Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Komunikace učitele a žáka na SŠ Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Dita Janderková, Ph.D.
Iva Urbánková
BRNO 2011
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komunikace mezi učiteli a žáky na střední škole vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno dne
-2-
1. 6. 2011
Poděkování
Děkuji paní Mgr. Ditě Janderkové, Ph.D. za odborné vedení, připomínky a rady, které mi poskytla při zpracování této práce. Poděkování patří také žákům Obchodní akademie a gymnázia za poskytnutí informací, které jsem zpracovala v této bakalářské práci.
-3-
Abstrakt:
Bakalářská práce se zabývá hlavními aspekty komunikace mezi učiteli a žáky na SŠ. Cílem práce je zjistit jaké problémy v komunikaci mezi učiteli a žáky na SŠ mohou nastat z pohledu středoškolských studentů. V teoretické části, vychází bakalářská práce především ze studia odborné literatury. Zabývá se hlavními zásadami, typy, pravidly, ale také problémy a nedostatky, které komunikaci doprovázejí. V praktické části informuje o výsledcích šetření v rámci dotazníků a rozhovorů se studenty obchodní akademie a soukromého gymnázia. Cílem šetření bylo především zjistit subjektivní problémy spojené s komunikací mezi učiteli a žáky a úskalí provázející tuto komunikaci. Data získaná dotazníkovým šetřením a rozhovory budou vyhodnocovány jednoduchými deskriptivními statistickými metodami. Na základě těchto šetření budou určeny závěry a doporučení pro pedagogické pracovníky. Při zpracování jak teoretické tak praktické části bakalářské práce byly využity metody pozorování, analýzy, syntézy a komparace, dotazníku a rozhovoru.
Klíčová slova: komunikace, učitel, žák, střední škola, pedagogická komunikace, verbální a neverbální komunikace, komunikace mezi učitelem a žákem
Abstract: This thesis addresses the main aspects of communication between teachers and pupils at secondary school. The aim is to find out what the problems in communication between teachers and pupils in secondary schools may arise from the perspective of high school students. In the theoretical part, bachelor thesis is based mainly on study of technical literature. It deals with basic principles, types, rules, but also the problems and shortcomings that accompany the communication. The practical part provides information on the results of the survey questionnaires and interviews with students of business academy and gymnasium. The inquiry was to explore the subjective problems associated with communication between teachers and pupils and pitfalls accompanying this communication. -4-
Data from questionnaire and interviews will be evaluated by simple statistical methods. Based on these investigations will be determined by the conclusions and recommendations for teachers. During processing, both theoretical and practical part of the thesis using the methods of observation, analysis, synthesis and comparison.
Keywords:
communication,
teacher,
pupil,
secondary
school,
pedagogical
communication, verbal communication, nonverbal communication, communication between teacher and pupil
-5-
OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................. 7 2 CÍL ...................................................................................................... 8 3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ................................... 9 4 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................... 10 4.1. Pojem komunikace.................................................................. 10 4.2. Komunikační styly.................................................................. 12 4.3. Formy komunikace ................................................................. 13 4.3.1 Verbální komunikace.................................................. 14 4.3.2 Neverbální komunikace.............................................. 15 4.4. Pedagogická komunikace ....................................................... 17 4.4.1
Účastníci pedagogické komunikace ........................... 18
4.4.2
Funkce pedagogické komunikace............................... 19
4.4.3
Pravidla pedagogické komunikace ............................. 20
4.4.4
Faktory ovlivňující pedagogickou komunikaci.......... 22
5 PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................... 23 5.1. Charakteristika průzkumného šetření ..................................... 23 5.2. Stanovení cíle průzkumu ........................................................ 24 5.3. Metodika průzkumu................................................................ 26 5.4. Vlastní průzkum...................................................................... 27 6 DISKUSE.......................................................................................... 45 7 ZÁVĚR ............................................................................................. 47 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................. 49 9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................... 51 10 SEZNAM PŘÍLOH – dotazník průzkumného šetření ...................... 53
-6-
1 ÚVOD
Slovo komunikace je latinského původu. V latině communicare znamená communem reddere – učinit společným. V užším pojetí se pojem komunikace chápe jako sdělování, tj. výměna informací. Komunikování naše vzájemné vztahy i osobnost nejen odráží, ale i spoluvytváří. Komunikace mezi lidmi je nenahraditelná. Je to jediná možnost, jak se člověk může s ostatními dorozumívat. Základním komunikačním prostředkem člověka je řeč, jazyk. K úspěchu v jednání je však třeba i spojení, tzn. dopad slov na posluchače. Je třeba si všímat projevů zájmu či nezájmu, úrovně pozornosti, tzv. zpětné vazby, dle které přizpůsobujeme i formu našich sdělení druhé straně. Je mnoho způsobů a možností, jak komunikovat. Tato bakalářská práce ve své teoretické části nejdříve obecně vymezuje lidskou komunikaci a její způsoby a dále se soustřeďuje na komunikace mezi učiteli a žáky, tzv. komunikaci pedagogickou. Praktická část bakalářské práce je věnována výzkumu úrovně komunikace mezi učiteli a žáky očima studentů středních škol.
-7-
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je charakterizovat komunikaci mezi učiteli a žáky na středních školách. V teoretické části je přehled základních pojmů a nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky publikovaných v odborné literatuře. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na přípravu, zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření a rozhovorů mezi žáky státní obchodní akademie a soukromého gymnázia v Brně. Cílem šetření budou především problémy spojené s očekáváním žáků od komunikace s učiteli a o úskalích provázejících tuto komunikaci. Dále nám práce umožní zjistit, zda existují rozdíly v komunikaci mezi učiteli a žáky na střední státní škole a na střední škole soukromé. Cílem dotazníkového šetření bude zjistit: -
formu preferované komunikace (zda žáci upřednostňují komunikace osobní s učitelem či elektronickou)
-
upřednostnění komunikace dle pohlaví a věku učitelů
-
průběh komunikace při řešení problémových situací
-
míru ostychu při komunikaci s učitelem na SŠ
-
vliv mimoškolních aktivit na společnou komunikaci učitelů a žáků
-8-
3 MATERIÁL A METODIKA
Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývá charakteristikou komunikace. Popisuje jednotlivé druhy komunikace a zabývá se problémy a úskalími, kterými může procházet komunikace mezi učiteli a žáky na SŠ. Informace pro zpracování teoretické části byly čerpány ze studia odborné literatury, internetu a odborných časopisů, které jsou uvedeny v kapitole Seznam použité literatury. V praktické části se bakalářská práce zabývá vlastním průzkumem, který byl realizován formou dotazníkového šetření a rozhovoru. Tyto metody byly použity mezi žáky státní obchodní akademie a soukromého gymnázia v Brně. Co se týče dotazníkového šetření, zúčastnilo se ho 145 žáků, dotazník obsahoval 14 otázek, v rámci šetření formou rozhovoru odpovídali 3 studenti. Při zpracování jak teoretické, tak praktické části bakalářské práce byly využity metody pozorování, analýzy, syntézy a komparace, dotazníku a rozhovoru.
-9-
4 TEORETICKÁ ČÁST
4.1 Pojem komunikace „Často odmítáme přijmout určitou myšlenku jen proto, že se nám nelíbí tón hlasu, kterým je vyjádřena“ Friedrich Nietzche
„Od chvíle, kdy přijdeme na svět, všichni komunikujeme se svým okolím“ (Taylorová, 2010, s. 2) Komunikace je interaktivní, neustále probíhající proces, jehož průběh závisí na konkrétní situaci a lidech. Chceme-li druhé nejen informovat, ale také získat či přesvědčit, musí nám především rozumět. Dobré vyjadřovací schopnosti jsou nezbytným předpokladem našeho úspěchu, neboť komunikaci užíváme ve svém každodenním životě v rodině, v práci, při jednáních na úřadech i ve svých volnočasových aktivitách. „Komunikování naše vzájemné vztahy i osobnost nejen odráží, nýbrž je též spoluvytváří. Pokud tedy chceme vztahy s lidmi utvářet či měnit, zajisté se nabízí šance komunikovat kvalitněji jak slovy, tak intonací, gesty, mimikou a třeba i souznějícím mlčením.“ (Plaňava, 2006, s. 8) Každý člověk má jinou míru komunikace, každý máme určitý způsob vnímání a hodnocení světa i sebe sama. Toto vše záleží také především na místu zrození, kultuře, poměrech, ve kterých žijeme, životních zkušenostech, rodině, ve které jsme vyrůstali. Abychom si lépe porozuměli, je třeba mít určitou míru společenských zkušeností o světě kolem nás. Čím větší tyto zkušenosti máme, tím je vyšší šance druhým porozumět. „ Komunikačním dovednostem se člověk naučí do té míry, do jaké chce a ví jak“. (Plaňava, 2006, s 82). Do vínku jsou nám dány genetické předpoklady k tomu, abychom si dokázali osvojit jazyk, někomu to jde lépe, někomu hůře. Mezi námi žijí lidé s vyšší, střední i nízkou komunikativní způsobilostí. Každý však máme šanci tuto způsobilost rozvíjet, obohacovat anebo ji zanedbávat.
- 10 -
Komunikační schopnosti jsou pravděpodobně tou nejsilnější devízou, o jakou se můžeme opřít jak při budování kariéry, tak v osobním životě. Právě v těchto schopnostech spočívá rozdíl mezi úspěchem a prohrou.
Základním předpokladem kvalitní komunikace je, aby nám především sloužila paměť, a to jak dlouhodobá tak krátkodobá. Podobně je to i s dalšími psychickými procesy a funkcemi jako je vnímání, city, myšlení, jednání.
