MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ _________________________________________________ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Studie rozvoje cestovního ruchu na území ORP Vsetín
Bakalářská práce
Autor: Lenka Kyjaniová Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Brno 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Studie rozvoje cestovního ruchu na území ORP Vsetín“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně ................
Podpis ....................
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za ochotu, užitečné rady, odbornou pomoc a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svým nejbližším za podporu během celého studia.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v ORP Vsetín. Vybrané území se nachází v severovýchodní části Zlínského kraje a je součástí okresu Vsetín. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy vztahující se k problematice cestovního ruchu a metodiky měření jeho potenciálu. Druhá část obsahuje lokalizaci a popis vybraného území, je zde zhodnocen potenciál a navrhnuta doporučená opatření. K hodnocení potenciálu byla využita aktualizovaná metodika dle Bíny (2010) a SWOT analýza. Klíčová slova Potenciál cestovního ruchu, cestovní ruch, ORP Vsetín, metodika, analýza SWOT
Abstract
The aim of this bachelor thesis is to evaluate the potencial of tourism in the municipality Vsetín. The investigated area is located in the northeast part of Zlín Region and is a part of Vsetín District. The first part of this work contains the basic concepts related to the tourism and selected methodologies. The second part includes location and description of the area, evaluated potencial of tourism and suggested measurements. There is applied the methodology by Bína (2010) and the SWOT analysis in evaluating the potencial. Key words Tourism potencial, tourism, ORP Vsetín, methodology, SWOT analysis
Obsah
1
ÚVOD ................................................................................................................................. 8
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................................................ 9
3
PŘEHLED PROBLEMATIKY ........................................................................................ 10 3.1
Cestovní ruch ............................................................................................................. 10
3.2
Vývoj cestovního ruchu ............................................................................................. 10
3.3
Typologie cestovního ruchu ...................................................................................... 11
3.3.1
Formy cestovního ruchu ..................................................................................... 11
3.3.2
Druhy cestovního ruchu ..................................................................................... 12
3.4
Potenciál cestovního ruchu ........................................................................................ 14
3.5
Metodiky pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu.............................................. 14
3.5.1
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka ........................................ 15
3.5.2
Hodnocení rekreačních předpokladů metodou TERPLAN ................................ 15
3.5.3
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pomocí GIS dle Novotné ................... 16
3.5.4
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) .................................. 17
3.5.5
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2010) .................................. 17
3.6
4
5
Cestovní ruch ve vztahu k udržitelnému rozvoji území ............................................ 18
3.6.1
Přínosy a rizika cestovního ruchu pro trvale udržitelný rozvoj území ............... 18
3.6.2
Ekologicky šetrný cestovní ruch ........................................................................ 19
3.6.3
Strategie udržitelného rozvoje České republiky................................................. 20
Metodika ........................................................................................................................... 21 4.1
Metodika práce .......................................................................................................... 21
4.2
Metodika dle Bíny (2010).......................................................................................... 21
4.2.1
Pojetí potenciálu cestovního ruchu..................................................................... 21
4.2.2
Atraktivity cestovního ruchu .............................................................................. 21
4.2.3
Přehled hodnocených atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů 22
4.2.4
Plochy a linie ...................................................................................................... 25
4.2.5
Přehled hodnocených ploch a linií a jejich intenzitních stupňů ......................... 25
LOKALIZACE ÚZEMÍ.................................................................................................... 29 5.1
Charakteristika území ................................................................................................ 29
5.2
Přírodní podmínky ..................................................................................................... 30
5.2.1
Geologický vývoj ............................................................................................... 30
5.2.2
Hydrologie .......................................................................................................... 30
5.2.3
Flora a fauna ....................................................................................................... 31
5.2.4
Klima .................................................................................................................. 31
5.3
Přírodní potenciál ...................................................................................................... 31
5.3.1 5.4
6
Přírodní atraktivity nacházející se v oblasti ....................................................... 31
Kulturně-historický potenciál .................................................................................... 32
5.4.1
Kulturní atraktivity nacházející se v obcích dané oblasti ................................... 33
5.4.2
Kulturní akce a folklor ....................................................................................... 33
VÝSLEDKY ..................................................................................................................... 36 6.1
Hodnocení atraktivit cestovního ruchu ...................................................................... 36
6.2
Hodnocení ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch ................................................. 38
6.3
SWOT analýza ........................................................................................................... 39
6.3.1
Silné stránky ....................................................................................................... 39
6.3.2
Slabé stránky ...................................................................................................... 40
6.3.3
Příležitosti........................................................................................................... 40
6.3.4
Hrozby ................................................................................................................ 41
6.4
Zhodnocení výsledků a navržení opatření ................................................................. 41
7
DISKUZE ......................................................................................................................... 43
8
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 44
9
POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY ....................................................................... 45
1
ÚVOD
Cestovní ruch představuje jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví a nároky na jeho vybavenost stoupají. Stává se stále významnějším faktorem ekonomiky a regionálního rozvoje. Pro rozvoj cestovního ruchu v regionech je klíčové vytváření koncepcí a strategií. Jejich hlavními cíly je zkvalitňovat stávající služby a možnosti cestovního ruchu, rozšiřovat je do atraktivních oblastí, budovat kvalitní infrastrukturu, podporovat ekologicky šetrné služby cestovního ruchu a usilovat o zvýšení jejich podílu. Jedním z nejvyužívanějších nástrojů rozvoje je v současné době možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU. Regiony se v nabídkách služeb cestovního ruchu velmi liší. Vybrané území ORP Vsetín disponuje především přírodním a historickým potenciálem. Turisté do této oblasti přijíždějí hlavně za tradičními formami turistiky a sportu. Přesto jsou zde aspekty bránící rozvoji tohoto území, jako např. nedostatečná dopravní infrastruktura nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly, což úzce souvisí s kvalitou poskytovaných služeb. V bakalářské práci jsou nejdříve nastíněny základní pojmy a souvislosti vztahující se k cestovnímu ruchu a hodnocení jeho potenciálu. Dále jsou zde podrobně popsány přírodní a kulturně-historické podmínky území. V praktické části je také vyhodnocen celkový potenciál cestovního ruchu v ORP Vsetín za využití Bínovy metodiky (2010) a SWOT analýzy. V neposlední řadě jsou zde navržena opatření do budoucna, výsledky jsou v kapitole Diskuze porovnány s ostatními regiony i s výsledky Bíny a vše je slovně zhodnoceno. Přílohy obsahují fotodokumentaci.
2
CÍL PRÁCE
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál cestovního ruchu na území ORP Vsetín. Tohoto cíle je dosaženo pomocí zvolené aktualizované metodiky dle Bíny, která je aplikována na celé území daného ORP. Jedná se o analýzy jednotlivých složek území (přírodní, společenské, kulturní, infrastrukturní), které mají vliv na cestovní ruch. Dále jsou v práci podrobně popsány širší územní vztahy ORP Vsetín. Dílčím cílem je také zhodnotit dané území z hlediska rozvoje cestovního ruchu pomocí SWOT analýzy, která identifikuje silné a slabé stránky a případné hrozby či příležitosti. Dalším dílčím cílem je zhodnocení postavení cestovního ruchu ve vztahu k udržitelnému rozvoji daného území.
