prováděcí předpis RASFF SZPI, Inspekce ÚZKÚZ, Ústav Zákon o ochraně veřejného zdraví Zákon o potravinách Zákon o státní kontrole Zákon o SZPI ZVV, Zákon o vinohradnictví a vinařství
8
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet kontrol podle typů ............................................................................... 29 Tabulka 2: Přehled počtu cílených kontrol ..................................................................... 30 Tabulka 3: Přehled počtu cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním ......................... 31 Tabulka 4: Přehled kontrol evidenčních knih ................................................................. 31 Tabulka 5: Přehled vzorků vín podle států původu ........................................................ 33 Tabulka 6: Přehled vzorků vín podle druhu analýz ........................................................ 34 Tabulka 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty..................................................... 35 Tabulka 8: Přehled vzorků burčáku/ČZHM ................................................................... 36 Tabulka 9: Přehled SŘ a výše pokut ............................................................................... 37 Tabulka 10: Přehled ověření hroznů ............................................................................... 38 Tabulka 11: Počet a objem zatříděných šarží podle kategorií vín .................................. 39 Tabulka 12: Přehled zatříděných šarží bílých vín podle odrůd ...................................... 41 Tabulka 13: Přehled zatříděných šarží červených vín a vín z nových odrůd podle odrůd ........................................................................................................................................ 42 Tabulka 14: Přehled certifikátů na vývoz vína ............................................................... 43
9
Seznam grafů Graf 1: Počet kontrol podle typů..................................................................................... 29 Graf 2: Přehled počtu cílených kontrol ........................................................................... 30 Graf 3: Procento cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním ....................................... 31 Graf 4: Kontroly evidenčních knih ................................................................................. 32 Graf 5: Počet nevyhovujících vzorků podle států ........................................................... 33 Graf 6: Procentní zastoupení nevyhovujících vzorků podle druhu analýz ..................... 34 Graf 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty .......................................................... 35 Graf 8: Přehled vzorků burčáku/ČZHM podle typů porušení ........................................ 36 Graf 9: Počet pravomocných SŘ .................................................................................... 37 Graf 10: Výše pokut v SŘ ............................................................................................... 37 Graf 11: Počty ověření hroznů ........................................................................................ 38 Graf 12: Ověřená množství hroznů ................................................................................. 38 Graf 13: Objem zatříděných šarží vín ............................................................................. 39 Graf 14: Objem nejvíce zatřídovaných kategorií vín...................................................... 40 Graf 15: Počet certifikátů na vývoz vína podle zemí určení........................................... 43
10
1 Úvod Státní zemědělská a potravinářská inspekce je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství ČR. SZPI kontroluje, aby se na stůl spotřebitele dostaly bezpečné, zdravotně nezávadné potraviny odpovídající jakosti, které jsou pravdivě a srozumitelně označené. Ve spolupráci s ostatními dozorovými orgány dohlíží na to, aby byla zajištěna bezpečnost potravin v celém potravním řetězci, ochrana spotřebitele před potravinami klamavě označenými, neznámého původu, ochrana ekonomických zájmů občanů i státu. Hlavním předmětem činnosti SZPI je kontrola fyzických a právnických osob, které uvádějí do oběhu zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny k jejich výrobě nebo tabákové výrobky, v rozsahu kompetencí daných právními předpisy. Jeden z principů evropského práva vychází ze skutečnosti, že provozovatel potravinářského podniku má nejlepší předpoklady vytvořit spolehlivý systém, aby dodávané potraviny byly bezpečné. Právě on má primární právní odpovědnost za zajištění bezpečnosti potravin, nikoliv tedy stát a jeho inspekční orgány. Aktivity SZPI se tak stále více přesouvají do oblasti prevence. Patří k nim kontroly hygienických podmínek výroby a prodeje potravin, kontroly dodržování teplotních řetězců, vedení podnikové dokumentace, sledování výstupů podnikové kontroly atd. Kontrola bývá plánována předem na principech hodnocení rizika (rizikovost komodity, objem produkce kontrolované osoby, analýza dat v informačním systému…), ale současně je také třeba reagovat na aktuální události na trhu s potravinami. Tento aspekt představují kontroly v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), kontroly na základě podnětů veřejnosti, na základě vlastních aktuálních zjištění, zjištění jiných orgánů státní správy atd.
11
2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je představit kontrolní systémy Státní zemědělské a potravinářské inspekce v odvětví vína. Prvním dílčím cílem je popsat legislativní normy týkající se funkce SZPI. Dalšími cíli je ukázat na možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína a kontrolní mechanizmy při sledování odvětví vína. Poslední cíl je stanoven jako vyhodnocení zveřejnitelných údajů z činnosti SZPI v předchozích obdobích.
12
3 Právní rámec kontrolní činnosti SZPI Právní rámec kontrolní činnosti SZPI tvoří níže uvedené národní právní předpisy a právní předpisy EU, přičemž evropská (harmonizovaná) legislativa je nadřazena národní legislativě. Nařízení EU se vyznačují tím, že jsou závazná ve všech svých částech a na území ČR přímo použitelná.
3.1 Zákon o státní kontrole Zákon 552/1991 Sb. v platném znění upravuje výkon státní kontroly v České republice a kontrolním řádem zde uvedeným se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi kontrolními orgány a právnickými a fyzickými osobami (dále jen "kontrolované osoby"). Kontrola může být prováděna z vlastního podnětu kontrolních orgánů nebo na základě dožádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů. Kontrolní činnost vykonávají nepodjatí pracovníci kontrolních orgánů na základě písemného pověření. Inspektoři jsou oprávněni u kontrolovaných osob: •
vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob,
•
požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
•
požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, vzorky výrobků nebo jiného zboží,
•
požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků. Inspektoři jsou povinni:
•
zjistit při kontrole skutečný stav věci a kontrolní zjištění prokázat doklady,
•
oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
•
šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
•
předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí,
13
•
zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
•
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností,
•
pořizovat o výsledcích kontroly protokol, v němž se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili,
•
seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu, což spolu s převzetím potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Pokud se kontrolovaná osoba odmítne seznámit s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky,
