Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
MODERNÍ NÁŘADÍ A MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY VYUŽÍVANÉ PŘI ZIMNÍM ŘEZU RÉVY VINNÉ
Bakalářská práce
Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Tomáš Fiala
Vedoucí práce
Vypracoval
Lednice 2012
2
Poděkování: Děkuji touto cestou Doc. Ing. Patriku Burgovi Ph.D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce.
3
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Moderní nářadí a mechanizační prostředky využívané při zimním řezu révy vinné“ vypracoval samostatně. Seznam použité literatury a ostatní prameny uvádím v seznamu literatury.
V Lednici dne 1. dubna 2012
…………………………….. podpis studenta
4
OBSAH 1. Úvod ..................................................................................................................................................... 9 2. Cíl práce ............................................................................................................................................. 10 3. Literární přehled ............................................................................................................................... 11 3.1. Réva vinná, její biologické vlastnosti a vývoj ........................................................................ 11 3.1.1. Řez révy vinné ..................................................................................................................... 12 3.1.2. Zákonitosti řezu................................................................................................................... 12 3.1.3. Způsob řezu ......................................................................................................................... 12 3.1.4. Zatížení a rovnováha keře révy vinné.............................................................................. 13 3.2. Vedení, tvary keřů .................................................................................................................... 14 3.2.1. Nízké vedení ........................................................................................................................ 14 3.2.2. Střední vedení...................................................................................................................... 15 3.2.3. Vysoké vedení...................................................................................................................... 16 3.3. Stroje a nářadí využívané při řezu a předřezu vinic .............................................................. 17 3.3.1. Ruční nářadí pro řez ............................................................................................................ 17 3.3.2. Pneumatické nůžky.............................................................................................................. 18 3.3.3. Elektrické nůžky................................................................................................................... 19 3.4. Stroje pro mechanizovaný předřez révy vinné ....................................................................... 21 3.4.1. Princip a typy pracovního ústrojí ...................................................................................... 21 3.5. Tvarování, vyvazování tažně................................................................................................... 26 4. Metodika ............................................................................................................................................ 29 4.1. Výběr odrůd a vhodného pokusného stanoviště ................................................................... 29 4.2. Stanovení produkce odpadního réví ........................................................................................ 29 4.3. Výběr vhodného nářadí a stanovení pracnosti řezu............................................................... 29 4.4. Metody při vyhodnocování........................................................................................................ 29 5. Výsledková část................................................................................................................................. 30 5
5.1. Charakteristika pokusného stanoviště ..................................................................................... 30 5.2. Vyhodnocení produkce odpadního réví .................................................................................. 31 5.3. Výběr vhodného nářadí a stanovení pracnosti........................................................................ 34 6. Diskuse ............................................................................................................................................... 38 7. Závěr................................................................................................................................................... 39 8. Souhrn ................................................................................................................................................ 40 9. Summary ............................................................................................................................................ 40 10. Seznam použité literatury.............................................................................................................. 41
6
Seznam tabulek v textu Tab. 1: Porovnání jednotlivých způsobů řezu v závislosti na délce plodného dřeva ................... 13 Tab. 2: Vhodnost odrůd pro pěstování na kordónových tvarech ................................................... 16 Tab. 3: Výrobci pneumatických nůžek, jejich základní typy a parametry ..................................... 19 Tab. 4: Přehled základních technických parametrů od nejznámějších výrobců ......................... 20 Tab. 5: výrobci strojů a jejich typy určené pro předřez..................................................................... 25 Tab. 6: Základní parametry elekrických ukazovačů .......................................................................... 28 Tab. 7: Vybrané charakteristiky pokusné vinice................................................................................ 30 Tab. 8: Získané hodnoty z ostříhaných keřů ...................................................................................... 31 Tab. 9 : Produkce odpadního réví......................................................................................................... 33 Tab. 10: Srovnání pracnosti při řezu..................................................................................................... 34 Tab. 11: Srovnání nákladů na ruční řez bez/s mechanizovaným řezem ......................................... 37
Seznam grafů v textu Graf 1: Výsledky produkce réví na 1 keř ............................................................................................. 31 Graf 2: Porovnání množství réví na 1 ha u sledovaných moštových odrůd ................................ 32 Graf 3: Rozdíl pracnosti při řezu, vyjádřený v hodinách na 1 ha..................................................... 35 Graf 4: Vynaložená pracnost při kombinaci elektrických nůžek a dopracování pomocí manuálních...................................................................................................................................... 35 Graf 5: Rozdíl pracnosti vyjádřen v % ................................................................................................. 36
Seznam obrázků v textu Obr. 1: Vedení na hlavu…………………………………………………..……….……………………14 Obr. 2: Vedení na hlavu s tažněm……………………………………………………………………..14 Obr. 3: Kordonový tvar, vinice Rioja 2011, Cabernet Sauvignon…………………………………..15 Obr. 4: Ruční nůžky BAHCO…………………………………………………………………………..17 7
Obr. 5: Ruční nůžky FELCO.……………………………………..……...…...…………………......….17 Obr. 6: Pneumatické nůžky FELCO 70………………………………………………………………..18 Obr. 7: Elektrické nůžky INFACO F 3010…………………………………………………………….21 Obr. 8: Typ PELLENC TRP…………………………………………………………………………….22 Obr. 9: Předřez TENSINI, ideální pro prostorové vedení GDC…………………………………...24 Obr. 10: Vázací drátky – 100 mm……………………………………………………………………...26 Obr. 11: Ruční vázací kleště MAX…………………………………………………………………….26 Obr. 12: Uvazovač PELLENC AP 25………………………………………………………………….27 Obr. 13: Uvazovač A3M………………………………………………………………………………..28
Obrázky a fotografie použité v této bakalářské práci pochází z nabídkových katalogů výrobců a z archívu autora.
8
1. Úvod
V dnešní době, kdy se celé české zemědělství pohybuje na hraně udržitelnosti, je vinařství a vinohradnictví jediným prosperující větví. Tento obor má čím dál více prosperujících podniků a vinařských nadšenců z řad odborné, ale i neodborné veřejnosti. Když se poohlédneme do minulosti, bylo vinařství a vinohradnictví rozděleno do dvou zaměření, a to na absolutní velkovýrobu, kdy nebyla vytvořena konkurenceschopnost a na domácí výrobu, kterou produkovala jen hrstka jihomoravských vinařů. Vína z velkovýroby byla fádní a postrádala kvalitní surovinu. Po pádu totalitního režimu, kdy bylo uvolněno soukromé podnikání, se rozmohl vznik nových vinařských podniků. V posledních deseti letech dostalo vinařství a vinohradnictví úplně jiný rozměr. Bylo vysázeno a vybudováno spousta nových vinic a prestižních vinařství s nejmodernější technologií na výrobu kvalitních vín. Došlo k velkému posunu v pěstování a obdělávání keřů révy vinné. Snahou vinařů a vinohradníků je obdělávání vinic, co nejšetrnějšími způsoby vzhledem k životnímu prostředí a minimalizovat těžkou ruční práci, která je s tím spojená. Z evropských vinařských států byla převzata filosofie o tom, že výroba dobrého vína začíná již ve vinici. Výjimečnost českých vín je dosahována rozmanitostí ovocných tónů a kořenitostí, bohatým spektrem aromatických látek i harmonickou plnou chutí. Důležitou složkou je také svěží kyselinka, kterou můžeme dosáhnout pouze v severní okrajové vinařské oblasti v Evropě, kde se nacházíme. Právě díky této zajímavosti a dovednosti vinařů se české vinohradnictví a vinařství rozvíjí a dostává do širšího povědomí. Zvýšený zájem o víno si vyžádal i zvětšení plochy našich vinic. Za masivní podpory státu stoupla jejich výměra z 12 tisíc na 17 tisíc hektarů, převážně vysazených na jižní Moravě.
