Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Strategická analýza odvětví vinařství
Vedoucí práce Ing. Mojmír Sabolovič, Ph.D.
Autor práce Bc. Adam Kania
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Strategická analýza odvětví vinařství“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
…………………………… V Brně dne 23. května 2013
Bc. Adam Kania
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Mojmíru Sabolovičovi, Ph.D., vedoucímu své diplomové práce, za odbornou pomoc a metodické vedení. Zároveň bych rád poděkoval prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za poskytnuté rady a připomínky.
Jméno a příjmení autora:
Bc. Adam Kania
Název diplomové práce:
Strategická analýza odvětví vinařství
Název práce v angličtině:
Strategic Analysis of Wine Production Industry
Vedoucí diplomové práce:
Bc. Ing. Mojmír Sabolovič, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá strategickou analýzou odvětví vinařství a pěti největších vinařských firem v České republice. Analýza se v první části zaměřuje na obecné okolí, tedy makroekonomické vlivy na potenciál podnikání v tomto odvětví, dále oborového okolí, kde jsou zkoumány souvztažnosti mezi podniky a jejich konkurenční boj a hybné síly některých „stakeholders“ vůči podnikům v tomto odvětví. Na tuto část navazuje analýza interních faktorů, která odkrývá vazby uvnitř největších vinařských podniků v České republice. Zároveň je v této části provedena finanční analýza. Na tento oddíl navazuje mezipodnikové srovnání pomocí poměrových ukazatelů finanční analýzy a bankrotních modelů. Klíčová slova: strategická analýza, strategické řízení, mezipodnikové srovnání, finanční analýza, odvětví vinařství, Abstract This diploma thesis is focused on strategic analysis of wine production industry; and five major wine makers in the Czech Republic. The analysis focuses on macroenvironment in its first part, including all macroeconomical effects on business potential in the industry; further it studies the environment of the industry, especially correlations between companies and their competitive struggle, as well as shifting power of certain stakeholders and their influence on the industry. Following part analyzes internal factors, which reveal links between major wine makers in the Czech Republic; this part also includes financial analysis. The last section relates to the previous part and compares companies by means of financial analysis ratio and bankruptcy simulations. Key words: strategic analysis, strategic management, financial analysis, intercompany comparison, wine production industry
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1
CÍL A METODIKA PRÁCE .................................................................................... 9
2
LITERÁRNÍ REŠERŠE ......................................................................................... 11
3
2.1
Strategické řízení, pojmy a definice ................................................................. 11
2.2
Koncepty strategického řízení .......................................................................... 13
2.3
Strategická analýza........................................................................................... 15
2.3.1
Metoda SLEPTE ....................................................................................... 16
2.3.2
Analýza oborového okolí podniku ............................................................ 20
2.3.3
Metoda MAP............................................................................................. 23
2.3.4
Mapa konkurenčních skupin ..................................................................... 23
2.4
Strategická analýza vnitřního prostředí firmy .................................................. 24
2.5
Finanční analýza............................................................................................... 25
2.5.1
Absolutní ukazatele finanční analýzy ....................................................... 26
2.5.2
Poměrové ukazatele finanční analýzy....................................................... 26
2.6
SWOT analýza ................................................................................................. 29
2.7
Formulace návrhu strategie .............................................................................. 30
STRATEGICKÁ ANALÝZA ................................................................................ 32 3.1
Analýza obecného okolí – SLEPTE analýza ................................................... 32
3.1.1
Politické a legislativní faktory .................................................................. 32
3.1.2
Ekonomické prostředí ............................................................................... 36
3.1.3
Sociální faktory ......................................................................................... 43
3.1.4
Technické a technologické faktory ........................................................... 45
3.1.5
Ekologický faktor ..................................................................................... 46
3.2
Analýza oborového okolí ................................................................................. 48
3.2.1
Analýza tržních podílů .............................................................................. 48
3.2.2
Koncentrace odvětví ................................................................................. 50
3.3
Porterův pětifaktorový model konkurenčního sil ............................................. 50
3.3.2
Hrozba vstupu nových konkurentů ........................................................... 52
3.3.3
Hrozba substitutů ...................................................................................... 53
3.3.4
Vyjednávací síla odběratelů ...................................................................... 53
3.3.5
Vyjednávací síla dodavatelů ..................................................................... 54
3.4
Interní analýza .................................................................................................. 55
3.4.1
Vinium a.s. ................................................................................................ 55
3.4.2
Znovín Znojmo, a.s. .................................................................................. 57
3.4.3
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo..................................... 60
3.4.4
Zámecké vinařství Bzenec a.s. .................................................................. 62
3.4.5
Vinné sklepy Valtice, a.s. ......................................................................... 64
3.5
Mezipodnikové srovnání interních faktorů ...................................................... 65
3.6
Finanční analýza jednotlivých podniků ........................................................... 67
3.6.1
Vinium a.s. ................................................................................................ 67
3.6.2
Znovín Znojmo, a.s. .................................................................................. 70
3.6.3
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo..................................... 73
3.6.4
Zámecké vinařství Bzenec a.s. .................................................................. 76
3.6.5
Vinné sklepy Valtice, a.s. ......................................................................... 78
3.7
Mezipodnikové srovnání finančních ukazatelů ................................................ 82
3.7.1
Srovnání ukazatelů rentability .................................................................. 82
3.7.2
Rentabilita ČPK ........................................................................................ 82
3.7.3
Rentabilita celkových aktiv (ROA) .......................................................... 83
3.7.4
Srovnání ukazatelů likvidity ..................................................................... 84
3.7.5
Srovnání ukazatelů aktivity ...................................................................... 86
3.7.6
Srovnání ukazatelů zadluženosti ............................................................... 88
3.7.7
Složené indexy .......................................................................................... 90
3.8
SWOT analýza ................................................................................................. 91
DISKUZE A ZÁVĚR ..................................................................................................... 92 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 95 SEZNAM SCHÉMAT .................................................................................................. 100 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 100 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 101 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 101 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 102
ÚVOD “The first natural advantage of good strategy arises because other organizations often don´t have one. And because they don´t expect you to have one, either.” (Richard Rumelt, 2011) Citace výše, dle autora, vysokou mírou odpovídá situaci, s kterou se v dnešní době podniky na českém trhu potýkají. Porevoluční doba, poslední dekády dvacátého století, vytvořila v České republice velice dobré, a pro generaci tehdejších podnikatelů nevídané prostředí. Ovšem situace, kdy na trhu bylo pár začínajících podniků a tedy i velice nízká míra konkurence je dávno pryč a stejně tak i doba, kdy šlo řídit podnik pouze intuitivním způsobem. Jak bylo zmíněno, velice nízká míra konkurence dávala možnost i přes drobné chyby v podnikatelských rozhodnutích vést podnikání, které mohlo být úspěšné. Situace se ovšem za posledních dvacet let výrazně změnila a je pouze otázkou, jak dynamicky byly podniky schopny na tuto „transformaci“ reagovat. V nynější době je extrémní nátlak na získání konkurenční výhody před ostatními. Jedna ze základních možností, jak dát vzniknout takovéto konkurenční výhodě, je způsob řízení společnosti. Existuje nepřeberné množství aspektů, které podnikání a pohyb společnosti na trhu ovlivňuje, ale pokud se s těmito aspekty firma seznamuje a snaží se poznávat nejen to, co se děje uvnitř společnosti, ale i vlivy způsobené externími faktory, podniká tímto cestu k získání právě této konkurenční výhody. Autor se tedy domnívá, že koncepční strategické řízení firmy je jeden ze základních a primárních prostředků pro to, aby mohl být podnik úspěšný. Tímto způsobem řízení předchází firma zanášení chaosu do svých výrobních, administrativních a jiných procesů, které mohou být pro úspěch rozhodující. Právě eliminace entropie prostřednictvím zanesení systematičnosti, logiky a konceptuálního plánování může vyloučit zbytečné chyby, kterých by se podnik mohl dopustit a poskytuje tímto ušetřený čas, který může být investován do mnohem, pro podnik, zajímavějších činností.
