Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Drogová problematika u žáků středních škol Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Drogová problematika u žáků středních škol Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Vladislav Jankových

Vypracovala: Vladěna Turečková

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Drogová problematika u žáků středních škol vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. V Brně, dne

Podpis studenta

31. května 2012

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych touto cestou poděkovat zejména panu Mgr. Vladislavu Jankových, za jeho odborné vedení, ochotný přístup po celou dobu konzultací a jeho velmi cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomohli k vypracování této práce, těm, kteří byli ochotni se mnou udělat rozhovor a také Střední odborné škole a gymnáziu ve Starém Městě, kde mi umožnily provést dotazníkové průzkumné šetření.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá drogovou problematikou dospívajících jedinců. Pozornost je věnována zejména výskytu drog na středních školách a primárně preventivním programům středních škol a také dostupností pomoci drogově ohroženým středoškolákům. Cílem práce je zjistit zájem studentů o samotné drogy, ať již z hlediska zájmu o objektivní informace nebo z hlediska zájmu o vyzkoušení jednotlivých drog, v této souvislosti se práce věnuje i dostupnosti drog středoškolským studentům, ať již přímo na středních školách nebo i mimo ně. Kromě snahy o zachycení zájmu studentů o drogovou problematiku, se práce zaměřuje i na jejich aktuální úroveň informovanosti. V teoretické části jsou popsány základní pojmy drogové problematiky, dále klasifikace a členění nejčastěji používaných nelegálních drog do jednotlivých skupin. Práce se teoreticky věnuje i příčinám užívání návykových látek, typům závislostí a mechanismu

vzniku

závislostí.

Z teoretického

hlediska

je

také

pojednáno

o možnostech prevence. Metodou teoretické části práce je studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků, jejich syntéza a srovnávání. Praktická část mapuje aktuální situaci v oblasti zneužívání drog, pomocí dat získaných z dotazníků předložených studentům střední školy. Dále byl použit dotazník pro školního metodika prevence pro zjištění aktuálního stavu na škole. Získaná data budou analyzována a vyhodnocována jednoduchými statistickými metodami. Klíčová slova: droga, závislost, prevence

ABSTRACT This thesis deals with drug problems adolescents. Attention is paid to the presence of drugs in secondary schools and primary prevention programs of secondary schools and the availability of drug to help high school students at risk. The aim is to identify students' interest in the drug itself, whether in terms of interest or objective information for the interest of trying different drugs, in this context, the work deals with the availability of drugs and high school students, either directly or in secondary school and beyond. In addition to efforts to capture students' interest about drug issues, the work focuses on their current level of awareness.

In the theoretical section describes the basic concepts of drug problems, as well as classification and structure most commonly used illegal drugs into different groups. The work is theoretically dedicated to the causes of substance abuse, types of addictions and mechanism of addiction. From a theoretical point of view are also discussed possibilities of prevention. The method of theoretical work is the study of professional literature sources, creation of excerpts, their synthesis and comparison. The practical part describes the current situation of drug abuse, using data obtained from questionnaires submitted by high school students. In addition, we used a questionnaire for school prevention to check the current status of the school. The data will be analyzed and evaluated by simple statistical methods. Keywords: drug, drugs addiction, prevention

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 7 1 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 9 2 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ........................................................... 10 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY............................................... 11 3.1

Základní pojmy drogové problematiky ............................................................ 11 3.1.1 Droga .................................................................................................... 11 3.1.2 Dělení drog ........................................................................................... 12 3.1.3 Závislost................................................................................................ 14

3.2

Droga jako problém .......................................................................................... 18 3.2.1 Drogy a středoškoláci ........................................................................... 18 3.2.2 Osobnost, prostředí, rodina................................................................... 18

3.3

Klasifikace (nelegálních) drog.......................................................................... 19 3.3.1 Drogy stimulační................................................................................... 19 3.3.2 Opiáty.................................................................................................... 24 3.3.3 Konopné drogy ..................................................................................... 26 3.3.4 Halucinogenní drogy............................................................................. 28 3.3.5 Těkavé látky.......................................................................................... 31 3.3.6 Syntetické drogy ................................................................................... 33

3.4

Protidrogové prevence ...................................................................................... 34 3.4.1 Primární drogová prevence................................................................... 34 3.4.2 Sekundární drogová prevence............................................................... 35 3.4.3 Terciární drogová prevence .................................................................. 36 3.4.4 Prevence na středních školách .............................................................. 36 3.4.5 Programy, poradny a drogová centra.................................................... 37

4 PRAKTICKÁ ČÁST................................................................................................ 41 5 VÝSLEDKY PRÁCE............................................................................................... 42 5.1

Výsledky průzkumu dotazníkovým šetřením ................................................... 42 5.1.1 Dotazník pro školního metodika prevence ........................................... 42 5

5.1.2 Dotazník pro studenty střední školy a gymnázia .................................. 44 6 DISKUSE .................................................................................................................. 60 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 66

6

ÚVOD „Kdykoliv jsem odolal pokušení - bylo to krásné, ale když jsem mu podlehl - bylo to ještě krásnější.“ Autor: Heinrich Heine Život každého člověka se mnohdy ocitne v situacích, které se zdají být neřešitelné nebo jsou natolik náročné, že máme pocit bezmoci. Mnohdy nás napadá, jak se tomu vyhnout nebo alespoň na chvilku na to všechno zapomenout. Ztráta někoho blízkého, smrt, onemocnění, rozpad rodiny či jiné katastrofy řeší každý z nás jiným způsobem. Někdo se s tím umí vyrovnat po svém, časem se s tím naučí žít, ale mnozí lidé, zejména mladiství, propadají panice. Nemají sílu, tyto problémy řešit nebo ani sami nechtějí a uchylují se k tomu, že je lepší na to nějakým způsobem zapomenout. Předstírají, že se to vlastně vůbec nestalo a chtějí snít o tom, že všechno je tak, jak bylo, vlastně ještě krásnější, a to pomocí nějakých omamných látek, drog. Problematika drog a drogové závislosti se bohužel stala v dnešní moderní době velkým problémem, který zasahuje do života čím dál tím většímu počtu lidí. Samotná doba, ve které žijeme, je hektická a klade na každého z nás nemalé nároky nevyjímaje děti a dospívající mládež. Drogy a závislost se stále více dostává do popředí a do povědomí mladých lidí. Považuji za důležité osobně se s nimi seznámit. Právě pocity dospívající mládeže hledající sama sebe, své místo ve společnosti, v partě nebo v rodině, bývají plná zklamání, které jim toto hledání může přinést. Proto se uchylují k prostředkům, které jim přináší pohodu a klid. Nacházejí tak v drogách způsob úniku z reality života. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zaměřit se v této bakalářské práci na problematiku drog a drogovou závislost u středoškolské mládeže, která tvoří jednu z nejrizikovějších skupin v oblasti užívání návykových látek. Je potřeba hledat a nacházet taková řešení, aby se drogy ze středních škol a z dosahu našich dětí odstranily. Tato práce se zaměřuje hlavně na otázky ohledně toho, zda student látku užívá. O frekvenci užívání a o názoru, který panuje mezi jednotlivci na dané návykové látky. Při vyplňování dotazníků ve třídách jsem byla často svědkem toho, že žáci považují alkohol a cigarety, v některých případech i marihuanu, za tak normální součást jejich života, že je mezi drogy ani neřadí. Vše pramení pravděpodobně z neznalosti. Právě 7

další moje otázky směřovaly ke zjištění, jaká část žáků absolvovala protidrogový program, a zda je nějakým způsobem tento program oslovil. Další motivací pro zvolení této práce byl fakt, že užívání návykových látek mezi dnešní mládeží je stále větším problémem v celé republice. Setkáváme se s opilými dětmi a s případy prodeje drog přímo na našich školách. Braní drog a jejich psychické a fyzické následky na lidský organismus. Zmíněna je také prevence braní drog, minimální preventivní program na našich školách.

8

1

CÍL PRÁCE Cílem teoretické části bakalářské práce je seznámení se současným stavem

řešené problematiky, se zaměřením na shrnutí základních odborných informací z drogové problematiky a z oblasti protidrogové prevence. Práce se věnuje drogové problematice a její klasifikaci i z hlediska vývoje v této oblasti. Cílem praktické části je pomocí dotazníkového šetření zjistit rozsah zneužívání návykových látek mezi žáky vybrané střední školy.

9

2

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část objasňuje stav řešené

problematiky a praktická část se věnuje vlastnímu průzkumu. Metodou teoretické části bylo studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. Zároveň bylo ke studiu využito dostupných elektronických zdrojů. Průzkumné šetření v praktické části bylo provedeno pomocí metody dotazování. Zvoleným nástrojem sběru informací byl dotazník. Dotazník byl rozdán 206 žákům 1., 2., 3. a 4. ročníků na střední odborné školy a gymnázia ve Starém Městě. Návratnost byla 100%. Data byla vyhodnocena základními statistickými postupy, graficky znázorněna a doplněna komentáři.

10

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY „Je třeba mít na paměti dvě nejdůležitější věci: Je mnoho drog a mnohé z nich

vás také můžou zabít.“ Autor: Bývalý drogově závislý Lidé berou drogy, protože chtějí ve svém životě něco změnit. Jedná se zejména o mladé dospívající lidi, ať už studující či pracující. Na začátku bych uvedla několik důvodů, které mladí lidé, tedy zejména žáci středních škol, uvedli pro své rozhodnutí brát drogy: • zapadnout do kolektivu, • uniknout od reality a odpočinout si • zahnat nudu, • udělat něco dospěláckého • vzbouřit se, • experimentovat (Pravda, 2009g) Všechny tyto, ale i ostatní důvody a podněty, budu zmiňovat v této práci a jsou pomyslným začátkem pro dlouhou drogovou cestu, která nemá vždy dobrý konec. Právě naopak, často končí smrtí. Na samém začátku si možná tito dospívající myslí, že drogy jsou řešení, ale opak je pravdou. Jakkoliv je obtížné postavit se problémům tváří v tvář, následky užívání drog jsou vždy mnohem horší než problémy, které se jimi dnešní mládež snaží řešit. Na úvod teoretické části této práce tedy budou objasněny základní pojmy, které se této problematiky týkají.

3.1 Základní pojmy drogové problematiky 3.1.1 Droga „Pojem

droga

se

historicky

vyvíjel.

Původně

toto

slovo

pocházelo

z francouzštiny, i když podle některých pramenů pochází spíše holanského droog suchý, znamenalo sušené nebo jinak konzervované orgány rostlin, živočichů sloužící jako léčiva. Léčivo obecně např. v angličtině toto slovo drug podrželo i běžné řeči dodnes“ 11

(Zábranský, 2003, str. 14). „Drogu chápeme stejně, jak ji už tisíce let před námi označovali Hippokratés a Galénos jako látku, jež na místo, aby byla tělem přemožena a strávena jako běžný pokrm, je schopna tělo přemoci a vyvolat i při dávce směšné malé v porovnání s jinými pokrmy značné organické a duševní změny” (Escohotado, 2003, str. 6). Podle Presla (1994) existuje celá řada definicí, co je to vlastně droga, ale nejstručněji lze chápat drogu jako látku, přírodní či syntetickou, která má psychosomatický účinek a ovlivňuje nějakým způsobem prožívání, realitu či náladu. Působí tedy na naši celkovou psychiku a může vyvolat závislost. Drogy se staly globálním problémem pro celý svět, hlavně co se týká dnešní mládeže. Omamné a psychotropní látky jsou využívány od počátku dějin lidstva. „Je tedy dosti těžké zjistit, od kdy lidstvo zneužívá rozličné drogy. Historie zneužívání drog je zřejmě stará jako lidstvo samo. Příslušníci různých náboženství věřili, že látky, které způsobují povznesenou náladu a zapomnění nebo navozují všelijaké extatické stavy, jsou darem od bohů.“ (Janík, Dušek, 1990, str. 13). Ač je droga jakkoliv škodlivá a celkový negativní efekt všem těmto látkám neleze popřít, musíme také zmínit i pozitivní účinek, pro který lidstvo drogy využívalo a stále využívá. „Jestliže se na drogy podíváme obecně, bez ohledu na jejich legalitu či ilegalitu v té které společnosti a době, můžeme je charakterizovat známým dobrý sluha, ale špatný pán. Prostě každá droga má svá rizika i přednosti a oboje je nutno, alespoň základy znát.“ (Presl, 1994, str. 10). Drogy se také staly velmi přitažlivé, především v očích dnešních mladých lidí ve věku od 14 do 19 let, tedy zejména žáků středních škol. Jsou předmětem obchodu a slibují snadné a vysoké finanční zisky. Nárůst nabídky na černém trhu je následován zvýšenou poptávkou. Drogový problém tedy vzniká a zcela souvisí se ztrátou určitých hodnot.

3.1.2 Dělení drog „Droga je obvykle popisována jako chemická látka, která působí na naše tělo a může změnit naši náladu, chování, co slyšíme a cítíme. Látka může být jednoduchá, ale její účinky rozhodně jednoduché nejsou“ (Ganeri, 2001, str. 5).

