Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. do roku Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Možnosti růstu čínské ekonomiky do roku 2020 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač

Tomáš Rydval

Brno 2013

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Brně dne 27. května 2013

....................................................

Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Janu Hodačovi za jeho cenné rady, připomínky a pomoc.

Abstract Rydval, T. The Possibilities of Chinese Economic Growth into the Year 2020. Bachelor thesis. Brno, 2013. The thesis is focused on Chinese economic growth since the reforms of 1978 until the present. It also tries to identify the development in 2020. As an alternative approach I have chosen SWOT analysis, which is the best for expressing the threats, but also the opportunities, which China has not only in the present days, but in the future they can stimulate Chinese economic positively or negatively. The aim of the thesis is to predict the possible development of Chinese economic in the year 2020. Key words Chinese economic, Chinese reforms, one-child policy, middle class, building boom, undervalued currency, renminbi, foreign direct investment, SWOT analysis

Abstrakt Rydval, T. Možnosti růstu čínské ekonomiky do roku 2020. Bakalářská práce. Brno, 2013. Práce se zabývá vývojem čínské ekonomiky od reforem roku 1978 až po současnost. Dále se snaží určit její vývoj do roku 2020. Jako alternativní přístup jsem si zvolil SWOT analýzu, která nejlépe dokáže vystihnout hrozby, ale také přínosy, které má Čína nejen v současnosti, ale do budoucna mohou její ekonomiku stimulovat kladně nebo negativně. Cílem práce je tedy odhadnout možný vývoj čínské ekonomiky do roku 2020. Klíčová slova čínská ekonomika, čínské reformy, politika jednoho dítěte, střední třída, stavební boom, podhodnocená měna, renminbi, přímé zahraniční investice, SWOT analýza

9

OBSAH

Obsah 1 Úvod

11

2 Cíl práce a metodika 11 2.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2 Metodika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 Počátek a průběh reforem Teng Siao-pchinga 4 Růst čínské ekonomiky 4.1 Roky 1980–1981 . . . . . . 4.2 Roky 1982–1986 . . . . . . 4.3 Roky 1987–1991 . . . . . . 4.4 Roky 1992–1996 . . . . . . 4.5 Roky 1997–2001 . . . . . . 4.6 Roky 2002–2006 . . . . . . 4.7 Roky 2007–2011 . . . . . . 4.8 Rok 2012 . . . . . . . . . 4.9 Problémy s HDP na hlavu 4.10 Dílčí shrnutí . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

12

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

14 14 15 15 16 16 17 17 18 18 20

5 Podíl zaměstnanosti v ekonomických sektorech

20

6 Čínský export a import

21

7 SWOT analýza 7.1 Silné stránky a příležitosti . . . . . . . . . . . . . 7.1.1 Automobilový průmysl . . . . . . . . . . . 7.1.2 Investice v Africe . . . . . . . . . . . . . . 7.1.3 Vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.4 FDI do Číny . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Slabé stránky a hrozby . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.2 Politika jednoho dítěte a růst střední třídy 7.2.3 Podhodnocená měna . . . . . . . . . . . . 7.2.4 Stavební boom . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.5 Přeúvěrovaná Čína . . . . . . . . . . . . .

24 24 24 26 27 29 31 31 33 35 38 41

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

8 Diskuse

41

9 Závěr

45

10 Literatura

46

Přílohy

51

1

ÚVOD

1

11

Úvod

Hlavním důvodem, proč jsem si zvolil dané téma, je fakt, že Čínská lidová republika (dále jen Čína) roste na významu. Tato země je bohatá na historii a v současné době tvoří její obyvatelé jednu šestinu celkové populace na světě. Stává se světovým hráčem a hraje významnou roli na poli ekonomie, ale také v oblastech politických či bezpečnostních otázek. Práce se zabývá především růstem čínské ekonomiky, která v periodě 1978, od počátku reforem, až do roku 2012 rostla neuvěřitelným tempem. Ačkoliv tento trend existuje již skoro třicet pět let, doposud je Čína vedena jako rozvojová země. Podíváme-li se na index lidského rozvoje země, v roce 2012 se zastavil na hodnotě 0,699 (UNdata, 2013a). Tato skutečnost byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl věnovat se této problematice a zjistit, zda je možné, aby si země trend růstu ekonomiky udržela. Otázka růstu čínské ekonomiky a jejího významu dnes rozděluje nejen odborníky, ale také veřejnost. Prakticky neexistuje jednotný názor, zda je Čína schopna si udržet současný trend ekonomiky, nebo zda se díky vnitrostátním problémům ekonomika spíše propadne. V poslední době sílí názory, předpokládající pozastavení růstu a zároveň se toto téma stává čím dál více diskutované. Pro pochopení dané problematiky a možnosti předpovědět budoucí vývoj ekonomiky, se v práci věnuji čínským reformám a následně vývoji ekonomiky v jednotlivých periodách. Stanovit jednoznačně, zda určitá ekonomika bude dlouhodobě růst, či spíše dojde k jejímu propadu je velmi složité a jen velmi neradi se do podobných diskuzí pouští i zkušení ekonomové. Pomocí SWOT analýzy a vyhodnocení dostupných dat jsem se přesto o tuto předpověď pokusil a svůj názor podložil argumenty.

2 2.1

Cíl práce a metodika Cíl práce

Cílem tedy bude pokusit se vyvrátit nebo potvrdit stanovené hypotézy a určit možný vývoj čínské ekonomiky do roku 2020. Výchozími hypotézami jsou v tomto případě, jestli bude růst čínská ekonomika do roku 2020 tempem srovnatelným s dekádou 2000–2010 a jestli poroste čínská ekonomika rychleji než ekonomiky států EU.

2.2

Metodika

První část předkládané bakalářské práce je literární rešerše, vytvořená na základně literárních zdrojů týkajících se dané problematiky. V rešerši se věnuji periodě 1978 až 2012, tedy od počátku reforem až po současnost. Pokusím se tyto reformy popsat, neboť byly nezbytné pro následnou renesanci v ekonomice a vysvětlení, proč došlo k takovému růstu. Ve druhé části vytvořím SWOT analýzu, neboť čínská ekonomika skrývá mnoho úskalí. Je důležité tyto aspekty zmínit. Díky nim můžeme přesněji možný růst predi-

12

3

POČÁTEK A PRŮBĚH REFOREM TENG SIAO-PCHINGA

kovat. Využiji svých znalostí i znalostí odborníků z řad ekonomie a čínské ekonomiky. Jelikož na každý aspekt existuje několik pohledů, pokusím se je komplexně shrnout a rozebrat. Jedna z prací, kterou jsem využil, byla kniha sepsána na základě debaty z Munk debates „Bude Číně patřit 21. století?ÿ, které se zúčastnili přední odborníci na Čínu. Poslední část potvrzuje nebo vyvrací předem stanovené hypotézy na základě výsledku SWOT analýzy a dostupných dat. které jsem si stanovil v zadání bakalářské práce.

3

Počátek a průběh reforem Teng Siao-pchinga

S potřebou ekonomických reforem přichází roku 1978 poprvé Teng Siao-pching. Tento politik vstoupil do komunistické strany už v 16 letech. Jako většině komunistických představitelů se mu dostalo vzdělání v Paříži a Moskvě, přesto jeho život nebyl lehký a prošel si mnohými osobními tragédiemi. Ačkoliv spolu s Maem, se kterým se znal od roku 1927, vedl Čínu, stala se jeho rodina jednou z obětí Maovy Kulturní revoluce. Teng Siaopching byl celkem třikrát odvolán ze všech funkcí, nejen díky kritice Maovi politiky, ale také díky jeho podpoře ekonomického růstu, která se stala pozdějším základním kamenem ekonomických reforem. Na třetím plenárním zasedání jedenáctého ústředního výboru komunistické strany Číny, které se konalo roku 1978, se rozhodlo o přijetí ekonomických reforem čínským socialistickým způsobem a politiky „Otevření se světuÿ (Ekonomický vývoj, 2012). Čínou do té doby zmítala Maova Kulturní revoluce, která si podle odhadů vyžádala tisíce až miliony obětí, a také předchozí reformy, které si například v roce 1960 vyžádaly 30 milionů obětí hladomoru (BBC, 2010), se stala pro Tenga stala jednou z příčin, proč započaly reformy. Poté co roku „Velký kormidelníkÿ Mao Ce-tung zemřel roku 1976, čekalo Tenga nejedno lehké rozhodnutí. Roku 1967 byl opět zvolen na sjezdu čínské komunistické země do čela země. Čínská ekonomika měla do dvaceti let dosáhnout úrovně Západu. Teng počítal s modernizací průmyslu, zemědělství, techniky a armády a transformací ryze čínským způsobem. Ekonomická reforma z roku 1978 počítala se třemi etapami ekonomického rozvoje Číny. První etapa měla dosáhnout dvojnásobku hrubého národního důchodu oproti roku 1980 a tak skoncovat s nedostatkem produkce potravin a oblečení. Tohoto stanoviska bylo dosáhnuto už koncem osmdesátých let, kdy byla dokončena transformace zemědělství, a byl zaveden kapitalismus uvnitř čtyř zvláštních ekonomických zón. Další etapy ekonomického rozvoje měly umožnit zakládat soukromé podniky i ve zbytku Číny. I přesto měly oporu v zákonech pouze venkovské podniky, proto někteří Číňané vyrábějící elektroniku přicházeli s důmyslným řešením – přejmenovali se na venkovský podnik. Druhá etapa počítala nadále s ekonomickým růstem a mělo být dosaženo čtyřnásobku hrubého národního důchodu do konce století. K němu bylo vypracováno pětiletý plán ekonomického a společenské rozvoje na léta 1996–2000. Rychlost růstu čínské ekonomiky nepřestala překvapovat a plán byl

3

POČÁTEK A PRŮBĚH REFOREM TENG SIAO-PCHINGA

13

splněn již roku 1995. Druhý plán zároveň počítal s růstem obyvatel Číny o 300 milionů do roku 2000, a proto stanovil úkol zvýšit celkovou životní úroveň tak, aby byla odstraněna chudoba. Ve třetí etapě se vypracovaly dlouhodobé cíle do roku 2010, které stanovují zdvojnásobení hrubého národního důchodu ve srovnání s rokem 2000 (Ekonomický vývoj, 2012). Ekonomické reformy proběhly velice rychlým tempem. V roce 1978 žilo 270 milionů obyvatel za hranicí chudoby (28 % celkového obyvatelstva Číny), v roce 1985 toto číslo spadlo na 95 milionů, tedy na necelých 10 % celkového obyvatelstva Číny (Lardy, 1998). Modernizace zemědělství probíhala poměrně hladce. Již brzy po zavedení opatření a nových rozhodnutích byla produkce dostačující natolik, aby nasytila čínské obyvatelstvo. Opačný problém se naskytl v průmyslu. Nebylo dostatek prostředků ani technologií na to, aby mohlo dojít k modernizaci a zlepšení výrobních technologií. Chyběly již zmíněné technologie, výpočetní technika, obráběcí technika, know-how a především kapitál. Teng Siao-pching o tomto problému věděl a zde nastupuje na řadu jeho politika „Otevřených dveříÿ. Opětovná spolupráce s USA, navázání oficiální podepsané spolupráce roku 1979 a otevření se světu znamenaly značný příliv přímých zahraničních investic (FDI) a technologií. Příliv investic nebyl vhodný jen díky zvláště vybraným čtyřem ekonomickým zónám pro investory a poloze na Východním pobřeží, ale také díky štědrým daňovým úlevám a levné, ochotné pracovní síle a především čínským státem garantovaných investic. Roku 1986 přišel Teng Siao-pching s další reformou – státní průmysl nebude nadále ovládán státem, ale inspiruje se Západem a bude soběstačný (BBC, 2010). Peking podpořil modernizaci výrobních linek. Teng tímto činem přerušil několik století trvající izolaci a pohrdání vnější kulturou. Reforma státního průmyslu ovšem neproběhla tak lehce jako ta v zemědělství. Za dob Maa měli zaměstnanci průmyslu kompletní péči od státu, jisté důchody, zdravotnictví, vzdělání a všechny sociální jistoty. Navíc v průměrném podniku tvořilo 20 % zaměstnanců politické pracovníky, kteří šířili především slogany. Jedny státní podniky se v tržním prostředí uchytily a jiné ne. Přitom pekingská vláda ročně vydávala na podporu a modernizaci státních podniků 1/4 celkových příjmů. Hlavním problémem problémových podniků nebyla nedostatečná konkurenceschopnost, ale způsob myšlení (BBC, 2010). A tak některé modernizované podniky pouštěly výrobní linky jeden týden v roce, protože během týdne stačily splnit celoroční výrobní plán. Některé tyto podniky nechal Teng poté zkrachovat. A tak od konce 50. let, kdy článek 42 čínské ústavy zaručoval plnou zaměstnanost, se lidé setkali s nezaměstnaností. V roce 1988 ukončil Teng státní regulaci cen, čímž se opět přiblížil tržní ekonomice. Brzy se začala objevovat negativa – projevil se rozdíl v příjmech zaměstnanců (například trhovci vydělávali více peněz než konstruktéři raket), roztočila se inflační spirála, protože lidé brali banky útokem a vybírali ve spěchu peníze z účtů, a rozrostla také ve velké míře korupce. Jen během prvních tří měsíců roku 1989 bylo z korupce usvědčeno 6 000 funkcionářů (BBC, 2010). Ti měli na dosah miliony do-

14

4

RŮST ČÍNSKÉ EKONOMIKY

larů od investorů, kteří za zrychlené vyřízení byrokratických papírů a nařízení (jen pro představu na povolení výstavby výrobní linky bylo potřeba 100 razítek a průměrná doba trvání byla 1 rok), je rádi a ochotně zaplatili. Přesto se vnitřní politika Čínské lidové republiky musela potýkat s krizí uvnitř elit. Podle některých funkcionářů transformace probíhala příliš rychle, podle jiných se jednalo o kapitalistickou revoluci. Konzervativní straníci, kteří se zmocnili novin, psali propagandistické články proti Teng Siao-pchingovi a jeho reformám. Později začali zadržovat investice v bankách a zastavovat příliv kapitálu. I přes tyto praktiky a překážky ovšem Teng Siao-pching s politikou „Otevřených dveříÿ nepřestal. Je ironií osudu, že si tento vrcholný představitel ekonomických reforem Číny, díky kterým je dnes nejen jednou z nejsilnějších, ale také jednou z nejrychleji rostoucích zemí, poskvrnil kariéru krvavým potlačením protestů roku 1989.

4

Růst čínské ekonomiky

V této kapitole popíšu vývoj čínské ekonomiky v letech 1980–2012. Data a intervaly, vyjma let 1980–1981, jsem stanovil podle Světové banky1 . Ekonomické ukazatele jsem zvolil HDP, HDP na hlavu a FDI, neboli přímé zahraniční investice, a také hrubý národní příjem (dále jen GNI) vyjádřené v USD. Světová banka rozlišuje dle ukazatele GNI a metody Atlas rozvojové země na čtyři kategorie (The World Bank, 2013): 1. 2. 3. 4.

nízko-příjmové země s GNI na hlavu menší než 1 025 USD; země s nižším středním příjmem GNI na hlavu mezi 1 026 až 4 035 USD; země s vyšším středním příjmem GNI na hlavu mezi 4 036 až 12 475 USD; vysoko-příjmové země s GNI na hlavu nad 12 476 USD.