Rovněž některé osobnostní
zvláštnosti jsou funkční komunikaci na závadu. Jedná se například o prchlivého cholerika nebo trudnomyslného melancholika či skeptika. Tito lidé jsou díky svým charakteristikám většinou málo komunikačně způsobilí. Na druhou stranu může však člověk reflektovat svoje osobnostní zvláštnosti a díky zájmu o mezilidskou komunikaci se jeho způsobilost může zlepšit.
„Technologický pokrok posledních desetiletí od základu proměnil způsob naší práce a umožnil nám komunikovat rychleji, výkonněji a účinněji. Je ironií, že tento rozvoj sebou zároveň přinesl úpadek umění kvalitní komunikace. Vliv mluveného projevu a bezprostředního pozorování nelze podceňovat. Mnoho lidí postrádá dostatečnou sebedůvěru k tomu, aby se nahlas ozvali třeba jen v rozhovoru s druhým, natož aby promluvili v nějaké skupině.“ (Taylorová, 2010, str 2)
Dnešní doba nabízí také nové druhy komunikace, jako jsou například mobilní telefony, internet, Skype, sociální síť Facebook či ICQ. Je na každém jednotlivci, jak se k těmto možnostem komunikace postaví. Na straně jedné se rozvíjí komunikační potenciál mezi lidmi, můžeme denně bez problémů komunikovat například s kamarády na druhém konci světa, být neustále ve spojení se svými dětmi a mít obrovské množství virtuálních přátel. Na druhé straně však tyto způsoby komunikace potlačují lidskou přirozenost a osobní vztahy. Děti se před rodiči zavírají do svých pokojů, kde komunikují s ostatními přes internet, nehrají si venku, jak tomu bylo dříve, lidé na sebe mají méně času a uzavírají se. Jen čas ukáže, jak se tyto nové způsoby komunikace projeví na psychice člověka.
- 11 -
4.2 Komunikační styly Pojmem komunikační styl spojujeme účel, způsob i okolnosti mezilidského komunikování. Podle účelu a průběhu mezilidského komunikování můžeme rozlišit pět stylů komunikace:
Tabulka 1: Komunikační styly (Plaňava, 2006, s. 48)
Styl
Funkce, účel
Pozice
Distance
Citové
Příklady
projevy konvenční
mít kontrolu
symetrie a
nad situací; bránit
1,5-2 m
mírně
pozdravy,
asymetrie
pozitivní
seznamování
(nemění se)
(úsměvy)
poklony,
rozpakům
lichotky
rituály a
posílit
různé
křtiny,
ceremoniály
soudržnost
svatby,
skupiny
promoce, pohřby
konverzační
výměna
jen
informací,
symetrie
2-4 m
pozitivní
povídání při jídle,
názorů,
diskuse,
sebeprosazení
společenské zábavy, hry
operativní
získat
jen
2-5 m
kontrolu nad
asymetrie
neutrální
jednání na úřadech,
lidmi,
v obchodech,
uspokojování
pracovní
běžných
činnosti…
potřeb
- 12 -
vyjednávací
vyřešit
jen
problém při
symetrie
3 m a více
neutrální
Rozvodové dohody,
rozdílných a
domluva
vylučujících
dovolené…
se zájmech osobní,
reprodukce
symetrie a
intimní
života,
asymetrie
0-35 cm
výrazně
Mazlení,
pozitivní
erotika, sex,
uspokojování
nebo
prudká
základních
výrazně
hádka,
životních
negativní
fyzický střet
potřeb
4.3. Formy komunikace Řeč je nástroj myšlení a forma dorozumívání. Rozeznáváme dva druhy řeči: Vnitřní řeč – jejím prostřednictvím myslíme a formujeme své myšlenky, je to řeč pro sebe, nevyjadřujeme ji ani hlasem ani písmem. Vnější řeč – ta, kterou člověk vyjadřuje své myšlenky navenek (zvukově, písemně).
„Mluvená řeč má své doprovodné projevy (gesta, intonaci), zatímco psané řeči doprovodné projevy chybí.“ (Linhartová, 2006, s. 50)
4.3.1 Verbální komunikace
Citát: „ Slovo je mocný klíč, jenž otvírá zámky silné jako osud sám.“ (Julius Zeyer)
„Verbální komunikace je vyjadřování myšlenek artikulovanou řečí, jejíž základní jednotkou je slovo.“ (Nelešovská, 2008, s. 41)
- 13 -
Jazyk je základním a specificky lidským prostředkem naší komunikace. Přirozený lidský jazyk má čtyři roviny: -
gramatiku (kostra jazyka),
-
lexikum (slovník, slovní zásoba),
-
výslovnost (mohou být i poruchy),
-
pravopis (preferují se krátké věty).
„Nezáleží pouze na tom, co sdělujeme a co je nám sdělováno, ale také na tom, jak to sdělujeme a jak je to sdělováno nám. Obsah i forma v řečové komunikaci by měly být ve shodě a neprotiřečit si.“ (Štěpánik, 2005, str. 35)
Jistě každý z nás již zažil různé druhy komunikace. Ze zkušenosti víme, že pokud se k nám budou lidé chovat slušně, mile a s úctou, budeme se jim snažit vyhovět zcela jistě mnohem více než těm, kteří se budou chovat autoritářsky, nepříjemně a arogantně. Míra tohoto jednání však z velké části záleží na míře sociální inteligence, která je vrozená. Tudíž někdo má dány lepší předpoklady k úspěšné komunikaci, někdo horší. Zčásti však můžeme tyto své vlastnosti vědomě ovlivňovat, záleží to na míře inteligence a životních zkušenostech jedince. Význam formy si nejlépe uvědomíme na intonaci, tónu hlasu. „Formou, jakou je slovo proneseno, vyjevíme naši skutečnou snahu, náš vztah k partnerovi v komunikaci či naše emoce - sympatie, antipatie, averze.“ (Štěpánik, 2005, str. 35)
Mluvený projev lze zařadit i jako specifický znak do vývoje společnosti. Efektivnost nových nástrojů komunikace – jako je film, rozhlas, televize, počítače, internet aj. i jejich sociální a ekonomické dopady se neustále mění, vzájemně se ovlivňují, podporují nebo soupeří.
„Pro úspěch v komunikaci je důležitý také respekt ke třem zásadám: (Štěpánik, 2005, s. 43) -
být ve svých projevech přirozený,
-
chovat se přiměřeně,
-
nesnažit se být někým jiným než skutečně jsem.
- 14 -
U verbální komunikace je velmi důležitá také zpětná vazba. Zpětná vazba může být různého druhu: - chápající a pozitivní, - chápající a neutrální, - chápající a negativní, - nechápající a tudíž požadující zpřesnit.
Vališová (1992, str. 23) upozorňuje na aspekty, které v sobě verbální komunikace zahrnuje: - „obsahové (konkrétně volená slova a formulace – srozumitelnost a jednoznačnost sdělení, vlastní chování, správné načasování) - paralingvistické (plynulost a rychlost řeči, tón hlasu, délka a způsob slovního projevu, kladení otázek a jejich zodpovídání.)“
4.3.2 Neverbální komunikace
„Neverbální komunikace je velmi důležitou součástí našeho života. Víte, že mluvením se dorozumíváme jen ze 35%? Více jak 65% komunikace probíhá v neverbální rovině. První dojem si naše okolí stihne udělat během prvních tří sekund. Neverbální komunikace trvá pár sekund a díky ní se rozhoduje o mnohém.“ (My life, str. 53). Jistě každý z nás má zkušenost s takzvaným prvním dojmem, na tom že velmi záleží na našem způsobu komunikace, na řeči těla, na tom jak vypadáme a i na znění našeho hlasu. Ve všech těchto atributech však na sobě můžeme pracovat. Někteří lidé mají uhlazené způsoby komunikace a jednání dané, někteří se na sobě snaží neustále pracovat. Je mnoho firem, které nabízejí kurzy, ve kterých těmto dovednostem učí a tyto kurzy jsou v dnešní době velmi žádané. Řada vrcholových manažerů absolvuje kurzy týkající se neverbální komunikace také proto, aby se díky řeči těla dozvěděla více o svých obchodních partnerech. I když ne vždy naučené projevy řeči těla musí být pravdivé, vše je třeba brát s rezervou. Uveďme si například poučku, kdy nás knihy nabádají k tomu, že pokud má člověk překřížené ruce, naznačuje tím nejistotu, úzkost nebo nepřátelství. Někdy může mít člověk ruce překříženy z fyziologických důvodů třeba proto, že ho bolí záda.
- 15 -
„Neverbální komunikace probíhá především na nevědomé úrovni, a dokážeme-li ji správně porozumět, stává se jedinečným zdrojem cenných informací. Současně je vizitkou, kterou se představujeme okolí. Každý, kdo si všímá chování lidí, ví, že i pouhé mlčení má různé podoby. Existuje mlčení, které vyjadřuje hluboké souznění, mlčení, jež je výrazem nejistoty, mlčení naplněné pohodou, mlčení plné elektrizujícího napětí.“ (Štěpánik, 2005, s. 42)
„Neverbální komunikace reprezentuje specifické formy chování“ (Vališová, 1992, str. 24): -
Posturologie (sdělování fyzickými postoji – poloha rukou, nohou, hlavy, krku).
-
Gestika (sdělování pohyby a postoji – gesty).
-
Proxemika (fyzická vzdálenost mezi účastníky komunikace).
-
Kinetika (různé pohyby nohou a rukou, souvisí s temperamentem).
-
Haptika (tělesný – hmatový kontakt v komunikaci, např. podání ruky).
-
Řeč mimiky (výraz obličeje).