8
1 CÍL A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je analýza odvětví vinařství v České republice prostřednictvím nástroje strategické analýzy. Pro naplnění tohoto cíle je nutné vytyčit cíle specifické, jimiž jsou:
Analýza obecného okolí
Analýza oborového okolí
Analýza interního prostředí
Mezipodnikové srovnání
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První z nich je část teoretická, ve které jsou popsány metody a postupy pro naplnění cílů práce aplikované v části druhé – praktické. Teoretická část je zpracována metodou literární rešerše. Pro zpracování praktické části autor využívá metody deskripce a analýzy pro naplnění jednotlivých specifických cílů. Tyto analýzy zkoumaných podniků jsou autorem, pro lepší systematičnost a orientaci, přeneseny do matice SWOT, která vyúsťuje v souhrnnou SWOT analýzu, ve které jsou zaznamenány nejdůležitější poznatky z jednotlivých oblastí, kde jsou využity metody syntézy a komparace. Následně autor metodou deskripce slovně popisuje závěry plynoucí z provedených analýz. Analýza obecného okolí je autorem zpracována metodou SLEPTE; autor vyhodnocuje nejdůležitější externí faktory, a zároveň zachycuje vazby makro prostředí a jednotlivých podniků. Analytické metody jednotlivých nástrojů pro zpracování analýz jsou dále popsány v kapitole 2.3.1. Analýza oborového okolí je provedena pomocí analytických metod a nástrojů popisovaných v literární rešerši. V první části autor provádí tržní segmentaci pomocí analýzy tržních podílů. Nejedná se o rigorózní statistické zpracování shlukové analýzy, ale o hrubý odhad jednotlivých tržních podílů největších vinařských podniků v České repub-
9
lice. Provedený postup této analýzy je dále popsán v kapitole 3.2.1 Analýza tržních podílů. Výběr podniků byl proveden autorem pomocí stratifikovaného výběru metodou abdukce, kdy na základě volně dostupné databáze, celostátní soutěže Král vín České republiky, jsou autorem tyto data převedena do Excelu a dále pomocí matematických a statistických metod zpracovávána. Autorem nebyl do analýz zahrnut podnik Bohemia Sekt a.s., jelikož se zaměřuje primárně na výrobu šumivých vín a destilátů. Ostatní analyzované podniky jsou výrobci vín tichých a právě z tohoto důvodu byla data z databáze očištěna. Interní analýza je zpracována pomocí analytických a deskriptivních metod; autor zde popisuje základní čtyři atributy marketingového mixu všech pěti analyzovaných podniků. Závěrem této analýzy je, jako u všech analýz, matice SWOT provedena pomocí metody syntézy a komparace. Zároveň je zde provedeno mezipodnikové srovnání vycházející z metod syntézy získaných dat z provedené analýzy. Samotné mezipodnikové srovnání je provedeno expertním odhadem autora. Finanční analýza je zpracována ve dvou částech. V první části se autor zaměřuje na finanční analýzu jednotlivých podniků zvlášť. V navazující části dochází ke srovnání poměrových ukazatelů těchto pěti vybraných podniků a zároveň v kontextu srovnání s průměrným produkčně srovnatelným podnikem. Pro mezipodnikové srovnání autor jednotlivé hodnoty zprůměroval váženým aritmetickým průměrem. Tento podnik bude sloužit k srovnání poměrových ukazatelů a výchylek, které jednotlivé podniky zaznamenávají.
10
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Strategické řízení, pojmy a definice Pojem „ Strategie“ má kořeny v Antice. Slovo bylo odvozeno z řeckého slova strategos, které vzniklo spojením dvou řeckých slov stratos, což lze přeložit jako vojsko či vojenská výprava a agein, tedy vést. (Health management consulting) Kovář (2008) uvádí zajímavý citát čínského vojevůdce Sun Tsu asi 500 př. n. l., který ve své knize Umění války říká: „Poznejte ostatní a poznejte sebe sama: pak budete triumfovat bez pocitu ohrožení. Poznejte skutečnost a poznejte situaci: pak budete triumfovat úplně.“ V historii se tento termín ujal v celé řadě vědních disciplín; autor se bude v této práci zabývat pojmem strategie a strategické řízení v ekonomii v návaznosti na ekonomii podniku. Oxfordský slovník pojem strategie definuje jako plán akce, který je navržen k dosažení celkových dlouhodobých cílů. Vzhledem k dlouhodobému využívání tohoto pojmu v kontextu strategického řízení firmy, existuje velké množství definic pojmu strategie. Za velice sofistikovanou formu definice tohoto pojmu autor považuje následující: „Strategie je trajektorie nebo dráha směřující k předem stanoveným cílům, která je tvořena podnikatelskými, konkurenčními a funkcionálními oblastmi přístupu, jež se management snaží uplatnit při vymezování pozice podniku a při řízení skladby jeho činností.“(Mallya , 2007, s. 17) Keřkovský, Vykypěl (2006) definují pojem strategie, jakožto základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy.
