Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Masmédia a žáci středních škol Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ivona Skalická
Vypracovala: Anna Pupíková Brno 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Masmédia a žáci středních škol vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v splatnou Směrnici o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s opravdovými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: …………………………. podpis
Poděkování Děkuji vedoucímu práce paní Mgr. Ivoně Skalické za odborné vedení závěrečné bakalářské práce a poskytování cenných a podnětných rad.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku médií, masové komunikace a jejich charakteristických vlivů na žáky středních škol. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části práce je shrnutí informací týkající se komunikace, působení masových médií v
informační společnosti a jejich
psychologickému a sociálnímu působení v oblasti trávení volného času mládeže, vzájemné komunikace a ovlivnění mládeže. Informace pro teoretickou část budou použity z prostudované literatury. Metodou teoretické části práce je studium odborné literatury, tvorba výpisků a jejich následná analýza a syntéza. Cílem praktické části je pomocí dotazníkového šetření zjistit působení masmédií na studenty prvních a třetích ročníků nejmenovaného Středního odborného učiliště. Získaná data dotazníkovým šetřením jsou vyhodnocována jednoduchými statistickými metodami. Výsledky a vyhodnocení z dotazníkového šetření jsem zanesla do tabulek a grafů v praktické části bakalářské práce. V závěru, práce obsahuje pedagogicko-psychologické doporučení, které vychází z výsledků dotazníkového šetření.
Klíčová slova Masmédia, mládež, internet, reklama, televize.
Abstract Bachelor‘s degree diploma work concentrates on the issue of media, mass communication and its characteristic effects on high-school students. Bachelor‘s degree diploma work is divided into two separate parts, these are theoretical and practical. The goal of the theoretical part is to summarise the information concerning communication, effect of mass media in the information society and its psychological and social effect in the area of leisure-time speding of the youth, mutual communication and influencing the youth. The information used in the theoretical part is gathered from the studied literature. Methods used in the theoretical part are study of technical literature, creation of excerpts followed by its analysis and synthesis. The objective of the practical part is to determine effects of mass media on first and third-year students of an unnamed secondardy vocational school using a questionnaire. Data gathered with the questionnaire are then evaluated using simple statistical methods. The results and
evaluation of data from questionnaire are then recorded in charts and graphs in the practical part of the bachelor‘s degree diploma work. The work includes educational and psychological recommendation at the end, which is based on the results of the said questionnaire.
Keywords Mass media, youth, Internet, advertising, television.
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 11 3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................ 12 4 KOMUNIKACE ....................................................................................................... 13 4.1 Komunikace verbální ...................................................................................... 13 4.2 Komunikace neverbální .................................................................................. 14 4.3 Komunikační roviny ........................................................................................ 15 5 MASOVÁ KOMUNIKACE A MASMÉDIA ......................................................... 16 5.1 Masová média ................................................................................................. 17 5.2 Funkce masmédií............................................................................................. 19 5.3 Výchova a masmédia ...................................................................................... 20 5.4 Média zdrojem informací ................................................................................ 21 5.5 Médium jako zdroj zábavy .............................................................................. 22 5.5.1 Rozhlas ................................................................................................. 22 5.5.2 Televize ................................................................................................ 23 5.5.3 Internet a počítač .................................................................................. 23 5.5.4 Rizika a záporné působení internetu .................................................... 24 6 REKLAMA A KOMERČNÍ VYSÍLÁNÍ ................................................................ 27 7 MLÁDEŽ POD VLIVEM MÉDIÍ ........................................................................... 30 8 VLIV MÉDIÍ NA DUŠEVNÍ A PSYCHICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE .......................... 32 9 VLIV MÉDIÍ NA TĚLESNÝ VÝVOJ DÍTĚTE ..................................................... 34 10 VLIV NÁSILÍ NA DĚTI A MLÁDEŽ .................................................................. 35 11 POSTOJ RODIČŮ K MÉDIÍM ............................................................................. 37 12 EMPIRICKÁ ČÁST ............................................................................................... 39 12.1 Cíl průzkumu ................................................................................................... 39
7
12.2 Metodika dotazníkového šetření a výzkumný vzorek ..................................... 39 12.3 Výsledky průzkumného šetření ....................................................................... 40 13 DISKUZE ............................................................................................................... 70 14 ZÁVĚR ................................................................................................................... 71 15 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 73 16 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 75
8
1
ÚVOD Dnešní doba je doba médií a masmédií, které neodlučitelně patří k našemu životu.
V této uspěchané době můžeme říct, že neustále média konzumujeme: ať je to rádio, televize, internet, různé elektronické hry a nesčetné množství reklamy. Masmédia nám slouží především k zprostředkovávání informací, zábavy, her a různých jiných informací. Stačí jen jedno kliknutí a milion lidí je zapojen do toku různých informací. Setkáváme se s médii v běžném životě každodenně, a to nejen když s nimi uléháme, ale i když s nimi vstáváme. Potkáváme se s nimi na cestě do školy, do zaměstnání, na dovolené, v dopravních prostředcích. Média jsou všude kolem nás, i když je někdy nevnímáme. Média na nás působí, hlavně v oblasti socializace jedince do společnosti. Na každého z nás jinak působí jinak a je to hlavně po té stránce informovanosti o dění kolem nás. Takové informace z masmédií nás více ovlivňují po stránce citové, než rozumové. Dospělý člověk se dokáže na rozdíl od žáka s působením médií aspoň částečně vyrovnat, protože má více informací, dovedností, znalostí a ví jak s nimi pracovat. Působením médií se často vytváří hodnoty a postoje mládeže, která je těmito médii zneužívána pro svoji malou zkušenost. Média se záměrně zaměřují na „snadné“ cíle, vedoucí k manipulaci a určování priority. Nejčastějším působením médií je reklama, která je všude kolem nás a útočí na nás nejen z televize a tisku, ale i z telefonů, billboardů, počítačů a jiných letáků. Působením reklamy nakupujeme předražené, nepotřebné, málo kvalitní výrobky, které mnohdy ani nepotřebujeme. Díky takovým nákupům se zadlužujeme nad únosnou míru, kterou potom nezvládne náš rozpočet. Dostaneme se do složitých situací. Žáci se do těchto situací dostávají díky tomu, že se dívají na televizi ve večerních hodinách nebo tráví čas na počítači, kde na ně tyto reklamy útočí. Je známo, že dnešní mladá generace bere technické a moderní vymoženosti za samozřejmost. S těmito vymoženostmi dnešní doby se setkávají už i děti v předškolním věku a za pomocí rodičů či sourozenců si u počítače či tabletu krátí své volné chvíle. Otázkou je, do jaké míry média ovlivňují děti a působí na ně. Protože televize je nedílnou součástí téměř všech domácností, stává se tak součástí života. Závislost na televizi začíná vždy nevinně, je způsobena velkým pracovním vytížením rodičů v zaměstnání. Rodiče místo věnování času dětem, nechávají své děti pohltit médiem. Ty potom nahrazují fyzický a reálný kontakt s kamarády virtuálním světem a počítačovým komunikátorem. Vůbec nepřemýšlíme o tom, jak nás masová média při každém kroku
9
dopředu mohou ovlivňovat. Přístup k internetu nám dokáže nahradit knížky, encyklopedie, ale i různé kroužky. Tímto jednáním knihovny ustupují do pozadí a jsou nahrazovány moderními technologiemi. Moc médií je neskutečná, dokážou nejen oslovit, nadchnout, ale i vyburcovat nebo dojmout velké množství populace. Do jaké míry masová komunikace dokáže ovlivnit naši budoucnost, nebo jaká skýtá nebezpečí, zatím nikdo bezpečně neví. V minulosti už proběhly studie na toto téma, ale není jednotný názor na to, do jaké míry budeme těmito médii ovlivněni. Média žijí a formují se z existence mas. V dnešní době se mladší i starší generace neobejdou bez médií a masových komunikačních prostředků, i když jsou těmito médii hromadně manipulovány.
10
2
CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce v teoretické části je popsat obecné pojmy komunikace
a poukázat na působení masmédií a masové komunikace na žáky středních škol. Na jejich psychický, sociální, ale i tělesný vývoj. Cílem praktické části je pomocí dotazníkového šetření zjistit působení masmédií na studenty prvních a třetích ročníků nejmenovaného Středního odborného učiliště.
11
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Nejdříve jsme si v přípravné části vytvořily anonymní dotazník, který obsahuje 30
otázek zaměřených na působení masmédiím středoškoláky. Pro sběr dat jsme použili nejvíce využívanou formu: dotazník. Dotazník patří ke kvalitativním průzkumným a výzkumným metodám. Dotazník se skládá z úvodu, několika otevřených, uzavřených otázek a poděkování za strávený čas u vyplnění dotazníku. Při vyplňování dotazníku může dojít ke zkreslení výsledků, protože dotazovaný respondent nemusí vždy odpovědět pravdivě.
12
4
KOMUNIKACE Obecně se komunikací rozumí spojení vnějšího světa s člověkem, které nám
potom umožňuje získávat informace o dění kolem nás. Komunikace je pro lidský život důležitá a nikdo z nás ji neumí dostatečně ocenit. Komunikace je proces, při kterém se předávají informace od člověka k člověku a žádná společnost bez ní nemůže existovat, vyvíjet se a přežívat. Komunikace je prostředkem k dorozumění. Je z latinského slova „communicare“ (tj. spojovat, sdílet). Proces komunikace probíhá tak, že komunikátor informace vysílá komunantu , který od něj informace přijímá. „Vzájemné
působení
mezi
komunikujícími
partnery
budeme
nazývat
komunikačním procesem. Komunikace je tudíž jednáním, jehož cílem je z hlediska komunikátoru přenos sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů.“ (Kunczik, 1995, s. 11–12) Nejdůležitějším nástrojem komunikace je „řeč“ nebo-li slovo. Komunikaci můžeme dále rozdělit na verbální a neverbální. Podle Musila (2008) ji můžeme ještě rozdělit na komunikaci přímou, kde jsou komunikující v přímém kontaktu. Nebo komunikaci zprostředkovanou, která se odehrává pomocí technicko-organizačních prostředků. Dále ji můžeme rozdělit na komunikaci spontánní – z přirozené potřeby, nebo cílenou, která je opakem spontánní. Je nutné se zmínit o komunikaci masové, která se odehrává pomocí médií a je mířená k velkému počtu lidí. Tato komunikace je asymetrická a cílená. Dále můžeme komunikaci rozdělit podle Jiráka a Köppllové (2003) na intrapersonální – kde komunikuje jedinec sám se sebou, nebo interpersonální – kde se komunikace odehrává mezi dvěma a více lidmi. Lze také uvést komunikaci skupinovou v rámci jedné skupiny, nebo mezi skupinovou, při které komunikace probíhá mezi jednotlivými skupinami. Jedním z kritérií pro třídění komunikace je komunikační kanál. „Komunikační kanály mohou být definovány v kategoriích smyslů – zrak, sluch apod. – jimiž recipient informaci zachycuje“ (Kunczik, 1995, s. 13).
4.1 Komunikace verbální Verbální komunikace se vyjadřuje prostřednictvím jazyka, může být ústní tak písemná. Při ústní komunikaci může občas docházet k obtížím, pokud používáme
13
termíny, které jsou tomu druhému respondentovi méně srozumitelné, nebo je může chápat odlišně než ten druhý komunikátor. Podle Musila (2008) při takové komunikaci může docházet k nedorozumění a ke zkreslení informací, proto je důležité dodržovat určité zásady verbální komunikace. Především by komunikující měli být naladěni na stejné vlně komunikace, na stejné jazykové a duševní úrovni. Bylo by vhodné používat stejné komunikační prostředky. Také je důležité, aby komunikace pro komunikující byla známá, žádoucí, mluvená stručně, jasně, věcně, logicky a hlavně srozumitelně.