a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem. O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, může o nich rozhodnout sám kontrolní pracovník, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví, jinak předloží námitky do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Fyzické osobě, která neposkytla součinnost při kontrole, je možné uložit pořádkovou pokutu. Od 1. 1. 2014 bude v účinnosti nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, kterým se zruší zákon o státní kontrole. (Web MZe eAgri: Legislativa 552/1991 [online], 2013)
3.2 Zákon o SZPI SZPI je zřízena zákonem č. 146/2002 Sb. o SZPI jako správní úřad podřízený MZe. Inspekci tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty, které mají územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo: •
Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
•
Jihočeský a Vysočinu se sídlem v Táboře,
•
Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni,
•
Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem,
•
Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové,
•
Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně,
•
Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Olomouci. 14
Inspekce je organizační složkou státu, je účetní jednotkou. Sídlem inspekce je Brno. V čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů. Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. Inspekce u kontrolovaných osob kontroluje zemědělské výrobky a potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě anebo tabákové výrobky (dále jen „výrobky“), zejména zda splňují požadavky potravinového práva, zda při jejich výrobě nebo uvádění do oběhu jsou dodržovány podmínky potravinového práva, zda jsou bezpečné a zda nedochází ke klamání spotřebitele. Inspekce je oprávněna provádět jednak všechny výše uvedené kontrolní úkoly a v případě zjištění nedostatků přijímat opatření či ukládat sankce. Ze zákona o SZPI plynou další oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků: •
odebírat u kontrolovaných osob vzorky výrobků k posouzení bezpečnosti a ke zjištění, zda tyto výrobky odpovídají požadavkům stanoveným potravinovým právem,
•
požadovat od kontrolovaných osob odstranění zjištěných nedostatků nebo neprodlené provedení nezbytných opatření k jejich odstranění,
•
ověřovat totožnost kontrolovaných fyzických osob,
•
ověřovat při kontrole právnických osob totožnost fyzických osob, které je při kontrole zastupují, jakož i oprávnění těchto osob k zastupování,
•
provádět na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu nebo spotřebitele kontrolu dodržování zákazu klamání spotřebitele,
•
vydávat posudky na místě,
•
požadovat od pracovníků přicházejících do přímého styku s potravinami předložení zdravotních průkazů,
•
pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou jim předkládány ke kontrole,
•
pořizovat v souvislosti s prováděnou kontrolou fotodokumentaci,
•
odebírat vzorky v rámci své působnosti za účelem monitorování,
•
vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedošlo k porušení zákazu klamání spotřebitele, 15
•
při kontrole internetové nebo jiné formy zásilkového prodeje provést na základě pověření inspektorátu kontrolní nákup. Inspektor na základě výsledků provedené kontroly může zakázat:
•
výrobu nebo uvádění do oběhu výrobků, jestliže nesplňují požadavky stanovené závaznými právními předpisy,
•
používání obalů, přístrojů a zařízení, které zjevně neodpovídají požadavkům stanoveným právními předpisy,
•
užívání prostor pro výrobu a uvádění do oběhu výrobků, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat zdravotní nezávadnost potravin. Po prokázaném zjištění zdravotně závadných výrobků inspektor nařídí jejich
zničení, a to na náklad kontrolované osoby. Inspektor na základě výsledků provedené kontroly může: •
uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
•
uložit opatření k zajištění nabízených, prodávaných nebo skladovaných výrobků, označených nebo nabízených klamavým způsobem,
•
pozastavit uvádění do oběhu výrobků při podezření, že jsou jiné než zdravotně nezávadné,
•
uložit opatření o způsobu zpracování vinných hroznů nebo produktů z nich vyrobených, které byly sklizeny na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy ES nebo ZVV,
•
uložit opatření provádět na náklady kontrolované osoby po určitou dobu rozbory v laboratoři, a to při zjištění zdravotně závadných potravin nebo při podezření, že se jedná o zdravotně závadné potraviny. O opatření inspektor učiní písemný záznam s uvedením důvodu zajištění, popisu
výrobků a jejich množství. Pokud kontrolovaná osoba s opatřením nesouhlasí, může proti němu podat nejpozději do 3 pracovních dnů námitky, o nichž rozhodne ředitel inspektorátu ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů. Inspektor povolí obnovení výroby potravin, pokud byl závadný stav odstraněn. Inspektorát v Brně rozhoduje o sestupnění jakostních vín stanovených oblastí. Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát. Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 16
(Web MZe eAgri: Legislativa-146/2002. [online], 2013)
3.3 Zákon o potravinách Právní rámec kontrolní činnosti SZPI v oblasti kontroly potravin a tabákových výrobků je dán zákonem č. 110/1997 Sb. o potravinách. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství povinnosti provozovatele potravinářského podniku a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky (dále „PPP“), a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství. SZPI vykonává státní dozor při výrobě a uvádění do oběhu potravin rostlinného původu a tabákových výrobků a dozor při vstupu a dovozu těchto komodit ze třetích zemí. SZPI je ustanovena podle tohoto zákona národním kontaktním místem pro systém rychlého varování (RASFF). Tento systém je provozován Evropskou komisí a zajišťuje rychlou výměnu informací mezi jeho členy o potravinách, krmivech a materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami, které se vyskytují na společném trhu zemí EU a které představují riziko ohrožení zdraví lidí. Členské země mají povinnost tyto informace do systému poskytovat a reagovat na informace ze systému přijaté. (Web SZPI: RASFF [online], 2013) Kontrolní činnost SZPI se zaměřuje především na tyto povinnosti PPP: •
dodržování
smyslových,
fyzikálních,
chemických
nebo
mikrobiologických
požadavků na jakost potravin, •
dodržování hygienických požadavků, způsobu nebo podmínek přepravy, skladování nebo manipulace s potravinami,
•
dodržování podmínek a požadavků na jakost a zdravotní nezávadnost u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí,
•
nakládání s potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci,
•
plnění oznamovací povinnosti zahájení a ukončení činnosti PPP,
•
dodržování požadavků pro obsah, čistotu a identitu, podmínek a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci,
•
dodržování požadavků pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, 17
reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek nebo látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách, •
dodržování požadavků na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny,
•
dodržování povinností při uvádění potraviny do oběhu (zejména lze uvádět do oběhu pouze potraviny zdravotně nezávadné, používat povolené obaly, správně označovat potraviny, neuvádět do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, skladovat potraviny při deklarovaných teplotách a za podmínek zaručujících jejich zdravotní nezávadnost, oddělit potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, zajistit doklad o původu potraviny, nabízet doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu a potraviny nového typu pouze v obalu, zamezit přímý styk potraviny s látkami, které nepříznivě ovlivňují jakost a zdravotní nezávadnost). (Web MZe eAgri: Legislativa-110/1997 [online], 2013)
