Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. ANALÝZA TRENDU POJISTNÝCH PODVODŮ ZA LÉTA 2000 AŽ 2010 Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

ANALÝZA TRENDU POJISTNÝCH PODVODŮ ZA LÉTA 2000 AŽ 2010 Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.

Miroslav Vališka Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza trendu pojistných podvodů za léta 2000 až 2010 vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

Brno, dne 30. dubna 2012

Podpis studenta ……………………………

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za cenné rady, připomínky při vedení práce. Dále bych rád poděkoval Mgr. Čestmíru Fišerovi za odborné konzultace k problematice pojistných podvodů. V neposlední řadě bych tímto poděkoval své rodině, která mě celou dobu mého studia podporovala.

ABSTRAKT: Miroslav Vališka, Technické znalectví a pojišťovnictví, Bakalářská práce. Tato práce se zabývá vývojem trestného činu pojistného podvodu v České republice od roku 2000 do roku 2010, s přihlédnutím k roku 2011. V rešeršní části je vysvětleno, co vlastně v České republice znamená trestný čin, z čeho se skládá a následovně je vysvětlen a rozebrán pojem pojistného podvodu. V práci byla sestavena informační databáze s vyhodnocením vývoje trestného činu pojistný podvod od roku 2000 do roku 2010 s přihlédnutím k vývoji z roku 2011.

KLÍČOVÁ SLOVA: Trestný čin, pojistný podvod, pachatel.

ABSTRACT: Miroslav Vališka, Technical Expertising and Insuransing, Bachelor thesis.

This work is addressing the insurance deception criminal act development from the years 2000 to 2010 in Czech Republic. It is also considering the year 2011. In the research part there is explained what the criminal act means in Czech Republic, what it consists of and then there is explained and analyzed the term of the insurance deception. There was composed the information database in the work evaluating development of insurance deception criminal act from the years 2000 to 2010 considering the year 2011.

KEY WORDS: Criminal act, insurance deception, culprit.

OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3. TRESTNÝ ČIN........................................................................................................... 10 3.1 Působnost .............................................................................................................. 10 3.1.1 Časová působnost .......................................................................................... 10 3.1.2 Místní působnost ............................................................................................ 12 3.1.3 Osobní působnost ........................................................................................... 14 3.2 Skutková podstata trestného činu ......................................................................... 14 3.2.1 Objekt trestného činu ..................................................................................... 15 3.2.2 Objektivní stránka .......................................................................................... 16 3.2.3 Subjekt trestného činu .................................................................................... 18 3.2.4 Subjektivní stránka trestného činu ................................................................. 19 4. POJISTNÝ PODVOD ................................................................................................ 22 4.1 Objekt pojistného podvodu ................................................................................... 23 4.2 Objektivní stránka pojistného podvodu ................................................................ 23 4.2.1 Škoda ............................................................................................................. 23 4.3 Subjekt pojistného podvodu.................................................................................. 24 4.4 Subjektivní stránka pojistného podvodu ............................................................... 24 4.5 Vybrané pojmy ..................................................................................................... 24 4.5.1 Pojištění ......................................................................................................... 24 4.5.2 Nepravdivé a podstatně zamlčené údaje ........................................................ 25 4.5.3 Hrubě zkreslené údaje .................................................................................... 25 4.5.4 Pojistná událost .............................................................................................. 25 4.5.5 Vyvolání a předstírání události ...................................................................... 25 4.5.6 Udržování stavu ............................................................................................. 26 5. INFORMAČNÍ DATABÁZE..................................................................................... 27 5.1 Rok 2000 ............................................................................................................... 27 5.2 Rok 2001 ............................................................................................................... 30 5.3 Rok 2002 ............................................................................................................... 32 5.4 Rok 2003 ............................................................................................................... 34 5.5 Rok 2004 ............................................................................................................... 36 5.6 Rok 2005 ............................................................................................................... 38 5.7 Rok 2006 ............................................................................................................... 40 5.8 Rok 2007 ............................................................................................................... 42 5.9 Rok 2008 ............................................................................................................... 44 5.10 Rok 2009 ............................................................................................................. 46 5.11 Rok 2010 ............................................................................................................. 48 5.12 Rok 2011 ............................................................................................................. 50 6. VYHODNOCENÍ ....................................................................................................... 52 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 57 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 59 SEZNAM ZÁKONŮ ...................................................................................................... 60 SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ ................................................................... 60 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 61 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 63

7

1. ÚVOD Co je vlastně pojistný podvod? Od nepaměti se lidé snaží chránit svůj majetek. A to buď silou nebo prostřednictvím instituce, která jim prodá trochu jistoty pro případ nepříznivé události. Dříve pojišťovny poskytovaly ochranu proti živelným pohromám, jako jsou oheň, voda, vítr. Postupující dobou a technickou revolucí se mezi lidmi objevovaly například první automobily a s nimi potřeba i jejich ochrany. Na tuto skutečnost reagovali pojišťovny vznikem nových druhů pojištění. V současnosti se nejčastěji využívá pojištění života a následků smrti. Tímto vznikl prosperující byznys komerčních pojišťoven, které klienta pojistí „téměř“ na vše. Pojišťovny stojí na jedné straně a na druhé straně klienti, kteří platí za své bezpečí a klid. V tuto chvíli vzniká také problém pojistného podvodu, neboť někteří lidé se snaží vymyslet způsob, jak z pojišťoven získat finanční prostředky za zinscenované pojistné události. Dříve se toto jednání dalo kvalifikovat jako trestný čin podvod. Dle § 250 zák. č. 140/1961 Sb. trestní zákon. S nárůstem tohoto specifického jednání v 90. letech 20. století byla v roce 1997 do trestního zákona začleněna speciální skutková podstata trestného činu podvodu trestný čin pojistný podvod dle § 250a zák. č. 140/1961 Sb. V současnosti je po novelizaci trestního zákona č. 140/1961 Sb. v platnosti nový zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, kde je již samostatné paragrafové znění pojistného podvodu. S ohledem na řešenou problematiku v této práci, je potřeba uvést i to, jak je chápán trestný čin dle § 13 zákona č. 40/2009 Sb.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je vyhodnotit vývoj trestného činu pojistný podvod v České republice za období 2000 až 2010 s přihlédnutím i k roku 2011. Tato práce je zpracována za pomocí statistik kriminality za jednotlivé roky, které zpracovává Policejní prezidium České republiky a zveřejňuje Ministerstvo vnitra České republiky. V průběhu práce, je z výsledných dat možné odpovědět na několik otázek. -

Kolik bylo spácháno trestních činů pojistný podvod za sledované období?

-

Jaká je percentuální objasněnost tohoto trestného činu?

-

Co by mohlo ovlivnit objasněnost?

-

Jaké škody byly tímto trestným činem způsobeny?

-

Může mít chování pojišťoven vliv na páchání trestného činu pojistného podvodu?

9

3. TRESTNÝ ČIN V České republice stát chrání jak své zájmy, tak zájmy svých občanů pomocí zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V tomto zákoně stát taxativně uvádí, co je chápáno jako trestný čin a v případě jeho spáchání, uvádí sankce za tento trestný čin. „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti“. (§ 13 zákona č. 40/2009)

Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Zákaz retroaktivity tedy znamená, že zpětná účinnost právního předpisu není možná, toto se vztahuje k časové působnosti zákona. (Novotný F. et al.; 2010)

Každý trestný čin je protiprávním jednáním a je zde třeba zdůraznit míru zavinění, neboť trestní odpovědnost je jednou z významných zásad trestního práva. Odpovědností je myšlena povinnost strpět sankce stanovené trestním zákonem za spácháni trestného činu mezi státem a pachatelem. (Chmelík J. et al.; 2007)

3.1 Působnost 3.1.1 Časová působnost Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán. Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.

„Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat“. (§ 2, odst. 4) zákona č. 40/2009)

10

„Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje“. (§ 3 zákona č. 40/2009)

Pro časovou působnost platí pravidlo, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá dle zákona účinného v době spáchání trestného činu. Ale platí tu i výjimka, že čin lze posuzovat podle nového znění zákona a to v těch případech, že je pro pachatele příznivější. Toto souvisí se zásadou nullum crime sine lege, ke které se dodává „sine lege praevia“ – žádný trestný čin bez předchozího zákona. (Chmelík J. et al.; 2007)

Můžeme to vysvětlit takto: Pravidlo lze uplatnit v případech, kdy trestný čin byl spáchán v době platnosti zákona (např. před jeho novelizací) a samotné soudní líčení nastane v době platnosti nového zákona. Zde se postupuje dle toho, co je pro pachatele příznivější (např. menší výše trestu, změna trestnosti). Zásadu je nezbytné použít vždy jako celku, není možné podle jednoho zákona posuzovat trestnost a vinu a podle druhého zákona o trestu. (Novotný F. et al.; 2010)

V minulosti byla často diskutována otázka, kdy vlastně došlo k trestnému činu? Zda v okamžiku kdy pachatel trestný čin spáchal, nebo zda v době dokonání tohoto činu, tedy když nastal následek tohoto činu. (Novotný F. et al.; 2010)

V novém trestním zákoně je tato otázka jednoznačně vyřešena. Zákonodárce se přiklání k právnímu názoru. „Čin je podle trestního zákona spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí konat měl“. (Novotný F. el al.; 2010; str. 71)

„Z Judikátu KS Brno R 11/1962: Jestliže se z hlediska § 16 odst. 1 trestního zákona (nyní § 2 odst. 1 trestního zákoníku) posuzuje při souběhu trestných činů některý čin podle starého a jiný podle nového trestního zákona. Vyměří se úhrnný trest vždy podle toho ustanovení, které se vztahuje na čin nejpřísněji trestný, a to bez ohledu na to, zda se posuzuje podle starého či nového zákona. Nikdy však nesmí podle § 16 odst. 2 trestního zákona (nyní § 3 odst. 1 trestního zákoníku) dojít k uložení takových trestů, které nový zákon nepřipouští“. (Fenyk J. et al.; 2010; str. 18) 11

3.1.2 Místní působnost Místní působnost vymezuje okruh trestných činů, na které se vztahuje trestný zákon s přihlédnutím na místo spáchání takového činu. V místní působnosti se uplatňují některé zásady. Jsou to zásady: -

zásada teritoriality

-

zásada registrace

-

zásada personality

-

zásady ochrany, univerzality a subsidiární zásady

univerzality. (Novotný F. et al.; 2010) Těmito posledními zásadami se nebudeme zabývat, jelikož zde se již jedná o mezinárodní hledisko, které není předmětem této práce.

3.1.2.1 Zásada teritoriality „Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území. Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky, a) dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zčásti jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný trestním zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině. Účastenství je spácháno na území České republiky, a) je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo b) jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině. Jednal-li účastník na území České republiky, užije se na účastenství zákona České republiky bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný“. (§ 4 zákona č. 40/2009)

12

Zásada teritoriality představuje suverenitu České republiky. Podle této zásady se posuzují všechny trestné činy spáchané na území České republiky, bez ohledu, jestli tento čin spáchal občan České republiky nebo cizinec. (Fenyk J. et al.; 2010)

Vyňaty nejsou ani budovy a pozemky zastupitelských úřadů cizích států. Orgány činné v trestním řízení zde nemohou provádět žádné úkony bez povolení daného státu. Nezáleží ani na tom, zda pachatelem je občan České republiky nebo cizinec. (Novotný F. et al.; 2010)

3.1.2.2 Zásada registrace „Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3“. (§ 5 zákona č. 40/2009)

Jde o tzv. „princip vlajky“ což znamená, že se podle trestního zákona bude postupovat i v případě spáchání trestného činu na palubě lodi či jiného plavidla nebo letadla či jiného vzdušného prostředku, který je registrován v České republice a zároveň se nachází mimo území České republiky. V případě lodí se ani nerozlišuje, zda se prostředek nacházel v mezinárodních vodách nebo v pobřežních vodách. Toto ujednání se výhradně vztahuje na civilní nebo obchodní dopravní prostředky. Na státních dopravních prostředcích (např. vojenských) se postupuje podle zásady teritoriality, jejich paluby se považují za území České republiky. (Novotný F. et al.; 2010)

3.1.2.3 Zásada personality „Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt“. (§ 6 zákona č. 40/2009)

13

Podle této zásady jsou trestné i činy, které spáchá občan České republiky v cizině. Výjimkou jsou dopravní nehody nebo přestupky při provozu motorového vozidla v zahraničí. Ty jsou projednávány podle platných právních předpisů daného státu. (Novotný F. et al.; 2010)

3.1.3 Osobní působnost Osobní působnost se vztahuje přímo k osobě pachatele trestného činu. Z této působnosti jsou v našem právním řádu vyjmuti podle článku 27 Ústavy poslanci a senátoři pro hlasování v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Prezident České republiky může být stíhán pouze za velezradu. Pro ostatní trestné činy spáchané jeho osobou po dobu výkonu jeho funkce, je trestní stíhání navždy vyloučeno. (Chmelík J. et al.; 2007)

Pachatelem trestného činu je fyzická trestně odpovědná osoba, která svým jednáním naplňuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu. Pachatelství se nevztahuje pouze na dokonaný trestný čin, ale i na jeho jednotlivá vývojová stádia jako jsou příprava trestného činu, pokus trestného činu a účastenství na trestném činu ve formě organizátorství, návodu a pomoci. Pokud zákon stanový, že jsou trestná. (Novotný O. et al.; 2010)

3.2 Skutková podstata trestného činu Skutkovou podstatou dle platného Českého práva vyjadřuje souhrn znaků trestného činu určitého druhu, kterými se jednotlivé trestné činy od sebe odlišují. Znaky jednotlivých skutkových podstat nalezneme ve zvláštní části trestního zákoníku, kde jsou rozděleny na základě hodnotového systému do 13 hlav. Z pohledu státu jsou znaky skutkové podstaty trestného činu hranicí nežádoucího jednání (trestné činy) a sankcí za jejich porušení. Znaky charakterizují: -

Objekt trestného činu

-

Objektivní stránku trestného činu

-

Subjekt trestného činu

-

Subjektivní stránku trestného činu (Novotný F. et al.; 2010)

14

3.2.1 Objekt trestného činu Lze definovat jako společenský vztah, zájem a hodnotu chránící trestným zákonem. Jde o vztahy, na které společnosti záleží natolik, že jejich porušení nebo ohrožení postihuje trestní sankcí. Objekt trestného činu lze třídit dle stupně obecnosti: a) Objekt obecný b) Objekt druhový c) Objekt individuální (Jelínek J. et al.; 2010)

3.2.1.1 Objekt obecný Definuje souhrn všech nejdůležitějších společenských vztahů, zájmů a hodnot. V odborné literatuře se uvádí, že obecný objekt lze přirovnat ke znění § 39 odst. 2 tr. zákoníku, chráněný zájem. (Novotný F. et al.; 2010)

3.2.1.2 Objekt druhový Neboli skupinový, je určován společnými znaky pro skupiny příbuzných trestných činů uvedených v hlavách a oddílech zvláštní části trestního zákoníku. Např. trestné činy proti životu a zdraví nebo trestné činy proti majetku. (Novotný O. et al.; 2010)

3.2.1.3 Objekt individuální Za individuální objekt lze považovat zájem či hodnotu, kterou trestní zákoník chrání a slouží k ochraně konkrétního, určitého zájmu (krádež, vražda). Individuální znak je povinným znakem skutkové podstaty každého trestného činu. U individuálního objektu se setkáme s alternativním nebo kumulativním objektem. -

Alternativní objekt nám dává možnost, v případě několika objektů trestného činu, které jsou uvedeny přímo v paragrafovém znění, postihnout pachatele i v tom případě, že došlo k porušení pouze některého z těchto objektů (např. § 311 tr. zákoníku Teroristický útok, který chrání obyvatelstvo, vládu nebo jiný orgán).

