MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Potenciál cestovního ruchu dobrovolného svazku obcí Modré Hory Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Tomáš Krejčí
Zich Michal
Brno 2011
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Potenciál cestovního ruchu dobrovolného svazku obcí Modré Hory vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne Podpis ……………………
2
Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Tomáši Krejčímu, za ochotu, cenné rady a trpělivost, kterou projevil při řešení bakalářské práce, dále pak paní starostce Kobylí Ing. Dagmar Kovaříkové, za její ochotu a rady při vypracovávání této práce a mnoho dalším lidem, kteří mi poskytli cenné podněty pro zpracování vlastní práce.
3
Abstrakt DSO Modré Hory je jedním ze sdružení, které se snaží rozvíjet své území pomocí vzájemné spolupráce. Ta je postavena především na spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v DSO Modré Hory a jejím cílem je kromě vyhodnocení stávajícího stavu rovněž navrhnout možné způsoby dalšího využití potenciálu, které tento region nabízí.
Klíčová slova Cestovní ruch, mikroregion, Modré Hory, Jihomoravský kraj, potenciál rozvoje
Abstract DSO Modré Hory is one of the associations, which tries to develop its area thorough common cooperation. It is constructed mainly on cooperation in tourism. Bachelor thesis is focused on evaluation of travel and tourism trade´s potential in DSO Modré Hory. Its main objective is besides evaluation of current situation also to propose ways to develop its potential which is offered in this region.
Key words Travel trade, microregion, Modré Hory, Southmoravian region, potential of development
4
Obsah 1. Úvod a cíl práce.........................................................................................................7 2. Metodika práce a vymezení základních pojmů ...........................................................8 2.1 Cestovní ruch.......................................................................................................8 2.2 Historie a vývoj cestování a cestovního ruchu ......................................................9 2.3 Cestovní ruch ve 20. a 21. století ....................................................................... 10 2.4 Formy a druhy cestovního ruchu ........................................................................ 10 2.4.1 Formy cestovního ruchu .............................................................................. 11 2.4.2 Druhy cestovního ruchu .............................................................................. 11 2.5 Faktory a předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 13 2.5.1 Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu ................................... 13 2.5.2 Selektivní faktory a předpoklady cestovního ruchu...................................... 15 2.5.3 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu ..................................... 17 3. Politika cestovního ruchu a strategické dokumenty .............................................. 18 3.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 .............. 19 3.1.1 Strategická vize a cíle Koncepce ................................................................. 19 3.1.2 Základní priority koncepce .......................................................................... 20 3.2 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (JMK) pro roky 20072013 ........................................................................................................................ 21 4. Charakteristika území dobrovolného svazku obcí (DSO) Modré Hory ..................... 23 4.1 Základní charakteristiky DSO Modré Hory ........................................................ 23 4.2 Poloha a dostupnost DSO Modré Hory .............................................................. 24 4.3 Fyzicko-geografická charakteristika DSO Modré Hory ...................................... 27 4.3.1 Reliéf a geologie ......................................................................................... 27 4.3.2 Klima .......................................................................................................... 28 4.4 Socioekonomická charakteristika DSO Modré Hory .......................................... 29 4.5 Historické, kulturní a architektonické památky v DSO Modré Hory ............... 30 5. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu DSO Modré Hory ...................................... 34 5.1. Hodnocení lokalizačních faktorů Modré Hory................................................... 34 5.1.1 Hodnocení přírodních předpokladů ............................................................. 34
5
5.1.2 Kulturně-historické předpoklady ................................................................. 37 5.2 Selektivní faktory .............................................................................................. 39 5.2.1 Demografické faktory ................................................................................. 39 5.2.2 Sociálně-politické faktory ........................................................................... 40 5.3 Realizační faktory .............................................................................................. 41 5.3.1 Ubytovací a stravovací zařízení ................................................................... 41 5.3.2 Doprovodná infrastruktura .......................................................................... 42 5.3.3 Zprostředkování produktu Modré Hory ....................................................... 44 6. Závěr ....................................................................................................................... 45 7. Seznam použité literatury ........................................................................................ 46
6
1. Úvod a cíl práce Cestovní ruch existuje po celou dobu existence lidské společnosti a s nárůstem úrovně společnosti se stále více rozvíjí. V minulosti vedly k cestování jiné motivy, než je tomu v dnešní době, kdy lidé cestují za odpočinkem a relaxací. Dnes se jedná o jedno z nejdynamičtěji odvětví ekonomiky a tím vzrůstá význam cestovního ruchu pro dnešní společnost. Podíl cestovního ruchu na celkovém hrubém domácím produktu se v mnoha zemích neustále zvyšuje a mnohdy se jedná o jediný způsob, jak zajistit rozvoj určitého regionu. V současné době cestovní ruch poskytuje vyžití v mnoha formách či typech, a to díky široké škále produktů a atraktivit, které nabízí. Každý region má vhodné podmínky pro jiný typ cestovního ruchu, například teplé, přímořské oblasti jsou vhodné pro rekreaci u moře, naopak místa s vysokou nadmořskou výškou, dlouho trvající pokrývkou sněhu se hodí pro lyžování nebo různé druhy turistiky. Při rozvoji regionu i cestovního ruchu je důležitá spolupráce obcí. Globálně řešený rozvoj území, do kterého je zapojeno co nejvíc subjektů, které vytvoří integrovaný plán pro rozvoj, je způsob, jak kvalitně rozvíjet region, potažmo cestovní ruch v něm. Za tímto účelem vznikají různé formy svazků, například euroregiony, mikroregiony nebo místní akční skupiny. Konkrétním příkladem je i mikroregion Modrých Hor, který je předmětem šetření v této bakalářské práci. Hlavním cílem práce je zhodnotit potenciál cestovního ruchu dobrovolného svazku obcí Modré Hory, a to na základě analýzy strategických dokumentů, terénního šetření a zkoumání informačních materiálů mikroregionu i jednotlivých obcí. V první části práce jsou stručně nastíněny základní používané pojmy a rešerše koncepčních dokumentů cestovního ruchu v ČR. Následující kapitola poté charakterizuje území mikroregionu Modrých Hor a to včetně jeho polohy v rámci České republiky. Geografická poloha je jedním z významných faktorů, který ovlivňuje úspěšnost rozvoje regionů. Čtvrtá kapitola je stěžejní částí práce, neboť je v ní hodnocen vlastní potenciál cestovního ruchu dobrovolného svazku obcí Modré Hory, na základě předchozích teoretických poznatků a koncepčních dokumentů. V závěru práce jsou komentovány možné návrhy řešení pro efektivnější využití potenciálu cestovního ruchu v šetřeném území.
7
2. Metodika práce a vymezení základních pojmů K vlastnímu zhodnocení potenciálu cestovního ruchu byl použit deskriptivní přístup. Jde o popisný způsob zkoumání, který je založen na empirickém rozboru již existujících a uskutečněných systémů a ukazuje, jaký je současný stav. V práci byly použity sekundární data z veřejně dostupných portálů, například Český statistický úřad a
data, která jsou dostupná na stránkách jednotlivých obcí
mikroregionu Modré Hory. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Modré Hory je hodnocení předpokladů a vhodnosti krajiny pro cestovní ruch. Předmětem jsou lokalizační, selektivní a realizační faktory cestovního ruchu (viz. kapitola č. 5).
2.1 Cestovní ruch Pojem cestovní ruch byl v dřívější době chápán jako synonymum pro cestování, ovšem v dnešní době lze na něj nahlížet z více pohledů. Cestovní ruch je tak definován celou řadou pojmů a definic. Tittelbachová (2008, s. 205.) definuje „cestování a cestovní ruch jako aktivity, jejichž souhrn představuje jednu z největších světových ekonomických odvětví a stává se stále významnějším faktorem regionálního rozvoje“. Například The United Nations World Tourism Organisation – UNWTO, jak uvádí ve své literatuře Vystoupil (2008, s. 303) je cestovní ruch „souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývající v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem.“ Na cestovní ruch lze podle Laciny (2007, s. 38) nahlížet jako na „celou řadu aktivit převážně ekonomické povahy, které zároveň významnou měrou ovlivňují sociální a kulturní život celých regionů a dokonce i celých státních útvarů.“ Na významu nabývá cestovní ruch také z pohledu rozvoje ekonomiky a regionů v České republice. Ve strategii hospodářského růstu ČR (2005, s. 76) je konstatováno, že „stále větší význam v prosperitě regionů sehrává turistický ruch. V některých oblastech představuje orientace na turistiku jediný a správný směr vývoje“. Rozvoj cestovního ruchu rovněž pozitivně ovlivňuje malé a střední podnikání, trh práce, stavebnictví,
8
maloobchod, dopravu a infrastrukturu, životní prostředí. „Cestovní ruch představuje jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví u nás a stává se stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě českých regionů i celé ekonomiky“, je uvedeno ve strategii regionálního rozvoje ČR na roky 2007-2013 (2006, s. 61)
2.2 Historie a vývoj cestování a cestovního ruchu Podle Vystoupila a Šauera (2006) cestování existuje od prvopočátku lidstva. S postupným vývojem společnosti se měnily potřeby a motivy, které vedly k cestování. Ne vždy šlo o příjemnou činnost spojenou s regenerací, jak je tomu v současné době. V pravěku bylo hlavním motivem cestování uspokojování základních fyziologických potřeb. Lidé se stěhovali do oblastí, které jim nabízely lepší životní podmínky, především do povodí velkých řek nebo oblastí s mírnějším klimatem. Důvody pro cestování ve starověku byly mnohem širší. Lze zmínit vznik obchodu, politické zájmy (výběr daní od občanů), poznávání tradic a zvyků, vojenské důvody nebo lázeňství. Pro rozvoj cestování ve středověku byl charakteristický počátek plaveb za účelem objevování nových obchodních cest, a také nových zemí a kultur. V období 14. a 17. století se stalo významným motivem cestování získávání zkušeností a vzdělání, proto cílem cest byla města s vyhlášenými univerzitami, např. Oxford a Cambridge v Anglii, Sorbona v Paříži. Za zlomové období, kdy se cestování přeměnilo v masovou záležitost, můžeme označit 19. století, k čemuž velkou měrou přispělo osvícenství a průmyslová revoluce, se kterou přišel dynamický rozvoj dopravy, který zpříjemnil a zjednodušil cestování (Vystoupil a Šauer, 2006). Podle Foreta a Foretové (2001, s. 5) je „s novodobým rozvojem cestovního ruchu a jeho hromadným organizováním nezapomenutelně spojeno jméno Angličana Thomase Cooka, který roku 1841 založil první a dodnes fungující cestovní kancelář.“ Později byla zavedena pevná pracovní doba, došlo k nárůstu volného času obyvatel a ti začali řešit, jak s tímto časem naložit. Motivem cestování byla potřeba rekreace, regenerace sil, poznávání a sebevzdělávání se nebo realizace volno časových aktivit.