12

Psychotropní látky se nejčastěji dělí do tří typů klasifikace, a to podle: 1. Vzniku • Přírodní (konopné produkty, opium, koka, lysohlávky) • Semisyntetické (heroin,LSD, crack, morfin) • Syntetické (amfetamin, extáze, PCP, deriváty, rozpouštědla) 2. Typu • Tlumivé látky • Stimulancia • Halucinogenní 3. Stupně společenské nebezpečnosti • Prohibice (látka je zakázaná) • Dekriminalizace (zákaz výroby, obchod, předávaní, držení) • Neprohibiční regulace (zvláštní režim, který je uvalen na psychotropní látky) • Legalizace (volné propagování, ale výjimka zákaz prodeje dětem a mladistvým) (Zábranský, 2003). Dále se drogy dají rozdělit na měkké a tvrdé, tedy legální a nelegální. Obecně platí, že ty bezpečnější, neboli ty, u kterých je menší riziko závislosti, považujeme za měkké. Mnozí z nás je běžně užívají bez větších komplikací např. tabák, konopné drogy či extáze. Naopak pomoci tvrdých drog, jako je např. heroin, kokain či pervitin se mnohem rychleji dostáváme do stavu závislosti. Existují rovněž různé způsoby užívání drog. Užití se u různých skupin návykových omamných látek liší. Můžeme zmínit: Kouření: patří mezi tradiční způsob užívání některých látek, ať už v podobě cigaret a to čisté nebo ve směsi s tabákem, dále také pomocí speciálních a vodních dýmek. Mezi drogy, které se užívají kouřením, se řadí marihuana, hašiš, kokain a heroin. Samotné kouření těchto látek je však ve srovnání s injekční aplikací méně 13

rizikové, podobně jako u cigaret se zde ale projevuje negativní vliv sloučenin vznikajících při spalování. Šňupání: šňupáním se užívá zejména kokain, heroin, či pervitin. Při tomto typu užívání dochází k narušení nosní přepážky a ke ztrátě čichu. Inhalace výparů: tento způsob je typický pro látky ze skupiny organických rozpouštědel (toluen). Tedy tento způsob užití aplikují především ,,čichači“. Injekční užívání: je nejvíce rizikové, ale bohužel u mnoha závislých oblíbené. Díky tomuto způsobu dochází k mnohem rychlejšímu účinku látky. Odvary a pokrmy z psychoaktivních látek: z mnohých rostlinných drog jsou připravovány odvary „čajíčky” nebo pokrmy. Oblíbené jsou marihuanové „koláčky“, nebo odvary z lysohlávek. V některých případech mohou být rozpouštěny ve vodě nebo pojídány v přírodní podobě. Zde můžeme uvést muškátový oříšek, semena durmanu a v neposlední řadě už zmiňované lysohlávky. Vstřebávání sliznicí: což je poslední varianta, kdy se dávají drogy pod jazyk, kde se nacházejí cévy, do kterých se tyto látky snadno vstřebávají. LSD (tzv. trip) je hlavním představitelem tohoto způsobu aplikace (Substituční, 2012). 3.1.3 Závislost "Jakákoliv závislost je špatná, ať už je drogou alkohol, morfin, nebo idealismus." Autor: Carl Gustav Jung Dnešní mládež, patří mezi nejrizikovější a zároveň nejvíce experimentující skupinu populace v oblasti ilegálních drog. V současnosti již více než třetina středoškoláků má zkušenosti s drogou, i když se v mnohých případech jedná o zkušenost jednorázovou. Nejčastěji užívanou drogou jsou produkty konopí (hlavně marihuana), nicméně dle statistik lze předpokládat, že konzumace halucinogenních (LSD) a stimulujících drog (extáze, pervitin) se stává velmi oblíbená. Závislost můžeme definovat tedy jako přání, určitý druh potřeby či nutkání užít něco podpůrného. Tendence zvyšovat dávku nastává ve chvíli, kdy už nemůžete přestat a droga vás zcela ovládne jak po tělesné, tak duševní stránce. Zvyknete-li si na drogu jako na denní 14

chléb, časem se dostaví situace, kdy se objeví první nepříjemné abstinenční příznaky, pokud není podána další dávka včas a řadíte se tedy do kategorie drogově závislých. Existuje řada jiných pojetí a rovněž i definic drogové závislosti, ale bezpochyby zde můžeme hovořit o určitém druhu onemocnění. Pokud bychom chtěli celkově shrnout, co je to závislost, můžeme konstatovat, že jde především o ztrátu kontroly nad původně občasnou konzumací drog, které přechází pomalu k tzv. abstinenčnímu syndromu „absťáku“, kdy člověk ztrácí kontrolu nad sebou samým, nadvládu přebírá droga samotná a stává se zcela závislým. Závislost rozdělujeme na fyzickou a psychickou. (Višňovský, Béčková, 1998). Fyzická závislost Fyzická závislost vzniká, pokud se droga stane součástí metabolismu, kdy na vysazenou dávku reaguje tělo fyzickým „ absťákem” (např. u heroinu: průjmy, křeče, dehydratace). V některých případech může být tento stav i smrtelný. Proto existují specializovaná detoxifikační oddělení, kde je závislý člověk při těchto abstinenčních potížích pod lékařským dohledem a samotná detoxifikace trvá většinou týden až deset dní. Můžeme konstatovat, že všechny tlumivé látky, které způsobují uvolnění, zklidnění, zpomalení reakcí, ospalost či celkovou pasivitu tvoří skupinu drog, na kterých vzniká velmi rychle právě tato fyzická závislost. Příkladem těchto tlumivých látek je v první řadě alkohol, léky - anxiolytika, hypnotika, heroin či morfin (Višňovský, Béčková, 1998). Psychická závislost „Zde se jedná o silnou touhu po droze. Abstinenční syndrom, který se týká fyzické závislosti se může projevovat i v psychické oblasti, úzkost, neklid, předrážděnost, agresivita, únavnost, vyčerpanost, spavost, pasivita a nutkavá potřeba vzít znovu drogu“ (Presl, 1994, str. 12). Pod pojmem psychické závislosti se jedná o neovladatelnou touhu vzít opětovně drogu. Tento druh závislosti vzniká u všech drog. Signály, které jsou typické pro užívání drog: • Změna nálady, netypické reakce na určité situace • Zhoršení ve škole, lži a přetvářka 15

• Výměna přátel a známých, život v partě • Změna stylu oblékání či výběru hudby • Únava, spavost, celkové vyčerpání • Problémy v rodině, odmítání, komunikace, ignorace, krádež (Presl, 1994). Psychická závislost vzniká zejména při braní stimulačních drog, díky kterým se zvyšuje výkonnost, člověk je více aktivní, čilý, a dokonce je omezena potřeba jíst nebo spát. Dostavuje se tedy celkově opojivý pocit až euforie. Můžeme zde uvést jak kofein, nebo nikotin, tak i kokain či pervitin (Presl, 1994).

Obr. č. 1: Kokain

Obr. č. 2: Cigareta

Zdroj obr. č. 1 a 2:http://www.odrogach.cz/uzivani-navykovych-latek/myty-o-drogach Halucinogenní látky ovlivňují jak fyzickou, tak i psychickou závislost. Jsou značně nepředvídatelné a většinu přinášejí velkou chuť vyzkoušet další, mnohem tvrdší drogy. Ovlivňují celkové vědomí, psychiku a hloubku prožitku. Dále sebou přinášejí zrakové a sluchové halucinace. Zástupci této kategorie jsou např. konopné drogy, LSD a lysohlávky.

Obr. 3:Lysohlávky

Obr. 4: Marihuana

Zdroj obr. č. 3 a 4: http://www.odrogach.cz/uzivani-navykovych-latek/myty-o-drogach Abstinenční příznaky mohou být jak fyzické, tak i psychické, a liší se pouze v závislosti na dané látce. Projevují se většinou: bolestmi, poruchami spánku, celkovou nevolností, pocením, křečemi, zmatením, halucinacemi či zrychleným tepem (Beran, 1995).

16

V následující tabulce je zachycena míra rizikovosti některých běžně užívaných látek. Tab. č. 1: Míra rizikovosti některých běžně užívaných látek Míra

„Tvrdost”

Zástupci

Tvrdé

toluen, heroin, morfin, durman, crack, LSD

Vysoka až střední

Tvrdé

lysohlávky, kokain, pervitin

Střední

Tvrdé

alkohol, extáze, efedrin, kodein

Relativně malá

Měkké

marihuana, hašiš, kokovy čaj

Prakticky bez rizika

Měkké

káva, čaj

Vysoká

Zdroj: http://www.odrogach.cz/nactileti/drogy1/informace-o-drogach1/ Příčiny vzniku užívání drog Bohužel počet způsobů, jak se děti setkávají s drogou, neustále roste a naopak odpor vůči drogám se snižuje. Drogová závislost je nesmírně složitý jev a důvody a příčiny vzniku jsou různé. ,,Závislost na psychotropních látkách nabyla v druhé polovině dvacátého století šokujících rozměrů a její nebezpečí se ostře vystupňovalo poté, co začala zasahovat stále mladší věkové skupiny“ (Brichcín a kol., 1997, str. 11). Na začátku bychom se měli zeptat, proč vlastně k závislosti na drogách došlo, proč se tito lidé uchýlili k tomu, že sáhli po drogách. Závislost na drogách má své kořeny nejen v droze samotné, ale i v osobnosti dotyčného jedince. Musíme brát také v úvahu všechny vyvolávací faktory, mezi které se dají počítat především zátěžové situace tělesné či duševní. Jsou tedy hlavním podmětem toho, že dotyčný stává závislým. Proto by se měly pomocí prevence neustále zdůrazňovat všechny možné druhy pomoci, aby nemusel mladistvý sáhnout po drogách. Samozřejmě dalším faktorem je provokování ze strany přátel či nuda a samotná chuť to zkusit.

17

3.2 Droga jako problém 3.2.1 Drogy a středoškoláci Pro většinu dnešních žáků je kouření, pití alkoholu či braní drog normální. Mnozí z nich stihnout vše vyzkoušet ještě před dosažením 18 let, a to zejména při studiu na střední škole. Mnozí z nich si neuvědomují vzniklé poškození organismu, které může být nevratné. A následky si tito mladí lidé nesou prakticky celý život. Jsou takové případy, kdy začíná ještě dítě experimentovat s marihuanou např. v 15 letech a za další tři roky bere kokain, řídí auto pod vlivem alkoholu, krade peníze, školní docházka se pro něj stává pomíjivou a nakonec ze školy úplně odejde. V krátké době se ocitá za mřížemi kvůli pouličním krádežím, či krádeží v obchodech, protože na svoji potřebu nemá žádné finance. Nakonec může vše skončit sebevraždou nebo úmrtím mladého člověka po předávkování užívanou drogou. Drogy se šíří především na středních školách. Za minulý rok se podle dat Ústavu zdravotní statistiky a informací do péče odborníků dostalo přes dva tisíce mladých lidí ve věku 15 až 19 let. Jde však pouze o případy, kdy byla nezbytná lékařská pomoc, ostatní uživatelé drog zůstávají mimo dosah oficiálních statistik (Kalina a kol., 2003a).

3.2.2 Osobnost, prostředí, rodina Myslet si, že děti a mládež, která má sklon zkoušet drogy, případně si na nich vypěstovat závislost, pocházejí většinou ze sociálně slabých a rozvrácených rodin, je naivní konstatování, kterým se řídí většina dospělých, zejména rodičů, kteří si myslí, že jejich dítě by nikdy nic takového neudělalo. Je nutné si uvědomit, že v dnešní době má víc jak třetina středoškoláků, a to i u nás, nějaké drogové zkušenosti. Nad otázkou, kde si mohou drogu sehnat se většina ani nepozastaví. Každé dítě ví, kde je získat. Na druhé straně mnoho žáků, kteří náhodně drogu zkusili, to pro další život nijak nepoznamenalo a vyvázli tedy bez následků. Nemusíme se nyní obracet na různé druhy statistik, abychom zjistili, že pro dnešní mládež není důležité, jak moc to ovlivní jejich život, poznamená celý organismus či vzhled. Snaží se touto cestou nezdárně řešit své problémy, jak už rodinné, kdy situace v domácím prostředí není příliš uspokojivá, dítě má pocit viny např. že není dokonalé pro své rodiče v tom, co dělá, nebo že je viníkem rozchodu či naopak je obětí týrání. Příčinou může být celkový nátlak, nápor vyvíjený ze 18

strany rodičů, nebo naopak zanedbaná autorita, rodinná soudržnost, celková atmosféra, výchova, láska, péče a v neposlední řadě určené dodržování určitých hodnot a norem. Dalším faktorem je prostředí, ať už školní nebo venkovní. I zde každý zaujímá určité postavení. Zda je oblíbený, má-li kamarády, jak zvládá studium a život v partě. Závislost se může projevit u každého mladistvého a neexistuje žádná forma prevence, která by stoprocentně před závislostí chránila. Rizikové je především nízké sebevědomí, kritické sebehodnocení a špatná schopnost čelit tlaku ze strany vrstevníků. Dále poruchy v chování, nevhodné sociální vazby, úzkostnost, špatné zvládání stresových situací, sklon k depresím, ale i závažný zdravotní problém (Nešpor, 1995). „Co se stává s dětmi, které užívají drogy? Rozhodně víme, co říkají statistiky, a z těch

vyplývá

vysoká

pravděpodobnost

zanedbání,

špatného

zacházení,

zneužívání a následných životních neúspěchů v době dospělosti. Přestože se jednotlivé výzkumy nezabývají strukturou absence odpovídajícího výchovného prostředí, do určité míry jasně vypovídají o šíři tohoto problému“ (Barnardová, 2007, str. 16). Nejde také samozřejmě ani při této otázce opomenout provokující faktory, které bývají hlavním podmětem experimentování s drogou jako je zvědavost, nuda, snaha upozornit na sebe, zasloužit si svou pozici v kolektivu, uniknout z bezvýsledné situace, či realitě.

