Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Hlavové tvary u dřevin Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Michal Richter

Lenka Krýdová Lednice 2014

Ústav biotechniky zeleně Akademický rok: 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zpracovatelka:

Lenka Krýdová

Studijní program:

Zahradní a krajinářská architektura

Obor:

Management zahradních a krajinářských úprav

Název tématu:

Hlavové tvary u dřevin

Zásady pro vypracování: 1. Kriticky zhodnoťte kvantitu a kvalitu českých a zahraničních informačních zdrojů se vztahem k tématu hlavového řezu a řezu "na čípky". Charakterizujte tyto specifické druhy tvarování dřevin, předložte přehled historie, současnosti, využití, péče, významu hlavových tvarů v ekosystémech a ostatních pohledů na problematiku. 2. Vytvořte vlastní metodiku hodnocení takto tvarovaných dřevin. 3. Vytipujte vhodné městské a krajinné lokality obsahující vegetační prvky pěstované hlavovým řezem či řezem "na čípky" (v rozsahu dle dalších konzultací), proveďte terénní vyhodnocení stavu dřevin (opakovaně), managementu péče o ně; prvky zaznamenejte vhodným způsobem lokalizačně, popisně a fotodokumentačně. Rozsah terénní práce bude upřesněn při konzultacích. 4. Zhodnoťte problematiku těchto specificky tvarovaných dřevin také z pohledu dendrologického a arboristického (volba vhodných druhů dřevin, technologie a termíny provádění, potřeba mechanizace, nákladovost...)

Rozsah práce:

40-50

Seznam odborné literatury: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

BELTZ, H. Formgehóíze : An^ucht und Pflege. Berlin: Parey Buchverlag, 1999. 139 s. ISBN 3-8263-3220-2. BELTZ, H. Tvarování dřevin : střih za střihem. 1 vyd. Praha: Grada, 2008. 126 s. ISBN 978-80-247-2567-3. HIEKE, K. - ATANASOVÁ, H. Lexikon okrasných dřeoin. Praha: Helma, 1994. 730 s. ŽĎÁRSKÝ, M. a kol. Arboristika : pro další vzdělávání o arboristice. Řez stromů, konzervačníošetření, vázání korun, stromoíezení, kácení, pnoucídřeoiny. lil. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 176 s. Strom pro život - život pro strom IV. Mělník: SZaŠ Mělník, 2003. 2003. ISBN 80-902910-4-X. Die Gartenkunst. ISSN 0935-0519. ZAHRADA-PARK-KRAJINA. Praha: ISSN 1211-1678. Další literatura bude upřesněna při konzultacích

Datum zadání bakalářské práce:

listopad 2011

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2013

L. S.

Ing. Michal Richter Autorka práce

Vedoucí ústavu

Vedoucí práce

doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. Děkan ZF MENDELU

Příloha č. 1 ke Směrnici č. 5/2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci:

Hlavové tvary u dřevin

vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jakoškolního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: ……..…………………………………………….

podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Michalu Richterovi, který mě na toto téma přivedl, dával mi důležité rady a pomáhal mi při tvorbě práce. V poslední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě během studia podporovali.

A

Textová část

1

Úvod ............................................................................................................ 8

2

Cíl práce ...................................................................................................... 8

3

Rozdělení a popisy tvarovacích řezů ........................................................ 9 3.1

4

5

3.1.1

Řez hlavový ...................................................................................................... 10

3.1.2

Řez ramenový...................................................................................................11

3.1.3

Řez stěnový ......................................................................................................12

3.1.4

Řez na kordón, špalír, stěny ............................................................................. 12

3.1.5

Řez na palmetu.................................................................................................14

3.1.6

Řez figur ..........................................................................................................15

3.1.7

Řez na bonsaj................................................................................................... 15

Přehled historie a současnosti................................................................ 17 4.1

Pojednání o tvarovacím řezu.......................................................................... 17

4.2

Historie řezu na hlavu.................................................................................... 18

Technologie, termíny, chyby, mechanizace a nákladovost .................. 21 5.1

Technologie provedení ..................................................................................21

5.1.1

Zapěstování hlavového řezu .............................................................................21

5.1.2

Zapěstování ramenového řezu .......................................................................... 26

5.2

6

Rozdělení tvarovacích řezů..............................................................................9

Termíny ........................................................................................................ 27

5.2.1

Termíny hlavového řezu ................................................................................... 27

5.2.2

Termíny ramenového řezu ................................................................................ 27

5.3

Chybné postupy u zapěstovaných dřevin .......................................................28

5.4

Potřebná mechanizace ...................................................................................30

5.5

Nákladovost .................................................................................................. 32

Využití tvarovaných dřevin ...................................................................... 34 6.1

Využití hlavového řezu..................................................................................34 -6-

6.2

Využití ramenového řezu...............................................................................34

7

Význam hlavových a ramenových tvarů v ekosystému ........................ 35

8

Tvarovací řez z pohledu legislativy......................................................... 36

9

Volba druhů dřevin ................................................................................... 37 9.1

Přehled druhů ................................................................................................37

9.1.1

Vhodné dřeviny pro tvarování hlavovým řezem.................................................38

9.1.2

Nevhodné dřeviny pro tvarování hlavovým řezem .............................................40

9.2

Přehled druhů ................................................................................................41

9.2.1

Vhodné dřeviny pro tvarování ramenovým řezem .............................................41

9.2.2

Nevhodné dřeviny pro tvarování ramenovým řezem .......................................... 41

10 Metodika práce ......................................................................................... 42 10.1 Terénní šetření .............................................................................................. 42 10.2 Pomůcky .......................................................................................................42 10.3 Zpracování dat .............................................................................................. 42 10.4 Vytvoření vlastní metodiky hodnocení hlavového řezu .................................. 43 10.5 Vytvoření vlastní metodiky hodnocení ramenového řezu ...............................50 11 Výsledky .................................................................................................... 55 11.1 Tabulky vyhodnocení hlavové řezu ...............................................................55 11.2 Tabulky vyhodnocení ramenového řezu ........................................................78 12 Diskuze ...................................................................................................... 83 13 Závěr .......................................................................................................... 85 14 Souhrn a Resume ..................................................................................... 86 15 Seznam použité literatury ........................................................................ 87 16 Přílohy ....................................................................................................... 89 16.1 Seznam příloh v textové části ........................................................................89

-7-

1 Úvod V minulosti byly uplatňovány hlavové tvary u dřevin z důvodu praktických, zejména na vrbách, ze kterých bylo získáváno proutí pro košíkářské využití. Postupem času se tento druh řezu přesunul ze sféry praktické do sféry okrasné do ploch veřejné zeleně a začal se využívat i u jiných zahradnicky významných dřevin. Dnešním vlivem zahušťování zástavby dochází k omezení ploch zeleně s využitím tvarovacího řezu, strom je v důsledku omezení redukován. Při vysazování dřevin je nutné zohlednit podmínky stanoviště a vhodnost dřevin k opakovanému řezu na hlavu. Koruny stromů se začínají tvarovat ve školkách již v raném stádiu růstu. Hodnocení ploch zeleně ve městě i v krajině je prováděno na vybraných lokalitách, které se vyskytují ve východních Čechách nezávisle na různorodosti lokality. U většiny pozorovaných stromů byl hlavový řez aplikován v pozdní fázi růstu stromu, tudíž reakce na daný řez není odpovídající původnímu záměru řezu. Spíše dochází k rozsáhlým poškozením v důsledku velikosti ran. Tyto velké, špatně zhojené rány z pozdě provedeného „hlavového“ řezu mohou mít fatální následky pro strom. V lokalitách ve volné krajině mají nejčastější zastoupení tvarované vrby na hlavy podél vodních toků. Ve vzniklých dutinách se nabízí skryté útočiště pro mnohé živočichy. Na některých pozorovaných příkladech by se dala uplatnit věta: „Než stromy ošetřit špatně, je mnohem lepší je neošetřit vůbec (Žďárský, 2008)!“

2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo prostudovat a vyhodnotit dostupné odborné informace z oblasti tvarování dřevin – Hlavové tvary u dřevin. Ze získaných a prostudovaných informačních zdrojů zhodnotit českou a zahraniční literaturu týkající se tvarování dřevin. Po té v praktické části zrealizovat terénní šetření na vybraných lokalitách a s pomocí vypracované metodiky zhodnotit stav a výsledné provedení řezů na tvarovaných stromech. Výsledným terénním šetřením bylo zdokumentovat údaje pro následné použití jak v městských, tak krajinných lokalitách. Výsledky vlastního šetření budou popsány v kapitole Výsledky a doloženy obrazovou fotodokumentací a okomentováním.

-8-

3 Rozdělení a popisy tvarovacích řezů Jedná se o řezy, zakládané v rámci výchovného řezu nebo po dosažení žádané výšky a opakované v krátkém intervalu po celý život stromu (Standardy péče o přírodu a krajinu, 2012). Cílem tohoto tvarování dochází k vytvoření nepřirozeného tvaru stromu a omezení přirozené velikosti. Řezy opakujeme v pravidelných intervalech, každoročně v předjaří. Tvarování stromů je nutné začít ihned po jejich výsadbě na trvalé stanoviště a provádět je po celou dobu jejich života (Žďárský, 2008). Pro tvarovací řezy vybíráme dřeviny, které řez dobře snáší a jejich kmenová a korunová výmladnost je vysoká. Vhodné stromy pro tvarování je např. tis, lípa, platan, břestovec, jírovec, hloh, habr (Žďárský, 2008).

3.1 Rozdělení tvarovacích řezů

Řez hlavový

Řez tvarovací

Řez ramenový Řez stěnový Řez na kordón Řez na palmetu Řez figur Řez na bonsaj Schéma 1 Rozdělení tvarovacích řezů, (Bulíř), 04. 03. 2013

-9-

3.1.1

Řez hlavový Řez na hlavu je řazen do speciálních řezů a jedná se o řez tvarovací. Důležité je

pravidelně opakovat řez obvykle jednoletých až tříletých výhonů. Výhony jsou sesazovány na zapěstované zduřeniny „hlavy“ – obvykle v intervalu jednoho až tří let, v opodstatněných případech i delším. Vzniklými řezy dochází k ranám, které nuceně obnovují růst nových proventálních výhonů, vznik kalusu a diferenciaci „ránového“ dřeva. Proces se projevuje zbytněním a opakovanými řezy vzniká v průběhu několika let viditelná hlava (Štojdl, 2010). Řez se provádí technikou odstraňování výmladků nebo technikou řez na patku. Řez na hlavu se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů. Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností (Standardy péče o přírodu a krajinu, 2012).

Obr. 1 Řez hlavový – zámecký park Schönbrunn, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

-10-

3.1.2

Řez ramenový V terminologii také jinak nazývané řez na „čípek“ nebo řez střechový. Alejové

stromy tvarované do střechovité formy poskytují stín a přidají vkus z jihu. Výhoda takovéto střechy spočívá především v rovnoměrném klimatu. Díky odpařování z listů zde dochází k ochlazování vzduchu (Beltz, 1999). Řez na čípek je opakovaný tvarovací řez výhonů často zapěstovaných na vodorovná „ramena“ s možností postupného zvyšování místa tvarování. Výhony jsou seřezávány na čípky optimálně se třemi pupeny, které jsou vzdálené od sebe přibližně 100-300 mm. Ostatní výhony jsou odstraňovány úplně technikou odstraňování výmladků nebo technikou řez na patku. Řez na čípek se provádí v bezlistém stavu, nejlépe těsně před rašením listů. Provádí se pouze na stromech s dobrou korunovou a kmenovou výmladností (Standardy péče o přírodu a krajinu, 2012).

Obr. 2 Řez ramenový - Kurpark Oberlaa, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

-11-

Řez stěnový

3.1.3

Živé ploty a stěny lze tvarovat z druhů stromů s dobrou korunovou výmladností snášejících tvarování. Tvarování probíhá technikou řezu „naslepo“ v kombinaci s řezem na postranní větev či pupen. (Standardy péče o přírodu a krajinu, 2012). Řez se provádí obvykle jednou nebo dvakrát ročně. V opodstatněných případech může být interval opakování řezů delší. Výška a tvar živého plotu či stěny je daný pěstebním záměrem, vzrůstností použitého taxonu a stanovištními podmínkami. Výrazné snižování úrovně tvarování (řez „do starého dřeva“) je možné pouze ve výjimečných případech u stromů s velmi dobrou kmenovou a korunovou výmladností (například Taxus baccata L., Carpinus betulus L.) (Standardy péče o přírodu a krajinu, 2012).

Obr. 3 Řez stěnový – Belvedere, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

3.1.4

Řez na kordón, špalír, stěny Podobně jako ploty jsou špalírové formy myšlené k prostorovému rozložení.

Rostou na špalírech, „lešeních“, kde jsou tvarovány a podporovány. Jsou dobré k použití ozelenění stěn zejména ovocnými formami špalíru (Beltz, 1999). V terminologii používáme výraz „špalír“ pro rostliny vychovávané s pomocí konstrukce vedené naplocho. U alejových stromů ponecháme 12 až 16 bočních větví, větve rostoucí vpředu a vzadu se odstraní (Beltz, 2008). Délku bočních větví udržujeme pyramidálně. Patra nejnižších větví jsou nejdelší, patra nejvyšších jsou nejkratší. V horních částech je nutné zjara zakracovat jednoleté -12-

výhony, aby došlo k hustému rozvětvení a báze nezůstaly holé. Hrozí jinak, že horní výhony převezmou vůdčí roli a spodní větve zakrní. Rostliny mají zprvu tvar trojúhelníku, než doroste nejspodnější pár větví do požadované šířky (Beltz, 2008). Způsobem tvarování na „špalír“ vychováváme ovocné stromy, jako např. jabloně a hrušně. Na řez u ovocných rostlin dbáme, aby strom nerostl příliš hustě a nebránil tak přístupu slunce (Beltz, 2008). Druhy kordónů: §

Svislý kordón

§

Vodorovný kordón

§

Kordón ve tvaru písmene U (Bischof, 2003).