3.4 Zákon o vinohradnictví a vinařství Právní rámec kontrolní činnosti SZPI v odvětví vinařství tvoří zejména zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, který upravuje v návaznosti na předpisy EU další podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Tento zákon dále upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy EU a tímto zákonem, a ukládání sankcí za jejich porušování. Další důležitou součástí právního rámce v oblasti vinařství je Prováděcí předpis č. 323/2004 Sb., který stanoví podrobnější požadavky na výrobu a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů, podrobnosti týkající se odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů a způsob provádění kontroly povinností výrobců včetně rozsahu vedení a uchovávání evidence. Základními povinnostmi výrobců při výrobě jsou: •
dodržování požadavků na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost stanovených předpisy Evropské unie a Prováděcím předpisem,
•
odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě,
•
dodržování požadavků na provozní a osobní hygienu při výrobě,
•
oznámení inspekci o výrobě matolinového vína pro vlastní spotřebu, o zvyšování nebo snižování obsahu kyselin, o zvyšování cukernatosti, o slazení vína,
•
zajištění soustavné kontroly své produkce spolu s vedením a uchováváním evidence 18
(tzv. evidenční knihy), •
používání Povolených enologických postupů,
•
oddělené uchovávání látek ve výrobních prostorách, které jsou svým složením vhodné použít k falšování produktu. Základními povinnosti PPP při uvádění produktu do oběhu jsou zejména:
•
uvádět do oběhu produkt zdravotně nezávadný, ne klamavě označený nebo nabízený ke spotřebě klamavým způsobem či způsobilý vyvolat nebezpečí záměny,
•
produkt musí být v obalech, které odpovídají požadavkům stanoveným zákonem o ochraně veřejného zdraví. Je zakázáno uvádět do oběhu produkt,
•
u něhož nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené Prováděcím předpisem,
•
který vykazuje choroby nebo vady,
•
u něhož nebylo rozhodnuto o jeho zatřídění, podléhá-li zatřídění nebo neodpovídá jeho zatřídění,
•
který je neznámého původu nebo je vyrobený z produktu neznámého původu,
•
jehož celá výroba není řádně zdokumentována v evidenčních knihách. SZPI podle ZVV kromě činnosti spojené s dozorem provádí zejména:
•
ověřování odrůdy, původu, cukernatosti a hmotnosti vinných hroznů,
•
hodnocení a zatříďování vín,
•
kontrolu průvodních dokladů v souladu s předpisy Evropské unie na dovoz ze třetích zemí,
•
vydávání dokladu VI 1 na vývoz vína do třetích zemí,
•
průběžné zasílání informací o provedených kontrolách podle tohoto zákona a jejich výsledcích do Registru vinic,
•
zasílání kopií rozhodnutí o zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území ČR do Registru vinic,
•
vydávání rozhodnutí o způsobu zpracování produktů z vinných hroznů sklizených z vinic, které byly vysázeny v rozporu s předpisy EU. (RADA T., 2012)
19
3.5 Právní předpisy EU 3.5.1 Nařízení č. 882/2004 Tento klíčový předpis v oblasti výkonu úřední kontroly ukládá členským státům EU vytvoření odpovídajících podmínek pro zajištění úřední kontroly, zpracování národních plánů kontroly krmiv a potravin, zpracování krizových plánů, specifikuje náplně školení a vzdělávání zaměstnanců, provádění interních auditů a celou řadu dalších povinností. Plnění požadavků tohoto nařízení je pravidelně ověřováno kontrolními misemi orgánů EU. Úřední kontroly v celém řetězci v oblasti potravin a krmiv od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru Ministerstva zemědělství (Státní veterinární správa ČR, SZPI, Státní rostlinolékařská správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv) a Ministerstva zdravotnictví (orgány ochrany veřejného zdraví). (Web MZe eAGRI: Bezpečnost potravin. [online], 2013)
3.5.2 Nařízení č. 178/2002 Je základním předpisem v oblasti potravinového práva, pokrývá celý potravinový řetězec a na jeho základě jsou přijímány právní předpisy upravující dílčí oblasti potravinového práva. V oblasti vinařství SZPI aplikuje především ustanovení čl. 16 tohoto
nařízení,
týkající
se
problematiky uvádění
spotřebitelů
v omyl
a čl. 14 tohoto nařízení, vztahující se k bezpečnosti potravin. (Web MZe eAGRI: Bezpečnost potravin. [online]. 2013)
3.5.3 Nařízení č. 852/2004 Toto nařízení stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na PPP s tím, že on nese primární odpovědnost za bezpečnost potravin. PPP zajistí, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení. PPP vytvoří a zavedou jeden nebo více stálých postupů založených na zásadách HACCP (identifikace rizik, identifikace kontrolních bodů, stanovení limitů v kontrolních bodech, jejich monitorování, stanovení nápravných opatření a záznamů, které dokladují účinné používání těchto zásad). (Web MZe eAGRI: Bezpečnost potravin. [online], 2013)
20
3.5.4 Přehled právních předpisů EU z odvětví vinařství •
Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) - pro oblast vinařství vstoupilo v platnost 1. srpna 2009
•
Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (dále jen „Nařízení č.555/2008“)
•
Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (dále jen „Nařízení č.607/2009“)
•
Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (dále jen „Nařízení č.606/2009“)
•
Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína (dále jen „Nařízení č.436/2009“)
•
Nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991, o obecných pravidlech pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných koktejlů z vinařských výrobků
•
Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce
•
Nařízení Komise (ES) 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví 21
vína (dále jen „Nařízení č. 1122/2009“) (Web SZPI: Informace pro podnikateleVíno [online]. 2013)
4 Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína vychází z obecného principu kontroly potravin - analýzy rizika, specifikem je úzká spolupráce s ÚKZÚZ a využívání dat Registru vinic.
4.1 Možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína 4.1.1 Audity u provozovatelů vinařských podniků Audity jako jedna z forem úřední kontroly definované Nařízením č. 882/2004 sledují, zda má auditovaná osoba zavedený systém zabezpečující výrobu a distribuci bezpečných potravin a jak naplňuje požadavky tímto systémem nastavené. V rámci auditu je provedeno posouzení funkčnosti zde zavedeného systému HACCP a úrovně sledovatelnosti potravin a surovin podle kritérií čl. 3, 4, 5 Nařízení č. 852/2004 a čl. 18 Nařízení č. 178/2002. Audit je proveden formou přezkoumávání předložených dokumentů, pohovorů se zaměstnanci a pozorováním na místě. Audit provádí minimálně dva inspektoři s pověřením auditu a trvá zpravidla dva dny. Pokud je během auditu zjištěno nedostatečné či nesprávné nastavení systému, je auditovaná osoba vyzvána k předložení návrhu nápravných opatření, při zjištění kritických neshod, které mohou bezprostředně ohrožovat bezpečnost produktů, je audit zastaven a je zahájena kontrola typu inspekce. Z auditu je vypracována závěrečná zpráva, která je projednána se zástupci auditované osoby. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013)
4.1.2 Komplexní kontroly u provozovatelů vinařských podniků SZPI provádí u provozovatelů vinařských podniků tzv. komplexní kontroly, které představují systematické plánované kontroly dodržování stanovených hygienických požadavků a požadavků na systémy HACCP podle Nařízení č. 852/2004 a požadavků na sledovatelnost u PPP podle čl. 18 Nařízení č. 178/2002 a Prováděcího předpisu. Plán těchto kontrol je vytvořen na základě hodnocení rizika bezpečnosti potravin souvisejícího s typem potraviny, s rozsahem působnosti provozovny, s historií
22
