Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav demografie a aplikované statistiky
ANALÝZA STRUKTURY OBYVATELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Bakalářská práce
Autor:
Jan Vahala
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Dana Hübelová, Ph.D.
Brno 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Dany Hübelové, Ph.D. a uvedl jsem v seznamu literatury všechny použité literární i odborné zdroje.
V Brně dne 13. května 2011
……………………………. Jan Vahala
Poděkování Mé poděkování patří PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. z Ústavu demografie a aplikované statistiky (FRRMS) za příkladné vedení a poskytnuté rady a informace potřebné k vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje v referenčním období let 2001-2009. Ve shodném časovém období byly vyhodnoceny následující ukazatele demografické struktury – celková populace, věková struktura, pohlavní struktura, nezaměstnanost a počet a složení cizinců. Ve výsledku práce je také predikce budoucího vývoje většiny těchto demografických ukazatelů, použitím statistické metody vyrovnávání časových řad trendem.
Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, nazvanou „Literární přehled“, která vysvětluje použité demografické a pojmy, jevy a data. Jsou zde vysvětleny i použité statistické pojmy a metody. Čtenář je seznámen s ukazateli demografické struktury, které jsou důležité pro pochopení praktické části práce.
Klíčová slova: celková populace, věková struktura, pohlavní struktura, cizinci, nezaměstnanost, Jihomoravský kraj, časové řady
Abstract This bachelor thesis deals the structure of the population of the South Moravian region in the reference period 2001-2009. In the same period were evaluated these indicators of demographic structure - the overall population, age structure, sex structure, unemployment and the number and composition of the foreigners. As a result, work is also predictions of most of these demographic indicators, using the statistical method of balancing the time series trend.
Thesis comprises a theoretical part, entitled "Literature Review ", which explains the used demographical and statistical terms, events and dates. There are explained and used the statistical concepts and methods. The reader is familiar with the indicators of demographic structure, which are important for understanding the practical part.
Key words: total population, age structure, sex structure, foreginers, unemployment, South Moravian region, time series
Obsah
1 Úvod........................................................................................................................................ 8 2 Cíl práce ................................................................................................................................. 9 3 Literární přehled ................................................................................................................. 10 3.1 Jihomoravský kraj........................................................................................................... 10 3.2 Demografie ..................................................................................................................... 11 3.2.1 Demografické jevy................................................................................................... 12 3.2.2 Demografické procesy ............................................................................................. 12 3.2.3 Lidská populace ....................................................................................................... 13 3.2.4 Demografická struktura ........................................................................................... 13 3.2.5 Počet obyvatelstva ................................................................................................... 13 3.2.6 Věková struktura...................................................................................................... 14 3.2.7 Pohlavní struktura .................................................................................................... 16 3.2.8 Nezaměstnanost ....................................................................................................... 16 3.3 Statistika ......................................................................................................................... 17 3.3.1 Časové řady.............................................................................................................. 17 3.3.2 Parabolický trend ..................................................................................................... 18 3.3.3 Logistický trend ....................................................................................................... 19 3.4 Demografická statistika .................................................................................................. 21 4 Výsledky a diskuse .............................................................................................................. 22 4.1 Střední stav populace v JMK 2001–2009....................................................................... 22 4.1.1 Predikce vývoje středního stavu populace JMK...................................................... 24 4.2 Střední stav mužů v JMK 2001–2009 ............................................................................ 24 4.2.1 Predikce středního stavu mužů JMK ....................................................................... 25 4.3 Střední stav žen v JMK 2001–2009................................................................................ 26 4.3.1 Predikce vývoje středního stavu žen v JMK na rok 2010 a 2011 ............................ 27 4.4 Index feminity v JMK 2001–2009.................................................................................. 28 4.4.1 Predikce vývoje indexu feminity ............................................................................. 29 4.5 Index maskulinity v JMK 2001–2009 ............................................................................ 29 4.5.1 Predikce vývoje indexu maskulinity........................................................................ 30 4.6 Počet obyvatel ve věku 0-14 let v JMK v letech 2001–2009 ......................................... 31 4.6.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 0-14 let v JMK .................................................... 32 4.7 Počet obyvatel ve věku 15-64 let v JMK 2001–2009..................................................... 33 4.7.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 15-64 let v JMK .................................................. 33
4.8 Počet obyvatel ve věku 65 a víc v JMK 2001–2009 ...................................................... 34 4.8.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 65 a víc let v JMK na rok 2010 a 2011 .................. 35 4.9 Populační pyramida pro Jihomoravský kraj rok 2009.................................................... 36 4.10 Celková nezaměstnanost v JMK 2000–2009................................................................ 37 4.10.1 Nezaměstnanost mužů a žen v JMK 2000–2009 ................................................... 38 4.11 Počet a složení cizinců v JMK 2001–2009................................................................... 38 5 Závěr..................................................................................................................................... 42 6 Seznam použité literatury................................................................................................... 44 7 Seznam obrázků .................................................................................................................. 45 8 Seznam tabulek.................................................................................................................... 46
1 Úvod Při výběru tématu mé bakalářské práce jsem si položil zásadní otázku: Které téma bude zajímavé ke zpracování a vyplyne z něj dokument, který zaujme i laickou veřejnost? Zároveň jsem chtěl, aby se téma týkalo mé rodné země, kraje nebo města. Z těchto všech důvodů volba padla na téma „Analýza struktury obyvatelstva Jihomoravského kraje“, o kterém si můžete na následujících stránkách přečíst.
Jihomoravský kraj, ve kterém jsem se narodil, se podle dostupných dat ČSÚ, demograficky v mnohém neliší od ostatních krajů a tím pádem ani od vývoje celé České republiky, a proto si i částečně můžeme skrze tuto analýzu o kraji udělat obrázek o vývoji na republikové úrovni.
Seznámil jsem se s mnoha důležitými daty, každoročně zveřejňovanými Českým statistickým úřadem a měl jsem možnost zkoumat je a pracovat s nimi v rámci vlastní statistické analýzy a využít tak statistické znalosti, získané během studia. Dále jsem data srovnával s doposud teoreticky nabytými znalostmi o demografickém vývoji a struktuře.
Teoretická část této bakalářské práce obsahuje obecné informace o Jihomoravském kraji, který je předmětem studia, dále je zaměřená na obecný přehled o vědních disciplínách demografie, statistiky a z nich vyplývající demografické statistiky. Věnuje se definování demografických, statistických a ekonomických pojmů, využitých v praktické části a nakonec shrnuje použité statistické metody a výpočty.
Praktická část se věnuje popisu jednotlivých demografických jevů (jak slovně, tak s využitím grafického znázornění), popisu jejich vývoje ve sledovaném období, predikcí na následující dva roky a srovnání vypočtených hodnot s nově vydanými údaji Českého statistického úřadu.
8
2 Cíl práce Cílem této práce je analyzovat strukturu obyvatel Jihomoravského kraje v období od roku 2001 do 2009 pomocí časových řad statických i dynamických demografických ukazatelů.
Metodou vyrovnání časových řad matematickou funkcí v práci popíši trend vývoje jednotlivých
ukazatelů
charakterizující
demografickou
strukturu
a
predikuji
jeho
vývoj
v následujících dvou letech.
U každého ukazatele provedu interpretaci dat, shrnující vývoj, zobrazený graficky a nastíním některé možné příčiny tohoto vývoje.
U vybraných ukazatelů srovnám výsledky predikce s nově vydanými daty, která již nebyla předmětem studia této bakalářské práce.
