Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
MODERNÍ TECHNOLOGIE A PERSPEKTIVNÍ MECHNIZAČNÍ PROSTŘEDKY V INTEGROVANÉ PRODUKCI RÉVY VINNÉ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D
Vypracovala Romana Suchyňová
Lednice 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma moderní technologie a perspektivní mechanizační prostředky v integrované produkci révy vinné, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici dne 7. 4. 2012
Podpis:
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a pomoc, které mi poskytoval v průběhu zpracování této bakalářské práce.
Obsah 1 ÚVOD ...........................................................................................................................................8 2 CÍL PRÁCE ....................................................................................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................................................10 3.1 Současný stav ve vinohradnické produkci ........................................................................ 10 3.2 Pěstitelské systémy révy vinné ......................................................................................... 10 3.2.1 Konvenční systém pěstování ...................................................................................... 10 3.2.2 Integrovaný systém pěstování ................................................................................... 10 3.2.3 Ekologický systém pěstování ...................................................................................... 12 3.3 Mechanizační prostředky využívané ve vinohradnictví .................................................... 12 3.3.1 Mechanizační prostředky pro drcení a mulčování ..................................................... 13 3.3.2 Mechanizační stroje pro hnojení................................................................................ 15 3.3.3 Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu .................................................... 16 3.3.4 Mechanizační prostředky pro provádění zelených prací ve vinicích ......................... 21 3.3.5 Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů ............................................................ 28 4 VYPRACOVÁNÍ ...........................................................................................................................30 4.1 Mechanizační prostředky pro drcení a mulčování ............................................................ 30 4.2 Mechanizační prostředky pro zelené práce ...................................................................... 31 4.2.1 Ometače kmínků ........................................................................................................ 32 4.2.2 Osečkovače letorostů ................................................................................................. 32 4.3 Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu ........................................................... 33 4.4 Mechanizační prostředky pro plně mechanizovanou sklizeň ........................................... 35 4.5 Návrh mechanizačního vybavení podniku ........................................................................ 36 5 DISKUZE .....................................................................................................................................39 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................................40 7 SOUHRN ....................................................................................................................................41
8 SUMMARY .................................................................................................................................41 9. LITERÁRNÍ PŘEHLED .................................................................................................................42
Seznam obrázků Obrázek 1 Logo integrované produkce (SIPHV, 2006) ................................................................ 12 Obrázek 2 Dvourotorový mulčovač s výkyvnými mulčovacími sekcemi ..................................... 14 Obrázek 3 Návěsný traktorový rosič ........................................................................................... 18 Obrázek 4 Recyklační rosič s reflektorem (BERTONIGREENTECHNOLOGY, 2010) ...................... 20 Obrázek 5 Ometač kmínků (GRAMER, 2012) .............................................................................. 22 Obrázek 6 Šnekový zvedač letorostů (FUHRMANN, 2012) ......................................................... 24 Obrázek 7 Tunelový osečkovač (OSTRATICKÝ, 2012) .................................................................. 25 Obrázek 8 Pulzní defoliátor (FARMUNION, 2010) ...................................................................... 27 Obrázek 9 Samojízdný sklízeč hroznů (FARMSYSTEMS,2008) .................................................... 29
Seznam tabulek Tabulka 1 Rozsah dávkování a velikost kapek pro jednotlivé aplikace (ZEMÁNEK, 2007).......... 17 Tabulka 2 Přehled účinků defoliace s ohledem na intenzitu a termín provedení. ..................... 26 Tabulka 3 Srovnání částečně a plně mechanizované sklizně hroznů (WALG, 2007) .................. 28 Tabulka 4 Vybrané mulčovače firmy Bystroň.............................................................................. 30 Tabulka 5 Vybrané mulčovače firmy Hermes ............................................................................. 31 Tabulka 6 Vybrané drtiče firmy Some ......................................................................................... 31 Tabulka 7 Vybrané drtiče firmy Hammreschmied ...................................................................... 31 Tabulka 8 Vybrané typy ometačů kmínků firmy Ostratický ........................................................ 32 Tabulka 9 Vybrané typy ometačů kmínků firmy Tordable .......................................................... 32 Tabulka 10 Jednostranné osečkovače firmy Ostratický .............................................................. 32 Tabulka 11 Tunelové osečkovače firmy Ostratický ..................................................................... 32 Tabulka 12 Jednostranné a tunelové osečkovače....................................................................... 33 Tabulka 13 Vybrané rosiče firmy KUHN ...................................................................................... 33 Tabulka 14 Vybrané rosiče firmy Some....................................................................................... 33 Tabulka 15 Vybrané rosiče firmy Cime ....................................................................................... 34 Tabulka 16 Vybrané typy sklízečů hroznů ................................................................................... 35 Tabulka 17 Návrh vybavení mechanizačními prostředky pro malý podnik ................................ 37 Tabulka 18 Návrh vybavení mechanizačními prostředky pro velký podnik ................................ 38
1 ÚVOD Od nejstarších dob patří víno a hrozny do přirozené výživy člověka. Chléb a víno jsou věčné symboly lidského žití. Réva vinná doplňovala lidská sídla všude tam, kde byly pro její růst alespoň ty nejzákladnější přírodní podmínky, a lidem bylo s touto vytrvalou a dlouhověkou rostlinou dobře. Práce kolem keřů révy i při tvorbě vína byla vždy namáhavá a její výsledky vždy až příliš závislé na rozmarech přírody, především na průběhu počasí. Snahy o ulehčení práce ve vinici vždy vedly k používání speciálního nářadí, ze kterého se postupně vyvinuly jednoduché či složitější stroje. Vývoj postupoval od vinohradnických srpů, nožů, pilek, rýčů až po potažní stroje odvozené od klasického zemědělství. S rozvojem mechanizačních prostředků se začaly rozvíjet i traktorové a později samojízdné stroje uzpůsobené pro obdělávání vinic v používaných pěstitelských systémech. V souvislosti se vstupem české republiky do EU byl rozvoj efektivního vinohradnictví podmíněn volbou vhodných pěstitelských technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí, zajistí produkci nejvyšší kvality při minimalizaci nákladů a sníží podíl ručních prací. Jednou z cest, jak zabezpečit udržitelný rozvoj vinohradnictví, hlavně v tradičních vinohradnických oblastech, je neustálé zvyšování podílu mechanizovaných prací v technologickém postupu. Tato skutečnost nutně vede k postupnému budování strojního parku každého vinohradnického podniku. Uživatel - farmář, který pořizuje nové stroje, nutně naráží na řadu překážek. Nejvýznamnější z nich je nedostatek finančních prostředků na pořízení strojů, neboť náklady na mechanizaci tvoří významnou položku přímých nákladů i ve vinohradnické výrobě. Proto by pořízení a následné využívání mechanizačních prostředků měla předcházet důkladná rozvaha podložená objektivními údaji.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je charakterizovat hlavní trendy ve vývoji moderních pěstitelských technologií a technologických postupů ve vinohradnictví s důrazem na perspektivní typy mechanizačních prostředků, umožňujících zefektivnit vybrané druhy pracovních operací.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Současný stav ve vinohradnické produkci Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 337,81 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Vinohradnictví a vinařství je provozováno též v podmínkách regulovaného hospodaření. V systému ekologického hospodaření je zařazeno pro rok 2010 649 ha v rámci programu EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) a v rámci programu HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova) již o zařazení nikdo nežádal. V systému integrované produkce hroznů a vína se hospodaří na 11 454 ha v rámci programu EAFRD a 39 ha v rámci programu HRDP. (EAGRI, 2011)
3.2 Pěstitelské systémy révy vinné 3.2.1 Konvenční systém pěstování
Konvenční systém pěstování vychází z filozofie absolutní nadřazenosti člověka nad přírodou. Jde o největší úrodu při maximálním vyčerpání všech zdrojů bez ohledu na životní prostředí. V největší možné víře se dosud využívaly: hnojení průmyslovými hnojivy, ošetření černého úhoru herbicidy, neustálé kypření půdy, aj. Důsledkem tohoto přístupu klesá aktivita půdního života, ubývá počet i druhové zastoupení půdních mikroorganismů, klesá obsah humusu, zhoršují se fyzikální a chemické vlastnosti půdy, a její struktura. Odrůdy révy vinné postupně ztrácí svoji obranyschopnost proti škodlivým činitelům (VANEK, 1996). 3.2.2 Integrovaný systém pěstování
Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehož základním cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje ve smyslu § 6 zákona č.17/1992 Sb. o životním prostředí, tedy rozvoje, který umožňuje zachovávat přirozené funkce agroekosystému a ostatních ekosystémů, jež jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Integrovaná produkce usiluje o dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí. Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem 10
je udržení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného životního prostředí. Přednostně se využívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně životního prostředí s ohledem na hospodárnost a společenské požadavky se vyžaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Dalším základním požadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování a zpracování révy, jehož cílem je optimalizace ekonomických a ekologických hledisek produkce. Veškeré technologické postupy, které registrovaní členové svazu používají ve svých vinicích, musí odpovídat přesně stanoveným mezinárodním kritériím Svazu IP. Tyto kritéria jsou v České republice vydávána přibližně ve dvouletých cyklech pod názvem „Směrnice svazu integrované produkce hroznů a vína“ a jsou v sídle Svazu volně dostupná. Směrnice IP hroznů a vína jsou zpracovány s přihlédnutím k požadavkům na systémy IP révy vinné, jež pro švýcarské vinohradnictví zpracovali Basler a Murisier (1990) a jež jsou dnes podkladem k mezinárodně kladeným požadavkům na systémy IP révy vinné, které jsou zpracovány v rámci organizace IOBC. Tyto směrnice stanovují limitující a doporučená kritéria pro jednotlivé pěstební technologie. Při jejich dodržování bude finální produkt (stolní hrozen, víno) deklarován jako produkt z IP a označen ochrannou známkou. Následující přehled prvků systému IP člení rozhodující technologické postupy z pohledu jejich uplatnění v systému IP na zakázané, povinné a doporučené.