15

-

Při kumulativním objektu je chráněno také několik objektů. Zde však musí být pachatelem postiženy všechny objekty společně nebo bezprostředně po sobě. Pokud by byl postižen pachatelem pouze jeden ze znaků, nemůže se jednat o dokonaný trestný čin. (např. § 346 tr. zákoníku Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, chrání zájem státních orgánů a občanů před nepravdivými údaji.

Čin, který by neohrožoval žádnou chráněnou hodnotu, nemůže být trestným činem. (Novotný F. et al.; 2010)

3.2.2 Objektivní stránka Charakterizuje způsob spáchání trestného činu a jeho následky. Obligatorními znaky (povinné), které musí být v každé skutkové podstatě trestného činu, charakterizující objektivní stránku trestného činu jsou: -

jednání

-

následek

-

příčný stav mezi jednáním a následkem

Fakultativní znaky (nepovinné), které nemusí být ve všech skutkových podstatách trestného činu jsou: -

doba spáchání trestného činu

-

místo spáchání trestného činu

-

použité prostředky ke spáchání trestného činu

-

způsob spáchání trestného činu

-

hmotný předmět útoku

-

účinnek (Novotný F. et al.; 2010)

3.2.2.1 Obligatorní znaky Jednáním se rozumí projev vůle člověka a první předpoklad k tomu, aby se mohlo jednat o trestný čin. Jednání je vybudováno na dvou složkách a to na složce fyzické a složce psychické. -

Složkou fyzickou je míněn projev člověka na venek, který představuje pohyb nebo zdržení se tohoto pohybu.

16

-

Složku psychickou představuje vůle člověka, protože jednání je aktem vůle. Za jednání ale nelze považovat vynucený pohyb násilím, v křeči nebo reflexním pohybem.

Následkem rozumíme jednání, které ohrožuje nebo porušuje zájmy chráněné trestním zákonem. Pachatel svým jednáním postihuje individuální objekt trestného činu. (Novotný F. et al.; 2010)

Mezi následek řadíme u majetkových deliktů škodu podle výše na: škoda nikoli nepatrná – škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč škoda nikoli malá – škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč větší škoda – škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč značná škoda – škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč škoda velkého rozsahu – škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč (§ 138 odst. 1 zákona č.40/2009) Výše škody je stanovena přímo v paragrafovém znění jednotlivých trestních činů.

„Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Přiměřeně se postupuje při stanovení výše škody na jiné majetkové hodnotě“. (§ 137 zákona č. 40/2009)

Příčný stav mezi jednáním a následkem spojuje jednání a následek. Pachatel trestného činu může být trestně odpovědný za trestný čin, jestliže svým jednáním skutečně způsobil trestněprávní následek. Jinak řečeno je příčinou každý jev, bez kterého by jiný jev nenastal, respektive by nenastal způsobem, jakým nastal. (Novotný F. et al.; 2010)

3.2.2.2 Fakultativní znaky Jejich přítomnost není vždy ve skutkové podstatě trestného činu vyžadována. Pokud ale je některý z těchto znaků požadován, tak je v tomto případě uveden v paragrafovém znění jednotlivých trestních činů (např. na palubě, se zbraní, za živelné pohromy). 17

V případě účinku se jedná o znak objektivní stránky trestného činu v tom případě, kdy je předmětem útoku hmotný obligatorní znak. (Novotný F. et al.; 2010) Účinek jde zpravidla přesně vyčíslit a to v měřitelných jednotkách (např. kilogram, metr, počtem kusů nebo v peněžních částkách). Podstatný je především u majetkových trestných činů. (Novotný O. et al.; 2010)

3.2.3 Subjekt trestného činu „Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná“. (§ 22 zákona č. 40/2009)

Dle platné legislativy České republiky může být pachatelem trestného činu pouze fyzická osoba, která je v době činu příčetná, dovršila patnáctý rok věku a je rozumově a mravně vyspělá. (Jelínek J. et al.; 2010)

Subjektem trestného činu může být kdokoli, pokud skutková podstata trestného činu nevyžaduje, aby pachatel měl zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení. V takovém to případě je ve skutkových podstatách trestných činů uvedeno, kdo se tohoto činu může dopustit (např. voják, znalec, veřejný činitel). (Novotný F. et al.; 2010)

3.2.3.1 Věk „Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný“. (§ 25 zákona č. 40/2009)

Pachatel, který dovršil 15 rok věku, se stává trestně odpovědným a dovršením 18 roku věku se stává osobou plně trestně odpovědnou. Důležitým okamžikem z pohledu práva je, že odpovědnost nastává následující den po dovršení 15 nebo 18 roku věku. Spáchá-li pachatel trestný čin v den svých narozenin a dopustí se jednání naplňující některý ze znaků trestného činu, není v danou dobu trestně odpovědný či plně trestně odpovědný.

18

Pachatelé, kteří spáchají trestný čin v době po dovršení 15 roku věku, ale ještě nedovršili 18 rok věku, jsou označováni jako mladiství. U těchto osob je trestní odpovědnost za činy upravována zvláštním zákonem č. 218/2003 Sb. zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Samotný pojem mladiství upravuje § 2 písm. d). (Novotný O. et al.; 2010)

3.2.3.2 Příčetnost V trestním zákoníku není definován pojem příčetnost, ale uvádí důvody, které vylučují trestní odpovědnost, nepříčetnost. (Novotný O. et al.; 2010)

„Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný“. (§ 26 zákona č. 40/2009)

Výkladové ustanovení vymezující pojem duševní poruchy navazuje na zdravotnické vymezení. Duševní porucha se podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy. Duševní poruchu není možné zaměňovat za duševní nemoc, neboť pojem duševní nemoc je užším pojmem. Nepříčetnost, která je příčinou duševní poruchy, může být krátkodobá nebo přechodná s dobou trvání několik sekund nebo minut, ale může být i dlouhotrvající nebo trvalá. (Novotný O. et al.; 2010)

3.2.4 Subjektivní stránka trestného činu Subjektivní stránka má jediný obligatorní znak a to zavinění, které máme ve dvou formách, úmysl a nedbalost. V některých skutkových podstatách se mohou vyskytovat i fakultativní znaky subjektivní stránky, kterými jsou pohnutka (motiv) a cíl (záměr) trestného chování pachatele. Fakultativní znaky jsou nepovinné v tom smyslu, že se nemusí vyskytovat v každé skutkové podstatě. Jestliže skutková podstata vyžaduje, aby byl trestný čin spáchán pohnutkou nebo s cílem, musí být tento znak v trestném činu naplněn. Dojde-li k naplnění subjektivní stránky trestného činu, dojde k naplnění i skutkové podstaty trestného činu. (Jelínek J. et al.; 2010)

19

Jako každý znak skutkové podstaty trestného činu jsou i znaky subjektivní stránky trestného činu předmětem dokazování orgánů činných v trestním řízení. Forma zavinění je mnohdy dokazována zprostředkovaně přes jiné skutečnosti (např. nástroj, který byl použit a způsob jeho použití). Trestní zákoník rozlišuje dvě formy zavinění, úmysl a nedbalost. (Chmelík J. et al.; 2007)