3
PŘEHLED PROBLEMATIKY
3.1
Cestovní ruch
Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.1 Cestovní ruch je nejen socioekonomickým, ale i prostorovým jevem. Je proto objektem zájmu ekonomiky, sociologie, geografie, medicíny, psychologie, pedagogiky, urbanismu. Zkoumání cestovního ruchu jen z pohledu jedné disciplíny je nedostatečné, proto se uplatňuje interdisciplinární přístup.2
3.2
Vývoj cestovního ruchu
Zatímco v dřívějších dobách lidé cestovali nejčastěji z důvodů obchodních a vojenských, v současnosti je cestovní ruch především volnočasovou aktivitou. Představuje důležitou oblast národního hospodářství a stal se běžnou součástí spotřeby obyvatelstva. Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné splnit tři základní podmínky, a to vytvořit dostatečný fond volného času, zajistit přiměřené disponibilní prostředky u obyvatelstva (tedy prostředky, jež zbývají po uspokojení běžných potřeb, jako je bydlení, stravování, ošacení atd.) a zajistit svobodu pohybu a bezpečnost v turistickém cíli – destinaci. V hierarchii potřeb člověka se proto cestovní ruch postupně přesunul z oblasti potřeb luxusních a zbytných do oblastí potřeb běžných, které jsou nedílnou součástí jeho spokojeného života.3 Samotný vývoj cestovního ruchu v jednotlivých zemích světa však probíhal odlišně, a to podle hospodářsko-politického uspořádání, které v té které zemi bylo realizováno. V této souvislosti je možné v rámci historického vývoje cestovního ruchu v České republice hovořit
1
Pramen definice: International Conference on Travel and Tourism Statistic. Conference Resolutions WTO, Madrid, July 1991 2 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno, 2006 3 RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha, 2011
o třech etapách: etapa mezi dvěma světovými válkami, etapa po II. Světové válce do roku 1989 a etapa po roce 1989.4
Typologie cestovního ruchu
3.3
Odborná literatura nejčastěji člení cestovní ruch na:
formy cestovního ruchu, v nichž dominuje především hledisko motivů účasti na cestovním ruchu, druhy cestovního ruchu, které zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky.5
3.3.1 Formy cestovního ruchu Rekreační cestovní ruch Tato forma zahrnuje příměstskou rekreaci a pobyty na dovolené a dále lázeňský cestovní ruch, který využívá přírodních léčivých faktorů (voda, plyny, klima apod.). Z hlediska vývoje cestovního ruchu se jedná o jednu z nejstarších a nejvíce rozšířenou formu cestovního ruchu. Příměstská rekreace je víkendovou alternativou pro druhé bydlení (tj. chataření a chalupaření). Kulturní cestovní ruch Společným znakem kulturního cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobu života, náboženství apod. Jednou z forem je vzdělávací cestovní ruch, který je motivován získáváním znalostí a dovedností v navštívené destinaci na vlastní náklady návštěvníka – jazykové kurzy, poznávání místních kultur, studijní pobyty aj. Další formou je náboženský cestovní ruch, nebo také religiózní či poutní cestovní ruch, který je charakteristický návštěvami a prohlídkami religiózních památek, tj. kostelů, katedrál, poutních míst apod. Společensky orientovaný cestovní ruch V případě těchto forem cestovního ruchu jsou návštěvníci motivováni především společenským setkáním, které je těmito formami zprostředkováno. Asi nejrozšířenější formou 4 5
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno, 2006 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch - (základy). Praha, 2007
je návštěva příbuzných a známých, při které se návštěvníci zajdou podívat např. na výstavu či navštíví nějakou kulturní památku.6 Sportovní cestovní ruch Tento typ cestovního ruchu zahrnuje krátkodobé či dlouhodobější pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování a posilování zdraví. V praxi nabývá forem dle druhů sportu, např. horská či vysokohorská turistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, lovecká turistika apod. Bývá zde řazeno i tzv. sportovní diváctví, čili pasivní účast na různých sportovních akcích.7 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Tato kategorie zdůrazňuje ekonomické, resp. profesní aspekty motivace účastníka. Charakteristické je, že probíhá převážně v pracovním čase účastníka. Mezi formy ekonomicky orientovaného cestovního ruchu lze řadit služební cesty, spočívající v různých typech obchodního jednání, kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav atp. Specificky orientovaný cestovní ruch Kategorie specificky orientovaný cestovní ruch je vymezena na základě specifických motivů účastníka. Jedná se například o nákupní cestovní ruch, politický cestovní ruch, vojenská cestovní ruch apod.8
3.3.2 Druhy cestovního ruchu Cestovní ruch dle místa realizace Jde o členění podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Dle tohoto kritéria je cestovní ruch členěn na domácí a zahraniční cestovní ruch. Při výjezdech občanů dané země do zahraničí hovoříme o výjezdovém cestovním ruchu (tzv. „outgoing“), při příjezdech zahraničních návštěvníků do dané země se jedná o příjezdový cestovní ruch (tzv. „incoming“).
6
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno, 2006 INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch - (základy). Praha, 2007 8 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno, 2006 7
Cestovní ruch dle délky pobytu Dle tohoto kritéria je cestovní ruch členěn na krátkodobý (délka pobytu zpravidla do 3 přenocování) a dlouhodobý cestovní ruch (pobyt zahrnuje více jak 3 přenocování, nikoli však více než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a více než 1 rok v cestovním ruchu zahraničním). Cestovní ruch dle počtu účastníků Toto členění obvykle zahrnuje cestovní ruch individuální, kdy účastník cestuje sám nebo nejvýše s rodinou, a skupinový, kdy cesta a pobyt je zajišťována hromadně pro zájmově či jinak vytvořené kolektivy. V rámci tohoto kritéria bývá někdy samostatně ještě členěna tzv. klubová turistika. Cestovní ruch dle věku účastníků Dle tohoto kritéria se člení:
cestovní ruch dětí – především dětské tábory, školní výlety, školy v přírodě apod.
cestovní ruch mládeže – zde se jedná o cestovní ruch lidí ve věku 15 – 24 let
cestovní ruch seniorů – představován cestovním ruchem lidí postproduktivního věku
cestovní ruch rodin s dětmi
cestovní ruch věkové skupiny lidí mezi 40 – 50 rokem.
Cestovní ruch dle převažujícího prostředí pobytu
městský cestovní ruch – má spíše krátkodobější charakter, hlavním motivem návštěvy jsou turisticky zajímavá města, jejich památky a další atraktivity
venkovský cestovní ruch – převážně realizovaný v prostředí venkova, s nejrůznějšími formami pobytu, z nichž je v poslední době velice populární tzv. agroturistika. Jedná se o pobyt na farmách či statcích obvykle spojených s aktivní účastí na životě v nich (pomoc při sklizni, práce na poli apod.)
lázeňský cestovní ruch – zahrnuje převážně dlouhodobé pobyty spojené s léčením v zdravotně příznivém prostředí lázeňských míst
9
cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu – horská, přímořská střediska apod. 9
INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch - (základy). Praha, 2007
Cestovní ruch dle ročního období Cestovní ruch má sezónní charakter, a proto je možno rozlišit následující kategorie: letní cestovní ruch, zimní cestovní ruch, cestovní ruch v hlavní sezóně (období, ve kterém cestuje největší množství návštěvníků do dané destinace) a mimosezónní cestovní ruch (období s nižší návštěvností destinace).10
3.4
Potenciál cestovního ruchu
Pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité předpoklady. Obecně lze vyčlenit dvě hlavní skupiny: lokalizační a realizační podmínky. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. oběma sektory současně. Do realizačních podmínek řadíme dopravní a časovou dostupnost a materiálně-technické předpoklady, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Lokalizační podmínky mají obvykle větší význam než podmínky realizační. Může však nastat situace, kdy překonáním určitých lokalizačních handicapů (jako např. klimatické podmínky), budou mít větší význam realizační podmínky. Jako příklad lze uvést budování lyžařských areálů s umělým sněhem ve velmi teplých oblastech. 11
3.5
Metodiky pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu byl doposud hodnocen podle různých přístupů. Jednotliví autoři se v různých bodech shodují, jinde se liší. Mezi nejvýznamnější české autory lze řadit Bínu, Vepřeka a Novotnou. V této kapitole budou stručně popsány následující metodiky: 1) hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka 2) posouzení rekreačních předpokladů metodou TERPLAN 3) hodnocení potenciálu cestovního ruchu pomocí GIS dle Novotné 4) hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) 5) hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2010)
10
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno, 2006 BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002 11
3.5.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka Hodnocení potenciálu cestovního ruchu se provádí na mapách, kde nejmenší hodnocenou jednotkou je 1/400 základní mapy ČR v měřítku 1:50 000. Mapový list je rozdělen na 20x20 „čtverců“ o velikosti cca 1,2 km x 0,9 km. Každý „čtverec“ obsahuje 6 klimatologických a 5 geomorfologických charakteristik. Každá dílčí charakteristika byla pro účely „modelu optimalizace rekreační návštěvnosti“ ohodnocena bodovou hodnotou pro 3 základní typy rekreačního využití. Tyto typy jsou atraktivita či potenciál „čtverce“ pro zimní rekreaci, letní rekreaci a turistiku. Datovou základnu modelu území, se kterou pracuje metoda modelu optimalizace, tvoří digitální mapy (vrstvy). Metoda modelu optimalizace rekreačního využití území je založena na těchto etapách zpracování:
stanovení atraktivity přírodního prostředí pro rekreaci a cestovní ruch;
stanovení atraktivity civilizačních faktorů a materiálně technické základny pro rekreaci;
stanovení omezujících podmínek.
