Mendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

HODNOCENÍ RŮSTOVÝCH A SKLIZŇOVÝCH ÚDAJŮ NETRADIČNÍHO OVOCNÉHO DRUHU - KDOULOŇ OBECNÁ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce Ing. Libor Dokoupil, Ph.D.

Vypracovala Bc. Milada Malinkovičová

Lednice 2012

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Hodnocení růstových a sklizňových údajů netradičního ovocného druhu - kdouloň obecná jsem vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne ……………………………… Podpis diplomanta ………………………….

Děkuji Ing. Liboru Dokoupilovi, Ph.D. za odborné vedení při zpracování diplomové práce. Děkuji také prof. Ing. Vojtěchu Řezníčkovi, CSc. za jeho zájem připomínky a čas. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu při studiu, také zaměstnavateli za poskytování studijního volna, potřebného ke studiu.

OBSAH 1 ÚVOD……………………………………………………………………………… 9 2 CÍL PRÁCE ……………………………………………………….…….………. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED………………………………………………...……….11 3.1 BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ ………………………………………………..…. 11 3.2 BOTANICKÝ POPIS …………………………………………………..…….. 11 3.3 NUTRIČNÍ CHARAKTERISTIKA…………………………………….…….. 12 3.4 PĚSTITELSKÉ PODMÍNKY………………………………………….….….. 13 3.4.1Výsadba a řez …………………………………………………………... 13 3.4.2 Množení ……..….……...………………………………………………. 13 3.4.3 Výživa a hnojení ………..…………………………..……………….…. 14 3.5 VYUŽITÍ KDOULONÍ …………………………………..……………......… 14 3.5.1 Využití kdouloní v sadovnictví a ovocnářství ………………...…….... 14 3.5.2 Využití kdouloní v kosmetice a lékařství ……………..…………..….. 15 3.5.3 Využití kdouloní v gastronomii ……………………………..………... 16 3.6 CHOROBY A ŠKŮDCI KDOULONÍ …………….……..……….………… 17 3.7 PĚSTOVANÉ ODRŮDY …………………………………………….………. 19 3.7.1 Popis sledovaných odrůd ……………………………………...….…... 19 3.7.2 Šlechtění kdouloňových podnoží………………………….……….….. 22 4 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ………………………………..………………….. 24 4.1 CHARAKTERISTIKA LOKALITY SADU …..……………………………... 24 4.1.1 Klimatické podmínky………………………..………………………… 24 4.1.2 Půdní podmínky…………….…………………………………..…….... 26 4.1.3 Charakteristika sledovaných odrůd……………………..…………… 27 4.2 METODIKA ………………………………….....…………………….…….… 28 4.2.1 Hodnocení růstových vlastností …………………………………...….. 28 4.2.1.1 Porovnání kubatury koruny dle Neumannova vzorce ……..…….. 28 4.2.1.2 Hodnocení tvaru a hustoty koruny ………………………….…... 28 4.2.2 Sledování fenologických fází……………………………………….….. 29 4.2.3 Sledování chorob a škůdců ……………………………………..…….. 30 4.2.4 Hodnocení sklizňových vlastností………………………………….….. 31 4.2.4.1 Výnos ………………………….…………………………………. 31 4.2.4.2 Pomologické znaky plodů ………………….…….. ……………... 31

4

4.2.4.3 Stanovení refraktometrické sušiny ………………………………. 32 4.2.4.4 Stanovení vitamínu C ………………………………………….… 32 4.2.5 Senzorické hodnocení výrobků…………………………………….…. 32 4.2.6 Statistické zpracování a vyhodnocení výsledků …..…………………. 35 5 VÝSLEDKY A HODNOCENÍ …………………………………………….…… 36 5.1 RŮSTOVÉ ZNAKY …………………………………………………….….… 36 5.1.1

Kubatura koruny ………………………………………………….… 36

5.1.2

Růst letorostů ………………………………………………….…….. 37

5.2 FENOLOGICKÉ TERMÍNY …………………..……………………………. 38 5.3 VÝSKYT CHOROB A ŠKŮDCŮ ………….…………………………..……. 43 5.4 HODNOCENÍ POMOLOGICKÝCH ZNAKŮ……………………….…….. 46 5.4.1

Hodnocení plodů ………………………………………………......… 46

5.4.2

Hodnocení koruny stromů ………...……………………………..…. 54

5.5 HODNOCENÍ SKLIZNĚ ………………………………………………….… 55 5.5.1

Sklizeň dobrých plodů …………………………………………….… 55

5.5.2

Sklizeň nekvalitních plodů ……………………………………….…. 58

5.6 STANOVENÍ REFRAKTOMETRICKÉ SUŠINY …………………………. 60 5.7 STANOVENÍ VITAMÍNU C .………………………….………………....…. 61 5.8 SLEDOVÁNÍ TRVANLIVOSTI ………………………………..…..………. 62 5.9 SENZORICKÉHO HODNOCENÍ ……………………………………...…… 63 5.9.1

Hodnocení barvy a vzhledu ………………...………………………. 63

5.9.2

Hodnocení textury ………………………………………...……….... 65

5.9.3

Hodnocení chuti …………………………………………..…………. 66

5.9.4

Hodnocení vůně ………………………………..……………………. 68

5.9.5

Hodnocení kamenčitosti ………………..…………….…………..…. 70

5.9.6

Hodnocení celkového dojmu …………………….……….……….… 70

6 DISKUSE …………………………………………………….………………….. 73 6.1 RŮSTOVÉ ZNAKY…………………………………….…………………… 73 6.2 FENOLOGICKÉ TERMÍNY……………………………………………...... 73 6.3 CHOROBY A ŠKŮDCI…………………………………….……………….. 74 6.4 POMOLOGICKÉ ZNAKY………………………….…………………….… 74 6.5 CELKOVÝ VÝNOS SKLIZNĚ ………………………………………….…. 76 6.6 STANOVENÍ SUŠINY A VITAMÍNU C ………………………………….. 76 6.7 TRVANLIVOST PLODŮ ………………………………………………….… 77

5

6.8 SENZORICKÉHO HODNOCENÍ ………………………………………..… 77 7 ZÁVĚR………………………………………………………..………….………. 78 8 SOUHRN A RESUME ………….………………………………...…………..… 80 9 POUŽITÁ LITERATURA………………………………………..……….….… 82 10 PŘÍLOHY……………………………………………………...…...…….…….… 85

6

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obr. 1: Sledovaná výsadba Mendeleum Lednice 2011 (autor, 2011) Obr. 2: Namrzlá pata kmene u odrůdy ´Morava´ (autor, 2011) Obr. 3: Tvar koruny elipsoidní, vejčitý, kulovitá, deštníkovitá, nepravidelná (Větvička, 2008) Obr. 4: Květopas jabloňový Anthonomus pomorum (autor, 2011) Obr. 5: Ploskohřbetka hrušňová Neurotoma saltuum (autor, 2011) Obr. 6: Rzivost hrušně Gymnosporangium sabinena (autor, 2011) Obr. 7: Monilinia fructigena (autor, 2011) Obr. 8: Detail Mon. fructigena (autor, 2011) Obr. 9: plod ´Asenica´ (autor, 2011) Obr. 10: plod ´Bereckého´ (autor, 2011) Obr. 11: plod ´BO-3´ (autor, 2011) Obr. 12: plod ´Brna´ (autor, 2011) Obr. 13: plod ´Hemus´ (autor, 2011) Obr. 14: plod ´Champion´ (autor, 2011) Obr. 15: plod ´Izobilůnaja´ (autor, 2011) Obr. 16: plod ´Kocurova´ (autor, 2011) Obr. 17: plod ´Leskovačka´ (autor, 2011) Obr. 18: plod ´Mir´ (autor, 2011) Obr. 19: plod ´Morava´ (autor, 2011) Obr. 20: plod ´Muškátová´ (autor, 2011) Obr. 21: plod ´Pinter´ (autor, 2011) Obr. 22: plod ´Selena´ (autor, 2011) Obr. 23: plod ´Triumph´ (autor, 2011) Obr. 24: plod ´Vranja´ (autor, 2011) Tab. 1: Bioklimatické údaje MENDELEUM Lednice na Moravě 2010 (Frolichová, 2011) Tab. 2: Bioklimatické údaje v oblasti Lednice na Moravě 2011 (Frolichová, 2011) Tab. 3: Fenologická stupnice BBCH (Meier, 1994) Tab. 4: Výsledky analýzy variance pro nárust kubatury v roce 2011 Tab. 5: Nárůst kubatury za vegetační období roku 2011 - Fischerův LSD test

7

Tab. 6: Fáze 01 - 39 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Maier) Tab. 7: Fáze 51 - 64 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Meier) Tab. 8: Fáze 65 - 95 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Meier) Tab. 9: Výsledky analýzy variance pro hmostnost kvalitních plodů Tab. 10: Fisherův LSD test proměnné – hmotnost kvalitních plodů, p = 0,05 Tab. 11: Výsledky analýzy variance pro množství kvalitních plodů Tab. 12: Fisherův LSD test proměnné – množství kvalitních plodů, p = 0,05 Tab. 13: Výsledky analýzy variance pro hmostnost nekvalitních plodů Tab. 14: Fisherův LSD test proměnné – hmotnost nekvalitních plodů, p = 0,05 Tab. 15: Výsledky analýzy variance pro množství kvalitních plodů Tab. 16: Fisherův LSD test proměnné – množství nekvalitních plodů, p = 0,05 Tab. 17: Výsledky analýzy variace pro stanovení refraktometrické sušiny Tab. 18: Refraktometrická sušina dle odrůd Tab. 19: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium barva, p = 0,05 Tab. 20: Tukeyův HSD test džemu – kritérium barva, p = 0,05 Tab. 21: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium textura, p = 0,05 Tab. 22: Tukeyův HSD test džemu – kritérium textura, p = 0,05 Tab. 23: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium textura, p = 0,05 Tab. 24: Tukeyův HSD test džemu – kritérium textura, p = 0,05 Tab. 25: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium vůně, p = 0,05 Tab. 26: Tukeyův HSD test džemu – kritérium vůně, p = 0,05 Tab. 27: Tukeyův HSD test džemu – kritérium kamenčitosti, p = 0,05 Tab. 28: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium celkový dojem, p = 0,05 Tab. 29: Tukeyův HSD test džemu – kritérium celkový dojem, p = 0,05 Graf 1: Růst letorostů 2011 Graf 2: Fenologické fáze v roce 2011 Graf 3: Míra napadení porostu Monilinia fructigena – bodové hodnocení Graf 4: Stanovení vitamínu C Graf 5: Sledování trvanlivosti

8

1

ÚVOD

Pěstování ovocných stromů bylo známo už v antickém období za Starověkého Řecka a Říma. Znalosti o jejich pěstování byly uchovávány většinou v klášterech a šlechtických dvorech. S rozvojem obchodu se objevovaly odlišné, neznámé ovocné plody, což vyvolalo snahu zušlechťovat původní staré odrůdy. Šlechtěním postupně vznikalo spousty nových odrůd ovocných stromů. Mezi netradiční druhy ovoce pěstovaného v podmínkách České republiky patří např. moruše černá Morus nigra, rakytník řešetlákový Hippophe rhamnoides, jeřáb oskeruše Sorbus domestica, černý bez Sambucus nigra, dřín obecný Cornus mass, také kdouloň obecná Cydonia oblonga Mill., která je řazena mezi nejstarší kulturní rostliny. Své pojmenování získala podle krétského města Cydon, v jehož okolí se nacházely velké sady kdouloní. Plody kdouloní byly nazývány zlatá jablka Hesperidek nebo jablka Venušina a staly se symbolem hojnosti a plodnosti. Postupem času a získáváním nových poznatků o složení ovoce byl zjištěn blahodárný vliv ovoce na lidský organizmus. V dnešní době se stalo ovoce nezastupitelným přirozeným zdrojem vitamínů, vlákniny, antioxidantů a jiných zdraví prospěšných látek. Kdouloně jsou využívány v ovocnářství jako podnož především pro hrušně. V čerstvém stavu nejsou plody kdouloně vhodné ke konzumaci pro jejich trpkou a svíravou chuť, ale pro vysoký obsah pektinových látek jsou kdoule vhodné na výrobu ovocných pomazánek, marmelád, džemů, rozsolů i kompotů. Další využití pro plody kdouloní je v lihovarnictví pro výrobu destilátů a likérů s jedinečnou vůní. Moje diplomová práce je zaměřená na sledování a hodnocení kdouloně obecné (Cydonia oblonga, Mill.) na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě.

9

2

CÍL PRÁCE

Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení pěstitelských, růstových a sklizňových vlastností odrůd a genotypů kdouloní v založené genofondové výsadbě na pozemcích Zahradnické fakulty v Mendeleu v Lednici na Moravě u odrůd ´Asenica´, ´Bereckého´, ´Blanár´, ´BO-3´, ´Brna´, Buchlovice, Doubravnická, ´Hemus´, ´Ironda´, ´Izobilnaja´, ´Jurák´, ´Juranská´, Kocůrova, ´Leskovačka´, ´Hruškovitá´, ´Kacenko´, Mír, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Pražská´, ´Selena´, ´Šuranská´, ´Triumph´, ´Ukrajinská´, ´Úspěch´, ´Vranja´, ´Zlechovská´. Úkolem bylo porovnat pěstitelské nároky, růst, vývoj plodnosti, průběh fenofází, habitus koruny, kubaturu koruny, délku přírustků, sklizňové a pomologické údaje. Naměřené hodnoty byly uspořádány do tabulek a grafů. Výsledky jednotlivých odrůd byly statisticky zhodnoceny a porovnány.

10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ Cydonia oblonga Miller se řadí do čeledi (Rosaceae) a podčeledi (Maloideae). Cydonia oblonga Mill. má poddruhy Cydonia oblonga subsp. Maliformis (Miller) Thell. s plody jablkovitými Cydonia oblonga subsp. Lusitanica (Medic.) Thell. s plody hruškovitými a žebernatými Cydonia oblonga var. marmorata (Schneider) s panašovanými listy Cydonia oblonga var. pyramidalis (Schneider) keře s pyramidálním růstem Původem z Iránu, Zakavkazí, Střední Asie a jihu Arabského poloostrova (Kutina, 1992), (Kyncl, 1979), (Klimenko, 1993). Podle Vavilova kdoule pochází z oblasti Předního východu, odkud byla dál šířena na území Evropy (Kováč, 2009). Plantáže kdouloní se nachází v Itálii, jižní Francii, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a Rusku, pěstují se také v Mexiku, USA a Austrálii (Dlohá, Liška, Richter, Valíček, 1997). 3.2 BOTANICKÝ POPIS Cydonia oblonga Mill. roste jako keř nebo strom vysoký 4-6 m. V teplých vinařských oblastech získávají plody typické aroma (Recht, 1994). Životnost kdouloně je vysoká, snadno regeneruje, dosahuje stáří 20 až 25 roků, na dobrém stanovišti i déle (Hričovský, Řezníček, 2003). Mladé letorosty jsou pokryté hustou plstí, která v druhém roce mizí, a větve nabývají tmavě hnědou barvu s oranžovými lenticelami (Červenka, 1972). Pupeny kuželovitého tvaru rostou ve spirále, jsou přisedlé, šupinaté, střídavě postavené (Řezníček, 2008). Listy jsou opadavé, jednoduché, celokrajné, široce oválné, dlouhé 50-100 mm, na svrchní straně lysé, temně zelené a na rubu plstnaté, s krátkým plstnatým řapíkem (Kutina, 1992). Kdouloně kvetou v polovině května ze smíšených pupenů. Květy jsou bílé až narůžovělé, jednotlivé, velké až 50 mm, pětičetné, mají 20 tyčinek uspořádaných v kruhu a spodní, pětipouzdrý semeník, který může obsahovat až 20 vajíček. Doba kvetení trvá až 19 dní. Pěstují se odrůdy samosprašné i cizosprašné s květy oboupohlavními. Pokud nedojde k opylení, vytváří partenokarpické plody. Kalich

11

je plstnatý a semeník srostlý s květním lůžkem (Řezníček, 2008). Kališní lístky jsou nápadné a zůstavají na plodu (Salomon, 2008). Plodem jsou mnohosemenné malvice jablkovitého nebo hruškovitého tvaru, velice často u kališní jamky nebo i po celé své délce žebernaté, na povrchu plstnaté, s kalichem vytrvávajícím až do zralosti. V době zralosti, v období měsíce září a října, jsou žluté, příjemně ovocně vonící, se silně mastnou slupkou. Tuhá, aromatická dužnina obsahuje velké množství pektinu a často i skleroidy, nejčastěji v oblasti semeníku (Řezníček, 2008). Jantra (1996) uvádí, že plody jablkového typu mají dužninu tvrdší, sušší a aromatickou. Plody tvaru hruškovitého mají dužninu měkkou, jemnou, málo kamenčitou. Stopka je krátká, silná, někdy vytváří valy v místě připojení stopek na ovoce. Slupka kdoule je v mládí silně plstnatá zelená nebo žlutozelená. V období zrání plstnatost mizí, ovoce žloutne a slupku naopak pokrývá mastný film. Dužnina plodů obsahuje vysoké množství pektinu, je tvrdá, trpká a výrazně aromatická. Semeník obsahuje 10-40 kusů lesklých 3 - 4 mm velkých semen. Hmotnost plodů se liší v závislosti na odrůdě od 250 do 800 g (Adler, 2001). 3.3 NUTRIČNÍ CHARAKTERISTIKA Ovoce - kdoule se skládá z (91,6 - 96,9%) dužniny, (2,9%) slupky a (0,3 - 2,5%) semen. Dužnina obsahuje 81,9% vody, 8-10% sacharidů, 1,2 - 1,8% pektinů, 0,7 - 1,2% organických kyselin, 0,6% tříslovin, 1,5 - 2% hrubé vlákniny. Obsah minerálních látek je asi 0,3 - 0,6% a to 19 - 23,8 mg.100g -1fosforu, 5 - 15,7 mg.100g -1 vápníku, 6 - 10,3 mg.100g

-1

hořčíku, 0,3 - 1,0 mg.100g

-1

železa, 168 – 247 mg.100g

-1

draslíku. Obsah

kyseliny askorbové je poměrně vysoký (10 – 40 mg.100g -1). Dále obsahuje vitamin B6-pyridoxin, kyselinu listovou, B1-thiamin, B2-laktoflavin a karoten. Plody obsahují také mnoho aminokyselin: lysin, histidin, serin, alanin, valin, fenylalanin, leucin a izoleucin. Aminokyseliny tvoří estery, aldehydy kyselin a esence, které se podílejí na zlepšení chuti a vůně. V listech byla identifikována kyselina ursolová, neochlorogenová, chlorogenová, isochlorogenová,

3-O-transkefreoyl-D-chinová,

p-kumarinová,

hydroxyskořicová

a flavonoidy rutin, hyperon, astragalin, kvercetin a kaempferol, dále sacharidy, třísloviny, draslík, vápník a fosfor. Semena obsahují látky glykosid amygdalin, olej a sliz, který je složený především z pentozanů a polysacharidů (Adler, 2001).

12

3.4 PĚSTITELSKÉ PODMÍNKY Kdouloním nejlépe vyhovují plochy s nadmořskou výškou okolo 250 m. n. m, s průměrnou teplotou 7 – 10 °C a úhrnem srážek do 600 mm. Vhodné jsou chráněné polohy s dostatkem světla. Vyžadují lehčí až středně těžkou hlinitopísčitou, záhřevnou půdu s dostatkem humusu a dobrou zásobou živin. Nesnáší vysoký obsah CaCO3. Vysadbu kdouloní je možné provádět na podzim nebo na jaře ve sponu dle vzrůstnosti. Tvar koruny může být pyramidální či s otevřenou kotlovitou korunou. Po výsadbě se provede řez výchovný, později udržovací. Kultivace by s ohledem na hloubku kořenů měla být mělká, šetrná, nejvhodnější je mulčování organickou hmotou, která poskytuje i spolehlivou ochranu před namrzáním kořenů (Řezníček, 2008). 3.4.1 Výsadba a řez Kdouloně vyžadují polostinné, pokud možno teplejší a chráněnná stanoviště. Ideální jsou středně těžké, humózní a přiměřeně vlhké půdy. Nesnáší půdy suché, vápenité, ani přemokřené půdy. (Jantra, 1996) Spodní hladina vody by měla být jeden metr. Kdouloně nevyžadují zvláštní půdu ani péči, ale poskytují vyšší výnos kvalitního ovoce, pokud jsou pěstovány na půdě propustné a živné (Havlis, 2011). Kdouloně se pěstují jako zákrsek s dutou korunou, široce pyramidální korunou nebo jako keř ve sponu 4-5 x 2-3 m nebo 6 x 4,5. V prvních letech po výsadbě vyžadují oporu ve formě podpůrných kůlů. Ihned po výsadbě se provede řez na korunku se třemi až čtyřmi základními větvemi. Koruna se tvaruje jarním řezem, v období plodnosti se koruna prosvětluje, případně v dalších letech zmlazuje. Starší stromy a keře dobře snášejí zmlazovací řez, který se provádí v případě, že klesá plodnost a snížují se přírůstky. Při množení velkoplodých odrůd se běžně využívá štěpování, očkování a roubování (Řezníček, 2008). Některé odrůdy jsou mrazuvzdorné až do -30 °C, v případě omrznutí kdouloně dobře regenerují (Dolejší, Kott, Šenk 1991). Životnost kdouloní na vyhovujícím stanovišti je 20 až 25 roků (Řezníček, 2008). 3.4.2 Množení Generativní rozmnožování, třebaže je možné, není doporučeno. Semenáčky, i když použitá semena pocházejí z kvalitních plodů, přinášejí drobné plody s kaménčitou dužninou, zachovají si pouze kdoulové aroma.