Obr. 4 Svislý kordón (Schulz, Grossmann, 2002).

Obr. č. 6 Kordón ve tvaru písmene U

Obr. 5 Vodorovný kordón (Schulz, Grossmann, 2002). -13-

(Schulz, Grossmann, 2002).

3.1.5

Řez na palmetu Palmeta je větší kordonový tvar, jehož kostru tvoří více postranních větví

v přehledném uspořádání. Středně vzrůstná podnož dodává dřevině dostatečnou sílu k růstu. Palmeta je přísně symetrický tvar. Ze střední osy vyrůstají v jedné výši vždy dvě postranní větve, jedna vlevo a jedna vpravo, vodorovně, nebo šikmo v úhlu 54°. Rozestup postranních větví by měl činit asi 30 až 40 cm. Na nich vyrůstá výhradně jen krátké plodonosné dřevo (Schulz, Grossmann, 2002). Druhy palmet: §

Verrierova palmeta

§

Palmeta se šikmými větvemi

§

Vějířová palmeta (Schulz, Grossmann, 2002).

Obr. 7 Verrierova palmeta

Obr. 8 Palmeta se šikmými větvemi



Obr. 9 Vějířová palmeta (Schulz, Grossmann, 2002). -14-

3.1.6

Řez figur Pro rekonstrukce barokních zahrad se hodí nejen zelené koule a pyramidy, ale i

ostatní figury. Pro jejich vypěstování se hodí Buxus sempervirens L. a Taxus baccata L. Čím menší listy nebo kratší a hustější jehličí, tím hladší a jednolitější povrch a také možnost tvorby složitějších tvarů. Tis a zimostráz velmi dobře obrůstají, houstnou, snáší zmlazování a jsou poměrně nenáročné na půdu i stanoviště. Alternativou tvarovaných dřevin mohou být i drátěné formy plněné rašelinnými substráty a osazované květinami. Pro rozměrnější objekty je třeba sesadit několik dřevin. Princip je podobný jako u kuželů a podobných tvarů, jako forma poslouží např. "králičí" pletivo nebo pevná kostra z drátů. Začnou se na ni vyvazovat a přistříhávat větvičky. Letní řez je nutno opakovat dvakrát. Prvním předpokladem úspěchu bude návrh a stylizace (zjednodušení) figury. K úzkým a složitějším tvarům forem vyvazujeme letorosty a formu vyrobíme dělenou, abychom ji mohli přidávat postupně (Tvarování dřevin, 2006), (Tvarování zelených stěn, loubí a figur, 2012).

Obr. 10 Figury – Belvedere, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

3.1.7

Řez na bonsaj Formované rostliny jsou podobné bonsajím v mladém věku. Označení

formované rostliny je sporné, protože se liší od skutečné bonsaje. Bonsaj je miniaturní stromeček, který je pěstovaný v misce, naopak velké jsou ve volné přírodě (Beltz, 1999). -15-

Bonsaje přišly přibližně v r. 1500 z Číny a před 1000 lety byly převzaty z Japonska. Mentálně náboženské pojetí bonsajových kultur je v harmonii lidí a přírody. V bonsajích by se měla odrážet harmonie lidí a proces slušivého růstu rostlin. Cílem je formovat rostliny tak, jak odpovídala stará forma jejich umění (Beltz, 1999).

Obr. 11 Řez na bonsaj, Westpark, Mnichov, Čínská zahrada, foto autor, 04. 05. 2013

-16-

4 Přehled historie a současnosti 4.1 Pojednání o tvarovacím řezu Historie řezu dřevin je velmi dlouhá. O počátcích lze vést pouze teoretické úvahy. Dřeviny záměrně tvarované řezem se upravovaly od počátku. U vysazených rostlin na volné stanoviště se péče pravděpodobně omezila na odstranění suchých větví. Umístěním dřeviny do ohraničeného prostoru zahrady vyvstala potřeba omezovat její velikost (Žďárský, 2003). První tvarování jsou doložena na egyptských vyobrazeních s jednoduchými pergolami a vinnými keři. Tvarováním rostlin došlo ke kroku nejen praktickému, ale i estetickému. K rozvinutí došlo v umění antických zahrad (Žďárský, 2003). Evropské středověké zahrady tísnící se na malých prostorech uplatňovaly dřeviny, které byly soustavně omezovány v jejich růstu. U solitérních stromů dochází k tvarování jednotlivých pater a vplétání do konstrukcí. Štěpnice a vinice byly vysazovány za hradbami měst. Dřeviny nachází místa také ve stísněných uličkách středověkých měst. Používané dřeviny pro tvarování: štěpnice – Malus ssp., Pyrus sp., soliterní dřeviny – ovocné druhy, Tilia ssp., Taxus sp. (Žďárský, 2003). Renesance hledá inspiraci v antických vzorech. V italských svažitých zahradách rostliny nebývaly hlavním prvkem kompozice, byly podřízeny prvkům stavebním. Dřeviny byly tvarovány z praktického a estetického hlediska. Tvar je přizpůsobován dobovému vkusu a rozměru zahrad. Ve Francii se setkáváme s přízemními arkádami po obvodu teras, které byly často tvořeny podpěrnými konstrukcemi s popínavými rostlinami. Konstrukce byly tvořeny z prutů vrb, lísky, slabých dřevěných latí. Použití „zelené architektury“ je vidět na grafických listech Vredemana de Vriese z roku 1572. Své místo měly v zahradě i solitéry. Okolo obvodových zdí byly vysazovány špalíry ovocných dřevin, zakládány rozlehlé štěpnice (Žďárský, 2003). V období manýrismu bylo oblíbené tvarování dřevin a zahrady byly doplňované o množství stříhané vegetace. Používané dřeviny pro tvarování: ovocné dřeviny – v řadové výsadbě – Malus sp., štěpnice – plošné výsadby, soliterní dřeviny ve volné půdě – Tilia ssp., Ulmus sp., Taxus baccata L., Carpinus betulus L., „zelená architektura“ – stavby ze živých rostlin a tvarovaných plotů (Žďárský, 2003). Baroko v Itálii je založené na gradaci terénu, použití a funkce tvarované zeleně se nemění. Tvary bývají zaoblovány (Žďárský, 2003). -17-

Ve Francii se rodí nový styl – klasicismus. Tvarovaná zeleň je nezbytnou součástí kompozice. Dochází k uplatňování zeleně v horizontále i vertikále. Solitérně stojící zeleň vnáší do zahrad zdobnost a rytmus. Zeleň vysazená v nádobách nebo přímo do volné půdy doplňovala travnaté plochy. Zeleň lemovala cesty, stala se náplní bosketů, vplétané koruny stromů vytvářely zelené loubí. Živé ploty a stěny byly tvarovány do podob arkád, loubí a zahradních chodeb. Užitkové zahrady z ovocných dřevin byly vysazovány v pravidelném rastru. Použití rostlin k tvarování: solitéry – Taxus baccata L., liniové výsadby – Carpinus betulus L., Tilia cordata Mill., Tilia platyphyllos Scop., Aesculus hippocastanum L., Ulmus carpinifolia Ruppert, Taxus baccata L., Crataegus sp., ovocné dřeviny – Malus sp. (Žďárský, 2003). Holandské zahrady uplatňovaly dřeviny tvarované do podob lidí, zvířat, věcí. V Anglii původně vznikaly zahrady s velkým počtem tvarovaných keřů, stromů než došlo k odmítnutí pravidelných zahrad a vytvoření přírodně krajinářského stylu. V prvních fázích došlo k ústupu tvarovaných dřevin za kuchyňské zdi, ale později se pravidelné tvary vrátily do blízkosti budov. V polovině 19. století dochází k návratu tvarované zeleně do zahrad (Žďárský, 2003). Na evropském kontinentu dochází k přebudování pravidelných zahrad ve stylu přírodně krajinářského parku. Tvarovaná zeleň ve formě plůtků i solitér nacházela uplatnění na plošných parterech v blízkosti budov (Žďárský, 2003). S nástupem historizujících slohů dochází ke snaze najít odpovídající způsob ztvárnění zahrady. Kromě zahrad u šlechtických sídel jsou upravována veřejná prostranství a řada vilových zahrad soukromého charakteru. Dochází k renesanci zdobného parteru s květinovým dekorem, doplněných tvarovanými plůtky. Uplatňují se altány a pergoly (Žďárský, 2003). 4.2 Historie řezu na hlavu V minulosti byly hlavové tvary korun stromů využívány zejména z praktických důvodů než z estetických, a to při cyklickém řezu vrb na proutí v košíkářském průmyslu. Výška vrb dosahovala 1–1,5m. Mnoho druhů vrb koření velmi snadno a získané větve zakrácené na požadovanou délku stačí vložit do volné půdy bez kořenů. Potřebují pouze čas, než vytvoří na tloušťce a husté hlavě. Použití různých druhů a odrůd vrb se vizuálně hodilo ve venkovských oblastech, březích nebo byly používané jako hranice nemovitostí (Beltz, 1999).

-18-

Především v baroku byly tvarované dřeviny velice oblíbené. Menší význam se přikládal tomu, aby měly rostliny zcela přesný tvar – cílem bylo spíše tvarovat jejich korunu tak, aby zůstávala malá. Stromy rovněž neměly vzájemně srůstat – mělo být patrné, že každá rostlina je solitérou. Díky oblibě tvarovacího řezu byly znovu objeveny spíše menší varianty malebných „domácích stromů“, jako jsou jírovec obecný (Aesculus hippocastanum L.), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), platan javorolistý (Platanus x acerifolia (AIT.) WILL.) (Waechter, 2010). Estetický vjem sehrál např. v zámeckých a církevních zahradách, v lázeňských uličních stromořadích. Školky sloužily pro přípravné období a zapěstování korun stromů, po vysazení na trvalé stanoviště bylo nutné koruny dále tvarovat. Řezy v pravidelných intervalech nedocházelo v korunách stromů k velkým ranám (Štojdl, 2010).

Obr. 12 Přísná osová symetrie Smetanových sadů je v Karlových Varech jedinečná. Od doby svého založení se nezměnila (Otruba, 2007).

-19-

Obr. 13 Obraz z roku 1425 Stromy u cesty, pravděpodobně se jedná o vrby, jejichž výhony jsou pravidelně seřezávány. Výhony jsou po té používány k vytváření nízkých plůtků (dole) (Žďárský, 2003).

Obr. 14 Pohlednice Dětské hry v zimě, 1936 (J. Lada – Pohlednice, 2005-2014).

-20-

5 Technologie, termíny, chyby, mechanizace a nákladovost 5.1 Technologie provedení 5.1.1

Zapěstování hlavového řezu U mladých výsadeb je zvolen vhodný taxon a po té je přistoupeno k typu

tvarovacího řezu a od mládí je tvarován do cílového hlavového tvaru koruny. U mladých zapěstovaných stromů je koruna zkrácena těsně nad kosterním větvením. Je nutné posoudit, jestli mají vyhovující počet a rozložení kosterních větví. Dochází k odstranění primární struktury větvení a pracuje se se sekundárními výhony. Při zakládání je dodrženo minimálně 30 cm dostatečné vzdálenosti mezi hlavami (Štojdl, 2010). Zakracováním výhonů dojde časem k vytvoření „hlavy“ na konci původních kosterních větví. Na hlavách realizujeme cyklický udržovací hlavový řez (Štojdl, 2010). Výhony zakracujeme na větevní límeček nebo několik milimetrů nad něj, kde dochází k větší koncentraci pupenů (Žďárský, 2008). Na celé hlavě je ponechán jeden tažeň, trojpupenový čípek s normálními pupeny, nejdříve vyraší o 7–10 dní a urychlí obnovu koruny. Ostatní výhony raší ze spících a adventivních pupenů později. Čípek příštím rokem odstraňujeme, stává se tak dvouletým a tlustším než výhony jednoleté, ponecháme jiný (Žďárský, 2008).

Založení koruny s primárními výhony

Obr. 15 Strom po zmlazovacím řezu (Žďárský, 2003).

-21-

Obr. 16 První rok po řezu (Žďárský, 2003). Redukce počtu výhonů, výhony ponechané kolem řezné rány, odstranění výhonů v koruně (Žďárský, 2003).

Obr. 17 Druhý rok po řezu (Žďárský, 2003). Variabilní přístup: a) ponechání bez zásahu b) odstranění všech výhonů (Žďárský, 2003).

Obr. 18 Třetí rok po řezu (Žďárský, 2003). Odstranění výhonů na hlavě i v koruně, s výjimkou slabých jednoletých výhonů kolem rány, popř. tažňů (Žďárský, 2003).

-22-

Založení koruny se sekundárními hlavami Většinou se jedná o stromy, u kterých byla v minulosti redukována primární koruna zpětným řezem a dále byly ponechány svému vývoji bez zapěstování sekundární koruny a cyklicky prováděného udržovacího hlavového řezu v cílovém místě založení hlav. Je nutné hodnotit stromy individuálně a pro výsledek pozorování zvolit následné pěstební opatření (Štojdl, 2010). Rozhodnutí se odvíjí od skutečností: §

Druhu (rodu) stromů, které reagují lépe na typ řezu,

§

na vhodnosti rozložení a struktury kosterních větví,

§

stromy s dobrou vitalitou,

§

odpovídání vhodnosti statických poměrů při zakládání nových hlav u stavu kmenů a kosterních větví ,

§

odpovídání požadavků stanoviště na velikost obrostu a tvar sekundárních korun,

§

přijatelnost podmínek s ohledem na dlouhodobou perspektivu stromů na stanovišti (Štojdl, 2010).