3.2.4.1 Zavinění úmyslné Zahrnuje složku vědění a složku volní. Vědění zahrnuje vnímání a představu (odraz předmětů a jevů pomocí smyslových orgánů). Složka volní vyžaduje, aby pachatel převzal uskutečnění skutku do své vůle a rozhodl se porušit chráněný zájem. Zahrnuje chtění a srozumění. (Jelínek J. et al.; 2010)

úmysl přímý - pachatel „chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem“. (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009) úmysl eventuální - pachatel „věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn“. (§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009)

Srozuměním u nepřímého úmyslu můžeme vyložit tak, že pachatel nepočítal s konkrétní okolností, která mohla následku zabránit, i když si představoval, že je tento následek možný. Legální výklad definice srozumění nám uvádí § 15 odst. 2 trestního zákoníku. (Jelínek J. et al.; 2010)

„Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem“. (§ 15 odst. 2 zákona č. 40/2009)

20

3.2.4.2 Zavinění z nedbalosti Zahrnuje pouze složku vědění, složka volní tu chybí. Nedbalost se od úmyslu liší tím, že pachatel při zavinění z nedbalosti nechce způsobit čin, který je pro společnost nebezpečný. Nedbalost se člení na nedbalost vědomou a nedbalost nevědomou. (Fenyk J. et al.; 2010)

nedbalost vědomou - pachatel „věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí“. (§ 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009) nedbalost nevědomou - pachatel „nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl“. (§ 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009)

Nový trestný zákoník zavádí nový pojem hrubé nedbalosti, § 16 odst. 2 trestního zákoníku. Hrubou nedbalostí se rozumí vyšší stupeň intenzity nedbalosti vědomé či nevědomé. (Jelínek J. et al.; 2010)

21

4. POJISTNÝ PODVOD Trestný zákon č. 140/1961 Sb. Původně obsahoval pouze trestný čin podvodu. Z důvodu nárůstu zvláštních druhů podvodu byla novelou č. 253/1997 do trestného zákona zavedena zvláštní skutková podstata trestného činu podvodu a to Pojistný podvod dle § 250a. V roce 2010 vešel v platnost zákon č. 40/ 2009 Sb., trestní zákoník, kde nalezneme V hlavu: Trestné činy proti majetku, § 210 Pojistný podvod. (Jelínek J. et al.; 2010)

Majetkové trestné činy, které upravuje V hlava trestního zákoníku, mají jak v České republice, ale i v zahraničí významné místo mezi páchanými trestnými činy. V České republice patří mezi nejčastější trestné činy. (Novotný O. et al.; 2010)

„(1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

22

(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná“. ((§ 210 zákona č. 40/2009)

4.1 Objekt pojistného podvodu Objektem pojistného podvodu je majetek. Právní ochrana u tohoto ustanovení, oproti § 209 podvod, se poskytuje v užším rozsahu, a to před specifickými útoky vyplývajících z majetkových vztahů. Jde o vztahy ze smluvního pojištění i ze zákonného pojištění. (Novotný O. et al.; 2010)

4.2 Objektivní stránka pojistného podvodu Spočívá vtom, že pachatel, v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, uvede hrubě zkreslené nebo nepravdivé informace nebo zamlčí podstatné údaje. Tato skutková podstata ochraňuje cizí majetek v souvislosti s řádným sjednáním pojistných smluv, s likvidací pojistných událostí a s poskytnutím plnění z pojistné události. Nebo pachatel úmyslně vyvolá nebo předstírá událost v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch. Případně událost, která nastala, udržuje a způsobí tím škodu na cizím majetku. Tato část skutkové podstaty ochraňuje majetkové zájmy pojistitelů, kteří na těchto základech poskytují pojistná plnění. Tedy chrání opět majetek. (Novotný O. et al.; 2010)

4.2.1 Škoda Do objektivní stránky řadíme způsobenou škodu. Dle Judikátu Nejvyššího soudu ČR „NS ČR – R 29/2003 Škodou způsobenou trestným činem pojistného podvodu podle § 250a tr. zák. (nyní § 210 tr. zák.) je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním na straně jedné a pojistným plněním, které by náleželo, kdyby pachatel neuvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo nezamlčel podstatné údaje při uplatnění nároku na pojistné plnění, na straně druhé. Za škodu 23

nelze bez dalšího považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než jakou pachatel vylákal“. (Fenyk J. et al.; 2010; str. 839)

Tohoto lze uplatnit i v případech, kdy pojistná událost nastala, ale pachatel tento stav udržuje s úmyslem navýšení škody a její následovné uplatnění u pojistitele ve formě pojistného plnění.

Nejvyšší soud ČR v judikátu č. NS 18/2002-T 441 řeší, že pokut byla pojistná událost od prvopočátku fingována, není podstatná výše škody, která by vznikla v případě vzniku pojistné události, jelikož k této škodě by za normálních okolností nedošlo. Tudíž je celá částka uplatňovaného plnění škodou. (Šámal P. et al.; 2004)

4.3 Subjekt pojistného podvodu Pachatelem pojistného podvodu může být kdokoli z účastníků pojistné smlouvy. Nejčastěji je to pojistník, který uzavírá pojistnou smlouvu.

4.4 Subjektivní stránka pojistného podvodu Z pohledu subjektivní stránky jde o úmyslný trestný čin. K trestní odpovědnosti není potřeba, aby pojišťovna jednala v omylu. Rovněž se nevyžaduje, aby pachatel vylákal pojistné plnění. Pokud se pachateli podaří vylákat pojistné plnění, může být podle výše škody, uplatněna vyšší trestní sazba.

4.5 Vybrané pojmy 4.5.1 Pojištění Pojištění představuje určitý druh zabezpečení proti následkům nahodilé události spojené s pojistným nebezpečím nebo rizikem. Jedná se o právní vztah, který upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Podle tohoto zákona rozlišujeme dva druhy smluvního pojištění. 1. Pojištění dobrovolné, které vzniká a trvá na základě pojistné smlouvy. Na základě rovného postavení a respektování smluvních volností účastníků.

24

2. Pojištění povinné, kde má společnost zájem na ochraně před následky, které mohou být zdrojem zvýšeného rizika. Jde například o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zákon č. 168/1999 Sb.

Vedle smluvního pojištění rozlišujeme ještě zákonné pojištění, které vznikne a trvá automaticky na základě skutečností, které stanoví právní předpis bez projevu vůle účastníků pojištění. V České republice je pouze jedno zákonné pojištění a to zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. (Novotný O. et al.; 2010)

4.5.2 Nepravdivé a podstatně zamlčené údaje Za nepravdivé lze považovat údaje, které svým obsahem neodpovídají skutečnému stavu. K podstatně zamlčeným údajům dochází při neuvedení důležitých údajů, které mají v souvislosti s některým úkonem pro takový úkon rozhodující nebo zásadní charakter. Například zamlčení vážné nemoci u pojištění osob nebo u pojištění majetku uvedení věci, kterou pojištění nevlastní. (Novotný O. et al.; 2010)

4.5.3 Hrubě zkreslené údaje Jsou takové údaje, které mylně nebo neúplně informují o důležitých a podstatných událostech. (Novotný O. et al.; 2010)

4.5.4 Pojistná událost Je nahodilá blíže označená skutečnost v pojistné smlouvě, se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