13

Kvalitní ovoce je možné získat jen z ušlechtilých odrůd, které plodí ovoce s jemnou dužninou a velkými plody. Ušlechtilé odrůdy se roubují na vegetativně množenou kdouloň typu K-TE-B, K-TE-E, Cydonia nebo na kdouloňový semenáček, planou hrušni či na hloh. Většinou se kdouloně pěstují jako čtvrtkmen nebo keř, který je pak možné množit hřížením (Dolejší, Kott, Šenk 1991). Pro množení kdouloní je vhodné využít metody hřížení, kopčení nebo řízkování dřevitými nebo bylinnými řízky (Salomon, 2008). 3.4.3 Výživa a hnojení Kdouloně jsou nenáročné na výživu. Pro biologické pěstování postačí zapravit v okolí kmene zetlelý kompost nebo hnůj se slámou. Mají plitké kořeny, proto je potřeba obdělávat půdu v meziřadí mělce. V době vývinu plodů, od srpna do září, je žádoucí využít závlahu (Recht, 1994). Kdouloním nejlépe prospívají polohy v nadmořské výšce od 250 m. n. m, s průměrným ročním úhrnem srážek asi 600 mm a průměrnou roční teplotou 7 °C. Vyhovující půdní reakce je v rozmezí 5,8-7 pH s obsahem uhličitanu vápenatého do 10 % (Řezníček, 2008). 3.5 VYUŽITÍ KDOULONÍ Za časů našich babiček se kdoule, stejně jako levandule, dávaly do prádelníků. Jejich osvěžující vůně příjemně provoněla uložené oblečení, kromě toho odpuzovala hmyz. Byly používány v textilním průmyslu při konečné úpravě hedvábí (Teplíková, 2007). 3.5.1 Využití kdouloní v sadovnictví a ovocnářství Kdouloně je možné využít jako okrasné keře nebo stromy pro zajímavé listy, květy i plody. Rozlišujeme dva vzrůstové typy: nízkokorunný, s řídkými větvemi, vhodný spíše pro okrasné účely a do volné přírody, a vyšší, stromový, s většími plody, vhodný pro sadové pěstování. Od 17. století byly využívány různé klony kdouloní jako podnože pro hrušně. Kdouloň (Cydonia oblonga P. Mill.) je i dnes nejrozšířenější podnoží pro hrušně v evropském ovocnářství. Ve školkařtví se uplatňují při pěstování nízkých tvarů kulturních odrůd hrušní (Dlouhá, Richter, Valíček, 1997). Kdouloňové podnože, které oslabují růst hrušní, se člení do skupin:

14

- Angerská - původem ze severozápadní Francie. Jedná se o podnože s nejslabším růstem v sortimentu kdouloňových podnoží, jsou citlivé k CaCO3, mají horší afinitu a lepší množitelnost. Do této skupiny patří kdouloň MA a MC, Sydo, kdouloň Adamsova, Fontanay, S1. - Provensálská - původem z jižní Francie. Tyto podnože mají větší odolnost k suchu, snáší vyšší obsah CaCO3, mají lepší afinitu a horší vegetativní množitelnost, hlavním zástupcem je podnož BA-29. - Česká - od šlechtitelů Jašíka a Dvořáka. K-TE-B

(Halenkovická x Angerská)

je podnož středního vzrůstu. Jde o mrazuodolnější klon. Má delší vegetační dobu než K-TE-E, lépe se množí z bylinných než dřevitých řízků. Má dobrou afinitu s hrušněmi Pastornica, Konference, Hardyho, Pařížanka, přijatelnou afinitu s odrůdou Clappova a špatnou afinitu s Madame Verte a Williamsovou čáslavkou. K-TE-E je semenáč z volného opylení kdouloně Halenkovické. Podnož příznivě ovlivňuje nástup do plodnosti u naočkovaných odrůd. Zvyšuje mrazuodolnost, růst má slabý až střední. Množitelnost dřevitými řízky je střední, lépe se množí bylinnými řízky. Má dobrou afinitu s hrušněmi Pastornice, Konference, Hyrdyho, Pařížanka, přijatelnou afinitu s Clappova, Williamsova, Charneuská, Lucasova a špatnou afinitu s Boscovou lahvicí. Je lepší podnoží než K-TE-B (Vachůn, 2001). 3.5.2 Využití kdouloní v kosmetice a lékařství Plody kdouloně byly známé v lékařství již ve starověku. O její rozšíření do střední Evropy se zasloužil Karel Veliký a významnou roli sehráli také Arabové. Ve středověku byla hojně pěstována v klášterních zahradách. Jako lék ji používala německá léčitelka abatyše Hildegarda z Bingenu. Petr Ondřej Matthioli ve svém herbáři uvádí, že „Kdoule požívané před jídlem zacpávají, požívané po jídle obměkčují život. Kdoule pečené a posypané cukrem jsou zdravé žaludku, odstraňují nechutenství a dávení, zahánějí nepřirozenou horkost a uzdravují všeliké výtoky břišní a dokonce jsou prospěšné i při chrlení krve a hnisu.“ Španělé v době nebezpečí moru preventivně popíjeli šťávu z kdoulí. Šťáva z čerstvých kdoulí byla užívána při chudokrevnosti a zimnici. Kdoulové lupínky vysušené při teplotě do 50 °C se používají při žaludečních potížích a bolestech v krku, dále proti průjmům a krvácení.

15

Častěji se ve fytoterapii používají semena, která jsou součástí mnoha světových lékopisů. Sliz, obsažený v osemení, chladí, změkčuje a nedráždí sliznice ani pokožku. Uplatňuje se při kašli, někdy se semena používají vnitřně při žaludečních a střevních obtížích. Semena se nemají drtit – obsahují toxický amygdalin. Vnější použití je mnohem častější, např. v kosmetice, při ošetření drobných poranění, dále v lidovém léčitelství při zánětech očí, jako chladivé obklady na rozpraskané rty, opary, otoky, opruzeniny nebo popáleniny. Na začátku 20. století se ze semen kdouloní připravoval sliz na ošetření proleženin a při zánětech dutiny ústní a hrtanu. Kdoulový sliz je součástí kloktadel. Ve vlasové kosmetice se využíval na fixaci vlasů. V pleťovém krému působí proti vysoušení pokožky, zvýšuje její elasticitu a vlhkostní režim. Je vhodný i na citlivou pleť a ekzémy (Kováč, 2009). Čaj z listů kdouloně působí proti nespavosti a nervozitě (Steinbach, 1997). Četné výzkumy kdouloní prokazují příznivé účinky bioaktivních látek v prevenci před vznikem civilizačních chorob. Na univerzitě v Tabrinu v Iránu probíhalo testování účinku výtažků z plodů, listů a semen na zvířatech. Výtažky z listů prokázali účinky v léčbě průdušek, astma, bronchitidy, nadýmání, žaludečních vředů, zánětů střev, hemeroidů, zánětů ledvin, zánětů močového měchýře, kardiovaskulárních chorob a byly doporučeny jako prevence proti rakovině. Výtažky ze semen prokázaly hojivý účinek na záněty spojivek, bronchitidu, migrény, nachlazení, zácpu, černý kašel (Jouyban, Khoubnasabjafari, 2011). V Portugalsku byl prováděn výzkum účinku bioaktivních látek z kdoulí na karcinom tlustého střeva a karcinom ledvin, kdy bylo dosaženo příznivých výsledků (Andrade, Bastos, Carvalho, Silva, Valentao, 2010). Dnes jsou kdouloně rozšířeny téměř po celém světě, především v Íránu, Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Alžírsku, Tunisku, Francii, Portugalsku, Španělsku, Itálii, Jugoslávii, Bulharsku. Plantáže se nacházejí ve střední a jižní Americe, Austrálii, i v bývalém Sovětském svazu (Řezníček, 2008). 3.5.3 Využití kdouloní v gastronomii Zralé ovoce se pro svou trpkou chuť a kaménčitost nehodí k přímému konzumu, ale využívá se pro přípravu kompotů samostatně nebo jako příměs méně aromatického ovoce, dále se používá pro výrobu ovocných pomazánek a marmelád.

16

Ze šťávy nezralého ovoce, bohatého na pektin a kyselinu, se varem a přídavkem cukru vyrábí čisté rozsoly. Ze zralého ovoce se vyrábějí džemy s částečně kusovitou a rosolovitou konzistencí s charakteristickou vůní, chutí a barvou. Do džemů je možné přidat koření hřebíček, kardamom i citronovou šťávu. Kdoule je možné také sušit (Havlis, 2011). V Římě se dochoval recept na dušení kdoulí s medem. V Sýrii se kdoule vaří s granátovým jablkem nebo mletým masem. V Argentině, Mexiku a Španělsku jsou kdoule konzumovány s tvarohem. Ve Francii a Švýcarsku se z kdoulí vyrábí likér a také se využívá jako přísada hlavně zeleného čaje. 3.6 CHOROBY A ŠKŮDCI KDOULONÍ Kdouloně převážně netrpí typickými chorobami a škůdci (Recht, 1994). V extrémně vlhkém podzimu se může u kdouloní vyskytnout Monilinia fructigena, která se projevuje hnědými skvrnami na listech a seschnutím zelených výhonků (Adler, 2001). Bakteriální spála růžovitých Erwinia amylivora je karanténní choroba. Napadá květy, letorosty a listy, které náhle hnědnou, až černají a svinují se. Letorosty vadnou, hákovitě se ohýbají, jako by je spálil mráz. Na podzim se choroba projeví na starších výhonech tvorbou lézí. Na plodech se projeví infekce jako tmavnoucí skvrna nebo celý mumifikovaný plod. Bakterie se postupně šíří v kapičkách slizu větrem, deštěm nebo kontaminovaným pylem. Ochrana se provádí měďnatými postřiky. K biologické ochraně

se

využívají

antagonistické

bakterie

Pantothea

agglomerans

nebo

Pseudomonas fluorescens (Hrubá, Pokorný, Víchová, 2006). Fytoplazmatické chřadnutí hrušně (Pear dechne cytoplazma) Je karanténní patogen. Maxima dosahuje zpravidla na podzim u poslední přezimující generace, ve které fytoplazma přezimuje. Přenos fytoplazmy byl zjištěn u mery hrušňové (Cacopsylla pyricola), mery skvrnité (Cacopsylla pyri) a mery ovocné (Cacopsylla pyrisuga). Stromy postupně odumírají, listy jsou malé, kožovité, světle zelené a na podzim zčervenají a předčasně opadávají. Dochází k akumulaci škrobu nad štěpovaným místem a jeho snížené množství v kořenech. Ochrana spočívá ve využití tolerantního rostlinného materiálu a insekticidních postřiků na olejové bázi. Postřiky se provádí podle odpočtu nakladených vajíček od konce února do března. Využívá se také biologická ochrana dravé ploštice Anthocoris spp. a Orius spp. a slunéček Coccinellidas (Vahala, 2007).

17

Kaménčitost hrušně je onemocnění virového původu. Plody nemocného stromu slabě rostou, povrch plodů je deformovaný a vytváří se sklerenchymatické útvary v dužnině. Na listech se projevuje chloróza, kůra větví je drsná a popraskaná. Hnědá skvrnitost listů Diplocarpon saraueri způsobuje hnědnutí listů. Choroba se projevuje z jara červenohnědými skvrnami na kořenech, listech a plodech. Z adventních pupenů vyrůstají metlovité útvary. Listy a plody opadávají a růst se zpomaluje (Šimánek, 1997). Padlí jabloňové Podosphaera leucotricha je houbová choroba, anamorfa Oidium farinosum. Na listech tvoří bílý povlak, ty se pak stáčejí a předčasně opadávají. Na plodech se vytvoří rezavá síťovitá kresba. Sekundární šíření padlí je možné omezit mechanickým odstraňováním napadených částí stromu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelné fungicidní ošetření (Blažek, 1998). Během vegetace se postupně rozšiřuje a na podzim postihuje i plody. Chemické postřiky podle doporučení rostlinolékařské služby jsou účinné, ale nebývají nutné (Bärtles, 2000). Obaleč je nejnebezpečnější škůdce jádrovin. Ve světě bylo zjištěno na 1 000 druhů, u nás bylo zjištěno přes 300. Například obaleč jablečný Cydia pomonella má dvě generace. Motýli létají od května do června a od července do srpna. Přezimují v zámotcích v půdě nebo kůře stromů. Na jaře se kuklí, při teplotě 16°C. Samičky kladou vajíčka, ze kterých se za čtyři týdny vylíhnou housenky (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006). Obaleč jabloňový Hedya nubiferana má jednu generaci ročně. Motýli kladou vajíčka na listy od května do srpna. Housenky jsou olivově zelené s černou hlavičkou, dlouhé asi 20 mm na jaře poškozují rašící pupeny (Hrubá, Pokorný, Víchová, 2006). Mera jabloňová Psylla mali dospělci kladou vajíčka v blízkosti květních pupenů. Ta přezimují na větvičkách a v době rašení se líhnou ploché larvy. Snižují výnos plodů (Hrubá, Pokorný, Víchová, 2006). Květopas jabloňový Anthonomus pomorum je hnědošedý brouk velký 3,5-4,5 mm. Larva je rohlíčkovitá. Přezimuje imago v listí nebo půdě. Při teplotách nad 6 °C brouci vyžírají kanálky do pupenů. Samičky kladou vajíčka do poupat, larvičky vyžírají květní orgány a v květu se zakuklí. Brouci škodí po vylíhnutí v květnu a červnu (Hrubá, Pokorný, Víchová, 2006).

18

3.7 PĚSTOVANÉ ODRŮDY V Listině povolených odrůd je od roku 1954 zapsána odrůda ′Champion′, která je udržována v Šlechtitelské stanici ovocnářské v Těchobuzicích a ve Výzkumném ústavu okrasných dřevin Bojnice (Tetera, 2006). Tato odrůda byla vyšlechtěna v USA. Roste středně bujně až slabě, plodnost má ranou, bohatou a pravidelnou, nevyžaduje zvláštní půdní podmínky. Kvete od konce května do poloviny června. Plody dozrávají v průběhu měsíce října, mají nepravidelný hruškovitý tvar. Jsou středně velké, zelenožluté, plstnaté. Dužnina má pevnou konzistenci, žlutou barvu a kyselou chuť. Plody jsou aromatické a mají vysoký obsah pektinu. Cydonia oblonga Mill. patří k perspektivním ovocným druhům, u nás málo rozšířeným. Plodí ovoce s vysokou nutriční hodnotou, která má pozitivní vliv na lidské zdraví. Plody kdouloní je možné konzumovat po tepelné úpravě, některé odrůdy je možné konzumovat i čerstvé dobře vyzrálé. Stromy kdouloní jsou velmi důležitou součástí krajiny a přispívají ke zvýšení rovnováhy životního prostředí. Cílem šlechtění druhů Cydonia oblonga Mill. je získání mrazuvzdornosti odrůd s vysokými výnosy a kvalitním ovocem. V genofondech České republiky jsou pěstovány odrůdy: ´Asenica´, ´Bereckého´, ´Blanár´, ´BO-3´, ´Brna´, Buchlovická, Doubravnická, ´Hemus´, ´Hruškovitá´, ´Champion´, ´Ironda´, ´Izobilnaja´, ´Jurák´, ´Juranská´, Kocurová, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Morava´, Muskatnaja, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Šuranská´, ´Triumph´, ´Úspěch´, ´Vranja´, ´Krnovská´, ´Krymskaja´, ´Selena´, ´Blanár´, ´Bzenecká´, ´Jablkovitá´, ´Portugalská´, ´Ukrajinská´. (Adler, 2001) 3.7.1 Popis sledovaných odrůd Současný šlechtitelský výzkum se zaměřuje na vyšlechtění mrazuvzdorných odrůd s vysokými výnosy kvalitního ovoce (Adler, 2001). Kdouloň vyžaduje teplé a slunné stanoviště, proto byla u nás pěstována od středověku a místy dokonce zplaněla, např. v Praze, Roudnici nad Labem a na jižní Moravě. Podle sledování Štverákové (2010) a Salomon (2008) byly v letech 2007 - 2010 zaznamenány výsledky: ´Asenica´ - oválná, řídká koruna, bez zahuštění, řídký obrost. Tvar plodu je protáhle hruškovitý, výška plodu je 0,0993 m a šířka 0,0863 m, hmotnost: 0,3299 kg. Slupka je žlutá, jemně plstnatá. Krátká stopka. Kalich uzavřený, kališní lístky široké a kališní jamka hluboká a žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec má dutoosý.

19

´Bereckého´ - široce pyramidální koruna, uvnitř koruny krátký obrost. ´Blanar´ - široce pyramidální koruna, obrost krátký, hustý, koruna zahuštěná. Plod má tvar široce vejčitý až hruškovitý, výška plodu je 0,0750 m a šířka 0,0900 m, hmotnost 0,1632 kg. Slupku má zelenožlutou, u stopky oranžově žlutou, stopku krátkou a silnou. Kalich má uzavřený, kališní lístky středně dlouhé a široké, kališní jamka je žebernatá, hluboká a široká. Dužninu má nakyslou, jádřinec blíže ke kališní části. ´BO – 3´ - kulovitá, řídká koruna, ve vrcholu zahuštěná. ´Brna´ - válcovitá koruna s krátkým obrostem, mírně zahuštěná ve vrcholové části jednoletými přírustky. Tvar plodů má vysoce kulovitý až hruškovitý, výrazně žebrovaný. Výška plodu 0,1150 m, šířka 0,0903 m, hmotnost 0,4444 kg. Slupku má žlutou, hladkou, matnou a mírně plstnatou, stopku krátkou. Kalich uzavřený, kališní lístky středně

široké,

kratší,

kališní

jamku

hlubokou,

žebernatou,

výrazně

nepravidelnou. Dužnina je bíložlutá, tuhá, jádřinec široce dutoosý. ´Buchlovice´ - válcovitá koruna, tvorba obrostu jen na kosterních větvích, slabě rostoucí. ´Doubravnická´ - široce pyramidální koruna, krátký až středně dlouhý obrost, zahuštěná koruna. Tvar plodů je kulovitý s vystoupavou částí stopky. Výška plodu 0,0727 m, šířka 0,0883 m, hmotnost 0,3047 kg. Slupku má žlutozelenou, stopku velmi krátkou. Kalich uzavřený, nepravidelně žebrovaný. Kališní lístky úzké, krátké, kališní jamku středně hlubokou, nepravidelně hrbolatou. Dužninu má žlutozelenou, tuhou, jádřinec široce dutoosý, umístěný v dolní části plodů. ´Hemus´ - úzce pyramidální koruna, mírně zahuštěná, obrost dlouhý a řidší. ´Hruškovitá´- úzce pyramidální koruna, řídký obrost, celkový růst slabý. Tvar plodů má hruškovitý, baňatý, s vystoupavým krkem. Výška plodů je 0,1077 m, šířka 0,0843 m a hmotnost 0,3867 kg. Slupka žlutozelená, plstnatá, stopka krátká, středně silná. Kalich má uzavřený, kališní lístky středně dlouhé, kališní jamku mělkou a širokou. Dužninu zelenožlutou, tuhou. Jádřinec středně široký. ´Ironda´ - kolovitá, bujná koruna s řídkým krátkým obrostem. ´Izobilnaja´- široce pyramidální až kulovitá, řídká koruna se středním růstem a řídkým dlouhým obrostem. Tvar plodů má široce kulovitý až hruškovitý, výška plodů je 0,0800 m, šířka 0,1000 m, hmotnost 0,2335 kg. Slupku má žlutou, stopku krátkou. Kalich uzavřený, kališní lístky široké, kališní jamku hlubokou a žebernatou. Dužninu má nažloutlou a tuhou, jádřinec široce dutoosý. ´Jurák´- kulovitá, středně hustá koruna s krátkým obrostem.