Nevykazují-li sekundární koruny stromů vážnější riziko statického selhání v místě nasazení na primárních hlavách, aplikujeme stabilizaci odlehčení exponovaných částí koruny nebo zvýšením korun stromů na provozní výšky, odstranění kmenových výmladků. Tento stav se může v návaznosti na čas a změny zdravotního stavu a vitality stromů různě měnit (Štojdl, 2010). Většinou se v ulicích setkáváme s věkovou, výškovou a druhovou různorodostí. Rozhodneme-li se pro hlavový řez sekundárních korun, tvarujeme stromy s prostorově menšími korunami v průběhu let až do požadovaného tvaru a velikosti korun. Provádíme cyklický udržovací hlavový řez v založeném tvaru koruny, kterým každoročně odstraníme jednoleté výhony (Štojdl, 2010). Před realizací hlavového řezu je nutné zhodnotit vitalitu stromů. Z hlediska fyziologického se u těchto stromů jedná o velmi složitý úkol. V praxi se vitalita určuje vizuálně, množství a délkovým přírůstem nových výhonů. Při zhoršené vitalitě neprovádíme žádný zásah, popřípadě odstraníme nejsilnější výhony. Pro překonání stresu se doporučuje zálivka s hnojivem, po té realizujeme každoroční odstraňování dvouletých, tříletých, víceletých výhonů, s ponecháním výhonů jednoletých. V praxi se

-23-

jedná o náročnější práci, odstraňujeme silnější výhony s možností poškození jednoletých výhonů, které je vhodné ponechat (Štojdl, 2010).

Založení koruny se sekundárními hlavami Obr. 19 Strom po zmlazovacím řezu (Žďárský, 2003). Rozložení

kosterních

větví,

pěstební

záměr

neumožňuje založení primárních hlav (Žďárský, 2003).

Obr. 20 První rok po řezu (Žďárský, 2003). a) Probrání jednoletých výhonů po okraji řezné rány s ponecháním slabších pro podporu hojení ran po zmlazovacím řezu. b)Výběr

vhodných

výhonů

pro

založení

sekundárních hlav (Žďárský, 2003).

Obr. 21 Druhý rok po řezu (Žďárský, 2003). a)

Dvouleté

výhony

vybrané

pro

založení

budoucích hlav se nechají zesílit. b) Zbývající dvouleté výhony ponechané kolem řezné rány se odstraní. c) Slabé jednoleté výhony vyrostlé kolem řezné rány se ponechají z důvodu hojení rány. d) Ostatní letorosty odstraníme, mohou se z nich vybrat ještě další výhony vhodné pro dopěstování sekundárních hlav (Žďárský, 2003). -24-

Obr. 22 Třetí rok po řezu (Žďárský, 2003). a) Zakrácení tříletých výhonů na konečnou délku kosterní větve s hlavou (řez je veden v dvouletém a tříletém dřevě). V místě řezu se bude v dalších letech zapěstovávat nová hlava. b) Odstranění dvouletého obrostu kolem řezné plochy po sesazení koruny. c) Slabé jednoleté výhony vyrostlé kolem řezné rány se ponechají k hojení a ostatní letorosty se zkrátí (Žďárský, 2003).

Obr. 23 Čtvrtý rok po řezu (Žďárský, 2003). a) Zakrácení tříletých výhonů na konečnou délku kosterní větve s hlavou. b)

V místě

řezu

se

bude

v dalších

letech

zapěstovávat nová hlava. c) Odstranění dvouletého obrostu kolem řezné plochy po sesazení koruny. Slabé jednoleté výhony vyrostlé kolem řezné rány se ponechají, ostatní letorosty se odstraní (Žďárský, 2003).

Obr. 24 Pátý rok po řezu (Žďárský, 2003).

-25-

5.1.2

Zapěstování ramenového řezu Odlišnost od předchozího typu je v zapěstování stromu. Mladému jedinci

odstraníme horní část koruny – terminál, ponecháme spodní, vodorovné postranní větve. Zůstane čtyři až šest nejspodnějších korunních větví. Větve připevníme na konstrukci sestrojené z bambusových tyček a tím vznikne čtyři až šest ramen ve stejné úrovni (Beltz, 2008). Ke konci vegetačního klidu na postranních větvích odstraníme na větevní límeček všechny výhony starší jednoho roku. Jednoleté výhony zakrátíme na trojpupenové čípky. Tyto čípky prorazí a vytvoří nové výhony s výmladky ze spících a adventivních pupenů na větvích. Příští rok dvouleté čípky odstraníme a z nových jednoletých výmladků vytvoříme nové čípky (Žďárský, 2008). Obrazí-li pouze čípky a nevyraší výmladky z větví, čípky snížíme na nejspodnější jednoletý výhon a opět ho zakrátíme na tři spodní pupeny. Vzdálenost jednotlivých čípků od sebe by měla být 5–20 cm (Žďárský, 2008). Pro úspěšný transport ze školkařských podniků na stanoviště je optimální předpěstění střechovité formy do 2,50 m průměru z důvodu pozdějšího transportu. Po výsadbě na dané stanoviště necháme korunu dorůst do požadované šíře. V tomto období odstraňujeme podpůrnou konstrukci (Beltz, 2008).

Obr. 25 U tvarovaných platanů na „střechu“ odstraníme větší část koruny a spodní čtyři větve vyvedeme vodorovně na podpoře z bambusových tyček (Beltz, 2008). -26-

Obr. 26 Větve vyrůstající z „ramen“ stromu každoročně zakracujeme hlubokým řezem, aby na konci „paží“ vznikly „hlavy“ (Beltz, 2008).

5.2 Termíny 5.2.1

Termíny hlavového řezu Řez na hlavu provádíme ihned po výsadbě mladého stromu na stanoviště.

Provádíme jej pravidelně každoročně v období vegetačního klidu (do konce března), mimo období silných mrazů. Pokud není možné řez technicky provést, učiníme jednou za dva roky (Žďárský, 2008). 5.2.2

Termíny ramenového řezu Řez je nutné opakovat každoročně, aby vznikly co nejmenší rány. Řezy se na

koncích nebo v ohybech větví vytvoří boule – tzv. „hlavy“, jako například u lípy nebo vrby (Beltz, 2008).

-27-

5.3 Chybné postupy u zapěstovaných dřevin Častým řezem dochází k velkému počtu řezných ran. Řezné rány by neměly přesáhnout velikost větší než 3 cm v průměru, v místě nad větevním límečkem. Zvyšujeme tím riziko vzniku infekce a rozpadu celé hlavy. Stane-li se, že některá z hlav odumře, pokud se nejedná o destrukci hlav a vykazuje-li koruna známky dobré vitality, hlavu nahradíme zapěstováním nového perspektivního výhonu (Štojdl, 2010). Přestaneme-li strom po určité době tvarovat, je nutné nenechat ho přerůst do mohutného jedince se sekundární korunou tvořenou výmladky. Snižujeme tím tak jeho stabilitu a hrozí vylomení a pád na zem. Dochází po té k odstranění a náhradě nového jedince (Žďárský, 2008). Tvarovat přirozeně se vyvíjející dospělý strom není možné a tento postup považujeme za technologickou chybu (Žďárský, 2008). Jednou zapěstovaný strom na „hlavový řez“ již neošetříme jiným typem řezu ani nezapěstujeme jiným tvarem. Hmotu koruny tvoří sekundární výhony, které vznikly ze spících nebo adventivních pupenů, zakotvení ve dřevě kmene není dostatečné. Zesílením větví a založením koruny typickým pro tvarovaný druh, může dojít k vylamování. U napojení větví může zvyšovat labilitu i infikovaný kmen (Žďárský, 2008).

Obr. 27 Koruna po zanedbaném hlavovém řezu, foto autor, 20. 11. 2011 -28-

Koruna po zanedbaném hlavovém řezu V praxi je možné vidět správné zapěstování primárních hlav, které však zanedbáním pravidelného hlavového řezu dochází k zesílení výhonů na původních hlavách a k následnému poškození koruny (dutiny, vylamování větví, atd.) Návrat k hlavovému řezu je obtížný. Řešení je znázorněno na schématu (Žďárský, 2003).

Obr. 28 Na původních hlavách dochází k zmlazení 15letých výhonů. Silné probrání ponechaných čípků, odstranění starých výhonů (Žďárský, 2003). Koruna udržovaná hlavovým řezem

Obr. 29 Opakované provedení hlavového řezu v 3letých cyklech (Žďárský, 2003).

-29-

5.4 Potřebná mechanizace Historie V 16. století je datováno používání zahradních nůžek na dlouhé rukojeti, které sloužily k úpravě vysokokmenných tvarů dřevin. Stromy v okolích cest bývaly často upravovány řezem na hlavu (Žďárský, 2003).

Obr. 30 Nářadí používané zahradníky ve 2. polovině 17. století (Žďárský, 2003). Řezná opatření na dřevinách ve francouzské literatuře

Obr. 31 Seřezávač větví (Die Gartenkunst). Obr. 32 Srpy (DieGartenkunst).

-30-

Obr. 33 Srpy (Die Gartenkunst). Obr. 34 Nůžky na živé ploty (Die Gartenkunst).

Obr. 35 Vozíky (Die Gartenkunst). Současnost Prostředky pro práci ve výškách na stromech: 1) Nástroje, kterými lze pracovat ve výškách, ale i ze země: (houseníky, pinohy, vyvětvovací řetězové pily, kotoučové pily s dálkovým pohonem) §

Houseníky – nůžky na dlouhé násadě, stříhání větví do průměru cca 30 mm, nastavitelné pro správný úhel střihu

§

Pinoha (pilka na násadě), „vyvětvovací pilka“ – malá ruční pilka připevněná k násadě, řez větví až do průměru 100 mm

§

Vyvětvovací řetězové pily, kotoučové pily s dálkovým pohonem na speciálních nosných ramenech (Žďárský, 2008). -31-

2) Žebříky, na kterých lze vykonávat práce ve výšce nad 1,5 m bez použití osobních ochranných pomůcek, mobilní plošiny. §

Žebříky – provádění prací v malých výškách (max. do 5 m výšky), na trhu je široká řada výsuvných a skládacích hliníkových žebříků

§

Manipulační plošiny – nejbezpečnějším způsobem v korunách stromů, pracovník se pohybuje v prostoru pracovního koše, mohou se zde používat bezpečně řetězové pily Výhody: s manipulační plošinou nemusí být pracovník speciálně školen pro práce ve výšce, bezpečny dosah na úplné konce větví, nezávislost na počasí (mokrý nebo namrzlý strom) Nevýhody: velikost, nízká mobilita, špatná dostupnost ve svazích, nemožný přístup do vnitrobloků, hřbitovů, dvorů, zhutňování půdy z důvodu velké hmotnosti stroje, neopatrnou manipulací může dojít k poškození kmene, větví, omezený prostor uvnitř koruny Speciální manipulační plošiny jsou vhodnější zahraniční výroby. Plošiny mají jednomístné pracovní koše z tlustých tvrzených plastů a s oblými rohy. Pracovní rameno je vykloubitelné do všech stran. Jiné druhy plošin mají i teleskopický výsuvný pracovní koš, ve kterém může být připojená lehká hydraulická řetězová pila (Žďárský, 2008).

5.5 Nákladovost Tvarovací řezy patří mezi nákladné řezy stromů. Pro výchozí finanční ocenění bylo použito literatury: Katalog – Plochy a úprava území - (Plochy a úprava území, 2013). Ceny byly stanoveny na základě použití Ceníku prací, v kterém však není zahrnut tvarovací typ řezu na hlavu ani řez na ramena, proto bylo vycházeno z Řezu stromů, keřů, růží a dále řezu na čípek. V zahraniční publikaci (Beltz, 1999) byl pro řez platanů na ramena stanoven počet hodin. V Mnichově byly stanoveny náklady určené pro 39 rostlin s obvodem kmene 20-25 cm. Termín řezu a kontrolních obchůzek stanovil potřebu 50 pracovních hodin za rok (Beltz, 1999). Popis položek: §

1 – Číslo – číselné označení 9místním kódem

§

2 - Položka – popis prováděné práce -32-

§

3 - M. j. – hodnota vyjádřená v hod., kus

§

4 - Cena v Kč – uvedená cena v Kč

§

5 - Hmotnost – hodnota uvedená v t

§

Poznámky – doplňující informace k provedeným výkonům práce

Katalog – Plochy a úprava území - (Plochy a úprava území, 2013). Položka

Cena v Hmotnost

Číslo

Popis

m. j.

Kč

T

1 112 10-4…

2

3

4

5

112 10-4111 112 10-4112 112 10-4113 112 10-4114

Postupné kácení nebo prořezávání dřevin pomocí mobilní plošiny výška stromu do 10 m přes 10 do 15 m přes 15 do 20 m přes 20 m

hod. hod. hod. hod.

1610,1780,2650,2920,-

0 0

Řez stromů, keřů nebo růží s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m, uložením na hromady, naložením na dopravní prostředek, odvozem do 20 km se složením průklestem stromů netrnitých, o průměru koruny: do 2 m přes 2 do 4 m přes 4 do 6 m přes 6 do 8 m

kus kus kus kus

37,112,188,322,-

0 0 0 0

184 80-6131 184 80-6132

řez na čípek stromů netrnitých, o průměru koruny: do 2 m přes 2 do 4 m

kus kus

45,136,-

184 80-6133 184 80-6134

přes 4 do 6 m přes 6 do 8 m

kus kus

221,384,-

0 0 0 0

0 0

Poznámka 1. 184 80-61..

184 80-6111 184 80-6112 184 80-6113 184 80-6114 184 80-61..