zakázané
– aplikací nepřípustného řešení (např. aplikace více než 50 kg čistých
živin dusíku na hektar v průměru na celou výměru vinic) znamená ztrátu práva používat ochranné známky svazu pro příslušnou, případně i následující sezónu. povinné
– řešení, které splňuje požadavky IP nebo v případě, že jsou uvedeny
další, doporučené varianty daného řešení splňuje alespoň minimální požadavky systému IP. Nedodržení znamená ztrátu práva používat ochranné známky svazu pro příslušnou, případně i následující sezónu. doporučené
– v případě přijatelnosti několika alternativních řešení jsou
jednotlivé varianty bonitovány podle vhodnosti pro agroekosystém a kvalitu produkce jedním až pěti body stupnice. Čím je varianta z hlediska IP
11
(ekologické, ekonomické, hygienické aj. aspekty) výhodnější, tím je řešení ohodnoceno více body. Klíčovou roli v systému IP však hraje osobnost vedoucího provozu či majitele zemědělského podniku a jeho schopnost nést zodpovědnost za zdraví a životní prostředí, důležité jsou také zkušenosti, motivace a v neposlední řadě i ochota k přijetí určitých rizik spojených s tímto partnerstvím s přírodou.
Obrázek 1 Logo integrované produkce (SIPHV, 2006)
3.2.3 Ekologický systém pěstování
Biologický způsob pěstování révy vinné je založen na filozofii chápání přírody. Ekonomiku chápe jako šetrné hospodaření s přírodními zdroji, vychází především z místních podmínek, kdy zohledňuje vlastní hodnotu přírody. Velkou pozornost věnuje volbě odrůd přizpůsobených na půdní a klimatické podmínky, stejně jako na odolnost vůči škůdcům a chorobám. Aplikace syntetických pesticidů se nepřipouští. Výjimečné jsou zásahy proti houbovým chorobám. Proti škůdcům jsou využívány feromony a přirozené systémy regulace chorob a škůdců. Použití herbicidů je nepřípustné. Produkce se kontroluje v celém procesu pěstování. Výsledkem takové produkce je ,,bioprodukt", tj. biohrozny, biovíno s deklarovanou jakostí (VANEK, 1996).
3.3 Mechanizační prostředky využívané ve vinohradnictví Pěstitelé hroznů se stále více zajímají o snižování nákladů na práci potřebné k výrobě vinných hroznů. Dostupnost práce je pro pěstitele v dnešní době velkým problémem. Proto jsou mechanizované operace vnímány jako životaschopný prostředek pro snížení nákladů na produkci při zachování nebo zvýšení kvality produktu.
12
3.3.1 Mechanizační prostředky pro drcení a mulčování
Operace udržující meziřadí vinic zahrnují drcení réví po zimním řezu a mulčování trávního porostu. Pro tyto operace, které si jsou velmi podobné, se používají drtiče mulčovače. Drtiče se uplatňují především při drcení réví, kterého se po řezu z jednoho hektaru vinice získá v průměru 1,4–1,8 t v závislosti na odrůdě a vedení. V dnešní se době se stále více využívá technologických postupů se zatravněním, které jsou výrazem posunu v ekologickém cítění a směřování k biologické produkci (ZEMÁNEK, 2010). Jak uvádí Vanek, metoda celoplošného zatravnění je slibná nejen ekologicky, ale také ekonomicky. Základním ošetřením ozelenění ve vinici jsou mulčování a sežínání zelené hmoty. Mulčování ovlivňuje ekosystém vinice následujícím způsobem: - snižuje vypařování - chrání povrch půdy před negativním dopadem dešťových srážek a následnou erozí - zlepšuje strukturu v povrchové vrstvě - dodává do půdy organickou hmotu a zlepšuje příjem živin - zapříčiní pomalejší ohřev půdy, brzdí aktivitu kořenů v jarním období (PAVLOUŠEK, 2011) Rozdělení drtičů a mulčovačů podle pracovního ústrojí:
Mulčovače s vertikální osou rotace: vedené - pro údržbu zeleného pokryvu. Pracovním ústrojím je vertikální rotor opatřený dvěma letmo uloženými noži pohybujícími se v krytu. Někdy jsou opatřeny protiostřími. Nověji jsou tyto mulčovače konstruovány s přímým rotačním nožem s vrtulovitě prohnutými konci opatřenými výstupky a zářezy. Konstrukčně jsou mulčovače této kategorie provedeny jako jednoúčelové stroje na kolovém nebo pásovém podvozku nebo jako adaptéry jednonápravových nebo pásových malotraktorů. traktorové - jsou tvořeny jedním nebo 2 až 3 rotory opatřenými letmo nebo pevně uchycenými noži (kladívky, nebo řetězy). Tyto nože jsou poháněny přes úhlovou převodovku vývodovým hřídelem traktoru a pohybují se v nízkém krytu. Výškové nastavení se provádí pomocí opěrného válce, opěrných kol, nebo stavitelných ližin. Stroje jsou určeny výhradně pro mulčování zelené hmoty a jsou běžně připojitelné ke standardním traktorům nebo malotraktorům. Mulčovače lze doplnit přípojnými výkyvnými sekcemi pro mulčování v příkmenném pásu. Konstrukce mulčovačů s 13
vertikální osou rotace má výhody v celkově nižší hmotnosti stroje a nižší spotřebě energie, ve srovnání s drtiči s horizontální osou rotace při stejném záběru.
Obrázek 2 Dvourotorový mulčovač s výkyvnými mulčovacími sekcemi
Mulčovače s horizontální osou rotace: pracovním orgánem je horizontálně uložený rotor, na kterém jsou uloženy nože nebo kladívka různého tvaru. V pevném krytu bývá několik pevných protiostří. Pohon rotoru je odvozen od vývodového hřídele traktoru, přes úhlovou převodovku klínovými řemeny. V zadní části drtiče bývají výškově stavitelé hroty, které při půdních nerovnostech lépe nabírají a lámou drcené réví. Výškové nastavení rotoru je udržováno pomocí opěrných kol nebo opěrného válce. Tyto stroje s horizontální osou rotace jsou univerzální a využívají se pro drcení zelené hmoty i drcení réví. Je třeba pouze vyměnit pracovní orgány. Některé typy jsou vybaveny stranově posuvným rámem, který umožní přiblížení pracovního orgánu do těsné blízkosti keřů. Pracovní orgány jsou označovány jako nože nebo kladívka a volí se podle charakteru drceného materiálu. Nejčastěji jsou používány
zahnuté nože pro drcení zeleného travního pokryvu. Používají se většinou bez protiostří.
dvojité zahnuté nože doplněné protiostřím se používají hlavně k zesílení žacího efektu u drcení zelené travní hmoty. Kvalita podrcení je velmi vysoká.
masivní kladívka s přímou hranou určena pro drcení réví bývají provedena jako samobrusná (tzn., že jejich úhel břitu je proveden tak, že při opotřebení ostří zůstává jeho hodnota
stejná).
masivní kladívka zubová určena pro drcení réví a náletů, spolehlivě drtí réví větších průměrů. Jejich ostří má vyprofilovány většinou čtyři zuby. 14
Výkonnost drtičů závisí na dosahované rychlosti. Ve vinohradnictví jsou používány stroje o pracovních záběrech od 0,80 m do 2,20 m (ZEMÁNEK, 2003).