Propojením výše uvedených atraktivit a omezení je stanovena celková atraktivita. Tato metodika, zpracována Ing. arch. Vepřekem je zajímavá zejména proto, že je přímým podkladem pro zpracování územních plánů velkých územních celků.12
3.5.2 Hodnocení rekreačních předpokladů metodou TERPLAN Území, kde se hodnotí rekreační potenciál krajiny, se rozčlení na síť čtverců o straně a = 2,4 km. Analýza je prováděna v rámci jednotlivých čtverců. Základní vzorec: r = (A + B + C + D) * K A - celková délka okrajů lesa v km B - délka okrajů vodních ploch a toků B1 – okraje vodních ploch v km, násobeno koeficientem 2,0 B2 – okraje vodních toků v km B = B1 + B2 C – výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (ha, km2) 12
VEPŘEK, K. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech VÚC. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002
D – struktura půdního fondu v % D1 – zastavěná plocha a devastovaná území, násobeno koeficientem 0 D2 – orná půda, násobeno koeficientem 0,1 D3 – trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště, násobeno koeficientem 0,3 D4 – lesy, násobeno koeficientem 0,3 D5 – vodní plochy, násobeno koeficientem 1 D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 K – koeficient L – koeficient s průměrným počtem dnů s teplotou vyšší než 10 C Z – koeficient s průměrným počtem dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm K=L+Z Výsledné číslo srovnává jednotlivé lokality. Oblast s vyšším číslem má vyšší rekreační hodnotu.13
3.5.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pomocí GIS dle Novotné Novotná ve své studii pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu využila geografické informační systémy, konkrétně metodu založenou na mapové algebře. Tuto metodu je možno využít při hodnocení jak potenciálu krajiny, tak při porovnávání různých území. Mapová algebra je založena na matematických operacích nad jednou nebo více vrstvami rastrových dat. Základními datovými zdroji pro toto hodnocení mohou být digitální mapy, zpracované s přesností map v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000, dále tematické databáze získané většinou průzkumem v terénu nebo zpracováním tematických map. Diferenciace území z hlediska elementárních podmínek pro jednotlivé rekreační aktivity je vyjádřena v elementárních mapových vrstvách. Lokalizační předpoklady jsou obvykle zobrazeny jako polygony, kolem kterých je vytvořena obalová zóna ve vzdálenosti 500 nebo 1000 m, která vyjadřuje prostorový dosah atraktivity. Výsledek použití mapové algebry závisí především na kvalitě vstupních informací.14
13
SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie II. Brno, 2009 NOVOTNÁ, M. An evaluation of the conditions for the recreational explotation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko). Ostrava, 2003 14
3.5.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) Podmínkou pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu je dle Bíny zjednodušení a rozčlenění systému lokalizačních podmínek na relativně přirozené segmenty. Za tyto segmenty lze považovat jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu jako např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Každé dílčí složce potenciálu se přiřadí jednotlivé body, které jsou rozdílné podle významnosti a důležitosti pro cestovní ruch.15 Potenciál je konstruován pro každou obec ČR podle zastoupení některé z vymezených 24 potenciálních složek cestovního ruchu a rekreace. Za součást cestovního ruchu považuje Bína i rekreaci, resp. cesty za rekreací, pojem potenciál cestovního ruchu tedy v sobě zahrnuje i rekreační potenciál daného území.16
3.5.5 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2010) Aktualizace metodiky pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu se zaměřuje na rozhodující aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Pracuje s většími prostorovými jednotkami, a to se správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Do metodiky jsou nyní také zahrnuty aspekty jako míra dostupnosti území individuální dopravou a obslužnost území veřejnou dopravou. Atraktivity se diferencují podle jejich významu do dvou až tří významových stupňů (A, B, C). Plochy a linie jsou vyhodnocovány z rozlohy ORP, u ploch je to přímým podílem v %, u linií pomocí koeficientu. Závěrečným metodickým krokem je přiřazení bodových hodnot těmto prvkům.17 V bakalářské práci byla využita tato metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu v rámci celého ORP Vsetín a bude podrobně popsána v kapitole Metodika.
Klapka, Nováková a Frantál se pokusili o sjednocení přístupu ke stanovení celkového potenciálu cestovního ruchu, a to tím, že přizpůsobili charakter metodiky stanovení kulturněhistorického potenciálu území metodice hodnocení přírodního potenciálu. Přírodní potenciál se totiž doposud hodnotil jako plošná charakteristika, a naopak kulturně-historický potenciál 15
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002 16 BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. [online]. 2010 17 BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. [online]. 2010
jako charakteristika bodová. Kolektiv autorů se tedy rozhodl převést bodové vyjádření do plošného pomocí aplikace geografického nebo interakčního potenciálu, který využívá modelu prostorových interakcí, což se ukázalo jako možné.18 Přístupů ke stanovení potenciálu cestovního ruchu území je tedy několik. V určitých aspektech se mezi sebou liší více, v jiných méně. Bína hodnotí složky potenciálu cestovního ruchu tak, že jednotlivým složkám přiděluje body podle toho, jaký význam mají na cestovní ruch. Body získává pomocí metody expertních odhadů. Vepřek hodnotí potenciál cestovního ruchu na digitálních mapách, rozdělených na hodnocené jednotky, „čtverce“. Potenciál hodnotí pro zimní rekreaci, letní rekreaci a turistiku. Také Novotná využívá digitální mapy, které jsou zpracovávány v GIS systémech. Potenciál území vymezuje v různých mapových vrstvách. Metoda TERPLAN zpracovává potenciál cestovního ruchu rozčleněním území na síť čtverců, v rámci kterých je prováděna analýza. Vzhledem k velmi dobré aplikovatelnosti hodnocení dle Bíny je jeho aktualizovaná metodika použita v této bakalářské práci.
3.6
Cestovní ruch ve vztahu k udržitelnému rozvoji území
Jednotná a všeobecně přijímaná definice udržitelného rozvoje zatím neexistuje. Evropský parlament definuje udržitelný rozvoj jako takový rozvoj, který přináší zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.19 3.6.1 Přínosy a rizika cestovního ruchu pro trvale udržitelný rozvoj území Plány regionálního rozvoje jsou často spojeny s cestovním ruchem, který patří k významným prvkům ekonomického rozvoje dané lokality. Udržitelný rozvoj však představuje pro cestovní ruch velmi složitou otázku. Týká se daleko širšího okruhu aspektů, než jen dopadů na ekosystémy a vytváření skládek odpadu. Patří sem i morální a společenský kontext, jako je ekonomická a sociální spravedlnost, přístup k informacím atd. Z hlediska aspektů udržitelného rozvoje tak cestovní ruch znamená pro každou lokalitu příležitost, ale zároveň i ohrožení. Příležitosti pro lokalitu znamenají určité šance, kterých lze využít, ohrožení
18
KLAPKA, P., NOVÁKOVÁ, E., FRANTÁL, B. Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území. Olomouc, 2007 19 NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. Olomouc, 2010
představují problémy, kterých je třeba se vyvarovat. Problémy mohou být také výzvou či podnětem k řešení, právě pomocí provozování udržitelných forem turismu.20 Tab. 1 Příležitosti a ohrožení cestovního ruchu v podobě ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů
Ekonomické dopady
Sociální dopady
Environmentální dopady
Příležitosti (šance) Vytváření pracovních příležitostí
Ohrožení (výzvy a podněty) Nestabilní poptávka
Příliv zahraničního kapitálu
Sezónnost produktů cestovního ruchu
Vytváření místního bohatství
Existence "šedé" a "černé" ekonomiky
Daňové výnosy
Obtížnost získání finančních zdrojů
Přispění k produkci místních výrobků a služeb
Problémy ve vztazích mezi cestovním ruchem a jinými místními odvětvími
Odpočinek a regenerace rekreantů
Sociokulturní změny
Zlepšení kvality života rozšířením výběru a dodávek místních služeb
Zvýšení kriminality
Rozšíření soc. a kulturních kontaktů
Zvýšení nákladů na služby
Lepší využití umělého prostředí
Dopravní zátěž
Podpora investic do kvality vody
Znečištění prostředí a hluk
Ochrana přírodního a kult. dědictví
Spotřeba energie
Environmentální gramotnost
Produkce odpadů
Zdroj: Šimková, 2004
3.6.2 Ekologicky šetrný cestovní ruch Cestovní ruch má nesporné množství výhod, ale zejména pro přírodní prostředí může být velmi rizikový. Nadměrná koncentrace turismu může ohrozit jak faunu, tak i floru těchto oblastí. Dochází ke znehodnocování rekreačního potenciálu se všemi negativními jevy – hlukem, znečišťováním vody a ovzduší, poškozování památek atd. Proto musí být cestovní ruch v některých oblastech omezen. Jedná se hlavně o národní parky a chráněná krajinná území, kde platí zvláštní předpisy a nařízení pro pohyb v přírodě. Z těchto důvodů se jako součást koncepce udržitelného rozvoje začíná prosazovat „udržitelný turismus“, který bere větší ohled na ochranu životního prostředí. Příkladem udržitelné formy cestovního ruchu zdůrazňující šetrný vztah k přírodě a krajině může být venkovská turistika, ekoturistika, agroturistika nebo chataření a chalupaření. 20
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. [online]. 2006.