Poznámka 1., 2., 3., 4. Poznámky: 1. Pro posouzení svahu je rozhodující plocha přístupná pro zakotvení plošiny. 1. Ceny -6111 až -6134 jsou určeny pouze pro každoročně řezané dřeviny. 2. Ceny -6111 až 6134 jsou určeny pouze při použití žebře do maximální délky 5 m. 3. Ceny nelze použít pro řez popínavých dřevin a řez stromů nebo keřů ve stížených podmínkách. Tyto práce se oceňují individuálně. 4. Měrnou jednotkou kus se u řezu rozumí jeden strom nebo keř.

(Plochy a úprava území, 2013).

-33-

6 Využití tvarovaných dřevin 6.1 Využití hlavového řezu Použití hlavového řezu nachází uplatnění v prostorovém uspořádání náměstí, v blízkosti historických budov, kostelů a hřbitovech, v úzkých ulicích, kde jsou redukovány velikosti korun (Beltz, 2008). Nejčastěji v krajině nalézáme uplatnění pravidelně seřezávaných vrb v blízkosti potoků, ve vesnicích nebo rostlé v krajině.

Obr. 36 Vrby tvarované hlavovým řezem, foto autor, 23. 02. 2013 6.2 Využití ramenového řezu Použití ramenové – „střechovité“ formy nachází uplatnění v prostorovém uspořádání náměstí a odpočinkových ploch, dále v historických zahradách a moderních zahradách formálního typu (Beltz, 2008). Koruny tažené po konstrukci dokonale zastíní zahradní posezení a terasy. Pod korunami tvarovanými jako střecha bude v létě panovat příjemné klima (Waechter, 2010).

Obr. 37 Platany tvarované řezem na ramena, foto autor, 20. 02. 2014 -34-

7 Význam hlavových a ramenových tvarů v ekosystému Staré stromy jsou vzácné a nenahraditelné biotopy pro jiné organismy. Obývány jsou prostory s dutinami i hmota rozloženého dřeva. Na odumřelé dřevo narušené houbovým rozkladem je se svým životním cyklem vázána celá řada i kriticky ohrožených organismů, především hmyzu (např. čeledi krascovití, tesaříkovití, pestřenkovití) (Žďárský, 2008). Dutiny a trhliny jsou místem pro hnízdění ptáků, přezimování netopýrů, mravenců, vos, sršní, ale i drobných savců jako myšic, veverek a kun. Jedná se o prostředí unikátní, nenahraditelné. Obývání takového prostředí je pro živé organismy znamená jejich následovné přežití (Žďárský, 2008).

Obr. 38 Opuštěné ptačí hnízdo,

Obr. 39 Dutiny uvnitř vrby,

foto autor, 23. 02. 2013

foto autor, 23. 02. 2013

-35-

8 Tvarovací řez z pohledu legislativy Na řez stromů rostoucích mimo les (okrasných) se vztahuje dvojí právní režim: §

Soukromoprávní – Předpis č. 89/2012 Sb., Zákon občanský zákoník s účinností ode dne 01. 01. 2014 (Předpis č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník, 2010-2014).

§

Veřejnoprávní – (zejména zákon č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny ze dne 19. února 1992)

§ 7 Ochrana dřevin 1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů. 5) 2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin (Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., 2012). Vyhláška ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení § 2 Nedovolené zásahy do dřevin (1) Nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, se rozumí zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. (2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území (Vyhláška ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, 2013). U primárních korun vzrostlých stromů v žádném případě neuvažujeme o řezu na hlavu. Stane – li se tak, jedná se o vážné a nezvratné poškození stromu, které je v rozporu se zákonem č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny (Štojdl, 2010).

-36-

9 Volba druhů dřevin O úspěšnosti žádoucí regenerace rozhodují: §

Schopnost taxonu regenerovat koruny výmladky. Koruna se může přiblížit druhově charakteristické stavbě: Populus, Salix. Druhově charakteristická koruna nemůže být už dosažena, její vlastnosti umožňují omezenou existenci a funkčnost (Tilia, Platanus, Acer, Alnus, Fraxinus, Carpinus, Castanea, Quercus, Ulmus, Taxus, Larix, Picea). Není možné vytvořit novou korunu, stromy zůstanou zachovány, pokud vůbec nebo jen jako torzo (Betula, Sorbus, Juglans, Robinia, mnohé jehličnany).

§

Schopnost odporovat pronikání patogenů a vzduchu do poraněného dřeva.

§

Stáří exempláře a potencionální délka jeho života, mladé generují lépe než staré.

§

Vitalita (Pejchal, 2008).

Korunová výmladnost je žádoucí vlastností v případě: §

Při regeneraci mechanicky i jinak silně poškozených jedinců.

§

Při zmlazování jednotlivých stromů, volně rostoucích nebo tvarovaných živých plotů a stěn.

§

Při periodickém seřezávání korun v omezených prostorech (Pejchal, 2008).

9.1 Přehled druhů

X

X

X X

X

X

X

x x x x x

x

X

x x x x x -37-

x

X

X

X

X

Uvedené publikace

X

Tilia tomentosa MOENCH.

X

Tilia platyphyllos SCOP.

X

X

Tilia cordata MILL.

X

Tilia

X

Salix x sepulcralis SIMONK.

X

Salix rubens

X

Salix fragilis L.

X

Salix alba L.

X X

Salix

Populus trichocarpa TORR.et GRAY.

X

Populus nigra L.

X

Populus x canadensis MOENCH.

X

Populus balsamifera L.

X

Populus

Fraxinus pennsylvanica MARSH.

X

Platanus hispanica BROT.

Fraxinus excelsior L.

X

Platanus x acerifolia WILL.

X

Fraxinus angustifolia VAHL.

Fraxinus

X

Crataegus

Celtis occidentalis L.

X

Platanus

X

Aesculus hippocastanum L.

Aesculus

Taxony

Tabulka 1 – Přehled vhodného použití dřevin k řezu na hlavu

1. 2. 3. 4. 5.

1. (Pejchal, 2008) Arboristika I. - Uvádí přehled jednotlivých typů výmladností významnějších stromů. Dřeviny jsou udávány s kmenovou a korunovou výmladností o hodnotě 2-(3), 3-(4) 2. (Žďárský, 2008) Arboristika III. 3. (Beltz, 1999) Formgehölze: Anzucht und Pflege 4. (Štojdl, 2010) Zahrada-park-krajina 5. (Hurych, 2003) Okrasné dřeviny pro zahrady a parky – uvádí dřeviny s korunovou výmladností

Vhodné dřeviny pro tvarování hlavovým řezem

9.1.1

Hlavovým řezem lze upravovat jírovce, lípy (lípu srdčitou, lípu velkolistou), hlohy, platany, břestovce, topoly, vrby a další rody, u nichž výhony každoročně odstraňujeme nejlépe ke konci vegetačního klidu nebo mimo období silných mrazů (do konce března). Vhodné je použití dřevin, které dobře kompartmentalizují. (Žďárský, 2008). Kompartmentalizace (kompartmentace) je obranný proces v poraněném, respektive infikovaném dřevě, při kterém vznikají ochranné vlastnosti, tj. hraniční zóny a ochranné dřevo, kladoucí odpor proti šíření patogena (Pejchal, 2008). Aesculus – jírovec Dřevina vyznačující se slabou kompartmentalizací, živé větve odstraňujeme do 50 mm. Rány po řezu jsou rychle zavalovány ránovým dřevem, obnažené dřevo však bývá napadáno patogeny a velmi rychle hnije. Větší rány nestačí zakrýt ránovým dřevem a vzniká otevřená dutina. Jírovce ošetřujeme po celý rok, pouze vynecháme dobu předjarní pro její silný mízotok. Dobré tvarování je díky korunové i kmenové výmladnosti, použití je vhodné pro řez na hlavu a řez na čípek (Žďárský, 2008). Celtis occidentalis L. – břestovec západní Ošetření stromů řezem jde prakticky provádět po celý rok. Stromy vhodné pro řez na hlavu a řez na čípek (Žďárský, 2008). Crataegus - hloh Velmi dobrá regenerující rostlina, snáší velmi dobře řez i jako přísně tvarovaná dřevina. Řez můžeme provádět jednou až dvakrát ročně, první řez koncem června, druhý řez na jaře (Rostliny: Crataegus monogyna, 2001-2014).

-38-

Platanus x acerifolia (AIT.) WILL. – platan javorolistý Řez je možné provádět po celý rok. Problematické období řezu je jaro (V. - VI.), kdy se rozpadají zralé ochmýřené nažky v kulovitých hlávkách. V tomto období není vhodné provádět řez ve stromě. Stromy vhodné pro řez na hlavu a na čípek, dají se dobře tvarovat (Žďárský, 2008). Populus – topol Taxony s nízkou kompartmentalizací. Řezné plochy jsou rychle zavalovány ránovým dřevem, vzniklé rány dříve podléhají hnilobám v rozsáhlých otevřených dutinách. Řez živé větve by neměl přesáhnout průměr 50 mm. Řez lze provádět přes celý rok. Vhodné stromy pro řez na hlavu (Žďárský, 2008). Salix - vrba Charakteristický rod s velmi nízkou kompartmentalizací poranění, s velmi rychlou tvorbou hojivých pletiv reagujících na vzniklá poranění. Vyznačují se vysokou pařezovou a kmenovou výmladností např.: (vrba bílá, vrba náhrobní). Řez je možné provádět celoročně. Velké řezné rány jsou napadány dřevokaznými houbami, které rozkládají dřevo kmenů a větví. Výmladky tvořící sekundární korunu rychle tloustnou a mají tendenci se velmi brzo vylamovat. Chybou je provedení sesazení korun vrb v jedné výšce, bez respektování typu větvení. Chybné sesazení vrb probíhá v alejích uniformě v jedné výšce. Jednotlivé vrby potřebují specifický přístup a sesazení by mělo proběhnout ve výšce dle potřeby. Během jednoho roku dochází ke sjednocení výšky. Stromy jsou vhodné pro řez na hlavu (Žďárský, 2008). Tilia – lípa Velmi dobrá kompartmentalizace a tvoří rychle ránové dřevo. Mladé stromy do 15 – 20 let jsou schopné zacelit jedno vegetační období i řezné rány o průměru 20–25 mm. Výrazná kořenová, kmenová a korunová výmladnost, poměrně dobré tvarování. Stromy vhodné pro řez na hlavu a na čípek. Řez lip je možné provádět celoročně. Lípy nevyžadují pravidelný řez (Žďárský, 2008).

-39-

Nevhodné dřeviny pro tvarování hlavovým řezem

9.1.2

Nevhodné pro tento způsob řezu jsou rody trpící jarním mízotokem a nevhodným typem větvení jako je např.: bříza, habr, ořešák, javor. Tyto rody je vhodné řezat v první polovině vegetačního klidu po opadu listů nebo mimo období silných mrazů (do poloviny prosince) (Štojdl, 2010). Acer – javor Dřeviny vyznačující se silným jarním mízotokem, řez je vhodné provádět v období mimo vegetační klid. V době vegetačního klidu můžeme ošetřovat řezem např. javor babyku, jarní mízotok je neznatelný. Rod je znám špatnou kompartmentalizací vzniklých ran, pomalým zavalováním řezné rány, trpí jarním mízotokem. Řez snáší javory špatně, tvarování zejména řez na hlavu, který je u nás často prováděn nemůžeme doporučit. Hlavy se u javorů rychle rozpadají a podléhají rychlé hnilobě dřeva. Řezem javorů můžeme odstraňovat živé větve do průměru 50 mm. Řez na hlavu je u nás prováděn často v zimě a v předjaří zpravidla na javoru mléči. Je navrhováno od tohoto odstoupit (Žďárský, 2008). Betula – bříza Snášejí velmi špatně řez. Slabě kompartmentalizují. Vyznačují se intenzivním jarním mízotokem, ošetření je vhodné po úplném vyvinutí listového aparátu. Po řezu je nezbytná dezinfekce řezných nástrojů. K tvarovacímu řezu nejsou vhodné (Žďárský, 2008). Carpinus – habr Vyznačuje se dobrou kompartmentalizací, dobrou pařezovou a kmenovou výmladností. Řez je lépe provádět v době vegetace, trpí výrazným jarním mízotokem. Dobře snáší řez a lze tvarovat (Žďárský, 2008). Juglans – ořešák Vyznačuje se silným jarním mízotokem, řez je vhodné provádět v době vegetace, v období od druhé poloviny května do konce června, kdy délka letorostů dosahují 100150 mm. Řez snáší špatně, velmi slabě kompartmentalizují (Žďárský, 2008).

-40-

9.2 Přehled druhů

X

X

X

X

X

x

x

x

X

x

x

Uvedené publikace

Tilia platyphyllos SCOP.

X

Tilia tomentosa MOENCH.

Tilia cordata MILL.

GRAY.

X

Tilia

Populus trichocarpa TORR.et

Populus nigra L.

MOENCH.

X

Populus balsamifera L. Populus x canadensis

Platanus hispanica BROT.

X

X

Populus

Platanus x acerifolia WILL.

Platanus

MARSH.

Fraxinus pennsylvanica

Fraxinus excelsior L.

X

Fraxinus angustifolia VAHL.

Crataegus

X

Fraxinus

Celtis occidentalis L.

Taxony

Tabulka 2 – Přehled vhodného použití dřevin k řezu na ramena

1. 2. 3. 4.

1. (Žďárský, 2008) Arboristika III. 2. (Beltz, 1999) Formgehölze: Anzucht und Pflege. 3. (Beltz, 2008) Tvarování dřevin: střih za střihem 4. (Hurych, 2003) Okrasné dřeviny pro zahrady a parky – uvádí dřeviny s korunovou výmladností

9.2.1

Vhodné dřeviny pro tvarování ramenovým řezem Použití taxonů je stejné jako u předchozího řezu na hlavu, výjimka je pouze u

jírovců. Vhodné je použití např.: břestovce západního, hojně používaných hlohů (Štojdl, 2010). Vhodné použité rostlinné druhy jsou platany, lípy (Beltz, 2008). 9.2.2

Nevhodné dřeviny pro tvarování ramenovým řezem Nevhodné jsou dřeviny nastupující brzy do mízy, brzy rašící (Štojdl, 2010).