Údaje jsem získal z databáze Světové banky, které jsou vypočítané metodou Atlas. GNI na hlavu metodou Atlas je hrubý národní příjem, který je vydělen střední populací. Metoda Atlas dále aplikuje upravující faktor, který průměruje kurs měny za daný rok a dva předešlé roky, přizpůsobený na rozdíly míry inflace mezi zemí a zeměmi G-5 (Francie, Německo, Japonsko, Spojené království a Spojené státy).

4.1

Roky 1980–1981

Tyto roky se nesly v duchu reforem. Reformy byly v plném proudu a obyvatelstvo a země začalo vzkvétat. Pokud vycházíme z oficiálních statistik Světové banky, inflace v roce 1980 dosáhla 3,8 % a v roce 1981 celých 2,3 %.

1

Data o HDP se u Světové banky a OSN od MMF liší do roku 1994, po té už jsou stejná, zvláštností jsou data procentuálního růstu HDP, která jsou naprosto stejná.

4.2

15

Roky 1982–1986

Tab. 1: Roky 1980–1981 (World Bank Data, 2013)

HDP HDP na hlavu (mld. USD) (USD) 1980 1981

4.2

189 194

193 195

FDI HNP na hlavu (mil. USD) (USD) – –

220 220

Roky 1982–1986

Tyto léta bych zařadil jako uklidňující se roky reforem. Tyto roky, jako předchozí dva, jsou ve znamení stabilního růstu. Do Čínské lidové republiky začaly proudit přímé zahraniční investice a docházelo k modernizaci průmyslu stejně rychle. Zajímavým jevem byl rok 1982, kdy došlo k deflaci. „Inflaceÿ dosáhla −0,2 %, opakem byl rok 1985, kdy inflace dosáhla 10,2 %. V roce 1986 došlo k poklesu v celé ekonomice. Tento stav bych vysvětlil další reformou. Na jaře roku 1986 přišel Teng Siaopching s myšlenkou reformy státního průmyslu a zavedl do něj tržní principy. Tyto podniky nadále nepodléhaly státu. Bohužel většina těchto podniků byla nekonkurenceschopná, nevýkonná a ztrátová, proto se ještě téhož roku Teng Siaopching rozhodl tyto podniky zavřít. A tak se bez práce ocitli miliony dělníků. Následující rok 1987 je toho důkazem. Tab. 2: Roky 1982–1986 (World Bank Data, 2013)

HDP HDP na hlavu (mld. USD) (USD) 1982 1983 1984 1985 1986

4.3

203 228 257 307 298

201 223 248 292 279

FDI HNP na hlavu (mil. USD) (USD) 430 636 1 258 1 659 1 875

220 220 250 280 310

Roky 1987–1991

Razantní dopad přišel roku 1987, kdy HDP bylo ve výši 270 miliard USD a na hlavu dosáhlo 249 USD (v roce 1984 to bylo 248 USD). Nelze přehlédnou ovšem stále rostoucí přímé zahraniční investice. Ačkoliv se jednalo o značný propad, přesto se Čínská lidová republika rychle vyrovnala se ztrátami a již v roce 1988 dosáhlo HDP hodnoty 309 miliard USD. V témže roce totiž Teng Siaopching uvolnil státem regulované ceny, a i přes vnitropolitické problémy to znamenalo světlejší zítřky pro Čínu. V roce 1988 dosáhla inflace díky uvolnění cen 12,1 %. V letech 1989 a 1990 lze vidět zpomalení růstu HDP. Osobně si ho vysvětluji dvěma jevy, které v té době nastaly.

16

4


Prvním mohlo být potlačení studentských problémů, které byly sledovány a odsouzeny celým světem. Druhým mohl být pád železné opony a tedy otevření nových trhů a orientace na postkomunistické země. Poté ekonomika už rostla stabilněji. Tab. 3: Roky 1987–1991 (World Bank Data, 2013)


4.4

270 310 344 357 379

249 281 307 314 330

FDI HNP na hlavu (mil. USD) (USD) 2 314 3 194 3 393 3 487 4 366

320 330 320 330 350

Roky 1992–1996

Tyto roky byly opět ve znamení vzrůstající ekonomiky Číny. Ačkoliv čínská ekonomika pomalu zpomalovala a dostávala se opět k hranici 10 %, pokračoval růst přímých zahraničních investic. Během těchto pěti let se povedlo Číně zdvojnásobit HDP a téměř zčtyřnásobit přímé zahraniční investice. V roce 1994 atakovala Čína hranici 500 mld. USD. Zároveň ekonomiku poznamenala inflace v hodnotě 20,6 %. Tab. 4: Roky 1992–1996 (World Bank Data, 2013)


4.5

423 441 559 728 856

363 374 469 604 703


390 410 460 530 650

Roky 1997–2001

Tato perioda byla opět ve znamení rostoucí síly ekonomiky Číny, růstu přímých zahraničních investic a růstu HDP na hlavu. Nástup do nového milénia zvládla Čínská lidová republika dobře, i přes mírný pokles přímých zahraničních investic dosáhla roku 2001 HDP na hlavu ve výši 1 042 USD. Čína, která usilovala o vstup do GATT od roku 1986, nakonec úspěšně vstoupila do WTO 11. prosince 2001. Tento vstup jí přinesl nebývalý rozsah obchodních možností. Podle indexu PZI se Čína stala atraktivnějším trhem pro investory než USA (Abrahám, 2010).

4.6

17

Roky 2002–2006



4.6

953 1 019 1 083 1 198 1 325

774 821 865 949 1 042


750 790 840 930 1 000

Roky 2002–2006

Mezi roky 2002 až 2006 nastal dvojnásobný růst HDP. Stejně tak Čína se během pěti let zdvojnásobila HDP na hlavu. Zatímco v roce 2001 činilo HDP na hlavu 1 042 USD, v roce 2006 to bylo již 2 069 USD. Příliv přímých zahraničních investic zaznamenal v roce 2005 boom. V roce 2004 byly Číně poskytnuty přímé zahraniční investice v hodnotě 54 miliard USD, ovšem během dalšího roku došlo k jejich zdvojnásobení na částku 117 miliard USD. Tab. 6: Roky 2002–2006 (World Bank Data, 2013)


4.7

1 454 1 641 1 932 2 257 2 713

1 135 1 274 1 490 1 731 2 069


1 100 1 270 1 500 1 740 2 040

Roky 2007–2011

V roce 2007 docházelo ke stabilnímu růstu nadále. V roce 2008 propukla finanční krize v USA, která postupně pronikla také do Evropy. V následujícím roce postihla také Čínu, která díky těmto okolnostem zpomalila v růstu. Už v roce 2008 došlo k poklesu růstu pod 10 % a v roce 2009 tento trend pokračoval. V roce 2009 se přímé zahraniční investice dostaly na hranici roku 2005, když dosáhly hodnoty 114 miliard USD. V roce 2010 ovšem zaznamenaly přímé zahraniční investice další rekord ve výši 185 miliard USD. Zároveň HDP na hlavu rostlo takovou rychlostí, že zatímco v roce 2007 dosahovalo 2 651 USD na hlavu, v roce 2011 to bylo již 5 430 USD.

18

4




4.8

3 494 4 522 4 991 5 931 7 298

2 651 3 414 3 749 4 433 5 445

FDI HNP na hlavu (mil. USD) (USD) 160 052 175 148 114 215 185 081 –

2 480 3 040 3 620 4 240 4 940

Rok 2012

V tomto roce lze podle prvních analýz odhadnout, že Čína neporoste nadále tempem, jakým prozatím rostla. Lze to odůvodnit pokračující a rozrůstající se krizí v Evropě a především v Evropské unii a tím sníženou poptávku po výrobcích dovážených z Čínské lidové republiky. HDP zpomalilo na 7,6 %, což je nejpomaleji za poslední tři roky, ačkoliv se doposud drží na hranici 7,5 %, kterou si čínská vláda vytyčila. Přesto se jedná vůči ostatním rozvinutým ekonomikám o stále dobrý výsledek. K útlumu nedošlo pouze u HDP, ale také u přímých zahraničních investic, které se teď nyní pohybují na 12 mld. USD, a Čínu také trápí snížená domácí poptávka. Utlumený export do Evropy ale může mít také horší budoucí důsledky, neboť Čína je zaměřena především proexportně.

4.9

Problémy s HDP na hlavu

Jedním ze dvou faktorů, jak lze poměrně snadno a rychle porovnat sílu a velikost ekonomiky je HDP na hlavu (PPP). Druhým takovým jsou samotné HDP. Zdá se, že čínský růst roste téměř bez omezení, v posledních letech dokonce exponenciálně. Zatímco v roce 1980 bylo HDP na hlavu 183 USD, v roce 2011 je to již 5 430 USD. Neměli bychom ovšem nechávat mluvit pouze čísla. Jedna z mýlek, dle mého, je interpretovat pouze průměry. Zatímco v roce 1996 bylo nízko-příjmových domácností 49 307 (0,82 % dle oficiálních statistik), v roce 2010 se počet těchto domácností zvýšil na 112 200 (1,41 %). Počet nízko-příjmových obyvatel byl v roce 1996 celkem 115 542 (0,54 %) a v roce 2012 to bylo již 273 361 občanů, tedy 1,18 % (China Statistical Yearbook, 2010). Obrázek 1 ukazuje růst HDP v Číně od roku 1980 do roku 2011. Během těchto let se HDP více než 38 krát znásobilo. Největší nárůst čínská ekonomika započala od roku 2004, jak lze vyčíst z křivky grafu v tabulce číslo 1. Pokles HDP lze z grafu vyčíst v roce 1987, kdy rok předtím došlo poprvé k propouštění zaměstnanců ze státních podniků (viz kapitola Roky 1982–1986). V obrázku 2 můžeme porovnat růst světového HDP, které je znázorněno modrou barvou, a čínského HDP, znázorněno barvou červenou. Jsou zde vyznačeny roky 1980 až 2011. Zřetelně lze rozeznat prudší růst čínského HDP proti světovému průměru.

4.9

Problémy s HDP na hlavu

19

Obr. 1: Růst čínského HDP v letech 1980–2011 (World Bank Data, 2013)

Obr. 2: Komparace růstu HDP Číny a světa v procentech (World Bank Data, 2013)

K nejmenší odchylce došlo v roce 1989, kdy se růst čínského HDP zastavil na 4,1 % a světový na 4 %. Znatelný propad lze rozpoznat i v letech 2007 a 2008, ve kterých světový průměr nejen znatelně poklesl, ale zároveň také se propadl do mínusu, kvůli hypoteční krizi USA a nestabilitě trhů. Čínu tato situace postihla také a zaznamenala propad na nárůst 9,2 %. K nejmenšímu růstu V Číně došlo v roce 1989 a 1990. I přesto rostla čínská ekonomika ročně průměrnými 10 %. FDI jsou přímé zahraniční investice, jejichž výše je od roku 1982 do roku 2010 znázorněna v grafu v tabulce číslo 3. První patrný nárůst jde z grafu vyčíst v roce 1993, druhý ale rapidnější je v roce 2005. Tyto roky byly v oblasti ekonomiky pro všechny země ve znamení růstu. V roce 2009 došlo k poklesu přímých zahraničních investic z důvodu propuknutí ekonomické krize v USA a rozšíření do Evropy. Následující rok 2010 je ovšem opět ve znamení růstu investic.

20

5

PODíL ZAMĚSTNANOSTI V EKONOMICKÝCH SEKTORECH

Obr. 3: FDI do Čínské lidové republiky (World Bank Data, 2013)

4.10

Dílčí shrnutí

Jen během těchto 27 let rostla čínská ekonomika průměrnými ročními 9,6 %. V roce 2005 se zařadila na 4. nejsilnější ekonomiku hned po USA, Japonsku a Německu. V roce 2005 měla Čínská lidová republika nominální HDP v hodnotě 18,308 miliard remimbi (juanu). Při kurzu v roce 2005 8,1917 remimbi za USD to dělalo nominální HDP v hodnotě 2,235 miliard USD2 . USA za rok 2005 měla HDP v hodnotě 12,456 miliard USD. Je opět zavádějící, že ačkoliv americká ekonomika byla 6krát větší, měli bychom podle The Penn World Table také počítat s rozdílností cen ve dvou zemích. Ceny v USA byly v roce 2004 jen 3,86krát větší oproti cenám v Čínské lidové republice. Z přepočtu poté vychází, že americká ekonomika je pouze o 43 % větší než ekonomika Číny (Holz, 2008).

5

Podíl zaměstnanosti v ekonomických sektorech

Přesunem práce z nízko produktivního zemědělství do více produktivního průmyslu a služeb, reálné HDP na pracovníka, to jest reálná produktivita práce, se zvyšuje, protože pracovníci, kteří změnili sektory, nyní produkují mnohonásobně více výstupů než dříve. V čínské oslabující se míře podílu pracovníků v zemědělském sektoru mezi roky 1978–2005 je roční míra redukce pracovníků na absolutní průměrné hodnotě 0,01 každý rok. Z roku 1978, kdy bylo zaměstnáno v zemědělství celkem 70 % všech čínských pracovníků, došlo k postupnému pomalému úbytku na 45 % v roce 2005. Čína má podle odhadů dalších 35 let než dosáhne úrovně 10 % pracovníku v zemědělství, 2

Oficiální číslo Světové banky za rok 2005 je 2,256 miliardy USD.

6

ČÍNSKÝ EXPORT A IMPORT

21

které mají vyspělé země jako Japonsko, Korea nebo Taiwan. To ovšem zahrnuje 35 let strukturálních změn jako zdroje ekonomického růstu. Schéma strukturálních změn bude pravděpodobně pokračovat, aby se Čína rozvinula. Venkovské oblasti ovšem stále trpí nízkou zaměstnaností v zemědělství, ačkoliv počet pracovníků v zemědělství je více než stonásobně vyšší než v USA. Školu opouštějící školáci ve venkovských oblastech nevstupují téměř vůbec do zemědělství a tento trend se pravděpodobně nezmění. Rozvoj venkovského průmyslu/ činností je i přesto oficiálně podpořen. Městský příjem, včetně nezkušených pracovníků, je ovšem stále vyšší než příjem ve spoustě venkovských oblastí, vytvářející pobídky pro venkovsko-městskou migraci. Zábrany, které limitují venkovsko-městskou práci vyplývající z předreformního období, byly pozvolna uvolněny a oficiální politika nadále slibuje tyto zábrany uvolňovat. Rozvoj venkovského obchodu je v politické agendě a pravděpodobně se tím odstraní další z překážek vedoucích k venkovsko-městské migraci (Holz, 2008). V obrázku 4 můžeme vidět podíl zaměstnanosti v jednotlivých sektorech. Ačkoliv se zaměstnanost v sekundárním a terciárním sektoru zvyšuje a zaměstnanost v zemědělství snižuje, jsou vidět tradiční kořeny. Tento podíl ale neodpovídá jednotlivým podílům na tvorbě HDP. I přes velkou zaměstnanost v zemědělství, má podíl na HDP pouhých 11 % (v roce 2000 to bylo 15 % a do roku 2011 klesá postupným tempem). Největší podíl na tvorbě HDP má sekundární a o pár procentních bodů méně terciární sektor. Touto výší zaměstnanosti v primárním sektoru se řadí mezi rozvojové země.

