Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
MODERNÍ TYPY OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ VE VINOHRADNICTVÍ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Vypracoval Jakub Vája
Lednice 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Moderní typy opěrných konstrukcí ve vinohradnictví vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 6.5. 2012 Podpis autora……………………….
Děkuji mému vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za pomoc a uţitečné rady při zpracování mé bakalářské práce .
4 OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................................... 6 2. CÍL................................................................................................................................................ 7 LITERÁRNÍ ČÁST ......................................................................................................................... 8 3. PERSPEKTIVNÍ TYPY VEDENÍ ............................................................................................ 8 4. MODERNÍ TYPY OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ PRO VINICE VYUŢÍVANÉ U NÁS I VE SVĚTĚ.................................................................................................................. 11 4.1. Sloupky opěrné konstrukce .................................................................................................. 11 4.1.1. Betonové sloupky ..................................................................................................... 12 4.1.2. Ocelové sloupky ..................................................................................................... 12 4.1.3. Plastové sloupky ...................................................................................................... 15 4.1.4. Dřevěné sloupky ...................................................................................................... 16 4.2. Doplňkové prvky ............................................................................................................... 19 4.2.1 Kotvy a vzpěry .......................................................................................................... 19 4.2.2. Druhy drátů ............................................................................................................ 21 4.2.3. Opěrné tyče .............................................................................................................. 23 4.2.4. Fixační spony opěrných tyčí ................................................................................... 25 4.2.5. Napínáky .................................................................................................................. 27 4.2.6. Spojky....................................................................................................................... 28 5. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO VÝSTAVBU OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ ......................................................................................................................... 30 5.1. Vrtáky ................................................................................................................................ 30 5.1.1. Ruční vrtáky ........................................................................................................... 30 5.1.2. Ruční motorový vrták ............................................................................................. 31 5.1.3. Traktorový nesený vrták .......................................................................................... 32 5.2. Jamkovače ............................................................................................................................ 32 5.3. Zatloukače ............................................................................................................................ 33
5 5.3.1. Ruční beranidlo...................................................................................................... 33 5.3.2. Zatloukač vinohradnických sloupků ERO.............................................................. 33 5.4. Zatlačovače .......................................................................................................................... 35 5.5. Rozvíječe drátů .................................................................................................................. 36 6. BILANCE SPOTŘEBY MATERIÁLU .................................................................................. 37 7. INVESTIČNÍ NÁKLADY ........................................................................................................ 40 8. DISKUSE ................................................................................................................................... 42 9. ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 44 10. SUMMARY .............................................................................................................................. 45 11. SEZNAM LITERATURY ....................................................................................................... 46
6
1. ÚVOD Pěstovaní révy vinné se v podmínkách vinohradnických provozů neobejde bez opěrných konstrukcí, které musí poskytovat dostatek opory révovému keři. Opěrná konstrukce je základem výsadby révy vinné, proto se musí vybudovat, co nejdříve. Opěrné konstrukce umoţňují tvarování révových keřů, dále pomáhají ke snadnějšímu provádění veškerých pracovních operací, a v neposlední řadě přispívají k udrţeni lepšího zdravotního stavu hroznu, a to hlavně díky oslunění, čímţ umoţňuje dosáhnout vyšší kvality. Opěrná konstrukce musí také umoţnit jednotlivým rostlinám dostatečné osvětlení a proudění vzduchu, které odvádí přebytečnou vlhkost od rostlin, především pro zamezení šíření plísňových chorob, a dále také zjednodušení zelených prací ve vinici. Odpadává tak náročné ruční vyvazování letorostů, které je nahrazeno jejich prostrkáváním do dvojdrátí. Drátěnky také umoţňují stejnoměrné rozdělení letorostů. Díky opěrné konstrukci jsou tedy rostliny ve výsadbách stabilizovány, coţ umoţňuje provádění veškerých pracovních operací. V současném nabízeném sortimentu je k dispozici velké mnoţství sloupků v různém materiálovém provedeni. Nejvíce pouţívané jsou sloupky profilované pozinkované, jejichţ hlavní předností je dobrá manipulace, protoţe jsou podstatně lehčí neţ sloupky betonové, které byly často pouţívány dříve. Uţivatel by se měl při výběru sloupků zaměřit na řadu aspektů – plánovaná výška konstrukce, délka ţivotnosti, moţnost výškového posunu dvojdrátí, způsob instalace, cena aj. Celkové náklady na stavbu opěrné konstrukce mohou být výrazně ovlivněny zvoleným způsobem instalace s vyuţitím různých typů nářadí a mechanizačních prostředků. Právě jejich sortimentu, konstrukčnímu provedeni a moţnostech jejich vyuţití ve vinohradnických podmínkách bude v práci věnována hlavni pozornost.
7
2. CÍL Cílem této bakalářské práce je charakterizovat moderní typy opěrných konstrukcí ve vinice u nás i ve světě. Charakteristika opěrných konstrukcí bude zaměřena na rozdělení jednotlivých typů sloupků s ohledem na pouţitý materiál a na sortiment doplňkových prvků. V části vypracování bude zpracován přehled strojů vyuţívaných při stavbě jednotlivých opěrných konstrukcí, spolu s údaji o jejich výrobcích a jejich technicko-ekonomických parametrech. V posledním bodě bude zpracována bilance spotřeby materiálu na zvolený rozsah výsadby.
8
LITERÁRNÍ ČÁST 3. PERSPEKTIVNÍ TYPY VEDENÍ Ve vinohradnictví se vyuţívají pro révu vinnou desítky pěstitelských tvarů, které jsou specifické pro určité vinařské oblasti. V ČR jde o tvary typické pro vinohradnictví chladného podnebí. Pěstitelský tvar by měl v první řadě zajistit kvalitní oslunění maximálního objemu listové plochy keře. Z tohoto pohledu jsou nejdůleţitější tvary s vertikálně formovanými nebo rozdělenými listovými stěnami. Optimální pěstitelský tvar by měl téţ zaručit, aby maximum listové plochy nacházelo na povrchu listové stěny a menší podíl uvnitř. Je to základní předpoklad pro dobrou fotosyntézu (PAVLOUŠEK, 2011). Ve vinohradnictví existují tři typy vedení - nízké vedení, střední vedení a vysoké vedení. Systémy nízkého vedení se rozšířily v 19. století a uplatňovaly se v České Republice v 1. polovině 20 století. Tyto typy vedení se nyní u nás ve velkovýrobním pěstování nepouţívají. Perspektivními vedeními, které jsou u nás nejrozšířenější jsou střední vedení a vysoké vedení (PAVLOUŠEK, 2011).
STŘEDNÍ VEDENÍ RÉVY VINNÉ Rýnsko hessenské vedení révy vinné Rýnsko hessenské vedení je pěstitelský tvar s vertikálně tvarovanými stěnami. Výška kmínku se pohybuje mezi 0,6 – 0,8 m. Drátěnku pro toto vedení tvoří vodící a ohýbací drát, pokud se ohýbá taţeň do oblouku, a nejčastěji dva páry dvojdrátí, které slouţí k zastrkování letorostů (PAVLOUŠEK, 2011). U rýnsko hessenské vedení se pouţívá řez na taţně, proto nelze opomenout důleţité zákonitosti platící pro ohýbání taţňů. Při nesprávném ohýbáním taţni rostou nejintenzivněji letorosty v nejvyšším bodě a není zaručena vyrovnanost mezi rašením a růstem letorostů. U rýnsko hessenského vedení révy a také u vysokého s řezem na taţně se mohou tvarovat taţně třemi způsoby – tvarováním plochého taţně, do mírného oblouku a do vysokého oblouku. Na plochém taţni se nechává obvykle nechává max.
9 10-12 oček, jestliţe je potřeba zvýšit zatíţení keřů z důvodu oslabení růstu révy vinné, zvýšení výnosu hroznů nebo zpomalení zrání hroznů, pouţívá se ohýbání taţně (Obr. 1) (PAVLOUŠEK, 2011).
Obr. 1 – Ohýbání taţně na vysoký oblouk (http://www.trhvin.cz/pruvodce-vinem/197-rynsko-hessenske-unifikovane)
VYSOKÉ VEDENÍ RÉVY VINNÉ Vysoké vedení révy s řezem na taţně Princip vysokého vedení
révy s řezem na taţně je zcela shodný s rýnsko-
hessenským vedením révy vinné. Pěstitelské tvar je vhodný pro většinu odrůd révy vinné (PAVLOUŠEK, 2011).