-41-

10 Metodika práce 10.1 Terénní šetření Při získávání informací bylo využito zdrojů oficiálních webových stránek a literatury. Zbytek informací bylo získáno ústním sdělením místních občanů. Nejdříve bylo zapotřebí shromáždit veškeré dostupné podklady a vyhodnotit taxony na vybrané lokalitě. Lokality byly navštěvovány v časových rozestupech, pro zaznamenání viditelných změn v pozorování. Návštěvní čas (kromě specifického průzkumu v různou denní dobu) byl vybírán v závislosti na počasí. S nástupem podzimních měsíců i s přihlédnutím na kratší dny a dřívější stmívání. Proto byly vymezeny úseky mezi devátou až třináctou hodinou, kdy bylo pořízení fotografií v dobré kvalitě a taktéž pečlivější sledování jednotlivých proměn. 10.2 Pomůcky Součástí terénního hodnocení byla řada pomůcek jako např.: §

Vytištěné tabulkové formuláře,

§

psací pomůcky,

§

fotoaparát,

§

krejčovský metr,

§

pásmo.

10.3 Zpracování dat Zpracování získaných dat proběhlo rozdělením dílčích částí projektu a následně podrobným naplněním otázek daných úkolů. Využito bylo dosavadních vědomostí z předmětů jako např.: Dendrologie, Botanika, Geologie, Ekofyziologie dřevin. Získané údaje byly vyhodnoceny několika metodami: metodou přiřazovací (přiřazení určitých bodových/hodnotících atributů při vyjadřování a zaznamenávání kritérií týkajících se objektů), metodou srovnávací (porovnávání a srovnávání objektu), metodou určovací (určováním dřevin ve vybraných objektech), metodou pozorovací/měřící (pozorování fenofází a vyhodnocování klimatických změn), měrnou metodou (za použití měřických pomůcek) a metodou syntézy (formulování a sumarizování problémů objektu). Celková

práce

v lokalitách

byla

doprovázena

zapisováním

zjištěných

skutečností, fotografováním, měřením a diskuzí o vybrané problematice tvarování dřevin. -42-

10.4 Vytvoření vlastní metodiky hodnocení hlavového řezu Pořadové číslo lokality: Číselné označení lokality. Datum měření: Uvedení dne, měsíce a roku měření vybraných taxonů v lokalitě. Popis lokality: Lokalizace vybraných jedinců. Druh tvarování Jedná-li se o hlavový řez. Taxon: Určen rod, druh, kultivar. Určení taxonu a doplnění nomenklatury bylo převzato z literatury (Hurych, 2003). Vývojové (věkové) stádium: 1

Nový – znaky a projevy ujímání, mladý jedinec, ale i právě přesazený dospělý exemplář, bez potřebné péče hrozí úhyn

2

Ujatý – doposud nestabilizovaný, mladý jedince, ale i nedávno přesazený exemplář, nezbytná odpovídající péče pro získání požadovaných vlastností a architektury

3

Stabilizovaný, dospívající – mladý jedinec, s intenzivním růstem

4

Dospělý – plná funkčnost, vycházející z vlastností taxonu a způsobu pěstování

5

Starý až dožívající – ustávající přírůst, zřetelné příznaky chátrání až dožívání (Pejchal, Šimek, 2012).

Postavení jedince: SO

solitérní dřevina

SS

skupina stromů

ST

stromořadí

PBP porost břehů pravidelný PBN porost břehů nepravidelný Počet jedinců: Součet jedinců na daném stanovišti. Uvedené počtem ks.

-43-

Celková výška stromu: Celková naměřená hodnota od paty stromu po hlavy. Uvedené v jednotkách m. Výška kmene: Naměřená hodnota od paty stromu po spodní hranici větvení hlav. Uvedené v jednotkách m. Obvod kmene: Obvod kmene měřený ve výšce 1,3 m. Obvod kmene měřený ve výšce 1m je stanoven pro vrby, u kterých může hlava dosahovat nižších výšek. Uvedené v jednotkách cm. Průměr koruny: Místo měření vzdálenosti nejvzdálenějších protilehlých obvodových hlav. Uvedené v jednotkách m. Celkový počet hlav: Počet hlav vyrůstajících z větvících se os. Uvedené počtem ks. Obvod hlav - největší: Největší naměřená hodnota obvodové části hlavy. Uvedená v cm. Obvod hlav - nejmenší: Nejmenší naměřená hodnota obvodové části hlavy. Uvedená v cm. Celkový počet výhonů: Množství výhonů vyrůstajících z hlav. Uvedené počtem ks. Délka výhonů: Naměřená hodnota délek výhonů. Uvedená v cm. Regenerace hlav: 1

výborná, bujná schopnost regenerace – vzrostlé, zcela zdravé a nepoškozené, plně vitální přírůstky, předpoklad dlouhodobé perspektivity

2

průměrná, běžná schopnost regenerace – odchylky od normálu, případné poškození, předpoklad střednědobé až dlouhodobé perspektivity

3

zhoršená, slabá schopnost regenerace – v důsledku stáří, chorob, škůdců a poškození dochází ke slabé schopnosti regenerace, předpoklad krátké existence

Regenerace hlav zahrnuje počet výhonů a jejich přírůstky.

-44-

Obr. 40 Lípa s výbornou, bujnou schopností regenerace, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 41 Lípa s průměrnou, běžnou schopností regenerace, foto autor, 13. 02. 2014

Obr.

42

Lípa

se

zhoršenou

regenerace, foto autor, 11. 09. 2012

-45-

schopností

Obrůstající výhony: 1

jednoleté výhony

2

dvouleté výhony

3

víceleté výhony

Typ koruny: PH

koruna s primárními hlavami – vyhovující počet a rozložení kosterních větví pro založení primárních hlav v místě zmlazené koruny

SH

koruna se sekundárními hlavami – nevyhovující pěstební tvar pro založení primárních hlav, provozní okolnosti prostorové parametry umožňují (vyžadují) založení sekundárních hlav

SVS koruna sekundárně volně rostlá – provozní okolnosti a prostorové parametry umožňují (vyžadují) založení sekundární koruny, časté jde také o zanedbanou péči (Žďárský, 2003).

Obr. 43 Koruna s primárními hlavami (Žďárský, 2003).

Obr. 44 Koruna se sekundárními hlavami (Žďárský, 2003).

-46-

Obr. 45 Koruna sekundárně volně rostlá (Žďárský, 2003).

Realizace řezu: Doba provedení zásahů v koruně s uvedením měsíce a roku realizace řezu během pozorování. Velikost řezných ran – největší + % zastoupení: Vyjádření naměřené hodnoty největší řezné rány uvedené v cm. Velikost řezných ran – nejmenší + % zastoupení: Vyjádření naměřené hodnoty nejmenší řezné rány uvedené v cm. Délka zakrácení čípků: 1

velmi dlouhé zakrácené čípky – hlava mohutní, dochází k rozlamování

2

středně dlouhé zakrácené čípky – dočasně vyhovuje, ale po té dochází k zmohutnění a rozlomení hlavy

3

standartní, vhodné zakrácené čípky – hlava v optimální fázi, dlouhodobě perspektivní

4

těsné čípky, zaříznutí – hlava s velkými ránami, dochází ke špatnému hojení

Obr. 46 Vrba s velmi dlouhými zakrácenými čípky, foto autor, 10. 02. 2014

-47-

Obr.

47

Vrba

se

středně

dlouhými

zakrácenými čípky, foto autor, 23. 02. 2014

Obr. 48 Platan se standartním zakrácením čípků, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 49 Lípa s těsným zakrácením čípků, foto autor, 13. 02. 2014

-48-

Zdravotní stav: Celý jedinec: 1

zdravotní stav výborný či ojediněle poškozený – defekty malého rozsahu, bez vlivu na stabilitu nosných prvků

2

zdravotní stav mírně zhoršený, menší počet příznaků – narušení zásadnějšího rozsahu, často vyžadující stabilizační i sanační zásah

3

zdravotní stav dobrý, průměrný – bez poškození, s ojedinělými příznaky

4

zdravotní stav silně zhoršený – bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva

5

poškození velkého rozsahu, velké poškození, ohrožuje existenci jedince, -mrtvé stromy – riziko rozpadu jedince

Zdravotní stav: Kmen: 1

výborné, ojedinělé poškození malého rozsahu, bez vlivu na stabilitu nosných prvků

2

mírně zhoršené poškození, menší počet příznaků – zásadnější rozsah, vyžaduje stabilizační i sanační zásah

3

dobré, průměrné, bez poškození, s ojedinělými příznaky

4

silně zhoršené – bez možnosti stabilizace

5

poškození velkého rozsahu – velké poškození, ohrožuje existence jedince

Zdravotní stav: Hlava: 1


2

mírně zhoršené, menší počet příznaků – zásadnější rozsah, vyžaduje stabilizační i sanační zásah

3


4


5


Vitalita: 1

optimální – bez nebo s nepatrnými odchylkami od optima, předpokladk zachování

2

mírně snížená – mírné odchylky od optima, předpoklad dlouhodobé existence, pominou- li negativní vlivy, může se stav vrátit ke stupni 1

3

středně snížená – výrazné odchylky od optima, existence není bezprostředně ohrožena, omezením nebo odstraněních vnějších negativních vlivů se může stupeň zlepšit

-49-

4

silně snížená – velmi silné odchylky od optima, během krátkého období je existence ohrožena, málo pravděpodobné je zlepšení

5

žádná – bez projevů života

Vitalita je hodnocená podle počtu výhonů, délky přírůstků, olistění. Ekologická hodnota: Pr, Du

praskliny, dutiny

Dh, Hm

přítomnost dřevokazných hub, hmyzu

Me

mechanické poškození

Hn

hnízdiště

Lokalizace použití: 1

městská zeleň

2

význam krajinný

3

součást historických zahrad, parků

10.5 Vytvoření vlastní metodiky hodnocení ramenového řezu Pořadové číslo lokality: Číselné označení lokality. Datum měření: Uvedení dne, měsíce a roku měření vybraných taxonů v lokalitě. Popis lokality: Lokalizace vybraných jedinců. Druh tvarování Jedná-li se o ramenový řez. Taxon: Určen rod, druh, kultivar. Určení taxonu a doplnění nomenklatury bylo převzato z literatury (Hurych, 2003). Vývojové (věkové) stádium: 1

Nový – znaky a projevy ujímání, mladý jedinec, ale i právě přesazený dospělý exemplář, bez potřebné péče hrozí úhyn

-50-

2

Ujatý – doposud nestabilizovaný, mladý jedince, ale i nedávno přesazený exemplář, nezbytná odpovídající péče pro získání požadovaných vlastností a architektury

3

Stabilizovaný, dospívající – mladý jedinec, s intenzivním růstem

4

Dospělý – plná funkčnost, vycházející z vlastností taxonu a způsobu pěstování

5

Starý až dožívající – ustávající přírůst, zřetelné příznaky chátrání až dožívání (Pejchal, Šimek, 2012).

Postavení jedince: SO

solitérní dřevina

SS

skupina stromů

ST

stromořadí

PBP porost břehů pravidelný PBN porost břehů nepravidelný Počet jedinců: Součet jedinců na daném stanovišti. Uvedené počtem ks. Celková výška stromu: Celková naměřená hodnota od paty stromu po ramena. Uvedené v jednotkách m. Výška kmene: Naměřená hodnota od paty stromu po spodní hranici větvení ramen. Uvedené v jednotkách m. Obvod kmene: Obvod kmene měřený ve výšce 1,3 m. Uvedené v jednotkách cm. Průměr koruny: Místo měření vzdálenosti nejvzdálenějších protilehlých obvodových ramen. Uvedené v jednotkách m. Celkový počet hlav: Počet hlav vyrůstajících z větvících se os. Uvedené počtem ks. Obvod hlav - největší: Největší naměřená hodnota obvodové části ramen. Uvedená v cm. Obvod hlav - nejmenší: Nejmenší naměřená hodnota obvodové části ramen. Uvedená v cm. -51-

Celkový počet výhonů: Množství výhonů vyrůstajících z ramen. Uvedené počtem ks. Délka výhonů: Naměřená hodnota délek výhonů. Uvedená v cm. Regenerace ramen: 1

výborná, bujná schopnost regenerace – vzrostlé, zcela zdravé a nepoškozené, plně vitální přírůstky, předpoklad dlouhodobé perspektivity

2

průměrná, běžná schopnost regenerace – odchylky od normálu, případné poškození, předpoklad střednědobé až dlouhodobé perspektivisty

3

zhoršená, slabá schopnost regenerace – v důsledku stáří, chorob, škůdců a poškození dochází ke slabé schopnosti regenerace, předpoklad krátké existence

Obrůstající výhony: 1

jednoleté výhony

2

dvouleté výhony

3

víceleté výhony

Realizace řezu: Doba provedení zásahů v koruně. Uvedení měsíce a roku realizace řezu během pozorování. Velikost řezných ran – největší + % zastoupení: Vyjádření naměřené hodnoty největší řezné rány. Uvedené v cm. Velikost řezných ran – nejmenší + % zastoupení: Vyjádření naměřené hodnoty nejmenší řezné rány. Uvedené v cm. Délka zakrácení čípků: 1

velmi dlouhé zakrácené čípky

2

středně dlouhé zakrácené čípky

3

standartní, vhodné, běžné zakrácené čípky

4

těsné zakrácené čípky

Zdravotní stav: Celý jedinec: 1

zdravotní stav výborný či ojediněle poškozený – defekty malého rozsahu, bez vlivu na stabilitu nosných prvků