9
2. Cíl práce
Cílem bakalářské práce je popis mechanizačních prostředků využívaných při řezu révy vinné, s důrazem na moderní trendy v oblasti vinohradnické produkce. Součástí práce bude vyhodnocení produkce odpadního réví a pracnosti při řezu u vybraných odrůd v pěstitelských podmínkách jižní Moravy.
10
3. Literární přehled 3.1. Réva vinná, její biologické vlastnosti a vývoj Révovité rostliny jsou liány mohutného růstu, které se vyskytují jak ve vlhkých lužních lesích, tak na suchých stanovištích na úbočí hor. Předpokladem jejich vegetace je dostatek přímého slunečního světla, propustná a záhřevná půda, dostatečná vysoká průměrná roční teplota a dostatek vody. Hlavní růstové vlastnosti rostlinné čeledi révovité se projevují v typickém způsobu jejich narůstání. Pokud roste mladá rostlina v rozptýleném světle a vlhkém prostředí lesa, prodlužuje především jednu nebo více os, aby co nejdříve dostihla vrcholky stromů osvětlené sluncem. V tomto období neplodí. První větší plodnost nastává teprve tehdy, když se letorosty révy položí na vrcholky koruny opěrného stromu. Pod vlivem lepšího osvětlení a horizontální či obloukovité polohy letorostů dojde v očkách letorostů k založení květenství. Dřevo těchto dlouhých letorostů dozraje a po opadu listů nazýváme jednoleté vyzrálé letorosty „révím“. Na réví se utvoří očka, která jsou základem budoucí vegetace a plodnosti. Proti nim stojí úponky, jimiž se letorosty pevně zachycují opory, po níž réva roste. Toto základní réví, které na vrcholku opěry vytvořilo první růstové patro, přinese značné množství dobře vyvinutých hroznů, vyrůstající na letorostech vzniklých z révových oček. Nově narůstající letorosty se každoročně mění v nové réví a první růstové patro se rychle rozvětvuje a zahušťuje. Při každém novém rozvětvení však dochází k nárůstu kratších letorostů, jichž neustále přibývá. Krátké letorosty však přinášejí již menší a jakostně horší hrozny, a to pro jejich neúměrné množství. Růstové patro se nakonec tak zahustí, že letorosty nevyzrají a v zimě mrznou, až zaniknou. Mezitím však narostla i koruna stromu, po němž se réva pnula, a patro klesne do nitra koruny. Ze starého dřeva kmene nebo základních větví vyrazí ze spících oček bujné a dlouhé letorosty, které se položí na nejvyšší větve koruny stromu a dají vznik novému růstovému patru. Tak růst neustále pokračuje tvorbou nových růstových pater a odumíráním pater příliš zahuštěných. Člověk brzy poznal tyto zákonitosti růstu révy, a proto při jejím pěstování v kultuře každoročně odřezával rozvětvené části rostlin a ponechával pouze nerozvětvené. Tím nutil rostlinu vytvářet letorosty, na kterých pak ve větší míře narůstaly lépe vyvinuté plody, jež uspokojovaly jeho hospodářské nároky (KRAUS, kolektiv 1973).
11
3.1.1. Řez révy vinné Zimní řez révy vinné je nejdůležitější operací v zimním období. Řez je první regulací násady a patřičně požadované kvality hroznů v nadcházející sezoně. Rozlišujeme více způsobů vedení keře révy vinné, a tím i způsob pracovní operace při zimním řezu. Ohlédneme-li se do historie pěstování révy vinné, zjistíme, že způsob pěstování prošel velkou škálou způsobů a inovací. Od nejstarších pěstitelských metod Vedení na hlavu až po moderní pěstitelské tvary s opěrnou konstrukcí. Planě rostoucí réva se buď plazí, nebo popíná na vhodných opěrách. Její základní růstový tvar se však nehodí pro pěstování v monokultuře, a proto jej musíme řezat tak, aby bylo možné vinice obdělávat a hlavně chránit keře révy postřikem proti škodlivým činitelům. Řezem vytváříme trvalý tvar keřů, tzv. vedení révy (DOHNAL, KRAUS 1968).
3.1.2. Zákonitosti řezu Při řezu je nezbytné vždy dobře posoudit konkrétní keř, jeho růst a zdravotní stav. Je-li v jednom roce přetížen hrozny, jsou přírůstky dřeva minimální, vyzrávání dřeva je špatné a tomu musí odpovídat i řezu v roce následujícím (SEDLO 1994). Základní způsob rozdělení řezu vychází z délky plodného dřeva ponechaného při řezu, který má vztah k odrůdě, kvalitě a jednotlivým pěstitelským tvarům (PAVLOUŠEK 2011).
3.1.3. Způsob řezu Základní způsoby řezu révy vinné rozdělujeme podle počtu plodících oček. Řez na tažně – krátký tažeň (2 – 4 očka), polotažeň (4 – 8 oček), dlouhý tažeň (víc jak 8 oček). Další používaný způsob řezu je řez na čípky (1 – 2 očka). Podle svého umístění vykazují očka na letorostu různou plodnost. Délka řezu může mít velký vliv na růstové poměry a plodnost letorostů. Rovnovážný řez keře musí být v souladu s jeho kapacitou (PAVLOUŠEK 2011).
12
3.1.4. Zatížení a rovnováha keře révy vinné Kapacita révového keře pro vegetativní růst a tvorbu plodů je funkcí velikostí révového keře, která je určována růstem kořenů, letorostů a starého dřeva. Zatížení je počet oček, která se ponechají při zimním řezu na keři. Určuje budoucí násadu hroznů na keři, jejich výnos a jakost. Zatížení se uvádí v počtu oček na m². V podmínkách vinohradnictví chladného podnebí je případné rozlišení na 3 stupně intenzity: •
nízké zatížení: 4 – 6 oček na m²
•
střední zatížení: 6 – 8 oček na m²
•
vysoké zatížení: 8 – 10 oček na m²
V Tab. 1. je srovnání jednotlivých způsobů řezu vycházející z délky plodného dřeva ponechaném na keři, které má vztah k odrůdě, kvalitě hroznů a jednotlivým pěstitelským tvarům (PAVLOUŠEK 2011). Tab.1: Porovnání jednotlivých způsobů řezu v závislosti na délce plodného dřeva
Řez na krátké plodné dřevo
Řez na dlouhé plodné dřevo
Keř je zahuštěn.
Výhodou
je
rovnoměrné
rozdělení
letorostů do drátěnky. Letorosty mají v bazální části většinou Zóna hroznů je volněji uspořádaná. kratší internodia, a proto jsou zahuštěnější. Nižší plodnost a menší hrozny znamenají Zelené práce lze provádět jednodušeji. nižší výnos. Ve větrných polohách mají letorosty větší Není možné aplikovat mechanizovaný stabilitu,
která
je
chrání
před předřez pomocí předřečů.
vylamováním. Krátké tažně se hůře ohýbají a praskají, Po celé délce tažně je přibližně stejná proto se velmi často nevyvazují. Je
možné
velmi
mechanizovaný předřez.
dobře
násada hroznů. využívat Objevuje se nebezpečí vylomení letorostů větrem.
