MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
ANALÝZA DOPRAVNÍ VYTÍŽENOSTI VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH JIHLAVY Bakalářská práce
Autor: Žaneta Solařová Vedoucí práce: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. Brno 2011
Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá metodami analýzy dopravní vytíženosti. Hlavním námětem práce je Analýza dopravní vytíženosti v Jihlavě zjištěná pomocí metody smyčkových detektorů, křižovatkového průzkumu a radarového průzkumu. Použitá data jsou získána z Podrobného dynamického modelu města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR, 2010. Závěr práce tvoří environmentální dopady dopravy na životní prostředí, zdraví lidí a možná řešení snížení dopravní vytíženosti v Jihlavě.
Klíčová slova: Doprava, dopravní vytíženost, dopravní model, dopravní síť, smyčkový detektor, Jihlava
Abstract: This propounded bachelor thesis deals with methods of analysis of traffic occupancy. Main theme of the thesis is Analysis of traffic occupancy in Jihlava determined using the method loop detector, crossroads surfy and radar examination. Used data are obtained from Detailed dynamical model of town Jihlava with connection on territory of region Vysočina and Czech republic, 2010. Conclusion includes environmental impacts of traffic on the environment, population health and possible solutions of reduction of traffic occupancy in Jihlava.
Key words: Traffic, traffic occupancy, traffic model, traffic network, loop detector, Jihlava
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Zdeňku Dvořákovi z Úřadu územního plánování Magistrátu města Jihlavy za poskytnuté informace a konzultace. Také bych chtěla poděkovat panu Jiřímu Zukalovi, vedoucímu SSZ firmy PATRIOT, spol. s r.o., Brno, za odbornou konzultaci o dopravě a smyčkových detektorech.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně pod vedením RNDr. Aleše Rudy, Ph.D. a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 29. dubna 2011
..................................................... Podpis
OBSAH 1
ÚVOD ........................................................................................................................................... 8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE................................................................................................................ 9
3
SOUČASNÉ PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE............................................................ 10 3.1
4
5
3.1.1
DRUHY SMYČEK.................................................................................................... 11
3.1.2
SMYČKOVÉ DETEKTORY V JIHLAVĚ ........................................................................ 12
3.2
HODNOCENÍ DLE KŘIŽOVATKOVÉHO PRŮZKUMU ........................................................... 14
3.3
HODNOCENÍ DLE RADARU ............................................................................................. 14
DOPRAVNÍ SÍŤ ............................................................................................................................ 16 4.1
POJEM DOPRAVNÍ SÍTĚ .................................................................................................. 16
4.2
PRVKY DOPRAVNÍCH SÍTÍ ............................................................................................... 17
4.3
PROPUSTNOST DOPRAVNÍCH SÍTÍ A JEJICH PRVKŮ .......................................................... 18
4.4
DOPRAVNÍ SÍŤ V JIHLAVĚ ............................................................................................... 18
DOPRAVNÍ MODEL ..................................................................................................................... 20 5.1
CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍHO MODELU .................................................................... 20
5.1.1
TVORBA DOPRAVNÍHO MODELU .......................................................................... 21
5.1.2
VYUŽITÍ DOPRAVNÍHO MODELU ........................................................................... 21
5.2
6
HODNOCENÍ DLE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ.................................................................. 10
DOPRAVNÍ MODEL MĚSTA JIHLAVY ................................................................................ 22
5.2.1
POPIS DOPRAVNÍHO MODELU .............................................................................. 22
5.2.2
DOPRAVNÍ POPTÁVKA V JIHLAVĚ .......................................................................... 23
PRŮZKUM DOPRAVY .................................................................................................................. 24 6.1
DATA ZE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ............................................................................... 24
6.1.1
KŘIŽOVATKA OKRUŽNÍ X BRNĚNSKÁ X TESCO........................................................ 25
6.1.2
KŘIŽOVATKA HRADEBNÍ X ZNOJEMSKÁ X BRNĚNSKÁ ............................................ 26
6.1.3
HRADEBNÍ X BENEŠOVA X DVOŘÁKOVA X ŽIŽKOVA ............................................... 27
6.2
KŘIŽOVATKOVÝ PRŮZKUM............................................................................................. 28
6.2.1
JIRÁSKOVA X ZBOROVSKÁ X FRITZOVA .................................................................. 29
6.2.2
HAVLÍČKOVA X FRITZOVA X ÚVOZ ......................................................................... 30
6.2.3
PRAŽSKÁ X HAVLÍČKOVA....................................................................................... 31
6.3
DOPRAVNÍ PRŮZKUM RADAROVÝ .................................................................................. 32
7
ANALÝZA DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE ...................................................................................................... 34 7.1
ZATÍŽENÍ KŘIŽOVATEK V JIHLAVĚ ................................................................................... 34
7.1.1 8
SPOTŘEBA ČASU NA KOMUNIKACÍCH ................................................................... 35
ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY..................................................................................................... 37 8.1
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ..................................................................................................... 37
8.2
ZDRAVOTNÍ RIZIKA ........................................................................................................ 40
9
VÝSLEDKY ................................................................................................................................... 42
10
DISKUZE ..................................................................................................................................... 43
11
ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 44
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................ 46 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................. 47 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 47 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 48 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................. 48
1 ÚVOD V dnešní době je doprava považována za nedílnou součást života každého člověka. Lidé ji využívají pro cestu do zaměstnání či do školy, slouží k převozu nákladů a také zvyšuje konkurenceschopnost daného regionu. Za poslední roky počet dopravních prostředků mnohonásobně vzrostl. Rozmach dopravy s sebou nese i značné komplikace, které se projevují nejvíce ve velkých městech. Silnice bývají přeplněné dopravními prostředky, doprava zpomalována, zvyšuje se smogové zatížení, hluk a nehodovost. Tématem mé bakalářské práce je „Analýza dopravní vytíženosti ve vybraných lokalitách Jihlavy“. Toto téma jsem si vybrala, protože krajské město Jihlavu dobře znám a s jejími problémy v dopravě jsem se setkávala nejen při studiu na střední škole, ale i v současnosti. Statutární město Jihlava leží v kraji Vysočina. Město se sestává z 18 katastrálních území, v nichž je zahrnuto 42 základních sídelních jednotek. Počet obyvatel přesahuje hodnotu 51 000. Územím města prochází dálnice D1 a železniční trať Brno – Jihlava Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Dopravu také zajišťuje síť linek MHD a linkové autobusy. Moje bakalářská práce obsahuje metody hodnocení dopravní zátěže v Jihlavě a dopravní model města. Dále zahrnuje zpracovaná data ve formě tabulek a grafů, získána metodami využitými pro analýzu dopravní vytíženosti a environmentální dopady plynoucí z dopravy.
8
2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem práce je zhodnotit současný a minulý přístup k hodnocení dopravní zátěže, a to na základě dostupných informačních zdrojů. Dalším úkolem je podle existujícího datového podkladu vyhodnotit současný stav dopravní vytíženosti v Jihlavě, zvolit významné lokality a identifikovat její charakter. Pomocí vyhotoveného dokumentu o kvalitě ovzduší a z něho
vyplývajících
zdravotních rizik
jsou zhodnoceny
environmentální dopady dopravy v Jihlavě. Teoretická část práce je zpracována na základě literární rešerše a odborných konzultací. V praktické části jsou využity komparativní metody analýzy dopravní vytíženosti na základě dat z Podrobného dynamického dopravního modelu města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR.
9
3 SOUČASNÉ PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE 3.1
HODNOCENÍ DLE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ
Smyčkové detektory jsou nejběžněji používané dopravní detektory, jež slouží na řízení dopravy.