4.5.5 Vyvolání a předstírání události Úmyslné vyvolání události, je jednání pachatele, který svým jednáním úmyslně způsobí konkrétní událost, ze které vzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění. Například úmyslně havaruje s pojištěným motorovým vozidlem V případě úmyslného předstírání události, pachatel předstírá pojistnou událost, ze které vyplývá pojistné plnění, avšak tato událost vůbec nenastala. (Novotný O. el al.; 2010) 25

4.5.6 Udržování stavu Udržováním stavu vyvolaného pojistnou událostí se rozumí, že pachatel svým jednáním úmyslně prodlužuje nebo rozvíjí důsledky pojistné události, která bez jeho přičinění nebo jeho nedbalostí vznikla. (Novotný O. et al.; 2010)

26

5. INFORMAČNÍ DATABÁZE Aby mohla být provedena analýza vývoje trestného činu pojistný podvod od roku 2000 do roku 2010, je potřeba uvést, kolik bylo v každém konkrétním roce spácháno těchto skutků. Pro konkrétní představu jsou uvedena data z jednotlivých krajů ČR pro daný rok a celou Českou republiku. V této práci je čerpáno ze statistik vývoje kriminality za jednotlivé roky analyzovaného období, které každoročně zpracovává pro potřebu Ministerstva vnitra ČR Policejní prezidium ČR. Z tohoto důvodu je rok 2000 výchozím pro porovnání a analýzu dané problematiky. Jako kritéria pro analýzu jsou vybrána následující data: -

počet zjištěných trestných činů

-

počet objasněných trestných činů

-

percentuální objasněnost

-

výše způsobené škody

-

percentuální podíl na škodě

5.1 Rok 2000 V roce 2000 bylo zjištěno Policií České republiky 382 trestných činů pojistný podvod s celkovou výší škody 66 988 000 Kč. Objasněno bylo 381 těchto činů, z čehož vyplývá objasněnost tohoto trestného činu ve výši 99,74 %. Konkrétní stav za tento rok je uveden v tabulce č. 1 a podíl v rámci České republiky v grafu č. 1, č. 2 a č. 3. A toto je pro tuto práci stav 0.

27

Tabulka č. 1 – rok 2000

Trestný čin pojistný podvod v období od 1. 1. 2000 - 31. 12. 2000 Objasněno

Zjištěno tr. činů

Počet

v%

Česká republika

382

381

99,74

66 988 000

x

Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj

105 18 12 43 36 32 84 52

105 18 12 43 36 32 83 52

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 98,81 100,00

22 416 000 1 075 000 173 000 11 737 000 9 084 000 4 692 000 8 385 000 9 426 000

33,46 1,60 0,26 17,52 13,56 7,00 12,52 14,07

Území

Škoda v Kč

Škoda v %

Graf č. 1 – rok 2000 podle krajů v %

Z grafu č. 1 vyplývá, že největší podíl na trestné činnosti má hlavní město Praha. To je způsobeno největší koncentrací obyvatelstva ve městě jak trvale žijících, tak dojíždějících do zaměstnání z celé republiky. V Praze žilo v roce 2000 dle údajů Českého statistického úřadu 1 170 476 obyvatel z 10 266 546 obyvatel České republiky. To je 11.4 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Na druhém místě je Jihomoravský kraj, kde se nachází druhé největší město ČR Brno. Nejmenší podíl na trestné činnosti má Jihočeský kraj. (www.csu.cz) 28

Graf č. 2 – rok 2000 dle krajů a škody

Z grafu č. 2 je patrné, že Praha zaujímá první místo i ve výši škody způsobené trestným činem. Jak je vyjádřeno v grafu č. 3 zaujímá Praha 33,46 % z celkové škody. Na druhém místě je Západočeský kraj. Jihočeský kraj, který je na druhém místě v počtu spáchaných trestných činů, zaujímá čtvrté místo podle výše způsobené škody.

Graf č. 3 – rok 2000 výše škody v %

29

5.2 Rok 2001 Tabulka č. 2 – rok 2001



Počet

v%

Česká republika

396

390

98,48

74 105 000

x


116 21 15 39 41 19 89 56

115 21 15 38 39 19 87 56

99,14 100,00 100,00 97,44 95,12 100,00 97,75 100,00

18 965 000 2 509 000 2 182 000 10 056 000 7 061 000 2 974 000 25 866 000 4 493 000

25,59 3,39 2,94 13,57 9,53 4,01 34,90 6,06

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


V roce 2001 dochází k mírnému nárůstu trestné činnosti v ČR. Zvýšil se počet zjištěných trestných činů a výše škody, ale naopak mírně klesla objasněnost trestného činu s porovnáním s rokem 2000. Jak vyplývá z porovnání dat z tabulky č. 1 a tabulky č. 2. Na prvním místě je hlavní město Praha.

30


Praha sice zaujímá první místo v počtu spáchaných trestných činů, ale největší škoda byla způsobena v Jihomoravském kraji. Tento rozdíl je patrný z grafů č. 5 a 6.


31

5.3 Rok 2002 Tabulka č. 3 – rok 2002



Počet

v%

Česká republika

634

540

85,17

182 411 000

x


180 63 31 67 89 37 77 90

164 57 31 64 55 27 63 79

91,11 90,48 100,00 95,52 61,80 72,97 81,82 87,78

117 136 000 11 826 000 540 000 5 972 000 12 768 000 4 965 000 17 930 000 11 274 000

64,22 6,48 0,30 3,27 7,00 2,72 9,83 6,18

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


Rok 2002 byl co do počtu trestného činu a výše škody mimořádný. V srpnu tohoto roku postihly Českou republiku největší povodně v dějinách. To by mohla být pravděpodobně jedna z příčin nárůstu tohoto trestného činu. Povodně sebou přinesly velké škody, které dosáhly 73 mld. Kč. (cs.wikipedia.org) Praha měla největší počet trestných činů a zároveň největší škody. 32



33

5.4 Rok 2003 Tabulka č. 4 – rok 2003



Počet

v%

Česká republika

617

577

93,52

121 377 000

x


205 36 52 82 73 29 51 89

199 33 52 81 67 27 47 71

97,07 91,67 100,00 98,78 91,78 93,10 92,16 79,78

53 232 000 4 472 000 9 427 000 10 615 000 7 452 000 20 502 000 4 821 000 10 856 000

43,86 3,68 7,77 8,75 6,14 16,89 3,97 8,94

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


Tento rok dochází jak ke snížení počtu spáchaných trestných činů, tak i ke snížení způsobené škody. Zvýšila se objasněnost oproti předcházejícímu roku. Největší počet trestného činu byl zaznamenán v Praze společně s největší škodou. Druhá největší škoda byla zaznamenána ve Východočeském kraji.

34



35

5.5 Rok 2004 Tabulka č. 5 – rok 2004



Počet

v%

Česká republika

611

576

94,27

115 035 000

x


179 52 74 70 71 43 40 82

164 52 74 70 69 42 35 70

91,62 100,00 100,00 100,00 97,18 97,67 87,50 85,37

37 104 000 30 266 000 11 480 000 6 667 000 13 806 000 2 581 000 4 853 000 8 278 000

32,25 26,31 9,98 5,80 12,00 2,24 4,22 7,20

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


I rok 2004 přináší snížení počtu spáchaných trestných činů se snížením škody. Nejhorší situace je v Praze jak v počtu spáchaných činů tak i výše škody. Objasněnost se nepatrně zvýšila oproti roku 2003. Ve Středočeském kraji byla druhá největší způsobená škoda.