9
3 Literární přehled 3.1 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj má podle oficiálních webových stránek[7] rozlohu 719 555 ha, hustotu osídlení cca 157 obyvatel/km2, zahrnuje 673 obcí, 49 měst, 7 okresů (Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo), 21 obcí s rozšířenou působností, 34 obcí s pověřeným obecním úřadem a 1 statutární město (Brno). Rozkládá se v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů, za nimiž ročně přijíždí přes jeden milión lidí z celého světa. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jižní. Letiště Brno - Tuřany se s více než půl milionem odbavených cestujících v roce 2008 řadí na druhé místo mezi letišti v ČR. Každý den jsou odbavovány přímé lety do Londýna a Prahy, dvakrát týdně linka do Moskvy. Zejména v letní sezóně je odbavováno přes 20 charterových destinací. Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Zejména v posledních letech roste počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací, vývoje softwaru a ostatních hi-tech oborů. Jihomoravský kraj výrazně podporuje rozvoj technologických a biotechnologických inkubátorů určených pro začínající firmy. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl kvalitní systém vysokého školství. Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství – zemědělská půda tvoří 60 % výměry regionu, z níž 83 % připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Silnou tradici zde má pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti kraje jsou významným centrem lesnictví a produkce dřeva. Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennými architektonickými památkami všech stavebních slohů. Dvě z nich, brněnská vila Tugendhat a kulturní krajina Lednicko-valtický areál, byly oceněny zápisem na Seznam světového kultur-
10
ního a přírodního dědictví UNESCO. Pod ochranou UNESCO jsou na území kraje také dvě biosférické rezervace – Dolní Morava (zahrnuje CHKO Pálavu, Lednicko-valtický areál a oblast soutoku řek Dyje a Morava) a Bílé Karpaty. Na území kraje leží rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky – Podyjí. Milovníky silných motorů přitahují automobilové a motocyklové závody na Masarykově okruhu včetně každoročního podniku mistrovství světa motocyklů. [7]
Obrázek 1: Mapa Jihomoravského kraje[7]
3.2 Demografie Demografie je vědní obor, který se zabývá studiem reprodukce lidských populací a podmíněnostmi tohoto procesu. Název demografie pochází z řeckých slov démos (lid) a grafein (psát, popisovat). Objektem studia demografie jsou lidské populace, předmětem demografického studia je demografická reprodukce, chápaná jako neustálá obnova lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání. [6]
Název demografie tedy napovídá, čím se tento vědní obor zabývá – popisem lidu. Takto řečeno je to ovšem ne zcela přesné (protože tak stručné vymezení ani přesné být nemůže). Popisem lidu – spíše ovšem používáme termín populace, což je pro změnu z latinského populus (lid) – se zabývá i mnoho jiných věd, například etnografie, sociologie nebo medicína. Každá
11
z těchto věd se ale zabývá jen specifickým rysem populací. Demografie se zabývá reprodukcí populací. Ani slovo popis není přesné, spíše bychom měli použít termín studium.[2]
Výše uvedené vymezení předmětu demografie (reprodukce populací) je však velmi úzké a demografie (jako ostatně každá věda) se snaží do sféry svého zájmu zahrnout i další oblasti, které s hlavním předmětem zájmu úzce souvisí a které se mnohdy překrývají s předmětem zájmu jiných věd. Tak demografie do své sféry zájmu zahrnuje i vztahy ovlivňující reprodukci (například sňatky a rozvody). Takový systém (populace, její reprodukce plus vztahy ovlivňující reprodukci) pak nazýváme demografickým systémem. Přidáme-li ještě podmínky, za nichž k reprodukci dochází, tedy sociální systém, dostaneme demo-sociální systém. Předmětem demografie jsou tedy demo-sociální systémy.[2]
3.2.1 Demografické jevy Demografické události (jevy) jsou významné události v lidském životě, které jako hromadné jevy utvářejí průběh demografické reprodukce. Nejvýznamnějšími demografickými událostmi jsou narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny procesy porodnosti a úmrtnosti. Zvláštním druhem úmrtí jsou potraty, ze kterých se odvozuje potratovost. Ostatní události ovlivňují demografickou reprodukci zprostředkovaně - uzavírání sňatků (sňatečnost) a jejich rušení (rozvodovost) ovlivňuje porodnost, nemoci (nemocnost) ovlivňují úmrtnost. Při studiu reprodukce je však nutné všímat si také těchto událostí, proto jsou demografickými i události jako sňatek, rozvod, ovdovění, nemoc aj. Tyto události se evidují a poté se studují jako hromadné jevy, nikoli tedy jako individuální události v životě jedince. Upraví se do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti a poté se analyzují a hledají se pravidelnosti a důležité charakteristiky jejich vývoje. [2]
3.2.2 Demografické procesy Proces znamená, že jedinec prožívá změnu svého stavu, událost pro jedince znamená skutečný přechod z jednoho stavu do druhého, neboli je to uskutečnění procesu. (např. úmrtnost proces, při kterém jedinec přechází ze stavu "žijící" do stavu "zemřelý"; úmrtí - uskutečnění přechodu
ze
stavu
žijící
do
stavu
zemřelý
pro
určitého
Každý z demografických procesů se projevuje demografickou událostí:
12
daného
jedince)
•
Porodnost narozením
•
Úmrtnost úmrtím
•
Potratovost potratem
•
Sňatečnost uzavřením manželství
•
Rozvodovost rozvodem
•
Migrace stěhováním[2]
3.2.3 Lidská populace Lidská populace je souborem lidí, mezi kterými dochází na určitém vymezeném území k reprodukci. Základem populace je její dlouhá existence na společném území. Dnešní lidské populace většinou vznikly důsledkem migrací a míšením různých původních populací. [2]
3.2.4 Demografická struktura Koncentrovanou charakteristikou demografické struktury je graf demografické struktury, který se nazývá strom života nebo věková pyramida. Tato označení se často používají jako synonyma, i když je lze významově odlišit – věková pyramida skutečně připomíná pyramidu, je tvořena jednotlivými stupni, zatímco strom života je tvořen lomenou (teoreticky hladkou) čarou. Informaci však oba typy poskytují stejnou, jde jen o formální rozlišení.[2] Strom života je tvořen dvěma polygony, resp. věková pyramida je tvořena dvěma histogramy, přičemž je zvykem umisťovat graf pro muže a vpravo graf pro ženy. Oba grafy mají prohozené osy – „nezávisle proměnná“, tj. věk, se vynáší na svislou osu a „závisle proměnná“, tj. počet osob v příslušné kategorii, se vynáší na osu vodorovnou.[2]
3.2.5 Počet obyvatelstva Termín obyvatelstvo označuje soubor lidí, kteří žijí na určitém území (státu, města apod.). Obyvatelstvo se může skládat z různých populací, etnik a také národů. V praxi se často používají termíny obyvatelstvo a populace jako synonyma. Údaje o obyvatelstvu se zjišťují pomocí správní administrativy, naproti tomu jen výjimečně existují údaje za jednotlivé populace.[8] 13
Výrok, že „obyvatelstvo je soubor lidských jedinců žijících na určitém území“, se zdá být zcela nepochybný. Přesto to sám o sobě problém definice „obyvatelstva“ neřeší. Víceznačný může být výraz obyvatelstvo (jsou to jen občané nebo také přítomní cizinci?), víceznačný může být i výraz „žijící“ (znamená to bydlet na daném území, nebo tam být jen přítomen?). Důležité je – definovat obyvatelstvo i přesně časově. Obyvatelstvo je totiž jev velmi proměnlivý, protože jeho stav na určitém území se neustále mění: každým rokem se lidé rodí a umírají, stěhují se, mění svůj rodinný stav, věk sociální příslušnost, povolání atd.[3] Střední stav obyvatelstva je počet obyvatel daného území (mužů, žen, celkem) v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je v České republice považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30.6. na 1.7. sledovaného roku, za střední stav obyvatelstva v kalendářním pololetí nebo čtvrtletí je však považován chronologický průměr měsíčních stavů za dané období. [9] Význam středního stavu obyvatelstva je v tom, že je používán pro výpočet odvozených ukazatelů demografické, ale i ekonomické statistiky. Pokud je nějaký ukazatel (míra sňatečnosti, porodnosti, rozvodovosti, ale např. i hrubý domácí produkt) udáván v přepočtu na 1 obyvatele nebo např. na 1000 obyvatel, při jeho výpočtu se má zásadně vycházet ze středního stavu.[9]
