Mendelova univerzita v Brně Zahradní fakulta v Lednici
Perspektivní mechanizační prostředky pro dopravu hroznů Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracoval
Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.
Tomáš Veverka
V Lednici 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Perspektivní mechanizační prostředky pro dopravu hroznů vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne …………………… Podpis…………………………….
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph. D, za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této práce. Zároveň děkuji všem firmám, které mi
poskytly
dostupné
informace
o
svých
produktech
a
provozech.
OBSAH 1 Úvod.............................................................................................................................. 7 2. Cíl práce ...................................................................................................................... 9 3. Literární přehled ........................................................................................................ 10 3.1 Současný stav vinohradnictví v ČR ..................................................................... 10 3.2 Velikostní kategorie vinohradnických subjektů v ČR ......................................... 11 3.3 Oxidace, enzymatické procesy a antioxidanty přidávané do sklizeného produktu .................................................................................................................................... 11 3.3.1 Suchý led....................................................................................................... 12 3.3.2 Oxid siřičitý .................................................................................................. 14 3.4 Problematika sklizně hroznů ................................................................................ 15 3.4.1 Posouzení kvality (zralosti) hroznů .............................................................. 17 3.4.2 Termín sklizně .............................................................................................. 19 3.4.3 Způsob sklizně .............................................................................................. 20 4 VYPRACOVÁNÍ ....................................................................................................... 25 4.1 Částečně mechanizovaná sklizeň ......................................................................... 25 4.1.1 Manipulace a transport hroznů při částečně mechanizované sklizni ............ 25 4.1.2 Přehled technických parametrů mechanizačních prostředků částečně mechanizované sklizně ........................................................................................... 26 4.1.3 Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu .......................................... 29 4.2 Přeprava hroznů k zpracování při plně mechanizované sklizni ........................... 40 4.3 Sledování výkonnosti strojních souprav při sklizni ............................................. 43 4.4 Návrh na vybavení vinohradnického provozu mechanizačními prostředky ........ 48 4.4.1 Návrh vybavení pro menší podnik ................................................................ 48 4.4.2 Návrh vybavení pro střední podnik .............................................................. 48 4.4.3 Podíl lidské práce .......................................................................................... 49 5 Závěr ........................................................................................................................... 51 6 Souhrn ......................................................................................................................... 53 7 Summary ..................................................................................................................... 54 8 Použitá literatura ......................................................................................................... 55 9 Přílohy......................................................................................................................... 58
1 Úvod Historie révy vinné začíná před 150 mil. lety. Řadí se tedy mezi nejstarší kulturní plodiny na planetě. Doprovází člověka od počátků jeho existence. Před více než 10 000 lety př. n. l. jí začali lidé studovat a využívat ke svému prospěchu v okolí Kaspického moře a vzniklo tak vinařství, poskytující vědecký základ tohoto oblíbeného celosvětového zájmu. Dále se réva rozšířila do Egypta, Sýrie, Babylonie, poté do Číny, Palestiny a Řecka. Víno se stalo součástí kultury a bylo považováno za jednu ze základních lidských potřeb. Z tohoto období jsou datovány jedny z prvních textů o vinařství, ve kterém jsou uvedeny způsoby pěstování a postupy při výrobě vín. V období obsazování jednotlivých území Římany se réva vinná rozšířila i do zemí jako jsou Francie, Španělsko, Německo a v zápětí i k nám na území dnešní jižní Moravy. K většímu rozšíření vinařství došlo teprve s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Sběr hroznů je velmi důležitá práce, kdy se zhodnocuje celoroční úsilí pracovníků ve vinici. V historii bylo nutné vykonávat všechny práce ručně, z důvodu absence mechanizace. Vynášení hroznů z vinice s malým sponem 0,8 x 1m v zádových putnách byla práce časově i fyzicky velmi náročná, když vezmeme v úvahu, že vinice ležely na svažitých pozemcích. Všechny nádoby pro sklizeň hroznů se vyráběly ze dřeva, proto se daly špatně čistit a byly těžké. Až v 60. letech 20. století se dřevo začalo nahrazovat moderními a lehčími materiály. Používají se především výrobky z plastů, jejichž předností je lehkost, pevnost, snadná omyvatelnost a dlouhá životnost. Tyto nádoby svým tvarem a možností uložení ve více vrstvách umožňují lepší využití prostoru přepravního prostředku. Od středověku do první poloviny 20. století nezaznamenal způsob sběru velkých pokroků. Způsob obdělávání odpovídal tehdejší vyspělosti obyvatelstva. Teprve zaváděním a hospodárným využitím nových, vhodných mechanizačních prostředků na velkých souvislých viničních plochách se práce značně usnadnila. Do první poloviny 20. století bylo v našich vinicích rozšířeno hlavně vedení na hlavu s úzkým sponem pro ruční práce, mechanizace nebyla uskutečnitelná pro přílišný úzký profil viničních řad, vzdálenost jednotlivých řad činila pouhých 0,80 – 1,00 m. Zvyšující se úbytek pracovních sil v zemědělství po 2. Světové válce znamenal nástup nových forem výroby. Použití mechanizace na malých viničních plochách byl nerentabilní a drobní vinaři neměli zpravidla finanční prostředky na drahou 7
mechanizaci. Pro velkovýrobu bylo nutno nízké vedení na hlavu radikálně změnit na vedení s širokým meziřadím (o šířce až 3 m) s možností použití velké mechanizace, která byla v tehdejších zemědělských družstvech k dispozici. Tím poklesla potřeba pracovních sil a mohly být obhospodařovány větší plochy vinic. Velké změny nastaly zejména v posledních dvou desetiletích minulého století. Stále rozvíjející se technické možnosti umožnily nahrazení těžké a časově náročné ruční práce zvýšit výkonnost. Tradiční ruční sběr začal být nahrazován sklízeči hroznů. Tyto stroje byly a jsou neustále zdokonalovány. Od ojedinělého rozšíření sklízečů v 70. letech 20. století se většího rozšíření dočkaly až v devadesátých letech 20. století a hlavně na počátku 21. století. Plně mechanizovaná sklizeň hroznů podstatně snížila počet pracovníků nutných k překlenutí tohoto časově náročného období. Razantně se zkrátil také čas potřebný ke sklizni. Moderní sklízeče hroznů jsou kombinací rychlého a v posledních letech i šetrného způsobu sběru hroznů.
8
2. Cíl práce Cílem práce je zpracování charakteristiky vybraných typů mechanizačních prostředků využívaných při transportu hroznů s důrazem na uplatňovaný sklizňový postup. Přehled bude doplněn o hlavní technicko - ekonomické parametry. Zpracované údaje budou využity při zpracování variantních modelových návrhů technického vybavení vinohradnických provozů různých velikostních kategorií.
9
3. Literární přehled 3.1 Současný stav vinohradnictví v ČR Vinohradnictví a vinařství v ČR se podílí na konečné rostlinné produkci přibližně 5 %, ale v některých oblastech má mimořádný význam. V Jihomoravském kraji se podílí vinohradnictví a vinařství na celkové zemědělské produkci kraje přibližně z 1/5 (téměř 2 miliardy Kč), což je nejvíce ze všech oborů zemědělství. Nachází se zde přibližně 94 % plochy vinic ČR, např. jen v okrese Břeclav je to 49 % plochy vinic ČR, o které pečuje 59 % zaevidovaných pěstitelů ČR. V některých vinařských obcích přesahuje podíl evidovaných pěstitelů 1/3 produktivního obyvatelstva obce. Vezmeme-li v úvahu, že povinnost registrace pěstitele platí až od plochy 0,10 ha vinice, je pak význam vinařství včetně samozásobení ještě větší. Jenom pěstitelů révy je v ČR zaregistrováno přes 20 tisíc, výrobců vína kolem 950. Stávající rozsah vinařství v ČR představuje přímé zaměstnání na plný úvazek asi pro 11 tisíc osob. Současně se vinohradnictví nachází převážně v oblastech s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v rámci republiky (např. okr. Hodonín leden 2013 14,4%). Vinice významným způsobem tvoří ráz krajiny a podílí se na tvorbě kyslíku (jeden hektar vinice vytvoří více kyslíku než např. hektar lesa). Nezanedbatelné je i propojení vinařství s místní kulturou a tradicí. Po roce 1989 došlo ve vinohradnictví ke značným změnám, dalším mezníkem byl rozpad federace v roce 1993 a vstup ČR do EU v roce 2004. V ČR se nachází dvě vinařské oblasti – Morava a Čechy. Vinařská oblast Čechy je zařazena ve vinařské zóně A, zatímco Morava je v zóně B. To má přímý dopad na možnost zvyšování cukernatosti moštů. Produkční potenciál vinic v ČR je k 31.12.2011 celkem 19 633,45 ha. Tabulka 1: Rozdělení plochy vinic K 31. 12. 2011 byl tvořen součtem: osázených ploch vinic: plochy vyklučených vinic: plochy s právem na opětovnou výsadbu vinic: stávající práva na výsadbu v rezervě: 10
17 198,05 ha 107,71 ha 1 046,90 ha 1 280,79 ha
3.2 Velikostní kategorie vinohradnických subjektů v ČR Podniky malé velikosti Jedná se většinou o rodinné firmy, které obhospodařují 1 – 10 ha vinic. Mechanizační prostředky využívané touto skupinou pěstitelů se omezují na užívání standardních strojů, hlavně malotraktorů se základním příslušenstvím. Podniky střední velikosti Vinohradnické firmy s výměrou 10 – 40 ha. Jedná se o vinařství s počtem zaměstnanců do 20 osob, nebo družstva vlastníků, kteří založením uskupení řeší snazší dostupnost moderní techniky o požadovaném výkonu a tím její plné využití vzhledem k výměře. Velké podniky Podniky o výměře 40 – 150 ha a více. Tyto subjekty, nejčastěji fungující pod právní subjektivitou jako s r. o. nebo a. s. vznikly přeměnou bývalých jednotných zemědělských družstev (JZD) a státních statků. Vybavení mechanizačními prostředky závisí na ekonomické stabilitě podniku a výměře vinic. Při výměře větší jak 100 ha si tyto firmy začínají pořizovat multifunkční portálové nosiče nářadí, nebo využívají služeb firem, které takové nosiče nabízí. Zároveň také provádí mechanizační služby pro drobné pěstitele a menší firmy jako je chemická ochrana, osečkování letorostů a celoroční kultivaci meziřadí.