4.2 Komunikace neverbální Neverbální výrazy jsou starší než lidská řeč, hůře se také ovládají i když se o to snažíme. Bylo zjištěno, že lidé stojící výše na společenském žebříčku, lépe ovládají řeč těla. Řeč těla je doprovázena mluveným slovem. Do neverbální komunikace podle Musila (2008) patří řeč očí (hloubka a délka pohledu); gestika (vyjádření pohybem např. souhlas nebo nesouhlas); mimika (výraz obličeje či tváře); haptika (pohyby); posturologie (držení těla); kinezika (pohyby při komunikaci);
proxemika
(vzdálenost);
sdělování
prostřednictvím
zevnějšku
a prostředím (oblečení, vůně). Komunikace je schopností vyjadřovat korespondující sdělení s očekáváním příjemce. Je důležité vědět, kdy mluvit a kdy mlčet. Téma pro sdělení vybírá komunikátor a recipient přijímá signál. Bohužel zde může dojít k poruchám a deformacím při přenosu informací. „Komunikace je specifickou formou sociálních styků, spočívající ve sdělování významů v sociálním chování a sociálních vztazích lidí. Je podstatou sociální interakce, v níž může vystupovat buď jako samostatná interakce komunikativnosti (výměna názorů, uvolňování meziosobního napětí) nebo v rámci interakce působí na utváření a změny názorů a postojů i na vzájemný rozvoj člověka člověkem.“ (Šimičková, Čížková, 2004, s. 93) Také můžeme uvést komunikaci ve skupinách. Podle Lamsera (1969) skupiny můžeme rozdělit na malé, které se vyznačují malým počtem členů. Takovou skupinou můžeme označit děti na hřišti, skupinu rekreantů, kroužek ve škole nebo v DDM apod. Takové skupiny mají různou dobu trvání, liší se počtem členů, jsou podmíněné
14
například bydlištěm, školou. Většina těchto malých skupin je tvořena na základě požadavků společenského celku a slouží jako součást organizace. „Malé skupiny se vyznačují tím, že společenský kontakt je v nich v zásadě přímý. Nepřímý kontakt je výjimečný. Jejich základní vlastností je tedy bezprostřední komunikace.“ (Lamser, 1969, s. 121)
4.3 Komunikační roviny K pochopení zvolené problematiky potřebujeme přihlédnout k rozdělení komunikačního procesu podle míry zespolečenštění. V různých sociálních organizacích probíhá komunikace. Vše vysvětlím následující pyramidou pro lepší pochopení. V pyramidě při sestupu zobrazuje každá rovina zauzlení pro výzkum teoretických úvah. Obrázek č. 1: Pyramida komunikace Celospolečenská (např. masová) Komunikace Institucionální (organizační) komunikace (např. politické systémy nebo podnikatelské firmy) Meziskupinová komunikace (např. v rámci místní komunity) Skupinová komunikace (např. uvnitř rodiny) Interpersonální komunikace (např. dyadická, mezi dvěma lidmi) Intrapersonální komunikace (např. zpracování informací)
Zdroj: (McQuail, 2007, s. 27)
15
5
MASOVÁ KOMUNIKACE A MASMÉDIA V následujících kapitolách definuji pojmy masové komunikace, jejich funkci
a význam. Definice pojmu masová komunikace není jednoduché a mnoho autorů se na této definici nemůže shodnout. S pojmem masová komunikace jsme měli možnost se setkat poprvé na konci třicátých let minulého století. Ze všeho nejdříve se musíme seznámit se slovem masa (masový), který je velmi rozšířeným druhem komunikace. „Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy apod.) pro šíření symbolického obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku“ (McQuail, 2007, s. 31). Pojem komunikace je v definicích používán jako pojem komunikátor a adresát. Neboli u „komunikace“ se používá pojem „přenos“. Každodenně se setkáváme s masovou komunikací, která je pestrá, dobrovolná a převážně formovaná kulturou, nároky kladené na způsob života, prostředí kde žijeme a nacházíme se. Příčiny specifických podmínek je třeba hledat více ve společenském životě než v samostatných mediích. K masové komunikaci se používají různé hromadné sdělovací prostředky jak tištěné, tak elektronické, jako jsou (televize, rozhlas, noviny, kino, počítač, internet, telefon aj.). Jedná se o předávání informací široké veřejnosti, či publiku pomocí technických prostředků. Masová komunikace je komunikace šířená pomocí informací velkoplošně do širokého anonymního, kulturně a jazykově rozličného publika. Komunikanti, tedy příjemci jsou neorganizovanou skupinou osob, do kterých patří čtenáři, posluchači rozhlasu, diváci apod. Příjemcem můžeme označit chápajícího a vnímajícího diváka, který chápe význam. Podle Polákové (2001) chápeme masovou komunikaci jako proces přenosu a tvorby rozličných zpráv, s různým obsahem, kde publikum zprávy z masmédií využívá různým způsobem. Podle Kunczika (1995) je omezená míra sociálního nátlaku na masového komunikátora, ale nicméně je cíleně zaměřena i na jiná individua. Kontakty s masovými médii můžeme mnohem snadněji přerušit. V masové komunikaci nemusí recipient vyjadřovat vlastní názor. Kladnou stránkou masové komunikace je multiplikační faktor, který uvádí do oběhu sdělení a informace. Mediální nositelé vymezují kritéria masové
16
komunikace. Modernizace a rychlost vývoje médií dříve zasahovala do soukromé sféry citlivě, byly tím myšleny mobilní telefony. Mezi základní funkce masové komunikace patří funkce informativní, výchovné, vzdělávací, sebevýchovné, sebevzdělávací, ideologické, sociální, zábavné, kulturní, regulační aj., jinak řečeno šíření informací a dění kolem nás ve společnosti, výběr informací a následné působení záleží na nás a našich zkušenostech, do jaké míře se necháme ovlivnit. „Vzhledem k rozporuplnosti svého určujícího adjektiva proto název masová komunikace v mnoha názvech oborů a vysokoškolských kateder v posledních letech celkem logicky vstupuje vystižnějšímu a hodnotně neutrálnímu spojení mediální studia“ (Kraus, 2008, s. 39).
5.1 Masová média Pojem masa jednoduše řečeno je velmi velký počet lidí, ze kterého je odvozené adjektivum masový. Důležitou vlastností masy jako publika je její vzájemná izolovanost jejich členů, které spojuje obsah sdělení. Takové sdělení je šířeno z jednoho místa pro více příjemců. Pojem masa je důvodem, proč se názory na masovou komunikaci v posledních letech dočkaly velkého množství přeměn. Nejvíce se dotýkají vztahu mezi pojmy masová média, masová kultura a masová společnost. Ve veřejných diskuzích přes veškeré vstupy a změny komunikace, došlo k malým odchylkám pro společenský význam „médií“. „Masovými médii se tedy rozumějí taková média, která jsou určena a dostupná neuzavřené množině uživatelů (tedy „široké veřejnosti“, respektive „mase“). Tato média se formují za konkrétních historických podmínek (v procesu modernizace resp. v kontextu průmyslové revoluce). Nástup a rozvoj masových médií je úzce spjat: Ø s procesy
industrializace,
urbanizace,
a
alfabetizace
modernizujících
společnost; Ø s procesem sociální stratifikace těchto společností na dichotomii elity na jedné straně a střední a nižší (dělnické) třídy na straně druhé; Ø s procesem demokratizace těchto společností (např. rozšiřování volebního práva);
17
Ø s formováním a uvědomováním si národní identity těchto společností, tedy s moderním nacionalismem.“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 16) Masová média dokážou ovlivnit a ovlivňují sociální změny. Které mohou být děleny do tří teorií. „1. Masovým médiím je přisuzována schopnost urychlit proces modernizace, ať již jako prostředek vzdělávání, nebo jako „mobilizační multiplikátor“ předávající nové zkušenosti a přinášející rozšiřování obzoru, psychickou mobilitu a zvyšující připravenost i inovacím. Proces modernizace tedy začíná komunikací nových myšlenek a informací, které podněcují přání jednat a chovat se novým způsobem. 2. Masová média jsou považována za výsledek hospodářského vývoje a není jim v procesu modernizace přisuzován žádný další význam. Pro tyto nepříliš rozšířené teorie jsou typické ekonomické modely růstu, které médiím žádný další význam nepřišládají. 3. Masová média nejsou považována za prostředek, který by přispíval ke vzdělávání nebo k modernizaci, ale jsou naopak považována za škodlivý element, protože nabízejí „špatné“ vzory a zvyšují úroveň hospodářských nároků na nereálně vysokou laťku.“ (Kunczik, 1995, s. 38) Nedílnou součástí masové komunikace jsou média. Média jsou aktivními přenašeči informací komunikačního procesu. Počátky médií se datují do stejné doby jako počátek mezilidské komunikace. Vývoj médií je spojen s vývojem společnosti, také s rozšiřujícími se komunikačními dovednostmi a měnící se podobou a výkonem médií. „Masovými médii jsou tištěná média (a s nimi se do tohoto typu sociální komunikace dostávají jednotlivé zobrazovací techniky, např. dřevoryty, mědiryty, litografie ad. nebo později fotografie), později film, dále rozhlasové a televizní vysílání a v poslední době také veřejně dostupná sdělení v prostředí internetu“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 16). Masová média můžeme rozdělit do mnoha skupin podle dalších kritérií. Můžeme je rozdělit na stará jako je tisk, televize, rozhlas či film, nebo nová, do kterých můžeme zařadit stará média, ale zároveň do nich patří i internet, digitální televize atd. U starých je menší možnost ovlivnění sdělení a u nových můžeme ovlivnit volby programu. Dále můžeme média dělit dle Jiráka a Köpplové (2003) podle smyslů, kterým média vnímáme. Dělíme je na média, která vnímáme sluchem (rozhlas), zrakem – tady hraje roli čtení tisku, nebo kombinací obou (sledování televize).
18
Masmédia nám mohou pomoct vytvořit vlastní představu o vhodném využití prostředku, rozšiřujícím zkušenosti, obzory a vzdělání jistým směrem.
5.2 Funkce masmédií Na začátku se musíme zamyslet, k čemu nám média vlastně slouží a proč v naší společnosti hrají takovou roli a kde se s nimi setkáváme. „V běžném denním styku (žurnalistika, politika) se termín médium používá jako souhrnné označení technických prostředků a sociálních systémů sloužících hromadné komunikaci (tisk, rozhlas, televize, internet, film, video, nejrůznější zvukové záznamy, domácí kino, multimédia apod.). Rozumí se jím tedy jak technický prostředek, tak i příslušná instituce“ (Musil, 2003, s. 23). Funkce médií se mění v souvislosti a v závislosti na kulturním, sociálním uspořádáním společnosti, na jejich ekonomických a politických podmínkách. „Mluvíme-li v souvislosti s médií o jejich „funkcích“, zkoumáme, k čemu média mají doopravdy být, co skutečně dělají a jaký se zdá být účel jejich existence“ (Burton, Jirák, 2003, s. 148). Podle Burtona a Jiráka (2003) můžeme funkce médií rozdělit následovně: –
funkce zábavní: média nám pomáhají se rozptýlit, uvolnit se, potěšit, zdravě se pobavit. Funkce zábavní nám pomáhá odvádět pozornost od sociálních problémů pomocí zábavných prostředků, hudby apod.;
–
funkce informační: tato média nám poskytují informace o světě, pomáhají nám utvářet si představu o geografické, politické, společenské existenci a to hlavně prostřednictvím zpravodajství. Pomáhají nám hlavně si utvářet vlastní názor a pohled;
–
funkce kulturní: tato média nám přináší materiály, v kterých se odráží naše kultura a podílí se na kulturním rozvoji naší společnosti či jedinci;
–
funkce sociální: média nám přispívají k naší socializaci, pochopení, jednání a utváření našich vztahů a postojů pomocí nejrůznějších příkladů ze společnosti;
–
funkce politická: v neposlední řadě politická média mají funkci nám zprostředkovávat různé názory a politické události. Mají nemalý podíl na utváření politického názoru a na jeho zveřejňování.
19
Mělo by se k tomuto přehledu poznamenat, že se tyto funkce navzájem stírají, ale také se vzájemně prolínají.