3.2.6 Věková struktura Přesný věk je časová vzdálenost mezi okamžikem narození a okamžikem pozorování. Přesného věku se tedy jednotlivec dožívá jen o svých narozeninách. Dokončený věk je přesný věk, zaokrouhlený na celé roky (tedy zaokrouhlený shora), tedy přesný věk o posledních narozeninách.[3] Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi základní demografické struktury obyvatelstva- Při srovnání jednotlivých populací zjistíme, že při stejném početním stavu populací mohou mít zcela odlišnou věkovou strukturu nebo zastoupení mužů a žen. Věková struktura populace je výsledkem předchozí úrovně demografických a geodemografických procesů a zároveň představuje výchozí základ budoucího demografického vývoje. Struktura obyvatelstva podle věku je vyjádřena rozdělením celkového počtu obyvatel do jednoletých nebo víceletých věkových skupin. Toto členění se prakticky vždy provádí odděleně pro muže a ženy. Mezi základní ukazatele, charakterizující strukturu obyvatelstva podle věku patří podíl jednot-
14
livých věkových skupin (jednoletých a víceletých) z celkového počtu obyvatel, který se udává obvykle odděleně pro muže a ženy.[6]
Podle schopnosti reprodukce můžeme populaci rozdělit do tří základních skupin (generací) – předprodukční (dětské), reprodukční (rodičovské) a poreprodukční (prarodičovské). Hranice mezi 1. a 2. skupinou je vcelku nepochybná, je jí 15 let. Hranice mezi 2. a 3. skupinou je víceméně jasná u žen – je jí 50 let, ale nikoli u mužů. Protože však mužů, kteří zplodí po padesátce potomka, je málo, lze 50 let považovat za věk praktického ukončení reprodukce i pro muže. Dostáváme tak tři skupiny:
0-14letí……….I. biologická generace, 15-49letí……...II. biologická generace a 50-víceletí…….III. biologická generace.[2]
Axel Gustaf Sundbarg rozdělil populace do tří typů. Na obrázku č. můžeme vidět všechny 3 typy, zobrazené graficky pomocí věkových pyramid. První typ představují populace, kde převažuje I. Biologická generace nad III. Jsou to populace s převahou mladých, kde počet narozených roste, tedy populace rostoucí či též progresivní. Takový typ dnes nacházíme v rozvojových zemích. K druhému typu patří populace, kde je podíl I. a III. Biologické generace přibližně stejný. Takové populace mají stabilní počet narozených i zemřelých, jsou to populace stagnující neboli stacionární. Třetí typ jsou populace s převahou III. Biologické generace nad I., tedy populace s převahou starších osob. V takových populacích umírá více osob, než se narodí dětí, takže to jsou populace ubývající neboli regresivní. Většina evropských populací – včetně naší populace – patří k regresivnímu typu. [2]
Obrázek 2: Typy věkových pyramid[2]
15
3.2.7 Pohlavní struktura Nejprve uveďme tu nejjednodušší charakteristiku, tj. relaci počtu mužů a počtu žen, která se nazývá index maskulinity. Říká, kolik mužů připadá v populaci na jednu ženu. Protože se index maskulinitny obvykle uvádí v promile, můžeme jej interpretovat jako počet mužů, který připadá na 1000 žen. Můžeme počítat také obrácenou relaci, tedy kolik žen připadá na jednoho, resp. 1000 mužů. Dostaneme tak index feminity. [2]
3.2.8 Nezaměstnanost Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí na situaci na trhu práce, zejména na vývoj nabídky na tomto trhu. Poptávka po práci je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce, resp. při různých mzdových sazbách. [4]
Výklad nezaměstnanosti začneme rozdělením obyvatelstva na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní populaci. Ekonomicky aktivní jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají. Ekonomicky neaktivní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci aktivně nehledají.
Můžeme rozlišovat tři základní typy nezaměstnanosti, a to frikční, strukturální a cyklickou.
Frikční nezaměstnanost je spojena s neustálým pohybem lidí, kteří přecházejí z jednoho zaměstnání do jiného se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Příčinou je snaha získat výhodnější zaměstnání, zajišťující například vyšší mzdu, lepší pracovní podmínky nebo jiné požitky. Frikční nezaměstnanost je přechodná a poměrně krátkodobá.
Strukturální nezaměstnanost je vyvolána většími změnami ve struktuře národního hospodářství, kdy se některé výrobky utlumují nebo dočasně či zcela ruší a jiné se zintenzivňují. Vliv mají také výraznější změny technologií výroby. Tato nezaměstnanost může trvat i několik let a je spojena s nutností rekvalifikace mnoha pracovníků.
16
Cyklická nezaměstnanost je způsobena poklesem produktu, když se hospodářský cyklus nachází ve fázi kontrakce. Čím je pokles produktu větší, tím je také větší nezaměstnanost, která se projevuje prakticky v celém hospodářství. Celková poptávka po práci je nízká dochází ke snižování mzdových sazeb. Výsledkem je další pokles poptávky po výrobcích a službách a následovně snížení jejich nabídky, tedy opět pokles produktu a ještě větší nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost trvá různě dlouhou dobu, dokud nezačne opět růst produkt.
Dále ekonomové rozlišují tzv. dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost.
Dobrovolná nezaměstnanost je stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. Dobrovolně nezaměstnaní dávají přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem před prací při stávající mzdové sazbě.
Nedobrovolná nezaměstnanost nastává tehdy, když je počet volných pracovních míst absolutně menší než počet uchazečů o práci, kdy celková poptávka po práci je menší než celková nabídka práce.[5]
3.3 Statistika Každá disciplína má své základní kameny. A také svou historii. Vytváří pojmy, vtiskává jim pevný obsah, spojuje je a přisuzuje jim určitou vlastnosti. Na těchto kamenech vyrůstá celá složitá stavba vědecké disciplíny - v našem případě statistiky. A má i svou praktickou stránku. Statistika je orientovaná na práci s daty. Sbírá je, zpracovává, obepíná je nejrůznějšími analytickými postupy a metodami a nakonec se snaží na základě toho připravovat půdu pro kvalifikované rozhodnutí.[1]
3.3.1 Časové řady Každý, kdo stojí před problémem analyzovat nějaký jev, se dříve či později nutně setká s fenoménem časové řady, tj. s posloupností hodnot sledovaného ukazatele, které jsou uspořádány v čase. Popis mechanismu chování takových procesů vychází do určité míry z partií o regresním počtu, kdy v roli vysvětlující proměnné vystupuje tentokrát čas.
17
Z tohoto přístupu k popisu dynamiky bude zcela pochopitelně souviset i přání pokusit se odhadnout – na základě určité znalosti minulého chování – rovněž budoucí vývoj. Časovou řadu lze dekomponovat na trendovou složku T, sezónní složku S, cyklickou složku C a náhodnou složku ε. Přičemž vlastní tvar rozkladu může být mj. aditivní, v němž yt = Tt+St+Ct+ εt , t = 1,2,…,n Trendem rozumíme hlavní tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní, kdy hodnoty ukazatele dané časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísat kolem určité, v podstatě neměnné úrovně. [1] Popis tendence vývoje analyzované časové řady je jedním z nejdůležitějších úkolů analýzy časových řad. Z velkého množství se zaměříme na dva za nich, které využívám k analýze časových řad v této bakalářské práci.