36



37

5.6 Rok 2005 Tabulka č. 6 – rok 2005



Počet

v%

Česká republika

489

452

92,43

86 205 000

x


176 35 36 47 65 23 39 68

159 34 36 46 64 23 37 53

90,34 97,14 100,00 97,87 98,46 100,00 94,87 77,94

34 880 000 3 828 000 3 784 000 3 964 000 18 430 000 13 004 000 4 080 000 4 235 000

40,46 4,44 4,39 4,60 21,38 15,08 4,73 4,91

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


V roce 2005 dochází k většímu snížení počtu spáchaných trestných činů a zároveň ke snížení škody, která nepřesahuje 100 000 000 Kč. Opakuje se situace z předchozího roku, kdy Praha má jak největší počet spáchaných činů, tak i největší škodu. Objasněnost oproti loňskému roku klesla. 38



39

5.7 Rok 2006 Tabulka č. 7 – rok 2006



Počet

v%

Česká republika

496

455

91,73

93 335 000

x


205 50 22 26 69 40 38 46

188 49 21 25 67 38 37 30

91,71 98,00 95,45 96,15 97,10 95,00 97,37 65,22

40 197 000 7 280 000 3 166 000 2 310 000 10 119 000 19 003 000 7 315 000 3 945 000

43,07 7,80 3,39 2,47 10,84 20,36 7,84 4,23

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


Rok 2005 přinesl větší počet spáchaných trestných činů a s tím navýšení škody oproti roku 2004. Objasněnost opět klesla, ale stále se drží nad hranicí 90 %. Praha si zopakovala nepříjemný výsledek z loňského roku. Jihočeský kraj poprvé od roku 2000 ztratil 100 % objasněnost trestného činu. 40



41

5.8 Rok 2007 Tabulka č. 8 – rok 2007



Počet

v%

Česká republika

582

470

80,76

74 501 000

x


257 62 32 19 72 34 59 47

221 38 30 15 65 24 49 28

85,99 61,29 93,75 78,95 90,28 70,59 83,05 59,57

29 347 000 17 595 000 2 217 000 1 058 000 10 607 000 3 892 000 5 885 000 3 900 000

39,39 23,62 2,98 1,42 14,24 5,22 7,90 5,23

Území

Škoda v Kč

Škoda v %

Graf č. 22 – rok 2007 podle krajů

I v roce 2007 dochází k navýšení počtu spáchaných trestných činů, ale oproti předcházejícímu roku nedošlo k navýšení škody. Dochází však k výraznému poklesu objasněnosti, které se drží lehce nad 80 %. Praha znovu zaznamenává nepříjemné prvenství, ale může se pochlubit vyšší objasněností, než je průměr z celé republiky. 42



43

5.9 Rok 2008 Tabulka č. 9 – rok 2008



Počet

v%

Česká republika

408

303

74,26

92 409 000

x


139 83 11 11 95 21 24 24

102 61 10 6 74 14 18 18

73,38 73,49 90,91 54,55 77,89 66,67 75,00 75,00

49 485 000 16 147 000 522 000 2 294 000 12 922 000 3 124 000 3 790 000 4 125 000

53,55 17,47 0,56 2,48 13,98 3,38 4,10 4,46

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


V tomto roce sice došlo k velkému snížení počtu spáchaných trestných činů, ale zároveň k navýšení škody. Objasněnost klesá pod hodnotu 80 % a je na dosavadním minimu za posledních sedm let. Praha si stále drží své neslavné prvenství jako v předcházejících letech.

44



45

5.10 Rok 2009 Tabulka č. 10 – rok 2009



Počet

v%

Česká republika

429

283

65,97

136 614 000

x

Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

147 103 13 19 49 20 42 36

94 69 13 16 29 13 29 20

63,95 66,99 100,00 84,21 59,18 65,00 69,05 55,56

81 091 000 20 689 000 1 063 000 2 901 000 12 115 000 1 483 000 9 771 000 7 502 000

59,36 15,14 0,78 2,12 8,87 1,09 7,15 5,49

Území

Škoda v Kč

Škoda v %


V roce 2009 došlo k mírnému navýšení zjištěných trestných činů oproti roku 2008, ale výše škody opět překročila 100 000 000 Kč. Objasněnost opět klesá, na své historické minimum od roku 2000. Praha stále drží své prvenství.

46

V rámci statistik dochází v návaznosti na členění České republiky dle Vyšších územně správních celků k přejmenování tří krajů. Západočeský kraj se mění na Plzeňský kraj, Severočeský kraj na Ústecký kraj a Severomoravský kraj na Moravskoslezský kraj.



47

5.11 Rok 2010 Tabulka č. 11 – rok 2010



Počet

v%

Česká republika

354

245

69,21

102 859 000

x

Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezký kraj Zlínský kraj

101 109 17 4 2 27 17 7 9 6 16 10 24 5

72 81 16 3 2 17 9 5 7 5 8 5 12 3

71,29 74,31 94,12 75,00 100,00 62,96 52,94 71,43 77,78 83,33 50,00 50,00 50,00 60,00

17 160 000 34 124 000 466 000 19 000 85 000 4 139 000 6 741 000 228 000 1 053 000 7 129 000 27 952 000 870 000 2 155 000 738 000

16,68 33,18 0,45 0,02 0,08 4,02 6,55 0,22 1,02 6,93 27,18 0,85 2,10 0,72

Území


48

Škoda v Kč

Škoda v %

V roce 2010 eviduje Policie České republiky trestnou činnost podle Vyšších územně správních celků. Ze sedmi krajů a Hlavního města Prahy je 13 krajů a Hlavní město Praha. V každém správním celku je Krajské ředitelství Policie České republiky. Dochází ke snížení počtu trestných činů a zároveň ke snížení škody oproti roku 2009. Prahu v nepříjemném prvenství vystřídal Středočeský kraj, který zaujímá první místo jak v počtu spáchaných trestných činů, tak i ve výši spáchané škody. Objasněnost po dvou letech začíná opět stoupat.


Graf č. 33 – rok 2010 výše škody v % 49

5.12 Rok 2011 Tabulka č. 12 – rok 2011



Počet

v%

Česká republika

378

273

72,22

177 271 000

x

Praha - město Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezký kraj Zlínský kraj

106 83 12 6 0 29 11 8 12 13 20 15 51 12

72 53 11 5 0 24 7 4 11 12 15 10 40 9

67,92 63,86 91,67 83,33 100,00 82,76 63,64 50,00 91,67 92,31 75,00 66,67 78,43 75,00

102 259 000 14 946 000 2 460 000 476 000 0 2 390 000 777 000 621 000 658 000 4 026 000 3 121 000 1 466 000 35 401 000 8 670 000

57,69 8,43 1,39 0,27 0,00 1,35 0,44 0,35 0,37 2,27 1,76 0,83 19,97 4,89

Území


50

Škoda v Kč

Škoda v %

V roce 2011 dochází k mírnému nárůstu počtu zjištěných trestných činů oproti roku 2010, ale i k prudkému nárůstu škody. Na této situaci se pravděpodobně podílí celosvětová finanční krize, která postihla celý svět a nevyhnula se ani České republice. Dalším důvodem může být, že se zvýšila nezaměstnanost. Ta má za následek nedostatek finančních prostředků ve společnosti. Toto mohlo přivést některé klienty pojišťoven k pokusům o spáchání či dokonce ke spáchání pojistného podvodu za účelem vylepšení své špatné finanční situace.