3.3 Klasifikace (nelegálních) drog 3.3.1 Drogy stimulační Mezi stimulační látky patří kokain (koks), crack (koncentrovaná směs vzniklá z kokainu, jedlé sody v krystalické formě, určená ke kouření), pervitin- metanfetamin, efedrin, amfetami-psychotona, preparáty snižující chuť k jídlu tzv. anorektika (fenmetrazin, miraprotont, degonan). Jsou ve formě různobarevných tablet, prášku nebo krystalů. Tyto drogy jsou velmi oblíbené a hojně zastoupené, dá se říci, že na celém světě, přičemž základním efektem je celková stimulace a povzbuzení (Beran, 1995). ,,Psychotropní efekt pervitinu a ostatních amfetaminových derivátů je výrazný, příjemný a proto velmi žádaný“ (Presl, 1994, str. 16). I když nastává zmiňované povzbuzení, odstranění únavy, zvýšení výkonnosti a celková euforie, dochází taktéž k zásadním proměnám psychiky u daného jedince, který tyto látky užívá. Tento stav se nazývá ,,stíha“, kdy se jedná o rozvoj paranoidního či paranoidně-halucinatorního syndromu 19

v rámci vznikající toxické psychózy a příznaky jsou srovnatelné s schizofrenií (Presl, 1994). Pervitin Pervitin (metamfetamin) není nová droga. V posledních letech jeho účinky zesílily, protože techniky výroby pokročily. Pervitin je českým označením pro krystalický metamfetamin. Metamfetamin je tedy bílá látka ve formě prášku nebo krystalů, kterou lidé užívají šňupáním, kouřením nebo nitrožilně aplikací injekční stříkačkou. Někteří ho dokonce užívají ústně. U všech se však rozvine silná touha pokračovat v užívání, protože droga vytváří falešný pocit štěstí a pohodlí – drogové opojení (silný pocit nebo zážitek) charakteristický jistotou, hyperaktivitou a zvýšenou energií. Uživatel též zažívá sníženou chuť k jídlu. Účinky této drogy obvykle trvají 6 až 8 hodin, ale mohou trvat až 24 hodin. Amfetamin byl poprvé vyroben v Německu v roce 1887 a pervitin, účinnější a z hlediska výroby jednodušší látka, byl vyvinut v roce 1919 v Japonsku. Krystalický prášek je rozpustný ve vodě, což z něj dělá perfektního kandidáta na látku podávanou pomocí injekční stříkačky. K rozšíření užívání pervitinu došlo v průběhu 2. světové války, kdy ho obě strany používaly k udržení bdělosti svých jednotek. Vysoké dávky byly podávány japonským pilotům kamikadze před jejich sebevražednými misemi a po válce dosáhlo injekční zneužívání pervitinu téměř epidemických rozměrů poté, co japonská veřejnost získala přístup k rezervám určeným pro vojenské účely. V padesátých letech byl pervitin předepisován jako pomocný prostředek při dietě a jako antidepresivum. Protože byl snadno dostupný, byl užíván vysokoškolskými studenty, řidiči kamionů a atlety jako stimulancium, které nevyžadovalo lékařský předpis. Tím se užívání drogy ještě více rozšířilo. Tento vývoj se dramaticky změnil v šedesátých letech spolu se zvyšující se dostupností takových forem pervitinu, které byly určené k injekční aplikaci, samozřejmě směrem k ještě většímu užívání drogy. Americká vláda pak látku v sedmdesátých letech prohlásila za ilegální pro většinu účelů. Výrobu a distribuci drogy poté kontrolovaly z větší části americké motorkářské gangy. Většina soudobých uživatelů žila na venkově a nemohla si dovolit mnohem dražší kokain (Pravda, 2009e). Při užívání vytváří pervitin a jeho krystalická forma falešný pocit pohody a energie, a tak má osoba tendenci nutit tělo k rychlejšímu a náročnějšímu fungování,

20

než na jaké je stavěné. Uživatelé této drogy tudíž mohou zažívat těžké „zhroucení“, ať už fyzické nebo psychické, následující poté, co účinky drogy pominou.

obr. č. 5

obr. č. 6

obr. č. 7

obr. č. 8

Obr. č. 5,6, 7a 8: Vývoj uživatele pervitinu během 10let. Zdroj: http://www.drogy.cz/pervitin/kap-smrtici-ucinky-pervitinu/

Hyzdící účinek užívání pervitinu je patrný na zjizvených a předčasně zestárlých tvářích těch, kdo jsou na něm závislí. Protože opakované užívání této drogy snižuje přirozený pocit hladu, mohou se závislí potýkat s extrémní ztrátou hmotnosti. Negativní účinky mohou též zahrnovat např. narušení spánkového rytmu, hyperaktivitu, nevolnost, iluzi obrovské síly a moci, zvýšenou agresivitu a podrážděnost. Mezi další vážné účinky patří nespavost, zmatení, halucinace, úzkost, paranoia a zvýšená agrese. V některých případech může užívání způsobit křeče, které nakonec vedou ke smrti. Pervitin (metamfetamin) je ilegální droga zařazená do stejné třídy jako kokain a další účinné drogy distribuované na ulici. Má celou řadou přezdívek jako je perník, péčko, peří, piko, sníh (Pravda, 2009e).

21

Obr. č. 9: Uživatelka pervitinu v roce 2002 Zdroj: http://www.drogy.cz/pervitin/kap-co-je-pervitin.html

Obr. č. 10: Stejná uživatelka o dva a půl roku později Zdroj: http://www.drogy.cz/pervitin/kap-co-je-pervitin.html „S pervitinem jsem začala v maturitním ročníku na střední škole. Ještě než skončil první semestr na vysoké škole, stal se pervitin tak závažným problémem, že jsem musela studium ukončit. Vypadala jsem, jako kdybych měla neštovice. To jsem měla z toho, jak jsem celé hodiny stála před zrcadlem a rýpala do sebe. Všechen čas, který jsem měla, jsem věnovala pervitinu nebo jeho shánění.“ – Anna Marie V české republice se pervitin vyrábí v tajných laboratořích a varnách. Prodává se v papírových obalech, nebo v igelitových sáčcích podobě prášku, který se říká „psaníčka“ takto prodávaný pervitin u nás má vysoký obsah účinných látek asi 50% s obsahem nejrůznějších jiných příměsí (Ganeri, 2001). Pervitin je užíván jednotlivci různého věku, ale většinou jako „klubová droga“ užívaná na večírcích v nočních klubech nebo na tanečních párty. Jeho nejčastějším slangovým názvem je perník. Jedná se o nebezpečnou a účinnou chemickou látku a podobně, jako je tomu u jiných drog, jde v podstatě o jed, který nejprve působí jako stimulant, pak ale začne systematicky ničit tělo. Je tedy spojen s vážnými zdravotními potížemi zahrnujícími ztrátu paměti, agresivitu, psychotické chování a potenciální poškození srdce a mozku. Vysoce návykový pervitin spaluje tělesné rezervy a vytváří zničující závislost, kterou lze utišit jedině stále větším množstvím drogy. Účinek pervitinu je velmi silný a řada uživatelů se zmiňuje o tom, že byli polapeni od první 22

chvíle, co ho užili. Podle studie GENACIS udává celoživotní zkušenost amfetaminy 2,3 % zkoumané populace ve věku 18-64 let (Zábranský, 2003). Při dlouhodobém užívání může pervitin způsobit nevratná poškození. Zvyšuje srdeční tep a krevní tlak, poškozuje cévy v mozku, které mohou být příčinou mrtvice. Také způsobuje nepravidelnost srdečního rytmu, jehož následkem může být srdeční kolaps nebo smrt. Může též poškozovat játra, ledviny a plíce. Uživatelé mohou trpět poškozením mozku, včetně výrazného zhoršení paměti a schopnosti pochopit abstraktní pojmy. Ti, kterým se podaří uniknout ze závislosti, trpí často výpadky paměti a extrémními výkyvy nálad. Krátkodobé účinky Ztráta chuti k jídlu, zvýšení srdečního tepu, krevního tlaku a tělesné teploty, rozšíření zornic, narušení spánkového rytmu, nevolnost, podivné, zmatené, někdy násilné chování, halucinace, nadměrná vzrušivost, podrážděnost, panika a psychóza, nadměrné dávky mohou vést ke křečím, záchvatům a smrti. Dlouhodobé účinky Trvalé poškození jater, ledvin a plic, je-li látka kouřena, dýchací potíže, je-li látka šňupána, zničení tkání v nosní dutině, nevratné poškození krevních cév v srdci a mozku, vysoký krevní tlak způsobující infarkty, mrtvice a smrt, infekční nemoci a hnisavé záněty tkání, je-li látka aplikována injekčně, podvýživa, ztráta hmotnosti, těžké zubní kazy, dezorientace, apatie, zmatek a vyčerpání, silná psychická závislost, psychóza, deprese, poškození mozku podobné Alzheimerově nemoci, mrtvici a epilepsii, paranoia: podezíravost, nedůvěra či strach z ostatních lidí, Alzheimerova nemoc (Pravda, 2009e).

23

Obr. č. 11: Uživatel pervitinu

Zdroj: http://speelaczbcrew.txt.cz/clanky/34489/pervitin/ 3.3.2 Opiáty Opiáty, tedy omamné látky, jsou nejrozšířenějšími drogami na celém světě. Jsou to látky známé především svou schopností tišit bolest. Jde o alkaloidy obsažené ve ztuhlé šťávě z nezralých makovic. Jejími představiteli jsou morfin, heroin („herák“), kodein („káčko“), braun („béčko“směs derivátů kodeinu). Vyskytují se ve formě prášku, bílé až hnědé barvy, tablet, ampulí či jako tekutiny. Opiáty poskytují zklidnění, uvolnění, bezstarostnost, příjemné prožitky, odstraňují bolest a celkově tělesně i duševně utlumují. Užívají se kouřením, šňupáním a také injekcemi. (Illes, 2002). Heroin Heroin byl poprvé vyroben v roce 1898 německou farmaceutickou společností Bayer a byl na trh uveden jako lék na tuberkulózu a současně prostředek na léčbu morfiové závislosti. Úmrtnost závislých na heroinu byla odhadována dvacetkrát větší než u zbytku populace.

24

V padesátých letech devatenáctého století byla závislost na opiu významným problémem. „Řešením“ bylo nahradit opium u závislých méně účinnou a údajně nenávykovou látkou – morfiem. Závislost na morfiu se záhy stala větším problémem než závislost na opiu. Podobně jako tomu bylo v případě opia, i morfiový problém byl vyřešen další „nenávykovou“ náhražkou – heroinem, který je, jak se později prokázalo, ještě návykovější než morfium. Spolu s heroinovým problémem se objevila další „nenávyková“ náhražka. Tato droga je nyní známá pod jménem metadon. Poprvé byl vyvinut v roce 1937 německými vědci, kteří hledali utišující lék pro chirurgii. V roce 1947 byl metadon exportován do USA pod obchodní značkou „Dolophine“. Tento přejmenovaný metadon se záhy rozšířil jako prostředek k léčbě závislosti na heroinu (Pravda, 2009b). Bohužel se ukázalo, že je ještě návykovější než heroin. Heroin je vysoce návykovou nelegální drogou. Je užíván miliony závislých po celém světě, kteří nedokáží překonat nutkání pokračovat v každodenním užívání této drogy. Jsou si vědomi toho, že pokud přestanou, budou muset čelit děsivým útrapám abstinenčních příznaků. Heroin je podobně jako opium a morfium vyroben z pryskyřice rostlin máku. Mléčné, mízu připomínající opium, je nejprve sebráno z tobolky máku. Heroin je většinou aplikován injekčně, což uživatele vystavuje dalším rizikům, tedy hrozbě nákazy AIDS nebo jinou infekční nemocí, která je dalším problémem k způsobované bolesti samotnou závislostí. (Ganeri, 2001).

„Heroin mě odřízl od zbytku světa. Rodiče mě vyhodili z domova. Přátele ani bratři se ke mně neznali. Zůstala jsem úplně sama.“ – Zuzana „Při použití statistických metod odhadu prevalence problémového užívání docházíme k hodnotě zhruba 14-15 000 problémových uživatelů opiátů – především heroinu. Tento počet je považován zhruba od roku 1998 za stabilní. Vzestupní trend aspoň jednorázové zkušenosti s opiáty, mezi šestnáctiletými studenty vyvrcholil v roce 1997 se snižuje“ (Zábranský, 2003, str. 77). Životní zkušenost s heroinem nebo opiáty mělo v roce 2007 podle průzkumu Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) v České republice 2%

25

studentů ve věku 16 let. Podle průzkumu ESPAD mělo v roce 2003 zkušenost s užitím heroinu (opiátů) 10 % českých školáků ve věku do 13 let (Pravda, 2009b). Krátkodobé účinky Omámení, zpomalení dechu, zamlžení funkce myšlení, nevolnost a zvracení, malátnost, ospalost, hypotermie (snížená tělesná teplota), kóma, smrt. Dlouhodobé účinky Zapáchající dech, zánět dásní, zácpa, studený pot, svědění, oslabení imunitního systému, bezvědomí, nemoci spojené s dýcháním, svalová slabost, puchýře na obličeji, snížená pohlavní schopnost a dlouhodobá impotence u mužů, narušení menstruačního cyklu u žen, neschopnost dosáhnout orgasmu mužů i žen, ztráta paměti a inteligenčního potenciálu, introverze, deprese, nespavost, ztráta chuti k jídlu, tuberkulóza: infekční choroba napadající plíce i další orgány, artritida: zánět kloubů (Pravda, 2009b).