Díky nim můžeme měřit intenzitu, obsazenost, přítomnost nebo rychlost
vozidel. Jeho konstrukci tvoří jeden nebo více závitů izolovaného metalického vodiče položeného v úzké vyfrézované drážce ve vozovce. Od smyčky vede kabel, který je přes připojovací box, sloužící jako zesilovač, připojen k řídící jednotce, jenž interpretuje změny v elektrických vlastnostech smyčky. Velikosti smyček se volí podle účelu jejich využití. Vlastní smyčku tvoří vzduchová cívka s indukčností L. Cívka je napájena z oscilátoru s frekvencí 20-150 kHz. Okolo závitu vznikne homogenní magnetické pole, které je narušeno přítomností vozidla a dojde k rozladění. Rozladění je vyvoláno vířivými proudy ve vodivých částech vozidla. Citlivost závisí na překrytí smyčky vozidlem, hloubce uložení, délce přívodu, typu a materiálu vozovky.
Obr. č. 1 Smyčkový detektor
Zdroj:Detektory zasahující do vozovky, 2010
10
3.1.1 DRUHY SMYČEK a) Pravoúhlá krátká smyčka – nejvíce používaná b) Dlouhá smyčka - pro identifikaci kolon c) Šikmá smyčka - vhodná i pro detekci cyklistů, dává největší rozladění d) Trapézová smyčka – úzké jízdní pruhy, málo ovlivňována vedlejším jízdním pruhem e) Osmičková smyčka - detekce kolejových vozidel Obr. č. 2 Druhy smyček
Zdroj:Detektory zasahující do vozovky, 2010
Mezi hlavní výhody smyčkových detektorů patří jejich přizpůsobitelná konstrukce pro účely různých aplikací, osvědčená a funkční technologie, cena zařízení a také, že nejsou ovlivněny počasím, tedy fungují i ve špatných podmínkách. Naopak mezi nevýhody řadíme takovou skutečnost, že instalací narušíme plynulost dopravy, může nastat porucha spjatá se špatnou kvalitou povrchů vozovek, snižuje životnost vozovky a mimo jiné vyžaduje stálé nároky na údržbu.
11
3.1.2 SMYČKOVÉ DETEKTORY V JIHLAVĚ Pro patřičný výzkum potřebovalo město Jihlava získat přesná data, či počty projíždějících automobilů křižovatkami. Proto byly v předem určených křižovatkách umístěny smyčkové detektory, díky nimž byla intenzita průjezdnosti světelně řízených křižovatek změřena. O instalaci smyčkových detektorů se postarala firma PATRIOT, spol. s r.o. sídlící v Brně. Teoreticky je životnost těchto detektorů neomezená, neboť kabely vedoucí do řadiče světelné signalizace, který je umístěn v blízkosti křižovatky, jsou položeny v relativně hluboké, v dvou a půl centimetrové vyfrézované drážce, zalité hmotou. (příloha B) Ve skutečnosti ale může dojít k poškození vlivem velmi intenzitní průjezdností křižovatkou, kdy se na vozovce utvářejí vyjeté koleje, tudíž komunikace musí být opravena a při frézování může dojít k narušení kabelu a tím celého systému. Životnost systému je tedy 5 – 20 let podle typu vozovky. Při instalaci nedochází k uzavírkám, pouze se vždy omezí jeden pruh. Křižovatky pro zabudování smyčkových detektorů vybralo město Jihlava, ale typ smyček a další technické parametry volila firma PATRIOT, spol. s r.o. s ohledem na finanční možnosti města. Jelikož náklady na jednu smyčku činí 25 – 30 tis. Kč, Jihlava přistoupila k jejich umístění pouze na nejdůležitějších tazích. (Zukal, 2011)
Data se zjišťovala v období od 29. 3. 2010, 00:00 do 4. 4. 2010, 24:00. Smyčkové detektory byly umístěny na vjezdech těchto světelných křižovatek: Okružní x Brněnská x Tesco Okružní x Březinova x Lidl Hradební x Znojemská x Brněnská Hradební x Žižkova x Dvořákova x Benešova Vrchlického x Dvořákova x J. Masaryka x Jiráskova
12
Jiráskova x Hamerníkova U Cvičiště x Žižkova Brněnská x City Park Získaná data firma PATRIOT, spol. s r.o. zpracovala a poskytla společnosti CityPlan, spol. s r.o., která je posléze použila k vytvoření Podrobného dynamického modelu města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR, 2010.
Obr. č. 3 Smyčkové detektory instalované v křižovatce v Jihlavě
Zdroj: PATRIOT, spol s r.o., Brno
13
HODNOCENÍ DLE KŘIŽOVATKOVÉHO PRŮZKUMU
3.2
Další hodnocení dopravní vytíženosti v Jihlavě bylo zajištěno křižovatkovým šetřením. Osmihodinový průzkum byl uskutečněn 14. a 15. 4.2010. Osm hodin bylo do dne rozvrhnuto tak, aby byla zachycena dopolední i odpolední hodinová špička a ostatní hodiny. Tento průzkum provedli předem zaškolení sčítači, kteří ručním zápisem do připravených formulářů zapisovali jednotlivé automobily (osobní, lehká nákladní, ostatní nákladní) projíždějící křižovatkami ve všech směrech. Do tohoto průzkumu bylo vybráno celkem 20 křižovatek, nacházejících se v různých lokalitách Jihlavy.
HODNOCENÍ DLE RADARU
3.3
Jihlava využila i třetí možnosti, jak měřit dopravní vytíženost. Je to šetření pomocí radarů, které se uplatní spíše v okrajových částech města – na výpadovkách. K tomuto průzkumu byly použity radarové snímače značky SIERZEGA, vyrobené firmou Sierzega Elektronic Gmbh v Rakousku. K upřesnění byl vybrán modul SIERZEGA SR4, který má rozsah měření 8 – 254 km/h a jeho přesnost měření je následující: Obr. č. 4 Radar
-
Rychlost
+/- 0,3%
-
Délka vozidla
+/- 20%
-
Časový odstup vozidel
+/- 0,2 sec.
Zdroj:http://www.sierzega.at
Na základě měřené délky probíhá klasifikace vozidel a z tohoto důvodu bylo členění provedeno pouze na osobní (do 6 m) a nákladní vozidla (nad 6 m). (CityPlan, 2010)
14
Průzkum proběhl ve dnech 14. 4. 2010 (12:00h) až 15. 4. 2010 (12:00h) Celodenní intenzity byly sčítány na komunikacích: II/405 Jihlava – Třebíč III/03824 Jihlava – Hybrálec II/523 Jihlava – Humpolec
15
4 DOPRAVNÍ SÍŤ 4.1
POJEM DOPRAVNÍ SÍTĚ
Dopravní síť charakterizujeme jako velmi složitý systém, který se rozkládá na velkém území. Tato síť umožňuje pohyb všech dopravních jednotek a dopravních kompletů, které se souhrnně označují pojmem dopravní prostředky. Podle technické konstrukce dopravních sítí a dopravních prostředků můžeme rozlišit technické druhy dopravy na: -
silniční
-
železniční
-
vodní
-
leteckou
-
námořní
Dopravní síť definujeme jako soubor dopravních uzlů a cest, které tyto uzly spojují. Cesty pak vytvářejí pevnou, nepřemístitelnou část dopravní soustavy, která se nazývá dopravní infrastruktura. Do dopravní infrastruktury podle mezinárodních dohod nepatří zařízení sloužící komerčním účelům jednoho dopravce či operátora, i když měla charakter nemovitosti (nakládací rampy, budovy sloužící k odbavování zásilek a osob, depa, opravny mobilních prostředků a další). Pro grafické zobrazení dopravní sítě slouží rovinný graf. Pro zobrazení se využívají uzly (U), hrany (H), které se ohodnocují směrovou orientací, dále délkou hrany (d) a také propustností sítě jako celku nebo jednotlivých cest v síti nebo prvků sítě (p) : S = (V, H, d, p). (Svoboda, 2006)
16
4.2
PRVKY DOPRAVNÍCH SÍTÍ
Pokud se dopravní sítě definují jako soubor uzlů a hran, potom se prvky dopravní sítě charakterizují jako dopravní uzly a dopravní cesty, které uzly spojují a pak jsou označovány jako hrany. Každý prvek sítě obsahuje různé atributy. Mezi ně zejména patří: -
propustnost prvku dopravní sítě vyjadřující počet dopravních jednotek nebo kompletů za jednotku času
-
časovou průchodnost prvkem dopravní sítě obvykle vyjadřovanou v minutách
-
náklady na průchodnost prvkem dopravní sítě dopravní jednotkou nebo dopravním kompletem
Uzlem na dopravní síti rozumíme místo na dopravní síti, kde: -
se tvoří z dopravních elementů dopravní jednoty nebo dopravní komplety
-
zanikají dopravní jednotky a dopravní komplety
-
dopravní jednotky a dopravní komplety mění svůj směr přechodem na jinou hranu sítě
-
přepravní jednotky mění technický druh dopravy
Hrana dopravní sítě je vlastně fyzické spojení dvou uzlů dopravní sítě, které se mohou křížit, spojovat a směřovat nebo rozdělovat pouze v uzlech. Ke křížení mimo uzel může dojít pouze u sítě, která je definována v trojrozměrném prostoru. Hrany dopravní sítě se zobrazují jako směrově orientované. Délka hrany je buď její fyzická délka, udaná v délkových jednotkách, nebo může být vyjádřena dobou průchodu dopravní jednotky. V optimalizačních úlohách můžeme nahradit délku hodnotou hrany, která vyjadřuje například náklady na průchod dopravní jednotky hranou nebo některými jinými ekonomickými hodnotami.