Jedním z cílů současné Státní politiky životního prostředí (2004) v rámci kapitoly 9: „Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch“ je vytvoření sítě center šetrné turistiky koordinované národním centrem za účelem ekologizace regionálního cestovního ruchu.21
3.6.3 Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z ledna 2010 aktualizoval předchozí strategii z roku 2004. Tento dokument již obsahuje samostatnou prioritní osu s názvem Rozvoj území. Rozvoje území je nutné dosahovat zlepšením stavu, ale také zlepšením procesů – mimo jiné též účinným a vzájemně koordinovaným strategickým a územním plánováním.22 Prioritní osa 3: Rozvoj území Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti Cíl 1: Zvýšit ekonomický a environmentální potenciál, konkurenceschopnost a sociální úroveň regionů ČR na srovnatelnou úroveň s vyspělými regiony Evropy, a postupně snižovat nepřiměřené regionální disparity. Cíl 2: Posílit roli měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů Cíl 3: Zabezpečit udržitelný rozvoj venkova a posílit harmonizaci vztahů mezi městem a venkovem Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Cíl 1: Finančně zabezpečit zvyšování kvality života v území prostřednictvím systému rozpočtového určení daní (obcí a krajů) Cíl 2: Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech. Cíl 3: Zvýšit a zkvalitnit dostupnost služeb (včetně kultury), především pak bydlení Cíl 4: Posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické a územní plánování Cíl 1: Vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území Cíl 2: Hospodárně využívat zastavěné území a chránit území nezastavěné a nezastavitelné pozemky23
21
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. [online]. 2006. 22 MAIER K. a kol. Udržitelný rozvoj území. Praha, 2012. 23 Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. [online]. 2010.
4
Metodika
4.1
Metodika práce
Bakalářská práce bude rozdělena do tří hlavních částí. První část práce bude věnována literární rešerši cestovního ruchu, vymezení základních pojmů a problematik, které souvisejí s tématem bakalářské práce. Druhá část práce se bude věnovat popisu širších územních vztahů, popisu lokalizačních předpokladů, zejména přírodních a kulturně-historických atraktivit na území ORP Vsetín a bude zde podrobně zpracován stav jednotlivých složek území (přírodní, socioekonomické). Tyto oblasti budou zhodnoceny analýzou SWOT, na jejímž základě bude navržena možná strategie pro rozvoj cestovního ruchu v daném území. V poslední části budou shrnuty výsledky, diskuse a závěr.
4.2
Metodika dle Bíny (2010)
4.2.1 Pojetí potenciálu cestovního ruchu Soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu vytváří složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je proto jeho zjednodušení a rozčlenění na měřitelné segmenty. Ty pak vystupují v pozici dílčích potenciálů a celkový potenciál je koncipován jako jejich souhrn. Dílčím segmentům je přiřazován určitý počet bodů. Jejich součet pak představuje konečný potenciál. Otázka šíře pojetí segmentů potenciálu cestovního ruchu má souvislost s tím, zda se některé danosti a aktivity mají uvažovat ještě jako součásti potenciálu cestovního ruchu, nebo již jako atributy využití potenciálu cestovního ruchu. Jako příklad Bína uvádí existenci rozhleden, lyžařských sjezdových areálů nebo ubytovacích kapacit, které pokládá již za využití potenciálu. Segmenty potenciálu cestovního ruchu lze seskupit do dvou dílčích potenciálů, jimiž jsou: a) potenciál atraktivit cestovního ruchu b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch 4.2.2 Atraktivity cestovního ruchu Většinu atraktivit diferencujeme podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou až tří významových stupňů (A, B, C). Základem významové diferenciace jsou konkrétně zjistitelné parametry.
4.2.3 Přehled hodnocených atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Přírodní pozoruhodnosti A – celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti (skalní útvary, jeskyně, propasti, nejhodnotnější rašeliniště s naučnými chodníky apod.), B – jiné významné přírodní výtvory (krasové kaňony, sklaní útvary, rašeliniště apod.) Historické městské soubory A – městské památkové rezervace, B – městské památkové zóny Historické vesnické soubory A – vesnické památkové rezervace, B – vesnické památkové zóny Zámky A – zámky se statutem národní kulturní památky, B – zámky s průvodcovskými prohlídkami, C – jiné významné zámky Hrady, tvrze, zříceniny A – hrady, zříceniny se statusem národní kulturní památky, B – hrady, tvrze, zříceniny s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku, C – jiné významné hrady, tvrze, zříceniny Křesťanské sakrální památky A – kostely, kláštery, kaple se statutem národní kulturní památky, B – kostely, kláštery, kaple s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku, C – jiné významné kostely, kláštery, kaple Židovské památky A – židovské památky se statutem národní kulturní památky, B – židovské památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku, C – jiné židovské památky Vojenské památky A – vojenské památky se statutem národní kulturní památky, B – jiné významné vojenské památky Pietní památníky A – pietní památníky se statutem národní kulturní památky, B – jiné významné pietní památníky a vojenské hřbitovy
Technické památky A – technické památky se statutem národní kulturní památky, B – technické památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku, C – jiné významné technické památky Archeologické památky A – archeologické památky se statutem národní kulturní památky, B – jiné významné archeologické památky Historické podzemí Podzemní areály s průvodcovskými prohlídkami Muzea, galerie A – muzea, galerie celostátního významu, popř. se statutem národní kulturní památky, B – muzea, galerie oblastního významu, popř. s turisticky atraktivním zaměřením, C – ostatní muzea, galerie Muzea v přírodě, skanzeny A – muzea v přírodě, skanzeny celostátního významu, B – ostatní muzea v přírodě, skanzeny, expozice v původních objektech Lázeňská místa A – obce se statutem lázeňského místa s vyvinutou lázeňskou čtvrtí a s širším kulturním a společenským významem, B – ostatní obce se statutem lázeňského místa Zoologické zahrady, zooparky A – nejvýznamnější botanické zahrady a arboreta, B – ostatní botanické zahrady a arboreta Aquaparky, plavecké bazény A – aqvaparky, B – významné plavecké bazény Golfová hřiště Venkovní i krytá golfová hřiště Farmy pro hipoturistiku Farmy umožňující jízdu na koni Vinařský věhlas Sídla s obecně známými vinnými sklepy
Pivovarnický věhlas Sídla s obecně známými pivovarskými restauracemi Jiné atraktivity cestovního ruchu A – nejvýznamnější jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu, B – jiné významné jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu Turistická informační centra Turistická informační centra Přidaná hodnota: Památky UNESCO Tab. 2 Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Atraktivita cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnost Historický městský soubor Historický vesnický soubor Zámek Hrad, tvrz, zřícenina Křesťanská sakrální památka Židovská památka Vojenská památka Pietní památka Technická památka Archeologická památka Historické podzemí Muzeum, galerie Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště Farma pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum Přidaná hodnota: památka UNESCO Zdroj: Bína, 2010
A
Významový stupeň B C 60 60 40 65 60 60 60 55 50 55 40
20 30 20 45 40 40 40 25 20 25 20
Nediferencováno
15 15 15 15
10 40
50 60 75 60 60 50
25 30 25 35 25 25
10
35 35 25 25 50
20 15 100
4.2.4 Plochy a linie K vyhodnocování dílčích potenciálů slouží 7 typů ploch a 6 typů linií. Každá plocha či linie nese určitý význam pro rozvoj cestovního ruchu. U ploch se provádí vyhodnocování přímým podílem v %, u linií pomocí koeficientu. 4.2.5 Přehled hodnocených ploch a linií a jejich intenzitních stupňů Rekreační a turistická krajina typ I Vymezení: horská a vyšší podhorská krajina s vysokým podílem lesů, s malebnou členitostí reliéfu představující kvalitní prostředí pro letní i zimní turistiku, rekreaci a zimní sporty, s drobným popř. rozptýleným osídlením; nebo krasová krajina s vyvinutými povrchovými tvary, zejména skalnatými kaňony; nebo krajina s vysokou hustotou výrazných skalních útvarů. Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Rekreační a turistická krajina typ II Vymezení: členitá vrchovinná krajina s lesy, loukami a pastvinami, s četnými vyhlídkovými body, s relativně drobným osídlením; nebo krajina s plochým reliéfem, ale s vysokou estetikou danou střídáním lesů, luk a rybníků, velmi vhodná pro cykloturistiku; nebo krajina monumentálních izolovaných sopečných vrchů s vysoce kvalitními rozhledovými místy; nebo krasová krajina s méně vyvinutými povrchovými tvary. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 2549 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Rekreační a turistická krajina typ III Vymezení: pahorkatinná, mírně zvlněná krajina s mozaikou polí, lesů, luk, s menšími až středně velkými venkovskými sídly. Obecný vliv na cestovní ruch: neutrální (nejrozšířenější typ české a moravské krajiny, její zastoupení nezvyšuje ani nesnižuje potenciál cestovního ruchu). Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): nehodnoceny. Rekreační a turistická krajina typ IV Vymezení: převážně plochá krajina, intenzivně zemědělsky využívaná, bezlesá nebo s drobnými plochami listnatých lesů, relativně hustě osídlená s velkými venkovskými sídly.