20

´Juranská´ - kulovitá, hustá koruna se středně dlouhým obrostem, vytváří velký počet polokosterních větví a jednoleté přírůstky tvoří předčasný obrost. ´Kocúrova´ - široce pyramidální až kulovitá, hustá koruna s krátkým plodným obrostem. Tvar plodů má vysoce kulovitý, výška plodů je 0,0727 m, šířka 0,0830 m a hmotnost 0,2611 kg. Slupku má žlutou, hladkou, mírně plstnatou, stopku krátkou. Kališní lístky krátké a široké, kališní jamku mělkou a širokou. Dužnina je nažloutlá a tuhá, jádřinec dutoosý. ´Leskovačka´- kulovitá koruna, zahuštěna polokosterními větvemi s krátkým plodným obrostem. Vyznačuje se bujnějším růstem a zahuštěnou korunou. ´Mir´ - kulovitá, řídká koruna s řídkým krátkým obrostem a slabým růstem. ´Morava´ - kulovitá koruna středního růstu s krátkým plodným obrostem a zahuštěnou korunou. Tvar plodů má kulovitý a nepravidelný, výška plodů je 0,081 m, šířka 0,0763 m a hmotnost 0,2280 kg. Slupka je zelenožlutá, hladká, lesklá, mírně plstnatá, stopka krátká, stopečná jamka mírně vystouplá. Kalich je otevřený, kališní lístky úzké, středně dlouhé, kališní jamka úzká, hluboká, jemně žebernatá. Dužnina je žlutozelená, šťavnatá, hrubozrnná, jádřinec široce dutoosý, umístěný ve středu plodu. ´Muškátová´ - úzce pyramidální až sloupovitá, řídká koruna s ojediněle krátkým obrostem, vrcholová část s douhými přírůstky. ´Otličnica´ - kulovitá, středně hustá až hustá koruna se středním růstem, krátký obrost na kosterních a polokosterních větvích. ´Pinter´ - široce pyramidální, zahuštěná koruna s bujným růstem, se středně dlouhým plodným obrostem, ve vrcholových partiích se vyskytují dlouhé přírůstky, s předčasným obrostem. ´Pražská´ - kulovitá řídká koruna. ´Selena´ - kulovitá koruna s krátkým obrostem, vrcholové partie s předčasným obrostem na jednoletých výhonech, nápadné pupenové patky. ´Šuranská´ - široce pyramidální, hustá koruna s krátkým obrostem, spodní kosterní větve mají převislý charakter, na vrcholových partiích zduřená místa. Tvar plodu je hruškovitý o výšce 0,0810 m, šířce 0,0823 m a hmotnosti 0,2800 kg. Slupku má

zelenožlutou,

plstnatou,

stopku

krátkou.

Kališní

lístky středně

dlouhé

a široké, kališní jamku hlubokou a úzkou. Dužninu má zelenožlutou a jádřinec široce dutoosý umístěný blíže ke středu plodu. ´Triumph´ - úzce pyramidální až válcovitá řídká koruna se středně dlouhým plodným obrostem, tendence k vyholování větví.

21

´Ukrajinská´ - kulovitá, řídká koruna se středně dlouhým plodným obrostem. ´Úspěch´ - kulovitá koruna se slabým růstem a s krátkým obrostem, tendence k zahušťování. ´Vranja´ - kulovitá, středně hustá koruna s dlouhým obrostem, jednoleté výhony bez rozvětvení. Tvar plodů má kuželovitý až hruškovitý, nepravidelně žebrovaný. Výška plodů je 0,1233 m, šířka 0,1117 m a hmotnost 0,3914 kg. Slupku má žlutou, jemně plstnatou až lysou, stopku krátkou. Kalich má uzavřený, kališní lístky široké, kališní jamku hlubokou, nepravidelně žebrovanou, jádřinec široce dutoosý. 3.7.2 Šlechtění kdouloňových podnoží Využití kdouloně určují především její pozitivní pěstitelské vlastnosti jako je slabá intenzita růstu naštěpovaných odrůd, raný nástup do plodnosti, relativně vysoká plodnost a dobrá kvalita plodů. Odolnost vůči fytoplazmě Pear dechne a přijatelná množitelnost v hrůbkové matečnici, případně řízkováním. Negativně se může projevit kdouloňová podnož z důvodu nedostatečné afinity s některými

odrůdami

hrušní

jako

je

´Clappova´,

´Červencová´,

´Boscova´,

´Drouardova´, ´Charneuská´, ´Lucasova´, ´Williamsova´. K odstranění tohoto problému se využívá mezištěpování odrůdami ´Hardyho´ nebo ´Konference´. Mezi další nepříznivé vlastnosti kdouloní patří nízká pevnost a ukotvení na trvalém stanovišti. Dále náchylnost ke žloutence a fyziologickým poruchám způsobeným obsahem CaCO3 v půdě, výrazně nižší mrazuodolnost oproti hrušňovým podnožím a vysoká citlivost k bakteriální spále růžovitých. Kdouloň A (MA) roste o 10-15 % slaběji než typ A, má největší problémy s afinitou, množí se dobře bylinnými řízky. Kdouloň ´Fontanay´ je selektovaný mrazuodolnější klon ve Francii. Ve Francii byla v roce 1976 vyšlechtěna kdouloň ´Sydo´ z angerské kdouloně. Dobře se množí oddělky. Citlivost na vysoké pH je srovnatelná s ´MA´. Má celkově nižší odolnost k suchu, mrazu a vyšším hodnotám CaCO3 než kdouloň ´MA´. Je tolerantní k virosám a odolnější k fytoplazmě PD. Stromy brzy vstupují do plodnosti. V Polsku ve Skierniewicích byla vyselektována kdouloň ´S 1´, která patří k typu angerské kdouloně. Její intenzita růstu odpovídá úrovni kdouloně ´MA´. Má vysokou mrazuvzdornost, přestože dlouho ukončuje vegetaci. V chladných a vlhkých létech jsou

22

listy často napadány hnědou skvrnitostí (Entomosporium maculatum Lév.). Má velmi dobrou množitelnost oddělky. V Belgii byla v roce 1965 školkařem Adamsem vyselektována podnož Adamsova z angerské kdouloně. Má o 10-20 % silnější růst než kdouloň ´MC´, lepší kořenový systém, pozitivní vliv na plodnost, ale horší afinitu než kdouloň ´MA´. Vyznačuje se dobrou množitelností v matečnici a sklonem k podrůstání. V podmínkách České republiky dochází k namrzání. Je dobře množitelná bylinnými i dřevitými řízky. Jsou používány dva bezvirózní klony holandský ´T 1034´ a francouzský ´C 332´. Kdouloň provensálská je odolnější k suchu, snáší lépe vyšší obsah CaCO3 než angerská. Klony rostou až o 20 % bujněji než kdouloň MA. Má dobrá afinitu s Williamsovou čáslavkou. Kdouloň

´BA-29´

je

francouzská

kdouloňová

podnož

vyselektována

z provensálského typu kdouloně v roce 1966 (v Angers) Její intenzita růstu je o 20 % silnější v porovnání s ´MA´. Na půdách bohatých na živiny ve spojení s odrůdami bujného růstu může být její růst příliš silný. Její velkou předností je menší citlivost k vyšším hodnotám CaCO3 a vyšší odolnost k mrazu, dobře snáší sucho. Je odolná k virovým chorobám. Má lepší afinitu s hrušněmi než kdouloň MA. Další perspektivní kdouloňové podnože jsou holandská ´Fleuren´, ´IS 2-10´ je ukrajinská podnož a ´Cydomalus´ – Malus domestica Borg. x Cydonia oblonga Mill. Původně ruské křížení, které se uplatnilo v 90. letech v Itálii. Je to středně až slabě vzrůstná podnož, snáší více než 6 -7 % CaCO3 v půdě i nízké teploty. Vyznačuje se dobrou

afinitou

s jabloněmi

i

hrušněmi.

Množí

se

převážně

in-vitro, ale také dřevitými řízky. Využívá se také jako kmenotvorná odrůda pro jabloňové podnože (Vachůn, 2001). Odrůdy hrušní registrované v České republice v letech 2000-2007 jsou většinou pěstovány na podnožích kdouloň MA a kdouloň BA 29 (Dokoupil, Jan, Nesrsta, 2007).

23

4

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

4.1 CHARAKTERISTIKA LOKALITY SADU Lokalita kdouloňové výsadby je součástí Moravského bioregionu v povodí řeky Dyje v okrese Břeclav. Sledovaná výsadba je na pozemku v katastrálním území obce Lednice, v nížinné oblasti položené 163 m.n.m, která spadá do klimatického okrsku charakterizovaného jako teplý, suchý, s mírnou zimou a delším slunečním svitem. Svojí polohou a nadmořskou výškou spadá do prvního klimaticko-půdního pásma (Hučík, Suchomelová, 2005). Sledovaná výsadba byla vysázena v roce 2008 ve sponu 2,5 x 4,5 m. Meziřadí je udržováno pravidelnou kultivací jako černý úhor.

Obr. 1: Sledovaná výsadba Mendeleum Lednice (autor, 2011) 4.1.1 Klimatické podmínky Tato oblast je velmi závislá na bioklimatických podmínkách, z nichž hlavní je nedostatek nebo přebytek srážek, které mají vliv na množství vyprodukované biomasy. Průměrná roční teplota je 9,3 °C, průměrný roční úhrn srážek 524 mm a průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou 33,6 (Hučík, Suchomelová, 2005). Rok 2010 se vyznačoval nadprůměrným množstvím srážek celkově 176,3 %. Průběh zimy 2010/11 byl mírný, bez velkých teplotních výkyvů a bez výskytu extrémně nízkých teplot. Sníh napadl neobvykle brzy již koncem listopadu. Lednové

24

teploty byly poměrně vysoké, ale ke konci měsíce sněhová pokrývka úplně roztála. V únoru přišlo několikadenní ochlazení, které vedlo k poškození kdouloní, přestože pokles teploty nedosahoval ani – 20°C. Ve výsadbě kdouloní v Lednici byl zaznamenán úhyn deseti stromů. U odrůd ´Mir´ a ´Morava´ uhynuly dva stromky, jeden stromek uhynul u odrůd: ´Triumph´, ´Úspěch´, ´Blanár´, ´Doubravecká´, ´Muškátová´ a ´Kocurova´.

Obr. 2: Namrzlá pata kmene u odrůdy ´Morava´ (autor, 2011) Nástup jara byl prudký s velmi vysokými teplotami a s minimem dešťových srážek, což se negativně projevovalo v porostech bez možnosti závlahy. Vynikající květní násada, vývoj porostů, dobré počasí a optimální aktivita včel dávali u ovocných stromů předpoklad nejlepší sklizně za poslední desetiletí. První květnový týden však negativně poznamenal sady. Studená fronta přinesla teploty hluboko pod bodem mrazu po tři dny za sebou a způsobila značné škody na porostu místy až 100% škody na úrodě. K poškození v rozsahu 30 – 70 % došlo i na ostatních územích České republiky. Další průběh jara byl velmi teplý a s minimálními srážkami. Toto počasí zamezilo vzniku silnějších infekcí houbovými chorobami, ale velké škody způsobil moniliový úžeh. Ze živočišných škůdců byl zaznamenán vyšší výskyt mer. Horké jaro a počátek léta přinesly četné výskyty lokálních bouřek. Ve druhé polovině července došlo k poklesu teplot s výskytem relativně dlouhodobých srážek. Průběh počasí negativně poznamenal kvalitu a množství plodů kdouloní. Deformace plodů, mrazové pásky, zvýšená rzivost a trhliny se projevily i u kdoulí.

25

Tab. 1: Bioklimatické údaje MENDELEUM Lednice na Moravě 2010 (Frolichová et al., 2011) Měsíc

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok

Max

Min

4,4 11,6 21,3 25,7 24,6 31,2 35,3 30,3 23,8 18,1 20,7 9,5

-21,3 -10,6 -9,3 -3,3 6,2 8,8 9,7 8,2 3,5 -3,8 -7,1 -17,9

21,4

-3,1

Teplota [°C] průměr Normál 1961-1990 -3,6 -0,1 5,5 10,7 14,5 19,0 22,3 19,7 14,0 7,3 7,1 -3,2 9,4

Přízemní min.

-1,9 0,3 4,4 9,7 14,5 17,5 19,1 18,4 14,6 9,3 4,0 0,0

-22,6 -13,1 -14,8 -7,2 4,3 4,8 7,3 4,7 0,3 -7,0 -9,8 -23,3

9,2

-6,4

Relat. vlhkost v%

Vodní srážky [mm] Slun.svit úhrn Normál [hod] 1961-1990

89,9 85,6 66,5 62,7 78,6 68,8 67,0 74,0 76,9 75,9 79,4 88,6

70,8 26,2 11,6 57,9 122,2 82,3 102,5 98,6 75,7 17,7 18,9 26,0

24,3 23,9 24,8 34,7 57,7 66,4 59,8 50,0 37,3 32,7 41,4 26,7

30,0 52,0 150,3 225,9 105,8 230,3 280,4 229,5 156,4 123,2 51,1 30,2

76,2

710,4 176,3

479,7

1665,1

Duben - září 16,7 °C 539,2 mm = 176,3 % 1228,3 hod.

Průměrná teplota Úhrn vodních srážek Délka slunečního svitu

Normál duben - září 15,6 °C 305,8 mm

Tab. 2 Bioklimatické údaje v oblasti Lednice na Moravě 2011 (Frolichová et al., 2011) Měsíc

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok

Max

Min

12,3 11,3 19,1 26,8 28,5 31,0 32,9 35,5 31,5 27,2 16,1 11,1

-12,2 -11,7 0,0 -0,4 -0,4 9,4 10,8 6,6 5,7 -3,8 -5,9 -7,3

23,6

-0,8

Průměrná teplota Úhrn vodních srážek Délka slunečního svitu

Teplota [°C] průměr Normál 1961-1990 -0,1 -0,5 5,7 12,7 15,2 19,7 19,5 20,4 17,0 9,3 2,9 2,9 10,4

Přízemní min.

-1,9 0,3 4,4 9,7 14,5 17,5 19,1 18,4 14,6 9,3 4,0 0,0

-15,2 -15,7 -13,7 -3,1 0,0 4,1 0,0 4,5 2,3 -6,1 -9,5 -11,3

9,2

-5,3

Relat. vlhkost v%

Vodní srážky [mm] Slun.svit úhrn Normál [hod] 1961-1990

85,5 80,0 63,1 62,0 64,9 66,2 67,6 69,0 69,9 76,2 77,4 78,4

29,2 2,1 48,2 52,0 47,7 80,6 79,1 27,2 4,3 42,8 1,2 18,4

24,3 23,9 24,8 34,7 57,7 66,4 59,8 50,0 37,3 32,7 41,4 26,7

34,2 103,3 191,4 202,3 296,9 242,1 203,0 255,4 239,9 126,4 80,1 31,9

71,7

432,8 95,1

479,7

2006,9

Duben - září 17,4 °C 290,9 mm = 95,1 % 1439,6 hod.

Normál duben - září 15,6 °C 305,8 mm

4.1.2 Půdní podmínky Ve spodní vrstvě jsou naplavené písky překryty velmi jemnou spraší, která je svoji úrodností závislá převážně na výšce spodní vody. Průměrné bioklimatické poměry v oblasti jsou velmi příznivé i pro pěstování náročných plodin, pokud nedojde k výrazným odchylkám od normálních hodnot (Hučík, Suchomelová, 2005).

26

4.1.3 Charakteristika sledovaných odrůd V rámci genofondu na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty jsou ve výsadbách v Lednici na Moravě hodnoceny růstové a sklizňové znaky. Hospodářské znaky udávají využitelnost plodů, pomologické hodnocení sleduje vnější a vnitřní charakteristiku plodů. Sledovaná výsadba byla založena v roce 2008, volně rostoucí zákrsky jsou vysázeny ve sponu 4,0 x 2,5 m. Meziřadí je udržováno černým úhorem a pravidelně kultivováno. Od výsadby byla koruna upravována na dutý tvar se čtyřmi kosterními větvemi s dvojnásobným počtem polokosterních větví. Udržovací řez byl zaměřen na odstranění polámaných, nevhodně rostoucích a zahušťujících větví. Výživa spočívala v podzimním a jarním přihnojení Cereritem Z, ochrana vůči chorobám byla prováděna podle potřeby. V genofondu Mendelea Lednice jsou sledovány odrůdy a genotypy: ´Asenica´, ´Bereckého´, ´Blanár´, ´BO-3´, ´Brna´, ´Buchlovice´, ´Doubravnická´, ´Hemus´, ´Hruškovitá´, ´Ironda´, ´Izobilnaja´, ´Jurák´, ´Juranská´, ´Kacenko´, ´Kocůrova´, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Pražská´, ´Selena´, ´Šuranská´, ´Triumph´ , ´Ukrajinská´, ´Úspěch´, ´Vranja´, ´Zlechovská´.

27

4.2 METODIKA 4.2.1 Hodnocení růstových vlastností Stanovení růstových vlastností vychází z měření letorostů v pravidelných intervalech od 14.4. 2011 do 30.8. 2011 a následného stanovení průměrného nárustu letorostů jednotlivých odrůd. 4.2.1.1 Porovnání kubatury koruny dle Neumannova vzorce Na začátku vegetace 3.3.2011 a na konci 11.11.2011 byla změřena koruna tří sledovaných jedinců od jednotlivých odrůd. Z naměřených hodnot byla vypočtena kubatura a nárust kubatury za vegetaci 2011 podle Neumannova vzorce: Vk =Pp2 * v/1,91

Pp= Š1 + Š2 /2

Objem koruny – měření v době vegetačního klidu Zjištění arytmetického průměru z hodnot: V - výška koruny od rozvětvení kmene [m] Š1 – šířka koruny směrem od severu k jihu [m] Š2 – šířka koruny směrem od východu k západu [m] Pp – průměrná šířka koruny [m] 4.2.1.2 Hodnocení tvaru a hustoty koruny. Hodnocení bylo provedeno vizuálně na pokusném pozemku v Lednici na Moravě a porovnáno s vyobrazením (Větvička, 2008).

Obr. 3: Tvar koruny elipsoidní, vejčitý, kulovitý, deštníkovitý, nepravidelný (Větvička, 2008)

28

4.2.2 Sledování fenologických fází Pro sledování a hodnocení vývoje výsadby v Medeleu Lednice na Moravě byla použita BBCH stupnice (Meier, 1994). V pravidelných týdenních intervalech bylo provedeno sledování. Každá odrůda je ve výsadbě zastoupena 3 stromy. Byl vizuálně sledován a hodnocen vývoj jedinců a fáze od začátku rašení listových pupenů, jejich vývoj, kvetení, růst plodů a opad listů jsou zaznamenány v tabulkách a vyobrazeny graficky. Tab. 3: Fenologická stupnice BBCH (Meier, 1994) Základní růstové fáze Dormance, listové a květní pupeny uzavřené

00

Začátek růstu listových pupenů

01

Konec zvětšování listových pupenů

03

Začátek rašení listových pupenů

07

Zelené špičky listů

09

Myší ouško

10

První listy rozvinuté

11

Více rozvinutých listů

15

První listy úplně rozvinutí

19

Začátek růstu letorostů (vrcholky viditelné)

31

Letorosty asi 20 % celkové délky

32

Letorosty asi 30 % celkové délky

33

Letorosty asi 90 % celkové délky

39

Zvětšování květních pupenů

51

Konec zvětšování květních pupenů

52

Rašení květních pupenů

53

Myší ouško

54

Květní pupeny viditelné

55

Zelené poupě

56

Růžové poupě

57

Většina květů ve stádiu balónku

59

První květy otevřené

60

Začátek kvetení 10% květů otevřených

61

29

Kvetení 20 % květů otevřených

62

Kvetení 30 % květů otevřených

63

Kvetení 40 % květů otevřených

64

Plné kvetení

65

Pokročilé kvetení

67

Konec kvetení

69

Velikost plodů do 10 mm - opad plůdků

71

Velikost plodů do 20 mm

72

Druhý opad plůdků (červencový propad plůdků)

73

Průměr plodů do 40 mm - stádium T

74

Plody dosahují asi poloviny konečné velikosti

75

Plody dosahují asi 60% konečné velikosti

76

Plody dosahují asi 70% konečné velikosti

77

Plody dosahují asi 80% konečné velikosti

78

Plody dosahují asi 90% konečné velikosti

79

začátek dozrávání plodů

81

Pokročilé stádium dozrávání plodů

85

Sklizňová zralost plodů

87

Konzumní zralost plodů - typická chuť, pevnost

89

Růst letorostů ukončen, vrcholové očko vyvinuto, olistění stále plně zelené

91

Listy začínají měnit barvu

92

Začátek opadu listů

93

50% listů změnilo barvu

95

4.2.3 Sledování chorob a škůdců V době sledování fenofází bylo prováděno sledování výskytu chorob a škůdců na výsadbě v Lednici. Ze sledování byla pořízena fotodokumentace. U sledovaného porostu bylo již 31.3.2011 v době řezu zlepšené kotlovité koruny zjištěn výpadek 10 jedinců v důsledku jarních holomrazů. Monitorování napadení kdouloní Monilinia fructigena bylo provedeno v den sklizně 5.10.2011 podle stupnice: Hodnota 1

Charakteristika hodnocených znaků velmi silně náchylné – velmi silný povlak téměř u všech výhonů a listů (75-100 %), většina výhonů zdecimována

30

2

silně náchylné – velmi silný povlak na většině výhonů a listů (50-75 %), podstatná část výhonů zdecimována nebo slabší souvislý povlak na většině listů

3

náchylné – výhony jsou zdecimovány na podstatné části listů nad 50 %

4

méně náchylné – velmi silné napadení na malém počtu výhonů nad 30 %

5

částečně odolné – menší část výhonů napadena jen ve vrcholové části nebo slabší napadení na listech do 10 % plochy

6

středně odolné – nesouvislé napadení na ojedinělých listech nebo výhonech

7

odolné – pouze vzácně se vyskytující napadení na částech výhonů nebo jednotlivých listech

8

velmi odolné – skvrny ojedinělé

9

imunní – nebyly zjištěny známky napadení patogenem Monilinia fructigena

4.2.4 Hodnocení sklizňových vlastností 4.2.4.1 Výnos - celková hmotnost v kg. strom-1 Sklizeň 5.10.2011 byla prováděna systematicky. Pro jednotlivé stromy byl určen počet dobrých plodů bez zjevného poškození a vad a počet plodů červivých, napadených hnilobou nebo jinak poškozených. Následně byly tyto dvě skupiny zváženy. Získané údaje sloužily pro výpočet průměrné sklizně a průměrný počet plodů z jednotlivých odrůd, výsledky byly statisticky zhodnoceny. 4.2.4.2 Pomologické znaky plodů Ze sklizně starší výsadby z roku 2000 bylo odebráno 12 průměrných plodů odrůd ´Asenica´,

´Bereckého´,

´BO-3´,

´Brna´,

´Hemus´,

´Champion´,

´Izobilnaja´,

´Kocůrova´, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Triumph´ a ´Vranja´, u kterých bylo provedeno testování. Byla stanovena výška, šířka, tvar, barva, plstnatost slupky, délka stopky, kalich, tvar kališní jamky, barva dužniny a popis jádřince.