3.3 Oxidace, enzymatické procesy a antioxidanty přidávané do sklizeného produktu Hrozny by měly být dopraveny z vinice do místa zpracování pokud možno nepoškozené. Důvodem je možná nekontrolovaná oxidace a vyluhování stejně jako nežádoucí mikrobiologický rozvoj. Při porušení slupky bobule se okamžitě rozvíjí enzymatické procesy díky enzymům, které jsou přítomny na slupce a volně v prostředí – při dopravě hroznů jsou takové procesy samozřejmě nežádoucí. Při oxidaci se slučuje vzdušný kyslík se složkami moštu, čímž může dojít ke změnám barvy nebo aroma. Tomu se zabraňuje ošetřením sklizeného materiálu (hrozny, směs bobulí a moštu) přímo ve vinici (oxid siřičitý, oxid uhličitý, suchý led). Proto vzdálenost mezi vinohradem a sklepem by neměla být příliš velká. Rychlost oxidace hroznové drti záleží i na jednotlivých odrůdách révy vinné, bílé odrůdy snadno podléhají oxidaci, zatímco
11
modré odrůdy díky přitomnosti vyššího obsahu fenolů, které působí na oxidaci inhibičně, tak náchylné nejsou. Když sklízíme, odstopkováváme a drtíme hrozny, měla by být zajištěna co možná nejnižší teplota, aby se minimalizovala aktivita houbových patogenů (např. Botrytis cinerea, Tricho- thecium roseum), nežádoucích baktérií (Gluconobacter, Acetobacter) a nežádoucích druhů kvasinek (nesacharomycetní kvasinky), které se mohou nacházet na hroznech (EKOVIN.CZ, 2013). Jakmile jsou hrozny poškozené, je cukr
dostupný pro metabolismus
mikroorganizmů. Přídavek oxidu siřičitého v tomto okamžiku má vliv na brzdění aktivity mikroorganizmů a činnosti enzymů. Řízení teploty je nejúčinnější nástroj k ovlivnění těchto reakcí. Teplota by měla být nízká v průběhu celého procesu sklizně hroznů, transportu, drcení a macerace. Pouze tehdy, jestliže nedojde k rozmnožování nežádoucích hub, baktérií a kvasinek na hroznech, je možné vyhnout se tvorbě těkavých kyselin, toxinů nebo etanolu v počátečních stádiích výroby vína. Rozemleté nebo rozdrcené hrozny, vystavené slunečnímu záření a vyšším teplotám vedou vždy ke ztrátě kvality. Zejména když jsou hrozny poškozené nebo napadené houbovými patogeny může docházet k tvorbě etanolu díky činnosti původních přírodních kvasinek, které se nachází na každém hroznu. Octové baktérie potom mohou vytvářet kyselinu octovou z etanolu. Protože mikroorganizmy se na hroznech nachází v kombinaci, ošetřování rozemletých nebo rozdrcených hroznů je vždy ovlivňované mnoha různými faktory. Sklizeň hroznů by měla probíhat při teplotách pod 20 °C. Je vhodné, aby byly hrozny neporušené v průběhu transportu. Tato skutečnost snižuje nejen růst mikroorganizmů, ale také oxidaci moštu a maceraci třapin (RIBEREAU-GAYON, 2006). 3.3.1 Suchý led Suchý led je pevnou formou oxidu uhličitého (CO2). Pelety, nugety, plátky nebo bloky suchého ledu se vyrábějí ve speciálních zařízeních. Oxid uhličitý nejprve expanduje a následně vzniká jemný prášek - sníh CO2. Tento sníh je protlačován speciální matricí, dochází k jeho slisování, zhuštění a tvorbě suchého ledu ve formě pelet nebo nuget (LINDE, 2013). Z hlediska fyzikálních parametrů má suchý led ma suchý led sublimační teplo 640 kJ/kg (z -78 ºC na 0 ºC ), jeho hustota je 1,2 - 1,6 kg/dm3. Sublimuje v plynný CO2, 1 kg SL = 541 litrů CO2 . Je bez zápachu, bez chuti, není jedovatý ani zápalný však jeho limit ve vzduchu je 0,5 % obj Ztráta vědomí může nastat už při méně jak 8 % obj. ve vzduchu (LINDE, 2013). 12
Suchý led (pevný CO2) má při atmosférickém tlaku teplotu -78 °C a rychle přechází z pevného skupenství do plynného. Okolo 6 kg suchého ledu sníží teplotu 100 kg hroznů o 10 °C. Tato data jsou přibližná, protože se musí brát v úvahu proměnlivost podmínek použití a zejména materiál nádob a stupeň jejich tepelné izolace. Jelikož je plynný CO2 asi 1,5-krát těžší než vzduch, šíří se po zemi a hromadí se v Magic prohlubních (MAGIC CUBE, 2012). Někdy je mylná domněnka, že kapalina nebo prostor nasycený CO2, je chráněný před přístupem kyslíku. Ve skutečnosti je každý plyn nezávislý a O2 může volně vstoupit do systému, který je nasycený jiným plynem. Ochrana inertním plynem (CO 2, N2 nebo argon) proti kyslíku je daná skutečností, že uvolněný inertní plyn vytváří tok z povrchu kapaliny směrem ven, který vymývá okolní vzduch a kyslík, který je přítomný. Když nenastane pohyb plynu, šíření každého plynu probíhá v poměru ke koncentračnímu gradientu mezi plyny (EKOVÍN.CZ, 2013). Oxidaci narušených hroznů, směsi hroznů a moštu po mechanizované sklizni se zabraňuje pomocí suchého ledu tak, že uvolňující oxid uhličitý, který nemá žádný vliv na látky obsažené v hroznech a moštu, vytlačuje vzduch obsahující kyslík, který ve styku s materiálem vyvolává nežádoucí změny. Sublimací zároveň dochází k ochlazení hroznů a moštu, což je žádoucí, zejména u vyzrálé suroviny, která se nechává macerovat v uzavřených lisech nebo speciálních nádobách. Optimální teplota při záměrné maceraci rmutu by měla být 5 – 7 °C. Při vyšší teplotě dochází k výše zmiňovaným nežádoucím procesům. Tato teplota, zvláště v první polovině podzimu se nedá často dosáhnout kvůli převládajícímu teplému počasí. Proto je suchý led řešením pro mnohé i menší vinařské firmy. Jeho výrobou a distribucí se na našem trhu zabývají např. tyto firmy: LINDE, SIAD, Magic cube. Cena za 1kg je 45 kč,- bez DPH (MAGIC CUBE, 2013). Suchý led je nutné přepravovat výhradně v izolovaných termotaškách, nebo termokontejnerech z pěnového polystyrenu. Obsahy kontejnerů jsou od 12 litrů až po 100 – 500 l (LINDE, 2012).
13
Obrázek 1: Termobox na suchý led (LINDE, 2013)
3.3.2 Oxid siřičitý Strojně sklizené hrozny je účelné ještě ve vinici před odvozem zasířit práškovým disiřičitanem draselným (také tekutým oxidem siřičitým) na povrchu rmutu nebo hroznů. Přídavek oxidu siřičitého má více účinků: Potlačení velmi aktivních oxidačních enzymů, které můžou způsobovat narušení barvy a celkovou výslednou senzoriku moštu a vína. Vyvázání vzdušného kyslíku Čím dříve se tento přídavek uskuteční, tím lépe bude rmut chráněn před účinky vzduchu, zabrání se hnědnutí a podpoří se rozvoj buketu a čistých tónů. Dávky oxidu siřičitého se mění podle zdravotního stavu hroznů a rmutu. Minimální při zdravých hroznech a vyšší při poškozených nebo nahnilých (STEIDL, 2003). Kyselina siřičitá brzy přechází na vázanou formu a pak neposkytuje drti ochranu před oxidací. Větší dávky kyseliny siřičité s úmyslem konzervovat rmut a hrozny na delší dobu nelze použít, protože přechází do moštu na vázanou formu, která už nemá antioxidační účinek. Je však analyticky zjistitelná a obsah veškerého oxidu siřičitého ve výsledném víně je přesně stanoven normou. Proto je nejvhodnější sířit rmut menšími dávkami a tyto dávky opakovat, aby byla zajištěna antioxidační ochrana (SKOKANITSCHOVÁ, 2004).
14
Obrázek 2: Disiřičitan draselný (BS, 2013)
3.4 Problematika sklizně hroznů Sklizeň hroznů představuje z pohledu pracnosti jednu z nejnáročnějších pracovních operací. Standardní částečně mechanizovaná sklizeň s využitím různých typů obalů a mechanizačních prostředků nejčastěji traktorových přívěsů, byla v 90-tých letech zefektivněna využíváním sklízecích van, které se rozšířily zejména u středních pěstitelů. Ve stejné době se u větších pěstitelů s koncentrovanými plochami vinic začínají využívat sklízeče hroznů nové konstrukce (graf 1), které umožňují snížení pracnosti na 3–4 h∙ha-1 v závislosti na konstrukčním provedení (návěsné, samojízdné). S ohledem na rostoucí cenu ruční práce a nedostatek sezónních pracovníků, lze očekávat také v nadcházejícím období další rozšíření těchto strojů, které začínají být už i v podmínkách ČR pořizovány stále častěji zejména většími pěstiteli nebo provozovány formou služby.
15
Graf 1: Hodnoty pracnosti při sklizni hroznů (BURG, ZEMÁNEK, 2010) Graf 2 naznačuje celkové porovnání jednotlivých pracovních operací ve vihohradnictví s důrazem na hodnoty jejich pracnosti (BURG, ZEMÁNEK, 2010). Pomocí žlutých šipek jsou pak zvýrazněny pracovní operace s nejvyšší pracností – jedná se o řez, formování listové stěny a sklizeň hroznů.
Graf 2: Porovnání pracností podle operací (BURG, ZEMÁNEK, 2010) Sklizeň hroznů je v současnosti nutné chápat z různých úhlů pohledu, které v konečném efektu přispívají k racionalizaci sklizňového procesu a současně vychází z požadavků vinařské praxe s důrazem na kvalitu sklízených hroznů.