17
4.3
PROPUSTNOST DOPRAVNÍCH SÍTÍ A JEJICH PRVKŮ
Propustnost musíme rozlišovat na propustnost sítě a propustnost prvků, protože propustnost sítě není rovna součtu propustnosti jejich prvků a je značně závislá na způsobu průchodu dopravních jednotek a také na místě vzniku a zániku dopravního proudu. V dopravě rozlišujeme propustnost na: -
technickou propustnost – propustnost dopravní sítě za předpokladu, že všechny dopravní jednotky dodržují stanovenou rychlost, na kterou je komunikace určena, dodržují mezi sebou stanovenou bezpečnou vzdálenost. Obvykle se uvádí v počtu dopravních jednotek za hodinu.
-
technologickou kapacitu – za podmínek, kdy dopravní proud je heterogenní, tj. že dopravní jednotky nemají stejnou délku, že nemají stejnou rychlost a že vstupují v náhodných intervalech podle potřeby lidí, či zákazníků. Obvykle se uvádí v počtu dopravních jednotek za 24 hodin.
-
použitelnou kapacitu – je dána možností využití definované dopravní sítě pro logistickou obsluhu systému a je určena technologickou kapacitou po odečtení především dopravních výkonů ve veřejném zájmu a ostatních obvyklých výkonů dalších dopravců nebo v dalších nasmlouvaných komoditách. (Svoboda, 2006)
4.4
DOPRAVNÍ SÍŤ V JIHLAVĚ
Základem je podrobná a parametrizovaná dopravní síť všech silnic a místních komunikací pro motorovou dopravu, odpovídající součastnému stavu. Délka sítě na území Jihlavy měří 259,7 km, kde nejdůležitější komunikací, která prochází městem, je dálnice D1. Dálnice se rozkládá na katastru města 7,4 km své délky. Další významnou komunikací je silnice I. třídy, která je představována obchvatem Znojmo-Vídeň. (příloha C) V této příloze jsou dále zobrazeny silnice II. Třídy tvořící
18
hlavní komunikace a tahy městem, silnice III. třídy, sběrné a obslužné komunikace, obytné zóny a další. Součástí dopravní sítě Jihlavy je také síť MHD a železniční trať vedoucí přes Staré Hory, kde se poté rozdělují směry na Bedřichov – Pávov a Hruškové Dvory. Jednotlivé linky MHD jsou zobrazeny na obrázku č. 5, uvedeno níže.
Obr. č. 5 Síť linek MHD JIHLAVA
Zdroj: http://www.dpmj.cz/www/mambo/schema.html
19
5 DOPRAVNÍ MODEL 5.1
CHARAKTERISTIKA DOPRAVNÍHO MODELU
Do dopravního modelu je zařazena úplná komunikační či dopravní síť spolu s dopravními vztahy v České republice, i s přeshraničními vazbami. Model neuvádí pouze současný stav komunikační sítě, ale také prognózu do roku 2040. Dopravní model nelze sestavovat bez modelu dopravní poptávky, zobrazující všechny obce ČR, kde je viditelná kompletní provázanost cest automobilové dopravy mezi všemi obcemi. Dopravní poptávkový model tak představuje matici, která vykazuje vzdálenosti mezi dopravními úseky a jízdními časy. Dopravní model dále zahrnuje dopravní nabídku, jež se sestavuje z tzv. parametrizované komunikační sítě. V dopravním modelu nabídky jsou uvedeny všechny komunikace na území ČR rozdělené na:
dálnice
rychlostní silnice
silnice I. třídy
silnice II. třídy
silnice III. třídy
Každému úseku komunikace je přiřazen výchozí typ, rychlost, kapacita, počet jízdních pruhů, popřípadě doplňkové údaje o výši mýtného apod. Model obsahuje přes 60 747 úseků komunikací, 44 373 uzlových bodů, 12 286 sčítacích profilů a 364 374 křižovatkových pohybů. (CityPlan, 2010, webové stránky)
20
5.1.1 TVORBA DOPRAVNÍHO MODELU Je zarážející, že i v dnešní době se na různých řídících úrovních stále ještě kladou otázky o smyslu a účelu tvorby dopravních modelů a prognózování dopravy pomocí matematických simulací. (Voženílek, a další, 2009) Plánování v dopravě umožňuje utváření závažných podkladů pro plánování v oblasti dopravy a strategického rozhodování. Analýza dopravního zatížení, prognóza poptávky po dopravě, prognóza dopravního zatížení v dopravním modelu jsou nástrojem pro podporu rozhodování a nástrojem pro analýzu typu „what if“ – „co se stane, když“. (Voženílek, a další, 2009)
Tvorba dopravního modelu je stavěná na atributech, kdy: - dopravní model je integrální složkou ÚAP (územně analytických podkladů) - dopravní námět je hlavní sférou, pro niž se v rámci ÚAP zpracovává analýza udržitelného rozvoje daného regionu - znalost dopravní předpovědi je nutná pro aktualizaci ÚAP - EIA (Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí) či SEA (Strategické posuzování vlivů na životní prostředí) bere v úvahu vliv dopravní stavby na dopravu, na životní prostředí, měření hluku z dopravy a emise
5.1.2 VYUŽITÍ DOPRAVNÍHO MODELU Dopravní model lze využít k mnoha nezbytným požadavkům udržení rozvoje regionu, mezi něž patří například budování dopravní infrastruktury, posuzování vytíženosti silniční sítě a křižovatek ve městě, optimalizace hromadné dopravy na daném území a s tím související pořizování nových linek, či tras hromadné dopravy. Model také lze využít pro regulaci dopravy, ke zjednosměrnění komunikací, dále k návrhům opatření ke zklidnění přednostní části území.
21
5.2
DOPRAVNÍ MODEL MĚSTA JIHLAVY
Dopravní model města Jihlavy byl vypracován ve vazbě na kraj Vysočina a ČR. Vychází tak ze současného dopravního modelu ČR, jenž byl v roce 2005 vytvořen v rámci sčítání dopravy a zároveň aktualizován a předpovězen do roku 2040. Na zajištění tohoto modelu se velikou mírou podílela firma CityPlan, se sídlem v Praze, zabývající se moderním inženýrstvím, které je zaměřeno na rozvoj infrastruktury měst a regionů.