-
Řeč očí (sdělování pohledy, jeho zaměření, délka, četnost frekvencí).
-
Paralingvistika (tón řeči).
„Při nonverbální komunikaci jde tedy o to, co si sdělujeme“ (Nelešovská, 2008, str. 46): -
výrazy obličeje (mimika),
-
pohyby (kinetika),
-
pohledy (řeč očí),
-
fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla),
-
gesty (gestika),
-
dotekem (haptika),
-
přiblížením či oddálením (proxemika),
-
tónem řeči,
-
úpravou zevnějšku a životního prostředí,
-
emoce (pocity, nálady, afekty),
-
zájem o sblížení (navázání intimnějšího styku),
-
snažíme se vytvořit u druhého dojem o tom, kdo jsem já,
-
snažíme se záměrně ovlivnit postoj partnera,
-
řídíme chod vzájemného styku. - 16 -
„Nonverbální komunikace zná celou řadu způsobů, jak to či ono tomu či onomu sdělit, ukázat, dát najevo. Bez ní by byla naše komunikace fádní a nudná. Je třeba, abychom se nejen naučili ovládat všechny prostředky nonverbální komunikace, ale abychom byli citlivější k signálům k nám vysílaným.“ (Nelešovská, 2008, str. 57).
4.4 PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je velmi důležitá součást vyučovacího procesu. Bez vzájemné komunikace mezi učiteli a žáky by bylo obtížné předávat žákům potřebné znalosti, dovednosti a návyky. S tímto způsobem komunikace přichází jedinec do styku již velmi brzy, provází ho jeho vývojem od mateřské školy až do období adolescence, neboť jedinec navštěvuje školská zařízení od 6 až do 25 let. Také každý učitel prošel tímto vývojem, který zcela jistě ovlivnil jeho budoucí postoje jako vyučujícího. Vzhledem k tomu, že škola je hned po rodině jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících osobnost člověka, je velmi důležité, aby úroveň pedagogické komunikace byla velmi vysoká.
Pedagogická komunikace je výměna informací mezi účastníky výchovněvzdělávacích cílů. Pedagogická komunikace se řídí osobitými pravidly, která určují pravomoci jejich účastníků. „Pedagogická komunikace je profesionální komunikace učitele se žákem při vyučovací hodině i mimo ni, jež má určité pedagogické funkce a je zaměřena na vytvoření příznivého psychologického klimatu.“(Nelešovská, 2008, str. 26)
Obsah pedagogické komunikace je dosti široký. Jeho hlavní součástí je samostatné učivo, které obsahuje jak rozumovou, tak i citovou a volní složku. Kromě toho zařazuje také předávání sociálních zkušeností, zprostředkování sociálních vztahů, postojů a emocionálních stavů účastníků a v neposlední řadě i mnohé organizační otázky.
- 17 -
Podle Linhartové (2001, s. 45) ovlivňují vlastní průběh pedagogické komunikace tyto atributy: -
obsah pedagogické komunikace,
-
osobnost učitele,
-
osobnost žáků,
-
metody a formy výuky,
-
pravidla, podle nichž se komunikuje.
4. 4. 1 Účastníci pedagogické komunikace
„Účastníci pedagogické komunikace jsou vychovávající a vychovávaní. Jejich počet ovlivňuje průběh a výsledky pedagogické komunikace. Se vzrůstajícím počtem účastníků se možnosti přímé sociální komunikace zužují, a naopak s klesajícím počtem se rozšiřují. Značný počet komunikačních podnětů žákovi poskytuje skupinové vyučování a problémové metody výuky.“ (Linhartová, 2001, s. 42) Účastníci pedagogické komunikace jsou lidé s různými komunikačními schopnostmi, různého temperamentu, pocházející z rozdílných sociálních prostředí. Neexistuje žádný zaručený vzorec jak správně komunikovat. Vše vychází z jednotlivých osobností jak učitelů, tak žáků, prostředí, doby, sociálního klimatu školy, třídy. Vztahy účastníků pedagogické komunikace se neustále vyvíjejí. „Aktéry výukové pedagogické a komunikace jsou učitelé a žáci. Přitom učitelé jsou vůdčími aktéry a žáci spoluaktéry.“ (Helus, str. 227).
Gavora (2003, s. 51) vymezuje několik typů pedagogické komunikace: - učitel x žák, - učitel x třída, - učitel x skupina žáků, - žák x třída, - žák x skupina žáků, - žák x žák, - skupina žáků x skupina žáků, - skupina žáků x třída
- 18 -
„V pedagogické komunikaci dochází k výměně informací. Její účastníci komunikují buď o nějakých faktech, nebo vyjadřují svoje stanoviska, názory, svoje přání či pokyny.“ (Nelešovská, 2008, str. 27).
„Všude tam, kde pedagogická komunikace plní zvlášť složité úkoly, by se měl počet účastníků adekvátně snížit. Tuto skutečnost do jisté míry respektují školské předpisy, které stanovují, s kolika žáky může učitel za jistých podmínek pracovat. Připomeňme komunikaci v cizojazyčném vyučování, při komunikaci se žáky zdravotně postiženými. Malý počet osob je nutný i při komunikaci s talentovanou mládeží.“ (Mareš, Křivohlavý, 1995, str. 32).
4. 4 . 2 Funkce pedagogické komunikace
Linhartová (2001, str. 41) uvádí, že mezi základní funkce pedagogické komunikace patří: -
zprostředkovává společnou činnost účastníků, jednotlivé pracovní postupy, včetně pojetí úspěšnosti a neúspěšnosti,
-
zprostředkovává vzájemné působení účastníků v nejširším smyslu, včetně výměny informací, zkušeností, ale také motivů, postojů a emocí,
-
zprostředkovává osobní i neosobní vztahy,
-
formuje všechny účastníky pedagogického procesu, zejména osobnost žáků,
-
je prostředkem k uskutečňování výchovy a vzdělávání,
-
konstituuje každý výchovně vzdělávací systém, zajišťuje jeho fungování, vnáší do něj pohyb, vývoj, dynamiku, určuje však i jeho stabilitu.
Podle Nelešovské (2008, str. 28) má pedagogická komunikace dvě důležité funkce: -
je prostředkem k realizaci výchovy a vzdělávání,
-
zprostředkovává vztahy, společnou činnost mezi účastníky komunikace – učitelem a žákem, žáky navzájem.
- 19 -
4. 4. 3 Pravidla pedagogické komunikace
„Pravidla pedagogické komunikace jsou jisté normy, které usměrňují a řídí chování jedinců v procesu pedagogické komunikace. Promítají se do nich obecná pravidla chování ve společnosti a pravidla, stanovená školním řádem určitého vzdělávacího zařízení. Současně jsou výsledkem procesu střetu zájmů mezi učitelem a jeho žáky.“ (Linhartová, str. 48)
Každá sociální komunikace je formulována určitými pravidly a má z hlediska času určitý vývoj. Také pedagogická komunikace se zcela jistě vyvíjí. Pedagogická komunikace je formulována především společností a školou. Vzhledem k tomu, že dochází v rámci školské reformy k určitým změnám ve školství, mění se i pedagogická komunikace. Dříve učitelé především reprodukovali učivo, činnost žáků byla řízena učitelem. Dnes se díky novým vyučovacím metodám výrazně mění pojetí výuky a na jejím průběhu se výrazně podílí i žáci. Toto je velmi důležité, neboť je to učí nikoliv pouze „biflovat“ dané pojmy, ale iniciativně se zapojovat do vyučovacího procesu a samostatně přemýšlet.
„Škola svá pravidla většinou formuluje ve školním řádu. Pravidla jsou dána společností a výsledkem procesu střetu zájmů mezi učitelem a žáky, dlouhodobě a složitě se vyvíjí.“ (Nelešovská, 2008, str. 30).
Mareš, Křivohlavý (1987, str. 38) shrnují komunikační pravidla pro učitele a žáky následovně: „ Učitel má právo: -
kdykoliv si vzít slovo, přerušit žáka,
-
mluvit s kým chce,
-
mluvit o čem chce (rozhodovat o tématu),
-
mluvit v rámci vyučovací jednotky jak dlouho chce,
-
mluvit v rámci učebny kde chce,
-
mluvit v pozici, kterou považuje za vhodnou (vsedě, ve stoje, v chůzi apod.).“
- 20 -
Žák má při hodině právo: -
mluvit jen tehdy, když mu učitel udělí slovo
-
mluvit jen s tím, kdo mu byl určen
-
mluvit jen o tom, co mu bylo určeno
-
mluvit jen tak dlouho, jak mu bylo určeno
-
mluvit jen na místě, které mu bylo určeno
-
mluvit v pozici, která mu byla stanovena“
Z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že učitel zde má jasně nadřazené postavení nad žákem. V dnešní době, kdy dochází k reformaci ve školství, nejsou dle mého názoru, všechna tato pravidla dodržována. Máme rovněž různé druhy škol a ne ve všech školách lze toto uplatňovat. Například při práci s hyperaktivními žáky je lepší, když se budeme snažit vyhovět jeho potřebám a nebudeme ho například při přednášení referátu nutit stát na místě. Je jedině dobře, že se v současném školství dbá na specifické potřeby žáků, podporuje to totiž jejich motivaci ve vyučovacím procesu.
4.4.4 Faktory ovlivňující pedagogickou komunikaci
Je mnoho faktorů, které mohou ovlivňovat pedagogickou komunikaci. Jsou to faktory objektivní (čas, forma výuky, rozmístění žáků, studijní materiály), tak subjektivní (daný učitel si sám vytváří přístup k žákům – nebezpečí například haló- efekt).
