Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÁ STUDIE VNITROBLOKŮ V OSTRAVĚ – PORUBĚ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Ing. Petr Hodonický, Ph.D.
Veronika Kuncová Lednice 2013
1
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Zahradně architektonická studie vnitrobloků v Ostravě – Porubě vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne ……………….. Podpis ………………………..
Poděkování Chtěla bych poděkovat všem svým blízkým, kteří mne podporovali během celého studia a při zpracovávání této bakalářské práce.
1
Obsah 1.
ÚVOD ........................................................................................................................................... 5
10.1.1
Současný stav a vybavenost .......................................................................................... 23
2.
CÍL PRÁCE .................................................................................................................................. 5
10.1.2
Provozní analýza ........................................................................................................... 23
3.
LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................................. 6
10.1.3
Funkční analýza ............................................................................................................ 24
Příklady současných realizací a revitalizací vnitrobloků ....................................................... 6
10.1.4
Historická a výtvarná analýza ....................................................................................... 24
3.1.1
Charlotte garden, Kodaň ................................................................................................. 6
10.1.5
Inventarizace dřevin ...................................................................................................... 24
3.1.2
Line Dance, Montreal ..................................................................................................... 7
10.1.6
Inţenýrské sítě ............................................................................................................... 24
3.1.3
Central courtyard of the Jaques Avenue, Sydney, Bondi ............................................... 8
10.2
Výsledky dotazníkového průzkumu ................................................................................. 25
3.1.4
Form/Lot 302, Sydney ................................................................................................... 9
10.3
Shrnutí a východiska z analýz .......................................................................................... 26
3.1.5
Vnitroblok za Ţiţkovskou vozovnou, Praha................................................................. 10
10.4
Návrh řešeného území ...................................................................................................... 26
3.1.6
Vnitroblok Radhošťská, Praha ...................................................................................... 11
11.
METODIKA INVENTARIZACE DŘEVIN ........................................................................... 28
3.1.7
Vnitroblok U Soudu, Ostrava ....................................................................................... 12
12.
DISKUZE ................................................................................................................................. 30
Tendence tvorby současných vnitrobloků ............................................................................ 13
13.
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 30
LOKALIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ........................................................................................ 13
14.
SOUHRN ................................................................................................................................. 31
Současný stav řešeného území ............................................................................................. 14
15.
RESUME.................................................................................................................................. 31
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................... 14
16.
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 32
Základní charakteristika Ostravského bioregionu dle CULEK (1996) ................................ 14
17.
SEZNAM VYOBRAZENÍ ...................................................................................................... 32
3.1
3.2 4.
4.1 5.
5.1 6.
HISTORIE PORUBY ................................................................................................................. 16
17.1
Seznam vyobrazení v textu ............................................................................................... 32
7.
BUDOVÁNÍ NOVÉ OSTRAVY ............................................................................................... 17
17.2
Seznam vyobrazení v příloze ............................................................................................ 33
7.1
Počátky budování ................................................................................................................. 17
7.2
Výstavba Nové Ostravy ....................................................................................................... 19
18.
SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 33
ZELEŇ VE VÝSTAVBĚ PORUBY .......................................................................................... 21
8.
8.1
Svépomocné akce obyvatel .................................................................................................. 21
8.2
Zeleň ve výstavbě Ostravska ................................................................................................ 21
8.3
Zahradní architektura socialistického realismu v Porubě .................................................... 22
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ...................................................................................................... 22
9.
9.1
Skladba nově stavěných bytů ............................................................................................... 23
9.2
Sloţení a počet obyvatel v řešeném území .......................................................................... 23
10. 10.1
STUDIE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................ 23 Vyhodnocení analýz ......................................................................................................... 23 2
1. ÚVOD
2. CÍL PRÁCE
Po celou dobu existence člověka hraje příroda, v uţším slova smyslu vegetace či zeleň,
Cílem této bakalářské práce je vytvořit zahradně architektonický návrh dvou vnitrobloků
nezastupitelnou roli. V dnešní době, kdy se člověk stále častěji soustřeďuje do městského prostředí,
v Ostravě – Porubě. Tento návrh by měl respektovat a odpovídat potřebám obyvatel a to jak
je funkce a především potřeba vegetace klíčová.
z funkčního, estetického, provozního, ale také kompozičního hlediska.
Často se setkáváme se slovním spojením - městská zeleň, které je pouţíváno širokou veřejností a
Textová část práce na několika příkladech poukazuje na současné tendence při realizaci
představuje veškerou tzv. zelenou plochu ve městě. Při vytváření a navrhování veřejných městských
vnitrobloků. Dále se zaměřuje na historický vývoj a budování samotného řešeného území z hlediska
prostor je zapotřebí si primárně uvědomit jejich funkci. Jedná se především o funkci ekologickou a
architektury a urbanismu. V textové části práce je dále popsáno řešené území, přírodní podmínky,
následně sociální – tedy hygienickou, rekreační, psychologickou či estetickou. Jednotlivé aspekty
historie městské části Poruba, demografický vývoj a sloţení obyvatel či pouţití zeleně při výstavbě
těchto funkcí působí na člověka, ať uţ vědomě či jen podvědomě a rozhodují o zobytnění daného
Poruby. Jsou zde popsány východiska z analýz a koncept návrhu. Následuje analytická a návrhová
městského prostředí.
část obsahující studii řešených vnitrobloků se situací, perspektivami, řezopohledy a detaily.
5
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Příklady současných realizací a revitalizací vnitrobloků
Vnitroblok je chápán jako otevřený prostor obklopen ze všech stran stěnami či budovami. Tato práce i následující příklady realizací jsou zaměřeny na veřejné vnitrobloky obytných domů. 3.1.1
Charlotte garden, Kodaň
Lokalizace: Kodaň, Dánsko Projekt: SLA Autorský tým: Stig L. Andersson, Hanne Bruun Møller, Stig L. Andersson, Hanne Brunn Møller, Lars Nybye Sørensen Investor: Harald Simonsens Ejendomsselskab Rok: 2004 Obr. 1
Nominace na cenu Mies van der Rohe 2005. Charlotte garden je prostor, který je velmi hojně vyuţíván místními obyvateli a je velmi oblíbený a stal se místem setkání sousedů. Prostor je charakteristický neustálým pohybem a dynamikou, je navrţen v organických tvarech, které jsou zajímavé při pohledu shora. Záměrem je vizuálně prodlouţit obývací prostor do vnějšího vnitrobloku. Pohled ven nabízí měnící se barvy a vzory. Jsou zde pouţity převáţně rozdílné druhy trav, jako je Festuca glauca, Sesleria a Molinia caerulea, které zajišťují barvu po celý rok i v těchto klimatických podmínkách. Prostor je propojen chodníky, které křiţují celý vnitroblok. Je pouţito
Obr. 2
Obr. 3
několik různých materiálů, které dotváří atmosféru smyslového prostoru s důrazem na nuance a pohyb. Součástí prostoru je dětské hřiště, kolárny a několik míst s posezením u stolků, které slouţí kaţdodenní potřebě obyvatel. Vnitroblok je zajímavě nasvětlen, coţ mu dodává atmosféru a umoţňuje vyuţití i večer. ARCHITONIC, Charlotte garden [online]. Dostupné z: http://www.architonic.com/aisht/charlottegarden-sla/5100080 [cit. 2013-08-02]
Obr. 4
Obr. 5 6
3.1.2
Line Dance, Montreal
Lokalizace: Montreal, Kanada Projekt: NIP paysage Autorský tým: Michel Langevin, Emilie Bertrand-Villemure, Mathieu Casavant, Josée Labelle, Mélanie Mignault, Patrick MorandInvestor: Harald Simonsens Ejendomsselskab Investor: Développement d'Arcy-McGee Rok: 2007 Excellence Award Cecobois, kategorie venkovního designu, 2010. Line Dance je dvůr či nádvoří postavené na stávající střeše garáţí. Srdce prostoru tvoří dřevěná podlaha nesoucí motiv tanečních parket. Cedrová prkna kontrastují mezi dvěma okolními budovami, tradiční z cihel a moderní, chladnou z betonu. V několika místech jsou umístěny říční kameny v gabionech, které přinášejí texturu. Nádvoří doplňují i výsadbové prvky a struktury, které v příznivých podmínkách umoţňují pěstování rostlin. Rostliny u jednotlivých vstupů zajišťují soukromí a současně tvoří vertikální rozměr prostoru. Další vertikální prvky tvoří několik kovových konstrukcí k zajištění stínu, pod nimiţ jsou umístěny originální sedací prvky. Line Dance přináší moţnost relaxace v bezprostřední blízkosti bytů v samotném centru velkoměsta.
Archello, Line Dance [online]. Dostupné z: http://www.archello.com/en/project/line-dance-unity-1-
Obr. 6
and-2-housing-projects [cit. 2013-08-03] NIP paysage, Line Dance [online]. Dostupné z: http://nippaysage.ca/en/unity-housing.html [cit. 2013-08-03]
Obr. 7
Obr. 8
7
3.1.3
Central courtyard of the Jaques Avenue, Sydney, Bondi
Lokalizace: Bondi Sydney, Austrálie Projekt: ASPECT Studios, Tzannes Associates Autorský tým: ASPECT Studios Investor: St Hilliers Pty Ltd Rok: 2005 Centrální nádvoří v Bondi je umístěno na vyvýšeném podiu a je určeno pro pohled shora. Smyslem návrhu je vytvořit prosvětlený, zelený prostor k potěše oka, vstup je však zakázán. Série pruhů znázorňuje vrstvy pobřeţí. Jednotlivé pruhy jsou vyplněny vodou, endemickými pobřeţními rostlinami a lokálními materiály. Rostliny jsou navrţeny tak, aby propouštěly dostatek světla a současně vytvořily soukromí. Podél obytných domů jsou terasy, které slouţí jako venkovní obytný prostor, doplněny
Obr. 9
bambusem a jinými domácími dřevinami. K optickému oddělení slouţí ocelové pergoly s pnoucí révou.
ASPECT Studios, Central courtyard of the Jaques Avenue in Bondi [online]. Dostupné z: http://www.aspectstudios.com.cn/wps/wcm/connect/web/w/projects/type+of+project/residential/151 +east,+jaques+avenue,+bondi [cit. 2013-08-03]
Obr. 10
Obr. 11
8
3.1.4
Form/Lot 302, Sydney
Lokalizace: Sydney, Austrálie Projekt: McGregor and Partners Autorský tým: McGregor and Partners, Turner Associates, Bolles + Wilson Investor: Waltcorp Rok: 2003 Form/Lot 302 je veřejný vnitroblok o rozloze 0,68 ha slouţící obyvatelům 224 apartmánů. Koncept návrhu je zaloţen na myšlence přivést přírodu do města a vyplývá z DNA a buněčných forem, které tvoří ţivé organismy. Výrazné hnědé pruhy-závoje, připomínají formy dvojité šroubovice DNA a prostorově oddělují centrální prvek prostoru od přízemních apartmánů. Na okraji je umístěn vyvýšený bazén, také organického tvaru. Podél vnitrobloku jsou soukromé, oddělené terasy, které náleţí jednotlivým bytům či
Obr. 12
apartmánům a zajišťují dostatek soukromí.