3.3.2 Mechanizační stroje pro hnojení
Hnojením je doplňován úbytek živin z půdy, který je odčerpán v průběhu vegetace. Zároveň jsou aplikovaným hnojivem ovlivňovány faktory fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Hnojení ve vinohradnictví vykazuje několik specifik: - v technologických postupech se zatravněným meziřadím poskytuje rostlinná hmota půdě stálý zdroj humusu, a proto se zde uplatňuje jen hnojení průmyslovými hnojivy. - v technologických postupech s uplatněním černého úhoru se provádí hnojení hnojem nebo kompostem v tříletých cyklech (ZEMÁNEK, 2003). V podmínkách vinohradnictví se lze v současné době setkat s těmito způsoby aplikace organických hnojiv:
- základní (plošná) aplikace, která spočívá v rozvrstvení hnoje nebo kompostu po celé ploše jednoho nebo více meziřadí vinice pomocí rozmetadel se zadním rozmetáním a s jeho následným zapravením,
- řádková aplikace používaná u hnoje nebo u kompostů využívá boční dávkování hmoty do brázdy podél řádku v kořenové zóně a jeho zapravení přioráním,
hloubková aplikace používaná při aplikaci jemného kompostu nebo granulátu do kořenové zóny pomocí hloubkových kypřičů, kdy je hnojivo dávkováno
kanálem v tělese slupice,
- hnízdová aplikace hnojiva představuje v současné době velmi progresivní způsob využívaný nejčastěji u kompostu nebo granulátu; spočívá v aplikaci hnojiva
k jednotlivým keřům do předvrtaných
otvorů (jamek) vytvořených u každého keře s využitím traktorových vrtáků. 15
Mechanizační prostředky určené pro aplikaci organických hnojiv lze rozdělit do následujících skupin:
- traktorová rozmetadla – návěsná pro stranovou aplikaci,
- hloubkové kypřiče se zásobníkem a dávkováním hnojiva přímo do požadované hloubky v půdním horizontu,
- traktorové nesené aplikátory pro hnízdové hnojení do otvorů předvrtaných v blízkosti keřů,
- adaptéry pro hnojení na multifunkčních nosičích pro plošnou, stranovou nebo hnízdovou aplikaci (AGROWEB, 2012).
3.3.3 Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu
Réva vinná je nejstarší kulturní rostlina, která se musí pravidelně chránit proti chorobám a škůdcům. Důvodem bude zřejmě i fakt, že naše vinohradnictví leží na severní klimatické hranici jejího pěstování. Operace spojené s aplikací chemických látek mají ve vinohradnictví významný podíl z ekonomického hlediska. Náklady na chemickou ochranu činí asi 30 % z celkových výdajů na pěstování hroznů. Právě z těchto důvodů je potřebné věnovat problematice chemické ochrany značnou pozornost, protože ekonomická hlediska musí být zejména v systému integrované produkce podřízena hlediskům ekologickým. Výskyt chorob a škůdců ve vinici je ovlivněn průběhem počasí, náchylností odrůd a také dispozicí výsadby. Úspěšnost regulace spočívá především v prevenci. Velmi důležitou roli má i prognóza a signalizace výskytu škodlivých činitelů. Na základě těchto signalizací a metod vyhodnocení srážek, teplot a dalších faktorů může pěstitel vyhodnotit riziko kalamitního výskytu prostřednictvím situačních zpráv, které jsou zveřejňovány na www.lukrom.cz. Tyto zprávy jsou vypracovány odborníky pro Svaz integrované produkce hroznů a vína, a jsou aktualizovány
dle
posledních
výsledků
počítačového
programu
Galati
vitis
(KOTLANOVÁ, 2010). Přes veškeré snahy o rozvoj jiných metod je používání chemických látek nevyhnutelným způsobem ochrany vinic. Účinek chemického zásahu závisí na kvalitě a množství aplikovaného ochranného prostředku a zejména na technických podmínkách při aplikaci. Technická zařízení by měla vytvořit souvislý pokryv z kapének postřikované kapaliny (ZEMÁNEK, 2010).
16
Vlastní aplikace přípravků se ve vinicích nejčastěji provádí formou rozptylování kapaliny na velmi drobné kapky, které jsou potom pomocí podpůrného proudu vzduchu unášeny až k cílové ploše, tedy na povrch listů či hroznů, kde následně ulpívají. Takové formě aplikace říkáme rosení a strojům, jimiž se ošetření provádí, rosiče. Rosič je charakteristický využitím ventilátoru pro dosažení menší velikosti vytvářených kapek a proto menším objemem plošné dávky aplikační kapaliny. Tabulka 1 uvádí rozsah dávkování a velikost kapek podle způsobu aplikace. Pro zařazení do určité skupiny platí, že nejméně 80 % objemu kapaliny musí být rozptýleno v uvedeném intervalu velikostí kapek.
Technologie Postřik Jemný postřik Rosení Zmlžování
Velikosti kapek (μm) nad 150 50-250 25-125 do 50
Používaný rozsah dávkování (l.ha-1) 600-2500 100-800 100-500 3-25
Tabulka 1 Rozsah dávkování a velikost kapek pro jednotlivé aplikace (ZEMÁNEK, 2007)
Základní konstrukční typy rosičů Zádové motorové rosiče s objemem nádrže do 12–20 litrů jsou vybaveny radiálním ventilátorem. Aplikovaná chemická látka je přiváděna ze zásobní nádrže na plochu trysky přes jednoduchý škrticí ventil. Proud vzduchu strhává film kapaliny z plochy trysky a rozptyluje ho na jemné kapky, které jsou pak unášeny v poměrně úzkém výstřikovém kuželu k cílové ploše. Nesené traktorové rosiče mají objem nádrže od 100 do 500 litrů. Její velikost je limitována zdvihací silou hydrauliky použitého traktoru. Výhodou nesených rosičů je dobrá manévrovatelnost při najíždění do meziřadí a při otáčení na okraji vinic. Dobře se proto uplatňují na menších plochách s častou potřebou otáčení, vhodné jsou i do výsadeb se sponem kolem 2,0 m. Návěsné traktorové rosiče s objemem nádrže od 500 do 2000 litrů umožňují dosahovat vyšších výkonností. Jsou vybaveny přesnější a náročnější regulací aplikační kapaliny i proudění vzduchu. Nádrže rosičů jsou umístěny na jedno nebo na dvounápravovém podvozku. S ohledem na celkovou délku soupravy potřebují tyto stroje větší prostor pro 17
najíždění do meziřadí a pro otáčení. Tyto stroje jsou určeny převážně pro použití ve výsadbách s šířkou meziřadí 2,5 m a více.
Obrázek 3 Návěsný traktorový rosič
Samojízdné rosiče se v našich vinohradnických podmínkách zatím neuplatňují. Jedná se o výkonné stroje s objemem nádrže na 1000 litrů, které zpravidla při jednom průjezdu ošetřují více řad současně (2–3 řady). Mezi samojízdné stroje se řadí i vedené stroje, umístěné často na pásovém podvozku, které se využívají v obtížněji dostupném terénu (BÄCKER, 1996). Multifunkční nosiče s adaptérem pro chemickou ochranu představují nejmodernější techniku chemické ochrany vinic. Společným konstrukčním znakem nosičů je portálový (mostový) rám na čtyřkolovém podvozku, který se pohybuje nad řádkem. To umožňuje jeho využití i ve velmi úzkých sponech (1,00–1,30 m) při vysoké stabilitě a dobré schopnosti udržení přímého směru jízdy. Adaptér pro chemickou ochranu je nejčastěji konstruován jako čtyřřádkový se skládacím sklopným rámem. Oboustranné rosicí hubice jsou vedeny středem každého meziřadí a révová stěna je ošetřována současně z obou stran. Ve srovnání se standardní traktorovou soupravou dosahující výkonnosti cca 5 ha za směnu, představují tyto stroje náhradu 5–6 traktorových souprav. Předností je také rychlé provedení zásahu (BURG, 2007).