Obecný vliv na cestovní ruch: omezující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Urbanizovaný prostor Vymezení: souvislé převažující plochy intravilánu šířící se z jádrového města (nad zhruba 20 000 obyvatel) do okolních obcí. Obecný vliv na cestovní ruch: omezující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více, B – 20-34 %, C – 10-19 %, D – 5-9 %, E – 4 % a méně. Průmyslový a těžební prostor Vymezení: velké souvislé průmyslové areály mimo intravilán sídel, hnědouhelné velkolomy. Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně omezující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více, B – 20-34 %, C – 10-19 %, D – 5-9 %, E – 4 % a méně. Areál dálniční dostupnosti typ I Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti do 10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Areál dálniční dostupnosti typ II Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti 11 – 25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Délka břehů vodních ploch typ I Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch celostátního a neregionálního významu s příslušnou vybaveností. Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující. Intenzitní stupně (hodnoty indexu
): A – 50 a více, B – 20-49, C –
10-19, D – 5-9, E – 4 a méně. Délka břehů vodních ploch typ II Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch nemístního významu s příslušnou vybaveností. Obecný vliv
na
cestovní
ruch:
podporující.
Intenzitní
stupně
(hodnoty indexu
): A – 50 a více, B – 20-49, C – 10-19, D – 5-9, E – 4 a méně. Délka řek vhodných pro splouvání Vymezení: délka řek, popř. jiných vodních toků vhodných pro vodácké plavby, nebo na nichž jsou prováděny výletní lodní plavby. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (hodnoty indexu
): A – 100 a více, B – 75-99, C –
50-74, D – 25-49, E – 24 a méně. Délka silnic I. třídy Vymezení: délka silnic I. třídy. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně ): A – 100 a více, B – 75-99, C – 50-74, D –
(hodnoty indexu 25-49, E – 24 a méně. Délka železnic typ I
Vymezení: délka železničních tratí, na nichž každý den v týdnu lze použít 10 a více vlaků v každém směru. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (hodnoty indexu
): A – 100 a více, B – 75-99, C – 50-74, D – 25-49, E
– 24 a méně. Délka železnic typ II Vymezení: délka železničních tratí, na nichž každý den v týdnu lze použít 5-9 vlaků v každém směru. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (hodnoty indexu ): A – 100 a více, B – 75-99, C – 50-74, D – 25-49, E – 24 a méně. Přidaná hodnota: národní park Vymezení: území národního parku. Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně. Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast
Vymezení: území chráněné krajinné oblasti. Obecný vliv na cestovní ruch: podporující. Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více, B – 50-74 %, C – 25-49 %, D – 10-24 %, E – 9 % a méně.24
Tab. 3 Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů Plocha, linie
Intenzitní stupeň A
B
C
D
E
Rekreační a turistická krajina typ I
350
280
210
140
70
Rekreační a turistická krajina typ II
200
160
120
80
40
Rekreační a turistická krajina typ III
nehodnoceno
Rekreační a turistická krajina typ IV
-150
-120
-90
-60
-30
Urbanizovaný prostor
-100
-80
-60
-40
-20
Průmyslová a těžební prostor
-300
-240
-180
-120
-60
Areál dálniční dostupnosti typ I
150
120
90
60
30
Areál dálniční dostupnosti typ II
75
60
45
30
15
Délka břehů vodních ploch typ I
250
200
150
100
50
Délka břehů vodních ploch typ II
125
100
75
50
25
Délka řek vhodných ke splouvání
150
120
90
60
30
Délka slnic I. třídy
100
80
60
40
20
Délka železnic typ I
100
80
60
40
20
Délka železnic typ II
50
40
30
20
10
Přidaná hodnota: národní park
200
160
120
80
40
Přid. hodnota: chráněná krajinná oblast Zdroj: Bína, 2010
100
80
60
40
20
24
BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. [online]. 2010
LOKALIZACE ÚZEMÍ
5
Obr. 1 Administrativní rozdělení okresu Vsetín
Zdroj: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okres_vsetin Sledované území ORP Vsetín je na mapce okresu vyznačeno zelenou barvou.
5.1
Charakteristika území
ORP Vsetín se nachází v severovýchodní části Zlínského kraje a je součástí okresu Vsetín. Na jihovýchodě hraničí se Slovenskem. V ORP Vsetín se nachází celkem 32 obcí (Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolinka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov), z nichž Vsetín a Karolinka jsou města. Celková rozloha činí 662 km2, počet obyvatel k 31. 12. 2011 byl 67 118. Hustota zalidnění činí 101 osob/km2. 25
25
Ústav územního rozvoje. Obce s rozšířenou působností. [online]. 2011
Obr. 2 Vizualizace ORP Vsetín
Zdroj: vlastní zpracování
5.2
Přírodní podmínky
5.2.1 Geologický vývoj ORP Vsetín leží na pomezí České a Slovenské republiky převážně v hornaté, horizontálně a vertikálně členité oblasti Vnějších Západních Karpat. Tyto hory jsou mladým pásemným pohořím, které se vyvrásnilo v mladších třetihorách při postupné srážce západoevropské a africké litosférické desky. Vyvrásněné a vyzdvižené horniny dále modelovala tekoucí voda a v chladných obdobích čtvrtohor mráz. 5.2.2 Hydrologie Území ORP Vsetín odvodňuje řeka Vsetínská Bečva prostřednictvím Moravy do Dunaje a do Černého moře. Bečva vzniká až ve Valašském Meziříčí, kde se spojují oba přítoky – Vsetínská a Rožnovská Bečva. Vsetínská Bečva má délku 59 km. Významným přítokem Vsetínské Bečvy je 30 km dlouhá Senice, která má povodí o ploše 135km3. Jednotlivé toky v ORP Vsetín mají kolísavé průtoky, kulminují při jarním tání a během roku při mohutnějších přívalových srážkách, kdy mohou vznikat rozsáhlé povodně.
5.2.3 Flora a fauna V květeně Vsetínska jsou zastoupeny rostlinné druhy, které jsou rozšířeny především v oblasti Karpat. Jsou to oměj tuhý moravský (Aconitum firmum moravicum), světlík slovenský (Euphrasia slovaca) a chrpa javornická (Centaurea mollis). Výsadní postavení mají světlík slovenský a chrpa javornická, neboť se v rámci České republiky vyskytují pouze na území okresu Vsetín. Fauna Vsetínska je výsledkem dlouhodobého vývoje a je ovlivňována řadou faktorů. Mezi chráněné živočichy se zde řadí např. čolek karpatský, rys ostrovid, medvěd hnědý, pstruh potoční atd. 5.2.4 Klima ORP Vsetín se z klimatologického hlediska nachází v mírném pásu, s mírným kontinentálním podnebím a lze jej rozdělit na dva základní typy oblastí – oblast mírně teplou a oblast chladnou. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7 – 8 C. Nejteplejším měsícem v roce je červenec. 26
Pozn.: Všechny odstavce z této podkapitoly jsou citovány z jednoho zdroje.