Obr. 4: Zaměstnanost v sektorech (Abrahám, 2010)

6

Čínský export a import

Jak jsem psal již výše, čínská ekonomika je výhradně proexportně zaměřená. Když v roce 1978 vypukly ekonomické reformy, měla země na jedenáct let zápornou bilanci v mezinárodním obchodě. V roce 1985 měla Čína největší záporné saldo od roku 1978, a to v hodnotě −14,90 mld. USD. Od roku 1990 bylo čínské saldo v mezinárodním obchodu kladné. Jediný výkyv nastal v roce 1993, kdy Čína vyexportovala zboží v hodnotě 91,74 mld. USD a importovala zboží v celkové částce 103,91 mld.

22

6

ČÍNSKÝ EXPORT A IMPORT

USD, což vytvořilo záporné saldo v hodnotě 12,22 mld. USD. Jak dokazuje tabulka číslo 4, export od roku 1993 značně převažuje nad importem a podobně jako roste HDP, roste právě stejnou rychlostí také export. Čína v roce 2010 vyexportovala 10 % celkového mezinárodního obchodu a sama importovala 9 % celosvětového importu (WTO, 2013). Tab. 8: Čínský export a import v letech 1978–1990

1978 Export Import Saldo

1980

1985

1986

1987

1988

1989

1990

9,75 18,12 27,35 30,94 39,44 47,52 52,54 62,09 10,89 20,02 42,25 42,91 43,21 55,27 59,14 53,35 −1,14 −1,90 −14,90 −11,97 −3,77 −7,75 −6,60 8,74

Tab. 9: Čínský export a import v letech 1991–1998


1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

71,84 84,94 91,74 121,01 148,78 151,05 182,79 183,71 63,79 80,59 103,96 115,61 132,08 138,83 142,37 140,24 8,05 4,35 −12,22 5,40 16,70 12,22 40,42 43,47



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

194,93 249,20 266,10 325,60 438,37 593,40 762,00 968,90 165,70 225,09 243,55 295,17 412,84 561,40 660,00 791,50 29,23 24,11 2 2,55 30,43 25,53 32,00 102,00 177,40

Čínským hlavním exportním partnerem je Evropa a především Evropská unie. EU tvořilo v roce 2010 20,1 % celkového exportu zboží z Číny, zatímco importováno do Číny z EU 27 bylo 13,2 % (z pohledu celkového čínského importu). Z pohledu EU 27 bylo importováno z Číny celkem 17,3 % zboží a vyvozeno bylo 8,9 % (nejvíce bylo v roce 2010 vyvozeno do USA – 17 %). EU je teda vůči Číně v záporném saldu. V roce 2010 bylo dovezeno z Číny zboží v hodnotě 282,5 miliard eur, vývoz tvořil hodnotu pouhých 113,3 miliard eur, saldo je tedy −169,3 miliard eur. V roce 2011 v důsledku prohlubující se krizi se dovoz do EU zpomalil a tvořil hodnotu 292,1 miliard eur, naopak vývoz mírně zpomalil ta 136,2 miliard eur. Saldo je i nadále záporné v hodnotě 155,9 miliard eur. Malá kladná zpráva je, že saldo oproti nárůstu z roku 2009 na rok 2010 kleslo. Druhým hlavním obchodním partnerem Číny je USA. Trend záporného salda je podobně jako v EU 27 také v USA. V roce 2001 USA exportovalo zboží do v hodnotě Číny 19,2 mld. USD, zatímco importováno zboží do USA bylo v částce

7

23

SWOT ANALÝZA



2008

2009

2010

2011

1 220,00 1 430,70 1 201,60 1 577,80 1 898,40 956,00 1 232,60 1 005,60 1 396,00 1 743,40 264,00 198,10 196,00 181,80 155,00

Obr. 5: Export a import Číny (Chinability, 2013)

102,3 mld. USD. V roce 2009 došlo k poklesu vývozu do Číny. Exportováno bylo zboží v hodnotě 69,6 mld. USD (rok 2008 71,5 mld. USD) a podobně došlo také k poklesu importu z Číny, kdy bylo dovezeno zboží v hodnotě 296,4 mld. USD (rok 2008 337,8 mld. USD). V roce 2011 dosáhl vývoz USA do Číny hodnoty 103,9 mld. USD a dovoz z Číny 399,3 mld. USD. Saldo tvořilo hodnotu −95,5 mld. USD. Skladba dovezeného zboží z Číny je u EU 27 a USA přibližně stejná. Nejvíce dovezeného zboží z Číny tvořilo v roce 2011 v EU stroje a transportní vybavení, na druhém místě se umístilo různé zařízení na výrobu a na třetím vyrobené produkty klasifikované podle materiálu. Zvláštností je, že díky vysoce efektivní společné zemědělské politice, na kterou je Evropská unie pyšná, se na pátém místě v dovozu z Číny umístily potraviny a živá zvířata. V USA je skladba importu z Číny následovná – první místo tvoří elektrické stroje a vybavení, druhé vybavení pro výrobu energií a třetí hračky, hry a sportovní vybavení. Vývoz do Číny z EU 27 tvoří na prvním místě stroje a transportní vybavení, druhém chemikálie a s tím související produkty a na třetím se ve vývozu umístil vyrobené produkty klasifikované podle materiálu. USA naopak vyvezla nejvíce vybavení pro výrobu energií, poté olejová semena a sladké ovoce a na třetím místě vyvezlo USA nejvíce elektrických strojů a vybavení.

24

7

SWOT ANALÝZA

Tab. 12: SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY • • • • •

automobilový průmysl elektronický průmysl levná pracovní síla nerostné bohatství FDI do Číny

PŘÍLEŽITOSTI • • • • • • •

7 7.1 7.1.1

automobilový průmysl investice v Africe Írán a ropa vzdělání podhodnocená měna rozvoj domácího trhu čínské FDI

SLABÉ STRÁNKY • surovinový základ – nerostné bohatství • energie • politika jednoho dítěte • růst střední třídy • vzdělání • uzavřenost politického systému HROZBY • • • •

stavební boom surovinový základ – ropa krize v Evropě USA a cla

SWOT analýza Silné stránky a příležitosti Automobilový průmysl

Toto odvětví jsem zařadil do silných stránek a zároveň také do příležitostí. Silnou stránkou je výroba automobilů a motocyklů v Číně proto, že dnes dokáží vyrobit auta, která jsou schopná konkurovat levnějším modelům světových značek. Především čínský automobilový trh je největším na světě (v roce 2011 dosáhl prodeje téměř 18 milionů automobilů; World’s 10 Largest Auto Markets, 2013). Příležitostí je rozšíření trhu pro nečínské výrobce automobilů, pro tuzemské výrobce pak po zdokonalení výrobních technologií možnost distribuce do vzdálenějších koutů světa, především na západní trhy. Jen minulý rok vyexportovala Čína 900 tisíc aut (Still in Second Gear, 2012). V dnešní době umí již napodobit nejen design (a mnohdy až dokonale věrohodně), ale také dokáže už vytvářet i konkurenceschopnou elektroniku a díky prodaným patentům a starším technickým nákresům vyrobit konstrukčně pevné motory. Například mezi dvacet největších automobilek na světě se řadí pět právě z Číny. Jsou to SAIC, Changan, Geely-Volvo, Chery a Dongfeng (Pavlůsek, 2012).

7.1

Silné stránky a příležitosti

25

Obr. 6: Podíl na automobilovém trhu Číny (Still in Second Gear, 2012)

Čínští obyvatelé si čím dál více potrpí na přepych, a tak se především na místním trhu daří luxusnějším autům. Mnichovská automobilka BMW v hlavním městě průmyslové provincie Liao-ning nedávno otevřela novou pobočku, která je vybavená moderněji nežli její „domovskáÿ továrna v Německu. Dalšími dobře prodávanými značkami jsou v Číně Audi, Mercedes-Benz (viz tabulka s prodejem) a zákazníci nepohrdnou ani vozy, jako je například Lamborghini. K proniknutí na místní trh musí zahraniční podniky splňovat určité podmínky, jako například spojení výrobní haly s další ryze čínskou automobilovou halou. Existují spekulace, že jsou tyto požadavky vytvářeny za účelem průmyslové špionáže. Je totiž známým faktem, že například v Tchaiwanu z jedné strany výrobní linky vyjíždějí rámy kol preferovanější značky a ze strany druhé totožné rámy pouze s odlišným designem a pod jinou značkou. Problémem, který podkopává autoritu evropských značek, je státní nařízení, dle kterého čínské úřady mohou nakupovat auta pouze domácích značek (Markovič, 2012). Přesto prodeje v Číně trhají rekordy (Volkswagen například prodává 30 % světové produkce právě zde). Odhady hovoří o skutečnosti, podle které v roce 2018 čínský trh s automobily bude dvojnásobný ve srovnání s USA nebo západní Evropou. Předpokladem je ovšem stagnace prodejů nových automobilů v těchto zemích, nebo pouze mírný růst domácích prodejů. Do roku 2018 by měl čínský trh prodávat více než 30 milionů nových automobilů ročně (China to buy . . . , 2012). Místní automobilky se již chopily příležitosti také v Evropě. V roce 2010 skoupila čínská automobilka Geely švédské Volvo (Devolving Volvo, 2010). Krom přístupu na evropské trhy tímto také získala silnou základnu v Evropě. Volvo patří, alespoň v České republice, mezi prestižní značky, které kladou důraz na komfort a především bezpečnost. Geely má také v plánu postavit v Číně továrnu, kde bude produkovat až 300 tisíc vozů značky Volvo jen pro domácí trh (Volvo už patří Číně, 2010), což je přibližně stejné množství, jaké prodalo Volvo v roce 2009 (přesné číslo je 335 tisíc vozů), více viz China’s Lucky Man Bags Volvo (2010).

26

7

SWOT ANALÝZA

Dále například na Ukrajině se nejprodávanějším vozem stal právě čínský vůz Geely CK, jehož prodejům se v Číně zdaleka tolik nedaří. Úspěšný je také na Kubě, kde ale neexistuje trh s konkurencí. Podobně také zaútočila na trhy v Bulharsku automobilka Great Wall, která zde vybudovala továrnu. Číňané především vsází na země a trhy, kde konkurenci snižují vysoká dovozní cla (Šitner, 2012). Mimo jiné také expandují do zemí, jako je Venezuela, Etiopie nebo Severní Korea.

Obr. 7: Prodeje vozů tří německých luxusních značek v Číně v tisících kusů

7.1.2

Investice v Africe

Vztahy Číny a Afriky jsou v poslední době hojně diskutovaným tématem ve světě. Čínský drak totiž stále více upírá své zájmy na tento kontinent. Otázkou zůstává, proč se zaměřuje právě na tyto rozvojové země. Čína nemá dostatečný surovinový základ a především postrádá ropu, kterou nezbytně potřebuje (země už nyní importuje 13 % ropy právě z Afriky). Afrika může také sloužit jako další trh pro odbyt čínského zboží. Právě Čína je od roku 2009 jejím největším obchodním partnerem. Jen v roce 2011 podle čínských statistik dosáhl společný obchod hodnoty 166 miliard USD (před 6 lety to bylo 3krát méně). Země je také velkým investorem, například v roce 2010 dosáhlo čínské FDI do Afriky hodnoty 2 112 milionů USD (2010 Statistical Bulletin . . . , 2011). Během dalších tří let má Africe půjčit dalších 20 miliard USD, jak sdělil na fóru Čínsko-africké spolupráce čínský prezident Chu Ťin-Tchao. Tyto peníze mají být využity na podporu zemědělství, infrastruktury, výroby, a dále na podporu malých a středních firem. Mimo investic s sebou zájem Číny přináší také témata jako je porušování lidských práv. Alarmující je zpráva African Labour Research Network, potvrzující, že zaměstnanci čínských firem v Africe dostávají plat na hranici a i pod hranicí průměrných platů ve srovnání s ostatními firmami ve stejném sektoru. Například v Zambii si těžební dělníci v měděných dolech vydělají v čínských firmách o 30 % méně, než dělníci v ostatních měděných dolech. Zpráva dále uvádí, že podobný způsob jednání praktikuje na celém kontinentu. Herbert Jauch, vědecký pracovník namibijského Institutu pro výzkum pracovních zdrojů a spoluautor zprávy, hovoří o čínských

7.1


27

firmách jako o „nejhorších zaměstnavatelích vůbecÿ. Dále staví Čínu do role kolonizátora, kdy obchod probíhá na bázi “klasické koloniální směny” s tím, že Čína importuje z Afriky suroviny a dováží zboží (Čína kolonizuje Afriku . . . , 2009). Například v Namibii staví až 70 % vládních projektů právě čínské firmy. Dle sdělení dělníka pracujícího v jedné z čínských firem je jeho plat pouze 55 centů, přitom minimum je stanovena na 1,10 USD za hodinu (Čína kolonizuje Afriku . . . , 2009)3 . Krom toho si musí dělníci sami hradit také ochranné pomůcky. Při desetihodinové pracovní době je tedy nutné pracovat tři dny, aby byl schopen si tyto pomůcky zajistit. Krom nevyplacení povinných příspěvků nebo neproplacení přesčasů jsou dalším problémem pracovní podmínky dělníků. Během pracovní doby se továrny zamykají a pracovníci tak nemají jak se dostat ven. Zpráva uvádí, že kvůli tomuto počinu například „v Nigérii uhořelo 20 zaměstnanců, kteří byli zamčeni uvnitř továrny na výrobu gumových a plastových výrobků. V Keni uhořelo v roce 2007 dvacet devět lidí, kteří byli zamčeni v továrně a nemohli ji během požáru opustitÿ (Čína kolonizuje Afriku . . . , 2009). I přesto čínské firmy ví, jak si zajistit přízeň afrických vlád. Díky mnohým výše zmíněným kontraktům, si mohou některé budovy jako například fotbalové stadiony, vládní budovy nebo nové sídlo Africké unie v Addis Abebě v hodnotě 200 milionů dolarů, dát darem. A s ohledem na tuto skutečnost je „menšíÿ porušování lidských práv u afrických vlád snesitelnou daní.4 Tyto investice zajisté znepokojují rozvinutý západ. „Čína nehraje na strunu jakýchsi morálních zásad. Jde jim čistě o pragmatické vztahy. To je situace, která vyhovuje zejména autokratickým režimům v Africe, a to je i důvod, proč se dost často s Čínou dohodnou velice rychle,ÿ míní Kříž (Čína znovu investuje . . . , 2012). Je otázkou, nakolik má být Západ znepokojen. Afrika potřebuje řešit problémy v krátkém čase, a zatímco západní státy vyčkávají a dlouze diskutují, Čína poskytuje pomocnou ruku ihned. V současné době již žije asi milion Číňanů na Madagaskaru a v dalších afrických zemích, zakládají nebo mají zde vybudované továrny a půdu pronajatou na desítky let dopředu. I přesto Čína svou expanzi vysvětluje jako pomoc zemím třetího světa. Je přesvědčená, že dává naději chudým zemím. Měla by být vzorem pro ostatní země, protože ještě před 30 lety byla stejně chudá jako země, kterým nyní sama pomáhá. 7.1.3

Vzdělání

Změna lidského kapitálu byla po reformách rapidní. Nejen v ekonomické sféře, ale také ve vzdělávání, došlo k pokroku. Tabulka číslo 13 ukazuje vývoj a rozdíl vzdělaných obyvatel v Číně a USA od roku 1990 do roku 2000. Percentuální čísla mluví jasně – například v roce 1990 mělo 75,2 % obyvatel USA dokončenou střední školu, 3