16
Před zahájením sklizně by měly být zohledněny následující aspekty: - kvalita (vyzrálost) hroznů - termín sklizně - způsob sklizně (částečně mechanizovaná, plně mechanizovaná) - způsob dopravy sklizeného produktu 3.4.1 Posouzení kvality (zralosti) hroznů Zralost hroznů nelze definovat pouze jedním kvalitativním parametrem, ale vždy musí jít o kombinaci několika hlavních ukazatelů kvality. Mezi základní kritéria, která umožní definovat zralost a termín sklizně, patří: cukernatost, obsah titrovatelných kyselin, obsah kyseliny vinné a jablečné, hodnota pH, obsah asimilovatelného dusíku v moštu, aromatická zralost hroznů, fenolická zralost hroznů. Vinohradnictví rozlišuje tři různé typy zralosti hroznů – průmyslovou, fyziologickou a technologickou. Průmyslová zralost byla využívána především v minulosti, kdy se vinohradnictví orientovalo na vysoké výnosy. Jde o dosažení co největšího výnosu hroznů, pokud možno při uspokojivé cukernatosti. S jinými kvalitativními parametry se zde nepočítá. Při fyziologické zralosti získává slupka bobulí odrůdově typické zbarvení. Celá bobule se stává průhlednou a uvnitř jsou patrná semena vybarvující se do hněda. Slupka modrých odrůd se vyznačuje vyšším obsahem antokyanových barviv. Taniny se mění z hrubých, zelených a nevyzrálých na jemné a lehce nasládlé. Třapiny dřevnatí a semena se lehce oddělují od dužniny. V bobulích začíná být dominantní odrůdové typické aroma. Hrozny mají vyšší podíl kyseliny vinné než jablečné. Technologická zralost úsce souvisí s typem vína, pro který se dané hrozny sklízejí. Jde o souhru všech výše uvedených kvalitativních parametrů, tedy nejlepší možný soulad cukernatosti, kyselin, hodnoty pH, aromatické a fenolické zralosti hroznů. Někdy se nazývá také enologická zralost, protože se na jejím základě 17
optimalizují enologické postupy při výrobě vína. Fyziologická a technologická zralost spolu souvisejí – technologicky zralý hrozen by měl být zpravidla zralý i po stránce fyziologické. Odběr hroznů pro posouzení parametrů zralosti Pro analýzu kvalitativních paramentrů během zrání hroznů nepostačí odběr jednoho celého hroznu. Při odběru vzorku je třeba postihnout variabilitu celé vinice – a to jediný odebraný hrozen neumožnuje (PAVLOUŠEK, 2011). Ideální vzorek hroznů pro analýzu by měl být odebrán následujícím způsobem: velikost vzorku - alespoň 100-200 bobulí, bobule v dobrém zdravotním stavu, bez napadení houbovými chorobami a škůdci, vzorek odebírán z celé, homogenní plochy vinice, odběr bobulí z obou stran listové stěny,bubule exponované ke slunci i zastíněné a rovněž odebírané z různých částí hroznů, sběr do polyetylenových sáčků nebo malých plastových kontejnerů, analýza co nejdříve po sběru, jinak vzorky na krátkou dobu do chladničky (ne však do mrazničky). Vyzrálost hroznů je značně rozdílná, jenom na jediném hroznu lze pozorovat rozdíly až kolem 2 °NM. Proto je důležitý odběr průměrného vzorku bobulí (STEIDL, 2002). Cukernatosti potřebné pro jednotlivé kategorie hroznů: - Stolní víno - Zemské víno cukernatost min. 14 °NM - Jakostní víno min. 15 °NM - Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno 19 – 20,9 °NM - Jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr 21 – 23,9 °NM - Jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů 24 – 26,9 °NM - Jakostní víno s přívlastkem výběr bobulí, ledové, slámové, min. 27 °NM - Jakostní víno s přívlastkem výběr z cibéb. min. 32 °NM
18
3.4.2 Termín sklizně Rozhodnutí o termínu sklizně patří k nejdůležitějším rozhodnutím, které musí pěstitel učinit. Závisí to na mnoha důležitých i méně důležitých faktorech. V našem klimatickém podnebí je zvykem soustředit se hlavně na cukernatost hroznů, avšak poslední dva ročníky (2011, 2012) se vymykaly dosavadním zvyklostem. Díky minimálním srážkám (suchu) a teplotně nadprůměrným letním a podzimním měsícům se museli pěstitelé zaměřit také na obsah kyselin a pH v hroznech. Hlavně bílé odrůdy s menším obsahem kyselin jako např. Müller Thurgau, Muškáty a Rulandské šedé se sklízely i v první dekádě září, aby se zamezilo úbytku kyselin. Faktory ovlivňující dobu sklizně: Vyzrálost hroznů (cukr, kyseliny, aroma, třísloviny). Zdravotní stav hroznů. Požadovaný typ vína (stolní, aromatické, přívlastkové). V zásadě je třeba snažit se dosáhnout plně vyzrálých hroznů. Slunečné počasí a dostatek srážek urychlí příchod plné zralosti. Jediný pěkný podzimní den může znamenat zvýšení cukru až o 1 – 3°NM. Suché a chladné počasí zpožďuje zrání. Je vhodné zralost kontrolovat refraktometrem. Je nutná průběžná kontrola zdravotního stavu hroznů. Lépe méně cukru, ale zdravé hrozny! Doba sklizně nemá vliv pouze na cukernatost a obsah kyselin v hroznech, ale je jí řízeno i zásobení moštu potřebnými živinami pro kvasinky (aminokyseliny, minerální látky). Protože jedna třetina aminokyselin se ukládá do bobulí teprve v posledních dnech vyzrávání, může předčasný sběr společně s dalšími nepříznivými faktory ve vinici a ve sklepě vést k problémům při kvašení. Dále tím může být podpořen vznik nežádoucích tónů ve víně (STEIDL, 2002). Rozdílné vyzrávání hroznů, nepříznivý vývoj počasí a s tím spojené napadení chorobami, hlavně hnilobou, nebo také rozdílné požadavky na kvalitu hroznů vedou pěstitele k několikeré sklizni.
19
Předsklizeň: sklízí se hrozny méně vyzrálé, v horším zdravotním stavu (napadené plísní, mechanicky poškozené) tyto hrozny se používají na výrobu vín s nižší jakostní (sudová, zemská vína). Zvýšená pracnost při selekci poškozených a méně zralých hroznů se vrátí ve vysoké kvalitě pozdější – hlavní sklizně, která bude prosta nežádoucích pachutí a látek které by se dostaly do moštu. Hlavní sklizeň: sklizeň probíhá v celé vinici najednou. Odstupňovaná předsklizeň: sklízejí se hrozny o požadované cukernatosti (např. hrozny nebo bobule napadené ušlechtilou plísní Botritis cinerea), vinice se prochází vícenásobně. 3.4.3 Způsob sklizně Způsob sklizně ovlivňuje mnoho faktorů. Vychází zejména z celkové velikosti vinic obhospodařovaných subjektem a z jeho ekonomických možností, které se promítají do strojní vybavenosti provozu. V podmínkách ČR se proto v současné době využívá varianta částečně a plně mechanizované sklizně hroznů. Ruční sklizeň – částečně mechanizovaná Podstatou částečně mechanizované sklizně je činnost, kdy pracovníci ručně, pomocí nůžek odstříhávají hrozny, které následně ukládají do kbelíků, beden nebo dalších ložných prostorů používané techniky, která slouží pro další manipulaci a transport. K tomu je nutné mít řádně proškolené a zkušené pracovníky, aby sklizeň probíhala bez prostojů a podle plánu. Ruční sklizeň je jednou z časově nejnáročnějších pracovních operací, závisí na mnoha faktorech a to výnosu, odrůdě, pěstitelském tvaru, použité mechanizaci a sponu. (ZEMÁNEK, BURG, 2010) uvádí pracnost na 1 ha ruční sklizně 80 – 150 h, (STEIDL, 2002) počítá s 250 – 300 h/ha. Pro tento způsob sklizně se pěstitel rozhodne z vlastní vůle nebo se uplatňuje tam, kde místní podmínky nedovolují použití sklízecího stroje. Zvláště jsou-li svahy příkré, parcely malé a rozkouskované nebo keře staré a nízké. Cílem je dopravit hrozny do sklepa zcela neporušené (DOMINÉ, 2005). Hrozny se oddělují ručně odstřihnutím nůžkami nebo odřezáním nožem, nejlépe s žabkou tak, že se jednou rukou podchytí hrozen, aby oddělené bobule spadly do ruky 20
a druhou rukou se odříznou nebo odstřihnou a dají do sběrné nádoby. K odstřižení hroznů se používají speciální nůžky, které ve srovnání s běžnými zahradnickými nůžkami jsou vybaveny dlouhým, úzkým a špičatým ostřím, které usnadňuje dobré a rychlé vniknutí a odstřižení v husté révové stěně. Přitom se dbá na to, aby se mezi hrozny nedostaly žádné listy z révových keřů, které zanášejí do moštu a posléze do vína nežádoucí cizí látky (chlorofyl aj.) a snižují jakost budoucího vína (DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975, WALG, 2007) Pro sklizeň a dopravu hroznu se při částečně mechanizované sklizni nejčastěji využívají následující typy mechanizačních prostředků – bedny, kontejnery a sklízecí vany. V současnosti se nejtradičněji ke sběru hroznů používají především plastové kbelíky a bedny. Hrozny se z kbelíků vysypávají přímo na traktorový přívěs. Traktor s vlekem projíždí meziřadím stejnou rychlostí, jakou pracovníci sklízí hrozny minimálně na nejbližších 4 řádcích. Plastové bedny se u nás rozšířily koncem šedesátých let především pro svou lehkost a snadné čištění. Mají rozměry 600 × 400 × 400 mm a nosností 30-40 kg hroznů. Snadno se skladují a mohou se ukládat v několika vrstvách na sebe a tím lépe využívají kapacitu přepravního prostředku. Bedny jsou nejdříve s předpokládaným asi 10% přebytkem rozvezeny po řádcích a pracovníci je pak plní hrozny přímo nebo se sklízí ručně do plastových kbelíků o obsahu 10 – 15 litrů, které se po naplnění vyprázdní do beden. Naplněné prázdné bedny jsou sesbírány a vyvezeny z vinice. Hrozny se odvážejí z vinice přímo na místo zpracování přímo v bednách (DOHNAL, KRAUS, PÁTEK, 1975). Plně mechanizovaná sklizeň Pokud se má celý sběr vykonávat ručně, představuje tato pracovní operace až 50 % z celkového objemu všech prací za rok. Tento vysoký podíl byl podnětem pro zavedení mechanizované sklizně hroznů. Počátky plně mechanizované sklizně hroznů v ČR sahají do 70. let 20. století, ale rozšíření tohoto způsobu sběru nenastalo hlavně z ekonomických důvodů a díky snížené kvalitě sklízeného produktu. Nedokonalost tohoto systému se projevila ve ztrátách, vysokém podílu listů a úlomků betonových sloupků. Sklízeče vykazovaly značné ztráty propadem i nesklizením a poškozovali porost a opěrnou konstrukci (SKOKANITCHOVÁ, 2006, ZEMÁNEK, BURG, 2010).