-52-

2

zdravotní stav mírně zhoršený, menší počet příznaků – narušení zásadnějšího rozsahu, často vyžadující stabilizační i sanační zásah

3

zdravotní stav dobrý, průměrný – bez poškození, s ojedinělými příznaky

4

zdravotní stav silně zhoršený – bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva

5

poškození velkého rozsahu, velké poškození, ohrožuje existenci jedince, -mrtvé stromy – riziko rozpadu jedince

Zdravotní stav: Kmen: 1


2


3


4


5


Zdravotní stav: Hlavní ramena: 1

výborné, rovnoměrné – malého rozsahu, bez vlivu na stabilitu nosných prvků

2


3


4


5


Vitalita: 1

optimální – bez nebo s nepatrnými odchylkami od optima, předpoklad k zachování

2

mírně snížená – mírné odchylky od optima, předpoklad dlouhodobé existence, pominou-li negativní vlivy, může se stav vrátit ke stupni 1

3

středně snížená – výrazné odchylky od optima, existence není bezprostředně ohrožena, omezením nebo odstraněních vnějších negativních vlivů se může stupeň zlepšit

4

silně snížená – velmi silné odchylky od optima, během krátkého období je existence ohrožena, málo pravděpodobné je zlepšení

5

žádná – bez projevů života

-53-

Vitalita je hodnocená podle počtu výhonů, délky přírůstků, olistění. Ekologická hodnota: Pr, Du

praskliny, dutiny

Dh, Hm

přítomnost dřevokazných hub, hmyzu

Me

mechanické poškození

Hn

hnízdiště

Lokalizace použití: 1

městská zeleň

2

význam krajinný

3

součást historických zahrad, parků

-54-

11 Výsledky 11.1 Tabulky vyhodnocení hlavové řezu Tabulka 3 - Dolsko u Nahořan Pořadové číslo lokality: 1 Taxon: Tilia platyphyllos

Datum měření: 02. 02. 2014 Vývojové stádium:

Popis lokality: Dolsko u Nahořan Postavení jedince:

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců:

SCOP.

4

ST

4

Výška kmene: 4,0 m Obvod hlav největší: 120 cm Regenerace hlav: 2 Velikost řezných ran: největší + % zastoupení: 3 cm - 60%

Obvod kmene: 194 cm Obvod hlav nejmenší: 70 cm Obrůstající výhony: 3

Celková výška stromu: 10,0 m Celkový počet hlav: 6 ks Délka výhonů: 1,0-2,0 m

Realizace řezu: 2010 Délka zakrácení čípků: 2 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 4 Vitalita: Ekologická hodnota: 3 Pr, Du, Dh, Me

Průměr koruny: 7,0 m Celkový počet výhonů: 95 ks Typ koruny: SH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 30%

Hlava: 3 Lokalizace použití: 1

Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Dolsko u Nahořan v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 je pozorováno 5 stromů lípy velkolisté ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Je zřejmé, že lípy nejsou tvarované hlavovým řezem od počátku své výsadby a teprve v pozdním vývojovém stádiu dochází k záměrnému tvarovaní z důvodu omezení velikosti rozložitých korun. V roce 2013 dochází k odstranění 1 stromu, který vlivem patogenních vlivů, odumírajích hlav, otevřených dutin a infikovaného kmene podlehl. Z bezpečnostních důvodů byl strom odstraněn. -55-

Na pozorovaných stromech s hlavami je ponechán obrost víceletých výhonů.

Obr. 50 Odstranění stromu, foto autor, 11. 09. 2012 V roce 2014 je na pozorovaných lípách stále ponechán obrost víceletých výhonů, u kterých dochází postupem času k zesilování. V průběhu let pozorování nedochází k řezu lip.

-56-

Dolsko u Nahořan

Obr. 51 Katastrální mapa + ortofoto M 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013)

Snímky byly pořízeny dne 11. 09. 2012

Obr. 52 Stromořadí, foto autor

Obr. 53 Vybraný strom, foto autor

-57-


Obr. 54 Stromořadí 4 stromů, 1 strom odstraněn, foto autor

Obr. 55 Vybraného stromu, foto autor

Obr. 56 Detail hlavy, foto autor

-58-

Tabulka 4 – Přibyslav u Náchoda Pořadové číslo lokality: 2 Taxon: Tilia cordata Mill. Celková výška stromu: 6,0 m Celkový počet hlav: 24 ks Délka výhonů: 1,0-1,5 m

Datum měření: 06. 01. 2012 Vývojové stádium: 4

Popis lokality: Přibyslav u Náchoda Postavení jedince: SS

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců: 2



Průměr koruny: 4,0 m Celkový počet výhonů: 160 ks Typ koruny: SH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 30%

Realizace řezu: 2009 Délka zakrácení čípků: 2 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 3 Vitalita: Ekologická hodnota: 4 Pr, Du, Me


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Přibyslav u Náchoda v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 dochází k pozorování 2 stromů lípy srdčité ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Lípy nejsou tvarované řezem na hlavu od počátku své výsadby a teprve v pozdním vývojovém stádiu dochází k záměrnému tvarování koruny z důvodu omezení velikosti korun u sochy panny Marie. V minulosti došlo k redukci korun zpětným řezem a po té při nárůstu bujných obrostů docházelo k zakrácování výhonů. Výsledkem jsou spíše metlovité útvary na koncích “hlav.” V roce 2013 je na pozorovaných stromech s “hlavami” ponechán víceletý obrost výhonů. V roce 2014 je na pozorovaných stromech stále ponechán obrost víceletých výhonů, u kterých dochází k zesilování. V průběhu pozorování nedochází k řezu lip.

-59-

Přibyslav u Náchoda

Obr. 57 Katastrální mapa + ortofoto M 1: 5 000, (Geoprohlížeč, 2013)


Obr. 58 Lípy u sochy panny Marie, foto autor

-60-

Obr. 59 Hlavový řez, foto autor

Obr. 60 Detailní pohled na hlavu, foto autor

-61-

Tabulka 5 - Bačetín Pořadové číslo lokality: 3 Taxon: Tilia cordata MILL. Celková výška stromu: 7,0 m Celkový počet hlav: 6 ks Délka výhonů: 1,0-2,0m


Popis lokality: Bačetín Postavení jedince: SS

Výška kmene: 5,0 m Obvod hlav největší: 100 c m Regenerace hlav: 2 Velikost řezných ran: největší + % zastoupení: 5 cm - 60%


Realizace řezu: 2010 Délka zakrácení čípků: 3 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 4 Vitalita: Ekologická hodnota: 4 Pr, Du, Me

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců: 2 Průměr koruny: 4,0 m Celkový počet výhonů: 110 ks Typ koruny: SH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 30%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Bačetín v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 je pozorován 1 strom, lípy srdčité a 1 strom lípy velkolisté ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Lípy nejsou tvarované řezem na hlavu od počátku své výsadby a teprve v pozdním vývojovém stádiu dochází k záměrnému tvarovaní z důvodu omezení velikosti korun u sochy panny Marie. Řez je prováděn místními občany, jelikož lípy stojí na ploše soukromého pozemku. Pozorovaný strom lípy srdčité viditelně prokazuje dutinu u větvících se os, při kterém hrozí riziko rozlomení koruny. V roce 2013 na pozorovaných stromech s hlavami je ponechán obrost s víceletými výhony. V roce 2014 je na pozorovaných lípách stále ponechán obrost výhonů, u kterých dochází k zesilování. V průběhu let pozorování nedošlo k řezu lip. -62-

Bačetín

Obr. 61 Katastrální území + ortofoto 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013)


Obr. 62 Lípy u křížku, foto autor

Obr. 63 Vybrané lípy, foto autor

-63-


Obr. 64 Lípy u křížku, foto autor

Obr. 65 Boční pohled, foto autor

Obr. 66 Vybraná lípa tvarovaná hlavovým řezem, foto autor -64-

Tabulka 6 – Běloves - Náchod Pořadové číslo lokality: 4 Taxon:


Popis lokality: Běloves – Náchod Postavení jedince:


SCOP.

4

ST

15

Celková výška stromu: 4,0 m

Výška kmene: 2,0 m

Obvod kmene: 80 cm

Průměr koruny: 1,30 m

Obvod hlav největší: 170 cm Regenerace hlav: 1 Velikost řezných ran: největší + % zastoupení:

Obvod hlav nejmenší: 100 cm Obrůstající výhony: 3

Tilia platyphyllos

Celkový počet hlav: 2 ks Délka výhonů: 1,0-2,0m

Realizace řezu:

3 cm - 30% 2011 Délka zakrácení čípků: 4 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 4 Vitalita: Ekologická hodnota: 4

Pr, Du, Me

Celkový počet výhonů: 60 ks Typ koruny: SH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 50%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Běloves u Náchoda v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 je pozorováno 15 stromů lípy velkolisté ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Lípy nejsou tvarované řezem na hlavu od počátku své výsadby a teprve v pozdním vývojovém stádiu dochází k záměrnému tvarovaní z důvodu omezení velikosti korun z příčin nevhodně zvoleného druhu stromů v úzké ulici. V jeho blízkosti se rozléhají předzahrádky rodinných domů a ve výškách ční vedení. Pozorovaný strom lípy velkolisté a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu o dvou hlavách se zhojenými ránami po těsném zákrácení čípků. V roce 2013 na pozorovaných stromech s hlavami je ponechán obrost s velmi bujnými víceletými výhony. -65-

V roce 2014 je na pozorovaných stromech ponechán obrost výhonů, které stále zesilují. V průběhu pozorování nedochází k řezu lip. Běloves – Náchod

Obr. 67 Katastrální mapa + ortofoto 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013)


Obr. 69 Hlavový řez, foto autor

Obr. 68 Stromořadí lip, foto autor -66-

Obr. 70 Detail hlavového řezu, foto autor

-67-

Tabulka 7 – Schönbrunn, Vídeň Pořadové číslo lokality: Datum měření: 5 26. 04. 2012 Taxon: Vývojové stádium: Platanus x acerifolia 4 WILL. Celková výška stromu: Výška kmene: 6,00 m 3,00 m Obvod hlav Celkový počet hlav: největší: 9 ks 90 cm Délka výhonů: Regenerace hlav: 1,0-2,0m 1 Velikost řezných ran: největší + % Realizace řezu: zastoupení: Každoročně 2 cm - 30% Délka zakrácení čípků: 3 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 3 3 Vitalita: Ekologická hodnota: 3 Bez výskytu

Popis lokality: Schönbrunn, Vídeň Postavení jedince:


SS

3


Průměr koruny: 5,50 m Celkový počet výhonů: 90 ks Typ koruny: PH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 50%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Schönbrunn, ve Vídni v průběhu let 2012. Lokalita byla nafocena během exkurze. V roce 2012 byly pozorovány 3 stromy platanu javorolistého ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Je zřejmé, že platany byly tvarovány řezem od počátku své výsadby a provedený hlavový řez je zapěstován vhodným způsobem. Pozorovaný strom platanu javorolistého a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu o 9 počtu hlav se zhojenými řeznými plochami. Na pozorovaných stromech s hlavami je ponechán obrost vitálních jednoletých výhonů.

-68-

Park Schönbrunn, Vídeň

Obr. 71 Ortofo mapa M 1: 5 000, (Mapy, 2009)


Obr. 72 Zámecký park Schönbrunn, foto autor

-69-

Obr. 73 Detail hlavy, foto autor

Tabulka 8 - Řím Pořadové číslo lokality: 6 Taxon: Platanus orientalis L. Celková výška stromu: 7,0 m Celkový počet hlav: 11 ks Délka výhonů: 1,0-2,0m


Popis lokality: Řím Postavení jedince: SS



Realizace řezu: Každoročně Délka zakrácení čípků: 3 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 4 Vitalita: Ekologická hodnota: 4 Du

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců: 2 Průměr koruny: 5,00 m Celkový počet výhonů: 80 ks Typ koruny: SH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 50%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Řím v průběhu let 2014. Lokalita byla nafocena během dovolené prostřednictvím rodinných příslušníků. V roce 2014 jsou pozorovány 2 stromy platanu východního ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Je zřejmé, že platany nebyly tvarovány řezem od počátku své výsadby, ale provedený hlavový řez se podařilo na vybraném druhu dřeviny zapěstovat vhodným způsobem. Pozorovaný strom platanu má založenou korunu s počtem 11 hlav s vhodně zacelenými ránami. U větvících se os dochází ke vzniku otevřené dutiny, která může vést k rozlomení koruny. Na pozorovaných stromech s hlavami je ponechán obrost s vitálními jednoletými výhony.

-70-

Řím Snímky byly pořízeny dne 13. 02. 2014

Obr. 74 Platany ve dvoře, foto autor

Obr. 75 Řez na hlavu, foto autor

Obr. 76 Detail řezu na hlavu, foto autor

-71-

Tabulka 9 - Běstviny Pořadové číslo lokality: 7 Taxon: Salix viminalis L. Celková výška stromu: 3,0 m Celkový počet hlav: 2 ks Délka výhonů: 1,0-2,0m


Popis lokality: Běstviny Postavení jedince: PBP



Realizace řezu: Každoročně Délka zakrácení čípků: 1 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 4 3 Vitalita: Ekologická hodnota: 4 Pr

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců: 43 Průměr koruny: 1,30 m Celkový počet výhonů: 110 ks Typ koruny: PH Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 50%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Běstvin v průběhu let 2012-2014. V roce 2012 je pozorováno 43 stromů vrby ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Vrby jsou tvarované řezem od počátku své výsadby. Pozorovaný strom vrby a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu o dvou hlavách, u kterých byl řez proveden s ponecháním dlouhých čípků. Ponechání dlouhých čípků může vést k mohutnění hlavy a poté k rozlomení. V roce 2013 na pozorovaných stromech s hlavami dochází k zakrácení obrostu vitálních jednoletých výhonů. Dochází k ponechání dlouhých čípků. V roce 2014 na pozorovaných stromech s hlavami dochází k zakrácení obrostu vitálních jednoletých výhonů. Opět dochází k ponechání dlouhých čípků.