Moserovo vedení Jde o typ vedení vysokého vedení určeného pro pěstování ve sponu 3,00x1,2 m. Moserovo vedení lze koncipovat jako jednoramenný nebo dvojramenný kordon. Hlavní výhodou Moserova vedení je, ţe se nemusí vyvazovat plodné dřevo. Nevýhodou jsou stejné jako u většiny korodonových tvarů – velký podíl starého dřeva je citlivý na rašení spících oček a výrazné zahušťování keře. Nevýhodou je také větší podíl řezných ran na starém dřevě. Toto vedení se pouţívá nejčastěji pro odrůdy Veltlínské
zelené,
Neuburské,
(PAVLOUŠEK, 2011).
Ruladnské
bílé,
Zweigeltrebe
a
Frankovka
10
Jednoduchý závěs Tento pěstitelský tvar se označuje jako „jednoduchá záclona“ (Obr.2). Pouţívá se pro pěstování révy vinné na vysokém vedení. Jednoduchý závěs je kordónovým pěstitelským tvarem. Ve výšce 1,6 – 1,8 m přechází kmínek v kordonové rameno, na kterém se ponechává plodné dřevo. Celý kmínek se musí udrţovat čistý, bez obrostu. Letorosty se musí odstranit v bylinném stavu v rámci čištění kmínků (PAVLOUŠEK, 2011). Jednoduchý závěs je vhodnější pro bílé odrůdy. Vysoká výška kmínku nevytváří optimální mikroklima pro zrání modrých odrůd, protoţe modré odrůdy mohou na jednoduchém závěsu přeplozovat. Je vhodný pro odrůdy Ryzlinku rýnského, vlašského, Vetlínské zelené, Rulandské šedé, Ruladnské bílé,…. (PAVLOUŠEK, 2011).
Obr. 2 - Jednoduchý závěs (www.trhvin.cz/pruvodce-vinem/187-zavesove-zaclonove-tvary)
Vertiko Vertiko je systém svislých, jednoramenných nebo dvouramenných kordonů s obrostem ve formě dvouokých čípků (Obr. 3). Kmeny kordonů jsou 0,7 - 0,8 m vysoké a obrostlé rameno je 0,8 - 0,9 m dlouhé. Obrost je buď rozdělen do tří etáţí, nebo rovnoměrně a řídce rozprostřen po celém rameni. Na jednom rameni se ponechává 8, nejvýš 10 dvouokých čípků. Čípky nesmějí být delší. Vznikala by tak snadno postranní ramínka. Obrost krátkých čípků je nutno stále udrţovat těsně u stařiny ramene. (PAVLOUŠEK, 2011)
11
4. MODERNÍ TYPY OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ PRO VINICE VYUŢÍVANÉ U NÁS I VE SVĚTĚ Opěrná konstrukce se v nově zakládaných výsadbách realizuje ve druhém popřípadě třetím roce. V prvním roce se k sazenicím umísťují jehly, v dalším roce následuje instalace sloupků a drátů. Volbu pouţitých sloupků opěrné konstrukce je třeba dopředu promyslet, kvůli dalším pracem ve vinici např. předřez, osečkování letorostů nebo mechanizovaná sklizeň. Sloupky by měly mít trvanlivost minimálně 20-30 let. Měly by být odolné vůči chemickým přípravkům a také mechanickému poškození od strojů. Důleţitý je také poţadavek snadné instalace a cenové dostupnosti, v neposlední řadě také pouţití materiálů umoţňujících recyklaci. Krajní sloupky je nutno instalovat pečlivě, včetně natření nebo barevného označení kotevních drátů. Tyto náleţitosti pak zlepší orientaci traktoristy a sníţí riziko poškození opěrné konstrukce. Při instalaci řadových sloupků je důleţitá otázka stability konstrukce, která vychází jednak z hloubky zapuštění jednotlivých sloupků do půdy, ale také jejich rozteče. Hloubka zapuštění sloupku je běţně 0,6 m, ale je třeba zvaţovat charakter půdního profilu. Dalším parametrem je rozteč, která je určena charakterem porostu a druhem sloupků. U vinic běţně pouţíváme rozteč sloupků 6 – 7 m. U středních sponů to pak znamená spotřebu 550 – 800 ks sloupků na 1 ha.U širších sponů 400 – 600 sloupků na ha. K lepší stabilitě opěrné konstrukce přispívá také dobré provedení krajních sloupků. Ty mohou být svislé - opatřené vzpěrou s betonováním v zemi, nebo šikmé – opatřené kotevním táhlem fixovaným kotvou různého provedení nebo jako svislé šikmo spojené kotevním drátem se sousedním sloupkem v řadě. Dále je důleţité zvolit počet a umístění nosných vodících drátů (2 dráty) a počet dvojdrátí. Dnes se zpravidla uplatňují tři dvojdrátí. (BURG a ZEMÁNEK 2010).
4.1. SLOUPKY OPĚRNÉ KONSTRUKCE Volba druhu materiálu sloupků je pro stavbu opěrné konstrukce rozhodující. V dnešní době je široká nabídka různých materiálových variant a konstrukčních provedení, coţ umoţňuje přizpůsobit výběr sloupků, podmínkám porostu a moţnostem vinohradníka (BURG a ZEMÁNEK 2010).
12
4.1.1. Betonové sloupky Betonové sloupky se vyrábějí z vibrovaného betonu, litého betonu, nebo předpjatého betonu (Obr.4). Pro zvýšení pevnosti jsou vyztuţeny ocelovými armaturami. Hrany jsou zaobleny, coţ sniţuje riziko jejich poškození nebo poškození vyuţívané mechanizace. Hlavní nevýhodou betonových sloupů jsou – vysoká hmotnost - 40 – 60 kg, která stěţuje jejich dopravu a manipulaci, dále je u těchto sloupků sloţitější instalace drátů a náročnější oprava při jejich poškození. Nejčastěji se staví v rozteči 6 - 8 m. (BURG a ZEMÁNEK 2010).
Obr. 4 - Sloupky z předpjatého betonu a jejich profily
Tab. 1: Rozměry betonových sloupků Typ sloupku Litý beton Předpjatý beton
Profil (mm) 80 x 80 50x50; 70x70; 80x80; 90x90
Délka (m)
Hmotnost (kg.ks-1)
2,2 aţ 2,8
21 aţ 25
2,2 aţ 3,0
14 aţ 55
4.1.2. Ocelové sloupky K výrobě se pouţívá nejčastěji ocelový plech o tloušťce 1, 5 – 2,00 mm, který je pro zvýšení pevnosti různě profilován. Další odlišnost je také technologie výroby. Ocelové sloupky mohou být vyráběný taţením nebo ohýbáním pozinkovaného nebo nerezového plechu. Kvalita u ocelových pozinkovaných profilů je ovlivněna tím, zda li
13 jsou vyráběny z předem pozinkovaných pásů plechu nebo jsou zinkovány aţ hotové sloupky. Výhodou ocelových sloupků je nízká hmotnost, čímţ je zajištěn snadný manipulace, moţnost snadného posunu dvojdrátí v průběhu vegetace a dále niţší náročnost při opravách po poškození. Mezi nevýhody patří moţnost koroze zapuštěné části při horší kvalitě povrchové úpravy pozinkovaných sloupků. Rozteč je podobná jako u betonových sloupků (BURG a ZEMÁNEK 2010).
Druhy úchytů drátů
Obr. 5 - Vnější háčky Jednotlivé typy ocelových sloupků mohou mít uchycení drátu řešeno dvěma různými způsoby: vnější vnitřní Vnější háčky lépe vyhovují pro mechanizované roztahování vodících drátů (Obr 5). Ovšem existuje nebezpečí jejich deformace při nasazení portálových sběračů. Ve svahu, nebo zvlněném terénu můţe docházet k samovolnému vyháknutí napnutých drátů. Toto se eliminuje formováním háčků do tvaru písmene ‚S‘, které zamezuje jednak vyklouznutí drátů a také sběrače takto upravené háčky nepoškozují. Pokud mají háčky ostré hrany, musí se na ně navlékat plastové ochranné návleky, aby se neodřela na drátech povrchová ochrana a nedocházelo k jejich korozi době se od vnějších háčků upouští a přechází se na vnitřní háčky (WALG, 2000; SEDLÁČEK, 2003). Vnitřní háčky jsou vlastně šikmo vyraţené otvory tzv. průvlaky, které svým tvarem zabraňují samovolnému vyháknutí a také odpadá problém s deformací háčků při pouţití sklízečů hroznů.V současné pouţití sklízečů hroznů.