provedených kontrol na provozovně a s případně zavedeným certifikovaným systémem zajištění kvality. Kontrola postihuje: •
hygienické
podmínky
ve
vinařských
podnicích
včetně
kontroly zařízení
potravinářských provozoven, nevyjímaje jejich okolní prostory a kanceláře, osobní hygienu pracovníků, •
podmínky uložení a skladování surovin, přídatných látek i obalových materiálů, nakládání s odpady a jejich odstranění z provozovny,
•
zásobování vodou,
•
kontroly surovin, složek, pomocných látek a dalších výrobků používaných pro přípravu a výrobu potravin – jejich uložení a ochranu před vnějšími vlivy,
•
prostředky a postupy pro čištění a údržbu,
•
sledovatelnost dodavatelů hroznů, rmutu, moštu, vína či přídatných látek (průkazná evidence vedená ve formě evidenčních knih),
•
sledovatelnost odběratelů (kontrola faktur, dodacích listů a přepravních listů). (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013)
4.1.3 Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance) Na provozovatele vinařských podniků, kteří jsou žadateli o přímé platby, se vztahují kontroly Cross Compliance, jejichž právní rámec tvoří Nařízení č. 73/2009 a Nařízení č. 1122/2009. Podle evidence SZPI je potenciálními kontrolovanými osobami asi 50% vinařů. SZPI v systému kontrol Cross Compliance kontroluje dodržování povinných požadavků v oblasti veřejného zdraví, konkrétně požadavků na bezpečnost potravin (podle čl. 14 a čl. 17 Nařízení č. 178/2002 s návazností na Nařízení č. 852/2004), sledovatelnost produktů a surovin (podle čl. 18 Nařízení č. 178/2002), povinnosti spolupráce s dozorovými orgány a dodavateli v případě nebezpečných potravin uvedených na trh (podle čl. 19 Nařízení č. 178/2002). (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013)
23
4.1.4 Kontroly vedení evidenčních knih Kontroly vedení evidenčních knih provádí SZPI ve smyslu § 30 ZVV, který provádí příslušná ustanovení Nařízení č. 1234/2007 a Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a který je dále specifikován Prováděcím předpisem. Povinnost vést evidenční knihy je dána všem fyzickým nebo právnickým osobám, které vlastní, drží nebo zprostředkovávají alespoň jeden z produktů révy vinné za účelem svého podnikání nebo k obchodním účelům. Evidenční knihy vést nemusí osoby, které prodávají víno přímo spotřebiteli v množství nižším než 10 000 l za kalendářní rok. Evidenční knihy slouží k zaznamenání pohybu produktů, jejich vstupů a výstupů, jejich provedených ošetření a k uchovávání informací, které produkt doprovází při uvádění do oběhu a tím se zajišťuje jeho dohledatelnost. Vzory povinných záznamů jsou obsaženy v příloze Prováděcího předpisu, lhůty pro provedení záznamů jsou podle typu v rozmezí od záznamu téhož dne do tří pracovních dnů, záznamy se uchovávají po dobu pěti let. Jednou ročně se provádí uzávěrka, při níž se uskuteční inventura všech zásob. SZPI kontroluje řádné a úplné vedení knih v podobě elektronické (u obchodních zprostředkovatelů v Registru vinic) nebo papírové podobě v pevné vazbě. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013)
4.1.5 Kontroly shody se specifikací CHZO/CHOP SZPI je ve smyslu článku 118o) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 příslušná v souladu s ustanovením článku 118p) téhož nařízení k provádění každoročních ověření souladu se specifikací výrobků s CHZO a CHOP, jejichž výroba spadá do kompetence SZPI. U výrobců vín je hodnoceno dodržování specifikace výrobků CHZO „moravské“ zemské víno, případně „české“ zemské víno, tj. technologický postup včetně použitých surovin, na místě jsou hodnoceny senzorické vlastnosti vína nebo odebrány vzorky do laboratoře. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013)
4.2 Kontrolní mechanismy SZPI na sledování odvětví vína 4.2.1 Hodnocení a zatřídění vína Hodnocení a zatřiďování vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky podle § 26 ZVV provádí Komise inspekce pro hodnocení a zatřiďování vína (dále jen „komise“). Členy komise jsou fyzické osoby z řad vinařských odborníků, kteří mají platné osvědčení o složení senzorické zkoušky 24
prováděné SZPI, příp. senzorické zkoušky podle Mezinárodní organizace pro normy (ISO), Deutsches Institut für Normung (DIN) nebo Österreichische Norm (ÖNORM). Výrobce vína (dále jen „žadatel“) podá žádost o zatřídění vína na formuláři, jehož vzor je uveden na webu inspekce, a to na buď přímo na inspektorát v Brně, pracoviště Běhounská 10, Brno nebo prostřednictvím webového formuláře na Portálu farmáře MZe. K žádosti přiloží výsledky analytických rozborů z akreditované laboratoře (skutečný obsah alkoholu, celkový obsah alkoholu, obsah bezcukerného extraktu, obsah těkavých kyselin, celkový obsah SO2, obsah volného SO2, cukr – suma glukózy a fruktózy /u šumivých nebo perlivých vín bude vždy uvedena i sacharóza/, hustota relativní, celkový obsah kyselin). Seznam laboratoří zveřejňuje na svých internetových stránkách MZe. Dále dodá dva dílčí vzorky vína, a to pro hodnocení komise vzorek o minimálním objemu 0,5 l a referenční vzorek o minimálním objemu 1 l. Vzorky odebírá žadatel tak, aby byly reprezentativní pro celou šarži, a poté již nelze toto víno scelovat, ani s ním provádět žádné jiné technologické nebo enologické postupy nebo ošetření, s výjimkou těch, které vyžaduje obvyklá péče o víno. Žadatel zaplatí správní poplatek, z něhož je vyjmuto prvních 8 vzorků vína jednoho žadatele v jednom roce do velikosti šarže 10 000 l. Od poplatku nelze upustit v případě šarže vína, u níž již bylo jednou rozhodnuto o jejím sestupnění či vyřazení. K zatřídění v Komisi SZPI mohou být předkládána pouze vína vyrobená z hroznů sklizených na území vinařských oblastí Čechy a Morava a to na registrovaných vinicích ve viničních tratích, které jsou osázeny odrůdami, z nichž je povoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, přičemž seznam těchto odrůd je uveden v Prováděcím předpisu. Na konkrétní vinici jednoho registračního čísla, z níž tyto hrozny pochází, nesmí být překročen povolený hektarový výnos 14 tun/ha. V případě, že je jedna vinice osázena více odrůdami, uplatní se povolený hektarový výnos pro každou odrůdu zvlášť. Zatřídění vína podléhá jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé víno stanovené oblasti, aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti, pěstitelský sekt, jakostní perlivé víno, jakostní likérové vino. Hodnocení a zatřiďování vín provádí zpravidla sedmičlenná komise (minimálně pětičlenná) v čele se zvoleným předsedou. Hodnocení anonymně předkládaných vzorků vína je prováděno ve znacích vzhled, barva, vůně, chuť a u vín s obsahem CO2 perlení, a to podle Seznamu odchylek, chorob a vad vypracovaného pro členy komise na základě příloh č. 5, 6, 7, a 8 Prováděcího předpisu do formuláře Záznam hodnocení 25
člena komise. Uvádí se souhlas nebo nesouhlas s požadovaným zatříděním spolu s důvody sestupnění nebo vyřazení. Vyhodnocení výsledků o zatřídění vína probíhá systémem od nejvyššího možného zatřídění vína sestupně dolů podle hodnocení jednotlivých členů komise, sestupnění v rámci jednotlivých druhů jakostního vína s přívlastkem se neprovádí. Za zpracování podkladů pro rozhodnutí ředitele inspektorátu o tom, zda lze víno uvést do oběhu a o jeho zatřídění, odpovídá tajemník komise. V případě nevyhovění žádosti je účastník řízení vyzván k využití práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a k nahlédnutí do spisu, a to ve lhůtě nejpozději do tří pracovních dnů ode dne doručení seznámení s rozhodnutím. Proti rozhodnutí o zatřídění vína nebo neuvedení vína do oběhu může žadatel podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím inspektorátu v Brně. O odvolání rozhodne ústřední inspektorát. Kopii rozhodnutí o zatřídění vína zasílá inspekce v elektronické podobě do Registru vinic, MZe zveřejňuje tato rozhodnutí na portále eAGRI.cz v sekci Zatřídění vín. Pokud nebylo víno zatříděno podle žádosti, nebo vykazovalo choroby nebo vady, může výrobce podat žádost opětovně, a to nejdříve po uplynutí 2 měsíců ode dne nabytí právní moci původního rozhodnutí. Skutečnost, že jde o opětovně podanou žádost, musí být uvedena v žádosti, včetně uvedení čísla původního rozhodnutí. Výrobce vína smí podat žádost o zatřídění vína pro totéž víno nebo jeho část nejvýše dvakrát.(Web SZPI: Informace pro podnikatele-Víno. [online], 2013)