MCGREGOR COXALL, Form/Lot 302 [online]. Dostupné z: http://mcgregorcoxall.com/projects/41#/projects/41 [cit. 2013-08-03] Flickr, Form/Lot 302 [online]. Dostupné z:
Obr. 13
http://www.flickr.com/photos/mcgregorcoxall/4903913684/ [cit. 2013-08-03]
Obr. 14
Obr. 15
Obr. 16 9
3.1.5
Vnitroblok za Žižkovskou vozovnou, Praha
Lokalizace: Praha 3 Ţiţkov, Česká republika Projekt: Ateliér A05 Autorský tým: Ateliér A05 ve spolupráci s Ing. Arch. Tomáš Bílek, Ing. Jan Krpata a Ateliér Via Investor: Městská část Praha 3 Rok: 2011 Obnova vnitrobloku za Ţiţkovskou vozovnou v Praze byla realizována v roce 2011. V návrhu autoři pracovali s pravidelnými liniemi obdélníku a čtverce a ctí tak tvar samotného vnitrobloku. Centrální prostor vnitrobloku tvoří volná travnatá plocha s mnoţstvím vyuţití, která je doplněna
Obr. 17
dostatkem laviček, které zaujmou svým designem a také dětským hřištěm. Intimitu prostoru dotváří skupinka a rastr nově vysazených stromů. V těsné blízkosti vchodů jsou půdopokryvné rostliny, které prostor ozvláštňují.
A05, Vnitroblok za Ţiţkovskou vozovnou [online]. Dostupné z: http://www.a05.cz/projekty/2306vnitroblok-za-zizkovskou-vozovnou [cit. 2013-08-04]
Obr. 18
Obr. 19
Obr. 20
10
3.1.6
Vnitroblok Radhošťská, Praha
Lokalizace: ul. Radhošťská, Praha 3, Česká republika Projekt: Ing. arch. Jan Červený Autorský tým: Ing. arch. Jan Červený a Ing. Eva Vízková Investor: Městská část Praha 3 Rok: 2004
Obr. 21
Realizace obnovy vnitrobloku byla provedena v roce 2004. Prostor je členěn na dvě výškové úrovně. Jednotlivé výškové úrovně jsou propojeny schodištěm. Horní terasa je koncipována jako klidová a je zde bludiště v podobě rozdílných barev dlaţby. Spodní terasa je z velké části tvořena dětským hřištěm, které pozvolna přechází ze shora dolů. Je zde umístěna kaskáda v podobě dřevěných krokodýlů, která můţe manuálně přivést vodu shora od pítka dolů do pískoviště, tak, ţe se do krokodýlů voda nalije. U spodního vstupu na hřiště je umístěná takzvaná prostorová brána. Organický tvar dětského pískoviště má připomínat zálivy. Obr. 22 Jan Červený, Vnitroblok Radhošťská [online]. Dostupné z: http://www.jancerveny.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=10:vnitroblokradhostska-&Itemid=2 [cit. 2013-08-05]
Obr. 23
Obr. 24
Obr. 25
11
3.1.7
Vnitroblok U Soudu, Ostrava
Lokalizace: ul. U Soudu, Ostrava Poruba, Česká republika Projekt: Ateliér 38 Autorský tým: Ateliér 38 Investor: Bytové druţstvo Nová Poruba, ISA CONSULT s.r.o. Rok: 2008 Stavba Moravskoslezského kraje 2008, hlavní cena za stavbu v kategorii bytové domy.
Obr. 26
Poloveřejný vnitroblok či atrium u nově postavených bytových domů v Porubě byl realizován v roce 2008. Nejedná se o typický vnitroblok, protoţe je z jedné strany zcela otevřen, je tedy obklopen jen ze tří stran. Součástí kaţdého bytu těchto bytových domů je vlastní balkón. Prostor je navrţen velmi jednoduše a čistě. Většinu vnitrobloku tvoří travnatá plocha, kterou protíná několik diagonálních chodníků. K dosaţení větší intimnosti a soukromí jsou podél kratších stran vnitrobloku vysazeny listnaté stromy. V rohu je umístěno dětské hřiště. Prostor je doplněn několika lavičkami. Pod povrchem vnitrobloku jsou podzemní garáţe, nachází se zde tedy jejich větrací šachty a vstup do garáţí.
Obr. 27 Ateliér 38, Bytové domy Ostrava Poruba [online]. Dostupné z: http://www.atelier38.cz/realizace/bytove-domy-ostrava-poruba [cit. 2013-08-05]
Obr. 28
12
3.2 Tendence tvorby současných vnitrobloků
4. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Z výše uvedených příkladů lze vyvodit několik východisek. Nově navrhované vnitrobloky
Řešené území se nachází v Ostravě - Porubě. Jedná se o dva vnitrobloky přiléhající k Hlavní
obytných budov se snaţí především o zatraktivnění prostoru, chtějí zaujmout a vytvořit místo pro
třídě, coţ je třída vybudována v unikátním architektonickém stylu socialistického realismu. Tento
relaxaci a odpočinek a celkově zvýšit kvalitu obyvatelnosti prostoru. Cílem je navrhnout příjemné
styl je také znám pod zkratkou SORELA.
místo, které bude slouţit k setkávání obyvatel, sousedů a k jejich společným aktivitám.
Socialistický realismus je umělecký směr, který byl schválen v roce 1932 Ústředním výborem
Návrhy a realizace zahraničních vnitrobloků se snaţí být velmi originální a vizuálně zaujmout
Komunistické strany SSSR jako směrnice nejen pro výtvarné umění, ale také pro literaturu a hudbu.
návštěvníka. V podstatě všechny uvedené zahraniční příklady jsou navrhovány pro pohled shora.
Ideově vychází z oslavy vládnoucího reţimu a jeho úspěchu v běţném ţivotě lidí. STRAKOŠ (2010)
Tak, aby působily atraktivně při pohledu obyvatel z okolních obytných budov. Autoři pouţívají
ke zkratce SORELA uvádí, ţe vynález tohoto kondenzátu bývá připisován architektu Josefu
kombinace zajímavých materiálů a propojují různé textury. Často si hrají se světlem a stínem,
Havlíčkovi a sestává z prvních slabik slov socialistický, realismus a ze slabiky –la- ze začátku
osvětlují vegetační prvky a tím docilují jedinečné večerní atmosféry. Večerním nasvětlením je
příjmení tehdejšího oficiálního teoretika architektury Zdeňka Lakomého.
zajištěno vyuţívání prostoru i v pozdních hodinách. Součástí vnitrobloků jsou velmi často dětská hřiště, především v zahraničí bývají pojata netradičně, designově, jako umělecký prvek. Domácí obnovy a realizace vnitrobloků jsou většinou zaměřeny na potřeby místních obyvatel, jsou zde umisťovány hlavně sedací prvky a jiţ zmiňovaná dětská hřiště. Autoři se snaţí o to, aby prostor působil příjemně a byl dostatečně vyuţíván. Důleţitým prvkem jsou stromy a jiné vegetační
Řešené území vnitrobloků je ze tří stran lemováno bloky domů a tvoří tak společně obdélníkový tvar, nejedná se tedy o zcela charakteristické vnitrobloky. Z jedné strany jsou vnitrobloky částečně otevřené a lemují je obsluţné komunikace. Obdélníkový tvar je ze severní strany ohraničen Havlíčkovým náměstím, které plní funkci veřejného parku a jeho součástí je dětské hřiště. Z jiţní strany je Alšovo náměstí, které nemá funkci náměstí v klasickém pojetí, ale funguje spíše jako průchozí tah. Z východní strany je ulice Bohuslava Martinů a ze západní ulice Havanská.
prvky, které zajišťují stín a dodávají prostoru intimnost. Ze zjištěných informací by se dalo říci, ţe zahraniční realizace jsou velmi nápadité a kladou
Mapa č. 1 Lokalizace řešeného území
velký důraz na design. V případě vnitrobloku Form/Lot 302 je dokonce upřednostňován vzhled a design před funkčností a vyuţíváním. Tyto dvě vlastnosti by měly být bezesporu vyváţeny. Naopak u domácích realizací je spíše upřednostňována funkce před vzhledem a návrhovou myšlenkou.
13
4.1 Současný stav řešeného území
5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Současný stav vnitrobloků je vzhledem k jejich vyuţitelnosti zcela nevyhovující. I přesto, ţe je
5.1 Základní charakteristika Ostravského bioregionu dle CULEK (1996)
zde poměrně velké mnoţství zeleně, není prostor vyuţíván. Centrální část východního vnitrobloku tvoří betonová plocha, několik nefunkčních laviček a věšáky na prádlo. V západním vnitrobloku
Poloha a základní údaje:
převaţuje travnatá plocha. Spojnici mezi vnitrobloky tvoří neprůjezdná cesta, která slouţí jako parkoviště. Důleţitou roli při výběru právě těchto dvou vnitrobloků sehrál fakt, ţe protilehlé vnitrobloky
Bioregion leţí ve střední části našeho Slezska, zabírá geomorfologický celek Ostravská pánev a část Moravské brány. Část bioregionu leţí v Polsku, v ČR je tvořen čtyřmi částmi oddělenými nivami a má zde plochu 599 km2.
z druhé strany Hlavní třídy jsou v podstatě funkční. V jednom z nich je nově postavené dětské a sportovní hřiště a druhý má funkci veřejné zeleně a je vyuţíván především pro procházky a venčení psů. Dle průzkumu a zjištění tohoto stavu bylo rozhodnuto pro výše popisované vnitrobloky. Jedním z důvodu nefunkčnosti prostoru je blízkost veřejného parku na Havlíčkově náměstí, který nabízí moţnost rekreace.
Bioregion zabírá Ostravskou pánev s řadou podmáčených stanovišť na hlínách, se silným antropogenním narušením hlubinnou těţbou uhlí a koncentrací měst a těţkého průmyslu. Bioregion má biotu převáţně 4., bukového stupně, s charakteristickým zastoupením hercynských prvků, především pak splavených horských karpatských druhů. Vegetace je řazena do podmáčených dubových bučin, luhů a olšin. Netypické části jsou sušší a tvoří přechody k Hranickému bioregionu (3.4). Ve volné krajině dnes převaţuje orná půda, značně jsou však zastoupeny vlhké louky, vodní plochy a olšové lesy. Horniny a reliéf Bioregion převáţně budují kvartérní sedimenty – glacifluviální štěrky a písky. Místy, především mezi Ostravou a Karvinou, vystupují vápnité jílovce, slíny, písky. Dosti velký rozsah mají i sedimenty nivní a podél vodních toků štěrkopískové terasy. V posledních staletích na povrchu v centrální části převládají antropogenní sedimenty (haldy, odkaliště). Bioregion zabírá dno pánve, reliéf má charakter rovinaté pahorkatiny s oblými hřbety, místy jsou větší rovinné úseky. Reliéf je typický pro oblast starého zalednění. Významné jsou poměrně široké nivy řek, lemované místy strmými svahy s výchozy předkvartérního podloţí a pramennými horizonty. Běţné jsou drobnější sesuvy. Charakteristickým rysem reliéfu je jeho intenzivní antropogenní přestavba, četné haldy, poklesy, často zarovnané vytěţeným materiálem. Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-80 m nejniţším bodem je okraj nivy Olše a Odry s kótou asi 200 m n. m., nejvyšší kóta asi 330 m n. m. při okraji bioregionu u Suchdolu nad Odrou. Typická výška bioregionu je 220-300 m n. m.