Graf č. 36 – rok 2011 výše škody v % 51

6. VYHODNOCENÍ Tabulka č. 13 – vyhodnocení

Trestný čin pojistný podvod od roku 2010 – 2011 Objasněno

Zjištěno oproti roku 2000 v %

Škoda oproti roku 2000 v %

Rok


Počet

v%

2000

382

381

99,74

0,00

66 988 000

0,00

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

396 634 617 611 489 496 582 408 429 354

390 540 577 576 452 455 470 303 283 245

98,48 85,17 93,52 94,27 92,43 91,73 80,76 74,26 65,97 69,21

3,66 65,97 61,52 59,95 28,01 29,84 52,36 6,81 12,30 -7,33

74 105 000 182 411 000 121 377 000 115 035 000 86 205 000 93 335 000 74 501 000 92 409 000 136 614 000 102 859 000

10,62 172,30 81,19 71,72 28,69 39,33 11,22 37,95 103,94 53,55

2011

378

273

72,22

-1,05

177 271 000

164,63

Škoda v Kč

V tabulce č. 13 je souhrn všech zjištěných trestných činů pojistného podvodu, které byly zjištěny na území České republiky za sledované období od roku 2000 do roku 2010. Bylo zjištěno 5398 trestných činů pojistného podvodu s celkovou objasněností 85,96 %. Škoda, která byla způsobena, přesáhla 1 145 839 000 Kč. V grafu č. 37 je názorně zobrazen počet zjištěných trestných činů s porovnáním se stavem z roku 2000. Do grafů a tabulek byl zapracován i rok 2011. Z těchto údajů je patrno, prudké navýšení škod, které bylo o 164,63 % vyšší než v roce 2000. Když započítáme rok 2011 do koncového vyhodnocení, bylo zjištěno 5776 trestných činů pojistného podvodu s celkovou objasněností 84,81 % a způsobenou škodou 1 323 100 000 Kč.

52

Graf č. 37 – počet trestných činů

Graf č. 38 – vývoj trestného činu

V grafu č. 38 můžeme sledovat vývoj trestného činu, konkrétně jeho procentuální nárůst, nebo případný pokles, a to s porovnáním se stavem z roku 2000.

53

Jak bylo řečeno přímo u roku 2002, je zde patrný vysoký nárůst trestné činnosti oproti roku 2000. Následující tři roky dochází k poklesu oproti roku 2002, ale zároveň je tu stále nárůst oproti roku 2000. V roce 2006 zaznamenáváme mírný nárůst oproti roku 2005, ale hned v roce 2007 tu je více jak 20 % nárůst. Naopak v roce 2008 sledujeme razantní snížení počtu trestných činů a v roce 2010 dochází k poklesu pod hranici, která byla v roce 2000. V roce 2011 je stále počet trestných činů nižší, než v roce 2000. Ale bohužel, jak je patrno z grafu č. 41, škoda, která vznikla, dosahuje téměř výše škody z roku 2002.

Graf č. 39 – objasněnost

Při sledování vývoje objasněnosti trestného činu policií a orgánů činných v trestním řízení, graf č. 39, lze konstatovat, že od roku 2000 dochází k postupnému poklesu objasněnosti. Je tu patrný rok 2002, který byl extrémní hlavně z důvodu srpnových povodní, ale i přes tento výkyv, sledujeme postupný pokles objasněnosti. Zde je patrné, že největšímu poklesu začíná docházet v letech 2007 až 2009. K tomu mohl přispět i nový zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb. účinný od 1. 1. 2007.

54

Zkušení policisté a vyšetřovatelé v této době odcházejí do civilu. Nový policisté začínají od začátku a teprve časem získají patřičné zkušenosti a znalosti, které získali jejich předchůdci dlouholetou službou. Od roku 2010 začíná opět objasněnost stoupat, avšak zdaleka nedosahuje roku 2000, kdy činila objasněnost tohoto trestného činu téměř 100 %.

Tento trestný čin v některých případech nelze objasnit, neboť se na jeho páchání podílejí i právnické osoby. Tyto osoby nejsou ve sledované době trestně odpovědné. V současné době zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim toto změnil a právnická osoba je od 1. 1. 2012 za tento trestný čin trestně odpovědná.

Graf č. 40 – škoda

55

Graf č. 41 – vývoj škody Grafy č. 40 a 41 názorně ukazují vývoj škody spáchané trestným činem pojistného podvodu. Jak bylo řečeno dříve, extrém roku 2002 je tu nepřehlédnutelný. Po tomto roce mají výše škody sestupný charakter až do roku 2007, kdy byla škoda jen o 11,22 % větší než v roce 2000, za to v následujících dvou letech dochází k razantnímu nárůstu s překročením 100 % navýšení škody. Tentokrát to není způsobeno žádnou přírodní katastrofou. V roce 2010 dochází k zastavení tohoto nepříznivého vývoje na hranici 53.55 %, ale hned v následujícím roce 2011 dochází k nejprudšímu nárůstu výše škody od povodní v roce 2002, kdy dosahuje výše škody 177 271 000 Kč a nárůst proti roku 2000 je 164,63 %. Alarmující je, že počet trestných činů byl v roce 2011 nižší než v roce 2000, ale škoda je téměř srovnatelná se škodou po povodních roku 2002.

Na závěr vyhodnocení je nutné uvést, že policie tento druh trestné činnosti nevyhledává, ale prošetřuje jeho oznámení z řad občanů a institucí.

56

7. ZÁVĚR Páchání pojistných podvodů se stává v České republice nepřehlédnutelným problémem. Postih za tento trestní čin v trestně právním řízení může dosáhnout deseti let vězení, ale není to pro pachatele žádným strašákem. Pachatelé se trestu nebojí. V roce 2010 bylo policií zjištěno 354 trestných činů se škodou 102 859 000 Kč. Podle statistiky České asociace pojišťoven bylo zjištěno 5142 těchto činů se škodou za 624 987 000 Kč. Obdobně tomu bylo i v roce 2011, kdy bylo policií zjištěno 377 trestných činů se škodou 177 271 000 Kč, ale pojišťovny udávají, že v roce 2011 odhalily 6682 případů pojistného podvodu s celkovou škodou 839 077 000 Kč. (www.cap.cz) Při porovnání těchto údajů si nelze nevšimnout hrubého nepoměru. Z tohoto lze vyvodit, že vlastní chování pojišťoven přispívá a podporuje k páchání pojistných podvodů. Pojišťovny mají své vlastní prostředky k odhalování pojistných podvodů a všude v médiích tuto skutečnost presentují a zveřejňují čísla odhalených podvodů a jakou částku chtěli pachatelé z pojistného plnění vyplatit. Ale nikde se nehovoří, kolik těchto pachatelů bylo odsouzeno. Pojišťovny mají vlastní politiku a ta se jim ve skutečnosti vyplácí mnohem více. Každý rok zveřejní, kolik bylo v předchozím roce vyplaceno na pojistných plněních a nezapomenou připomenout, kolik bylo pojistných podvodů odhaleno s poznámkou, že nelze všechny odhalit a tato skutečnost ostatním každoročně zdražuje pojistné. Mají se na co vymluvit a ospravedlnit každoroční zdražení pojistného. Bohužel většina pojišťovnou odhalených pachatelů nekončí před soudem. Pojišťovnám totiž v praxi stačí, že se podvodníkovy při osobní konfrontaci a předložených důkazech prokáže lež a ten se pod tíhou důkazů přizná. Pojišťovna vyhrává a nemusí nic vyplácet. Případné soudní žaloby a vleklé soudní procesy, při kterých by museli detektivové pojišťovny zdlouhavě vysvětlovat metody, postupy a odhalování podvodu není pro pojišťovnu efektivní. Pojišťovnu to stojí čas, v kterém se detektivové mohou věnovat své práci a hlavně tím chrání své metody vyšetřování. V posledních letech se s pojistnými podvody setkáváme u dobře organizovaných skupin, ve kterých jsou do této činnosti zapleteni policisté, likvidátoři pojišťoven, autoservisy a tzv. bílý koně. Tyto skupiny vystupují velice profesionálně a jejich odhalení je značně ztíženo právě specifickými profesemi jednotlivých aktérů, kteří