-72-

Běstviny

Obr. 77 Katastrální mapa + ortofoto M 1: 5 000, (Geoprohlížeč, 2013)


Obr. 78 Výsadba vrb, foto autor

Obr. 79 Vrby podél břehů, foto autor

-73-


Obr. 80 Břehový porost vrb, foto autor

Obr. 81 Foto vybrané hlavy, foto autor

Obr. 82 Detail hlavového řezu, foto autor

-74-

Tabulka 10 – Ratibořice u České Skalice Pořadové číslo lokality: 8 Taxon: Salix purpurea L. Celková výška stromu: 3,0 m Celkový počet hlav: 2 ks Délka výhonů: 1-2m

Datum měření: 10. 02. 2014 Vývojové stádium: 4 Výška kmene: 1,70 m Obvod hlav největší: 240 cm Regenerace hlav: 2 Velikost řezných ran: největší + % zastoupení: ---

Realizace řezu: Každoročně Délka zakrácení čípků: 2 Zdravotní stav: Celý jedinec: Kmen: 3 3 Vitalita: Ekologická hodnota: 3 Hn

Popis lokality: Ratibořice u České Skalice Postavení jedince: PBP Obvod kmene: 38 cm Obvod hlav nejmenší: 170 cm Obrůstající výhony: 1

Druh tvarování: na hlavu Počet jedinců: 68 Průměr koruny: 0,90 m Celkový počet výhonů: 150 ks Typ koruny: PH -primární hlavy Velikost řezných ran: nejmenší + % zastoupení: 1 cm - 100%


Fotografie dokumentují výsledný stav hlavových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Ratibořic u České Skalice v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 je pozorováno 68 stromů vrby ve vývojovém stádiu dospělého jedince. Vrby jsou tvarované řezem od počátku své výsadby. Pozorovaný strom vrby a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu o jedné hlavě, u kterých byl řez proveden s ponecháním středně dlouhých čípků. Ponechání středně dlouhých čípků může vést postupem času k mohutnění hlavy a poté k rozlomení. V roce 2013 na pozorovaných stromech s hlavami dochází k zakrácení obrostů vitálních jednoletých výhonů. Zakrácené čípky jsou ponechané středně dlouhé. V roce 2014 na pozorovaných stromech s hlavami dochází k zakrácení obrostů vitálních jednoletých výhonů. Opět dochází k ponechání středně dlouhých čípků.

-75-

Ratibořice u České Skalice

Obr. 83 Katastrální mapa + ortofoto M 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013)


Obr. 84 Břehový doprovod vrb, foto autor -76-

Obr. 85 Vybraná hlava, foto autor

Obr. 86 Detail hlavy, foto autor Snímky byly pořízeny dne 23. 02. 2014

Obr. 87 Břehový porost vrb, foto autor -77-

Obr. 88 Vybrané hlavy, foto autor

11.2 Tabulky vyhodnocení ramenového řezu Tabulka 11 – Hradec Králové Pořadové číslo lokality: 1


Popis lokality: Hradec Králové

Druh tvarování: na ramena

Postavení jedince:

Počet jedinců:

WILL.

3

ST

30



Obvod kmene: 26 cm Obvod ramen největší: 2 cm

Průměr koruny: 2,0 m Obvod ramen nejmenší: 0,6 cm

Taxon: Platanus x acerifolia

Počet hlavních ramen: 18 ks Počet výhonů na rameni: 12 ks Realizace řezu:

Každoročně Délka zakrácení čípků: 2 Zdravotní stav: Celý jedinec: 3 Vitalita: 3

Délka ramen: 2,4 m

Délka výhonů: Regenerace ramen: Obrůstající výhony: 7 cm 1 1, 2, Velikost řezných Velikost řezných ran: ran: největší + % nejmenší + % zastoupení: zastoupení: 2 cm 50% 0,5 cm 30%

Kmen: 2 Lokalizace použití: 1

Hlavní ramena: 3

Fotografie dokumentují výsledný stav ramenových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Hradec Králové v průběhu let 2012 – 2014. V roce 2012 je pozorováno 30 stromů platanu javorolistého ve vývojovém stádiu stabilizujícího dospívajícího jedince. Platany jsou tvarované řezem od počátku své výsadby. Pozorovaný strom platanu a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu s počtem 18 hlavních ramen, u kterých byl řez proveden na středně dlouhé zákrácené na čípky. Ponecháním středně dlouhých čípků může vést k zmohutnění, důsledkem působení přírodních vlivů (nadměrná zátěž sněhu, námrazy) může dojít k trvalému poškození, rozlomení. V roce 2013 na pozorovaných stromech tvarovaných na ramena je zakrácen obrost vitálních jednoletých a dvouletých výhonů. Ramena jsou vyvazována k -78-

bambusové konstrukci, která se však postupem času začíná rozpadat a místo vhodného vedení se tak stává nefunkčním a korunu spíše deformuje. V roce 2014 na pozorovaných stromech tvarovaných na ramena je zakrácen obrost vitálních jednoletých a dvouletých výhonů Hradec Králové

Obr. 89 Katastrální mapa + ortofoto M 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013) Snímky byly pořízeny dne 18. 12. 2011

Obr. 91 Vyvázaní ramen, foto autor

Obr. 90 Zeleň v městské části, foto autor -79-


Obr. 93 Vybraný strom, foto autor

Obr. 92 Řezem upravené stromy platanů, foto autor

Obr. 94 Detail řezu na čípek, foto autor

Obr. 95 Vyvázání ramen, foto autor

-80-

Tabulka 12 – Kurpark Oberlaa, Vídeň Pořadové číslo lokality: 2


Popis lokality: Kurpark Oberlaa

Druh tvarování: na ramena

Postavení jedince:

Počet jedinců:

WILL.

3

ST

16



Obvod kmene: 26 cm Obvod ramen největší: 2 cm

Průměr koruny: 2m Obvod ramen nejmenší: 0,7 cm

Taxon: Platanus x acerifolia

Počet hlavních ramen: 8 ks Počet výhonů na rameni: 7 ks Realizace řezu: Každoročně Délka zakrácení čípků: 3 Zdravotní stav: Celý jedinec: 1 Vitalita: 1

Délka ramen: 2,4 m

Délka výhonů: Regenerace ramen: Obrůstající výhony: 7 cm 1 1, 2 Velikost řezných Velikost řezných ran: ran: největší + % zastoupení: nejmenší + % zastoupení: 1 cm 70% 0,4 cm 30%

Kmen: 1 Lokalizace použití: 1

Hlavní ramena: 1

Fotografie dokumentují výsledný stav ramenových řezů, které byly pozorovány v lokalitě Kurpark, Oberlaa ve Vídni v průběhu let 2012. Kde byly pořízeny fotografie prostřednictvím exkurze. V roce 2012 bylo pozorováno 16 stromů platanu javorolistého ve vývojovém stádiu stabilizujícího dospívajícího jedince. Platany jsou tvarované řezem od počátku své výsadby. Pozorovaný strom platanu a velká většina z pozorovaných stromů má založenou korunu o počtu 8 hlavních ramen, u kterých byl řez proveden na vhodně zákrácené čípky. Ramena jsou vyvazována k bambusové konstrukci, která vede ramena paprsčitě. Založení ramen a vedení řezu na čípky je prováděno v pravidelném intervalu, při kterém nevznikají velké řezné rány. -81-

Příjezdová plocha Kurpark Oberlaa, Vídeň

Obr. 96 Ortofoto mapa M 1: 5 000, (Mapy, 2009) Snímky byly nafoceny dne 26. 04. 2012

Obr. 98 Tvarování ramen, foto autor

Obr. 97 Řez na ramena, foto autor Obr. 99 Vyvazování ramen, foto autor -82-

12 Diskuze Téma problematiky hlavových tvarů a ramenových tvarů u dřevin a její ošetření je velmi komplikované a rozsáhlé. V této práci je zaměřeno především na výběr vhodných dřevin a průzkum lokalit s terénním šetřením, které je nezbytným předpokladem pro následný kvalitní návrh ošetření. V této práci je nejprve probrán důkladně literární přehled na dané téma s důrazem na dřeviny zapěstované hlavovým řezem i řezem na ramena. Vzhledem k porovnání mezi českými a zahraničními zdroji je výsledek pozitivní i negativní. Česká literatura a publikace nabízí ucelený pohled na hlavové tvary dřevin, na rozdíl od nastudované německé literatury, která popisuje hlavový řez jako obecný pojem a hodnotí hlavové tvary dřevin v místních zahradních objektech. Mezi přínosné materiály pro studii hlavových tvarů u dřevin patřily zejména: ŽĎÁRSKÝ M., Strom pro život, život pro strom IV: řez dřevin z pohledu nového tisíciletí, 2008, ŽĎÁRSKÝ M. Arboristika I: pro další vzdělávání v arboristice. Řez stromů, konzervační ošetření, vázání korun, stromolezení, kácení, pnoucí dřevin, 2008, ŠTOJDL V., Zahrada-park-krajina. Praha, roč. 2010, č. 2. Stěžejní částí práce bylo terénní šetření, při kterém probíhalo hodnocení hlavových a ramenových tvarů u dřevin na daných lokalitách. Hodnocení bylo provedeno na 8 hlavových tvarech a na 2 ramenových tvarech. Pořízení fotografií hlavových a ramenových tvarovaných dřevin bylo možné nafotit i v zahraničí, proto je jejich výsledek také předmětem hodnocení. Součástí práce bylo vypracovat metodiku práce a po té vyhodnotit daný taxon a zařadit jej dle stanovených bodů v metodice. Výstupem této části práce je vyhodnocený přehled tvarovaných taxonů v tabulkové formě uvedené v příloze Výsledky. Uvedené terénní šetření bylo provedeno v městských lokalitách na stromořadí, dále na skupině stromů v krajině a na břehové doprovodné vegetaci. Stromořadí v městské části vykazují řez, který byl proveden v pozdní věkové fázi a v současném stavu sebou nese mnohé poranění, týkající se vzniklých dutin a následného rozpadu hlav. Skupiny stromů tvarované hlavovým řezem se týkají také tvarování dospělých jedinců, které zůstávají v krajině ponechány bez další zpětné vazby na ošetření. U břehových doprovodných vegetací, které jsou tvořené převážně vrbami, dochází k pravidelnému odstraňování -83-

výhonů. Avšak mnohdy dlouhé ponechané čípky mohou způsobit postupem času rozlomení hlavy. Hodnocené řezy na ramena, vyskytující se v městských částech se vyznačují velkým počtem ramen, které korunu zmohutňují. Použití podpěrných konstrukcí se vlivem přírodních podmínek, případně vandalismu časem rozpadá a vedená koruna s touto oporou se začíná spíše deformovat. S možností pořízení fotografií a zhodnocení dřevin v zahraničí se technika řezu, pravidelnost řezu a následné kvalitní zapěstování tvarovaných forem více ztotožňuje s literárními podklady než na příkladu hodnocených dřevin v České Republice. Závěrem byly dřeviny tvarované řezem na hlavu a řezem na ramena pozorované na části lokalit v České Republice ohodnoceny spíše záporně, a to především v technice řezu a v pozdním založení hlavového řezu. Mezi lokalitami by se našla místa, kde by byla potřeba provést obnovu a péči stávající zeleně. Nedostatek péče a pravděpodobně i neodborný zásah techniky řezu je zásadním problémem u většiny pozorovaných dřevin v daných lokalitách.

-84-

13 Závěr Bakálářská práce Hlavové tvary u dřevin se v teoretické části zabývá údaji o hlavových řezech a ramenových řezech u dřevin. Detailněji je popsán řez na hlavu a řez na ramena, historie a použití vhodných druhů dřevin k těmto způsobům tvarování. Dále jsou v práci zahrnuty nesprávnými postupy zapěstování dřevin. Praktická část práce se zabývá zejména vypracováním metodiky práce a zhodnocením tvarovaných dřevin řezem na hlavu a řezem na ramena v lokalitách. Vybrané lokality byly v letech 2012–2014 navštěvovány a následně zde bylo prováděno sledování dřevin. Informace byly doplňovány po dobu tří let. Získané poznatky z vlastní práce jsou vyjádřeny v kapitolách Výsledky a Diskuse, kde jsou následně popsány roky pozorování a důsledky, jak tyto dřeviny reagovaly. V tabulkách jsou k vyčtení samostatné druhy dřevin, které byly sledovány a v jakém datu reagovaly na probíhající řez nebo zanedbání řezu. V práci jsou srovnány pozorované dřeviny s technikou řezu s českou i zahraniční literaturou. Na základě výsledku práce dochází k zamyšlení se nad důsledky lidského počinu a ovlivnitelnosti působením lidského faktoru, ať už v samotném výběru dřeviny, tak včasném zapěstování a stálém udržení tvaru. V kapitole Nesprávné postupy zapěstovaných dřevin je stanovena část zásadních chyb při tvarovacím řezu na hlavu a na ramena, které vedou k závážným důsledkům.