31

4.2.4.3 Stanovení refraktometrické sušiny Ze tří vybraných průměrných plodů byla strouháním získána šťáva a digitálním refraktometrem stanovena refraktometrická sušina v jednotkách [% Brix]. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce a zobrazeny graficky. 4.2.4.4 Stanovení vitamínu C Ze tří vybraných průměrných plodů jednotlivých odrůd byla získána šťáva, která byla vyhodnocena pomocí přístroje Acorbic Acid testem. Naměřené hodnoty byly zapsány do tabulky a zobrazeny graficky. 4.2.5 Senzorické hodnocení výrobků Kdoule jsou v čerstvém stavu málo atraktivní, proto se zpracovávají především konzervováním. Pro senzorické hodnocení byl připraven kdoulový kompot a džem z odrůd: ´Asenica´, ´Bereckého´, ´BO-3´, ´Brna´, ´Hemus´, ´Champion´, ´Izobilnaja´, ´Kocůrova´, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Triumph´ a ´Vranja´. Podle receptu (Dolejší, Kott, Šenk, 1991) byl připraven kdoulový kompot: Zralé, oloupané kdoule bez jádřinců, byly nakrájeny na malé díly, naplněné sklenice zality nálevem 1l vody, 0,4 kg cukru a sterilizovány po dobu 25 min. při teplotě 85°C. Kdoulový džem byl připraven podle návodu (Hostašová, Němec, Vlachová, 1987) 1 kg zralých kdoulí bez jádřinců byl nastrouhán, podlit studenou vodou a vařen na mírném ohni do měkka, potom bylo přidáno 0,6 kg krystalového cukru po částech. Až džem začal tuhnout, byl naplněn do sklenic. Senzorické hodnocení džemu a kompotu proběhlo ve dvou termínech. Hodnocení provádělo 5 studentů v první etapě a 4 senioři v druhé etapě. Dne 5.12.2011 provedli hodnocení studenti Mendelovi univerzity v Brně a dne 19.12.2011 provedli hodnocení senioři. Pro senzorické hodnocení bylo použito stupnice 1-5 kdy číslo 5 označovalo nejlepší vlastnosti a číslo 1 nejhorší. U kompotu byla hodnocena barva, textura, vůně, chuť a celkový dojem. Pomocná kritéria senzorického hodnocení kompotů:

32

Barva 5 - výrazná barva, čirá, jasná 4 – barva jasná, čistá, bez vad a poškození 3 – barva změněná vlivem technologie, ale čistá 2 – barva nevyrovnaná, s vadami a poškozeními ve větším rozsahu 1 – barva s výraznými změnami, nepřirozená Kaménčitost 5 - bez náznaku kaménčitosti 4 – náznak kaménčitosti 3 – značná kaménčitost 2 – poměrně výrazná kaménčitost 1 – výrazná, nepříjemná kaménčitost

Textura ovoce a vzhled nálevu 5 – plně vyhovující, nálev čirý 4 – vyhovující, nálev zanedbatelně zakalený 3 – slabě měkčí nebo tužší, nálev mírně zakalený 2 – měkčí nebo tužší, nálev zakalený 1 – velmi tuhá nebo blátivá, zcela nevyhovující, nálev silně zakalený Vůně 5 – výrazné aroma odpovídající druhu, velmi příjemné a vyrovnané 4 – příjemné aroma odpovídající druhu 3 – méně vyrovnané aroma odpovídající druhu 2 – nevyrovnané aroma, neodpovídající druhu 1 – nepříjemné aroma Chuť 5 – harmonická, typická, odpovídající druhu 4 – vyrovnaná odpovídající druhu 3 – méně vyrovnaná, odpovídající druhu 2 – málo vyrovnaná, podobná druhu

33

1 – nepříjemná až nežádoucí Celkový dojem 5 – výborný 4 – velmi dobrý 3 – dobrý 2 – neuspokojivý 1 – nevyhovující Hodnocení džemů: barva, textura, vůně, chuť, celkový dojem. Pomocná kritéria senzorického hodnocení džemů:

Barva 5 - výrazná barva, čirá, jasná 4 – barva jasná, čistá, bez vad a poškození 3 – barva změněná vlivem technologie, ale čistá 2 – barva nevyrovnaná, s vadami a poškozeními ve větším rozsahu 1 – barva s výraznými změnami, nepřirozená Textura ovoce a vzhled nálevu 5 – plně vyhovující, nálev čirý 4 – vyhovující, nálev zanedbatelně zakalený 3 – slabě měkčí nebo tužší, nálev mírně zakalený 2 – měkčí nebo tužší, nálev zakalený 1 – velmi tuhá nebo blátivá, zcela nevyhovující, nálev silně zakalený Vůně 5 – výrazné aroma odpovídající druhu, velmi příjemné a vyrovnané 4 – příjemné aroma odpovídající druhu 3 – méně vyrovnané aroma odpovídající druhu 2 – nevyrovnané aroma, neodpovídající druhu 1 – nepříjemné aroma

34

Chuť 5 – harmonická, typická, odpovídající druhu 4 – vyrovnaná odpovídající druhu 3 – méně vyrovnaná, odpovídající druhu 2 – málo vyrovnaná, podobná druhu 1 – nepříjemná až nežádoucí Celkový dojem 5 – výborný 4 – velmi dobrý 3 – dobrý 2 – neuspokojivý 1 – nevyhovující Výsledky senzorického hodnocení jsou zobrazeny graficky. Zjištěná data byla zpracována analýzou rozptylů (ANOVA – Tuckeyuv test) k prokázání statisticky průkazných rozdílů a srovnání hodnocení studentů a seniorů u jednotlivých hodnotících kriterií. 4.2.6 Statistické zpracování a vyhodnocení výsledků V experimentálním období byla provedena série statistických analýz pomocí softwarových aplikací STATISTICA 10 a Microsoft Office Excel 2007. U měřených hodnot - délka letorostů, výška, šířka, hmotnost plodů, počtu plodů, refraktometrické sušiny byla využita metoda analýzy rozptylů s následným testováním. Turkeyův test významnosti rozdílů byl použit u senzorického hodnocení džemů a kompotů.

35

VÝSLEDKY A HODNOCENÍ

5

5.1 RŮSTOVÉ ZNAKY

5.1.1

Kubatura koruny

Podle výsledků analýzy variance pro nárust kubatury v roce 2011 byl zjištěn statisticky výrazný rozdíl na hranici průkaznosti p = 0,05 (Tab. 4). Odrůda ´Pinter´ dle Fisherova LSD testu (Tab. 5 a grafu 6 - přílohy) dosáhla statisticky průkazně vyššího nárustu kubatury než ostatní odrůdy. V době vegetace roku 2011 zaznamenala odrůda ´Pinter´ průměrný nárust kubatury 8,010 m3. Druhý nejvyšší průměrný nárust kubatury byl zjištěn u odrůdy ´Izobilnaja´ 6,983 m3. Statisticky významný rozdíl nebyl zjištěn mezi odrůdami ´Šuranská´ (6,857 m3) a ´Zlechovská´ (6,717 m3), které patří mezi odrůdy s prokazatelně vyšším nárustem kubatury a spadají do homogenní skupiny (kl). Statisticky průkazný střední nárůst kubatury byl zjištěn u odrůd ´Vranja´ (4,363 m3), ´Triumph´ (4,390 m3) a ´Doubravnická´ (4,477 m3) v homogenní skupině (gh). Tyto odrůdy se statisticky liší od ostatních odrůd s výjimkou odrůdy ´Jurák´, ´Otličnica´, ´Ukrajinská´, ´Brna´ a ´Hruškovitá´. Nejnižší nárust kubatury byl zaznamenán u odrůd ´Kocůrova´ 0,247 m3, ´Morava´ 0,360 m3, ´Selena´ 0,683 m3. U těchto odrůd byl zjištěn průkazně nižší nárust kubatury než u odtatních odrůd s výjimkou odrůdy ´Kacenko´ s průměrným nárustem kubatury m3

0,950 (Tab. 5 a 17 – přílohy, Graf 6 - přílohy). Tab. 4: Výsledky analýzy variance pro nárust kubatury v roce 2011 SČ

DF

MS

odrůda

393,017

28

14,036

Chyba

16,799

58

0,290

36

F

p

48,462

0,00

Tab. 5: Nárůst kubatury za vegetační období roku 2011 - Fischerův LSD test odrůda Kocůrova

Nárůst kubatury [m3] 0,247

Homogenní skupiny a

Morava

0,360

a

Selena

0,683

a

Kacenko

0,950

ab

Hemus

1,590

bc

Mir

1,597

bc

Leskovačka

1,620

bc

Úspěch

1,927

cd

Buchlovecká

2,137

cde

Asenica

2,170

cde

Bereckého

2,280

cde

Muškátová

2,293

cde

Ironda

2,363

cde

Juranská

2,710

de

Pražská

2,950

ef

Jurák

3,637

fg

Otličnica

3,670

fg

Vranja

4,363

gh

Triumph

4,390

gh

Doubravnická

4,477

gh

Ukrajinská

4,643

h

Brna

5,003

hi

Hruškovitá

5,070

hi

BO-3

5,787

ij

Blanar

5,983

jk

Zlechovská

6,717

kl

Šuranská

6,857

kl

Izobilnaja

6,983

l

Pinter

8,010

m

5.1.2 Růst letorostů Nejvyšší průměrný nárust letorostů byl zaznamenán u odrůdy ´Pinter´ a to 0,96 m. Druhá nejvyšší průměrná délka letorostu byla naměřena u odrůdy ´Izobilnaja´ 0,94 m a ´Blanár´ s průměrným nárustem letorostů 0,85 m. Nejnižší nárust byl zaznamenán u odrůdy ´Morava´ s průměrným nárustem letorostů 0,35 m, ´Juranská´ s průměrným nárustem letorostů 0,37 m a ´Selena´ s průměrným nárustem letorostů 0,43 m (Tab. 18 - přílohy a Graf 1).

37

Zlechovská Vranja Úspěch Ukrajinská Triumph Šuranská Selena Pražská Pinter

Datum

Otličnica Muškátová

14.4.2011

Morava

5.5.2011

Mir

13.6.2011

Leskovačka

17.6.2011

Kocůrova

27.6.2011

Kacenko

7.7.2011

Juranská

19.7.2011

Jurák

8.8.2011

Izobilnaja

30.8.2011

Ironda Hruškovitá Hemus Doubravnická Buchlovice Brna BO-3 Blanár Bereckého Asenica 0

1

2

3

4

5

6

[m]

Graf 1: Růst letorostů 2011 [m] 5.2 FENOLOGICKÉ TERMÍNY V tabulkách č. 4, 5, 6 jsou zaneseny výsledky pozorování fenofází pro vegetační období v roce 2011. Pro přehlednost jsou některé údaje znázorněny následujícím grafem.

38

Zlechovská Vranja Úspěch Ukrajinská Triumph Šuranská Selena Pražská Pinter Otličnica Muškátová Morava

Fáze

Mir

95

Leskovačka

87

Kocůrova

75

Kacenko

65

Juranská

57

Jurák

07

Izobilnaja Ironda Hruškovitá Hemus Doubravnická Buchlovice Brna BO-3 Blanár Bereckého Asenica

Graf 2: Fenologické fáze v roce 2011

39

Tab. 6: Fáze 01 - 39 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Meier, 1994)

Asenica

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

Bereckého

17.3. 24.3. 31.3.

31

32

14.4.

33

Letorosty asi 90 % celkové délky

19

Letorosty asi 30 % celkové délky

15

Letorosty asi 20 % celkové délky

První listy úplně rozvinutí

11

Začátek růstu letorostů

Více rozvinutých listů

09

První listy rozvinuté

07

Zelené špičky listů (5mm nad šupinami)

03

Začátek rašení listových pupenů

Konec zvětšování listových pupenů

Začátek růstu listových pupenů

Základní růstové fáze

01

39

27.6. 19.7.

8.4.

14.4. 13.6. 19.7.

Blanár

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4. 1.6.

8.8.

BO-3

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4. 1.6.

7.7.

1.6.

7.7.

Brna

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

Buchlovice

17.3. 31.3.

8.4.

Doubravnická

17.3. 31.3. 8.4.

Hemus Hruškovitá

17.3. 24.3. 31.3.

14.4.

14.4. 13.6. 7.7. 14.4. 13.6. 7.7.

8.4.

14.4. 13.6. 19.7. 14.4. 1.6.

7.7.

14.4.

1.6.

7.7.

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

14.4.

1.6.

7.7.

Jurák

17.3. 31.3. 8.4.

14.4.

1.6.

8.8.

Juranská

17.3. 31.3. 8.4.

14.4. 1.6.

7.7.

Kacenko

17.3. 31.3. 8.4.

14.4. 13.6. 7.7.

Ironda Izobilnaja

17.3. 24.3. 31.3. 8.4. 17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

Kocůrova

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

Leskovačka

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

14.4.

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

14.4.

Mir

14.4. 1.6.

7.7.

13.6. 7.7. 13.6. 17.6.

Morava

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4.

Muškátová

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4.

1.6.

19.7.

Otličnica

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

14.4.

1.6.

19.7.

Pinter

17.3. 24.3. 31.3. 8.4.

Pražská

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4. 1.6.

8.8.

14.4. 1.6.

7.7.

Selena

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4.

1.6.

19.7.

Šuranská

17.3. 24.3. 31.3.

8.4.

14.4.

1.6.

7.7.

Triumph

17.3. 24.3. 31.3.

14.4.

17.6. 8.8.

Ukrajinská Úspěch Vranja Zlechovská

8.4.

17.3. 24.3. 31.3. 8.4. 17.3. 24.3. 31.3. 17.3. 24.3. 31.3. 17.3. 24.3. 31.3.

14.4. 1.6.

7.7.

8.4.

14.4.

5.5.

19.7.

8.4.

14.4.

1.6.

7.7.

8.4.

14.4. 1.6.

40

27.6.

Tab. 7: Fáze 51 - 64 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Meier, 1994) Zvětšování květních pupenů

Rašení květních pupenů

Myší ouško

Květní pupeny viditelné

Zelené poupě

Růžové poupě

Většina květů ve stádiu balónku

První květy otevřené

Začátek kvetení 10% květů

Kvetení 20 % květů otevřených

Kvetení 30 % květů otevřených

Kvetení 40 % květů otevřených

Odrůda

51

53

54

55

56

57

59

60

61

62

63

64

Asenica

14.4.

Bereckého

14.4.

Blanár

21.4. 21.4.

26.4. 28.4.

14.4.

21.4. 28.4.

BO-3

14.4. 21.4.

28.4.

Brna

14.4.

21.4.

14.4.

Doubravnická

14.4. 21.4.

28.4. 26.4.

14.4.

21.4. 20.4.

Hruškovitá

21.4.

Izobilnaja

14.4.

Jurák

14.4. 21.4.

Juranská

14.4.

Kacenko

14.4. 21.4.

28.4.

30.4.

28.4.

28.4. 28.4. 5.5.

14.4.

Kocůrova

30.4. 28.4.

20.4.

14.4.

Ironda

30.4.

28.4.

Buchlovice Hemus

26.4.

18.4. 21.4.

28.4.

28.4.

26.4. 5.5. 21.4.

26.4.

30.4.

28.4.

14.4. 21.4.

30.4.

29.4. 5.5.

Leskovačka

14.4. 21.4.

28.4.

5.5.

Mir

14.4.

21.4.

27.4.

Morava

14.4.

21.4.

28.4.

Muškátová

14.4.

21.4.

30.4.

Otličnica

14.4.

21.4.

26.4. 28.4.

Pinter

14.4. 21.4.

Pražská

14.4.

Selena

14.4.

21.4.

24.4. 28.4.

Šuranská

14.4.

21.4.

28.4.

Triumph

14.4.

21.4.

26.4.

29.4. 28.4.

Ukrajinská

14.4.

21.4.

28.4.

5.5.

Úspěch

14.4.

21.4.

26.4.

5.5.

Vranja

14.4.

21.4.

28.4.

Zlechovská

14.4. 21.4.

30.4. 28.4. 5.5.

30.4.

28.4.

30.4.

21.4. 27.4.

30.4.

28.4.

41

3.5. 5.5.

30.4. 5.5

30.4. 28.4 30.4.

Tab. 8: Fáze 65 - 95 v roce 2011 podle fenologické stupnice BBCH (Meier, 1994)

Pokročilé kvetení

Konec kvetení

Velikost plodů do 10 mm - opad plůdků

Plody dosahují asi poloviny konečné velikosti

Sklizňová zralost plodů

Listy začínají měnit barvu

Začátek opadu listů

50% listů změnilo barvu

Asenica

Plné kvetení

Odrůda Asenica

65

67

69

71

75

87

92

93

95

28.4. 5.5.

Bereckého

1.5.

Blanár

5.5.

BO-3

5.5.

Brna

4.5.

Buchlovice Doubravnická Hemus Hruškovitá Ironda

1.5.

12.5.

12.5.

30.4. 5.5. 7.5. 12.5. 5.5. 7.5.

Juranská

5.5.

Kacenko Kocůrova

12.5.

25.10. 9.11.

7.7. 18.9.

13.11.

19.7. 30.8.

25.10.

20.6.

2.9.

25.10.

28.7. 19.9.

25.10.

30.6.

1.9.

10.11.

14.7. 28.8. 22.10.

9.11.

12.5. 20.7. 15.9.

29.4. 5.5.

Jurák

Mir

17.6. 12.9. 22.10. 7.11.

29.4.

Izobilnaja

Leskovačka

12.5. 10.7. 27.8.

25.10.

7.7. 10.9.

5.11.

15.7. 22.9.

11.11.

7.7. 10.9. 22.10. 7.11.

18.11.

16.7. 11.9. 22.10. 7.11.

9.11.

1.5.

20.7. 20.9.

9.11.

6.5. 12.5.

19.7. 19.9.

7.11.

12.5.

12.5. 6.5.

Morava

29.4.

Muškátová

11.5.

17.7. 12.5.

19.7. 13.9. 12.5.

12.5.

2.9. 22.10. 7.11.

7.7. 20.7.

27.10. 27.10.

2.9.

1.11.

5.9. 22.10. 7.11.

1.11.

Otličnica

5.5.

19.7. 28.8.

9.11.

Pinter

5.5.

27.6. 30.8.

29.10.

Pražská

5.5.

7.7. 12.9.

25.10.

Selena

1.5.

12.5. 12.5. 29.6. 31.8. 22.10. 7.11.

5.11.

Šuranská

8.5.

12.5. 30.6. 12.9. 22.10. 7.11.

29.10.

Triumph

3.5.

Ukrajinská

6.5.

27.6.

Úspěch

7.5.

12.5. 26.6.

Vranja Zlechovská

2.5. 10.5. 12.5.

7.7. 27.8.

5.5.

2.9. 2.9. 22.10. 7.11.

18.11. 1.11. 18.11.

27.6. 26.8. 22.10. 7.11.

9.11.

12.5. 17.7. 10.9. 22.10. 7.11.

18.11.