14
Obr. 6 - Vinohradnický sloupek VHZ Profilované sloupky z pozinkovaného plechu Kovové sloupky se stříhají a tvarují za studena z předem pozinkovaného plechu. Na střihu je pozinkování přerušeno, to ale nezpůsobuje zrezivění. Síla zinkové vrstvy se pohybuje od 25 do 35 mikrometrů to je zřetelně méně jak u zinkování hotových sloupků. Z hlediska klimatických podmínek mohou kyselé deště způsobit po asi 15 letech poškození zinkové vrstvy coţ má za následek vzniku koroze. Tyto sloupky mohou vydrţet po dobu trvání vinice díky ocelovému jádru, u kterého se po poškození zinkové vrstvy počítá ještě s 8 aţ 10-ti letou ţivotností. Sloupky zhotovované z pozinkovaného plechu jsou cenově příznivější neţ sloupky které se zinkují aţ po zhotovení (WALG, 2000).
Profilované sloupky zinkované po lisování Ocelové sloupky se zinkují v lázni teprve po střihu a lisování. Síla zinkové vrstvy je 70 aţ 80 mikrometrů. Na spodní části sloupků kam stéká zinek po vytaţení sloupků z lázně je zinková vrstva ještě silnější. Ţivotnost takto upravených sloupků můţe při příznivých půdních podmínkách být aţ 30 let. Počítá se s teoretickou ţivotností 35 aţ 40 let, protoţe kaţdoroční úbytek zinkové vrstvy v oblasti styku vzduchu s půdou je 2 mikrometry (WALG, 2000).
15 Druhy povlaků Nejčastěji pouţívané druhy povlaků při ţárovém pokovování ocelových sloupků : Pozinkovaný (Zn) Galfan (95 % Zn, 5 % Al) Galvalume (55 % Al, 43,5 % Zn, 1,5 % Si) Galfan a galvalume pozinkované sloupky jsou nabízeny teprve od 90 let, jedná se o speciální slitiny sniţující úbytek zinkové vrstvy, tím se stávají odolnější vůdčí korozi a daleko příznivějšími k ţivotnímu prostředí (WALG, 2000).
4.1.3. Plastové sloupky V České republice se plastové sloupky vyskytují v menší míře. Jsou vyráběny z tvrzeného polvinylchloridu nebo recyklovaných plastů. Hlavní důvody jejich dosavadního menšího vyuţívání jsou nehomogenní struktura pouţívaných materiálů a málo praktických zkušeností s ţivotností i mechanickými vlastnostmi. Převládá nedůvěra k materiálové stabilitě, která můţe být ovlivněna povětrnostními vlivy a ÚV zářením. Při jejich aplikace se proto volí menší rozteč 5 – 6 m, která znamená vyšší spotřebu sloupků na ha vinice. Výhody plastových sloupků jsou niţší pořizovací cena, nízká hmotnost, která usnadňuje manipulaci. Výhodou je také jejich provedení usnadňující instalaci drátů a případné opravy (BURG a ZEMÁNEK 2010). Existují tři základní profily plastových sloupků: plné plastové sloupky o průměru 60 mm trubkový profil s 10 mm přelisky pro uchycení drátu osmihranný profil s 10 mm přelisky pro uchycení drátu (WALG, 2000) Plné plastové sloupky se jiţ v současnosti na trhu neobjevují, důvodem byla jejich nestabilita a nebezpečí vyvrácení při nepříznivém počasí, hlavně bouřích (WALG, 2000). Sloupky trubkového profilu mají po stranách dva přelisky, které jsou opatřeny otvory pro vodící dráty (Obr. 7).Vrchní část sloupku by se mela zakrýt speciálním krytem, z důvodu vnikání dešťové vody a nečistot (WALG, 2000; SEDLÁČEK 2004).
16
Obr. 7 - Schéma plastového sloupku trubkového profilu Sloupky osmihranného profilu jsou opatřeny nejen dvěma přelisky pro vodící dráty, ale navíc mohou mít dodatečné výztuhy, pro zvýšení stability. Tyto výztuhy jsou buď jednoduché nebo kříţem. Sloupky jsou nabízeny i bez těchto výztuh (WALG, 2000). Všechny typy plastových sloupků jsou mnohem elastičtější neţ kovové a dřevené, proto se při jejich stavbě doporučuje pouţít zatlačovače s hydrovrtem (WALG, 2000)
4.1.4. Dřevěné sloupky Dřevěné sloupky se pouţívají řezané nebo štípané. Běţně se vyuţívají v zahraničí (Francie, Itálie, Německo) u nás se pouţívají málo. Objevují se většinou v kombinaci se sloupky ocelovými, přičemţ dřevěné se pouţívají jako krajové. K výrobě
dřevěných
sloupků se pouţívá akátového nebo dubového dřeva. Méně časté je pak smrkové borové dřevo. Základní nevýhodou dřevěných sloupků je hnilobnými procesy napadená zapuštěná část sloupků v zemi. To vyţaduje dokonalou impregnaci v dolní části sloupku a někdy ani ta nezaručí výrazné prodlouţení ţivotnosti. Instalace drátů se provádí pomocí zatloukaných nebo zavrtaných úchytek, dráty mohou být poměrně snadno posouvány. Případně výměny a opravy sloupků jsou poněkud náročnější (BURG a ZEMÁNEK 2010). Nejčastěji pouţívaný materiál pro dřevěné sloupky: - měkké dřevo – jehličnany: smrk jedle (časté pouţití v Německu) modřín (časté pouţití v Německu)
17 borovice (časté pouţití v Německu) - tvrdé dřevo – listnáče: akát dub
Obr. 8 - Vinohradnický sloupek akátový(www.eika.cz)
Srovnání druhů sloupků Základními poţadavky na opěrnou konstrukci jsou snadná instalace, dostatečná pevnost a ţivotnost, odolnost proti poškození mechanickými prostředky a proti chemickým přípravkům, a neposledně dostupná cena. Srovnání pouţívaných materiálů pro sloupky dle uvedených hledisek je v Tab. 2 (SEDLÁČEK, 2003). Tab. 2: Srovnání sloupků podle pouţitého materiálu (SEDLÁČEK, 2003) Druh Instalace sloupků
Ţivotnost Pevnost
Odolnost proti strojům
Odolnost proti chem. pr.
Cena index beton=100
Beton
Vrták
Vyhovuje
Vyhovuje
Velmi nízká
Vysoká
100
Ocel
Zatlačovač
Vyhovuje
Sníţená
Střední
Niţší
90-110
Dřevo
Vrták
Vyhovuje
Vyhovuje
Vysoká
Vysoká
80-90
Plast
Zatlačovač
Vyhovuje
Sníţená
Střední
Vysoká
80-90
18 Snadnost instalace je důleţitá z krátkodobého hlediska, hlavně při stavbě opěrné konstrukce u větších rozloh. Optimální je instalace zatlačovačem, kdy výkon je mnohem vyšší, neţ při vrtání děr a utěsňování sloupků. Při zatlačování betonových a dřevěných sloupků je nutné pouţít hydrovrt . Ţivotnost sloupků je nejdůleţitější hledisko z pohledu investora, protoţe není moţné po několika letech měnit sloupky. Dřevěné sloupky jako nejstarší pouţívaný materiál je osvědčený, stejně jako beton. Pozinkované profily a plastové trubky z hlediska ţivotnosti nejsou zkušené . Z hlediska pevnosti jsou ověřené dřevěné a betonové sloupky, sloupky ocelové a plastové budou nejen v méně únosných půdách pravděpodobně i při zahloubení 0,60 m hůře odolávat bočním větrům . Odolnost sloupků vůči poškození strojem je důleţitý faktor. Nejodolnější jsou sloupky dřevěné. Nejméně odolné z tohoto hlediska jsou sloupky betonové, které praskají jiţ při malém kontaktu s pohybujícím se nářadím. Ocelové a plastové sloupky mají odolnost střední . Chemické prostředky a hnojiva pouţívané ve vinicích mají evidentně největší devastující účinky na kov. Beton, dřevo a plast jsou odolné proti všem běţně pouţívaným prostředkům (SEDLÁČEK, 2003). Tab. 3: Výhody a nevýhody druhů sloupků
Výhody
Nevýhody
Beton
Ocel
Dřevo
PVC
dobrá stabilita odolnost proti chem. přípravkům odolnost proti povětrnostním vlivům
nízká hmotnost snadná instalace moţnost výškového posunu drátu moţnost sklízet mechanizovaně
nízká hmotnost snadná instalace moţnost výškového posunu drátu moţnost sklízet mechanizovaně
nízká hmotnost snadné úchyty drátů moţnost sklízet mechanizovaně
vysoká hmotnost obtíţná instalace moţnost poškození pracovních orgánů
menší stabilita vyšší cena
nízká ţivotnost nutnost impregnace moţnost deformace
nízká stabilita likvidace na sběrných dvorech
19 Tab. 4: Základní technické údaje různých druhů sloupků Hmotnost Orientační (kg.ks-1) cena( Kč.ks-1)
Druh sloupku
Příčný profil (mm)
Délka (mm)
Beton litý
80 x 80
2200 aţ 2800
21 aţ 25
135
Ocel
50 aţ 95
2200 aţ 2750
3,4 aţ 5,3
160
Dřevo tvrdé
Hranol 70 x 70 Kulatina 150
2200 aţ 2600
15
150
Plast
Kulatina 60 aţ 65
2400
2,5
90
4.2.