5.3 Výchova a masmédia Cílem
výchovy,
jak
je
známo
z pedagogiky,
je
vychovávat
jedince
k cílevědomému utváření osobnosti a k sebevýchově. Podle Burtona a Jiráka (2001) je zvlášť zkoumána oblast příjemců, tedy publika, protože je ta skupina tak velká a rozdílná a nespojuje ji nic jiného než sledované masmédium. Výchovu a vzdělávání k médiím je možné pokládat za socializaci osobnosti. Burton (2001) říká, že konzervativní a literární přístup odmítá cílenou plánovanou výchovu dospělých ve prospěch určené informace a názorů, z kterých si každý dospělý občan vytvoří svůj vlastní pohled a názor. Tímto vzniká k médiím ve vztahu k výchově relativně důležitý závazek. Médium můžeme tímto označit jako „vztahové“. „Označení, vztahové‘ se podobá tomu, o čem se dříve hovořilo jako o funkci ,směnné minci‘: média poskytují společnou půdu pro hovor, témata, ilustrace – jako háčky, na které je možno navěšet názory“ (McQuail, 2007, s. 340). V médiích by neměly být zařazovány pořady, které by mohly vážně narušit mravní, psychický, fyzický vývoj dětí a mládeže. Na výchovu se zaměřuje a určuje elita s držiteli politické moci. Na vědomí a jednání lidí má na druhé straně nepřímo vliv každý pořad včetně zábavy. Výchovu médiem u mládeže ovlivňuje také vyprávění, které můžeme vnímat jako proces nebo strukturu. Již v době Platóna se rozlišovaly dva typy vyprávění – čisté (diegesis), kde mluví sám za sebe a nepředstírá a na nápodobu (mimesis), kde mluví sám za jinou postavu. Tady se dostáváme k podstatě příběhu. „Vědomí rozdílu mezi diegesis a mimesis umožňuje soustředit se na to, jak je vyprávění formováno a kontrolováno, a na to, jaký vztah si buduje příjemce k „příběhu“. Pomáhá také významným způsobem odhalovat mechanismus realistického zobrazení v nejrůznějších typech mediovaných sdělení“ (Burton, Jirák, 2001, s. 230). Čím jsou masmédia kvalitnější, tím mají lepší výchovný vliv na dospělé a ti potom působí na výchovu jedince.
20
5.4 Média zdrojem informací „Jejich společenský význam spočívá především v tom, že jsou k dispozici potencionálně velkému počtu uživatelů, a to v pravidelných intervalech (deníky, časopisy, v jistém smyslu i rozhlasové a televizní vysílání, pokud nemá charakter vysílacího proudu) nebo téměř neustále a na požádání (internetové portály, služby mobilních operátorů a díky internetu stále více i televize a rozhlas)“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 9). Podle Burtona a Jiráka (2001) nám poskytují média nezbytné a důležité informace o světě. Média mají funkci informační a pomáhají publiku s představou o světě, společnosti a politické existenci. Svým způsobem publikum pacifikují. Mezi podstatné parametry a měřítka patří využívaní zdrojů, informací. Podle těchto měřítek je možné posoudit kvalitu našeho vlastního života. Velmi významným zdrojem informací jsou média, která mají velké množství dostupných informací. Kde je kladena důležitost rozhlasu, tisku, televizi i filmu. Mezi mediální zdroje jsou zařazovány i knihy. Velké informační zdroje a úspěchy zaznamenávají učebnice, slovníky a také encyklopedie. Můžeme si položit otázku: jsou média hlavním a velkým informačním zdrojem? „Teorie informace pokládá za informaci každé snížení neurčitosti“ (Musil, 2003, s. 55). V dnešním světě je důležité umět odlišit názor od faktů. Musíme dávat třeba pozor v situaci, kdy vyslovujeme názor, ale očekáváme fakt. Podle Musila (2003) je nabídka mnohostranných názorů předávána a poskytována od uznávaných médií, ale často nám může snižovat osobní jistotu. Typický komentář nám ukazuje skutečnost nebo názor vyslovený jako informaci (jistou – nejistou) o názoru autora. Snažíme se podat zjištěný poznatek objektivně o věci v nezkreslené podobě. Neméně důležitá je prezentace pojmu přesnost (správnost nebo bezchybnost). Je velmi důležité naučit se a umět odlišovat fakta od našich názorů. Také si musíme dávat pozor třeba na situaci, kdy vyslovujeme náš názor, ale jsou od nás očekávány fakta. Není povoleno reportérům, zpravodajským hlasatelům vyslovovat a vyjadřovat svůj osobní názor. Od těchto hlasatelů a reportérů je očekáván profesionální úsudek, a svým jednáním musí jiné názory ignorovat. Lidé na postech reportérů, hlasatelů by
21
měli mít zkušenosti, důvěryhodnost, autoritu a své jednání a mluvení by měli mít podložené jasnými důkazy. Tito lidé nebo-li médium „jako celek“ nemá zájem zneužívat důvěru veřejnosti, či svých diváků. Důvěra těchto lidí je postavena na dávných pravidlech neboli kodexu, který tato pravidla pro novináře, redaktory, hlasatele apod. určuje. Pravidla nám slouží k lepší a efektivnější práci, podporují a rozšiřují nabídku médií ve společnosti. „Jsou-li média hlavním zdrojem informací a zábava, je studium toho, jaké informace a jakou zábavu nabízejí a jak to dělají, významnou výpovědí o společnosti“ (Burton, Jirák, 2003, s. 27).
5.5 Médium jako zdroj zábavy V současné době televize a jiná elektronická média jsou jedny z největších bavičů veřejnosti ve společnosti. „Média poskytují publiku zábavu a rozptýlení. •
Zábavné funkce nabízejí publiku zdravé pobavení a potěšení.
•
Zábavné funkce odvádějí pozornost publika od sociálních problémů a nerovností.“ (Burton, Jirák, 2001, s. 142)
Největší podíl na používání elektronických médií ve společnosti má ekonomická situace. „Data ukazují, že celosvětově je zábava časově daleko více zastoupena v rozhlasovém vysílání než v televizi. Důvody jsou zřejmě dva: především je rádio typické médium doprovázející řadu činností recipienta, aniž by je zásadně omezovalo či rušilo, jinak řečeno jde o typickou zvukovou kulisu, navíc vysoce mobilní a po zavedení tranzistorových přijímačů také velmi osobní.“ (Musil, 2003, s. 60) 5.5.1 Rozhlas Rozhlas nám v dnešní době poskytuje převážně poslech hudby, informace o dění ve světě, ve společnosti, o dopravě, počasí apod. Rozmanitost rozhlasového vysílání nám umožňuje oslovit různou věkovou skupinu lidí, kteří si ve velkém množství rozhlasových stanic vždy vyberou tu svoji. Rádio má oproti televizi navrch v tom, že se mu nemusí věnovat tolik zájmu a pozornosti. Nejčastěji ho posloucháme jako kulisu při práci v domácnosti, při jízdě v autě, v práci, při jídle a jiných činnostech.
22
5.5.2 Televize Televize nám nabízí především masovou zábavu specializovanou na různou věkovou populaci. Nabízí nám zpravodajství, pohádky, hudební kanály, různé seriály, sport, naučné kanály (se zaměřením na kulturu, umění, přírodu, cestopisné a jiné). Digitalizací televizí máme větší možnost výběru pořadů, které chceme sledovat. Televizi můžeme rozdělit na veřejnoprávní, která nemá za cíl získání co největšího zisku, ale nabízí nám programy v oblasti kulturní a národní. Oproti komerčním televizím, které chtějí získat co největší zisk, ale nabízí nám všestranné informace. Na televizní tvorbu je kladen nátlak na inovaci programů, díky tomu vznikají nové pořady a nekonečné (až stovkové) díly seriálů. Seriály se staly fenoménem celého světa, dokonalé dabingy nám umožňují sledování cizích seriálů i u nás. Jsou pro sledování jednoduché, neřeší se tam žádné složité problémy a neustále se v nich něco děje. Podle Musila (2003) bude v budoucnosti velkým základním problémem nedostatek pořadů v televizi. Protože specializované kanály spotřebují velké množství filmů, seriálů a jiných pořadů. V dnešní době tvorba nových pořadů je finančně nákladná a časově náročná. I když se spousta pořadů, efektů a jiných věcí řeší přes počítač digitálně, tak natáčení vědeckých pořadů nám zabere spoustu času. Podle Bednáře (2012) jsou pro novináře nezávislí a neprofesionální publicisté na internetu zdrojem podkladů a informací pro jejich práci. Takovými publicisty se můžeme stát i my. Na straně druhé je takových publicistů hodně a dá nám hodně úsilí a zručnosti se prosadit. 5.5.3 Internet a počítač Internet představuje nové počítačové technologie, které se používají v celosvětové síti. Díky digitalizaci a rozvoji komunikačních technologií dochází k nejrůznějším propojením. Tyto technologie umožňují používání internetu nejen v počítači, ale už i v mobilním telefonu, tabletu apod., ke kterým se můžeme připojit bezdrátově nebo kabely. Stačí nám vybrat si společnost, kterou chceme a zřídit si připojovací uživatelskou IP adresu nebo mít připojení WIFI a pak se můžeme bezdrátově připojit téměř všude, kde budeme mít volný přístup.
23
„Internet nám jistě přináší mnoho výhod. Poskytuje nám rychlým způsobem obrovské množství potřebných i nepotřebných informací, umožňuje nám pracovat či nakupovat z pohodlí našich domovů. Dává nám také možnost hledat jednoduchým způsobem nové lidi s podobnými zájmy, udržovat jednoduše a zdarma kontakt s přáteli či rodinou, hrát strategické hry či mít virtuální sex s partnerem vzdáleným tisíc mil“ (Jirák, Pavličiková a kolektiv, 2013, s. 49). Bednařík, Jirák, Köpplová (2011) říká, že internet je třeba chápat jako specifickétechnologické prostředí, ve kterém se dá využít nabídky různých produktů (You Tube, sociální sítě Facebook, různé zpravodajské servery atd.), které nejsou klasickou masovou komunikací oproti dalším (Skype, ICQ, e-mail apod.), tyto se dají také zařadit do komunikace soukromé, či profesionální. „Internetová (někdy též „síťová“) média bývají kladena do protikladu k masovým médiím pro svou interaktivní povahu a vyšší míru individualizace nabídky“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 18). Internet, který je rozšířen téměř všude kolem nás, a máme možnost se s ním setkávat každodenně i několik hodin denně nejen doma, v práci, ve škole atd. Díky tomuto médiu můžeme realizovat různé aktivity, ať už je to komunikace s přáteli, čtení knih, shlížení či stahování filmů, hudby, hraní různých her apod. V nabídce internetu si má každý možnost vybrat to, co chce právě dělat. Jeho snadná dostupnost nám umožňuje pomocí vyhledávačů jednoduše a rychle se orientovat v aktivitě, kterou chceme právě provádět. Internet dává svým uživatelům svobodné rozhodnutí a možnost vybrání si z neomezeného množství nabídky dat, které chce uživatel využít. Některá tištěná média nabízejí své produkty i v internetových verzích. 5.5.4 Rizika a záporné působení internetu „Děti byly pro pachatele trestné činnosti odjakživa snadnou kořistí, hlavně kvůli své důvěřivé povaze, naivitě a nezkušenosti. Děti oplývají přirozenou zvědavostí a dychtivostí zkoušet stále nové věci. Toto zkoušení a poznávání jim dnes velmi usnadňuje internet“ (Jirák, Pavličíková a kolektiv, 2013, s. 56). Internet má i své negativní působení na jedince. Jednou ze záporných stránek je dopad na vývoj a řeči a její následné vady, na myšlení, na komunikaci a styl, na projev atd. Při komunikaci na internetu se používají slangová, zkratková a počítačová slova. Vzniklo mnoho znaků a šifer pro sdělení emocí (jako jsou různé smajlíky nebo obrázky), které nám pomáhají se vyjádřit beze slov.
24
Jako jazyk, který je rozšířený v internetové světové síti, se používá angličtina. Dalšími negativními vlivy a dopady na jedince, či společnost, je nedodržování životního stylu, je ohrožován psychický i fyzický stav jedince. Dochází ke snižování a používání deduktivních a induktivních pochodů našeho myšlení, oslabuje se nebo se může oslabovat vnímání kontinuity a odvozování. Pokud se rozhodneme čerpat z internetu informace, tak se musíme hlavně rozhodnout, z jakých zdrojů budeme čerpat. Protože tam najdeme spoustu informací, ale jen některé jsou vědecky podložené, jiné jsou matoucí, zkreslené nebo mylné. Nikde není žádný systém kontroly, který by odlišoval informace od sebe. Velkým rizikem jsou i kriminální jevy na internetu, protože neexistuje žádný systém, který by kontroloval tvůrce a obsah stránek, vše se děje anonymně. Nejhorší jsou kriminální stránky s obsahem pornografie, rasismu, pedofilie, terorismu, nelegálního obchodu apod. „Závislost na internetu je nemoc stejně jako závislost na drogách, s níž bývá častěji srovnávána“ (Musil, 2007, s. 40). Jedním z nových rizik, které vznikají na internetu je závislost na něm nebo na počítačových hrách, na posílání SMS, na telefonování. „Vlivy špatného držení těla, jednostranné námahy zraku, ale i rizika vzniku závislosti při sledování televize či počítačové obrazovky jsou na veřejnosti poměrně dost známy a pravděpodobně správně řazeny co do závažnosti za vliv násilí“ (Musil, 2007, s. 86). Závislost na internetu si většinou neuvědomujeme, tvrdíme, že se nám to nemůže stát. Tento problém se převážně týká mladých lidí, kteří se věnují surfování, hraní her, chatování, Facebooku atd. Takovou závislost můžeme měřit časem, který strávíme na internetu nebo na mobilním telefonu. Nikde zatím není dáno, po jaké době se stává člověk závislým. Díky internetu, počítačům a v nemalé míře i chytrým telefonům nám komunikace jde neustále na vzestup. Díky těmto počítačům můžeme sledovat dění ve světě, zpravodajská data, kopírovat pomocí různých dostupných programů. V dnešní době je kladen velký důraz na počítačovou gramotnost. Mladší generace má výhodu v tom, že v počítačové době vyrůstá, ale starší generace se tyto informace musí doučit, protože to dnešní doba vyžaduje. Mladší generace se dostává k počítači již od útlého věku, učí se pomocí her, pracuje na počítači, baví se a tím se připravuje a motivuje pro práci.