57

mohou ze své pracovní pozice věrohodně a bez podezření fingovat a připravovat vše potřebné ke spáchání podvodu, ale zároveň i mařit případné vyšetřování. A tak další možnou příčinou jednání pojišťoven je právě i dobré jméno společnosti, které by utrpělo, když by u případných soudních přelíčení vyšlo najevo, jaký je vlastně podíl vlastních zaměstnanců na páchání této trestné činnosti. Proto, pokud je to jen možné, vše řeší pouze interně v rámci společnosti. Ale toto není ta prevence, kterou by měli pojišťovny při své činnosti propagovat. Z osobní zkušenosti, kdy jsem havarijně pojistil osobní motorové vozidlo na jeden měsíc, docházím k přesvědčení, že největším problémem pojišťoven je kvalitní proškolení personálu a nedostatek odborných pracovníků. Osobní vozidlo jsem pojistil, aniž by kdokoliv fyzicky toto vozidlo identifikoval a posoudil stav se skutečnostmi, ke kterým se stahovalo sjednané pojištění. Toto jednání ze strany zaměstnanců podporuje vznik pojistných podvodů. K pojištění stačily pouze mé osobní doklady a doklady od vozidla. A tak by se pojišťovny měli zamyslet, jestli by nebylo lepší, než podvody řešit interně, předávat tyto odhalené podvody orgánům činných v trestním řízení k potrestání. Jestliže se podvodníkovi nic nestane, tak jaká je zde prevence? Podvodník nedostal pouze novou možnost toto jednání zopakovat, ale zároveň může své jednání zdokonalit a tím i ztížit případné odhalení. Jako lepší prevencí před pácháním pojistných podvodů by bylo uvádění, kolik bylo v daném roce odsouzeno osob, za tento trestný čin a jakou sazbou odnětí svobody byly potrestáni. Pojistné podvody by se páchaly dál, ale byla by tu ta reálná možnost odsouzení, která dnes bohužel není. A toto se děje v České republice za situace, kdy je v trestním zákoníku trestný i pouze pokus pojistného podvodu.

58

SEZNAM LITERATURY Chmelík J., Ivor J., Porada V.; Trestní právo hmotné; Praha 2007; 279 str.; ISBN 978-80-7201-652-5

Novotný F., Souček J. et al.; Trestné právo hmotné 3. rozšířené vydání; Plzeň 2010; 393 str.; ISBN 978-80-7380-291-3

Fenyk J., Hájek R., Stříž I., Polák P.; Trestný zákoník a trestní řád – Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou 1. díl – trestní zákoník; Praha 2010; 1317 str.; ISBN 978-80-7201-802-4

Novotný O., Dolenský A., Gřivna T., Herczeg J., Šámal P., Tomášek M., Vanduchová M., Vokoun R.; Trestní právo hmotné – obecná část 1, 6. přepracované vydání vychází z nového trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.) účinného od 1. 1. 2010; Praha 2010; 584 str.; ISBN 978-80-7357-509-0

Novotný O., Dolenský A., Gřivna T., Herczeg J., Šámal P., Tomášek M., Vanduchová M., Vokoun R.; Trestní právo hmotné – zvláštní část 2, 6. přepracované vydání vychází z nového trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.) účinného od 1. 1. 2010; Praha 2010; 584 str.; ISBN 978-80-7357-509-0

Jelínek J. et al.; Trestní právo hmotné – Obecná část, Zvláštní část, 2 vydání; Praha 2010; 904 str.; ISBN 978-80-87212-49-3

Šámal P., Púry F., Rizman S.; Trestní zákon komentář – díl II, 6. doplněné a přepracované vydání 2004; Praha 2004; 996 str.; ISBN 80-7179-896-7

59

SEZNAM ZÁKONŮ Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) Zákon č. 361/2009 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ www.mvcr.cz [online] 2012 Kriminalita Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-kriminality-dokumenty.aspx

aplikace.mvcr.cz/archiv2008 [online] 2012 Archiv2008 Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/kriminalita.html

http://cs.wikipedia.org [online] 2012 Povodeň v Česku 2002 Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_%282002%29

www.czso.cz [online] 2012 obyvatelstvo Prahy Dostupné z WWW: www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xa/$File/pha_1_obyvatelstvo.xls

www.czso.cz [online] 2012 obyvatelstvo ČR Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0101.xls

www.cap.cz [online] 2012 Tiskové zprávy Dostupné z WWW: www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_CAP_20 110125_Pojistne%20podvody__F.pdf

www.cap.cz [online] 2012 Tiskové zprávy Dostupné z WWW: www.cap.cz/FileFromWSS.ashx?file=http://capsrv02/DOKUMENTY_01/TZ_%C4%8 CAP_20120314_Pojistn%C3%A9%20podvody2011.pdf 60

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1 – rok 2000 Tabulka č. 2 – rok 2001 Tabulka č. 3 – rok 2002 Tabulka č. 4 – rok 2003 Tabulka č. 5 – rok 2004 Tabulka č. 6 – rok 2005 Tabulka č. 7 – rok 2006 Tabulka č. 8 – rok 2007 Tabulka č. 9 – rok 2008 Tabulka č. 10 – rok 2009 Tabulka č. 11 – rok 2010 Tabulka č. 12 – rok 2011 Tabulka č. 13 – vyhodnocení Graf č. 1 – rok 2000 podle krajů v % Graf č. 2 – rok 2000 dle krajů a škody Graf č. 3 – rok 2000 výše škody v % Graf č. 4 – rok 2001 podle krajů v % Graf č. 5 – rok 2001 dle krajů a škody Graf č. 6 – rok 2001 výše škody v % Graf č. 7 – rok 2002 podle krajů v % Graf č. 8 – rok 2002 dle krajů a škody Graf č. 9 – rok 2002 výše škody v % Graf č. 10 – rok 2003 podle krajů v % Graf č. 11 – rok 2003 dle krajů a škody Graf č. 12 – rok 2003 výše škody v % Graf č. 13 – rok 2004 podle krajů v % Graf č. 14 – rok 2004 dle krajů a škody Graf č. 15 – rok 2004 výše škody v % Graf č. 16 – rok 2005 podle krajů v % Graf č. 17 – rok 2005 dle krajů a škody Graf č. 18 – rok 2005 výše škody v % Graf č. 19 – rok 2006 podle krajů v %

61

Graf č. 20 – rok 2006 dle krajů a škody Graf č. 21 – rok 2006 výše škody v % Graf č. 22 – rok 2007 podle krajů v % Graf č. 23 – rok 2007 dle krajů a škody Graf č. 24 – rok 2007 výše škody v % Graf č. 25 – rok 2008 podle krajů v % Graf č. 26 – rok 2008 dle krajů a škody Graf č. 27 – rok 2008 výše škody v % Graf č. 28 – rok 2009 podle krajů v % Graf č. 29 – rok 2009 dle krajů a škody Graf č. 30 – rok 2009 výše škody v % Graf č. 31 – rok 2010 podle krajů v % Graf č. 32 – rok 2010 dle krajů a škody Graf č. 33 – rok 2010 výše škody v % Graf č. 34 – rok 2011 podle krajů v % Graf č. 35 – rok 2011 dle krajů a škody Graf č. 36 – rok 2011 výše škody v % Graf č. 37 – počet trestných činů Graf č. 38 – vývoj trestného činu Graf č. 39 – objasněnost Graf č. 40 – škoda Graf č. 41 – vývoj škody

62

PŘÍLOHY Vzor materiálu použitý k vytvoření informační databáze.

63

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. ANALÝZA TRENDU POJISTNÝCH PODVODŮ ZA LÉTA 2000 AŽ 2010 Bakalářská práce

Recommend Documents