Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Financování potřeb obce Stará Bělá
Vedoucí práce:
Student:
Ing. Radka Redlichová, Ph.D.
Markéta Kaločová
Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Financování potřeb obce Stará Bělá vypracovala samostatně s použitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.
V Brně dne 23. května 2011
…………………………… Markéta Kaločová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále děkuji zaměstnancům Úřadu městského obvodu ve Staré Bělé za poskytnuté informace a materiály, bez nichž by tato práce nevznikla.
Abstrakt KALOČOVÁ, M. Financování potřeb obce Stará Bělá. Bakalářská práce, Brno, 2011. Bakalářská práce s názvem Financování potřeb obce Stará Bělá se zabývá rozpočtovým hospodařením obce. Teoretická část práce je zaměřena na současnou právní úpravu obcí a jejich charakteristiku. Další část je věnována současnému postavení rozpočtu obce v rozpočtové soustavě ČR, rozpočtovému procesu, rozpočtové skladbě a rozpočtovým opatřením. V praktické části je detailně rozebrána příjmová a výdajová stránka hospodaření obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010. Zjištěná fakta jsou shrnuta v závěru práce. Klíčová slova: obec, rozpočet, hospodaření obce, příjmy, výdaje, SWOT analýza. Abstract KALOČOVÁ, M. Funding of Stará Bělá municipality needs. Bachelor´s thesis, Brno, 2011. The bachelor‘s thesis called „Funding of Stará Bělá municipality needs“ deals with the budget management of the municipality. The theoretical part is focused on the current legal form of municipalities and their characteristics. The following part is dedicated to the current position of the municipality budget in the budgetary scale in the Czech Republic, budgetary process, budgetary structure and budgetary measures. The revenues and expenses management between 2006-2010 in Stará Bělá is looked on in great detail in the theoretical part. The founded data are given in the final part of the thesis. Key words: municipality, budget, management of a municipality, revenues, expenses, SWOT analysis.
Obsah 1.
Úvod…………………………………………………………………………... 7
2.
Cíl a metodika práce…………………………………………………………....8
3.
Literární rešerše……………………………………………………………….. 9
3.2.
Obec – základní územní samosprávní celek .............................................. 10
3.3.
Působnost obce .......................................................................................... 10
3.4.
Orgány obcí a jejich činnost ...................................................................... 13
3.5.
Rozpočet obce............................................................................................ 14
3.6.
Mimorozpočtové fondy ............................................................................. 23
3.7.
Finanční kontrola a audit u obcí ................................................................ 24
4.
Vlastní práce………………………………………………………………… 25
4.1.
Ostrava ....................................................................................................... 25
4.2.
Stará Bělá ................................................................................................... 27
4.3. Příjmová a výdajová stránka rozpočtu obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010.28 4.3.1.
Příjmová stránka rozpočtu ......................................................................... 28
4.3.2.
Výdajová stránka rozpočtu ........................................................................ 36
4.4.
SWOT analýza ........................................................................................... 41
4.5.
Doporučení ................................................................................................ 42
5.
Závěr………………………………………………………………………… 44
6.
Literatura……………………………………………………………………. 45
1. Úvod Financování územních samospráv je považováno za relativně důležitou disciplínu, neboť rozpočty územních samosprávných celků jsou brány za nejpočetnější skupinu veřejných rozpočtů, které se významně podílí na veřejných příjmech a výdajích. Obce zastávají roli prostředníků, pomocí nichž stát zabezpečuje plnění svých povinností vůči společnosti. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích definuje obec jako veřejnoprávní korporaci, která vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem. V zájmu každé obce, která chce úspěšně hospodařit, je co nejpřesnější a nejrychlejší zjištění svých finančních možností a následná úvaha o pořadí naléhavosti svých potřeb. Je zapotřebí brát zřetel na své disponibilní prostředky a zároveň počítat jen s reálnými předpokládanými příjmy. Veškeré tyto skutečnosti jsou promítnuty v dokumentu, který nazýváme rozpočet obce. Podle zákona je rozpočet územního samosprávného celku definován jako finanční plán, jímž se řídí financování činností územního samosprávného celku. Jeho sestavení a následné schválení je považováno za nejdůležitější úkol obce. Prostřednictvím svého rozpočtu obec zajišťuje v samostatné působnosti vlastní činnost, ale také úkoly, které na ni přenesl stát formou přenesené působnosti. Za tyto činnosti odpovídá starosta, jenž stojí v čele obce, dále zastupitelstvo obce, které má rozhodující rozhodovací pravomoci, ale velká zodpovědnost dopadá také na pracovníky jednotlivých odborů obecního úřadu, kteří musí disponovat odbornými znalostmi a dovednostmi. Univerzální systém financování potřeb obce neexistuje. Každý stát řeší specifika a problémy spojené s financováním veřejných statků v rámci veřejného sektoru. Systém financování, který je v současné době považován za vhodný, se může po letech stát v důsledku změn cílů a nástrojů municipální politiky nevhodným, v závislosti na hospodářské situaci státu, obce či regionu. Proto je již ve vyspělých zemích dlouhá léta brán zřetel na to, jaké požadavky by měl finanční systém územní samosprávy splňovat.
7
2. Cíl a metodika práce 2.1. Cíl práce Cílem této práce je zaměřit se na vysvětlení problematiky financování konkrétní obce s možností zobecnění na obce podobného charakteru. Nejprve je zde vymezena právní úprava obcí a postavení rozpočtu obcí v rozpočtové soustavě České republiky. Dále jsou zde detailně vymezeny principy fungování financování obcí a rozbor příjmové a výdajové stránky, kde jsou na příkladu konkrétní obce podrobně přiblíženy jednotlivé kategorie příjmů a výdajů. Za hlavní cíl jsou považovány doporučení pro zlepšení financování obce na základě dílčích cílů, kterými jsou analýza financování a SWOT analýza, která poskytuje informace o silných a slabých stránkách obce a jejím možném rozvoji do budoucna.
2.2. Metodika práce Sběr informací z odborné literatury a právních předpisů předcházel zahájení vypracování této bakalářské práce. Důležité poznatky a materiály sloužící k vypracování především praktické části byly získány z Úřadu městského obvodu Stará Bělá, převážně z finančního odboru. V praktické části došlo ke zhodnocení hospodaření za pět let zpětně, tedy za období 2006 – 2010. Nejprve byl proveden rozbor příjmové stránky a jejich konkrétních částí, tedy vývoj velikosti daňových a nedaňových příjmů a výši přijatých dotací a transfer. Další částí byla stránka výdajová, která byla věnována podrobnému členění výdajů a poté běžné a kapitálové struktuře výdajů v konkrétní obci. Jedna z posledních částí práce patří vypracování tzv. SWOT analýzy, kde došlo k přesnému vymezení, jaký je aktuální stav obce, z hlediska silných a slabých stránek, či příležitostí a hrozeb. Na závěr je na základě zjištěných skutečností uvedeno několik poznatků, které by mohly do budoucna vést k efektivnějšímu hospodaření obce.
8
3. Literární rešerše 3.1. Charakteristika územní samosprávy Hamerníková1 definuje územní samosprávu jako realizaci práva občana na vlastní samosprávu, právo na spravování určitého území menšího, než je stát na základě působnosti stanovené Ústavou a příslušnými zákony při vytvoření potřebných ekonomických podmínek. Samosprávou se rozumí samostatné obstarávání svých záležitostí v mezích práva. Tyto náležitosti spravuje nestátní subjekt, ne stát. Stát předává část výkonu veřejné správy nestátnímu subjektu, což je považováno za významný projev demokratizace společnosti. Podle Pekové2 je územní samospráva pojímána jako forma veřejné vlády a veřejné správy. Stát předává část veřejné správy nestátnímu subjektu – např. obci. Posilování územní samosprávy, zejména postavení obcí, je ve vyspělých zemích součást procesu prohlubování demokracie. Tím dochází k uznání možnosti a schopnosti územní samosprávy zajišťovat efektivněji některé úkoly lépe než stát. V České republice existuje z hlediska samosprávy dvoustupňový systém. Podle Ústavy ČR tvoří základní jednotku územní samosprávy obec, vyšším stupněm jsou vyšší územní samosprávní celky (VÚSC), které nazýváme kraje a jejich vznik je datován k 1. 1. 2001 na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků3. V současné době zákon na území České republiky vymezuje 14 vyšších územních samosprávních celků – krajů.
HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. 1
2
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Úvod do problematiky. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 528 s. ISBN 807357-049-1. 3
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České
národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
9
3.2. Obec – základní územní samosprávní celek Obec je základní územní jednotkou státu.4 Tvoří ji obyvatelstvo, které společně užívá vymezené území a zároveň má právo na samosprávu zakotvené v Ústavě. V právním smyslu je obec vymezena třemi základními znaky. Jsou to: území, občané ČR s trvalým pobytem, občané s čestným občanstvím obce, samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce, tzn. působnost. Druhy obcí v České republice Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů rozlišujeme tyto základní druhy obcí:5 obce, které nejsou městy,
města v závislosti na počtu obyvatel (v současné době požadavek od 3 000 obyvatel),
obce s pověřenými obecními úřady (v současné době v počtu 388),
obce s rozšířenou působností (v současné době je to 205 obcí),
statutární města (např. Brno, Ostrava, Plzeň aj.)
hlavní město Praha (členěné na městské části)
3.3.
Působnost obce
Podle Dudy6 je působnost obce vymezena jako okruh záležitostí, v nichž je konkrétnímu orgánu veřejné správy platným právním řádem umožněno autoritativně rozhodovat.
4, 5
PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4. 6 DUDA, M. Samostatná a přenesená působnost obce. Juristic [online]. 2002, [cit. 2010-10-26]. Dostupné z: http://spravni2.juristic.cz/154292/clanek/spravni2
10
Přenesená působnost Duda7 uvádí přenesenou působnost jako okruh záležitostí, které nevykonávají orgány obce svým jménem, nýbrž jménem státu. Pro stát je vykonávána obecními úřady a tzv. zvláštními orgány. Do přenesené působnosti se zahrnuje především:
vedení matrik,
projednávání přestupků,
územní a stavební řízení,
evidence obyvatelstva,
živnostenská práva.
Podrobný výčet kompetencí obcí v přenesené působnosti je uveden v příloze č. 1. Obecní úřad je složen ze starosty, místostarosty a zaměstnanců, kteří jsou zpravidla zařazeni do jednotlivých odborů, které jsou určeny pro konkrétní výkony přenesené působnosti. Peková8 tvrdí, že rozsah přenesené působnosti ovlivňuje celá řada zvláštních zákonů, a to: v základním rozsahu, který vykonávají orgány obce na území své obce jako správního obvodu obce,
7
DUDA, M. Samostatná a přenesená působnost obce. Juristic [online]. 2002, [cit. 2010-10-26]. Dostupné z: http://spravni2.juristic.cz/154292/clanek/spravni2 8 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4.
11
v rozsahu pověřeného obecního úřadu, který vykonává přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem9 v rozsahu obecního úřadu s rozšířenou působností, který rovněž vykonává přenesenou působnost ve správním obvodu určeném zvláštním prováděcím právním předpisem.10 Samostatná působnost Dle
Provazníkové11
je
samostatná
působnost
obcí
vymezena
příkladným
výčtem (viz příloha č. 2) a dále jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, především uspokojováním potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obec spravuje samostatně záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů, pokud nejsou svěřeny
krajům
nebo
pokud
nejde
o
přenesenou
působnost
orgánů
ob-
ce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům, a záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost. Toto rozlišení je nutné z procesních i z finančních důvodů.
9, 10
Vyhláška MV ČR č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností 11
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání.
Havlíčkův Brod: GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
12
3.4. Orgány obcí a jejich činnost Peková12 rozlišuje tyto orgány obce: a) Zastupitelstvo obce – je volený orgán obce. Počet členů obecního zastupitelstva je minimálně 5 a maximálně 55 členů, v závislosti na počtu obyvatel a velikosti území obvodu obce. Zastupitelstvo obce má rozhodující rozhodovací pravomoci. Zastupitelstvo si může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Každá obec musí mít vždy zřízen finanční a kontrolní výbor. Pro rozhodnutí, volbu musí být nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Jednání zastupitelstva jsou ze zákona veřejná. Výčet pravomocí zastupitelstva je uveden v příloze č. 4. b) Rada obce – je výkonným orgánem. V samostatné působnosti podléhá obecnímu zastupitelstvu, v rámci přenesené působnosti obce rozhoduje na základě zákona. Jednání rady obce nejsou veřejná. Usnesení rady obce je schváleno tehdy, hlasuje-li pro usnesení nadpoloviční většina všech jejích členů. Počet členů je lichý, v současné době nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva, přičemž tento počet může být 5 – 11 členů. V čele rady stojí starosta a jeho zástupci – místostarostové a další členové. Výčet pravomocí rady obce je uveden v příloze č. 5. c) Starosta – je představitelem obce, zastupuje obec navenek, uznává se za statutární orgán obce. V případě, že není v obci zřízena funkce tajemníka, řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu. Je odpovědný zastupitelstvu obce a ve své funkci setrvává až do zvolení nového starosty. V jeho nepřítomnosti je zastupován místostarostou.
12
PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004.
375 s. ISBN: 80-7261-086-4.
13
d) Obecní úřad – vykonává administrativně organizační činnosti související se samosprávní i přenesenou působností obce. Obecní úřad plní úkoly zastupitelstva obce a rady obce a pomáhá výborům v jejich činnosti v oblasti samostatné působnosti. Řídí jej starosta, kterému pomáhají jeho zástupci - místostarostové a jmenovaný tajemník. Dále jej tvoří zaměstnanci v jednotlivých odborech. Počet odborů a náplň jejich činností závisí na velikosti obce, rozsahu samostatné a přenesené působnosti.
3.5. Rozpočet obce Peková13 definuje rozpočet obce jako důležitý nástroj pro plnění úkolů jednotlivých vládních úrovní, tedy i územní samosprávy, je soustavou veřejných rozpočtů, doplněný případně dalšími mimorozpočtovými, zpravidla účelovými peněžními fondy. Nejdůležitější součastní finančního systému na úrovni územní samosprávy je územní rozpočet. Je definován jako decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá primárně na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence. Rozpočet můžeme chápat také jako nástroj, který dává do souladu příjmy a výdaje obce či jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky. Podle Provazníkové14 plní rozpočet tyto funkce: rozhodovací – rozhodování o tom, čeho chce územní celek dosáhnout. Provádí výběr umístění zdrojů mezi jednotlivé výdaje, tj. na různé druhy služeb, investice aj.
PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4. 13
14
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání.
Havlíčkův Brod:GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
14
řídící – jedná se o alokaci zdrojů mezi jednotlivé organizační jednotky obce. Tyto jednotky by měly disponovat dostatečnými prostředky na mzdy, vybavení, budovy aj. k zajištění požadovaných výstupů kontrolní – zlegalizování toho, kolik finančních prostředků územní celek získá a vydá, a dále stanovení toho, kdo může peníze vydávat, v jaké výši a na jaký účel.
Typy rozpočtů Rozpočet jako bilance Rozpočet je považován za bilanci, která se snaží synchronizovat příjmy a výdaje za rozpočtové období, které je totožné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů v České republice. Bývá zpravidla shodné také s kalendářním rokem a vyjadřujeme ho tímto vztahem15:
F1 + P – V = F2 F1
- stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období
P
- příjmy
V
- výdaje
F2
- stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období
Pakliže je F2 větší než F1, dochází k tvorbě finančních rezerv do dalších let.
Pokud ovšem nastane situace, kdy je F1 větší než F2, je zapotřebí využít rezerv z let minulých či jiných zdrojů, které budou nápomocny při vyrovnání bilance rozpočtu.
15
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání.
Havlíčkův Brod:GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
15
Rozpočet jako finanční plán Územní rozpočet plní také funkci finančního plánu ve snaze zajistit obci trvalé zabezpečení úhrad svých závazků pomocí vlastních zdrojů financování a celkově tak zajistit solventnost obce. Provazníková16 uvádí krytí těchto výdajů obce: příjmy, které je možné reálně očekávat, existujícími rezervami, případnými půjčkami, které lze získat a splatit.