11
k definici Autor se nejvíce přiklání dle Johnsona, Scholese (2008), kteří říkají, že strategie je dlouhodobý směr a rozsah organizace, která prostřednictvím správného využití zdrojů a řízení s cílem splnit očekávání rozhodujících stakeholders, dosahuje výhody ve stále se měnícím tržním prostředí. Jak Keřkovský, Vykypěl (2006) ve své publikaci dále uvádějí, ústřední pojem strategického řízení, tedy strategie, je úzce spjata s cíli, které firma sleduje, a cíle jsou dle těchto autorů: „Žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo.“ Jak bylo výše zmíněno, tvorbě samotné strategie podniku předchází ať už z koncepčního tak časového horizontu, dle celé řady autorů, tvorba vizí, misí a cílů.1 Dle Progressive Consulting jsou mise a vize společnosti základním předpokladem pro úspěšné nasměrování a rozvoj společnosti. Mise, nebo také často „poslání“ firmy jednoduše popisuje, jaký je důvod existence společnosti a její činnosti. Také je zde často popsána unikátnost toho, co, nebo jakým způsobem to podnik dělá. Vize popisuje to, co chce společnost být. Je to tedy určitým zdrojem inspirace do budoucna a jsou zde popsána jasná rozhodovací kritéria pro tvorbu následných strategických cílů. Pro stanovení cílů se v odborné literatuře využívá vymezování těchto cílů tak, aby byly SMART. Dle serveru Changingminds.org (2007), tento akronym vyjadřují požadované vlastnosti cílů. S – Specific – konkrétní2 M - Measurable – měřitelný A - Attainable – dosažitelný R – Relevant – odpovídající T - Time-bound - ohraničený v čase
1
Mise, vize i cíle jsou zároveň nepostradatelné při tvorbě a formování firemní identity. Jelikož se jedná o akronym, autoři často jednotlivé podsložky upravují; např. Keřkovský, Vykypěl (2006) popisuje „S“ jako „stimulating“, tedy, že cíle musí stimulovat k dosažení co nejlepších výsledků. 2
12
Tyto cíle jsou ovlivňovány různými faktory. Nejdůležitější faktory ovlivňující volbu cílů podniku jsou síly v okolí, interní vazby, disponibilní zdroje, důležití stakeholders, schopnosti manažerů a minulý vývoj podniku. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 13)
2.2 Koncepty strategického řízení Jak bylo výše zmíněno, strategické řízení má již poměrně dlouhou historii a to především v západním světě. Nutnost a potřeba získávat konkurenční výhodu před ostatními prostřednictvím sofistikovaného koncepčního řízení společnosti s maximální eliminací entropie dala vzniknout velkému množství konceptů strategického řízení a to především v literatuře zahraniční provenience. Koncept strategického řízení je chápán jako ucelený soubor názorů a představ na řízení podniku, kdy je zároveň možné jej aplikovat v konkrétních podmínkách. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 19) Mezi poměrně známé koncepty strategického řízení bezpochyby patří Porterovo „kolo konkurenční strategie“, Mintzbergova strategie 5 P, Globální strategie podle prof. Voříška, či v České republice velice uznávaný koncept strategického řízení dle B.I.B.S. Každá z těchto zmíněných konceptů v sobě nese určitou dávku podobnosti, ale zároveň se v podstatných věcech liší. Nelze říci, který z konceptů je lepší a rozhodně není žádný z nich ideální.3 Při posouzení jednotlivých konceptů je dobré si uvědomit, k čemu konkrétně má daný koncept sloužit a co od něj firma očekává. Porterovo “kolo konkurenční strategie“ vychází komplexně z cílů společnosti a vnější strana popisuje dílčí oblasti nutné k dosažení těchto celkových cílů. Poměrně negativně nahlíží autor této práce u tohoto konceptu na fakt, že koncept nezachycuje nutnou dávku hierarchie, což dle jeho názoru může činit problém u větších korporací, jelikož nedodává potřebnou systematičnost a tím zanechává entropii uvnitř společnosti, už jenom tím,
3
Kdyby tomu tak bylo, veškeré společnosti by tento model přijaly.
13
že tento koncept firma příjme. Zároveň tento model nezachycuje žádnou možnost zpětné vazby, což může, dle názoru autora, ponižovat potenciál dané firmy. Globální strategie podle prof. Voříška bere jako základ strategie SWOT analýzu, což není, dle názoru autora této práce, příliš vhodné řešení. Autorovi také chybí zaznačení hierarchie mezi jednotlivými úrovněmi řízení ve společnosti a tedy i absence zpětné vazby. Tento koncept také nevyžaduje přímo provedení dílčích analýz okolí podniku, tedy nedochází ke komplexnímu pochopení situace a vývoje trhu či odvětví. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 21) Mintzbergova strategie 5 P se zaměřuje na pět základních atributů při tvorbě strategie, jimiž jsou Plan, Ploy, Pattern, Position a Perspective. Plan, neboli plánování vychází z potřebných nároků na dílčí dokumenty a analýzy. 4 Další část nazývá Mintzberg „Ploy“, volně přeloženo jako „trik“, kdy v této části zkoumá především eliminaci konkurence.5 Třetí část, Pattern, odpovídá interní analýze, kde je zkoumáno vnitřní prostředí a kompetence pro dosažení jednotlivých cílů.6 Position udává informace o tom, kde se společnost nachází v rámci tržního prostoru a pomáhá vyvíjet trvale udržitelnou konkurenční výhodu.7 Poslední část, Perspective, odhaluje dopad a vazby vývoje společnosti kolem firmy.8 (Mindtools, 2009) Koncept strategického řízení dle B.I.B.S. plní základní atributy požadované pro systematické řízení a pochopení komplexní situace podniku na trhu. Těmito základními atributy jsou hierarchie, nároky na provedené analýzy či dílčí dokumenty a je dle autora poměrně snadno aplikovatelný v tržním prostředí. Zároveň poskytuje možnost zpětné vazby, což je dáno vytyčenou hierarchií a způsobem řízení „z vrchu dolů“, tzv. topdown. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 26)
4
Model odkazuje např. na SWOT analýzu, PEST analýzu či Brainstorming. Využívá zde např. nástrojů Futures Wheel, Analýza scénářů; tedy prognostické metody. 6 Je zde využit např. USP analýza či Vnitřní analýza kompetencí. 7 Doporučuje využít např. Porterův model konkurenčních sil, PEST analýzu či SWOT analýzu. 8 Doporučuje využít nástroje kulturální analýzy. 5
14
2.3 Strategická analýza Dle Sedláčkové (2006) se analýza okolí podniku orientuje na faktory, které na tento podnik působí a s velkou pravděpodobností v budoucnosti působit budou, což do velké míry ovlivňuje jeho strategické postavení na daném trhu. Tyto analýzy se soustřeďují na vlivy trendů složek makroekonomického a mikroekonomického okolí a jejich vzájemné vazby a souvislosti. Okolí podniku lze rozdělit dle Jaucha, Gluecka (2005) na okolí obecné a oborové. Obecné okolí je ovlivňováno faktory socioekonomickými, technologickými a vládním sektorem. Na oborové okolí nejvíce působí, dle těchto autorů, zákazníci, dodavatelé a konkurenti. Schéma 1: Faktory ovlivňující okolí podniku
Zdroj: Jauch, Glueck (2005), zpracováno autorem
Pro analýzu zmíněných faktorů působící na obecné okolí je využíváno, dle řady odborníků, metody PEST - politické, ekonomické, sociálně kulturní a technologické vlivy působící na okolí podniku. Wheelen, Hunger (2005) tento výčet doplňují o vlivy legislativní9, k čemuž se přiklání i autor této práce, jelikož analyzovaná problematika podnikání v oboru vinařství je velice striktně legislativně upravena. Jelikož zmíněný název metody „PEST“ je akronym, literatura i samotní odborníci se ve využívání termínů veli-
9
Political-legal forces
15
ce liší. V rámci zkoumané problematiky je nutné doplnit navíc faktory ekologické a klimatické, které uvádí Keřkovský, Vykypěl (2006). Tyto vlivy jsou jedny z nejvíce ovlivňujících faktorů zemědělské produkce. Autor tedy bude v této práci využívat termínu SLEPTE10.