14
Podnebí Dle Quitta leţí bioregion v klimatické oblasti mírně teplé – MT 10. Podnebí je mírně teplé aţ teplé, bohaté na sráţky, které vzrůstají k předpolí Beskyd (Ostrava 8,6 °C, 769 mm). Projevuje se tak vliv blízkosti návětrného svahu Beskyd, celková oceanita a vliv
Geobiocenologická typizace: Vegetační stupeň – 4 Trofická řada – B Hydrická řada – 1-3
severních níţin. Jde o nejvlhčí níţinnou oblast českých zemí. Kontrasty V pánvi se vyvíjí zvláště v zimním období teplotní inverze. Půdy
Hranice bioregionu jsou výrazné vůči bioregionu Nízkojesenickému (1.54), jsou podmíněné plochým reliéfem na sedimentech a odlišnou biotou. Výraznější hranice jsou i vůči bioregionu
Z půd mají naprostou převahu pseudogleje. V členitějších úsecích vystupují více méně nasycené hnědé půdy, většinou v různé míře oglejené. V bioregionu zcela dominují pseudoglejové luvizemě přecházející často do luvizemních pseudoglejů. Podél toků z Karpat se vyvinuly typické fluvizemě, podél ostatních toků převaţují glejové fluvizemě. Značný rozsah nyní mají nevyvinuté antropogenní půdy.
Pooderskému (2.4) dané rozšířením širokých niv a nivních cenóz. Nevýrazné jsou hranice vůči bioregionu Opavskému (2.2) dané niţším podmáčeným povrchem. Velmi nevýrazné jsou hranice vůči bioregionu Podbeskydskému (3.5) podmíněné plošším reliéfem i hranicí 3. a 4. vegetačního stupně. Současný stav krajiny a ochrana přírody Zatímco středověké osídlení od 1. pol. 13. stol. (Slezská Ostrava je datována k roku 1229)
Biota Bioregion leţí v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 83. Ostravská pánev (s výjimkou severozápadního cípu, nivy Odry a Olše a některých částí na jihovýchodním okraji). Potenciální lesní vegetaci dominují dubové bučiny (Carici-Quercetum), které navazují podél vodních toků na luţní lesy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Flóra je uniformní, relativně chudá s převahou vodních, mokřadních, baţinných a luţních
nepatrně zasáhlo původní vegetaci, od 19. stol. se území stalo v souvislosti s rozvojem průmyslu a těţby černého uhlí krajinou antropogenní se všemi důsledky negativního dopadu na vegetaci (velké průmyslové závody, haldy, poddolované okrsky, zvýšený prašný spad, exhalace, odkalovací nádrţe). Značná část lesů byla redukována a ve stávajících porostech nahrazena výsadbou smrku, na severovýchodě jsou velké plochy novodobých olšin, na haldách umělé výsadby dřevin pestrého druhového sloţení, včetně introdukovaných druhů.
druhů. Fauna bioregionu je zásadně determinována antropogenním vlivem ostravské aglomerace a industrializací celého území. Vlivy polanské podprovincie se projevují např. přítomností myšice temnopásé nebo havrana polního, na pomezí s Podbeskydským bioregionem (3.5) je patrný vliv karpatského elementu. Moravskou branou do bioregionu výrazně zasahuje z Hornomoravského úvalu teplomilný prvek (např. vřetenuška). Charakteristickým prostředím jsou rybníky a mokřady na poddolovaných plochách, s bohatou ptačí faunou. Vodní toky patří převáţně do pstruhového pásma, avšak Ostravice a Olše náleţí do lipanového aţ parmového pásma.
15
6. HISTORIE PORUBY Poruba, jak uvádí KORBELÁŘOVÁ A ŢÁČEK (1999), je ves ve slezské části Ostravy, která náleţela k Opavskému kníţectví. Vznikla zřejmě ve 2. polovině 14. století. První zmínka pochází z roku 1393, kdy je jako man olomouckého biskupa doloţen Stach z Poruby. Autoři dále uvádějí, ţe ves byla postupně v drţení řady šlechtických rodů, od počátku 18. století do roku 1848 se stala součástí rozsáhlého klimkovického panství v majetku Wilczků. V roce 1573 byla dokončena výstavba renesančního zámku, nově rekonstruovaného počátkem 90. let 20. století. Samostatná farnost je v Porubě doloţena jiţ roku 1491. Poruba byla zemědělskou obcí, která si udrţela svůj charakter i v době industrializace Ostravska. V roce 1903 zde však podle KORBELÁŘOVÁ A ŢÁČEK (1999) byla zaloţena továrna na nábytek I. Blaţeje. Zvrat přinesl aţ rok 1948, kdy byly na jejím katastru postaveny první domy pro zaměstnance Ostravsko-karvinských dolů (OKD). V roce 1952 pak byla zahájena výstavba městského sídliště určeného výhledově pro sto tisíc obyvatel. V letech 1938-45 byla Poruba jako součást Sudetské ţupy připojena k Německu, při osvobozování byla dílem zničená. K Ostravě byla Poruba připojena v roce 1957.
16
zde cituje slova Vladimíra Meduny, který na tomto setkání řekl následující: „Socialismus chce
7. BUDOVÁNÍ NOVÉ OSTRAVY
přinést blahobyt všem. Blahobyt vyplývá z kvantity a kvality výrobků, k jejich výrobě je zapotřebí uhlí, železa, strojíren, železáren a chemických továren. … a má Ostrava přednost v pětiletém
Důvodů pro vybudování takzvané Nové Ostravy právě v Porubě bylo několik. Území vybrané pro výstavbu nového sídliště mělo dobré předpoklady jak z hlediska přírodního, tak urbanistického. Porubské přírodní podmínky jsou velmi vlídné a výhodné, především ve vztahu k průmyslové oblasti Ostravy. Sídelní celek je totiţ situován proti směru převládajících jihozápadních větrů. Území je mírně svaţité jihovýchodním směrem a na konci ukončené lesním masivem. Tento fakt sehrál bezpochyby velkou roli při výběru vhodného území. Podle měření spádu nečistot v Ostravě z roku 1968 byla Poruba jednou z nejméně zasaţených oblastí. Dále je zde dostatek slunce a vhodné pozemky k zastavění. Dalším důvodem je ten, ţe území Poruby není v dosahu důlní činnosti a důlních vlivů. A v neposlední řadě to byla jiţ existující tramvajová trať do Ostravy.
hospodářském plánu před ostatními kraji republiky. Vybudovaný ostravský průmysl bude potřebovati statisíce stálého dělnictva… Jádrem těchto bytů bude socialistické nové město na katastru Poruby, Svinova a Polanky. Proč toto řešení? Protože nebude zde město poddolováno, neboť uhelné sloje jsou zde tenké a hluboko v zemi, protože dují na Ostravsku ponejvíce západní a jižní větry, mnohem méně severáky a velmi zřídka východní větry, které mohou donést sem kouř z hutí. Poruba má na Ostravsku nejčistší vzduch po celý rok. Terén se zvedá poznenáhlu směrem od Svinova ku Krásnému Poli, je tedy mírně nakloněn k jihovýchodu. A poslední důvod: je zde vybudována tramvaj pro hbitou dopravu dělníků. Nové město bude míti jen vysoké domy a málo ulic. Střed města bude tvořit 80 m široká a 2 500 m dlouhá hlavní třída s reprezentačními budovami. Začíná novou nádražní budovou ve Svinově a bude uzavřena universitní budovou. Po bocích této hlavní tepny bude celkem 10 okresních částí města, jejichž domy budou tvořit čtverce pro 15 000 obyvatel. Uvnitř čtverců budou školy a jiné kulturní budovy, parky oddechu a hřiště, vše odděleno od vnějšího ruchu. Pro rekreaci a vodní sport se
7.1 Počátky budování
postaví Hlučínská přehrada. Pitnou vodu pro tak velký počet obyvatel bude dodávat vodovod položený až od Kružberské přehrady na řece Moravici.
Jiţ v roce 1948 byl vypracován takzvaný dvouletý plán a začaly se stavět domy pro dělníky, které se vţily pod názvem dvouletky. LIPUS (2006) ve své publikaci uvádí, ţe v roce 1951 vydal Ústřední výbor KSČ usnesení k ujasnění ideologického směru celého projektu Nové Ostravy: „Komunistům lidové správy Ostravy,
Domy nového města budou mít svůj český styl, aby dokumentovaly po časech první budovatelskou dobu naší socialistické republiky. Stejně jako velkorysost této stavby udivila nás krátká stavební doba vypočítaná na 12 let. Nikdy nerostla u nás města velkou rychlostí. Je v tom snaha naší socialistické vlády dopřát dělnictvu nejen blahobyt, nýbrž i vysoké kultury a především kultury bytové.“
soudruhům architektům a ostatním pracujícím se ukládá, aby do konce roku vypracovali plán socialistické Ostravy. Nechť se přitom opírají o nevyčerpatelnou studnici zkušeností velkého Sovětského svazu, kde socialistická urbanistika a architektura jsou dnes na vysokém stupni.“ V tomto nekompromisně formulovaném duchu se dal do práce autorský tým pod vedením architekta Vladimíra Meduny. Ten byl, jak uvádí STRAKOŠ (2010), aktivním členem KSČ a rovněţ své spolupracovníky, z velké části politicky spolehlivé absolventy brněnské techniky, úkoloval podle jasných zásad: stalinské péče o člověka, myšlenek socialistického humanismu a demokratismu a snahy vtělit do architektury vítězný třídní boj či velikost socialistické epochy.