4.2.2 Ověřování hroznů révy vinné Zatřídění vín kategorie jakostní víno s přívlastkem předchází ověření původu, hmotnosti a cukernatosti vinných hroznů pro jejich výrobu; případně odrůdy nebo směsi odrůd nebo napadení ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Seznam osob pověřených ověřováním hroznů- vinařských důvěrníků-je uveden na webových stránkách inspekce. Ověřování podléhá správnímu poplatku ve výši 250,- Kč za jedno ověření, a to i v případě, že zjištěná cukernatost neodpovídá ani cukernatosti pro výrobu kabinetního vína. V případě ověření hroznů pro výrobu ledového vína se provádí kontrola hroznů révy vinné přímo ve vinici, přitom teplota při sklizni musí být mínus 7 °C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování musí hrozny zůstat zmrazeny a získaný mošt musí vykazovat cukernatost nejméně 27 °NM. Kontroluje se čistota odrůdy (minimálně 85 % 26
hroznů) a zdravotní stav hroznů při odběru průměrného vzorku na měření cukernatosti. Vzorek se odebírá z každé kontrolované části tak, aby reprezentoval vždy celé ověřované množství. Cukernatost se měří ověřenými, cejchovanými moštoměry kalibrovanými na teplotu 15°C v odměrných válcích. Měření se provádí po dobu vyrovnání teploty moštu a moštoměru, následně se provede korekce na teplotu. Důvěrník vyplní číslovaný tiskopis Potvrzení důvěrníka, který je zpracován v informačním systému Víno -Komise a na jeho základě je inspektorátem SZPI vydáno Rozhodnutí o ověření hroznů révy vinné. Toto rozhodnutí je povinným podkladem pro zatřídění jakostního vína s přívlastkem. (Web SZPI: Informace pro podnikatele-Víno. [online], 2013)
4.2.3 Evropská databanka izotopových rozborů vín Evropskou databanku izotopových rozborů vín na základě Nařízení č. 555/2008 spravuje a řídí Evropská komise (Společné výzkumné středisko v italské Ispře). V této databance jsou uložena data získaná z izotopového rozboru částic vody a etanolu ve vínech vinařských členských států EU, které slouží ke sjednocení vyhodnocování výsledků rozborů získaných v úředních laboratořích. V ČR systém databanky spravuje MZe, koordinační funkci plní SZPI. Kromě ní jsou členy systému ÚKZÚZ a Celnětechnická laboratoř Generálního ředitelství cel. Pro databanku se odebírají vzorky hroznů révy vinné reprezentativních pro ČR, zpracují se na vína a provedou se jejich laboratorní rozbory. Popis dvaceti vzorků a výsledky izotopových rozborů jsou každoročně poskytovány Evropské komisi. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013)
4.2.4 Certifikáty pro export révového vína V roce 1992 byla udělena SZPI Výborem pro víno při Komisi EU práva pro vydávání certifikátů pro export vína. Za export je považován pouze vývoz do třetích zemí, nikoli do ostatních zemí EU. V letech 2005 až 2012 vystavila SZPI celkem 194 certifikáty VI1 pro export vína, převážně do Japonska, Číny a Ruska. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013)
27
4.2.5 Kontrola geografického původu hroznů tuzemských vín Cílem kontrolní akce bylo ověřit izotopovými rozbory, zda hrozny použité na výrobu tuzemských vín ročníků 2009, 2010 a 2011 pocházejí skutečně z České republiky. Při této akci byly stanovovány rovněž klasické analytické parametry vína, přídavek vody, botanický původ etanolu (z přidaného cukru), senzorické parametry (jen u některých vín) a označování. Vína byla odebrána ve výrobě a v obchodní síti (zejména ve vinotékách a velkých obchodních řetězcích). V roce 2011 bylo testováno na geografický původ 76 vzorků, z toho 15 vzorků nevyhovělo, v roce 2012 bylo odebráno 94 vzorků, z nichž nevyhovělo celkem 18. Výsledky této opakované ústředně řízené kontroly potvrdily předpoklad, že se na našem trhu vyskytují vína, na jejichž výrobu byly použity hrozny původem ze zahraničí, přičemž však tato vína jsou deklarována jako tuzemské provenience. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013)
4.2.6 Kontrola burčáku Kontrola označování, botanického původu suroviny a geografického původu hroznů, obsahu exogenní vody a obsahu barviv v částečně zkvašeném hroznovém moštu (dále jen „ČZHM“) probíhá každoročně v období, kdy lze ČZHM nabízet k přímé lidské spotřebě (od 1.8. do 30.11.). Podle přílohy č. XIb Nařízení č.1234/2007 je ČZHM výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových. Jako burčák lze označit ČZHM získaný výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území ČR. Kontrola vzorků se v tomto případě zaměřuje na místě kontroly na označení burčáku/ČZHM povinnými údaji (druh výrobku, provenience, výrobce nebo stáčírna, údaj o alergenu (oxid siřičitý/siřičitany)) a po případném odběru vzorku pro hodnocení v laboratoři i na botanický původ suroviny a geografický původ hroznů, nadlimitní obohacení moštu cukrem (stanovení etanolu z přidaného cukru), na přítomnost barviv (syntetických barviv či nespecifických antokyanů) u všech červených burčáků/ČZHM a na obsah exogenní vody. Výsledky této ústředně řízené kontroly jsou uvedeny v kapitole 5.7. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013)
28
5 Výsledky kontrol SZPI v oboru víno za období 2005 – 2012 Výsledky kontrol, laboratorních rozborů a správních řízení jsou evidovány v IS SZPI, z jehož dat byly vytvořeny výstupy, které jsou podkladem níže uvedených přehledů kontrolní činnosti SZPI v odvětví vína v období let 2005 až 2012. Toto období bylo vybráno se záměrem poskytnout vývojové řady dat o kontrolách, odebraných vzorcích, zatříděných šarží vín a výsledcích správních řízení v odvětví vína po vstupu České republiky do EU.
5.1 Přehled typů kontrol Tabulka 1 a související Graf 1 podávají přehled počtu uvedených typů kontrol v jednotlivých letech sledovaného období. Zaměření a obsah komplexních kontrol, auditů a kontrol Cross Compliance jsou popsány v kapitolách 4.2.1, 4.2.2 a 4.2.3. Údaje o kontrolách na podněty spotřebitelů ilustrují rostoucí snahu spotřebitelů ovlivnit kontrolu vína dostupného na trhu ČR. Každý podnět spotřebitelů je na SZPI evidován a podavateli je sděleno do 30 dnů, jak bylo s jeho podnětem naloženo, zda byl vyřízen na SZPI nebo zda byl předán jinému věcně příslušnému orgánu dozoru. Tabulka 1: Počet kontrol podle typů Počet kontrol/Rok 2005 2006 2007 Kontroly celkem 1262 1305 1663 Komplexní kontroly 1 21 Audity Kontroly C-C Kontroly na podněty 7 22 30
2008 1437 58 3
2009 1430 92 4
2010 1463 256 3
17
8
25
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 1: Počet kontrol podle typů Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
29
2011 1204 187 3 60 18
2012 733 174 6 29 23
5.2 Přehled cílených kontrol V rámci jednoho kontrolního vstupu ke kontrolované osobě se zpravidla provádí více cílených kontrol, mezi nejdůležitější patří kontroly dodržování hygieny, sledovatelnosti, systému HACCP, bezpečnosti, označování. Přehled počtů vybraných cílených kontrol v období let 2005 až 2012 je ukázán v Tabulce 2, která odpovídá zobrazení na Grafu 2. Tabulka 3 a Graf 3 ukazují přehled cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním. Výrazný pokles počtu kontrol sledovatelnosti v roce 2012 je dán tím, že s účinností Novely ZVV od 1. 9. 2011 inspektoři přestali u PPP odebírat vzorky pro zatřídění vín Komisí, přičemž prováděli i kontrolu sledovatelnosti těchto vzorků. Tabulka 2: Přehled počtu cílených kontrol Počet kontrol/ Rok Hygiena Sledovatelnost Systémy HACCP Bezpečnost Označování Jakost