42

Pozorování bylo zahájeno dne 17.3., kdy byl zaznamenán konec zvětšování listových pupenů. Plné kvetení (65) bylo zaznamenáno od 28.4. u odrůdy ´Asenica´, od 29.4. u odrůd ´Buchlovice´, ´Ironda´, ´Morava´, od 30.4. u odrůd ´Hemus´, od 1.5. u odrůd ´Bereckého´, ´Doubravnická´, ´Kacenko´, ´Selena´, od 2.5. u odrůdy ´Vranja´, od 3.5. u odrůdy ´Triumph´, od 4.5. odrůda ´Brna´, od 5.5. u odrůd ´Blanár´, ´BO-3´, ´Izobilnaja´, ´Juranská´, ´Otličnica´, ´Pinter´ a ´Pražská´, od 6.5. u odrůdy ´Kocurova´, ´Mir´ a ´Ukrajinská´, od 7.5. u odrůd ´Hruškovitá´, ´Jurák´, ´Úspěch´, od 8.5. u odrůdy ´Šuranská´, a mezi odrůdy s pozdním kvetením k 10.5. patří odrůda ´Zlechovská´, k 11.5. odrůda ´Muškátová´ a 12.5. odrůda ´Leskovačka´. Fáze sklizňová zralost plodů specifická barva plodů (87) dosáhla nejdříve 26.8. odrůda ´Vranja´, dále 27.8. odrůda ´Asenica´ a ´Triumph´, 28.8. odrůda ´Hemus´, ´Otličnica´, 30.8. odrůdy ´BO-3´, ´Pinter´, 31.8. odrůda ´Selena´, 1.9. odrůda ´Doubravnická´, 2.9. odrůda ´Brna´, ´Leskovačka´, ´Morava´, ´Ukrajinská´, ´Úspěch´, 5.9. odrůda ´Muškátová´, 10.9. odrůda ´Ironda´,´Zlechovská´, 11.9. odrůda ´Juranská´, 12.9. odrůda ´Bereckého´, ´Pražská´, ´Šuranská´, 13.9. odrůda ´Mir´, 15.9. odrůda ´Hruškovitá´, 18.9. odrůda ´Blanár´, 19.9. odrůda ´Buchlovice´, ´Kocůrova´, 20.9. odrůda ´Kacenko´, 22.9. ´Bereckého´ a ´Izobilnaja´. 50% listů změnilo barvu (95) byl zaznamenán k 25.10. u odrůd ´Asenica´, ´BO3´, ´Brna´, ´Buchlovice´, ´Hruškovitá´, ´Pražská´, dále k 27.101. odrůdy ´Leskovačka´, ´Mir´, k 29.10. odrůdy ´Pinter´,´Šuranská´, k 1.11. odrůdy ´Morava´, ´Muškátová´, ´Ukrajinská´, k 5.11. u odrůd ´Ironda´,´Selena´, k 7.11 odrůda ´Kocůrova´, k 9.11. u dorůd ´Bereckého´, ´Hemus´, ´Juranská´, ´Kacenko´, ´Otličnica´, ´Vranja´, k 10.11 u odrůd ´Doubravnická´, k 11.11. u odrůd ´Izobilnaja´, k 13.11. u odrůd ´Blanár´ a k 18.11. u odrůd ´Jurák´,´Triumph´, ´Úspěch´, ´Zlechovská´ (Tab. 6,7 a 8, Graf 2). 5.3 VÝSKYT CHOROB A ŠKŮDCŮ V průběhu pozorování fenologických fází byl ve sledovaném porostu zaznamenán výskyt chorob a škůdců, kteří ovlivnili vývoj jednotlivých stromů a následně i výnos. Na počátku sledování byl dne 31.3. proveden udržovací řez a zároveň byl zjištěn stav porostu. Byl zaznamenán výpadek celkem 10 stromů, pravděpodobně důsledkem únorových holomrazů.

43

Podle (Tab. 2) byla v oblasti Lednice zaznamenána přízemní minimální teplota v únoru -15,7 °C a úhrn vodních srážek 2,1 mm, což je 21,8 mm pod normálem 19611990. Výpadek dvou stromů byl zaznamenán u odrůd ´Mir´ a ´Morava´, a po jednom stromu u odrůd ´Muškátová´, ´Triumph´, ´Úspěch´, ´Blanár´, ´Doubravnická´ a ´Kocůrova´. 12.5. byl zjištěn květopas jabloňový, který však v porostu nezpůsobil větší hospodářské škody v porostu.

Obr. 4: Květopas jabloňový

Obr. 5: Ploskohřbetka hrušňová

Anthonomus pomorum (autor, 2011)

Neurotoma saltuum (autor, 2011)

13.6. se na pokusném pozemku vyskytla ploskohřbetka hrušňová Neurotoma saltuum. Samičky kladou vajíčka na listy v polovině května. Žlutooranžové housenice s černou hlavičkou žijí v hnízdě vyplněném trusem a ožírají listy. Strom, na kterém byl výskyt škůdce zjištěn, zaznamenal mírně nižší nárust kubatury koruny. V poměrně větší míře se na porostu vyskytla rzivost hrušně Gymnosporangium sabine a septoriová skvrnitost listů Mycosphaerella pyri, která způsobuje hnědé skvrny s nekrotickým šedým středem. Na skvrnách jsou patrné pyknidy (Hrudová, Pokorný, Víchová, 2006). Obr. 6: Rzivost hrušně Gymnosporangium sabinena (autor, 2011)

44

Rzivost hrušně Gymnosporangium sabinena se projevuje oranžovými skvrnami na horní straně listu, přezimuje na jalovci (Juniperus sabine, J. chinenesis) 5.10.2011 v době před sklizní

byl monitorovám výskyt Monilinia fructigena

na sledovaném porostu, výskyt byl hodnocen bodovým systémem od 1 do 9 bodů. Pozorování je graficky vyhodnoceno v grafu 3. Napadení kdouloní tímto patogenem významě ovlivnilo průběh vegetace i celkovou sklizeň.

Obr. 7: Monilinia fructigena (autor, 2011) Obr. 8: Detail Mon. fructigena (autor, 2011)

9 8 7 6 5 4 3 2 1 Morava Blanár Ironda Bereckého Brna Pinter Buchlovice Asenica BO-3 Hemus Izobilnaja Kacenko Kocůrova Šuranská Pražská Doubravnická Hruškovitá Mir Triumph Vranja Leskovačka Muškátová Otličnica Ukrajinská Jurák Juranská Úspěch Selena Zlechovská

0

Graf 3: Míra napadení porostu Monilinia fructigena - bodové hodnocení

45

Nejvíce trpěly napadením Monilinia fructigena odrůdy ´Blanar´ a ´Ironda´. Nejodolnější se jevila odrůda ´Zlechovská´ a dále ´Selena´ a ´Úspěch´ (Graf 3). 5.4 HODNOCENÍ POMOLOGICKÝCH ZNAKŮ 5.4.1 Hodnocení plodů ´Asenica´ Tvar plodu je protáhle hruškovitý. Výška plodu je 0,138 m, šířka je 0,109 m, hmotnost je 0,4899 kg. Slupka je žlutá, jemně plstnatá, s krátkou stopkou. Kalich uzavřený, kališní lístky široké,

Obr. 9: plod ´Asenica´ (autor, 2011)

kališní jamka hluboká a žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec má dutoosý.

´Bereckého´ Tvar plodu je protáhle kulovitý až hruškovitý. Výška plodu je 0,115 m, šířka je 0,093 m, hmotnost je 0,3722 kg. Slupka je žlutá, jemně plstnatá. Stopka krátká.

Obr. 10: plod ´Bereckého´ (autor, 2011)

Kalich uzavřený, kališní lístky dlouhé, široké,

kališní

jamka

hluboká,

nepravidelná a žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec má široce dutoosý blíže kališní jamce.

46

´BO-3´ Tvar plodu je kulovitý, nepravidelný, mírně zploštělý. Výška plodu je 0,092 m, šířka je 0,094 m, hmotnost je 0,3286 kg. Slupka je žlutá, hladká, lesklá. Krátká stopka.

Obr. 11: plod ´BO-3´ (autor, 2011)

Kalich otevřený, kališní lístky středně široké, kališní jamka široká, nepravidelná, žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec má dutoosý, blíže kališní jamky.

´Brna´ Tvar plodu má vysoce kulovitý, výrazně žebrovaný a nepravidelný. Výška plodu je 0,078 m, šířka je 0,101 m Hmotnost je 0,3108 kg. Slupka je žlutá, matná a mírně plstnatá, stopka krátká.

Obr. 12: plod ´Brna´ (autor, 2011)

Kalich uzavřený, kališní lístky kratší, kališní jamka nevýrazná, nepravidelná. Dužnina je bíložlutá, tuhá. Jádřinec široce dutoosý, blízko kališní jamce.

47

´Hemus´ Tvar plodu je kulovitý, protáhlý až hruškovitý, nepravidelný. Výška plodu je 0,102 m, šířka je 0,093 m, hmotnost 0,4059 kg. Slupka je žlutá, hladká. Obr. 13: plod ´Hemus´ (autor, 2011)

Stopka krátká. Kalich mírně otevřený, kališní lístky široké a krátké, kališní jamka hluboká, nepravidelná a žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec má dutoosý, blíže kališní jamce.

´Champion´ Tvar plodu je kulovitý, nepravidelný. Výška plodu je 0,089 m, šířka je 0,112 m, hmotnost je 0,3907 kg. Slupka je žlutozelená, lesklá. Stopka krátká v mělké jamce. Obr. 14: plod ´Champion´ (autor, 2011)

Kalich uzavřený, kališní lístky úzké, kališní jamka hluboká a výrazně žebernatá. Dužnina

nažloutlá

a

tuhá,

mírně

aromatická Jádřinec je dutoosý, blíže kališní jamce a má kónický tvar.

48

´Izobilnaja´ Tvar plodu má široce kulovitý, mírně protáhlý až hruškovitý. Výška plodů je 0,112 m, šířka je 0,098 m hmotnost je 0,4104 kg. Slupka je jasně žlutá, matná. Obr. 15: plod ´Izobilůnaja´ (autor, 2011)

Stopka krátká. Kalich uzavřený, kališní lístky široké. Kališní jamka hluboká a žebernatá. Dužnina je nažloutlá a tuhá. Jádřinec široce dutoosý ve středu plodu.

´Kocurova´ Tvar plodu má vysoce kulovitý, mírně zploštělý. Výška plodů je 0,075 m, šířka je 0,088 m, hmotnost 0,3007 kg. Slupka je žlutá, hladká, lesklá. Stopka krátká. Kališní lístky úzké, kališní jamka je

Obr. 16: plod ´Kocurova´(autor, 2011)

mělká. Dužnina je nažloutlá a tuhá. Jádřinec dutoosý, blízko kališní jamce.

49

´Leskovačka´ Tvar plodu je protáhlý až hruškovitý. Výška plodu je 0,100 m, šířka je 0,083 m, hmotnost je 0,3515 g. Slupka je žlutozelená, hladká, plstnatá. Stopka krátká. Kalich uzavřený, kališní lístky široké, krátké,

kališní

jamka

mělká

Obr. 17: plod ´Leskovačka´(autor, 2011)

a

nepravidelná. Dužnina bíložlutá a tuhá. Jádřinec široce dutoosý, blíže kališní jamce.

´Mir´ Tvar plodu má kulovitý pravidelný. Výška plodu je 0,070 m, šířka je 0,082 m hmotnost je 0,2252 kg Slupka je žlutá, hladká, lesklá. Stopka krátká, stopečná jamka mírně Obr. 18: plod ´Mir´ (autor, 2011)

vystouplá, nepravidelná. Kalich je otevřený, kališní lístky široké, středně dlouhé, kališní jamka široká, jemně žebernatá. Dužnina je žlutá, šťavnatá. Jádřinec široce dutoosý uprostřed plodu.

50

´Morava´ Tvar plodu má kulovitý a nepravidelný. Výška plodů je 0,080 m, šířka je 0,090 m hmotnost 0,2852 kg. Slupka je zelenožlutá, hladká, lesklá. Stopka krátká, stopečná jamka mírně vystouplá, nepravidelná.

Obr. 19: plod ´Morava´(autor, 2011)

Kalich je otevřený, kališní lístky široké, středně dlouhé, kališní jamka široká, jemně žebernatá. Dužnina je žlutozelená, šťavnatá. Jádřinec široce dutoosý, umístěný blíže kališní jamce.

´Muškátová´ Tvar plodu je kulovitý, pravidelný. Výška plodu je 0,088 m, šířka je 0,093 m, hmotnost je 0,3129 kg. Slupka je žlutá, jemně plstnatá. Stopka krátká, stopečná jamka mělká. Kalich uzavřený, kališní lístky střední

Obr. 20: plod ´Muškátová´(autor, 2011)

kališní jamka hluboká, žebernatá. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec široký, dutoosý, blíže kališní jamce.

51

´Pinter´ Tvar

plodu

převážně

je

kulovitý,

jablkovitý, u stopečné jamky protáhlý. Výška plodu je 0,074 m, šířka je 0,080 m, hmotnost je 0,2589 kg. Slupka je žlutá, mírně plstnatá. Stopka krátká, stopečná část protáhlá.

Obr. 21: plod ´Pinter´(autor, 2011)

Kalich otevřený, dlouhé kališní lístky, kališní jamka hluboká, široce otevřená, nepravidelná. Dužnina bíložlutá a tuhá. Jádřinec široký, dutoosý, blíže kališní jamce.

´Selena´ Tvar

plodu

je

kulovitý,

pravidelný,

jablkovitý. Výška plodu je 0,069 m, šířka je 0,089 m, hmotnost je 0,3019 kg. Slupka je žlutozelená, plstnatá. Stopka krátká

Obr. 22: plod ´Selena´(autor, 2011)

Kalich kalich otevřený, kališní lístky krátké, široké, kališní jamka široká a nepravidelná. Dužnina žlutá a tuhá. Jádřinec dutoosý, srdčitý, blíže kališní jamce.

52

´Triumph´ Tvar plodu je kulovitý, nepravidelný, jablkovitý. Výška plodu je 0,081 m, šířka je 0,078 m, hmotnost je 0,2804 kg. Slupka je žlutá, mírně plstnatá. Stopka krátká.

Obr. 23: plod ´Triumph´(autor, 2011)

Kalich uzavřený, kališní lístky krátké, kališní

jamka

střední,

žebernatá,

nepravidelná. Dužnina nažloutlá a tuhá. Jádřinec válcovitý, dutoosý, blíže kališní jamce.

´Vranja´ Tvar plodů protáhlekulovitý, žebrovaný. Výška plodů je 0,088 m, šířka je 0,083 m hmotnost 0,2976 kg. Slupka je žlutá, matná. Stopka krátká.

Obr. 24: plod ´Vranja´(autor, 2011)

Kalich má uzavřený, kališní lístky široké, kališní jamka středně hluboká, žebrovaná. Jádřinec široce dutoosý, ve středu plodu.

53

5.4.2 Hodnocení koruny stromů ´Asenica´ - řídký obrost, bez zahuštění (Obr. 25 – přílohy) ´Bereckého´ - vázovitý tvar, uvnitř koruny krátký obrost (Obr. 26 – přílohy) ´Blanar´

široce

-

pyramidální,

zahuštěná

koruna,

dlouhý,

obrost

hustý

(Obr. 27 – přílohy) ´BO – 3´ - vázovitá koruna, mírně zahuštěná koruna (Obr. 28 – přílohy) ´Brna´

-

široce

pyramidální,

mírně

zahuštěná

koruna,

dlouhé

letorosty

(Obr. 29 – přílohy) ´Buchlovická´ - pyramidální koruna, tvorba obrostu na kosterních větvích, středně dlouhé letorosty (Obr. 30 – přílohy) ´Doubravnická´ - široce pyramidální, řídká koruna, letorosty krátké (Obr. 31 – přílohy) ´Hemus´ - úzce válcovitá koruna, mírně zahuštěná, obrost dlouhý a řidší (Obr. 32 – přílohy) ´Hruškovitá´-

široce

pyramidální

koruna,

řídký

obrost,

letorosty

střední

(Obr. 33 – přílohy) ´Ironda´ - válcovitá koruna s řídkým, krátkým obrostem, středně dlouhými letorosty (Obr. 34 – přílohy) ´Izobilnaja´- široce pyramidální až kulovitá, řídká koruna se středně dlouhými letorosty (Obr. 35 – přílohy) ´Jurák´- kulovitá, středně hustá koruna s krátkým obrostem a středně dlouhými letorosty – obr. 36 ´Juranská´ - kulovitá, řídká koruna se středně dlouhým obrostem, vytváří velký počet polokosterních větví, jednoleté přírůstky jsou krátké a vytváří předčasný obrost (Obr. 37 – přílohy) ´Kacenko´ - úzce pyramidální řídká koruna, s krátkými letorosty (Obr. 38 – přílohy) ´Kocúrova´ - široce vázovitá, řídká koruna s krátkým plodným obrostem a krátkými letorosty (Obr. 39 – přílohy) ´Leskovačka´- kulovitá, zahuštěná koruna s více polokosterními větvemi, s krátkým plodným obrostem, středně dlouhé letorosty (Obr. 40 – přílohy) ´Mir´ - pyramidální, řídká koruna s řídkým krátkým obrostem a slabým růstem (Obr. 41 – přílohy) ´Muškátová´ - úzce válcovitá, řídká koruna s dlouhými letorosty (Obr. 42 – přílohy) ´Otličnica´ - kulovitá, hustá koruna s dlouhými letorosty a krátkým obrostem na kosterních a polokosterních větvích (Obr. 43 – přílohy)

54

´Pinter´ - kulovitá, zahuštěná koruna s bujným růstem, se středně dlouhým plodným obrostem a velmi dlouhými letorosty s předčasným obrostem (Obr. 44 – přílohy) ´Pražská´ - široce pyramidální až kulovitá koruna, středně dlouhé letorosty (Obr. 45 – přílohy) ´Selena´

-

kulovitá

koruna

s krátkým

obrostem,

velmi

krátké

letorosty

(Obr. 46 – přílohy) ´Šuranská´ - kulovitá, hustá koruna se středně dlouhými letorosty (Obr. 47 – přílohy) ´Triumph´ - úzce pyramidální řídká koruna se středně dlouhými letorosty, tendence k vyholování větví (Obr. 48 – přílohy) ´Ukrajinská´ - kulovitá, řídká koruna se středně dlouhým plodným obrostem (Obr. 49 – přílohy) ´Úspěch´ - kulovitá koruna se slabým růstem a s krátkým obrostem, tendence k zahušťování (Obr. 50 – přílohy) ´Vranja´ - kulovitá, středně hustá koruna, letorosty středně dlouhé bez rozvětvení (Obr. 51 – přílohy) ´Zlechovská´ - široce pyramidální koruna s velkým počtem krátkých letorostů (Obr. 52 – přílohy) 5.5 HODNOCENÍ SKLIZNĚ 5.5.1 Sklizeň dobrých plodů Hmotnost dobrých plodů sledovaných odrůd se při sklizni 2011 statisticky významně lišila na hranici průkaznosti p = 0,05 podle výsledků analýzy variance (Tab. 9). Ze stomů odrůd ´Morava´, ´Mir´, ´Doubravnická´, ´Kacenko´, ´Buchlovecká´ a ´Zlechovská´ nebyly sklizeny žádné kvalitní plody. Průkazně nížší výnos kvalitních plodů poskytla odrůda ´Kocurova´ (0,067 kg), ´Šuranská´ (0,107 kg), ´Asenica´ (0,323 kg), oproti odrůdám ´Brna´ (4,920 kg), ´Hemus´ (5,000 kg), ´Blanár´ (5,613), ´Triumph´ (7,610 kg) a ´Vranja´ (10,467 kg) s vyšším výnosem kvalitních plodů. Odrůda ´Izobilnaja´ (12,747 kg) poskytla průkazně vyšší výnos kvalitních plodů než ostatní odrůdy s výjimkou odrůdy ´Vranja´ (Tab. 10 a Graf 19 - přílohy).

55

Tab. 9: Výsledky analýzy variance pro hmostnost kvalitních plodů Jednorozměrné testy významnosti pro hmotnost dobrých plodů SČ

DF

MS

Odrůda

881,9332

28

31,4976

Chyba

455,2599

58

7,8493

F 4,01279

p 0,000004

Tab. 10: Fisherův LSD test proměnné – hmotnost kvalitních plodů, p = 0,05 hmotnost dobrých plodů [kg]

Odrůda

Homogenní skupiny

Morava

0,000

a

Mir

0,000

a

Doubravnická

0,000

a

Kacenko

0,000

a

Buchlovecká

0,000

a

Zlechovská

0,000

a

Kocůrova

0,067

a,b

Šuranská

0,107

a,b

Asenica

0,323

a,b

Leskovačka

0,580

a,b,c

Otličnica

0,717

a,b,c

Ironda

0,760

a,b,c

Muškátová

0,903

a,b,c

Pražská

0,940

a,b,c

Juranská

1,047

a,b,c,d

Ukrajinská

1,713

a,b,c,d

BO-3

1,900

a,b,c,d

Bereckého

2,400

a,b,c,d

Hruškovitá

2,647

a,b,c,d

Pinter

2,710

a,b,c,d

Selena

3,333

a,b,c,d,e

Úspěch

3,353

a,b,c,d,e

Jurák

4,593

b,c,d,e

Brna

4,920

c,d,e

Hemus

5,000

c,d,e

Blanar

5,613

d,e

Triumph

7,610

e,f

Vranja

10,467

f,g

Izobilnaja

12,747

g

Možství kvalitních plodů sledovaných odrůd se při sklizni 2011 statisticky významně lišilo na hranici průkaznosti p = 0,05 podle výsledků analýzy variance (Tab. 11).