Přehled používaných metod při sestavování rozpočtů V důsledku rostoucího tlaku na zvyšování efektivnosti, jak ze strany veřejnosti, tak ze strany ústředních vlád, bylo nutné co nejpřesněji identifikovat a uspokojovat potřeby obyvatel pomocí nových technik jak výzkumu, tak plánování. V této souvislosti se i na úrovni obcí a regionů začaly využívat postupy a techniky finančního plánování, kontroly a auditu běžně užívané v soukromém sektoru. Zpočátku byly tyto praktiky aplikovány v 70. letech ve Spojených státech amerických, v 80. letech se tyto metody objevily také v zemích Evropy. Na základě Provazníkové17 jsou používány tyto metody: Přírůstkový způsob Přírůstkový způsob je považován za tradiční způsob sestavování rozpočtu. Obce při plánování svých výdajů vycházejí především z již existující lokální politiky a standardů poskytovaných statků a služeb. Za základ použití tohoto způsobu je považován odhad a stanovení meziročních změn, o které se přizpůsobí současný rozpočet, který je považován za základ budoucího rozpočtu.
16 17
,
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vy-
dání. Havlíčkův Brod:GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.
16
Jde zejména o zohlednění: jednorázových změn a dopadů na všechny položky příjmů a výdajů v daném roce, částek odrážejících inflaci – odhadovaný růst cenové úrovně, úrokových měr, demografických trendů – očekávané změny počtu uživatelů, např. počet žáků, požadavků daných novou legislativou, která může znamenat nutnost dodatečných výdajů, případných dopadů na příjmy a výdaje dané realizací investičních projektů, např. dodatečné běžné nebo kapitálové výdaje. Této metodě je ovšem vytýkáno to, že bere v úvahu historické náklady na službu a nezabývá se oprávněností dané služby či její prioritou. Nebere v potaz, zda je služba spravedlivě rozložena mezi spotřebitele a zda odpovídá měnícím se potřebám a zájmům občanů. Fixně limitovaný rozpočet Jedná se o nejběžněji používaný přístup, který využívají především ministerstva a ústřední vláda k řízení vlastních odborů. Funguje tak, že je rozpočet pro následující rok a pro danou oblast služeb fixní, pouze dochází k navýšení o určitý přírůstek pro očekávanou inflaci. Obce tento způsob využívají tehdy, jestliže zajišťují poskytování veřejných statků, či služeb prostřednictvím jiných organizací. Přístup nulové základny Tento způsob představuje metodu přehodnocení a prozkoumání činností organizace prostřednictvím procesu, který rozdělí všechny předpokládané aktivity do kompaktních jednotek, tak velkých, aby je bylo možné snadno řídit. Poté jsou detailně zkoumány, sestaví se jejich definitivní pořadí, podle kterého budou financovány bez ohledu na limitované zdroje. Takto se postupuje, dokud celkový součet všech financovaných jednotek nesouhlasí s úrovní zdrojů, které jsou k dispozici. Vzniklý seznam vybalancovaných jednotek s disponibilními zdroji se poté stává rozpočtem.
17
Performance budgeting Přístup performance budgeting vyžaduje od obcí porovnávání nejen efektivity a hospodárnosti využití veřejných zdrojů, ale také toho, zda bylo dosaženo žádoucích účinků a cílů. Uživatelé tohoto přístupu by se měli zaměřit na dva aspekty, a to: Jaké záměry a cíle by měly být dosaženy a pomocí jaké politiky a jakými postupy? Jaké zdroje (příjmy) byly rozděleny? Čeho bylo ve skutečnosti dosaženo a jakým způsobem toho bylo dosaženo? Jednotlivé položky rozpočtu jsou vedeny ve struktuře podle jednotlivých typů činností. Za důležitou součást je považován sběr informací o výsledcích, o nákladech na dosažení konkrétních výsledků a hodnocení efektivnosti. Metoda programového rozpočtování S pomocí této metody je rozpočet sestavován v jednoduché struktuře, která řadí plánované výdaje podle jejich výsledků či podle toho, v jaké míře se podílejí na dosahování celkových záměrů obce.
Struktura územního rozpočtu Podle Pekové18 je rozpočet vždy jeden, nicméně pro účely rozpočtových analýz a rozpočtového plánování je významné vnitřní členění rozpočtu. Lze jej tedy rozdělit na běžnou bilanci a kapitálovou bilanci. Rozdělení rozpočtu na běžnou a kapitálovou část je velmi důležité pro rozpočtové analýzy včetně analýz příčin schodkovosti, pro plánování finančně náročných investic ve veřejném sektoru a zdrojů jejich krytí. Je často využíváno pro zdůvodnění opodstatnění salda kapitálového rozpočtu a jeho deficitu.
18
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Úvod do problematiky. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 528 s. ISBN 807357-049-1.
18
Běžný rozpočet Běžný rozpočet18 bilancuje běžné, většinou každoročně se opakující příjmy a běžné, neinvestiční, každoročně se opakující výdaje. Dlouhodobě by měl být roční běžný rozpočet vyrovnaný, resp. přebytkový. Běžné příjmy by měly být důsledným rozpočtovým omezením pro běžné výdaje každého veřejného rozpočtu. Schéma č. 1: Běžný rozpočet územně samosprávného celku
Příjmy Daňové svěřené daně sdílené daně místní (regionální daně) správní poplatky (daně) Nedaňové uživatelské poplatky za služby příjmy z pronájmu majetku příjmy od vlastních neziskových organizací zisk z podnikání ostatní Přijaté transfery běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace ze státních fondů od územních rozpočtů od regionálních rad ostatní běžné příjmy (nahodilé) přijaté dary, sankce aj.) Saldo – přebytek
Výdaje všeobecné veřejné služby (veřejná správa) veřejný pořádek (policie, hasiči aj.) péče o zdraví (veřejné zdravotnictví) bydlení komunální služby na podnikání ostatní běžné výdaje (nahodilé) placené úroky běžné dotace jiným rozpočtům
Saldo – schodek
Zdroj: Romana Provazníková, Financování měst, obcí a regionů, s. 67.
Běžný rozpočet může být sestaven jako vyrovnaný tehdy, rovnají-li se příjmy výdajům nebo deficitní, jsou-li běžné příjmy menší než běžné výdaje. Tato situace poukazuje na zhoršení hospodaření obce. Při vyrovnaném rozpočtu je obec schopna pokrýt pouze běžné výdaje, ovšem při deficitním běžném rozpočtu není schopna ze svých běžných příjmů pokrýt ani provozní výdaje.
19
Kapitálový rozpočet Příjmy, které se vztahují k financování investičních potřeb, jsou zachyceny v kapitálovém rozpočtu. Tyto příjmy a výdaje jsou většinou jednorázové a neopakovatelné. Kapitálový rozpočet by měl sloužit ke kumulaci zdrojů a získávání dlouhodobých aktiv, protože výdaje na investiční akce jsou vždy velmi vysoké. Kapitálové výdaje můžeme nazvat také investičními náklady nebo investicemi do stálých aktiv a jsou to: výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku (nehmotné investice) jako jsou ocenitelná práva, know-how, software apod. výdaje na pořízení hmotného investičního majetku (hmotné, věcné investice), nejčastěji pozemky, budovy, stavby, soubory movitých věcí nebo jejich technické zhodnocení, dále umělecká díla, trvalé porosty, základní stádo apod. výdaje na nákup finančního majetku dlouhodobé povahy (finanční investice) jako jsou obligace, směnky, akcie, podílové listy.
Schéma č. 2: Struktura kapitálového rozpočtu Příjmy
z prodeje majetku kapitálové dotace přijaté z rozpočtové soustavy příjmy z půjček příjmy z emise vlastních obligací přebytek běžného rozpočtu dary určené na investice
Výdaje
na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům na nákup obligací, akcií poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky splátky dříve přijatých půjček krytí deficitu běžného rozpočtu
Zdroj: Romana Provazníková, Financování měst, obcí a regionů, s. 68.