18
Vývojové trendy v konstrukci strojů pro chemickou ochranu Zachycení a recyklace postřikové kapaliny Ztráty postřikové kapaliny nezachycením listovou stěnou nebo úletem mohou při provádění chemické ochrany ve vinicích činit průměrně 40 % za rok. Pro snížení ztrát jsou vyvíjeny systémy, jejichž cílem je omezení spotřeby postřikové kapaliny, což přispívá nejen ke snížení nákladů na nákup pesticidů, ale také ke snížení zátěže životního prostředí. Principem jejich činnosti je zachycení volných kapek postřikové kapaliny nebo jejich zpětné odražení do listové stěny. Tunelový postřik - postřikovaná kapalina je do porostu dopravována bez podpory vzduchu. Čelní a zadní část tunelu je opatřena pružnými pryžovými clonami. Kapky postřikové kapaliny, které prošly listovou stěnou, jsou zachyceny na stěnách tunelu, stékají do záchytných žlábků a z nich jsou pomocí čerpadla odváděny přes filtrační systém zpět do zásobní nádrže. Celé zařízení je tvořeno nosným rámem, který nese nad řádkem záchytný tunel. Elektrostatické nabíjení kapek - rosiče se zařízením pro elektrostatické nabíjení kapek jsou vybaveny ventilátorem a elektrodami, které usměrňují pohyb letících kapek. Kapky procházejí přes elektrostatické pole a dopadají na listovou stěnu. Kapky, které se nezachytí na listech, jsou pak přitahovány k jiným elektrodám pravidelně rozmístěnými na záchytné stěně a stékají po ní do žlábku, odkud jdou pomocí čerpadla odváděny do zásobní nádrže. Zařízení jsou konstrukčně jednoduchá. K zachycení nabitých částic stačí deska s elektrodami. Recyklační rosič s reflektorem - vyžaduje usměrněný proud vzduchu, který je zabezpečen ventilátorem s tangenciální clonou. Kapky postřikové kapaliny procházející listovou stěnou dopadají na plochu reflektoru. Část kapek se na reflektoru tříští a je proudem vzduchu strhávána a usměrňována zpět na listovou stěnu. Zbývající část kapek ulpívá na ploše reflektoru, odkud stéká do žlábku ve spodní hraně. Hlavní výhodou je zvýšení pokryvnosti listové stěny odraženými kapkami a tím zesílení účinku postřiku.
19
Obrázek 4 Recyklační rosič s reflektorem (BERTONIGREENTECHNOLOGY, 2010)
Monitorování a průběžná regulace okamžité dávky Automatická regulace dávkování - upravuje vzájemný vztah průtoku kapaliny a rychlosti jízdy bez zásahu řidiče. Systém představuje automatickou elektronickou regulaci s využitím mikropočítače, který je součástí celého stroje. Principem automatické elektronické regulace je snímání pojezdové rychlosti a okamžitého průtoku kapaliny. Révová stěna je sledována optickým čidlem, které reaguje na přítomnost zelené plochy v příslušných patrech révové stěny. Podle výšky porostu zajistí případné uzavření trysek na rámu rosiče, nebo při absenci keře vysadí z činnosti všechny trysky. Uzavření je provedeno zpravidla pomocí magnetických ventilů. Zvyšování pracovního záběru Zejména z důvodu včasnosti provedení zásahu ochrany se někteří výrobci snaží zvyšovat výkonnost aplikační techniky. Zvyšování rychlosti má ve vinicích svá omezení, proto se vývoj orientuje na konstrukce umožňující zvyšovat pracovní záběr. Existují již konstrukční varianty návěsných rosičů pro ošetření dvou řádků vinice jedním průjezdem. Některé konstrukce rosičů umožňují ošetření tří řádků současně, kdy aplikační ústrojí ošetřuje 1,5 řádku na každé straně. Zvýšení záběru je často na úkor pracovní rychlosti. Dalším krokem v oblasti zvýšení pracovního záběru je využití adaptérů nesených na multifunkčních nosičích.
20
Stroje pro aplikace herbicidů v příkmenném pásu Pásový postřik v příkmenném pásu v našich podmínkách i nadále přetrvává, zejména v technologických postupech se zatravněním. Jedná se o čelně nesená zařízení vybavená na každé straně tryskou, která je doplněnou clonou zabraňující úletu postřikové kapaliny. Vlastní zařízení se označuje jako herbicidní rám a je tvořen oboustranně sklopnou trubkovou konstrukcí, čelně uchycenou na traktoru. Ta nese hadice a trysky s clonami. Nádrž na aplikovanou látku je nesena vzadu (ZEMÁNEK, 2010).
3.3.4 Mechanizační prostředky pro provádění zelených prací ve vinicích - stroje pro čištění kmínků - ometače
Ometání kmínků je první jarní operací z kategorie zelených prací, která byla na větších plochách doposud opomíjena. Likvidace podrostu se prováděla nejčastěji chemicky, případně i manuálně. Zanedbání této základní operace v jarním období vysiluje hlavní kmen a má nepříznivé důsledky ve snížení kvality výnosu (UŘIČÁŘ, 2005). Úkolem této operace je zbavit kmínek veškerého nežádoucího obrostu. Ten raší na kmínku a u jeho paty především ze spících oček, která se nachází na starém dřevě. Všechny nežádoucí letorosty se musí odstranit v bylinném stavu. Při včasném zásahu se zabrání vzniku velkých ran na kmíncích a negativního přerušení toku asimilátů. Současně se pozitivně působí na vitalitu kmínku a tím i celé vinice. Čištění kmínků se provádí obvykle dvakrát za vegetaci. Ve starších vinicích často dochází k výraznému obrůstání na patě kmínku (PAVLOUŠEK, 2011). Při včasném zásahu je odstranění obrostu snadné a dochází k rychlému hojení ran. Mechanizovaně je možné operaci provádět u porostů s šířkou meziřadí nad 1,8 m a s výškou kmínů více než 0,6 m. Pro mechanizované čištění se využívají stroje označované jako ometače kmínků. Pracovním orgánem ometače je rotor tvořený válcovým kartáčem s horizontální nebo vertikální osou rotace. Prsty kartáčů jsou provedeny z plastové šňůry nebo z pryžových pásků pro snížení rizika mechanického poškození kmínku. Prsty z plastové šňůry jsou vhodné do výsadeb mladších než deset let, prsty z pryžových pásků do výsadeb starších. Válcový kartáč, tvořící rotor, je chráněn krytem proti odletujícím částicím. K traktoru se ometače nejčastěji připojují čelně nebo mezinápravově. Uchycení je provedeno pomocí pevné konzoly nebo na výkyvném rameni, které je doplněno hmatačem, což umožňuje
21
vychýlení rotoru při najetí na překážku. Pohon rotoru je odvozen od hydromotoru (ZEMÁNEK, 2010). Rozdělení:
podle konstrukčního řešení pracovních orgánů:
- s horizontální osou rotace - 1 nebo 2 válcové - s vertikální osou rotace - 1 nebo 2 válcové - kombinované - 2 válcové, kdy jeden válec je uložen horizontálně a druhý válec je vertikální
podle připojení k traktoru:
- čelně nesené - mezinápravově nesené - boční uchycení - vzadu nesené V současné době převládají řešení s využitím dvou horizontálních válců. Pro oboustranné čištění jsou to ústrojí tunelová. Časté je také použití dvouválcových vertikálních ometačů, někdy také kombinace horizontálně uloženého válce, který čistí paty kmínků, a vertikálního válce pro čištění horní části kmínků. (MEYER, 2002)
Obrázek 5 Ometač kmínků (GRAMER, 2012)
- stroje pro zvedání a zasunování letorostů
Cílem při zvedání letorostů a jejich fixaci do dvojdrátí je zabránit vylamování letorostů, usměrnit jejich růst a vhodně letorosty rozložit. U některých způsobů vysokého vedení (Vertiko, Trevírské vedení) se tato pracovní operace neprovádí. Během vegetace se
22
letorosty zastrkují do dvojdrátí dva až třikrát. Při ručním provádění této operace se pracnost pohybuje kolem 100 h.ha-1 (SEDLO, 1994). Principem mechanizovaného provádění této operace je plynulé přizvedávání letorostů za pohybu soupravy, jejich přiklánění do prostoru révové stěny a současné zajištění pomocí dvojice drátů nebo plastových šňůr. Dráty nebo šňůry jsou uchyceny na krajní sloupek a za jízdy plynule rozvíjeny z cívek nesených na stroji. Používají se i řešení s trvale umístěnými dvojicemi drátů, které jsou průjezdem stroje zvedány a přiklánějí tak letorosty do révové stěny. řemenové zvedače letorostů - konstrukční řešení těchto strojů využívá dvojici šikmo uložených pryžových řemenů opatřených pryžovými výstupky - prsty. Při průjezdu stroje dochází k zachycení ležícího letorostu pryžovým prstem. Koncové řemenice každého řemene jsou vzájemně natočeny až o 90°, čímž je řemen částečně zkřížen a prst při pohybu řemene vykonává šroubovitý pohyb. kotoučové zvedače letorostů - využívají pro zvedání letorostů dvojici instalovaných, prověšených drátů ležících na zemi v průběhu vegetace a uchycených pouze na krajních sloupcích opěrné konstrukce. Okraj drátů je nasazen do vodicí drážky svorkovacího automatu, která dráty vede a zvedá. Při zvedání drátů jsou současně zvedány letorosty těsně před pracovním ústrojím, které zabezpečí jejich nasměrování do prostoru před drát. Pracovní ústrojí tvoří dvě dvojice kotoučů. Přední kotouče mají vlnovitě profilovaný obvod (zachytí letorosty a přivedou je do prostoru před drát). Hned za nimi jsou uloženy svislé kotouče opatřené výstupky (přizvedávají kratší letorosty). V pravidelných intervalech jsou pak oba dráty spojovány svorkami a formují zelenou stěnu. Zařízení bývá doplněno dvěma nožovými kotouči, které zkracují letorosty nad opěrnou konstrukcí. šnekové zvedače letorostů - využívají pro zvedání letorostů dvojici válcových šneků, které jsou šikmo nastavené podél směru řádku. Šneky jsou čelně neseny na tunelovém rámu nad řádkem vinice a jsou opatřeny opěrnými trubkami. Po najetí do porostu jsou letorosty zvedány po obou stranách řádku a pomocí šneků jsou zavedeny do paralelně natahovaných plastových šňůr. Šňůry jsou v pravidelných intervalech sešívány kovovými svorkami, které umožní pevnou fixaci celé stěny (ZEMÁNEK, 2003).