„Moje mladší sestra zemřela na předávkování heroinem. Měla úžasný umělecký talent, už jako mladá. Když jí bylo 14, kouřila trávu. V 15 se začala motat kolem kluka, o kterém tvrdila, že je její ‘dobrý kamarád‘. Doporučil jí ‘lepší, jemnější zboží než trávu’. Tehdy poprvé zkusila heroin. Z umělecké školy ji vyhodili jen pár měsíců poté, co na ní začala. Když jí bylo 22, zavolala mi a říkala, že je v léčebně. Vydržela bez drog něco přes rok, pak do toho spadla znovu. Proč, to už se nikdy nedozvíme, víme jen to, co si zapsala do svých deníků. Závislost pro ni byla každodenním bojem o holý život. Jednou ráno zazvonil telefon, byl to táta. Řekl mi, že říkají, že je mrtvá. Křičela jsem a plakala, vůbec jsem se nedokázala ovládat. Nikdy na ten okamžik nezapomenu.“ – Magdaléna 3.3.3 Konopné drogy Konopí (Cannabis). Do této skupiny se řadí marihuana („mariánka, tráva“) a hašiš. Obě tyto drogy jsou produktem rostliny cannabissativaindica tj. indického konopí. Vyskytují se ve formě listů, semínek, kousků tmavohnědé pryskyřice (hašiš), dále jako tmavá olejová tekutina a také ve formě cukrovinek nebo pečiva. Účinky jsou 26

velmi odlišné, začínají mírnou euforii až po halucinace, nejčastěji zrakové. Užívají se zejména kořením „joint“ nebo ústně už zmiňovanými cukrovinkami či odvary tzv. “čajíčky“ (Miovský, a kol., 2008). Marihuana Marihuana je nejrozšířenější nelegální drogou na světě, kouřena ve formě cigarety (joint), ale lze ji kouřit i v dýmce. Méně často je míchána s jídlem a konzumována nebo uvařena jako čaj. Uživatelé někdy rozeberou cigaretu, odstraní z ní tabák a nahradí ho marihuanou – takovému cigáru se říká „blunt“ (Pravda, 2009d). Rostlina konopí, z níž se vyrábí kanabisové drogy jako je marihuana a hašiš, je pěstována jako halucinogen více než 2 000 let. Ačkoliv kanabis obsahuje přes 400 různých chemických látek, hlavní složkou, která ovlivňuje mysl, je THC. Množství THC v rostlině konopí určuje účinnost drogy. THC obsažené v rostlině ovlivňuje počasí, půda a další faktory. Avšak díky využití moderních pěstitelských technik vyvinuli pěstitelé konopí, takové odrůdy kanabisu, které mají mnohem vyšší hladiny THC než rostliny pěstované v minulosti (Ganeri, 2001). Má-li marihuana a hašiš působit psychoaktivně, musí se THC dostat do krevního oběhu a touto cestou i do mozku. Jakmile THC vstoupí do krevního řečiště, lidský metabolismus jej chemicky přemění na sloučeninu známou jako 11-hydroxy-THC, která se naváže na tukovou tkáň a asi po půl hodině se uvolní zpět do krevního oběhu a putuje do mozku. Dávka čítající 4-8miligramů THC mívá 3hodinovy stav opojení (Booth, 2004). Obsah THC byl v roce 1974 v průměru 1 %, v roce 1994 již 4 %. V roce 2008 dosáhl průměru 9,6 %, nejvíce od sedmdesátých let, kdy se s analýzami této drogy začalo. Jedna z forem kanabisu nazvaná sinsemilla (termín pochází ze španělštiny a znamená „bez semínek“) může mít obsah THC od 7,5 až do 24 %. Množství THC v hašiši je ještě vyšší (Pravda, 2009d). Ve většině případů se konopné drogy kouří v dýmkách, které mají různé provedení a velikosti, např. bong, šíša nebo v cigaretách v tzv. joint. Dalším způsobem je pojídání THC, které může doputovat do krve až za hodinu a reakce organismu na 27

tento způsob užívání bývá daleko intenzivnější a psychoaktivní účinky jsou déle trvající (Booth, 2004). Krátkodobé účinky Deformace smyslového vnímání, panika, úzkost, chabá koordinace pohybů, snížení schopnosti reagovat, po počátečním „nakopnutí“ se uživatelé cítí ospalí nebo deprimovaní, zvýšený srdeční tep. Dlouhodobé účinky Snížená odolnost vůči běžným nemocem, potlačení imunitního systému, poruchy růstu, zvýšení počtu abnormálně vyvinutých buněk v těle, snížení mužských pohlavních hormonů, rychlé ničení plicních tkání a poškození mozku mohou být trvalého charakteru. Snížení pohlavní schopnosti, potíže se studiem, snížení schopnosti učit se a zapamatovat si nové informace, apatie, závratě, ztráta motivace, změny osobnosti a nálad, neschopnost správného porozumění (Pravda, 2009d).

„Svého prvního jointa jsem dostal na hřišti ve škole. Dnes jsem závislý na heroinu a podstoupil jsem osmou léčbu drogové závislosti.“ – Kristián 3.3.4 Halucinogenní drogy Halucinogeny rozdělujeme na syntetické, tedy LSD, TRIP a MSDMA (,,extáze“) a dále na přírodní MESCALIN a PSILOCYBIN (látky obsažené v některých kaktusech, houbách či rostlinách). V distribuci jsou jako malé papírové čtverečky ,,lízátka“ napuštěná tekutinou s drogou LSD, dále jako čaje odvary nebo v tabletách či kapslích ,,extáze“. Halucinogenní houby se užívaly odedávna k vyvolání vizí, nejpoužívanějším druhem jsou lysohlávky. (Psilocybesemilanceata), které najdeme v lesích a na polích. Pojídají se syrové, nebo pomocí čajů, případně se dají usušit a použít později. Jejich působení je podobné LSD.

28

LSD poprvé syntetizoval Albert Hofmann, chemik pracující pro Sandoz Pharmaceuticals ve švýcarské Basileji, když se snažil vytvořit krevní stimulanty. Halucinogenní účinky látky zůstaly neznámy až do roku 1943, kdy Hofmann náhodou zkonzumoval trochu LSD. Později se zjistilo, že ústní dávka pouhých 25 mikrogramů, váhový ekvivalent několika zrnek soli, dokáže vytvořit živé halucinace. Kvůli své podobnosti s chemickou látkou přítomnou v mozku a účinkům připomínajícím určité aspekty psychóz bylo LSD ve 40., 50. a 60. letech užíváno v experimentech řady psychiatrů. Zatímco snahy vědců nalézt léčebné využití této drogy selhalo, vzorky dodané společností Sandoz Pharmaceuticals pro účely těchto experimentů se rychle rozšířily, což vedlo k širokému užívání této substance (Pravda, 2009c). V Evropě vyzkoušelo LSD alespoň jednou až 4,2 % lidí ve věku od 15 do 24 let. Při průzkumu bylo zjištěno, že procento těchto lidí, kteří užili LSD v posledním roce, překročilo v sedmi státech 1 % (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Polsko). Na počátku osmdesátých let až do roku 1986, kdy alespoň jednu zkušenost s LSD přiznalo 7,2 % maturantů. Procento maturantů, zmiňujících se o zkušenosti s LSD alespoň jednou v životě, se oproti předchozímu roku 1985 z nízkého 4,4 % téměř zdvojnásobilo v roce 1987 na 8,4 %. A v roce 1997 přiznalo alespoň jeden experiment s LSD už 13,6 % maturantů. „Podle výsledku posledního publikovaného školského průzkumu 2001 mělo zkušenost s LSD a jinými halucinogeny 9,1 % u všech studentů a učňů. Analogickou metodikou docházíme k závěru, že v ČR alespoň, jednu zkušenost halucinogeny 190 000 osob“ (Zábranský, 2003, str. 75). Životní zkušenost s LSD nebo jinými halucinogeny mělo v roce 2007 v České republice 5 % studentů ve věku 16 let, halucinogenní houby okusilo 7,4 % šestnáctiletých. Účinky LSD jsou nepředvídatelné. Závisí na přijatém množství, náladě a osobnosti uživatele a na prostředí, v kterém byla droga užita. Jsou jako hod kostkou. Mohou být intenzivním, deformovaným úletem nebo těžkým či paranoidním stavem. Za normálních okolností jsou první účinky LSD pociťované 30 až 90 minut po užití drogy. Často dochází k rozšíření zornic. Tělesná teplota se může zvýšit nebo snížit, stejně tak krevní tlak nebo srdeční frekvence. Častým příznakem je i pocení nebo naopak zimnice. Uživatelé LSD často pociťují nechuť k jídlu, potýkají se s nespavostí,

29

suchem v ústech a třesem. Mezi velmi časté účinky patří změny ve zrakovém vnímání a celková pozornost uživatele. Někteří uživatelé LSD zažívají intenzivní blaženost, kterou mylně zaměňují za „osvícení“. Nejenže se vzdalují od svých běžných životních aktivit, ale pociťují též nutkání užívat další dávky drogy, aby mohli znovu prožít stejnou zkušenost. Další se pod vlivem LSD potýkají s těžkými, děsivými myšlenkami a pocity, se strachem ze ztráty kontroly, šílenství a smrti a s beznadějí. LSD se užívá ústy a to způsobem kdy se nechává rozpustit pod jazykem bez polykání. Stačí velmi malé množství, protože droga je natolik silná a začíná prakticky účinkovat ihned (Ganeri, 2001). „Experimentováni s LSD je velmi riziková záležitost. Zážitek špatného tripu můžeme mít sílu nepříjemného pocitu, ale stejně tak i nočního děsu”(Ganeri, 2001, str. 41). Na jedné straně si můžete myslet, že zešílíte nebo dokonce zemřete. Na druhé straně však může dojít k pocitu, že jste neporazitelní, že např. můžete létat a otevřete okno. Fyzické účinky Rozšířené zornice, vyšší nebo nižší tělesná teplota, pocení nebo zimnice (husí kůže), nechuť k jídlu, nespavost, sucho v ústech, třes, psychické účinky, bludy a iluze, vizuální halucinace, uměle navozený pocit euforie nebo jistoty, deformace vnímání času a vlastní identity, zhoršený odhad hloubky, zhoršené vnímání času, velikosti a tvaru objektů, pohybů, barev, zvuků, hmatových vjemů a deformace vnímání tvaru a povahy vlastního těla. Těžké děsivé myšlenky a pocity, strach ze ztráty kontroly, panické záchvaty (Pravda, 2009c).

Obr. č. 12: LSD, které je užíván ve formě čtverečku papíru Zdroj: http://vwww.drogy.cz/lsd/kap-jaka-jsou-rizika-spojena-s-uzivanim

30

3.3.5 Těkavé látky V této skupině jde o různé chemické látky, nejčastěji rozpouštědla, ředidla, lepidla, čisticí prostředky. V distribuci jde hlavně o lahve, plechovky, tuby, spreje či velké nádoby s lepidlem. Účinky se zpravidla projevují psychickým utlumením, spavostí, poblouzněním, halucinacemi. Užívají se čicháním, proto se závislým na tomto druhu drog říká ,,čichači“. Dále vdechováním výparů nejlépe pod dekou či pomocí igelitových sáčků obličeji (Beran, 1995). Inhalanty neboli těkavé látky jsou chemické látky, které uživatelé čichají, aby docílili rychlého opojení. Existuje více než 1 000 domácích a jiných běžných výrobků, které je možné zneužívat jako inhalanty (Illes, 2002). Většinou se užívají ředidla na barvy, určitá lepidla, toluen, benzín, plyn do zapalovačů, rajský plyn, barvy ve spreji, čisticí prostředky, dusitan amylnatý, neboli „poppers“, prostředky proti zápachu a různá rozpouštědla. Těchto výrobků má podobné účinky anestetika, tj. utlumení tělesných funkcí. Po počátečním opojení a ztrátě zábran nastupuje ospalost, bolesti hlavy a podrážděnost. Chemikálie se v plicích velmi rychle vstřebávají do krve a putují do mozku a ostatních orgánů, kde někdy způsobují nevratné fyzické a mentální poškození. Uživatelé inhalují chemické výpary přímo z otevřených nádob nebo je vdechují z hadrů nasáklých chemikáliemi. Někteří si tyto látky vstřikují přímo do úst či nosu nebo si jimi máčejí límec, rukávy či manžety a pak k nim pravidelně čichají. Rozšířená je také praxe čichání pod plastikovou či papírovou taškou, což ovšem v uzavřených prostorách významně zvyšuje riziko udušení. „Poppers“ prodávané na koncertech a v tanečních klubech mohou obsahovat jedovaté chemikálie, které mohou trvale poškodit tělo a mozek. Toluen: bezbarvá kapalina užívaná jako rozpouštědlo. Rajský plyn: (oxid dusný): bezbarvý plyn sladké vůně, který se užívá jako anestetikum. Dusitan amylnatý: nažloutlá kapalina, která se používá k rozšíření cév, někdy též zneužívaná jako inhalanty.