20
Kapitálový rozpočet je vyrovnaný, jestliže se jeho výdaje rovnají příjmům. Deficitní je tehdy, když kapitálové výdaje jsou větší než kapitálové příjmy a přebytkový je tehdy, když kapitálové příjmy jsou větší než kapitálové výdaje.19
Rozpočtový proces Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů20 definuje rozpočtový proces jako soubor činností, které jsou nutné k řízení hospodaření územního samosprávného celku. Jak již bylo zmíněno, v České republice bývá rozpočet sestavován na jeden kalendářní rok, ovšem rozpočtový proces bývá delší, zpravidla v délce 1,5 – 2 roky. Zákon uvádí následující fáze rozpočtového procesu: a) analýza minulosti a stanovení priorit pro následující rozpočtové období b) sestavení návrhu rozpočtu c) projednávání, schvalování d) kontrola plnění rozpočtu e) přehled o skutečném plnění – závěrečný účet f) následná kontrola g) aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu Návrh rozpočtu bývá sestavován výkonným orgánem obce, zpravidla se jedná o finanční odbor, který jej sestavuje na základě rozpočtového výhledu. Při sestavování návrhu je nutné vycházet z analýzy hospodaření, a to nejméně za dva roky zpětně a jeho nová podoba je projednávána výkonnými orgány, tj. radou obce. Každý občan obce má právo seznámit se s návrhem rozpočtu, tudíž je obec povinna vyvěsit jej na své úřední desce či
19
PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání.
Havlíčkův Brod:GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 20
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů.
21
svých internetových stránkách, a to nejméně 15 dní před jeho projednáváním v zastupitelstvu obce.21 21
Schvalování rozpočtu náleží zastupitelstvu územního samosprávného celku . Rozpočet musí být pravdivý, reálný a úplný.
Rozpočtová skladba Podle Vyhlášky o rozpočtové skladbě22 se vymezuje rozpočtová skladba jako základní třídící norma pro peněžní operace veřejných rozpočtů. Umožňuje přehledně sledovat příjmy, výdaje, salda hospodaření a financování hospodaření v soustavě veřejných rozpočtů České republiky. Je roztříděna podle odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního hlediska. Detailní výčet je uveden v příloze č. 6.
Rozpočtové opatření V průběhu roku může docházet k nesouladům mezi rozpočtem a skutečností. Příčinou jsou organizační změny, změny zákonů či skutečnosti, které se vyskytly až v průběhu rozpočtového roku. Pakliže tato situace nastane, bývá rozpočtová potřeba hrazena takto: změnou rozpočtu, kterou schválí zastupitelstvo, využitím prostředků z mimorozpočtových zdrojů, např. z fondu rezerv a rozvoje, realizací rozpočtového opatření. Rozpočtová opatření umožňují přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivé druhy příjmů či výdajů, překročit rozpočet podřízené organizace a musí se použít vždy, jednáli se o vztah k jinému rozpočtu nebo hrozí riziko vzniku rozpočtového schodku.23
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. 23 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 21
22
22
Rozpočtové provizorium V případě, že nedojde ke schválení rozpočtu na nové rozpočtové období, řídí se financování obce tzv. rozpočtovým provizoriem.24 To stanoví obci hospodařit podle rozpočtu v předchozím období nebo podle plánovaného rozpočtu. Konečné rozhodnutí o naložení s rozpočtovým provizoriem je v pravomoci zastupitelstva obce.
3.6. Mimorozpočtové fondy Součástí rozpočtových soustav jsou ve většině zemí i mimorozpočtové fondy. 25 Jejich význam je často předmětem diskuzí, nicméně v České republice můžeme pozorovat trend zvýšení jejich počtu jak na úrovni státu, tak na úrovni územní samosprávy. Do soustavy mimorozpočtových fondů můžeme zahrnout:
státní mimorozpočtové fondy (Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury),
fond zdravotního pojištění (tzn. povinného zdravotního pojištění),
fond sociálního zabezpečení,
účelové fondy obcí aj.
Mimorozpočtové fondy jsou zřizovány na základě rozhodnutí voleného orgánu územní samosprávy, hospodaří s veřejnými prostředky, mohou mít finanční vztah k územnímu rozpočtu. Je u nich uplatňována zpravidla přísná účelovost – tzn. vyčlenění určitých druhů příjmů pro tyto fondy a možnost jejich použití na financování pouze předem stanovených druhů potřeb.
24
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
25
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Úvod do problematiky. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 528 s. ISBN 807357-049-1.
23
3.7. Finanční kontrola a audit u obcí Hospodaření obcí podléhá finanční kontrole, jejich účetnictví podléhá auditu.26 V České republice je hospodaření obcí poznamenáno i nedostatky v účetnictví. Poněvadž cena auditu je většinou pro obce velmi vysoká, zpravidla nevyužívají služeb zkušených auditorů nebo auditorských kanceláří. Finanční kontrola ve veřejné správě je v ČR upravena Zákonem o finanční kontrole.27 Podle tohoto zákona je finanční kontrola vykonávána kontrolními orgány. Zaměřuje se na kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky při jejich vynakládání na veřejné výdaje. Jde o tzv. veřejnoprávní kontrolu, a to průběžnou a následnou. Dalším typem kontroly je audit, a to vnitřní nebo vnější. Vnější audit se řídí pravidly podle zákona o účetnictví a zákona o auditorech. Větší význam je přisuzován vnitřnímu auditu, jakožto nezávislému a objektivnímu zkoumání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému. Musí ho provádět funkčně nezávislý útvar, resp. orgán uvnitř územního samosprávního celku. Zahrnuje zejména finanční audit, audit systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů, včetně vymáhání pohledávek, zajištění správy veřejných prostředků, audit výkonu, tzn. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti jednotlivých operací. O provedené kontrole je poté vyhotovena Zpráva o výsledku přezkoumání za období, které bylo předmětem kontroly. Zpráva se přikládá k závěrečnému účtu a slouží jako důležitý podklad při celkovém hodnocení úrovně zadluženosti obcí a jako kritérium pro rozhodování o poskytování státních dotací.28
PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN: 80-7261-086-4. 27 Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. 28 MELION, M. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E. I. A., 2000. 213 s. ISBN 80-8549079-X. 26
24
4. Vlastní práce 4.1. Ostrava Dle oficiálního portálu města29 je Ostrava statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky. Ostrava leží na soutoku čtyř řek, a to Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky své poloze spadá do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která vyhovuje řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Oproti jiným regionům se liší určitými zvláštnostmi, které jsou způsobeny vysokou koncentrací průmyslu a hustou zástavbou. Celkovou rozlohou, ale také počtem obyvatel, který se pohybuje okolo 310 000 obyvatel, Ostrava v rámci České republiky zaujímá třetí pozici. Díky svému strategickému umístění 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem je důležitým komunikačním a dopravním uzlem severní Moravy a Slezska. Přibližně 25 km od centra města se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově, které se řadí k regionálním letištím České republiky a poskytuje lety do Prahy, Vídně, Mnichova a celé řadě přímořských letovisek. Průmysl v Ostravě Po druhé světové válce zažilo Československo rozmach hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu.
29
Díky podnikům jako Nová Huť či Vítkovické Železárny
Ostrava získala označení „černá“ či „ocelové srdce republiky“, která jsou užívána dodnes. Díky masivní podpoře těžkého průmyslu byl zaznamenán velký příliv nových pracovních sil, jehož důsledkem byla výstavba několika sídlišť, jako například Poruba, Zábřeh, Hrabůvka, Výškovice, Bělský les či Dubina.
29
Statutární město Ostrava [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Oficiální portál města. Dostupné z:
.