9
Cestovní ruch podle Vystoupila a Šauera (2006) nevzniká „jako prostá potřeba cestovat nebo poznávat nové věci, ani jako důsledek migračního pudu lidí, ale vzniká na základě materiálních podmínek života společnosti a jejich vývoje.
2.3 Cestovní ruch ve 20. a 21. století Podle Vystoupila a Šauera (2006) ve 20. století docházelo k rozvoji cestovního ruchu, který se s jistými přestávkami způsobenými politickou a ekonomickou nestabilitou (světové války nebo hospodářské krize) ve světě, začal rozrůstat vlivem hromadně organizovaných zájezdů. Poptávka po organizovaných zájezdech rostla díky zdokonalující se dopravě, budování doprovodné infrastruktury (ubytovací a stravovací zařízení) a kvalitě poskytovaných služeb, což s sebou však přineslo i různé negativní vlivy. Následkem procesu urbanizace tj. koncentrace obyvatelstva, průmyslu a dopravy do městských sídel, je odcizení člověka od přírody a negativní dopad urbanizace na životní prostředí, například devastace krajiny nebo znečišťování ovzduší. Uvedené faktory jsou rozhodující z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Jeho význam narůstá v souvislosti s potřebou regenerovat a rozvíjet osobnost člověka v moderní společnosti. Kromě hromadného cestovního ruchu existuje i individuální cestovní ruch, který je lidmi realizován za účelem dobrodružství a poznávání nových věcí. Hlavním motorem je rozšíření vlastních zkušeností a získání znalostí. Současné století je charakteristické rozvojem moderních informačních technologií. Ty slouží jako nástroj pro přesnější a rychlejší způsob uspokojování potřeb, čehož využívá i cestovní ruch. Technologie umožňují rychlé a relativně levné získání kvalitních a přesných informací nebo zprostředkování samotné služby, například rezervaci zájezdu (Vystoupil a Šauer, 2006).
2.4 Formy a druhy cestovního ruchu Existuje velké množství aktivit cestovního ruchu, čemuž odpovídá členění na jednotlivé formy a druhy. Těch existuje prakticky nepřeberné množství. Členění uvedené v této práci vychází převážně z pojetí Vystoupila (například Vystoupil 2008).
10
2.4.1 Formy cestovního ruchu Členění a formy cestovního ruchu jsou odvozeny na základě potřeb návštěvníků. Tyto potřeby mají specifický charakter, jednotlivé formy vytvářejí speciální požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb.
Základními formami cestovního ruchu podle Vystoupila (2008) jsou: •
městský cestovní ruch (kulturně-poznávací)
•
letní rekreace a turistika u vody
•
zimní sporty a rekreace
•
lázeňský cestovní ruch
•
kongresový a veletržní cestovní ruch
K dalším formám cestovního ruchu patří vinařský cestovní ruch, cykloturistika aj. Kategorií dělení je velmi mnoho, nejedná se o absolutní výčet možností. Vystoupil a Šauer (2006) odvozují formy cestovního ruchu podle motivace návštěvníků. Mezi hlavní motivy realizace cestovního ruchu, od kterých jsou odvozeny formy cestovního ruchu, patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické.
2.4.2 Druhy cestovního ruchu Vystoupil a Šauer (2006) zohledňují ve své typologii hlavně průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Jedná se o členění na základě vnějších faktorů. Tímto způsobem lze dělit cestovní ruch podle: původu účastníků, počtu účastníků, věku účastníků, délky trvání, převahy místa pobytu, ročního období, způsobu ubytování, způsobu financování atd. Podle Vystoupila (2008) se nejčastěji vychází z následujících kritérií: a)
podle místa realizace ▪ domácí cestovní ruch ▪ zahraniční cestovní ruch
11
Z hlediska vztahu k ekonomice státu lze také vymezit: ▪ příjezdový cestovní ruch – incoming – pojem odvozený z aktivní bilance devizových příjmů z hlediska hostitelské země – příjezdy návštěvníků do hostitelské země ▪ výjezdový cestovní ruch – outgoing – souhrn cest, při nichž občané daného státu vyjíždějí jako účastníci cestovního ruchu za jeho hranice Souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu bývá označován jako tzv. mezinárodní cestovní ruch. Dále se vyčleňuje tzv. tranzitní CR, který je spojený s průjezdem území určitého státu, ovšem nezahrnuje pobyt a obvykle trvá pouze několik hodin.
b)
podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů ▪ volný cestovní ruch – všechny náklady si účastníci hradí ze svých příjmů a o místě, termínu se svobodně rozhodují ▪ vázaný cestovní ruch – úhrada účastníka je plně hrazena nebo doplňována ze společenských fondů. Zahrnuje z části lázeňské léčení nebo letní dětskou rekreaci
c)
podle způsobu a organizace zabezpečení služeb ▪ neorganizovaný cestovní ruch – vše potřebné si účastník cestovního ruchu zajišťuje sám nebo pouze částečně využívá služeb cestovní kanceláře ▪ organizovaný cestovní ruch - cestu i pobyt zajišťuje určitá organizace
Samostatně se někdy vyčleňuje cestovní ruch mimo veřejné formy. Jedná se o cestovní ruch, kdy není potřeba organizovat ubytování ani v zásadě žádné jiné služby.
d)
podle velikosti skupiny ▪ skupinový cestovní ruch – v rámci tohoto cestovního ruchu cestuje formální nebo neformální skupina ▪ individuální cestovní ruch – v tomto případě cestuje účastník sám nebo se svou rodinou
Oba druhy mohou být organizované i neorganizované.
12
e)
podle délky účasti ▪ krátkodobý cestovní ruch – je zpravidla charakterizován pobytem do 3 dnů mimo trvalé bydliště ▪ dlouhodobý cestovní ruch – předpokládá zpravidla cestovní pobyt delší než 3 dny mimo trvalé bydliště, nikoliv však delší než 6 měsíců (zde existuje rozdílnost podle legislativ jednotlivých zemí)
f)
podle časového rytmu ▪ každodenní ▪ víkendový ▪ týdenní ▪ dlouhodobější
g)
podle rozložení během roku ▪ sezónní (především letní a zimní sezóna) ▪ celoroční.
2.5 Faktory a předpoklady cestovního ruchu Faktory a předpoklady cestovního ruchu jsou podmínky, které ovlivňují existenci cestovního ruchu. Hodnocení je provedeno podle tří hlavních typů faktorů – lokalizačních, selektivních a realizačních.
2.5.1 Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci a využití konkrétního území z hlediska přírodních možností a kvalit společenských podmínek a atraktivit. Dělí se na přírodní a kulturně-historické. Vystoupil et al. (2007) tvrdí, že přírodní podmínky jsou hlavními lokalizačními faktory u většiny aktivit cestovního ruchu a tvoří základ jakékoliv rajonizace v oblasti cestovního ruchu.
13
Podle Vystoupila (2008) je základním prvkem přírodních rekreačních zdrojů reliéf. Jednotlivé povrchové tvary reliéfu umožňují různé využití pro rekreaci a cestovní ruch, například turistika nebo horolezectví. Reliéf navíc určuje výskyt řady dalších přírodních rekreačních prvků, například říční sítě, hospodářského využití území či rozmístění sídel. Pro rekreační aktivity jsou důležitou složkou reliéfu hory a pohoří, typ pláží (písečná, štěrkovitá) nebo charakter pobřeží (skalní výtvory, jeskyně). Klimatické poměry jsou dalším prvkem, který můžeme zařadit mezi základní přírodní předpoklady pro cestovní ruch. Jedná se například o průměrnou teplotu, srážkové poměry a jejich denní a roční chod, délka slunečního svitu, oblačnost. Podle těchto charakteristik lze vymezit například tropické nebo polární oblasti. Dalším prvkem přírodního rekreačního potenciálu je vodstvo, kde hlavní roli hrají moře, jezera, vodní nádrže a řeky. Největší význam má moře, u kterého se odehrávají převážně dlouhodobé rekreační pobyty. Řeky slouží hlavně pro krátkodobou rekreaci. Stojaté i tekoucí vody umožňují provozování různých vodních sportů, rybolovu a koupání. Velice vyrovnaný roční průběh návštěvnosti mají minerální prameny, které podporují rozvoj dlouhodobé rekreace - lázeňství. Rostlinstvo určuje celkovou tvář krajiny. Základním prvkem je les, jenž podporuje turistiku a letní rekreaci. Zalesněné plochy v okolí měst jsou rovněž vhodné pro příměstskou denní a víkendovou rekreaci. Živočišstvo má pro rekreaci nejmenší význam a jeho využití je spojeno se speciálními rekreačními činnostmi, například rybolovem (Vystoupil, 2008). Kulturně-historické předpoklady vznikly činností člověka a přitahují specifický okruh návštěvníků, přičemž samy o sobě působí jako součást potenciálu krajiny a určují směry jejich využívání. Kulturně-historické předpoklady lze dle Vystoupila (2008) rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou kulturně-historické památky. Mají významný vliv na migrační pohyby v mezinárodním i domácím měřítku. Řadíme sem památky architektonické, technické, národně-historické, přírodní a lidovou architekturu. Největší pozornost přitahují architektonická díla např. hrady, zámky, sakrální stavby. Kulturní zařízení a kulturní akce jsou součásti komplexu kulturně-historických předpokladů. Podle charakteru je lze rozčlenit na tři kategorie, a to muzea a galerie,
14
divadla, koncerty, festivaly a folklorní slavnosti, třetí skupinu představují kongresy a rozvoj sympozií. Sportovní akce nejsou významné jenom z hlediska cestovního ruchu, ale i z pohledu propojování vztahů mezi jednotlivými národy a kulturami. Jejich význam v cestovním ruchu stále roste, stejně jako vliv politiky na tyto akce (volby o pořádání Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Olympiády). Tab. 1: Nejnavštěvovanější turistické cíle ČR za rok 2008 Pořadí
Turistický cíl
2008
Počet návštěvníků
1.
Pražský hrad
1,34 milionu
2.
Zoo Praha
1,20 milionu
3.
Židovské muzeum, Praha
612 tisíc
4.