Zdroj: PAVLOUŠEK - PĚSTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ 2011 13
3.2. Vedení, tvary keřů K pěstování révy vinné se využívá řada pěstitelských tvarů, které rozdělujeme do tří základních skupin podle výšky kmínku. Zásadním požadavkem na pěstitelský tvar keře je dostatečné oslunění a maximální objem listové plochy. U pěstitelských tvarů je také důležitý podíl, rozdělení a tvarování starého dřeva na keři. Staré dřevo by mělo zajistit optimální rozdělení plodného dřeva na keři, tzn. exponovat, co největší listovou plochu a hrozny směrem ke slunci. (PAVLOUŠEK 2011)
3.2.1. Nízké vedení Tento typ vedení se vyznačuje výškou kmínku do 40 cm. Nízké vedení bylo do první poloviny dvacátého století klasickým způsobem pěstování révy v našich vinicích. K jejímu rozšíření došlo především v oblastech, kde jsou podmínky teplotně příznivé. Jeho předností byla zejména možnost částečné ochrany proti zimním mrazům a lepší vyzrávání hroznů, jeho nevýhodou jsou nižší výnosy a větší potřeba ruční práce (DOHNAL, KRAUS 1968). Druhou nevýhodou je vyšší citlivost révy vinné na houbové choroby, zejména na plíseň révy, která přezimuje v opadlém listí na povrchu půdy (PAVLOUŠEK 2011). Příklady tvarů: vedení na hlavu, vedení na hlavu s tažněm, kordon Royat, vedení na kozlík, dvojitý Guyot, vedení Karlštejnské, Gobelet.
Obr. 1: Vedení na hlavu
Obr. 2: Vedení na hlavu s tažněm 14
3.2.2. Střední vedení Nejrozšířenější způsob tvarování keře v našich pěstitelských podmínkách, výška kmínku se pohybuje v rozmezí 60 – 80 cm. Střední vedení je velmi výhodné z pohledu mikroklimatu v zóně hroznů. V závislosti na půdních podmínkách stanoviště mohou být udržovány příznivé podmínky pro zrání hroznů (PAVLOUŠEK 2011). Řezem na tažně, dosáhneme na plodném dřevě bujného růstu a zároveň dobré násady hroznů (DOHNAL, KRAUS 1968). Nejběžnějším tvarem je rýnsko - hessenské vedení tvarované na tažně. Jedním z velmi používaných způsobů tvarování tažně je plochý tažeň nebo také vodorovně vyvázaný, dalším způsobem tvarování jsou mírný oblouk, vysoký oblouk a kordonový tvar (PAVLOUŠEK 2011). Z hlediska mechanizovaného ošetřování vinic má kordonový tvar podobné výhody jako plochý tažeň. Poměrně dobře lze využívat vyvazovače a defoliátory. Je také velmi vhodný pro mechanizovaný zimní řez, který vyžaduje pouze minimální ruční korekturu (PAVLOUŠEK 2011).
Obr. 3: Kordonový tvar, vinice Rioja 2011, Cabernet Sauvignon
15
V Tab. 2 jsou rozděleny odrůdy révy vinné podle vhodnosti pro pěstování na kordonový tvar. Tab. 2: Vhodnost odrůd pro pěstování na kordónových tvarech
Velmi vhodné odrůdy
Vhodné odrůdy
Nevhodné odrůdy
Cabernet Sauvignon
Rulandské šedé
Kerner
Cabernet Moravia
Rulandské bílé
Frankovka
Donfelder
Rulandské modré
Modrý Portugal
Merlot
Chardonnay
Svatovavřinecké
Ryzlink rýnský
Müller Thurgau
Sauvignon
Ryzlink vlašský
Sylvánské zelené
Tramín
Zwaigeltrebe
Neburské
Veltlínské zelené Zdroj: PAVLOUŠEK - PĚSTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ 2011
3.2.3. Vysoké vedení Kmínek u vysokého vedení se používá v rozsahu od 90 až do 200 cm. Vysoké vedení se u nás začalo zavádět v padesátých letech 20. století nejprve jako tzv. „Moserovo vedení“. Byl to vodorovný, dvouramenný kordon s řezem na střídavé čípky, s kmenem vysokým 1,2 m a se vzdáleností mezi keři 1,2 m. V praxi se vodorovné kordony neosvědčily (KRAUS, KRAUS ml., 2003). Dále používané tvary vysokého vedení ve vinohradnictví jsou vysoké vedení s řezem na tažeň, jednoduchá záclona, Vertiko a Trevírské vedení. Trevírské vedení je vhodné zvláště na svahy, nejčastěji používané v Moselské oblasti. Opěrná konstrukce se skládá pouze z kůlu a na něm připevněného kola připomínajícího čtyřramenný volant, které je nasazeno na kůl ve výšce asi 1,5 m nad zemí. Kmínek je vyveden až do kola, kde je ukončen dvěma až čtyřmi krátkými ramínky. Na konci každého z nich se ponechává polotažeň a přední čípek (SEDLO 1994).
16
3.3. Stroje a nářadí využívané při řezu a předřezu vinic 3.3.1. Ruční nářadí pro řez K řezu révy vinné jsou tradičně využívány ruční nůžky. Jejich kvalita a konstrukční provedení může výrazným způsobem ovlivnit fyzickou námahu ruky pracovníka. Především je kladen požadavek na kvalitu samotného řezu, rovný hladký řez. Současné modely ručních nůžek mají ergonomicky tvarované rukojeti s ohledem na praváky i leváky. Další velkou výhodou jsou měnitelné břity z kvalitní kalené oceli. Následující velmi používanou skupinou pro ruční řez jsou pákové nůžky. Díky pákovému mechanismu mají zvětšenou střižní sílu a můžeme je používat pro řez silnějších průměrů dřeva až do 50 mm. Vedle pákových nůžek na odstranění starého dřeva používáme ruční pilky. Ruční pilky mohou mít pevný nebo zavírací pilový list, jde s nimi řezat silnější průměr dřeva a staré kmínky. Zuby pilových listů pro kvalitní řez jsou vyrobeny jako dvou nebo třířadé. Mezi přední výrobce kvalitních ručního nářadí patří např. firmy FELCO, BAHCO, GARDENA, FISKARS a další.
Obr. 4: Ruční nůžky BAHCO
Obr. 5: Ruční nůžky FELCO
17
3.3.2. Pneumatické nůžky Tento druh ručních nůžek se používá především k řezu tvrdého dřeva, tím se minimalizuje rychlá únava ruky pracovníka. Principem pneumatických nůžek je působení tlaku vzduchu na píst spojený s pohyblivou čelistí nůžek. Tlak vzduchu vniká pod píst po otevření ventilu spojeného s rukojetí, zpětný pohyb po provedení řezu zajišťuje vratná pružina uložená v tělese nůžek (ZEMÁNEK, BURK 2010). Pohon pneumatických nůžek je řešen od kompresoru, který může být poháněn od vývodového hřídele traktoru nebo vlastním spalovacím motorem o výkonu 1,5 – 5,0 kW. Nejčastěji se používají 1 – 2 válcové kompresory s 6 – 16 litrovým vzdušníkem dosahující tlaku 0,7 – 1,6 MPa. Běžně na jednom kompresoru bývá umístěno 2 - 10 vývodů umožňující připojení stejného počtu hadic s nůžkami. Hadice pro přívod vzduchu mohou dosahovat délky až 100 m.
Moderní kompresory jsou vybaveny
automatickým navijákem k smotávání hadic, neboť ruční smotávání je zdlouhavé a náročné na fyzickou práci. Rukojeti pneumatických nůžek jsou vybaveny bezpečnostní pojistkou proti úrazu ruky. Jejím principem je otevírání ventilu pouze tehdy, je-li rukojeť stisknuta všemi prsty celé ruky.