DOPLŇKOVÉ PRVKY
4.2.1 Kotvy a vzpěry V našich podmínkách je dosud nejčastějším řešením krajových sloupků pouţití betonových sloupků se vzpěrou. Vcelku běţné je i pouţití krajových sloupků z ocelových trubek vetknutých do betonové patky a doplněných ocelovou vzpěrou. Pro eliminaci tahu se osvědčuje šikmé uloţení krajových sloupků s pouţitím sériově vyráběných kotev, které se do půdy zavrtávají nebo zatloukají (ZEMÁNEK a BURG, 2010). Vzpěry Vzpěry jako kotvení krajových sloupků se pouţívá u betonových sloupků. Krajové sloupky mají rozšířené místo s otvorem, do něhoţ se zastrčí kovový trn a na něj se nasadí betonová protivzpěra umístěná proti tahu napínaných drátů. Pata protivzpěry se podloţí plochým kamenem nebo plochou betonovou deskou a její spodní část, stejně tak i spodní část krajového sloupku se zabetonují (KRAUS a kol., 2002).
20 Kotvy -
Tyčová kotva dlouhá pozinkovaná tyč opatřená okem o délce 0,85-1,00m. Na
dolním konci je kotouč o průměru 100-150mm, rozříznutý a upravený jako jeden závit šneku, který obtáčí vodící hrot (Obr.9). Montáţ se provede ručně pomocí tyče vsunuté do oka. Strojově lze kotvu zavrtat pomocí drţáku půdním vrtákem (BURG a ZEMÁNEK 2010).
Obr. 9 Tyčová Kotva(www.oslavan.cz) -
Talířová kotva je vhodná především do kamenitých půd, pracuje na principu
vývrtky, při otáčení vniká i mezi kameny hluboko do půdy, přičemţ kameny ji pak fixují a stabilizují (BURG a ZEMÁNEK 2010). -
Zaráţecí kotva je opatřena 2 křídly z ploché oceli. Křídla jsou přichycena na
ocelový prut zakončený okem. Funguje podobně jako harpuna (Obr.10). Při zpětném pohybu mají křídla tendenci se otevírat a bránit vytaţení. Je vhodná do skeletových půd. (BURG a ZEMÁNEK 2010).
Obr.10 Zaráţecí kotva(www.oslavan.cz) -
Rozpěrná kotva je tvořena trubkou s vyprofilovanými hroty na konci. U vnitř
tělesa trubky jsou 3 ocelové pruty, které při zatloukání pronikají přes trubku do půdy,
21 různě se ohýbají a fixují tím konec trubky v půdě .Jsou určeny do kamenitých půd (BURG a ZEMÁNEK 2010).
4.2.2. Druhy drátů Poţadavky kladené na dráty: - dostatečná odolnost proti působícímu napětí, při malém průměru - nesmí být příliš tuhé a těţké, pro snadnou manipulaci - hladký povrch se nesmí porušit, aby nedocházelo k odírání výhonů - co moţná nejmenší protahování drátů, při působícím napětí - trvanlivost musí odpovídat ţivotnosti konstrukce (WALG, 2000) Nejpouţívanější druhy drátů pouţívaných ve vinicích: - pozinkované - bezinal - nerezové
Pozinkovaný drát Hojně pouţívaný drát, niţší ţivotnost, větší prověšování. Drát pozinkovaný průměr 2,2 mm (balení cca 100 kg).Vhodný pro pevná nebo posuvná dvojdrátí podle způsobu vedení. Taţnost drátu činí 20 %, pevnost 40 - 55 kg/mm², v 1 kg je cca 32 m drátu.
Drát pozinkovaný průměr 3,15 mm (balení cca 100 kg) - vhodný jako hlavní
– nosný drát pro spodní část drátěnky, buď samostatný nebo dva nad sebou podle způsobu vedení. Taţnost drátu činí 20 %, pevnost 40 - 55 kg/mm², v 1 kg je cca 16m drátu (www.oslavan.cz)
BEZINAL Zvýšená pevnost tohoto typu drátu spojená se zlepšenou ochranou proti korozi, předurčuje tento drát jako ideální řešení pro vinice.
22 Typy drátu Bezinal: Standard Skutečný standard pro vinicový drát.4 krát vyšší ţivotnost ve srovnání se silně pozinkovanými dráty. Ekonomické řešení :aţ o 50 % více uţitné délky na 25 kg svitek ve srovnání s hrubě pozinkovanými dráty. Niţší taţnost (10%), coţ znamená, ţe je zapotřebí méně úsilí pro opětovné napínání vinicového drátu na konci sezóny.Vítěz při porovnání ceny/výkon: více metrů na kg, 4 x delší ţivotnost a méně práce s napínáním(www.oslavan.cz). 2000 - TOP Univerzální technické řešení pro vinařství a ovocnářství. 6 krát vyšší ţivotnost ve srovnání se silně pozinkovaným drátem. Není zapotřebí napínat dráty na konci sezóny díky mimořádné nízké taţnosti (4%). Díky jeho mimořádným vlastnostem lze sníţit celkové náklady na nataţení na hektar spolu s údrţbou na minimum (www.oslavan.cz).
Obr. 11 - drát Bezinal (www.oslavan.cz) Tab. 5: Přehled návinu balení Bezinal (mm) Metrů v 1kg Balení /kg Kg/1000m Ø 1,8
50
25
20
Ø2
40
25
25
Ø 2,2
32, 2
25
30
Ø 2,5
26
25
38,5
11,2
25
89,2
2000-TOP Ø3,8
23 Nerezový drát: Výhodou nerezového drátu je jeho vysoká trvanlivost a minimální prověšování. Jeho nevýhodou je vysoká cena
Drát nerez průměr 1,2 mm (balení cca 13,35 kg - 1500 m) - vhodný pro pevná nebo posuvná dvojdrátí podle způsobu vedení. Prověšení drátu činí max. 3%
Drát nerez průměr 1,6 mm (balení cca 12,65 kg - 800 m) - vhodný jako hlavní – nosný drát pro spodní část drátěnky, buď samostatný nebo dva nad sebou podle způsobu vedení. Prověšení drátu činí max. 3 % (www.oslavan.cz).