25
Po roce 1989 došlo na Ostravsku k útlumu důlní činnosti, a to z důvodu restrukturalizace průmyslu a transformace ekonomiky, což sebou přineslo velký nárůst nezaměstnanosti, jež je zde oproti jiným krajům České republiky zaznamenávána dodnes. V posledním desetiletí se Ostravě dostalo výrazného ekonomického vzestupu, a to převážně díky výstavbě průmyslových zón. Město se tak stalo lákavým pro mnoho mezinárodních společností a firem, jako jsou například Hyundai, CTP Invest, ASUS Czech či SungWoo Hitech. Ostrava dnes V důsledku omezení důlní činnosti dnes není Ostrava čistě průmyslovým městem, ale důležitou obchodní spojkou, a centrem kultury a zábavy. Díky zastavení provozu se některé vysoké pece a původní doly staly lákadlem turistů a svou jedinečností si získaly místo na seznamu Evropského kulturního dědictví. Můžeme zde najít také mnoho nákupních zón, zábavních center, sportovních areálů či známou Stodolní ulici, která nabízí rozptýlení ve více než 60ti barech a klubů, kde si přijdou na své všechny věkové kategorie. Jako zajímavost na závěr stojí za to opomenout, že se Ostrava ucházela o titul Evropské město kultury 2015 ve snaze oživit svou kulturní scénu, doplnit chybějící infrastrukturu a zviditelnit se. Ostrava má díky této soutěži nové logo, jehož podobu tvoří název města se třemi vykřičníky, které vyjadřují dynamiku, energii a sebevědomí města a jeho obyvatel. Světle modrá barva v základním provedení v názvu OSTRAVA vychází z heraldické tradice a je doplněna tmavomodrou barvou pro akcentované vykřičníky. Logo města je netradiční, trochu provokativní, proto zaujme a uvízne v paměti.30
Oficiální portál města [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. . 30
Ostrava
2015.
Dostupné
z:
26
Za Českou republiku byla kromě Ostravy nominována také Plzeň, která po vyrovnaném boji nakonec zvítězila. Ostrava se sice nestala Evropským hlavním městem kultury 2015, ale pro obyvatele a i nadále zůstane na prvním místě.
4.2. Stará Bělá Poloha a rozloha Obec Stará Bělá31 je jedním z 23 městských obvodů statutárního města Ostravy, který vznikl 24. listopadu 1990 rozdělením působnosti bývalého obvodního národního výboru Ostrava 3. Leží asi 10 km jihovýchodně od jejího centra, ale rozrůstající se sídliště proniká až na její katastr. Přes blízkost průmyslového centra si dodnes udržela svůj venkovský ráz. Název obce je odvozen podle potoka Starec, původně nazvaný Bělá. Seskupením těchto dvou pojmenování vznikl název Stará Bělá. Navzdory tomu, že nadmořská výška katastru obce nepřesahuje 300 metrů, je terén poměrně členitý. K 31. 12. 2010 žije v obci 3 840 obyvatel a celková rozloha obvodu se rozprostírá na 13,94 km2. Zřizuje dvě příspěvkové organizace, a to základní školu a mateřskou školu, ve své režii má také místní hřbitov s 3 157 hrobovými místy, dbá o 72 místních komunikací a o 4,1976 ha veřejné zeleně. Znak obce Na červeném štítě s oddělenou hlavou a patou jsou ve střední části tři stříbrné kužely. V hlavě štítu je pět stříbrných kroužků, které poukazují na pět okolních vesnic spadajících do Farnosti Stará Bělá.
Stará Bělá [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Městský obvod statutárního města Ostrava. Dostupné z: . 31
27
Historie obce Stará Bělá vznikla jako slovanská osada v době předkolonizační, s největší pravděpodobností v 1. polovině 13. století. Asi v 50. letech se pak dostala do vlastnictví olomouckého biskupa Bruna. Ten v ní udělil v roce 1272 léno 30 lánů bratřím Helmholdovým, Otovi a Gunterovi z Felinu. Listina z tohoto aktu se tak stala vlastně rodným listem Bělé, když přívlastek Stará se poprvé objevuje v dokumentech z roku 1408. V roce 1941 byla Stará Bělá připojena k Moravské Ostravě jako její městská část. Po létech samostatné obce se stala se roku 1975 součástí městského obvodu Ostrava 3. Od konce roku 1990 je jedním z 23 obvodů města Ostravy. 32
4.3. Příjmová a výdajová stránka rozpočtu obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010 4.3.1. Příjmová stránka rozpočtu Příjmovou stránku rozpočtu obce Stará Bělá tvoří příjmy: daňové příjmy, nedaňové příjmy, přijaté transfery (dotace), úvěry a půjčky. Nejdůležitějším zdrojem financování jsou tzv. nenávratné příjmy, do kterých spadají daňové a nedaňové příjmy, transfery a dotace. Jsou tvořeny v rámci územního rozpočtu na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Poslední skupina, tedy úvěry a půjčky tvoří příjmy návratné.
STIBOR, Jiří. Stará Bělá 1272 - 1918. 1. vyd. Ostrava: Ostravské tiskárny, a. s., 1997. 510 s. ISBN 80238-1606-3. 32
28
Graf č. 1 Přehled příjmových skupin rozpočtu obce Stará Bělá v letech 2006 - 2010
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních dokladů ÚMob Stará Bělá
Daňové příjmy Daňové příjmy jsou považovány za největší skupinu příjmů rozpočtu obce. Zahrnují se zde svěřené daně, sdílené daně a místní daně. Přesnější vymezení o procentních podílech
a
jejich
převodech
do
rozpočtů
obcí
je
ustanoveno
v
Záko-
ně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů. Výčet daní, které obec přijímá je uveden v příloze č. 3. Místní poplatky Místní poplatky mají fakultativní charakter a každá obec si je uplatňuje podle konkrétních podmínek. Díky těmto poplatkům by se měla výrazněji projevit míra vybavenosti obce. Výběr poplatků ve Staré Bělé je uložen obecně závaznými vyhláškami Statutárního města Ostravy, samotná obec nezískala oprávnění vydávat své obecně závazné vyhlášky. Městský obvod Stará Bělá je výběrčím těchto místních poplatků: místní poplatek ze psa – vývoj objemu tohoto poplatku je rovnoměrný, obvod má registrováno cca 670 psů a v každém roce dojde k nárůstu přihlášených psů.
29
poplatek za užívání veřejného prostranství - objem poplatku tvoří převážně poplatky za prodej stánkových míst a míst pro umístění pouťových atrakcí na starobělské pouti, která se koná každoročně přibližně druhý víkend v květnu. V případě vyššího výběru tohoto poplatku se jedná o výběr poplatku za uložení zeminy stavebními firmami, popř. soukromými osobami na skládce na obecním pozemku. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj – výše poplatku závisí na počtu provozovaných výherních hracích přístrojů na území obvodu a jeho objem je rovnoměrný. Graf č. 2: Přehled místních poplatků Úmob Stará Bělá v letech 2006 – 2010
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ÚMob Stará Bělá
Správní poplatky V rámci přenesené působnosti obec vykonává správní úkony, které podléhají zpoplatnění. Přesnější určení správních poplatků je vymezeno v Zákoně č. 634/2004 Sb., o správ-
30
ních poplatcích ve znění pozdějších předpisů33. Převážně úsek matriky a stavební odbor zajišťují obci příjem správních poplatků.
Graf č. 3: Vývoj správních poplatků v letech 2006 - 2010
Zdroj: Vlastní zpracovaní dle údajů z ÚMob Stará Bělá
Nedaňové příjmy Jedná se o příjmy nárazově plynoucí z určité aktivity obce či ostatních subjektů ve prospěch obce. Patří zde zejména příjmy z pronájmu majetku, z vlastní činnosti, úroků, přijaté sankční platby a splátky půjčených prostředků či přijaté pojistné náhrady. Úřad městského obvodu Stará Bělá má v evidenci tyto nedaňové příjmy: a) příjmy z pronájmu vlastního majetku b) příjmy z vlastní činnosti c) příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce d) přijaté peněžité dary a příspěvky e) ostatní nedaňové příjmy
33
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů.
31
Příjmy z pronájmu vlastního majetku Výše těchto příjmů závisí na tom, jaký majetek obec vlastní a kolik jej pronajímá. Konečné rozhodnutí o tom, zda daný majetek prodat či pronajmout, závisí na důkladné ekonomické analýze výhodnosti získání příjmů z pronájmu nebo z prodeje. Lze tedy říci, že efektivní hospodaření s majetkem ovlivňuje z dlouhodobého hlediska stabilitu hospodaření obce. Objem příjmů tohoto druhu tvoří v obci Stará Bělá nejvýznamnější položku nedaňových příjmů. Za období 2006 – 2010 se podílely 49 % a byly do nich zahrnuty především příjmy z pronájmu pozemků, ostatních nemovitostí, tj. bytových a nebytových prostor a movitých věcí. Graf č. 4: Přehled nedaňových příjmů rozpočtu obce Stará Bělá
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů z ÚMob Stará Bělá
Příjmy z vlastní činnosti Tato skupina příjmů představuje tradiční příjem rozpočtů obcí a zpravidla je považován za různě významný zdroj financování. Patří zde zisky z municipálních a regionálních podniků, podíly na zisku podniků s majetkovým vkladem obcí či příjmy z obchodování s cennými papíry. Obec Stará Bělá hospodářskou činnost neprovozuje.