Obr. 6: Pneumatické nůžky FELCO 70
18
V tab. 3 jsou uvedeny základní technické údaje pro pneumatické nůžky využívané k zimnímu řezu révy vinné. Uvedeny jsou přední výrobci a jejich základní typy nůžek. Tab. 3: Výrobci pneumatických nůžek, jejich základní typy a parametry
Výrobce
Fischer
Niko
Felco
Campagnola (Maibo)
Typ
RF 105
NP 15/20
Felco 70
Star 30 V / F
Hmotnost [kg]
0,56
0,98
0,71
0,57
Materiál těla nůžek
PVC
Aluminium
Aluminium
PVC
28
20
30
30 / 32
8 - 10
8 - 16
7 - 15
8 - 10
Spotřeba vzduchu [l/min]
60 - 70
50
24 - 50
80
Zpětný pohyb zajišťuje
pružina pneumaticky
pružina
pružina
Max. střih [mm] Pracovní tlak od – do [bar]
Zdroj: WALG – TASCHEMBUCH DER WEINBAUTECHNIK, 2007
3.3.3. Elektrické nůžky Snižování pracnosti ručního namáhání při zimním řezu je v dnešní době nahrazováno pomocí moderních elektrických nůžek. Při srovnání s pneumatickými nůžkami je výhoda práce bez kompresoru a přijatelná hmotnost dobíjecího akumulátoru. Podstata práce elektrických nůžek je pohyb břitu vyvozený rotačním servomotorem v rukojeti nůžek zpravidla přes planetový nebo šnekový převod. Čepel pracuje v proporcionálním (pohyb čepele odpovídá poloze ovládací spouště a lze ji tak jakékoliv poloze zastavit) nebo v pulsním ( po stisknutím spouště dochází k rychlému pohybu čepele do krajní polohy)
režimu. Některé typy nůžek umí nastavit míru
rozevření čelisti, mnohdy na poloviční úroveň asi do 35 mm. Tím nastává výhoda při řezu tenčích prýtů, které tvoří u standardního keře cca 80% odřezávaného dřeva. Plné rozevření čelistí se používá především při řezu silnějšího dřeva. Tento systém pomáhá a přispívá k zefektivnění pracovní výkonnosti (ZEMÁNEK, BURG 2010).
19
Souprava elektrických nůžek tvoří 2 části - nůžky a baterie. Pro napájení se využívají nikol-kadmiové (NiCd), nikol-metal-hydridové (NiHM) nebo lithium-iontové (Li-Ion) akumulátory o napětí 36 – 48 V. Hmotnost akumulátoru se pohybuje podle typu od 1,1 kg do 3,8 kg, nabíjení zajišťuje nabíjecí adaptér za 1 – 8 hodin, nabití vydrží 8 až 13 hodin. Baterie nůžek může být nesená na opasku, častěji se dnes využívá ergonomicky tvarované vesty. Hmotnost vlastních nůžek se pohybuje podle konstrukčního řešení výrobce od 0,79 – 1,05 kg. Konstrukce nejnovějších elektrických nůžek je vybavena bezpečnostním systémem, který výrazně snižuje riziko úrazu obsluhujícího pracovníka. Je označován D.S.E.S., jeho podstatou je použití rukavice z vodivého kovu na volné ruce pracovníka. V okamžiku kdy se ruka dostane do pracovního prostoru nůžek, dojde prostřednictvím elektronického senzoru k okamžité deaktivaci pohyblivé čepele s jejím okamžitým rozevřením. Obdobně tento systém může v některých případech fungovat při snížení rizika přestřižení drátu, ocelových jehel a spon u opěrné konstrukce. V Tab. 4 jsou uvedeny přední výrobci elektrických nůžek, jejich typy a základní parametry pro daný typ. Tab. 4: Přehled základních technických parametrů od nejznámějších výrobců
Výrobce
PELLENC INFACO FELCO MAKITA TIGER
Typ
LiXion
F 3005
F 800
4604 DW
TE 25
Hmotnost nůžek [kg]
0,787
0,860
0,820
1,000
0,930
Hmotnost akumulátoru [kg]
1,1
2,4
1,1
2,6
2,6
Typ akumulátoru
Li-Ion
NiMH
Li-Ion
NiCd
NiCd
8
8
8
5
8
5
5
5
1
8
35
40
30
30
30
Minimální pracovní doba na 1 nabití [h] Doba potřebná k dobíjení [h] Max. průměr střihu dřevní hmoty [mm]
Zdroj: ZEMÁNEK, BURG – VINOHRADNICKÁ MECHANIZACE, 2010 20
Obr. 7: Elektrické nůžky INFACO F 3010
3.4. Stroje pro mechanizovaný předřez révy vinné Snaha po snížení pracnosti a fyzické námahy při řezu vede zároveň k vývoji nových technických zařízení, označovaných jako stroje pro předřez, které potřebu ruční práce snižují (BURG, ZEMÁNÉK 1/2009). Princip předřezu je odřezávání částí révového keře v nastavené výšce a jejich pořezání na kousky dlouhé 50 – 120 mm. Pořezané réví vypadává na zem do meziřadí. Keře jsou po provedení předřezu standardně dopracovány ručně nůžkami (ZEMÁNEK, BURG 2010).
3.4.1. Princip a typy pracovního ústrojí Jednotlivé typy strojů se liší především konstrukcí pracovního ústrojí. Nejrozšířenější je využití dvojice svisle uložených protiběžných řezných válců složených z pilových kotoučů. Využívají se také dvojice kotoučů osazených po obvodu trojúhelníkovými noži, kterými je réví stříháno, propracovaná řešení mají po obvodu nože se spirálovitým ostřím pohybující se v pevných protiostřích pro dosažení kvalitního řezu. Stroje pro předřez jsou konstruovány jako traktorové, čelně nebo bočně nesené na sloupku. Využívají se také adaptéry pro předřez, nesené na multifunkčních portálových nosičích, umístěné v pracovním prostoru portálu (ZEMÁNEK, BURG 2010).
21
•
Typ PELLENC TRP
Systém TRP se skládá z rámu a čtyř řezných modulů, poháněné elektromotory o výkonu 9 kW což umožňuje rychlost otáček 4 000 rpm (85 m/s). Dva moduly s nastavitelným bočním úhlem a dva moduly sledování výšky řádku. Výsledkem vysokých otáček je bezesporu vynikající kvalita řezu, a to i u silnějších větví. Výšku řádku hlídá automatický kamerový systém (systém VISION), který je zpočátku ovládán z pozice řidiče (obr. 8: portálový nosič PELLENC s TRP), moduly úhlu bočního řezu mohou jen tak blízko, co dovolí opěrná konstrukce. Portálový multifunkční nosič PELLENC vybavený dvojicí řezných válců složených z řezných kotoučů a systémem TRP umožňuje dvě funkce kombinovat, předřez a přesný řez v jedné operaci. Ve srovnání s 50 hod/ha obvykle používaných, systém TRP umožňuje snížení až do výše 90 % v závislosti na stavu a věku vinice. Pracovní ústrojí předřezu tvoří dvojice hydraulicky poháněných řezných válců, každý je tvořen 3 až 11 řeznými kotouči. Řezné kotouče jsou umístěny mezi pevnými prstovými chrániči, které umožňují snadné vtažení réví do pracovního prostoru a jeho následné rozřezání. Geometrické tvary nožů a prstů jsou uzpůsobeny řezanému materiálu. Využívá se nožů s obloukovým nebo spirálovým ostřím, což umožňuje dosáhnout vysokou kvalitu řezu (BURG, ZEMÁNEK 1/2009).