5.2.1 POPIS DOPRAVNÍHO MODELU Plánovací software PTV-VISION, specializující se na dopravu, je program, jenž byl aplikován pro zpracování dopravního modelu. Tento software zabezpečuje společnost PTV Karlsruhe. Pro upřesnění bylo využito programu VISEM 8.10 (modelování dopravní poptávky) a programu VISUM 11.03 (zatěžování komunikační sítě). Jak je již výše uvedeno, jedním z nejdůležitějších podkladů pro vytvoření dopravního modelu statutárního města Jihlavy bylo Celostátní sčítání dopravy, 2005. Mezi další velice důležité a nezbytné zdroje pro samotné zpracování byly použity například: -
Statistický lexikon obcí ČR, 2005
-
Údaje o kapacitě a obsazenosti parkovišť v Jihlavě
-
Územní plán města Jihlavy
-
Zásady územního rozvoje kraje Vysočina
-
Jízdní řády MHD Jihlava
A v neposlední řadě také data získaná z dopravního průzkumu (ze smyčkových detektorů, křižovatkového průzkumu, radarového průzkumu). Dopravní model města Jihlavy je tedy vytvořen na základě dopravní poptávky, kde jsou shrnuty vztahy a druhy dopravy a dopravní nabídky, v níž je vymezená komunikační síť.
22
5.2.2 DOPRAVNÍ POPTÁVKA V JIHLAVĚ Jihlava je členěna na 984 dopravních zón, jež se dále klasifikují na lokality bydlení, obchodní plochy, průmysl, skladování, výroba. Pro zjištění dopravní poptávky bylo využito Statistického lexikonu ČR – záznamy o počtu obyvatel a jejich demografické struktuře. Ve městě se nachází celkem 42 sídelních jednotek, přičemž v některých z nich jsou rozsáhle prostory doposud nezastavěné, ale koncentruje se zde mnoho obyvatel, neboť je tu kompaktní sídlištní zástavba. Příkladem může být Horní Kosov, jak můžeme sledovat v příloze D.
23
6 PRŮZKUM DOPRAVY 6.1
DATA ZE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ
Počty vozidel zahrnují i MHD. Významným časem u všech vybraných křižovatek z hlediska dopravní vytíženosti je sice ranní čas mezi 6:00 – 10:00, kdy lidé jezdí do Jihlavy za prací nebo také naopak z Jihlavy. Nicméně nejvyšší provoz ve všech směrech je v dopravní špičce mezi 14. – 17. hodinou, jak ukazují tabulky v příloze A. Doprava ve všech směrech upadá cca od 22:00. Na mapě jsou zobrazeny vybrané křižovatky rozlišeny barvami. Tyto barvy kopírují následující nadpisy u popisů křižovatek.
Obr. č. 6 Vybrané křižovatky pro analýzu ze smyčkových detektorů
24
6.1.1 KŘIŽOVATKA OKRUŽNÍ X BRNĚNSKÁ X TESCO V průběhu celého dne touto křižovatkou projede ze všech směrů průměrně 24 772 vozidel. Intenzitu zaznamenává níže uvedený graf č. 1. Nejvytíženějším směrem je ulice Brněnská od centra, neboť touto cestou se nejlépe a nejrychleji vozidla dostanou do průmyslové zóny, k největšímu a nejnavštěvovanějšímu supermarketu Tesco a po staré silnici č. 602 do Brna. Následuje ulice Okružní se sídelní jednotkou s nejvyšším počtem obyvatel – Březinovy sady. Důvodem vytíženosti je opět supermarket Tesco, silnice č. 602 na Brno a dále směr do centra.
Graf č. 1 Křižovatka Okružní x Brněnská x Tesco
25
6.1.2 KŘIŽOVATKA HRADEBNÍ X ZNOJEMSKÁ X BRNĚNSKÁ Do této křižovatky vjíždí průměrně 28 829 vozidel/den. Intenzitu křižovatky zobrazuje graf č. 2. Nejvytíženějším směrem je ulice Hradební. Příčinou je směr k nákupnímu centru CityPark, supermarketu Tesco, silnice č. 602 do Brna, Masarykovo náměstí a také směr Znojmo, kde se nachází obchvat Znojmo-Vídeň. Druhým vytíženým směrem je ulice Brněnská (od Sasova). Jelikož je to směr opačný předchozímu, můžeme říci, že důvody vysoké intenzity jsou stejné. Přibývá pouze směr k autobusovému nádraží a nemocnici.
Graf č. 2 Křižovatka Hradební x Znojemská x Brněnská
26
6.1.3 HRADEBNÍ X BENEŠOVA X DVOŘÁKOVA X ŽIŽKOVA Křižovatkou projíždí průměrně 16310 vozidel za den. Bohužel data z této křižovatky nejsou kompletní, protože z ulice Žižkova ve směru doprava, kde následuje připojovací pruh bez světelné signalizace ke směru Hradební, nebyl instalován smyčkový detektor. Proto nelze určit úplnou intenzitu průjezdnosti. Dle sledovaných dat je zřetelné, že nejvytíženějším směrem je ulice Hradební, což navazuje na předchozí analyzovaný směr Brněnská (od Sasova), kde se vozidla rozjíždí do centra ulicí Dvořákova, či Benešova (zásobování) a ulicí Žižkovou k nemocnici a k nájezdu obchvat ZnojmoVídeň, či na výpadovku směrem Pelhřimov.
Graf č. 3 Křižovatka Hradební x Dvořákova x Žižkova
27
6.2
KŘIŽOVATKOVÝ PRŮZKUM
Průzkum vozidla MHD nezahrnují. Jako v předchozím případě dat ze smyčkových detektorů, jsou největší počty projíždějících vozidel křižovatkami zaznamenány, jak v ranních hodinách, tak v dopravní špičce. (příloha A) Není tomu jinak i v hodinách večerních, kdy se intenzita dopravy snižuje. Obrázek č. 7 zachycuje křižovatky ležící v centru Jihlavy, které jsou nejvíce frekventované. Vybrané křižovatky jsou opět barevně rozlišeny a odkazují se tak na nadpisy.
Obr. č. 7 Vybrané křižovatky pro analýzu z křižovatkového průzkumu
28
6.2.1 JIRÁSKOVA X ZBOROVSKÁ X FRITZOVA Dle ručního sčítání do předem připravených formulářů bylo zachyceno, že do křižovatky vjede celkem 35072 vozidel, přičemž jako nejzatíženějším směrem se ukázala ulice Fritzova, náležící k autobusovému nádraží. Důvodem intenzity není pouze autobusové nádraží, ale také dobrá dostupnost do centra (parkovací plochy). V tabulkách přílohy A můžeme sledovat hodnoty v křižovatce Jiráskova (jih), jež navazuje na směry Brno (od Sasova) – Hradební. Spolu se směrem od severu tvoří druhou nejvytíženější část křižovatky.
Graf č.4 Křižovatka Jiráskova x Zborovská x Fritzova
29
6.2.2 HAVLÍČKOVA X FRITZOVA X ÚVOZ Na jednotlivých vjezdech a výjezdech křižovatky se celkem napočítalo 51 940 vozidel za den. Absolutně nejzatíženějším směrem je ulice Havlíčkova ze severu a Fritzova. Důvodů je hned několik, a to: lokalizace nákupního a volnočasového centra (Kaufland, Baumax, Vodní ráj…), blízkost sídelní jednotky Březinovy sady, dostupnost do průmyslové zóny a k Hlavnímu vlakovému nádraží, poloha autobusového nádraží. Havlíčkova jih od křižovatky je hlavním směrem do centra.