Národní muzeum, Praha
549 tisíc
5.
Centrum Babylon, Liberec
540 tisíc
6.
Zoo Dvůr Králové
539 tisíc
7.
Zoo Lešná
490 tisíc
8.
Národní galerie, Praha
477 tisíc
9.
Staroměstská radnice, Praha
456 tisíc
10.
Památník Terezín
443 tisíc
Zdroj: CzechTourism, 2011; vlastní zpracování
2.5.2 Selektivní faktory a předpoklady cestovního ruchu Mezi předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy patří selektivní faktory. V obecném slova smyslu sem patří socioekonomické zdroje a předpoklady, možnosti, které ovlivňují intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci. Jsou to zejména demografické, urbanizační, ekonomické, sociálně-kulturní a sociálně-politické faktory.
15
Demografické faktory mají vliv na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci. Diferencujícím činitelem je demografická struktura obyvatelstva. Jiné nároky na využité volného času mají rodiny s dětmi, svobodní nebo mladí lidé, staří lidé. U urbanizačních faktorů je základním selektivním předpokladem urbanizace, z níž vyplývají rozdílné nároky venkovského a městského obyvatelstva hlavně na víkendovou rekreaci. Podobnou úroveň diferenciace představuje velikost města, jeho funkce a urbanisticko-architektonický charakter, například průmyslové město. Ekonomické faktory (např. rozvoj průmyslu nebo urbanizace) mají za následek zásadní změny geografického prostředí. Vlivem ekonomických faktorů vznikla industriální krajina, ve které převládají antropogenní formy nad přírodními strukturami. Způsob života v industriální společnosti má za následek rozvoj rekreace, kontaktů s přírodou, historií a kulturou v geografickém prostředí. Podle Vystoupila a Šauera (2006) patří mezi ekonomické faktory rozvoje cestovního ruchu zvyšování životní úrovně populace a využití volného času. Rovněž zkrácení pracovní doby umožnilo více čerpat dovolené a tím i zapojení výrazně větší části populace do cestovního ruchu. Sociálně-politické podmínky ovlivňuje zejména oficiální státní politika, hmotná, kulturní vyspělost obyvatelstva a zvětšující se fond volného času. Vyspělé státy přijímají v oblasti cestovního ruchu strategické dokumenty podporující jeho dynamický rozvoj. Cestovní ruch je významně ovlivněn růstem životní úrovně obyvatelstva. Existuje přímá úměrnost mezi životním standardem obyvatelstva určitého státu a jeho podílem na cestovním ruchu. Větší míra růstu ekonomické aktivity znamená růst aktivity obyvatelstva i v cestovním ruchu, který je vyjádřený podílem pohybu v jednotlivých formách cestovního ruchu. Aktivita pohybu je dále vázána na sociální a zaměstnaneckou strukturu obyvatelstva, výši reálných mezd, stupeň kulturní vyspělosti společnosti a vzdělanosti (Vystoupil, 2008). Vystoupil a Šauer (2006) rozlišují jako samostatnou skupinu politické faktory, kam řadí mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů, charakter politického systému a vnitropolitickou situaci jednotlivých států. Mimo tyto objektivní faktory hrají velkou roli při rozhodování obyvatel zúčastnit se cestovního ruchu také různé motivy, například reklama a propagace.
16
2.5.3 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Realizační faktory jsou základním stavebním kamenem existence vlastního uskutečnění cestovního ruchu a rekreace. Síla realizačních předpokladů je postavena na jejich tmelící schopnosti a prostorové konkretizaci vztahů mezi jednotlivými oblastmi, centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci a cílovými místy. Podle Vystoupila a Šauera (2006) se tyto vztahy realizují prostřednictvím „komunikačních předpokladů a materiálně-technické základny.“ Do komunikačních předpokladů dle Vystoupila (2008) spadá dopravní síť a dopravní prostředky, které jsou základem pro prostorovou realizaci a rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Dopravní síť a prostředky umožňují účastníkům cestovního ruchu přemisťovat se z místa trvalého pobytu do vybraných lokalit. Na materiálně-technickou základnu existuje více pohledů. Materiálně-technickou základnou cestovního ruchu a rekreace chápou někteří autoři, jako veškeré zařízení terciérního sektoru, jiní ji definují jako soubor zařízení, které bezprostředně uspokojuje potřeby turistů a rekreantů. Vystoupil (2008) vymezuje materiálně technickou základnu jako sumu všech zařízení, které podporují rozvoj cestovního ruchu. Vystoupil a Šauer (2006) zahrnuje do materiálně technické základny následující: ubytovací, stravovací, sportovně rekreační a zábavní zařízení, rovněž dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky). Podle Vystoupila (2008) je pro realizaci cestovního ruchu nutné vytvořit i další skupinu předpokladů, která by zajistila efektivnější využití středisek a oblastí cestovní ruchu a tím je infrastruktura cestovního ruchu. Hlavním úkolem a posláním infrastruktury je „utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb.“ Rovněž na infrastrukturu je nahlíženo z různých pohledů. V širším smyslu sem patří všechny hmotné prostředky, které se podílejí na tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu bez ohledu na jejich organizační začlenění a podíl při poskytování služeb. V užším smyslu jde o veškeré hmotné prostředky, které slouží výlučně potřebám cestovního ruchu. Jedná se o zprostředkovatelské služby, například cestovní kanceláře.
17
3. Politika cestovního ruchu a strategické dokumenty Podle Tittelbachové (2008) politika cestovního ruchu jako součást hospodářské politiky
představuje
záměrnou
a
systematickou
činnost
směřující
k obecně
definovanému cíli zvyšování blahobytu země a lidí naplňováním dílčích opatření (cílů) a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů (státních, soukromých). Podle Zelenky a Páskové (2002) lze politiku cestovního ruchu charakterizovat
jako
„systematickou činnost sledující vytyčené cíle a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě reality cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů (státních, soukromých).“ Freyer (2002, in Tittelbachová, 2008) popisuje politiku cestovního ruchu jako „účelové plánování, ovlivňování a utváření turistické reality a budoucnosti prostřednictvím různých nositelů“ a Kaspar (1996, in Tittelbachová, 2008) rozumí politikou cestovního ruchu „vědomou podporu a tvorbu cestovního ruchu, kterou uskutečňují ovlivňováním vztahů relevantních pro cestovní ruch různá společenství. Za taková společenství pokládáme nositele politiky cestovního ruchu, jako veřejnoprávní instituce (stát, obce), soukromo-právní instituce (svazy, sdružení) a volně seskupené zájmové skupiny (akční sdružení).“ Vliv institucionálního rámce na hospodářskou politiku se odráží v různých přístupech ke tvorbě politiky cestovního ruchu. Pragmatický přístup znamená konání na základě vnitřních souvislostí a událostí, tj. na základě existující situace. Z tohoto důvodu je pragmatická politika cestovního ruchu poznamenána určitou nekoncepčností. Tento přístup se uskutečňuje, když nastane alarmující situace a podpůrná opatření jsou vyhlášena na časově omezenou dobu. Tato politika je uplatňována například ve Švýcarsku. Koncepčně dogmatický přístup určuje koncepce, která má víceméně nátlakový charakter. Za projev dogmatismu lze považovat strnulou dělbu práce mezi státem a soukromníky. Tento přístup se uplatňuje hlavně v zemích se silným postavením vlády jako je Francie, Rakousko nebo Německo. Tittelbachová (2008) dále rozlišuje mezi politikou liberální, kdy stát jen vytváří základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu (USA, Velká Británie) a integrovanou politikou cestovního ruchu, kdy cestovní ruch je záležitostí státu a součástí jeho celkové ekonomické politiky, což je případ i České republiky.
18
Cíle státních politik cestovního ruchu vycházejí z cílů Strategie regionálního rozvoje, z priorit
Národních rozvojových plánů, sektorového operačního programu a
z navazujících vládních a mezinárodních dokumentů ochrany životního prostředí při rozvoji udržitelného cestovního ruchu. Jako příklad lze v ČR uvést zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, který stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Jednou z oblastí podpory regionálního rozvoje je podpora rozvoje cestovního ruchu. Níže jsou uvedeny strategické dokumenty pro rozvoj cestovního ruchu pro ČR a v Jihomoravském kraji.
3.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 Koncepce státní politiky cestovního ruchu (Koncepce) představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Základním výchozím rámcem při formulování Koncepce byly významné strategické dokumenty týkající se cestovního ruchu v České republice, ale i strategické dokumenty a doporučení Evropské unie, a to i ve vztahu k využívání strukturálních fondů EU a dalších mezinárodních organizací s působností zejména v oblasti cestovního ruchu. Koncepce je rovněž v souladu s koncepcemi cestovního ruchu vyspělých evropských zemí. Koncepce respektuje regionální aspekt a význam cestovního ruchu, její cíle a opatření jsou stanoveny s ohledem na skutečnost, že cestovní ruch je významným faktorem rozvoje regionů včetně těch, které jsou hospodářsky a sociálně problémové.
3.1.1 Strategická vize a cíle Koncepce Strategická vize a cíle pro cestovní ruch v České republice vycházejí ze skutečnosti, že cestovní ruch je do značné míry založen na malém a středním podnikání. Z toho také vyplývá systém priorit a podpůrných opatření. Politika podpory cestovního ruchu je v České republice uplatňována jak na národní, tak i na regionální úrovni.
19
Strategická vize cestovního ruchu pro období 2007–2013 představuje Českou republiku jako destinaci s pozitivní mezinárodní image, mající vysoce kvalitní a konkurenceschopné produkty a služby, nabízející turistické zážitky a disponující značným kulturně historickým potenciálem. Globálním cílem politiky cestovního ruchu je podle Koncepce zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílení zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Hlavními strategickými cíli Koncepce pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v České republice jsou: 1. Posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství 2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu v České republice v evropském prostoru 3. Růst objemu pobytového cestovního ruchu v České republice Zachování kvality přírodního prostředí a složek životního prostředí, jež jsou v oblasti cestovního ruchu využívány a mohou být rozvojem cestovního ruchu ovlivněny (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, 2007).