Linhartová (2001, str. 49) uvádí „nejvýznamnější faktory ovlivňující pedagogickou komunikaci: -
časové hledisko (reálný vyučovací čas bývá kratší než čas stanovený učebním plánem a učebními osnovami; učivo může být značné obtížnosti k průměrným žákům, nevhodně modifikované učitelem; žáci mají nejlepší pozornost 2. a 3. vyučovací hodinu; je třeba zohlednit věkové zvláštnosti žáků, žáci na SŠ se dokážou průměrně soustředit 20 minut),
- 21 -
-
organizační formy vyučování (hromadné, skupinové a individualizované; způsob rozdělení žáků na skupiny může mít poměrně velký vliv na účinnost pedagogické komunikace, studijní skupiny musí být vytvářeny promyšleně s ohledem na cíle výuky, výchozí podmínky a zvláštnosti žáků),
-
rozmístění žáků ve třídě (vzdálenost mezi učitelem a žákem, akční zóna učitele, umístění žáka v prostoru učebny může ovlivňovat jeho aktivitu i projevy chování ve třídě).“
Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje pedagogickou komunikaci, je také prostředí a klima ve třídě.
Podle Nelešovské (2008, str. 40) „vytváří prostředí tyto aspekty: -
hygienické (osvětlení, vytápění, větrání),
-
ergonomické (velikost školního nábytku a jeho rozmístění v učebně, školní pomůcky),
-
akustické (významný prvek určující úroveň výuky, akustické vlastnosti učebny).“
„Třídní klima označuje jevy dlouhodobé typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Jejich tvůrci jsou žáci celé třídy, skupinky žáků v dané třídě, všichni učitelé vyučující v dané třídě a učitelé jako jednotlivci.“ (Mareš, Křivohlavý, 1995, str. 28).
Klima ve třídě je velmi proměnný jev, každá třída má jiné klima, každý žák i každý učitel mohou pociťovat klima dané třídy jinak.
V teoretické části své bakalářské práce jsem shrnula základní aspekty komunikace mezi učiteli a žáky na středních školách. Toto téma je samozřejmě velmi obsáhlé, zabývala jsem se ve své práci pouze základními poznatky, od kterých se bude odvíjet i praktická část práce.
- 22 -
5 PRAKTICKÁ ČÁST
5.1 Průzkumné šetření Pro svůj průzkum jsem zvolila jako hlavní metodu dotazníkové šetření (kvantitativní průzkum). Před započetím průzkumného šetření byl vytvořen dotazník, ve kterém byly pečlivě zvoleny jednotlivé otázky. Do dotazníku byly zahrnuty otázky týkající se komunikace mezi učiteli a žáky na středních školách. Inspirací pro obsah dotazníku byla přístupná odborná literatura, související s daným tématem. Zároveň však byly využity osobní zkušenosti z práce se studenty. V rámci průzkumu byly srovnávány názory žáků dvou různých škol. Průzkum byl prováděn na státní Obchodní akademii a na soukromém Gymnáziu v Brně. V rámci průzkumu na Obchodní akademii byli osloveni žáci 3. ročníků, navštěvující předmět Fiktivní firma, kde jsem absolvovala povinnou praxi. Se souhlasem vedení jsem osobně rozdala dotazníky studentům, kteří je vyplnili. Dotazník vyplnilo celkem 75 žáků ze tří tříd. V rámci šetření na soukromém gymnáziu, byly po domluvě s vedením školy rozdány studentům 3. ročníků dotazníky. Dotazník vyplnilo celkem 70 žáků ze tří tříd. Dotazník byl zcela anonymní, aby žáci neměli strach uvádět pravdivá tvrzení. Získané údaje byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny.
Jako další výzkumná metoda byl použit rozhovor (kvalitativní výzkumné šetření) s několika středoškolskými studenty, jejichž odpovědi doplňují a rozšiřují výsledky dotazníkového šetření. Rozhovor byl předem naplánován a respondenti byli vybráni tak, aby svými odlišnými zkušenostmi obohatili dotazníkové šetření. Jejich podrobnější charakteristiky budou upřesněny v dalším textu. Každý student vyjadřuje svůj názor k jednotlivým otázkám dotazníku. Student Ondra navíc ve svých odpovědích srovnává komunikaci mezi učiteli a žáky v České republice a v Americe. Rozhovory jsem se souhlasem respondentů zapisovala v plném znění. Výzkumné šetření proběhlo v období duben-květen 2011.
- 23 -
5.2 Stanovení cíle průzkumu Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, jaké zkušenosti mají žáci SŠ s komunikací se svými učiteli a jaké priority a úskalí tuto komunikaci provázejí. V rámci průzkumného šetření bylo třeba analyzovat problematiku týkající se komunikace mezi učiteli a žáky na středních školách. Na základě těchto poznatků pak hledat vhodná řešení, jak do budoucna společnou komunikaci zlepšovat. V neposlední řadě mne zajímalo, zda jsou rozdílné názory v komunikaci mezi učiteli a žáky na státní obchodní akademii a na soukromém gymnáziu.
Co se týče rozhovoru, tento pouze obohacuje dotazníkové šetření. Rozhovory poukazují na společnou komunikaci mezi učiteli a žáky očima tří odlišných osmnáctiletých studentů. Studentka soukromého gymnázia sděluje své názory na komunikaci mezi učiteli a žáky. Dále jsou zde dva studenti státní obchodní akademie. Jeden z nich při studiu pracuje jako moderátor, má tedy s komunikací bohaté zkušenosti. Dalším studentem obchodní akademie je student, který absolvoval roční výměnný pobyt na univerzitě v Americe, může tedy ze svého pohledu hodnotit komunikaci mezi učiteli a žáky na české i americké střední škole.
Bakalářská práce by měla přinést závěry a informace týkající se komunikace mezi učiteli a žáky na středních školách a následujících druhů problémů. Měla by především odpovědět na tyto otázky:
1. Forma preferované komunikace (zda žáci upřednostňují komunikace osobní s učitelem či elektronickou). Předpokládám, že i když je současná doba velmi technická, většina studentů tráví hodně času u svých počítačů, komunikují prostřednictvím ICQ a také velmi populární sociální sítě Facebook, bude většina z nich preferovat komunikaci osobní, přímo s učitelem, nikoli prostřednictvím PC.
- 24 -
2. Upřednostnění komunikace dle pohlaví a věku učitelů Očekávám, že většina žáků bude upřednostňovat komunikaci se ženami, u kterých se předpokládají větší empatie, než s muži. Co se týče věku, odhaduji, že žáci budou preferovat mladší učitele, kteří jsou jim věkově blíže.
3. Průběh komunikace při řešení problémových situací Předpokládám, vzhledem ke svým zkušenostem z praxe studijní referentky na VŠ, že většina žáků se bude snažit řešit své problémy sama, bude zde však i určitá část žáků, kteří budou své problémy řešit s pomocí rodičů.
4. Míra ostychu při komunikaci s učitelem na SŠ. V této otázce jsem vycházela s dotazníku míry ostychu P. Gavory, který srovnával studenty z prostředí různých kultur. Předpokládám, že účastníci průzkumu se přiblíží výsledkům studentů ze Slovenska a určitá míra ostychu zde jistě bude. Do budoucna by v této oblasti bylo zajímavé srovnání míry ostychu v komunikaci u žáků a jejich rodičů.
5. Vliv mimoškolních aktivit na společnou komunikaci učitelů a žáků Dle mého názoru jsou mimoškolní aktivity velice důležité pro rozvíjení společné komunikace mezi učiteli a žáky. V prostředí, které není zcela formální, mohou učitelé a žáci navazovat mnohem lepší kontakty. Jistě i proto byly zavedeny adaptační kurzy pro žáky 1. ročníků SŠ. Žáci se zde seznámí nejen sami navzájem, ale zároveň se svými učiteli.
6. Rozdílný přístup v komunikaci na státní a soukromé škole. Tato otázka mne velice zajímá. Záměrně jsem zvolila dvě odlišné školy, státní a soukromou. Na státní škole jsem vykonávala povinnou praxi. Soukromé gymnázium jsem zvolila na základě doporučeného kontaktu.
- 25 -
5.3 Metodika průzkumného šetření V bakalářské práci byla použita dotazníková metoda, obsahující 14 uzavřených otázek. Jde o velmi jednoduchou a zároveň velmi účinnou metodu průzkumného šetření, která není pro respondenty nijak časově náročná. Uzavřené otázky byly zvoleny záměrně z důvodu větší přehlednosti a usnadnění vyhodnocení. Dotazník je anonymní, aby žáci mohli odpovídat pravdivě. Při vytváření dotazníku je velmi důležité, aby dotazovaní daným otázkám dobře porozuměli. Proto jsem ještě před započetím průzkumu, dala dotazníky k vyplnění několika žákům SŠ, abych zjistila, zda jim skutečně porozumí.
Dále jsem pro rozšíření získaných skutečností zvolila metodu rozhovoru. Rozhovor byl předem naplánovaný a otázky doplňují a rozšiřují obsah dotazníku. Pro rozhovor byli zvoleni záměrně odlišní žáci. Rozhovor byl uskutečněn se žáky obchodní akademie a žákyní gymnázia. Rozhovor se žákem Ondrou obohacuje práci o úhel pohledu multikulturní komunikace. Ondra zde srovnává, díky své zkušenosti z výměnného pobytu v Americe, komunikaci žáka a učitele v různých kulturách. Rozhovor se žákem Davidem je zaměřen na úhel pohledu žáka, majícího s komunikací bohaté zkušenosti díky své práci moderátora. Rozhovor se žákyní Adélou, která je premiantkou třídy nám dává určitý srovnávací vzorek a úhel pohledu ze strany dívek.