-85-

14 Souhrn a Resume Hlavové tvary u dřevin Tato bakalářská práce se zabývá tvarovacím řezem dřevin – Hlavové tvary u dřevin. V literární části byly popsány druhy tvarovacích řezů, detailněji rozebrán řez na hlavu a řez na ramena. V praktické části byly navštíveny lokality, kde se provádělo pozorování dřevin. Metodika práce byla zpracována na základě vlastního pozorování a vyjádření autora. Výsledkem práce bylo shrnutí literárních zdrojů a po té v části praktické zhodnotit stav řezu tvarovaných dřevin. Nevhodně vysazené dřeviny vedou k nutnosti strom tvarovat řezem. Při sledování dřevin, u kterých byl řez na hlavu veden v podzním stádiu věku, byla pozorována reakce dřevin na řez, schopnost regenerace tvarovaných hlav a celkové vitální zhodnocení. Vhodné použití dřevin a včasné tvarování řezem na hlavu a na ramena je nutné respektovat pro docílení úspěšného tvaru. Klíčová slova Tvarovací řezy, řez na hlavu, vhodné použití dřevin, důsledky tvarovací řezu. Head shapes of woody plants This bachelor´s work deals with shaping cuts of woody plants – head shapes of woody plants. In the literary part different types of shaping cuts and cuts on the heads and shoulders were described and analysed in detail. In the practical part there were the locations visited, and where the observation of woody plants were made. The methodology of the work was processed on the basis of the observations and the statements of the author. The result of the work is the summary of literary sources and then in the practical part the evaluation of the condition of the cut of the woody plants. Inappropriately planted woody plants can lead to the necessity of shaping the tree with a cut. While observing the woody plants with the cut on the head made in the later stage of life, there was observed the reaction of woody plants to the cuts, the ability of the regeneration of the shaped heads and total vital improvement. A suitable use of woody plants and early shaping with the cut on the head and on the shoulders is necessary to respect in order to achieve a successful shape. Keywords Shaping cuts, cut on the head, suitable use of woody plants, consequences of woody plants shaping. -86-

15 Seznam použité literatury KNIHY BELTZ, Heinrich. Formgehölze: Anzucht und Pflege. Berlin: Parey, 1999. 139 s. ISBN 38-263-3220-2. BELTZ, Heinrich. Tvarování dřevin: střih za střihem. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 126 s. ISBN 978-80-247-2567-3. BISCHOF, Herbert. Řez ovocných stromů a keřů. České vyd. 1. Praha: Cesty, 2003, 183 s. ISBN 80-718-1821-6. DOBLHAMMER, Rupert a Anita DREXEL. Gehölze und Wege in formalen historischen Gartenanlagen Österreichs: eine Dokumentation zur Erschliessung noch bestehender gartenkünstlerischer Strukturen in Österreichs formalen Gärten. 1. vyd. New York: Peter Lang, 2008, 313 p. ISBN 36-315-1287-2. HIEKE, K., ATASOVÁ, H. Lexikon okrasných dřevin. 1. vyd. Praha: Helma, 1994, 730 s. HURYCH, Václav. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Květ, 2003, 203 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-853-6246-5. SCHULZ, Bernd a Gerd GROßMANN. Ovocné dřeviny: řez a tvarování. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1132-7. ŠTOJDL V., Zahrada-park-krajina. Praha, roč. 2010, č. 2. ISSN 1211-1678. ŽĎÁRSKÝ, Marek. Strom pro život, život pro strom IV: řez dřevin z pohledu nového tisíciletí : [Národní arboristická konference a 3. mistrovství ČR ve stromolezectví Mělník, 21.-23. srpna 2003. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2008. ISBN 80-902-9104-X. Die Gartenkunst, ISSN 0935-0519. OTRUBA, Ivar. 101 našich nejkrásnějších zahrad a parků. 1. vyd. Praha: Beta, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7306-320-7. ŽĎÁRSKÝ M. a kol. Arboristika I: pro další vzdělávání v arboristice. Řez stromů, konzervační ošetření, vázání korun, stromolezení, kácení, pnoucí dřeviny. III. 1.vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008, 176 s.

-87-

PEJCHAL M., Arboristika III: pro další vzdělávání v arboristice. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008, 168 s. WAECHTER, Dorothée. Tvarování dřevin: praktické návody pro vytváření tvarů a figur. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2010, 95 s. Zahrada plus. ISBN 978-

80-255-0423-9

PEJCHAL M., ŠIMEK P., Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče, Mendelova univerzita v Brně, Lednice, 2012 Plochy a úprava území: 823-1 ; Rekultivace: 823-2. Praha: ÚRS Praha, 2013, 225 s. ISBN 978-80-7369-469-2 INTERNETOVÉ ZDROJE Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Správa národního parku Podyjí.[online]. c 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/zakon-oochrane-prirody-a-krajiny Vyhláška ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. c 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/kaceci_vyhlaska/$FILE/OTM_vyhlaska_dr eviny_20130703.pdf Standardy péče o přírodu a krajinu. Řez stromů. SPPK A 02 002. Agentura ochrany přírody

a

krajiny

[online].

c

2012

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.baobab.cz/images/sppk-2013.pdf Josef Lada-Pohlednice. Idnes.cz [online]. c 2005-2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://luciezez.rajce.idnes.cz/Josef_Lada Rostliny: Crataegus monogyna. Profizahrada. [online]. c 2001-2014 [cit. 2014-03-15]. ISSN

1803-0033.

Dostupné

z:

http://www.profizahrada.cz/a/cz/2842-crataegus-

monogyna-hloh-jednosemenny/ Geoprohlížeč. Český úřad zeměměřický katastrální. [online]. Praha. c 2013 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ Mapy.

Google

[online].

c

2009

[cit.

2014-03-15]

Dostupné

z:

https://www.google.com/maphp?hl=en&q= Předpis č. 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník. Zákony pro lidi. [online]. c 2010-2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 -88-

Tvarování dřevin. Okrasné dřeviny. [online]. c 2006 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://dendro.mojzisek.cz/re_tvarovani.php Tvarování zelených stěn, loubí a figur. Okrasné keře. [online]. c 2012 [cit. 2014-03-15] Dostupné z: http://okrasne-kere.cz/rez-okrasnych-drevin/tvarovani-zelenych-sten-loubia-figur/

16 Přílohy 16.1 Seznam příloh v textové části Schéma Schéma 1 Rozdělení tvarovacích řezů, (Bulíř), 04. 03. 2013 Obrázky – fotodokumentace Obr. 1

Řez hlavový – zámecký park Schönbrunn, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 2

Řez ramenový – Kurpark Oberlaa, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 3

Řez stěnový – Belvedere, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 4

Svislý kordón (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 5

Vodorovný kordón (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 6

Kordón ve tvaru písmene U (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 7

Verrierova palmeta (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 8

Palmeta se šikmými větvemi (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 9

Vějířová palmeta (Schulz, Grosmann, 2002).

Obr. 10

Figury – Belvedere, Vídeň, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 11

Řez na bonsaj, Westpark, Mnichov, Čínská zahrada, foto autor, 04. 05. 2013

Obr. 12

Přísná osová symetrie Smetanových sadů je v Karlových Varech jedinečná.

Od doby svého založení se nezměnila (Otruba, 2007). Obr. 13

Obraz z roku 1425 Stromy u cesty, pravděpodobně se jedná o vrby, jejichž

výhony jsou pravidelně seřezávány. Výhony jsou po té používány k vytváření nízkých plůtků (dole) (Žďárský, 2003). Obr. 14

Pohlednice Dětské hry v zimě, 1936 (Josef Lada-Pohlednice, 2005-2014)

Obr. 15

Strom po zmlazovacím řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 16

První rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 17

Druhý rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 18

Třetí rok po řezu (Žďárský, 2003). -89-

Obr. 19

Strom po zmlazovacím řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 20

První rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 21

Druhý rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 22

Třetí rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 23

Čtvrtý rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 24

Pátý rok po řezu (Žďárský, 2003).

Obr. 25

U tvarovaných platanů na „střechu“ odstraníme větší část koruny a spodní

čtyři větve vyvedeme vodorovně na podpoře z bambusových tyček (Beltz, 2008). Obr. 26

Větve vyrůstající z „ramen“ stromu každoročně zakracujeme hlubokým

řezem, aby na konci „paží“ vznikly „hlavy“ (Beltz, 2008). Obr. 27

Koruna po zanedbaném hlavovém řezu, foto autor, 20. 11. 2011

Obr. 28

Na původních hlavách dochází k zmlazení 15letých výhonů. Silné probrání

ponechaných čípků, odstranění starých výhonů (Žďárský, 2003). Obr. 29

Opakované provedení hlavového řezu v 3letých cyklech (Žďárský, 2003).

Obr. 30

Nářadí používané zahradníky v 2. polovině 17. století (Žďárský, 2003).

Obr. 31

Seřezávač větví (Die Gartenkunst).

Obr. 32

Srpy (Die Gartenkunst).

Obr. 33

Srpy (Die Gartenkunst).

Obr. 34

Nůžky na živé ploty (Die Gartenkunst).

Obr. 35

Vozíky (Die Gartenkunst).

Obr. 36

Vrby tvarované hlavovým řezem v Ratibořicích v České Skalici, foto autor,

23. 02. 2013 Obr. 37

Platany tvarované řezem na ramena v Hradci Králové v blízkosti vlakového

nádraží, foto autor, 20. 02. 2014 Obr. 38

Opuštěné ptačí hnízdo, foto autor, 23. 02. 2013

Obr. 39

Dutiny uvnitř vrby, foto autor, 23. 02. 2013

Obr. 40

Lípa s výbornou, bujnou schopností regenerace, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 41

Lípa s průměrnou, běžnou schopností regenerace, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 42

Lípa se zhoršenou schopností regenerace, foto autor, 11. 09. 2012

Obr. 43

Koruna s primárními hlavami (Žďárský, 2003).

Obr. 44

Koruna se sekundárními hlavami (Žďárský, 2003).

Obr. 45

Koruna sekundárně volně rostlá (Žďárský, 2003).

Obr. 46

Vrba s velmi dlouhými zakrácenými čípky, foto autor, 10. 02. 2014

Obr. 47

Vrba se středně dlouhými ponechanými čípky, foto autor, 23. 02. 2014 -90-

Obr. 48

Platan se standartním zakrácením čípků, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 49

Lípa s těsným zakrácením čípků, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 50

Odstranění stromu, foto autor, 11. 09. 2012

Obr. 51

Katastrální mapa + ortofoto M 1:5 000, (Geoprohlížeč, 2013)

Obr. 52

Stromořadí, foto autor, 11. 09. 2012

Obr. 53

Vybraný strom, foto autor, 11. 09. 2012

Obr. 54

Stromořadí 4 stromů, 1 strom odstraněn, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 55

Vybraného stromu, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 56

Detail hlavy, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 57


Obr. 58

Lípy u sochy panny Marie, foto autor, 06. 01. 2012

Obr. 59

Hlavový řez, foto autor, 06. 01. 2012

Obr. 60

Detailní pohled na hlavu, foto autor, 06. 01. 2012

Obr. 61


Obr. 62

Lípy u křížku, foto autor, 09. 04. 2012

Obr. 63

Vybrané lípy, foto autor, 09. 04. 2012

Obr. 64

Lípy u křížku, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 65

Boční pohled, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 66

Vybraná lípa tvarovaná hlavovým řezem, foto autor, 02. 02. 2014

Obr. 67


Obr. 68

Stromořadí lip, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 69

Hlavový řez, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 70

Detail hlavového řezu, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 71

Ortofoto mapa M 1:5 000, (Mapy, 2009)

Obr. 72

Zámecký park Schönbrunn, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 73


Obr. 74

Platany ve dvoře, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 75

Řez na hlavu, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 76

Detail řezu na hlavu, foto autor, 13. 02. 2014

Obr. 77


Obr. 78

Výsadba vrb, foto autor, 18. 12. 2011

Obr. 79

Vrby podél břehů, foto autor, 18. 12. 2011

Obr. 80

Břehový porost vrb, foto autor, 10. 02. 2014

Obr. 81

Foto vybrané hlavy, foto autor, 10. 02. 2014 -91-

Obr. 82

Detail hlavového řezu, foto autor, 10. 02. 2014

Obr. 83


Obr. 84

Břehový doprovod vod, foto autor, 21. 12. 2013

Obr. 85

Vybraná hlava, foto autor, 21. 12. 2013

Obr. 86


Obr. 87

Břehový porost vrb, foto autor, 23. 02. 2014

Obr. 88

Vybrané hlavy, foto autor, 23. 02. 2014

Obr. 89


Obr. 90

Zeleň v městské části, foto autor, 18. 12. 2011

Obr. 91

Vyvázání ramen, foto autor, 18. 12. 2011

Obr. 92

Řezem upravené stromy platanů, foto autor, 01. 04. 2012

Obr. 93

Vybraný strom, foto autor, 01. 04. 2012

Obr. 94

Detail řezu na čípek, foto autor, 01. 04. 2012

Obr. 95

Vyvázání ramen, foto autor, 01. 04. 2012

Obr. 96

Ortofoto mapa M 1:5 000, (Mapy, 2009)

Obr. 97

Řez na ramena, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 98

Tvarování ramen, foto autor, 26. 04. 2012

Obr. 99

Vyvazování ramen, foto autor, 26. 04. 2012

Tabulky vhodného použití rostlin Tabulka 1 Přehled vhodného použití dřevin k řezu na hlavu Tabulka 2 Přehled vhodného použití dřevin k řezu na ramena Tabulky vyhodnocení řezu na hlavu Tabulka 3 Dolsko u Nahořan Tabulka 4 Přibyslav u Náchoda Tabulka 5 Bačetín Tabulka 6 Běloves - Náchod Tabulka 7 Schönbrunn, Vídeň Tabulka 8 Řím Tabulka 9 Běstviny Tabulka 10 Ratibořice u České Skalice Tabulky vyhodnocení řezu na ramena Tabulka 11 Hradec Králové Tabulka 12 Kurpark Oberlaa, Vídeň -92-

Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Recommend Documents