2005 14 642
2006 6 720
38 241 37
87 209 130
2007 40 1080 14 29 414 267
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 2: Přehled počtu cílených kontrol Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
30
2008 60 917 43 5 264 157
2009 86 967 59 16 232 69
2010 226 1124 149 16 177 22
2011 181 918 101 88 149 94
2012 178 280 138 59 197 44
Tabulka 3: Přehled počtu cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Počet N-kontrol/ Rok 2005 Hygiena 4 Sledovatelnost 28 Systémy HACCP 0 Bezpečnost 13 Označování 68 Jakost 17 Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
2006 0 31 0 10 38 36
2007 5 82 1 6 73 72
2008 8 28 9 3 35 41
2009 2 12 2 2 13 16
2010 8 15 10 4 11 7
2011 3 18 5 6 18 15
2012 3 16 6 12 28 8
Graf 3: Procento cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
5.3 Přehled kontrol evidenčních knih Tabulka 4 a související Graf 4 podávají přehled o počtech cílených kontrol evidenčních knih podle § 30 ZVV v období let 2005 až 2012. Tyto kontroly jsou součástí kontrol sledovatelnosti a ze stejného důvodu jako u nich je patrný výrazný pokles v roce 2012. Tabulka 4: Přehled kontrol evidenčních knih Rok Počet kontrol Počet nevyhovujících zjištění
2005 85 20
2006 367 23
2007 932 55
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
31
2008 872 19
2009 921 9
2010 1021 14
2011 1182 19
2012 156 16
Graf 4: Kontroly evidenčních knih Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
5.4 Přehled hodnocených vzorků vín podle státu původu Tabulka 5 uvádí přehled hodnocených vzorků vín odebraných ve výrobě i v obchodní síti podle státu původu vín s uvedením počtu nevyhovujících vzorků (sloupce „Nevyh.“), a to za období let 2005 až 2012. Početní převaha tuzemských vzorků je způsobena odběrem vzorků při kontrole výrobců vín. Počet vzorků vín zahraničního původu přibližně kopíruje jejich zastoupení států v dovozu vín.(Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy. [online]. 2013)
32
Tabulka 5: Přehled vzorků vín podle států původu 2005 Počet
Stát Česká republika Slovensko Maďarsko Evropská unie Itálie Ostatní Španělsko Makedonie Rakousko Moldavsko Chile Bulharsko Francie Rumunsko Jihoafr. republika Austrálie Německo Portugalsko Argentina USA
2006 Nevyh Počet
2007 Nevyh Počet
2008 Nevyh Počet
2009 Nevyh Počet
2010 Nevyh Počet
243 16 44 6 25 7 23 5 35 4 4 10 11 2 4 4 7 2 6 1
257 38 36 22 30 4 13 13 38 3 6 1 6 3 2 0 3 1 2 2
1094 24 53 64 58 18 15 7 36 10 19 13 8 1 3 5 1
373 14 31 44 14 16 10 1 10 5 3 13 2 1 2 0 0
724 110 118 182 152 7 108 18 34 15 51 40 20
218 34 49 71 44 3 14 14 13 6 9 22 8
18 9
2 0
5 2 3 8 19 8
2 1 2 2 6 2
247 41 96 11 24 17 9 21 21 28 9 5 7 4 12 8 3 1 8 2
511 23 67 12 61 7 29 14 65 4 16 22 12 3 4 5 7 2 11 2
674 60 65 35 71 16 25 29 77 10 26 4 9 3 5 3 3 1 21 4
565 88 163 45 76 18 35 23 41 31 19 6 10 4 16 10 5 3 13 2
2011 Nevyh Počet
597 64 83 42 45 13 27 3 30 14 13 7 10
249 35 37 9 8 8 15 1 10 8 2 4 3
4 4 6 2 5 1
1 0 4 0 0 0
2012 Nevyh Počet
478 94 141 46 62 20 19 5 21 7 13 5 3 4 4 5 4 3 5 4
193 44 52 9 19 15 6 2 8 3 0 2 0 3 0 0 3 0 1 0
Nevyh
437 107 92 51 51 34 26 17 15 12 10 8 7 4 3 2 2 2 1
152 35 32 25 19 22 4 5 10 4 3 2 3 1 0 1 0 0 0
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 5 zobrazuje přehled počtu nevyhovujících vzorků vín sedmi států s nejvíce nevyhovujícími vzorky v letech 2005 až 2012. Legenda států je seřazena sestupně podle počtu nevyhovujících vzorků v roce 2012. Počet
Slovensko
120
Maďarsko Evropská unie
100
Itálie 80
Rakousko Makedonie
60
Španělsko 40 20 0 2005
2006
2007
2008
2009
Graf 5: Počet nevyhovujících vzorků podle států Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
33
2010
2011
2012
5.5 Přehled vzorků vín podle druhu analýz V Tabulce 6 je uveden přehled počtu vzorků vín podle čtyř základních druhů provedených analýz: „analytika“ (stanovení obsahu kyselin, bezcukerného extraktu, cukru, alkoholu), „cizorodé látky“ (stanovení barviv, konzervantů, kontaminantů, přidané vody a řepného cukru, glycerolu), „senzorika“ (senzorické hodnocení barvy, vůně, chuti, vzhledu, příp. perlení), „značení“ (hodnocení označování vín v souladu s platnými právními předpisy). Ve sloupcích „Nevyh“ je uveden počet vzorků, u nichž výsledek daného druhu analýzy nevyhověl stanovenému limitu. Tabulka 6: Přehled vzorků vín podle druhu analýz Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Druh analýzy Počet Nevyh. Poče t Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh.Počet Nevyh. Počet Nevyh. 557 122 840 148 1015 208 975 208 745 150 675 123 763 142 766 137 Analytika 32 875 30 1063 81 1035 43 795 28 704 60 789 74 805 89 Cizorodé látky 569 561 167 561 147 1002 267 1063 227 733 135 698 166 698 128 678 120 Senzorika 490 218 589 218 614 126 814 131 486 318 192 97 149 88 69 57 Značení
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
V Grafu 6 je zobrazen vývoj procentního zastoupení nevyhovujících vzorků podle typu analýz. V posledních čtyřech letech je patrný nárůst procenta nevyhovujících vzorků ve značení a obsahu cizorodých látek, zatímco podíl nevyhovujících vzorků hodnocených senzoricky mírně klesá.
Graf 6: Procentní zastoupení nevyhovujících vzorků podle druhu analýz Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
5.6 Přehled nejčastějších nevyhovujících znaků a analytů Tabulka 7 a Graf 7 zobrazují počty vzorků s nejčastěji se vyskytujícími nevyhovujícími znaky a analyty v období let 2005 až 2012. Je patrné, že absolutní počty 34
nevyhovujících vzorků v senzorických znacích vůně a chuť mírně klesají, zato roste výskyt překročení limitu oxidu siřičitého a alkoholu. Tabulka 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty N-znaky/rok chuť vůně značení alkohol cukr oxid siřičitý těkavé kyseliny
2005 161 148 218 68 30 14 7
2006 180 175 193 102 26 18 15
2007 263 258 126 125 63 49 30
2008 218 214 131 147 53 25 8
2009 129 127 321 106 35 16 15
2010 86 84 99 86 41 27 12
2011 128 126 89 100 47 32 8
2012 116 116 59 97 55 35 9
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
5.7 Přehled vzorků burčáku/ČZHM Níže uvedená Tabulka 8 a Graf 8 podávají přehled počtu kontrolovaných vzorků burčáku/ČZHM v období let 2005 až 2012. I když podíl nevyhovujících vzorků má klesající tendenci, stále se vyskytují případy s nedovoleným přidáváním vody a zvyšování etanolu nadlimitním přidáváním cukru. Naopak případy neodpovídajícího geografického původu hroznů či přebarvení bílého burčáku/ČZHM na červený syntetickými barvivy nebyly v posledním roce zjištěny.
35
Tabulka 8: Přehled vzorků burčáku/ČZHM Rok Počet vzorků celkem Nevyhovující vzorky % Nevyhovujících Vzorky s přídanou vodou Vzorky s nevyhovujícím značením Vzorky s nevyhovujícím geografickým původem Vzorky s přídavkem barviv Vzorky s etanolem z přidaného cukru
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 26 55 62 53 62 63 62 52 10 8 16 10 15 23 12 2 39 15 26 19 24 37 19 4 7 8 16 7 9 10 5 2 1 2 3 4 10 7 6 1 7 3 2
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 8: Přehled vzorků burčáku/ČZHM podle typů porušení Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
5.8 Přehled správních řízení v oboru víno SZPI jako správní úřad vede s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami, které poruší ustanovení některého právního předpisu EU v oboru vinařství, nebo ustanovení ZVV, správní řízení. Přehled správních deliktů, kterých se mohou subjekty v oboru vinařství dopustit, je uveden v § 39 odst. 1, 3, 4 a 5 ZVV. Za tyto správní delikty může SZPI jako orgán dozoru uložit pokutu až do výše 5 000 000,- Kč. Tabulka 9 a Graf 9 a Graf 10 podávají přehled o počtu a výši pokut uložených ve správních řízeních (dále jen „SŘ“), která zahrnují i porušení některého z ustanovení ZVV. Rozhodnutí, která SZPI v těchto správních řízeních vydala, nabyla právní moci v letech 2005 až 2012.