2.3.1 Metoda SLEPTE Jedná se o analýzu zkoumající obecné okolí firmy. V této práci autor využívá výčet faktorů dle odborné literatury na základní faktory, ovlivňující dlouhodobé strategické cíle, jimiž jsou vlivy sociální, legislativní, ekonomické, politické, technologické doplněné o faktory ekologické a klimatické. V následující části jednotlivé faktory autor podrobněji popíše. Schéma 2: Externí faktory ovlivňující podnik
Zdroj: Keřkovský, Vykypěl (2006), zpracováno autorem
2.3.1.1 Sociální faktory Podle Sedláčkové (2006) sociální a demografické faktory odrážejí vlivy spojené s postoji a životem obyvatelstva a jeho strukturou. Keřkovský, Vykypěl (2006) konkretizuje, že při určování sociálních vlivů na společnost sehrávají důležitou roli především faktory:
10
společensko-politický systém a klima ve společnosti
Vlivy sociální, legislativní, ekonomické, politické, technologické, ekologické a klimatické
16
hodnotové stupnice a postoje lidí
životní styl a životní úroveň
kvalifikační struktura populace
zdravotní stav a struktura populace
Wheelen, Hunger (2005) tuto škálu doplňuje o další zajímavé faktory, jimiž jsou kariérní očekávání jednotlivců populace, kvalita zdravotní péče, plány ve stáří, aktivita spotřebitelů a jiné. Většina odborné literatury taktéž pokládá za jeden z faktorů věkové rozložení obyvatelstva a fakt, že s růstem průměrné délky života ve vyspělých zemích je za jedno z nejperspektivnějších odvětví považována péče o seniory, či produkty a služby jim určené. 2.3.1.2 Legislativní a politické faktory Sedláčková (2006) uvádí, že legislativní a politické faktory, jako jsou stabilita zahraniční a národní politické situace, členství země v EU apod., představují pro podniky významné příležitosti, ale současně i ohrožení. Politická omezení se dotýkají každého podniku prostřednictvím daňových zákonů, regulace exportu a importu, cenové politiky, ochrany životního prostředí a mnoha dalších činností zaměřených na ochranu lidí, ať již v roli zaměstnanců či spotřebitelů, ochrany domácích podnikatelských subjektů atp. Wheelen, Hunger (2005) tento výčet dále doplňují o faktor samotné stability vlády, síla opozice, přístup vlády k cizím investorům, teroristické aktivity a jiné.
17
2.3.1.3 Ekonomické faktory Keřkovský, Vykypěl (2006) zmiňuje ve své publikaci ekonomické faktory, které by měly být zohledněny v analýze obecného okolí firmy. Mezi tyto vlivy řadí:
Stádium hospodářského cyklu světové i domácí ekonomiky – zkoumání, zdali se ekonomika nachází ve stádiu deprese, recese, oživení či konjuktury.11
Politická situace a její vliv na ekonomiku
Hospodářská politika vlády (regulace, podpora podnikání, ochrana investic)
Monetární a fiskální politika
Míra inflace
Situace na kapitálovém trhu
Wheelen, Hunger (2005) tento výčet doplňuje o další zajímavé faktory. Jako jeden z nejdůležitějších autor zmiňuje vývoj HDP, kterým se i vývoj celé ekonomiky dá měřit, hodnotit a predikovat. Dále zmiňuje např. směnné kurzy cizích měn vůči domácí, míra nezaměstnanosti, průměrné mzdy a jiné. Sedláčková doplňuje o zkoumání inflace a vývoj cen energií, k čemuž se přiklání autor této práce, jelikož poslední dvě zmíněné se velkou částí podílejí na cenotvorbě a tedy i případné volatilitě tržeb pro víno s vysokou mírou elasticity. Keřkovský, Vykypěl (2006) rozvíjí tyto faktory dál. Uvádí důležitost uvědomění si fungování tzv. Magického čtyřúhelníku, který tvoří:
Ekonomický růst 12
Nezaměstnanost
Inflace
Vnější rovnováha 13
11
či příznivý stav, příznivé okolnosti, příznivý vývoj, ekonomický rozvoj, rozmach Vyjádřeno v HDP 13 Někdy uváděna „bilance zahraničního obchodu“ 12
18
Cílem je maximalizovat ekonomický růst a přebytek obchodní balance a zároveň minimalizovat inflaci a nezaměstnanost. Problém však spočívá v tom, že zlepšení jedné těchto veličin zpravidla negativně ovlivňuje ostatní. Např. ekonomický pokles lze oživit zvýšeným dovozem, který však ohrožuje vnější rovnováhu a také možný vliv na zvýšení nezaměstnanosti uvnitř státu.14 2.3.1.4 Technologické faktory K tomu, aby se podnik vyhnul zaostalosti a prokazoval aktivní inovační činnost, musí být informován o technických a technologických změnách, které v okolí probíhají. Změny v této oblasti mohou náhle a velmi dramaticky ovlivnit okolí, v němž se podnik pohybuje. Sedláčková (2006) udává výčet nejdůležitějších technologických faktorů:
Vládní podpora výzkumu a vývoje
Celkový stav technologie
Nové objevy
Změny technologie
Rychlost zastarávání
Wheelen, Hunger (2005) dále ve své publikaci zmiňují vládní regulace v transferu technologií, dostupnost a náklady energií, dostupnost přírodních zdrojů, telekomunikační a dopravní infrastruktura, patentová ochrana, dostupnost internetu a jiné. 2.3.1.5 Ekologické a klimatické faktory Dle Keřkovského, Vykypěla (2006), se stratégové musí zabývat při strategické analýze i ekologickými a klimatickými faktory, neboť i tyto faktory mohou představovat hrozby či příležitosti. Ekologické faktory výrazně ovlivňují výrobní technologie podniků, rozmísťování výrobních jednotek.