3.3.2 Parabolický trend Má podobu Tt = b0 + b1t + b2t2 kde b0, b1 a b2 jsou neznámé parametry a t = 1,2,…,n je časová proměnná. Jde o poměrně často používaný typ trendové funkce. Protože i tato trendová funkce je lineární z hlediska parametrů, použijeme k odhadu parametrů metodu nejmenších čtverců. Znamená to řešit tři normální rovnice Σyt = nb0 + b1Σt + b2Σt2 Σyt = b0Σt + b1Σt2 + b2Σt3 Σyt2 = b0Σt2 + b1Σt3 + b2Σt4 Z této soustavy rovnic odhadneme triviálně parametr b1 a to ve tvaru
18
b1= (Σytt)/Σt2 Zbývající parametry získáme řešením normálních rovnic Σyt = nb0 + b2Σt2 Σytt2 = b0Σ t2 + b2Σt3
Odkud b0 = (ΣytΣt4 – Σt2Σytt2) / (nΣt4 – (Σt2)2) b2 = (nΣytt2 - ΣytΣt2) / (nΣt4 – (Σt2)2) [1]
3.3.3 Logistický trend Logistická funkce byla původně odvozena jako křivka vyjadřující biologický růst populací za podmínek omezených zdrojů. Podle typického průběhu se této skupině křivek říká S-křivky. Každá S-křivka vymezuje na časové ose pět základních vývojově odlišných fází cyklu. Cyklem zde budeme obecně rozumět časové období od prosazení nových sil (technologií, výrobků atd.) až k jejich zániku, kdy jsou vystřídány silami novými na kvalitativně vyšší úrovni. Jednotlivé fáze se dají charakterizovat tímto způsobem: 1. fáze – období, kdy se začínají formovat nové progresivní síly. Jejich prosazování je ještě v té době bržděno původními, ne zcela překonanými silami. 2. fáze – období, kdy se nové progresivní síly začínají plně prosazovat a rozhodující měrou ovlivňovat další vývoj. Tyto síly působí jako akcelerátory, takže tempo vývoje se v této fázi značně urychluje. 3. fáze – období, kdy nové progresivní síly zcela ovládly další vývoj, ale už se objevují i síly opoziční, tlumící jejich účinek. Vývoj v této fázi nabývá lineárního charakteru.
19
4. fáze – období, kdy vzniklé opoziční síly postupně nabývají trvalou převahu nad dosavadními silami, které pozbyly svoji progresivnost, čímž se vývojové tendence podstatně zpomalují. 5. fáze – poslední fáze cyklu, kdy opoziční síly nabyly rozhodující převahu a zcela utlumily vývoj dosavadních sil. V této fázi se vývoj zastavuje až do okamžiku zformování a prosazení dalších kvalitativně progresivních sil.
Při metodě vybraných bodů vybereme tři pozorování yt, kde volíme postupně t=0, pak t=m a nakonec t=2m. V těchto bodech položíme empirické hodnoty rovny hodnotám teoretickým. y0 =
ξ , 1 + β0
ym =
ξ , 1 + β 0 β 1m
y 2m =
ξ 1 + β 0 β 12 m
Ze vzniklé soustavy tří rovnic dostaneme výraz pro odhad prvního parametru b0:
b0 =
k − y0 y0
Dosadíme – li výsledek do druhé rovnice, získáme odhad parametru b1:
b1 =
y 0 (k − y m ) y m (k − y 0 )
Po dosazení obou odhadů do třetí rovnice ve formaci dospíváme k odhadu zbývajícího parametru ζ.
k=
2 y 0 y m y 2 m − y m2 ( y 0 + y 2 m )
y 0 y 2 m − y m2
20
Odhad parametrů logistické trendové funkce metodou vybraných bodů lze provést i jiným způsobem. Uvažujeme opět tři vybrané body t, t+m, t+2m (obvykle pro t=0) a položíme v nich empirické hodnoty rovny teoretickým. Vypočteme pomocné veličiny
S1 =
1
y t + 2m
−
1
yt+m
S2 =
,
1
yt +m
−
1 , yt
S3 =
yt +m yt
Odhady parametrů potom získáme ze vzorců
b1 = m
S2 , S1
b0 =
S3 − 1 , (1 − S 3 b1m )b1t
k = y t (1 + b0 b1t )
[1]
3.4 Demografická statistika Demografie čerpá konkrétní údaje potřebné ke svému výzkumu ze statistiky obyvatelstva,
často označované jako demografická statistika. Souvislost demografie a statistiky není ovšem vyčerpána tímto faktem. Demografická statistika je v podstatě jen praktická činnost, směřující k profesionálnímu získávání dat potřebných pro demografickou analýzu a prognózu, činnost, která se věcně opírá o demografické poznatky a představy a formálně vychází z představ a poznatků statistiky jako vědního oboru. Pomineme-li zatím – nepochybně formálně důležitou – matematickou statistiku, bez které by se neuskutečnila řada dílčích zjišťování, hodnocení a předpovědi důležitých pro demografický výzkum, nemůžeme pominout zkušenosti nastřádané ve statistice jako společenské vědě, zkušenosti při zkoumání hromadných jevů v lidské společnosti s jejím hospodářstvím. Tyto zkušenosti a zejména používaný metodologický aparát (analytický a prognostický) jsou dobře použitelné i v demografii, jejímž předmětem zkoumání jsou také jevy hromadné a nikoliv jevy individuální. Přístup ke zkoumání demografických jevů jako k jevům hromadným není jen technická záležitost spočívající v hromadném zpracování individuálních údajů, ale především záležitost filozofická, poznávací, spočívající ve výkladu demografických poznatků, které popisují minulý, nedávný a budoucí populační vývoj jako statisticky „průměrné“ (chápané jako typické či charakteristické) chování souboru jednotlivců, ze kterých se populace skládá. To souvisí velmi úzce s pojmy vývoj a rozvoj, záko-
21
ny a zákonitosti, pravděpodobnost a náhoda, který zdaleka nevyčerpává jen jejich matematický a statistický popis.[3]
4 Výsledky a diskuse 4.1 Střední stav populace v JMK 2001–2009 V této kapitole čtenáře seznámím se středním stavem populace Jihomoravského kraje, jeho vývojem v letech 2001 až 2009 a následně i s predikcí na následující dva roky, která byla vy-
22
počítána na základě analýzy časových řad. Hodnoty středního stavu jsem získal zpracováním dat ČSÚ, výpočtem za předpokladu lineárního vývoje počtu obyvatel.
1155000
Střední stav
1150000 1145000 1140000 1135000 1130000 1125000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 3: Střední stav obyvatelstva Jihomoravského kraje 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Z obrázku 3 je zřejmé, že i přes mírný pokles během let 2001 a 2002 má střední stav obyvatelstva Jihomoravského kraje stoupající tendencí. Od roku 2003 do roku 2009 se tento ukazatel zvýšil z 1 129 202 na 1 149 427 obyvatel, což činí rozdíl 20 225 obyvatel. Od roku 2003 do roku 2006 se jednalo o mírný nárůst z 1 129 202 na 1 131 461 obyvatel, což je nárůst o 2 259. V následujících letech 2006 až 2009 má přírůstek strmější trend, a to přesněji přírůstek z 1 131 461 na 1 149 427 obyvatel. To znamená, že se střední stav obyvatelstva v Jihomoravském kraji zvýšil za stejně dlouhé období o 17 966, což je zhruba osmkrát větší nárůst. Tento nárůst je způsoben větším přílivem přistěhovalých lidí do kraje od roku 2006 a zvýšený počet živě narozených. Oproti zvyšujícímu se počtu narozených, počet zemřelých zůstává na podobné úrovni po celou sledovanou dobu.
tabulka 1: Střední stav obyvatelstva JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Střední stav obyvatel
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
1 133 293
1 130 181
1 129 202
1 129 912
1 130 299
1 131 461
1 136 549
1 143 840
1 149 427
23
4.1.1 Predikce vývoje středního stavu populace JMK 1190000 1180000
střední stav
1170000 1160000 1150000 1140000 1130000 1120000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 4: Predikce vývoje středního stavu obyvatel Jihomoravského kraje
Časová řada hodnot je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí, regresivní rovnice má tvar y = 1 130 152 + 2 029,292t + 713,2029t2, hodnoty parametrů jsou b0 = 1 130 152, b1 = 2 029,292 a b2 = 713,2029. Obrázek 4 graficky znázorňuje trend vývoje počtu obyvatel, který je stoupající a pokud se nezmění, dosáhne v roce 2010 hodnoty 1 158 129 a v roce 2011 hodnoty 1 168 003. Nově zveřejněné údaje Českým statistickým úřadem ukazují reálnou výši středního stavu obyvatelstva ve výši 1 153 181, což se od predikce pro rok 2010 liší o 4984 obyvatel.