3.1.2 Základní priority koncepce Systém priorit vychází ze strategické vize a cílů Koncepce, které spočívají v podpoře čtyř základních oblastí. První prioritou je realizace vlastních konkurenceschopných produktů cestovního ruchu založených na jejich atraktivitě, jedinečnosti a neopakovatelnosti. Programy a produkty cestovního ruchu by měly šetrným způsobem využívat přírodní atraktivity, kulturní, historické a další objekty (tak aby jejich hodnota byla zachována i pro budoucí generace), a to v návaznosti na společenské aktivity, které by měly být provázány ve smyslu atraktivita – služba, příroda – společnost. Měly by být zacíleny na určitý typ návštěvníků a neměly by nijak výrazně zatěžovat životní prostředí. Druhou prioritou je rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Na jejich výstavbě, modernizaci či rekonstrukci a provozu se
20
největší měrou podílí malí a střední podnikatelé znalí konkrétního prostředí, kteří budou ke své činnosti potřebovat cílenou podporu. Třetí prioritní osou je marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů. V této oblasti je potřeba vytvořit odpovídající zázemí pro reklamu, propagaci, distribuci a prodej, za kterou stojí aktivní činnost lidského potenciálu, a to na národní i regionální úrovni. Čtvrtou prioritu tvoří vytváření organizační struktury cestovního ruchu, která by měla být pružná a fungující s jasně vymezenými kompetencemi a rozdělením činností a to na regionální i nadregionální úrovni. Koncepce bude realizována prostřednictvím operačních programů vztahujících se k cestovnímu ruchu. Opatření na nadnárodní a národní úrovni budou uskutečňována prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP), opatření na regionální úrovni pomocí Regionálních operačních programů (ROP), konkrétně v případě jižní Moravy se jedná o ROP NUTS II Jihovýchod. Některé další opatření Koncepce budou realizovány v rámci tématických operačních programů a to zejména: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace nebo OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Mikroregion Modré Hory může čerpat prostředky ze všech výše uvedených možností (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, 2007).
3.2 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (JMK) pro roky 2007-2013 Program je koncepčním dokumentem na úrovni kraje a má vést ke zlepšení možností rozvoje cestovního ruchu JMK a obsahuje definice kroků vedoucích k jeho naplnění, součástí programu je zpracovaná a schválená SEA (posuzování koncepcí), která řeší míru dopadu na životní prostředí. Hlavní obsahové směry rozvoje cestovního ruchu v JMK pro roky 2007 – 2013 tvoří : 1. Cykloturistika 2. Folklor, festivaly, kulturní akce a lidová kultura 3. Gastronomický cestovní ruch 4. Golfová turistika 5. Kongresová a veletržní turistika
21
6. Lázeňský cestovní ruch a wellness 7. Pobyty u vody a vodní turistika 8. Tématické poznávání regionu. Turistický region Jižní Morava je území administrativně totožné s JMK a je rozděleno na 5 turistických oblastí: Brno a okolí, Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-valtický areál, Slovácko a Moravský kras a okolí (viz. obr.) Program rozvoje cestovního ruchu JMK má 3 priority. První prioritní osou je rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, druhou vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu a třetí oblastí podpory je zefektivnění a koordinace marketingu a řízení cestovního ruchu (Program rozvoje cestovního ruchu v JMK, 2007).
Obr. 1: Turistické oblasti České republiky (zdroj: CzechTourism, 2011)
22
4. Charakteristika území dobrovolného svazku obcí (DSO)
Modré Hory
4.1 Základní charakteristiky DSO Modré Hory Svazek obcí „Modré Hory“ je dobrovolným svazkem obcí založeným 21.12.2007 dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Účelem je ochrana sdružených obcí, jejich vzájemná podpora a spolupráce. Členy svazku jsou obce Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Orgány svazku jsou členská schůze tvořena zástupci členů svazku, předseda a místopředseda svazku a tříčlenná revizní komise. Svazek obcí „Modré Hory“ má sídlo na adrese Náměstí 9. května 40, 691 06 Velké Pavlovice. Další informace jsou dostupné na webové adrese www.modrehory.cz. Předmětem činnosti svazku obcí je řešení společných zájmů sdružených obcí s cílem rozvoje a ochrany hodnot celého území, především pak ochrany přírody a životního prostředí, vytváření podmínek pro plnohodnotný život místních obyvatel a rozšiřování služeb pro občany i návštěvníky celého regionu. Cílem je dále propagace regionu dobrovolného svazku obcí a podpora rozvoje vinařské turistiky. K realizaci výše uvedeného předmětu činnosti slouží zejména: ·
Tvorba, příprava a realizace společných projektů
·
Získání finančních zdrojů na integrované projekty a rozvojové strategie
·
Řešení společných problémů s ochranou životního prostředí.
·
Rozšiřování infrastruktury, sociálních služeb pro občany svazku, sportovního a kulturního zázemí na území členských obcí svazku (Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí, 2007).
Všechny obce jsou členy i dalšího dobrovolného svazku obcí s názvem Mikroregion Hustopečsko založeným v roce 2001 ke znásobení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem členskou obec v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Pro vytvoření širší spolupráce na území mikroregionu Hustopečsko byla založena stejnojmenná místní akční skupina (MAS). Úkolem místních akčních skupin je povzbuzovat a zorganizovat spolupráci subjektů tak, aby jejím prostřednictvím posílily možnosti využití především vlastního rozvojového
23
potenciálu. Členy MAS Hustopečsko jsou ze subjektů veřejné správy mikroregion Hustopečsko, samostatně také město Hustopeče a obce Brumovice, Nikolčice a Boleradice (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007).
4.2
Poloha a dostupnost DSO Modré Hory
Obce mikroregionu Modré Hory disponují výhodnou geografickou polohou. Nacházejí se v jihovýchodní části České republiky, ve vzdálenosti asi 50 km od Brna. Dalšími většími městy v blízkosti svazku obcí jsou Břeclav (vzdálena asi 25 km), Hodonín (30 km),
Bratislava (96 km), Vídeň (110 km) a Olomouc (115 km)
(www.mapy.cz). Z administrativního hlediska spadají do Jihomoravského kraje pod bývalý okres Břeclav. S ohledem na regionální politiku Evropské unie byly vytvořeny územní celky NUTS. Podle normalizované klasifikace územních celků v České republice je pro účely této práce nejdůležitější úroveň NUTS II. Svazek obcí Modré Hory spadají pod NUTS II Jihovýchod, který tvoří Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Všechny obce mikroregionu Modré Hory spadají pod obec s rozšířenou působností (ORP) Hustopeče.
Obr. 2: Poloha Modrých Hor v rámci České republiky (zdroj: vlastní zpracování, 2011)
24
Obr. 3: Poloha Modrých Hor v rámci JMK (zdroj: vlastní zpracování, 2011)
Středem mikroregionu Hustopečsko ve směru severovýchod–jihovýchod prochází dálnice D2, vedoucí z Brna do Břeclavi a dále na Slovensko do Bratislavy. Tento úsek je zařazen do sítě evropských silnic pod číslem E65. Ačkoliv Velké Pavlovice leží necelý 1 km od dálnice, nemají přímé napojení na tuto dálnici. Problematika připojení Velkých Pavlovic na dálnici D2 je dlouhodobě diskutovaným problémem, který ale do dnešní doby není vyřešen. Nejbližší nájezdy a sjezdy na dálnici D2 se nacházejí v Hustopečích a Podivíně. Přes obce Velké Pavlovice, Bořetice a Kobylí prochází silnice II. třídy II/421, která vede z Mikulova do Terezína, kde se napojuje na silnici II. třídy č. 380 vedoucí z Brna do Hodonína. Obce Vrbice a Němčičky jsou napojeny silnicemi III. třídy. V daném regionu má rovněž dlouhou tradici železniční doprava. Trať č. 255 ZaječíHodonín vede přes obce Velké Pavlovice (2 zastávky), Bořetice a Kobylí. V mezinárodním významu jde o nevýznamnou trať, v rámci ČR má statut regionální tratě. Propojuje totiž mezinárodní koridory Břeclav – Brno a Břeclav – Přerov. Pro Modré Hory má větší význam napojení ve stanici Zaječí na železniční trať č. 250 Brno – Břeclav – hraniční přechod Břeclav/Kúty, která je součástí tzv. I. železničního koridoru, který spojuje Německo s Rakouskem přes Českou republiku a zároveň je zařazena do železniční části panevropského multimodálního koridoru č. IV (trasa Norimberk/Berlín–
25
Praha–Budapešť–Istanbul). Tato trať byla v roce 1995 usnesením vlády ČR zařazena do kategorie drah celostátních, což sebou přineslo zásadní rekonstrukci trati za účelem přizpůsobení vyšším možným rychlostem vlakových souprav. To umožnilo, že v dnešní době na této trase, jezdí spěšné vlaky, rychlíky a mezinárodní spoje s označeními SC, EC, IC. V regionu byl zaveden IDS JMK jednotlivé spoje na sebe navazují. Obce Němčičky a Vrbice jsou napojeny autobusovou linkou č. 551, která funguje na trase Velké Pavlovice–Klobouky (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007).
Obr. 4: Přehledová mapa Modrých Hor (zdroj: vlastní zpracování, 2011) Z hlediska atraktivity Modré Hory se nejedná o jedno jediné konkrétní místo, ale o celý charakter regionu, který utváří vinařství a proto je zde na místě podpora rozvoje cestovního ruchu v oblasti vinařství a cykloturistiky. Obce Modré Hory spadají pod Moravské vinné stezky Greenways. Jedná se o dlouhodobý projekt kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě, který má přes 300 km a vede ze Znojma do Uherského Hradiště. Tvoří páteřní stezku, na kterou navazují jednotlivé vlastní vinařské stezky vinařských oblastí. Na trase leží 70 vinařských obcí, chráněné přírodní lokality,
26
významné historické a architektonické památky kraje. Přes území Modrých Hor dále vede vinařská stezka Velkopavlovická, která je jednou z 11 Moravských vinařských stezek. Na území svazku se také nachází místní naučné trasy (www.stezky.cz). Naučná stezka Krajem André má 18,6 km a je vedena na trase Hustopeče–Starovičky–Velké Pavlovice–Bořetice–Vrbice. Nese jméno červené odrůdy vinné révy, která vznikla ve Velkých Pavlovicích. Stezka Modré Hory, která má délku 20 km, vznikla díky mikroregionu Modré Hory a propojuje jeho členské obce, které jsou známé díky pěstování kvalitních odrůd červených vín. Obecní vinařská stezka obce Němčičky je 8 km dlouhá, začíná i končí přímo v obci a seznamuje návštěvníky jak z historií vinařství, tak se současným stavem výsadby vinné révy v Němčičkách (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007). Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 definuje póly růstu cestovního ruchu. Dva póly růstu leží nedaleko Modrých Hor, konkrétně se jedná o Pálavu a Lednicko-valtický areál.