Obr. 8: Adaptér pro předřez - typ PELLENC TRP
22
•
Typ BINGER
Tento typ nabízí tři konstrukční varianty. První typ s označením BINGER – S, je tvořen jednou řadou vertikálně uspořádaných pilových kotoučů a proti nim jsou uloženy poháněné přítlačné válce, které vtahují réví ke kotoučům, kde je rozřezáno. Počet pilových kotoučů se pohybuje v rozmezí 3 – 10 a lze ho podle potřeby upravit. Vzdálenost mezi jednotlivými kotouči je nastavitelná a činí 90 – 120 mm. Šířka odřezávaného pásu réví se tak v závislosti na počtu kotoučů pohybuje v rozmezí 0,18 – 0,72 m. Druhá varianta, určená pro předřez bujně rostoucích odrůd s tvrdým dřevem, je označována jako typ BINGER – D a je tvořena dvěma bateriemi řezných kotoučů. Pilové kotouče u varianty BINGER – S i BINGER – D jsou umístěny mezi chrániči vyprofilovanými tak, že umožní snadné vtažení réví a přitom zabrání vniknutí drátu či sloupku. Třetí typ je pak BINGER – VSL, ve srovnání s předchozími typy je konstrukčně jednodušší. Pracovní ústrojí je tvořeno dvěma hydraulicky poháněnými řeznými válci, z nich každý je tvořen 5 až 10 pilovými kotouči bez ochrany chráničů. Pracovní záběr stroje se tak v závislosti na počtu kotoučů pohybuje od 0,30 – 0,90 m. Protilehlé pilové kotouče jsou v mírném přesahu a réví, které je mezi ně vtahováno, je vysokou účinností a kvalitou řezu odřezáno. Rozevření pracovního ústrojí všech typů v blízkosti sloupků bývá řešeno mechanicky, magneticky nebo optickým systémem (BURG, ZEMÁNEK 1/2009).
•
Typ ERO
Je založen na mechanickém uvolnění réví z horního patra drátu opěrné konstrukce při jeho současném odřezání prstovou nebo protiběžnou žací lištou. Uvolnění réví z drátů je prováděno pasivně pracovním elementem tvaru prohnutého hřebene, tvořeného 2 až 6 ocelovými tyčemi. Ty za jízdy vyvíjí šikmý tlak na horní část prýtů, které uvolňují z drátěnky. Současně dochází v nastavené výšce k odřezání réví horizontálně uloženou protiběžnou žací lištou. Ořezané réví padá celé do meziřadí, které nespadne a zůstane v drátěnce, je hřebenem natlačeno ke sloupku, odkud ho lze celkem snadno ručně odstranit při následném dopracování keře (BURG, ZEMÁNEK 6/2011).
23
•
Typ TANESINI
Tento typ stroje je vybaven jednou vertikální a dvěma horizontálními lištami s protiběžnými kosami nebo prstovými lištami. Prsty žácích lišt (pasivní břity) jsou nově vybaveny otočně uchycenými plastovými kotouči, které usnadňují posun réví mezi dva řezné břity (BURG, ZEMÁNEK 2010).
Obr. 9: Předřez TENSINI, ideální pro prostorové vedení GDC
•
Typ KMS – RINKLIN
Pracovní ústrojí je tvořeno dvěma jednoduchými bateriemi kotoučů osazených po obvodu trojúhelníkovými noži. Pro dosažení hladkého střihu mají nože mírné obloukové ostří. Ostří protilehlých kotoučů jsou nastavena v mírném přesahu a vtažené réví spolehlivě odstřihují. Rozteč sousedících kotoučů je 50 – 100 mm, této délce odpovídá délka réví (ZEMÁNEK, BURG 2010).
24
V Tab. 5 je uveden souhrn výrobců a typů určených pro předřez révy vinné a jejich základní parametry udané výrobcem. Tab.5: Výrobci strojů a jejich typy určené pro předřez Výrobce
BINGER – SEILZUG
PELLENC
KMS -
ERO
Rinklin Typ
VS 98 S
VS 98 S
VS 98 S
VS
VS
VS
VS
13.09/12 15.09/15 17.09/17
98
98
98
98
D4
D 5 D5
D7
+
+
+
+
3.7
4.7
5.7
6.7
TCV TCV TLV 00
15
KMS
15
pro
předřez
MD
Počet pilových
Stroj
1-2 3
5
7
4
5
6
7
3
3
8
5
10
kotoučů
protiběžné lišty v
Pracovní
0,18
0,36
0,54
záběr [m]
nebo
nebo
nebo
0,24
0,48
0,72
0,42 0,56 0,7 0,84
do
do
do
0,35
0,35
0,9
závislosti na 0,5 0,8
umístění lišty
Vzdálenost
-
kotoučů
90 nebo 120
70
60
50 100
[mm] Hmotnost [kg]
175
225
260
250
270 305 325
130
310
545
60
95
-
-
60
95 131
Zdroj: WALG - TASCHENBUCH DER WEINBAUTECHNIK, 2007
25
3.5. Tvarování, vyvazování tažně Ruční vázání tažňů po zimním řezu, pomocí tzv. vázacích drátků v papírovém obalu, jsou 100 až 120 mm dlouhé a dodávají se ve svazku po 1000 ks. Úvazek se vytvoří ručně kolem tažně a vodícího drátu opěrné konstrukce. Při tomto způsobu lze dosáhnout výkonnosti 100 – 150 keřů za hodinu dle zručnosti pracovníka a stavu vinice.
Obr. 10: Vázací drátky – 100 mm
Pro snížení pracnosti a urychlení této operace jsou vyvíjeny různé typy ručních vázacích kleští. Tyto kleště k vyvazování tažňů používají ploché pásky z PVC a kovové spony (obr. 12). Vytvoření úvazku zabezpečí pohyblivý prst kleští, oko z ploché pásky je sevřeno a sepnuto kovovou sponou. Při používání ručních vázacích kleští je možné dosáhnout 150 – 180 keřů za hodinu, pracnost na hektar je 20 – 25 hodin.
Obr. 11: Ruční vázací kleště MAX
Druhý princip vyvazovacích kleští používá k vyvazování tažňů kovových spon. Vázací hlava zajišťuje sevření drátěné spony ve tvaru „U“ v místě úvazku. Při sevření kleští
26
dochází k oddělení jedné spony v zásobníku a jejímu sevření. Tento způsob vyvazování je pro ruku pracovníka o něco namáhavější než vázání páskou a je vhodnější pro vyvazování vodorovných kordonů (ZEMÁNEK, BURG 2010). Nejmodernějším způsobem používaným pro vyvazování tažňů v dnešní době u některých podniků je používání elektrických uvazovačů. Mezi nejznámější výrobce na trhu patří firma PELLENC a INFACO.
•
Typ PELLENC
Vazač má tvar pistole spojený s akumulátorem pomocí kabelu. Do její rukojeti je veden vázací drát ze zásobníku, který je s akumulátorem umístěn na opasku. Úvazek je vytvořen tak, že vázací drát je přiveden k vázací kladce, pomocí které obtočí tažeň a vodící drát. Následně dojde k utažení vázacího drátu vrtulovým kotoučem a současně dojde k ustřižení drátu. Rychlost uvazovače AP 25 (obr. 14) je 30 úvazků za minutu, z toho plyne až 12 000 úvazků za pracovní dobu. Uvazovač AP 25 je vysoce sofistikovaný nástroj, který ušetří čas a lidské zdroje při tomto zdlouhavém a vyčerpávajícím úkolu.
Obr. 12: Uvazovač PELLENC AP 25
27
•
Typ INFACO
Uvazovač A3M (obr. 15) pracuje s otáčením celé vázací hlavy. Na konci uvazovače je umístěna cívka s vyvazovacím drátem, který je k dispozici v několika průměrech 0,40 – 0,50 mm, ten je přes podávací kladky veden do otočné vyvazovací hlavy.