23
Obrázek 6 Šnekový zvedač letorostů (FUHRMANN, 2012)
- stroje pro osečkování letorostů Osečkování představuje zkrácení letorostů ve výšce 20 až 40 cm nad horním dvojdrátím. Nad nejvýše položeným hroznem by mělo zůstat ještě 8 až 10 listů (ZEMÁNEK, 2003). Osečkování letorostů je pracovní operace, která může významným způsobem rozhodnout o směřování produkce révy vinné (PAVLOUŠEK, 2011). Tato pracovní operace se provádí podle stavu porostu 2 - 3krát v roce. Je nutné dbát na to, aby i po odstranění vrcholů zůstala dostatečná listová plocha potřebná pro výživu hroznů. Jak uvádí Pavloušek, listová plocha má velký význam pro výnos a kvalitativní parametry hroznů, ale také pro tvorbu zásobních látek. K osečkování slouží stroje - osečkovací lišty, které jsou neseny traktorem (SEDLO, 1994), převážně v čelním provedení, které umožňuje snížit riziko poškození porostu, zejména hroznů. Osečkovací lištu tvoří nosný rám, uchycený na sloupku či konzole, který je výškově i stranově stavitelný a jsou na něm uloženy rotory s držáky nožů a s pohony. Pohony jsou většinou odvozeny od hydromotoru. Běžná osečkovací lišta zakracuje letorosty ve dvou rovinách (svislé a vodorovné), u novějších modelů je rám v 24
dolní části šikmý tak, aby dolní rotor zakracoval i nejspodnější letorosty. (WALG, 2007) Pracovní orgány jsou tvořeny protiběžnými žacími lištami a rotačními noži. Méně rozšířené jsou rotační hvězdicové nože a letmo uchycené nože na kotoučích.
Obrázek 7 Tunelový osečkovač (OSTRATICKÝ, 2012)
Rozdělení osečkovacích lišt podle konstrukčního uspořádání pracovních orgánů: - lišta jednostranná jednoduchá - lišta dvoustranná jednoduchá - lišta jednostranná tunelová - lišta dvoustranná tunelová Výkonnost jednostranné osečkovací lišty se pohybuje kolem 0,35–0,40 ha.h-1, jednostranná tunelová lišta dosahuje výkonnosti 0,6–0,8 ha.h-1 (WALG, 2000). - stroje pro odlistění zóny hroznů
Defoliace, neboli odlistění v zóně hroznů, nachází v posledních letech mezi pěstiteli révy vinné stále větší uplatnění. Zvláště při pěstování v systému integrované produkce je tento trend umocněn rostoucími nároky na kvalitu hroznů. Přiměřená redukce listové plochy společně s osluněním umožňuje lepší přístup vzduchu do blízkosti hroznů a jejich rychlejší osychání. Nedochází tak k rychlému nástupu houbových chorob. Termín 25
odlistění je ovlivněn řadou aspektů, např. klimatickými podmínkami, odrůdou, typem vedení. Defoliaci je možné provádět ručně nebo s využitím mechanizačních prostředků. Ve srovnání s ručním odlistěním je výkonnost mechanizovaného zásahu mnohem vyšší. Podle typu stroje a jeho konstrukce se výkonnost pohybuje v rozmezí 0,35 - 0,45 h.ha-1. S ohledem na riziko poškození hroznů se doporučuje mechanizované provedení odlistění až v termínu sklizně. Negativní účinky silného nebo pozdě provedeného mechanizovaného odlistění
Pozitivní účinky mírného a včasně provedeného mechanizovaného odlistění Snížení napadení hroznů
Poškozené bobule zvyšující riziko jejich napadení houbovými chorobami Nebezpečí slunečního úpalu Nedostatečná listová plocha (snížená asimilace) Pokles cukernatosti
Zvětšení tloušťky slupky, zesílení kutikuly Možnost lepší mechanizované regulace násady Lepší možnost aplikace chemických ochranných prostředků Lepší osvětlení, oslunění a osychání hroznů Lepší zdravotní stav hroznů, možnost oddálení sklizně Podpora tvorby aromatických látek u bílých odrůd, antokyanů u červených odrůd Příznivý vliv na cukernatost Úspora času při ruční sklizni
Zvýšené odbourávání kyselin Zvýšené množství fenolů Vyšší riziko poškození kroupami -
Tabulka 2 Přehled účinků defoliace s ohledem na intenzitu a termín provedení.
Mechanizované odlistění se provádí pomocí strojů nazývaných defoliátory, které jsou na trh dodávány ve dvou kategoriích HOBBY a PROFI. Do HOBBY kategorie se řadí nesené defoliátory určené pro pěstitele s menší plochou vinic. Konstrukčně jsou tvořeny z motoru, trubkové násady, ovládacích rukojetí, úhlové převodovky s upínací hlavou a ochrannou mřížkou. Upínací hlava umožňuje montáž speciálně tvarovaného nože, který při pohybu vytváří podtlak vzduchu, který umožní nasátí a následné odseknutí listu. Do kategorie PROFI se řadí stroje, které bývají řešeny nejčastěji jako traktorové nesené, uchycené čelně nebo vzadu na sloupku nebo konzole a umožňují zpravidla jednostranné odlistění. S návěsnými typy, které umožňují oboustranné odlistění, se lze setkat většinou v zahraničí. Další variantu představují oboustranné adaptéry pro defoliaci nesené na multifunkčních portálových nosičích.
26
Podle konstrukce a principu rozdělujeme defoliátory:
ventilátorové - principem je vtahování listů přes stavitelnou ochrannou mřížku proudem vzduchu od výkonného ventilátoru do pracovního ústrojí, které je tvořeno rotačním nožem, žací lištou nebo dvojicí vtahovacích válců. V závislosti na typu pracovního ústrojí jsou listy useknuty nebo odstřiženy.
impulsové - principem je využití tlakového proudu vzduchu, který je do listové stěny usměrněn pomocí několika trysek. Pulzní proud vzduchu způsobuje rozbití listů a jejich odfouknutí do meziřadí. Tyto stroje jsou konstrukčně nejnáročnější.
termozářičové - principem je nenávratné poškození listů účinkem vysokých teplot. Jedná se o bočně nebo čelně nesené stroje, které jsou tvořeny blokem propan-butanových hořáků uchycených na otočném rámu (BURG, 2011).