4.2.3. Opěrné tyče Kaţdý vinný keř musí mít jako opěru k vypěstování rovného a dostatečně pevného kmene vodící tyčku. Opěrné vodící tyčky musí být připevněny k vodorovnému nosnému drátu. K tomu se pouţívají různé kovové a plastové úchyty, nebo jednoduše zkroucený drát. Trvanlivost má být nejméně 5 aţ 7 let, dokud kmínky dostatečně nezesílí. Délka se pohybuje od 1,2 m do 1,5 m podle výšky vodícího drátu (WALG, 2000; KRAUS a kol, 2002). Druhy nejpouţívanějších tyčí: OPĚRNÁ TYČKA KOVOVÁ
Obr. 12 - Opěrná tyč kovová(www.oslavan.cz)
24 Tyčka vyrobená z ţebírkové kulatiny, slouţí jako opora keřů vinné révy (Obr.12). Při pevné fixaci k drátu zajišťuje vypěstování rovného a pevného kmínku. Tyčky se mohou dodávat v délce (www.oslavan.cz). Ø 6, 8, 10 mm Tab.6: Opěrné tyče Opěrná tyčka Délka (mm) Hmotnost (kg) Ø6
1300
0,30
Ø6
1400
0,31
Ø6
1500
0,33
Ø8
1300
0,52
Ø8
1400
0,55
Ø8
1500
0,59
Ø8
2000
0,79
OPĚRNÁ TYČKA SKLOLAMINÁTOVÁ
Pruţná, ale pevná tyčka za sklolaminátu, hladká, slouţí jako opora keřů vinné révy. Při pevné fixaci k drátu zajišťuje vypěstování rovného a pevného kmínku Tab.7: Opěrné tyče sklolaminátové (oslavan.cz) Opěrná tyčka Délka (mm) Hmotnost (kg) Ø6
1300
0,077
Ø6
1400
0,083
Ø6
1500
0,089
Ø8
1300
0,137
Ø8
1400
0,147
Ø8
1500
0,158
Ø8
2000
0,210
25
4.2.4. Fixační spony opěrných tyčí slouţí k uchycení opěrné tyčky k nosnému drátu STABFIX Plastová fixační spona k uchycení bambusových, dřevěných aj. typů opěrných tyčí o průměru do 15 mm. (www.oslavan.cz) STABFIX 0 Slouţí k uchycení opěrné tyčky k nosnému drátu, pro průměr tyčky 6 - 20 mm, vhodná pro dřevěné, bambusové tyčky. (www.oslavan.cz) STABFIX 0-VE Z ocelového drátu. Slouţí k vodorovnému pevnému uchycení opěrné tyčky(www.oslavan.cz)
Obr.13 - Ocelová spona stabfix
STABFIX 1, 2, 3 Další variace stabfixu. Určené pro tyčky větších průměrů. Např.Stabfix 1 slouţí k uchycení opěrné tyčky o průměru 20 - 30 mm. (www.oslavan.cz) Stammfix Plastová spona k uchycení mladých rostlin k fixační tyči od průměru od 5,2 do 8 mm.
26
Obr.14 - Plastová spona WELSTABFIX Plastová fixační spona opěrné tyče slouţí k pevnému uchycení opěrné tyče k nosnému drátu pro opěrnou tyč těchto průměrů: (www.oslavan.cz) - Ø 5, 6, 7, 8, 10 mm
Obr.15 - Plastová spona welstabfix WELLSTABFIX KOV - z ocelového drátu Slouţí k pevnému uchycení opěrné tyčky k nosnému drátu. (www.oslavan.cz) SPONA SK Spona vyrobená z ocelového pozinkovaného drátu,slouţí k pevnému uchycení opěrné tyčky k nosnému drátu. (www.oslavan.cz)
Obr.16 - Spona sk
27
4.2.5. Napínáky V prvních letech po provedení opěrné konstrukce se stává, ţe se nosné dráty i dvojdrátí částečně uvolní. Děje se tak vlivem teplotních výkyvů a také vlivem zátěţe révové stěny. K dopínání drátů slouţí různé typy napínáků: napínák se závitovým šroubem – při napínání se strojek zkracuje napínák s navíjením drátu – při napínání se na šroub navíjí drát manipulační řetízky – pro ocelové sloupky, drát se napíná zaháknutím ok řetízku do kovových háčků napínací kovové kolíky ve tvaru L – pro betonové sloupky, drát se napíná navíjením na kolík Gripple spojky – systém Gripple, pouţíván i pro spojování drátů . (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 2002; ZEMÁNEK a BURG, 2003).
Obr. 17 - Napínák se závitovým šroubem
Obr. 18 - Napínák s navíjením drátu
Obr. 19 - Manipulační řetízky
28
Obr.20 - Napínací kovový kolík Obecně je nevhodné pouţívat napínáky se závitovým šroubem, protoţe závit rychle rezaví a ztrácí funkčnost. Osvědčují se napínáky jednodušší konstrukce, které mohou být aplikovány kdekoli na vodící drát bez jeho přerušení. U ocelových sloupků je moţné napínat dvojdrátí pomocí manipulačních řetízků, které zároveň slouţí k jeho výškovému posunu. (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
4.2.6. SPOJKY Spojky slouţí ke spojení a napnutí drátů. Na českém trhu jsou nabízeny spojky se systémem Gripple (Obr.19). Jedná se o dvě protisměrně působící ozubená kola přitlačovaná přes pruţiny v klínovém prostoru, jejichţ důsledkem dochází k volnému pohybu drátu pouze jedním směrem. Spojky je moţno pouţít na průměry rovného pozinkovaného nebo poplastovaného drátu v rozmezí 1,0 – 4,0 mm (Tab. 8). Konstrukce spojky umoţňuje její opakované pouţití (www.oslavan.cz). Spojování a napínáni drátů se provádí pomocí napínacích kleští, do samosvorné kleštiny se vloţí napínaný drát spolu se spojkou a postupným svíráním rukojetí dochází k napínání drátu(www.oslavan.cz).
Obr. 21- Spojky systém Gripple
29 Spojky Gripple:
Tab.8: Přehled spojek Gripple Typ spojky
Pro průměr drátu (mm) Maximální zatíţení (kg) Balení (ks)
Malá
1,4 - 2,2
300
20
Střední
2,00 - 3,25
400
20
Velká
3,25 - 4,20
600
10
Jumbo
2,00 - 3,25
600
10
GP 1 (jednokanálová)
1,8 - 3,00
400
20
Obr.22 - Napínací a spojovací kleště gripple (www.oslavan.cz).
30
MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO VÝSTAVBU
5.
OPĚRNÝCH KONSTRUKCÍ Stavba sloupků představuje poměrně namáhavou operaci, která je navíc náročná na přesnost umístění, na uloţení sloupku do stejné hloubky a na rozvoz sloupků. Vlastní stavba sloupků můţe být provedena několika způsoby: - ruční stavba pomocí vrtáků - stavba pomocí zatloukání - stavba pomocí zatlačování Pro výstavbu se pouţívají různé mechanizační prostředky, které jsou popsány níţe (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
VRTÁKY
5.1.
Při ruční stavbě se vyuţívá ručních motorových nebo traktorových vrtáků. Ty se hůře osvědčují hlavně v kamenitých půdách. Navíc je někdy u traktorových vrtáků problém přesného najetí na vytýčené místo sloupku. Po vyvrtání jamky do poţadované hloubky, je sloupek ručně zasazen a půda kolem je utuţena (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
5.1.1. Ruční vrtáky
Obr.23 - Ruční vrták
31 Ruční vrtáky se vyuţívají při výstavbě opěrných konstrukcí na malých výměrách, hlavními uţivateli jsou zahrádkáři. Práce s ručními vrtáky je zdlouhavá a fyzicky namáhavá. (ZEMÁNEK a BURG, 2003). Tab. 9: Ruční vrtáky Průměr vrtáku [mm]
Model
Orientační cena [Kč]
Fiskars QuickDrill
100-200
1200
Sharks SH1030
140
800
Ruční motorový vrták
5.1.2.
Vrtáky s vlastním motorem mohou být upraveny pro obsluhu jedním pracovníkem nebo dvěma pracovníky. Vrtáky určené pro jednoho pracovníka mají menší průměry neţ vrtáky určené pro dva pracovníky. (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
Obr.24 - Motorový půdní vrták(www.stihl.cz) Tab.10 Technické parametry vrtáku Výrobce
Model
Objem
Výkon Rychlost
Převodovka Vrták
Hmotnost Cena
vrtáku
motoru
30,8
1,3kw
190ot./min
šnekový
aţ 200mm
9,4
24 000
Moundfild MTL31 30,2
1,6kw
160ot/min
šnekový
80-200mm
9,1
15 000
Gűde
GE1G2 49
1,65kw 155ot/min.
šnekový
10-200mm
14,8
18 000
SHARKS
SH520
2,2kw
šnekový
10-150mm
8,9
5 300
STIHL
BT121
52
170ot./min
32
5.1.3. Traktorový nesený vrták Traktorové nesené vrtáky (Obr. 25 ) se hůře uplatňují v kamenitých půdách. Navíc je někdy u traktorových vrtáků problém s přesného najetí na vytyčené místo sloupku, který se ve svaţitých terénech komplikuje o poţadavek dodrţení svislého směru sloupku.Po vyvrtání jamky do poţadované hloubky, je sloupek ručně zasazen a půda kolem paty sloupku je utuţena (BURG a ZEMÁNEK, 2010).