STRAKOŠ (2010) dále uvádí, ţe socialistické zásady návrhu se měly projevit především v monumentální a srozumitelné formě, tedy historizujícím pojetím staveb. Demokratismus se měl projevit centrálním umístěním budovy Krajského národního výboru ve věţovém stalinském domě o výšce 150 metrů. Architekturu chápal Meduna po vzoru tehdejšího předního sovětského architekta stalinské doby Arkideje G. Mordvinova, autora předválečné přestavby Gorkého třídy v Moskvě, jednoho z čelních sovětských vzorů socialistického realismu, jako „statní nezbytnost“, která slouţí k „ukojení estetických potřeb lidu“, neboť „lid vždy měl a má neutuchající potřebu krásy, nepřekonatelnou snahu zdobit svoje obydlí a předměty denní potřeby.“
STRAKOŠ (2010) dále uvádí, ţe pro vyjasnění dohadů a informování obyvatel uspořádal
Z toho pak vyplývalo podřízení zástavby nového města především výtvarnému, ideologicky
porubský místní národní výbor v září roku 1951 setkání na téma nového plánovaného města. Autor
podmíněnému programu, který byl postaven výš neţ poţadavek hospodárnosti, ačkoli o 17
hospodárnosti se v dobových textech psalo velmi často. Z doby nacistické okupace zůstala v urbanistických plánech trasa kanálu Odra-Dunaj zanesená v prostoru terasy asi 20 metrů nad řekou Odrou na katastru mezi Svinovem a Porubou. Projektanti Nové Ostravy vyuţili kanálu k vytvoření vodního zrcadla na hlavní ose města, aby se v něm mohly zrcadlit městské monumenty a aby vodní plocha vytvořila doplňující protějšek k parkově upravenému centru města s nábřeţími, jakými se vyznačuje například Praha nebo Moskva. Takové prvky v utváření zdejších sídel zcela scházely. Za základní jednotku zvolili projektanti čtvrť, obvod nebo téţ okrsek o 7 500 aţ 10 000 obyvatelích, přičemţ čtvrtě se měly sdruţovat v městské okresy. Čtvrť měla být obklopena ze tří stran hlavními třídami a ze čtvrté strany automobilovou silnicí. Členění odpovídalo rozvrhu funkcionalistických sídlišť, z nichţ tento princip Medunův tým přebral, aniţ by někdo kritizoval
Obr. 29, 30 Plakáty propagující budování Nové Ostravy
nebo jen zmínil, ţe je to produkt „kosmopolitního“ architektonického přístupu. Stejně tak podřizování se teorií zónování, která vznikla v tolik zavrhované době avantgardy. Dalším zdůrazňovaným poţadavkem, který měl odlišit socialistické město od starého města kapitalistického, bylo vymezení města jako jasně ohraničeného celku, neboť podle slov Meduny: „Pozvolné splývání města s krajinou, vychvalované kosmopolitními architekty, jest v rozporu s naší skutečností. Jasně ohraničené město má také plné právo na slavnostní brány při vstupech…“ Ukázkovým příkladem takovéto brány je zástavba bloku domů tzv. Oblouku, zdůrazňující monumentální formou hranici mezi intravilánem a extravilánem nového města. Úkolem Oblouku bylo však také zakrytí velmi kritizovaného hornického sídliště (tzv. dvouletky), zcela postrádající architektonické hodnoty nové doby.
Obr. 31 Kresba plánovaného města
Obr. 32 Studie Svinovského náměstí
K úplnosti je zapotřebí uvést slova Vladimíra Meduny, které opět uvádí STRAKOŠ (2010): „Dělník jdoucí hlavními třídami do práce bude si uvědomovat jednotu se všemi obyvateli města, jeho velikost, monumentálnost tříd a veřejných budov bude v něm vzbuzovati vědomí veliké epochy, ve které žije.“
Obr. 33 Kresba průhledu hlavní třídou směrem k budově univerzity
18
7.2 Výstavba Nové Ostravy
vysokým sloupovým ionským řádem a průčelí protilehlých domovních front prolomil monumentálními průjezdy v podobě vítězných oblouků. Autor dále uvádí, ţe v tomto díle lze nalézt
Výstavba, jak uvádí STRAKOŠ (2009), byla rozdělena do I. aţ VI. obvodu a byla zahájena v červenci roku 1952 s vidinou, ţe v roce 1963 zde bude ţít téměř 160 000 obyvatel. Projekt I. a II.
spojitost jednak s Něvským prospektem v Leningradě či s rekonstrukcí Gorkého třídy v Moskvě, ale také s paříţským bulvárem Champs Ellysées.
obvodu vedl Stavoprojekt Ostrava pod vedením výše zmíněného architekta Vladimíra Meduny. Jako
LIPUS (2006) k tématu Hlavní třídy píše, ţe tato třída je transformována do podoby
další projektanty lze uvést M. Čtvrtníčka, V. Vorla, O. Nového nebo R. Spáčila. Od IV. obvodu se
velkorysého, dá se říci moskevského bulváru se širokými chodníky, čtyřmi pruhy vozovky a
urbanismus rozvolňoval a v V. obvodu byl uplatněn pravoúhlý systém.
širokým zeleným pásem uprostřed, je nejen centrální osou nového sídla, ale také jasným výrazem
Především I. obvod Poruby je asi nejzajímavější a nejpestřejší částí projektu Nové Ostravy. Jak uvádí STRAKOŠ (2010) na úpravě typizovaných domů se podíleli přední architekti, kteří se snaţili navzdory tlaku typizace vyuţít poměrně omezený rejstřík architektonických prvků k vytvoření
světonázoru směřujícího neochvějně ke světlým zítřkům. Uvádí, ţe je to manifestační řečiště pro masové průchody, pochody a slavnosti. Ne místo k zastavení, ale zdvihající se startovací rampa dobyvatelské ideologie.
kvalitní architektury. Vznikla dynamická struktura průjezdů a průchodů z ulic do vnitrobloků.
V roce 1955 byla zhruba dokončena výstavba I. obvodu Nové Ostravy – utopické vize
Různorodé architektonické záţitky ukazují moţnosti i limity tehdejší architektury vymezené
komunistického zítřka. V druhé polovině 50. let a na počátku 60. let byly postaveny některé budovy
dobovým ideologickým rámcem.
II. a III. obvodu.
Přejímání vzorů. To je to k čemu došlo a právě to bylo cílem, který zajistil splnění
V této době přichází Chruščovova kritika zbytečností v architektuře následovaná vlnou kritiky
socialistických ideologií. U vstupního bloku zvaného Oblouk je vzor zcela zřejmý a očividný. Jedná
po smrti Stalina. Projekt vybudování Nové Ostravy utichl. Pojem Nová Ostrava se dnes jiţ vůbec
se o budovu Hlavního štábu v Petrohradě na Palácovém náměstí. Rozdíl byl vyjádřen především
nepouţívá a jen málokdo ví, co se pod ním ukrývá.
uměleckou výzdobou. Jednak sgrafity s rostlinnými motivy, které měly pravděpodobně navodit tradice a lidové umění a především sochařskou výzdobou. Zajímavé je porovnání sochařské výzdoby – na jedné straně stojí symbol síly a moci – sousoší vozataje na bojovém voze s koňským spřeţením
I. a II. obvod byl v roce 2003 prohlášen za městskou památkovou zónu. Jako památky byly vyhlášeny bloky domů Oblouk, Věţičky a některé domy Hlavní třídy.
v Petrohradě. A na straně druhé je to v našem případě téměř domácký výjev sousoší - jednak muţe, který se vrací z práce a vítá ho ţena s dětmi a dále je to sousoší ţeny se psem, která rozmlouvá s muţi, pravděpodobně dělníky. Tyto dvě sousoší jsou rozdělena hornickým znakem, tedy zkříţenými kladívky ve vavřínovém věnci. Záměr a celkový návrh Nové Ostravy byl bezpochyby monumentální aţ dechberoucí. Ke komplexnímu vybudování však nikdy nedošlo. Krom jiţ zmíněného Oblouku byla vybudována také část Hlavní třídy (dříve Leninova třída), která měla vést aţ ke Svinovskému nádraţí. STRAKOŠ (2010) uvádí, ţe generálním projektantem této dynamické osy města byl Medunou jmenován Boris Jelčaninov. Pro nároţní objekty Hlavní třídy zvolil palácový palladianský výraz, demonstrovaný Obr. 34 Nerealizovaný model Nové Ostravy včetně řešeného území
19
Obr. 35 Detail fasád budov na ul. Budovatelská a současný stav
Obr. 36 Pohled do ulice Budovatelská a současný stav
Obr. 37 Pohled na Nábřeţí a současný stav
20
8. ZELEŇ VE VÝSTAVBĚ PORUBY
8.2 Zeleň ve výstavbě Ostravska
8.1 Svépomocné akce obyvatel
Jako reakce na úspěšné ozeleňování měst, hlavně svépomocnými pracemi obyvatelstva, které přinášelo nedůslednost, chyby, zbytečné ztráty a nedokonalé výsledky, byla vydána kniha Zeleň při
V souvislosti s vypracováním této práce byl proveden rozhovor s porubským pamětníkem panem Josefem Metzem (78 let), který nastínil fungování a realizace výsadeb zeleně a celkové zkrášlování vnitrobloků nově postavených obytných domů v Porubě. Jedná se o vnitroblok nedaleko řešeného území, systém fungování svépomocných prací byl však uplatňován v celé Porubě, lze jej tedy vztahovat i k řešenému území.
výstavbě Ostravska. Tato kniha měla slouţit jako taková příručka, která měla zabránit výše zmiňované nedůslednosti a úplné neznalosti při výsadbách a navrhování městské zeleně. Autoři GALUSZKA a KŘÍŢ (1963) ve své publikaci uvádí, ţe z hlediska potřeb obyvatel jsou jako nejdůleţitější zeleň, kromě meziblokových prostorů (okrsková zeleň) i plochy městských parků a rekreační zeleně. Předpokladem pro uspokojení těchto potřeb je zajištění dostatečně velkých ploch
Pan Metz systém tzv. svépomocných prací v rámci „Akcí Z“ popisoval následovně. Celá Poruba
a jejich rozmístění na území sídlišť a v okrajovém pásmu tak, aby bylo snadno dosaţitelné
byla rozdělena do několika okrsků. Kaţdý okrsek spravoval Občanský výbor, který spadal pod
z obytných okrsků. Určování velikosti a rozmístění ploch veřejné a rekreační zeleně je třeba
Národní výbor, coţ byl orgán československé státní správy. Občanský výbor se staral o své dvory či
provádět podle místních podmínek, nikoliv paušálně. Dále uvádí, ţe část plochy veřejné zeleně je
vnitrobloky a o okolí domu. Členové Občanských výborů se scházeli na schůzích, kde rozhodovali o
nutné věnovat úpravě okrskových parčíků v bezprostřední blízkosti obytných okrsků, které mají
vzhledu a vyuţití svých vnitrobloků. Následně poţádali Národní výbor o materiál na realizaci
plnit hlavně funkci dětských parčíků.
například zpevněných ploch chodníků a jiných drobných prvků, především sportovních. V případě rostlinného materiálu si občané většinou nakoupili to, co se jim líbilo a co byli schopni sehnat a Národní výbor to následně proplatil. Jak pan Metz uvádí, stromky a květiny sadili sami podle sebe a proto často docházelo k tomu, ţe byly blízko budov, zasahovaly do oken a stínily, zkrátka občané netušili, do jaké velikosti dřeviny dorostou. O následnou údrţbu jiţ realizovaných vnitrobloků se také staral Občanský výbor, tedy všechno potřebné dělali obyvatelé.
GALUSZKA a KŘÍŢ (1963) dále uvádí, ţe problémem současnosti je koordinace projektů spjatých s pěstbou rostlin, a proto velmi často dochází při výsadbách k uţití náhradních rostlin, neţ sestavila plánovací komise NV, které nejenţe porušují kompoziční záměry, ale hůře, vůbec se jim zde nedaří. Takové znehodnocení úprav je zatím běţným zjevem, zejména při svépomocném provádění prací bez dostatečného odborného vedení. Uvádí, ţe většina prováděných úprav je řešena diletanty – amatéry – bez dokumentace a odborného vedení, a proto je obtíţné dosáhnout lepších
Národní výbor pořádal soutěţe o nejupravenější okrsky, coţ podněcovalo obyvatele a o to více
výsledků. Autoři dále vysvětlují, ţe občanská svépomoc při realizaci úprav zelených ploch má za
se snaţili. Za odměnu jezdili obyvatelé na nejrůznější zájezdy po Československu ale i do NDR.
předpokladu odborného vedení veliký význam hospodářský a také dalekosáhlý význam výchovný,
Sám pan Metz se svou manţelkou jeli se svým Občanským výborem za odměnu do NDR.
zejména u mládeţe. Naopak nepřipravenost a neodbornost znamená hospodářské ztráty a zaviňují postupný nezájem obyvatelstva o ošetřování těchto úprav. Příručka dále obsahuje tabulky vhodnosti pouţití jednotlivých druhů jehličnatých i listnatých dřevin, druhů trav, věnuje se také letničkám či trvalkám. Detailně popisuje následné ošetřování jednotlivých výsadeb a způsoby zajištění údrţby. V případě pouţití dřevin do městského prostředí Ostravy autoři uvádí, jako vhodné například Acer platanoides či pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulas, Tilia cordata nebo Populus tremula, z jehličnatých je to Abies concolor, Juniperus virginiana, Thuja occidentalis, Taxus baccata, Picea pungens či Larix decidua.