Obrázek 8 Pulzní defoliátor (FARMUNION, 2010)
27
3.3.5 Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů
Sklizeň hroznů patří z hlediska pracnosti k nejnáročnější pracovní operaci ve vinohradnictví. Pracnost, která výrazně závisí na způsobu a použité mechanizaci, se u částečně mechanizovaných variant sklizně pohybuje od 80 do 150 ha.h-1. U menších a středních pěstitelů převažuje ve vinohradnických regionech sklizeň částečně mechanizovaná, při níž pěstitelé využívají různé druhy mechanizačních prostředků. Používají se traktorové nesené i návěsné kontejnery a sklízecí vany. Drobní pěstitelé využívají jednonápravové návěsy se sklizní do beden, uplatňuje se ruční transport beden z řádku a odvoz s využitím malotraktorů nebo přívěsných vozíků. U pěstitelů s rozlohou vinic 5 až 10 ha, se využívají sklízecí vany, vyvážecí traktorové vidle, rozšiřuje se také sklizeň do velkoobjemových beden. Nevýhodou částečně mechanizované sklizně je především její časová náročnost, vysoké náklady, nároky na organizační zajištění a v posledních letech také nedostatek sezónních pracovníků. Tyto důvody vedou zejména u větších pěstitelů k zavádění plně mechanizované sklizně hroznů s uplatněním návěsných a samojízdných sklízečů (BURG, 2010). Tabulka 3 uvádí srovnání částečně a plně mechanizované sklizně hroznů
KRITÉRIUM Potřeba času (ha.h-1) Invest. nároky na pořízení Operativnost sklizně
ČÁSTEČNĚ MECH. SKLIZEŇ 80-150 Nízké (20-200 tis. Kč) Nízká
Kvalita sklizeného produktu
Vysoká s ohledem na sklizeň celých hroznů bez příměsí
Vlastnosti sklizeného produktu
Celé hrozny, bez příměsí
Selekce napadených hroznů
Možná proškoleným personálem, lze provést jako samostatnou operaci
Ostatní ukazatele
Vysoká pracnost, organizační náročnost
PLNĚ MECH. SKLIZEŇ 2-4 Vysoké (2-5 mil Kč) Vysoká Vysoká při dodržením pěstitelsko-technických podmínek Bobule, podíl moštu a podíl příměsí Není možná, lze provést jako samostatnou operaci před mechanizovaným zásahem Nutnost dodržení agrotechnických opatření, omezená svahová dostupnost
Tabulka 3 Srovnání částečně a plně mechanizované sklizně hroznů (WALG, 2007)
- stroje pro plně mechanizovanou sklizeň
Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň se označují jako sklízeče hroznů a jsou konstruovány jako samojízdné nebo traktorové návěsné. Nejnovější trendy v jejich konstrukci se projevují přechodem k univerzálním podvozkům - multifunkčním portálovým nosičům používajícím adaptéry pro sklizeň. 28
Ze všech principů ověřovaných pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů se nejvíce rozšířil a v praxi je využíván dynamický princip setřásání bobulí, založený na vibračním působení pracovního ústrojí stroje. V konstrukci sklízecích ústrojí se v současné době uplatňují:
setřásací pruty kapkovitého tvaru - oboustranně uchycené pruty s kratším obloukem kapkovitého tvaru
setřásací pruty prodlouženého tzv. banánového tvaru - oboustranně uchycené pruty s prodlouženou smyčkou
setřásací pruty obloukového tvaru - dlouhé oboustranně uchycené pruty prohnuté do oblouku směrem k ose sklízeného řádku. Pruty se mohou při pohybu nezávisle tvarovat a umožňují tak výborné přizpůsobení tvaru keře podélně i příčně (BURG, 2010).
Obrázek 9 Samojízdný sklízeč hroznů (FARMSYSTEMS,2008)
29
4 VYPRACOVÁNÍ V části vypracování byly zpracovány technicko-ekonomické údaje o vybraných skupinách perspektivních mechanizačních prostředků využívaných v systémech integrované a biologické produkce. Jednotlivé údaje byly zjišťovány průzkumem u výrobců a uživatelů zemědělské techniky. Vedle tohoto způsobu získávání informací byla použita také metoda sběru sekundárních informací. Mezi tyto metody se řadí:
vyhledávání informací na internetu
oslovení firem, asociací, úřadů pro zaslání příslušných informací a dokumentů, prospektů.
získání informací z časopisů, novin, knih, výzkumných zpráv, sborníků z konferencí.
K vyhledávání informací na internetu slouží různé vyhledávací služby. Jedná se o metody jednoduché, finančně nenáročné (STÁVKOVÁ, 2002).
4.1 Mechanizační prostředky pro drcení a mulčování V tabulkách č. 4–7 je uvedený přehled vybraných parametrů drtičů a mulčovačů, které se v podmínkách vinohradnických provozů využívají při drcení réví po zimním řezu a při údržbě zazeleněných meziřadí. Údaje o pořizovacích cenách strojů nejsou uvedeny u všech typů výrobků. Tyto údaje nebylo možné z dostupných pramenů zjistit. S ohledem na současné tržní podmínky jsou uváděné ceny strojů pouze orientační. Mezi jednotlivými výrobci a prodejci se mění v závislosti na řadě faktorů, např. směnný kurz.
Firma a typ
Záběr (mm)
Bystroň
1000 1500 1800 2100
Požadavek na agregaci (kW) 12-15 23-27 27-35 35-43
Počet nožů/kladiv 32 nožů Y/16 48/24 56/28 64/32
Tabulka 4 Vybrané mulčovače firmy Bystroň
30
Pohon Výv. hřídel
Orientační cena (Kč) 46280 51490 62950 71740
Firma a typ Muthing MU-H 120 Muthing MU-H 150 Muthing MU-H 180 Muthing MU-H 200
Záběr (mm) 1200 1500 1800 2000
Příkon (kW) 45-55 45-55 45-55 45-55
Kladiva/nože
Řetízková kladiva
10/30 12/36 16/48 18/54
24 30 36 40
Tabulka 5 Vybrané mulčovače firmy Hermes
Firma a typ Some KL 850 Some KL 1000 Some KL 1300 Some KL 1600 Some KL 1900 Some Langhe 110 Some Langhe 120 Some Langhe 135 Some Langhe 145 Some Langhe 155
Požadavek Záběr na Nože" Y" (mm) agregaci (kW) 850 15-20 24 1000 15-20 24 1300 20-25 32 1600 25-30 48 1910 35-40 56 1100 20-25 32 1200 20-25 32 1350 25-30 32 1450 25-30 40 1550 30-35 48
Nože" II"
Kladiva
12 12 16 24 28 16 16 16 20 24
12 12 16 24 28 16 16 16 20 24
Tabulka 6 Vybrané drtiče firmy Some
Firma a typ
Záběr (mm)
Hammerschmied LDP 135 Hammerschmied LDP 150 Hammerschmied LDP 162
1350 1500 1620
Požadavek na agregaci (kW) 25-50 30-50 40-60
Kladiva
Nože
11 12 13
36 42 30
Tabulka 7 Vybrané drtiče firmy Hammreschmied
4.2 Mechanizační prostředky pro zelené práce Stroje pro zelené práce představují z hlediska využití v oblasti integrované produkce velmi aktuální skupinu. Jsou reprezentovány zejména ometači kmínků a osečkovači letorostů. Obě skupiny strojů přispívají charakterem prováděného zásahu k lepšímu zdravotnímu stavu keřů, umožňují snížit množství aplikovaných chemických prostředků a usnadňují provádění dalších operací.
31
4.2.1 Ometače kmínků
Výrobce a typ Ostratický normal 45/30 Ostratický duplex 45/30 Ostratický duplex 45/60
Délka kartáče (mm) 300 300 600
Průměr kartáče (mm) 45 45 45
Uložení rotoru Horizontální Vertikální Vertikální
Tabulka 8 Vybrané typy ometačů kmínků firmy Ostratický
Výrobce
Typ
Tordable Ecolo
Mit Mast EP-4-AV Mit Mast EP-6-AV Pendelkopf EP-4-PE Pendelkopf EP-6-PE Pendelkopf EP-8-PE
Počet rotorů 4 6 4 6 8
Hmotnost (kg) 370 410 245 285 320
Pracovní rychlost (km.h-1) 2-3 3-4,5 2-3 3-4,5 4-6
Tabulka 9 Vybrané typy ometačů kmínků firmy Tordable
4.2.2 Osečkovače letorostů
Výrobce
Typ
Ostratický
PN1 240 PN1 250 PN2 241 PN2 242 PN2 251 PN2
Počet nožů na horní liště (ks) 2 2 2 2 2 2
Počet nožů na svislé liště (ks) 4 5 4 4 5 5
Spodní lišta(ks) 0 0 1 2 1 2
Tabulka 10 Jednostranné osečkovače firmy Ostratický
Výrobce
Typ
Ostratický
ST 323 ST 424 ST 525
Počet nožů na horní liště 2 2 2
Tabulka 11 Tunelové osečkovače firmy Ostratický
32
Počet nožů na svislé liště 3 4 5
Výrobce
Typ
Počet nožů na svislé liště (ks)
Počet nožů na vodorovné liště (ks)
Cena (Kč)
5 5 6
3 3 3
122 769 122769 131355
5 5 6
3 3 3
217593 217593 234738
Jednostranné osečkovače LKF - E 155/85 Ero Elite LKF - E 165/85 LKF - E 185/85 Tunelové osečkovače LKF - UE 155/85 Ero Elite LKF - UE 165/85 LKF - UE 185/85 Tabulka 12 Jednostranné a tunelové osečkovače
4.3 Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu Tabulky č. 13 - 15 ukazují vybrané rosiče od nejznámějších firem na našem trhu. Od každého výrobce byl vybrán typ rosiče s různým objemem nádrže.