4.3 Fyzicko-geografická charakteristika DSO Modré Hory Fyzicko-geografické faktory předurčují toto území k pěstování révy vinné a zemědělským atraktivitám, které zde mají podle historických pramenů dlouhou tradici.
4.3.1 Reliéf a geologie Hybnou silou, která má hlavní zásluhu na dnešní podobě reliéfu, bylo alpínskohimalájské vrásnění. Katastry obcí spadají z geomorfologického hlediska ke Ždánickému lesu a Kyjovské pahorkatině. Jedná se většinou o zvlněný reliéf, kde se střídají svahy s menšími údolími. Rovina a mírně svažitý terén se nachází v blízkosti řeky Trkmanky. V okolí obce Kobylí na tuto rovinu navazuje oboustranně svažitý až silně svažitý terén, který směrem na jih pokračuje na Vrbici, která je jednou z nejvýše položených obcí v Jihomoravském kraji a na západ přes Bořetice do Němčiček. Naopak od Bořetic směrem na Velké Pavlovice svažitost ubývá a reliéf se vyrovnává. Nejvyšším bodem mikroregionu je Kobylí vrch, který se nachází ve výšce 334 m n. m., nejnižším je vodní tok Trkmanka zhruba v nadmořské výšce 170 m n. m..
27
Reliéf v okolí Kobylí byl v minulém století silně ovlivněn antropogenní činností, když zde byly vytvořeny umělé terasy za účelem zemědělského využití. Zvláštními útvary jsou také rozsáhlé deprese, které zde zůstaly jako pozůstatek původního Kobylského a Čejčského jezera. Ta byla vysušena a zúrodněna roku 1836. V nedávné době byly u obce Bořetice vybudovány 2 rybníky k rekreačním účelům. Podle údajů České geologické služby se v katastru obce Velké Pavlovice nachází chráněná ložisková území. Jedná se o ložisko cihlářských hlín. V současné době je ale těžba zastavena a v lokalitě Išperky u Velkých Pavlovic nebyla nikdy započata s ohledem na tamní viniční tratě. Pro území obcí jsou typické následující půdy: černozemě, hnědozemě, písčitojílovité půdy a hlinitojílovité půdy, které jsou vododržné.
4.3.2 Klima Podnebí Jihomoravského kraje je ovlivněno vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Většina kraje patří do teplé klimatické oblasti. Tato oblast je charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007). Modrohorsko je poměrně teplá oblast. Podle dat ČHMÚ je průměrná roční teplota ve Velkých Pavlovicích 9,3 °C. Nejteplejším měsícem v roce je červenec, kde se dlouhodobé roční teploty pohybují okolo 19 °C. Naopak nejchladnějším měsícem je leden, kdy teploty dosahují hodnot kolem -2 °C. Z pohledu množství srážek se jedná o velmi suchou oblast, kde průměrný roční úhrn srážek činí pouhých 490 mm. To jsou ¾ průměru ČR. Srážkově nejbohatšími měsíci jsou červen, červenec a květen (50-75 mm za měsíc). Sněhová pokrývka trvá velmi krátce a nedosahuje velkých výšek. Nejdéle svítí slunce v červenci, červnu a srpnu (více než 220 hodin měsíčně), nejméně v prosinci, lednu a listopadu (40-60 hodin měsíčně). Průměrnou teplotou a trváním slunečního svitu jsou Velké Pavlovice v rámci ČR nadprůměrné, ale srážkové úhrny značně podprůměrné (Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, 2007).
28
4.4 Socioekonomická charakteristika DSO Modré Hory Z tabulky č. 2 lze vyčíst, že v roce 2009 žilo na území obcí Modrých Hor 8 281 obyvatel na rozloze 7 052 ha. Nejvíce obyvatel mají Velké Pavlovice (3 092) a nejméně Němčičky (609). Celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na populaci mikroregionu je 4,4 %, středoškoláků s maturitou 20,7 %. Ukazatel vzdělanosti obyvatel se vypočítá z obyvatel starších 15 let. Míra vzdělanosti je mírně podprůměrná oproti celostátnímu průměru. Nejvyšší míru mají Velké Pavlovice, naopak nejmenší Vrbice. Míra nezaměstnanosti v dubnu 2011 dosáhla 9,7 %. Průměrná nezaměstnanost v České republice byla v dubnu 8,6 %, z čehož vyplývá, že v Modrých Horách je nadprůměrná nezaměstnanost, ale v rámci Jihomoravského kraje je podprůměrná.
Tab. 2: Vybrané socioekonomické ukazatele v DSO Modré Hory Obec Bořetice
Rozloha (ha) 904
Podíl Podíl Počet Míra vysokoškolsky středoškolsky obyvatel nezaměstnanosti vzdělaných vzdělaných lidí k 31.12.2010 (%) lidí (%) s maturitou (%) 1 325 3,8 18,9 9,1
2 105
2 117
5,0
21,4
8,8
778
609
4,1
21,6
9,5
2 325
3 092
6,7
25,6
9,9
940
1 138
2,6
15,8
11,4
7 052
8 281
4,4
20,7
9,7
JMK
-
-
10,3
24,6
10,2
ČR
-
-
8,9
24,9
8,6
Kobylí Němčičky V. Pavlovice Vrbice Celkem/průměr
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ a Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011; vlastní zpracování
Vzhledem k přírodním podmínkám jsou obce Modré Hory součástí regionu, který má dlouhou zemědělskou tradici. To dokazuje i tabulka č. 3 využití půdy, kde většinu území tvoří zemědělská půda. V ní má největší podíl na rozloze orná půda, poté vinice, sady a zahrady. Nejvíce zemědělské půdy je v katastru Vrbice (90 %), nejméně v Němčičkách (68,9 %), kde největší zastoupení mají vinice (34,3 %) a to zhruba v dvojnásobném poměru oproti ostatním obcím. Vinice jsou naopak nejméně zastoupeny v katastru Bořetic, kde tvoří pouze 11,7 % rozlohy. Z nezemědělské půdy
29
má výraznější zastoupení lesní půda, zejména v Němčičkách (17,6 %) oproti tomu ve Velkých Pavlovicích se téměř nevyskytuje (0,1 %). Zastavěné plochy ani v jednom z katastrů obcí nepřesahují 3 %.
Tab. 3: Srovnání využití půdy v katastrech jednotlivých obcí Modré Hory Podíly na celkové rozloze (%) Území
Rozloha
Zemědělská půda Lesní Vodní Zastav. Ostatní
(ha) Celkem
Bořetice Kobylí Němčičky Velké Pavlovice Vrbice
Orná
Sady a
půda zahrady
Louky Vinice půda plochy plochy plochy
904
86,6
69,5
4,9
0,7
11,7
2,0
1,0
2,5
7,7
2 105
78,4
45,6
14,1
3,8
14,9
10,4
1,4
2,0
7,8
778
68,9
19,4
14,3
1,0
34,3
17,6
0,5
1,9
11,0
2 325
88,3
59,5
12,8
0,4
15,6
0,1
1,1
2,8
7,7
940
90,0
72,6
3,9
1,3
12,1
3,3
0,2
2,1
4,5
Pramen: Městská a obecní statistika ČSÚ, 2011; vlastní zpracování
Obce Modrých Hor spadají pod Velkopavlovickou vinařskou podoblast, která je jednou částí vinařského celku Morava. Z tabulky č. 4 lze vyčíst, že největší vinařskou obcí jsou Velké Bílovice, které se nachází ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Na druhém místě jsou Valtice, následovány Čejkovicemi. Z tabulky vyplývá, že obce mikroregionu Modré Hory jsou v celorepublikovém měřítku významnou vinařskou lokalitou. Nejvýše v pořadí si stojí Velké Pavlovice, které jsou 7. největší vinařskou obcí v České republice, Kobylí je 10. Zbylé tři obce patří mezi prvních 40 obcí v celé české republice.
4.5 Historické, kulturní a architektonické památky v DSO Modré Hory Modré Hory jsou lokalitou, která se pyšní dlouhou historií, kterou dokládá mnoho historických památek, zejména zemědělského (vinařského) nebo sakrálního původu (viz. tabulka č. 5) .
30
Tab. 4: Pořadí obcí DSO Modré Hory v registru 100 největších vinařských obcí Plocha Vinařská obec
osázených
Celková plocha
Počet
vinic v ha
pěstitelů
vinic v ha
Vinařská podoblast
1. Velké Bílovice
693,8
704,2
1 039
Velkopavlovická
2. Valtice
587,3
587,7
199
Mikulovská
3. Čejkovice
492,3
496,8
697
Velkopavlovická
7. Velké Pavlovice
363,0
364,6
635
Velkopavlovická
10. Kobylí
280,2
281,1
526
Velkopavlovická
18. Němčičky
184,1
184,9
316
Velkopavlovická
24. Bořetice
169,7
170,4
256
Velkopavlovická
31. Vrbice
141,1
142,4
286
Velkopavlovická
100. Nikolčice
51,3
51,3
37
Velkopavlovická
Pramen: : Situační a výhledová zpráva – Réva vinná a víno, duben 2010. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011 Bořetice se v roce 2005 staly vítězem soutěže o Vesnici roku v České republice, která je v Programu obnovy venkova. Vyhlašování probíhá od roku 1995. Kostel sv. Anny je považován za přirozenou dominantu Bořetic a nejvýznamnější církevní památku. Jde o barokní stavbu ze 17. století, která je obklopena zdí nepravidelného půdorysu z 18. století. Spolu s barokní branou tvořili výrazný architektonický prvek. V dnešní době už je zachována jen malá část původní zdi, většina byla zničena při rekonstrukci života (www.boretice.cz). Muzeum v Kobylí je umístěno v prostorách bývalé měšťanské školy. Zdejší výstava se snaží zachovat doklady o způsobu života dřívějších pokolení v této obci. Jsou zde k vidění starobylé kroje, stylově upravená selská kuchyň nebo malá vinařská expozice. Suchořádská Zmola, původně rokle, která se později přeměnila na vinařskou uličku. V dolní části se nachází starý dřevěný lis. V této lokalitě je každoročně v srpnu pořádáno Zarážení hory, slavnost vinařů spojená s ukázkou starodávného zvyku, který má ochránit budoucí úrodu před škodlivými vlivy a zajistit tak velké množství kvalitních hroznů (www.kobyli.cz).