Přesněji se jedná o Namíbii. V Namibii došlo ke sporu vlády a čínského velvyslanectví, ohledně tvrzení „že nízké mzdy by měly být udrženy jako prostředek k zajištění prosperující budoucnostiÿ. Jeden z čínských diplomatů řekl autorům zprávy: „Plaťme lidem nižší mzdy teď, přilákejme tak další FDI (foreign direct investment – přímé zahraniční investice) a začněme s výrobou tak, aby mohly budoucí generace mít prospěch z tohoto sebeobětování.ÿ 4

28

7

SWOT ANALÝZA

bakalářský titul získalo 20,3 % a navazující magisterské studium a vyšší dokončilo 7,2 % obyvatel. V Číně dosahovaly výsledky následujících hodnot: střední školu vystudovalo 9,52 % obyvatel, bakalářský stupeň 0,56 %. Ovšem nelze porovnávat pouze procenta. Čína je nejlidnatější zemí světa a v roce 1990 dosahovalo USA pouze 28 % celkového obyvatelstva Číny, proto se nelze spoléhat pouze na procentní údaje, ale spíše na absolutní čísla. V USA mělo středoškolské vzdělání v roce 1990 celkem 119,469 milionů obyvatel, bakalářský titul 32,250 milionů a vyšší 11,439 milionů obyvatel. V Číně dokončilo střední školu 72,421 milionů obyvatel, bakalářský titul získalo 4,249 milionů. Největší boom přichází mezi roky 1996–1998, kdy v Číně přibývá studentů směřující na navazující bakalářské studium. V roce 2000 je již viditelný konvergenční směr vzdělávání vůči USA. Zatímco v roce 1990 byl poměr středoškolsky vzdělaných v USA 1,65 vůči Číně, v roce 2000 se jednalo už pouze o poměr 1,17. Na bakalářském stupni se v roce 1990 jednalo o poměr 7,59 USA vůči Číně, v roce 2000 byl tento poměr 4,33. Lze tedy tvrdit, že stávajícím tempem Čína brzy početně dožene USA. Tab. 13: Porovnání vzdělání Číny a USA v letech 1990 a 2000 (Holz, 2008)

1990

% USA Čína

Miliony USA Čína

Poměr USA/Čína

Střední škola Vysoká škola Vysoká odborná škola Bakalářský titul/hodnost Magisterský titul/hodnost Celková populace 25+

75,20 45,20 – 20,34 7,20 –

9,52 – 1,51 0,56 – –

119 469 70 421 71 809 – – 11 517 32 250 4 249 11 439 – 158 868 571 589

1,65 – 6,24 7,59 – 0,28

2000

% USA Čína

Miliony USA Čína

Poměr USA/Čína

Střední škola Vysoká škola Vysoká odborná škola Bakalářský titul/hodnost Magisterský titul/hodnost Celková populace 25+

80,40 16,50 51,80 – – 4,30 24,40 1,40 8,90 0,10 – –

146 498 125 137 94 386 – – 32 457 44 460 10 258 16 217 757 182 212 760 480

1,17 – 2,91 4,33 21,42 0,24

Mimo jiné, poslední výzkum organizace OECD ukazuje, že čínští patnáctiletí studenti z provincie Shanghai, patří mezi nejlepší matematiky na světě. Jejich skóre dosáhlo 600 bodů, zatímco USA skončily na 25. místě se 487 body (Kissinger a kol., 2011).

7.1

29


Prozatím Čína technologicky zaostává a inovačně se podílí menším procentem. David Daokui Li to vysvětluje rozdílností kultur. Zatímco západní kultura je vysoce inovativní, čínská povaha společnosti a ekonomie je založená na jiných principech. Čínský model dává přednost sociálnímu blahobytu a stabilitě před individuální svobodou (model USA). Díky tomu totiž čínská společnost nezanechává jednotlivce pozadu. 7.1.4

FDI do Číny

V této kapitole jsem vycházel z oficiálních čínských statistik, které jsou sice vedeny od roku 2002 až do roku 2010, přesto rozdělení FDI do jednotlivých sektorů lze nalézt až v datech od roku 2003. Rád bych také upozornil, že čínská data jsou poněkud zavádějící. V některých součtech lze nalézt odchylky. Nejedná se pouze o procentuální součty, kde jsou odchylky v řádech setin (což může vzniknout zaokrouhlením čísla), ale chyby lze nalézt i v součtu počtu projektů a taktéž v součtu realizovaných FDI (viz příloha). Druhým a závažnějším problémem jsou naprosto rozdílná data čínských statistik ve srovnání se statistikami MMF nebo Světové banky. V následujících tabulkách se lze přesvědčit o odlišnosti dat FDI. Tab. 14: Rozdílnost dat FDI čínských statistik a statistik Světové banky, v milionech USD (World Bank Data, 2012)

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Čínské statistiky Statistiky Světové banky 535,05 606,30 724,05 694,68 835,21 1 083,12 940,65 1 147,34

470,76 549,36 1 041,08 1 240,82 1 562,49 1 715,34 1 310,57 2 437,03

Rozdělení FDI podle jednotlivých částí země také zároveň napovídá o rozložení bohatství (viz první oddíl). Největším příjemcem je východní část5 se 78,32 % celkových použitých FDI (FDI Utilized . . . , 2012) následovaná západní částí6 a zbytkem země.

5

Východní část se skládá z provincií Beijing, Tianjin, Hebei, Liaoning, Shanghai, Jiangsu, Zhejiang, Fujian, Shandong, Guangdong, Hainan. 6 Západní část se skládá z provincií Vnitřní Mongolsko, Guangxi, Sichuan, Chongqing, Guizhou, Yunnan, Shaanxi, Gansu, Qinghai, Ningxia, Xinjiang, Tibet

30

7

SWOT ANALÝZA

Tab. 15: Rok 2003 (FDI Utilized . . . , 2012)

Počet projektů

Podíl v%

Smluvené FDI

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

Primární Sekundární Terciární

1 116 30 247 9 718

2,72 73,63 23,66

22,761 1 851,533 1 276,402 7

1,98 74,00 24,02

10,01 397,10 127,93

1,87 74,22 23,91

Celkem

41 081 100,01

1 150,696 9

100,00

Sektor

535,04 100,00

Chyby: v součtech podílů procent, realizované FDI v oficiální tabulce jsou 535,05.


Počet projektů

Podíl v%

Contractual

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%


1 130 31 531 11 003

2,59 72,21 25,20

32,71 1 166,21 335,87

2,13 75,98 21,88

11,14 454,63 140,53

1,84 74,98 23,18

Celkem

43 664 100,00

1 534,79

99,99

606,30 100,00

Realizované Podíl FDI v%

Sektor


Počet projektů

Podíl v%

Contractual

Podíl v%


1 058 30 027 12 934

2,40 68,21 29,38

38,37 1 344,43 507,85

2,03 71,11 26,86

7,18 446,92 269,95

0,99 61,72 37,28

Celkem

44 019

99,99

1 890,65 100,00

724,05

99,99

Sektor


Sektor

Počet projektů

Podíl v %

Realizované FDI Podíl v %


951 25 725 14 809

2,29 62,01 35,70

5,994 5 425,066 0 263,616 0

0,86 61,19 37,95

Celkem

41 485

100,00

694,676 5

100,00

7.2

31

Slabé stránky a hrozby


Sektor

Počet projektů

Podíl v %



1 048 20 087 16 757

2,77 53,01 44,22

9,24 428,61 397,36

1,11 51,32 47,58

Celkem

37 892

100,00

835,21

100,01


Sektor

Počet projektů

Podíl v %



917 12 299 14 321

3,33 44,66 52,01

11,91 532,56 538,65

1,10 49,17 49,73

Celkem

27 537

100,00

1 083,12

100,00


Sektor

Počet projektů

Podíl v %



896 10 342 12 222

3,82 44,04 52,14

14,29 500,76 425,60

1,52 53,24 45,25

Celkem

23 460

100,00

940,65

100,01

Jelikož přesnější údaje představují čínské statistiky, pracuji dále pouze s nimi. Z tabulek lze vyčíst, že největší počet projektů a zároveň počet FDI směřoval až do roku 2007 do sekundárního sektoru a zároveň znázorňují konvergenční trend mezi sekundárním a terciárním sektorem. V roce 2008 počet projektů terciárního sektoru převýšil počet projektů sekundárního (viz tabulka číslo 22). Z jednotlivých sektorů je nejvíce projektů věnováno zpracovatelskému.

7.2 7.2.1

Slabé stránky a hrozby Energie

S růstem ekonomiky roste také poptávka po energiích. Během třiceti let se čínská ekonomika modernizovala na takovou úroveň, že poptávka po elektřině převyšuje nabídku. Čína staví rozsáhlé komplexy, nová města, modernizuje továrny, železniční síť i silniční sítě. Již dnes je světově na druhém místě ve spotřebě elektřiny. Téměř 70 %

32

7

SWOT ANALÝZA


Sektor

Počet projektů

Podíl v %



929 11 625 14 866

3,39 42,40 54,21

19,12 538,60 589,62

1,67 46,94 51,39

Celkem

27 420

100,00

1 147,34

100,00

spotřebované elektrické energie v Číně putuje do průmyslu a továren (v USA spotřebuje průmysl 22 % celkové energie, německý průmysl spotřebuje 41 % a japonský 29 % – viz International Energy Agency, 2013). Ačkoliv má Čína 13 % celosvětových zásob uhlí (jen v roce 2007 otevírala dva uhelné doly každý týden), nestačí těžit a musí ho nechat dovážet. Jen v roce 2010 importovala 165 milionů tun uhlí. Státem vlastněné firmy produkující uhlí jsou tři, a jsou zároveň top producenty. Jedná se o firmy Shenhua Group, China Coal, Shanxi Coal, které dohromady vytěží více než miliardu tun (China’s major coal . . . , 2011). Tyto firmy, spolu ještě s China Minmetals Corp, jsou jediné, které mají povoleno importovat uhlí na čínský trh. Z celosvětové produkce elektrické energie spotřebovala Čína v roce 2012 okolo 15 %. V roce 2001 to bylo pouze 11 %. Předpovědi udávají, že do roku 2035 bude země odebírat již polovinu ze světové produkce elektrické energie. Každý rok potřebuje Čína 70 tisíc megawatt nových kapacit (pro představu Indie pouze 30 až 40 tisíc megawatt ročně). Dvě třetiny celkové produkce Číny zastávají tepelné elektrárny, díky kterým spolu s Indií jen loňský rok stouply emise o 5,5 % (Břešťan, 2011). Přesto v roce 2012 plánovala investovat čínská vláda 170 mld. juanu (v přepočtu 543,4 miliardy Kč) na podporu obnovitelných zdrojů a úspor energií. Čína má v plánu snížit produkci skleníkových plynů o 40 až 45 % oproti roku 2003. Obnovitelné zdroje se mají podílet na produkci energií do roku 2020 patnácti procenty (Čína dá na úspory . . . , 2012). Do roku 2020 se také počítá s dostavěním jaderných elektráren. Z celosvětově nově rozestavených elektráren je 40 % právě v Číně.7 Snahy spočívají nejen v počtu elektráren, ale také počtu funkčních atomových reaktorů, kterými chce dohnat Franci Ta disponuje padesáti osmi reaktory. V roce 2010 disponovala země jedenácti funkčními reaktory. V současné době má Čína 18 funkčních atomových reaktorů8 (IAEA, 2013a), které jsou kontrolovány z důvodu bezpečnosti po katastrofě ve Fukušimě a dalších 28 rozestavěných reaktorů (IAEA, 2013b) čekají podobné prověrky. Do roku 2020 má země v plánu vybudovat na 100 funkčních atomových elektráren (McDonald, 2013). Kontrakty v Číně dostává americká společnost Westinghouse a francouzská Areva. V grafu číslo 8 lze porovnat vývoj produkce nukleární energie v Číně od roku 1992 až do roku 2009 s dalšími třemi největšími ekonomikami světa. 7 8

Celkově se jedná o 66 rozestavěných reaktorů. Pokud nepočítáme Taiwan v němž mají šest reaktorů a další dva rozestavěné.

7.2


33

Obr. 8: Komparace celkové produkce nukleární energie Číny se třemi největšími ekonomikami světa (UNdata, 2013b)

Obr. 9: Čistá produkce elektrické energie v Číně (UNdata, 2013b)

Čína má předpoklad stát se lídrem světového jaderného průmyslu. Vysoká bezpečností opatření elektráren poskytují důvěru v jejich provoz. Je ovšem otázkou, nakolik dokáže zůstat země soběstačná. Prozatím se musí spoléhat na dovoz surovin z cizích zemí, aby dostatečně pokryla alespoň z části svou vlastní poptávku. Pokud by ovšem došlo k přerušení, je otázka, jak dlouho vydrží a kolik čítají její zásoby surovin, aby i nadále fungovala bez větších obtíží. Proto se dle mého jedná o slabou stránku, jelikož sama nedokáže zajistit soběstačnost a ve svém okolí nemá silného partnera. 7.2.2

Politika jednoho dítěte a růst střední třídy

Čína ročně vytváří 24 milionů nových pracovních míst, přesto je příjmová nerovnost mezi obyvateli markantní. Je velký rozdíl v příjmech mezi pobřežím, které je vyspělé, a regiony uvnitř státu, které se řadí na úroveň rozvojových zemí. V grafu číslo 10

34

7

SWOT ANALÝZA

můžeme vidět vývoj průměrné měsíční mzdy čínského pracovníka od roku 1986 do roku 2008. V roce 2011 se průměrný měsíční příjem pohyboval okolo 3 537 CNY (ročně se jedná o 6 717 USD; World-class Poverty, 2013).