Obr. 38 Zájezd OV do NDR, 1986 21
8.3 Zahradní architektura socialistického realismu v Porubě
9. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
I přes to, ţe většinu realizací v okolí obytných domů v Porubě prováděli sami obyvatelé,
Městský obvod Poruba je druhým nejlidnatějším ostravským obvodem.
můţeme zde sledovat jisté tendence ve výsadbách, sadovnických úpravách a jejich kompozici.
V současné době ţije v městském obvodu Poruba přibliţně sedmdesát tisíc obyvatel. Podle
Dispozice a rozmístění jednotlivých prvků bylo symetrické, navazující a vycházející
statistických údajů v publikaci JIŘÍK et al. (1993) jejich počet aţ do konce 19. století nepřesáhl
z architektury socialistického realismu a její striktně pravidelné výstavby a celkového charakteru.
tisícovou hranici. Například v roce 1850 ţilo v Porubě 610 obyvatel, v roce 1890 zde bylo
Z výše uvedených obrázků a průzkumů lze říci, ţe se pouţívaly všechny typy vegetačních prvků a to
napočítáno 911 osob. Na začátku 30. let 20. století se počet obyvatel Poruby pohyboval okolo dvou
jak skupiny stromů a keřů, tak solitéry, ale i liniové prvky v podobě uličních stromořadí či ţivých
tisíc. Druhá světová válka zapříčinila pokles obyvatel, v roce 1946 jich zde ţilo pouze 1500. Vysoký
plotů. Vţdy však pokud moţno symetricky. Dalším prvkem bylo poměrně hojné umisťování
nárůst obyvatel přinesla výstavba takzvané nové Poruby: v roce 1954 uţ v Porubě ţilo 9 220
odpočívadel s lavičkami, většinou kruhového popřípadě oválného tvaru. Jehličnaté solitéry často
lidí, v roce 1960 byla Poruba domovem pro 50 078 osob a v roce 1969 hovoří statistiky o 81 572
akcentovaly důleţitý bod, například křiţovatku či vstup. Na obrázku 37 lze například sledovat
obyvatelích Poruby. Svého maxima dosáhla Poruba před sametovou revolucí, kdy zde ţilo 110 360
umístění solitérních lip podél obou stran cesty, které jsou umístěny střídavě. Časté je také pouţívání
obyvatel. Kvůli změnám v územní samosprávě klesl na začátku 90. let 20. století počet obyvatel
ţivých plotů jako liniových prvků podél cest a chodníků, které je zdůrazňují. Dále lze uvést
Poruby na 84 480, v roce 1998 měla Poruba 77 522 obyvatel. V posledních letech počet obyvatel
symetrické umisťování solitérních keřů podél chodníků či vstupů, které otevírají pohled. Důleţitým
městského obvodu mírně klesá, v roce 2010 se dostal pod hranici 70 tisíc obyvatel.
vegetačním prvkem byly také květinové záhony podél chodníků. Vnitrobloky byly pojaty především funkčně, proto je v hojné míře doplňovaly dodnes dochované věšáky na prádlo a tzv. klepáče koberců, dětské prolézačky či pískoviště a travnaté plochy, které se vyuţívaly k míčovým hrám. Mezi nejčastěji pouţívanější druhy dřevin v té době patřily především lípy, javory, břízy, zeravy a smrky. Z keřů například šeřík či ptačí zob. Do dnešní doby se dochovaly převáţně jen vzrostlé stromy, které jsou však ve špatném stavu. Zahradní tvorba té doby nebyla natolik silná, aby se zachovala a stala se tak památkou zahradní architektury.
Důvodem strmého nárůstu obyvatel byla především výstavba Nové Ostravy a současně také to, ţe byty byly určeny dělníkům a horníkům se svými rodinami a malými dětmi. Sloţení obyvatelstva Poruby je podle statistického úřadu k roku 2011 v tabulce č. 1. Největší podíl tvoří obyvatelé v produktivním věku 15–64 let a výrazně převaţuje forma bydlení v bytech. Tab. č. 1 Sloţení obyvatelstva Poruby Městská část Poruba
z toho podle věku z toho Obyvatelstvo Obydlené Obydlené celkem domy byty 0-14 15-64 65 a více muţi ţeny 66 601 8 377 43 423 14 479 31 110 35 491 2 245 31 418
22
9.1 Skladba nově stavěných bytů
10. STUDIE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Jak uvádí STRAKOŠ (2010), aby bylo dosaţeno dobrých výsledků ve fungování nově
10.1
Vyhodnocení analýz
vybudované části města, bylo zapotřebí správně vyuţít aplikace sovětských zkušeností. Mezi jinými to byl poţadavek na určitou skladbu bytového fondu s převahou bytů 2+1 a s důrazem na dělnická povolání. Méně se počítalo se zaměstnanci sluţeb, coţ bylo později terčem kritiky. Skladba bydlení
Na základě terénních průzkumů byly zpracovány jednotlivé analýzy, které jsou základem pro zpracování funkčního návrhu řešení.
zahrnovala 5 aţ 10% jednopokojových bytů a svobodáren, 55 aţ 60% dvoupokojových bytů, 25 aţ 30% bytů třípokojových a 5 aţ 10% čtyřpokojových a vícepokojových bytů. V současnosti většinu bytů v řešeném území vlastní společnost RPG BYTY s.r.o., která vznikla rozdělením zanikající společnosti OKD, a.s. (Ostravsko-karvinské doly). Několik dalších domů je ve vlastnictví bytových druţstev, viz mapa č. 2. Mapa č. 2 Vlastnictví bytů v řešeném území a jeho blízkosti
10.1.1 Současný stav a vybavenost
Jak bylo zmíněno jiţ v úvodu, řešené území tvoří dva vnitrobloky, které jsou v nefunkčním stavu, o kterém svědčí také prvky vybavenosti. Centrální část východního vnitrobloku tvoří betonová plocha, která slouţila jako hřiště s velkým mnoţstvím vyuţití. Dnes je však nevyuţíváno. Dále je zde vysoký počet věšáků na prádlo, které evidentně jiţ dlouhou dobu chátrají a také nenacházejí vyuţití. Snad jediným prvkem, který je alespoň trochu funkční, je dětské pískoviště. Prostor doplňují dvě houpačky a zrezivělá prolézačka. V zadní spojující části je opět několik věšáků na prádlo, které jsou i v západním vnitrobloku. V tom jsou navíc ještě dvě dětské prolézačky. V celém řešeném prostoru jsou pouze tři kusy laviček, z nichţ jedna je zdevastovaná. 10.1.2 Provozní analýza
V analýze provozu jsou vyznačeny druhy okolních komunikací, chodníky, parkovací plochy a hlavní pěší tahy. V přímé blízkosti řešeného území jsou pouze jednosměrné obsluţné komunikace, coţ svědčí o nízké intenzitě automobilového provozu v této lokalitě. Podstatně vyšší intenzitu představuje provoz pěší, který se koncentruje podél přilehlé Hlavní třídy, která je atraktivním centrem Poruby. Pěší
9.2 Sloţení a počet obyvatel v řešeném území
provoz je vyřešen dostatkem chodníků a nedochází tak ke střetu chodců s motorovými vozidly. V řešených vnitroblocích však cestní síť není dostačující. Převáţně východním vnitroblokem drtivá
V přilehlých domech a jejich dvaadvaceti vchodech, které utváří oba vnitrobloky, bydlí podle
většina chodců pouze projde a zkrátí si tak svou cestu, proto je zde vyšlapaný chodník podle potřeb
vlastních průzkumů a sčítání cca 850 obyvatel. Zhruba 50% těchto obyvatel tvoří obyvatelé
obyvatel. Vnitrobloky prochází denně desítky lidí, kteří si krátí cestu z nebo na nedalekou zastávku
v produktivním středním věku. Cca 30% tvoří důchodci, tedy obyvatelé ve věku 65 let a více.
MHD, do parku na Havlíčkově nám. popřípadě na přilehlou Hlavní třídu plnou obchodů a dalších
Zbylých 20% obyvatel jsou rodiny s malými dětmi či studenti nedaleké univerzity. 23
sluţeb. Kromě vyšlapaných cestiček jsou zde dláţděné chodníky, které jsou však ve velmi špatném
10.1.5 Inventarizace dřevin
technickém stavu. Zadní část, která oba řešené vnitrobloky spojuje, slouţí převáţně k parkování. Parkovací plocha v zadní spojovací části je poměrně prostorná, ale tím, ţe je řešena chaoticky a nelogicky nabízí jen
Ke zjištění stavu dřevin bylo zapotřebí provést dendrologický průzkum a inventarizaci dřevin, pouţitá metodika je popsána v další kapitole.
18 parkovacích míst. Tyto parkovací místa spolu s několika dalšími v obou vnitroblocích tvoří
V řešeném území převaţují dřeviny listnaté, jedná se především o břízu bělokorou (Betula
celkem 29 parkovacích míst. Tento počet je nedostačující vzhledem k počtu obyvatel a dochází tak
pendula), lípu srdčitou (Tilia cordata) či javor mléč (Acer platanoides), z jehličnatých je to
velmi často k situacím, ţe vozidla parkují i tam, kde by neměla.
například smrk ztepilý (Picea abies).