Graf č. 5 Křižovatka Havlíčkova x Fritzova x Úvoz
30
6.2.3 PRAŽSKÁ X HAVLÍČKOVA Následující graf č. 6 vykazuje procentní poměr složení dopravy z celkového počtu 44 666 detekovaných vozidel. Tato křižovatka navazuje na předchozí, ve směru Havlíčkova sever. Nejedná se o křižovatku řízenou světelnou signalizací, nýbrž o kruhový objezd. Co se týče počtu vozidel, nejsou ve směrech značné rozdíly, protože všechny směry vedou k významným lokalitám města – průmyslová zóna, nákupní a volnočasové centrum, nájezd na přivaděč Havlíčkův Brod i centrum Jihlavy.
Graf č. 6 Křižovatka Pražská x Havlíčkova
31
6.3
DOPRAVNÍ PRŮZKUM RADAROVÝ
Radarový průzkum neslouží k analýze vytíženosti křižovatek v centru města, ale k zachycení počtu vozidel na určitých výjezdech z Jihlavy. Na obrázku č. 8 jsou vyobrazeny polohy zkoumaných výjezdů. Obr. č. 8 Vybrané křižovatky pro analýzu z radarového průzkumu
Silnice II/523 Jihlava – Humpolec Silnice II/405 Jihlava – Třebíč Silnice III/03824 Jihlava – Hybrálec Nejfrekventovanější časový úsek je cca od 13:00 – 16:00, což ukazují tabulky v příloze A, kde jsou zachycena přesná data ze všech tří výjezdů. Nejvyšší počet vozidel v obou směrech v rámci všech značených výjezdů byl naměřen v ulici Brtnická – směr Třebíč. Jedním z důvodů je hustá zástavba a tedy i osídlení této
32
okrajové části města, dále je tu možnost napojení na hlavní silnici č. E 59 ve směru Znojmo. Následuje výpadovka na Humpolec. Příčinou vysoké frekvence směru Humpolec je nedaleký nájezd na dálnici D1 na 104. km. K nájezdu se lze dostat přes obec Větrný Jeníkov. S porovnáním s předchozím výjezdem zde projíždí dvojnásobný počet nákladních vozidel směřující na dálnici. V poslední řadě zde figuruje vybraný výjezd směřující do obce Hybrálec, který taktéž vede k nájezdu na dálnici D1, 104. km., ale přes silnice nižší třídy, obcí Smrčná. Proto je tato komunikace minoritním výjezdem v porovnání s výjezdem na Humpolec. Projede zde pětkrát méně osobních vozidel a nákladních dokonce desetkrát méně.
33
7 ANALÝZA DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE 7.1
ZATÍŽENÍ KŘIŽOVATEK V JIHLAVĚ
V tabulce č. 1 je uveden přehled počtu vozidel projíždějící křižovatkami za den. Přehled obsahuje pouze křižovatky s intenzitou nad 15000 vozidel/den. Údaje jsou vyobrazeny v mapě, která tvoří přílohu E.
Tabulka č. 1 Zatížení křižovatek v Jihlavě
Křižovatka Brněnská x Citypark Brněnská x Dlouhá stezka Brněnská x Na Kopci Brněnská x Okružní Brněnská x příjezd k ZOO Dvořákova x Husova Dvořákova x Tolstého x Jiráskova x Mahlerova Dvořákova x Vrchlického x Jiráskova x J. Masaryka Havlíčkova x Gorkého Havlíčkova x Okružní Havlíčkova x Rokycanova Havlíčkova x Třebízského Hradební x Dvořákova x Žižkova Hradební x Znojemská I/38 x III/3525 (směr Střítež) Jiráskova x Fritzova x Zborovská Okružní x Březinova x Demlova Okružní x Helenínská x Březinova Pražská x Havlíčkova Pražská x R. Havelky x Sokolovská Žižkova x U Cvičiště
Počet vozidel za den 19 290 17 410 18 520 23 420 17 560 15 150 16 460 15 490 15 360 20 010 15 230 21 460 24 700 29 730 16 230 17 580 15 640 16 280 25 590 16 300 17 060
Zdroj: Podrobný dynamický model města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR, 2010
34
Mezi tři nejzatíženější křižovatky patří Hradební x Znojemská, Pražská x Havlíčkova a Hradební x Dvořákova x Žižkova. Počet vozidel je určen ve všech směrech jednotlivých křižovatek. Ostatní křižovatky a jejich hodnoty můžeme sledovat v grafu č. 7. Graf č. 7 Intenzita zatížení křižovatek v Jihlavě
7.1.1 SPOTŘEBA ČASU NA KOMUNIKACÍCH Hodnota spotřeby času udává celkovou dobu, kterou stráví vozidla jízdou na komunikační síti. Jedná se tedy o součet jízdních dob všech vozidel a udává se ve vozohodinách za den. (CityPlan, 2010)
Úplný výčet komunikací, typů vozidel a jejich spotřeby času zobrazuje níže zobrazena tabulka č. 2. Procentuelně nejvyšší spotřeba času náleží silnici II. třídy, jež představuje hlavní typ komunikace v celém městě, což názorně ukazuje příloha B. Pouze o cca 2% se liší spotřeba času na dálnici D1, která teoreticky pojme nejvyšší počet vozidel. Detailní intenzitu spotřeby času vykazuje níže vyobrazený graf č. 8.
35
Tabulka č. 2 Spotřeba času na komunikacích
Typ komunikace
Osobní vozidla
Spotřeba času [vozohod/den] Lehká Nákladní nákladní Celkem Určeno v % vozidla vozidla
Dálnice Rampy dálnic Silnice I. Třídy Rampy silnic I. Třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Místní komunikace sběrné Místní komunikace obslužné Obytná zóna Pěší zóna
2310 59 1734 126 3476 81 1521 2615 1 39
317 11 246 18 389 9 169 222 0 2
1471 26 345 13 604 10 77 78 0 0
4098 96 2325 157 4469 100 1767 2915 1 41
Celkem
11962
1383
2279
15624
26,23% 0,61% 14,88% 1,00% 28,60% 0,64% 11,31% 18,66% 0,01% 0,26%
Zdroj: Podrobný dynamický model města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR, 2010
Graf č. 8 Spotřeba času na komunikacích v Jihlavě (vozohodiny/den)
36
8 ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY 8.1
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
V dřívějších dobách bylo ovzduší znečišťováno převážně emisemi z továren a doprava se na znečišťování podílela malou měrou. V dnešní době zůstává stále majoritní vliv továren, ale čím dál více významnějším faktorem znečištění je doprava. V kraji Vysočina jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší látky CO (oxid uhelnatý), NOx (oxidy dusíku) a TZL (tuhé znečišťující látky) z dopravy, která se řadí mezi REZZO 4 (Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší, mobilní zdroje znečišťování). TZL mají podíl 52 %, NOx 82,8 % a CO 73,3 %. Zobrazení zdrojů znečištění REZZO 4 jsou uvedeny na následujících obrázcích.
Obr. č. 9 Zdroje REZZO 4, emise TZL
Zdroj:Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplívající zdravotní rizika, 2008
37
Obr. č. 10 Zdroje REZZO 4, emise NOx
Zdroj:Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplívající zdravotní rizika, 2008
38
Obr. č. 11 Zdroje REZZO 4, emise CO
Zdroj:Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplívající zdravotní rizika, 2008
Jak je vidět na výše umístěných obrázcích č. 9, 10 a 11, znečišťující látky se nejvíce vyskytují v okolí dálnice a v průmyslové zóně Jihlavy. Látka CO je nejvíce koncentrována v samotném centru města z důvodu značné vytíženosti. Pro rok 2010 byly v kraji Vysočina stanoveny emisní stropy. Když tyto stropy porovnáme s naměřenými údaji z roku 2006, zjistíme, že by tyto určené limity splnila pouze látky VOC a SO, jež jsou zdrojem jiného znečištění než REZZO 4. Naopak významná znečišťující látka REZZO 4 NOx by strop překročila o 9,88 %. V následujícím obrázku č. 12 je zároveň uvedeno, že látky CO a TZL nemají stanoveny emisní limity.