Obr. 10: Měsíční průměrná mzda čínského pracovníka (UNdata, 2013b)

Čínské statistiky zároveň uvádí míru chudoby, která činí 6,3 yuanu na den (Chinese wages . . . , 2012). Pod touto hranicí žilo v roce 2012 10,2 % obyvatel. Je otázkou, jak si poradí komunistické vedení s růstem střední třídy. Ta totiž dokáže vytvářet úspory a zároveň se snaží domoci se svých základních lidských práv, a také získat další práva, jako například právo volit. Jen do roku 2025 by se měla zdvojnásobit ze současných 300 milionů na téměř 612 milionů (Biello, 2012). Částečným vzorem pro střední třídu v Číně mohou být okolní země Taiwan a Jižní Korea, kde její růst vyústil v demokracii. Rozdílnost kultur a vývoje čínské společnosti může mít ovšem i jiné dopady. Podle konfuciánského učení je stavěn blahobyt a stabilita celé společnosti před blahobyt jedince samotného. Je tedy možné, že nebude muset dojít ke svrhnutí režimu. Podle Davida Daokui Liho Číňané o těchto problémech vědí a nechávají postupné změny a reformy na vládě. Během třiceti let prošla čínská společnost jistou změnou. Lidé mohou volit své zástupce, a také mladí mohou vyjádřit své názory na internetu (Kissinger a kol., 2011) Druhou slabou stránkou, která souvisí s čínskou společností, je politika jednoho dítěte. V současnosti na jejím území žije téměř 1/5 celosvětové populace. Jen v Číně se nachází 11 měst s populací převyšující 6 milionů. Politika jednoho dítěte je demografická politika, která má za cíl omezit růst obyvatelstva a zabránit populační explozi. Zavedena byla v roce 1982 a povoluje obyvatelům mít pouze jedno dítě, ovšem udělují se také výjimky (například pro venkovské obyvatelstvo nebo pro Tibeťany). Čínská kultura uznává především chlapce, proto v případě, kdy žena počala dívku, byly potraty velmi častým jevem. V současnosti zde vychází na 100 dívek 119–120 chlapců. Předpovědi do budoucna nejsou pro Čínu příznivé. Zatímco v roce 2005 bylo 9,2 obyvatel na jednoho obyvatele v důchodovém věku, za 30 let to už bude pouze 2. Podle zprávy UN čeká Čínu demografický kolaps již za necelých

7.2


35

25 let. Populace se má snížit až o 400 milionu lidí. Díky tomu se předpokládá v roce 2013 zpomalení ekonomiky o půl procenta. Dalším významným faktorem je mezigenerační nerovnost. První generace, pocházející z politiky jednoho dítěte, se nazývá „mladí císařovéÿ, současná rostoucí druhá generace je nazývána „sněhové vločkyÿ. Ta první vyrůstala bez sourozenců a současná generace už vyrůstá bez strýčků, tet a bratranců (Čína doplácí . . . , 2011). 7.2.3

Podhodnocená měna

Jedním z ožehavých témat poslední dekády v Číně a hlavně ve světě se stala čínská měnová politika ve vztahu ke směnným kurzům a oficiální měně renminbi (jinak také jüan). V posledních letech vládne v mezinárodních ekonomických debatách spor o to, zda je čínská měna podhodnocená. Tuto hypotézu se pokusím v několika dalších řádcích rozebrat, vysvětlit a vypsat některé významné ekonomy, kteří se tímto tématem zabývají. Podhodnocenou měnu jsem uvedl jako slabou stránku a důvody uvedu v závěru této kapitoly. Zároveň se jedná také o výhodu, neboť především z tohoto Čína momentálně těží. Samotný vývoj měny je zajímavý. Od roku 1949 až později do roku 1970 státně fixovaný čínský devizový kurz byl vysoce nadhodnocen, jako součást podpory dovozu industrializační strategie. Přes tento systém ekonomického plánování byly státem přijaty politiky industriálního rozvoje za účelem redukce čínské závislosti na importovaném zboží. Nadhodnocení měny umožnilo vládě zajistit dovoz strojů a vybavení do prioritních průmyslových odvětví za relativně nízké domácí náklady (Goldstein a Lardy, 2009). Mezi roky 1970 až 1994 došlo k řadě změn. Čína přešla na systém, ve kterém byla hodnota měny určena nabídkou a poptávkou na devizovém trhu. Tento postupný proces trval 15 let a zahrnul změny v oficiálním měnovém kurzu za využití dvojitého měnového kurzovního systému a postupnou expanzi devizového trhu. Nejdůležitějším předpokladem k posunu na trhově-determinovaný měnový kurz bylo zmírnění kontroly obchodu. V roce 1979 státní rada povolila systém umožňující exportérům a provinciím ponechat si podíl na devizovém trhu. Toto rozhodnutí bylo značným stimulem pro zvýšení exportu. V polovině 80. let, pár let po zavedení tohoto systému, okolo 40 % devizových rezerv drželi exportéři a provincie a zbytek kontrolovala centrální vláda (Goldstein a Lardy, 2009). V obrázku 5 lze vidět vývoj měnového kurzu remimbi vůči americkému dolaru. V roce 1994 došlo k zavěšení na dolar. V témže roce poté následovala devalvace z úrovně 5,8 RMB na 8,7 RMB. Během let 1994 až 1996 kurz remimbi mírně posiluje z 8,7 RMB na hodnotu 8,3 RMB, na které se drží až do roku 2004, kdy dochází ke změně kurzovního režimu. Remimbi nadále není pouze zavěšena k americkému dolaru, ale také ke koši několika měn. „Problémemÿ (záměrně jsem pojem uvedl v uvozovkách, protože z jiného úhlu pohledu se může jedna i o jistou výhodu) renminbi je její umělé navázaní na americký dolar. Směnný kurz je tím pádem prakticky pořád stálý, ačkoliv ho Čína postupně

36

7

SWOT ANALÝZA

Obr. 11: Nominální měnový kurz v letech 1982–2013 (OECD, 2013)

uvolňuje. Sama si je vědoma této výhody, díky které je její zboží levnější než konkurenční. K poslednímu uvolnění prozatím došlo v dubnu roku 2012. Tabulka číslo 6 ukazuje vývoj kurzu renminbi k dolaru za posledních 5 let. Ačkoliv se očekávalo, že po posledním uvolnění měna posílí, došlo naopak k poklesu. Podle obchodníků to mohlo být způsobeno vzestupem dolaru vůči euru, které podkopává krizová situace v Evropě (Uvolnění kurzu . . . , 2012).

Obr. 12: Vývoj kurzu RMB vůči USD (Uvolnění kurzu . . . , 2012)

V roce 2011 Mezinárodní měnový fond vydal zprávu uvádějící, že renminbi je podhodnocená o 3–23 %, podle zvolené metodiky Patria (MMF, 2011). Kupříkladu metodika zvolená Goldsteinem a Lardym (2009) vypovídá o podhodnocení renminbi v roce 2007 mezi 30–55 %, naopak Wang (2004) se se svou metodikou dopočítal nadhodnocení mezi 0–5 %. Podhodnocení čínské měny je bráno z pohledu západních ekonomů jako prostý fakt, ale i přesto existují v malé míře názory, že by čínská měna nemusela být tak silně podhodnocena. Samostatnou analýzu zde provádět nebudu,

7.2

37


jelikož by vydala na samostatnou diplomovou práci, a tak se zaměřím pouze na fakta vydaná světovými ekonomy. Metodika, zvolená časopisem The Economist, se nazývá Big Mac index a je publikována od roku 1986 (Big Mac . . . , 2011). Tento index jednoduše srovnává ceny Big Macu od McDonald’s ve všech zemích světa proti ceně v USA, a následně určuje, o kolik je cena nadhodnocená nebo podhodnocená. V roce 2010 index v Číně udává, že Big Mac je zde o 43,66 % levnější, než v USA. O rok později to již bylo o 44 % (viz tabulka č. 14). Zajímavostí také je, že v České republice (v roce 2011) stál Big Mac stejně jako v USA. Ovšem jako každý index, není ani tento bez chyby. V rámci cen bychom neměli opomenout ani HDP na hlavu, které je v Číně menší než v USA, kde jsou kupní síla a mzdy vysoké, a proto si mohou lidé dovolit daleko méně. V tabulce je tento aspekt započten a pro Čínu tak vychází naopak mírné nadhodnocení o 3 %. Tab. 23: Big Mac Index 2011 (Big Mac . . . , 2011)

Country

U. S. China Czech Rep.

Big Mac price (local)

Big Mac price (USD)

Implied PPP of USD

Actual USD Exchange Rate

% Over or Under Valued Raw

% Over or Under Valued Adjusted for GDP per Person

USD 4,07 CNY 14,70 CZK 69,30

4,07 2,27 4,07

– 3,60 17,10

– 6,45 17,00

– −44 –

– 3 45

Dalšími možnostmi výpočtu podhodnocení či nadhodnocení měny renminbi, které se využívají především na akademické půdě, jsou behaviorální rovnovážný měnový kurz (BEER), přirozený reálný měnový kurz (Natrex), fundamentální rovnovážný měnový kurz (FEER), anebo například Exchange Rate Deviation Index (ERDI). U všech těchto metodik jsou ale základním problémem vhodně zvolená výstupní data a především kvalita těchto dat. Například u metodiky BEER popisuje možný problém Cline „problém s některými odhady je ten, že jsou často počítány z regrese pro jednu zemi spíše než z praxe napříč zeměmi. Takové studie nejsou ale schopny zkoumat, zda intervenční politika země je nebo není tvořena podhodnocením či nadhodnocením měny. Předpokládáme-li zemi, která neustále zasahuje do toho, aby svojí měnu držela od posilování, zatímco se akumulují stále rostoucí rezervy, měna země bude pak stále více a více podhodnocenaÿ (Cline a Williamson, 2008; Goldstein a Lardy, 2009). V přesnějších odhadech na podhodnocení měny odkazuji mimo jiné na diplomovou práci Jaroslava Štembery (2012), který za využití všech těchto ukazatelů vypočetl podhodnocení čínské měny na úrovních v tabulce č. 15. Jak jsem uvedl výše, jednotlivé ukazatele se liší podle kvality dostupných dat. Průměrné podhodnocení renminbi u indexu Natrex vychází podle výpočtů na 5,66 %. Zvláštností je, že od roku 2009 dochází k mírnému nadhodnocení, v průměru 2,59 %, které má tendenci klesat. Díky tomuto dosahují podle odhadů čínské rezervy

38

7

SWOT ANALÝZA

Tab. 24: Porovnání podhodnocení/nadhodnocení Renminbi (Štembera, 2012)

Big Mac Index Podhodnocení Nadhodnocení

ERDI

BEER

Natrex

FEER

−44 % −104,00 % −15,70 % −5,66 % −19,50 % 3% – – 2,59 % –

3 biliony dolarů. Dle odhadů MMF by ale okamžitá revalvace platební bilanci USA ani Evropě nepomohly. Údajně by naopak podpořila domácí spotřebu a exportérům by nepomohla. Při revalvaci renminbi o 20 % by se zvýšil roční ekonomický růst o 0,07 procentního bodu v USA a v Evropě o 0,12 procentního bodu. I přesto čínská vláda odmítá nadále měnu revalvovat na reálnou hodnotu. Může to být způsobeno strachem z možnosti rychlého nárůstu cen a následného odvrácení pozornosti investorů k jiným zemím, ať už v dané v oblasti, nebo úplný přesun na jiný kontinent. K této hypotéze se také přikláním. Dle mého názoru, rychlé odpoutání renminbi by mohlo způsobit podobný efekt, k němuž došlo v roce 1997 uvolněním směnného kurzu thajského bathu. Není jisté, nakolik by se podařilo revalvovat měnu a jaké změny a případné ztráty by to způsobilo oficiální čínské měně. I přesto je otázka, jak se dokázali investoři poučit z předchozích chyb z Asijské krize v roce 1997 tak, aby se znovu neopakovala. 7.2.4

Stavební boom

Čínské stavebnictví je velkým tahounem růstu a domácího HDP. Jak jsem ukázal v prvním oddílu této bakalářské práce, FDI jsou značným příjmem do HDP čínské vlády. Pokud se na tyto investice zaměříme, zjistíme, že i přes sumy, které do Číny proudí, jsou využívány špatně nebo jsou investovány tam, kam nemají. Prvním důkazem může být srovnání s druhou nejrychleji rostoucí zemí v regionu – Indií. Ačkoliv čínský měsíční příjem FDI je stejně velký jako roční příjem FDI Indie, roste čínská ekonomika o pouhé 2 procentní body rychleji než indická (Kissinger a kol., 2011). Druhým důkazem je fakt, že do stavebnictví vydává Čína více energie než do těžkého průmyslu. Přílišný stavební boom bez koupěschopnosti může vést k propadu ekonomiky. Na grafu číslo 6 a 7 se můžeme přesvědčit o růstu HDP a růstu investic v Číně a Indii a následně porovnat výsledky. Pro mechanismus vzniku bubliny budu citovat Pavla Kohouta a jeho knihu Finance po krizi. Pouze přizpůsobím text konkrétní situaci v Číně. Mechanismus vzniku bubliny je zhruba tento (Kohout, 2010): • Lidé vnímají akcie/nemovitosti (v našem případě se to bude týkat nemovitostí, konkrétně staveb) jako snadný způsob, jak bez rizika vydělat peníze. • Lidé nakupují akcie/nemovitosti v naději, že jejich cena poroste. • V důsledku zvýšené poptávky cena skutečně roste.

7.2


39

• Růst vyvolává očekávání další růstu, trh je optimisticky naladěn měnový doping vyvolává euforii. • V určitém bodu dosáhnou ceny akcií/nemovitostí takových rozměrů, že je nelze ekonomicky odůvodnit. V případě akcií mohou nedávno založené společnosti bez zisků, nebo dokonce ber tržeb mít tržní hodnotu miliard dolarů. • V případě nemovitostí může bublina cen bytů představovat závažnou překážku pro běžné rodiny, které si bydlení pořizují nikoli ze spekulativních účelů, nýbrž pro bydlení. Jakmile cena běžného bytu výrazně překročí hranici dostupnosti pro příslušníky středních příjmových tříd, vzniká prostředí, kde bublina může kdykoliv prasknout. V našem případě představují lidí stát a investory. Stát nadopoval ekonomiku penězi na stavbu nejen nových domů, ale také měst. Investoři, pod vidinou rychlých a výnosných zisků z rozvíjející se Číny, spustili navíc další doping.

Obr. 13: FDI v Číně a Indii (World Bank Data, 2013)

Obr. 14: Růst HDP Číny a Indie v procentech (World Bank Data, 2013)

Urbanizace v Číně probíhá značným tempem už téměř 40 let. Stavební boom započal kolem roku 2000. V roce 1970 žilo ve městech 20 % obyvatel Číny, dnes je

40

7

SWOT ANALÝZA

to skoro polovina obyvatelstva a během dalších 20 let by se měl současným tempem počet lidí žijících ve městech zvýšit až na 65–70 % (Rapoza, 2011). Většina se do měst, především na východní pobřeží, stěhuje za prací. Odhadem se jedná o 30 milionů migrujících každým rokem. „Nejlepší možností pro čínská města, jak získat peníze během 40 let trvající urbanizace, bylo prodat půdu developerům,ÿ vysvětluje Peggy Liu, předsedkyně JUCCCE (Joint U.S.-China Collaboration on Clean Energy). Během těchto čtyřiceti let vznikla nová města, kde developeři investovali do nových budov, center a bytů. Nezadržitelná výstavba nových domů a měst (odhadem se v Číně postaví každým rokem 10 nových měst – viz Tomášek, 2011), má ovšem pár zásadních úskalí. Pokud se podíváme na HDP na hlavu, které činí cca 5 500 USD, a ceny bytů, které se pohybují mezi 70 000 až 100 000 USD a výše, zjistíme, že Čína není schopna zabydlet všechny novostavby. Možnosti úvěrů v Číně sice existují, ale zájemce i přesto musí složit polovinu nákupní ceny ze svých prostředků. Spolu s tím rostou také ceny nemovitostí. Například v Šanghaji v roce 2010 vzrostla jejich cena meziročně o 52 %, v Pekingu o 42 % (Čínská bublina . . . , 2010). Tímto způsobem vznikají tzv. „města duchůÿ, tedy města, která obývá minimum obyvatel. Příkladem může být město Ordos, které je i po pěti letech od dostavby neobydleno (Ordos . . . , 2013). Rychlý růst budov a měst s sebou také přináší další z velkých problémů Číny – odpad. Stavební síť pokrývá značnou část území a kontaminuje nejen půdu, ale také podzemní vody, což může v budoucnu způsobit silné zdravotní problémy obyvatelstva. Ze suti se také uvolňuje CO2 (Biello, 2012), což je jedním z důležitých faktorů, díky němuž je právě Čína největším producentem CO2 na světě. Dalším problémem, na který bych se rád zaměřil, je kvalita budov. Stimul v hodnotě čtyř trilionů jüanů od roku 2008 na podporu rozvoje skrývá další úskalí. Za rychlým růstem stojí mnoho staveb dokončených ve spěchu, které si v poslední době vyžádaly mnoho lidských životů. Jen za poslední dva měsíce se ve městě Shijiazhuang, jehož populace je 10 milionů obyvatel, zřítilo nebo zhroutilo 80 silnic (Bardsley, 2012). Rychlé stavby jsou budovány s nízkými náklady, které se projeví později, jsou použity nevhodné materiály, což má za následek konstrukce náročné na vytápění nebo naopak zchlazení (Biello, 2012). I přesto existují názory, dle kterých se případné bubliny Čína obávat nemusí. Jedním z argumentů je specifičnost čínského trhu a jeho odlišná pravidla. Mnozí Číňané nakupují nemovitosti z důvodu nemožnosti investovat do jiných aktiv, neboť čínský akciový trh není dosud rozvinut. Peggy Liu argumentuje, že při současném tempu do roku 2030 emigruje do měst 350 milionů obyvatel, a spolu s růstem střední třídy bude přibývat zájem o prázdné budovy. I přesto vláda sama určuje, kam je potřeba investovat. Samotný stavební boom nadhodnocuje HDP. Vytváří sice nová pracovní místa, podporuje spotřebu a produkci stavebních materiálů, ale jedná o situaci v daném čase. Bez možnosti tyto majetky koupit, si Čína vytváří z dlouhodobého hlediska značné problémy, díky nimž by se mohla dle analytiků vyrovnat bublině v USA (Bubble in Chinese . . . , 2013). Predikce ukazují, že tato bublina by mohla v Číně prasknout v letech 2012–2013.