10.1.3 Funkční analýza
Předmětem inventarizace jsou vzrostlé dřeviny, dospělí jedinci, jejichţ zdravotní stav však není uspokojivý. Problémem je převáţně výskyt suchých větví nebo hnilob a dutin, čemuţ
Z funkční analýzy je patrné, ţe řešené území je v lokalitě určené primárně k bydlení. V blízkosti je mnoţství ochodů a sluţeb, dostatek základních i mateřských škol, popřípadě sportovní vyţití. Nefunkčnost řešeného prostoru je z části způsobena přítomností veřejného parku na Havlíčkově nám., který je v těsné blízkosti a místní obyvatelé jej pochopitelně upřednostňují. Součástí tohoto poměrně malého parku je také nově postavené dětské hřiště. Park nabízí moţnost procházky a dostatek laviček. V nedalekém vnitrobloku na druhé straně Hlavní třídy je nově postavené sportovní a dětské hřiště. Dětských hřišť je tedy v bezprostřední blízkosti dostatek a jsou ve velmi dobrém technickém stavu. 10.1.4 Historická a výtvarná analýza
Jak bylo zmíněno jiţ výše, v těsné blízkosti řešeného území je památková zóna staveb
pravděpodobně napomohlo nesprávné zaloţení a celková odborná neznalost. Při porovnání poměrného zastoupení sadovnických hodnot jedinců, které vyjadřují míru stability a perspektivnosti a zastoupení jednotlivých věkových stádií jedinců, lze hodnotit celkový dendrologický potenciál. V řešeném území převaţují jedinci ve věkovém stadiu 4, tedy dospělí jedinci se sadovnickou hodnotou 4, která značí podprůměrně hodnotný strom s předpokladem krátkodobé existence. Celkový dendrologický potenciál řešeného území je tedy nízký. Jedinci se sadovnickou hodnotou horší neţ 3 jsou navrţeni ke kácení. Většina jedinců se sadovnickou hodnotou 3 je zachována, někteří z nich jsou však z kompozičních důvodů také navrţeni ke kácení. 10.1.6 Inženýrské sítě
architektury socialistického realismu, která dotváří charakter místa a vytváří tak pozitivní dominantu nejen okolí ale celé Poruby. Převáţně se jedná o Hlavní třídu, která svými budovami nabízí zajímavé výhledy téměř ze všech stran a míst. Zeleň v pěší zóně ve středu Hlavní třídy je z hlediska výtvarného či estetického vnímána také kladně a tvoří pohledovou dominantu, coţ platí i pro nedaleký park.
Podle zjištěných informací ze společností ČEZ Distribuce, a.s., RWE, a.s., Telefónica Czech Republic, a.s. a Ostravské vodárny a kanalizace a.s. se v řešeném území vnitrobloků nachází podzemní vedení nízkého napětí do 1kV, které je vedeno podél obytných domů a jejich zadních vchodů. Dále se zde nachází metalický kabel, který je opět veden převáţně podél budov či chodníků. Řešeným územím je vedena také kanalizace a částečně zde zasahuje vodovodní vedení.
V historické analýze jsou rozděleny okolní budovy podle etap výstavby na I. etapu, která probíhala v letech 1952-1956, II. etapu výstavby z let 1955-1960 a III. etapu z let 1958-1962. Budovy, které tvarují řešené území, byly postaveny v II. etapě výstavby.
24
10.2
Graf č. 2 Věková struktura respondentů
Výsledky dotazníkového průzkumu
Do 17 let 4%
V rámci sociologického průzkumu a zmapování potřeb místních obyvatel bylo provedeno dotazníkové šetření veřejného mínění, přičemţ snahou bylo postihnout co nejširší věkovou škálu dotazovaných.
18-30 let 28%
51 let a více 40%
Dotazník je strukturován tak, aby byl přehledný a časově nenáročný. Skládá se ze dvou úvodních otázek na pohlaví a věk a následných tří základních otázek, které se zaměřují na rekreaci v řešených vnitroblocích a jejich vyuţívání a současně na potřeby a poţadavky místních obyvatel. 10.2.1 Charakteristika respondentů 31-50 let 28%
Z celkových 25 místních obyvatel, kteří byli zapojeni do průzkumu, bylo 11 muţů a 14 ţen ve věku od 15 let a výše. Věkové kategorie jsou uvedeny v grafu č. 2.
Graf č. 1 Vzorek respondentů podle pohlaví
10.2.2 Myslíte si, že vnitrobloky (dvory) nabízejí možnosti k relaxaci / rekreaci?
Na tuto otázku respondenti nejčastěji odpovídali, ţe vnitrobloky nabízejí moţnosti k relaxaci, ale jen minimální. muţi 44%
Graf č. 3 Moţnosti k relaxaci / rekreaci
ţeny 56%
ano, dostatek 24% ne, nedostatek 32%
ano, ale jen minimální 44%
25
10.2.3 Využíváte je, trávíte v nich svůj volný čas?
10.3
Převáţná většina dotázaných odpověděla, ţe vnitrobloky nevyuţívá a svůj volný čas v nich
Z vypracovaných analýz, zjištěných informací, ale i výsledků dotazníkového průzkumu vyplývá,
netráví a to nehledě na to, ţe v předchozí otázce uvedli, ţe vnitrobloky rekreační moţnosti nabízejí. Podotázkou je způsob vyuţívání, popřípadě důvod nevyuţívání vnitrobloků. Několik málo respondentů, kteří odpověděli, ţe vnitrobloky vyuţívají, uvedlo nejčastěji venčení psů, hry s dětmi, malé procházky, setkání se s kamarády či házení s frisbee. Důvodů proč je nevyuţívají a netráví zde svůj čas je mnoho. Nejčastěji dotazovaní odpovídali, ţe nemají dostatek času, mají vlastní zahrádku či chalupu, lavičky jsou zničené a je jich nedostatek, je zde nepořádek a psí exkrementy, upřednostňují park a jiná místa nebo jim to nedovoluje věk.
ţe řešený prostor postrádá funkci, vyuţití a atraktivitu. Je zde zoufalý nedostatek sedacích prvků a obyvatelé nemají důvod zde chodit a trávit zde svůj volný čas. Prostor funguje pouze jako spojnice, průchod a zkrácení cesty, coţ vede k vyšlapávání chodníčků dle vlastních potřeb. V okolních domech bydlí obyvatelé převáţně ve středním věku a starší, coţ je potřeba zohlednit. Návrh by měl tedy zatraktivnit řešený prostor, vyřešit pěší provoz a předejít tak samovolnému vzniku chodníčků. Dále by měl nabídnout odpovídající mnoţství míst k posezení a odpočinku v klidném prostředí s dostatkem zeleně s odpovídajícím zdravotním stavem.
10.4
Graf č. 4 Vyuţívání vnitrobloků
Shrnutí a východiska z analýz
Návrh řešeného území
Celková koncepce návrhu vychází z charakteru výstavby socialistického realismu a inspiruje se ano 28%
její symetrií a pravidelností. Jedná se převáţně o volbu pravidelných tvarů čtverce. Motiv čtverce a celková pravidelnost v prostoru působí moderně s formálním dojmem. Návrh je určen místním obyvatelům a reaguje na jejich potřeby. Je tedy koncipován jako prostor pro odpočinek, posezení a relaxaci v příjemném prostředí v bezprostřední blízkosti bydlení, dále se snaţí vytvořit programovou náplň a nabídnout uţivatelům více moţností k pasivnímu i aktivnímu vyuţití. Návrh se snaţí vytvořit atraktivní prostor s intimními, soukromými místy, ale i místy určenými k setkávání a
ne 72%
posezení se sousedy. V návaznosti na výše prostudované příklady realizací vnitrobloků v ČR a zahraničí se návrh snaţí vyváţeně zkombinovat vzhled a design prostoru s jeho funkčností. Pravidelností čtverců a liniemi dlaţby či záhonů se návrh snaţí uţivatele zaujmout i při pohledu shora, tedy z okolních bytů. K dosaţení atraktivnosti prostoru pokud moţno celoročně jsou navrţeny
10.2.4 Co Vám ve Vašem vnitrobloku chybí? Je něco, kvůli čemu byste zde chodili?
druhy stromů, jako je krásně kvetoucí Prunus serrulata, Philadelphus lemoinei a na podzim se barvící Acer platanoides.
Více neţ 50% respondentů odpovědělo, ţe jim zde chybí lavičky a místa ke klidnému posezení. Dále dotazovaní uváděli, ţe postrádají atraktivitu prostoru, chtěli by více zeleně, květin a lepší údrţbu. Majitelé psů byli pro odpadkové koše na psí exkrementy a matky s malými dětmi pro
Řešené území je rozděleno na tři jednotlivé celky, dva vnitrobloky – západní a východní a prostor, který je propojuje.
pískoviště a dětské prolézačky. Dva respondenti odpověděli, ţe by zde uvítali nějaký altán
Centrální prvek v takzvaném západním vnitrobloku tvoří čtvercový rastr devíti stromů, druh
s moţností grilování. Několik dotazovaných odpovědělo, ţe neexistuje nic, kvůli čemu by zde začali
Acer platanoides. Čtverec je tvořen betonovou dlaţbou 40x40 cm a je ozvláštněn dvanácti pruhy –
chodit.
zatravněnými spárami o šířce 15 cm, které zjemní velkou zpevněnou plochu. Pod jednotlivými stromy je ve čtvercích navrţen trávník, který je ve dvou protilehlých rozích pod stromy propojen a 26
vytváří travnaté obdélníky do tvaru písmene L. Prvek je doplněn designově zajímavými, hravými
zazelenění. Ostatní tři čtverce jsou vydláţděné opět betonovou dlaţbou 40x40 cm a jsou zde
sestavami laviček třech různých výškových kategorií, které mohou slouţit i jako stolky či opěrky a
navrţeny dětské herní prvky, které jsou doplněny lavičkami. Prvním z nich je kruh pro procvičení
lidé tento prostor mohou vyuţívat například pro pikniky. V tomto centrálním čtverci je také
rovnováhy a balancování, dalším je trychtýřovitá konstrukce s lany na prolézání a v krajním čtverci
umístěna skulptura s funkcí dětského prvku, která můţe slouţit jako prolézačka či sedací prvek a
je navrţeno pískoviště. První dva zmiňované herní prvky jsou z bezpečnostních důvodů umístěny
současně prostor zatraktivní. S ostatním prostorem vnitrobloku je tento centrální čtverec v rozích
na pryţovém povrchu. Pískovišti přiléhají houpačky a další prolézačka na kovové konstrukci. Celý
propojen chodníčky ze stejné dlaţby. V tomto západním vnitrobloku jsou dále navrţeny dva stromy
prostor je propojen dlaţbou 40x40 cm v pravidelných pásech o šířce 80 cm, které spojují východní
Prunus serrulata a několik dalších laviček. Je zde umístěna zpevněná plocha s posezením a stolem,
stranu se zahrádkami a západní stranu s pásem čtverců.
která je určena ke grilování a podobným aktivitám. Dále jsou zde navrţeny tři pásy trvalkových záhonů, které lemují cesty a dodají prostoru barvu a dynamiku. Jsou navrţeny tak, aby působily zajímavě ze všech stran, uprostřed jsou rostliny nejvyšší výškové úrovně a na bocích se sniţují. Jsou navrţeny z druhů Sesleria autumnalis, Nepeta x faassenii po stranách a ve středu je Salvia x superba v kombinaci s Panicum virgatum. Prvek liniových záhonů je v tomto vnitrobloku navrţen ve dvou místech a ve východním vnitrobloku v jednom. Ozvláštní řešený prostor i při pohledu shora. V úzkém prostoru, který spojuje dva řešené vnitrobloky, jsou navrţena převáţně parkovací místa, která jsou v městském prostředí nepostradatelná. Současně je zde navrţena obnova lipového stromořadí z druhu Tilia cordata. Počet stromů je však sníţen, aby byl prostor vzdušnější a prosvětlenější. Lípy jsou umístěny dále od budov.