- 26 -
Vlastní průzkum - dotazník Otázka číslo 1: Pokud bych si mohl(a) vybrat, upřednostnil(a) bych formu výuky: a) přímo s učitelem
b) formou E-learningu (komunikace přes PC)
Tab. č. 2 – Gymnázium (forma výuky) Třída Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
66
66
95,7%
95,7%
2
b
3
69
4,3%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 3 – Obchodní akademie (forma výuky) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
64
64
86,5%
86,5%
2
b
10
74
13,5%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 1 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 2 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z průzkumu jasně vyplývá, že žáci gymnázia i obchodní akademie preferují formu komunikaci přímo s učitelem. I když je dnešní doba velmi technicky zaměřená, mladí lidé využívají ke komunikaci mnoho technických zařízení (mobilní telefony, E-mail, Internet, ICQ, Facebook) je dle průzkumu zcela zřejmé, že forma přímé komunikace FACE TO FACE je nenahraditelná.
- 27 -
Otázka č. 2: Komunikujete s učiteli prostřednictvím internetu? a) ano
b) ne
Tab. č. 4 – gymnázium (Internetová komunikace) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
32
32
46,4%
46,4%
2
a
37
69
53,6%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 5 – obchodní akademie (Internetová komunikace) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
54
54
73,0%
73,0%
2
b
20
74
27,0%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 3 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 4 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z průzkumu vyplývá, že forma komunikace prostřednictvím internetu se mezi učiteli a středoškolskými žáky objevuje především na soukromém gymnáziu. Vzhledem k tomu, že studenti soukromých gymnázií mají většinou pro své studium k dispozici notebooky, které získají při nástupu do školy jako své pomůcky, není tato informace nijak zarážející. Studenti na státních školách většinou takové možnosti nemají i proto se zde zcela jasně projevila menší míra komunikace prostřednictvím internetu.
- 28 -
Otázka č. 3: Jaký vliv mají akce mimo školu na komunikaci mezi Vámi a učiteli? a) zlepšuje se společná komunikace
b) zhoršuje se společná komunikace
c) dle mého názoru………………… Tab. č. 6 – gymnázium (mimoškolní aktivity) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
58
58
84,1%
84,1%
2
c
10
68
14,5%
98,6%
3
b
1
69
1,4%
100,0%
Zdroj: vlastní průzkum Tab. č. 7 – obchodní akademie (mimoškolní aktivity) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
68
68
91,9%
91,9%
2
b
3
71
4,1%
95,9%
3
c
3
74
4,1%
100,0%
Graf č. 5 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 6 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z průzkumu vyplývá, že pro většinu studentů hrají velkou roli mimoškolní aktivity. Studenti jak obchodní akademie, tak gymnázia se shodují v tom, že mimoškolní aktivity jsou důležitou součástí obohacování společné komunikace mezi učiteli a žáky. Jen malá část studentů s tímto tvrzením nesouhlasí anebo uvedla názor: „Mimoškolních aktivit se neúčastním, tudíž to nedokážu posoudit.“ Jeden žák uvedl názor: „Někteří učitelé se chovají na výletech úplně jinak než ve škole, jsou v pohodě a po návratu do školy se změní“. - 29 -
Otázka č. 4: Měl jste již někdy problém v komunikaci s učitelem? a) ano
b) ne
Tab. č. 8 – gymnázium(problémy v komunikaci) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
57
57
82,6%
82,6%
2
b
12
69
17,4%
100,0%
Zdroj: vlastní výzkum Tab. č. 9 – obchodní akademie (problémy v komunikaci) Třída
Odp.
1
a
4
4
9,8%
9,8%
2
b
37
41
90,2%
100,0%
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
Zdroj: vlastní výzkum
Graf č. 7 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 8 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z průzkumu vyplývá, že žáci obchodní akademie měli více komunikačních problémů, než žáci gymnázia. Tento výsledek v sobě zahrnuje zcela jistě i školní klima. Žáci obchodní akademie navštěvují velkou školu, kde učitelé mají na starosti mnoho žáků, a i když se snaží mít ke studentům osobní přístup, zcela jistě pro to nemají takové podmínky jak vyučující na soukromém gymnáziu, kde je studentů mnohem méně. Jak je známo, v menších skupinách je společná komunikace vždy efektivnější než ve velkých skupinách. - 30 -
Otázka č. 5: Problém v komunikaci s učitelem byl způsoben: a) nedostatkem času
b) nevhodným prostředím
c) nedostatkem pochopení
Tab. č. 10 – gymnázium(způsobení problémů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
c
48
48
84,2%
84,2%
2
a
6
54
10,5%
94,7%
3
b
3
57
5,3%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 11 – obchodní akademie (způsobení problémů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
33
33
44,6%
44,6%
2
a
40
73
54,1%
98,6%
3
c
1
74
1,4%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 9 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 10 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
I v této otázce byly zjištěny rozdíly mezi studenty gymnázia a studenty obchodní akademie. Gymnazisté udávají, že špatná komunikace vzniká nedostatkem pochopení ze strany vyučujícího, zatímco studenti obchodní akademie uvádí na prvním místě nedostatek času a pak nevhodné prostředí.
- 31 -
Otázka č. 6: Jak jste řešil komunikační problém s učitelem? a) sám
b) s pomocí výchovného poradce
c) s pomocí rodičů
d)neřešil jsem Tab. č. 12 – gymnázium (řešení problémů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
d
23
23
40,4%
40,4%
2
c
12
35
21,1%
61,4%
3
a
19
54
33,3%
94,7%
4
b
3
57
5,3%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 13 – obchodní akademie (řešení problémů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
c
1
1
2,4%
2,4%
2
d
20
21
48,8%
51,2%
3
a
17
38
41,5%
92,7%
4
b
3
41
7,3%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 11 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 12 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
V této otázce nebyly zjištěny až tak velké rozdíly při řešení komunikačních problémů. Průzkumem bylo zjištěno, že většina studentů komunikační problémy neřeší, nebo se je snaží řešit sami. Je zde pouze odchylka u studentů gymnázia, kteří na rozdíl od studentů obchodní akademie řeší problémy občas i s pomocí rodičů.
- 32 -
Otázka č. 7: Pozitivní zkušenosti s komunikací. Lepší komunikace je s: a) muži
b) ženami
c) nevidím rozdíl
Tabulka č. 14 – gymnázium (pozitivní zkušenost v komunikaci dle pohlaví) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
26
26
37,7%
37,7%
2
a
27
53
39,1%
76,8%
3
c
16
69
23,2%
100,0%
Zdroj: vlastní průzkum Tabulka č. 15 – obchodní akademie (pozitivní zkušenost v komunikaci dle pohlaví) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
54
54
73,0%
73,0%
2
c
2
55
2,7%
74,3%
3
a
18
74
24,3%
98,6%
Graf č. 13 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 14 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z uvedeného průzkumu vyplývá, že studenti gymnázia nevidí až tak velký rozdíl v komunikaci mezi muži a ženami, zatímco studenti obchodní akademie preferují komunikaci spíše se ženami. V této otázce je to dáno především typem školy, vzhledem k tomu, že obchodní akademie navštěvuje větší počet dívek než chlapců, mají pravděpodobně vstřícnější přístup ke komunikaci se ženami. Někteří studenti v této otázce uvedli dovětek, že není důležité pohlaví, velmi důležitá je však míra porozumění.
- 33 -
Otázka č. 8: Lépe se mi komunikuje s vyučujících z hlediska věku: a) 25-35
b) 35-45
c) 45-60
d) věk nehraje roli
Tab. č. 16 – gymnázium(pozitivní zkušenost v komunikaci dle věku) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
25
25
36,2%
36,2%
2
b
35
60
50,7%
87,0%
3
d
6
66
8,7%
95,7%
4
c
3
69
4,3%
100,0%
Zdroj: vlastní průzkum Tab. č. 17 – obchodní akademie (pozitivní zkušenost v komunikaci dle věku) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
27
27
36,5%
36,5%
2
a
41
68
55,4%
91,9%
3
d
3
71
4,1%
95,9%
4
c
3
74
4,1%
100,0%
Zdroj: vlastní průzkum
Graf č. 15 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 16 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Na základě průzkumu bylo zjištěno, že nejvíce studentů preferuje komunikaci s učiteli ve věku 25-45 let. Pouze menší část uvedla jako preferovanou komunikaci s učiteli staršími 45-65. Na základě dotazníků byla vytvořena i varianta d), kdy studenti uváděli, že věk není z hlediska komunikace mezi nimi a učiteli důležitý. Opět zde uvádí jako důležitou míru empatie.
- 34 -
Otázka č. 9: Ostych při komunikaci Uvedeme 4 věty, které se týkají toho, jaké máte pocity při komunikaci ve třídě. Budeme hodnotit 1 – 5. 1= souhlasím, 5 = nesouhlasím 1
Vždy mám radost, když máme ve třídě 1
2
3
4
5
diskutovat 2
Rád(a) hovořím k celé třídě
1
2
3
4
5
3
Rád(a) si povídám s učitelem
1
2
3
4
5
4
Když se mě někdo na něco zeptá, zděsím se
1
2
3
4
5
Tab. č. 18 – gymnázium 9-1(diskuse ve třídě) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
1,0000
12
12
17,4%
17,4%
2
2,0000
17
29
24,6%
42,0%
3
3,0000
20
49
29,0%
71,0%
4
4,0000
12
61
17,4%
88,4%
5
5,0000
8
69
11,6%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 19 – obchodní akademie 9-1(diskuse ve třídě) Třída
Odp.