14
Pozn. autora
19
Vzhledem k tématu této práce, je ekologický a klimatický vliv na zemědělskou činnost více než jasný. Zahradníček (2010) uvádí, že pěstování révy vinné a vinařství v České republice je významně ovlivněno počasím. Také zmiňuje, že velikost úrody ovlivňuje mnoho faktorů, jako je například vinná odrůda, lokalita, klima, půda, dále se podílejí na fluktuaci množství hroznů také meteorologické extrémy a choroby, které výrazně snižují množství vína v ročníku. Naopak vyšší suma teplot vzduchu, dostatek slunečního svitu a optimální množství srážek během vegetačního období může výrazně navýšit úrodu daného roku.
2.3.2 Analýza oborového okolí podniku Oborové okolí podniku je ovlivňováno především jeho konkurenty, dodavateli a zákazníky. Strategie a cíle podniku jsou silně ovlivňovány atraktivností oboru, v němž podnik působí a jeho strategickou situací jako celku. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 48) Velmi užitečným a často využívaným nástrojem analýzy oborového okolí podniku je Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí. Tento model prezentuje pět základních činitelů působících na strategickou pozici firmy v určitém odvětví. Tyto faktory jsou dle Portera (1980):
Vyjednávací síla zákazníků (Bargaining power of customers)
Vyjednávací síla dodavatelů (Bargaining power of suppliers)
Hrozba vstupu nových konkurentů (Threat of entry)
Hrozba substitutů (Threat of substitute products or services)
Rivalita firem na daném trhu (The industry Jockeying for position among current competitors)
20
Schéma 3: Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí
Zdroj: Porter (1980), upraveno autorem
Keřkovský, Vykypěl (2006) uvádí, že Porter (1980) při formulování svého modelu opomenul komplementy zboží, služeb či produktů. Ty, dle jejich názoru, mohou situaci na trhu, resp. v odvětví ovlivňovat stejně významně jako substituty a i jejich vliv by měl být při analýze zohledněn. 2.3.2.1 Vyjednávací síla zákazníků Dle Portera (1980) zákazník svoji sílu vyjednávací pozice zvyšuje tehdy, jestliže:
Zákazník je velkým, případně významným odběratelem
Existuje možnost snadného přechodu ke konkurenci
Má k dispozici potřebné tržní informace
Je možná tzv. zpětná integrace (backward integration)15
Existují snadno dostupné substituty16
2.3.2.2 Vyjednávací síla dodavatelů Dodavatelé zvyšují svoji vyjednávací sílu dle Portera (1980) tehdy, pokud: 15 16
jde o velkého, případně významného dodavatele
V případě potíží ze strany dodavatele by si zákazník začal vyrábět zboží sám či komplementy
21
Nakupující podnik není pro dodavatele významným klientem
Poptávané zboží je vysoce diferencované17
Je absence tržních informací pro zákazníky
Zpětná integrace je pro zákazníka velice náročná či je možnost pro dodavatele tzv. integrace dopředné18
Absence substitutů
Distribuované zboží má nízkou cenovou elasticitu19
2.3.2.3 Hrozba vstupu nových konkurentů Hrozba vstupu nové konkurence je snižována dle Portera (1980) tehdy, pokud:
Jsou vysoké fixní náklady vstupu do odvětví
Odvětví má charakteristiku (strukturu) „přirozených monopolů“
Výrobky jsou vysoce diferencované
Jsou v odvětví nákladové poměry takové, že lze využívat úspory z rozsahu výroby
Existující firmy mají významné nákladové výhody
Existuje obtížné napojení na stávající distribuční kanály
Jedná-li se o odvětví s vysokým stupněm regulace
2.3.2.4 Hrozba substitutů Hrozba substitutů se snižuje především tehdy, pokud existuje jejich absence a také, pokud:
Firmy vyrábějící substituty čelí vyšším nákladům
Firmy nabízející substituty nezvyšují nabídku
Cena výrobku se od ceny substitutu výrazně neliší
Náklady přestupu na spotřebu substitutu jsou vysoké
17
Zboží se speciálními vlastnostmi, těžko vyrobitelné konkurencí Dodavatel začne podnik v odvětví svého zákazníka 19 Jedná se o zboží základních životních potřeb 18
22
2.3.2.5 Rivalita firem na daném trhu Velikost rivality firem na daném trhu je dle Portera (1980) vysoká tehdy, pokud:
Je trh málo rostoucí či má klesající tendenci
Je vysoká lukrativnost odvětví
Existuje velký počet konkurentů
Jsou vysoké fixní náklady
Malá ziskovost odvětví
Existují bariéry odchodu z odvětví
Existuje malá diferencovanost produktu
2.3.3 Metoda MAP Metoda MAP je založena na rozložení vnější či vnitřní analýzy do tří navazujících kroků. 1) Identifikace faktorů, jejíchž působení může být relevantní z hlediska návrhu strategie 2) Analýza jejich dosavadního působení 3) Predikce vývoje Výhodou MAP přístupu k analýze je především to, že se do zpracování analýzy vnáší systematičnost. Tento postup je zárukou toho, že se na aspekt perspektivnosti nezapomene. (Keřkovský, Vykypěl, 2006, s. 68)
2.3.4 Mapa konkurenčních skupin Dle Sedláčkové (2006) struktura odvětví definovaná pomocí jeho základních charakteristik odhalí řadu strategicky relevantních faktorů a souvislostí, které odvětví formulují. Je třeba si však uvědomit, že se jedná pouze o určitý hrubý profil odvětví. Jedním z problémů je, že definice odvětví, jakožto skupina podniků, jejíž výrobky mají tak mnoho společných charakteristik, že uspokojují stejné potřeby na stejném základě, vymezuje příliš široký okruh podniků. Detailnější pohled na odvětví je možné získat použitím analytického nástroje, který rozděluje konkurenční podniky v odvětví do skupin
23
tak, že každá skupina obsahuje podniky se stejnou nebo podobnou tržní strategií, podniky konkurující na podobném základě, podniky s podobnými záměry. Schéma 4: Mapa konkurenčních skupin
Zdroj: Sedláčková (2006)
Mapa těchto skupin vzniká zanesením jejich pozice do dvojdimenzionálního modelu, kde osy jsou tvořeny strategickými proměnnými, které od sebe odlišují jednotlivé podniky. Takto vzniklá mapa potom slouží k posouzení struktury odvětví jako celku a zároveň k posouzení jednotlivých podniků. (Sedláčková, 2006, s. 38)
2.4 Strategická analýza vnitřního prostředí firmy V této analýze jsou zkoumány interní faktory ovlivňující chod společnosti. Existuje mnoho nástrojů ke zmapování vnitřního prostředí podniku. Např. Keřkovský, Vykypěl (2006) se zaměřuje na analýzu výrobních faktorů, které rozlišuje na:
Faktory vědecko-technického rozvoje
Marketingové a distribuční faktory
Faktory výroby a řízení výroby
Faktory podnikových a pracovních zdrojů
Faktory finanční a rozpočtové
Sedláčková (2006) se ve své publikaci zaměřuje na analýzu zdrojů podniku. Tyto zdroje rozčleňuje na hmotné, lidské, finanční a nehmotné.