25
„Jako u „tradičních“ médií i internetová komunikace nese stále zřetelněji rysy masových médií: dostupností, organizačním zajištěním, podílem na veřejném životě (mobilizační a propagandistický potenciál sociálních sítí je zřejmý a v politické komunikaci stále hojněji využívány), komercializací a komodifikací stejně jako snaha po aktuálnosti a rychlosti (okamžitosti) dodání sdělení“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 19).
26
6
REKLAMA A KOMERČNÍ VYSÍLÁNÍ Příjmy za reklamu u komerčních televizí pokrývají náklady na provoz. Proto se
snaží takové instituce zajistit si dostatečné množství reklam. „Vždyť podstatou financování médií z prodeje tištěné plochy či vysílacího času inzerentům je obchod s předpokládanou pozorností příjemců“ (Burton, Jirák, 2003, s. 103). Kunczik (1995) říká, že pořady a seriály jsou prostředky, které slouží k jiným cílům. Že jsou to výplně mezi reklamami, které mají být nabízeny co nejširšímu publiku. Při nízké sledovanosti televize není takový program podporován a na opak při velké sledovanosti televize je lepší finanční situace tohoto průmyslu. Reklama v médiích (ať v televizi, rozhlasu či na internetu) vzbuzuje materiální stimuly, které působí na každého člověka trochu jinak. Působí, na naše smyly, jako je zrak a sluch. Pro upoutání člověka reklamou, musí mít reklama nějaký rytmus, melodii, strukturu, barvu, velikost, tvar atd. Reklama nám může dlouho zůstat v paměti, pokud nás něčím zaujme a navodí nám náladu nebo emoce. Vykopalová (2000) říká, že nám u kvalitního výrobku nestačí dobrá cena, ale záleží na komunikaci a zákazníkovi. Velký prodej a efektivnost závisí na reklamních agenturách, které zajišťují komunikaci s okolím. Čím lepší je komunikace, tím je větší prosperita firem. Je to závislé na komerčním modelu, který má zásadní prvky: kódovací proces, odesílatel, dekódovací proces, zpráva, odpověď, zpětná vazba a účinky v něm. Odesílatel reklamy ví, jak má oslovit potencionálního zákazníka a také ví, čeho chce dosáhnout. Nejlepším způsobem komunikace je dobrá propagace. Propagaci umožňuje opakování zprávy, porovnávání cen a kvality s konkurencí a svému odesílateli podává informace o působení propagace. „Co je, reklama’ Televizní reklama, reklama v médiu či na webových stránkách, facebookové stránky jednotlivých firem stejně jako obrovské billboardy nás téměř nepřetržitě vyzívají „Kup si mě“ (Jirák, Pavličková a kolektiv, 2013, s. 104). „Klame reklama?“ Dá se namítnout, že je to špatně položená otázka: klamat přece může ta či ona reklama, ale ne všechny najednou. Zní to logicky, nicméně otázka je zcela záměrně položena takto obecně. Jde v ní totiž o to, zda reklama je jeho podstatou“ (Blažek, 1995, s. 24).
27
Podle Blažka (1995) za několikaleté působení reklamy byla vynalezena v kritice rétorika, podle které se omlouvá selhání. Máme několik možností, jak se můžeme vyhnout reklamě: žít v jeskyni jako poustevník, odstěhovat se pryč z civilizace, nebo reklamu odmítnout bez reakce. Reklama nám klade sugestivní otázky (Chceš se mít dobře? – Potom si mě kup!) a také jiné, které nám dokážou vsugerovat jak je koupě té či oné věci výhodné. Touha potom být šťastný nás prostřednictvím reklamy přesvědčí o tom, co se nám může hodit, co budeme potřebovat a co od ní můžeme očekávat. Ale pouze na nás záleží, jestli se necháme přesvědčovat o koupi a o tom, že danou věc potřebujeme k lepšímu životu. Působením reklamy jsme ovlivňováni v životním stylu, ve výběru přátel, v oblékání, z větší části v tom jak a kde trávíme volný čas a děláme další činností. Prostředky vynaložené na reklamu jsou astronomicky vysoké, nerovnoměrně rozložené do médií. Všeobecně je známo, že reklama je hromadným sdělovacím prostředkem, který je u komerčních médií jediným a největším zdrojem financí. Výrobci reklamy se snaží v médiích oslovit co největší množství posluchačů a diváků, na které má reklama zapůsobit. „Reklama skutečně prostupuje našimi životy a velmi ovlivňuje podobu našeho životního stylu“ (Jirák, Pavličková a kolektiv, 2013, s. 107). Podle Jiráka, Pavlíčkové a kol. (2013) je hlavně a pořád kladen důraz na podobu a účinky reklamy, tedy na vyvolání odezvy, které by měly znamenat okamžité odhodlání si danou věc koupit. Nejčastěji se reklama zaměřuje na ženy na mateřské dovolené a důchodce, protože jsou pro zadavatele reklamy jednoduchým cílem pro získání. Nejvíce na ně působí pomocí rychlo obratového zboží (jogurty, prášky na praní, medikamenty). Je známo, že mladí lidé se oslovují obtížněji. Reklama nejvíce působí na děti, a tím se stává pro rodiče méně oblíbená. „Rostoucí přesycenost televizní reklamou je patrná od počátku devadesátých let. Podle průzkumu agentury Taylor Nelson Sofres Factum z rozhraní let 2001 a 2002 více než 80 % lidí v ČR považuje množství spotů v televizním vysílání za příliš vysoké. O mnoho lépe na tom nejsou ani ostatní média. Hned za televizními spoty následují v neoblíbenosti letáky roznášené do poštovních schránek, jejichž počet považuje za nadměrný okolo 70 % obyvatel. Následují noviny, rozhlas a billboardy, u kterých se míra odmítání pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti %“ (Musil, 2003, s. 65–66).
28
Asi jen čtvrtina dotázaných v tomto průzkumu si připouští, že je ovlivněná reklamou. Málokdo si uvědomuje v dnešní době, že je reklamou ovlivněn a díky ní nakupuje. Reklamou jsou spíše ovlivněny ženy, muži podceňují podle ředitele TNS Factum Jana Herzmanna vliv reklamy. V některých zemích je už zaznamenán menší zájem o reklamu, který je ovlivněn a způsoben špatnou ekonomickou situací lidí. Podle Burtona a Jiráka (2001) bývá vztah mezi reklamou a médii častým tématem mediálních studií. Je k tomu jednoduché vysvětlení – reklama je produkt, který podporuje komerční podstatu médií. Takto získané finanční prostředky jsou pro média důležitá. Reklama se ve velké míře podílí na vzniku nových pracovních míst, kultuře a ovlivňuje náš společenský život zásadním způsobem. Proto je nutné věnovat jí pozornost.
29
7
MLÁDEŽ POD VLIVEM MÉDIÍ Vysvětlíme si pojem „mládež“ – tímto názvem označujeme všechny studenty
středních škol. Průcha (2003) charakterizuje mládež jako skupinu tvořenou lidmi od 15–25 let, kteří už nespadají ve společnosti do rolí dětí, ale ještě se nedostali do role dospělých. V každém kolektivu existují určitá pravidla, která formují jedince a upravují chování příslušníků v dané skupině. Pomáhají jedinci začlenit se do společnosti a jeho socializaci, pomáhají jim v provozování, upevňování a šíření určitých pravidel a norem. Jednotlivá média mládeži nestačí, sledují více médií najednou, a tyto média jsou pro mládež hlavním zdrojem názorů, myšlenek a snaží se je ovládnout a kontrolovat jejich jednání a chování. Rodiče se snaží mládeži k určitým tématům klidně a vyrovnaně najít cestu a vysvětlit jim jejich význam, patří sem například: drogy, mediální násilí, pornografie, kouření a jiné. Snaží se je varovat před nástrahami. V tomto duchu se snaží i učitelé, ale nemají takový vliv na mládež jako rodiče. Nemají to jednoduché v tom velkém množství žáků, které učí, ale je vhodné a dobré jim vysvětlit co viděli, četli a popřípadě jim k danému tématu vyjádřit svůj postoj. „Největší hrozbu představuje pro děti a mládež mediální násilí, jednak proto, že předválečné scény bývají příliš krvavé a kruté, drastické a sadistické, jednak proto, že nespravedlivé zločinné násilí ve filmech (i ve zpravodajství) vítězí a bývá líčeno se sympatií. Násilí, byť „měkčí“ zaplavuje s ničením věcí i dětské potřeby. Největším nebezpečím jsou brutální počítačové hry, kde je dítě samo v roli agresora.“ (Říčan, Pithartová, 1995, s. 61) Podle Musila (2007) při hodnocení působení médií je potřeba vycházet z toho, že napodobování je základním psychologickým učením a zejména děti v předškolním věku jsou nejvíce v tomto směru disponovány Na děti a mládež má největší vliv elektronické médium – televize a internet, potom ostatní jako je tisk, rozhlas atd. Musíme si dávat pozor na negativní, násilnické počítačové hry, které mají špatný vliv na mládež a děti. Na druhé straně může počítačová hra rozvíjet jejich myšlení a učit je novým věcem. Ale pozor na odpoutání od reálného světa. Vhodným vysvětlením se tomuto jevu můžeme vyhnout. Mládeži pomocí fotoaparátu a kamery můžeme ukázat i jiný pohled na média.
30
Mládež se nechává strhnout a ovlivňovat superhrdiny, filmovými hvězdami nebo populární hudbou. Mládež, která moc necestuje a tráví většinu času doma, média nahrazují požitek sledováním televize nebo internetu. Tyto média se stále zdokonalují a povolují účastníkovi tohoto dění se pobavit, přečíst si knížku nebo kontaktovat se s vrstevníky, a řešit různé problémy atd. „Média ovšem v sobě obsahují i vážná úskalí, ba nebezpečí – v určitém smyslu a za jistých okolností mohou být pro člověka hrozbou. Nejbanálnějším projevem toho je závislost na médiích, zejména televizi, videu, ale stále častěji také na internetu. Tito závislí jedinci ztrácí způsobilost trávit volný čas jinak než pasivní konzumací pořadů šest a více hodin denně, prakticky bez výběru. Jejich život se stává svého druhu vjemovým orgánem, kterým protékají pořady tak, jak je média prezentují“ (Helus, 2007, s. 35). V dnešní době rodiče při dobré volbě zájmové činnosti mohou mládež ovlivnit natolik, že je možný propad k mediálnímu světu.