1
1,0000
7
7
9,5%
9,5%
2
2,0000
19
26
25,7%
35,1%
3
3,0000
18
44
24,3%
59,5%
4
4,0000
20
64
27,0%
86,5%
5
5,0000
10
74
13,5%
100,0%
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
Zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 17 – gymnázium 9-1 zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 18 – obchodní akademie 9-1 zdroj: vlastní výsledky
- 35 -
Z výsledku je zřejmé, že studenti nesouhlasí stoprocentně s tvrzením, že mají vždy radost, když se mají ve třídě účastnit diskuse. Žáci gymnázia však přece jen mají k této komunikaci pozitivnější přístup, než žáci obchodní akademie. Opět zde hraje roli školní klima a především pak velikost školy. Tab. č. 20 – gymnázium 9-2 (komunikace před třídou) Třída
Odp.
1
1,0000
5
5
7,2%
7,2%
2
2,0000
12
17
17,4%
24,6%
3
3,0000
12
29
17,4%
42,0%
4
4,0000
18
47
26,1%
68,1%
5
5,0000
22
69
31,9%
100,0%
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 21 – obchodní akademie 9-2(komunikace před třídou) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
1
1,0000
2
2,0000
3
Kumulat.
4
4
5,4%
5,4%
6
10
8,1%
13,5%
3,0000
23
33
31,1%
44,6%
4
4,0000
16
49
21,6%
66,2%
5
5,0000
25
74
33,8%
100,0%
zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 19 – gymnázium 9-2 zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 20 – obchodní akademie 9-2 zdroj: vlastní výsledky
Z výsledku opět vyplývá, že žáci se spíše drží negativismu, co se týče jejich komunikace před třídou. Opět zde mají žáci gymnázia pozitivnější přístup k této formě komunikace. - 36 -
Tab. č. 22 – gymnázium 9-3 (komunikace s učitelem) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
1,0000
16
16
23,2%
23,2%
2
2,0000
16
32
23,2%
46,4%
3
3,0000
27
59
39,1%
85,5%
4
4,0000
9
68
13,0%
98,6%
5
5,0000
1
69
1,4%
100,0%
zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 23 – obchodní akademie ot. 9-3(komunikace s učitelem) Třída
Odp.
1
1,0000
5
5
6,8%
6,8%
2
2,0000
14
19
18,9%
25,7%
3
3,0000
32
51
43,2%
68,9%
4
4,0000
15
66
20,3%
89,2%
5
5,0000
8
74
10,8%
100,0%
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 21 – gymnázium 9-3 zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 22 – obchodní akademie 9-3 zdroj: vlastní výsledky
U sdělení „rád si povídám s učitelem“ se většina žáků obou škol držela středu, nicméně opět studenti gymnázia měli k této formě komunikace pozitivnější přístup než studenti obchodní akademie.
- 37 -
Tab. č. 24 – gymnázium ot. 9-4 (spontánní komunikace) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
1,0000
7
7
10,1%
10,1%
2
2,0000
10
17
14,5%
24,6%
3
3,0000
20
37
29,0%
53,6%
4
4,0000
2
39
2,9%
56,5%
5
5,0000
30
69
43,5%
100,0%
zdroj: vlastní výsledky
Tab. č. 25 – obchodní akademie ot. 9-4(spontánní komunikace) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
2,0000
2
3,0000
9
9
12,2%
12,2%
9
18
12,2%
3
24,3%
4,0000
18
36
24,3%
48,6%
4
5,0000
38
74
51,4%
100,0%
zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 23 – gymnázium 9-4 zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 24 – obchodní akademie 9-4 zdroj: vlastní výsledky
Z průzkumu vyplynulo, že tvrzení „když se mne někdo na něco zeptá, zděsím se“ je spíše žáky pociťováno jako špatné. Nemají problém rychle reagovat na dotazy druhých.
- 38 -
Otázka číslo 9 byla použita na základě výzkumu P. Gavory (2005, s. 155). Gavora ve své práci využil tento dotazník a zkoumal míru ostychu při komunikaci se žáky základních škol na Slovensku. Tuto míru ostychu pak ve své práci srovnává s výsledky u žáků v USA a Japonsku. Ve svém výzkumu dospěl k závěru, že zkoumaní žáci ze Slovenska mají o něco větší ostych při komunikaci než stejně staří žáci v USA a Japonsku. Z výsledků této malé průzkumné sondy můžeme pozorovat opět menší rozdíly u studentů soukromé a státní školy. Je zde opět vidět menší komunikační rozdíly mezi studenty soukromého gymnázia a studenty státní obchodní akademie. Jistě zde v tomto ohledu opět hraje velkou roli velikost školy a možnost individuálního přístupu k žákům, nicméně je třeba konstatovat, že míra komunikačního ostychu je nižší u studentů gymnázia než u studentů obchodní akademie.
Otázka č. 10 Pohlaví a) muž
b) žena
Tab. č. 26 – gymnázium (pohlaví respondentů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
22
22
31,9%
31,9%
2
b
47
69
68,1%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 27 – obchodní akademie(pohlaví respondentů) Třída
Odp.
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
50
50
67,6%
67,6%
2
a
24
74
32,4%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
- 39 -
Graf č. 25 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 26 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Z výsledku otázky č. 10, týkající se pohlaví vyplývá, že dotazníku se zúčastnilo 32% chlapců a 68% dívek. Na obchodní akademii vyplnilo dotazník rovněž téměř 32% chlapců a 68% dívek. Na obou školách byly tedy jak dívky, tak chlapci zastoupeni téměř stejně.
Otázka č. 11 Věk respondentů a) 16-17
b) 18 a více
Tab. č. 28 – gymnázium (věk respondentů) Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
a
56
56
81,2%
81,2%
2
b
13
69
18,8%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky Tab. č. 29 – obchodní akademie (věk respondentů) Třída
Střed
Četnost
Kumulat.
Procenta
Kumulat.
1
b
62
62
83,8%
83,8%
2
a
12
74
16,2%
100,0%
Zdroj: vlastní výsledky
- 40 -
Graf č. 26 – gymnázium zdroj: vlastní výsledky
Graf č. 27 – obchodní akademie zdroj: vlastní výsledky
Na základě vyhodnocení otázky č. 11 můžeme zjistit, že i když byly rozdány dotazníky žákům 3 ročníků, jsou zde jisté věkové odlišnosti.
Výsledky průzkumu – metoda rozhovoru Schéma rozhovoru bylo tvořeno v souladu s jednotlivými položkami dotazníku. Rozhovor č. 1 David, 18 let, student 3. ročníku Obchodní akademie, moderátor 1. Preferovaná forma výuky „Preferuji výuku přímo s učitelem, zdá se mi to osobnější, rychlejší a efektivnější než výuka E-learningem. Vyhovuje mi osobní kontakt s učitelem.“
2. Komunikace prostřednictvím internetu „Komunikace prostřednictvím internetu je vhodná zejména pro zasílání materiálů k výuce a omluvenky. S třídní učitelkou komunikuji prostřednictvím E-mailu a Facebooku.“
3. Mimoškolní aktivity a komunikace „Rád se účastním mimoškolních aktivit (lyžařské kurzy, výlety, vodáctví, divadlo, kino). Při těchto aktivitách se zlepšuje společná komunikace s učiteli a máme možnost poznat své učitele blíže z osobního hlediska.“ - 41 -
4., 5., 6. Komunikační problémy s učitelem „Komunikační problémy s učitelem jsem již řešil. Byly způsobeny nedostatkem pochopení. Učitel si mne zaškatulkoval a trvalo dlouho, než jsem jeho názor vyvrátil. Tento problém jsem řešil sám.
7., 8. Pozitivní zkušenost s komunikací „Preferuji komunikaci s muži, je pro mne přínosnější. Co se týče věku, upřednostňuji věkovou kategorii 45-60 let. Tito učitelé mají víc zkušeností a víc pochopení než mladí začínající učitelé.“
9. Ostych při komunikaci.
„Ve svém volném čase pracuji jako moderátor v rádiu, nedělá mi tedy problém komunikovat. Rád si povídám s učitelem a diskutuji ve třídě, pokud je nějaké zajímavé téma k diskusi. Nějaký čas jsem byl předsedou třídy, nedělá mi tedy ani problém hovořit k celé třídě, v komunikaci jsem pohotový, nezaskočí mne nepředvídané dotazy.“
Rozhovor č. 2 Adéla, 18 let, studentka gymnázia, premiantka třídy 1. Preferovaná forma výuky „Mám ráda komunikaci přímo s učitelem, je to rychlejší, osobnější, dochází k okamžité výměně informací a poznatků. Každý učitel je jiná osobnost a dokáže nás obohatit.“
2. Komunikace prostřednictvím internetu „Vyučující nám posílají přes internet materiály pro výuku, na škole funguje interní počítačový systém, do kterého má každý student přístup a může si zde kontrolovat známky a sledovat aktuální akce. Také omluvenky řeším prostřednictvím E-mailu, se spolužáky se domlouvám přes ICQ nebo Facebook.“
3. Mimoškolní aktivity a komunikace „Ráda se účastním mimoškolních aktivit, umožňuje mi to blíže poznat učitele a pohovořit si s nimi. V rámci školy je na takovou komunikaci méně času. I když záleží na jednotlivém učiteli, jak se ke společné komunikaci postaví.“
- 42 -
4., 5., 6. Komunikační problémy s učitelem „ Neřešila jsem dosud žádné závažné komunikační problémy s učitelem, do školy jsem vždy připravena a nemám zde žádné problémy.“
7., 8. Pozitivní zkušenost s komunikací „Co se týče upřednostňování věku nebo pohlaví učitelů v rámci společné komunikace, není to pro mne důležité. Každý učitel je jiný a závisí především na jeho míře porozumění, zda bude se studenty vycházet.“