5.3
Přírodní potenciál
5.3.1 Přírodní atraktivity nacházející se v oblasti CHKO Beskydy Byla vyhlášena v roce 1973. S rozlohou 1160 km2 je to naše největší CHKO. Je zde chráněná příroda a krajina na ploše 3 pohoří, tj. Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Mezi nejvýznamnější přírodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských druhů živočichů a rostlin, působivé louky a pastviny i podzemní pseudokrasové jevy.27 Národní přírodní rezervace (NPR) Pulčín-Hradisko – rezervace se skalními výchozy s balvanitou sutí a pseudokrasovými jeskyněmi Razula – jedlobukový prales, v němž jsou nejstarší stromy ve věku 250 – 300 let 26
Vlastivěda Moravská. Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Brno, 2002
27
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Správa CHKO Beskydy. [online]. 2013
Přírodní rezervace (PR) Klenov – rezervace se skalními výchozy s balvanitou sutí Kutaný - zbytek přirozené jedlobučiny s typickou faunou a flórou Galovské lúky – podhorské květnaté louky s bohatým výskytem orchidejí Dubcová – svahová prameniště s mokřadní květenou Halvovský potok – zbytky starých jedlobukových porostů s přirozenou skladbou dřevin Přírodní památky (PP) U Vaňků, Pod Juráškou, Stříbrník, Vachalka, Smradlavá, Skálí, Lačnov, Sucháčkovy paseky, Čertovy skály, Kopce, Pivovařiska, Svantovítova skála, Brodská, Pozděchov, rybník Neratov, Prlov, Zbrankova stráň, Křížový, Louky pod Štípou, Lúčky – Rověnky, Růžděcký Vesník, Ježůvka, Bečevná, Mokřady Vesník, Vršky – Díly, Louka pod Rančem, Zubří. Památné stromy Dub v Horní Lidči (500 let) Kobzova lípa ve Francově Lhotě (400 – 500 let) Lípa ve Študlově (250 – 300 let) Lípy ve Zděchově (250 – 300 let) Javor babyka v Lyčnově (200 – 250 let) Pozn.: Výčet všech přírodních atraktivit pochází z jednoho zdroje.28
5.4
Kulturně-historický potenciál
Vsetínsko leží na moravsko-slovenském pomezí, a přestože tudy vedly některé důležité dopravní spojnice, zůstala ve středověku tato lokalita nesnadno dostupná. Nevznikly tu velká města ani soustavy hradů. A protože pohraniční lesy nabízely hojnost dřeva, stavělo se z tohoto méně trvanlivého materiálu. Postupný zánik většiny dřevěných kostelů, ale také obytných městských domů, způsobil velkou újmu valašskému památkovému fondu.29
28 29
Vlastivěda Moravská. Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Brno, 2002 Vlastivěda Moravská. Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Brno, 2002
5.4.1 Kulturní atraktivity nacházející se v obcích dané oblasti Horní Lideč – Kostel svatého Václava, dřevěná zvonice z roku 1771, Památník obětem nesvobody z let 1948 – 1989, památník osvobození 1918 – 1945, roubená sýpka z poloviny 19. století, pískovcová socha Matky milosrdenství, staré dřevěné domy a kovárna, kaplička se zvonicí Hovězí – Socha sv. Jana Nepomuckého, Kostel sv. Maří Magdalény, Sousoší Kalvárie Huslenky - Evangelický kostel, partyzánský pomník, Sklářův dům, Šenk u Divokého Osla – původní hospoda pocházející ze 17. stol., lidová architektura v údolí Kýchová Hutisko- Solanec – Kostel sv. Josefa z roku 1723, dřevěná budova fojtství z roku 1785, pomník Charlotty Garrigue-Masarykové Karolinka – Kostel Panny Marie Karmelské, shluk roubených staveb z 18. a 19. století v Raťkově, Zvonice Soláň Lidečko – Kostel svaté Kateřiny Sinajské, historická památka z roku 1700, boží muka Liptál – Zámek Liptál – empírový zámek s barokním jádrem z konce 17. století, Kostel Archanděla Michaela, Socha svatého Jana Nepomuckého Nový Hrozenkov – Venkovská usedlost – památka národního umělce A. Strnadla, Společný hrob a pomník partyzánů Velké Karlovice – Muzeum Velké Karlovice, národní kulturní památka Karlovské fojtství, bývalá synagoga a židovský hřbitov, kostel Panny Marie Sněžné, kaple se zvonicí, domy karpatského typu v Podťaté Vsetín – klasicistní Zámek Vsetín, přestaven roku 1610 z tvrze z poloviny 15. stol., římskokatolický kostel Nanebevzetí P. Marie, vybudován v 17. století, tzv. Maštaliska, původně Panský dům ze začátku 18. stol., Stará radnice z počátku 18. stol., Nová radnice z konce 19. stol., Evangelický kostel Dolního sboru z konce 18. stol., který je jedním z mála dochovaných tolerančních kostelů, Evangelický kostel horního sboru z počátku 18. stol.30
5.4.2 Kulturní akce a folklor
MFF Vsetínský krpec – mezinárodní folklorní festival, pořádaný jednou za dva roky. Účastní se jej zahraniční taneční soubory z celého světa. 30
Vlastivěda Moravská. Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Brno, 2002
Valašské záření – kulturně společenská akce, pořádaná každoročně na Vsetíně v měsíci září. Návštěvníkům nabízí tři dny koncertů, soutěží, divadla, zábavy, ohňostroje apod. Program Záření doprovází tradiční jarmark. MFF Liptálské slavnosti – mezinárodní folklorní festival, na kterém jsou k vidění tance, tradice, zvyky a písně z celého světa. Letní filmový maraton Vsetín – filmový festival, který je zaměřen na kinematografii zemí Balkánského poloostrova. Soubor Jasénka – soubor prezentuje folklor regionu Valašska, jak hudebními koncerty – cimbálová muzika, tak tanečními vystoupeními. Působivost lidového umění Valašska vyniká zejména v točivých tancích, v náročném mužském figurálním tanci "odzemku", táhlých vícehlasých zpěvech žen, zbojnických tancích a kouzlu cimbálové muziky.31 Typickým regionálním produktem Vsetína a blízkého okolí je valašská slivovice a „frgály“. Mekkou slivovice se stalo Valašsko až po roce 1816, kdy bylo zakázáno pálit kořalku ze žita a ječmene a zároveň hrabě Štěpán Illesházy přikázal vysadit na území města velké množství trnek. 32 „Frgály“ jsou typické hruškové nebo tvarohové koláče.
Obr. 3 MFF Vsetínský krpec
Zdroj: http://www.folklornisdruzeni.cz/fotogalerie3
31 32
Jasénka. Soubor Jasénka. [online]. 2013 Město Vsetín. Valašské Záření. [online]. 2010
Obr. 4 Taneční soubor Jasénka
Zdroj: http://www.jasenka.com/web/?q=jasenka/soubor-jasenka
Obr. 5 Čertovy skály
Zdroj: vlastní foto
6
VÝSLEDKY
6.1
Hodnocení atraktivit cestovního ruchu
Hodnocení se vztahuje na celé území ORP Vsetín. Přírodní pozoruhodnosti Do této kategorie byly zařazeny NPR Pulčín-Hradisko – rezervace se skalními výchozy s balvanitou sutí a pseudokrasovými jeskyněmi a PP Čertovy skály – skalní stěna dlouhá cca. 250 m. Skála je puklinami rozčleněná na „kvádry“ a tvoří výraznou dominantu oblasti. Obě složky byly ohodnoceny stupněm A. Historické vesnické soubory Do této skupiny byly zařazeny tři vesnické památkové zóny – valašské roubené domy v údolí Kýchová (Huslenky), domy karpatského typu v obci Velké Karlovice – Podťaté a lidová architektura ve Zděchově. Všechny byly označeny stupněm B. Zámky Zde byly zařazeny zámky Vsetín a Liptál. Oba byly ohodnoceny stupněm C.
Muzea, galerie Do této skupiny bylo zařazeno Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, obě ohodnocena stupněm B, a Muzeum Prlovské tragédie v Prlově, ohodnoceno stupněm C. Botanické zahrady, arboreta Zde bylo zařazeno Arboretum Semetín u Vsetína, které bylo ohodnoceno stupněm B. Golfová hřiště Do této kategorie bylo zařazeno golfové hřiště Golf Club Horal ve Velkých Karlovicích. Tato kategorie se nerozlišuje na významové stupně, je tedy přímo ohodnoceno 35 body.
Farmy pro hipoturistiku Zde byla zařazena farma Hucul Club ve Francově Lhotě. Bodově byla ohodnocena 35 body.