21
V důsledku stoupajících mzdových nákladů, ale i dalšího vývoje a s tím související zvyšující se kvality strojů přechází stále více podniků na mechanizovanou sklizeň, ať už vlastními sklízeči, nebo formou služeb. Tím se doba sklizně sníží na 3 – 4 hodiny na hektar, odpadají problémy s pracovníky a snižují se i náklady na sklizeň. K oddělení bobulí (případně celých hroznů) dochází na základě vibrace plastových tyčí v zóně hroznů v horizontálním směru. Ta způsobuje vibraci celého keře. Listy a třapiny jsou odstraněny proudem z ventilátoru. Jestliže je správně nastaven kmitočet vibrací a pracovní rychlost sklízeče, je kvalita sklizených hroznů srovnatelná s ruční sklizní, přičemž je větší podíl částečně rozdrcených hroznů. Pro mechanizovanou sklizeň je nutné mít připravenou vinici (opěrná konstrukce, řez) (STEIDL 2002). Sklízeče hroznů prošly v poslední čtvrtině 20. století intenzivním vývojem zaměřeným především na šetrné působení sklízecích ústrojí, na sklízené řádky, na révový porost a na snížení sklizňových ztrát. Moderní sklizňové stroje předních světových výrobců dnes disponují velmi dobrou technickou úrovní a jsou uzpůsobeny pro optimální nastavení svých parametrů a pro kontrolu sklizňového procesu umožňují efektivní sklizeň ve všech pěstitelských tvarech s dosažením vysoké kvality sklízeného produktu dané jeho čistotou a nízkým poškozením bobulí. V moravských vinohradnických regionech se v současné době využívá kolem 40 sklízečů hroznů a zájem o tyto stroje nadále roste. Nejvíce využívané stroje jsou od firem GREGOIRE, PELLENC, NEW HOLLAND-BRAUD a ERO. Podíl plně mechanizované sklizně v ČR u velkých a středních podniků dosahuje asi 50 %, v celkovém podílu to znamená 20 % vinohradnických ploch ČR sklízených mechanizovaně. Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň se označují jako sklízeče hroznů a jsou konstruovány jako samojízdné nebo traktorové návěsné. Nejnovější trendy v jejich konstrukci se projevují přechodem k univerzálním podvozkům – multifunkčním nosičům používají adaptéry pro sklizeň. Představiteli tohoto trendu jsou zejména nosiče firem PELLENC, GREGOIRE, NEW HOLLAND-BRAUD, DEUTZFAHR a další. Způsob dopravy sklizeného produktu Odvoz sklizeného produktu při plně mechanizované sklizni je jedním z nejzávažnějších problémů. Důvodem je možnost rychlého znehodnocení sklizeného produktu při přepravě ke zpracování. Řešení transportu sklizeného produktu je možné v těchto 22
variantách: transport pomocí sklízecích van šnekových vybavených rmutovým čerpadlem, sklízecích van sklopných nebo bočně sklápěných traktorových vanových kontejnerů. Transport pomocí kontejnerových přepravníků s úložným objemem 4 000 – 5 000 litrů s vyprazdňovacím šnekem. Přepravou pomocí vanových návěsů a cisteren. V současné době se ověřují možnosti dopravy sklizeného materiálu v uzavřených traktorových nebo automobilových cisternách. Druhy manipulace a přepravy hroznů Doprava hroznů na místo zpracování by měla probíhat šetrně a hrozny by měly zůstat nepoškozené. Důvodem je možná nekontrolovaná oxidace a vyluhování stejně jako nežádoucí mikrobiologický proces (tvorba těkavých kyselin), jestliže se uvolní šťáva. Na předčasné rozdrcení bobulí má vliv výška vrstvy hroznů a délka přepravy (otřesy). Omezeno by mělo být rovněž všechno, co vede k nežádoucímu vzniku kalů. Pro volbu druhu dopravy musí být zváženy dva faktory: Je nezbytné překlápění hroznů do sklizňové nádoby ve vinici? Je překonáván v lisovně výškový rozdíl? (STEIDL 2002) U plně mechanizované sklizně jsou sklizňové operace prováděny jedním průjezdem a v tomto pořadí: oddělení bobulí od třapin zachycení a doprava ke stroji čištění a soustředění do zásobníku U částečně mechanizované sklizně je pořadí následující: odstřižení hroznů a shromažďování do sběracích nádob přemístění sběracích nádobek sběrným kapacitám (vany, velké kontejnery) transport hroznů z meziřadí na okraj vinice přeprava hroznů k místu jejich zpracování (WALG 2000) Dopravní zařízení, která se používají pro přepravu hroznů nebo rmutu z vinice na místo zpracování ovlivňuje způsob a výkon sklizně. Při částečně mechanizované sklizni se sklizňové vany s vyklápěním nebo vyprazdňování pomocí šnekového dopravníku nebo rmutového čerpadla používají zároveň i pro přepravu sklizených hroznů. Při plně mechanizované sklizni pomocí sklízečů je sklízený produkt směsí bobulí a moštu. Proto by měla být doba přepravy co nejvíce zkrácena. Dopravuje se pomocí traktorových
23
přívěsů s vanovou korbou nebo pomocí kontejnerových přepravníků o objemu 4 000 – 5 000 litrů vybaveným rmutovým čerpadlem (ZEMÁNEK, BURG, 2003).
24
4 VYPRACOVÁNÍ 4.1 Částečně mechanizovaná sklizeň 4.1.1 Manipulace a transport hroznů při částečně mechanizované sklizni Jedná se o časově a fyzicky náročnou činnost, proto je snaha nahradit ji co nejvíce mechanizací. Po naplnění menších nádob (kbelíků) se hrozny přemístí do větších nádob, nejperspektivnější jsou bedny, kontejnery, mlýnkoodstopkovací návěs, traktorové sklízecí vany (STEIDL 2002, ZEMÁNEK, BURG 2010). Bedny – využívají se u menších firem a drobných vinařů, kdy je kladen důraz na minimální
poškození
hroznů
při
přepravě,
malá
násypná
výška
zabraňuje
mechanickému poškození hroznů. Výroba speciálních nebo malých šarží vín, např výběr z bobulí, slámové víno. Nosnost beden se pohybuje od 20 do 40 kg. Nevýhodou tohoto způsobu je vyšší pracnost při přepravě a potřeba větší přepravní kapacity a zdlouhavé čištění beden (STEIDL 2002). Kontejnery – normované vodotěsné nádoby o nosnosti 400 – 1 000 kg. Které lze stavět na sebe. Uplatňuje se u menších a středních firem do 20 – 30 ha. Ve vybavení podniku musí být vysokozdvižný vozík, nebo vysokozdvižné zařízení s možností připojení na traktor. Pro dopravu kontejnerů se používají návěsné jednonápravové vozíky, na které jsou bedny nakládány pomocí traktorů s vidlemi. Moderní vyvážecí návěsy pro kontejnery jsou vybaveny kladkovými drahami pro snadné ruční nasunutí prázdných, příp. plných beden. Tyto vozíky se využívají také pro vyvážení velkoobjemových kontejnerů z meziřadí na okraj vinice, kde jsou mechanizovaně přeloženy na větší přívěsy, nebo nákladní auta. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady a větší násypná výška, která se může projevit při delší přepravní cestě otřesy (STEIDL 2002, ZEMÁNEK BURG 2003, ZEMÁNEK ,BURG, 2010). Mlýnkoodstopkovací návěs – instalovaný mlýnkoodstopkovač zajistí odstopkování hrozů již ve vinici – rmut zabírá menší objem než hrozny. Návěs se musí rychle naplnit jinak hrozí hlavně při vyšších teplotách oxidace a naoctění rmutu. Mošt také obsahuje vyšší procento kalů. Vhodným doplňkem návěsu může být box se suchým ledem nebo tlaková bomba s dusíkem. Tento způsob sběru se využívá hlavně při výrobě vín nižší jakosti (STEIDL 2002).
25
Traktorové sklízecí vany – šnekové nebo sklopné, o nosnosti až 2 000 kg V devadesátých letech rozšíření hlavně u firem s rozlohou 1 – 10 ha. Jejich hlavní výhodou je minimalizace pracnosti, neboť pracovníci sklízejí hrozny z kbelíků přímo do projíždějící vany. Nese to s sebou nutné přestávky nebo potřebu vyššího počtu van nasazovaných střídavě. Souprava umožnuje spolehlivou práci i ve středních sponech vinic (šířka 2,20 m) a hlavně řeší spolehlivé vyprazdňování do zpracovatelské části. Neduhem těchto van je vysoká vrstva transportovaného materiálu a tím samovolné lisování a mechanické poškození hroznů. Některé konstrukce sklízecích van se šnekovým vyprazdňováním jsou vybaveny drtičem, takže se produkt může plnit přímo do lisů nebo nakvášecích tanků. Nevýhodou je skutečnost, že drtič neodstraní stopky a ty pak můžou macerací uvolnit do moštu zelené tóny a také zvýšené množství kalů v moštu (ZEMÁNEK BURG, 2010, 2003). 4.1.2 Přehled technických parametrů mechanizačních prostředků částečně mechanizované sklizně Mechanizační prostředky volí každý podnik podle velikosti plochy vinic a způsobu sběru. Je snaha sklizeň co nejvíce zefektivnit, podniky jsou však mnohdy limitovány finančně. Výsledkem by mělo být pořízení výkonné, spolehlivé, technicky a energeticky nenáročné stroje v co nejlepším poměru kvalita – cena. Nejvíce rozšířené a tradiční prostředky u menších vinohradnických podniků jsou kbelík, bedny a traktorový návěs, který je vyváží k místu zpracování. Větší podniky používají nesené kontejnery, velkoobjemové bedny a vany.
Obrázek 3: Kbelík (BS, 2013) KBELÍK Kbelík vyrobený z odolného plastu se stupnicí, objem 15 l (BS) Kbelík z černého plastu, s kovovým uchem, objem 18 l (VOLBERS, 2013)
26
PUTNA, vyrobena z polyetylenu objem 25 – 80 l. K dispozici i popruhy z hovězí kůže (VOLBERS, 2013)
Obrázek 4: Putna (VOLBERS, 2013)
Tabulka 2: Kbelíky Výrobce, prodejce
Typ
Rozměr
Požadavek na
Objem
Cena
v (mm)
agregaci (kW)
(l)
(Kč)
BS vin. P.
kbelík
350
-
15
143
Volbers
kbelík
380
-
18
180
Volbers
putna
300 - 1100
-
25 - 80
-
BEDNY Plastová bedna určená pro sběr hroznů. révy vinné, rozměry 56 × 36 × 30 cm, odolný plast, barva tmavě červená, nosnost 30 kg. (BS vinařské potřeby, 2013)
Obrázek 5: Vinařská bedna (BS, 2013)
27
Stohovatelná přepravka z potravinářské umělé hmoty. Nosnost 30 kg (DESTILATIO.DE, 2013) Tabulka 3: Bedny Výrobce, prodejce
Typ
Rozměr š, d, v
Požadavek na
Objem
Cena
(mm)
agregaci (kW)
(l)
(Kč)
BS vin. p.
bedna
560 × 360 × 300
min. 5
50
135
Destilatio.de
bedna
560 × 360 × 300
min. 5
50
330
KONTEJNERY Firma PPO GROUP CZ, s. r. o Boxy mají hladké plné stěny a dno pro snadno údržbu. Lze je samozřejmě vybavit množstvím doplňků jako jsou vypouštěcí ventily, kolečka, lyžiny apod. Nosnost 500 – 750 kg.
Obrázek 6: Kontejner plastový (PP PLAST, 2013)
Vyrobeno z polyethylenu s vysokou hustotou HDPE, UV stabilní, netoxický, hygienický. Firma FUHRMANN FAHRZEUGE Ges.m.b.H. Kontejnery z polyethylenu s vysokou hustotou, odolné proti infračervenému a ultra fialovému záření, odolný vůči povětrnostním vlivům, stohovatelné a zasouvatelné. K dispozici s víkem, lyžinami nebo vazníkem. Možné i v děrované verzi. Plně recyklovatelné. Rozměry – 1 000 × 1 200 × 760 mm Váha – 36 kg Objem – 600 l Barva - šedá 28
Fima Volbers Kellereiartikel GmbH Rozměry – 1 000 × 1 200 × 760 mm Vyrobeno z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE), stohovatelné. Nosnost max. 450 kg.