31

Těkavé látky se dělí do čtyř různých skupin: Kapaliny: které se vypařují při pokojové teplotě. Ty jsou obsaženy v řadě běžně dostupných domácích a průmyslových produktů, jako jsou například ředidla, odmašťovadla, benzín, lepidla, či fixy. Spreje: jako například barvy ve spreji, deodoranty, spreje na vlasy a spreje na ochranu tkanin. Plyny: včetně lékařských anestetik (éter, chloroform, oxid dusný známý jako „rajský plyn“), butanových zapalovačů, propanových lahví, šlehaček ve spreji. Nitrity: je chemická látka obsažená v přísadách, která prodlužuje trvanlivost jídla, v čisticích prostředcích na kožené zboží, ozdobách interiérů a tak dále. Jsou řazeny do zvláštní kategorie inhalantů, které účinkují přímo na centrální nervový systém, mozek a míchu. Užívají se zejména jako povzbuzovače sexuální výkonnosti a jsou známy jako „poppers“ (Pravda, 2009f). Těkavé látky mohou způsobit poškození srdce, ledvin, mozku, jater, kostní dřeně a dalších orgánů. Těkavé látky přerušují přísun kyslíku do těla a nutí srdce bít rychleji a nepravidelně. U uživatelů se může projevovat nevolnost, krvácení z nosu a ztráta čichu či sluchu. Chronické užívání může vést k úbytku svalové hmoty. Jedovaté chemikálie také postupně ničí plíce a imunitní systém. Čichači riskují syndrom náhlé smrti. Zneužívání těkavých látek může být smrtelné až při stém užití, nebo třeba hned při prvním (Presl, 1994). Krátkodobé účinky Nezřetelná mluva, nezřetelná mluva, dotyčný se zdá být opilý, omámený, či se chová, jako kdyby měl závrať. Dále neschopnost koordinovaného pohybu, halucinace a bludy, nepřátelství, apatie, narušená soudnost, bezvědomí, těžké bolesti hlavy. Mohou se objevit vyrážky kolem nosu a úst. Následně dlouhodobé čichání těchto chemikálií může přivodit zrychlený nebo nepravidelný tep selhání srdce a někdy i smrt během několika minut. Při čichání je do krve a následně do centrálního nervového systému místo kyslíku vstřebávána čichaná chemikálie, což může vést až k zástavě dechu a smrti udušením.

32

Dlouhodobé účinky Svalová slabost, dezorientace, neschopnost koordinace, popudlivost, deprese, vážné, v některých případech až nevratné poškození srdce, jater, ledvin, plic a mozku, poruchy paměti, snížená inteligence, ztráta sluchu, poškození kostní dřeně, selhání srdce či udušení nedostatkem kyslíku, smrt (Pravda, 2009f). „První tři dny mi kamarád dával lepidlo zadarmo. Čtvrtý den už si řekl o peníze. To už jsem ale byl závislý a musel jsem mu dávat peníze, abych dostal svoji tubu lepidla. Denně jsem jich spotřeboval několik“ – Martin 3.3.6 Syntetické drogy Extáze Extáze je nejpopulárnější „taneční droga“, která byla objevena v roce 1912. V 60. letech se opět objevila jako lék používaný při psychoterapii k „odstranění zábran“. Teprve v 70. letech se MDMA objevil jako droga užívaná na večírcích (Illes, 2002). Extáze se nejčastěji vyskytuje ve formě tablet, ale může se užívat také injekčně nebo jinými způsoby. Tekutá extáze je ve skutečnosti GHB, což je látka, kterou můžete najít také v prostředcích na odtok či podlahu a v odmašťovačích (Ganeri, 2001). Životní zkušenost s halucinogenní extází mělo v roce 2007 v ČR 4,6 % studentů do 16 let. Další průzkum u dětí do 13 let prokázal, že extázi mělo v roce 2003 již 7,1 % dětí a v roce 2007 dokonce 12,4 % českých školáků. Krátkodobé účinky Zhoršený úsudek, falešný pocit náklonnosti, zmatek, deprese, problémy se spánkem, těžké stavy úzkosti, paranoia, touha po další dávce, svalové napětí, nedobrovolné skřípání zuby, slabost a zimnice nebo otoky, nevolnost, zamlžené vidění. Dlouhodobé účinky Dlouhotrvající poškození mozku ovlivňující myšlení a paměť, poškození těch částí mozku, které regulují důležité funkce jako je učení, spánek a emoce, lze to přirovnat k vytržení rozvodné desky mozku a zapojení vodičů opačně, degenerace 33

nervových svazků a zakončení, deprese, úzkost, ztráta paměti, selhání ledvin, krvácení a výrony, psychóza, smrt, kardiovaskulární selhání, křeče (Pravda, 2009a).

3.4 Protidrogové prevence Drogová prevence Drogová prevence slouží k zamezení a snížení výskytu samotných drog, dále k šíření škodlivých účinků a podporuje zdravý životní styl. Zejména odmítá drogy, a klade důraz na prevenci a včasné zahájení léčby. Základní rozdělení drogové prevence je na primární, sekundární a terciární. Primární drogová prevence se především zabývá tím, aby se předcházelo užívání drog u osob, které dosud nejsou s drogou v kontaktu, rizikovou skupinu zde představují mladí lidé především žáci středních škol. Aby se však dalo předejít vzniku a rozvoje závislosti u osob, které už bohužel drogu užívají, se zabývá sekundární prevence, která má za úkol včasné zachycení problému a terapeutické zabezpečení, zatímco prevence terciární už směřuje k tomu, aby se daly snížit zejména negativní důsledky drogové závislosti a především zamezení trvalému poškození jak zdravotnímu, tak sociálnímu. 3.4.1 Primární drogová prevence I když se zatím neobjevil problém s drogami, tím víc by se měla provádět primární drogová prevence, která se snaží odvrátit všechny možné věkové skupiny lidí od užívání drog, dalším cílem je snížit celkovou poptávku po drogách, aby nebyly tolik vyhledávány a hlavně konzumovány. Nejvíce se snaží ovlivňovat rizikovější část populace, což jsou zejména děti ulice, mladiství delikventi a také studenti. Využívá jak media ke vzdělávání široké veřejnosti, tak programy pro všechny typy škol. Hlavním úkolem je tedy: • poskytnout informace o všech možných drogách, jejich účincích, původu, rozšíření, vzniku závislosti, jasně a pravdivě ukázat, kam drogy vedou. • jak žít ve společnosti ohrožené drogou

34

• učit se zvýšit sebevědomí, umět zvládat krizové a obtížné situace jak už rodinné či ve škole či s kamarády či vztahu, zlepšit celkovou komunikaci a hlavně schopnost odmítnout, nabízenou drogu • přistupovat k drogové problematice tak, že je potřeba o tomto tématu hodně mluvit a diskutovat, aby nebyly pouze jako odstrašující a zakázaným tématem • poskytovat zejména informovanost o závažných zdravotních problémech, sociálních důsledcích, které jsou právě s užíváním drog spojeny • podporovat protidrogové normy, postoje, zdravější a tvořivější životní přístup a celkový životní styl bez drog • Ukazovat, kam až může užívání drog zajít • prevenci by měli provádět zejména ti, kteří v drogové problematice přímo působí a jsou náležitě proškoleni • také pedagogové by si měli osvojit tuto problematiku, protože většinou dobře znají studenty a měli by tedy lehce tuto problematiku začlenit do výuky • tato prevence by měla být prováděna především pravidelně Celkové shrnutí je primární prevence je snaha o snížení počtu mladých lidí užívající návykové látky (Kalina a kol., 2003b). 3.4.2 Sekundární drogová prevence Pokud se ale nakonec u mladistvého objevují první příznaky závislost, neboli i přes primární prevenci dojde k užívání drog, měla by přijít na řadu sekundární prevence, která má obecně za svůj hlavní cíl zabránit rozšíření samotné závislosti, pomoci těm, kteří už drogy užívají a zvládat hrozící recidivu. Jde tedy o včasné poradenství a léčení, vyhledávání příčiny vzniku této závislosti, aby se dalo předejít nejhorší scénářům jak už po zdravotní, tak duševní stránce. Sekundární drogová prevence by měla vytvářet efektivní systém v léčení samotném a péči o všechny závislé a vzhledem k tomu, že drogy a jejich šíření a dostupnost vzrůstá, měla by i poradenská služba či léčba jak pro samotné závislé, tak

35

i pro rodiče být efektivnější (Zábranský, 2003). Velmi důležitá práce tzv. street workerů-sociálních asistentů v terénu (Kalina, a kol., 2003b). 3.4.3 Terciární drogová prevence Tato prevence se snaží zamezit vážnému či trvalému zdravotnímu, psychickému a sociálnímu poškození. Jde v první řadě o tzv. rehabilitaci již léčených jedinců, nebo se dá říci těch, kteří již absolvovali abstinenci a podstoupili následnou léčbu a dále těch kteří drogy užívají, ale značné zdravotní problémy jsou zřejmé. Obecně se tedy dá říci, že jejím hlavním cílem je předejít šíření nákazy, zmírnit následky všech škod, které drogy na závislém zanechali. Např.: nové injekční stříkačky- prevence proti nákaze AIDS (Zábranský, 2003). Substituční program je další součástí terciární prevence. U mnoha mladistvých, s neúspěšnou léčbou či léčbami preventivní postupy selhaly a celková fixace na drogy samotné je tak silná, že už si život bez nich nedokážou představit. Když se dostaví první abstinenční příznaky, veškeré jejich úsilí se soustředí na to, jak sehnat drogu, a to za jakoukoli cenu. Je tedy nutné snažit se pomocí těmto závislým alespoň poskytnutím základních hygienických pomůcek a potřeb, aby nedocházelo i k jiným nákazám či nákaze ostatních zdravých jedinců. Dalším bodem této prevence je tedy poskytnutí základních sociálních a v zásadě i existenční pomocí např. zajištění základních potravin, šaty či přechodné ubytování. Také sem patří terapeutická práce s nejbližšími závislých, kteří dosud léčbu odmítají. 3.4.4 Prevence na středních školách „Myslíš-li na rok dopředu, zasaď zrno, myslíš-li na pět let dopředu, zasaď strom, myslíš-li na celý život, vychovávej.“ Jan Ámos Komenský Škola jako druhé místo, kde dítě stráví nejvíce času, by se měla pokoušet o vytvoření důvěrného a bezpečného prostředí. Dále by měla mít zmapovány kontakty na specifické poradenská zařízení a úzce s nimi spolupracovat. Také spolupráce s rodiči je minimální. V případě, kdy je zjištěno kriminální chování u žáka např. prodej drog, by měla byt přivolána policie s vědomím rodičů a vše by mělo být řešeno v domácím prostředí. „Dealerství na půdě školy je však spíše strašákem rodičů, kteří hledají viníky 36

vně, než reálným stavem” (Kalina, a kol., 2003b, str. 319). Počítá se s tím, že jsou žáci nějakým způsobem informováni v této problematice již z předešlé školní docházky a studiem na střední škole by si měli rozšířit znalosti zejména v souvislosti škodlivosti drog. Provádění preventivních aktivit souvisí s minimálním preventivním programem, který nese název Škola bez drog. Zabývá se prevencí zneužívání návykových látek a dalších patologických jevů dnešní u dnešní mládeže. Na střední škole se podílí na tvorbě Minimálního preventivního programu (MPP) zejména školní metodik prevence a následně všichni pedagogičtí pracovníci školy. Náplní MPP je: • systémová a koordinovaná strategie • aplikování preventivních aktivit • různorodé věkově přiměřené metody hledání alternativ chování a jiných životních cílů • použití peer-prvků • výcvik odmítání nabídky, smysluplné využívaní volného času a hledání vhodnějších aktivit • respektování rizikových faktorů • informování o poradenských možnostech • sledování efektivity opatření (Kalina, a kol., 2003b) 3.4.5 Programy, poradny a drogová centra Peer programy Peer programy se osvědčily jako účinná strategie v oblasti primární prevence. Jsou považovány za jednu z nejvhodnějších alternativ prevence sociálně patologických jevů mezi dospívající mládeží. Význam anglického slova peer znamená v překladu vrstevník. Principem těchto programů je tedy zapojení těchto vrstevníků, kteří účinně ovlivňují rizikové chováni a postoj mladých lidí k drogám. Pro výběr těchto peer aktivistů jsou důležitá kritéria např. věk, přirozená vůdčí osobnost s respektem, komunikace, vzor zdravého životního stylu. Peer program je jednou z mála účinných 37

forem prevence. Používá např. nácvik způsobu odmítání drog, ukázka chování narkomana (Kalina, a kol., 2003b). Teen Challenge Teen Challenge je mezinárodní křesťanská organizace, jejímž cílem je pomáhat lidem s problémem závislosti na návykových látkách. Vznikla v 50. letech v USA, v České republice působí od roku 1994. V současné době provozuje Teen Challenge kontaktních centra, resocializační střediska, domy návratu a dětská centra. Mnoho klientů našich resocializačních středisek se dostalo do problémů s drogami, alkoholem mimo jiné také proto, že vyrůstali v dysfunkčních rodinách. Problémy se u nich začaly projevovat už v dětství, ale protože se jimi nikdo nezabýval, vyústily ve zneužívání drog, kriminalitu a další sociopatogenní jevy. V České republice existuje tzv. riziková skupina dětí a mládeže, která je těmito jevy bezprostředně ohrožena. U těchto dětí je prevence formou jednorázové přednášky ve škole nedostačující. Proto jsme se rozhodli pomoci těmto dětem formou služby v denním centru (Teen, 2012). Dance no drugs Program „Dance no Drugs“ je určen pro žáky středních škol. Projekt je vytvořen ve spolupráci s nadací Podané ruce. Formou přednášek o tom co drogy způsobují s drogově závislými hosty, taneční představením, realizují a umělecky ztvárňují několikanásobní mistři ČR a mistři Světa v moderním tancování, taneční skupina Beat Up Brno (Taneční, 2011). Alkoholicko-toxikologické poradny Jsou součástí psychiatrických oddělení. Zajišťují ambulantní léčbu a doporučují závislým vhodný typ léčebného zařízení. Krizová centra Vytvářejí se především ve větších městech s možnosti poskytnout širokou paletu ambulantní, případě lůžkové psychoterapie, farmakoterapie, často i socioterapie (Heller, Pecinovská, a kol., 1996)