31
8
VLIV MÉDIÍ NA DUŠEVNÍ A PSYCHICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE Všeobecně média mají v dnešní době obrovský vliv na naši společnost, nejvíce
jsou ovlivněny děti a mládež. Rodiče by měli vědět, jaký má dopad na jejich děti dlouhodobé sledování médií. Patří sem nejen sledování nevhodných programů, které mohou mít vliv na zvýšenou agresivitu mládeže, ale také sem patří zdravotní problémy (nejen dopad na vývoj mozku, obezity apod.), ale také to může mít vliv na předčasnou sexuální aktivitu, požívání alkoholu, kouření cigaret, užívání drog a v nemalé míře zhoršení školních výsledků. „Hodnocení obecného vlivu televize a internetu na psychiku mladistvých vychází z faktoru, že působení jakékoliv informace (v obecném významu) je tím silnější, čím méně předchozích znalostí a zkušeností je k dispozici pro kritické zhodnocení zprávy v rovině operacionální a čím méně jsou ustálené hodnotové a morální postoje“ (Musil, 2007, s. 78). Velkou roli zde hrají rodiče, kteří by měli správně zvolit program pro děti a mládež. Děti se učí od útlého věku hrám a tím se rozvíjí. Seznamují se s úkoly ve společnosti, dorůstají v ní a hrají svou roli. Dětská psychiky není připravená na násilí v televizi nebo na internetu. Takové násilí je nebezpečnější než krutost ve vyprávěných dějích. Dítě si ve vyprávěném ději představuje násilí přiměřeně ke svému věku. Ale časté sledování televize, používání internetu a hraní her, kde je násilí, vede k hlubšímu a trvalejšímu vtištění násilí do dětí a mládeže, který má za výsledek špatné chování. „Obzvláštní furore vyvolávají v ušlechtilých rodičovských duších počítačové hry. Povšimli si, že v nich často jde o zasažení nějakého cíle a o to, aby se postavička, se kterou se hráč ztotožňuje, sama vyhnula zásahu. Odtud zkratkový závěr, že počítačové hry jsou vtělená agresivita“ (Blažek, 1995, s. 43). V minulosti se vzdělávání šířilo pomocí slova a aktivity, ale v dnešní době je nahrazováno obrazovkou, videi, počítači apod. Proto je nutné si dávat pozor na to, co děti sledují. Protože děti vidí na obrazovce jiné věci než dospělí. Vzájemně propojit dětský a dospělý svět dokáže pořady, jako jsou: filmy nebo pořady s humorem, sport aj. „Film o pirátech, který nás dospělé nudí svou naivitou, jež nám brání v tom, abychom se s jeho hrdinou identifikovali a naše srdce bilo za něj, je pro děti jejich osobním příběhem, ve kterém se formuluje jejich jáství“ (Blažek, 1995, s. 46).
32
Hlavním nebezpečím pro děti je televize a počítač, který je odtrhává od skutečného života, ve kterém se řeší skutečné problémy. Obrazovka jim dokáže pohltit veškerý volný čas a tím je ochuzuje o cenné životní zkušenosti a zážitky. Narušuje vztah k rodičům, je tam méně porozumění, stávají se línějšími, nemají žádné koníčky. Obrazovka je pro mládež důležitější a příběhy v ní upřednostňují před žitím vlastního života. „Zejména dětem, které se teprve učí odlišovat skutečnost od televizního obrazu hrozí, že si vytvoří falešný obraz světa, kterého se budou později jen těžko zbavovat“ (Říčan, Pithartová, 1995, s. 28). Pro lepší vývoj dítěte je nezbytný upevnit obraz na svět (dobra a zla), a umožnit mu začlenění do společnosti a sociální kontakt se svými vrstevníky.
33
9
VLIV MÉDIÍ NA TĚLESNÝ VÝVOJ DÍTĚTE Na fyzický vývoj dítěte také působí neustálé vysedávání u televize či počítači.
Nejen tím, že máme nedostatek čerstvého vzduchu, ale hlavně tím, že máme špatné držení těla, následné bolesti hlavy a páteře, navíc si neustálým sledováním obrazovky ničíme zrak. Následkem sledování televize s kriminálními zápletkami či horory máme neklidné spaní a to nám špatně působí na celý nervový systém. Neustálým vysedáváním u televize a pojídání brambůrek nebo jiných pochoutek, přibíráme na váze. Tím že máme málo pohybu, se stáváme obéznějšími. Pro správný duševní a tělesný vývoj dítěte je nezbytné tělesné zdraví. „Tělesné zdraví: fungování těla a všech jeho částí, schopnost plnit fyzické úkoly bez přílišného stresu nebo únavy“ (Pike, Selby, 2000, s. 135). Je důležité se soustředit na některá zdravotní rizika a soustředit na ně pozornost, abychom mohly těmto komplikacím předcházet. Je nezbytné děti i mládež brát ven a udržovat jisté tradice, aby měly pohyb na čerstvém vzduchu, mohli rozvíjet svoji fantazii a tím předcházely zdravotním problémům.
34
10
VLIV NÁSILÍ NA DĚTI A MLÁDEŽ Musíme se ptát: co je to násilí, proč jsou mu děti vystavovány, kdo a proč jim
ubližuje? Neexistuje jednoznačná odpověď, ale je mnoho skutečností, které je ovlivňují: rodina, spoluvrstevníci, dospělí i celá společnost. Všechno, co kolem nás je, je rizikovým faktorem. „V centru jejich působení stojí dospělý jedinec, který má ve většině případů všechny prostředky k tomu, aby se svobodně rozhodoval o svém konání“ (Pöthe, 1996, s. 58). V celém světě je mnoho faktorů, pravidel a norem, které ovlivňují vývoj dítěte a zabývají se pravidly morálky. Každá společnost má svá pravidla a normy, kterými se snaží řídit. „Sociální, výchovné, politické, právní, ekonomické faktory a školní, rodinné, vrstevnické prostředí vytváří určitý kontext dané kultury, společnosti, národa, který se opírá o systém norem, hodnot, pravidel“ (Dolejš, 2010, s. 14). V dnešní době média, masová kultura mají zásadní význam a poukazují na potřeby lidí. Média nenásilně přizpůsobují lidi k určitému systému. Tento systém potlačuje jedním směrem myšlení a potlačuje individuální myšlení do pozadí. Média mají díky náplni a trendu společnosti formovány, determinovány a manipulovány tak, že mění hodnoty jedince. Masová média jsou založena na představě, že masmédia formují násilnickou společnost. V historii bylo dáno, že muži byli dominantní a potlačovali sexuální aktivity a tím se podporovala jejich agresivita. Otázkou zůstává: „Přispívají kreslené seriály a videohry k tomu, aby lidé viděli v některých lidech nebo etnikách nepřátele a zloduchy? Podílí se na tom, že lidé vnímají násilí jako konečnou (nebo dokonce jako první) metodu řešení konfliktu? Na koho jsou tyto hry a seriály v první řadě zaměřeny?“ (Pike, Selby, 2000, s. 228). V médiích se násilí objevuje neustále, stává se samo sobě sociálním faktorem, tak s ním musíme počítat, protože si děti i mládež z něj berou jen některé věci pomocí nápodoby. Rodiče by se měli k výchově postavit čelem a nechovat se autoritářsky, v takových rodinách roste dětská agrese. Když nastane v rodině konflikt, tak je ho potřeba řešit i s dětmi, pokud se jich týká, aby své konflikty neřešily v partách. Pod tímto vlivem se dopouští děti trestných činů, pokud se dostaly do špatné party.
35
V dnešní době mládež vše přepočítává na peníze a myslí si, že si za ně může všechno koupit (zdraví, lásku, kamarády atd.). Mládež chce získat peníze rychleji a snadno i za cenu překročení zákona. Pro mládež je podstatné, jak vypadají, jaký mají telefon a kolik mají peněz atd. Velký tlak na mládež je nutno přizpůsobit, nejen ve škole, ale i ve společnosti. Vzhledem k tomu, že klesá vliv rodičů na děti a televize má čím dál větší vliv, musíme si dávat pozor na surovosti v médiích, pokud se na ně nevztahují žádné výchovné prostředky. „Věděli jsme, že zdroje násilí se hledají v lidské duši, v rodinách, v sousedech, přátelích a pedagozích, v politické a ekonomické situaci a také v televizi a dalších médiích, které nedostatečně využívají svých možností pomoci a naopak situaci spíše stěžují“ (Blažek, 1995, str. 153). Čím dál více lidí tráví čas u televize a médií, tím tato média nabírají na síle a manipulují s našimi životy.
36
11
POSTOJ RODIČŮ K MÉDIÍM Televizní stanice nesmí v České republice vysílat mezi 6–22 hodinou pořady,
které mohou ovlivnit psychický nebo morální vývoj dětí a mládeže. Rodina je jedním z hlavní a základních složek naší společnosti. Je základní složkou pro zajišťování základní péče, rozvoje osobnosti a socializačního začlenění dětí a mládeže do společnosti. Jaká je rodina – takové jsou i děti. „Rodina tím, jak s dítětem jedná, jaký k němu zaujímá postoje, jakou vytváří oporu pro jeho vývoj, jakou citlivostí je zahrnuje, mu zprostředkovává zvládání základních vzorů sociokulturního chování a myšlení. A díky nim dítě rozvíjí své vztahy k sobě samému, druhým lidem, širšímu sociálnímu okolí, k věcem a úkolům“ (Helus, 2007, s. 135). Děti jsou obklopeny rodinou, která jim pomáhá a promítá do nich negativní a pozitivní efekty. Dítě je tímto jednáním a chováním rodiny ovlivňováno a je mu toto jednání vštěpováno. Ať už jsou to rodinné názory, požadavky, zájmy, cíle, nároky nebo morálka. Rodina může velmi často ovlivnit a napravit nesprávnou cestu dětí. „Rodina v dítěti zakládá, upevňuje a dále rozvíjí vědomí povinností, zodpovědnosti, ohleduplnosti a úcty jako něčeho samozřejmého, co patří k životu jako jeho neoddělitelná součást“ (Helus, 2007, s. 151). Děti jsou darem pro rodiče a je velmi důležité a nutné je chránit. Pro rodiče je těžké určit a nalézt to správné měřítko míry, kdy už je dítě a mládež v ohrožení. „Chráním svoje děti před nebezpečnými lidmi a před vlivem mediálního násilí a povrchnosti. Kladu přísné požadavky na chování svých dětí a zvlášť na to, aby vzájemně respektovaly svá práva a své city“ (Biddulph, 1999, s. 34). Každý den nám klade překážky, hrůzy, neštěstí, bolest v médiích i v životě. Ať už zábavné média nebo zprávy, můžeme označit jako lavinu, která se na nás a děti dennodenně valí a pokouší se udržet naši pozornost. Média k tomu používají kontrast, ale děti na příjem negativních informací nejsou připraveny, není pro ně jednoduché se s takovými informacemi vyrovnat. „Člověk se nerodí s hotovými předpoklady k provádění společných činností a ke kooperaci, ale v procesu učení teprve dochází k jejich utváření, vývoji a formování“ (Vykopalová, 2000, s. 39).
37
V nemalé míře se k médiím patří zmínit i o internetu, jež je velkým rizikem už pro malé děti, které se s ním setkávají již v útlém věku a na rodičích je, aby je kontrolovali, zajímali se a napomáhali jim s vhodným výběrem a využitím výpočetní techniky. Pro děti je nejlepší, aby trávily volný čas s rodiči, vyvíjeli spolu různé aktivity s médii nebo bez nich.
38
12
EMPIRICKÁ ČÁST
12.1 Cíl průzkumu Cílem tohoto výzkumného šetření a jeho následného vyhodnocení bylo u vybraného vzorku žáků prvních a třetích ročníků nejmenovaných středních škol zjistit, jaký mají média, masmédia a masová komunikace na ně vliv jak na ně působí. Kolik času tráví u médií a zda jim vadí reklama. Kolik času tráví u televize či počítače. A další zjištění dle přiloženého dotazníku.
12.2 Metodika dotazníkového šetření a výzkumný vzorek Jedna z nejpoužívanějších forem sběru dat je dotazník, který patří k průzkumným a výzkumným kvantitativním metodám. Dotazník se většinou skládá z několika různých otázek, která mohou být jak otevřené, tak i uzavřené, nebo polootevřené čí škáloví. Nevýhodou dotazníků může být považováno zkreslení výsledků respondenty a to bývá způsobeno tím, že respondenti nemusí odpovídat vždycky pravdivě. My budeme pracovat s daty a předpokládat, že respondenti mluvili pravdu. Dotazník musí splňovat několik pravidel, měl by být srozumitelný, stručný, logický a přehledný. V našem případě jsme si v přípravné fázi vytvořila dotazník, který je anonymní a obsahuje 30 stručných otázek zaměřených na masovou komunikaci a vliv médií. Dotazník byl rozdán vybranému vzorku dětí ze středních škol 1. a 3. ročníků. Celkový počet respondentů byl 116. Dotazník vyplnili respondenti za souhlasu rodičů a ředitele školy. Po domluvě s vyučujícími jsme rozdali dotazník na začátku vyučovací hodiny. Seznámili jsme je s obsahem a zodpověděli jsme jim jejich otázky. Čas pro vyplnění dotazníku byl 15–20 minut. Po vyplnění dotazníku jsem ho vybrala, ještě jednou jsme poděkovala respondentům a učitelům za strpení a pomoc. Po vyplnění potřebných dotazníků následovala analýza a vyhodnocení dat. Které jsou pro lepší přehlednost uspořádány do tabulek a grafů.
39
12.3 Výsledky průzkumného šetření Otázka č. 1 v dotazníku: Tvé pohlaví?
Ze 116 respondentů střední školy bylo 65 (56 %) chlapců a 51 (44 %) dívek z čeho vyplývá, že větší dotazovanou skupinou byly dívky. Jak je zřejmé z tabulky č. 1. Podrobnější znázornění uvádí graf č. 1.
Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
65
56
Dívka
51
44
Celkem
116
100
Odpověď Chlapec
Graf č. 1: Pohlaví respondentů
40
Otázka č. 2 v dotazníku: Kolik je ti let?
Ze 116 respondentů, jak je zřejmé z tabulky č. 2 bylo ve věku 15–16 chlapců 30 (26 %), dívek ve stejném věku bylo 28 (24 %). Chlapců ve věku 17–18 bylo 32 (27,6 %) a dívek ve stejném věku bylo 22 (19 %). Chlapci ve věku 19-20 byly 3 (2,6 %) a dívka v tomto věku byla 1 (0,8 %).
Tabulka č. 2: Věk respondentů Odpověď Chlapec 15–16
Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
30
26
Dívka 15–16
28
24
Chlapec 17–18
32
27
Dívka 17–18
22
19
Chlapec 19–20
3
2.6
Dívka 19–20
1
0.8
116
100
Celkem
Graf č. 2: Věk respondentů
41
Otázka č. 3 v dotazníku: Kde bydlíš?
Ze 116 respondentů bydlí ve městě 83 (72 %) a na vesnici 33 (28 %) respondentů jak je uvedeno v tabulce č. 3. Podrobnější znázornění je uvedeno v grafu č. 3. Co se týče pohlaví respondentů a místa, kde bydlí, je stav téměř vyrovnán.
Tabulka č. 3: Bydliště respondentů Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ve m st
83
72
Na vesnici
33
28
Celkem
116
100
Bydliště
Graf č. 3: Bydliště respondentů
42
Otázka č. 4 v dotazníku: Kterému masmédiu věnuješ nejvíce času?
Respondenti v dotazníku měli vybrat nejvíce sledované médium, které označila jedničkou, a k ostatním médiím přiřadila čísla podle sledovanosti, kde osmička znamenala nejméně sledované médium. V tabulce jsou média seřazena podle sledovanosti, kde nejvíce sledované médium a nejvíce využívané je Internet, který označilo 52 (45 %) respondentů. Hned po něm následuje televize s 20 (17 %) respondenty, počítač, tablet, … a na posledním místě ve sledovanosti médií jsou knihy, které označily jen 3 (3 %) respondenti. Ostatní hodnoty uvádí tabulka č. 4 pro lepší přehlednost grafu č. 4. Tabulka č. 4: Které masmédium je nejvíce sledované Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Internet
52
45
Televize
20
17
Po íta
15
13
Tablet
8
7
MP3
7
6
Rádio
6
5
Noviny, asopisy
5
4
Knihy
3
3
116
100
Odpověď
Celkem
Graf č. 4: Nejvíce sledované médium
43
Otázka č. 5 v dotazníku: Jak často sleduješ televizi?
Respondenti si mohli vybrat ze čtyř odpovědí. Touto otázkou jsme zjistili, že televizi sleduje denně 112 (97 %) respondentů. Několikrát do týdne sledují televizi 4 (3 %) respondenti. Jak je zřejmé z tabulky č. 5, není žádného respondenta, který by nesledoval televizi, nebo se na ni díval méně častěji. Lepší znázornění je v grafu č. 5. Tabulka č. 5: Sledovanost televize Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
112
97
N kolikrát do týdne
4
3
Mén ast ji
0
0
Nikdy
0
0
116
100
Odpověď Denn
Celkem
Sledovávání TV Jak často sleduješ televizi Rela=vní četnost (v %) 97 3 Denně
Několikrát do týdne
Graf č. 5: Sledování televize
44
Otázka č. 6 v dotazníku: Máš ve svém pokoji televizi?
V této otázce jsme zjišťovala, jestli mají respondenti v pokoji televizi. Mohli si vybrat ze dvou odpovědí. A z dotazníkového šetření vyplívá, že 93 (80 %) respondentů má televizi v pokoji a jen 23 (20 %) respondentů televizi nemá v pokoji. Ale jak je zřejmé, tak televizi vlastní doma všichni oslovení respondenti. Jak je zřejmé z tabulky č. 6, lépe a názorněji jsou údaje zpracované v grafu č. 6. Tabulka č. 6: Televize v pokoji Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
93
80
Ne
23
20
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 6: Máš v pokoji televizi
45
Otázka č. 7 v dotazníku: Kolik času věnuješ denně sledování televize, videa či přehrávače?
Respondenti si mohli vybrat z 5 odpovědí. Tato otázka směřovala k zjištění, kolik času tráví respondenti u sledování televize. V abulce č. 7, popřípadě v grafu se dočteme, že 70 (60 %) respondentů tráví u televize více jak pět hodin denně a jen 4 (3,5 %) respondenti sledují televizi méně jak dvě hodiny denně. Tabulka č. 7: Čas strávený u televize, videa, přehrávače Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Odpověď Mén ne 2 hodiny
4
3,5
2–3 hodiny
14
12,5
3–4 hodiny
20
17
4–5 hodin
8
7
Více ne 5 hodin
70
6O
Celkem
116
100
Graf č. 7: Kolik času věnuješ televizi
46
Otázka č. 8 v dotazníku: Jaké pořady sleduješ nejčastěji? Respondenti měli seřadit pomocí číslic od jedné do deseti nejčastěji sledované pořady, kdy jednička je nejvíce sledované médium a osmička nejméně sledované. Tato otázka směřovala k zjištění, které pořady u mládeže mají největší sledovanost. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že mezi nejvíce sledované pořady patří seriály a filmy, které sledovalo 29 (25 %) respondentů a méně sledované jsou reklamy, kde ji pouze 1 (1 %) respondent označil (do poznámky napsal, že to má jako koníček). V tabulce jsou zapsané pouze první nejčastější odpovědi pro lepší přehlednost. Tabulka č. 8: Nejčastěji sledované pořady Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Odpověď Filmy, seriály
29
25
Zábavné po ady
18
15
Hudební
16
14
Sport
15
13
Nau né po ady
12
10
Pohádky
10
9
Zprávy
7
6
Zpravodajství
5
4
Jiné
3
3
Reklama, telechopping
1
1
116
100
Celkem
Graf č. 8: Jaké pořady sleduješ nejčastěji
47
Otázka č. 9 v dotazníku: Je-li v televizi reklama: Respondenti si mohli vybrat ze čtyř odpovědí, podle toho co dělají, když je v televizi reklama. Nejvíce odpovědí bylo, že přepínají na jiný program. Z celkového počtu 116 respondentů tak odpovědělo 46 (40 %) respondentů a jen 5 (4 %)respondentů odpovědělo, že ji se zájmem sleduje. Zbývající data jsou zapsána v tabulce č. 9. Tabulka č. 9: Co děláš, je-li v televizi reklama Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
46
40
Odcházíš od televize
35
30
Se zájmem ji sleduješ
5
4
N kdy reklamu sleduješ, n kdy ne
30
26
Celkem
116
100
Odpověď P epínáš na jiný program
Graf č. 9: Je-li v televizi reklama
48
Otázka č. 10 v dotazníku: Do jaké míry tě ovlivňuje reklama? Tato otázka byla postavena tak, aby sledovala působení reklamy na mládež. Mohly si vybrat ze škály čísel od jedné do pěti. Kde číslo jedna znamenalo, že je hodně ovlivňuje. Tak odpověděly pouze 3 (3 %) respondenti a číslo pět, že je ovlivňuje málo. Touto odpovědí odpovědělo nejvíce respondentů, ze 116 jich bylo 70 (60 %). Jak vyplývá z výsledku šetření, tak se mládež zatím nenechává ve velké míře ovlivnit reklamou. Pro lepší přehlednost jsou data přenesena do grafu č. 10.
Tabulka č. 10: Míra ovlivnění reklamou Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
3
3
Hodnocení 2
6
5
Hodnocení 3
25
22
Hodnocení 4
12
10
Hodnocení 5
70
60
Celkem
116
100
Odpověď Hodnocení 1
Graf č. 10: Míra ovlivnění reklamou
49
Otázka č. 11 v dotazníku: Ve kterém masmédiu Tě podle Tebe reklama nejvíce ovlivňuje? Respondenti měli na výběr ze šesti odpovědí, kde měli přiřazovat čísla od jedné do šesti. Číslo jedna – největší ovlivnění a naopak číslo šest – nejmenší ovlivnění. V tabulce č. 11 je zaznamenáno, ve kterých masmédiích je reklama ovlivňuje a v jaké míře. Nejvíce je reklama ovlivňuje v televizi, ke které se zapsalo 32 (28 %) respondentů a nejmenší vliv má reklama jiná (billboardy). K vyhodnocení výsledků jsem použila první nejčastější odpovědi. Tabulka č. 11: Nejvíce ovlivněni reklamou v masmédiu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
32
28
V rádiu
8
7
Na internetu
30
25
V asopisech, novinách a letácích
15
13
Reklama na m nemá vliv
28
24
V jiné
3
3
116
100
Odpověď V televizi
Celkem
Graf č. 11: Kde tě nejvíce reklama ovlivňuje
50
Otázka č. 12 v dotazníku: Máš své oblíbené reklamy? V této otázce jsme sledovala oblibu reklamy u mládeže. Šetřením jsme zjistila, že 90 (78 %) respondentů nemá své oblíbené reklamy a jen 26 (22 %) respondentů má svoje oblíbené reklamy, mezi které patří reklama na elektroniku (telefony, tablety, …) a jen u šesti respondentů na jídlo. Tabulka č. 12: Oblíbenost reklamy u respondentů Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ne
90
78
Pokud ano tak jaké
26
22
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 12: Oblíbenost reklamy
51
Otázka č. 13 v dotazníku: Vadí ti reklamní spoty v televizi? Respondenti vybírali z nabízených odpovědi: Ano nebo Ne. Otázka ukazovala na to: zda jim reklamní spoty vadí, či ne. 88 (76 %) respondentů odpovědělo, že jim reklamní spoty v televizi nevadí. Jen 28 (24 %) respondentů napsalo: Ano. Lépe a přehledněji je to uvedeno v grafu č. 13. Tabulka č. 13: Vadí ti reklamní spoty v televizi Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
22
24
Ne
88
76
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 13: Vadí ti reklamní spoty v televizi
52
Otázka č. 14 v dotazníku: Používáš masmédia pro získání informací do výuky? Respondenti měli na výběr z několika odpovědí. Vyhodnocením dotazníku jsme zjistila, že pro získání informací používají masmédia často. Tak odpovědělo 42 (36 %) respondentů. Jen malé množství respondentů odpovědělo, že nikdy nepoužívá masmédia pro získání informací do výuky. Z tabulky nebo grafu č. 14 vyplývá, do jaké míry používají masmédia pro získání informací. Tabulka č. 14: Používání masmédií pro informace do výuky Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Nikdy
8
7
N kdy
28
24
asto
42
36
Velmi asto
38
33
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 14: Získání informací do výuky
53
Otázka č. 15 v dotazníku: Máš doma počítač? Tato otázka směřovala k zjištění, zda mládež má doma k dispozici počítač. K odpovědi měli na výběr dvě možnosti. Ano odpovědělo 103 (89 %) respondentů a Ne odpovědělo jen 13 (11 %) respondentů, kteří v poznámce poznačili, že chodí na počítač ke kamarádům nebo k rodičům do práce. Více přehledné je to v grafu č. 15. Tabulka č. 15: Máš počítač doma Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
103
89
Ne
13
11
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 15: Počítač doma
54
Otázka č. 16 v dotazníku: Máš doma přístup k internetu? Respondenti měli na výběr ze tří odpovědí. Nejčastěji odpovídali Ano 99 (85 %). Jen malé procento (7) 10 respondentů odpovědělo Ne. Pro větší přehlednost jsou data zanesena v tabulce a grafu č. 16. Tabulka č. 16: Máš doma přístup k internetu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
99
85
Ne
7
6
Jen p es mobilní ho operátora Celkem
10
7
116
100
Odpověď
Graf č. 16: Přístup k internetu doma
55
Otázka č. 17 v dotazníku: K jakým účelům nejčastěji používáš počítač? Otázka je zaměřená na užívání počítače mládeží. Respondenti si mohli vybrat pouze jednu odpověď. V tabulce č. 17 se dočteme, že mládež používá počítač nejčastěji ke komunikaci s kamarády tak odpovědělo ze 116 respondentů 65 (56 %). Na druhém místě je surfování po internetu, tak odpovědělo 40 (34 %) a na třetím místě je hraní her s 11 (10 %) respondenty. Na ostatní nabízené možnosti k jakým účelům nejčastěji používají počítač, se nikdo nenapsal. V grafu č. 17 jsou výsledky přehlednější. Tabulka č. 17: K jakým účelům nejčastěji používáš počítač Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
0
0
Hraní her
11
10
Komunikace s kamarády
65
56
Surfování po internetu
40
34
Poslech hudby a stahování
0
0
Sledování film
0
0
Prohlí ení fotek a jiné
0
0
Nevykonáváš ádnou innost u po íta e
0
0
Jiné a jaké dopiš
0
0
116
100
Odpověď P íprava do školy
Celkem
Nejčastěji používaný počítač K jakým účelům nejčastěji používáš počítač Rela=vní četnost (v %) 56 10 Hraní her
Komunikace s kamarády
34 Surfování po internetu
Graf č. 17: K jakým účelům nejčastěji využívají počítač respondenti
56
Otázka č. 18 v dotazníku: Kde využíváš internet nejčastěji? V otázce respondenti měli napsat pořadí od jedné do šesti podle využívání internetu. Respondenti využívají internet nejčastěji doma tak jich odpovědělo 70 (60 %). V tabulce č. 18 je to rozepsané a v grafu je to přehledně znázorněné. Dnešní mládež internet využívá ve velké míře. K nabízené odpovědi o nepoužívání internetu se nikdo nehlásil. Tabulka č. 18: Nejčastější používání internetu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Doma
70
60
Ve škole
17
15
V internetové kavárn
4
3
U kamarád
24
21
Jinde
1
1
Internet nepou ívám
0
0
116
100
Odpověď
Celkem
Nejčastěji využívaný internet Kde využíváš internet nejčastěji Rela=vní četnost (v %) 60 15 Doma
Ve škole
3
21
1
V U kamarádů internetové kavárně
Graf č. 18: Nejčastěji používaný internet
57
Jinde
Otázka č. 19 v dotazníku: Používáš internet jako pomůcku k výuce ve škole? Respondenti měli na výběr z odpovědí Ano a Ne. Touto otázkou jsem zjišťovala, jestli studenti používají internet ve škole. Všech 116 (100 %) respondentů používá internet ve škole. Žádný respondent neodpověděl Ne. Výsledné hodnoty jsou v tabulce č. 19. Tabulka č. 19: Používání internetu jako pomůcka k výuce do školy Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
116
100
Ne
0
0
116
100
Odpověď
Celkem
58
Otázka č. 20 v dotazníku: Kolik času trávíš u počítače denně? Smyslem této otázky bylo zjistit, kolik času věnují počítači doma. Respondenti se měli přiklonit k některé z připravených odpovědí. Nejvíce respondentů 58 (50 %) se přiklonilo k možné odpovědi, že tráví u počítače doma 3–4 hodiny denně. Jen 12 (10 %) respondentů se přiznalo, že tráví u počítače méně než 2 hodiny denně. Pro lepší znázornění jsou výsledky uvedeny v tabulce a v grafu č. 20. Tabulka č. 20: Kolik respondenti tráví času u počítače doma Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
12
10
2 - 3 hodiny
23
20
3 - 4 hodiny
58
50
4 a více hodin
23
20
Celkem
116
100
Odpověď Mén ne 2 hodiny
Graf č. 20: Čas strávený u počítače denně
59
Otázka č. 21 v dotazníku: Ovládáš počítač lépe než tvoji rodiče? Úkolem této otázky, bylo zjistit úroveň zvládnutí a ovládání počítače, a to ve vztahu k rodičům. Respondenti si mohli vybrat z nabízených odpovědí. A z šetření vyplynulo, že mládež ovládá lépe počítač než oba rodiče. Bylo to ze 116 respondentů 82 (71 %). Jenom 12 (10 %) respondentů neovládá počítač lépe než rodiče. Pro lepší názornost je to zpracované do tabulky a grafu č. 21.