Firma Jandrisevits Stohovatelné stabilní kontejnery jsou určeny pro skladování a transport potravin. Jsou vyrobeny z recyklovatelného polyetylenu s vysokou hustotou (HDPE), jsou tvarově stálé od – 40 do +60 °C, odolné proti úderu, vlivům počasí, infračervenému a ultrafialovému záření, většině kyselin a alkálií. Hladké vnitřní stěny usnadňují čištění, rozměry umožňují skládat kontejnery krabicově do sebe, čímž se šetří skladovací prostory.
Tabulka 4: Velkoobjemové kontejnery Požadavek na
Objem
Cena
agregaci (kW)
(l)
(Kč)
1 200 × 800 ×760
min 15
470
4 600
C4R/F4R
1 200 × 800 × 1 060
min 15
470
4 500
CT6/FT6
1 200 × 800 × 780
min 15
470
4 700
C3T/F3T
1 200 × 800 × 780
min 15
470
-
CTR
1 000 × 1 200 × 760
min. 15
600
-
CTV
1 000 × 1 200 × 785
min. 15
700
6 500
CTT
1 130 × 1 130 × 770
min. 15
750
6 800
Volbers
1 000 × 1 200 × 760
min. 15
450
-
Jandrisevits
1 000 × 1 200 × 760
min. 15
610
-
Výrobce,
Typ
Rozměr š, d, v (mm)
C4/F4/P4 PPO GROUP CZ
prodejce
Fuhrmann
4.1.3 Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu Systém pluk train Z hlediska racionalizace sklizňového postupu lze při sklizni do velkoobjemových kontejnerů využívat vlakový systém označovaný jako PLUK TRAIN, obdobně jako při sklizni ovoce. Systém tvoří souprava traktoru táhnoucí několik jednonápravových vozíků naložených jednou nebo dvěma velkoobjemovými kontejnery. Při sklizni 29
projíždí souprava meziřadím vinice, bedny nebo kontejnery jsou pracovníky průběžně plněny a po naplnění odvezeny ke zpracování. Vyprazdňování se provádí nejčastěji pomocí vysokozdvižného vozíku s otočným držákem (Zemánek, Burg, 2010).
Obrázek 7 Systém pluk train (DEUSANIO, 2013) VYVÁŽECÍ VOZÍKY PRO KONTEJNERY Firma Oslavan
Obrázek 8: Vývážecí vozík (OSLAVAN, 2013) Vozíky určené do sadů a vinic. Slouží k snadnému plnění a následnému vyvážení palet (kontejnerů) z řádků k místu zpracování. Pomocí hydraulicky ovládané plošiny, lze snížit ložnou plochu při nakládce v meziřadí. Snadná obsluha z kabiny traktoru, variabilita.
30
Firma FUHRMANN FAHRZEUGE Ges.m.b.H
Obrázek 9: Vyvážecí vozík Fuhrmann (FUHRMANN, 2013) Vozík na bigboxy pro hrozny a ovoce je k dostání ve více variantách. Je určen pro 4 kontejnery (rozměr 1200 × 1000 mm)., má zajištění každého boxu proti posunu. Oj přívěsu je připojitelná do dolních táhel závěsu traktoru pro lepší manévrovatelnou traktoru. Souprava obsahuje výsuvnou nohu při odpojení vozíku a klín pro bezpečné odstavení. Varianta s integrovaným válečkovým dopravníkem má vzadu lyžiny pro snadné naložení a vyložení kontejnerů. Je možný boční přístup k jakémukoli kontejneru v řadě. Tabulka 5: Vyvážecí vozíky Požadavek Výrobce, prodejce
Typ
Rozměr
na
Nosnost
Cena
š, d, v (mm)
agregaci
(kg)
(Kč)
2 300
60 000
Pozn.
(kW) Oslavan
2+1 2,5 Tw4
1 850 × 5 260
min. 45
Integrované 1 650 × 5 680
min. 45
2 500
80 000
Tw3
válečkové dopravníky
Fuhrmann 2,0
-
Integrované 1 650 × 4 680
min. 45
2 000
80 000
válečkové dopravníky
31
TRAKTOROVÉ NÁVĚSY Návěsy jsou nezbytné pro dopravu hroznů sklizených do maloobjemových beden. Firma Molčík typ EDK 3000 – třístranný sklápěč. Jednonápravový neodpružený návěs s možností sklápění do tří stran, opěrná noha na oji je výškově stavitelná. Návěs je vybaven mechanickou ruční brzdou. Čtyři sklopné bočnice jsou vyrobeny z profilu Fuhrmann, které zajišťují maximální pevnost a těsnost při odvozu všech zemědělských komodit a jiných sypkých materiálů. Na přání lze zdvojnásobit výšku bočnic z 40 cm na 80 cm (MOLČÍK, 2013).
Obrázek 10: Třístranný sklápěč Molčík (MOLČÍK, 2013)
Firma BIG Traktorový návěs BIG 1.5 - 2100 je určen k připojení za malotraktory s využitím v komunálních službách, vinicích, sadech, zahradnictví nebo všude tam, kde je potřeba úzkého rozchodu návěsu. Rám leží na pevné nápravě. Korba je celokovová s páteřovým rámem sklopná do tří stran zvedaná hydraulickým válcem. Čtyři sklopné bočnice jsou vyrobeny z profilu Fuhrmann, které zajišťují maximální pevnost a těsnost při odvozu všech zemědělských komodit a jiných sypkých materiálů (MOLČÍK, 2013). Tabulka 6: Traktorové návěsy Výrobce, prodejce
Typ
Rozměr š, d
Požadavek na
Nosnost
Cena
(mm)
agregaci (kW)
(kg)
(Kč)
Molčík
EDK 3000
1 890 × 4 450
min. 15
2 100
50 000
BIG
1.5 2100
1 580 × 3 360
min. 15
1 500
45 000
32
Obrázek 11: Vyprazdňování kontejneru do mlýnkoodstopkovače pomocí vysokozdvižného vozíku NESENÉ KONTEJNERY A VYSOKOZDVIŽNÉ NÁDSTAVBY ZA TRAKTOR Firma Jandrisevits
Obrázek 12: Nesený kontejner za traktor Jandrisevits (JANDRISEVITS, 2013) Nesený kontejner je vyroben z nerezové oceli, jeho objem je 400 – 600 l. má dostatečnou stabilitu ve všech manipulačních polohách. Vyklápění je zajištěno hydraulicky z okruhu traktoru dvěma pochromovanými písty. Je doplněn nosným rámem, který se snadno připojuje k tříbodovému závěsu. Zároveň slouží jako opora kontejneru při odstavení v mimopracovní poloze.
33
Firma Molčík
Obrázek 13: Nesený kontejner Molčík (MOLČÍK, 2013)
Robustní konstrukce vyrobená z materiálu HARDOX se zadním hydraulickým nebo mechanickým vyklápěním a nosností cca 1000 kg. Hmotnostní rozmezí koreb se pohybuje v rozmezí od 270 kg do 440 kg podle hmotnosti a výkonu traktoru (kvůli zajištění celkové stability a funkčnosti při běžném provozu).
Tabulka 7: Nesené kontejnery Výrobce, prodejce
Molčík
Jandrisevits
Požadavek Typ
Rozměr š, d, v (mm)
na agregaci (kW)
Nosnost
Cena
(kg)
(Kč)
KMO1
1 400 × 1 250 × 400
min. 25
400
-
KMO3
1 800 × 1 250 × 400
min. 25
600
-
KMO4
2 100 × 1 250 × 700
min. 50
1 000
-
1 600 × 1 200 × 500
min. 50
700
-
Transport wagen
34
SKLÍZECÍ VANY SKLOPNÉ Firma Fuhrmann
Obrázek 14: Vana sklopná Fuhrmann (FUHRMAN, 2013) Vana s možností vyklápění od traktoru je zhotovena z plechu s potravinářským nátěrem nebo je možné dodat korbu z nerezové oceli za příplatek. Je lehce plnitelná díky nízké konstrukční výšce. Vhodné pro plnění odstopkovače, kvůli nízké vyklápěcí výšce – sklopená 1 100 mm. Korba je vybavena bržděnou nápravou ovládanou z kabiny traktoru a výškově stavitelnou podpěrou. Standartní velikost: 2600 – 3900 l.
Firma Oslavan Typ BACCHUS D – sklopný dozadu. Korba vyrobena z leštěné potravinářské nerezové oceli o objemu 2500 l hydraulické zvedání z korby traktoru do výšky 1100 mm, brzděný nájezdovou brzdou. Vybaven bočními odkládacími rošty a stavitelnou jistící nohou.
Firma Moravanský Jednonápravový vozík na hrozny, hydraulicky sklopný dozadu z traktoru. Korba vyrobena z nerezové oceli o tloušťce 2 mm. Objem korby 2000 l. Výškově stavitelná jistící noha. Výška sklápění 1150 mm.
35
Tabulka 8: Skllízecí vany sklopné Požadavek
Výrobce,
Typ
prodejce
Rozměr š, d, v (mm)
na agregaci (kW)
Nosnost
Cena
(kg)
(Kč)
MK2600
1 300 × 2 700 ×1 500
min. 30
2 600
80 000
MK3900
1 600 × 3 600 × 1 500
min. 70
3 900
120 000
Oslavan
Bacchus D
1 400 × 2 600 × 1 600
min. 30
2 500
-
Moravanský
-
1 450 × 2 300 × 1 550
min. 30
2 000
50 000
Fuhrmann
SKLÍZECÍ VANY SE ŠNEKOVÝM VYPRAZDŇOVÁNÍM Firma Fuhrmann Nízká konstrukce a praktická velikost vany zaručují lehké nakládání, dobrou vratkost a jistou ovladatelnost ve svahových polohách díky nízko uloženému těžišti. Snadná možnost čištění, jako i neomezená životnost konstrukce je možná díky provedení veškerých částí přicházejících do styku s hrozny z ušlechtilé oceli. Sklízecí vany jsou postaveny na jednonápravovém podvozku vhodném pro jakýkoliv typ traktoru. Typ LWR je vyvinut pro plnění mlýnkoodstopkovače, je vybaven kloubovou hřídelí pro přímé vynášení přes šnekový dopravník , kde je šnek zavěšen na konci vodorovné výpusti (ocelová trubka o průměru 300 mm a asi 600 mm dlouhá) nebo opřen na umělohmotných blocích.
Obrázek 15: Šneková vana Fuhrmann (FUHRMANN, 2013)
Firma Oslavan Vozík Bacchus A, je vybaven šnekovým hydraulickým vyprazdňováním s regulací bez zvedání, korba je vyrobena z ušlechtilé leštěné oceli a má objem 3000 l. u výpadu je hydraulická zadní klapka, prostor korby je vybaven sítem pro pohodlný odtok šťáv. 36
Firma Keiper Ložný prostor je vyroben z nerezové oceli a je umístěn na ocelovém rámu s jednonápravovým podvozkem. Rozměry zásobníku umožňují rychlé a bezproblémové vyprázdnění zásobní nádrže sklízeče hroznů. Vyprazdňování produktu je zajištěno šnekovým dopravníkem o průměru 180 mm umístěným v dolní části zásobníku. V zásobníku je umístěn také čechrač, jehož pohon je zajištěn hydromotorem.