38

Kontaktní centra Kontaktní centra jsou vyhledávána drogově závislými, kteří se obracejí na tyto zařízení a hledají zde pomoc. Hlavním cílem je poskytnout drogově závislým anonymní nabídku služeb např. test HIV, skupinovou terapii, poradenství, první pomoc, poskytnutí základních hygienických potřeb a potravin, výměna injekčních stříkaček a jehel. V neposlední řade je nutno vzpomenout práci street workerů v terénu (Drogy, 2012). Detoxikační centra Detoxikace zbavuje organismus návykové látky. Jejím smyslem je pomoci mladistvému překonat možné odvykací příznaky a připravit jej na další léčbu. Tyto jednotky bývají součástí oddělení pro léčbu závislostí nebo psychiatrických léčeben (Heller, Pecinovská, a kol., 1996). Denní stacionář „Jedná se o denní psychiatricko-psychologickou a psychosociální péči o pacienty, pro které v danou chvíli není nutný nebo možný pobyt v lůžkovém zařízení a běžná ambulantní nebo poradenská péče je pro ně málo intenzivní. Jsou se převážně o jedince, kteří ukončili pobyt v psychiatrické léčebně nebo nemocnici anebo se připravují na dlouhodobý léčebně-rehabilitační pobyt či se z takového vrátili a potřebují ještě určitou dobu denní kontakt. Činnost denního stacionáře se skládá převážně z individuální a skupinové psychoterapie, sociální terapie a základního medicínského servisu” (Drogy, 2012). Ústavní léčba Ústavní léčba prováděná ve zdravotnických zařízeních skýtá pro narkomana bezpečnější prostředí. Je zde k dispozici odborná péče a organizovaný program. „Délka léčby je určována podle individuální situace jedince, kdy se bere v úvahu řada faktorů jako např. délka drogové kariéry, délka abstinence, předchozí recidivy, celkový zdravotní stav pacienta, jeho vlastní přístup k léčbě, sociální zázemí” (Drogy, 2012).

39

Terapeutické komunity „V terapeutických komunitách probíhá dlouhodobý léčebný a resocializační program. Mají tu zvláštnost, že se pacient co nejkreativněji podílí na léčbě, vytváří se zde obousměrná komunikace mezi pacientem a jednotlivými členy terapeutického týmu a mezi pacienty navzájem. Delší doba pobytu (až jeden rok) přináší značné výhody, ale také větší zodpovědnost a aktivní podíl na léčbě ostatních”. Tyto komunity a jejich programy jsou dlouhodobým procesem, který je velmi náročný, ale závislí jedinci se zde naučí rozvíjet osobnost, relaxovat a úzce spolupracovat s rodinou a přáteli. Na konci této cesty svitá naděje na trvalou abstinenci (Drogy, 2012). Doléčovací a resocializační centra „Jsou určena pro klienty, kteří prošli určitým typem léčby. Pomáhají jim při stabilizaci ve zcela nových podmínkách života. Podle individuálních případů trvá doléčovací program od dvou měsíců do jednoho roku. Velký důraz se klade na nácvik situace selhání, jak se zachovat a co konkrétně dělat, dojde-li k opětovnému užití či užívání drogy, aby člověk znovu nepropadl zpět do závislosti (tzn. prevence relapsu)” (Drogy, 2012). Zařízení azylového typu „Sem přicházejí ti závislí jedinci, kteří drogy brát chtějí, domov ztratili, nikdo o ně nestojí a sami o sobě nejsou momentálně schopni jakékoli výraznější změny současného životního stylu. Je jim poskytnuto jídlo, oblečení, základní hygienický servis, popřípadě lékařské ošetření a ubytování na určitou přechodnou dobu” (Drogy, 2012). Anonymní narkomani „Jedná se o mezinárodní organizaci (Narcotis Anonymus), obdobnou anonymním alkoholikům. Jde tu zcela o jiný pohled a vedení závislých lidí, kteří se pravidelně scházejí ve skupinách, kde pracují anonymně, jsou soběstační a nejsou vedením profesionály. Skupina je otevřena všem, kdo mají touhu přestat brát drog” (Drogy, 2012).

40

4

PRAKTICKÁ ČÁST Hlavní cílem této bakalářské práce bylo provést průzkum v oblasti drogové

problematiky dnešní mládeže a to na Střední odborné škole a gymnáziu ve Starém Městě. Tento průzkum byl uskutečněn pomocí dotazníkového šetření, které mělo za úkol zjistit užívání a informovanost o drogové problematice žáků na této škole. Prvním bodem průzkumu byl dotazník vypracovaný pro školního metodika prevence, na který odpovídala pani Mgr. Olga Dziacká. Shrnutí této části průzkumu a následný komentář je obsažen v diskusi. Druhým bodem je anonymní dotazník vytvořen pro žáky, který obsahoval celkem 16 otázek z oblasti drogové problematiky, které se zabývaly především užíváním, zkušenostmi, informovaností, prevencí a celkovým názorem na tento problém. Dotazník byl předložen zvlášť žákům 1. až 4. ročníku gymnázia a následně žákům 1. až 4. ročníku střední odborné školy. Žáci vyplňovali dotazník převážně v hodinách občanské výchovy a společenských věd. Na začátku byli vždy seznámeni s instrukcemi k vyplňování a návratnost byla 100%. Všechny získané informace a data byly zpracovány pomocí grafů a následně doplněny komentářem.

41

5

VÝSLEDKY PRÁCE

5.1 Výsledky průzkumu dotazníkovým šetřením 5.1.1 Dotazník pro školního metodika prevence Vyplnila: Mgr. Olga Dziacká - školník metodik prevence na Střední odborné škole a gymnáziu ve Starém Městě.

Jaký máte názor na dnešní drogovou problematiku u studentů středních škol? Podle mého názoru, který jsem si udělala z toho, co slyším od vlastního syna (18let) a od žáků naší školy, je současnosti běžné kouření marihuany. Pochopitelně cigarety a alkohol jsou brány za samozřejmost. Problematika tvrdších drog je na naší škole spíš ojedinělá.

Potýkáte se často s tímto problémem na vaší škole? V naší škole jsem se setkala s marihuanou, pervitinem a LSD. Pervitinovou závislost si řešili postižení sami (odvykací léčba). LSD byl jen experiment.

Řešila jste případ s drogově závislým studentem? Pokud ano, jak? Řešila jsem experiment s LSD, žák o něm psal do své maturitní práce. Šlo o rozhovor + doporučení, kam se obrátit.

Do jaké míry je zpracovaná drogová prevence na vaší škole? Prevence spočívá v informativních přednáškách, je-li nabídka, pak se účastníme protidrogových meetingů (např. Dance No drugs).

42

Setkala jste se s tím, že Vás student vyhledal nebo požádal o pomoc s tímto problémem? Osobně mě nikdo o pomoc nepožádal. O problémech jsem se vždycky dozvěděla zprostředkovaně.

S jakou reakcí se setkáváte od rodičů těchto studentů? Osobně jsem se s žádnou reakcí nesetkala.

Jak byste postupovala při zjištění prodeje drog u Vás na škole? Při aktuálním problému bych se nejdříve poradila s PPP a ujasnila bych si zákonný postup, pak postupovala podle něj. Čili zřejmě kontaktovala Polici ČR.

Jsou u Vás organizovány preventivní akce (přednášky o drogové problematice…..)? Přednášky probíhají především v hodinách společenských věd. Nemáme stabilní přednášku odborníka, která by se pravidelně opakovala. Využíváme aktuální nabídky například Radka Johna, Jiřího Presla.

Byl někdy z této školy vyloučen drogově závislý student? Po dobu mého působení na této škole student kvůli tomuto problému nikdy vyloučen nebyl. Naopak se vyšlo někdy vstříc, když postižení nastupovali na léčbu. Jestliže někdo z nich nedokončil studium, nebylo to z důvodu na straně školy.

43

5.1.2 Dotazník pro studenty střední školy a gymnázia Otázka č. 1: Konzumuji alkoholické nápoje? První otázkou bylo zjištěno, že velmi časté a pravidelné užívání alkoholu převažuje u chlapců a přibližně 1x týdně a naopak pouze výjimečné užívání označilo více dívek, a to přesně 64 dívek, což je o dvě třetiny více než chlapců (graf č. 1). Na základě rozdělení dle ročníků je situace konzumace alkoholu velmi podobná, pouze v dotazu výjimečného užívání odpovědělo nejvíce žáků v prvním a čtvrtém ročníku (graf č. 2).

Graf č. 1: Četnost konzumace alkoholických nápojů Zdroj: vlastní výsledky

44

Graf č. 2: Konzumace alkoholu v jednotlivých ročnících Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 2: Kouřím cigarety (nikotin)? U dotazovaných žáků na otázku kouření se u prvního a čtvrtého ročníků přihlásila větší polovina k životu bez cigaret, naopak u druhého ročníku byl zaznamenán nárůst kuřáků a situace přetrvává i u třetího ročníku (graf č. 3). Co se týče kouření, je zaznamenán pouze pohyb křivky, tedy pokles a následný nárůst u nekuřáků naopak křivka kuřáků byla téměř rovnoměrná (graf č. 4).

45

Graf č. 3: Náruživost kuřáků v jednotlivých ročnících Zdroj: vlastní výsledky

Graf č. 4: Kouření cigaret dle ročníků Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 3:Užíváte nikotin i jinak než kouřením cigaret? Užívání nikotinu jinak než kouření cigaret je na této škole pouze ojedinělé. K tomuto druhu užívání nikotinu se pravidelně přihlásilo pouze pět žáků, z nichž tři užívají nikotin jinak než kouřením pouze někdy, tedy ne každý den (viz graf č. 5). 46

Graf č. 5: Počet studentů užívajících nikotin jinak, než kouřením cigaret Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 4: Už jsem zkoušel(a) marihuanu? K užívání marihuany již před nástupem na střední školu se přihlásilo o něco málo více žáků na gymnáziu a to přesně 27,9% což je o 3,9% více než na střední odborné škole. Naopak těch, kteří vyzkoušeli marihuanu až při studiu je více na SOS a to 7,9% než na gymnáziu. Nakonec 55% žáků gymnázia a 51% žáků SOS marihuanu neužívali nikdy (graf č. 6).

Graf č. 6: Zkušenost s marihuanou Zdroj: vlastní výsledky

47

Otázka č. 5: V současné době marihuanu užívám? Největší počet žáků ve všech ročnících se přihlásil k tomu, že v současnosti marihuanu neužívá. (Přestože marihuanu lze užívat i jinak než kouřením, tak pro zjednodušení její uživatele dále nazýváme jako "kuřáky marihuany" a ty, kteří ji neužívají, označujeme jako "nekuřáky marihuany".)Procentuálně nejvíce nekuřáků marihuany je v prvním ročníku. Ve druhém ročníku dochází k mírnému procentuálnímu nárůstu kuřáků marihuany. V dalších ročnících již nedochází k dalším výkyvům poměru kuřáků marihuany k nekuřákům marihuany. Celkově pouze několik dotazovaných jedinců uvedlo, že marihuanu užívají častěji než jedenkrát týdně. Ovšem i tyto minimální čísla by měli být varovným signálem pro tuto školu (graf č. 7).

Graf č. 7: Užívání marihuany v závislosti na ročnících Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 6: Kde ti byla marihuana nabídnuta? (možno označit více odpovědí) Tato otázka řeší problematiku distribuce drog na našich školách. Z odpovědí je zřejmé, že se drogy šíří zejména mezi spolužáky. U dotazovaných žáků byla největšímu počtu nabídnuta marihuana v partě nebo naopak vůbec. Při rozdělení na chlapce a dívky tak více dívek než chlapců uvádí, že jim byla nabídnuta. V ostatních variantách byla celková situace téměř vyrovnaná, ale ve vyšších číslech se pohybovali odpovědi chlapců. Upozornila bych zde na výskyt prodeje marihuany na půdě školy (graf č. 8).