Zpevněná plocha podél vchodů je navrţena z betonové dlaţby 20x20 cm. U jednotlivých zadních vchodů jsou umístěna osvětlení k zajištění lepší přehlednosti i ve večerních hodinách. Terénní převýšení vnitrobloků je řešeno schody, které propojují jednotlivé vchody s celým prostorem. K odclonění cesty od vnitrobloků je navrţen liniový prvek stříhaného plůtku z druhu Carpinus betulus o výšce cca 1,5m. K odizolování prostoru od parkovacích míst je v řešeném území navrţeno několik keřů, druh Philadelphus lemoinei. Převáţně ve stinných partiích svahů podél cest je navrţena pokryvná rostlina Vinca minor. V celém prostoru řešeného území jsou navrţena parkovací místa, jejichţ počet byl logickým uspořádáním navýšen o 22 parkovacích míst. V návrhu je zohledněno věkové sloţení místních obyvatel. Převaţují zde obyvatelé ve středním věku a starší, proto je zde jiţ zmiňované velké mnoţství sedacích prvků. Dále jsou zde navrţeny
Východní vnitroblok je mnohem frekventovanější neţ ten západní a proto je jeho středem veden
také takzvané komunitní zahrádky, kde si obyvatelé všech věkových kategorií mohou pěstovat
diagonální pěší tah o šířce 1,6 m z betonové dlaţby 40x40 cm, který průchod prostorem přirozeně
jakékoliv rostliny a při tom aktivně relaxovat. Pro rodiny s dětmi jsou navrţeny herní prvky, jako
zkracuje. Podél východní strany budov jsou navrţeny takzvané komunitní zahrádky, kde si sami
jsou houpačky, prolézačky či pískoviště. V západním vnitrobloku je navrţena plocha s posezením,
obyvatelé mohou pěstovat rostliny, ať uţ uţitkové bylinky, zeleninu či rostliny okrasné. Komunitní
kde bude moţnost grilování a setkávání se s přáteli či sousedy, coţ je určeno všem věkovým
zahrádky jsou navrţeny v podobě tří čtverců, přičemţ kaţdý z nich obsahuje šestnáct záhonků
kategoriím. Volná travnatá plocha nabízí nepřeberné moţnosti vyuţití, ať uţ pasivní či aktivní.
(1,5x1,5 m), které budou dle potřeby doplněny jednoduchým plůtkem a to hlavně z důvodu zamezení vstupu psům. Chodníčky z dlaţby 40x40 cm o šířce 80 cm rozdělují čtverec na čtyři menší. Mezi vnitřními nejmenšími záhonky je uţší chodníček o šířce 40 cm určený k ošetřování a údrţbě zahrádek. Kolem zahrádek jsou umístěny lavičky. Kaţdý z těchto tří čtverců by mohlo spravovat bytové druţstvo, jehoţ vchod přiléhá k zahrádce. Další fungování, vyuţívání a údrţba by byla stanovena na schůzi daného druţstva. Mezi zahrádkami jsou navrţeny lavičky, nad kterými jsou dvě loubí, konstrukce na popínavé rostliny jako je například Campsis radicans, které zajistí stín. Pod lavičkami a okolo zahrádek je navrţena betonová dlaţba 40x40 cm, která prostor propojuje. Podél západní strany budov je navrţen pás sloţený ze sedmi čtverců, ve čtyřech z nich jsou umístěny stromy, jedná se o dva Prunus serrulata a dva Acer platanoides. Pod těmito stromy je navrţena dlaţba 40x40 cm se spárou 10 cm, coţ v tomto případě zajistí zatravnění a optické 27
11. METODIKA INVENTARIZACE DŘEVIN
Je to vývojová fáze, ve které se konkrétní jedinec aktuálně nachází, nejedná se o jeho konkrétní stáří či období zaloţení. Pro kaţdé věkové stadium a daný taxon je charakteristický soubor znaků.
Při zpracování dendrologického průzkumu a inventarizace dřevin byla pouţita metodika podle
Pro hodnocení věkového stadia je pouţita následující klasifikace.
doc. Ing. P. Šimka, Ph.D. U jednotlivých primárních vegetačních prvků byly při dendrologickém
Věkové
průzkumu hodnoceny následující atributy.
stadium
Základní údaje
1
Označení
Charakteristické znaky
Nová výsadba
převládají znaky a projevy ujímání ujatá výsadba doposud nestabilizovaná, znaky
Pořadové číslo jedince 2
Odrostlá výsadba
Kaţdý hodnocený jedinec má své konkrétní číslo, které je uvedeno v textové i výkresové části.
architektury koruny
Číselná řada je průběţná. Taxon
3
Stabilizovaný, dospívající jedinec
Taxon znamená rodové a druhové označení jedince. Pouţití podle jednotné nomenklatury dle prof. Ing. J. Koblíţka, CSc.
intenzivní péče nebo její absence, zakládání
4
Dospělý jedinec
dotváření typických charakteristik pro daný taxon (habitus, borka,..), výrazný prodluţovací růst, často začátek plodnosti vyvinutý jedinec s charakteristickými znaky taxonu rozpad
Výška 5
Veterán
Uvádí se výška stromu v metrech a je měřena optickým výškoměrem.
projevy
struktury jedince (úbytek
s
kosterních
doprovodnými větví,
nástup
přirozených patogenů)
Báze koruny Za bázi koruny jsou povaţovány zemi nejblíţe se nacházející normální výhony s ţivými listy
Kvalitativní údaje
nebo místo nasedání nejníţe postavené ţivé větve na kmeni, pokud je blíţe k zemi neţ zmíněné výhony. Údaj se udává v metrech. Šířka koruny Je zjišťována kolmým průmětem koruny k zemi a u nepravidelných korun je udávána průměrná hodnota. Uvádíme celkovou šířku koruny v metrech.
Vitalita Vitalita neboli ţivotaschopnost je jedním z velmi cenných hodnocených atributů, kterým posuzujeme určitou vývojovou tendenci jedince. Vitalita je hodnocena jako souborná hodnota bez specifikace dílčích ukazatelů vitality. Hodnocení se opírá o posouzení olistění a tvarových změn větvení. Bodové hodnocení vitality ve stupnici:
Výčetní tloušťka kmene Tloušťka kmene je měřena ve výšce 1,3 m od země a uvádí se v celých centimetrech. U více kmenných jedinců je uváděna tloušťka nejsilnějšího kmene.
Stupeň 1
stromy plně vitální
Stupeň 2
stromy s mírně sníţenou vitalitou, projevy sníţení vitality mohou být dočasné
Stupeň 3
stromy se středně sníţenou vitalitou, při omezení vnějších negativních vlivů lze očekávat dílčí zlepšení
Popisné údaje Věkové stadium
Stupeň 4
stromy se silně sníţenou vitalitou, nelze zpravidla očekávat dílčí zlepšení
Stupeň 5
stromy bez projevů fyziologické vitality 28
Zdravotní stav
Stupeň 3
případně se sníţenou vitalitou a zdravotním stavem, pěstebně vyuţitelný,
Vyjadřuje aktuální odchylku (stupeň poškození) od normálu, vztaţenou k jednotlivým
všechny stromy 1 a 2 (3) věkového stadia – plně vitální, zdravé s typickými
hodnoceným atributům nebo celku. Celkové hodnocení zdravotního stavu vychází z posouzení závaţnosti poškození hodnoceného
znaky taxonu Stupeň 4
dílčími charakteristikami. Tyto dílčí znaky mají kumulativní charakter a celkový zdravotní stav je posuzován nejen podle dílčích poškození, ale je zohledněn vliv jejich společného výskytu. Stupeň 1
stromy bez poškození nebo stromy mírně poškozené, předpoklad dlouhodobé
průměrně hodnotný strom s předpokladem střední aţ dlouhodobé existence,
podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem poměrně krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec
Stupeň 5
velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo odumřelý, chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci
existence Stupeň 2
stromy výrazně poškozené, existence není bezprostředně ohroţena
Stupeň 3
stromy velmi silně poškozené, existence bezprostředně (nebo během poměrně krátkého období) ohroţena
Ostatní údaje = poznámka Zachycuje údaje, významné pro hodnocení jedince, které však nezohledňuje ţádná z výše uvedených standardních charakteristik (např. tvorba výmladků).
Dílčí charakteristiky zdravotního stavu:
Poškození kmene
Poškození koruny
Výskyt hnilob a dutin
Výskyt suchých větví
Sníţení statické stability Sadovnická hodnota
Vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby a vyjadřuje biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. Tato hodnota je výslednicí hodnocení jeho několika vlastností, v daném případě byl zohledněn: taxon, vývojové stadium, vitalita a zdravotní stav. Stupeň 1
velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické vlastnosti příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný
Stupeň 2
nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním a kompozičním potřebám, převládají charakteristické znaky příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky výrazně nesniţují jeho hodnotu, výjimečně i strom třetího věkového stadia 29
12. DISKUZE
13. ZÁVĚR
Celkový návrh se snaţí zajistit dostatečnou atraktivnost a vyuţitelnost pro místní obyvatele.
Celkový návrh je vypracován na základě zjištěných informací z terénních průzkumů a rozborů
Součástí programové náplně jsou mimo jiné komunitní zahrádky, které se uplatňují a realizují spíše
řešené lokality, na základě kterých byly vypracovány jednotlivé analýzy a současně na základě
v zahraničí. Nicméně začínají se realizovat i v České republice. Je důleţité, aby obyvatelé pochopili
prostudování příkladů realizací českých ale i zahraničních vnitrobloků. Důraz je kladen na
jejich smysl a funkci a aby ti, kteří je nevyuţívají, byli dostatečně tolerantní. Jsem přesvědčena o
maximální vyuţití zjištěných informací a jejich zuţitkování v samotném návrhu, nejlépe s ohledem
tom, ţe lidé mají zájem o tento způsob pěstování rostlin a celkově o tento typ koníčku.
na potřeby místních obyvatel zjištěné v dotazníkovém šetření. Jedná se především o celkové
Řešené území je ve vlastnictví města, coţ naznačuje velmi pravděpodobný problém s nedostatkem financí, který je patrný i dnes a projevuje se nedostatečnou údrţbou. Návrh se však snaţí nastínit jeden ze způsobů řešení.
zatraktivnění, zpříjemnění prostoru a navrţení dostatku sedacích prvků. Prostor je navrţen tak, aby působil vzdušně a ne příliš uzavřeně, ale současně zde uţivatel nalezne i intimní místa s dostatkem soukromí.
K zamyšlení je zajímavý fakt, ţe při dotazníkovém šetření dotazovaní odpovídali, ţe si myslí, ţe
I přes to, ţe je řešené území rozděleno na dva samostatné vnitrobloky, oba propojuje a spojuje
vnitrobloky sice nabízejí moţnosti k relaxaci, ať uţ dostatek nebo jen minimální, ale i přesto zde
pravidelný motiv čtverce a pravidelných linií, které vychází z okolní architektury socialistického
chodí jen minimum z nich, na coţ reaguje navrhované řešení, které se snaţí přilákat uţivatele.
realismu. Kompoziční řešení návrhu se zaměřuje na funkčnost a vyuţitelnost řešeného území, snaţí se zajistit programovou náplň pro místní obyvatele. V neposlední řadě řeší provozní stránku vnitrobloků zajištěním dostatku chodníků, které jednak spojují jednotlivé prostory, ale i zadní vchody do obytných domů. Cílem návrhu je uspokojit pokud moţno všechny věkové kategorie obyvatel a nabídnout jim místo k relaxaci a odpočinku v hektickém městském prostředí. Současně se návrh snaţí zaujmout a přilákat uţivatele, být atraktivní ze všech pohledů i se shora.