24
Marketingový mix se skládá z produktu, ceny, propagace, trhu, plánování, procesů a lidí. (Hanzelková, 2009, s. 41) V této práci se autor zaměří na analýzu základních atributů marketingového mixu (4P) – tedy produktu, ceny, propagace a distribuce. Schéma 5: 7P ovlivňující obchodní strategii
Zdroj: Keřkovský, Vykypěl, (2006)
2.5 Finanční analýza Finanční analýza je považována za zcela specifickou součást analýzy zdrojů, která dává podklady ke strategickému rozhodování v oblastech investičních aktivit, majetkové a kapitálové struktuře, marketingové strategii či dividendové a dluhové politice nebo také rozhodování v oblasti emise akcií a jiných. (Sedláčková, 2006, s. 80) Finanční analýza se zabývá hodnocením minulosti a současnosti, a vyúsťuje v doporučení týkající se předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Mezi hlavní cíle finanční analýzy patří dle Grünwalda, Holečkové, (2006) determinace finančního zdraví podniku a identifikace slabin, které by mohly vést k problémům. Zároveň finanční analýza poukazuje na silné stránky, které je možné ve strategickém řízení využít k dosažení podnikových cílů. Finanční analýza se také zaměřuje na budoucí predikce, co podnikové finance vydrží a měla by vyústit v potvrzení nebo modifikaci dosavadní finanční politiky podniku.
25
2.5.1 Absolutní ukazatele finanční analýzy 2.5.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza se zaměřuje na porovnávání změn v účetních výkazech v časové posloupnosti. Výsledkem je výše změn v absolutním a relativním vyjádření k výchozímu roku. 2.5.1.2 Vertikální analýza Tato analýza se zaměřuje na vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů v relativním vyjádření k jediné zvolené základně položené jako 100%. Při rozboru rozvahy se obvykle za základnu pokládá výše aktiv nebo pasiv a pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů či nákladů. (Knápková, Pavelková, 2010, s. 66)
2.5.2 Poměrové ukazatele finanční analýzy Tato podkapitola byla autorem vypracována z více publikovaných titulů, mezi něž patří Synek, Kislingerová (2010); Landa, Polák (2008); Grünwald, Holečková (2007); Knápková, Pavelková (2010) a Sedláček (2011). Poměrové ukazatele jsou obvykle členěny následovně:
Ukazatele rentability
Ukazatele aktivity
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele likvidity
2.5.2.1 Ukazatele rentability Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, pomocí kterého vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika.
26
Rentabilita aktiv (ROA) Ukazatel ROA poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována.
Rentabilita vloženého kapitálu (ROI) Ukazatel vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování
Rentabilita tržeb (ROS) Charakterizuje zisk vztažený k tržbám. Tržby ve jmenovateli jsou tržním ohodnocením výkonů podniku za určité časové období. Tržní úspěšnost je vždy determinována mnoha faktory, kdy skutečná hodnota výrobků nemusí být vždy rozhodující. Roli zde hraje i marketingová strategie, cenová politika, reklama či módní vlivy.
2.5.2.2 Ukazatele aktivity Měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Při nadbytku aktiv, vznikají zbytečné náklady a tím nižší zisk. Při nedostatku se podnik musí vzdát některých podnikatelských příležitostí a přichází o výnosy, které by mohl získat. Obrat aktiv Udává počet obrátek za daný časový interval (za rok). Výsledek interpretuje, kolik tržeb vznikne investováním 1kč aktiv.
Doba obratu pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje počet dnů, během nichž je inkaso peněz za každodenní tržby vázáno (zadrženo) v pohledávkách.
27
Doba obratu závazků Tento ukazatel udává, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům
Obrat zásob Jedná se o vyjádření intenzity využití zásob, tedy kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna
2.5.2.3 Ukazatele likvidity Charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Běžná likvidita Ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. ěž á
ěž á á
á
Pohotová likvidita Ve snaze odstranit nevýhody ukazatele „běžné likvidity“ ve smyslu náročného odhadu likvidnosti zásob se u tohoto ukazatele zásoby z čitatele odjímají a ukazatel vyjadřuje pouze poměr peněžních prostředků a krátkodobých pohledávek vůči krátkodobým závazkům.
Hotovostní likvidita Měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy a jejich ekvivalenty.
28
2.5.2.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti udávají vztah mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku. Měří tedy rozsah, v jakém podnik používá k financování dluhy. Celková zadluženost Ukazatel míry celkové zadluženosti znázorňuje podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům.
Úrokové krytí Ukazatel informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Prakticky část zisku vyprodukovaná cizím kapitálem by měla stačit na pokrytí nákladů na vypůjčený kapitál.
Koeficient zadluženosti Má stejnou vypovídající schopnost jako ukazatel celková zadluženost. Oba rostou s tím, jak roste proporce dluhů; Celková zadluženost roste lineárně, koeficient zadluženosti roste exponenciálně.