Hlava
uvazovače je ve smyslu čelisti, která se při pohybu, přitlačení tažně k nosnému drátu opěrné konstrukce uzavře a uchytí se vázací drát do spodní části čelisti. Popotažením zpět se vytvoří očko kolem nosného drátu a tažně, při zmáčknutí spouště dojde k otočení hlavy ve smyslu dotažení a odstřižení vázacího drátku. Dobíjecí akumulátor je umístěn na opasku a kabelem propojen s uvazovačem.
Obr. 13: Uvazovač A3M
V tab. 6 Srovnání základních parametrů dvou předních výrobců uvazovačů. Tab. 6: Základní parametry elektrických uvazovačů
Výrobce
Typ
Hmotnost uvazovače Minimální pracovní Počet úvazků [kg]
doba na 1 nabití
na 1 nabití
[h]
[kus]
PELLENC AP 25
0,900
12
9 – 12 000
INFACO
0,650
5
7 000
A3M
Zdroj: www.pelenc.com, www.ifaco.fr
28
4. Metodika 4.1. Výběr odrůd a vhodného pokusného stanoviště Pro polní měření bude vybráno vhodné stanoviště v Mikulovské vinařské podoblasti ve vinohradnických podmínkách jižní Moravy. Bude zvoleno pokusné stanoviště se zastoupením několika odrůd révy vinné, patřičně stejného stáří, vzrůstu a vedení.
4.2. Stanovení produkce odpadního réví U několika odrůd révy vinné bude proveden zimní řez se stanovením produkce odpadního réví připadajícího na jeden keř. Získané výsledky budou využity pro modelové výpočty produkce réví připadajícího na 1 ha pěstitelské plochy při zohlednění různých sponů výsadby.
4.3. Výběr vhodného nářadí a stanovení pracnosti řezu Bude proveden výběr a hodnocení standardních ručních nůžek a elektrických nůžek, které budou využity při řezu keřů révy vinné, u vybraných odrůd s cílem stanovení pracnosti řezu. Současně budou sledovány další ukazatele např. kvalita práce a nároky na obsluhu. Získané údaje budou využity pro výpočet pracnosti řezu na 1 ha plodných vinic se zohledněním různých sponů výsadby.
4.4. Metody při vyhodnocování K vyhodnocení rozdílů u sledovaných odrůd je využito dostupných statistických ukazatelů a metod, např. aritmetické průměry, směrodatné odchylky. Uvedené metody statistického vyhodnocení jsou aplikovány pomocí počítačového softwaru Microsoft Excel.
29
5. Výsledková část 5.1. Charakteristika pokusného stanoviště Na sledovaných vinicích, které se nachází v k.ú. Mikulov bylo provedeno měření na osmi odrůdách révy vinné. Tato podoblast se vyznačuje teplým a suchým podnebím, ovlivněným kontinentálními vlivy od východu a současně mediteránním podnebím z jihu. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty, doprovázené staršími vápenitými jíly. Řez byl proveden na moštových odrůdách Ryzlink vlašský (RV) na podnoži KOBER 125BB, Ryzlink Rýnský (RR) na podnoži SO4, Rulandské šedé (RŠ) na podnoži SO4, Chardonnay (CH) na podnoži KOBER 5BB, Sauvignon (SG) na podnoži KOBBER 5BB, Tramín červený (TR) na podnoži SO4, Müller Thurgau (MT) na podnoži KOBER 5BB a Veltlínské zelené (VZ) na podnoži KOBER 125BB.
Vinice vybrané pro
sledování jsou vysázeny ve sponu 2,60 x 0,90 m, to znamená 4300 keřů na 1 ha. Stáří vinic, na kterých je stanoveno měření se pohybuje od 8 – 13 let. Keře jsou zapěstovány na střední vedení o výšce kmínku 0,80 m s jedním vodorovně vázaným (plochým) tažněm. Při řezu bývá ponecháno na tažni deset plodných oček, listová plocha se běžně pohybuje kolem 1,40 m. Tab. 7: Vybrané charakteristiky pokusné vinice Spon
Typ vedení
Odrůda
Podnož
[m]
Stáří vinice [roky]
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
RV
125AA
13
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
RR
SO4
8
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
RŠ
5BB
13
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
CH
5BB
8
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
SG
5BB
8
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
TR
SO4
8
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
MT
5BB
13
2,6 x 0,9
Rýnsko hesenské
VZ
125AA
13
Zdroj: práce autora 30
5.2. Vyhodnocení produkce odpadního réví Na deseti keřích z každé odrůdy byl proveden řez, získané réví bylo váženo. Zjištěné hodnoty byly zaznamenány pomocí aritmetických průměrů a směrodatných odchylek, jak uvádí Tab. 8.
Tab. 8: Získané hodnoty z ostříhaných keřů 1 Odrůda Ryzlink vlašský Ryzlink rýnský Rulandské šedé Chardonnay Sauvignon Tramín Müller Turgau Veltlínské zelené
2 kg
3 kg
4 kg
5 kg
6 kg
7 kg
8 kg
0.59 0.57 0.65 0.68 0.67 0.71 0.69
kg
10 kg
kg průměr
směrodatná odchylka
0.7 0.73 0.71
0.67
0.053
0.5 0.56 0.54 0.53 0.51
0.52
0.038
0.5 0.49 0.53 0.55 0.56 0.52 0.57 0.57
0.53
0.043
0.9 0.85 0.86 0.84 0.83
0.86
0.045
0.9 0.89 0.91 0.88 0.87 0.85 0.83
0.86
0.035
0.7
0.72
0.059
1 1.04 1.04 1.03
1.03
0.039
0.55
0.051
0.45 0.56 0.54 0.55 0.47 0.44 0.57
9
0.77 0.87 0.91 0.89 0.92 0.8 0.87 0.83
0.69 0.58 0.74 0.77 0.73 0.76 0.74 0.79 0.69 0.99 1.11 1.07 1.05 1.02 0.98 0.54 0.48 0.49 0.58
0.6 0.59 0.61 0.49
0.5 0.57
Zdroj: práce autora
Graf 1: Výsledky produkce réví na 1 keř
31
Množství vyprodukovaného réví na 1 ha 4500 4000
kg /h a
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 RR
RŠ
VZ
RV
TR
CH
SG
MT
odrůdy révy vinné
Graf 2: Porovnání množství réví na 1 ha u sledovaných moštových odrůd
Z réví získaného při řezu deseti keřů u jednotlivých odrůd byl vypočítán aritmetický průměr a směrodatná odchylka. Ze získaných výsledků vyplývá, že mezi hodnocenými odrůdami existuje průkazný rozdíl v produkci réví. Nejnižší průměrné hodnoty produkce réví připadající na jeden keř byly naměřeny u odrůdy RR (0,52 kg/keř), RŠ (0,53 kg/keř ) a VZ (0,55 kg/keř ), nejvyšší pak u odrůdy MT (1,03 kg/keř).
V Tab. 9 jsou pro jednotlivé odrůdy vypočítány hodnoty produkce odpadního réví vznikajícího při zimním řezu z jednoho hektaru pěstitelských ploch. Údaje o průměrné produkci zde byly přepočítány s ohledem na počet keřů, který vychází ze sponu výsadby.