Obrázek 16: Šneková vana Keiper (Keiper, 2013) Tabulka 9: Sklízecí vany se šnekovým vyprazdňováním Výrobce, prodejce
Fuhrmann
Oslavan Keiper
Požadavek Typ
Rozměr š, d, v (mm)
na agregaci (kW)
Nosnost (kg)
Pozn.
LWR1200
1 200 × 2 000 × 1 180
min. 20
1 200
brzdy - ne
LWR2000
1 400 × 2 700 × 1 200
min. 30
2 000
brzdy - ne
LWR2500
1 400 × 3 000 × 1 250
min. 50
2 500
brzdy - ano
LWR5500
1 770 × 3 750 × 1 600
min. 70
5 500
brzdy - ano
Bacchus A
1 450 × 3 000 × 1 300
min. 55
3 000
brzdy -ne
6000
2 000 × 5 250 × 1 850
min. 75
6 000
-
8300
2 300 × 5 900 × 1 850
min. 80
8 300
-
VANY VYSOKOZDVIŽNÉ ŠNEKOVÉ
Firma Fuhrmann Nízká konstrukce a praktická velikost vany zaručují lehké nakládání, dobrou vratkost a jistou ovladatelnost ve svahových polohách díky nízko uloženému těžišti. Snadná možnost čištění, jako i neomezená životnost konstrukce díky provedení veškerých částí 37
přicházející do styku s hrozny z ušlechtilé oceli. Sklízecí vany jsou postaveny na jednonápravovém podvozku vhodném pro jakýkoliv typ traktoru. Hydraulický paralelní zdvih 2250 mm výšky vykládky. Dvě dodatečné mechanické podpěry zajišťují maximální stabilitu. Nerezový šnek o průměru 250 mm s kolmým vynášením (nevytváří se tunel) a 600 mm dlouhou vypouštěcí trubkou. Otočná ručně uzavíratelná klapka s ochranou proti nečistotám. Šnek je uložen s přesahem a na přání uzavřen do umělohmotného bloku. Pohon šneku je hydromotorem – potřebný výkon hydrauliky je 0,5 l/s nebo elektromotorem s mechanickou převodovkou 2,2 kW.
Obrázek 17: Vysokozdvižná vana Fuhrmann (FUHRMANN, 2013)
Firma Zickler - Rauch Vynášení sklizeného produktu je realizováno dopravním šnekem. Pomaluběžný dopravní šnek zaručuje šetrný transport hroznů. V přímém srovnání vůči jednotkové nádrži prokazují vysokozdvižné vany systému Zickler - Rauch stejný jakostní standart co se týče šetrné dopravy sklizeného produktu se zvláštní výhodou přesné dávkovací možnosti při plnění vinařského lisu, odzrňovače, nebo třídícího stolu. Základní
výbava
TMSH
šetrný
pomaluběžný
dopravní
šnek
(průměr
350 mm/stoupání 350 mm) je volně uložen. Hydraulický pohon s ozubenými převody 8:1. Brzdy hydraulické nebo nájezdové s automatikou zpětného chodu. Podvozek pozinkovaný v ohni a lakovaný.
Firma Déusanio Nerezovou vanu je možno vyzvednout až do výšky 300 cm, vynášení produktu probíhá díky šnekovému dopravníku o průměru 30 – 40 cm. Šnek je poháněn buď přímo přes 38
vývodový hřídel traktoru, nebo dálkovým ovládáním elektromotoru. Zajištěna vodotěsnost nerezové oceli kvality AISI 304 pro styk s potravinami.
Obrázek 1818: Vysokozdvižná vana Déusanio ( DEUSANIO, 2013) Tabulka 10: Sklízecí vany vysokozdviždné, šnekové Výrobce, prodejce Fuhrmann Zickler Rauch Déusanio
Požadavek na
Nosnost
Cena
agregaci (kW)
(kg)
(Kč)
1 600 × 2 700 × 1 500
min. 50
2 600
-
LWR3900
1 600 × 3 600 × 1 500
min. 70
3 900
-
TMSH65
2 050 × 5 900 × 2 000
min. 70
6 500
620 000
DRF 30C
1 600 × 3 000 × 1 480
min. 70
3 000
408 000
DRF 50C
1 800 × 3 000 × 1 860
min. 80
6 000
518 000
Typ
Rozměr š, d, v (mm)
LWR2600
Sklízecí přívěs s mlýnkoodstopkovačem Přívěs s nerezovou nádobou, čerpadlem a odzrňovačem je určen pro přepravu rmutu z vinice k dalšímu zpracování Hrozny se sypou do násypky odzrňovače, odkud jsou horizontálním šnekem dopravovány do otáčejícího se bubnu, který odděluje třapiny od bobulí. Třapiny padají na zem, bobule do čerpadla, které je dopravuje do nerezové nádoby na podvozku. Po přepravě rmutu na místo dalšího zpracování je rmut z nerezové nádoby přečerpán pomocí zabudovaného čerpadla do lisu nebo zásobníku.
39
Obrázek 19: Sklízecí vana s mlýnkoodstopkovačem Nerez Blučina( NEREZ BLUČINA, 2013) Tabulka 11: Sklízecí přívěs s mlýnkoodstopkovačem Výrobce, prodejce
Typ
Nerez
Sběrací
Blučina
vůz
Rozměr š, d, v (mm)
1 900 × 3 800 × 1 800
Požadavek na
Nosnost
Cena
agregaci (kW)
(kg)
(Kč)
min. 50
2 500
-
4.2 Přeprava hroznů k zpracování při plně mechanizované sklizni Odvoz sklizeného produktu při plně mechanizované sklizni je jedním z nejzávažnějších problémů. Důvodem je možnost rychlého znehodnocení sklizeného produktu při přepravě ke zpracování (Skokanitschová). Řešení transportu sklizeného produktu je možné v těchto variantách: transport pomocí sklízecích van šnekových vybavených rmutovým čerpadlem, sklízecích van sklopných nebo bočně sklápěných, traktorových vanových návěsů s odpovídající přepravní kapacitou nebo pomocí traktorových velkoobjemových návěsů. Produkt je do nich vyklápěn ze zásobníků sklízečů. Standartní traktorové přívěsy s vanovou korbou se nevyužívají pro možnou ztrátu moštu zejména ve svahovitých terénech. Společnou nevýhodou těchto prostředků je, že jsou otevřené. Transport pomocí kontejnerových přepravníků s ložným objemem 4000 – 5000 litrů. Pojmenování získaly od tvaru ložné korby, která je hranolovitá jako kontejner. Nejjednodušší varianta přepravníku má zadní sklápění, které ale vyžaduje odpovídající objem příjmového zásobníku, protože vyprazdňovaný materiál je tekutý a při sklápění se špatně reguluje. Technicky poněkud 40
náročnější je kontejnerový přepravník doplněný vyprazdňovacím šnekem. Ten je u venkovního ústí doplněn krytem pro regulaci výtoku rmutu. Přepravou pomocí vanových návěsů s rozděleným ložným objemem se sleduje co nejmenší znehodnocení sklizeného produktu tím, že se oddělí mošt a zbytek bobulí pomocí hustého síta. U jednodušších variant je pomocí síta vytvořen v části vany koš pro zachycení bobulí, mošt je scezován v dolní části vany. Propracovanější konstrukce má rošt uložen horizontálně, mošt je scezen do dolní části vany a na separačním vodorovném roštu zůstává uložen zbytek bobulí. Při příjmu je mošt odčerpán a bobule jsou vyprázdněny pomocí šneku uloženého nad roštem. Toto řešení navíc přináší úsporu času při zpracování (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Transport pomocí cisteren. V současné době se ověřují možnosti dopravy sklizeného
materiálu
v uzavřených
traktorových
nebo
automobilových
cisternách. Cisterny mají tepelně izolovaný plášť a jsou uloženy na jednonápravových nebo tandemových podvozcích. Jejich plnění se provádí pomocí rmutových čerpadel ze zásobníku sklízeče. Vnitřní prostor cisterny může být vyplněn inertním plynem – dusíkem nebo oxidem uhličitým. Jsou ověřovány i cisterny vybavené chladícím okruhem, který umožňuje podle potřeby měnit teplotu transportovaného produktu.
SKLÍZECÍ VANY VELKOBJEMOVÉ SKLOPNÉ
Firma Fuhrmann Vana s možností vyklápění do boku je zhotovena z plechu s potravinářským nátěrem nebo je možné dodat korbu z nerezové oceli za příplatek. Díky své konstrukci je lehce plnitelná ze zásobníků sklízečů. Sklápění je možné díky dvěma hydraulickým válcům a rámu technologie Kippstockl. Korba je vybavena brzděnou nápravou ovládanou z mechanicky a výškově stavitelnou podpěrou. Standartní velikost: 2600 – 4000 l.
41
Obrázek 20: Sklízecí vana boční sklápění Fuhrmann ( FUHRMANN, 2013) Tabulka 12: Sklízecí vany sklopné - mechanizovaná sklizeň Výrobce, prodejce
Fuhrmann
Požadavek na
Nosnost
agregaci (kW)
(kg)
1 500 × 3 000 × 800
min. 50
2 000
-
MK3000
1 500 × 4 000 × 800
min. 70
3 000
-
MK4000
1 480 × 4 000 × 1 500
min. 70
4 000
-
Typ
Rozměr š, d, v (mm)
MK2600
Pozn.
VELKOOBJEMOVÉ KONTEJNEROVÉ PŘEPRAVNÍKY
Déusanio Korba je vyrobena z 2 mm silné nerez oceli, zajištěna vodotěsnost, sklápění pomocí hydrauliky dozadu. Vrchní část korby je vybavena plachtou. Korbu je možné převážet na traktorovém návěsu i na standartním kamionovém návěsu. Na přání lze dovybavit hydraulickým otevíráním zadního čela.
Obrázek 21: Velkoobjemový kontejner Déusanio( DEUSANIO, 2013) 42
Tabulka 13: Velkoobjemové kontejnery Požadavek na
Výrobce,
Typ
prodejce
Déusanio
Rozměr š, d, v (mm)
agregaci (kW)
Nosnost
Cena
(kg)
(Kč)
VSC0020
1 400 × 2 300 × 600
min. 50
2 100
101 500
VSC0060
2 000 × 3 600 × 900
min. 70
6 500
205 000
min. 100
14 900
352 000
VSC0080 2 400 × 6 200 × 1 000
Perspektiva Mechanizační dopravní prostředky prochází neustále vývojem a modernizací. Vinohradníci, kteří budou pěstovat hrozny pro nejkvalitnější vína, budou muset takové hrozny dopravit ke zpracování v co nejlepší kvalitě a stavu, proto se zaměří spíše na menší nádoby a mechanizační prostředky jako jsou kontejnery o objemu 400 – 600 l. Tyto nádoby představují ideální kombinaci šetrného a ekonomického přístupu. Díky nízké vrstvě přepravovaných hroznů nedochází k narušení bobulí a v kombinaci s přídavkem suchého ledu se sklízený materiál dostává k zpracování ve výborném stavu. Větší vinohradnické podniky se do budoucna bez mechanizované sklizně neobejdou z důvodu neustále se zvyšujících nákladů na lidskou práci. Směs bobulí a moštu je nezbytné co nejrychleji dopravit od sklízeče ke zpracování. Perspektivou jsou cisterny s dvojitým pláštěm a přídavkem suchého ledu k udržení nízké teploty. Toto zařízení je však ekonomicky nákladné a zatím málo rozšířené. Převládají tedy především sklízecí vany a velkoobjemové přepravníky sklopné.