32
Příjmy z vybraných pokut Do rozpočtu obce plynou také příjmy, které mají povahu sankčních pokut. Jsou to příjmy obtížně plánovatelné, které mají charakter doplňkových příjmů. Obec ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti v souladu s § 53 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Mezi hlavními přestupky, které jsou projednávány, patří přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití. V rozpočtu městského obvodu nezaujímají pokuty nijak zvlášť významnou položku. Přijaté peněžité dary a příspěvky Nahodilé a ne příliš významné zdroje příjmů představují dary a příspěvky. Jejich výše je zpravidla závislá na tom, do jaké míry si je dárce, tj. jednotlivec či firma může uplatnit jako odpočitatelnou položku při zdanění příjmů. Pro obec, jakožto příjemce daru či platí osvobození od daní z příjmů. Přijaté dotace (transfery) Dotace jsou poskytovány na financování běžných, pravidelně se opakujících (neinvestičních potřeb) v rozpočtovém období, tzn. běžné dotace a kapitálové dotace, tj. jednorázové, pravidelně se neopakující (investiční) potřeby. Dotace ze státního rozpočtu Úřad městského obvodu Stará Bělá přijímá dotace ze státního rozpočtu na základě souhrnného dotačního vztahu z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Prostřednictvím Magistrátu města Ostravy jsou dotace poskytovány v měsíčních či čtvrtletních intervalech. Jedná se o již zmíněné dotace běžné, kam řadíme například: a) Dotace na školství – poskytuje se na počet žáků evidovaných k 30. 9. předchozího roku a je určena na částečnou úhradu provozních výdajů základní a mateřské školy, které obec Stará Bělá zřizuje.
33
b) Dotace na výkon státní správy – slouží k částečnému pokrytí výdajů spojených s výkonem státní správy prostřednictvím Úřadu městského obvodu Stará Bělá c) Dotace na sociální dávky a dávky hmotné nouze – jsou určeny k poskytování peněžních příspěvků osobám s nedostatečným příjmem ve snaze motivovat je k aktivní činnosti si prostředky zajistit a uspokojit tak své základní životní potřeba d) Dotace poskytována Úřadem práce – jde o podporu nově vzniklých pracovních míst pro pracovníky veřejně prospěšných prací e) Dotace na volby – ve sledovaném období se jednalo o volby do Parlamentu České republiky, volby do územních zastupitelstev, a volby do Evropského parlamentu. V letech 2006 – 2010 se obec stala příjemcem také dotací kapitálových, a to na rekonstrukci místního koupaliště, jenže je majetkem obce. Dotaci v celkové výši 3 792 000 Kč poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj. Dotace z rozpočtu města Ostravy Na pokrytí běžných a investičních výdajů poskytuje Statutární město Ostrava všem svým třiadvaceti obvodům dotace. Nenávratné dotace mohou být do územních rozpočtů poskytnuty jako účelové a neúčelové dotace. Neúčelovou dotaci poskytuje město Ostrava v takové výši, která je přesně vymezena na základě následujících podmínek, které uvádějí minimální rozsah kritérií dané obce vzhledem k hodnotám daných kritérií pro celé město Ostrava. Řadí se zde: 50% počtu obyvatel k 30. 9. roku, který předchází roku, na který je tvořen rozpočet, 10% rozlohy městského obvodu, 20% rozlohy zelených ploch, 20% rozlohy místních komunikací. Na základě splnění výše uvedených podmínek byla obci poskytnuta dotace ve výši cca 10 000 000 Kč.
34
Účelové dotace obec přijímá především: na školství – velikost závisí na počtu žáků v mateřských a základních na plavecký výcvik – určena pro žáky základní školy na provoz hřbitova – výše činí 100 Kč na jedno hrobové místo V současné době obec vlastní 3 157 míst, tudíž celková dotace činí zhruba 315 700 Kč ročně. Kapitálové dotace poskytované Magistrátem města Ostravy Projekty investičního charakteru jsou závislé na poskytnutí dotace z rozpočtu města Ostravy. Tab. č. 1: Kapitálové dotace poskytované Magistrátem města Ostravy v tis. Kč v letech 2006 – 2010 ROK/Účel
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
Rekonstrukce ZŠ
3 429
4 648
0
500
0
8 577
Rekonstrukce koupaliště
1 000
0
0
0
0
1 000
0
0
0
1 189
0
1 189
0 298 4 727
0 0 4 648
254 19 273
3 435 468 5 592
0 0 0
3 689 785 15 240
Rekonstrukce místních komunikací Předfinancování investic hrazených z rozpočtu ROP Cyklistická trasa
Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních dokladů ÚMob Stará Bělá
Kapitálové dotace z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko V průběhu roku 2009 byl na území obce zrealizován projekt „Bezpečnost pro pěší na komunikacích Proskovická a Mitrovická“. Obvod Stará Bělá na něj dostal dotaci z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko ve výši 4 614 000 Kč, tj. ve výši 92,5 % způsobilých výdajů projektu. Hlavním cílem realizace bylo zvýšení
35
bezpečnosti chodců. Zároveň došlo k vybudování 3 nových úseků chodníku na ulici Mitrovická, která je považována za nejfrekventovanější v obci, a to v celkové délce 311,1 m včetně vybudování ocelové lávky a výstavby 3 opěrných zídek. Na ulici Proskovice byl vybudován 1 úsek chodníku, a to v délce 156 m. Součástí projektu bylo také vybudování 3 přechodů pro chodce a zrekonstruování již stávajícího přechodu, který byl navíc obohacen o barevné, svítící, bezpečnostní prvky. Graf č. 5: Objem kapitálových dotací obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních údajů ÚMob Stará Bělá.
4.3.2. Výdajová stránka rozpočtu Výdaje územních rozpočtů se mohou členit z různých hledisek a jejich použití je určeno k financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru. Běžné výdaje Běžnými výdaji obec financuje tyto oblasti: Zemědělství a lesní hospodářství Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo
36
Sociální věci a politika zaměstnanosti Bezpečnost státu a požární ochrana Všeobecná veřejná správa a služby34 Zemědělství a lesní hospodářství Úřad městského obvodu Stará Bělá poskytuje neinvestiční dotace především místním občanským sdružením a spolkům, a to například Českému svazu zahrádkářů, Českému svazu chovatelů či Mysliveckému sdružení Stará Bělá, které jsou zahrnuty do oblasti zemědělství a lesní hospodářství. V následující tabulce č. 1 je zobrazena výše výdajů jednotlivých oblastí ve sledovaném období. Tab. č. 1: Vývoje běžných výdajů v letech 2006 – 2010 v tis. Kč Běžné výdaje v tis. Kč Zemědělství a lesní hospodářství
2006
2007
2008
2009
2010
9
22
15
17
18
Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
1 345
2 805
827
785
804
Služby pro obyvatelstvo
6 427
6 873
8 005
8 387
7 945
Sociální věci a politika zaměstnanosti
3 693
1 149
706
727
744
336
329
207
323
310
5 361
5 842
5 733
5 981
6 108
17 171
17 020
15 493
16 220
15 929
Bezpečnost státu a právní ochrana Všeobecná veřejná správa a služby Běžné výdaje celkem
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních údajů ÚMob Stará Bělá
34
Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
37
Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Největší část výdajů tvoří skupina průmyslu a ostatního odvětví hospodářství, kde spadá péče o místní komunikace, především jejich opravy a celoroční údržba. V roce 2006 byl rozsah škod na místních komunikacích tak rozsáhlý, že byla obec donucena zažádat o dotaci Statutární město Ostravu v celkové výši 200 000 Kč, které bylo vyhověno. Také v roce 2007 byl zaznamenán oproti předchozímu roku velký nárůst výdajů, především na zimní údržbu a další část oprav komunikací. Neinvestiční dotací ve výši 900 000 Kč se opět podílelo město Ostrava. Ve zbývajících třech sledovaných letech jsou výdaje výrazně nižší, neboť obec nebyla příjemcem dotací z rozpočtu města, a tudíž byly hrazeny z vlastních prostředků. Služby pro obyvatelstvo Největší část z rozpočtu městského obvodu plyne na oblast služeb pro obyvatelstvo. Je to dáno především tím, že obec zřizuje dvě příspěvkové organizace, a to základní školu a mateřskou školu. Jejich provoz je financován z největší části vlastními prostředky obce, ale neopomenutelnou část tvoří dotace ze státního rozpočtu a z rozpočtu města Ostravy, a to na přesný počet žáků. Dále zde můžeme zařadit výdaje bytových a nebytových prostor, komunální služby či péči o veřejnou zeleň. Bezpečnost státu a právní ochrana Do této kategorie spadá Jednotka Sboru dobrovolných hasičů,35 která sídlí v místní hasičské zbrojnici, jež je majetkem obce. Výdaje na provoz této budovy a na potřeby dobrovolných hasičů jsou hrazeny výhradně z obecního rozpočtu.