32
Tab. 9 : Produkce odpadního réví Odrůda
Ryzlink rýnský
Rulandské šedé
Veltlínské
Průměrná
Počet keřů na 1 ha
Produkce réví
produkce na 1 keř
(ks) -
celkem (kg.ha-1)
(kg)
zaokrouhleno
0,52
0,53
0,55
zelené
Ryzlink vlašský
Tramín
Chardonnay
Sauvignnon
Müller Turgau
0,67
0,72
0,86
0,86
1,03
Spon výsadby (m)
2,5 x 1,0
4000
2080
2,6 x 0,9
4300
2236
3,0 x 1,0
3300
1716
2,5 x 1,0
4000
2120
2,6 x 0,9
4300
2279
3,0 x 1,0
3300
1749
2,5 x 1,0
4000
2200
2,6 x 0,9
4300
2365
3,0 x 1,0
3300
1815
2,5 x 1,0
4000
2680
2,6 x 0,9
4300
2881
3,0 x 1,0
3300
2211
2,5 x 1,0
4000
2880
2,6 x 0,9
4300
3096
3,0 x 1,0
3300
2376
2,5 x 1,0
4000
3440
2,6 x 0,9
4300
3698
3,0 x 1,0
3300
2838
2,5 x 1,0
4000
3440
2,6 x 0,9
4300
3698
3,0 x 1,0
3300
2838
2,5 x 1,0
4000
4120
2,6 x 0,9
4300
4429
3,0 x 1,0
3300
3399
Zdroj: práce autora
33
5.3. Výběr vhodného nářadí pro řez a stanovení pracnosti Při hodnocení pracnosti řezu byly využity ruční nůžky FELCO s označením 8 s otočnou rukojetí, dále pak elektrické nůžky značky INFACO typ F 3005.
Řez byl proveden ve dvou variantách – Var. 1 řez ručními nůžkami, Var. 2 řez silnějších prýtů elektrickými nůžkami (maximálně pět střihů na keř) s dopracováním pomocí ručních nůžek. Naměřené hodnoty uvádí Tab. 10. Výsledky byly dále zpracovány pro porovnání potřeby času mezi hodnocenými variantami a k vyjádření procentického rozdílu. Tab. 10: Srovnání pracnosti při řezu Odrůda
Řez provedený v kombinaci elektrické a manuální nůžky
Řez proveden ručními nůžky
Ryzlink
řez celkem
FELCO 8
el. nůžkami INFACO F
manuální nůžky FELCO
3005
8
[h. ha-¹]
[h. ha-¹]
16
43
59
62
16
43
59
62
16
44
60
64
16
56
72
80
16
61
77
86
16
72
88
103
16
72
88
103
16
83
99
124
[h. ha-¹]
[h. ha-¹]
rýnský Rulandské šedé Veltlínské zelené Ryzlink vlašský
Tramín
Chardonay
Sauvignnon Mőller Turgau
Zdroj: práce autora 34
Graf 3: Rozdíl pracnosti při řezu, vyjádřený v hodinách na 1 ha.
Graf 4: Vynaložená pracnost při kombinaci elektrických nůžek a dopracování pomocí manuálních.
V grafu 4 je uvedeno srovnání hodnocených odrůd z hlediska pracnosti při provedení řezu s kombinací ručních a elekrických nůžek. Z hodnot v grafu 4 vyplývá, že je pracnost při předřezu elektrickými nůžkami řádově u všech testovaných odrůd srovnatelná. Při předřezu elektrickými nůžkami neklademe takový důraz na množství réví na keři, tak jak při dopracování manuálními nůžkami. Pracovník s elektrickými nůžkami ostříhá pouze silné dřevo na keři a následně je finálně dopracován ručními
35
nůžkami. Při této operaci může pracovat současně dvojice pracovníků, jeden s elektrickými nůžkami a druhý s ručními manuálními nůžkami. V grafu 5 je číselně vyjádřen rozdíl při řezu na osmi pokusných odrůdách. Hodnoty se pohybují od 6 do 20% h.ha-¹ mezi dvěma hodnocenými variantami zimního řezu révy vinné. Z grafu 5 vyplývá, že při kombinaci ručních a elektrických nůžek je snížena pracnost při řezu na 1 ha snížená.
Graf 5: Vyhodnocení pracnosti při různých způsobech řezu
Ze získaných hodnot lze předpokládat význam předřezu pomocí elektrických nůžek zejména u větších pěstitelských celků. Pro menší pěstitele jsou příliš vysoké pořizovací náklady a s tím spojená návratnost investice. Zde uvádím výpočet provozních nákladů u elektrických nůžek, dle poznatků Ing. Prokeše. Modelový výpočet byl směřován na roční nasazení nůžek na 500 h.r-¹, doba odepisování se skutečnou amortizací na 5 let, s pořizovací cenou 35 000 Kč. Fixní náklady Průměrná pořizovací cena 35 000 Kč / doba odpisu 5 let = celkové fixní náklady 7 000 Kč. rok-1 provozu. Jednotkové fixní náklady lze vypočítat ze vztahu: 7 000 Kč. rok-1 / 500 h.rok-1 = 14 Kč.h-1
36
Variabilní náklady Variabilní náklady zahrnují - drobné opravy, běžnou údržbu nůžek, broušení čepelí a náklady spojené se spotřebou elektrické energie při dobíjení baterie. Celková hodnota variabilních nákladů je 2 000 Kč.rok-1 . Jednotkové variabilní náklady vypočítáme ze vztahu: 2000 Kč.rok-1 / 500 h.rok-1= 4 Kč.h-1 Celkové provozní náklady
Celkové provozní náklady jsou dány součtem fixních a variabilních nákladů podle vztahu: 14 Kč.h-1 (fixní náklady) + 4 Kč.h-1 (variabilní náklady 1) = 18 Kč.h-1
V Tab. 11 jsou uvedeny náklady na ruční řez provedený s využitím standardního nářadí a elektrických nůžek. Náklady na řez jednoho keře u standardního způsobu je dán částkou 2,50 Kč. Tab. 11: Srovnání nákladů na ruční řez bez/s mechanizovaným řezem
Hodnocená
Počet
Cena za
keřů
ruční řez
[Ks.ha-1]
[Kč.ks-1]
varianta
Průměrná pracnost řezu
Celkové
Celkové
náklady na
náklady na
Úspora
řez 1 hektaru
řez révy
nákladů
vinice [Kč.ha-
vinné
[%]
[h.ha-1]
1
]
[Kč.h-1]
3 000
60
7 500
125
0
4 000
80
10 000
125
0
60
6250
104
0 – 16,8
80
8333
104
0 – 16,8
Ruční nůžky
Ruční dopracování
2,50 3 000
s využitím mech. řezu
4 000
Zdroj: PROKEŠ 2009
37
6. Diskuse
V této práci je zpracován přehled dostupného nářadí využívaného při ručním řezu a mechanizovaném předřezu révy vinné. Výsledková část je doplněna o experimentální měření zaměřené na produkci odpadního réví a pracnost při různých způsobech řezu. Bylo hodnoceno osm odrůd ve dvou variantách způsobu řezu, pomocí manuálního a elektrického ručního nářadí. Hodnocení řezu proběhlo na plodných vinicích v k.