36
Tabulka 9: Přehled SŘ a výše pokut Počet SŘ Výše pokuty v Kč
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 192 164 213 186 141 92 63 78 2 706 900 2 422 800 9 993 000 7 729 000 5 474 500 4 329 500 2 270 000 5 390 150
Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 9: Počet pravomocných SŘ Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování
Graf 10: Výše pokut v SŘ Zdroj IS SZPI, vlastní zpracování
5.9 Přehled vydaných ověření hroznů révy vinné Počet ověření i množství ověřených hroznů má rostoucí tendenci, výjimku představuje výrazně nižší počet ověření a množství ověřených hroznů v roce 2010, který koresponduje s nižším průměrným hektarovým výnosem moštových hroznů, a to
37
o 29 % dle zdrojů Svazu vinařů ČR (Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy. [online]. 2013) Tabulka 10: Přehled ověření hroznů Rok Počet ověření množství hroznů
2005
2006 4 773
2007 6 027
2008 6 027
2009 5 923
2010 7 013
2011 8 002
6 890
17 392 875 22 959 053 28 004 419 28 484 780 28 504 671 14 942 290 39 988 695
28 824 294
Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
Graf 11: Počty ověření hroznů Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
Graf 12: Ověřená množství hroznů Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
38
4 134
2012
5.10 Přehled počtu šarží a objemu zatříděného vína podle kategorií Podle údajů uvedených v Tabulce 11 a zobrazených v Grafu 13 a Grafu 14 je patrné, že počet zatříděných šarží i objemů zatříděných vín má rostoucí tendenci, plynoucí z očekávání vinařů na výhodnější cenové relace zatříděných vín s přívlastkem. Výjimku představuje množství zatřídění v roce 2011, v němž se projevil vliv slabších výnosů hroznů v roce 2010. Tabulka 11: Počet a objem zatříděných šarží podle kategorií vín Kategorie vína jakostní víno odrůdové jakostní víno známkové jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr
2005 počet hl
2006 2007 počet hl počet hl
1902 237239
2009 počet hl
2010 počet hl
2011 počet hl
2012 počet
hl 1296 136 287 1958 258913 1947 272541 1276 169289 1026 88127 1158 157883 47 3 912 61 6115 71 6837 51 2904 22 698 29 1193 8880 10133 168 6 914 403 19153 407 14765 217 7239 329 9611 355 13450 49247 2 137 69 130 2159 80396 2406 95752 2657 83970 2017 54801 3201 112824 15951 1 047 24 751 688 19353 452 12492 1104 23548 337 6939 1231 32177
1611 195790
62 9966
59
329 11498
285
1038
2008 počet hl
34291 1582
jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů
174
3791
641
jakostní víno s přívlastkem výběr z bobulí
23
316
103
1996
137
2 716
99
1904
57
580
99
2130
19
468
159
73
1
1
10
47
2971
jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb
6
20
17
254
16
83
18
1753
24
212
13
jakostní víno s přívlastkem ledové víno
29
156
46
204
21
135
30
175
44
209
47
164
29
91
33
105
jakostní víno s přívlastkem slámové víno
34
144
47
194
50
198
34
101
41
192
30
96
14
30
49
174
jakostní likérové víno
4
34
5
78
4
84
0
0
jakostní šumivé víno stanovené oblasti
5
235
14
2232
19 1903
19
1955
pěstitelský sekt
1
19
4
53
jakostní víno
1
20
125
5726
2
269
4
260
víno ostatní stolní známkové SUMA
198 14062
151
7576
4
71
3
61
112
5 988
179 13788 196
11090
71
2
42
4
109
6
67
96 2670
129
4810
6837 5 035 250 184 5638 400343 3797 311752 4546 290485 5648 414731 5640 297487 3919 2E+05 6383 327708
Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
Graf 13: Objem zatříděných šarží vín Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy; IS SZPI
39
Graf 14 znázorňuje vývoj objemů čtyř nejvíce zatříďovaných kategorií vín. Je z něj patrný trvalý růst v kategorii jakostních vín s přívlastkem pozdní sběr a naopak pokles v kategorii jakostních vín odrůdových, což svědčí o tendenci ke zvyšování kvality vín.
Graf 14: Objem nejvíce zatřídovaných kategorií vín Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
5.11 Přehled zatříděných šarží vín podle odrůd Tabulka 12 a Tabulka 13 uvádí vývoj počtu zatříděných šarží vín a jejich množství ve sledovaném období 2005 až 2012. Je zjevné, že zatříděná množství tradičních odrůd Veltlínské zelené a Müller Thurgau jsou sice nejvyšší, ale mají klesající tendenci, stejně jako dříve rozšířené odrůdy Neuburské, Ryzlink vlašský nebo Rulandské modré. Naopak roste počet zatříděných šarží a jejich množství u Svatovavřineckého, Zweigeltrebe, Modrého Portugalu a Tramínu, za zmínku stojí i nárůst zatříděného množství vín u Chardonnay, Rulandského šedého, Pálavy, Hibernalu. Tento posun v množství zatřiďovaných vín po odrůdách koresponduje s patřičným časovým odstupem s množstvím uznaných sazenic révy vinné uvedeným v Situačních a výhledových zprávách. (Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy. [online], 2013)
40
Tabulka 12: Přehled zatříděných šarží bílých vín podle odrůd 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Odrůda/zatřídění počet hl počet hl počet hl počet hl počet hl počet hl počet hl počet hl Aurelius 41 765 47 693 42 599 48 921 52 736 51 818 38 572 50 884 Děvín 4 22 8 45 6 36 15 138 24 24 24 176 16 133 28 308 Hibernal 11 116 16 194 22 232 24 24 36 499 33 369 63 1001 Chardonnay 260 690 297 9713 356 12 051 379 18767 409 409 386 14433 269 8798 454 21366 Irsay Oliver 22 70 15 438 25 662 24 1266 32 32 24 479 20 558 27 1131 Kerner 8 180 12 136 14 182 14 154 18 18 20 327 21 451 34 669 Lena 1 8 1 6 1 1 1 8 8 287 1 10 Malverina 3 41 5 179 4 74 7 127 5 5 3 47 95 2520 5 112 Muškát moravský 127 9008 133 6129 115 3 735 142 8143 159 159 141 5886 9 255 161 5675 Muškát Ottonel 12 384 10 190 12 170 17 269 15 15 13 211 159 12402 22 601 Müller Thurgau 283 52036 289 45170 256 29 167 279 54609 258 258 262 40857 50 1230 262 28940 Neuburské 104 6473 94 3806 85 2 011 100 4942 94 94 97 3040 114 3117 111 3635 Pálava 49 1118 77 1366 76 1 226 94 2175 116 116 118 3146 33 433 173 4586 Ryzlink rýnský 245 16630 320 15867 358 17 225 361 20404 342 342 394 18784 285 11279 419 21010 Rulandské šedé 164 6096 241 6754 288 9 502 358 15083 407 407 360 12945 279 9840 462 20525 Rulandské bílé 168 10715 232 9154 221 8 567 242 13939 260 260 237 9999 163 5201 289 14135 Ryzlink vlašský 196 17810 219 15667 274 14 297 258 23690 262 262 303 23950 174 8084 320 14991 Sauvignon 243 10227 295 8661 289 8 434 373 19209 395 395 347 10513 279 10287 442 18243 Sylvánské zelené 31 778 50 1203 50 959 78 2175 78 78 81 1744 56 1098 92 2865 Tramín červený 155 4631 204 5597 206 5 033 286 10626 318 318 260 8235 205 5481 350 12681 Veltlínské červené rané 51 2304 38 1701 36 1 651 37 1851 38 38 38 933 30 889 39 1203 Veritas 2 11 3 41 2 25 1 25 2 2 2 8 4 18 4 45 Vrboska 1 10 0 0 0 0 Veltlínské zelené 312 39593 327 42882 337 27 555 363 39157 348 348 370 27983 249 13260 385 32297 Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
41
Tabulka 13: Přehled zatříděných šarží červených vín a vín z nových odrůd podle odrůd Odrůda/zatřídění Agni Alibernet André Ariana Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Dornfelder Frankovka Laurot Merlot Modrý Portugal Neronet Rubinet Rulandské modré Svatovavřinecké Zweigeltrebe Rinot Fratava Sevar Blauburger Nativa Bouvierův hrozen Cabernet Blanc Faberrebe Florianka Medina Regent Semillon Solaris Viognier
2005 počet 8 90 90 77 258 18 163 10 157 266 168
2006 2007 hl počet hl počet 2 22 4 123 9 130 17 7852 100 5928 109 5 1 18 1 2683 134 3675 147 4 27956 108 3582 142 4 39 878 63 1 569 296 28817 350 26 4 144 1 14162 34 642 45 122 168 11222 188 12 6240 19 450 10 1 34432 222 8277 280 9 5135 253 29366 256 21 0 237 13574 289 15
2008 2009 2010 2011 2012 hl počet hl počet hl počet hl počet hl počet hl 29 2 16 8 8 7 41 2 14 1 5 173 25 347 18 18 26 269 19 214 22 353 291 101 6105 100 100 94 4290 57 1746 89 4740 15 3 126 2 2 3 81 1 4 3 102 570 153 5528 136 136 137 2870 96 2148 138 3279 152 134 6841 153 153 133 4985 111 3315 171 6689 364 73 2375 86 86 111 2760 55 921 105 2188 599 344 43697 328 328 368 28692 209 14427 371 33647 40 1 6 2 2 2 77 2 49 5 174 911 79 2772 73 73 95 2479 63 1590 104 3349 635 204 19165 173 173 203 18190 103 6529 165 12996 198 27 788 23 23 27 461 17 328 27 466 7 1 6 1 1 3 23 1 9 0 939 334 15440 338 338 300 10138 210 5892 336 15943 490 298 32415 292 292 198 20092 123 10893 252 22891 156 274 20507 253 253 297 15408 200 8190 357 21738 1 1 0 1 10 0 5 245 3 69 4 65 3 25 1 7 4 20 1 4 5 55 1 3 1 3 1 5 1 5 2 9 2 8 1 5 3 55 1 26 1 8 2 4