Tabulka č. 21: Ovládáš počítač lépe než rodiče Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
19
16
Ano, lépe ne táta
3
3
Ne
12
10
Lépe ne oba rodi e
82
71
Celkem
116
100
Odpověď Ano, lépe ne máma
Graf č. 21: Zvládnutí počítače lepe než rodiče
60
Otázka č. 22 v dotazníku: Které aplikace a služby používáš na internetu? Respondenti měli na výběr z několika odpovědí. Měli označit všechny služby, které používají. Podle odpovědí respondentů používají všechny nabízené služby plus i něco navíc (Google, rádio, kalendář, kalkulačku, mapy atd.). Nejvíce používaná služba je Facebook, který označilo 108 (25 %) respondentů. Nejméně využívaný je Twitter, k němu se napsalo jen 10 (2 %) respondentů. V tabulce jsou zaneseny všechny výsledky, které byly získány průzkumem. Tabulka č. 22: Služby a aplikace používané na internetu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
E-mail
98
23
Facebook
108
25
Skype
79
18
Messenger
83
19
Twitter
10
2
YouTube
25
5
Jiné
30
7
Celkem
428
100
Odpověď
Graf č. 22: Aplikace a služby na internetu
61
Otázka č. 23 v dotazníku: Vadí ti násilí v médiích? Podle odpovědí respondentů, jsme zjistili, že 60 (52 %) to vadí a 56 (48 %) respondentům to nevadí. Výsledky jsou zaneseny v tabulce a grafu č. 23 po lepší přehlednost a znázornění. Vyhodnocením výsledků průzkumu jsem zjistila, že je jen 4 % rozdíl v tom, komu to vadí a komu ne. Tabulka č. 23: Vadí ti násilí v médiích Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
60
52
Ne
56
48
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 23: Vadí Ti násilí v médiích
62
Otázka č. 24 v dotazníku: Máš zdravotní problémy po dlouhém sezení u televize / počítače? Touto otázkou jsme se pokusila zjistit, jestli mládež po dlouhém sledování, sezení u médií má zdravotní problémy. Šetřením jsme zjistila, že větší polovina 59 % respondentů zatím nemá žádné zdravotní problémy a jen 41 % respondentů se přiznala, že má nějaké zdravotní problémy. K poslední možnosti se nikdo nevyjádřil. Podrobněji je to zpracované v tabulce a pro přehled v grafu. Tabulka č. 24: Zdravotní potíže po dlouhém sezení u počítače Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
48
41
Ne
68
59
Ano a jiné
0
0
116
100
Odpověď
Celkem
Zdravotní po@že Máš zdravotní problémy po dlouhém sezení u televize /počítače Rela=vní četnost (v %)
41
Ano
59
Ne
Graf č. 24: Zdravotní potíže po dlouhém sedění u počítače
63
Otázka č. 25 v dotazníku: Byl jsi upozorněn na některé negativní stránky internetu? Podle odpovědí respondentů jsem zjistila, že všech 116 respondentů bylo upozorněno na negativní stránky internetu v rámci školy. Tyto odpovědi pro lepší přehlednost jsou zaneseny v tabulce. Tabulka č. 25 Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
116
100
Ne
0
0
116
100
Odpověď
Celkem
64
Otázka č. 26 v dotazníku: Měli jste ve škole preventivní program k negativním vlivům internetu? Tato otázka nám poukazuje na preventivní programy ve škole a na seznamování mládeže s nimi. Většina těchto respondentů byla proškolena. Jen 38 (33 %) respondentů nebylo proškoleno. V poznámce respondenti zapsali, že je teprve čeká sezení na toto téma. Pro lepší názornost je výsledek zapsán v tabulce č. 26. Tabulka č. 26: Preventivní program ve škole na negativní vlivy internetu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
78
67
Ne
38
33
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 26: Preventivní program na negativní vlivy internetu
65
Otázka č. 27 v dotazníku: Znáš nějaké negativní vlivy internetu? Danou otázkou jsem chtěla zjistit, jestli mládež zná nějaké negativní vlivy, které je mohou ovlivnit při dlouhodobém sedění u internetu. Měli doplnit aspoň tři vlivy. Nejvíce se tam opakovalo, závislost na hrách, kde to zapsalo 80 (23 %) respondentů. Potom tam 69 (20 %) zapsali nedostatek spánku a 59 (17 %) nedostatek jídla a pití. Do kolonky ostatní jsem zapsala zbývající možnosti, které napsali respondenti (špatné držení těla, bolest hlavy, pálení očí, trnutí prstů, sklony k násilí apod.). Výsledky jsou pro lepší názornost zapsány v tabulce a grafu. Tabulka č. 27: Jsou ti známé nějaké negativní vlivy internetu Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
80
23
Nedostatek spánku
69
20
Nedostatek pití a jídla
59
17
Ostatní
140
40
Celkem
348
100
Odpověď Závislost na hrách
Graf č. 27: Negativní vlivy internetu od respondentů
66
Otázka č. 28 v dotazníku: Vlastníš mobilní telefon? Otázkou jsme zjišťovala, kolik respondentů vlastní mobilní telefon. Z výsledku šetření jsem zjistila, že všech 116 (100 %) respondentů vlastní mobilní telefon. Výsledky jsou zapsány v tabulce č. 28. Tabulka č. 28: Vlastníš mobilní telefon Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
Ano
116
100
Ne
0
0
116
100
Odpověď
Celkem
67
Otázka č. 29 v dotazníku: Pokud vlastníš, v kolika letech jsi získal první telefon? Respondenti měli vypsat, v kolika letech dostali první telefon. Po vyhodnocení výsledků jsem zjistila, že 12 (10 %) respondentů dostalo svůj první mobilní telefon v 7 letech. Nejvíce mobilních telefonů dostali v 9 letech, těchto respondentů bylo 42 (36 %). V 15 letech dostalo mobilní telefon 15 (14 %) respondentů. Výsledky jsou pro lepší přehlednost zapsány v tabulce a grafu č. 29. Tabulka č. 29: V kolika letech jsi dostal svůj první mobilní telefon Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
7 letech
12
10
8 letech
38
33
9 letech
42
36
10 letech
5
4
12 letech
3
3
15 letech
16
14
Celkem
116
100
Odpověď
Graf č. 29: Získání prvního mobilního telefonu
68
Otázka č. 30 v dotazníku: K čemu nejčastěji používáš mobilní telefon? Otázkou jsme zjišťovala, k čemu nejčastěji používají respondenti mobilní telefon. Měli možnost si vybrat z připravených odpovědí a zaškrtnout pouze jednu odpověď. Respondenti nejčastěji používají telefon je na psaní SMS zpráv, ke kterému se přiklonilo 63 (54 %) respondentů. Na tři možné odpovědi neodpověděl ani jeden respondent. Do těchto otázek spadá fotografování, mobilní telefon nepoužívám a jiné. Hodnoty jsou zapsané v tabulce a pro větší přehlednost zaneseny v grafu č. 30.
Tabulka č. 30: Nejčastější používání mobilních telefonů Absolutní četnost (ni)
Relativní četnost (v %)
63
54
Volání
28
24
Fotografování
0
0
Na internet
25
22
Jiné
0
0
Mobilní telefon nepou ívám
0
0
116
100
Odpověď Psaní SMS
Celkem
Používání mobilního telefonu K čemu nejčastěji používáš mobilní telefon Rela=vní četnost (v %) 54
Psaní SMS
24
22
Volání
Na internet
Graf č. 30: Nejčastější používání mobilního telefonu
69
13
DISKUZE V bakalářské práci formou dotazníkového průzkumu jsem zjišťovala informace,
které se týkaly mládeže a masmédií. Po prostudování literatury a vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, že televizi má ve svém pokoji 80 % respondentů a podle Jiráka, Pavličíkové a kol. (2013), kteří používali ve své knize (Mediaresearch, 2008) zveřejnily výsledky, že televizi ve svém pokojíčku v České republice 2008 mělo 48 % respondentů. Také jsem zjistila, že dnešní mládež tráví u televize denně více jak pět hodin. Ty to výsledky jsou podobné s (Mediareseach, 2012), kteří napsali 5 hodin denně, u britských dětí to bylo dokonce 7,5 hodiny. Pokud budeme srovnávat další výsledky s (Mediareseach) tak zjistíme, že masmédia se používají v dnešní době víc a mají větší vliv na mládež. Respondenti vyplňovali dotazník v rámci výuky ve škole. Domnívám se, že prostředí, ve kterém respondenti vyplňovali dotazník, nemělo vliv na výsledky dotazování. Přístup školy a hlavně respondentů hodnotím jako vstřícný. Počet respondentů zúčastněných na výzkumu byl 116 (65 chlapců a 51 dívek), vzorek pro dotazování byl složen z prvních a třetích ročníků středních škol. Věkové rozmezí respondentů bylo 15–20. Dotazník byl anonymní a určený pro danou bakalářskou práci. V dotazníku bylo 30 otázek, zaměřených na masovou komunikaci a média. Pro vypracování dotazníku, měli respondenti 15–20 minut, úkolem respondentů bylo označit křížkem vybranou odpověď popřípadě ji dopsat. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit vztah a míru využití médií, internetu a reklamy u vybraného vzorku respondentů.