31
V obci Němčičky se nachází kostel z roku 1678 a je zasvěcen Navštívení Panní Marie. V katastru obce se nachází 3 kapličky: sv. Antonína Paduánského, sv. Floriána a Božího srdce (www.nemcicky.cz). Jednou z nejzajímavějších kulturních atraktivit na Vrbici jsou její vinné sklepy, které se v obci nacházejí ve dvou lokalitách. Starší kolonie Na sklepech, která tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, vznikla v druhé polovině 17. století a dnes je součástí vesnické zástavby. Většinou jde o kamenná patrová stavení se zapuštěnými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Známější lokalitou jsou vinné sklepy Stráž. Jedná se o vinné sklepy, které se nacházejí v několika patrech nad sebou a jsou propojeny úzkými uličkami. V nedávné době se reálně uvažovalo o zařazení Stráže mezi památky UNESCO, ale zastupitelé Vrbice od této možnosti nakonec upustili, a to z důvodu možných budoucích komplikací při modernizaci a rekonstrukci lokality. Zdejší zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku. Tento prvek lze označit za typický pro Vrbici (www.vrbice.cz). Velmi výrazným prvkem ve Velkých Pavlovicích je barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století. Kostel byl původně bez věže, později měl dřevěnou věž a až v roce 1883 byla postavena 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony, které tu jsou do dnešní doby. Mezi další zajímavosti patří historické sklepy, lisovny a lisy, bývalý barokní zámeček, kontribučenská sýpka nebo novorenesanční hřbitov (www.velkepavlovice.cz). V tabulce č. 5 je uveden přehled nemovitých památek na území obcí Modré Hory, kterých se zde nachází 20. Nejvíce ve Velkých Pavlovicích (6), naopak nejméně na Vrbici (3). Jde o památky zemědělského a náboženského charakteru, tedy o činnosti, které z historického hlediska k tomuto regionu patří. Většina památek byla vyhlášena v roce 1958, pouze 3 nemovité památky přibyly v roce 2004 v obci Němčičky, konkrétně se jedná o Výklenkovou kapličku – poklona sv. Antonína Paduánského, Výklenková kaplička – poklona sv. Floriána a vinný sklep – Hulatův sklep, s lisovnou.
32
Tab. 5: Nemovité památky v mikroregionu Modré Hory k 9.5.2011 Obec
Rok
Památka
vyhlášení
Bořetice
Kostel sv. Anny
1958
Bořetice
Výklenková kaplička – poklona sv. Floriána
1958
Bořetice
Pamětní kámen
1958
Kobylí
Kostel sv. Jiří
1958
Kobylí
Kaple – poklona sv. Mikuláše
1958
Kobylí
Jiná stavba pro zprac. zem. prod. – lisovna (čp. 444)
1958
Kobylí
Jiná stavba pro zprac. zem. prod. – lisovna (čp. 530)
1958
Němčičky
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
1958
Němčičky
Výklenková kaplička – poklona sv. Antonína Paduánského
2004
Němčičky
Výklenková kaplička – poklona sv. Floriána
2004
Němčičky
Vinný sklep – Hulatův sklep, s lisovnou
2004
V. Pavlovice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
1958
V. Pavlovice
Výklenková kaplička – poklona sv. Antonína Paduánského
1958
V. Pavlovice
Výklenková kaplička – poklona sv. Rozálie
1958
V. Pavlovice
Sýpka
1958
V. Pavlovice
Vinný sklep s lisovnou (čp. 115)
1958
V. Pavlovice
Vinný sklep s lisovnou (čp. 154)
1958
Vrbice
Boží muka
1958
Vrbice
Socha sv. Aloise
1958
Vrbice
Pomník Rudé armády
1958
Zdroj: Národní památkový ústav, 2011; vlastní zpracování
33
5. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu DSO Modré Hory Hodnocení potenciálu cestovního ruchu DSO Modré Hory bylo provedeno na základě terénního průzkumu, jehož cílem byla analýza propagačních materiálů jednotlivých obcí i samotného mikroregionu a uskutečnění osobních rozhovorů se zástupci jednotlivých obcí. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo rozděleno podle členění faktorů v kapitole 2.5.
5.1. Hodnocení lokalizačních faktorů Modré Hory 5.1.1 Hodnocení přírodních předpokladů Cestovní ruch primárně ovlivňují přírodní předpoklady území, jelikož charakter krajiny do jisté míry určuje využití pro průmysl cestovního ruchu. Zhodnocení přírodního potenciálu regionu přináší poznatky, jaké jsou možnosti rozvoje cestovního ruchu ve zkoumaném území. Reliéf je základním charakteristickým prvkem krajiny. Profil krajiny určuje její atraktivnost pro cestovní tuch. Lze usoudit, že nejvyhledávanějšími lokalitami jsou místa s členitým reliéfem. Atraktivnost klesá z ubývající nadmořskou výškou a členitostí terénu. Je patrné, že cílový mikroregion nesplňuje zejména předpoklad o vysoké nadmořské výšce, což je patrné z tabulky č. 6 a obrázku č. 5, kde nejníže jsou položené Velké Pavlovice (182 m n. m.) a nejvýše Vrbice (290 m n. m.). Terén je přesto členitý. Členitost lze doložit na jednotlivých obcích. Němčičky, jejichž katastrální území má rozlohu 778 ha, mají nejnižší bod v nadmořské výšce 177 m a nejvyšší 316 m. Převýšení na tomto území tak činí 139 m. Podobným příkladem je Vrbice, kde je převýšení 40 m. Lze konstatovat, že v této oblasti lze využívat například rodinnou pěší turistiku, cykloturistiku nebo chůzi o trekingových holích (Nordic Walking).
34
Tab. 6: Nadmořská výška v obcích Modré Hory Obec
Nadmořská výška [m n. m.]
Bořetice
192
Kobylí
205
Němčičky
247
V. Pavlovice
182
Vrbice
290
Zdroj: ČSÚ, 2011; vlastní zpracování
Obr. 5: Výškový profil cyklostezky Modré Hory (www.cyklo-jizni-morava.cz)
Klimatické podmínky jsou faktorem, který dlouhodobě určuje využití krajiny. Modré Hory jsou charakteristické svojí vhodnou polohou a klimatem pro pěstování vinné révy, sadařství a pěstování obilnin. Z tabulky č. 7 vyplývá, že mikroregion je v rámci České republiky teplou oblastí s podprůměrnými srážkami. Z toho lze usoudit, že oblast je vhodná pro cestovní ruch. Díky dobrým klimatickým podmínkám a vinařskému charakteru, jsou zde vytvořeny kvalitní předpoklady pro provozování vinařského cestovního ruchu.
35
Tab. 7: Průměrné hodnoty z let 1925–2003 z meteostanice Velké Pavlovice a průměrné hodnoty v ČR v období 1961-1990. Měsíc
Sluneční svit
Teplota (°C)
Srážky (mm)
Leden
- 1,88
24,53
42,2
Únor
0,02
23,62
142,8
Březen
4,29
25,81
171,0
Duben
9,72
34,12
215,1
Květen
14,67
53,93
286,3
Červen
17,76
68,58
321,9
Červenec
19,81
67,27
254,4
Srpen
19,14
61,82
333,3
Září
15,09
39,93
213,2
Říjen
9,67
40,00
115,5
Listopad
4,41
41,15
75,1
Prosinec
- 0,03
29,66
72,9
Celkem
9,42
509,56
2 243,7
ČR
7,5
674,0
-
(hod.)
Zdroj: www.velke-pavlovice.cz a www.chmu.cz, 2011; vlastní zpracování
Na území mikroregionu se nachází 3 zvláštně chráněné území, 2 přírodní rezervace a 1 přírodní památka. Jejich přínos pro cestovní ruch je malý. Jedná se o špatně dostupné lokality, kde zájmem ochrany je zachování zdejší jedinečné vegetace a fauny, která zde žije. Mezi vzácné živočichy, které zde můžeme najít patří vlha pestrá, tesařík nebo drvodělka fialová. Z fauny je zastoupen kavyl ivanův, hlaváček jarní nebo konvalinka vonná. Vodstvo má malé zastoupení na území obcí Modrých hor. Jediným vodním tokem je řeka Trkmanka ústící do řeky Dyje. Jde o pozůstatek Kobylského jezera, které svého času bylo největším jezerem na Moravě. Možnost využití toku pro cestovní ruch je nulové. Trkmanka slouží jako odvodňovací kanál a zdroj vody pro zavlažovací zařízení. V minulých letech byly u obce Bořetice vybudovány dva rybníky, za účelem podpory cestovního ruchu v obci. Podobný záměr je dlouhodobě zvažován i v Kobylí, kde v rámci projektu modernizace sportovního areálu je počítáno s realizací rybníku.
36
V současné době je uskutečnění záměru v nedohlednu, a to vzhledem k nevyjasněným vlastnickým vztahům.
5.1.2 Kulturně-historické předpoklady Kulturně-historické památky jsou nejdůležitějším faktorem kulturně-historických předpokladů. Hodnocení proběhlo na základě údajů získaných z databáze Národního památkového ústavu (viz. tabulka č. 5). V DSO Modré Hory se vyskytují dva druhy památek: církevní a vinařské. Morava vždy patřila a dodnes patří mezi místa, kde má náboženství velký význam a hlubokou tradici. To se projevuje na charakteru památek, kde se většinou jedná o sakrální stavby. Církevní stavby v regionu nejsou z hlediska významu pro cestovní ruch příliš významné. Vinařské památky jsou spojeny s tím, co zdejší region doprovází už mnoho staletí, s vinařstvím. Jde o historické sklepy a lisovny, které mají ukázat, jak se dříve vyrábělo víno a zároveň poskytují srovnání současné výroby s minulostí. Církevní stavby nejsou z hlediska významu pro cestovní ruch příliš významné, na rozdíl od vinařských, které díky charakteru celé oblasti nabývají na důležitosti. Další částí, která tvoří kulturně-historické předpoklady, jsou kulturní zařízení. Jejich vliv na cestovní ruch je však omezený, jelikož vytváří doplňkovou funkci kulturněhistorickým památkám. V rámci této práce sem lze zařadit jen muzea. Informace byly získány z obecních stránek jednotlivých obcí. Pro místní cestovní ruch mají význam především muzea, která poskytnou návštěvníkům pohled na vývoj a charakter regionu. Muzea v obcích Modré Hory lze najít v Kobylí a na Vrbici. Obě byla založena za účelem zachování dokladů o životě dřívějších generací a uchovat zdejší bohatou lidovou tvorbu, například kroje. Toto se v současné době více daří muzeu v Kobylí. Velké Pavlovice se chystají na vybudování nového centra tak, aby lokalita vyhovovala účelům moderního vinařského města a stala se zajímavým turistickým cílem. V současné době vede přes zamýšlené centrum silnice II. třídy, která rozděluje dvě zdejší dominanty – sýpku a statek. Je velmi pravděpodobné, že v blízké době dojde k realizaci obchvatu Velkých Pavlovic, což by umožnilo komunikaci přeložit a průjezd zdejším prostorem úplně zrušit. To má přinést možnost sjednotit tyto dvě rozdělené stavby. Díky reorganizaci prostoru vznikne nové veřejné prostranství, které bude sloužit veřejným
37
akcím a stane se přirozenou dominantou města. Prostory budou využity ke zřízení muzea Velkých Pavlovic, muzea vinařství, turistického infocentra nebo kulturního domu, jehož součástí by byl městský sál, kino a divadlo. Mikroregion Modré Hory nabízí rovněž různé kulturní a sportovní akce. Za společenské akce lze brát události, které mají tradici a jsou opakovány každoročně. Pod záštitou DSO Modré Hory je konáno ročně 68 různých akcí. V tabulce č. 8 je uveden přehled těch nejdůležitějších a nejvýznamnějších. Podstatné je, tyto společenské aktivity jsou rovnoměrně rozprostřeny během celého roku, takže návštěvníci mají možnost kulturního vyžití ve všech ročních obdobích.