39
Obr. č. 12 Vztah emisí jednotlivých škodlivin kraje Vysočina vůči emisním stropům (2010)
Zdroj:Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplívající zdravotní rizika, 2008
8.2
ZDRAVOTNÍ RIZIKA
Z vyhodnocení imisní zátěže z pohledu zdravotních rizik na zdraví člověka mají největší vliv tyto látky: oxid siřičitý, oxid uhelnatý, ozon, toluen, suma xylenů, chlorovodík, mangan, vanad, antimon, rtuť a olovo. Majoritním zdrojem těchto látek je doprava, i když tomu přispívají také jiné menší zdroje. Oxid uhelnatý CO je jedovatý, neboť se při vdechování váže na krevní barvivo lépe a pevněji než kyslík a brání tak přenosu kyslíku v organismu. Při otravách se objevují zrakové a sluchové potíže, žaludeční nevolnost, zvracení, bolesti břicha. Při těžké otravě může dojít až k bezvědomí, dále se mohou objevit křeče a později je bezvědomí hlubokém a bez pohybu. Oxidy dusnatý a dusičitý (NO a NO2) se značně podílejí na vzniku fotochemického jevu. NO2 je velice dráždivý plyn, který se pohlcuje hlenem dýchacích cest. Při inhalaci 40
může být absorbován až z 90 %, v závislosti na dýchání nosem nebo ústy. Protože není příliš rozpustný ve vodě, horní cesty dýchací zadrží malé množství. Tyto oxidy mají největší vliv na dýchací ústrojí člověka. Oxid siřičitý (SO2) je bezbarvý jedovatý plyn štiplavého zápachu. Na člověka i zvířata tento oxid působí dráždivě. Může vyvolat dýchací potíže, změny plicní kapacity a plicních funkcí. Pokud je člověk tomuto oxidu vystavený ve větší míře v dětství, pak může mít v dospělosti vážnější dýchací potíže.
41
9 VÝSLEDKY Úkolem bylo zhodnotit dopravní vytíženost ve městě Jihlava. Na základně dostupných dat byla zanalyzována dopravní situace pomocí metody průzkumu ze smyčkových detektorů, křižovatkového průzkumu a doplňkovým radarovým sledováním. U metody průzkumu ze smyčkových detektorů byly vybrány tři křižovatky, které mají díky své poloze nejvyšší intenzitu provozu a patří mezi stěžejní křižovatky města. Jedná se o: 1. Okružní x Brněnská x Tesco, spojující cestu k největšímu supermarketu města, k sídlišti Březinovy sady, směr centrum a výpadovku na Brno. 2. Hradební x Znojemská x Brněnská, která navazuje na předchozí křižovatku, kde jsou rozděleny směry na Masarykovo náměstí, ulici Znojemskou, pomocí níž je možno se dostat na obchvat Znojmo-Vídeň. 3. Hradební x Žižkova x Dvořákova x Benešova, lokalizovanou přímým směrem od předchozích křižovatek, určující směr na Pelhřimov, obchvat Znojmo-Vídeň a k nemocnici. Dle metody křižovatkového průzkumu byly vyhodnoceny také tři nejvytíženější křižovatky, které byly touto metodou analyzovány. Vybrané křižovatky jsou situovány v centru města, leží tedy na ulicích Jiráskova x Fritzova x Zborovská, Havlíčkova x Fritzova x Úvoz a Pražská x Havlíčkova. Doplňková
metoda radarového
průzkumu
slouží pouze
k určení
vytíženosti
vytipovaných silnic na periferiích města. Použitý radar rozeznává na rozdíl od smyčkových detektorů osobní vozidla od nákladních. Radarové snímače byly umístěny na silnicích II/405 Jihlava-Třebíč (ulice Brtnická), silnic III/03824 Jihlava-Hybrálec, silnice II/523 Jihlava-Humpolec (Staré Hory).
42
10 DISKUZE V této práci byly využity všechny možné přístupy k hodnocení dopravní vytíženosti ve městě Jihlava, neboť každá metoda je svým způsobem důležitým přínosem pro tuto analýzu. V minulosti se používala pouze metoda křižovatkového průzkumu, protože Jihlava neměla dostatečné finanční zdroje k pořízení spolehlivé technologie zaznamenávající přesná data. Smyčkové detektory jsou sice nejdražší, ale zato díky své technologii, jsou nejspolehlivějším zdrojem dat. Proto se z finančních důvodů v Jihlavě instalovaly pouze na nejfrekventovanějších křižovatkách. U křižovatkového průzkumu sice odpadají jakékoliv technické zařízení, ale je nutné pověřit výzkumem spolehlivé lidi, kteří musí být předem vyškoleni, a sledování průjezdnosti se pak realizuje ručním zápisem dat. Tato metoda není zcela přesná, především v hustém provozu, kdy člověk nedokáže zaznamenat všechna projíždějící vozidla. Poslední doplňková metoda radarového průzkumu má své místo v analýze vytíženosti na jednotlivých komunikacích a ne na křižovatkách. Výhodou této metody je, že radarový snímač rozezná osobní a nákladní vozidla.
43
11 ZÁVĚR I přesto, že Jihlava nepatří svou rozlohou mezi největší města České republiky, je provoz městem velmi intenzivní. V dopravních špičkách vznikají na křižovatkách kolony a doprava tak není plynulá. Hlavním důvodem je, že lidé jsou málo motivováni využívat hromadnou dopravu a i na krátké vzdálenosti po městě většina z nich jezdí automobily. Náklady na hromadnou dopravu jsou pro obyvatele Jihlavy srovnatelné s náklady v Brně, ale co se týče frekvence, počtu spojů a pokrytí, je na tom Jihlava mnohem hůře. Jako další problém můžu uvést, že Jihlava postrádá vyhrazené pruhy pro vozidla MHD a autobusy linkové dopravy. Toto negativum však nelze odstranit z důvodu husté zástavby v sídelních jednotkách města. Jako jedním možným řešením těchto nedostatků by bylo buď zlevnění MHD, či využití jiných motivačních prostředků tohoto druhu dopravy (slevy pro podnikatele ve městě, pro obyvatele žijících na periferiích města). Druhým řešením může být instalování dopravních smyček do drážek na frekventovaných křižovatkách, které rozeznají délku kolony a přizpůsobí tomu časový interval semaforu. Bohužel tuto variantu si Jihlava z finančních důvodů prozatím nemůže dovolit. Ve srovnání s daty z minulých let se dopravní situace zlepšila po vybudování obchvatu Znojmo-Vídeň a díky tomu křižovatka Znojemská x Brněnská x Hradební není tolik vytížena, protože vozidla mají možnost město objet a nezatěžovat tak centrum. Stav dopravy by se v budoucnu mohl zlepšit i díky myšlence vystavění dalšího obchvatu, který by byl veden od Nových Domků a napojoval by se na obchvat Znojmo-Vídeň. Tímto by se značně snížila intenzita provozu v celém centru města. Díky expandující dopravě je její vliv na ovzduší čím dál významnější. Majoritní dopad na kvalitu ovzduší mají v dopravě výfukové plyny (TZL, NOx, CO). Dále také látky uvolňující se z pneumatik při častém brzdění a rozjezdech. Opatřením do budoucna by mohly být již výše zmiňované prostředky, ale také samotná úprava vozovky. Se vzrůstajícím počtem dopravních prostředků v dnešní době nic neuděláme, neboť doprava je důležitým faktorem rozvoje regionu. Každý člověk by se ale měl zamyslet nad tím, zda je lepší pro životní prostředí například využít městskou hromadnou
44
dopravu místo automobilu, anebo na kratší vzdálenosti místo vozidla využít vlastní energii a jít pěšky či jet na kole.