56

Statisticky průkazně vyšší množství kvalitních plodů poskytly odrůdy ´Vranja´, ´Jurák´ a ´Izobilnaja´ oproti odrůdám ´Ironda´, ´Asenica´, ´Pražská´, ´Leskovačka´, ´Otličnica´, ´Muškátová´ a ´Bereckého´ s nižším počtem kvalitních plodů. Odrůdy

´Buchlovická´,

´Doubravnická´,

´Kacenko´,

´Mír´,

´Morava´,

´Zlechovská´ zaznamenaly v roce 2011 úplný výpadek plodnosti a odrůdy ´Kocůrova´ a ´Šuranská´ poskytly velmi malé množstí plodů (Tab. 12 a Graf 21 - přílohy). Tab. 11: Výsledky analýzy variance pro množství kvalitních plodů Jednorozměrné testy významnosti pro množství dobrých plodů SČ

DF

MS

Odrůda

7068,736

28

252,455

Chyba

6716,667

58

115,805

F 2,18001

p 0,006205

Tab. 12: Fisherův LSD test proměnné – množství kvalitních plodů, p = 0,05 Odrůda

Morava

množství dobrých plodů [ks] 0,000

Homogenní skupiny a

Mir

0,000

a

Doubravnická

0,000

a

Kacenko

0,000

a

Buchlovecká

0,000

a

Zlechovská

0,000

a

Kocůrova

0,333

a

Šuranská

0,333

a

Ironda

1,667

a,b

Asenica

1,667

a,b

Pražská

2,333

a,b

Leskovačka

2,667

a,b

Otličnica

3,000

a,b

Muškátová

3,333

a,b

Bereckého

5,333

a,b

Hruškovitá

8,000

a,b,c

Ukrajinská

8,667

a,b,c

Juranská

9,333

a,b,c

Pinter

11,333

a,b,c,d

Selena

11,667

a,b,c,d

BO-3

12,333

a,b,c,d

Brna

14,000

a,b,c,d

Triumph

15,000

a,b,c,d,e

Blanar

16,667

a,b,c,d,e

57

Úspěch

17,333

a,b,c,d,e

Hemus

18,000

a,b,c,d,e

Izobilnaja

25,333

c,d,e

Jurák

28,000

d,e

Vranja

32,000

e

5.5.2 Sklizeň nekvalitních plodů Hmotnost nekvalitních plodů sledovaných odrůd se při sklizni 2011 statisticky významě lišila na hranici průkaznosti p = 0,05 podle výsledků analýzy variance (Tab. 13). Odrůdy ´Morava´, ´Kacenko´ a ´Zlechovská´ neposkytly žádné nekvalitní plody a

odrůdy

´Kocurova´,

´Asenica´,

´Muškátová´,

´Bereckého´,

´Hruškovitá´

a ´Doubravnická´ poskytly výnos nekvalitních plodů statisticky shodný se skupinou odrůd s nulovým výnosem. Průkazně nízká hmotnost nekvalitních plodů byla zjištěna u odrůd ´Kocůrova´, ´Asenica´, ´Muškátová´, ´Bereckého´, ´Hruškovitá´, ´Doubravnická´ a ´Pražská´ oproti odrůdám

´Leskovačka´,

´Ironda´,

´Ukrajinská´,

´Selena´,

´BO-3´,

´Blanar´

a ´Izobilnaja´ s vyšší hmotností nekvalitních plodů (Tab. 14 a Graf 20 - přílohy). Tab. 13: Výsledky analýzy variance pro hmostnost nekvalitních plodů Jednorozměrné testy významnosti pro hmotnost špatných plodů SČ

DF

MS

Odrůda

180,9458

28

6,4624

Chyba

109,9479

57

1,9289

F

p 3,3503

Tab. 14: Fisherův LSD test proměnné – hmotnost nekvalitních plodů, p = 0,05 Odrůda

hmotnost špatných plodů [kg]

Homogenní skupiny

Morava

0,000

a

Kacenko

0,000

a

Zlechovská

0,000

a

Kocůrova

0,060

a

Asenica

0,187

a

Muškátová

0,233

a

Bereckého

0,325

a

Hruškovitá

0,750

a

Doubravnická

0,767

a

58

0,000054

Pražská

0,813

a,b

Hemus

1,003

a,b,c

Mir

1,140

a,b,c,d

Brna

1,280

a,b,c,d,e

Buchlovecká

1,330

a,b,c,d,e,f

Triumph

1,693

a,b,c,d,e,f

Šuranská

1,817

a,b,c,d,e,f,g

Pinter

1,833

a,b,c,d,e,f,g

Otličnica

1,907

a,b,c,d,e,f,g

Jurák

2,033

a,b,c,d,e,f,g

Úspěch

2,110

a,b,c,d,e,f,g

Vranja

2,120

a,b,c,d,e,f,g

Juranská

3,040

b,c,d,e,f,g

Leskovačka

3,167

c,d,e,f,g

Ironda

3,340

d,e,f,g

Ukrajinská

3,463

e,f,g,h

Selena

3,557

f,g,h

BO-3

3,977

g,h

Blanar

4,017

g,h

Izobilnaja

5,647

h

Množství nekvalitních plodů sledovaných odrůd se při sklizni 2011 statisticky významě lišilo na hranici průkaznosti p = 0,05 podle výsledků analýzy variance (Tab. 15). Odrůdy ´Morava´, ´Kacenko´ a ´Zlechovská´ neposkytly žádné nekvalitní plody a množství plodů odrůd ´Kocurova´, ´Asenica´, ´Muškátová´, ´Bereckého´, ´Hruškovitá´ a ´Doubravnická´ je statisticky shodný s nulovým výnosem. Průkazně

nižší

počet

nekvalitních

plodů

přinesly

odrůdy

´Kocůrova´,

´Bereckého´, ´Muškátová´, ´Asenica´ oproti odrůdám ´Izobilnaja´, ´Uspech´, ´Jurák´, ´Leskovačka´, ´Ukrajinská´ a průkazně největší počet nekvalitních plodů oproti všem ostatním odrůdám byl zaznamenán u odrůdy ´Juranská´ (Tab. 16 a Graf 22 - přílohy). Tab. 15: Výsledky analýzy variance pro množství nekvalitních plodů Jednorozměrné testy významnosti pro množství nekvalitních plodů SČ

DF

MS

Odrůda

9001,733

28

321,490

Chyba

3508,000

57

61,544

F

p 5,2238

0,000000

Tab. 16: Fisherův LSD test proměnné – množství nekvalitních plodů, p = 0,05

59

množství Odrůda

nekvalitních

Homogenní

plodů [ks]

skupiny

Morava

0,000

a

Kacenko

0,000

a

Zlechovská

0,000

a

Kocůrova

0,333

a

Bereckého

0,667

a

Muškátová

1,333

a

Asenica

1,333

a

Pražská

2,667

abc

Brna

3,333

abc

Triumph

4,000

abcd

Hruškovitá

4,333

abcd

Mir

4,333

abcd

Hemus

4,667

abcd

Doubravnická

6,000

abcd

Vranja

8,000

abcde

Ironda

11,000

abcdef

Pinter

11,333

abcdef

Buchlovecká

11,667

abcdef

Otličnica

12,333

abcdefg

Šuranská

14,333

bcdefg

BO-3

15,000

cdefg

Blanar

15,000

cdefg

Selena

15,333

cdefg

Izobilnaja

16,667

defg

Úspěch

16,667

defg

Jurák

19,333

efg

Leskovačka

21,333

fg

Ukrajinská

25,000

g

Juranská

49,000

h

5.6 STANOVENÍ REFRAKTOMETRICKÉ SUŠINY Podle analýzy variance pro stanovení refraktometrické sušiny byly prokázány významné rozdíly na hranici p = 0,05 u testovaných odrůd (Tab. 17). Průměrná hodnota refraktometrické sušiny ze sklizně 2011 byla 12,72 o Rf. Nejvyšší hodnota refraktometrické sušiny, jak je uvedeno v Tab. 18, byla naměřena u odrůdy ´Champion´ (15,17 o Rf) a ´Morava´ (15,10 o Rf), které podle Turkeyova HSD

60

testu obsahují statisticky vyšší množství refraktometrické sušiny než všechny ostatní odrůdy s výjimkou odrůdy ´Pinter´ s taktéž vysokou hodnotou refraktometrické sušiny (14,03 o Rf). Statisticky nižší obsah refraktometrické sušiny než ostatní odrůdy obsahuje odrůda ´BO-3´ (10,60 o Rf) s výjimkou odrůd ´ Vranja´ (10,77 o Rf) a ´ Mir´ (15,10 o Rf), jak je uvedeno v Tab. 18 a Grafu 7 - přílohy. Tab. 17: Výsledky analýzy variace pro stanovení refraktometrické sušiny

odrůda

SČ 82,272

Chyba

6,623

DF 15

MS 5,485

32

0,207

F p 26,50 0,000000

Tab. 18: Refraktometrická sušina dle odrůd odrůda

průměr o [ Rf]

Tukeyův HSD test

10,60

a

Vranja

10,77

ab

Mir

11,13

abc

Asenica

12,00

bcd

Izobilnaja

12,00

bcd

Muškátová

12,27

cde

Brna

12,40

cdef

Selena

12,40

cdef

Hemus

12,66

defg

Kocůrova

12,67

defg

Bereckého

13,27

defg

Triumph

13,43

efg

Leskovačka

13,70

fg

Pinter

14,03

gh

Morava

15,10

h

Champion

15,17

h

Vš.skup.

12,72

BO-3

5.7 STANOVENÍ VITAMÍNU C Průměrný obsah vitamínu C ze sklizně roku 2011 byl naměřen 201

mg.kg-1.

Nejvyšší obsah vitamínu C měla odrůda ´Morava´ (256 mg.kg-1), dále ´Vranja´ (245 mg.kg-1), ´Izobilnaja´ (232 mg.kg-1), ´Muškátová´ (231 mg.kg-1) a ´Champion´ (225 mg.kg-1). Nejnižší obsah vitamínu C měla odrůda ´BO-3´ (125 mg.kg-1),

61

´Leskovačka´ (159 mg.kg-1) a ´Bereckého´ (161 mg.kg-1) dle Grafu 4 a Tab. 21 – přílohy. Z důvodu menšího počtu měření nebylo provedeno statistické vyhodnocení.

280 260 240

vit.C [mg.kg-1]

220 200 180 160 140 120

Vranja

Triumph

Selena

Pinter

Muškátová

Morava

Mir

Leskovačka

Kocůrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

100

Odrůda

Graf 4: Stanovení vitamínu C

5.8 SLEDOVÁNÍ TRVANLIVOSTI V ČR se nevyskytují sady kdouloní. Mimo genofond rostou ojediněle u zahrádkářů, kteří nemají k dispozici skladovací prostory s řízenou atmosférou, proto bylo provedeno sledování skladovatelnosti v pokojové teplotě cca 20 °C. Krátká doba trvanlivosti byla pozorována u odrůdy ´Selena´ do 10.11.2011, to je 26 dnů. Odrůdy ´Brna´ do 6.12.2011, to je 62 dnů a ´BO-3´, ´Champion´, ´Leskovačka´ a ´Pinter´ do 17.12.2011, to je 73 dnů. Naopak nejdelší skladovatelnost byla zjištěna u odrůd ´Asenica´ a ´Triumph´ do 17.2.2012 to je 135 dnů a ´Kocurova´ do 15.2.2012 to je 133 dnů (Graf 5 a Tab. 21 – přílohy).

62

Triumph Asenica Kocůrova Bereckého Muškátová Hemus Morava Izobilnaja Vranja Mir Pinter Leskovačka Champion BO-3 Brna Selena

Graf 5: Sledování trvanlivosti

5.9 SENZORICKÉ HODNOCENÍ

5.9.1

Hodnocení barvy a vzhledu

Kompot Nejvyšší počet bodů získal u studentů kompot kontrolní odrůdy ´Triumph´, následoval kompot odrůdy ´Muškátová´ a ´Kocurova´. U seniorů získal nejvyšší počet bodů kompot odrůdy ´Izobilnaja´ a ´Morava´. Nejnižším počtem bodů byl hodnocen u studentů kompot odrůdy ´Bereckého´, u seniorů byl nejnižším počtem bodů ohodnocen kompot odrůdy ´Brna´. Statistický rozdíl při porovnání homogenních skupin Tukeyova HSD testu byl zjištěn pouze u hodnocení studentů a to mezi odrůdami ´Triumph´ a ´Bereckého´. V testování hodnocení seniorů byla dosažena shoda (Tab. 19 a Graf 8 - přílohy).

63

Tab. 19: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium barva, p = 0,05 Tukeyův HSD test hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Brna

senior

3,33

ab

Pinter

senior

3,67

ab

ab

BO-3

senior

3,67

ab

ab

Kocurova

senior

3,67

ab

4,00

ab

Triumph-kontr.

senior

4,00

ab

student

4,00

ab

Selena

senior

4,00

ab

Morava

student

4,00

ab

Asenica

senior

4,00

ab

Mir

student

4,00

ab

Champion

senior

4,00

ab

Pinter

student

4,20

ab

Vranja

senior

4,00

ab

Champion

student

4,20

ab

Leskovačka

senior

4,00

ab

Leskovačka

student

4,20

ab

Bereckého

senior

4,33

ab

Selena

student

4,40

ab

Muškátová

senior

4,33

ab

Izobilnaja

student

4,40

ab

Hemus

senior

4,33

ab

Kocurova

student

4,60

ab

Mir

senior

4,33

ab

Muškátová

student

4,80

ab

Morava

senior

4,67

ab

Triumph-kontr.

student

5,00

b

Izobilnaja

senior

4,67

ab

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Bereckého

student

3,20

a

Brna

student

3,80

ab

Asenica

student

3,80

Vranja

student

3,80

Hemus

student

BO-3

odrůda

odrůda

Džem – Nejvyšší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Kocurova´. U seniorů džem odrůdy ´Izobilnaja´, ´Muškátová´, ´Asenica´, ´Kocurova´ a ´Hemus´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Brna´, u seniorů džem odrůdy ´Bereckého´. Statistický rozdíl při srovnávání homogenních skupin Tukeyova HSD testu byl zaznamenán mezi odrůdou ´Brna´ a ´Kocůrova´ hodnocenou studenty. (Tab. 20 a Graf 9 - přílohy). Tab. 20: Tukeyův HSD test džemu – kritérium barva, p = 0,05

odrůda

hodnotitel

body

Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Brna

student

2,40

a

Bereckého

senior

3,33

abc

Leskovačka

student

2,60

ab

Mir

senior

3,67

abc

Pinter

student

2,80

abc

Vranja

senior

3,67

abc

Champion

student

3,00

abc

Leskovačka

senior

3,67

abc

Triumph-kontr.

student

3,00

abc

Pinter

senior

4,00

abc

Asenica

student

3,00

abc

Brna

senior

4,00

abc

Muškátová

student

3,20

abc

Selena

senior

4,33

bc

Morava

student

3,20

abc

BO-3

senior

4,33

bc

BO-3

student

3,20

abc

Morava

senior

4,33

bc

64

Hemus

student

3,40

abc

Triumph-kontr.

senior

4,33

bc

Vranja

student

3,60

abc

Champion

senior

4,33

bc

Izobilnaja

student

3,60

abc

Hemus

senior

4,67

c

Mir

student

3,60

abc

Kocurova

senior

4,67

c

Bereckého

student

3,80

abc

Asenica

senior

4,67

c

Selena

student

3,80

abc

Muškátová

senior

4,67

c

Kocurova

student

4,20

bc

Izobilnaja

senior

4,67

c

5.9.2

Hodnocení textury

Kompot - z hlediska textury kompotu byl nejvyšším počtem bodů ohodnocen studenty kompot odrůdy ´Triumph´, dále ´Brna´, seniory byl nejvýše ohodnocen kompot odrůd ´Muškátová´, ´Izobilnaja´ a ´Mir´. Nejnižší počet bodů získal u studentů kompot odrůdy ´Asenica´ a ´Bereckého´, u seniorů kompot odrůdy ´Brna´, dále kompot odrůd ´Brna´, Leskovačka´, ´Selena´ a ´BO-3´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem nebyl zjištěn u testovaných proměnných průkazný rozdíl (Tab. 21 a Graf 10 - přílohy). Tab. 21: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium textura, p = 0,05 Tukeyův HSD test hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Asenica

student

3,40

a

Bereckého

student

3,40

Vranja

student

BO-3

odrůda

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Brna

senior

3,33

a

a

Leskovačka

senior

3,67

a

3,60

a

Selena

senior

3,67

a

student

3,80

a

BO-3

senior

3,67

a

odrůda

Morava

student

3,80

a

Asenica

senior

4,00

a

Champion

student

3,80

a

Pinter

senior

4,00

a

Selena

student

4,00

a

Morava

senior

4,00

a

Leskovačka

student

4,00

a

Kocurova

senior

4,00

a

Hemus

student

4,00

a

Bereckého

senior

4,00

a

Izobilnaja

student

4,00

a

Champion

senior

4,33

a

Muškátová

student

4,20

a

Triumph-kontr.

senior

4,33

a

Pinter

student

4,40

a

Hemus

senior

4,33

a

Kocurova

student

4,40

a

Vranja

senior

4,33

a

Mir

student

4,40

a

Mir

senior

4,67

a

Brna

student

4,60

a

Izobilnaja

senior

4,67

a

Triumph-kontr.

student

5,00

a

Muškátová

senior

4,67

a

65

Džem – z hlediska textury džemu byl nejvyšším počtem bodů ohodnocen studenty džem odrůdy ´Izobilnaja´, dále džem odrůd ´Muškátová´, ´Kocurova´, ´Bereckého´ a ´Champion´. Seniory byl nejvýše hodnocen džem odrůdy ´Kocurova´, dále ´Asenica´, ´Champion´, ´Izobilnaja´ a ´BO-3´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Triumph´, u seniorů ´Muškátová´, ´Mir´, ´Selena´ a ´Triumph´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda u hodnocení studentů i seniorů (Tab. 22 a Graf 11 přílohy). Tab. 22: Tukeyův HSD test džemu – kritérium textura, p = 0,05 Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Muškátová

senior

3,33

ab

Mir

senior

3,33

ab

ab

Selena

senior

3,33

ab

2,60

ab

Triumph-kontr.

senior

3,33

ab

student

2,60

ab

Morava

senior

3,67

ab

Morava

student

2,60

ab

Brna

senior

3,67

ab

Mir

student

2,80

ab

Vranja

senior

3,67

ab

Vranja

student

2,80

ab

Bereckého

senior

3,67

ab

odrůda

hodnotitel

body

Triumph-kontr.

student

2,00

a

Brna

student

2,40

ab

Hemus

student

2,40

Pinter

student

Asenica

Selena

student

2,80

ab

Pinter

senior

3,67

ab

Leskovačka

student

3,00

ab

Hemus

senior

3,67

ab

BO-3

student

3,00

ab

Leskovačka

senior

3,67

ab

Champion

student

3,20

ab

BO-3

senior

4,00

b

Bereckého

student

3,20

ab

Izobilnaja

senior

4,00

b

Kocurova

student

3,20

ab

Champion

senior

4,00

b

Muškátová

student

3,20

ab

Asenica

senior

4,00

b

Izobilnaja

student

3,40

ab

Kocurova

senior

4,33

b

5.9.3

Hodnocení chuti

Kompot - z hlediska chuti kompotu byl nejvyšším počtem bodů oceněn studenty kompot odrůdy ´Triumph´, dále kompot odrůd ´Kocurova´, ´Brna´ a ´Mir´. Seniory byl nejvyšším počtem bodů oceněn kompot ´Izobilnaja´ a ´Bereckého´. Nejnižší počet bodů získal u studentů kompot odrůdy odrůda ´Asenica´, dále ´Morava´, u seniorů kompot odrůdy ´Brna´.

66

Statistický rozdíl při srovnávání homogenních skupin Tukeyova HSD testu byl zaznamenán u hodnocení studentů mezi odrůdami s nejnižším počtem bodů ´Asenica´ a ´Morava´ a odrůdou s nejvyšším počtem bodů ´Triumph´. V testování hodnocení seniorů byla dosažena shoda (Tab. 23 a Graf 12 - přílohy). Tab. 23: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium textura, p = 0,05 Tukeyův HSD test hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Asenica

student

2,60

a

Morava

student

3,00

Champion

student

BO-3

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Brna

senior

3,00

ab

a

Pinter

senior

3,33

ab

3,20

ab

Leskovačka

senior

3,33

ab

student

3,40

ab

Hemus

senior

3,33

ab

Pinter

student

3,40

ab

Vranja

senior

3,67

ab

Bereckého

student

3,60

ab

Triumph-kontr.

senior

3,67

ab

Leskovačka

student

3,60

ab

Selena

senior

3,67

ab

Izobilnaja

student

3,60

ab

Kocurova

senior

3,67

ab

Selena

student

3,80

ab

BO-3

senior

4,00

ab

Vranja

student

3,80

ab

Mir

senior

4,00

ab

Muškátová

student

3,80

ab

Muškátová

senior

4,00

ab

Hemus

student

3,80

ab

Asenica

senior

4,00

ab

Mir

student

4,00

ab

Morava

senior

4,00

ab

Brna

student

4,00

ab

Champion

senior

4,00

ab

Kocurova

student

4,00

ab

Bereckého

senior

4,33

ab

Triumph-kontr.

student

5,00

b

Izobilnaja

senior

4,33

ab

odrůda

odrůda

Džem – z hlediska chuti džemu byl nejvyšším počtem bodů ohodnocen studenty džem odrůdy ´Triumph´, dále džem odrůdy ´Asenica´. Seniory byl nejvyšším počtem bodů ohodnocen džem odrůd ´Pinter´, ´Muškátová´, ´Hemus´ a ´Kocurova´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Morava´ a ´Selena´, u seniorů ´Morava´ a ´Leskovačka´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda v hodnocení studentů i seniorů (Tab. 24 a Graf 13 přílohy).