Tab. 8: Přehled nejdůležitějších společenských akcí Modré Hory pro rok 2011 Doba konání
Společenské akce
Obec
Leden
Vinařský ples
V. Pavlovice
Únor
Ples Modrých Hor
V. Pavlovice
Duben
Z kopca do kopca
Vrbice
Květen
Májové putování po Modrých Horách
Modré Hory
Květen
Den otevřených sklepů
Bořetice
Červen
Krojované hody
Kobylí
Červen
Na kole krajem André
Modré Hory
Červenec
Krojované hody
Němčičky
Červenec
Festival otevřených sklepů
Modré Hory
Srpen
Krojované hody
Bořetice
Srpen
Zarážení hory
Bořetice
Srpen
Zarážení hory
Kobylí
Srpen
Tradiční krojované hody
Vrbice
Září
Velkopavlovické vinobraní
V. Pavlovice
Září
IV. ročník putování za burčákem po Modrých Horách
Modré Hory
Září
Zarážení hory
Vrbice
Listopad
Martinské víno
Bořetice
Listopad
Košt mladých vín a svatomartinských hus
Němčičky
Prosinec
Svěcení vína
Kobylí
Prosinec
Žehnání mladých vín
Vrbice
Zdroj: www.modrehory.cz, 2011, vlastní zpracování
38
Místní společenské akce jsou pro zdejší cestovní ruch významným faktorem. Největší koncentraci návštěvníků lze v Modrých Horách vidět při akcích otevřených sklepů, zarážení hory, vinobraních a koštech vín.
5.2 Selektivní faktory V této kapitole jsou středem zájmu demografické a sociálně-politické faktory cestovního ruchu, které řadíme mezi selektivní předpoklady. Demografické faktory zahrnují vývoj počtu obyvatel, přirozený přírůstek, struktura obyvatelstva podle věku. Mezi sociálně-politické faktory patří strategické dokumenty, jejichž cílem je podpora celkového rozvoje nebo cestovního ruchu.
5.2.1 Demografické faktory Demografické faktory jsou ukazatelem, jakým směrem se populace ubírá z demografického hlediska. V tabulce č. 9 je možno vidět vývoj počtu obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu a jejich přirozený přírůstek v období mezi lety 2004-2010. Všechny obce dosáhly kladného přirozeného přírůstku, z čehož vyplývá, že se narodilo více lidí, než zemřelo. Nejvyšší přirozený přírůstek mělo Kobylí, kde došlo k nárůstu o 45 obyvatel, naopak nejmenší Velké Pavlovice, kde se počet obyvatel zvýšil o 5 lidí.
Tab. 9: Srovnání počtu obyvatel v obcích DSO Modré Hory Počet obyvatel
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Přirozený přírustek
k 31.12.2004
k 31.12.2007
k 31.12.2010
2004-2010
Bořetice
1 311
1 341
1 325
+ 14
Kobylí
2 072
2 082
2 117
+ 45
603
612
609
+6
V. Pavlovice
3 087
3 070
3 092
+5
Vrbice
1 126
1 123
1 138
+ 12
Obec
Němčičky
Zdroj: Veřejná databáze, Městská a obecní statistika ČSÚ, 2011; vlastní zpracování
39
Tabulka č. 10 popisuje strukturu obyvatel podle věku. Nejpočetněji jsou zastoupeni občané v produktivním věku, od 15 do 64 let. Největší koncentrace se nachází na Vrbici, kde tvoří 71,1 % populace, naopak v Kobylí pouze 68,7 %. Děti v předproduktivním období ve věku 0-14 let mají největší podíl v Kobylí a Němčíčkách, shodně 14,3 %, nejmenší ve Velkých Pavlovicích. Největší počet lidí v důchodovém věku je v Kobylí (17,6 %), nejmenší v Bořeticích, kde podíl činí 15 %.
Tab. 10: Struktura obyvatel podle věku obcí DSO Modré Hory k 31.12.2010 Obec
Podíl obyvatel ve
Podíl obyvatel ve
věku 0-14 let (%) věku 15-64 let (%)
Podíl obyvatel ve věku 64 a více let (%)
Bořetice
14,3
70,7
15,0
Kobylí
13,7
68,7
17,6
Němčičky
14,3
68,8
16,9
V. Pavlovice
13,2
70,5
16,3
Vrbice
13,6
71,1
15,3
Zdroj: Městská a obecní statistika ČSÚ, 2011; vlastní zpracování
5.2.2 Sociálně-politické faktory Modré Hory postrádají společnou koncepci rozvoje území nebo strategický plán na podporu cestovního ruchu, ale zároveň jsou součástí mikroregionu Hustopečsko, který má vypracovanou strategii rozvoje. Proto veškeré kroky lze konstatovat, že jsou v souladu s tímto dokumentem. Součástí této koncepce je program rozvoje, kde jsou definované hlavní priority rozvoje mikroregionu. Jednou z nich je i podpora cestovního ruchu, která je rozdělena na dvě opatření. Prvním je podpora rozvoje cestovního ruchu, jejímž cílem je rozvinutí a aktivace potenciálu mikroregionu pro cestovní ruch jako důležitého doplňku podnikatelských aktivit, které pomohou zvýšit zaměstnanost a zlepší občanskou vybavenost obcí. Druhým opatřením je zkvalitnění turistické infrastruktury, jež má za cíl zvýšit atraktivitu území pro cestovní ruch rozvinutím turistické infrastruktury, včetně turistické dopravní infrastruktury. Dodnes však z těchto zdrojů bylo realizováno minimum projektů. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013 má vést ke zlepšení podmínek cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Koncepce má 3 priority,
40
pod které spadají jednotlivá opatření. Obce Modrých Hor uskutečnily dosud 2 projekty. Oba jsou lokalizovány ve Velkých Pavlovicích. Prvním bylo vytvoření Centra moravského vinařství, kde žadatelem bylo město Velké Pavlovice a náklady činily 500 mil. Kč. Realizace byla provedena v letech 2007-2010. Druhým projektem byla rekonstrukce penzionu U pošty. Žadatelem byl subjekt Mikulica Engineering s.r.o. a náklady byly ve výši 8 mil. Kč. Oprava byla započata v roce 2009 a má být ukončena v roce 2011. Potenciál, který nabízely dostupné finanční prostředky k podpoře cestovního ruchu, tak zůstal obcemi DSO Modré Hory téměř nevyužit.
5.3 Realizační faktory Realizační předpoklady jsou základním předpokladem pro existenci samotného cestovního ruchu. Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují intenzitu cestovního ruchu je dostatečný počet ubytovacích zařízení a doprovodná infrastruktura. Dále bude v této kapitole hodnoceno zprostředkování produktu zákazníkům.
5.3.1 Ubytovací a stravovací zařízení Dostatečný počet ubytovacích a stravovacích zařízení a jejich kvalita jsou důležitým faktorem, podle kterého se návštěvníci rozhodují, zda navštíví lokalitu Modré Hory. Lze říci, že s rostoucí periferností oblastí rostou nároky zákazníků na kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení. Podle tabulky č. 11 lze konstatovat, že se na vymezeném území nachází 58 ubytovacích zařízení, nejvíce ve Velkých Pavlovicích, nejméně v Kobylí. Převládajícím typem ubytování jsou penziony a apartmány, naopak nevyužívaným typem jsou hotely, které ale mají vyšší kapacitu než ostatní typy ubytování, s výjimkou turistických ubytoven. Výhodou hotelu je širší nabídka služeb, například wellness. Dále zde najdeme 23 stravovacích zařízení. Největší koncentrace je ve Velkých Pavlovicích, nejmenší v Němčičkách. Nejhorší situace v ubytovací a stravovací infrastruktuře je v Kobylí, které trpí velkým nedostatkem zejména ubytovacích kapacit, na který navazuje problém s kvalitou
41
poskytovaného ubytování. V obci jsou dvě turistické ubytovny, které poskytují sice levné ubytování, ale nevyhovující dnešním požadavkům návštěvníků. Pokoje mají velkou kapacitu (3-8 osob) a společná sociální zařízení. Počet stravovacích zařízení lze označit za uspokojivý. Nejlepší ubytovací podmínky jsou v Bořeticích, kde je vytvořena dostatečná základna ubytovacích a stravovacích zařízení a zároveň je zde druhová rozmanitost, která umožňuje zákazníkovi najít přesně ten typ zařízení, který mu vyhovuje.
Tab. 11: Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení v Modrých Horách Obec
Ubytovací zařízení
Vinné sklepy s ubyt.