ú. Mikulov. U řezu bylo sledováno množství vyprodukovaného odpadního réví a produkční čas potřebný k ostříhání 1ha vinice. Z výsledků úvodního sledování vyplývá, že se produkce odpadního réví pohybuje u hodnocených odrůd od 2,236 do 4,429 t.ha˗˗. SOUČEK (2007) uvádí podle provedených měření průměrný výnos hmoty při údržbě porostu cca 2 t.ha-˗. V závislosti na odrůdě, pěstitelském sponu, stáří porostu a množství vyprodukovaného odpadního réví při ručním řezu manuálními nůžkami se pracnost pohybuje v rozsahu 62 – 124 h.ha-¹. Z výsledných hodnot je patrné, že pracnost řezu se pohybuje v poměrně širokém rozpětí. SEDLO (1994) uvádí pracnost řezu na úrovni 130 h.ha-˗, WALG (2000) 70 – 110 h.ha-˗, BECKER, GÖTZ (2007) 60 – 100 h.ha-˗. Hodnocení pracnosti dle ZEMÁNEK, BURG (2010) je v závislosti na odrůdách s nízkým počtem úponků a to 65 – 85 h.ha-˗, u odrůd s vyšším počtem úponků je pracnost zvýšená na 85 – 120 h.ha-˗. Při stejné produkci odpadního réví a pěstitelském sponu můžeme snížit pracnost pomocí elektrických nůžek o 6 – 20 % h.ha-¹. PROKEŠ (2009) uvádí, že použití elektrických nůžek sníží pracnost v závislosti na odrůdě. Provedení předřezu silnějšího dřeva, případné rozstříhání prýtů vyrůstající z tažně, s následným dopracováním pomocí standardních ručních nůžek, kdy dochází k vytažení odstříhaného réví z dvojdrátí opěrné konstrukce a dočistění ponechaného tažně od úponků sníží pracnost o 1 – 20 % h.ha-˗. Při používání elektrických nůžek jako předřezu, je urychlen čas potřebný pro řez, ale zejména šetříme namáhání ruky pracovníka a zvyšujeme kvalitu řezu. Snaha o snížení pracnosti a fyzické námahy při řezu vede k vývoji nových technických zařízení označovaných jako stroje pro předřez (COOMBE, 1993). 38
7. Závěr
Zimní řez révy vinné patří k nejnáročnější a nejdůležitější operaci vinohradníka v pěstitelské praxi. Klademe důraz především na čas a kvalitu provedeného řezu. Pro zjednodušení a urychlení pracnosti při tomto důležitém pěstitelském zákroku je nutné použít mechanizačních prostředků, jakožto mechanizovaného předřezu, využití pneumatických a elektrických nůžek. V zimním období v roce 2011 byl proveden provozní pokus na plodných vinicích s ohledem na využití elektrických nůžek značky INFACO typ F 3005 a manuálních nůžek FELCO typ 8. Byla sledována pracnost při řezu s ohledem na množství vyprodukovaného odpadního réví
na jeden hektar. Z výsledných hodnot, které se
pohybují v rozsahu od 2,236 – 4,429 t.ha-˗, v závislosti na stáří, podnoži a vitalitě jednotlivého keře vyplývá, že při vysoké produkci odpadního réví je znatelný rozdíl pracnosti. A to zejména ve prospěch ušetřeného času vynaloženého při řezu pomocí předřezu elektrickými nůžkami. Naměřené hodnoty se pohybují na úrovni 59 – 99 h.ha˗, přičemž bylo ušetřeno do 20 % času a úsilí vynaložené pracovníkem. Vzhledem k řezu, který byl proveden ručními manuálními nůžkami, kdy naměřené hodnoty byly v rozpětí od 62 do 124 h.ha-˗. Z toho je patrné, že dochází k šetření nákladů vynaložených k zimnímu řezu a k časovému urychlení této náročné práce ve vinici.
39
8. Souhrn
Bakalářská práce je zaměřena na popis perspektivního nářadí a mechanizačních prostředků využívaných při řezu révy vinné. Pro jednotlivé skupiny strojů byl zpracován přehled jejich hlavních technicko-ekonomických parametrů. V práci bylo provedeno úvodní sledování zaměřené na stanovení produkce réví a pracnosti při různých způsobech řezu. Z výsledků vyplývá zejména skutečnost, že produkce réví se pohybuje od 2,236 do 4,429 t.ha-˗. Pracnost řezu ručními nůžkami se pohybuje v rozsahu 62 - 124 h.ha-˗. Při kombinaci nůžek (elektrické, manuální) se naměřené hodnoty pracnosti pohybují od 59 do 99 h.ha-˗.
Klíčové slova: řez révy, elektrické nůžky, pracnost řezu
9. Summary
The bachelor thesis is focused on the description of prospective tools and machinery used in cutting the vine. For each group of machines was processed an overview of thein main technical and economic parameters. In the thesis was carried out initial monitoring aiming at setting vine production and laboriousness in various ways to cut. The results suggest in particular the fact that the production of cuttings varies from 2,236 to 4,429 t.ha-˗. Cut laboriousness with manual scissors ranges from 62 to 124 h.ha-˗. The combination of scissors (electric, manual) labor input measured values range from 59 to 99 h.ha- ˗.
Key words: cut vines, electric scissors, cut labor intensive, cut laboriousness
40
10. Seznam použité literatury
1. BECKER, A. GÖTZ, G.: Extensivierung mehr als nur Kosteneinsparungen. 1. vyd., Neustadt: Meininger, 2007, 64 s. ISBN 978-3-87524-175-4 2. BURG, P., ZEMÁNEK, P.: Perspektivní nářadí a mechanizační prostředky využívané při zimním řezu vinic, Vinař sadař, číslo 1, ročník 2009, s. 10-12, ISBN 978-80-87091-06-7 3. BURG, P., ZEMÁNEK, P.: Trendy v konstrukci strojů využívaných při řezu vinic, Vinař sadař, číslo 6, ročník 2011, s. 15-17, ISBN 1804-3054 4. COOMBE, B. G., DRY, P. R. Viticulture. 4th ed., vol. 2. South Australia: Hyde Park Press, Adelaide, 1993. p. 340. ISBN 1 875130 01 2 5. DOHNAL, T., KRAUS, V.: Pěstování révy a zužitkování hroznů, 1. vyd.,Praha: Státní zemědělské nakladatelství 1968, 266 s. ISNB 07-006-68 6. KRAUS, V., KRAUS, V. ml., Pěstujeme révu vinnou, Praha: Granda Publishing, a.s., 2003, 96 s. ISBN 80-247-0562-1 7. KRAUS, V., kolektiv, Vinohradnictví, 1. vyd. Brno: Blok 1973, 300 s. ISNB 47028-73 8. PAVLOUŠEK, P.: Pěstování révy vinné moderní vinohradnictví. Praha: Granda Publishing, a.s., 2011, 336 s. ISBN 978-80-247-3314-2 9. PROKEŠ, K.: Problematika využití mechanizačních prostředků pro řez vinic, diplomová práce, Lednice 2009 10. SEDLO, J.: Ekologické vinohradnictví, MZeČR, Agrospoj, Praha 1994. ISBN 80-7084-117-6 11. SOUČEK, J., BURG, P., KROULÍK, M.: Dřevo z ovocných výsadeb jako potenciální zdroj energie. [Wood from fruit woods as potentional resource of energy.]. In Sborník z Mezinárodní konference Strom a květina – součást života. Průhonice 4.-5. 9. 2007 s. 181 – 183. ZEMÁNEK, P.: Speciální mechanizace– mechanizační prostředky pro kompostování. Brno: ZF MZLU v Brně, 2001. 105 s. ISBN 80- 7157-561-5 12. WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. 1. vyd. Kaiserslautern: Rohr– Druck, 2000. 432 s. ISBN 3-921156-45-9
41
13. WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. vyd. Kaiserslautern: Rohr– Druck, 2007. 620 s. ISBN 978-3-921156-78-0 14. ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2010: Vinohradnická mechanizace, 1. vyd., Olomouc, 220 s. ISBN 978-80-87091-14-2 15. ZEMÁNEK, P., BURG, P.: Možnosti využití elektrických nůžek při řezu révy vinné, Vinař sadař, číslo 1, ročník 2011, s. 11-13, ISBN 978-80-87091-06-7 16. PELLENC, anglicky text dostupný z WWW:
17. INFACO, anglický text dostupný z WWW:
42