67

Tab. 24: Tukeyův HSD test džemu – kritérium textura, p = 0,05 Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Morava

senior

3,33

a

Leskovačka

senior

3,33

a

BO-3

senior

3,67

a

a

Vranja

senior

3,67

a

3,00

a

Asenica

senior

3,67

a

student

3,00

a

Champion

senior

3,67

a

Kocurova

student

3,20

a

Mir

senior

4,00

a

Izobilnaja

student

3,20

a

Bereckého

senior

4,00

a

Hemus

student

3,40

a

Triumph-kontr.

senior

4,00

a

BO-3

student

3,40

a

Selena

senior

4,00

a

Bereckého

student

3,40

a

Brna

senior

4,00

a

Leskovačka

student

3,40

a

Izobilnaja

senior

4,00

a

Muškátová

student

3,60

a

Kocurova

senior

4,33

a

Mir

student

3,60

a

Hemus

senior

4,33

a

Asenica

student

3,80

a

Muškátová

senior

4,33

a

Triumph-kontr.

student

4,00

a

Pinter

senior

4,33

a

odrůda

hodnotitel

body

Morava

student

2,60

a

Selena

student

2,60

a

Brna

student

2,80

a

Pinter

student

2,80

Champion

student

Vranja

5.9.4

Hodnocení vůně

Kompot - Z hlediska vůně kompotu byl nejvyšším počtem bodů oceněn studenty kompot odrůdy ´Muškátová´, dále odrůdy ´Champion´. Seniory byl nejvyšším počtem bodů oceněn kompot odrůdy ´BO-3´. Nejnižší počet bodů získal u studentů kompot odrůdy ´BO-3´, u seniorů ´Pinter´ a ´Brna´. Statistický rozdíl při srovnávání homogenních skupin Tukeyova HSD testu byl zaznamenán u hodnocení studentů mezi odrůdou s nejnižším počtem bodů ´Muškátová´ a odrůdou s nejvyšším počtem bodů ´BO-3´. V testování hodnocení seniorů byla dosažena shoda (Tab. 27 a Graf 14 - přílohy). Tab. 25: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium vůně, p = 0,05

odrůda

Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Pinter

senior

3,33

ab

ab

Brna

senior

3,33

ab

ab

Vranja

senior

3,67

ab

hodnotitel

body

BO-3

student

2,60

a

Morava

student

2,80

Izobilnaja

student

3,20

68

Selena

student

3,20

ab

Champion

senior

3,67

ab

Kocurova

student

3,20

ab

Kocurova

senior

3,67

ab

Asenica

student

3,40

ab

Leskovačka

senior

3,67

ab

Pinter

student

3,40

ab

Mir

senior

4,00

ab

Vranja

student

3,40

ab

Hemus

senior

4,00

ab

Hemus

student

3,60

ab

Morava

senior

4,00

ab

Bereckého

student

3,60

ab

Bereckého

senior

4,00

ab

Leskovačka

student

3,60

ab

Muškátová

senior

4,00

ab

Brna

student

3,80

ab

Asenica

senior

4,00

ab

Mir

student

4,00

ab

Triumph-kontr.

senior

4,00

ab

Triumph-kontr.

student

4,00

ab

Selena

senior

4,00

ab

Champion

student

4,20

ab

Izobilnaja

senior

4,00

ab

Muškátová

student

4,40

b

BO-3

senior

4,33

ab

Džem – Z hlediska vůně džemu, byl studenty ohodnocen nejvyšším počtem bodů džem odrůdy ´Hemus´ a seniory ´Izobilnaja´, ´Muškátová´, ´Brna´, ´Vranja´, ´Hemus´, a ´Leskovačka´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Champion´, u seniorů džem odrůdy ´Morava´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda (Tab. 26 a Graf 15 - přílohy). Tab. 26: Tukeyův HSD test džemu – kritérium vůně, p = 0,05

odrůda

Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Champion

student

2,40

a

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Morava

senior

3,33

a

Pinter

student

2,80

a

Champion

senior

3,67

a

Morava

student

2,80

a

Selena

senior

3,67

a

Brna

student

2,80

a

Kocurova

senior

3,67

a

Mir

student

3,00

a

Bereckého

senior

3,67

a

Triumph-kontr.

student

3,00

a

Asenica

senior

3,67

a

Asenica

student

3,20

a

Pinter

senior

3,67

a

Kocurova

student

3,20

a

BO-3

senior

3,67

a

Leskovačka

student

3,20

a

Mir

senior

3,67

a

Vranja

student

3,60

a

Triumph-kontr.

senior

3,67

a

Selena

student

3,60

a

Leskovačka

senior

4,00

a

Muškátová

student

3,80

a

Hemus

senior

4,00

a

BO-3

student

3,80

a

Vranja

senior

4,00

a

Bereckého

student

3,80

a

Brna

senior

4,00

a

Izobilnaja

student

3,80

a

Muškátová

senior

4,00

a

Hemus

student

4,00

a

Izobilnaja

senior

4,00

a

69

5.9.5

Hodnocení kamenčitosti

Kamenčitost byla hodnocena pouze u džemu. Z hlediska kamenčitosti džemu byl nejvyšším počtem bodů, tedy bez kaménčitosti, ohodnocen studenty džem odrůdy ´Muškátová´ a seniory džem odrůdy ´Morava´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůdy ´Leskovačka´, dále džem odrůdy ´Vranja´, u seniorů džem odrůdy ´Vranja´, následně džem odrůdy ´Leskovačka´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda. Nejníže studenty hodnocená odrůda ´Leskovačka´ se statisticky neliší od ostatních odrůd s výjimkou odrůd ´Muškátová´ a ´Morava´ hodnocených seniory a zároveň nejvýše seniory hodnocená odrůda ´Morava´ se statisticky neliší od ostatních odrůd s výjimkou odrůd ´ Leskovačka´ a ´Vranja´ (Tab. 27 a Graf 16 - přílohy). Tab. 27: Tukeyův HSD test džemu – kritérium kamenčitosti, p = 0,05

odrůda

T ukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Vranja

senior

3,33

abc

ab

Leskovačka

senior

3,67

abc

3,00

abc

Mir

senior

4,00

abc

student

3,00

abc

Kocurova

senior

4,00

abc

hodnotitel

body

Leskovačka

student

2,40

a

Vranja

student

2,80

Asenica

student

Triumph-kontr. Champion

student

3,00

abc

Selena

senior

4,00

abc

Bereckého

student

3,20

abc

Bereckého

senior

4,00

abc

Brna

student

3,20

abc

Asenica

senior

4,00

abc

Pinter

student

3,40

abc

Brna

senior

4,00

abc

Hemus

student

3,40

abc

Pinter

senior

4,33

abc

Selena

student

3,40

abc

Izobilnaja

senior

4,33

abc

Mir

student

3,40

abc

Champion

senior

4,33

abc

BO-3

student

3,60

abc

Triumph-kontr.

senior

4,33

abc

Izobilnaja

student

3,60

abc

Hemus

senior

4,33

abc

Morava

student

3,60

abc

BO-3

senior

4,33

abc

Kocurova

student

3,60

abc

Muškátová

senior

4,67

bc

Muškátová

student

3,80

abc

Morava

senior

5,00

c

5.9.6

Hodnocení celkového dojmu

Kompot - z hlediska celkového dojmu u kompotu byl studenty nejvyšším počtem bodů oceněn kompot odrůdy ´Triumph´, dále ´Muškátová´, ´Kocurova´ a ´Mir´. Senioři ohodnotili nejvyšším počtem bodů kompot odrůdy ´Muškátová´ a ´Izobilnaja´. Nejnižší

70

počet

bodů

získal

u

studentů

kompot

odrůdy

´Morava´,

dále

´Vranja´

a ´Bereckého´, u seniorů získal nejnižší ohodnocení kompot odrůd ´Pinter´ a ´Brna´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda (Tab. 28 a Graf 17 - přílohy). Tab. 28: Tukeyův HSD test kompotu – kritérium celkový dojem, p = 0,05 Tukeyův HSD test hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Pinter

senior

3,33

a

a

Brna

senior

3,33

a

3,40

a

Selena

senior

3,67

a

student

3,60

a

Asenica

senior

3,67

a

Asenica

student

3,60

a

Hemus

senior

3,67

a

Izobilnaja

student

3,60

a

Kocurova

senior

3,67

a

Hemus

student

3,60

a

Leskovačka

senior

4,00

a

Leskovačka

student

3,80

a

Triumph-kontr.

senior

4,00

a

BO-3

student

3,80

a

Bereckého

senior

4,00

a

Champion

student

3,80

a

Champion

senior

4,00

a

Brna

student

3,80

a

Vranja

senior

4,00

a

Pinter

student

3,80

a

Mir

senior

4,00

a

Mir

student

4,00

a

BO-3

senior

4,00

a

Kocurova

student

4,40

a

Morava

senior

4,33

a

Muškátová

student

4,40

a

Izobilnaja

senior

4,67

a

Triumph-kontr.

student

5,00

a

Muškátová

senior

4,67

a

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Morava

student

3,20

a

Vranja

student

3,40

Bereckého

student

Selena

odrůda

odrůda

Džem – z hlediska celkového dojmu u džemu byl nejvyšším počtem bodů ohodnocen studenty i seniory džem odrůdy ´Muškátová´. U studentů následoval džem odrůdy ´Mir´ a u seniorů džem odrůdy ´Izobilnaja´, ´Brna´, ´Bereckého´, ´Kocurova´, ´Selena´ a ´Triumph´. Nejnižší počet bodů získal u studentů džem odrůd ´Morava´ a ´Brna´, u seniorů ´Vranja´ a ´BO-3´. Při testování homogenních skupin Tukeyovým HSD testem byla zjištěna u testovaných proměnných shoda. Nejníže studenty hodnocené odrůdy ´Morava´ a ´Brna´ se statisticky neliší od ostatních odrůd s výjimkou odrůdy ´Muškátová´, hodnocenou seniory a zároveň nejvýše seniory hodnocená odrůda ´Muškátová´ se statisticky neliší od ostatních odrůd s výjimkou odrůd ´Morava´ a ´Brna´ hodnocenou studenty (Tab. 29 a Graf 18 - přílohy).

71

Tab. 29: Tukeyův HSD test džemu – kritérium celkový dojem, p = 0,05 Tukeyův HSD test Homogenní odrůda skupiny

hodnotitel

body

Homogenní skupiny

Vranja

senior

3,33

ab

BO-3

senior

3,33

ab

ab

Mir

senior

3,67

ab

2,60

ab

Hemus

senior

3,67

ab

student

2,60

ab

Morava

senior

3,67

ab

Pinter

student

2,80

ab

Leskovačka

senior

3,67

ab

BO-3

student

3,00

ab

Pinter

senior

3,67

ab

Bereckého

student

3,00

ab

Champion

senior

3,67

ab

Triumph-kontr.

student

3,00

ab

Asenica

senior

3,67

ab

senior

4,00

ab

odrůda

hodnotitel

body

Morava

student

2,40

a

Brna

student

2,40

a

Champion

student

2,60

Selena

student

Leskovačka

Hemus

student

3,20

ab

Triumphkontr.

Asenica

student

3,20

ab

Selena

senior

4,00

ab

Vranja

student

3,20

ab

Kocurova

senior

4,00

ab

Kocurova

student

3,20

ab

Bereckého

senior

4,00

ab

Izobilnaja

student

3,20

ab

Brna

senior

4,00

ab

Mir

student

3,40

ab

Izobilnaja

senior

4,00

ab

Muškátová

student

3,60

ab

Muškátová

senior

4,33

b

72

6

DISKUSE 6.1 RŮSTOVÉ ZNAKY Podle sledování v roce 2011 se jeví jako rychle rostoucí odrůdy ´Pinter´,

´Izobilnaja´, ´Šuranská´ a ´Zlechovská´, což potvrzuje tvrzení Štverákové (2010), která uvádí jako nejbujnější podle objemu koruny odrůdy ´Pinter´, ´Úspěch´ a ´Šuranská´. Odrůda ´Vranja´, která byla popisována podle Crawforda (2006) jako bujná. Při měření v roce 2011 byla vyhodnocena podle nárustu letorostů jako nadprůměrná, z celkového počtu 29 odrůd byla devátá. Jako pomalu rostoucí odrůdy byly zjištěny odrůdy ´Kocurova´, ´Morava´, ´Selena´ a ´Kacenko´ s průměrným nárustem kubatury do 1 m3. Nejnižší nárust byl zaznamenán u odrůdy ´Morava´ s průměrným nárustem letorostů 0,35 m, ´Juranská´ s průměrným nárustem letorostů 0,37 m a ´Selena´ s průměrným nárustem letorostů 0,43 m. Nižší nárust koruny mohli zapříčinit nepříznivé meteorologické podmínky v předjaří 2011. 6.2 FENOLOGICKÉ TERMÍNY Začátek rašení listových pupenů podle fenologická stupnice BBCH (Meier, 1994) (07) byl pozorován v roce 2011 nejdříve 17.3. u odrůd Buchlovická a ´Jurák´, 18.3. u odrůdy ´Juranská´, což se neshoduje se sledováním Venclové v roce 2005, kdy nejdříve do této fáze vstoupila odrůda ´Ironda´ a ´Vranja´. Pozdní nástup do fáze (07) byl zaznamenán u dorůd ´Šuranská´, což se liší s pozorováním Venclové (2005) o jeden den (1.4.2011 x 2.4.2005), shoduje se u odrůdy ´Úspěch´ -

31.3.

a rozdíl jednoho dne se projevil u odrůdy ´Muškátová´

(30.3.2011 x 31.3.2005). Fáze Růžové poupě (57) byla zaznamenána nejdříve u odrůdy ´Ironda´ 18.4., 20.4. u odrůd ´Buchlovická´ a ´Hemus´, 21.4. pak u odrůdy ´Asenica´. Což se liší od pozorování Salomon (2008) o jeden den u odrůdy ´Asenica´, u odrůdy ´Selena´ činí rozdíl dva dny. Plné kvetení (65) bylo porovnáno se sledováním Salomon (2008) u raných odrůd: ´Asenica´ 30.4.2008 x 28.4.2011, ´Bereckého´ 28.4.2008 x 1.5.2011, ´Brna´ 28.4. 2008 x 4.5.2011, ´Hemus´ 28.4.2008 x 30.4.2011 U nejpozdějších odrůd: ´Leskovačka´ 2.5.2008 x 12.5.2011, ´Muškátová´ 1.5.2008 x 11.5.2011

73

Sklizňová zralost (87) byla srovnána s pozorování Salomon (2008) ´Asenica´ 31.8.2008 x 27.8.2011, ´Hemus´ 31.8.2008 x 28.8.2011, ´Triumph´ 31.8.2008 x 27.8.2011, ´Vranja´ 31.8.2008 x 26.8.2011. Jako pozdní odrůda se jeví ´Izobilnaja´ 13.9.2008 x 22.9.2011. 6.3 CHOROBY A ŠKŮDCI Podle Rechta (1994) kdouloně převážně netrpí typickými chorobami a škůdci. Hessayon (1995) připouští rakovinu, padlí a moniliovou hnilobu. Adler (2001) tvrdí, že v extrémně vlhkém podzimu se může u kdouloní vyskytnout Monilinia fructigena, která se projevuje hnědými skvrnami na listech a seschnutím zelených výhonků. Pozorováním v roce 2011 se potvrdila teorie Adlera (2001). Byl zaznamenán vysoký výskyt Monilinia fructigena na sledovaném porostu. Při porovnání mladé výsadby z roku 2008 a starší výsadby z roku 2000 je možné usuzovat, že tříletý porost je k výskytu Monilinia fructigena mnohem náchylnější než porost pětiletý. V raném stádiu vývoje stromků je tedy nutná včasná preventivní ochrana. Odrůda ´Morava´ v roce 2011 v důsledku nepříznivých podmínek klimatu a chorob uhynula. Dva stromy v pokusné výsadbě zmrzly v důsledku únorových holomrazů a třetí stom uhynul v průběhu vegetace, kdy se u něj projevilo napadení Monilinia fructigena. Další odrůdy velmi náchylné Monilinia fructigena byly ´Blanár´, ´Ironda´, dále odrůdy ´Bereckého´, ´Brna´ a ´Pinter´. Nejodolnější se jeví odrůdy ´Zlechovská´, ´Selena´ a ´Úspěch´. Můžeme tedy souhlasit s doporučením Rechta (1994) okolo kmene hnojit hnojem a slámou, což by mohlo přispět k ochraně krčku kmene před mrazem. 6.4 POMOLOGICKÉ ZNAKY U odrůdy ´Asenica´ v roce 2011 byla naměřena průměrná výška plodu 0,138 m, šířka 0,109 m a hmotnost 0,57907 kg, což bylo rozdílné od rozměrů Salomon, která zjistila rozměry průměrných plodů nižší. V roce 2008 kdy byla naměřena průměrná výška plodu 0,0993 m, šířka 0,0863 m a hmotnost 0,3299 kg. U odrůdy ´Bereckého´ nebylo potvrzeno, že se jádřinec nachází ve střední části plodu, jak uvádí Vencová (2006), jádřinec se nachází blíže kališní jamky. U odrůdy ´BO-3´ byla v roce 2011 naměřena průměrná výška 0,092 m, šířka 0,094 m, hmotnost 0,3286 kg. Což nepotvrzuje měření Vencové (2006), která naměřila průměrnou výšku plodu 0,725 m, šířku 0,0795 m, hmotnost 0,2274 kg.

74

U odrůdy ´Brna´ byla v roce 2011 naměřena průměrná výška 0,078 m, šířka 0,101 m, hmotnost 0,31081, což se liší v hodnotách výšky průměrného plodu u měření Salomon (2008), která naměřila průměrnou výšku 0,115 m, šířku 0,0903 m, hmotnost 0,44437 kg a také u měření Vencové (2006), která naměřila průměrnou výšku 0,185 m, šířku 0,1105 m, hmotnost 0,562 kg. U odrůd ´Hemus´ a ´Kocurova´ se měření i popis shodují s hodnocením Vencové (2006). U odrůdy ´Mir´ se hodnoty liší. V roce 2011 byla naměřena průměrná výška 0,075m, šířka 0,085 m a hmotnost 0,29594 kg. Vencová (2006) naměřila hodnoty vyšší, průměrnou výšku 0,092m, šířku 0,096 m a hmotnost 0,4106 kg. U odrůdy ´Morava´ se naměřené hodnoty v roce 2011 shodují s hodnotami Salomon, 2008 a Vencová 2006. U odrůdy ´Muškátová´ se shodují popisy pomologických znaků z roku 2011 s popisem Vencová (2006). U odrůdy ´Triumph´ se liší pomologické znaky zjištěné v roce 2011 tvar jablkovitý, nepravidelný, Vencová (2006) uvádí vysoce kulovitý až hruškovitý, Mertl (2003) hruškovitý až citronovitý. Naměřené hodnoty v roce 2011 průměrná výška 0,081 m, šířka 0,078m, hmotnost 0,28036 kg se liší u průměrné šířky plodu hodnoceného Mrtlem v roce 2003, který naměřil průměrnou výšku plodu 0,086 m, šířku 0,090 m a hmotnost 0,330 kg, liší se také od Vencové, která v roce 2006, naměřila průměrnou výšku plodu 0,113 m, šířku 0,119 m a hmotnost 0,5967 kg. Popis i velikost plodů se liší u pozorování a měření odrůdy ´Vranja´ v roce 2011 tvar protáhle kulovitý, žebrovaný, průměrná výška 0,088 m, šířka 0,083m, hmotnost 0,20758 kg, naproti tomu Salomon (2008) popisuje tvar plodu kuželovitý až hruškovitý, nepravidelně žebrovaný, průměrná výška 0,1233 m, šířka 0,1117 m, hmotnost 0,39143 kg. Ze sledované kolekce odrůd měla největší hmotnost plodů odrůda ´Muškátová´ 0,513 kg a ´Hemus´ 0,406 kg. Nejnižší hmotnost plodů měla odrůda ´Pinter´ 0,178 kg a ´Vranja´ 0,208 kg.

75

6.5 CELKOVÝ VÝNOS SKLIZNĚ V roce 2011 byl nejvyšší průměrný výnos dobrých plodů zjištěn u odrůdy ´Izobilnaja´ 12,75 kg.strom-1 ´Blanar´ 5,61 kg.strom-1, ´Triumph´ 7,61 kg.strom-1 kvalitních plodů a 1,69 kg.strom-1 plodů nekvalitních. Mertl (2003) označuje jako nejplodnější odrůdu ´Izobilnaja´, což potvrzuje sledování z roku 2011, naopak tvrzení Salomona (2008) a Štverákové (2010), které uvádí nejvyšší výnos u odrůdy ´Doubravnická´ se v roce 2011 nepotvrdilo. ´Doubravnická´ měla sklizeň šestou nejmenší. V roce 2011 měla odrůda ´Vranja´ plodnost druhou nejvyšší, což potvrzuje tvrzení Štverákové (2010), také Crawford (2006) označuje jako velmi plodnou. Jako odrůdu s nízkým výnosem označuje odrůdu ´Kocurova´, která měla také v roce 2011 nejnižší výnos a to 0,13 kg.strom-1. Nepříznivé meteorologické podmínky způsobily úhyn deseti stromů ve sledované výsadbě. S největší pravděpodobností byl tento úhyn způsoben holomrazy v únoru 2011. Byl zaznamenán úhyn dvou stomů ze tří u odrůd: ´Mir´ a ´Morava´ a po jednom stromu

odrůd

´Muškátová´,

´Triumph´,

´Úspěch´,

´Blanár´,

´Doubravnická´

a ´Kocurova´, což ovlivnilo výnos sklizně 2011. 6.6 STANOVENÍ SUŠINY A VITAMÍNU C Naměřené hodnoty u sklizně z roku 2011 byly v průměru 12,7 °Rf. Tato hodnota potvrzuje hypotézu Kopce, který udává průměrnou sušinu 12,4 °Rf, ale neshoduje se s tvrzením Krejčí (2009), podle které je průměrná refraktometrická sušina 14,09 °Rf. Štveráková v roce 2007 naměřila průměrný obsah refraktometrické sušiny 14,14 °Rf, v roce 2008 14,39 °Rf a v roce 2009 14,92 °Rf, což také neodpovídá průměrné hodnotě naměžené v roce 2011. Důvodem bylo měření rozdílných odrůd. Při srovnání hodnot u jednotlivých odrůd ´Asenica´ a ´Muškátová´, ´Bereckého´, ´Morava´ a ´Izobilnaja´ byly shodné. Výrazné rozdíly byly naměřeny u odrůd ´Champion´ a ´BO-3´. Obsah vitamínu C byl v plodech sklizených v roce 2011 naměřen v průměru 201 mg.kg-1. Což odpovídá tvrzení Kopece (1998). Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u odrůd ´Morava´ 256 mg.kg-1, ´Vranja´ 246 mg.kg-1, ´Izobilnaja´ 232 mg.kg-1, nejnižší hodnoty vitamínu C byly odrůdy ´BO-3´ 126 mg.kg-1, ´Leskovačka´ 159 mg.kg-1 a ´Bereckého´ 165 mg.kg-1. Obecně bylo zjištěno, že odrůdy, které mají vyšší obsah vitamínu C, mají nižší obsah sušiny.