30
14. SOUHRN
15. RESUME
Předmětem této bakalářská práce je vytvoření návrhu městského prostoru. Práce je členěna na tři
The aim of this bachelor thesis is to create new design of urban space. This thesis is divided into
části a to textovou, analytickou a návrhovou. Literární přehled textové části je zaměřen na příklady
three parts – text, analytical and project part. Text part is focused on examples of realization and
realizací či revitalizací vnitrobloků jak v České republice, tak i v zahraničí. Dále se textová část
revitalization of the courtyards in Czech Republic and also abroad. Than it is focused on quite recent
práce věnuje nedávnému historickému vývoji a budování řešené lokality v Ostravě – Porubě a také
historical development and building this area in Ostrava – Poruba. The analytical part deals with
zahradní tvorbou v Porubě v období socialistického realismu. Analytická část zkoumá provoz
traffic and services in the area, finds area´s positives and negatives, evaluates actual condition of
v řešeném území, funkci, zjišťuje pozitivní a negativní faktory území, zabývá se inventarizací dřevin
trees and entire area and also detects current use. One part of analytical part is questionnaire survey
a současným vyuţitím území. Součástí analytické části je také dotazníkový průzkum, při kterém byli
of local residents.
dotazováni místní obyvatelé ohledně celkového vyuţívání řešeného území.
Mainly project part is based on this analysis and comes up with ideas how to make this area
Návrhová část se zaměřuje na nové funkční, prostorové a provozní uspořádání řešeného území,
more attractive and revitalize it. The project part suggests new functional, spatial and operational
které zohledňuje potřeby místních obyvatel. Důraz je kladen na vytvoření plně funkčního prostoru,
solutions of this area, which take into account the needs of local people. It is important to create
který slouţí lidem za účelem rekreace a odpočinku, proto je zde navrţeno velké mnoţství sedacích
fully functional space for people to relax and rest mainly on the benches.
prvků, které přispějí k vnesení ţivota do řešeného prostoru. Prostor je doplněn o sedací prvky, herní prvky, pískoviště, prostor pro grilování či komunitní zahrádky. Koncept návrhu je inspirován charakterem okolní zástavby a celkovým pojetím architektury socialistického realismu.
This area is supplemented by street furniture, playground and community garden. The whole design concept is inspired by the character of the surrounding buildings and the overall concept of the architecture of socialist realism. Key words: urban space, analysis, design, Ostrava
Klíčová slova: městský prostor, analýzy, návrh, Ostrava
31
16. SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ
Jan Červený, Vnitroblok Radhošťská [online]. Dostupné z: http://www.jancerveny.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=10:vnitroblok-
CULEK M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha: ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN: 80-85368-80-3.
radhostska-&Itemid=2 [cit. 2013-08-05] MCGREGOR COXALL, Form/Lot 302 [online]. Dostupné z: http://mcgregorcoxall.com/projects/41#/projects/41 [cit. 2013-08-03]
GALUSZKA E., KŘÍŢ Z.: Zeleň ve výstavbě Ostravska. 1. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. 102 s. ISBN: 48-006-63 JIŘÍK K. et al.: Dějiny Ostravy. 1. vyd. Ostrava: Sfinga, 1993. 811 s. ISBN: 80-85491-39-7 KORBELÁŘOVÁ I., ŢÁČEK R.: Velká Ostrava: 75. výročí sloučení ostravských obcí. 1. vyd. Ostrava: Tilia, 1999. 60 s. ISBN: 80-86101-26-6.
NIP paysage, Line Dance [online]. Dostupné z: http://nippaysage.ca/en/unity-housing.html [cit. 2013-08-03]
17. SEZNAM VYOBRAZENÍ 17.1
Seznam vyobrazení v textu
Obr. 1-5 Charlotte garden v Kodani; http://www.architonic.com/aisht/charlotte-garden-sla/5100080
LIPUS R.: Scénologie Ostravy. 1. vyd. Praha: KANT, 2006. 174 s. ISBN: 80-86970-11-6.
Obr. 6 Line Dance v Montrealu; http://nippaysage.ca/en/unity-housing.html
STRAKOŠ M.: Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století. 1.
Obr. 7 Line Dance v Montrealu; http://www.archello.com/en/project/line-dance-unity-1-and-2housing-projects
vyd. Ostrava: NPÚ, 2010. 199 s. ISBN: 978-80-85034-60-8. STRAKOŠ M.: Průvodce architekturou Ostravy. 1. vyd. Ostrava: NPÚ, 2009. 451 s. ISBN: 978-8085034-54-7. TRIQUEL A. a kol.: Urban landscape.1. vyd. Barcelona: LOFT Publications, 2012. 599 s. ISBN: 978-84-9936-778-1.
Obr. 8 Line Dance v Montrealu; http://www.cornerstonesonoma.com/explore/projects/nip-paysage/ Obr. 9-11 Central courtyard of the Jaques Avenue v Bondi; http://www.aspectstudios.com.cn/wps/wcm/connect/web/w/projects/type+of+project/residential/151 +east,+jaques+avenue,+bondi
Internetové zdroje:
Obr. 12 Form/Lot 302 v Sydney; http://www.flickr.com/photos/mcgregorcoxall/4903330477/in/photostream/lightbox/
A05, Vnitroblok za Ţiţkovskou vozovnou [online]. Dostupné z: http://www.a05.cz/projekty/2306-
Obr. 13 Form/Lot 302 v Sydney; http://mcgregorcoxall.com/projects/41#/projects/41
vnitroblok-za-zizkovskou-vozovnou [cit. 2013-08-04]
Obr. 14-16 Form/Lot 302 v Sydney; http://www.architonic.com/aisht/charlotte-garden-sla/5100080
Archello, Line Dance [online]. Dostupné z: http://www.archello.com/en/project/line-dance-unity-1-
Obr. 17-20 Vnitroblok za Ţiţkovskou vozovnou v Praze; http://www.a05.cz/projekty/2306vnitroblok-za-zizkovskou-vozovnou
and-2-housing-projects [cit. 2013-08-03] ARCHITONIC, Charlotte garden [online]. Dostupné z: http://www.architonic.com/aisht/charlottegarden-sla/5100080 [cit. 2013-08-02] ASPECT Studios, Central courtyard of the Jaques Avenue in Bondi [online]. Dostupné z:
Obr. 21-23 Vnitroblok Radhošťská v Praze; http://www.jancerveny.cz/index.php?option=com_phocagallery&view=category&id=10:vnitroblokradhostska-&Itemid=2
+east,+jaques+avenue,+bondi [cit. 2013-08-03]
Obr. 24-25 Vnitroblok Radhošťská v Praze; http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-aprojekty/Vnitroblok-Radhostska.html?akce=zvse
Ateliér 38, Bytové domy Ostrava Poruba [online]. Dostupné z:
Obr. 26-28 Vnitroblok U Soudu v Ostravě; foto autorka 2013
http://www.atelier38.cz/realizace/bytove-domy-ostrava-poruba [cit. 2013-08-05]
Obr. 29 Plakát Vzhůru k vybudování ostravských staveb socialismu!; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 7
http://www.aspectstudios.com.cn/wps/wcm/connect/web/w/projects/type+of+project/residential/151
Flickr, Form/Lot 302 [online]. Dostupné z: http://www.flickr.com/photos/mcgregorcoxall/4903913684/ [cit. 2013-08-03]
32
Obr. 30 Plakát Ostravsko, maják socialistického zítřku; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 8 Obr. 31 Kresba leteckého pohledu na plánované nové město; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 158 Obr. 32 Studie Svinovského náměstí; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 19
Obr. 6-8 Lavička; http://www.mmcite.com/vyrobky#!parkove-lavicky/portiqoa Obr. 9-10 Sestava tří sedacích prvků; http://www.mmcite.com/vyrobky#!parkove-lavicky/urbanislands Obr. 11 Odpadkový koš; http://www.mmcite.com/vyrobky#!odpadkove-kose/diagonal/dg315 Obr. 12-14 Osvětlení; http://www.santacole.com/en/catalogo/farolas/universal/
Obr. 33 Kresba perspektivy průhledu hlavní třídou od budovy KNV k budově univerzity; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 146
Obr. 15-16 Přístřešek na kontejnery; foto autorka 2011
Obr. 34 Nerealizovaný model Nové Ostravy; Nová Ostrava a její satelity: kapitoly z dějin architektury 30. – 50. let 20. století., 2010, str. 177
Obr. 18 Herní prvek balanční prstenec; http://www.hriste.cz/produkty/cirkulon-1
Obr. 17 Herní prvek trychtýřová síť; http://www.hriste.cz/produkty/aperton
Obr. 35 Detail fasád budov; Archiv národního památkového ústavu Ostrava; foto autorka 2013
18. SEZNAM PŘÍLOH
Obr. 36 Detail fasád budov; Archiv národního památkového ústavu Ostrava; foto autorka 2013 1
LOKALIZACE A ANALÝZA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
2
SOUČASNÝ STAV
3
PROVOZNÍ ANALÝZA
4
FUNKČNÍ ANALÝZA
5
HISTORICKÁ A VÝTVARNÁ ANALÝZA
6
INŢENÝRSKÉ SÍTĚ
7
SWOT ANALÝZA A FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU; foto autorka 2013
Graf č. 1 Vzorek respondentů dle pohlaví
8
INVENTARIZACE DŘEVIN A SADOVNICKÉ HODNOTY
Graf č. 2 Věková struktura respondentů
9
INVENTARIZAČNÍ TABULKY STROMŮ A KEŘŮ
Graf č. 3 Moţnosti k relaxaci/rekreaci
10
NÁVRH KÁCENÍ STÁVAJÍCÍCH DŘEVIN
11
ŘEZOPOHLEDY
12
POHLED I
13
POHLED II
14
POHLED III
15
POHLED IV
16
POHLED V
17
DETAILY I
18
DETAILY II
19
SITUACE (přiloţená v zadní kapse)
Obr. 37 Detail fasád budov; Archiv národního památkového ústavu Ostrava; foto autorka 2013 Obr. 38 Zájezd OV do NDR, 1986; soukromý archiv p. Metze Mapa č. 1 Lokalizace řešeného území, podkladová data z http://www.mapy.cz/ Mapa č. 2 Vlastnictví bytů v řešeném území a jeho blízkosti Tabulka č. 1 Sloţení obyvatelstva Poruby, podkladová data z českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/definitivni_vysledky_ze_sldb_2011_za_mestske_casti_mesta_o stravy
Graf č. 4 Vyuţívání vnitrobloků
17.2
Seznam vyobrazení v příloze
Obr. 1 Lavička; http://www.mmcite.com/vyrobky#!parkove-lavicky/portiqoa/pqa111 Obr. 2 Lavička s opěradlem; http://www.mmcite.com/vyrobky#!parkove-lavicky/portiqoa/pqa151 Obr. 3 Sestava tří sedacích objektů; http://www.mmcite.com/vyrobky#!parkove-lavicky/urbanislands/uis530 Obr. 4 Odpadkový koš; http://www.mmcite.com/vyrobky#!odpadkove-kose/diagonal/dg315 Obr. 5 Osvětlení; http://www.santacole.com/recursos/productos/downloads/pdf_cotas/farola_ universal_3,40.pdf
33