4.2 Střední stav mužů v JMK 2001–2009 V této kapitole bude čtenář seznámen se středním stavem mužů v Jihomoravském kraji ve sledovaném období od roku 2001 do roku 2009. Popisuje jeho vývoj a následně i predikce hodnot na další dvě období. K získání hodnot středního stavu mužů byla použita stejná metoda jako v předchozí kapitole, a to výpočet z dat ČSÚ za předpokladu lineárního vývoje ukazatele.
24
562000 560000 Střední stav muži
558000 556000 554000 552000 550000 548000 546000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 5: Střední stav mužů v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Vývoj středního stavu mužů vykazuje podobné vlastnosti jako střední stav celkového obyvatelstva. Od roku 2001 do roku 2002 stav klesal, v roce 2003 začal mírně stoupat a do roku 2006 zaznamenal mírný nárůst z 547 425 na 549 601 mužů, v absolutním vyjádření
2
176 mužů navíc. Stejně jako v celkovém vývoji můžeme z grafu vyčíst, že v období od 2006 do 2009 počet mužů začne strmě stoupat, z 549 601 v roce 2006 na 560 614 v roce 2009. To
činí nárůst o 11 013 mužů. tabulka 2: Střední stav mužů v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Střední stav muži
2001 549 408
2002 547 691
2003 547 425
2004 548 154
2005 548 590
2006 549 600
2007 552 870
2008 557 274
2009 560 614
4.2.1 Predikce středního stavu mužů JMK Časová řada hodnot je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí, regresivní rovnice má tvar y = 548 554,7 + 1 431,842t + 410,5839t2, hodnoty parametrů jsou b0 = 548 554,7, b1 = 1 431,842 a b2 = 410,5839. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje středního stavu mužů, který je stoupající a pokud se nezmění, dosáhne v roce 2010 hodnoty 565 979 a v roce 2011 hodnoty 571 927. Nově zveřejněné údaje Českým statistickým úřadem ukazují reálnou výši středního stavu mužů v JMK ve výši 562 822, což se od predikce pro rok 2010 liší o 3 157 mužů.
25
585000 580000
střední stav
575000 570000 565000 560000 555000 550000 545000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 6: Predikce vývoje středního stavu mužů v Jihomoravském kraji
4.3 Střední stav žen v JMK 2001–2009 Kapitola 4.3 popisuje další z demografických ukazatelů, a to přesněji střední stav žen v Jihomoravském kraji v období 2001 až 2009. Při výpočtu středního stavu žen bylo jako u předchozích středních stavů použito dat z ČSÚ a předpokladu lineárního vývoje. Dále zahrnuje predikci vývoje na následující dva roky 2010 a 2011 a srovnání této předpovědi s nově vydanými daty ČSÚ. Vývoj středního stavu žen má mírně odlišný průběh ve srovnání s vývojem středního stavu mužů. Na obrázku č. vidíme pokles od roku 2001 do roku 2003 z 583 885 na 581 777 – pokles o 2 108 žen. V následujícím roce 2004 střední stav žen mírně klesl ještě o 20 z 581 777 na 581 757 a v roce 2005 znovu poklesl o 48 žen z 581 757 na 581 709. Další vývoj od roku 2006 do roku 2009 vyjadřuje stoupající trend. V tomto období se zvýšil střední stav žen z 581 860 na 588 813, což vykazuje nárůst o 6 953 za toto období.
26
Střední stav ženy
590000 589000 588000 587000 586000 585000 584000 583000 582000 581000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 7: Střední stav žen v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
tabulka 3: Střední stav žen v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Střední stav žen
2001 583 885
2002 582 490
2003 581 777
2004 581 757
2005 581 709
2006 581 860
2007 583 679
2008 586 566
2009 588 813
4.3.1 Predikce vývoje středního stavu žen v JMK na rok 2010 a 2011 Časová řada hodnot je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí, regresivní rovnice má tvar y = 581 597,4 + 597,45t + 302,619t2, hodnoty parametrů jsou b0 = 581 597,4, b1 = 597,45 a b2 = 302,619. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje středního stavu žen, který je stejně jako trend středního stavu mužů stoupající a pokud se nezmění, dosáhne v roce 2010 hodnoty 592 150 a v roce 2011 hodnoty 596 076. Nově zveřejněné údaje Českým statistickým úřadem ukazují reálnou výši středního stavu žen v JMK ve výši 590 359, což se od predikce pro rok 2010 liší o 1 791 žen.
27
605000
střední stav
600000 595000
590000 585000 580000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 8: Predikce vývoje středního stavu žen v Jihomoravském kraji
4.4 Index feminity v JMK 2001–2009 V této kapitole je uvedena charakteristika, navazující na střední stav mužů a žen. Jedná se o poměr těchto dvou ukazatelů, přesněji index feminity, který udává počet žen na jednoho muže. Čtenář se seznámí s vývojem tohoto indexu a následnou predikcí vývoje.
1,066 1,064
Index feminity
1,062 1,06 1,058 1,056 1,054 1,052 1,05 1,048 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 9: Index feminity v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Vývoj indexu feminity vykazuje v posledních letech klesající tendenci. Oproti roku 2001, kdy měl index hodnotu 1,06, což znamená, že na 100 mužů připadlo zhruba 106 žen, se tento ukazatel snížil na číslo 1,05, z čehož vyplývá, že se během 8 let snížil poměr žen k mužům o 1 28
ženu – 105 žen na 100 mužů. I přes tento pokles je však stále více žen než mužů. Vysvětlení tohoto trendu spočívá v tom, že se rodí více mužů než žen oproti dřívější době. tabulka 4: Vývoj indexu feminity v letech 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Index feminity
2001 1,063
2002 1,064
2003 1,063
2004 1,061
2005 1,060
2006 1,059
2007 1,056
2008 1,053
2006
2008
2010
2012
2014
2009 1,050
4.4.1 Predikce vývoje indexu feminity
1,065
index feminity
1,06 1,055 1,05 1,045 1,04 1,035 2000
2002
2004
rok
Obrázek 10: Predikce vývoje indexu feminity v Jihomoravském kraji
Časová řada indexu feminity je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí, regresivní rovnice má tvar y = 1,060231881- 0,001656592t - 0,000234859t2, hodnoty parametrů jsou b0 = 1,060231881 , b1 = - 0,001656592 a b2 = -0,000234859. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje indexu feminity, který je klesající a pokud se nezmění, dosáhne v roce 2010 hodnoty 1,04607745 a v roce 2011 hodnoty 1,041837411.
4.5 Index maskulinity v JMK 2001–2009 Kapitola Index maskulinity pojednává o ukazateli, který je obráceným poměrem oproti indexu feminity. Jedná se o poměr počtu mužů na jednu ženu. Opět bude zmíněn vývoj za sledované období a predikce tohoto vývoje.
29
0,954 Index maskulinity
0,952 0,95 0,948 0,946 0,944 0,942 0,94 0,938 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 11: Index maskulinity v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Index maskulinity logicky k vývoji indexu feminity stoupá. V roce 2001 připadlo na 100 žen 94 mužů – index maskulinity 0,94. Po mírném stoupání této hodnoty se číslo prozatím zastavilo na hodnotě 0,95, což znamená zvýšení počtu mužů na 100 žen o 1 muže. tabulka 5: Vývoj indexu maskulinity v letech 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok 2001 Index maskulinity 0,941
2002 0,940
2003 0,941
2004 0,942
2005 0,943
2006 0,945
2007 0,947
2008 0,950
2009 0,952
4.5.1 Predikce vývoje indexu maskulinity Časová řada indexu maskulinity je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí. Regresivní rovnice má tvar y = 0,94319 + 0,001481t + 0,000212t2, hodnoty parametrů jsou
b0 =
0,94319, b1 = 0,001481 a b2 = 0,000212. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje indexu maskulinity, který je stoupající a pokud se nezmění, dosáhne v roce 2010 hodnoty 0,955892 a v roce 2011 hodnoty 0,959704.