Turistické
Penziony a
ubytovny
apartmány
Hotely
Jiné
Stravovací
ubytování
zařízení
Bořetice
17
9
-
3
2
3
4
Kobylí
3
-
2
1
-
-
5
Němčičky
6
-
-
4
-
2
1
V. Pavlov.
27
4
1
15
-
5
11
Vrbice
5
2
-
2
-
1
2
Celkem
58
15
3
25
2
11
23
Zdroj: Internetové stránky jednotlivých obcí, 2011, vlastní zpracování
5.3.2 Doprovodná infrastruktura Za doprovodnou infrastrukturu lze označit služby, které slouží k přilákání zákazníků. Do této kategorie jsou zařazeny sportoviště a zařízení, které svým charakterem jsou ojedinělé a mají schopnost zaujmout návštěvníky. V případě DSO Modrých Horách lze mluvit o třech stimulujích prvcích, kterými jsou turistický areál s rozhlednou Slunečná, sportovní areál v Němčičkách a projekt svobodná spolková republika Kraví Hora. Jedná se o prvky s největším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu
Turistický areál s rozhlednou Slunečná V roce 2009 byla postavena a uvedena do provozu rozhledna Slunečná, která se nachází u Velkých Pavlovic na cyklostezce Modré Hory. Konstrukce je kombinací dřeva a oceli. Její realizace byla odpověď na stále se zvyšující poptávku turistů
42
navštěvujících Velké Pavlovice a Modré Hory. Stavba byla financována z Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika
–
Česká republika 2007-2013,
s projektovým názvem Rozhlédni se a poznávej, kde se zahraničním partnerem stalo slovenské město Senica. Turistický areál se rozkládá ve výšce 225 m n. m. ve vinařské trati Nadzahrady, východně od města. Dominantou je rozhledna Slunečná, dosahující výšky necelých 19 metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce 15 metrů, což po výstupu na rozhlednu umožňuje pohled do okolní krajiny z výšky 240 m n. m. Součástí areálu jsou dvě stavby postavené ve stylu jihomoravských vinných sklípků. V jedné budově je umístěno sociální zařízení, ve druhé občerstvení, prodej suvenýrů a ukázkový vinný sklípek.
Sportovní areál Němčičky Sportovní areál TJ Sokol Němčičky se nachází na začátku Němčiček, po silnici od Bořetic. Návštěvníkům je nabízeno sportovní a rekreační vyžití v letní i zimní sezóně, což je důležité. Součástí komplexu je nejníže položená sjezdovka v České republice s lyžařským vlekem, koupaliště, tenisové kurty, fotbalové hřiště a nově také bobová dráha. K ubytování jsou k dispozici 2 penziony uvnitř areálu. Celoročně jsou zde pořádány nejrůznější kulturní a sportovní akce, například cyklomaraton „Mezi vinohrady“, vinařský triatlon nebo country večer na koupališti. Pro mikroregion má sportovní areál v Němčičkách velký význam, protože je zde možné provozovat velké množství různých sportovních aktivit a lze ho proto označit za jedno z center aktivit v DSO Modré Hory. V letních měsících je areál častým cílem především fotbalových oddílů, které využívají zdejší zázemí k soustředěním. Novinkou je vybudování bobové dráhy, která přispěla k ještě větší atraktivitě areálu.
Svobodná spolková republika Kraví hora Kraví hora je sklepní oblast, nacházející se na konci Bořetic směrem na Němčičky. První myšlenky za účelem přilákání turistů do obce spadají nakonec 80. let 20. století. Tato idea byla dále podporována a rozšiřována a nakonec pomohla v roce 2005 Bořeticím k zisku ocenění Vesnice roku České republiky. Toto pomohlo k propagaci nejen samotných Bořetic, ale celého regionu. V současné době se jedná o jedinečný projekt v rámci Jihomoravského kraje. Kraví hora má svého prezidenta, vládu, hymnu i
43
platidlo. Jednotlivé uličky se skládají z vinných sklepů, které spolu sousedí. Turisté sem jezdí za ochutnávkou dobrého vína a poznáním zdejšího specifického charakteru regionu. Pro DSO Modré Hory má Kraví Hora klíčový význam. Jde jednoznačně o nejznámější a nejpropagovanější část mikroregionu a proto lze Bořetice označit za jádrovou oblast s největší spádovostí návštěvníků. Jedním z hlavních důvodů je dostatečná a kvalitní ubytovací infrastruktura v čele s dvěma hotely: Kraví hora a Modré Hory. Jedná se o bezkonkurenčně nejlepší možnost ubytování v mikroregionu a hotely se neomezují na pouhé ubytovací služby, ale nabízejí zákazníkům také doplňkové služby, například využití wellness centra.
5.3.3 Zprostředkování produktu Modré Hory Zprostředkování produktu potencionálním zákazníkům lze chápat ve dvou rovinách: 1) zprostředkování produktu Modrých Hor pomocí cestovních kanceláří 2) zprostředkování produktu Modrých Hor vlastními silami na propagačních akcích jako jsou Go a Regiontour 2011, dále v regionálních a nadregionálních periodikách a televizích. V nabídce českých cestovních kanceláří nejsou v současnosti k zakoupení žádné zájezdy nebo aktivity směřující do DSO Modré Hory. Z tohoto zjištění tak lze usoudit, že Modrým Horám chybí ucelený produkt, který by mohl být zákazníkům pomocí cestovních kanceláří nabízen. Rovněž je patrné, že naprostá většina návštěv směřujících do mikroregionu probíhá v rámci individuálního cestovního ruchu. DSO Modré Hory byly prezentovány na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu Go (mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu) a Regiontour (mezinárodní veletrh turistických možností v regionech) v Brně v lednu 2011. Modré Hory měly vlastní propagační stánek, kde představovaly svůj mikroregion. Obce byly dále představeny i jako součást mikroregionu Hustopečsko. Na Břeclavsku jsou lidé informování o existenci mikroregionu pomocí regionálních novin (Nový Život, Moravský Jih), rádia (Jih, Dyje) a veřejnoprávní televize (Česká televize). Občané žijící v obcích Modré Hory se aktuality mohou dozvědět z místních zpravodajů, které vydává každá obec.
44
6. Závěr Význam cestovního ruchu pro rozvoj ekonomiky celého regionu roste a bude nadále růst. Proto můžeme konstatovat, že cestovní ruch je jeden z nástrojů, který by měl být hnacím motorem rozvoje mikroregionu Modré Hory. Díky cestovnímu ruchu se může zlepšit infrastruktura a nabízené služby, které nebudou sloužit pouze turistům, ale i občanům obcí. Pracovní místa, vytvořená pro cestovní ruch mají potenciál snížit nezaměstnanost v regionu. Propagace a správně stanovená marketingová strategie, která zajistí vysokou návštěvnost, mohou dostat Modré Hory do širšího podvědomí lidí. Ačkoliv cestovní ruch pomáhá rozvoji mikroregionu, jeho potenciál zcela jistě není maximálně využit. Zde jsou kroky, které by mohly pomoct v dalším rozvoji. Základním předpokladem je pokračování v dosavadní strategii, která je orientovaná na zprostředkování lokálních specifik a tradic turistům. V případě Modrých Hor se jedná o vinařství a představení bohatých kulturních tradic, které se do dnešní doby udržují. Jak již bylo výše zmíněno, Modré Hory nemají žádnou vlastní rozvojovou koncepci na podporu rozvoje regionu nebo cestovního ruchu. Proto by stálo za úvahu zvážit vypracování takového dokumentu, která by koordinoval kroky jednotlivých obcí za společnými cíli. Takový dokument by samozřejmě nesměl být v rozporu se strategickým plánem rozvoje mikroregionu Hustopečsko, Jihomoravskou koncepcí cestovního ruchu a státní politikou cestovního ruchu. Dalším nedostatkem cestovního ruchu v DSO Modré Hory je neexistence produktu, který by podával Modré Hory jako celek. Cestovní ruch zde probíhá neorganizovaně a většinou je vázán k jednomu místu, do kterého návštěvník jede a až poté se začíná zajímat o to, co je kde v okolí zajímavého. Existence takové nabídky by pomohla vnímání Modrých Hor jako komplexního celku a mohla by se prodloužit doba, kterou zde turisté stráví. Turisté většinou volí individuální automobilovou dopravu. Z tohoto lze předpokládat, že pro mikroregion by bylo zvučným impulsem vybudování sjezdu na dálnici D2 BrnoBratislava u Velkých Pavlovic. Čas dojížďky by se zkrátil v řádech desítek minut a zároveň jízda po dálnici je mnohem bezpečnější a komfortnější než cesta po neznámých silnicích II. třídy. Toto by podpořilo atraktivnost Velkých Pavlovic a okolí nejen z hlediska cestovního ruchu, ale i dalších ekonomických odvětví. Druhým problémem
45
spojeným z dopravou jsou samotné cyklotrasy, které vedou povětšinou po silnicích II., III. třídy a polních cestách. Jediný úsek cyklostezky na území mikroregionu se nachází mezi Bořeticemi a Velkými Pavlovicemi. Vhodným řešením je dobudování sítě cyklostezek mezi obcemi mimo silniční tahy. To by přispělo k bezpečnější dopravě cyklistů, kteří se dnes pohybují ve skupinkách po komunikacích mezi obcemi a ohrožují tím tak sami sebe a projíždějící řidiče.
46
7. Seznam použité literatury BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE:
FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. LACINA, Karel. Regionální rozvoj a veřejná správa. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2007. 70 s. ISBN 978-80-86754-74-1. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Velké Pavlovice : [s.n.], 2007. 8 s. TITTELBACHOVÁ, Šárka. Politika cestovního ruchu. In WOKOUN, René, et. al. Regionální rozvoj. Praha : Linde Praha a.s., 2008. s. 205-214. ISBN 978-80-7201-6990. VYSTOUPIL, Jiří. Geografie cestovního ruchu. In TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. s. 295-330. ISBN 978-80-7380-114-4. VYSTOUPIL, Jiří, et al. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 98 s. ISBN 978-80-210-4263-6. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. ZELENKA, Josef; PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.
INTERNETOVÉ ZDROJE: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 [online].
Praha :
[s.n.],
2007
[cit.
2011-05-17].
Dostupné
z
WWW:
. Program rozvoje cestovního ruchu v JMK pro roky 2007-2013 [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-05-17]. Dostupné z WWW: .
47
Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit. 201105-17].
Dostupné
z
WWW:
politiky/strategie-hospodarskeho-rustu-cr/1000502/38890/>. Strategie regionálního rozvoje České republiky [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 201105-17].
Dostupné
z
WWW:
Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na>. Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-0517]. Dostupné z WWW: http://www.hustopecsko.net/cze/svazek_obci/dokumenty.htm#2474>.
POUŽITÉ INTERNETOVÉ ODKAZY:
www.boretice.cz www.ccrjm.cz www.chmu.cz www.cyklo-jizni-morava.cz www.czechtourism.cz www.czso.cz www.eagri.cz www.hustopecsko.cz www.kobyli.cz www.mapy.cz www.mmr.cz www.modrehory.cz www.morkuvky.cz www.mpsv.cz www.nemcicky.cz www.npu.cz www.stezky.cz www.velke-pavlovice.cz www.velkopavlovicko.cz www.vrbice.cz
48