Turistická informační centra Turistická informační centra se v ORP Vsetín nacházejí v Horní Lidči, Karolince, v Liptále, Novém Hrozenkově, Pulčíně, na Soláni, ve Velkých Karlovicích a na Vsetíně. Ke každému je přidělena bodová hodnota 15.
Tab. 4 Bodová ohodnocení atraktivit cestovního ruchu Atraktivita cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnost
Významový stupeň A
B
Nediferencováno
C
120
Historický městský soubor Historický vesnický soubor
60
Zámek
30
Hrad, tvrz, zřícenina Křesťanská sakrální památka Židovská památka Vojenská památka Pietní památka Technická památka Archeologická památka Historické podzemí Muzeum, galerie
50
10
Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum
25
Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště
35
Farma pro hipoturistiku
35
Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum
120
Přidaná hodnota: památka UNESCO Úhrn Zdroj: Vlastní zpracování
485
Do kategorií historické městské soubory, hrady, tvrze a zříceniny, křesťanské sakrální památky, židovské památky, vojenské památky, pietní památky, technické památky, archeologické památky, historická podzemí, muzea v přírodě a skanzeny, lázeňská místa,
zoologické zahrady a zooparky, aqvaparky a plavecké bazény, vinařský a pivovarnický věhlas a památky UNESCO nebyly zařazeny žádné objekty.
6.2
Hodnocení ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch
Hodnocení se vztahuje na celé území ORP Vsetín. Rekreační a turistická krajina typ I. Horská a podhorská krajina s vysokým podílem lesů a s vysokou hustotou výrazných skalních útvarů. Zařazena do stupně C – 37 % rozlohy. Rekreační a turistická krajina typ II. Členitá, vrchovinná krajina s lesy, loukami a pastvinami, s četnými vyhlídkovými body. Hodnocena stupněm B - 62 % rozlohy. Urbanizovaný prostor Souvislé převažující plochy intravilánu, hodnoceny stupněm E - 1 % rozlohy. Břehy vodních ploch II. Na sledovaném území se vyskytuje řeka nadmístního významu Bečva, byla zařazena do stupně C – (10,5 / 662) x 1000 = 15,86. Silnice I. třídy Délka silnic I. třídy byla ohodnocena stupněm B – (54,63 / 662) x 1000 = 82,52. Železnice I Délka železnic typu I byla zařazena do stupně B – (63,93 / 662) x 1000 = 96,57. Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast CHKO Beskydy má podíl na rozloze ORP Vsetín zhruba 67 %. Je teda zařazena do intenzitního stupně B. Na území ORP Vsetín se nenacházejí následující složky: průmyslový a těžební prostor, dálnice a vodní toky celostátního významu.
Tab. 5 Bodová ohodnocení ploch a linií a celkový potenciál ORP Vsetín Plocha, linie
Intenzitní stupeň A
B
C
Rekreační a turistická krajina typ I Rekreační a turistická krajina typ II
D
E
210 160
Rekreační a turistická krajina typ IV Urbanizovaný prostor
-20
Průmyslový a těžební prostor Areál dálniční dostupnosti typ I Areál dálniční dostupnosti typ II Délka břehů vodních ploch typ I Délka břehů vodních ploch typ II
75
Délka řek vhodných ke splouvání Délka silnic I. Třídy
80
Délka železnic typ I
80
Délka železnic typ II Přidaná hodnota: národní park Přid. hodnota: chráněná krajinná oblast
80
Úhrn
665
Potenciál cestovního ruchu území ORP Vsetín Zdroj: Vlastní zpracování
6.3
SWOT analýza
6.3.1 Silné stránky o turisticky atraktivní příroda o existence oblasti CHKO o koncentrace přírodních atraktivit – skalních útvarů o existence naučných stezek o rozsáhlá síť cyklostezek o atraktivní kopcovitý terén s vyhlídkovými body o turisticky značené trasy
1150
o rozsáhlá síť turistických informačních center o kvalitní podmínky pro provozování zimních sportů o nabídky různých druhů sportu (hipoturistika, golf atd.) o vysoký počet ubytovacích a stravovacích zařízení o image Valašska, regionální produkty o tradiční architektura (roubené domy) o pořádání mezinárodních kulturních akcí o služby stravování a ubytování na vysoké úrovni
6.3.2 Slabé stránky o
chybějící dálniční dostupnost
o nevyhovující stav infrastruktury o nevýhodná poloha v rámci ČR o nedostatek informovanosti o možnostech cestovního ruchu v této oblasti o chátrání některých památek o malá koncentrace kulturně-historických památek
6.3.3 Příležitosti o možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU o rozvoj možností ubytování o další rozvoj ski areálů, cyklostezek, naučných stezek o zlepšení infrastruktury o zvyšování zaměstnanosti
o lepší propagace a informovanost o možnostech cestovního ruchu v oblasti o rostoucí zájem o agroturistiku a venkovskou turistiku o oprava a restaurace chátrajících památek o modernizace sportovních areálů
6.3.4 Hrozby o odliv obyvatel za prací do větších měst o malé množství přistěhovalých o nedostatek finančních prostředků o ohrožení přírodních památek nevhodnými aktivitami cestovního ruchu o silná konkurenceschopnost ostatních oblastí regionu o vandalismus
6.4
Zhodnocení výsledků a navržení opatření
Potenciál cestovního ruchu na celém území ORP Vsetín byl zhodnocen metodikou podle Bíny (2010), a dle výsledného počtu bodů, jež dosáhl, ho můžeme označit za vysoký. 1150 bodů je v porovnání s ostatními ORP v regionu nadprůměr. Atraktivity cestovního ruchu byly ohodnoceny 485 body, plochy a linie 665 body. Bínova metodika ovšem postrádá komentář k výsledným hodnotám potenciálů, a tak byl výsledek zhodnocen podle Závěrečné zprávy – Využití potenciálu cestovního ruchu (Bína, 2010). Výsledný celkový potenciál lze tedy převést do pětistupňové škály, kde ORP Vsetín dosahuje stupně 4 (1000 – 1499 bodů). Slovně je tento stupeň vymezen jako rozsáhlý potenciál / vysoká úroveň atraktivity. Nejvíce se na výsledném potenciálu podílejí přírodní složky – typ krajiny a přírodní atraktivity. Z tabulky můžeme vyčíst, že velký podíl má také existence turistických informačních center, muzeí a délka silnic a železnic. Přidanou hodnotou také přispívá CHKO Beskydy. Oblast návštěvníky nejvíce láká svou krásnou přírodou. Z forem turistiky je zde nejvýraznější pěší turistika a cykloturistika. Je zde velmi kvalitní síť turisticky značených tras, naučných
stezek i cyklostezek. Další velmi oblíbenou činností turistů je lyžování. Jak klasické, tak i běžecké. Hodně navštěvované jsou lyžařské areály od Nového Hrozenkova až po Velké Karlovice a také areál Jasenka na Vsetíně. Oblast také nabízí spoustu kulturních akcí, mezinárodní folklorní festivaly apod. Z výsledků a výše nastíněných příležitostí pro ORP Vsetín lze do budoucna navrhnout určitá doporučení, která by do regionu přilákala více účastníků cestovního ruchu. V dnešní době se do popředí zájmu turistů čím dál více dostává agroturistika. Vsetínsko, srdce Valašska se svou lidovou architekturou a charakteristickým kopcovitým terénem s pasoucími se ovcemi, se dokonale hodí pro tento typ turistiky. Lze proto doporučit rozvíjet možnosti ubytování na farmách poskytujících tyto služby. Dále jako vhodnou investici vidím přestavbu venkovního koupaliště na Vsetíně. Je situováno v centru města a má předpoklady stát se vyhledávaným moderním sportovně-relaxačním areálem. Dle dostupných informací již tento projekt byl zpracován a čeká na realizaci. Oblasti by jistě přispěl i rozvoj infrastruktury a renovace chátrajících památek (např. Zámek Liptál). Zjištěné výsledky jsou v souladu s vypracovanou Strategií rozvoje města Vsetína (2007), která zdůrazňuje výrazný přírodní potenciál a vhodnost krajiny zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování a sport všeobecně. Organizace a management, rozvoj infrastruktury, produktů a služeb cestovního ruchu jsou také součástí Strategie regionálního rozvoje České republiky (MMR), konkrétně prioritní osy 6. - Cestovní ruch. Dalším zásadním dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR. Hlavním nástrojem realizace opatření a projektů ORP Vsetín je tedy především možnost využívat peněžní prostředky z evropských fondů. Dále lze doporučit zaměření cestovního ruchu a jeho vybavenosti pro rodiny s dětmi, osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a seniory, které v regionu nejsou příliš rozšířené. Na tyto projekty MMR přispívá v rámci svých dotačních programů a také budou k dispozici finanční prostředky z fondů EU v následujícím programovém období 2014 – 2020. Výjimečnost i tradici Vsetínska bezpochyby reprezentuje jak valašská krajina a regionální produkty, tak i folklor, lidové umění a tradiční řemesla. Když se řekne Valašsko, každému se jistě vybaví tradiční kroje, cimbálová muzika, nářečí, tanec odzemek, slivovice, frgály a mnoho dalšího. Turisty láká jedinečná atmosféra valašských tradic, krásná příroda, bohatý kulturní program. Každoročně se koná mnoho folklorních slavností. Oblast má výborné podmínky i image pro provozování agroturistiky. Svého dědictví by si tedy měla být oblast nadále vědoma a měla by o něj pečovat, udržovat jej a využívat k budoucímu udržitelnému a šetrnému rozvoji regionu.