9. Ostych při komunikaci.
„Jsem celkem trémistka, nerada hovořím k celé třídě, ráda si povídám s učitelem, který mi zprostředkovává nové poznatky. Občas mne zaskočí, když se mne někdo na něco zeptá a já nejsem připravená, diskusí ve třídě se účastním, pokud znám danou problematiku.“
Rozhovor č. 3 Ondra, 18 let, student obchodní akademie, 1 rok studoval v Americe (New York, církevní obchodní akademie)
1. Preferovaná forma výuky „Vždycky jsem preferoval komunikaci přímo s učiteli. Jak v České republice, tak v Americe se mi tato forma komunikace jeví jako přínosnější. V Americe se však učitelé mnohem více zajímají o své žáky nejen v rámci školních znalostí, ale také se jim snaží pomáhat s osobními problémy.“
2. Komunikace prostřednictvím internetu „Jak v Česku, tak v Americe je rozšířená komunikace prostřednictvím internetu. Na obou typech škol jsem komunikoval s učiteli prostřednictvím E-mailu, materiály ke studiu učitelé zadávali do interních systémů školy, kde měli žáci uloženy i známky a možnost zjistit aktuální akce provozované školou. Tento způsob jako doplněk přímé komunikace mi vyhovuje.“
- 43 -
3. Mimoškolní aktivity a komunikace „Hraji závodně basketbal, takže jak v Česku, tak v Americe byla tohle moje základní mimoškolní aktivita. Především v Americe jsem reprezentoval univerzitní basketbalový tým, takže jsem měl v rámci závodů možnost hodně poznat své učitele. Mimoškolní akce dle mého názoru určitě podporují společnou komunikaci mezi učiteli a žáky.
4., 5., 6. Komunikační problémy s učitelem „V Česku jsem řešil jednou komunikační problém s učitelem, který byl způsoben nedostatkem času a pochopení ze strany učitele. V Americe jsem žádné komunikační problémy neměl.“
7., 8. Pozitivní zkušenost s komunikací „Pokud hodnotím komunikaci v České republice a Americe, je podle mého názoru velmi odlišná. Samozřejmě záleží hodně i na osobnosti učitele, ale učitelé, se kterými jsem se setkal v Česku a v Americe, byli velmi odlišní. V Česku se učitelé snažili především naučit probíranou látku a pak zkoušeli a požadovali výsledky. V Americe se učitelé nesnaží pouze učit, ale snaží se žáky povzbuzovat, motivovat a zajímají se i o jejich osobní život, snaží se jim radit. Díky tomuto přístupu, který byl pro mne velmi motivující, jsem v Americe patřil k nejlepším studentům ve třídě a přitom v České republice jsem byl spíše horší průměr.
9. Ostych při komunikaci. „ Co se týče ostychu při komunikaci, v České republice jsem byl v průměru. V Americe naprosto neexistoval, učitelé se snažili vždy všechny studenty podporovat a i když se nám něco nepodařilo, snažili se na každém jedinci najít to nejlepší a vyzdvihnout ho. I proto se snažím získat další stipendium, abych se mohl do Ameriky opět vrátit. Pro mladého člověka je tento přístup velmi motivující.“
- 44 -
6 DISKUZE Společná komunikace mezi učiteli a žáky je velmi důležitou součástí vyučovacího procesu. Bakalářská práce se zabývá společnou pedagogickou komunikací učitelů a žáků SŠ. V teoretické části jsou uvedena pravidla této komunikace, z nichž vyplývá, že žáci mají mnohem menší práva v tomto společném projevu než jejich učitelé. Je to vyučující, který určuje pravidla této komunikace. Tato práce se snaží nahlédnout na společnou komunikaci z pohledu žáků, což může přispět k tomu, aby se učitelé zamysleli nad efektivností této komunikace. Škola je jeden z důležitých faktorů, ovlivňujících vývoj člověka. Pokud bude naše školství kvalitní a studenti budou vedeni zkušenými pedagogy, stanou se z nich kvalitní lidé a odborníci ve svých profesích, což je základním předpokladem pro kvalitní vývoj naší společnosti.
Cílem práce bylo zjistit problémy a očekávání, které doprovázejí pedagogickou komunikaci, dále pak preferovanou komunikaci a zda jsou rozdíly v komunikaci mezi učiteli a žáky na státní a soukromé škole. Z průzkumu vyplývá, že žáci preferují komunikaci přímo s učitelem. Potvrdil se tedy můj předpoklad, že i v dnešní přetechnizované době je stále nejlepší a nejefektivnější forma komunikace tváří v tvář. Co se týče preferované formy komunikace dle pohlaví a věku, objevily se zde určité rozdíly mezi názory žáků obchodní akademie, kteří preferují komunikaci spíše se ženami a názory žáků gymnázia, kteří nevidí rozdíl v efektivnosti komunikace z hlediska pohlaví. Pro většinu žáků je při společné komunikaci velmi důležitá míra porozumění. Můj předpoklad se tedy potvrdil pouze z části u žáků obchodní akademie, je možné, že je to dáno úhlem pohledu. Jako žena jsem upřednostnila komunikaci se ženami a obchodní akademii navštěvuje více dívek než chlapců, žáci upřednostnili tedy ženy. Na gymnáziu je zastoupeno větší procento chlapců, tudíž i odpovědi jsou zastoupeny na půl mezi ženami a muži. Co se týče věku učitelů, se kterými upřednostňují komunikaci, shodli se obě skupiny žáků na věkové kategorii 35-45 let.
- 45 -
V otázce řešení problémů v komunikaci s učitelem se obě kategorie liší. Z průzkumu vyplývá, že žáci obchodní akademie řešili více komunikačních problémů v komunikaci s učiteli, než žáci gymnázia. Zde beru jaký možný argument to, že obchodní akademie je větší škola, vztahy jsou zde zřejmě méně osobní než na soukromém gymnáziu, kde je žáků méně. Což se potvrdilo i v další podotázce, kdy žáci gymnázia uvádějí jako základní předpoklad špatné komunikace nedostatek pochopení, zatímco žáci obchodní akademie nedostatek času. Co se týče mého předpokladu při řešení problémových situací, nebyl potvrzen předpoklad, že žáci řeší komunikační problémy sami. Z průzkumu vyplývá, že většina žáků problémy neřeší. Co se týče míry ostychu při komunikaci, kde je možno konfrontovat i s předchozím šetřením Gavory (2003 s 75), vyplývá z průzkumu, že čeští žáci se přibližují v rámci míry ostychu žákům na Slovensku. Co se týče školy, byla zjištěna menší míra ostychu u žáků soukromého gymnázia než u žáků obchodní akademie. Můj předpoklad se tedy potvrdil. Předpoklad pozitivního vlivu mimoškolních aktivit na společnou komunikaci mezi učiteli a žáky byl rovněž potvrzen, většina žáků souhlasila s tvrzením, že mimoškolní akce jsou z hlediska společné komunikace velmi důležité. Na základě výsledků šetření, lze navrhnout jistá zlepšení komunikace mezi učiteli a žáky. Velkou roli zde hraje především porozumění, empatie, dostatek času na studenty, školní klima, mimoškolní aktivity. Je rovněž důležité umožnit studentům komunikaci prostřednictvím PC, pro většinu z nich je však přímá komunikace s učiteli nezastupitelná. Učitelé jsou v dnešní uspěchané době velmi vytížení, ale i přesto by bylo zcela jistě dobré, aby se snažili vidět problémy i očima studentů, snažili se jim porozumět a vést je nejen v profesním životě, ale pomoct jim a poradit i v životě osobním. Jen tak se může zlepšit společná komunikace a o to víc se pak studenti dle mého názoru budou snažit. Tento závěr byl potvrzen i v šetření v rámci rozhovorů.
- 46 -
7 ZÁVĚR Práce se zabývá problematikou komunikace mezi učiteli a žáky na středních školách. Průzkumná šetření byla vedena tak, aby byly zjištěny hlavní aspekty této komunikace a také problémy a nedostatky, které tuto komunikaci provázejí. Cílem práce bylo především zjištění názorů a pohledů na tuto problematiku u žáků SŠ. Vzhledem k tomu, že žáci tráví ve škole většinu svého dne, je škola jedním z důležitých faktorů formování osobnosti mladých lidí. Pro každou společnost je velmi důležité, aby absolventi škol odcházeli jako kvalitní jednici, kteří jsou zdatnými odborníky majícími dobrou morální úroveň. Z průzkumného šetření vyplývá, že žáci preferují komunikaci především s učiteli, kteří mají velkou míru porozumění. Pro dnešní žáky, žijící v přetechnizované době je stále velmi důležitý osobní kontakt s učitelem, rádi své učitele poznávají a i při mimoškolních aktivitách, kdy se o nich mohou dovědět více a je zde větší prostor pro společnou komunikaci. Internetová komunikace zde však hraje také nezastupitelnou roli, umožňuje žákům aktivně komunikovat s učiteli například v době nemoci a získávat materiály pro výuku. Důležitou roli zde hraje i klima školy, kdy žáci, navštěvující menší školu mají menší ostych v komunikaci a rovněž řeší méně problémů se svými učiteli. V rámci šetření byly zjištěny také rozdíly v komunikaci mezi učiteli a žáky v České republice a v Americe. Je to samozřejmě pouze subjektivní názor jednoho studenta, ale poukazuje na potřebu všech žáků, pro které je nejdůležitější ve společné komunikaci zájem, empatie a porozumění. Učitelé by se měli zaměřit především na budování dobrých vztahů se svými žáky, měli by se snažit jim co nejvíce porozumět a dohlížet na jejich zdravý vývoj. V období adolescence jsou mladí lidé velmi ovlivnitelní a citliví a zkušený pedagog dokáže velmi mnoho. Také mimoškolní aktivity, kdy se studenti a učitelé blíže seznamují, jsou velmi důležité. Pokud bude komunikace mezi učiteli a žáky efektivní, dokáže se jistě snížit i míra ostychu českých žáků.