35
Zákon č. 135/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
38
Sociální věci a politika zaměstnanosti Tab. č. 2: Přehled výdajů na sociální věci a politiku zaměstnanosti v letech 2006 - 2010 Běžné výdaje v tis. Kč
2006
Dávky sociální péče Dávky hmotné nouze Provoz domova důchodců Ostatní výdaje Výdaje na sociálně právní ochranu dětí Celkem
2007
2008
2009
2010
3 266
238
0
0
0
0
411
161
169
175
377
388
420
439
450
50
49
50
35
42
0
63
75
84
89
3 693
1 149
706
727
756
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních údajů ÚMob Stará Bělá
V tab. č. 2 jsou zahrnuty především výdaje na sociální dávky, které jsou přesně zakotveny v zákoně č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti ve znění pozdějších předpisů. Mezi
roky 2006
a
2007 vidíme výrazný pokles,
který zapříčinil
zákon
č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. Jeho přijetím došlo k podstatnému snížení dávek, které městský obvod občanům v hmotné nouzi poskytoval. Za další objekt výdajů považujeme domov důchodců, čítající 11 bytů, který obec provozuje pouze ze svých prostředků. Obec je také příjemcem dotace na činnost sociální pracovnice v oblasti sociálně právní ochrany dětí36 a její výše závisí na počtu řešených případů.
36
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
39
Všeobecná veřejná správa a služby Mzdové prostředky a zákonné odvody na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců obecního úřadu a jeho provoz tvoří podstatnou výdajovou položku. V současné době Úřad městského obvodu Stará Bělá zaměstnává 9 zaměstnanců včetně starosty obce. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje v obci jsou určeny na financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb a mohou přesahovat období jednoho rozpočtového roku.
Graf č. 6: Běžné a kapitálové výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních údajů ÚMob Stará Bělá
V letech 2006 - 2010 byla v obci Stará Bělá provedena rekonstrukce místní základní školy v celkové výši 27 mil. Kč, jež se významným způsobem podepsala na celkovém vývoji kapitálových výdajů. V roce 2009 byl zaznamenán velký nárůst kapitálových výdajů, a to z důvodů výstavby 8mi bytů nad areálem místního zdravotního střediska v celkové výši 5,2 mil. Kč, dále opravy místních komunikací v hodnotě 5,4 mil. Kč. Dalším objektem revitalizace bylo místní koupaliště ve výši 3 mil. Kč, velký význam
40
měly také finální úpravy na již zmíněné základní škole. Od roku 2007 až doposud se obec snaží postupně rekonstruovat budovu místní hasičské zbrojnice a v průměru na ni vynaloží 300 000 Kč ročně.
4.4. SWOT analýza SWOT analýza je považována za efektivní a jednoduchou pomůcku, která poskytuje informace o skutečném stavu, potřebných změnách, případných rizik a nezbytných kroků vedoucích k přeměně slabých stránek na silné a celkové eliminaci rizik. Je složena ze silných stránek (Strength), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats). V následující SWOT analýze jsou detailně popsány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, které jsou v oblasti financování v obci aktuální. Tab. č. 3 (část 1): SWOT analýza obce Stará Bělá
Silné stránky Získání dotace ze státního rozpočtu na výstavbu domu s pečovatelskou službou Zlepšení kvality života občanů v oblasti kulturního vyžití Vysoká úroveň občanské vybavenosti
Slabé stránky Zhoršená kvalita ovzduší Špatný technický stav komunikací Omezená možnost ovlivnit rozvoj průmyslové zóny
Výhodná poloha obce vůči Ostravě
Nedostatek kvalitních možností trávení volného času mládeže
Kvalitní dopravní obslužnost
Zvyšující se kriminalita
Expanze obce
Nedostatek parkovacích míst v centru obce
Dostatek cyklostezek
Nedostatek ubytovacích kapacit
Vysoká úroveň péče o veřejné prostranství
Nadměrná hlučnost podél hlavních komunikací
Pozitivní vliv průmyslové zóny na nezaměstnanost a dopravní obslužnost obce
Stárnutí obyvatelstva a s ním spojené negativní dopady
Nadstandartní rozsah zeleně na území obce
41
Tab. č. 3 (část 2): SWOT analýza obce Stará Bělá
Příležitosti
Hrozby
Čerpání finančních prostředků z EU
Bezpečnost občanů
Plánovaný rozvoj výstavby RD na území obce
Vysoká nezaměstnanost
Dostatek prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí
Dopad znečištěného ovzduší na zdraví občanů
Rozvoj volnočasových aktivit mládeže
Negativní dopad velkých nákupních center v Ostravě na místní drobné podnikatele
Zapojení místních podnikatelských subjektů do rozvoje obce
Růst výdajů v důsledku nutnosti oprav komunikací
Vytvoření nových parkovacích míst v obci
Prohlubování rozdílů životní úrovně obyvatel
Nabídka volných prostor pro podnikání Zdroj: Vlastní zpracování
4.5. Doporučení Na základě předešlého zhodnocení finanční stránky obce a SWOT analýzy je možné sestavení doporučení, která by měla zajistit stabilní a perspektivní rozvoj, zlepšit ekonomickou situaci a zohlednit kulturní a sociální faktory. Využití dotací z EU Obec Stará Bělá má možnost využít dotace z Evropské Unie na další plánované opravy místních komunikací prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko. Cílem bude zkvalitnění dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti na území obce. Dosažení dostatečné kvality vozovek zvýší plynulost dopravy a přispěje tak i celkově zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
42
Výstavba domova pro seniory Na náměstí obce se nachází starý, nevyužitý objekt, jehož revitalizací by obec mohla získat perspektivní komplex, určený především pro občany, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují péči a pomoc, která jim nemůže být z jakéhokoliv důvodu poskytnuta rodinou, pečovatelskou službou nebo jinou službou sociální péče. Na území obce se již nachází domov důchodců, který ovšem nezabezpečuje zdravotní péči. Při financování by obec využila dotací z Evropské unie a z rozpočtu města Ostravy. O podobná zařízení je v obci i blízkém okolí poměrně velký zájem, tudíž by jeho výstavba pozitivně přispěla k rozvoji obce. Zvýšení místních poplatků Obec je výběrčím místních poplatků na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Z těchto poplatků obci plynou příjmy v zanedbatelné výši. Stanovení je čistě v kompetenci obce. Zvýšením poplatku za psa a za užívání veřejného prostranství až na hranici horního stropu, uvedeném v zákoně by obec získala vyšší příjmy, které by se mohly pozitivně projevit v jejím dalším rozvoji.