45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CityPlan. 2010. Konzultační, inženýrské, expertní a projektové služby. CityPlan. [Online] 2010. [Citace: 12. 2. 2011.] www.cityplan.cz. CityPlan. 2010. Podrobný dynamický model města Jihlavy ve vazbě na území kraje Vysočina a ČR. Praha : CityPlan spol. s r.o., 2010. Svoboda, Vladimír. 2006. Doprava jako součást logistických systémů. Praha : Radix, 2006. 80-86031-68-3. Voženílek, Vít a Strakoš, Vladimír a kol. 2009. City Logistic. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 978-80-244-2317-3. Brůhová-Foltýnová, Hana. 2009. Doprava a společnost, Ekonomické aspekty udržitelné dopravy. Praha : Karolinum, 2009. 978-80-246-1610-0. Svoboda, Vladimír a Svitek, Miroslav. 2004. Telematika nad dopravními sítěmi. Praha : ČVUT, 2004. 80-01-03087-3. Keprlík, Jaroslav, Kyncl, Jan a Soušek, Jaroslav. 2002. Technologie a řízení silniční dopravy. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2002. 80-7194-520-X. Adamcová, D. a Kotovicová, J. 2009. Analýza vlivu silniční dopravy na kvalitu životního prostředí v České republice. Skalica : Středoeurópská vysoká škola v Skalici, 2009. Český hydrometeorologický ústav. 2008. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina. [Online] 2008. [Citace: 13. leden 2011.] http://www.kr-vysocina.cz/vyhodnoceni-kvality-ovzdusi-prumyslovezony-mesta-jihlavy-a-z-neho-vyplyvajicich-zdravotnich-rizik/d-4023549/p1. Brinke, Josef. 1999. Úvod do geografie dopravy. Praha : Karolinum, 1999. 80-7184-9235. Ondříšková, I. 2005. Silniční doprava. Kyjov : Střední odborná škola Kyjov, 2005. 97880-7338-057-1. Rozhovor s Jířím Zukalem, pracovník firmy PATRIOT, spol. s r.o. ,Brno, 4.4.2011 Fotodokumentace firmy PATRIOT, spol. s r.o., Brno 2011
46
SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. Č. 1 SMYČKOVÝ DETEKTOR ................................................................................................ 10 OBR. Č. 2 DRUHY SMYČEK ............................................................................................................. 11 OBR. Č. 3 SMYČKOVÉ DETEKTORY INSTALOVANÉ V KŘIŽOVATCE V JIHLAVĚ ................. 13 OBR. Č. 4 RADAR .............................................................................................................................. 14 OBR. Č. 5 SÍŤ LINEK MHD JIHLAVA .............................................................................................. 19 OBR. Č. 6 VYBRANÉ KŘIŽOVATKY PRO ANALÝZU ZE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ .......... 24 OBR. Č. 7 VYBRANÉ KŘIŽOVATKY PRO ANALÝZU Z KŘIŽOVATKOVÉHO PRŮZKUMU...... 28 OBR. Č. 8 VYBRANÉ KŘIŽOVATKY PRO ANALÝZU Z RADAROVÉHO PRŮZKUMU .............. 32 OBR. Č. 9 ZDROJE REZZO 4, EMISE TZL ........................................................................................ 37 OBR. Č. 10 ZDROJE REZZO 4, EMISE NOX..................................................................................... 38 OBR. Č. 11 ZDROJE REZZO 4, EMISE CO........................................................................................ 39 OBR. Č. 12 VZTAH EMISÍ JEDNOTLIVÝCH ŠKODLIVIN KRAJE VYSOČINA VŮČI EMISNÍM STROPŮM (2010) ............................................................................................................................... 40
SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1 ZATÍŽENÍ KŘIŽOVATEK V JIHLAVĚ ................................................................... 34 TABULKA Č. 2 SPOTŘEBA ČASU NA KOMUNIKACÍCH .............................................................. 36
47
SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1 KŘIŽOVATKA OKRUŽNÍ X BRNĚNSKÁ X TESCO ..................................................... 25 GRAF Č. 2 KŘIŽOVATKA HRADEBNÍ X ZNOJEMSKÁ X BRNĚNSKÁ ........................................ 26 GRAF Č. 3 KŘIŽOVATKA HRADEBNÍ X DVOŘÁKOVA X ŽIŽKOVA .......................................... 27 GRAF Č.4 KŘIŽOVATKA JIRÁSKOVA X ZBOROVSKÁ X FRITZOVA......................................... 29 GRAF Č.5 KŘIŽOVATKA HAVLÍČKOVA X FRITZOVA X ÚVOZ ................................................. 30 GRAF Č. 6 KŘIŽOVATKA PRAŽSKÁ X HAVLÍČKOVA ................................................................. 31 GRAF Č. 7 INTENZITA ZATÍŽENÍ KŘIŽOVATEK V JIHLAVĚ ...................................................... 35 GRAF Č. 8 SPOTŘEBA ČASU NA KOMUNIKACÍCH V JIHLAVĚ (VOZOHODINY/DEN) ............ 36
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA A: TABULKY PŘÍLOHA B: FOTOGRAFIE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ PŘÍLOHA C: KOMUNIKAČNÍ SÍŤ MĚSTA JIHLAVY, 2010 PŘÍLOHA D: ZÁKLADNÍ SÍDELNÍ JEDNOTKY MĚSTA JIHLAVY PŘÍLOHA E: ZATÍŽENÍ KŘIŽOVATEK VE MĚSTĚ JIHLAVA, 2010
48
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA A: TABULKY Data ze smyčkových detektorů Průměrné hodinové intenzity na vjezdech do křižovatky Okružní x Brněnská x Tesco Čas
Brněnská (od V. Beranova)
00:00 - 1:00 1:00 - 2:00 2:00 - 3:00 3:00 - 4:00 4:00 - 5:00 5:00 - 6:00 6:00 - 7:00 7:00 - 8:00 8:00 - 9:00 9:00 - 10:00 10:00 - 11:00 11:00 - 12:00 12:00 - 13:00 13:00 - 14:00 14:00 - 15:00 15:00 - 16:00 16:00 - 17:00 17:00 - 18:00 18:00 - 19:00 19:00 - 20:00 20:00 - 21:00 21:00 -22:00 22:00 - 23:00 23:00 - 00:00 Celkem
20 18 19 20 63 295 423 445 429 383 342 318 352 386 405 428 377 382 313 203 123 79 41 28 5891
Okružní 29 22 24 27 43 158 282 344 389 428 432 415 414 468 626 613 520 458 383 245 157 96 92 33 6700
Brněnská (od Hradební) 41 34 31 31 56 224 327 427 449 515 560 534 537 615 746 727 714 637 534 384 251 201 101 76 8752