Obr. 25 - Traktorový nesený vrták
Tab. 11: Nesené traktorové vrtáky Výrobce
Typ
Délka
Šířka
vrtáku
vrtáku
Hmotnost Výkon
Cena
traktoru
Mateng
HDG-L50 177 cm
79 cm
125
50 HP
18 000 Kč
DITTA-
SV-2
28 cm
95
35-50 HP
31 000Kč
160 cm
SERIA
5.2. JAMKOVAČE Pro stavbu sloupků existují i stroje ,které se nazývají jamkovače.Pro vytvoření otvoru potřebného k usazení sloupku vyuţívají principu příklepu. Ruční (jednomuţné) motorové jamkovače mají kovový trn kruhového nebo čtvercového průřezu o délce 0,6 – 1,0 m, na konci zahrocený.Trn je nasazen v pracovní hlavě ,vybavené příklepem Motory jsou pouţity o výkonu 2-4 kW.Celková hmotnost
33 kolem 20 kg přispívá ke snadnému pronikání ručně vedeného vibrujícího trnu do poţadované hloubky. Nesené traktorové jamkovače mají pracovní ústrojí umístěné na hydrauliky ovládaném rameni s pohonem od hydrauliky traktoru. Moderní konstrukce těchto strojů mohou být navíc doplněny o manipulátor
s čelistmi umoţňujícími uchopení
sloupku.Před instalací jsou sloupky nejprve rozvezeny a uloţeny na plochu pozemku.Jamkovač vytvoří otvor do půdy a stavba sloupku je dokončena pomocí manipulátoru,který sloupek uchopí,postaví a zasune do připravené jamky. Velkou předností jamkovačů je moţnost jejich vyuţití i v těţších a kamenitých půdách,kde nelze běţně pouţívat jiné typy zařízení (BURG a ZEMÁNEK 2010).
5.3. ZATLOUKAČE Metoda je vhodná zejména pro dřevěné sloupky, u kovových sloupků je potřeba vyuţívat chrániče konců sloupků, aby úderem nedošlo k jejich poškození (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
5.3.1. Ruční beranidlo Pro malé mnoţství sloupků se dá vyuţít ruční beranidlo, které vyţaduje obsluhu 2 pracovníků. Jedná se o ocelovou trubku s cca 12 mm vnitřním průměrem, se svrchní strany uzavřené a opatřené dvěma madly. Beranidlo se zdvihne za madla a úderem směrem dolů se sloupek zatlouká (WALG, 2000; ZEMÁNEK a BURG, 2003). 5.3.2. Zatloukač vinohradnických sloupků ERO Slouţí k usazení dřevěných a kovových sloupků ve vinohradu. Technické provedení umoţňuje jednoduché usazení jak v těţkých, tak i ve velmi kamenitých půdách. Zatloukač vinohradnických sloupků ERO je zavěšen na univerzálním sloupku ERO, který lze namontovat na čelo jakéhokoliv typu traktoru.
34
Obr.26 - Zatloukač ero
Nutná výbava traktoru: -
jeden jednočinný hydraulický okruh
-
jeden tlakuprostý zpětný ventil
-
výkon olejového čerpadla 10 - 15 l.min-1
Práce se zatloukačem Po usazení sloupku do hlavy zatloukače /beranidla/ a uvedení přístroje do pohybu, dvě uvnitř usazená na sobě nezávislá závaţí pomocí efektu koncentrace sil přerušovanými údery uvnitř beranidla sloupek zatlučou do půdy. Dlouholeté úpravy, zkušenosti a praxe ukázala, ţe uloţení závaţí uvnitř beranidla a upínání sloupků do pouzdra uloţeného tamtéţ umoţnilo sestrojení kompaktního tělesa beranidla, čímţ bylo dosaţeno vysoké míry bezpečnosti práce, komfortu a jednoduchosti obsluhy za optimálního výkonu.Volné zavěšení beranidla umoţňuje svislé uloţení sloupků nejen na rovině, ale v jakémkoliv svahu, zároveň umoţňuje uloţení i koncových sloupků v řádku. Posuvná aretační tyč zajišťuje uloţení sloupků do jednotné výšky.Dle slouţení podloţí je moţná volba mezi závaţím 60 kg nebo 90 kg a dodatkové závaţí 11,5 kg nebo 23 kg.Pro moţnost usazování sloupků o různém průměru, je beranidlo vybaveno výměnným upínacím pouzdrem. Je tedy moţno volit z následujících alternativ: 140 mm, 105 mm, 82 mm nebo 63 mm(Oslavan.cz 2012)
35
5.4. ZATLAČOVAČE Moderní zatlačovače jsou bočně nesené na sloupku nebo konzole. Zatlačovací deska v horní části zatlačovače se opře o konec sloupku a pomocí hydraulického válce je sloupek zatlačen do předem připravené jamky do poţadované hloubky. Zatlačovač je vybaven odklonitelným ocelovým trnem na přípravu jamky pro sloupek, některé zatlačovače bývají doplněny injektorem pro hydrovrt. Voda z nádrţe, nesené na traktoru, vytvoří pomocí injektoru provlhčenou jamku, do které je sloupek následně velmi lehce zatlačen. Podmínkou pro efektivní vyuţití tohoto zařízení je správné nastavení hloubky hydrovrtu tak, aby sloupek po zatlačení byl ještě pevně fixován v půdě (ZEMÁNEK, a BURG, 2003). Tab. 12 Zatlačovače sloupků Výrobce
Pracovní
Zdvih
Obsluha
Výkon traktoru
Cena cca
výkon
Ostratický
150/hod
100 cm
3 pracovníci
50-90 HP
39 000 Kč
Oslavan
450/prac.
100 cm
3 pracovníci
50-90 HP
42 000 Kč
100 cm
3 pracovníci
50-90 HP
35 000 Kč
směna Zámečnictví
150/hod
Strýček
Obr.27 - Zatlačovač sloupků oslavan
36
ROZVÍJEČE DRÁTŮ
5.5.
Celá operace představuje instalaci nosných drátů i dvojdrátí na opěrnou konstrukci. Drát se musí z cívky rozvinout, uchytit na sloupcích a vypnut. Rozvíjení lze provádět těmito způsoby: -
ruční rozvíjení
-
rozvíjení pomocí traktoru
-
rozvíjení pomocí speciálních rozvíječů Ruční rozvíjení se děje za pomoci rozvíječe drátů, který se umístí na začátek
řádku. Tato metoda je velmi pracná a ve svaţitém terénu i namáhavá. Pro rozvíjení je zapotřebí dvou pracovníků. Jeden táhne drát, druhý kontroluje rozvíječ (WALG, 2000; ZEMÁNEK, BURG, 2003). Při rozvíjení pomocí traktoru se uloţí 2 aţ 4 rozvíječe na taţné zařízení (Obr.31). Konce drátů se uchytí na okrají řádku na první sloupek a při pomalé jízdě traktoru meziřadím jsou dráty rozvíjeny. Kromě traktoristy je zapotřebí 1-2 pracovníků, kteří jdou vedle přívěsu a kontrolují rozvíječe. Ty bývají někdy vybaveny jednoduchou brzdou (WALG, 2000; ZEMÁNEK a BURG, 2003). Při rozvíjení pomocí speciálních rozvíječů je na tříbodovém závěsu traktoru připojen rám s 3 drţáky cívek nad sebou, kaţdá s vlastním rozvíječem. Rozvíječe jsou doplněny brzdami. Konce drátů se přichytí na okrajových sloupcích a celá souprava objetím řádku instaluje 3 dvojdrátí (ZEMÁNEK a BURG, 2003).