Výrobce Kuhn
Model 90-1000 90-1500 90-2000
Nádrž (l) 1000 1500 2000
Čerpadlo (l.min-1) 140 140 140
Ventil (mm) 900 900 900
Pož. na agregaci (PS) 60-70 60-70 60-70
Tabulka 13 Vybrané rosiče firmy KUHN
Výrobce a typ
nádrž [(l)
Some AT 1000 HF
1000
potř. výkon (kW) 45-55
čerpadlo (l.min-1)
ventil (mm)
trysky (ks)
820
14
hmot nost (kg) 460
Some AT 1500 HF Some AT 2000 HF Some AT 697 super Some AT 877 super Some AT 1097 super Some AT 1518 super Some AT 2018 super Some AP 477 Some AP 355 ALBA
1500 2000 600
50-60 55-65 29-33
105 l/min 130 130 1055
820 820 720
14 14 12
562 592 317
800
35-40
81
720
12
353
1000
33-36
105
720
14
444
1500
55-65
130
820
14
585
2000
60-70
130
820
14
615
400 300
35-40 20-25
75 55
720 550
12 10
219 168
Tabulka 14 Vybrané rosiče firmy Some
33
Výrobce a typ CIME orion CIME orion CIME evolution CIME evolution CIME Alsazia Top CIME Alsazia Top CIMEAlsazia Perfect
Nádrž(l) 200-600 600-2000 400-1000 600-3000 200-400 600-800 400-1000
Ventil (mm) 500-700 700-800 700-800 700-800 630 630 700
Tabulka 15 Vybrané rosiče firmy Cime
34
Čerpadlo
80-150 80-150 55-150 55-150 80-150
Poznámka Nesený Tažený Nesený Tažený Nesený Taženy Tažený
4.4 Mechanizační prostředky pro plně mechanizovanou sklizeň Plně mechanizovaná sklizeň hroznů je v několika posledních letech v podmínkách České republiky využívána ve stále větší míře. Sklízeče moderní konstrukce jsou k dispozici ve dvou provedeních - návěsné a samojízdné. Použití sklízečů umožňuje v porovnání s tradičním částečně mechanizovaným způsobem sklizně snížit pracnost až o 95 % . Firma a typ
Rozměry DxŠxV (mm)
Minimál ní šířka meziřad í (m) 1,5
Délka prac. tunelu
Výko n (kW)
Pozice kabiny
Kapaci ta (l)
2400
108
centrální
2400
1,4
2300
59
centrální
1400
1,5
2500
104
stranová
2000
1,8
2860
123
stranová
3400
1,4
2450
120
centrální
2800
1,3
2300
129
stranová
2600
5810*3000* 3630
1,3
2300
104
stranová
2600
samojíz dný
2000
2000
návěsn ý
1400
návěsn ý
2000
návěsn ý
Gregoire G7 Gregoire G70 Pellenc 4380 Pellenc4 4560 ERO SF 200 New Holland 6090 VL New Holland Braud 9040 L ERO LSTracti on
4855*2995* 3700 2510*2060* 2650 4820*2320* 3400 5270*2740* 3530 4500*2850* 3750 5810*3000* 3630
3300*2550* 2650
1,3
Gregoire G50H
3450*2680* 2450
1,3
Pellenc 3050
4300*2320* 3170
1,4
37 Výkon traktor u
1900
45 Výkon traktor u
2500
37 Výkon traktor
Tabulka 16 Vybrané typy sklízečů hroznů
35
Konstr .prove dení samojíz dný samojíz dný samojíz dný samojíz dný samojíz dný samojíz dný
4.5 Návrh mechanizačního vybavení podniku V následující části práce byl zpracován návrh mechanizačního vybavení malého a velkého podniku. Pozornost byla zaměřena na vybrané pracovní operace - mulčování, chemická ochrana, osečkování letorostů, sklizeň hroznů. U malého podniku je uvažována velikost pěstitelských ploch v rozmezí 2-5 ha. Tato výměra odpovídá vinohradnickým provozům na rodinné bázi, které jsou běžné v podmínkách České republiky. Mechanizační prostředky musí být vždy voleny s ohledem na konkrétní podmínky. Respektovány musí být různé spony výsadeb, roztříštěná půdní držba, často komplikovaný přístup k pozemkům, v některých případech nevyhovující opěrná konstrukce. U velkého podniku je uvažováno s výměrou vinic 20-30 ha. V praktických podmínkách lze přepokládat vyšší nároky na mechanizační vybavení. U operací jako je zejména chemická ochrana je nutné s ohledem na agrotechnické lhůty uvažovat s minimálně dvěma rosiči. Předností u těchto provozů je koncentrace pěstitelských ploch, která v řadě případů umožňuje provádění plně mechanizované sklizně hroznů s využitím vlastního sklízeče, nebo formou služby. V grafu č. 1 je znázorněn rozdíl nákladů na pořízení mechanizačních prostředků pro vybrané pracovní operace pro malý a velký podnik. V následujících tabulkách č. 17, 18 je ucelený přehled vybraných strojů, jejich přednosti a nedostatky.
1 400 1 200
tis. Kč
1 000 800 600
malý podnik
400
velký podnik
200 0 mulčování
osečkování
chemická ochrana
sklizeň hroznů
Druh operace Graf 1 Srovnání nákladů na pracovní operace u malého a velkého podniku
36
Podnik s výměrou vinic 2–5 ha Pracovní operace Drcení a mulčování Přednosti
Nedostatky Osečkování Přednosti
Nedostatky Chemická ochrana Přednosti Nedostatky Sklízení hroznů Přednosti
Nedostatky Náklady celkem
Navrhovaný druh stroje
Orientační náklady na pořízení (Kč)
Mulčovač s horizontální osou rotace, záběr 1,5m (s kladivy) + Cenová dostupnost + Široký sortiment + Využití při drcení, mulčování
60 000
- Energetická náročnost - Zatížení převodovky traktoru Osečkovací lišta 60 000 + 40 000 jednostranná (+sloupek) + Vysoká výkonnost + Kvalitní formování révové stěny + Usnadnění průjezdu při provádění dalších operací + Možnost účinnější chemické ochrany + Snazší sklizeň hroznů - Ošetření pouze jedné poloviny řádku Rosič nesený, objem 70 000 nádrže do 500 l + Cenová dostupnost + Jednoduchá manévrovatelnost - Zatížení traktoru - Častější potřeba plnění nádrže Sklízecí vana nerezová 70 000 sklopná + Nízké pořizovací náklady + Usnadnění sklizně + Usnadnění vyprazdňování + Možnost rychlé dopravy hroznů ke zpracování - Stlačení hroznů - Vyšší riziko oxidace 300 000
Tabulka 17 Návrh vybavení mechanizačními prostředky pro malý podnik
37
Podnik s výměrou 20–30 ha Pracovní operace Drcení a mulčování Přednosti
Nedostatky Osečkování Přednosti
Nedostatky
Chemická ochrana Přednosti
Nedostatky Sklízení hroznů Přednosti
Nedostatky
Náklady celkem
Navrhovaný druh stroje
Orientační náklady na pořízení (Kč)
Mulčovač s oboustrannou 100 000 + 2x40 000 výkyvnou vyžínací sekci + Nižší hmotnost stroje + Nižší spotřeba energie + Ošetření příkmenných pásů společně s meziřadím - Složitější konstrukce - Náročnější obsluha Osečkovací lišta tunelová 200 000 oboustranná + Ošetření dvou řádků z obou stran při jednom průjezdu + Vysoká výkonnost + Kvalitní formování listové stěny + Možnost účinnější chemické ochrany - Vyšší pořizovací náklady - Nároky na výkon hydraulického čerpadla - Náročnost na obsluhu (výběr spolehlivého pracovníka) Rosič návěsný s aplikačním rámem (2000 l) + záložní 190 000 + 80 000 rosič návěsný Vysoká výkonnost Ošetření více řádků při jednom průjezdu Přesnější a náročnější regulace aplikační kapaliny Vyšší kapacita nádrže Potřeba většího prostoru pro otáčení Velký kontaktní tlak v kolejových stopách Potřebná šířka meziřadí 2,5 m a více Návěsný sklízeč 1 200 000 Vysoká rychlost sklizně Nižší náklady na pracovní sílu Vysoká kvalita sklizeného produktu Vysoká pořizovací cena Potřeba soupravy pro odvoz Potřebná velká šířka úvratí Možnost poškození sloupků Omezená svahová dostupnost 1 850 000
Tabulka 18 Návrh vybavení mechanizačními prostředky pro velký podnik
38
5 DISKUZE Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na popis pracovních operací a mechanizačních prostředků využívaných v systému integrované ochrany. Pozornost byla zaměřena na vybrané skupiny pracovních operací, které výrazným způsobem přispívají ke snížení potřeby lidské práce, umožňují šetrné provádění operací s ohledem na ochranu životního prostředí a přispívají ke zvýšení kvality produkce. Pro vybrané pracovní operace - mulčování, chemická ochrana, ometaní kmínků, osečkování letorostů a sběr hroznů, byly zjišťovány technicko-ekonomické parametry strojů od nejznámějších výrobců. Jednotlivé údaje byly systematizovány a zpracovány formou tabulek. Získávání těchto údajů bylo prováděno průzkumem u výrobců a uživatelů zemědělské techniky, ale také s využitím dostupných literárních a elektronických zdrojů. V závěru práce byla zpracována rozvaha o mechanizačním vybavení malého a velkého podniku. Pro vybrané pracovní operace byly navrženy vhodné typy mechanizačních prostředků. U jednotlivých strojů byly naznačeny jejich hlavní přednosti a nedostatky. Současně byly vyčísleny jejich orientační pořizovací náklady. Ze získaných výsledků vyplývá, že se náklady na pořízení pohybují u malého podniku na úrovni 300 000 Kč. U velkého podniku 1 850 000Kč. Poměrně vysoké investiční náklady na pořízení mechanizace řeší v praxi menší pěstitelé nákupem starších, nebo repasovaných strojů. U větších podniků je kladen větší důraz na výkonnější typy mechanizačních prostředků tak, aby jednotlivé pracovní operace byly zvládnuty s ohledem na agrotechnické lhůty. Výjimkou zde není ani pořízení několika strojů srovnatelné konstrukce pro provádění stejné pracovní operace. Také obnova strojového parku je u větších podniků rychlejší z důvodu lepšího přístupu k finančním prostředkům (leasing, úvěr). Zemánek (1997) uvádí, že se náklady na mechanizační vybavení malého podniku pohybují na úrovni 1 500 000 Kč. Tyto údaje vycházejí z cen platných v aktuálním období. Rozdíl je způsobený platností v té době a uvažováním o vybavení všemi dostupnými mechanizačními prostředky pro vinohradnictví.