7
DISKUZE
Pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu v oblasti ORP Vsetín byla zvolena aktualizovaná metodika dle Bíny (2010), která se na rozdíl od té předcházející soustředí na oblast jako celek. Přírodní a kulturní složka je zde více rozčleněna, kritéria jsou přísnější a jsou zde také brány v úvahu negativní jevy, které narušují krajinný ráz. Hodnotí se zde dvě hlavní složky atraktivity cestovního ruchu a plochy a linie ovlivňující cestovní ruch. Bína dále uvádí, že je třeba rozlišovat, které prvky cestovního ruchu se mají chápat jako součásti potenciálu, a které již jako atributy využití potenciálu cestovního ruchu. Za součást potenciálu považuje např. hrad i muzeum v jeho podhradí, ale naopak již za využití potenciálu pokládá existenci rozhleden a lyžařských areálů, které využívají přírodní podmínky krajiny. Dle mého názoru by se tyto aspekty, které jsou pro návštěvníky velice atraktivní, měly do výsledného potenciálu území počítat. V této metodice také hraje velmi důležitou roli rozloha samotných ORP. Plošně velké obvody koeficientovým zhodnocením často dosahují vysokých hodnot potenciálu a malé obvody dosahují menšího počtu bodů, což je dáno právě rozlohou ORP. Při srovnání výsledků této práce s Bínovým hodnocením ORP Vsetín (2010) si můžeme všimnout, že výsledky pro celý potenciál se liší o více než 100 bodů. (Bínovo hodnocení – 1045 b.) Tato skutečnost je dána tím, že obě hodnocení jsou zpracovávána v jiném roce, a také tím, že některé aspekty musí být vzhledem k jejich charakteru hodnoceny subjektivně. Pokud porovnáme zjištěnou bodovou hodnotu (1150) s ostatními ORP ve Zlínském kraji, vychází z nich ORP Vsetín nejlépe. Přitom co se týče návštěvnosti a turistické oblíbenosti, je na tom mnohem lépe např. sousední ORP Rožnov pod Radhoštěm, která nabízí lepší a propojenější turistické služby. Tyto skutečnosti mohou být dány určitou mírou subjektivnosti při posuzování jednotlivých aspektů potenciálu.
8
ZÁVĚR
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ORP Vsetín. Tato oblast se nachází ve Zlínském kraji u hranic se Slovenskou republikou. Nachází se zde 32 obcí, avšak potenciál je hodnocen pro území jako celek. Hlavním cílem bakalářské práce tedy bylo vyhodnotit potenciál cestovního ruchu pro ORP Vsetín, dílčími cíly bylo zhodnotit dané území z hlediska rozvoje cestovního ruchu pomocí SWOT analýzy, zhodnotit postavení cestovního ruchu ve vztahu k udržitelnému rozvoji daného území, a na základě zjištěných výsledků navrhnout doporučená opatření. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části byly vysvětleny základní pojmy související s danou problematikou a podrobně popsána zvolená metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu. V praktické části byly poté popsány širší územní vztahy daného území, přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti. Následně byl vyhodnocen potenciál a interpretovány výsledky. Z hlediska cestovního ruchu znamená udržitelný rozvoj pro každou lokalitu příležitost, ale zároveň i ohrožení. Problémy mohou být výzvou či podnětem k řešení pomocí provozování udržitelných forem turismu. Ze získaných výsledků je patrné, že oblast má vysoký potenciál. Největší podíl má na něm krajinná složka, která je svým charakterem nejvíce vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku a sjezdové lyžování. V oblasti se nachází lyžařské areály, velká síť turistických značených tras i cyklostezek. Méně se na potenciálu podílí kulturně-historická složka, jelikož se v dané oblasti nenachází mnoho významných kulturních památek. Nejvíce navštěvovanou oblastí území je oblast kolem Velkých Karlovic, která je charakteristická svými roubenými domky a krásnou kopcovitou krajinou s možnostmi jak pěší turistiky, tak sjezdového lyžování i relaxačních pobytů. Dále byly jako podíl na potenciálu hodnoceny plochy a linie ovlivňující cestovní ruch. Největší podíl má opět rekreační a turistická krajina, která dosahuje velkých bodových hodnot. Naopak za zastavěné oblasti jsou přiřazeny mínusové body. V oblasti jsou také dobře hodnoceny délky silnic I. třídy a železnice. Co naopak chybí je dálniční dostupnost. Při dalším vývoji cestovního ruchu území je vhodné se i nadále soustředit na poskytování a zkvalitňování služeb pro sportovní aktivity, budovat infrastrukturu, zvážit možnosti pro rozvoj agroturistiky a opravu chátrajících památek.
9
POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Správa CHKO Beskydy. [online]. 2013, [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/ BÍNA, J. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002, roč. V, č. 1 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch - (základy). Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007, 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5 Jasénka. Soubor Jasénka. [online]. 2013, [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.jasenka.com/web/?q=jasenka/soubor-jasenka KLAPKA, P., NOVÁKOVÁ, E., FRANTÁL, B. Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území. 2007, Miscellanea Geographica 14, s. 65 – 70. Kolektiv autorů. Okres Vsetín. Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, 964 s. ISBN 80-7275-024-0 MAIER K. a kol. Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada publishing, a.s., 2012, 256 s. ISBN 978-80-247-4198-7 Město Vsetín. Koncepce rozvoje města se zaměřením na využití prostředků strukturálních fondů 2007 – 2013. [online]. 2008, 103 s. Dostupné z: http://www.mestovsetin.cz/koncepcerozvoje-mesta-se-zamerenim-na-vyuziti-prostredku-strukturalnich-fondu-2007-2013/d488141/p1=6911 Město Vsetín. Valašské Záření. [online]. 2009, [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.mestovsetin.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=476914&id_org=18676&p1=6528 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. [online]. Praha: 2006 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65-728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. [online]. 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KMSRUR_CZ-20100602.pdf NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 430 s. ISBN 978-80-244-2514-6
NOVOTNÁ, M. An evaluation of the conditions for the recreational explotation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko). In: Sborník referátů z 10. ročníku konference GIS. Ostrava 2003 RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-357-3 ŠIMKOVÁ, E. Systémový přístup a cestovní ruch. Lidské systémy. Sborník příspěvků z vědecké konference SI 2004, ÚFPSV PdF UHK, s. 143 – 147. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004 Ústav územního rozvoje. Obce s rozšířenou působností. [online]. 2011, [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4564 VEPŘEK, K. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech VÚC. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002, roč. V, č. 3 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-03/05.pdf VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2
Seznam obrázků Obr. 1
Administrativní rozdělení okresu Vsetín ........................................................................ 29
Obr. 2
Vizualizace ORP Vsetín .................................................................................................. 30
Obr. 3
MFF Vsetínský krpec ...................................................................................................... 34
Obr. 4
Taneční soubor Jasénka................................................................................................... 35
Obr. 5
Čertovy skály .................................................................................................................. 35
Seznam tabulek Tab. 1
Příležitosti a ohrožení cestovního ruchu v podobě ekonomických, sociálních a
environmentálních dopadů ............................................................................................................. 19 Tab. 2
Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů ................... 24
Tab. 3
Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů . 28
Tab. 4
Bodová ohodnocení atraktivit cestovního ruchu ............................................................. 37
Tab. 5
Bodová ohodnocení ploch a linií a celkový potenciál ORP Vsetín ................................ 39