30
0,97
index maskulinity
0,965 0,96 0,955 0,95 0,945 0,94 0,935 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 12: Predikce vývoje indexu maskulinity v Jihomoravském kraji
4.6 Počet obyvatel ve věku 0-14 let v JMK v letech 2001–2009 Věková kategorie 0 až 14 let je nejmladší věkovou kategorií. V následující kapitole nastíním vývoj počtu obyvatel v tomto věku a předpověď na rok 2010 a 2011. Důsledkem populačního vývoje „bohatého severu“, který je velmi často označován za velký problém, je stárnutí populace. Toto můžeme sledovat i na populaci Jihomoravského kraje, kde se snižuje počet osob v předproduktivním věku. Vývoj v JMK nejdříve znamenal prudký pokles od roku 2001 do 2007 z 179 628 na 159 679 osob, což je pokles o celých 19 994 obyvatel mladších 15ti let. Tento jev lze vysvětlit především změnou návyků obyvatel, kupříkladu narození prvního dítěte v pozdějším věku nebo ekonomickými aspekty, jako je finanční situace rodin, které si nemůžou nebo nechtějí dovolit více dětí, než tomu bylo v minulosti. V následujících 2 letech už není pokles tak výrazný, dokonce se z roku 2008 na 2009 zvýšil počet nejmladších obyvatel o 455 osob, což může být způsobeno právě „odložením“ prvního dítěte a ukončení časové prodlevy této generace. Celkový pokles za sledované období je 20 258 nejmladších členů populace.
31
185000 180000
Počet
175000 170000 165000 160000 155000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 13: Počet obyvatel ve věku 0–14 let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
tabulka 6: Střední stav obyvatel ve věku 0-14 let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Střední stav obyvatel ve věku 0-14 let
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
179 628
175 333
171 343
167 756
164 684
161 696
159 679
158 915
159 370
4.6.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 0-14 let v JMK 185000
počet obyvatel
180000 175000 170000 165000 160000 155000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 14: Predikce vývoje počtu obyvatel ve věku 0–14 let v Jihomoravském kraji
Časová řada počtu obyvatel ve věku 0-14 let je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí. Regresivní rovnice má tvar y = 164 403 – 2661,23t + 312,9405t2, hodnoty parametrů jsou
32
b0 = 164 403, b1 = 2 661,23 a b2 = 312,9405. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje po-
čtu obyvatel JMK ve věku 0-14 let, který je klesající do roku 2008 a dále stoupající. Pokud se nezmění, měl v roce 2010 dosáhnout hodnoty 158 920 a v roce 2011 hodnoty 159 701.
4.7 Počet obyvatel ve věku 15-64 let v JMK 2001–2009 Obsahem kapitoly je zhodnocení středního stavu obyvatel v produktivním věku, popisu jeho vývoje a jeho předpověď na další dva roky.
815000
Počet
810000 805000 800000 795000 790000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 15: Počet obyvatel ve věku 15–64 let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Počet obyvatel v produktivním věku vykazuje v období 2001–2009 nárůst počtu členů této věkové skupiny. Má stoupající tendenci a to od roku 2001 do roku 2009 vykazuje zvýšení počtu obyvatel ze 791 049 na 809 601. Zvýšení tohoto počtu zhruba odpovídá snížení počtu obyvatel nejmladší věkové skupiny, a to o 18 552 obyvatel střední věkové kategorie. tabulka 7: Střední stav obyvatel ve věku 15-64 let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok 2001 Střední stav obyvatel ve věku 791 049 15-64 let
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
791 885
794 457
797 931
799 722
801 209
805 168
809 163
809 601
4.7.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 15-64 let v JMK Časová řada počtu obyvatel ve věku 15-64 let je vyrovnána logistickou trendovou funkcí. Regresivní rovnice má tvar y = 885 634/(1+0,119569*0,973587t), hodnoty parametrů jsou k = 885 634, b1 = 0,973587 a b0 = 0,119569. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje počtu 33
obyvatel JMK ve věku 15-64 let, který je stoupající. Pokud se nezmění, měl v roce 2010 dosáhnout hodnoty 809 559 a v roce 2011 hodnoty 813 201.
815000
počet obyvatel
810000 805000 800000 795000 790000 785000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 16: Predikce počtu obyvatel ve věku 14-64 let v Jihomoravském kraji
4.8 Počet obyvatel ve věku 65 a víc v JMK 2001–2009 V kapitole 4.8 je popsán vývoj středního stavu nejstarší věkové skupiny – ve věku nad 65 let. V první části je zhodnocen dosavadní vývoj a ve druhé části je na základě tohoto trendu vytvořena předpověď. Třetí a nejstarší věková kategorie v rozmezí od 65 let a výše také ve sledovaném období stoupá a kopíruje tak celoevropský vývoj. Zvyšující se počet obyvatel v této věkové skupině je ovlivněn především lepší lékařskou péčí a zvyšováním životní úrovně obyvatel, což má za příčinu zvyšování naděje dožití. Během let 2001 až 2009 se počet nejstarších občanů zvýšil z 162 616 na 180 457 – nárůst ve třetí věkové kategorii o 17 841 osob.
34
182000 180000 178000 176000 Počet
174000 172000 170000 168000 166000 164000 162000 160000 2000
2002
2004
2006
2008
2010
Rok
Obrázek 17: Počet obyvatel ve věku 65 a víc let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
tabulka 8: Střední stav obyvatel ve věku 65 a víc let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) Rok Střední stav obyvatel ve věku 65 a víc let
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
162 616
162 963
163 402
164 226
165 894
168 557
171 702
175 763
180 457
4.8.1 Predikce počtu obyvatel ve věku 65 a víc let v JMK na rok 2010 a 2011
250000
počet obyvatel
200000 150000 100000 50000 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
rok
Obrázek 18: Predikce počtu obyvatel ve věku 65 a víc let v Jihomoravském kraji
35
Časová řada počtu obyvatel ve věku 65 a víc let je vyrovnána parabolickou trendovou funkcí. Regresivní rovnice má tvar y = 166 080,7 – 2 178,192t + 347,5244t2, hodnoty parametrů jsou b0 = 166 080,7, b1 = 2178,192 a b2 = 347,5244. Obrázek graficky znázorňuje trend vývoje počtu obyvatel JMK ve věku 65 a víc let, který je stoupající. Pokud se nezmění, měl v roce 2010 dosáhnout hodnoty 185 660 a v roce 2011 hodnoty 191 660.
4.9 Populační pyramida pro Jihomoravský kraj rok 2009 Nejpřehlednější vyjádření věkové struktury (nejen Jihomoravského kraje) je populační pyramida, kterou jsem zpracoval pro tuto kapitolu. Bude popsán tvar pyramidy a zhodnocení roku 2009 z hlediska počtu obyvatel ve třech biologických skupinách.
Věková skupina
Populační pyramida (JMK 2009) 95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 1-4 0 60000
ženy muži
40000
20000
0
20000
40000
60000
Počet jedinců ve věkové skupině
Obrázek 19: Populační pyramida pro Jihomoravský kraj 2009 (zdroj ČSÚ)
V populační pyramidě na obrázku 19 můžeme vidět klasický regresivní tvar, kdy III. biologická skupina obyvatel ve věku od 50 let výše převažuje nad I. biologickou skupinou. V roce 2009 bylo ve III. biologické skupině 419 031 obyvatel a v I. biologické skupině do 15ti let pouhých 160 012 obyvatel. To znamená v poměrovém vyjádření, že na každého člena I. biologické skupiny připadá přibližně 2,6 členů nejstarší věkové skupiny. Obráceně to znamená, že na každého nejstaršího obyvatele připadá 0,38 nejmladších obyvatel.
36
4.10 Celková nezaměstnanost v JMK 2000–2009 Tato kapitola se zabývá nezaměstnaností v Jihomoravském kraji ve sledovaném období, rozší-
řené o rok 2000. Úvod kapitoly sděluje údaje o celkovém počtu nezaměstnaných a v dalších částech se zabývá jednotlivými pohlavími. V této části se již nezabývám predikcí budoucího vývoje, jelikož existuje mnoho ekonomických faktorů, které mohou vývoj ovlivnit doslova ze dna na den a nemá proto smysl vytvářet teoretickou predikci s pouhým využitím základních statistických metod.
počet nezaměstnaných (tis.)