48

Graf č. 8: Kde byla nabídnuta marihuana dle pohlaví Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 7: Proč kouříš marihuanu? Většina dotazovaných odpovídala na tuto otázku tak, že marihuanu nekouří vůbec. Pouze 31 žáků uvedlo užívání zejména jako způsob zábavy. Při ostatních příčinách byli čísla minimální (graf č. 9).

Graf č. 9: Četnost příčiny užívaní marihuany dle pohlaví Zdroj: vlastní výsledky 49

Otázka č. 8: Mám zkušenosti s užíváním jiných drog? Z 206 respondentů 46 uvedlo, že má zkušenost i s užíváním jiných drog než je alkohol, nikotin a marihuana. Respondenti mohli vybrat více než jednu z možností: pervitin, heroin, hašiš, LSD, extáze, toluen, kokain, crack, houbičky, jiné. 34 respondentů uvedlo jednu vyzkoušenou drogu z uvedeného seznamu, 6 respondentů 2 drogy ze seznamu, 2 respondenti uvedli 3 drogy, 2 uvedli 4 drogy a 1 uvedl, že vyzkoušel 5 z drog uvedených na seznamu (pozn.: ve 24 případech byla zvolena položka "Jiné", která může zahrnovat více než jednu vyzkoušenou drogu, která nebyla uvedena na seznamu). Pouze položka heroin nebyla respondenty označena ani jednou, každá jiná položka ze seznamu byla nejméně jedním respondentem označena jako droga, kterou vyzkoušel. Poměrná zastoupení jednotlivých drog (vyzkoušených těmi 46 žáky, kteří uvedli, že mají zkušenosti s užíváním jiných drog než alkohol, nikotin, marihuana) jsou zobrazena v grafu č. 10.

Graf č. 10: Poměrné zastoupení jednotlivých drog vyzkoušených těmi žáky, kteří mají zkušenosti s užíváním jiných drog než alkohol, nikotin, marihuana Zdroj: vlastní výsledky

50

Otázka č. 9: Oznámíš rodičům či škole, když poznáš, že tvůj spolužák užívá drogy? Celkem 84% žáků by rodičům ani škole o užívání drog svého spolužáka neřeklo a zaznačili variantu NE. Pouze 16% by bylo ochotných tento problém nějakým způsobem řešit (graf č. 11). I co se týče rozdělení podle věku je výsledek podobný. Většina byla opět pro variantu NE, kdy nejvyšší hodnoty jsou ve věku mezi 16-18 lety. Ve všech věkových skupinách je varianta Ano vyrovná a zároveň velmi nízká. Je tedy nutné se zamyslet nad tím, zda je toto rozhodnutí těchto žáků správné a jestli by nebylo vhodné zlepšit preventivní program pomoci a zároveň tímto upozornit všechny, že mohou touto cestou svému spolužákovi či kamarádovi dokonce v některých případech zachránit život. (graf č. 12).

Graf č. 11: Celková tendence oznámit rodičům spolužákovo užívání drog Zdroj: vlastní výsledky

51

Graf č. 12: Tendence oznámit užívání drog dle věku zkoumané skupiny Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 10:Kde budeš jako drogově závislý hledat pomoc? V tomto grafu by drogové centrum bylo pro většinu nejvhodnější variantou pomoci a to ve všech ročnících. Celkem tedy 88žáků by zde hledalo pomoc. Další variantou je řešit tento problém s rodiči, následné s lékařem, výchovným poradcem, pedagogem a v poslední řadě se školním metodikem prevence, pro kterého se rozhodlo pouze 6 žáků z toho nejvíce ve druhém ročníku (graf č. 13).

52

Graf č. 13: Hledání pomoci při závislosti dle ročníků Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 11: Účastnil (a) jsem se na škole protidrogového programu? V otázce č. 11 odpovídali žáci, zda se účastnili protidrogového programu na svých školách. Gymnázium převažovalo účastí SOS o 25 žáků. Dohromady se tohoto programu účastnilo 119 žáku z 206 (graf č. 14).

Graf č. 14: Účast na protidrogovém programu dle typu školy Zdroj: vlastní výsledky

53

Otázka č. 12:Pokud ano, byl program mě něčím užitečný? Dotazovaní měli odpovídat také na užitečnost tohoto programu. Pro 71 žáků byl užitečný, ovšem pro 135 NE. Hlavní přínos žáci viděli v informovanosti o problémech vzniklých z užívání, že se mohli na „vlastní oči” přesvědčit co všechno mohou drogy způsobit z výpovědí drogově závislých. Nevím, zda by i přesto neměla škola změnit tyto programy, aby se staly pro žáky záživnější a celkově více přínosné (graf č. 15).

Graf č. 15: Užitečnost programu dle názoru žáků Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 13: Myslíš si, že jsi dostatečně informovaný o vlastnostech a účincích drog? Informovanost o drogách u dotazovaných žáků je podle jejich vlastního úsudku dobrá. Podle výsledku grafu č. 16 jsou žáci přesvědčeni o znalosti účinků a škodlivosti drog. Odpověď ANO označilo celkem 172 dotazovaných, pouze 34 žáků se cítí byt nedostatečně informováno. Co se týče typu školy, je rozdíl v odpovědi minimální (graf č. 16).

54

Graf č. 16: Názor o vlastní dostatečné informovanosti žáků dle typu školy Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 14: Znáš někoho kdo je dlouhodobě drogově závislý? Vzhledem k tomu, že je výzkum prováděn u mladých lidí, dalo se předpokládat, že mít známého s drogovou závislostí není v dnešní době nic ojedinělého, naopak se to stává naprosto samozřejmé. Což dokazují téměř vyrovnané odpovědi v této otázce, jak u kluků i dívek. S vyššími čísly se však setkáváme u dívek. (graf č. 17). Co se týče ročníku (viz graf č. 18) je hodnocení vyrovnané, u většiny převažuje odpověď NE, pouze třetí ročník tvoří výjimku. Rovněž podle typu školy dostáváme ke stejným výsledkům 50:49 pro odpověď ANO a 60: 47 pro odpověď NE (graf č. 19).

Graf č. 17: Znalost drogově závislého dle pohlaví Zdroj: vlastní výsledky

55

Graf č. 18: Znalost drogově závislého dle ročníků Zdroj: vlastní výsledky

Graf č. 19: Znalost drogově závislého dle typu školy Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 15. Myslíš, že vám škola poskytuje dostatek informací k této problematice? Názor žáků, jestli jim škola poskytuje dostatek informací k této problematice, jsme se pomocí této otázky jednoznačně nedozvěděli, jelikož studenti odpověděli tzv. „50/50”. Odůvodnění či příčinu těchto výsledku bych nechala k zamyšlení jak organizátorům přednášek protidrogové prevence, tak samozřejmě pedagogům této školy (graf č. 20).

56

Graf č. 20: Dostatečná informovanost od školy dle názoru žáků Zdroj: vlastní výsledky Otázka č. 16: Navštěvujete v rámci studijního programu nějaké přednášky o drogové prevenci a problematice? Zhodnotit výsledky grafu č. 21 je na jednu stranu jednoduché, jelikož pouze celkem 14 žáků gymnázia a SOS označilo variantu ANO. Zbytek dotazovaných navštěvuje tyto přednášky jen zřídka, spíše vůbec. Abychom však vyhodnotili tento graf, více žáků, kteří se účastní toho programu, jsou žáci z gymnázia. Závěrem bych podotkla, že výsledek tohoto grafu značí nedostatečný preventivní program (graf č. 21).

57

Graf č. 21: Návštěvnost přednášek o drogách dle typu školy Zdroj: vlastní výsledky

Vztah mezi „pocitem dostatečné vlastní informovanosti o vlastnostech a účincích drog“ a „přesvědčením, že škola poskytuje dostatek informací o drogové problematice“. V dotazníku jsme žákům položili dvě otázky, které se týkají jejich přesvědčení o vlastní informovanosti o drogové problematice: • Otázka č. 15: „Myslíš, že vám škola poskytuje dostatek informací k této problematice?“, s možností odpovědí „ano“ nebo „ne“.

58

• Otázka č. 13: „Myslíš si, že jsi dostatečně informovaný o vlastnostech a účincích drog?“, s možností odpovědí „ano“ nebo „ne“. Při statistickém zpracování všech 206 dotazníků jsme sledovali korelace odpovědí na tyto dvě otázky. Na základě tohoto statistického zpracování jsme zjistili korelace mezi kladnými odpověďmi na obě otázky a také mezi zápornou volbou odpovědi na obě otázky (viz Tab. č. 2). Tabulka č. 2: Korelace přesvědčení o vlastní dostatečné informovanosti o drogách a přesvědčení o dostatečnosti informací poskytovaných školou o drogové problematice

Otázka č. 13: „Myslíš si, že jsi dostatečně informovaný o vlastnostech a účincích drog?“

Otá zka č. 15: „Mys l íš , že vá m š kol a pos kytuje dos ta tek i nforma cí k této probl ema ti ce?“

ano

ne

ano

0,3269

-0,2834

ne

-0,3008

0,3096

Korelační koeficienty, 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,1367 pro n = 206 Zdroj: Vlastní výsledky Na základě této korelace je zřejmý vztah mezi přesvědčením o dostatečném informování o drogové problematice ze strany školy a mezi přesvědčením o dostatečnosti vlastní informovanosti v této oblasti. Zdá se tedy, že škola stále hraje velmi významnou roli ve věci utváření zdravého sebevědomí středoškolských žáků ve vztahu k drogové problematice, které může hrát významnou roli při prevenci sociálně patologických jevů vázaných na drogovou problematiku.

59

6

DISKUSE Skutečnost, že se na našich středních školách kromě cigaret a alkoholu objevují

už i tvrdé drogy je bohužel taková. Ani Odborná škola a gymnázium ve Starém Městě nejsou výjimkou. Dá se říci, že v dnešní době má středoškolská mládež dostatečnou informovanost o samotných drogách, i co se týká distribuce, nebo-li kde a jak si určité drogy opatřit. Chybí znalost důsledku užívání. Je tedy nutné se na tuto skutečnost více zaměřit a reagovat. U dnešní mládeže se počítá s tím, že kouření či alkohol patří k jejich životu nebo k celkové image a nebrání se tomu zkusit i něco víc. Mají v právě proto v tomto období svého života, kdy prochází velkými změnami, snaží se o samostatnost, pocit něco dokázat a být nejlepší, nebo naopak vyřešit nějakým způsobem své problémy či komplexi, příležitost stát se drogově závislý. V první řadě je potřeba pokusit se těmto mladým poskytovat co největší informovanost zejména o tom co drogy mohou lidskému organismu způsobit a jak značně ovlivní jejich celkový duševní i tělesný stav. Použít všechny dostupné prostředky a názorně jim ukázat, jak mohou skončit. Pokud se však mladiství i přesto stane závislým, přestat s tímto návykem nepůjde bez odborné pomoci, jak už zmiňuji v teoretické části, kde se zabývám řešením závislosti v drogových centrech, poradnách a pomocí různých programů. Průzkum dotazníkové šetření byl prováděn na Střední odborné škole a gymnázia ve Starém Městě. Anonymní dotazník byl rozdán 206 žákům 1., 2., 3. a 4. ročníku na střední odborné škole i gymnázia a z výsledku vyplývá, že na této škole mají žáci poměrně značnou zkušenost s drogami. V otázkách alkoholu a kouření můžeme konstatovat, že jsou součástí jejich života, ať už užívají tyto látky aktivně či pasivně a mnozí z nich mají tuto zkušenost již ze základní školy, což bylo označeno zejména u žáků prvních ročníků. Proto je nutné upozornit na důsledné dodržování nedostupnosti tabákových a alkoholických výrobků pro děti školního věku a dále mladistvým do 18let. Měla by se snižovat nabídka těchto výrobků a např. zákaz kouření na veřejných místech. Celková prevence spočívá zejména ve snižování dostupnosti samozřejmé, ale i poptávky. V oblasti nelegálních drog se např. k užívání marihuany již před nástupem na tuto školu přihlásilo 48,6% dotazovaných a 38,7% až při samotném studiu. Na základě průzkumu je zároveň alarmující, že 15 žákům byla tato droga nabídnuta přímo na půdě školy. Co 60

se týče ostatních drog např. hašiš, extáze byly v obou případech označeny 14%, houbičky 18%, pervitin, LSD, kokain, crack a toluen v nižších procentech. Největší zastoupení mají jiné drogy, které nebyly v dotazníku zmíněny, celých 37%. Avšak musíme přihlížet k tomu, že dotazník byl anonymní a je tedy diskutabilní. Přesto by se tato škola měla nad těmito procenty pozastavit a následně popřemýšlet o změně či větší důslednosti na minimální preventivní program. V dotazníku pro školního metodika prevence, jež přikládám v příloze, který vypracovala Mgr. Olga Dziacká, odpověděla na otázku, zda se potýká s drogovým problém i na této škole takto: „v naší škole jsem se setkala s marihuanou, pervitinem a LSD. Pervitinovou závislost si řešili postižení sami (odvykací léčba). LSD byl jen experiment”. I co se týče preventivního programu, zmiňuje školní metodik řešení pomocí přednášek. Ovšem podle průzkumu dotazníku pro žáky je počet pořádání přednášek na toto téma velmi nízký. Podle grafu (viz. č. 21) kdy byli žáci dotazování, zda navštěvují tyto přednášky označilo 122 žáků variantu NE a 71 žáků variantu ZŘÍDKA a to z celkového počtu 206 dotazovaných. Na základě těchto výsledků je podle mého názoru návštěvnost těchto akcí velmi nízká a proto bych navrhovala, aby se pořádali v častějších intervalech, čímž se celkově stane i preventivní program intenzivnější. Dále bych navrhovala, aby škola každoročně prováděla podobný průzkum např. opět formou anonymních dotazníků v oblasti této problematiky mezi svými žáky a to o stavu dostatečné informovanosti a následném užívání samotných drog. V rámci prevence se mohou učitelé zapojit do více projektů na toto téma, následně více komunikovat se školním metodikem prevence, rodiči, odborníky a veřejností, aby se dalo předejít škodám na mladých lidských životech, které drogy způsobují. Také přikládám v příloze vypracovanou kazuistiku s drogově závislým Ondrou, který byl ochotný odpovědět na otázky týkající se jeho drogové závislosti. Je zde zmapováno, jak lehko si může sáhnout člověk na „dno“ svých sil díky drogám. Chtěla bych zde zmínit na základě této kazuistiky, že ne všem se podaří z toho dostat.