70
14
ZÁVĚR Masová média zažívají již půl století závratný rozvoj své technologie a tím se
dostávají hodně do popředí. Masmédia a masová komunikace je v dnešní době považované za samozřejmost. Již pradávný vývoj lidské civilizace nám pomáhá nahlédnout na masovou komunikaci na její vývoj a významný posun v komunikační schopnosti. Od té doby došlo v komunikaci k velkým změnám ve vývoji. To, jak si lidé dříve předávali informace mezi sebou, mělo vliv na kulturu, chování, jednání a myšlení. Dnešní doba předává tok informací téměř okamžitě pomocí médií. Jedinec i společnost jako celek je ovlivňován masovými médii. Celá společnost se každodenně setkává s dynamikou a rychlostí komunikační formy, která se stala součástí našeho života. Obzvláště dětem a mládež jsou v dnešní době média, jako je televize, počítač, internet, rádio a telefon přímo podbízena. V dostupnosti médií nehraje žádnou roli věkový rozdíl. Musím se ptát, jestli násilí a výhružky jsou přiměřené věku mládeže. Nemalým úkolem rodičů a pedagogů je naučit děti i mládež tyto informace utřídit, pomoc jim tyto informace pochopit a vysvětlit jim negativní a pozitivní stránku médií. Bakalářská práce byla rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou (průzkumnou). V teoretické části jsem se zaměřila na nejnovější poznatky v oblasti masové komunikace a médií v informační společnosti. Také na ovlivňování mládeže a na působení médií v oblasti volnočasových aktivit. V empirické (průzkumné) části bakalářské práce jsem provedla u vybraného vzorku mládeže šetření působení komunikace a médií. Tyto výsledky průzkumu k danému tématu u vybraných respondentů ve věkové kategorii 15–20 let z různých nejmenovaných středních škol ukazují soubor názorů na média. Cílem průzkumu bylo získat a předložit informace o vztahu a míře využití médií, internetu a působení reklamy na vybraný vzorek respondentů. Stanovených
cílů
jsme
dosáhla
po
vyhodnocení
získáních
informací
z průzkumného šetření. Jedním z cílů bylo zjistit, kterému masmédiu věnují nejvíce času. Výsledkem šetření bylo, že nejvíce času tráví u internetu. Dalším cílem bylo zjistit, kolik tráví denně času u televize. Průzkumem jsme zjistila, že u televize tráví nejvíce respondentů více jak pět hodin. Nejčastěji sledují v televizi filmy. Dalším stanoveným cílem bylo zjistit, zda mají doma internet a k čemu ho nejčastěji využívají. Průzkumem jsme zjistila, že většina respondentů má doma internet a nejvíce ho používají pro komunikaci na Facebooku. Zda jim vadí reklama v masmédiích. Po
71
vyhodnocení výsledků jsme zjistila, že většině respondentů reklama v masmédiích nevadí. A svůj první mobilní telefon dostali někteří respondenti hned v sedmi letech. Všichni oslovení respondenti znali nějaké negativní vlivy internetu a většina s nich byla poučena o těchto vlivech. Šetření provedené u dnešní mládeže ukazuje, že masová komunikace a její prostředky jsou každodenní součástí jejich životů. V rámci doporučení pro pedagogicko-psychologickou praxi je důležité si uvědomit, že ve výchově je potřeba žáky a studenty naučit přijímat masovou komunikaci s odstupem a poučeně. Je nezbytné je učit, jak mají média a její prostředky využívat pro osobní i pracovní život, ale nesmíme opomenout je upozornit na vliv a možná rizika. Masmédia bezesporu působí na mládež. Musíme počítat s tím, že nám formují osobnost mládeže. A bylo by vhodné negativní vlivy masmédií mládeži neustále připomínat, aby se jim mohli vyhýbat a neměli žádné následky v budoucnu. Vhodné by bylo, aby je pedagogové, rodiče a okolí vedli jiným směrem, než k médiím. Musíme jim také ukázat důležitost osobního kontaktu s lidmi a se světem kolem nás.
72
15
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BEDNÁŘ, Vojtěch. Krizová komunikace s médii. 1. vyd. Praha: Grand Publishing, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-3780-5 BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbora KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií od počátku do současnosti. 1. vyd. Praha: Grand Publishing, 2011. 448 s. ISBN 978-80-247-3028-8 BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 199 s. ISBN 80-85850-11-7 BURTON, Greame a Jan JIRÁK. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. 392 s. ISBN 80-85947-67-6 BURTON, Greame a Jan JIRÁK. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2003. 392 s. ISBN 80-85947-67-6 DOLEJŠ, Martin. Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 189 s. ISBN 978-80-244-2642-6 HALUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-247-1168-3 JIRÁK, Jan, Helena PAVLIČÍKOVÁ a kol. Média pod lupou. 1. vyd. Praha: Powerprint, 2013. 188 s. ISBN 978-80-87415-70-2 JIRÁK, Jan a Barbora PÖPPLOVÁ. Média a společnost. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178697-7 Klapilová, Světlana. Kapitola ze sociální pedagogiky 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1999. 63 s. ISBN 80-7067-669-8 KRAUS, Jiří. Jazyk v proměnách komunikačních médií. 1. vyd. Praha: Academia, 1969. 172 s. ISBN 978-80-246-1578-3 KRAUS, Jiří. Jazyk v proměnách komunikačních médií. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 172 s. ISBN 978-80-246-1578-3 KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 307 s. ISBN 80-7184-134-x LAMSER, Václav. Komunikace a společnost. 1. vyd. Praha: Academia, 1969. 300 s. 508-21-865 McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9 McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2007. 448 s. ISBN 978-80-7367-338-3
73
MUSIL, Josef. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003. 261 s. ISBN 80-7220-157-3 MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007, 123 s. ISBN 978-80-86723-39-9 MUSIL, Josef. Úvod do sociální a masové komunikace. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008, 144 s. ISBN 978-80-86723-39-9 PIKE, Graham a David SELBY. Cvičení a hry pro globální výchovu 1. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 235 s. ISBN 80-7178-369-2 PIKE, Graham a David SELBY. Cvičení a hry pro globální výchovu 2. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 235 s. ISBN 80-7178-474-5 PÖTHE, Petr. Dítě v ohrožení. 1. vyd. Praha: G plus G, 1996. 143 s. ISBN 80-901896-5-2 Průcha, Jan, Eliška Walterová a Jiří Mareš. Pedagogický slovník 4. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8 ŘÍČAN, Peter a Drahomíra PITHAROVÁ. Krotíme obrazovku. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 62 s. ISBN 80-7178-084-7 ŠIMÍČKOVÁ – ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled sociální psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 181 s. ISBN 80-244-0929-1 VYKOPALOVÁ, Hana. Vybrané kapitoly ze sociální psychologie v kontextu komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 198 s. ISBN 80-244-0084-7
74
16
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník
75
17
PŘÍLOHA
Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, obracím se na Tebe s prosbou o vyplnění dotazníku. Dotazník, který se Ti dostal do rukou, bude sloužit pro účely mé bakalářské práce s názvem Masmédia u středoškoláků. Tento dotazník je anonymní a týká se masmédií (televize, internet, rádio, noviny,……). S informacemi z dotazníku bude postupováno podle etického kodexu. Prosím, odpovídej upřímně. Vybrané odpovědi, ke kterým se nejvíc přikláníš, označ křížkem, popřípadě napiš vlastní názor. Pokud se nechceš mého výzkumu z jakéhokoli důvodu zúčastnit, dotazník nevyplňuj a vrať mi ho, prosím, zpět. Tvoje účast na dotazníkovém šetření je naprosto dobrovolná. Předem Ti děkuji za Tvoje úsilí a čas strávený vyplňováním tohoto dotazníku. Pupíková Anna Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku, Brno. 1. Tvé pohlaví? o Chlapec o Děvče
2. Kolik je ti let? o -----------------------(napiš číslo)
3. Kde bydlíš? o Na vesnici o Ve městě
4. Kterému masmédiu věnuješ nejvíce času. (Přiřaď jim čísla podle sledovanosti od 1–8, kde 1 je médium, které nejvíce sleduješ
___Televize ___Internet ___Rádio ___Noviny, časopisy ___Knihy ___MP3 ___Počítač ___Tablet
5. Jak často sleduješ televizi? o Denně o Několikrát do týdne o Méně častěji o Nikdy
6. Máš ve svém pokoji televizi? o Ano o Ne
7. Kolik času věnuješ denně sledováním televize, videa či přehrávače? o Měně než 2 hodiny o 2 – 3 hodiny o 3 – 4 hodiny o 4 – 5 hodin o Vice než 5 hodin
8. Jaké pořady sleduješ nejčastěji? (Napiš k nim číslice podle pořadí od 1 po 10, kde 1 je pořad, který sleduješ nejčastěji). __Zábavné pořady __Naučné pořady __Pohádky __Zprávy __Filmy, seriály __Zpravodajství __Sport __Hudební __Reklama, teleshopping __Jiné a jaké……………………………………………….
9. Je-li v televizi reklama: o Přepínáš na jiný program o Odcházíš od televize o Se zájmem ji sleduješ o Někdy reklamu sleduješ, někdy ne
10. Do jaké míry Tě ovlivňuje reklama? (Napiš číslici od 1–5, kde jednička je velmi Tě ovlivňuje a pětka málo). o ……………..
11. Ve kterém masmédiu Tě podle Tebe reklama nejvíce ovlivňuje? (dopiš pořadí od 1 do 6 kde 1 tě nejvíce ovlivňuje). __V televizi __V rádiu __Na internetu __V časopisech, novinách a letácích __Reklama na mě nemá vliv __V jiné a jaké…………………………………
12. Máš své oblíbené reklamy? o Ne o Pokud ano tak jaké……………………………………….
13. Vadí Ti reklamní spoty v televizi? o Ano o Ne
14. Používáš masmédia pro získání informací do výuky? o Nikdy o Někdy o Často o Velmi často
15. Máš doma počítač? o Ano o Ne
16. Máš doma přístup k internetu? o Ano o Ne o Jen přes mobilního operátora
17. K jakým účelům nejčastěji používáš počítač?(Zaškrtni pouze jednu odpověď). o Příprava do školy o Hraní her o Komunikace s kamarády o „surfování“ po internetu o Poslech hudby a stahování o Sledování filmů o Prohlížení fotek a jiné o Nevykonáváš žádnou činnost u počítače o Jiné a jaké dopiš……………………………………………….
18. Kde využíváš internet nejčastěji? (Dopiš číslice od 1 do 6 podle pořadí, kde 1 znamená, že ho využíváš nejčastěji). __Doma
__Ve škole __V internetové kavárně __U kamarádů __Jinde, napiš kde……………………… __Internet nepoužíváš
19. Používáš internet jako pomůcku k výuce ve škole? o Ano o Ne
20. Kolik času trávíš u počítače denně? o Méně než 2 hodiny o 2–3 hodiny o 3–4 hodiny o 4 a více hodin
21. Ovládáš počítač lépe než tvoji rodiče? o Ano, lépe než máma o Ano, lépe než táta o Ne o Lépe než oba rodiče
22. Které aplikace a služby používáš na internetu? Označ vše, co používáš. o E-mail o Facebook o Skype o Messenger o Twitter o YouTube o Jiné a jaké…………………..
23. Vadí Ti násilí v médiích? o Ano o Ne
24. Máš zdravotní problémy po dlouhém sezení u televize/ počítače? (bolest zad, hlavy, rukou, …). o Ano a jaké o Ne
25. Byl jsi upozorněn na některé negativní stránky internetu? o Ano o Ne
26. Měli jste ve škole preventivní program k negativním vlivům internetu? o Ano o Ne
27. Znáš nějaké negativní vlivy internetu? (dopiš) o 1……………………… o 2……………………… o 3……………………….
28. Vlastníš mobilní telefon? o Ano o Ne
29. Pokud vlastníš, v kolika letech jsi získal první mobilní telefon? o …………….
30. K čemu nejčastěji používáš mobilní telefon?(Zaškrtni pouze jednu odpověď). o Psaní SMS o Volání o Fotografování o Na internet o Jiné a jaké dopiš……………………… o Mobilní telefon nepoužívám Děkuji Ti za čas strávený vyplněním dotazníku. J