50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obrázek 20: Celkový počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji v absolutních číslech kolísala do roku 2006 mezi 48 000 a 41 000 obyvateli. Nejmenšího čísla v tomto období bylo dosaženo v roce 2002, kdy bylo nezaměstnaných celkem 41 900 (7,6 %), nejvyšší hodnoty dosáhl rok 2001 a to s počtem 47 100 (8,5 %) nezaměstnaných. Tato hodnota z roku 2001 byla nejvyšší i v celkovém přehledu od roku 2000 do 2009. Od roku 2006 začala nezaměstnanost klesat až do roku 2008, kdy se zastavila na velmi nízkém čísle 24 700 (4,4 %). Díky nástupu ekonomické krize se tato nízká hodnota neudržela a v následujícím roce 2009 skokem stoupla na 38 900 (6,8 %) nezaměstnaných. tabulka 9: Nezaměstnaní v JMK 2000-2009 (zdroj ČSÚ) Nezaměstnaní celkem (tis. osob) z toho ženy
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
47,1
47,5
41,9
44,5
46,3
45,2
44,6
30,5
24,7
38,9
25,7
24,8
20,8
24,1
23,8
24,2
24,1
16,8
13,9
19,0
37
4.10.1 Nezaměstnanost mužů a žen v JMK 2000–2009
počet nezaměstnaných
30,0 25,0 20,0 ženy
15,0
muži
10,0 5,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok
Obrázek 21: Srovnání počtu nezaměstnaných žen a mužů v Jihomoravském kraji 2000–2009 (zdroj ČSÚ)
Jak vidíme na obrázku 21, skoro vždy platilo, že v Jihomoravském kraji bylo více nezaměstnaných žen než mužů. Výjimkou jsou dva roky 2002 a 2009, kdy v roce 2002 byl poměr nezaměstnaných žen a mužů skoro shodný nebo nepatrně ve prospěch mužů (ženy : muži 20 800 : 21 100) a v roce 2009 dokonce počet nezaměstnaných mužů byl vyšší než žen (ženy : muži - 19 000 : 19 900). Predikce nezaměstnanosti je velmi složitým procesem, kde nelze počítat pouze základními statistickými metodami, ale je nutné použít několik dalších metod a proměnných, které mohou celkový výsledek značně ovlivnit. Z toho důvodu v textu predikci tohoto ukazatele nezmiňuji.
4.11 Počet a složení cizinců v JMK 2001–2009 Kapitola je složená z několika částí. První bod - zhodnocení celkového počtu cizinců v Jihomoravském kraji ve sledovaném období a druhý bod - rozdělení cizinců podle národnosti v čase.
38
40 000 35 000
počet cizinců
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
rok
Obrázek 22: Počet cizinců v Jihomoravském kraji bez osob s platným azylem 2000–2009 (zdroj ČSÚ)
Z obrázku 22 lze vyčíst, že se počet cizinců v Jihomoravském kraji zvyšuje. Je to dáno především migrací obyvatelstva za prací z méně rozvinutých zemí, jako je Ukrajina nebo Vietnam, ale i příchod cizinců z EU za prací v rámci volného pohybu osob, služeb a kapitálu, na čemž byla původně EU založena. Z obrázku 24 je patrné, že větší podíl na tomto ukazateli má Ukrajina. Oproti EU, u které se počítá se všemi 26 státy (nepočítáme Českou republiku), Ukrajina jako jediný stát překonal EU s hodnotou 13 447 lidí. Nebylo tomu tak vždy. V roce 2003 bylo v JMK 9 255 obyvatel EU a pouhých 7 289 obyvatel z Ukrajiny. Početně začali Ukrajinci převyšovat občany EU v následujícím roce, kdy z EU žilo v Jihomoravském kraji 6 490 obyvatel a z Ukrajiny 10 143. Nárůst obyvatel z Ukrajiny v roce 2004 byl způsoben hlavně tím, že právě do roku 2004 platil zákon, vydaný v roce 2000, který pro ukrajinské občany zavedl povinnost víz. Poslední údaje hovoří o tom, že v JMK žije 13 447 Ukrajinců (tvoří 36 % cizinců v JMK). Právě od vstupu České republiky do EU v roce 2004 začíná stoupat počet cizinců z unie (Obrázek 23). Pokles v roce 2003 je dán legislativní změnou, týkající se typů pobytů na území
ČR, kdy byl počet cizinců, žijících u nás, zmenšen pouze úředně. Na obrázku 23 vidíme vývoj počtu cizinců v JMK, kteří přicházeli ze zemí EU, včetně Slovenska, které je ještě samostatně zpracováno v následujícím grafu (Obrázek 24). Můžeme vidět, že EU má značný podíl na počtu přistěhovalých osob do JMK a to v relativním vyjád-
ření pro rok 2009 zhruba 31 %. Od roku 2000 se počet cizinců v Jihomoravském kraji zvýšil
39
z 16 813 na 36 907 osob. To znamená zvýšení počtu o 20 094 cizinců. Po jednoduchém výpočtu zjistíme, že se počet cizinců více jak zdvojnásobil.
12 000
počet cizinců
10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obrázek 23: Počet cizinců z EU, žijící v JMK 2003– 2009 (zdroj ČSÚ)
16 000 14 000 počet cizinců
12 000 10 000
Slovensko
8 000
Ukrajina
6 000
Vietnam
4 000 2 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rok
Obrázek 24: Počet cizinců, žijících v jihomoravském kraji podle národnosti 2001–2009 (zdroj ČSÚ)
Další národnosti, které významněji promlouvají do statistik, jsou slovenská a to hlavně díky historickému propojení a výhodné zeměpisné poloze (k roku 2009 v JMK 7 191 Slováků – 19 %) a vietnamská (k roku 2009 v JMK 4 620 Vietnamců – 12,5 %).
40
tabulka 10: Cizinci v JMK (zdroj ČSÚ) Rok Cizinci bez osob s platným azylem Počet z EU Počet ze Slovenska Počet z Ukrajiny Počet z Vietnamu
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
16 813
17 756
20 039
22 668
23 913
24 234
27 983
32 606
35 619
36 907
. . . .
. 6 042 4 742 1 511
. 6 740 5 850 1 771
9 255 7 405 7 398 1 982
6 490 4 525 10 143 2 465
7 122 4 373 9 840 2 739
8 406 5 203 11 178 3 200
9 539 6 027 13 216 3 734
10 878 6 889 13 088 4 236
11 377 7 191 13 447 4 620
41
5 Závěr Během období 2001–2009, ve kterém jsem analyzoval strukturu obyvatel Jihomoravského kraje, se počet jeho obyvatel (střední stav obyvatelstva) zvýšil o 16 134 obyvatel, což znamená průměrný roční přírůstek asi 1 793 obyvatel. Přírůstek obyvatel je způsoben zvyšujícím se věkem naděje dožití a částečně zvýšené porodnosti oproti předchozím rokům. Mezi pohlavími na tomto přírůstku měli největší podíl muži, kterých přibylo 11 206, zatímco žen přibylo pouze 4 928. Tento přírůstek obyvatelstva se projevil na dvou následujících ukazatelích a to indexu feminity a maskulinity. Index feminity postupně začíná klesat z hodnoty 1,063 z roku 2001 na hodnotu 1,050 z roku 2010. Podle předpovědi, by v roce 2011 měl index feminity klesnout až na
číslo 1,041. Zatímco index feminity klesá, index maskulinity logicky zvyšuje své hodnoty a to úměrně k indexu feminity. V roce 2001 index maskulinity dosahoval výše 0,941, v roce 2009 však vystoupal na 0,952. Podle predikce by měl index maskulinity v roce 2011 dosáhnout hodnoty 0,960. Stále je v Jihomoravském kraji více žen než mužů, ale tento poměr se stává
čím dál tím více vyrovnanější. Když rozdělíme obyvatelstvo Jihomoravského kraje do tří věkových skupin 0-14, 15-64 a 65 a více let, můžeme sledovat, jak z nejmladší kategorie obyvatel ubývá a v ostatních dvou, tedy především prostřední, obyvatel přibývá. V roce 2001 bylo ve věku 0-14 let v Jihomoravském kraji celkem 179 628 osob, zatímco v roce 2009 ubylo z této věkové skupiny celých 20 258 obyvatel. To znamená, že se většina přesunula do druhé věkové kategorie, avšak narodilo se méně dětí, které by je vyrovnaly počet v první věkové kategorii. Ve druhé věkové skupině se počet lidí zvýšil z hodnoty 791 049 na 809 600. V absolutním vyjádření to znamená přírůstek obyvatelstva této věkové skupiny o 18 551 obyvatel. Věková skupina, do které patří nejstarší občané Jihomoravského kraje, navýšila počet členů z 162 616 lidí z roku 2001 na 180 456 obyvatel v roce 2009 – zvýšení o 17 840 obyvatel. Pokud se podíváme na čísla v predikci na rok 2011 a srovnáme je s hodnotami roku 2001, můžeme vidět, že věková kategorie 0 – 14 by měla ztratit celkem 19 927 lidí, v kategorii 15 – 64 přibude 20 351 obyvatel a v kategorii 65 a více let přibude 29 045 obyvatel. Tento trend kopíruje i celoevropský vývoj, ve kterém celá populace stárne. Dokazuje to i přiložená populační pyramida v kapitole 4.9, která má klasický regresní formu, což je typické pro stárnoucí populaci. V důsledku to může znamenat „pomalé vymírání“ populace Jihomoravského kraje.