4.3 Sledování výkonnosti strojních souprav při sklizni Pro zjišťování výkonnosti byla využita Metodika měření časových snímků (podle ČSN 470120), kterou uvádí ŠPELINA (1982), kde čas nasazení, jeho struktura a využití je posuzován z hlediska zemědělské techniky a obsluhujícího pracovníka. Metodika rozeznává několik druhů výkonnosti podle toho, k jakému času se vztahují. Základem pro výpočet výkonností je skutečná struktura času mechanizačních prostředků. T1 - čas hlavní, tj. čas, kdy mechanizační prostředek aktivně vykonává činnost, pro kterou je určen, v případě mechanizačních prostředků pro sklizeň hroznů jde o dobu plnění zásobníku T2 - čas vedlejší, na pravidelně opakující se pomocnou činnost 43
T3 - čas na údržbu a přípravu mechanizačního prostředku T4 - čas na odstranění poruch, vztahuje se k funkčním poruchám, drobným technickým poruchám T5 - čas prostojů způsobený obsluhou, zahrnuje čas na oddech, přirozené potřeby, přestávky na jídlo, porušení disciplíny T6 - čas pro zahájení a ukončení práce T7 - čas ostatních prostojů Složené časy: K nejdůležitějším seskupením složek času nasazení patří: T02 - operativní čas, charakterizuje využití ideálního mechanizačního prostředku při ideální organizaci práce T04 - produktivní čas, vyjadřuje využití vyráběného mechanizačního prostředku při běžné organizaci práce, ale objektivních podmínkách T07 - celkový čas nasazení, při snímkování je vyjadřován za směnu, pracovní den, sezónu nebo rok, charakterizuje běžné provozní podmínky Výpočet výkonností Plocha S (ha) zpracovaná (ošetřená) při měření časového snímku se podělí příslušným časovým úsekem T1, T02, T04, T07 (h). Výsledkem jsou výkonnosti W1 (výkonnost efektivní), W02 (výkonnost operativní), W04 (výkonnost produktivní) a W07 (výkonnost provozní). V následující části jsou uvedeny časové snímky pořízené při sledování souprav využívaných při sklizni hroznů v roce 2012, ve vinohradnických podmínkách jižní Moravy.
44
Časový snímek Pracovní operace : Sledovaná souprava : Místo měření, datum : Podmínky : Výkonnost plošná Spotřeba PHM
: :
Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů Same Solaris 45kW + vyvážecí vozík Fuhrmann Tw3, 3 kontejnery objem 600 l, 6 pracovníků Vinařství Konečný, Čejkovice, trať Odměry, Frankovka, 12.10.2012 SV, spon 2×1 m, délka řad 120 m, JZ svah sklon 6 % 0,22 ha, sklizené množství 1,38 t 5,6 l
Tabulka 14: Časová tabulka Vinařství Veverka Označení T1 T21 T22
T221 T222
T23 T24 T25 T2 T02 T31 T32 T3 T41 T42
T421 T422
T4 T04 T5 T6 T71 T72 T73 T7 T07
Čas Čas hlavní Pomocný čas otáčení Čas nakládání Čas vykládání Čas jízdy naprázdno bez otáček Doprava sklizeného produktu Zpáteční jízda Pomocný čas Čas operativní T02 = T1 + T2 Čas na technickou údržbu na pracovišti Čas na přestavení z dopravní do pracovní polohy Technické prostoje Čas na odstranění technologických poruch Čas na opravu stroje na pracovišti Čas na opravu stroje v dílně Čas na odstranění technolog. a technických poruch Produktivní čas T04 = T02 + T3 + T4 Čas na odpočinek na osobní potřeby Čas na přípravu stroje a přepravu na pracoviště Prostoje zaviněné energetickým zdrojem Organizační prostoje Prostoje způsobené meteorologickými vlivy Ostatní prostoje Celkový čas nasazení stroje T07 = T04 + T5 + T6 + T7
225´00“ 2’45” 3’23” 3’22” 11’13” 8’11” 28’14” 253’14”
253’14” 6’53”
259’53”
Výnos 6,27 t. ha-1 W01 = 0,05
ha∙h-1
W02 = 0,05
ha∙h-1
W04 = 0,05
ha∙h-1
spotřeba PHM 25,4 l∙ha-1
W07 = 0,05 ha∙h-1
45
Tab.15: Časový snímek Pracovní operace Sledovaná souprava
: :
Místo měření, datum
:
Podmínky Výkonnost plošná Spotřeba PHM
: : :
Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů 2 × Zetor 5243, vana sklopná fa Moravanský, nosnost 2000kg, 9 pracovníků Vinařství Veverka, Čejkovice, trať Helezný díl, Tramín červený, 22.9.2012 SV, spon 2,2×1 m, délka řad 450 m, JZ svah sklon 5 - 9% 0,9 ha, sklizené množství 3,34 t 17,5 l
Tabulka 15: Časová tabulka Vinařství Veverka Označení T1 T21 T22
T221 T222
T23 T24 T25 T2 T02 T31 T32 T3 T41 T42
T421 T422
T4 T04 T5 T6 T71 T72 T73 T7 T07
Čas Čas hlavní Pomocný čas otáčení Čas nakládání Čas vykládání Čas jízdy naprázdno bez otáček Doprava sklizeného produktu Zpáteční jízda Pomocný čas Čas operativní T02 = T1 + T2 Čas na technickou údržbu na pracovišti Čas na přestavení z dopravní do pracovní polohy Technické prostoje Čas na odstranění technologických poruch Čas na opravu stroje na pracovišti Čas na opravu stroje v dílně Čas na odstranění technolog. a technických poruch Produktivní čas T04 = T02 + T3 + T4 Čas na odpočinek na osobní potřeby Čas na přípravu stroje a přepravu na pracoviště Prostoje zaviněné energetickým zdrojem Organizační prostoje Prostoje způsobené meteorologickými vlivy Ostatní prostoje Celkový čas nasazení stroje T07 = T04 + T5 + T6 + T7
353´00“ 6’45” 32’12” 6’32” 18’33” 8’10” 71’32” 424’32” 0’41”
425’13” 4’43”
429’56”
Výnos 3,71 t ha-1 W01 = 0,15 ha∙h-1
spotřeba PHM 19,4 l∙ha-1
W02 = 0,12 ha∙h-1 W04 = 0,12 ha∙h-1 W07 = 0,12 ha∙h-1
46
Pracovní operace
Mechanizovaná : sklizeň hroznů
Sledovaná souprava
New : Holland VL 6080, Zetor Proxima 100 s sklízecí návěs FUHRMANN LWR 3600
Místo měření, datum
Templářské : sklepy, Čejkovice, Modrý portugal, trať Helezný díl, 12.9.2012
Podmínky
SV, : spon 2,1 × 0,9 m, délka řad 180 m, J svah sklon 5 %
Výkonnost plošná
2,2 : ha, sklizené množství 18,26 t
Spotřeba PHM
62 : l
Tabulka 16: Časová tabulka Templářské sklepy Označení
Čas
T1
Čas hlavní
T21 T22 T221 T222 T23 T24 T25 T2 T02 T31 T32 T3 T41 T42 T421 T422 T4 T04
308´00“
Pomocný čas otáčení Čas nakládání Čas vykládání Čas jízdy naprázdno bez otáček Doprava sklizeného produktu Zpáteční jízda Pomocný čas Čas operativní T02 = T1 + T2 Čas na technickou údržbu na pracovišti Čas na přestavení z dopravní do pracovní polohy Technické prostoje Čas na odstranění technologických poruch Čas na opravu stroje na pracovišti Čas na opravu stroje v dílně Čas na odstranění technolog. a technických poruch Produktivní čas T04 = T02 + T3 + T4
T5 Čas na odpočinek na osobní potřeby T6 Čas na přípravu stroje a přepravu na pracoviště T71 Prostoje zaviněné energetickým zdrojem T72 Organizační prostoje T73 Prostoje způsobené meteorologickými vlivy T7 Ostatní prostoje T07 Celkový čas nasazení stroje T07 = T04 + T5 + T6 + T7 Výnos 8,3 t∙ha-1 W01 = 0,43 ha∙h-1
7’50” 20’18” 6’38” 15’42” 6’21” 56’09” 364’09” 4’22” 4’22”
348’31” 5’21”
373’52”
spotřeba PHM 28,2 l∙ha-1
W02 = 0,36 ha∙h-1 W04 = 0,37 ha∙h-1 W07 = 0,35 ha∙h-1 47
4.4 Návrh na vybavení vinohradnického provozu mechanizačními prostředky 4.4.1 Návrh vybavení pro menší podnik Zde se bude jednat o podnik s rozlohou do 20 ha plodných vinic. Jako modelový vinařský podnik byla vybrána firma Vinařství Veverka, která má rozlohu vinic 15 ha. Sklizňové operace budou probíhat částečně mechanizovaně – ručně. Skupina 10ti pracovníků, z toho 1 vysypávač a 1 řidič mají výkonnost 1 ha za den při výnosu 6 t∙ha-1, což je pro podprůměrný rok 2012 plně dostačující. V průměrném roce při výnosu 6 – 7 t∙ha-1 by se celá plocha sklidila za cca 17 – 18 dnů s přihlédnutím na povětrnostní podmínky, neočekávané technické poruchy a sklízenou odrůdu. Při sklizni by se střídaly obě soupravy, aby nedocházelo k prostojům. Příjmová linka dostatečně pokryje množství hroznů sklizených za den. Mlýnkoodstopkovač má výkon 3000 kg hroznů za hodinu, plně uzavíratelný lis (kvůli maceraci) pojme 6000 kg rmutu a vinifikátor 6800 kg rmutu. Tabulka 17: Charakteristika podniku Vinařství Veverka Výnos v roce 2012
4 t∙ha-1
Plocha
15 ha
Délka směny
8h
Směnová výkonnost 1 pracovníka
600 – 680 kg
Strojní souprava
2 × Zetor 5243 + sklízecí vana sklopná Fuhrmann MK2600
Příjmová technologie
Mlýnkoodstopkovač
Wottle
A280,
hvězdicové rmutové čerpadlo, uzavřený lis Wottle TPN 3000, vinofikátor 4000 l KOVO PRUDÍK.
4.4.2 Návrh vybavení pro střední podnik Zde se jedná o podnik Víno Sýkora s. r. o. se sídlem v Čejkovicích a sklízenou plochou 75 ha. Sklizeň zde bude probíhat plně mechanizovaně pomocí návěsného sklízeče Gregoire G 60 H s výkonností 1,8 – 2,2 ha za směnu. Při průměrném výnosu 6 – 7 t∙ha-1 by sklizeň probíhala cca 32 dnů s přihlédnutím na povětrnostní podmínky, zaškolení 48
pracovníků a stav vinice. Příjmová technologie plně pokryje dodávku 12 – 14 t hroznů denně.