Zdroj: Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy, IS SZPI
42
5.12 Přehled certifikátů na vývoz vína Tabulka 14 a Graf 14 ukazují vývoj počtu vydaných certifikátů na vývoz vína do třetích zemí podle států určení. Za povšimnutí stojí nárůst certifikátů pro vývoz vína do Číny. Tabulka 14: Přehled certifikátů na vývoz vína 2005 2006 2007 2008 Celkem 72 17 28 19 Čína 5 Japonsko 40 16 9 11 Rusko 32 15 3 Makedonie 1 1 USA 2 Austrálie 1
2009 9 6 3
Zdroj: Výroční zprávy SZPI 2005-2012, vlastní zpracování
Graf 15: Počet certifikátů na vývoz vína podle zemí určení Zdroj: Výroční zprávy SZPI 2005-2012, vlastní zpracování
43
2010 6 4 2
2011 11 6 5
2012 32 28 4
6 Závěr Úkolem této bakalářské práce bylo zpracovat právní normy, z nichž vychází kontrolní činnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce, dále pak se zaměřit na její dozor v odvětví vína a vyhodnotit výsledky kontrol v předchozích obdobích. Základním zdrojem dat pro vytvoření práce byl odborný informační systém Kontrolní a laboratorní činnost SZPI, výroční zprávy SZPI, webové stránky SZPI a Situační a výhledové zprávy réva vinná a víno publikované Ministerstvem zemědělství České republiky. Na základě zhodnocení výsledků cílených kontrol na oblast hygieny, sledovatelnosti, funkčnosti zavedených systémů HACCP, bezpečnosti, označování a jakosti vinařských produktů lze konstatovat, že procento nevyhovujících zjištění u těchto kontrol má mírně klesající tendenci. Z pohledu analýz vzorků vinařských produktů je v posledních čtyřech letech patrný nárůst procenta nevyhovujících vzorků ve značení a obsahu cizorodých látek, zatímco podíl nevyhovujících vzorků hodnocených senzoricky mírně klesá. Z pohledu země původu vína je dominantní počet vzorků původem z ČR, což je dáno kontrolou tuzemských vín nejen v obchodní síti, ale i ve výrobě. Procento nevyhovujících vín se stabilně pohybuje v desítkách procent, což nekoresponduje úplně se situací na trhu, neboť vzorky jsou odebírány cíleně. Zvláštní kapitolu kontrol představuje kontrola burčáku, resp. částečně zkvašeného hroznového moštu, která ve sledovaném období zaznamenala pokles v počtu nevyhovujících vzorků, v nevyhovujícím geografickém původu hroznů a v přídavku barviv, ale přetrvává přidávání vody a výskyt vyššího obsahu etanolu z přidaného cukru. Počet pravomocných rozhodnutí ve správním řízení má v odvětví vína rovněž v posledních pěti letech klesající tendenci. Přestože výše uvedené výsledky naznačují, že provozovatelé vinařských podniků zlepšují svůj vztah k dodržování požadavků vinařských právních předpisů, existuje řada těch, kteří předpisy řádně nerespektují, a proto je důsledná úřední kontrola vína stále potřebná. SZPI neplní však jen funkci represivní, ale např. činností Komise pro hodnocení a zatříďování vín pomáhá výrobcům v realizaci kvalitních vín na trhu a spotřebitelům v orientaci na tato vína tím, že poskytuje data o rozhodnutích o zatřídění vín na web www.puvodvin.cz. Od nekvalitních, nebezpečných a klamavě označených vín SZPI naopak spotřebitele odrazuje na nově vzniklém webu www.potravinynapranyri.cz. 44
7 Souhrn Název: Kontrolní systémy SZPI při kontrole vína Bakalářská práce Kontrolní systémy SZPI při kontrole vína podává přehled právních předpisů jak národních tak i evropských, o něž se Státní zemědělská a potravinářská inspekce opírá ve své kontrolní činnosti. Dále se zaměřuje na kontroly SZPI v odvětví výroby vína a při uvádění vína do oběhu. V poslední části bakalářská práce shrnuje výsledky kontrolní činnosti SZPI v odvětví vína v letech 2005 až 2012 formou tabulek a grafů. Z podílu nevyhovujících zjištění cílených kontrol, z nevyhovujících výsledků analýz odebraných vzorků vín a konečně i z výše pokut uložených ve správních řízeních je patrné, že řada provozovatelů vinařských podniků stále nedodržuje požadavky potravinového a vinařského práva. Proto je namístě zajistit důslednou úřední kontrolu v této oblasti v rámci ochrany spotřebitelů a jejich oprávněných ekonomických zájmů. Klíčová slova: víno, úřední kontrola, SZPI
Resume Title: CAFIA Systems in Wine Control Bachelor thesis named CAFIA System of Wine Control presents an overview of legal regulations both national and European creating a legal framework for a control activity of the Czech Agriculture and Food Inspection Authority. The thesis focuses further on CAFIA inspections in the sector of wine production and wine placing on the market. Results of CAFIA inspection activities in the wine sector within years 2005 and 2012 are summarized in tables and charts. Number of non- complying findings by targeted inspections, non-complying sample analyses and finally the sum of fines imposed in admistrative proceedings indicate evidently, that many of wine business operators do not respect the requirements of food and wine law. Therefore it is necessary to secure a consistent official control of wine under the terms of consumer protection and their rightful economic interests. Key words: wine, official control, CAFIA 45
8 Použitá literatura 1. 2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12. 13.
IS SZPI: Kontrolní a laboratorní činnost. IS SZPI: [online]. 2013 [cit. 2013-0502]. Dostupné z: http://klc.szpi.local/klc/kc/Kontrola_list.jsp RADA, T. Zákon o vinohradnictví a vinařství: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, x, 200 s. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-807-3577056. Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2004, roč. 2004, Částka 105/2004. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=321/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_s mlouvy Web EUR-Lex: 852/2004 [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:13:34:32004R0852:CS:PDF Web EUR-Lex: 178/2002. Web EUR-Lex: 178/2002 [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:06:32002R0178:CS:PDF Web EUR-Lex: 882/2004. Web EUR-Lex: 178/2002 [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:45:32004R0882:CS:PDF Web MZe eAGRI: Bezpečnost potravin. [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-0424]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/bezpecnostpotravin/strategie-zajisteni-bezpecnosti-potravin/ Web MZe eAgri: Legislativa-146/2002.: [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/chronologicky-prehled/Legislativa-MZe_puvodni-zneni_zakon-2002-146potravinarska-vyroba.html Web MZe eAgri: Legislativa 110/1997: [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-1997-110viceoblasti.html Web MZe eAgri: Legislativa 552/1991: [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/Legislativa-ostatni_uplna-zneni_zakon-1991-552-statnikontrola.html Web MZe eAgri Potraviny: Situační a výhledové zprávy: [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-adokumenty/situacni-a-vyhledove-zpravy/rostlinne-komodity/reva-vinna-a-vino/ Web SZPI Intranet: Směrnice: [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://intranet.szpi.local/lstPredpisy.aspx?apredpis=29770 Web SZPI: Informace pro podnikatele-Víno: [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 201304-22]. Dostupné 46
14.
15.
16.
z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006609&docType=ART&nid= 11427&chnum=2# Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1002631&docType=ART&nid= 11386 Web SZPI: RASFF. Web SZPI: RASFF :[online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-0502]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1002819&docType=ART&nid= 11414 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2004, roč. 2004, Částka 105/2004. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=321/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_s mlouvy
47