- 47 -
Také školní klima zde hraje velmi důležitou roli při společné komunikaci. Školy by se tedy měli zaměřit především na kvalitu, nikoliv kvantitu. Z výsledků šetření jasně vyplynulo, že společná komunikace mezi učiteli a žáky na menší škole je mnohem efektivnější, než na škole velké, kde jsou společné vztahy příliš neosobní. Školám, na kterých byl prováděn průzkum, byly nabídnuty výsledky šetření jako zpětná vazba, pokud o ně projeví zájem. Komunikace mezi učiteli a žáky je velmi široká a zajímavá oblast, do budoucna by bylo možná zajímavé zaměřit se na srovnávání míry ostychu žáků a jejích rodičů.
- 48 -
8 POUŽITÁ LITERATURA BURIAN, A. Kultura projevu. Brno: MZLU, 2002, ISBN 80-7157-584-4
GAVORA, P. Učitel´a žiaci v komunikácii. Bratislava: Univerzita Komenského, 2003, ISBN 80-223-1716-0
GRUBER, D. Zlatá kniha komunikace. Ostrava: Gruber – TDP, 2009, 278 s., ISBN 978-80-85624-28-1
JUŘIČKOVÁ, V. Komunikace. Opava: Optys, 2008, 113 s., ISBN: 978-80-85819-68-7
HARTLEY, M. Řeč těla v praxi. Praha: Portál, 2004, ISBN: 80-7178-844-9
LINHARTOVÁ, D. Pedagogická komunikace pro učitele: Brno:MZLU, 2001, ISBN 80-7157-556-9
LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele: Brno: MZLU, 2006, ISBN 80-7157-476-7
MAREŠ J., KŘIVOHLAVÝ, J.: Komunikace ve škole. Brno; 1. vydání; Masarykova univerzita; 1995; ISBN 80-210-1070-3
MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, 1990, ISBN 80-04-21854-7
NELEŠOVSKÁ, A. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, 2008, ISBN 80-247-0738-1
- 49 -
MCLAGANOVÁ, P., KREMBS, P. Komunikace na úrovni. Praha: Management Press, 1998, ISBN 80-85943-75-1
PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací. Praha: Grada, 2005, ISBN 80-247-0858-2
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 3. vyd. Praha: Portál 2005, 481 s. ISBN 80-7367-047-X
ŠAFRÁNKOVÁ, J. Komunikace a jednání s lidmi. Praha: ČVUT, 2009, 75 s., ISBN 978-80-01-04389-9
ŠTĚPANÍK, J. Umění jednat s lidmi 2 Praha: Grada, 2005, ISBN 80-247-0844-2
TAYLOROVÁ, S., Umění komunikace, Praha: Universum, 2010, ISBN 978-80-242-2770-2
VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a škole. Praha: H§H 1992, ISBN 80-85476-02-X
VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009, 319 s., ISBN 978-80-7367-
Článek v časopise: NOVÁKOVÁ, Š. Tělo jako důkaz aneb jak lépe působit na ostatní. MyLife. 2010 roč.č.4, s.53-57
- 50 -
9 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Komunikační styly Tabulka č. 2: Forma výuky – gymnázium Tabulka č. 3: Forma výuky – obchodní akademie Tabulka č. 4: Internetová komunikace – gymnázium Tabulka č. 5: Internetová komunikace – obchodní akademie Tabulka č. 6: Mimoškolní aktivity – gymnázium Tabulka č. 7: Mimoškolní aktivity – obchodní akademie Tabulka č. 8: Problémy v komunikaci - gymnázium Tabulka č. 9: Problémy v komunikaci – obchodní akademie Tabulka č. 10: Způsobení problémů - gymnázium Tabulka č. 11: Způsobení problémů - obchodní akademie Tabulka č. 12: Řešení problémů - gymnázium Tabulka č. 13: Řešení problémů - obchodní akademie Tabulka č. 14: Pozitivní zkušenost dle pohlaví- gymnázium Tabulka č. 15: Pozitivní zkušenost dle pohlaví - obchodní akademie Tabulka č. 16: Pozitivní zkušenost dle věku - gymnázium Tabulka č. 17: Pozitivní zkušenost dle věku- obchodní akademie Tabulka č. 18: Diskuse ve třídě- gymnázium Tabulka č. 19: Diskuse ve třídě - obchodní akademie Tabulka č. 20: Komunikace před třídou - gymnázium Tabulka č. 21: Komunikace před třídou - obchodní akademie Tabulka č. 22: Komunikace s učitelem - gymnázium Tabulka č. 23: Komunikace s učitelem - obchodní akademie Tabulka č. 24: Spontánní komunikace- gymnázium Tabulka č. 25: Spontánní komunikace - obchodní akademie Tabulka č. 26: Pohlaví respondentů - gymnázium Tabulka č. 27: Pohlaví respondentů - obchodní akademie Tabulka č. 26: Věk respondentů - gymnázium Tabulka č. 27: Věk respondentů - obchodní akademie
- 51 -
Seznam grafů:
Graf č. 1: Forma výuky – gymnázium Graf č. 2: Forma výuky – obchodní akademie Graf č. 3: Internetová komunikace – gymnázium Graf č. 4: Internetová komunikace – obchodní akademie Graf č. 5: Mimoškolní aktivity – gymnázium Graf č. 6: Mimoškolní aktivity – obchodní akademie Graf č. 7: Problémy v komunikaci – gymnázium Graf č. 8: Problémy v komunikaci – obchodní akademie Graf č. 9: Způsobení problémů – gymnázium Graf č. 10: Způsobení problémů – obchodní akademie Graf č. 11: Řešení problémů – gymnázium Graf č. 12: Řešení problémů – obchodní akademie Graf č. 13: Pozitivní zkušenost dle pohlaví- gymnázium Graf č. 14: Pozitivní zkušenost dle pohlaví – obchodní akademie Graf č. 15: Pozitivní zkušenost dle věku – gymnázium Graf č. 16: Pozitivní zkušenost dle věku- obchodní akademie Graf č. 17: Diskuse ve třídě- gymnázium Graf č. 18: Diskuse ve třídě – obchodní akademie Graf č. 19: Komunikace před třídou – gymnázium Graf č. 20: Komunikace před třídou – obchodní akademie Graf č. 21: Komunikace s učitelem – gymnázium Graf č. 22: Komunikace s učitelem – obchodní akademie Graf č. 23: Spontánní komunikace- gymnázium Graf č. 24: Spontánní komunikace – obchodní akademie Graf č. 25: Pohlaví respondentů – gymnázium Graf č. 26: Pohlaví respondentů – obchodní akademie Graf č. 27: Věk respondentů – gymnázium Graf č. 28: Věk respondentů – obchodní akademie
- 52 -
6. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - dotazník
- 53 -
Příloha č. 1
DOTAZNÍK Jedná se o anonymní dotazník. V každé otázce, prosím, zvolte jen jednu odpověď. Prosím o vyplnění níže uvedených otázek pro vypracování bakalářské práce na téma „Komunikace mezi učiteli a žáky na SŠ“ ______________________________________________________________________
Komunikace mezi učiteli a žáky na SOŠ z pohledu žáků 1. Pokud bych si mohl(a) vybrat, upřednostnil(a) bych formu výuky: a) přímo s učitelem b) formou E-learningu (komunikace přes PC)
2. Komunikujete s učiteli prostřednictvím internetu? a) ano
b) ne
3. Jaký vliv mají akce mimo školu na komunikaci mezi Vámi a učiteli? (výlety, exkurze, adaptační pobyty, lyžařské zájezdy)? a) zlepšuje se společná komunikace b) zhoršuje se společná komunikace c) dle mého názoru………………………………….
4. Měl jste už někdy problém v komunikaci s učitelem? (pokud jste odpověděl ne, pokračujte otázkou č. 7) a) ano
b) ne
5. Problém v komunikaci s učitelem byl způsoben: a) nedostatkem času
b) nevhodným prostředím
c) nedostatkem pochopení
6. Jak jste řešil komunikačním problém s učitelem? a) sám
b) s pomocí výchovného poradce
c) s pomocí rodičů
- 54 -
d) neřešil jsem
7. Pozitivní zkušenosti s komunikací. Lepší komunikace je s: a) muži
b) ženami
8. Lépe se mi komunikuje s vyučujícím z hlediska věku: a) 25-35
b) 35-45
c) 45-60
9. Ostych při komunikaci Uvedeme 4 věty, které se týkají toho, jaké máte pocity při komunikaci ve třídě. Budeme hodnotit 1 – 5. 1= souhlasím, 5 = nesouhlasím
1
Vždy mám radost, když máme ve třídě 1
2
3
4
5
diskutovat 2
Rád(a) hovořím k celé třídě
1
2
3
4
5
3
Rád(a) si povídám s učitelem
1
2
3
4
5
4
Když se mě někdo na něco zeptá, zděsím se
1
2
3
4
5
10. Pohlaví a) muž
b) žena
11. Věk a)15-17
b)18 a a více
Děkuji za Váš čas a za spolupráci. Iva Urbánková
- 55 -