Tabulka 18: Charakteristika podniku Víno Sýkora Výnos v roce 2012
5 t∙ha-1
Plocha
65 ha
Délka směny
8h
Směnový výkon 1 pracovníka
600 kg
Souprava strojů
Antonio Carraro mach 4 + tažený sklízeč Gregoire G 60 H Zetor 5243 + sklízecí vana šneková Oslavan Bacchus A 3000
Příjmová technologie
Mlýnkoodstopkovač
Wottle
A280,
peristaltické čerpadlo, uzavřený lis Wottle TPN 4000, kryotank 6000 l, Rotatanky 2 x 6000.
4.4.3 Podíl lidské práce U obou způsobů sklizně má nezastupitelný podíl lidské práce. Ta je však stále dražší a nedostatková a do budoucna se situace nezlepší. Z modelových příkladů je zřejmé, že průměrný celkový čas lidské práce na sklizeň 1 ha je u částečně mechanizované sklizně 88 hodin a u plně mechanizované pouhých 8 hodin. Ve mzdových nákladech je tento rozdíl ještě markantnější. Za 1 ha ručně sklizené vinice je mzda deseti pracovníků 6 160 Kč (70 Kč/h) zatímco u mechanizované sklizně dosahuje mzda obou řidičů 960 Kč (průměrná mzda řidičů 120 Kč). Mzdové náklady jsou tedy u částečně mechanizované sklizně 6 x vyšší než u plně mechanizované. V obou způsobech sklizně je podstatná dobrá kvalifikace pracovníků, od ní se odvíjí celkový výkon. U ruční sklizně je zručnost pracovníků nejdůležitější, špatně proškolení a nekvalifikovaní pracovníci mohou dobu sklizně prodloužit o 20 – 40 %. Pracovníky je často potřeba vozit a velké vzdálenosti a v místě sběru jim zajistit ubytování a stravu. To představuje další organizační a finanční nároky, které u mechanizované sklizně odpadají. 49
Dalším nezanedbatelným vlivem je počasí. To může ovlivnit i dobré pracovníky a snížit výkonnost. U mechanizovaného sklízeče tento faktor můžeme takřka vyloučit. Další nespornou výhodou mechanizované sklizně je doba sběru. Díky osvětlení se může sklizeň provádět v noci nebo brzo ráno a díky tomu snížit teplotu hroznů v teplých podzimních dnech.
Graf 3 Podíl lidské práce při sklizni hroznů (h∙ha-1)
50
5 Závěr Snahou vinohradníka při pořizování mechanizačních prostředků pro dopravu hroznů by mělo být především snížení pracnosti a technické náročnosti, při obsluze při už tak dost časově a organizačně namáhavé operaci, jako je sklizeň hroznů. V současné době je na trhu velmi široký výběr mechanizačních prostředků. Cílem vinohradníka by mělo být pořízení mechanizačního prostředku, který bude reflektovat všechny potřeby a podmínky ve kterých se daná vinice a pěstitel nachází. Výběr může specifikovat podle konkrétních kritérií jako je rozloha, spon, vedení a svahovitost vinice. Neméně důležité jsou transportní podmínky a vzdálenost z vinice do místa zpracování. Často je také rozhodující ekonomická náročnost. Hlavním aspektem při volbě mechanizačních prostředků by měla být snaha o minimální poškození hroznů při přepravě ke zpracování, které způsobuje vyšší tvorbu kalů, nežádoucí maceraci třapin a hlavně rozvoj mikroorganismů a enzymů. Ty způsobují hnědnutí moštu, zvýšení těkavých látek a polyfenolů způsobující nepříjemnou chuť vína. Eliminaci těchto procesů se docílí použitím stále používanějšího suchého ledu aplikovaného přímo ve vinici do sklízecí nádoby. Zajistí se tím snížení teploty a vytvoření ochranné atmosféry, které zamezí nežádoucím procesům. Často používaný oxid siřičitý řeší jen mikrobiální ochranu, ale neřeší časté zvýšení teploty. Zvýšený obsah oxidu siřičitého se může nepříjemně projevit ve zhoršení startu kvašení a jako vázaný oxid siřičitý ve víně. Menší pěstitelé 1 – 10 ha můžou zachovat bezvadný stav hroznů i díky používání velkoobjemových beden (objem 400 – 750 l ), ve kterých při přepravě není silná vrstva hroznů a nedochází k deformaci bobulí. Tato varianta je však finančně náročná a je nutné mít skladovací prostory pro prázdné nevyužité bedny. Nejvíce rozšířené jsou sklízecí vany různých provedení a typů, které jsem se v práci snažil popsat a přiblížit. Vyhovují pěstitelům po stránce technické a organizační. Ve větších objemech dochází k poškození produktu, ale přidáváním suchého ledu v jednotlivých vrstvách při sběru se tento nedostatek dá eliminovat. Při plně mechanizované sklizni by měl být kladen důraz na co nejrychlejší přepravu sklizeného produktu, protože zde je největší riziko znehodnocení. Přeprava probíhá hlavně v otevřených kontejnerech a vanách, často při vyšších teplotách, jedinou 51
eliminací a zároveň antioxidantem se zde jeví opět použití suchého ledu. V rozvinutých vinařských státech se začíná využívat k přepravě cisterny s chlazením. Tato varianta je zatím méně rozšířená, hlavně kvůli vysoké finanční náročnosti. V rámci budoucího rozvoje dopravních systémů a také velké výsadbě mladých vinic se domnívám, že se vinohradnické a vinařské firmy budou stále ve větší míře zaměřovat na využití plné mechanizace při zpracování. Je všeobecně známým faktem, že se ve vyspělém vinařském světě rok od roku potřeba plně mechanizovaných prostředků zvyšuje. Zejména rostoucí poptávka po kvalitních produktech nutí pěstitele k používání modernějších a tím pádem i časově úspornějších technologií.
52
6 Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou perspektivních mechanizačních prostředků při dopravě hroznů sklizených častečně a plně mechanizovaným způsobem. U těchto skupiny mech. prostředků od nejznámějších výrobců byly zjišťovány jejich hlavni technicko – ekonomické parametry, které jsou v práci zpracovány formou tabulkových přehledů. Součástí práce je také úvodní sledování zaměrené na hodnocení struktury času a výkonnosti u souprav v podmínkách jižní Moravy a zpracování modelové analýzy zaměřené na vybavenost dvou vinohradnických provozů různých velikostí touto technikou. Klíčová slova: sklizeň hroznů, transport, sklízeč hroznů, sklízecí vana
53
7 Summary This bachelor´s thesis is focused on the perspective of mechanization
in the
transportation of grapes harvested in partially and fully mechanized manner.For this group of automated equipment from famous
producers were surveyed their main
technical - economic parameters, which are processed through work overviews in table sheets. The thesis also includes initial monitoring of the evaluation of the structure of time and performance kits for the conditions of South Moravia and processing model analysis focused on two facilities viticultural operations of various sizes using this technique.
Keywords: grape harvest, transport, grape harvesting, harvest tub
54
8 Použitá literatura 1.
BARTOŠOVÁ J.: Moderní dopravní systémy a příjmová zařízení ve vinohradnictví a vinařství, Bakalářská práce, MZLU v Brně, Zahradnická fakulta 2012
2.
BIG – traktorové sklápěcí návěsy, [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné na: big-navesy.cz
3
BRAUN – Maschinenbau [online], posl. úpravy 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: braun-maschinenbau.de
4.
BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s. r. o. [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné na: vinarskepotreby.cz
5.
DOMINÉ, A, FABER A., POTHMANN T. a SUPP E.: Víno. Vyd. 1. Praha: Slovart, c2005, 928 s. ISBN 80-7209-347-9
6.
D'Eusanio S.n.c. Costruzioni Meccaniche, [online], posl. úpravy 2013 [cit. 201304-21]. Dostupné na: deusanio.com
7.
DOHNAL T., KRAUS V., PÁTEK J.:Moderní vinař. , Praha SZN, 1975, 476 s.
8.
Ekovín :Výsledky výzkumu Orwine, [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na: ekovin.cz
9.
Fordertechnik, fordertechnische Anlagen [online], posl. úpravy 2012 [cit. 201303-11]. Dostupné na: keiperkg.de
10.
FUHRMANN fahrzeuge GmbH [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: Fuhrman.at
55
11.
Gregoire [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: gregoire.kverneland.cz
12.
Landmaschinen Jandrisevits [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: jandrisevits.at
13.
Linde : Suchý led, [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: linde-gas.cz
14.
Magic – cube: dodavatel suchého ledu, [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-0422]. Dostupné na: magic-cube.eu
15.
Molčík – Zemědělská dopravní technika, online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-0422]. Dostupné na: molcik.eu
16.
Oslavan a.s. – vinohradnická sadařská a komunální technika [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné na: oslavan.cz
17.
PAVLOUŠEK P.: Pěstování révy vinné, moderní vinohradnictví, Grada 2011, 336 s . ISBN 978-80-247-3314-2
18.
Plastové Přepravní Obaly s. r. o [online], posl. úpravy 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: ppobaly.cz
19.
RÜHLING, W., 1995: Neuere Entwicklungen in der Erntetechnik.. Das Deutsche Weinmagazin, roč. 16, č. 9, s. 16-18. ISSN 0012-0979
20.
SKOKANITSCHOVÁ, O,: Řešení variant doopravy a manipulace při sklizňových operacíc ve vinohradnictví. Bakalářská práce. MZLU v Brně, Zahradnická fakulta 2006
21.
STEIDL, R.: Sklepní hospodářství. Valtice: Národní salon vín 2002. ISBN 80903201-0-4 56
22.
WALG O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. Mainz: Fachverl. Faund, 2000, 420 s. ISBN 3-921156-45-9
23.
ZEMÁNEK P., BURG P.: Vinohradnická mechanizace, 1. Vydání , Olomouc 2010, ISBN 978-80-87091-14-2
24.
ZEMÁNEK P., BURG P.: Vinohradnická mechanizace, mechanizační prostředky ve vinohradnictví, Skripta , 2003 MZLU Brno, Zahradnická fakulta,98 s ISBN 807157-739-1
25.
ZEMÁNEK P., BURG P.: Racionalizace sklizňových operací [online], posl. úpravy 2008 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na: agroweb.cz
26.
ZAJÍCOVÁ P.: Situační a výhledová zpráva réva vinná, víno.Vyd. Ministerstvo zemědělství, 2012. ISBN 978-80-7434-046-8
57
9 Přílohy
Obrázek 20: Suchý led ( MAGIC CUBE, 2013)
Obrázek 21: Šneková vana dělená (DEUSANIO, 2013)
58
Obrázek 22. Velkoobjemový kontejner USA (LANDQIUP, 2013)
Obrázek 23: Vyprazdňování sklízeče do vany (LANDQIUP, 2013)
59