76

6.7 TRVANLIVOST PLODŮ Trvanlivost plodů byla stanovena v prostředí bez řízeného skladování v průměrné pokojové teplotě 20 °C. Vizuálním sledováním plodů ze sklizně 2011, byly pozorovány tři průměrné plody od každé sledované odrůdy a byly vyřazovány plody s napadením hnilobou se skvrnou v průměru vyšší než 0,01 m. Nejvyšší trvanlivost měla odrůda ´Triumph´ a ´Asenica´ do 17.2.2012, to je celkem 135 dnů a odrůda ´Kocurova´ do 15.2.2012, to je 133 dnů. Toto sledování potvrzuje Metzl (2003), který doporučuje k dlouhému skladování odrůdu ´Triumph´. Jako trvanlivou odrůdu označil také odrůdu ´Champion´, která při sledování v roce 2011 měla trvanlivos čtvrtou nejkratší, což odporuje jeho tvrzení. Nejnižší trvanlivost byla zjištěna u odrůdy ´Selena´ do 10.11.2011, to je 36 dnů, což potvrzuje tvrzení Řezníčka (2008). 6.8 SENZORICKÉ HODNOCENÍ Senzorické hodnocení, které proběhlo v rámci pokusu, mělo za úkol zhodnotit vlastnosti plodů, které se nevyužívají ke konzumaci v syrovém stavu, ale jsou velmi chutné po tepelné úpravě. Byl hodnocen kdoulový kompot a džem. Zároveň byl sledován rozdíl hodnocení studentů a seniorů. V jednotlivých kritériích se hodnocení statisticky lišilo nevýznamně. U textury a kamenitosti džemu je hodnocení studentů v průměru o jeden bod nižší než hodnocení seniorů. V hodnocení celkového dojmu se hodnocení kompotu mezi studenty a seniory liší pouze v nepatrných odchylkách, k úplné shodě došlo u hodnocení kompotu odrůdy ´Mir´, vysoce byl oceněn kompot odrůdy ´Muškátová´. U hodnocení celkového dojmu džemu je hodnocení studentů přibližně o jeden bod nižší než hodnocení seniorů. Obě skupiny hodnotily nevýše džem odrůdy ´Muškátová´ u které ocenili výjimečné aroma. Senioři hodnotí sladké džemy vyšším počtem bodů než studenti.

77

7 ZÁVĚR Kdouloň obecná Cydonia oblonga Mill. patří v ČR mezi méně známé ovoce. Plody v čerstvém stavu jsou téměř nejedlé, ale kompoty a džemy z nich připravené jsou velmi chutné a také hodnotné z hlediska obsahu bioaktivních látek. V roce 2011 dosáhla nejvyššího objemu koruny odrůda ´Pinter´ (8,1m3), dále odrůda ´Izobilnaja´ (6,98 m3) a ´ Šuranská (6,86m3), nejnižší objem koruny byl zjištěn u odrůdy ´Kocurova´ (0,25 m3), dále ´Morava´ (0,36 m3) a ´Selena´ (0,68 m3). Nejvyšší nárust letorostů byl zaznamenán u odrůdy ´Izobilnaja´, nejnižší u odrůdy ´Juranská´ a ´Asenica´. Pozorování fenologických fází bylo zahájeno dne 17. března, kdy byl zjištěn konec zvětšování listových pupenů (03) u odrůd ´Asenica´, ´Bereckého´, ´Brna´, ´Buchlovická´,

´Doubravnická´,

´Hruškovitá´,

´Hemus´,

´Hruškovitá´,

´Jurák´,

´Juranská´, ´Kacenko´, ´Kocůrova´, ´Leskovačka´, ´Mir´, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Pražská´, ´Ukrajinská´, ´Vranja´ a stádium začátek růstu listových pupenů (07) byl zjištěn u odrůd ´Blanár´, ´BO-3´, ´Ironda´, ´Morava´, ´Muškátová´, ´Selena´, ´Šuranská´, ´Triumph´, ´Úspěch´, ´Zlechovská´. Od 24. března u odrůd ´Bereckého´, ´Brna´, ´Buchlovice´, ´Doubravnická´, ´Hemus´, ´Izobilnaja´, ´Jurák´, ´Juranská´, ´Kocůrova´, ´Leskovačka´, ´Hruškovitá´, ´Kacenko´, ´Mir´, ´Otličnica´, ´Pinter´, ´Pražská´, ´Ukrajinská´, ´Vranja´. Kvetení ve stádiu růžové poupě (57) bylo zaznamenáno od 18. dubna u odrůdy ´Ironda´, 20. dubna u odrůdy ´Buchlovice´, ´Hemus´, od 21. dubna u odrůdy ´Asenica´, od 24. dubna u odrůd ´Selena´, od 26. dubna u odrůd ´Bereckého´, ´Doubravnická´, ´Jurák´, ´Juranská´, ´Otličnica´,´Triumph´ a ´Úspěch´, od 27. dubna odrůdy ´Mir´ a ´Pražská´, od 28. dubna odrůdy ´Blanár´, ´BO-3´, ´Brna´,´Hruškovitá´, ´Izobilnaja´, ´Kacenko´, ´Leskovačka´, ´Morava´, ´Pinter´, ´Šuranská´, ´Ukrajinská´, a ´Vranja, od 29. dubna u odrůdy ´Kocůrova´, od 30. dubna u odrůdy ´Muškátová´ a 3. května jako poslední se dostala do tohoto stádia odrůda ´Zlechovská´. Jako velmi raná odrůda z hlediska dosažení sklizňové zralosti k 26. srpna byla odrůda ´Vranja´, dále 27. srpna odrůdy ´Triumph´ a ´Asenica´. Nejpozději k 22. září dosáhla sklizňové zralosti odrůda ´Izobilnaja´. Odrůda ´Zlechovská´ je nejodolnější k napadení Monilinia fructigena, naopak nejméně odolné jsou odrůdy ´Blanár´ a ´Ironda´. Nejvyšší plodnost byla zjištěna ve tříleté výsadbě v roce 2011 u odrůd ´Izobilnaja´ (18,39 kg x strom-1), dále odrůda ´Vranja´ a ´Blanar´ (9,63 kg x strom-1), nejnižší výnos

78

byl zaznamenán u odrůdy ´Kocurova´ (0,13 kg x strom-1), ´Asenica´ (0,51 kg x strom-1) a ´Doubravnická´ (0,77 kg x strom-1). U odrůd ´Morava´, ´Kacenko´ a ´Zlechovská´ byl zaznamenán nulový výnos. Plody nedozrály, opadly ještě před sklizní. Největší plody podle zjišťování pomologických znaků byly naměřeny u odrůd: ´Asenica´ (výška plodu 0,138 m, šířka 0,109 m), ´Izobilnaja´ (výška plodu 0,112 m, šířka 0,098 m) a ´Bereckého´(výška plodu 0,115 m, šířka 0,093 m). Průměrný obsah refraktometrické sušiny byl zjištěn 12,5 oRf. Nejvyšší obsah refraktometrické sušiny byl u odrůdy ´Morava´ 16,5 oRf a nejnižší u odrůdy ´BO-3´ 10,60 oRf. Průměrný obsah vitamínu C byl 201 mg.kg-1. Nejvyšší obsah vitamínu C měla odrůda ´Morava´ 256 mg.kg-1 a nejnižší ´BO-3´ 126 mg.kg-1. Podle výsledků senzorického hodnocení bylo zjištěno, že senioři hodnotí výše sladké džemy než studenti. Na základě zjištěných výsledků doporučuji pro pěstování odrůdy kdouloní: ´Izobilnaja´ pro vysokou plodnost, ´Selena´ a ´Úspěch´ pro odolnost k chorobám a škůdcům, ´Morava´ a ´Vranja´ pro vysoký obsah vitamínu C. U odrůdy ´Morava´ je v mladé výsadbě potřebná zvýšená péče o zdravotní stav porostu. Pro zajímavé aroma kompotu a džemu doporučuji pěstovat odrůdu ´Muškátová´.

79

8 SOUHRN A RESUME Tato práce je zaměřená na pozorování, měření a zhodnocení pěstitelských, růstových a sklizňových vlastností odrůd a genotypů kdouloní Cydonia oblonga Mill. pěstovaných v genofondové výsadbě Mendelea v Lednici v roce 2011. Byl hodnocen růst, tvar a habitus koruny, průběh fenofází, sklizňové a pomologické znaky jednotlivých odrůd a senzorické hodnocení tepelně zpracovaných plodů na kompot a džem. Naměřené hodnoty byly zpracovány do tabulek a grafů a následně popsány v textové části diplomové práce. Z průběhu pozorování byla pořízena fotodokumentace. Naměřené hodnoty byly statisticky vyhodnoceny. Podle zjištěných skutečností je možné vybrat odrůdu nejvhodnější pro pěstování. Pro vysokou plodnost je vhodné pěstovat odrůdu ´Izobilnaja´. Z hlediska odolnosti chorobám a mrazu je vhodná odrůda ´Selena´ a ´Úspěch´. Pro vysoký obsah vitamínu C je nejvýhodnější pěstování odrůdy ´Morava´ a ´Vranja´. V mladé výsadbě je potřebná zvýšená péče o porost. Senzorickým hodnocením byla potvrzena atraktivnost tepelně zpracovaného ovoce. Nejvýše byla ohodnocena odrůda ´Muškátová´. Kdouloně jsou esteticky zajímavé a jejich plody po tepelné úpravě velmi chutné a nutričně významné, přesto jsou v naší zemi nedoceněným ovocným druhem. KLÍČOVÁ SLOVA: Kdouloň obecná, odrůda, růst, plodnost, senzorické hodnocení

This work is focused on observation, measurement and evaluation of production, growth and harvest characteristics of varieties and genotype quince Cydonia oblonga Mill. The plants were grown in gene resources planting Mendeley in Lednice in 2011. I evaluated growth, shape and habit of crown, progress phenol-phases, harvesting and pomological characteristics of individual varieties and sensory evaluation of quince fruits – resulting in compote, jams and juices. The measured values were processed into tables and charts, and subsequently described in the text part of these works. Photo documentation was taken during these observations. The measured values were statistically evaluated. According to the established facts, it is possible to choose the most suitable variety for cultivation. For high fertility is suitable to grow the variety 'Izobilnaja'. In terms of disease resistance and frost is suitable varieties 'Selena' and 'Úspěch'. For a high content of vitamin C is advantageous

80

cultivation of the variety 'Morava' and 'Vranja'. The young planting is needed increased care of vegetation. Sensory evaluation confirmed the attractiveness of the heat-treated fruit. Top rated a variety 'Muškátová'. Quince, are aesthetically interesting, and its fruit after cooking is tasty and nutritionally important, yet underestimated in our country fruit species.

Quince tree, variety, growth, fertility, sencory analysis

81

9 POUŽITÁ LITERATURA

1. ANDRADE, P.B., BASTOS, M.L., CARVALHO, M., SILVA, B.M., VALENTAO, P. První zpráva o protinádorovém potenciálu Cydonia oblonga Miller., J.Agric.Potraviny Chem., 2010. 58 s. Dostupné z WWW: 2. ADLER, M. Sborník mezinárodní konference o zahradnictv. 2001, Lednice, Dostupné z WWW: < old.zf.mendelu.cz/veda-vyzkum/konference/9thconference/.../v101.doc > 3. BLAŽEK, J. Ovocnictví, Květ Praha, 1998. 383 s. ISBN 80-85362-33-3. 4. ČERVENKA, K. a kol., Ovocnictví, 3. Vyd. Praha SZN 1972, 385 s. 5. CRAWFORD, M. Quince: cydonia oblonga. Agroforestry Research Trust, 2005 Dostupné z WWW: < http://www.agroforestry.co.uk/ansample.html> 6. DLOUHÁ, J., RICHTER, M., VALÍČEK, P. Ovoce. 1. Vyd. Praha: Aventinum, 1997. 223 s. ISBN 80-7151-768-2. 7. DOKOUPIL, L., JAN, T., NESRSTA, D., Přehled odrůd 2007. Ovoce.1. vyd. Brno, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, Národní odrůdový úřad, 2007, 192s. ISBN 978-80-7401-001-9 8. DOLEJŠÍ, A., KOTT, V., ŠENK, L. Méně známé ovoce. 1 vid. Praha, Zemědělské nakladatelství BRÁZDA, 1991. 152 s. ISBN 80-209-0188-4. FROLICHOVÁ, Meteorologické údaje ze stanice Českého hydrometeorologického ústav (ČHMI), 2011. Dostupné na WWW: < http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/571/meteo_aktual.html> 9. HAVLIS, M. Zlaté jablko kydónyjské. Flora na Zahradě, 2003. Dostupné na WWW: < http://www.floranazahrade.cz/200309/zlate.htm> 10. HESSAYON, D. G. Ovoce. 1. vyd. Praha: BETA – Dobrovský a Ševčík, 1999. 128 s. ISBN 80-86278-29-8. 11. HOSTAŠOVÁ, B., NĚMEC, E., VLACHOVÁ, L. Domácí konzervování ovoce a zeleniny. vydání 3.,Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p. Praha 1, 1987. 320 s. ISBN 08-018-87 12. HRIČOVSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, V., SUS, J. Jabloně a hrušně, kdouloně, mišpule. 1. vyd. Bratislava: Príroda s.r.o., 2003. 104 s. ISBN 80-07-11223-5.

82

13. HRUDOVÁ, E; POKORNÝ, R.; VÍCHOVÁ J. Integrovaná ochrana rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 151 s.

ISBN

80-

7157-980-7 14. HUČÍK, M., SUCHOMELOVÁ, J. Lednicko-Valtický areál, urbanistická studie. 2005. 32 s. Dostupné z WWW: < http://up.kr-jihomoravsky.cz/download/US/2237/200_Pruvodni_zprava.pdf > 15. JANTRA, H.,Ovocná zahrada. 1.vydání, Ostrava: Blesk 1996, 157 s., ISBN 8085606-74-7. 16. JOUYBAN, KHOUBNASABJAFARI, Přezkum fytochemických a bioaktivních látek kdoulí. Časopis pro výzkum léčivých rostlin, 2011, 16s., ISSN 1996-0875 Dostupné z WWW: < www.academicjournals.org/.../Khoubnasabjafari> 17. KLIMENKO, S.V. Ajva obyknovenaja. Akademija nauk Ukrainy, Centralnyj botaničeskij sad N.N. Griško, Kijev 1993. 285 s. ISBN 5-12-002702-4 18. KOVÁČ, P. Léčivé rostliny Dostupné na WWW: < http://firesnake.pise.cz/106163-kdoule-podlouhla.html> < http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/571/meteo_aktual.html> 19. KUTINA, J. Pomologický atlas 2. Praha: Brazda, 1992. 300 s. ISBN 80-2090192-2 20. KYNCL, F. Ovocnictví. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 468 s. ISBN 07-050-79. 21. MERTL, J. Hodnocení vybraného souboru kdouloní (Cydonia oblonga Mill.), možnosti hospodářského využití plodů. Diplomová práce. Lednice MZLU, 2003. 71 s. 22. RECHT, Ovocné stromy pěstované biologicky bez chemického ošetření. Nakladatelství Svojtka a Vašut, 1994, 63 s. ISBN 80-85521-75-X 23. ŘEZNÍČEK, V. Kdoule - méně rozšířený druh ovoce.Zahradaweb. 2008 Dostupné na WWW: < http://www.zahradaweb.cz/Kdoule-–-mene-rozsirenydruh-ovoce__s513x44788.html > 24. SALMON, M. Hodnocení pomologických a popisných znaků v genofondu roduCydonia. Diplomová práce. Lednice MZLU, 2008. 86 s. 25. STEINBACH, G. Lexikon užitkových rostlin: zeleninová, bylinná a ovocná zahrada s více než 250 barevnými portréty. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1997. 181 s. ISBN 80-7176-432-9.

83

26. ŠTVERÁKOVÁ, G. Vhodnost odrůd kdouloní pro pěstování v podmínkách ČR. Diplomová práce. MZLU Lednice, 2010. 60 s. 27. TEPLÍKOVÁ, J. Dary přírody. 2007. Dostupné na: http://jaruna7.bloguje.cz/tema-6-lecive-byliny.php 28. TETERA, V. a kol. Ovoce Bílých Karpat. Veselí nad Moravou: Základní organizace ČSOP Bílé Karpaty, 2006. 310 s. ISBN 80-903444-4-3 29. VAHALA, O. Chřadnutí hrušní způsobuje cytoplazma, Zahradaweb, 2007, Dostupné z www: < http://www.zahradaweb.cz/Chradnuti-hrusni-zpusobujefytoplazma__s513x44470.html > 30. VACHŮN, Z. Ovocnictví : podnože ovocných dřevin. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001. 67 s. ISBN 80-7157-217-9. 31. VENCOVÁ, J. Hodnocení vybraného souboru odrůd, genotypů kdouloní (Cydonia oblonga Mill.). Diplomová práce. Lednice MZLU, 2006. 67 s. 32. VĚTVIČKA, V. Stromy a keře. vydání 2., Aventinum, 2008. 288s. ISBN 807151-254-0

84

10 PŘÍLOHY Seznam obrázků Obr.25: strom ´Asenica´ (autor, 2011) Obr.26: strom ´Bereckého´(autor, 2011) Obr.27: strom ´Blanár´ (autor, 2011) Obr. 28: strom ´BO-3´ (autor, 2011) Obr. 29: strom ´Brna´ (autor, 2011) Obr. 30: strom ´Buchlovická´ (autor, 2011) Obr. 31: strom ´Doubravnická´ (autor, 2011) Obr. 32: strom ´Hemus´ (autor, 2011) Obr. 33: strom ´Hruškovitá´ (autor, 2011) Obr. 34: strom ´Ironda´ (autor, 2011) Obr. 35: strom ´Izobilnaja´ (autor, 2011) Obr. 36: strom ´Jurák´ (autor, 2011) Obr. 37: strom ´Juranská´ (autor, 2011) Obr. 38: strom ´Kaceno´ (autor, 2011) Obr. 39: strom ´Kocurova´ (autor, 2011) Obr. 40: strom ´Leskovačka´ (autor, 2011) Obr. 41: strom ´Mir´ (autor, 2011) Obr. 42: strom ´Muškátová´ (autor, 2011) Obr. 43: strom ´Otličnica´ (autor, 2011) Obr. 44: strom ´Pinter´ (autor, 2011) Obr. 45: strom ´Pražská´ (autor, 2011) Obr. 46: strom ´Selena´ (autor, 2011) Obr. 47: strom ´Šuranská´ (autor, 2011) Obr. 48: strom ´Triumph´ (autor, 2011) Obr. 49: strom ´Ukrajinská´ (autor, 2011) Obr. 50: strom ´Úspěch´ (autor, 2011) Obr. 51: strom ´Vranja´ (autor, 2011) Obr. 52: strom ´Zlechovská´ (autor, 2011)

85

Seznam tabulek Tab. 30: Rozkladová tabulka popisných statistik -Kubatura koruny [m3] Tab. 31: Přírůstky letorostů Tab. 32: Hodnocení plodů Seznam grafů Graf 6: Nárůst kubatury za vegetační období 2011 Graf 7: Stanovení refraktometrické sušiny Graf 8: Hodnocení barvy a vzhledu kompotu Graf 9: Hodnocení barvy a vzhledu džemu Graf 10: Hodnocení textury kompotu Graf 11: Hodnocení textury džemu Graf 12: Hodnocení chuti kompotu Graf 13: Hodnocení chuti džemu Graf 14: Hodnocení vůně kompotu Graf 15: Hodnocení vůně džemu Graf 16: Hodnocení kamenčitosti džemu Graf 17: Hodnocení celkového dojmu kompotu Graf 18: Hodnocení celkového dojmu džemu Graf 19: Výnos kvalitních plodů Graf 20: Výnos nekvalitních plodů Graf 21: Množství sklizených kvalitních plodů Graf 22: Množství sklizených nekvalitních plodů

86