61

ZÁVĚR Cílem praktické části této bakalářské práce bylo zjistit drogovou situaci mezi dnešními středoškoláky. Celková informovanost o drogách, dostupnost a jaký je vůbec zájem o drogy u dnešních studentů, zejména u studentů Střední odborné školy a gymnázia ve Starém Městě. Výsledkem vyhodnocení dotazníků bylo zjištěno, že většina žáků přišla do styku s drogami již před nástupem na střední školu či v průběhu prvního ročníku. Šlo zejména o alkohol, cigarety, tabák a marihuanu. Následně bylo zjištěno, že někteří žáci již přišli do styku s různými tvrdšími drogami, ale zatím se škola nemusela zabývat vyloučení drogově závislého žáka. Ke drogám typu tabákových výrobků, alkoholu, či marihuany byla zjištěna u žáků lehká dostupnost ze strany prodávajících, kteří se často nezajímají o věk a není tedy problém se těmto drogám dostat. Proto bylo pomocí dotazníků zjištěno, že téměř většina žáků s těmito drogy přišla do styku a stále, nebo i pravidelně tyto drogy užívá. Drogy tvrdé, které již nejsou tak lehce sehnatelné jsou zastoupeny u menšího počtu žáků, kteří se díky anonymitě dotazníků k této konzumaci přiznali. Mnozí z nich však tyto drogy pouze vyzkoušely a byly jim nabídnuty zejména mimo školní prostory. Pouze u malého procenta se užívání těchto drog stalo pravidelné. Celkový postoj k drogové problematice žáků na této škole je pozitivní v tom smyslu, že většina si je vědoma následků a problémů užívání drog. Mnozí z nich si uvědomují, že všechny drogy jak lehké či tvrdé jsou pro ně škodlivé, ale zároveň se jich nehodlají vzdát. Další kladem tohoto průzkumu je zjištění, že by se určité procento snažilo k následné závislosti předejít či u jiného studenta pomoci tento problém řešit jak s rodiči či pomocí pedagoga. Bohužel však někteří tento problém za vážný nepovažují a braní drog jim nepřijde tak závažné. Je to pro ně určitý druh zábavy a u některých jako samozřejmá součást jejich života. Závěrem musíme konstatovat, že je nutné stále se k této problematice vracet a neustále si ji připomínat. Zejména tedy důsledky a následky způsobené závislostí a braním drog. Boj proti drogám musí být stále intenzivnější a to jak ze strany školy, pomocí různých preventivních programů, přednášek a akcí, následně větším zájmem ze strany rodičů a celé společnosti. 62

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BARNARD, Marina. Drogová závislost a rodina. 1. vyd. Překlad Jiří Bareš. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2011, 202 s. ISBN 978-807-3873-868. BERAN, Jiří. Droga a my. Jihlava : 1995. BOOTH, Martin. Konopí: dějiny. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Jaroslava Kočová. Praha : BB art, 2004, 367 s. ISBN 80-7341-348-5. BRICHCÍN, Milan, a kol. Mládež- Drogy- Společnost. Praha : Pedagogická fakulta UK, 1997, 160 s. ISBN 0862-4461. Drogy NE! [online]. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2012 [cit. 2012-05-30]. Dostupný z WWW: . ESCOHOTADO, Antonio. Stručné dějiny drog. 1. vyd. Praha: VolvoxGlobator, 2003, 173 s. Labyrint (VolvoxGlobator). ISBN 80-720-7512-8. GANERI, Anita. Drogy: od extáze k agonii. 1. vyd. Praha : Amulet, 2001, 149 s. Alfabet. ISBN 80-862-9970-8. HELLER, Jiří a Olga PECINOVSKÁ. Závislost známá neznámá. 1. vyd.. Praha : GradaPub., 1996, 98 s. ISBN 80-716-9277-8 JANÍK, Alojz a Karel DUŠEK. Drogy a společnost: adiktologické kompendium. 1. vyd. Překlad Jaroslava Kočová. Praha : Avicenum, 1990, 342 s. Život a zdraví. ISBN 80201-0087-3. ILLES, Tom. Děti a drogy: fakta, informace, prevence. 2., uprav. vyd. Praha : ISV nakladatelství, 2002, 55 s. ISBN 80-858-6650-1. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003a, 319 s. ISBN 80-86734-05-6. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti 2: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003b, 343 s. ISBN 80-86734-05-6. MIOVSKÝ, Michal. Konopí a konopné drogy: adiktologické kompendium. 1. vyd. Překlad Jaroslava Kočová. Praha : Grada, 2008, 533 s. ISBN 978-802-4708-652. 63

NEŠPOR, Karel. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. 1.vyd. Praha : Portál, 1995, 129 s. ISBN 80-717-8086-3. Pravda o drogách: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009g [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o extázi: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009a [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o heroinu: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009b [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o LSD: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009c [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o marihuaně: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009d [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o pervitinu: Řekni ne drogá -

řekni ano životu[online]. Los Angeles:

Foundationfor a Drug-Free World, 2009e [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . Pravda o inhalátech: Řekni ne drogám - řekni ano životu [online]. Los Angeles: Foundationfor a Drug-Free World, 2009f [cit. 2012-05-10]. Dostupný z WWW: . PRESL, Jiří. Drogová závislost: může být ohroženo i Vaše dítě? 1. vyd. Praha : Maxdorf, 1994. ISBN 80-858-0018-7. Substituční léčba [online]. Praha : MeDitorial, 2012 [cit. 2012-05-30]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804-0799. Taneční projekty [online]. Brno: Ts Beat Up, 2011 [cit. 2012-05-30]. Dostupný z WWW: . 64

Teen Challenge [online]. Brno: Dětské centrum Teen Challenge International, 2012 [cit. 2012-05-30]. Dostupný z WWW: . VIŠŇOVSKÝ, Peter, Ilona BEČKOVÁ a Viktor MRAVČÍK. Bludný kruh toxikomanií: charakteristika a hlavní rizika. 1. vyd. Překlad Petr Nevšímal. Hradec Králové : E.I.A. Ekonomická a informační agentura, 1998, 114 s. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 80-854-9076-5. ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. 1.vyd. Ostrava : Tiskservis, 2003, 95 s. ISBN 80-244-0709-4

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Kazuistika Příloha č. 2: Dotazník pro školního metodika prevence

66

Příloha č.1: Kazuistika Pohlaví: muž Věk: 19 let, bývalý student maturitního oboru Jméno: Ondra M. Kdy jsi poprvé slyšel o drogách? „ Asi ve 10 letech ve škole. Osobně tak ve třinácti, byla to marihuana”. Proč jsi začal s drogami? „Měl jsem pocit, že vybočuji z „party.“ Abych se zařadil, začal jsem taky „ hulit“. Kdo ti dal drogu? „Kamarádi”. Kde jsi vzal na drogy peníze? „Začalo to tak, že mě zvali, takže sem ze začátku platit nemusel. Bylo to super, zhulili jsme se na diskošce. Je to skvělý, máte pocit, že můžete všecko a hlavně holky na to dou. Pak jsem musel zvát i já a tak to šlo pořád dokola. Něco jsem platil z peněz z brigády nebo kapesního no pak musíte sem tam něco čorknout a tak. Potom něco koupíte třeba za 300,- myslím nějaký matroš a když se podaří tak prodáte třeba za 500,- a hned máte v pohodě vydělané...”. Kdy jsi začal užívat pravidelně? „Ze začátku máte pocit, že vám to něco dává, tak si občas dáte pro ten lepší pocit. Po určitém čase už se bez toho nemůžete obejít a já hlavně chtěl zůstat v partě. Když okolo vás všichni hulí tak prostě na to máte taky chuť. Hulil jsem i 6x do týdne”. „Po hulení jsem přešel rovnou na herák. Nejdřív sem ho jenom kouřil jako draka, a to mi vydrželo asi tak čtyři měsíce. Pak to tak nešlo, protože sem ho potřeboval furt víc a víc a stálo mě to hrozný majlant, jako hodně peněz. Tak jsem se rozhod, že si radši budu šlehat. Většinou se sjedete někde venku na záchodcích, v parku, pod mostem atd…..”.

Co drogová prevence na škole? „Ve škole vám řeknou, co droga může přinést, jaké jsou následky. Mě to nezajímalo, tehdy sem to ani nechtěl poslouchat. Na střední mi to připadalo všechno směšné a hlavním cílem bylo „ brát, brát, brát….“. A co problémy ve škole nebo doma? „Ve škole často slyšíte jak to „gumuje mozek“ a co by se mělo nebo nemělo. Pořád měl někdo narážky, že vypadám hrozně, ať se sebou začnu něco dělat atd. Nakonec jsem toho nechal, nemělo to cenu, stejně škola pro mě nebyla. Doma o tom ze začátku nikdo nevěděl, ale nakonec to všecko prasklo. Naši mě chtěli ze začátku držet stranou. Pořád mě hlídali, domlouvali léčení, hlavně abych chodil odevzdávat moč. Myslím, že sami začali chodit do poradny pro rodiče závislých dětí, alespoň si to matně vybavuji. Doma jsem se pak neukázal asi tak tři měsíce. Byl sem tak různě, hlavně u kamaráda, který mě v létě umřel na předávkování”. Byl to podmět přestat užívat drogy? „Jo ze začátku jsem myslel, že mě to taky čeká. Myslím, že sem s tím tak trochu počítal a nebo sem to možná i chtěl. Hlavou se vám honí hrůza myšlenek a to že jste v pr..., vám vůbec nedochází. Našli mě úplně sjetého na autobusáku a odvezli mě. Když sem se probral, matně si pamatuju, že první koho sem viděl, byli naši. Máma strašně plakala a pak to šlo jedno za druhým. Musel sem nastoupit na léčbu a nějak se to všechno zlomilo, že jsem chtěl opravdu přestat. Pořád to mám před očima to všechno i smrt Marka. Máte noční můry, pořád se vám o tom zdá. Pak se vzbudíte a nevíte, jestli jste si něco nevzal, jste zpocený ze začátku je to opravdu hrůza. Momentálně sem čistý”. Jaký je život bez drog? „Stojí vás to hodně úsilí a hlavně co se týče myšlení. Abyste se vrátili alespoň do přijatelné formy, tedy do původního stavu. Pořád to máme napsané na zádech a všichni to vědí a to je asi to nejhorší že se musíte vyrovnat s těma pohledama. Přišel jsem o všechny svoje kamarády. O ty co se semnou bavili, než sem začal brát i o ty s kterými jsem bral. Jsem na novém začátku, mám zpět rodinu a kamarády s léčby”.

Teď když se ohlédneš, změnil by si něco na svém životě, kdyby ses mohl vrátit na začátek? „Nevím, teď bys asi čekala, že ti řeknu, že bych se drog nikdy nechytil, že bych nehulil byl vzorný blbeček atd. Kdybych ti to všechno řekl, asi by to nebyla pravda byla by to přetvářka. Nikdy jsem to neplánoval, že skončím na drogách, nějak to přišlo samo. A to se může stát komukoliv. Jasně že až si tím projdete a neskončíte v mrazáku tak nad tím přemýšlíte, jak by to bylo, kdybych s tím nezačal, ale momentálně jsem rád, že jsem s tím dokázal skončit a to je hlavní”.

Ondra je momentálně zbaven závislosti asi rok a dva měsíce je čistý. Žije v bytě svých rodičů a s jejich podporou se snaží znovu najít životní cíl, kterým by mělo být podle jeho slov dokončení studia, pokud to bude možné a hlavně dohnat to co ve svém životě promrhal a o co přišel díky drogám. Jeho snem je znovu hrát basketbal, protože v tom byl kdysi velmi dobrý.

Příloha č. 2: Dotazník pro školního metodika prevence 1. Jaký máte názor na dnešní drogovou problematiku u studentů středních škol? 2. Potýkáte se často s tímto problémem na vaší škole? 3. Řešila jste případ s drogově závislým studentem? 4. Do jaké míry je zpracovaná drogová prevence na vaší škole? 5. Setkala jste se s tím, že Vás student vyhledal nebo požádal o pomoc s tímto problémem? 6. S jakou reakcí se setkáváte od rodičů těchto studentů? 7. Jak byste postupovala při zjištění prodeje drog u Vás na škole? 8. Jsou u Vás organizovány preventivní akce (přednášky o drogové problematice…..)? 9. Byl někdy z této školy vyloučen drogově závislý student ?