39
6 ZÁVĚR S ohledem na výměru registrovaných vinic v ČR a na zvyšující se náklady na lidskou práci se v pěstování révy vinné stále více uplatňují moderní mechanizační prostředky. V České republice jsou uplatňovány tři způsoby pěstování révy vinné. Stále více vinařů přechází od konvenčního systému pěstování k integrované produkci révy vinné. Integrovaná produkce není pouze krátkodobým trendem pěstitelského systému, ale je významným i perspektivním odvětvím. S postupným zaváděním zatravněním ob řádek a celoplošným zatravněním došlo k rozvoji mechanizačních prostředků. Jedná se o mulčovače, drtiče, výkyvné vyžínací sekce, výkyvné sekce k udržování příkmenných pásů, zastrkovače letorostů, ometače kmínků, osečkovací lišty, aj. Díky využití této mechanizace se výrazně zvýšila efektivita práce a naopak se snížil podíl ruční práce, která je v dnešní době velmi finančně nákladná a náročná na organizaci. Investice do strojů mají dlouhou dobu návratnosti, a proto každému pořízení nového stroje musí předcházet důkladná rozvaha a posouzení jejího budoucího využití v daných podmínkách. Výrazné rozdíly lze očekávat u vybavenosti malého a velkého podniku. Poměrně vysoké investiční náklady na pořízení mechanizace jsou u malých pěstitelů řešeny nákupem starších, nebo repasovaných strojů. U velkých podniků je díky dostatku finančních prostředků a lepších podmínek pro získání úvěru nebo leasingu možná rychlejší obměna strojového parku. Často se lze setkat u větších podniků s několika stroji podobné konstrukce pro provádění stejných pracovních operací. Tím je u podniků zajištěn agrotechnický zásah v kratším časovém úseku. Moderní technologie a technologické postupy mají velkou budoucnost a se stále se zvyšujícími náklady na ruční práci lze předpokládat jejich rostoucí význam. Efektivní a účelné využití mechanizačních prostředků by mělo být v souladu s důsledným dodržováním agrotechniky a současně s důrazem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.
40
7 SOUHRN Bakalářská práce na téma moderní technologie a perspektivní mechanizační prostředky v integrované produkci révy vinné je zaměřena na pracovní operace využívané v systému integrovaného pěstování révy vinné s důrazem na vhodné typy používaných mechanizačních prostředků. V práci je zpracován ucelený přehled technicko ekonomických parametrů pro mulčovače, osečkovače, ometače kmínků, chemickou ochranu a sklízeče hroznů. Součástí práce je také rozvaha o mechanizačním vybavení malého a velkého vinohradnického provozu. Klíčová slova: vinohradnictví, vinohradnická mechanizace, technologický postup
8 SUMMARY Bachelor thesis on modern technology and advanced means of mechanization in an integrated vine production is focused on working operations used in the integrated cultivation of vines with an emphasis on appropriate types of used machinery. The paper elaborated a comprehensive overview of technical and economic parameters for the mower, leaf walls moulder, trunk cleaner, chemical protection and grape harvesters. The work also includes consideration of mechanization equipment for small and large wine growing operation.
Keywords: wine, vineyard mechanization, technological progress
41
9. LITERÁRNÍ PŘEHLED BÄCKER,
Gerhard.
Pflanzenschutz
mit
moderner
Technik.
Das
Deutsche
Weinmagazin, roč. 17, č. 9, s. 21-25. ISSN 0012-0979 BRAUN, Ján a Gašpar VANEK. Pěstujeme révu vinnou. 1. vyd. Překlad Zdeněk Makovička. Praha: SZN, 1990, 55 s. Rostlinná výroba. ISBN 80-209-0100-0. BURG, Patrik a Pavel ZEMÁNEK. Mechanizační prostředky pro defoliaci vinic. Vinař - sadař. Olomouc: Baštan, 2011, číslo 3, s. 14-15. ISSN 1804-3054 HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné: ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, c1997, 428 s. ISBN 80-901874-2-1. KOTLANOVÁ, Soňa: Moderní technologie v integrované produkci révy vinné. Lednice, 2011. Bakalářská práce (Bc). Zahradnická fakulta MU Brno LAKNER, Zoltán a Petr PROCHÁZKA. European wine economy. Budapest: Szent István University, 2000, 307 s. ISBN 963-9256-96-x. MEYER, C. a Z. GULYAS. Stämme putzen ohne Staub. Der Deutsche Weinbau: Organ des Deutschen Weinbauverbandes, roč. 23, č. 2, s. 20-21. ISSN 0012-0979 PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha: Grada, c2011, 333 s. ISBN 978-80-247-3314-2. SEDLO, Jiří. Ekologické vinohradnictví. Praha: Agrospoj, 1994, 185 s. ISBN 80-7084117-6. STÁVKOVÁ, Jana a Jaroslav DUFEK. Marketingový výzkum. Vyd. 1. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998, 146 s. ISBN 80-715-7330-2.
42
UŘIČÁŘ, Jiří. Trendy vývoje moderních technologií a mechanizačních prostředků ve vinohradnictví. Lednice 2005. Bakalářská práce (Bc). Zahradnická fakulta MU Brno
VANEK, Gaspar. Vinic 3 pestovanie: Integrovana produkcia hrozna; ekologicke a ekonomicke pestovanie, vyziva a ochrana. Bratislava: Priroda, 1996. ISBN 80-0700759-8. WALG, Oswald. Taschenbuch der Weinbautechnik. 1.Aufl. Mainz: Fachverlag Dr.Fraund, 2000, 432 s. ISBN 3-921156-45-9.
WALG, Oswald. Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. Aufl. Mainz: Fachverl. Fraund, 2007, 620 s. ISBN 3-921156-78-5. ZEMÁNEK, Pavel a Patrik BURG. Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro vinohradnictví. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 93 s. ISBN 80-715-7739-1. ZEMÁNEK, Pavel a Patrik BURG. Vinohradnická mechanizace. Olomouc: Ing. Petr Baštan, 2010. ISBN 978-80-87091-14-2 ZEMÁNEK, Pavel a Patrik BURG. Vinohradnická mechanizace: stroje pro chemickou ochranu. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. ISBN 978-80-7375-123-4.
43
Internetové zdroje: http://www.bertonigreentechnology.com
http://www.eagrotec.cz
http://www.farmsystems.sk
http://www.farmunin.eu
http://www.fuhrmann.at http://www.gramer.at
http://www.ostraticky.cz
http://www.oslavan.cz Situační a výhledová zpráva [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství. Červenec 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/128921/SVZ_2100.pdf, 2011
siphv.artemon.cz.
2006.
[cit.
2012-3-19].
Dostupné
z:
http://siphv.artemon.cz:8080/vino-ip/ ZEMÁNEK, Pavel. Aplikace organických hnojiv ve vinici.[online]. 8. 4. 2011 [cit. 2012-03-27]. Dostupné na http://www.agroweb.cz/Aplikace-organickych-hnojiv-veinici__s1583x55729.html
44