od Tesca 18 9 9 5 12 41 90 102 149 204 237 244 215 217 254 289 293 275 251 200 138 90 61 25 3429
Průměrné hodinové intenzity na vjezdech do křižovatky Hradební x Znojemská x Brněnská Čas 00:00 - 1:00 1:00 - 2:00 2:00 - 3:00 3:00 - 4:00 4:00 - 5:00 5:00 - 6:00 6:00 - 7:00 7:00 - 8:00 8:00 - 9:00 9:00 - 10:00 10:00 - 11:00 11:00 - 12:00 12:00 - 13:00 13:00 - 14:00 14:00 - 15:00 15:00 - 16:00 16:00 - 17:00 17:00 - 18:00 18:00 - 19:00 19:00 - 20:00 20:00 - 21:00 21:00 -22:00 22:00 - 23:00 23:00 - 00:00 Celkem
Brněnská (od Sasova) 40 32 32 37 72 232 408 464 474 505 529 530 562 586 639 677 659 631 564 426 292 235 108 81 8 815
Znojemská 19 18 13 29 87 283 332 346 363 368 346 319 336 394 389 375 354 336 286 214 146 114 51 36 5 552
Hradební 37 34 30 33 56 219 423 494 624 675 719 673 666 722 852 876 777 674 587 381 251 150 129 59 10 142
Znojemská (od Mas. náměstí) 33 29 20 17 33 86 134 198 226 289 308 299 264 281 298 305 320 281 237 219 149 126 102 65 4 320
Průměrné hodinové intenzity na vjezdech do křižovatky Hradební x Žižkova x Dvořákova x Benešova Čas Hradební Benešova Dvořákova Žižkova 00:00 - 1:00 1:00 - 2:00 2:00 - 3:00 3:00 - 4:00 4:00 - 5:00 5:00 - 6:00 6:00 - 7:00 7:00 - 8:00 8:00 - 9:00 9:00 - 10:00 10:00 - 11:00 11:00 - 12:00 12:00 - 13:00 13:00 - 14:00 14:00 - 15:00 15:00 - 16:00 16:00 - 17:00 17:00 - 18:00 18:00 - 19:00 19:00 - 20:00 20:00 - 21:00 21:00 -22:00 22:00 - 23:00 23:00 - 00:00 Celkem
39 34 28 35 95 428 598 670 691 749 745 735 732 829 862 868 846 803 664 437 276 245 100 77 11 585
2 2 1 1 3 12 14 28 33 33 42 18 13 12 14 14 14 29 24 21 14 8 7 3 361
17 15 14 19 25 92 195 200 269 290 281 289 293 321 388 366 330 293 253 158 96 66 62 29 4 364
Nejsou data
Data z křižovatkového průzkumu Intenzita dopravy na křižovatce Jiráskova x Zborovská x Fritzova Jiráskova (sever) Fritzova Jiráskova (jih) Voz./24h Do Od Do Od Do Od
Zborovská
Do Od křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky
Osobní
4000
5244
7778
Lehká nákladní
433
Ostatní nákladní
384
Celkem
3778
4224 9468
544
466
977
433
435
705 9460
453
492
Osobní Lehká nákladní Ostatní nákladní Celkem
Do křižovatky
163 313
325
369
175
137
694
6145 5149 11294
4687
2212
150
997
312 5232
9919
1887
2512 4399
Intenzita dopravy na křižovatce Havlíčkova x Fritzova x Úvoz Havlíčkova (sever) Úvoz Havlíčkova (jih) Voz./24h
1562 3774
544
927 4643
4410 8228
899 321
4817
3818
Fritzova
Od Od Do Od Do Od Do křižovat křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky ky
10 024 11643 21667 592 884 1476 185 258 443
657
10801 12785 23586
727
585 1242
45
60 105
25
34 59 679 1406
5068 5979 11047 398 391 789 85 94 179
8023 5565 13588 623 323 946 245 154 399
5551 6464 12015
8 891 6042 14933
Intenzita dopravy na křižovatce Pražská x Havlíčkova Havlíčkova (jih) Pražská Voz./24h Do Od Do Od křižovatky křižovatky křižovatky křižovatky 9591 7834 4487 7009 Osobní 17425 11496 662 677 435 458 Lehká nákladní 1339 893 357 353 223 265 Ostatní nákladní 710 488 10610 8864 5145 7732 Celkem 19474 12877
Havlíčkova (sever) Do Od křižovatky křižovatky 5868 5103 10971 436 398 834 274 236 510 6578 5737 12315
Data z radarového průzkumu Intenzita dopravy na silnici II/405 Jihlava - Třebíč Počet vozidel Čas OV NV 00:00 - 1:00 5 0 1:00 - 2:00 8 0 2:00 - 3:00 12 1 3:00 - 4:00 25 1 4:00 - 5:00 228 8 5:00 - 6:00 366 18 6:00 - 7:00 311 16 7:00 - 8:00 270 15 8:00 - 9:00 258 17 9:00 - 10:00 238 11 10:00 - 11:00 222 11 11:00 - 12:00 221 14 12:00 - 13:00 273 17 13:00 - 14:00 330 16 14:00 - 15:00 369 16 15:00 - 16:00 346 13 16:00 - 17:00 305 7 17:00 - 18:00 209 3 18:00 - 19:00 149 4 19:00 - 20:00 93 4 20:00 - 21:00 122 3 21:00 -22:00 97 4 22:00 - 23:00 19 0 23:00 - 00:00 5 1 CELKEM 4482 197
Celkem 5 8 13 26 236 384 327 285 275 249 232 235 290 346 385 359 312 212 153 96 125 100 20 6 4679
Určeno v % 0,11 0,17 0,28 0,54 5,04 8,20 7,00 6,08 5,89 5,33 4,96 5,02 6,20 7,39 8,23 7,68 6,68 4,54 3,27 2,06 2,66 2,14 0,24 0,12 100
Intenzita dopravy na silnici III/03824 Jihlava - Hybrálec Počet vozidel Čas Celkem OV NV 00:00 - 1:00 0 0 0 1:00 - 2:00 1 0 1 2:00 - 3:00 1 0 1 3:00 - 4:00 2 0 2 4:00 - 5:00 23 2 25 5:00 - 6:00 43 4 47 6:00 - 7:00 47 2 49 7:00 - 8:00 47 0 47 8:00 - 9:00 55 7 62 9:00 - 10:00 49 5 54 10:00 - 11:00 38 3 41 11:00 - 12:00 37 3 40 12:00 - 13:00 36 5 41 13:00 - 14:00 64 3 67 14:00 - 15:00 65 2 67 15:00 - 16:00 49 2 51 16:00 - 17:00 45 1 46 17:00 - 18:00 38 0 38 18:00 - 19:00 23 0 23 19:00 - 20:00 8 0 8 20:00 - 21:00 10 1 11 21:00 -22:00 12 0 12 22:00 - 23:00 4 0 4 23:00 - 00:00 3 1 4 CELKEM 700 41 741
Určeno v % 0,00 0,13 0,13 0,27 3,37 6,34 6,61 6,34 8,37 7,29 5,53 5,40 5,53 9,04 9,04 6,88 6,21 5,13 3,10 1,08 1,48 1,62 0,54 0,54 100
Intenzita dopravy na silnici II/523 Jihlava - Humpolec Počet vozidel Čas OV NV 00:00 - 1:00 5 1 1:00 - 2:00 7 1 2:00 - 3:00 7 0 3:00 - 4:00 9 0 4:00 - 5:00 162 12 5:00 - 6:00 210 21 6:00 - 7:00 224 33 7:00 - 8:00 185 44 8:00 - 9:00 182 37 9:00 - 10:00 172 46 10:00 - 11:00 181 33 11:00 - 12:00 176 40 12:00 - 13:00 197 29 13:00 - 14:00 267 28 14:00 - 15:00 317 37 15:00 - 16:00 286 28 16:00 - 17:00 236 13 17:00 - 18:00 221 4 18:00 - 19:00 127 2 19:00 - 20:00 75 2 20:00 - 21:00 62 1 21:00 -22:00 50 3 22:00 - 23:00 13 0 23:00 - 00:00 4 1 CELKEM 3375 416
Celkem 6 8 7 9 174 231 257 229 219 218 214 216 226 295 354 314 249 225 129 77 63 53 13 5 3791
Určeno v % 0,16 0,21 0,18 0,24 4,59 6,09 6,78 6,04 5,78 5,75 5,64 5,70 5,96 7,78 9,34 8,28 6,57 5,94 3,40 2,03 1,66 1,40 0,34 0,13 100
PŘÍLOHA B: FOTOGRAFIE SMYČKOVÝCH DETEKTORŮ Frézování drážek do vozovky při instalaci kabelů smyčkových detektorů
¨ Řadič světelné signalizace