8

DISKUSE

41

Podobná situace nastala také ve Španělsku, kde nyní na trhu s nemovitostmi vrcholí krize ze stavebního boomu. 7.2.5

Přeúvěrovaná Čína

Rok 2009 byl pro Čínu napůl příznivý. Ačkoliv zažila ve třetím čtvrtletí růst oproti roku předchozímu, což by znamenalo překonání recese, musíme se podívat, co za tímto růstem stálo. V daném roce totiž její vláda schválila „největší stimulační program na světěÿ (Kohout, 2010, s. 224). Během roku nadopovala ekonomiku balíčkem o hodnotě 15–17 % HDP. „Čínská měnová zásoba M2 vzrostla meziročně o 29,3 %. Vládní rozpočtový stimulus měl objem 586 miliard dolarů. Objem nově poskytnutých úvěrů za první tři čtvrtletí vzrostl oproti stejnému období roku 2008 o neuvěřitelných 149 % a dosáhl výše 1270 miliard dolarů. Zde použila čínská vláda svoji kontrolu nad největšími bankami, kterým přikázala půjčovat peníze především na infrastrukturní projektyÿ (Kohout, 2010). Díky tomuto důvodu vzrostl meziročně objem úvěru o 32 %. „Celkově vzrostl objem úvěrů mezi říjnem 2008 a říjnem 2009 o 1427 miliard dolarů, což odpovídá 31 % HDP z roku 2008ÿ (Kohout, 2010, s. 229). Což vyvolává již v knize napsanou otázku: Pokud úvěrový stimul velikosti 31 % HDP vyvolá pouze 8,2 % hospodářský růst, co se stane s ekonomikou do budoucna?

8

Diskuse

Obecně je těžké předpovědět budoucí vývoj ekonomiky. Ani světové špičky nedokázaly odhadnout hypoteční krizi, která propukla v roce 2008. Během následujících sedmi let nás může potkat neočekávaná událost (v angličtině se tento jen nazývá Black Swan), která může nejen ekonomiku Číny, ale také tu světovou výrazně pozměnit. V následujícím oddílu budu vycházet z dat MMF, který vytvořil možnou podobu růstu čínské ekonomiky do roku 2017, a také z dat Světového fóra. Predikci na růst čínské ekonomiky až do roku 2020 vytvořilo Světové fórum. V ní rozdělilo čínskou ekonomiku do tří skupin: regionální pouta, nenaplněné sliby a nová hedvábná cesta. Regionální pouta popisuje Světové fórum jako příběh odehrávající se v globálním prostředí, kde je obchod bráněný protekcionalismem. Čína se stále více mění na asijský region, aby zajistila motor pro její obchod, investice a podporu na cestě za ekonomickými reformami. Nenaplněné sliby znamenají, že Čína zápasí s implementací reforem. Má to také negativní důsledky na ekonomický, sociální a ekologický rozvoj. Je zde pokračující celková ekonomická integrace, která je ale zmírněna chráněnými firmami. Nová hedvábná cesta popisuje Čínu jako schopnou dosáhnout vyváženého vývoje. Tento úspěch je zajištěn silným a všeobecným globálním ekonomickým růstem s důrazem na obchodní integraci a mezinárodní toky. Navíc jsou

42

8

DISKUSE

v zemi velmi výkonné finanční, právní a administrativní reformy, a také progresivní vývoj střední třídy a mezinárodního trhu. Výhled čínské ekonomiky podle Světového fóra vypadá tak, že v periodě 2011 až 2020 dojde ke zpomalení ekonomiky světové. Díky tomuto faktu budou nadnárodní korporace prodávat své výrobní činnosti v Číně. Když oslabí export, oslabí také růst a vytvoří sociální diskontinuitu. Čínská vláda zareaguje vytvořením „sociálních zajišťujících sítíÿ, zaměří se na vývoj vlastního domácího trhu a zlepší své vztahy se sousedními asijskými zeměmi. Formalizace těchto vztahů povede k upevnění ekonomik asijského regionu, umožňující svobodný pohyb zboží, kapitálu a práce. Globální obchod a ekonomická integrace jsou zformovány zabezpečenými firmami, které brzdí sdílení vědomostí, inovací a pracovní a kapitálovou mobilitu. Čínská mezinárodní konkurenceschopnost postupně propadne a úroveň FDI klesne stejně jako ochrana duševního vlastnictví a enforcement remain inadequate a inovace jsou limitovány. Do roku 2020 výrazně zpomalí čínská ekonomika sledována sociálními nepokoji. Čína se dále bude aktivně angažovat ve světě. Bude hrát důležitou roli v udržení míru, hledat zmírnění nebezpečí konfliktů v Asii a také podpoří důležité kroky s mezinárodní společností v ochraně klimatu a snížení spotřeby energie v globálním klimatu. Ve stejnou dobu, domácí reformy a rostoucí střední třída jako základní stavební kámen umožní rozvinout čínský trh. To umožní měřit sociální zajištění a redistribuci zdrojů uvnitř země. S predikcí Světového fóra souhlasím. Postupným přínosem čínské ekonomiky bude rozvoj domácího čínského trhu. Již v roce 2012 celkový export a import Číny dosáhl hodnoty 3,87 miliard dolarů (Trade with the World, 2013), čímž země překonala USA. Domněnku o růstu domácího čínského trhu může podpořit i růst terciárního sektoru, který v roce 2012 dosáhl podílu 44,6 % na čínském HDP (The postindustrial . . . , 2013) (průmysl – sekundární sektor dosáhl podílu 45,3 %). Zatímco podíl průmyslu se od roku 1994 udržuje na podílu čínského HDP mezi 45–50 %, podíl služeb dosahoval v roce 1994 34 %. The Economist říká, že jednou ze služeb, které musí Čína ještě rozvíjet, jsou statistiky, protože oficiální čínské čísla mluví o podílu 48,7 %. Hypotéza 1: Bude růst čínská ekonomika do roku 2020 tempem srovnatelným s dekádou 2000 až 2010? Pokud mám potvrdit nebo vyvrátit první hypotézu, musím ji vyvrátit. Světové fórum a všechny větší instituce počítají se zpomalením světového ekonomického růstu. Čínská ekonomika rostla v dekádě 2000–2010 rostla neuvěřitelnými 10,3 % ročně. Ačkoliv podpora domácího trhu pomůže čínské ekonomice, Čína je především proexportní země, které se jakékoliv větší propady ekonomik světa citlivě dotknou. Nesmíme ani zapomínat na domácí problémy Číny, které jsou z ekonomického hlediska především bublina na trhu s nemovitostmi, která dle odhadů, jak jsem již napsal, by měla prasknout již v roce 2013. Nejen rostoucí střední třída, ale také rostoucí nároky na platy čínských zaměstnanců se projeví na domácí půdě. Rostoucí platy zaměstnanců zdražují zboží a také Světové fórum predikuje, že mezi roky 2011–2020 dojde

8

DISKUSE

43

k postupnému opouštění Číny. A se zpomalením ekonomického růstu ve světě dojde i ke snížení FDI, které Čína výrazně stimulují ekonomický růst. I přesto, pokud bych měl predikovat budoucí vývoj, domnívám se, že ačkoliv čínská ekonomika zpomalí, bude přesto růst i nadále podobně, jak tomu bylo v Japonsku. V grafu číslo 14 můžeme vidět predikci vývoje HDP od Mezinárodního měnového fondu. Ten vytvořil poměrně optimistický předpoklad pro vývoj čínské ekonomiky. Dokladem může být i další graf číslo 15, kde vyjádřil možná procentuální růst čínské ekonomiky, který počítá s minimálním růstem 8 % do roku 2017.

Obr. 15: Predikce vývoje HDP Číny Mezinárodním měnovým fondem (2013)

Obr. 16: Predikce procentuální růstu HDP Číny Mezinárodním měnovým fondem (2013)

Nouriel Roubini, světově uznávaný profesor ekonomie, popisuje problémy Číny. Ty vidí především v dramatické nerovnováze mezi pobřežními regiony a vnitrozemím a také mezi městy a venkovem;přebytkem úspor a fixních investic a slabou soukromou spotřebou; rostoucí nerovností příjmů a bohatství, jakož i dramatické zhoršování životního prostředí, kdy znečištění vzduchu, vody a půdy ohrožuje zdraví obyvatel a bezpečnost potravin (Roubini, 2013). Pokud by měla Čína i nadále růst

44

8

DISKUSE

stejným tempem, bylo by zapotřebí dle Roubiniho prohloubit současné reformy rychleji. Současní představitelé je aplikují totiž opatrně a pozvolna. V příštích desetiletích predikuje nástup nových rozvojových zemí do popředí a naopak ústup Číny do ústraní. Hypotéza 2: Poroste čínská ekonomika rychleji než ekonomiky států EU? Zde budu při potvrzení či vyvrácení hypotézy vycházet i nadále z dat Mezinárodního měnového fondu, který predikuje vývoj do roku 2017 (lze odhadovat, že to roku 2020 se vývoj nebude oproti roku 2017 výrazně lišit). V grafu číslo 16 lze sledovat možný vývoj HDP Evropské unie.

Obr. 17: Predikce vývoje HDP EU od Mezinárodního měnového fondu (2013)

Na následujícím grafu číslo 17 lze porovnat možný procentuální růst HDP Číny a EU. Lze z toho odvodit, že procentuelně Čína poroste výrazně rychleji, než Evropská unie. V roce 2012 dokonce došlo v EU k zápornému ekonomickému růstu.

Obr. 18: Komparace predikce procentuálního vývoje HDP EU a Číny Mezinárodním měnovým fondem (2013)

9

45

ZÁVĚR

Abychom ovšem potvrdili, že Čína skutečně poroste rychleji než EU, sestavil jsem tabulku číslo, kde jsem vycházel nikoliv z procent, ale absolutních čísel (jelikož je otázka položena tak, jestli poroste Čína rychleji, což nutně nemusí znamenat procentuelně, ale také v celých číslech). Výsledky lze vidět v tabulce číslo 25. Tab. 25: Změna HDP v absolutních číslech (v miliardách USD)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

HDP Číny

Změna oproti předchozímu roku

HDP EU

Změna oproti předchozímu roku

5 930 393 7 298 147 8 250 241 9 038 658 9 925 537 10 928 082 12 020 542 13 212 189

– 1 367 754 952 094 788 417 886 879 1 002 545 1 092 460 1 191 647

16 300 506 17 610 826 16 414 483 16 478 246 16 956 729 17 517 846 18 126 716 18 769 376

– 1 310 320 −1 196 343 63 763 478 483 561 117 608 870 642 660

V absolutních číslech bude dle predikce MMF růst čínského HDP větší než růst HDP Evropské unie. Na základě těchto dat lze hypotézu potvrdit.

9

Závěr

Je jisté, že Čína v současné ekonomice zastává nespornou roli. Její trh je obrovský a dokáže absorbovat i vytvářet velké množství zboží. Přesto na jejím trhu existují komplikace, jakými jsou například politika jednoho dítěte, stavební boom nebo narušené životní prostředí, na které bude muset vynaložit značené množství financí, aby se její ekonomika ihned nezhroutila. Vyjma hypoteční bubliny ovšem tyto problémy nejsou natolik vážné, aby došlo k okamžitému razantnímu poklesu čínské ekonomiky do roku 2020. Sám Roubini předpokládá větší rozvoj dalších rozvojových ekonomik až v příštích desetiletích, nikoliv v nejbližší době. Na základě SWOT analýzy si dovolím argumentovat v neprospěch udržitelného silnějšího růstu čínské ekonomiky. Vnitřní problémy se zdají být silným protivníkem. Zdali ustojí ekonomika prasknutí stavební bubliny ukáže čas, vyrovnání se s politikou jednoho dítěte ale bude palčivějším problémem. Predikce MMF mi přijde optimistická. Osmiprocentní růst je pro Čínu jako proexportní zemi jistě pozitivní, nesmíme ovšem zapomínat na recesi probíhající v Evropě.

46

10

10

LITERATURA

Literatura

2010 Statistical Bulletin of China’s Outward Foreign Direct Investments [on-line]. 2011 [cit. 2013-02-15]. Dostupné na http://images.mofcom.gov.cn/hzs/ accessory/201109/1316069658609.pdf. Abrahám, M. Průmyslový sektor v Číně: současný stav, problémy a perspektivy. Diplomová práce [on-line]. Praha: VŠE, 2010 [cit. 2012-12-20]. Dostupné na http://xn--abrahm-tta.eu/knihy/prumyslovy-sektor-v-cine/. Bardsley, D. China’s building boom has shaky foundations [on-line]. 2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné na http://www.thenational.ae/news/world/ asia-pacific/chinas-building-boom-has-shaky-foundations. BBC. Čínská kapitalistická revoluce. Dokumentární film, 2010. Biello, D. Can Smarter Growth Guide China’s Urban Building Boom? [on-line]. 2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné na http://e360.yale.edu/feature/ can smarter growth guide chinas urban building boom/2494/. Big Mac, nebo spodní prádlo [on-line]. 2011 [cit. 2013-01-02]. Dostupné na http://m.ihned.cz/ekonom/c1-52602400-big-mac-nebo-spodni-pradlo. Břešťan, R. Evropa se rozhodla, že shnije [on-line]. 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné na http://ekonom.ihned.cz/ c1-52869750-evropa-se-rozhodla-ze-shnije. Bubble in Chinese Property [on-line]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné na http://video.ft.com/v/1186054970001/Bubble-in-Chinese-property. Cline, W. R., Williamson, J. Estimates of the Equilibrium Exchange Rate of the Renminbi: Is There a Consensus and If Not, Why Not? [on-line]. 2008 [cit. 2013-03-02]. Dostupné na http://www.iie.com/publications/papers/ cline-williamson1007.pdf. Čína dá na úspory energie a obnovitelné zdroje 170 mld jüanů [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné na http://www.enviweb.cz/clanek/energie/ 91579/cina-da-na-uspory-energie-a-obnovitelne-zdroje-170-mld-juanu. Čína kolonizuje Afriku za ignorace evropských vlád a lidskoprávních organizací [on-line]. 2009 [cit. 2012-12-15]. Dostupné na http://cz.altermedia.info/ ze-zahranici/cina-kolonizuje-afriku-za-ignorace-evropskych-vlada-lidskopravnich-organizac 7425.html. Čína znovu investuje do rozvoje afrického kontinentu [on-line]. 2012 [cit. 2013-02-10]. Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ ekonomika/186675-cina-znovu-investuje-do-rozvoje-africkehokontinentu.