42
Vývoj celkové nezaměstnanosti, kterou jsem jen popisoval bez následné predikce, můžeme vyjádřit dvěma způsoby. Buď absolutním, nebo relativním vyjádřením. V absolutním vyjád-
ření se počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji snížil v období od roku 2000 do 2009 o 8 200 lidí (ze 47 500 na 38 900). Nebýt nástupu ekonomické krize, mohly být výsledky ještě uspokojivější, protože v roce 2008 to byl rozdíl 22 400 (ze 47 100 na 24 700). Jak vidíme na tomto nepředvídaném skoku, nezaměstnanost může ovlivnit mnoho proměnných, které by bylo nutné začlenit do predikce budoucího vývoje, že jsem se rozhodl ponechat tento ukazatel bez předpovědi. V relativním vyjádření se změnila nezaměstnanost z 8,3 % v roce 2000 na 6,8 % v roce 2009. Podíváme–li se na nezaměstnanost mužů a žen zvlášť, ve většině let ze sledovaného období bylo více nezaměstnaných žen než mužů. Výjimku tvoří roky 2002, kde je počet téměř shodný a rok 2009, kdy dokonce bylo více nezaměstnaných žen než mužů. Zvyšující se počet cizinců v Jihomoravském kraji lze přičíst především migrací za prací jak z méně rozvinutých zemí, tak v rámci pracovního trhu Evropské unie. V roce 2000 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 16 813 cizinců. Národnostní složení v tomto roce nebylo evidováno nebo nebylo oficiálně vydáno. V roce 2009 již Jihomoravský kraj obývalo 36 907 cizinců. V tomto roce již národnostní složení známo je. Tvořilo jej 13 447 Ukrajinců, 7 197 Slováků, 4 620 Vietnamců, a 4 186 občanů zbylých států EU. Zbytek je již rozdělen do mnoha národností, které samostatně nemají významný podíl.
43
6 Seznam použité literatury [1]
HINDLS, R. -- HRONOVÁ, S. -- SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 5. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 415 s. ISBN 80-86419-59-2.
[2]
KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80245-0859-1.
[3]
ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 348 s. ISBN 80-85963-43-4.
[4]
MACÁKOVÁ, Libuše, et al. Mikroekonomie : Základní kurz. 10. [s.l.] : Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0.
[5]
KLÍMA, Jan. Makroekonomie. 1. Brno : Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 8086575-29-2.
[6]
KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. Praha : Karolinum, 2002. 47 s. ISBN 80246-0222-9.
[7]
Portál Jihomoravského kraje : Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Www.kr-jihomoravsky.cz. Dostupné z WWW:
.
[8]
Demografický informační portál : Demografie [online]. 2009 [cit. 2011-04-15]. www.demografie.info. Dostupné z WWW: .
[9]
Příručka demografické statistiky pro potřebu oblastních statistických orgánů : Obyvatelstvo [online]. [s.l.] : [s.n.], 2001 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .
[10]
ČSÚ Jihomoravský kraj : Aktuální informace [online]. 2011, 11.4. 2011 [cit. 2011-0415]. Www.brno.czso.cz. Dostupné z WWW: .
44
7 Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa Jihomoravského kraje[7] ............................................................................. 11 Obrázek 2: Typy věkových pyramid[2] ................................................................................... 15 Obrázek 3: Střední stav obyvatelstva Jihomoravského kraje 2001–2009 (zdroj ČSÚ) ........... 23 Obrázek 4: Predikce vývoje středního stavu obyvatel Jihomoravského kraje ......................... 24 Obrázek 5: Střední stav mužů v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) ..................... 25 Obrázek 6: Predikce vývoje středního stavu mužů v Jihomoravském kraji ............................ 26 Obrázek 7: Střední stav žen v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) ........................ 27 Obrázek 8: Predikce vývoje středního stavu žen v Jihomoravském kraji................................ 28 Obrázek 9: Index feminity v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) .......................... 28 Obrázek 10: Predikce vývoje indexu feminity v Jihomoravském kraji ................................... 29 Obrázek 11: Index maskulinity v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) ................... 30 Obrázek 12: Predikce vývoje indexu maskulinity v Jihomoravském kraji .............................. 31 Obrázek 13: Počet obyvatel ve věku 0–14 let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) .......................................................................................................................................... 32 Obrázek 14: Predikce vývoje počtu obyvatel ve věku 0–14 let v Jihomoravském kraji.......... 32 Obrázek 15: Počet obyvatel ve věku 15–64 let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) .......................................................................................................................................... 33 Obrázek 16: Predikce počtu obyvatel ve věku 14-64 let v Jihomoravském kraji .................... 34 Obrázek 17: Počet obyvatel ve věku 65 a víc let v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj
ČSÚ)................................................................................................................................. 35 Obrázek 18: Predikce počtu obyvatel ve věku 65 a víc let v Jihomoravském kraji................. 35 Obrázek 19: Populační pyramida pro Jihomoravský kraj 2009 (zdroj ČSÚ)........................... 36 Obrázek 20: Celkový počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji 2001–2009 (zdroj ČSÚ) .......................................................................................................................................... 37 Obrázek 21: Srovnání počtu nezaměstnaných žen a mužů v Jihomoravském kraji 2000–2009 (zdroj ČSÚ) ...................................................................................................................... 38 Obrázek 22: Počet cizinců v Jihomoravském kraji bez osob s platným azylem 2000–2009 (zdroj ČSÚ) ...................................................................................................................... 39 Obrázek 23: Počet cizinců z EU, žijící v JMK 2003– 2009 (zdroj ČSÚ) ................................ 40 Obrázek 24: Počet cizinců, žijících v jihomoravském kraji podle národnosti 2001–2009 (zdroj
ČSÚ)................................................................................................................................. 40
45
8 Seznam tabulek tabulka 1: Střední stav obyvatelstva JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ)......................................... 23 tabulka 2: Střední stav mužů v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) ................................................. 25 tabulka 3: Střední stav žen v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) .................................................... 27 tabulka 4: Vývoj indexu feminity v letech 2001-2009 (zdroj ČSÚ) ........................................ 29 tabulka 5: Vývoj indexu maskulinity v letech 2001-2009 (zdroj ČSÚ).................................. 30 tabulka 6: Střední stav obyvatel ve věku 0-14 let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) ................. 32 tabulka 7: Střední stav obyvatel ve věku 15-64 let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) ............... 33 tabulka 8: Střední stav obyvatel ve věku 65 a víc let v JMK 2001-2009 (zdroj ČSÚ) ............ 35 tabulka 9: Nezaměstnaní v JMK 2000-2009 (zdroj ČSÚ) ....................................................... 37 tabulka 10: Cizinci v JMK (zdroj ČSÚ)................................................................................... 41
46