Obr.28 - Kolotoč na rozvíjení drátů
37
6. BILANCE SPOTŘEBY MATERIÁLU Modelový pozemek má šířku 50 metrů a délku 400 metrů (2 hektary). Výsadba vinice bude počítána ve vzdálenosti 2,5 metrů od hranice pozemku tak, aby umoţňovala obhospodařování bez nutnosti pouţít sousedících pozemků. V čelech pozemku bude ponecháno obraciště (úvratí) 10 metrů. Výsadba bude počítána pro spon 2,5 x 0,8 metrů. Sloupek v řadě bude umístěn za kaţdou sedmou sazenicí vinné révy.Krajové sloupky budou pouţity kovové trubky se zabetonovanou vzpěrou. Z mechanických prostředků bude pouţit traktor pro dovoz sloupků,drátů a zatlačování. Bude počítáno s materiály v současné době nejpouţívanější při výsadbě vinic. Kovové pozinkované sloupky, kotvy, drát Bezinal, spojky Gripple.
Spotřeba materiálu Výpočet potřebného mnoţství sloupků : 1.při šířce pozemku 50 m a vynechání prostoru pro moţnost obdělání bez pouţití sousedních pozemků o šíří 2,5 m od hranice pozemku lze vypočítat počet řad následovně:
(mezičasí)
= 19 řádků
2.při délce pozemku 400 m a vynechání obraciště 10m lze vypočítat počet sloupků v řadě následovně:
(mezer)
= 69 sloupků (2 krajní a 67
řadových) 3.celkový počet řadových sloupků bude: celkový počet krajových sloupků bude:
19 x 67 = 1273 ks 2 x 19 = 38 ks
Výpočet mnoţství vodícího drátu: Při pouţití dvou vodicích drátů je jejich celková délka vypočtená z počtu řad a délky řad následující:
38 2 x 19 x 380 = 14 440m drát Bezinal, průměr 2 mm, mnoţství v 1 kg je 40 m, balení po 25 kg 14 440 : 40 = 361 kg tzn. 14 balení po 25 kg
Výpočet mnoţství drátu pro dvojdrátí: Při pouţití dvou dvojdrátí je celková délka potřebného drátu vypočtená z počtu řad a délky řad následující: 4 x 19 x 380 = 28 880 m drát Bezinal, průměr 1,8 mm, mnoţství v 1 kg je 50 m, n balení po 25 kg 28 880 : 50 = 578 (kg)
tzn. 23 balení po 25 kg
Výpočet mnoţství opěrných tyček a fixačních spon: vzdálenost vinných keřů 0,8 m tzn. 475 sazenic na řádek 19 x 475 = 9025 ks
Výpočet mnoţství kotev: kotvení krajových sloupků 19 x 2 = 38 (ks)
Výpočet mnoţství napínáků: a) napínák vodících drátů (při pouţití 2 vodících drátů): 19 x 2 = 38 ks b) napínák dvojdrátí (při pouţití 2 dvojdrátí): 19 x 4 = 76 ks
39 Tab. 13:
Souhrn spotřeby materiálu na výstavbu konstrukce na 2 ha Materiál
Vypočtené mnoţství na 1 ha
Řadové sloupky
1273 (ks)
Krajové sloupky
38 (ks)
Kotva
38 (ks)
Vodící drát Bezinal (průměr 2mm)
350 (kg)
Dvojdrátí Bezinal(průměr 1,8mm)
575 (kg)
Napínák vodícího drátu
38 (ks)
Napínák dvojdrátí
76 (ks)
Opěrné tyče 6/1500
9 025 (ks)
Fixační spony
9 025 (ks)
40
7. INVESTIČNÍ NÁKLADY Pro výpočet nákladů, byl pouţit aktuální ceník firmy Oslavan. Mzda je počítána včetně odvodů (sociální a zdravotní pojištění), traktorista 150,00 (Kč.h-1), pomocný pracovník 120,00 (Kč.h-1), Výpočet nákladů na provoz traktoru je uveden v Tab. 13. Tab. 14: Náklady na provoz vinohradnického traktor Lamborghini RS 90 Kalkulační údaje
Pořizovací hodnota (A)
962 000,00 (Kč)
Zůstatková hodnota (Zh)
0,00 (Kč)
Doba odpisování (N) Úrokový nárok (p)
12 [%] = 0,12
Náklady na opravy (r)
5 [%] = 0,05
Pohonné hmoty nafta
4 (l.h-1)
Maziva - olej Roční vyuţití stroje (j) Pojištění stroje (v) Fixní náklady
8 000 (Kč.rok-1)
Úrokový nárok (A/2 x p)
57 720,00 (Kč.rok-1)
Roční pojištění stroje (v)
8 000,00 (Kč.rok-1) 258 120,00 (Kč.rok-1) 268,58 (Kč.h-1)
nasazení 960 hodin Náklady na opravy ((A x r) /j) Pohonné hmoty nafta (37 (Kč.l-1)) Maziva - olej (200 (Kč.l-1)) Mzda traktoristy Součet variabilních
50,10 (Kč.h-1) 148 (Kč.h-1) 20,00 (Kč.h-1) 150,00 (Kč.h-1), 368,10 (Kč.h-1)
nákladů náklady (zaokrouhleno)
960 (h)
192 400,00 (Kč.rok-1)
Fixní náklady pro roční
Celkové provozní
0,1 (l.h-1)
Roční odpisy stroje (n/N)
Součet fixních nákladů
Variabilní náklady
5 (let)
(fixní+variabilní)
cca 637 (Kč.h-1)
41 Materiálové náklady na vedení vinice – 2ha (kovové sloupky, drát Bezinal, napínání pomocí Gripple spojek.) Tab. 15: Náklady na materiál Matriál
Mnoţství na 2 (ha)
Cena za jedn. Cena celkem (Kč)
bez DPH (Kč)
Řadové sloupky kovové Krajové sloupky kovové Vodící drát Bezinal (průměr 2 mm) Dvojdrátí Bezinal (průměr 1,8 mm) Kotva zavrtávací (délka 800 [mm]) Napínák vodícího drátu (Gripple střední) Napínák dvojdrátí (Gripple malá) Opěrné tyče Fixační spony Celkem
1273 (ks) 38 (ks) 350 (kg) 575 (kg) 38 (ks) 38 (ks) 76 (ks) 9025 (ks) 9025 (ks)
159 189 950(25 kg) 950(25 kg) 69 24 20 7 1
202 407 7 182 13 300 21 850 2 622 912 1 520 63 175 9 025 321 993,00 Kč
Tab.16: Náklady na provoz traktoru a mzdové náklady Druh práce
Provoz traktoru Doba Sazba (h) 637 (Kč)
Drát: dovoz / ruční rozvíjení Opěrné tyče: dovoz / ruční stavba a fixace Zavrtání kotev - MP / ruční kotvení, napínání Sloupky: dovoz / pomocná pracovní síla Zatlačování sloupků Celkem
Doba (h)
Ruční práce- mzda Sazba 120 (Kč)
10
6 370
40
4 800
4
2 548
350
42 000
2
1 274
100
12 000
2
1 274
2
240
60
38 220
60
7 200
78
49 686
512
66 240
Tab. 17: Celkové náklady Náklady na materiál celkem
321 993,00 Kč
DPH 20 (%)
64 398,60 Kč
Mzdové náklady (ruční práce + traktorista)
66 240,00 Kč
Náklady na provoz strojů
49 686, 00 Kč
Náklady celkem
502 317, 00 Kč
42
8. DISKUSE Bakalářská práce se zabývá problematikou opěrných konstrukcí ve vinici. Podle WALGA O. (2000) jsou nejvhodnějšími opěrnými konstrukcemi do vinic sloupky ocelové profilované pozinkované, které jsou speciálně určeny pro tento účel. Na rozdíl od SEDLÁČKA M. (2004), který povaţuje ocelové pozinkované sloupky do vinic za méně vhodné, z důvodu toho, ţe mají velmi malou pozinkovanou ochrannou vrstvu, u které můţe dojít po několika letech, zejména v agresivnějších půdních a klimatických podmínkách, k jejich korozi. Dřevěné sloupky dle WALGA O. (2000) mají nevýhodu, která spočívá v jejich uhnívání. Vznikají tak neustále náklady spojené s opravami. Betonové sloupky jsou podle WALGA O. (2000) nevhodné do vinic, z důvodu poškození sklízecího ústrojí sklízecích strojů. V současné době jsou na trhu dostupné sloupky z předpjatého betonu, u kterých nehrozí riziko poškození sklízecího ústrojí. Plastové sloupky dle DRÁPALA O. (2002) jsou povaţovány za velmi nevhodné. Zejména z recyklovaného plastu, kdy struktura sloupků není homogenní. Vlivem UV záření a výkyvů teplot můţe dojít k jejich rychlému opotřebení a nakonec k úplné degradaci. Na rozdíl od SEDLÁČKA M. (2004), který uvádí, ţe vzhledem k odolnosti a trvanlivosti plastů, jsou plastové sloupky povaţovány za alternativu do budoucna, jako jednu z moţností jak vyuţít recyklovaných plastů. Podle informací podnikatele v oboru vinohradnictví p. Ing. Zdeňka Helešice (2012) (obhospodařujícího 17 ha vinic) je pouţití ocelových pozinkovaných sloupků nejvhodnější. Z důvodů těch, ţe je s nimi dobrá manipulovatelnost (snadná a rychlá instalace), dále je dobrá jejich cenová dostupnost a především dlouhodobá ţivotnost. Další předností je dobrá recyklovatelnost. KRAUS V. (2002) uvádí, ţe nejvhodnějším drátem u opěrné konstrukce je nerezový drát, protoţe nepodléhá korozi.