43
5. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit příjmovou a výdajovou stránku v letech 2006 – 2010. Z finančního hlediska je na tom obec poměrně dobře. Velký význam v oblasti hospodaření zastávají dotace, ať už ze státního rozpočtu, z rozpočtu Statutárního města Ostrava či z dotací Evropské unie. Významný zvrat, jak v oblasti příjmů, tak i výdajů zaznamenala obec v roce 2009, kdy došlo k realizaci dvou plánovaných projektů, a to k rekonstrukci místní základní školy a oprav místních komunikací. Na oba projekty dostala obec dotaci z Evropské unie ve výši 92,5 % způsobilých výdajů, zbylých 7,5 % musela poskytnout z vlastních zdrojů. Nejdůležitější povinností územní samosprávy je zabezpečit poskytování veřejných statků a služeb občanům a zajistit tak jejich maximální spokojenost. Obec Stará Bělá tuto povinnost splňuje. Nabízí svým občanům celou řadu služeb, přičemž některé z nich jsou houfně využívány také občany okolních vesnic. Ke zlepšení hospodářské situace by do budoucna mohly přispět uvedené návrhy, jež by vedly ke zvýšení vybavenosti obce, zvýšení příjmové stránky rozpočtu, přilákání nových podnikatelských subjektů a celkovému zlepšení života v obci.
44
6. Literatura Odborná literatura 1. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Havlíčkův Brod:GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 2. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. Vyd. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 3. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Úvod do problematiky. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 528 s. ISBN 80-7357-049-1. 4. MELION, M. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E. I. A., 2000. 213 s. ISBN 80-85490-79-X. 5. HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. 213 s. ISBN 80-902752-3-0. 6. STIBOR, Jiří. Stará Bělá 1272 - 1918. 1. vyd. Ostrava: Ostravské tiskárny, a. s., 1997. 510 s. ISBN 80-238-1606-3. Internetové zdroje 1. DUDA, M. Samostatná a přenesená působnost obce. Juristic [online]. 2002, [cit. 2010-10-26]. Dostupné z: http://spravni2.juristic.cz/154292/clanek/spravni2 2. Statutární město Ostrava [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Oficiální portál města. Dostupné z: . 3. Oficiální portál města [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Ostrava 2015. Dostupné z: . 4. Stará Bělá [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Městský obvod statutárního města Ostrava. Dostupné z: .
Právní předpisy 1.
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
45
2. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. 4. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 5.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
6. Vyhláška MV ČR č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 7. Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
46
Seznam schémat, tabulek a grafů Graf č. 1: Přehled příjmových skupin rozpočtu obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010 Graf č. 2: Přehled místních poplatků Úmob Stará Bělá v letech 2006 – 2010 Graf č. 3: Vývoj správních poplatků v letech 2006 - 2010 Graf č. 4: Přehled nedaňových příjmů rozpočtu obce Stará Bělá Graf č. 5: Objem kapitálových dotací obce Stará Bělá v letech 2006 – 2010 Graf č. 6: Běžné a kapitálové výdaje v letech 2006 – 2010 v tis. Kč
Tab. č. 1: Vývoj výdajů podle rozpočtové skladby v obci Stará Bělá v letech 2006 - 2010 Tab. č. 2: Přehled výdajů na sociální věci a politiku zaměstnanosti v letech 2006 - 2010 Tab. č. 3: SWOT analýza obce Stará Bělá Schéma č. 1: Běžný rozpočet územně samosprávného celku Schéma č. 2: Struktura kapitálového rozpočtu Schéma č. 3: Vztah mezi běžným a kapitálovým rozpočtem
Seznam zkratek a.s.
Akciová společnost
ČR
Česká republika
DPH
Daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
Sb.
Sbírka zákonů
ÚMob Úřad městského obvodu VÚSC Vyšší územně samosprávní celky
47
Přílohy Příloha č. 1 Kompetence obcí se samostatnou působností Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří: hospodaření obce rozpočet a závěrečný účet obce peněžní fondy obce právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu vydávání obecně závazných vyhlášek obce místní referendum obecní policie ukládání pokut za správní delikty program rozvoje územního obvodu obce územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou přihláškou spolupráce s jinými obcemi Na základě zvláštních zákonů patří dále do samostatné působnosti obce:
místní poplatky
zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci
48
zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva
zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících
zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví
ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
Příloha č. 2 Kompetence obcí s přenesenou působností U obcí s rozšířenou působností se v přenesené působnosti jedná o tyto kompetence:
evidence obyvatel, vedení registru obyvatel
vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů
vydávání řidičských průkazů
vodoprávní řízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám
živnostenský úřad
ochrana životního prostředí
vykonávání státní správy lesů
rozhodování na úseku myslivost a rybářství
doprava a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy
dávky a sociální služby
sociálně právní ochrana dětí
péče o staré a zdravotně postižené
péče o nepřizpůsobivé občany
V rámci výkonu přenesené působnosti se u obcí jedná o tyto činnosti:
vydávání nařízení obce
49
rozhodování o místních a účelových komunikacích
projednávání přestupků
jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky
jsou povodňovým orgánem
jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší
Obce s pověřeným obecním úřadem jsou při výkonu státní správy v přenesené působnosti oprávněny:
rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost
rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky
zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu
jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami
jsou orgánem ochrany přírody
jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu
Příloha č. 3 Výčet daňových příjmů obce Stará Bělá Daně z nemovitostí ve výši 100% vybraného objemu za nemovitosti, které se nacházejí na území dané obce Daně z přidané hodnoty ve výši 21,4% z celostátního hrubého výnosu Daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů ve výši 21,4% z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) Daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby ve výši 21,4% z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň)
50
Podílu ve výši 21,4% z 60% celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) u příjmů fyzických osob sníženého o výnosy z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou Podílu ve výši 21,4% z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob Podílu ve výši 30% z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni splatnosti daně Daně z příjmů právnických osob v případě, že plátcem je příslušná obec Podílu ve výši 1,5% z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů. Příloha č. 4: Výčet pravomocí zastupitelstva obce
schvalování programu rozvoje obce,
schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce,
zřizování trvalých nebo dočasných peněžních fondů obce,
zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny,
rozhodování
o založení
nebo
rušení
právnických
osob
(podle
§ 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může obec např. zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanov a rozhodování o účasti v již založených právnických osobách,
vydávání obecně závazných vyhlášek obce (obecně závazná vyhláška je jedním z dvou typů právních předpisů, který může obec vydat, jako příklad lze uvést obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích či o místních záležitostech veřejného pořádku),
rozhodování o vyhlášení místního referenda,
51
navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí,
určování funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a odvolávání je z funkce,
volba (z řad členů zastupitelstva obce) starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce,
stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
zřizování a zrušování obecní policie jakožto orgánu obce (formou obecně závazné vyhlášky),
rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi,
rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce, atd.
Příloha č. 5 Výčet pravomocí rady obce
zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo),
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce,
rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
vydávat nařízení obce (jde o právní předpis obce vydávaný v přenesené působnosti),
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,
na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, (a to v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samospráv-
52
ných celků, který v § 12 upravuje důvody pro odvolání vedoucího úředníka, kterým je např. vedoucí odboru),
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (tedy již nikoliv v obecní policii, která je dalším orgánem obce, v níž působí zaměstnanci obce) a v organizačních složkách obce,
ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce za správní delikty podle § 58 zákona o obcích; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti,
schvalovat organizační řád obecního úřadu, atd.
Příloha č. 6 Druhové a odvětvové členění příjmů a výdajů v rozpočtové skladbě Druhové – zde náleží základní kategorie, kterými jsou příjmy, výdaje a financování.
třída 1 – daňové příjmy
třída 2 – nedaňové příjmy
třída 3 – kapitálové příjmy
třída 4 – přijaté dotace
třída 5 – běžné výdaje
třída 6 – kapitálové výdaje
třída 8 – financování
53
Odvětvové – toto členění poskytuje přesné informace o účelu, na který byly jednotlivé výdaje použity či odkud byly financovány dané příjmy.
skupina 1 – zemědělství a lesní hospodářství
skupina 2 – průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
skupina 3 – služby pro obyvatelstvo
skupina 4 – sociální věci a politika nezaměstnanosti
skupina 5 – bezpečnost státu a požární ochrana
skupina 6 – všeobecná veřejná správa a služby
Příloha č. 7: Vztah mezi běžným a kapitálovým rozpočtem
P
Běžný rozpočet
V
P
Kapitálový rozpočet
V
převod přebytku úhrada schodku Zdroj: Romana Provazníková, Financování měst, obcí a regionů, s. 68.
54
55