10

LITERATURA

47

Čína doplácí na politiku jednoho dítěte [on-line]. 2011 [cit. 2013-02-10]. Dostupné na http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/ 158213-cina-doplaci-na-politiku-jednoho-ditete/. Čínská bublina se nezadržitelně nafukuje [on-line]. 2010 [cit. 2013-01-25]. Dostupné na http://www.hypoindex.cz/ cinska-bublina-se-nezadrzitelne-nafukuje/. Devolving Volvo. The Economist [on-line]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://www.economist.com/node/15804598. Ekonomický vývoj [on-line]. Čínská ambasáda v ČR. 2009 [cit. 2012-08-30]. Dostupné na http://cz.china-embassy.org/cze/zggk/t126982.htm. FDI Utilized by East, Central and West Parts of China in 2010 [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné na http://www.fdi.gov.cn/pub/FDI EN/ Statistics/AnnualStatisticsData/AnnualFDIData/ FDIStatistics,2010/t20120202 140775.htm. Goldstein, R., Lardy, N. R. The Future of China’s Exchange Rate Policy. 2009. ISBN 978-0-88132-416-7. Holz, C. A. China’s Economic Growth 1978–2025: What We Know Today About China’s Economic Growth Tomorrow. World Development, 2008, roč. 36, č. 10, s. 1665–1691. ISSN 0305750X. DOI: 10.1016/j.worlddev.2007.09.013. Dostupné na http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0305750X08001502. China Statistical Yearbook 2010 [on-line]. 2010 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2010/indexeh.htm. China to buy 30 mln cars a year by 2018 [on-line]. 2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné na http://www.china.org.cn/business/ 2012-02/13/content 24623105.htm. China’s lucky man bags Volvo. The Economist [on-line]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné na http://www.economist.com/node/16750095. China’s major coal importers and trading companies [on-line]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://www.chinamining.org/News/ 2011-03-11/1299806078d43633.html. Chinability [on-line]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné na http://chinability.com/. Chinese wages see double-digit growth [on-line]. 2012 [cit. 2013-01-15]. Dostupné na http://news.xinhuanet.com/english/china/2012-05/29/c 131618391.htm. IAEA. Operational & Long-Term Shutdown Reactors. 2013a [cit. 2013-05-01]. Dostupné na http://www.iaea.org/PRIS/WorldStatistics/ OperationalReactorsByCountry.aspx.

48

10

LITERATURA

IAEA. Under Construction Reactors. 2013b [cit. 2013-05-01]. Dostupné na http://www.iaea.org/PRIS/WorldStatistics/ UnderConstructionReactorsByCountry.aspx. International Energy Agency. Electricity/Heat in Japan in 2009 [on-line]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné na http://www.iea.org/stats/ electricitydata.asp?COUNTRY CODE=JP. International Monetary Fund. International Financial Statistics [on-line]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné na http://elibrary-data.imf.org. Kissinger, H. Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. 3. vyd. Praha: Prostor, 1999. 946 s. ISBN 80-7260-025-7. Kissinger, H. a kol. Does the 21st Century Belong to China?: the Munk Debate on China. Berkeley, CA: House of Anansi Press, 2011. ISBN 978-177-0890-626. Kohout, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 2. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3583-2. Lardy, N. R. China’s unfinished economic revolution: Chinese economic reform. 1978–1993. Reprint. Washington, DC: Brookings Institution, 1998. ISBN 0815751338. Markovič, J. Čínský drak touží po luxusu, prestižní automobilky stavějí v Asii nové továrny. IHNED.cz [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné na http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/ c1-56894210-cinsky-drak-touzi-po-luxusu. McDonald, J. China Hints Nuclear Building Boom About to Resume [on-line]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné na http://bigstory.ap.org/article/ china-hints-nuclear-building-boom-about-resume. MMF: Čínská měna podhodnocena, silnější kurz ale Západu nepomůže [on-line]. 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://www.patria.cz/zpravodajstvi/ 1864395/mmf-cinska-mena-podhodnocena-silnejsi-kurz-alezapadu-nepomuze.html. Naughton, B. Growing out of the Plan: Chinese Economic Reform 1978–1993. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. 392 s. ISBN 978-80-247-2409-6. OECD. Complete databases available via OECD’s iLibrary [on-line]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://stats.oecd.org. Ordos, China: A Modern Ghost Town [on-line]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné na http://www.time.com/time/photogallery/0,29307,1975397,00.html. Pavlůsek, O. Čínský automobilový trh předhání ostatní [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné na http://www.auto.cz/ cinsky-automobilovy-trh-pokracuje-v-predhaneni-ostatnich-68036.

10

LITERATURA

49

Rapoza, K. Is China’s Building Boom Over? [on-line]. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné na http://www.forbes.com/sites/kenrapoza/2011/11/07/ is-chinas-building-boom-over/2/. Roubini, N. Přelet nad globální ekonomikou [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné na http://dialog.ihned.cz/komentare/ c1-59622080-prelet-nad-globalni-ekonomikou. Smil, V. China’s Environmental Crisis: An Inquiry into the Limits of National Development. London: M E Sharpe Inc, 1997. 280 s. Still in Second Gear. The Economist [on-line]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://www.economist.com/node/21554192. Šitner, R. Čínské vozy jsou na Ukrajině nejprodávanější, vytlačily Octavii. Chtějí prorazit v Evropě. IHNED.cz [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné na http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-svet/ c1-56991550-cinske-vozy-jsou-na-ukrajine-nejprodavanejsivytlacily-octavii-chteji-prorazit-v-evrope. Štembera, J. Čínská měna Renminbi, skutečně podhodnocená? Diplomová práce, 2009. The post-industrial future is nigh. The Economist [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na http://www.economist.com/blogs/ analects/2013/02/services-sector. The World Bank. How We Classify Countries [on-line]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na http://data.worldbank.org/about/ country-classifications. The World Bank. World Bank Data [on-line]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na http://data.worldbank.org. Tomášek, M. Města duchů – odvrácená strana čínského zázraku [on-line]. 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné na http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/ 199910-mesta-duchu-odvracena-strana-cinskeho-zazraku. Trade with the World. The Economist [on-line]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné na http://www.economist.com/news/china/21571948-trade-world. UNdata: A World of Information. Human Development Index and its components [on-line]. 2013a [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://data.un.org/DocumentData.aspx?id=324. UNdata: A World of Information. Wages [on-line]. 2013b [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://data.un.org/ Data.aspx?d=LABORSTA&f=tableCode%3a5A.

50

10

LITERATURA

Uvolnění kurzu jüanu k jeho posílení nevedlo, naopak klesl [on-line]. 2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné na http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/meny/ uvolneni-kurzu-juanu-k-jeho-posileni-nevedlo-naopak-klesl-759996. Volvo už patří Číně: Automobilka Geely podepsala kontrakt za 34 miliard korun. IHNED.cz [on-line]. 2010 [cit. 2013-01-10]. Dostupné na http://byznys.ihned.cz/c1-41975260-volvo-uz-patri-cineautomobilka-geely-podepsala-kontrakt-za-34-miliard-korun. Wang, T. Exchange Rate Dynamics. In Prasad, E. (ed.) China’s Growth and Integration into the World Economy. Washington, DC: International Monetary Fund, 2004, s. 21–28. World’s 10 Largest Auto Markets [on-line]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://www.cnbc.com/id/44481705/page/11. World-class Poverty. The Economist [on-line]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné na http://www.economist.com/blogs/analects/2013/02/chinas-poor. WTO. World Trade in 2010 [on-line]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné na http://www.wto.org/english/res e/booksp e/anrep e/wtr11-1 e.pdf.

Přílohy

53

PŘÍLOHY

Tab. 26: Rozdělení FDI do sektorů pro rok 2003 (ve 100 mil. USD) Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií, plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Velko- a maloobchod Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho

1 116 211 29 307 333 396 506

2,72 0,51 71,34 0,81 0,96 1,23

22,76 6,56 807,47 20,73 16,77 50,15

1,98 0,57 70,17 1,80 1,46 4,36

10,01 3,36 374,67 12,95 6,12 8,67

1,87 0,63 70,02 2,42 1,14 1,62

2 207 23 1 553 458 574

5,37 0,06 3,78 1,11 1,40

23,84 3,19 91,06 24,20 8,04

2,07 0,28 7,91 2,10 0,70

11,16 2,32 52,36 17,20 2,76

2,09 0,43 9,79 3,21 0,52

4 242 70 85

10,33 0,17 0,21

70,42 2,82 2,69

6,12 0,25 0,23

31,61 0,58 1,27

5,91 0,11 0,24

Celkem

41 081

100,00

1 150,70

100,00

535,04

100,00

Sektor


Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií, plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Počítače a software Velko- a maloobchod Hotelnictví a restauratérství Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Management ochrany vod a životního prostředí Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho Kultura a zábava Veřejný management a sociální orzanizace

1 130 279 30 386 455 411 638

2,59 0,64 69,59 1,04 0,94 1,46

32,71 11,56 1 097,36 39,60 17,69 23,73

2,13 0,75 71,50 2,58 1,15 1,55

11,14 5,38 430,17 11,36 7,72 12,73

1,84 0,89 70,95 1,87 1,27 2,10

1 622 1 700 1 174 43 1 767 2 661 629

3,71 3,89 2,69 0,10 4,05 6,09 1,44

20,21 25,01 21,69 5,75 134,88 67,42 10,06

1,32 1,63 1,41 0,37 8,79 4,39 0,66

9,16 7,40 8,41 2,52 59,50 28,24 2,94

1,51 1,22 1,39 0,42 9,81 4,66 0,48

164

0,38

8,22

0,54

2,29

0,38

251 59 21

0,57 0,14 0,05

5,43 1,73 1,47

0,35 0,11 0,10

1,58 0,38 0,87

0,26 0,06 0,15

272 2

0,62

10,13 0,14

0,66 0,01

4,48 0,02

0,74

Celkem

43 664

99,99

1 534,79

100,00

606,30

100,00

Sektor

54

PŘÍLOHY


Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií,plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Počítače a software Velko- a maloobchod Hotelnictví a restauratérství Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Management ochrany vod a životního prostředí Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho Kultura a zábava Veřejný management a sociální orzanizace

1 058 252 28 928 390 457 734

2,40 0,57 65,72 0,89 1,04 1,67

38,38 10,16 1 273,57 35,03 25,67 52,24

2,03 0,54 67,36 1,85 1,36 2,76

7,18 3,55 424,53 13,94 4,90 18,12

0,99 0,49 59,63 1,93 0,68 2,50

1 493 2 602 1 207 58 2 120 2 981 926

3,39 5,91 2,74 0,13 4,82 6,77 2,10

45,12 43,45 27,37 5,51 194,01 85,80 17,55

2,39 2,30 1,45 0,29 10,26 4,54 0,93

10,15 10,39 5,60 123,01 54,18 37,45 3,40

1,40 1,43 0,77 16,99 7,48 5,17 0,47

139

0,32

9,22

0,49

1,39

0,19

329 51 22

0,75 0,12 0,05

13,66 1,60 1,65

0,72 0,08 0,09

2,60 0,18 0,39

0,36 0,02 0,05

272

0,62

10,69

0,57

3,05 0,04

0,42 0,01

Celkem

44 019

100,01

1 890,68

100,01

724,05

100,98

Sektor

55

PŘÍLOHY

Tab. 29: Smluvené FDI pro rok 2006 (ve 100 mil. USD) Sektor

Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%


16 472 1 263 423 056 1 874 11 260 7 272 4 493 32 531 3 441 213 47 226 23 965 6 118 435 11 149 1 619 1 267 785 6

2,77 0,21 71,17 0,32 1,89 1,22 0,76 5,47 0,58 0,04 7,94 4,03 1,03 0,07 1,88 0,27 0,21 0,13

283,43 57,91 9 563,79 164,71 307,31 365,84 95,83 422,11 77,99 212,80 2 432,54 548,80 95,23 26,72 204,25 30,26 58,55 30,86 0,35

1,89 0,39 63,85 1,10 2,05 2,44 0,64 2,82 0,52 1,42 16,24 3,66 0,64 0,18 1,36 0,20 0,39 0,21

Celkem

594 445

99,99

14 979,28

100,00

Tab. 30: Realizované FDI v roce 2006 (ve 100 mil. USD) Počet projektů

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%


951 208 24 790 375 352 665 1 378 4 664 1 060 64 2 398 2 885 1 035 132 236 27 20 241 4

2,29 0,50 59,76 0,90 0,85 1,60 3,32 11,24 2,56 0,15 5,78 6,95 2,49 0,32 0,57 0,07 0,05 0,58 0,01

5,99 4,61 400,77 12,81 6,88 19,85 10,70 17,89 8,28 67,41 82,30 42,23 5,04 1,95 5,04 0,29 0,15 2,41 0,07

0,86 0,66 57,69 1,84 0,99 2,86 1,54 2,58 1,19 9,70 11,85 6,08 0,73 0,28 0,73 0,04 0,02 0,35 0,01

Celkem

41 485

99,99

694,67

100,00

Sektor

56

PŘÍLOHY


Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%

Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií,plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Počítače a software Velko- a maloobchod Hotelnictví a restauratérství Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Management ochrany vod a životního prostředí Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho Kultura a zábava Veřejný management a sociální orzanizace Mezinárodní organizace

17 520 1 497 442 249 2 226 11 568 7 930 5 885 38 869 4 379 296 48 670 27 504 7 834 589 11 419 1 634 1 280 992 6 1

2,77 0,24 69,94 0,35 1,83 1,25 0,93 6,15 0,69 0,05 7,70 4,35 1,24 0,09 1,81 0,26 0,20 0,16 0,00 0,00

326,05 74,21 10 788,68 208,90 338,67 421,59 146,35 518,85 113,85 315,62 2 853,11 686,33 113,62 42,63 219,18 30,80 59,18 45,41 0,35

1,88 0,43 62,28 1,21 1,95 2,43 0,84 3,00 0,66 1,82 16,47 3,96 0,77 0,25 1,27 0,18 0,34 0,26 0,00

Celkem

632 348

100,01

17 303,38

100,00

Počet projektů

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%


1 048 234 19 193 352 308 658 1 392 6 338 938 72 1 444 3 539 1 716 154 270 15 13 207

2,77 0,62 50,65 0,93 0,81 1,74 3,67 16,73 2,48 0,19 3,81 9,34 4,53 0,41 0,71 0,04 0,03 0,55

9,24 4,89 408,65 10,73 4,34 20,07 14,85 26,77 10,42 90,10 170,89 40,19 9,17 2,73 7,23 0,32 0,12 4,51

1,11 0,59 48,93 1,28 0,52 2,40 1,78 3,20 1,25 10,79 20,46 4,81 1,10 0,33 0,87 0,04 0,01 0,54

1

0,00

Celkem

37 892

100,01

835,22

100,01

Tab. 32: Realizované FDI v roce 2007 (ve 100 mil. USD) Sektor

57

PŘÍLOHY


Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%


18 437 1 646 453 817 2 546 11 830 8 453 7 171 44 723 5 012 344 49 122 30 642 9 673 727 11 624 1 658 1 290 1 162 7 1

2,79 0,25 68,77 0,39 1,79 1,28 1,09 6,78 0,76 0,05 7,44 4,64 1,47 0,11 1,76 0,25 0,20 0,18

374,91 88,92 11 922,50 257,33 374,67 478,61 219,63 644,45 133,16 481,89 3 170,30 802,76 191,80 60,97 241,91 31,79 60,96 55,54 0,35