43 Podle WALGA O. (2000) jsou ale nejvhodnější dráty Bezinal, který má 4krát vyšší ţivotnost ve srovnání se silně pozinkovanými dráty a přitom je finančně méně nákladný neţ drát nerezový. Podle ústního sdělení obchodního zástupce společnosti Oslavan a.s. p. ŠMÍDA J. (2012) se pouţívají pro pozinkované dráty nejvíce klasické napínáky s navíjením napínaného drátu. Spojky GRIPPLE doporučuje pouze pro dráty nerezové a Bezinal, protoţe ty při stáčení velmi trpí. Ve vzorovém výpočtu byly kalkulovány náklady na výstavbu opěrné konstrukce na ploše 2 ha (údaje budou uváděny na 1 ha). Byly pouţity profilované pozinkované sloupky, drát Bezinal a napínání pomocí rychlospojek GRIPPLE. Materiálové náklady byly vypočteny ve výši 161 tisíc Kč včetně DPH. Provozní náklady na mechanizaci a náklady na ruční práci byly stanoveny ve výši cca 57 tisíc Kč.
44
9. ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá přehledem moderních typů opěrných konstrukcí ve vinicích a charakterizuje také materiál, který je typický pro tyto konstrukce. Mezi nejčastější pouţívané materiály pro stavbu opěrné konstrukce jsou v současné době sloupky profilované pozinkované, z důvodu toho, ţe je s nimi dobrá manipulace. Dále se často pouţívají betonové sloupky a dřevěné sloupky. Betonové sloupky mají své výhody i nevýhody, největší nevýhodou je vysoká hmotnost, tím pádem je náročnější jejich aplikace. Sloupky dřevěné jsou oproti sloupkům betonovým lehké, ale jejich ţivotnost je velmi krátká, podléhají lehce napadení hnilobami. Posledním typem sloupků jsou plastové sloupky, které nejsou tak časté. Dalším prvkem pro stavbu opěrné konstrukce jsou dráty – vodící a na dvojdrátí. Nejpouţívanějšími dráty jsou typ Bezinal. Tyto dráty mají 4 krát vyšší ţivotnost ve srovnání se silně pozinkovanými dráty. Napínání drátů je prováděno pomocí systému Gripple, který umoţňuje spolu se speciálními kleštěmi snadné napnutí, ale i jednoduché opravy při poškození drátu.Opěrnou konstrukci netvoří pouze řadové sloupky, ale tvoří ji i krajové sloupky. Krajové sloupky se liší ukotvením. Kotvení krajových sloupků se provádí pomocí tyčových zavrtávacích kotví, nebo zaráţecích kotví. Krajové kovové sloupky bývají často doplněny šikmou vzpěrou. Sloupky se musí zajistit proti vyvrácení. Při stavbě opěrné konstrukce lze vyuţívat mechanizace nebo se můţe provádět ručně. Při větším rozsahu výsadby jsou pouţívány pouze mechanizované prostředky. Vyuţívají se především vibrační zatloukače, které jsou pro všechny typy sloupků, jak ocelové tak i dřevěné a plastové, dále se pouţívají zatlačovače. Vyuţití traktorových vrtáků je pouţití méně časté z důvodů, protoţe se krajní sloupky častěji aplikují zatlačovačem. K instalaci dvojdrátí se především vyuţívá traktoru, na kterém je uloţeno několik rozvíječů drátu. V modelovém výpočtu je zpracována bilance spotřeby materiálu na zvolený rozsah výsadby, který činí 2 ha. Zatlačení sloupků a veškerá uvaţovaná práce byla provedena vlastním traktorem a vlastním nářadím. Náklady se dle výpočtů pohybují cca 251 tisíc Kč na 1 hektar. Tento modelový výpočet umoţňuje
představu, jak
o materiálových, tak i o mzdových nákladech a také nákladech na vlastní mechanizaci.
45
10..
SOUHRN Tato bakalářská práce charakterizuje přehled moderních typů opěrných
konstrukcí ve vinicích a charakterizuje také materiál, který je typický pro tyto konstrukce. Popisuje typy perspektivního vedení, které dělíme do tří skupin. Dále popisuje moderní opěrné konstrukce, do nichţ patří sloupky.
Další kapitolu tvoří
doplňkové materiály k těmto opěrným konstrukcím.V části vypracování je zpracován přehled mechanizace, která je pouţívána při montáţi
perspektivních moderních
opěrných konstrukcí. V závěru práce je zpracována bilance spotřeby materiálu na zvolený rozsah výsadby. V práci jsou prezentovány fotografie strojů a moţných dostupných výrobků na trhu. Klíčová slova: opěrná konstrukce, vinice, materiál, stavba
11.
SUMMARY
This bachelor work describes an overview of modern types of support structures in the vineyards and characterizes the material, which is typical for these structures. It also describes the types of prospective leadership, which is divided into three groups. Further describes the modern retaining structure, which includes posts. Another section consists of additional materials to those retaining structures. In the section of preparation is developed an overview of mechanization, which is used in the assembly of perspective modern supporting structures. The conclusion is drawn balance of material consumption of the selected range of planting. The work presents pictures of machines and products that may be available on market. Key words: supporting construction, vineyards, material, construction
46
12. Dabaki
SEZNAM LITERATURY :
prodej
zemědělských
strojů
[online]
2012.
Dostupný
z
. DRÁPAL, O. Vinohradnické sloupky. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2000, roč. 93/2000, č. 7-8, s. 238. ISSN 1212-7884. KRAUS, V., HUBÁČEK, V., ACKERMANN, P. Rukověť vinaře. Praha : ČZSnakladatelství KVĚT; Praha: Nakladatelství Brázda s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-8536234-1; ISBN 80-209-0286-4. Mountfield : prodejce zahradní techniky [online] 2012. Dostupný z
. MUSIL, S., MENŠÍK, J. Vinařství : Učební text pro střední zemědělské technické školy a zemědělské mistrovské školy. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1963. 408 s. Oslavan a.s. : vinohradnická, sadařská a komunální technika [online] 2012. Dostupný z www: . Ostratický, s.r.o. : technika pro vinohradnictví a ovocnářství [online] 2012. Dostupný z . SEDLÁČEK, M. Kolik stojí pořízení vinice. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2002, roč. 95/2002, č. 4, s. 164. ISSN 1212-7884. SEDLÁČEK, M. Nosná zařízení vinic. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2003, roč. 96/2003, č. 3, s. 124128. ISSN 1212-7884. SEDLÁČEK, M. Sloupky ve vinici. Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradníky, sklepní hospodářství a obchod vínem. 2004, roč. 97/2004, č.3, s. 141. ISSN 1212-7884. Stihl: Pily, stroje pro péči o zeleň, stavební a čistící stroje [online] 2012. Dostupný z .
47 WALG, O. Taschenbuch der Weinbautechnik. 1. Auflage. Mainz : Fachverlag Dr. Faund GmbH, 2000. 420s. ISBN 3-921156-45-9. Zámečnictví STRÝČEK : Výroba zemědělské techniky pro vinice a sady [online] 2012. Dostupný z < http://www.zamecnictvistrycek.cz/cz/zemedelska-technika/zatlacecesloupku>. ZEMÁNEK, P.; BURG, P. Speciální mechanizace : mechanizační prostředky pro vinohradnictví. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 98 s. ISBN 80-7157-739-1. ZEMÁNEK, P.; BURG, P.Vinohradnická mechanizace,1. vydání, Olomouc,2010. 220 s. ISBN 987-80-87091-14-2