1,91 0,45 60,84 1,31 1,91 2,44 1,12 3,29 0,69 2,46 16,18 4,10 0,98 0,31 1,23 0,16 0,31 0,28

Celkem

659 885

100,00

19 592,45

99,97


Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií, plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Počítače a software Velko- a maloobchod Hotelnictví a restauratérství Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Management ochrany vod a životního prostředí Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho Kultura a zábava Veřejný management a sociální orzanizace Mezinárodní organizace

917 149 11 568 320 262 523 1 286 5 854 633 48 452 3 138 1 839 138 205 24 10 170 1

3,33 0,54 42,01 1,16 0,95 1,90 4,67 21,26 2,30 0,17 1,64 11,40 6,68 0,50 0,74 0,09 0,04 0,62

11,91 5,73 498,95 16,96 10,93 28,51 27,75 44,33 9,39 164,90 185,90 50,59 15,06 3,40 5,70 0,36 0,19 2,58

1,10 0,53 46,07 1,57 1,01 2,63 2,56 4,09 0,87 15,22 17,16 4,67 1,39 0,31 0,53 0,03 0,02 0,24

Celkem

27 537

100,00

1 083,14

100,00

Sektor

58

PŘÍLOHY


Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%


19 333 1 745 463 584 2 784 12 050 8 848 8 252 49 823 5 514 403 49 691 33 506 10 739 910 11 831 1 678 1 308 1 320 7 1

2,83 0,26 67,84 0,41 1,76 1,29 1,21 7,29 0,81 0,06 7,27 4,90 1,57 0,13 1,73 0,25 0,19 0,19

429,69 107,27 12 870,62 300,58 404,03 535,70 283,80 748,58 153,87 543,50 3 372,72 998,81 292,52 93,26 272,22 32,71 63,46 67,18 0,35

1,99 0,50 59,67 1,39 1,87 2,48 1,32 3,47 0,71 2,52 15,64 4,63 1,36 0,43 1,26 0,15 0,29 0,31

Celkem

683 327

99,99

21 570,87

99,99

Tab. 36: Realizované FDI v roce 2009 (ve 100 mil. USD) Sektor Zemědělství, lesnictví, chov Těžba Zpracovatelský sektor Produkce a nabídka energií,plynu a vody Stavební sektor Transport, skladování, pošta a telekomunikace Počítače a software Velko- a maloobchod Hotelnictví a restauratérství Finančnictví Nemovitosti Pronájem a obchodní služby Vědecký výzkum, technologické služby a geologický výzkum Management ochrany vod a životního prostředí Rezidenční služby a jiné služby Vzdělání Zdravotní péče, sociální zajištění a sociální blaho Kultura a zábava Veřejný management a sociální orzanizace Mezinárodní organizace Celkem

Počet projektů

Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%

896 99 9 767 238 220 395 1 081 5 100 502 59 569 2 864 1 066 183 207 20 18 158 0

3,82 0,42 41,66 1,02 0,94 1,69 4,61 21,76 2,14 0,25 2,43 12,22 4,55 0,78 0,88 0,09 0,08 0,67

14,29 5,01 467,71 21,12 6,92 25,27 22,47 53,90 8,44 44,88 167,96 60,78 16,74 5,56 15,86 0,13 0,43 3,18

1,52 0,53 49,72 2,25 0,74 2,69 2,39 5,73 0,90 4,77 17,86 6,46 1,78 0,59 1,69 0,01 0,05 0,34

23 442

100,01

940,65

100,02

59

PŘÍLOHY


Počet projektů

Podíl v%

Smluvená hodnota

Podíl v%


20 262 1 837 474 631 2 994 12 326 9 244 9 298 56 609 6 093 502 50 380 36 924 12 038 1 053 12 048 1 690 1 320 1 488 9 1

2,85 0,26 66,78 0,42 1,73 1,30 1,31 7,96 0,86 0,07 7,09 5,20 1,69 0,15 1,70 0,24 0,19 0,21

492,70 123,97 14 001,41 339,84 443,22 622,61 341,81 919,13 169,52 657,43 3 702,03 1 192,08 401,37 118,85 312,38 32,91 64,41 80,10 0,35

2,05 0,52 58,30 1,42 1,85 2,59 1,42 3,83 0,71 2,74 15,41 4,96 1,67 0,49 1,30 0,14 0,27 0,33

Celkem

710 747

100,01

24 016,12

100,00


Podíl v%

Realizované FDI

Podíl v%


929 92 11 047 210 276 396 1 046 6 786 579 99 689 3 418 1 299 143 217 12 12 168 2

3,39 0,34 40,29 0,77 1,01 1,44 3,81 24,75 2,11 0,36 2,51 12,47 4,74 0,52 0,79 0,04 0,04 0,61

19,12 6,84 495,91 21,25 14,61 22,44 24,87 65,96 9,35 101,22 239,86 71,30 19,67 9,09 20,53 0,08 0,90 4,36 0,00

1,67 0,60 43,22 1,85 1,27 1,96 2,17 5,75 0,81 8,82 20,91 6,21 1,71 0,79 1,79 0,01 0,08 0,38

Celkem

27 420

99,99

1 147,36

100,00

Sektor

60

PŘÍLOHY

Tab. 39: Čínské FDI flows v roce 2010 do afrických zemí (v mld. USD) Země Afrika Alžírsko Angola Benin Botswana Burundi Kamerun Kape Verde Centrální Afrika Čad Komory Dem.rep. Kongo Kongo Pobřeží Slonoviny Džibutsko Egypt Rovníková Guinea Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Keňa Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Mauricius Maroko Mosambik Namibie Niger Nigérie Rwanda Svatý Tomáš a Princův ostrov Senegal Seychely Sierra Leone JAR Súdán Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Zimbabwe

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

317,43 11,21 0,18 13,77 0,27 – 0,37 – – – – 11,91 0,51 6,75 – 5,72 1,69 – 0,43 5,60 – 0,34 14,44 2,68 0,03 0,58 0,06 13,64 – – 0,09 0,44 1,80 0,66 – 1,53 45,52 – – – – 5,92 17,81 146,70 1,62 1,85 0,22 0,15 2,23 0,71

391,68 84,87 0,47 1,31 3,69 – 0,19 0,32 – 2,71 – 5,07 8,11 8,74 – 13,31 6,35 – 4,93 2,08 – 2,57 16,34 2,05 0,60 8,65 0,25 0,14 – – 0,36 2,04 0,85 2,88 0,18 5,76 53,30 1,42 – – 0,05 0,49 47,47 91,13 0,96 0,31 – 0,17 10,09 1,47

519,86 98,93 22,39 – 2,76 – 0,73 0,23 – 1,61 – 36,73 13,24 −1,91 – 8,85 10,19 0,01 23,95 5,53 – 0,50 0,75 0,18 – −1,03 −1,51 1,17 – 2,60 4,78 16,59 1,78 – 0,85 7,94 67,79 2,99 – – 0,06 3,71 40,74 50,79 12,54 4,58 1,73 0,23 87,44 3,42

1 574,31 145,92 41,19 6,32 1,87 – 2,05 0,09 – 0,75 – 57,27 2,50 1,74 1,00 24,98 12,82 0,45 13,28 3,31 – 1,85 13,20 8,90 – – 42,26 13,24 0,20 6,72 −1,98 15,58 2,64 10,03 0,91 100,83 390,35 −1,41 – 0,24 0,09 2,85 454,41 65,40 −1,82 2,70 −1,34 4,01 119,34 12,57

5 490,55 42,25 −1,57 14,56 14,06 – 1,69 0,48 – 9,47 – 23,99 9,79 −1,02 – 14,57 −1,86 −1,49 9,71 32,05 – 10,99 8,32 23,23 0,62 2,65 10,54 61,16 5,44 −1,28 −1,65 34,44 6,88 5,85 7,59 −1,01 162,56 12,88 – 3,60 0,05 11,42 4 807,86 −13,14 18,22 4,20 – −1,70 213,97 −1,72

1 438,87 228,76 8,31 0,09 18,44 0,69 0,82 – – 51,21 – 227,16 28,07 1,51 3,40 133,86 20,88 0,23 74,29 11,88 – 49,35 26,98 28,12 0,10 1,12 −18,55 42,56 – 7,99 6,53 14,12 16,42 15,85 11,62 39,87 171,86 8,62 – 11,04 0,36 0,90 41,59 19,30 21,58 8,91 −1,30 1,29 111,80 11,24

2 111,99 186,00 101,11 1,76 43,85 – 14,88 −1,46 25,81 2,13 −1,01 236,19 34,38 −1,02 4,23 51,65 22,08 2,94 58,53 23,44 – 55,98 9,74 101,22 0,56 29,89 −10,50 33,58 9,86 3,05 5,77 22,01 1,75 0,28 5,51 196,25 184,89 12,72 0,02 18,96 12,28 – 411,17 30,96 25,72 11,77 −1,29 26,50 75,05 33,80

61

PŘÍLOHY

Tab. 40: Čínské FDI in stock v roce 2010 do afrických zemí (v mld. USD) Země Afrika Alžírsko Angola Benin Botswana Burundi Kamerun Kape Verde Centrální Afrika Čad Komory Dem.rep. Kongo Kongo Pobřeží Slonoviny Džibutsko Egypt Rovníková Guinea Eritrea Etiopie Gabon Gambie Ghana Guinea Keňa Lesotho Libérie Libye Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Mauricius Maroko Mosambik Namibie Niger Nigérie Rwanda Svatý Tomáš a Princův ostrov Senegal Seychely Sierra Leone JAR Súdán Tanzanie Togo Tunisko Uganda Zambie Zimbabwe

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

899,55 34,49 0,47 20,51 3,80 0,02 6,98 0,01 – – 0,01 15,69 5,65 14,10 0,40 14,28 10,21 0,12 7,87 31,27 0,20 6,31 25,77 28,46 0,03 6,38 0,87 40,63 0,72 13,16 2,13 12,63 9,06 5,60 2,21 14,03 75,61 3,30 – 2,58 0,42 5,74 58,87 171,61 53,80 6,24 1,28 0,23 147,75 38,06

1 595,25 171,21 8,79 19,00 18,12 – 7,87 0,60 2,00 2,71 0,01 25,11 13,32 29,11 0,40 39,80 16,56 0,12 29,82 35,36 1,19 7,33 44,22 58,25 0,60 15,95 33,06 49,94 0,73 13,28 2,40 26,81 20,59 14,68 2,36 20,44 94,11 4,72 – 2,35 4,19 18,45 112,28 351,53 62,02 4,78 2,15 4,97 160,31 41,63

2 556,82 247,37 37,23 22,12 25,52 1,65 16,46 1,65 3,98 12,78 4,05 37,61 62,90 25,04 0,60 100,43 30,44 6,63 95,60 51,28 1,19 41,87 69,97 55,13 7,60 29,78 70,83 76,01 1,16 32,22 15,14 115,90 29,65 34,24 7,24 134,53 630,32 7,30 – 4,39 6,55 32,28 702,37 574,85 110,92 14,42 3,57 18,68 429,36 59,15

4 461,83 393,89 78,46 35,60 43,39 1,65 18,51 4,65 3,98 13,53 4,05 104,40 65,40 28,18 1,60 131,60 44,63 7,22 108,88 55,59 1,19 404,03 1 443,93 5,55 98,99 0,15 378,62 1,42 11,99 234,31 30,82 396,99 107,23 4 461,83 393,89 78,46 35,60 43,39 1,65 18,51 4,65 3,98 13,53 4,05 104,40 65,40 28,18 1,60 131,60 44,63

7 803,83 508,82 68,89 53,15 65,26 1,65 20,34 5,13 3,98 25,36 4,05 134,14 75,42 21,16 1,60 131,35 40,62 6,73 126,45 88,14 1,19 58,02 96,37 78,36 8,22 37,36 81,58 146,52 6,59 30,95 24,76 230,07 28,06 43,00 19,95 136,50 795,91 20,18 – 10,61 6,60 43,70 3 048,62 528,25 190,22 23,12 3,57 11,98 651,33 60,01

9 332,27 751,26 195,54 54,01 119,25 4,64 25,05 5,04 16,71 76,57 4,05 397,43 115,17 37,65 7,03 285,07 61,50 9,60 283,44 100,05 1,19 185,04 129,32 120,36 8,32 56,39 42,69 196,22 14,54 44,72 31,29 242,84 48,78 74,96 46,18 184,20 1 025,96 28,80 0,00 26,07 7,00 51,23 2 306,86 563,89 281,79 33,02 2,27 58,56 843,97 99,75

13 042,12 937,26 351,77 39,33 178,52 6,51 59,61 4,58 46,54 80,00 4,04 630,92 135,88 32,99 12,47 336,72 86,25 12,54 368,06 125,34 1,19 202,00 136,41 221,58 8,88 81,67 32,19 229,87 32,40 47,77 45,88 283,29 55,86 75,24 47,11 379,36 1 210,85 41,63 0,31 45,03 19,36 41,48 4 152,98 613,36 307,51 58,11 2,53 113,68 943,73 134,54

62

PŘÍLOHY

Tab. 41: Čínské FDI flows v roce 2010 do Latinské Ameriky v mld. USD Země

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Argentina Brazílie Bolívie Chile Ekvádor Honduras Kolumbie Kostarika Kuba Mexiko Panama Paraguay Peru Uruguay Venezuela

1,12 6,43 – 0,55 0,30 1,38 4,53 – – 27,10 0,10 – 0,22 – 4,66

0,35 15,09 0,08 1,80 9,07 – 0,96 – 1,58 3,55 8,36 – 0,55 – 7,40

6,22 10,09 18,00 6,58 2,46 – −1,36 – 30,37 −1,69 – – 5,40 – 18,36

136,69 51,13 1,97 3,83 3,58 −1,38 0,22 – 6,58 17,16 8,33 – 6,71 0,48 69,53

10,82 22,38 4,14 0,93 −1,42 −1,90 6,76 – 5,56 5,63 6,52 3,00 24,55 – 9,78

−12,82 116,27 18,01 7,78 17,90 – 5,74 – 12,93 0,82 13,69 6,47 58,49 4,98 115,72

27,23 487,46 3,06 33,71 22,06 – 6,94 0,08 −16,35 26,73 26,06 27,83 139,03 0,36 94,39

Tab. 42: Čínské FDI in stock v roce 2010 do Latinské Ameriky v mld. USD Země Argentina Brazílie Bolívie Chile Ekvádor Honduras Kolumbie Kostarika Kuba Mexiko Panama Paraguay Peru Uruguay Venezuela

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

19,27 79,22 – 1,48 2,19 5,61 6,72 – 14,85 125,29 0,41 – 125,82 0,55 26,78

4,22 81,39 0,08 3,71 18,12 5,28 7,36 – 33,59 141,86 34,77 – 129,22 0,56 42,65

11,34 130,41 21,06 10,84 39,04 5,28 5,70 – 59,91 128,61 36,92 – 130,40 1,63 71,58

157,19 189,55 23,03 56,80 49,18 0,90 6,77 – 66,49 151,44 55,31 – 137,11 2,11 143,88

173,36 217,05 28,62 58,09 88,60 – 13,71 – 72,05 173,08 67,38 4,78 194,34 2,11 155,96

169,05 360,89 55,65 66,02 106,60 – 20,50 2,00 85,32 173,90 81,09 11,25 284,54 7,15 271,96

218,99 923,65 64,85 109,58 129,58 0,00 22,97 2,08 68,98 152,87 236,58 39,07 654,49 7,51 416,52

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. do roku Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač

Recommend Documents