2.6 SWOT analýza Keřkovský, Vykypěl (2006) považuje analýzu SWOT za završení strategické analýzy podniku. V této analýze jsou definovány silné a slabé stránky vnitřního prostředí a příležitosti a hrozby z prostředí vnějšího. Jedná se v podstatě o „diagnostický“ nástroj, který slouží k sumarizaci zjištěných faktů z předešlých analýz. Zpravidla má SWOT analýza podobu tzv. SWOT tabulky, či matice, která je rozdělena do čtyř kvadrantů. Strengths – silné stránky („S“) Weakness – slabiny („W“)
29
Opportunities – příležitosti („O“) Threats – hrozby („T“) Hanzelková, Keřkovský (2009) uvádějí že SWOT analýzu lze využít k sumarizaci závěrů strategické analýzy, kdy jednotlivé závěry strategické analýzy jsou roztříděny na interní slabiny a silné stránky a externí hrozby a příležitosti. I v této publikaci je doporučeno se držet metodologických zásad zpracování dle Keřkovského, Vykypěla (2006). Jelikož jednotlivé analýzy přinášejí povětšinou velké množství informací, je tedy vhodné za každou dílčí analýzou vypracovat i dílčí SWOT. Až poté je doporučeno sumarizovat obsah dílčích „shrnutí“ do závěrečné SWOT. Dále je doporučeno vždy při dílčí i celkové SWOT analýze zjištěné analytické závěry s rozumnou mírou kritičnosti zredukovat, tedy vybrat klíčová fakta. Dále Keřkovský, Vykypěl (2006) doporučuje faktory, které budou sumarizovány v souhrnné SWOT, označit, např. očíslovat. Jako poslední zmiňuje možnost setřídění jednotlivých zjištěných analytických závěrů např. dle jejich důležitosti.
2.7 Formulace návrhu strategie Keřkovský, Vykypěl (2006) doporučují po uskutečnění strategické analýzy a diagnostice silných a slabých stráněk podniku přistoupit k samotné formulaci strategie. Zde je dle autorů důležité zachovat doporučení odborné literatury, která popisuje dvě navazující skupiny aktivit. První z nich je generování rozumného množství strategických alternativ, které povedou k eliminaci strategické mezery a druhou je výběr strategie, která bude realizována. Pro stanovení základních prostředků a forem konkurenčního boje se většinou využívá Porterova konceptu generických strategií, který rozlišuje dva základní typy strategií.
Nákladová strategie
Strategie odlišnosti
U nákladové strategie se nejvíce podnik zaměřuje na nízké ceny, kterých je možné dosáhnout díky nízkým nákladům. Oproti tomu, strategie odlišnosti předpokládá konkurenční výhodu díky diferenciaci produktů a služeb, za něž požaduje podnik vyšší ceny.
30
Dle Jaucha, Gluecka (2005) je možné přistoupit k alternativním směrům strategického rozvoje, kdy firma určuje čtyři základní druhy strategických alternativ, kterým jsou: 1. Strategie expanze Výrobky jsou inovativní, firma působí většinou na nových trzích a strategická rozhodnutí podniku se zaměřují na rozšiřování stávajících oblastí podnikaní. 2. Strategie omezení Výrobky, trhy či funkce jsou redukovány, především z pohledu rozsahu a strategická rozhodnutí jsou zaměřována na zužování stávajících oblastí podnikání. 3. Strategie stability Podnik pokračuje ve svých službách zákazníkům stále s identickými výrobky, na stejných trzích, se stejnou funkcionalitou, které již uplatňoval ve své oblasti podnikání. 4. Kombinovaná strategie Podnik využívá různých druhů strategií. Toto kombinování může probíhat souběžně (při simultánním využití) nebo postupně při sekvenčním využití různých druhů strategií.
31
3 STRATEGICKÁ ANALÝZA 3.1 Analýza obecného okolí – SLEPTE analýza 3.1.1 Politické a legislativní faktory Vinařství a výroba vína je silně regulováno národní i Evropskou legislativou. Legislativa není ovšem jediné, co odvětví vinařství z politických a legislativních faktorů ovlivňuje. Mezi další faktory patří dotační politika, podpora nevládních organizací, kontrola jakosti vína, daňová politika, licenční a subvenční politika či vinařské právo a zákon o vinohradnictví a vinařství. (Šperková, Duda, 2009, s. 7) 3.1.1.1 Vinařské právo a zákon o vinohradnictví a vinařství Z národní legislativy je nejdůležitější zákon č. 256/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon je účinný od 1. 9. 2011, část od 1. 1. 2012. Jsou zde definovány pojmy, upravena práva a povinnosti výrobců a zpracovatelů, direktiva v rámci výroby a další. 3.1.1.2 Daňová politika Spotřební daň Důležitým faktorem je rozdělení vína dle kategorií ve vztahu na odvody spotřební daně. Jak bylo výše zmíněno, tento zákon rozlišuje tzv. tichá a šumivá vína. Oba pojmy jsou specifikovány legislativou. Tab. 1: Sazba spotřební daně
Druh
Sazba daně
Šumivá vína podle § 93 odst. 2
2 340 Kč/hl
Tichá vína podle § 93 odst. 3
0 Kč/hl
Meziprodukty podle § 93 odst. 4
2 340 Kč/hl
Zdroj: Zákon č. 353/2003 o spotřebních daních
32
Daň z přidan hodnoty Vývoj daně z přidané hodnoty je za posledních deset let téměř konstantní s mírným růstem. Mezi rokem 2003 a 2004 došlo ke změně úpravy zákona. Zákon 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty byl nahrazen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. K této změně došlo vstupem České republiky do EU, jejichž směrnicí je upraveno minimum DPH na 15 % a 5 % pro nižší tarif. Pro rok 2013 došlo ke zvýšení DPH na 21 % pro základní a 15 % pro sníženou sazbu. Zvyšováním daně z přidané hodnoty klesá konkurenceschopnost menších vinařů, jelikož dochází k růstu konečné ceny. Místo toho, aby došlo ke snížení daní a zvýšení konkurenceschopnosti oproti sousedním zemím a podpory podnikání, je tomu přesně naopak. Tento trend nepoškozuje pouze podnikatele v ČR, ale i samotný stát. Je známo z teoretických konceptů, ale i praxe, že příliš vysoké daně mají vliv na snížení celkového daňového inkasa a platí tomu i naopak. Například klesající sazba daně od devadesátých let dvacátého století měla za následek růst daňového inkasa. Když sazby daní jsou nízké, málokomu stojí za to vyhýbat se daňovým odvodům. (Kohout, 2012) Obr. 1: Vývoj DPH
Zdroj: Zpracováno autorem na základě zákona o DPH
33
Daňově uznatelný náklad Aktuální nastavení daňových zákonů přispívá k možnému využití tichého vína pro propagaci firem. Pokud dojde k označení vína logem společnosti a cena nepřesáhne hodnotu 500 Kč, lze vytvořit z vína daňově uznatelný náklad. Plátci DPH mohou dokonce nárokovat zpět DPH ve výši 21 %. (Darvin.cz, 2010) 3.1.1.3 Dotační politika Tato kapitola byla autorem zpracována ze Situační a výhledové zprávy réva vinná a víno 2011. Tato zpráva člení dotační politiku do jednotlivých kapitol, kterými jsou Podpory z prostředků ČR, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Podpory z vinařského fondu a podpory z prostředků EU. Podpory z prostředků ČR Dotační politika stanovená zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2011. V roce 2011 bylo možné čerpat z následujících titulů:
Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách
Podpora ozdravování polních a speciálních plodin
Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu
Podpora evropské integrace nevládních organizací
Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Programy Podpory podnikání jsou zacílené na dlouhodobé investice se zaměřením na zvyšování efektivity výroby, modernizace, snižování výrobních nákladů, zlepšení jakosti a jiné. V rámci této podpory jsou otevřeny dva programy a to program Zemědělec a
34
program Půda. Poskytování takovéto podpory je možné pouze na investice, kterou nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podpory z prostředků Vinařsk ho fondu Vinařský fond podporuje marketing vína, podpora prodeje produktů a ochranu spotřebitele pomocí označování vína dle zeměpisného původu. Mezi další aktivity se řadí podpora uchování a rozvoje vinohradnictví, nebo také rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Příjmy Vinařského fondu jsou tvořeny odvody za víno a vinice a dále se zde započítávají penále a úroky z neplnění. Nedílnou součástí příjmů jsou také dotace z rozpočtu krajů, finanční podpora státu a příjmy z prodeje produktů. Celková částka příjmů Vinařského fondu činila v roce 68 038 608 Kč. Výdaje na propagaci Vinařského fondu, které byly především na komunikační kampaň a poskytnutí podpory byly vyčísleny na 71 605 178 Kč. Podpory z prostředků EU za rok 2011 Na režim uvolňování prostředků ze zdrojů EU se v roce 2011 vztahovalo vládní nařízení č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem. Celkově bylo vyplaceno z prostředků EU v rámci podpory pro vinaře 72 028 544 Kč. 3.1.1.4 Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele je dána samotnou podstatou definovaných pojmů v zákoně č. 256/2011 Sb. Na jednu stranu, je dle autora ochrana spotřebitele v návaznosti na značení konkrétních vín na etiketě správná a prospěšná, na straně druhé přináší vinařům nadměrné transakční náklady. Tyto náklady jsou spojeny s testováním jednotlivých vzorků a provedením chemických rozborů pro značení jakosti vína.
35
3.1.1.5 Regulace zahraničního obchodu V rámci společného trhu EU nejsou pro pohyb zboží uvnitř unie stanovena žádná cla ani kvóty. Pro dovozy ze zemí, které nejsou součástí EU, platí společný celní sazebník. Vzhledem k neexistenci hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU byla zakotvena povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Tab. 2: Politické a legislativní faktory, metoda MAP Politické a legislativní faktory
Measure
Spotřební daň
Spotřební daň je u tichého vína nulová. Spotřební daň je zavedena u šumivého vína a meziproduktů.
Predict
O/T
Nulová spotřební daň, dává vyšší konkurenceschopnost menším vinařům a levnějším vínům cca do 140,- Kč.
V následujících dvou letech se nepředpokládá zavedení spotřební 20 daně na tichá vína. Delší časový horizont se těžko dá predikovat.
O
Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty je stanovena pro rok 2013 na úrovni 21 % pro základní sazbu a 15 % pro sníženou
Zvýšení DPH se negativně podepíše na cenách produkce výrobců vína a tedy snížením jejich konkurenceschopnosti na domácím i zahraničním trhu. Vliv na samotné podniky a jejich snížení zisků a přeneseně na nižší inkaso daní jako takových.
Daňově uznatelný náklad
Pro podnikatele je možné takto koupit tichá vína do 500,- Kč, zároveň je i možné nárokovat zpět i DPH.
Jedná se o zajímavou pobídku trhu především pro české vinaře, produkující vína v těchto cenových kategorií, tedy spíše dražší.
Autor se domnívá, že dojde ke snížení daní, po následujících volbách do parlamentu. Jeden z hlavních bodů volebního programu ČSSD je právě snížení DPH. (21) K celkovému snížení daně. Nynější středopravicová vláda chce ustálit DPH na úroveň 17,5 %, což přineslo pokles DPH o 3,5 %. Nebude docházet k legislativní změně v tomto ohledu, pouze dojde ke zvýšení konkurence, vinaři to zařadí do svého strategického plánu a budou tuto možnost více propagovat.
Existuje řada dotačních titulů, které je možné využít. Jsou jimi např. Dotační Podpory z prostředků politika ČR, PRGLF, Podpory z prostředků Vinařského fondu nebo podpory z prostředků EU. Zdroj: vytvořeno autorem
Analyze
Dotační politika nabízí vinařům mnoho možností, jak posilovat svoji konkurenceschopnost. Autor se domnívá, že vedle dotačních programů, by mělo být zainvestováno do vzdělávání vinařů pro lepší využívání těchto prostředků.
Autor se domnívá, že dotační politika bude i nadále konstantní a nebude docházet k výrazným změnám.
O
O
O
3.1.2 Ekonomické prostředí Mezi ekonomické faktory nejvíce ovlivňující vnější prostředí, jsou dle Šperkové, Dudy (2009), základní makroekonomické veličiny, jakožto inflace, hrubý domácí produkt, či míra nezaměstnanosti. Autor s touto tezí souhlasí, využívá ji pro tuto práci a doplňuje o
20
ČT24 Ekonomika: Víno nezdraží, spotřební daň se odkládá (2012)
36
vývoj cen energií pro průmyslové spotřebitele. Tyto ukazatele popisují a správně demonstrují období, ve kterém se ekonomika nachází. Trendy naznačující expanzi ekonomiky se projevují zvýšením poptávky, větší chuti investovat a menší spotřebitelské opatrnosti při investicích. Tyto faktory zvyšují prodej zboží a služeb a tedy i celkové zisky podniků. 3.1.2.1 HDP (anglicky GDP – Gross Domestic Product) Hrubý domácí produkt vyjadřuje výkonnost ekonomiky státu. Nejčastěji je využíván přepočet na hlavu tzv. GDP per capita. Pro srovnání v této analýze autor využívá meziročních procentuálních přírůstků. Zhodnocení posledních let nejsou příliš příznivé, jelikož panovala velká opatrnost investovat, vyvolaná světovou ekonomickou krizí. Nejméně příznivým obdobím byl rok 2009, kdy došlo k propadu o téměř sedm procentních bodů. Od roku 2010 docházelo k meziročnímu mírnému růstu. (ČSÚ, 2011) Tab. 3: Vývoj HDP Rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Meziroční rozdíl (v %) 3,6
2,5
1,9
3,6
4,5
6,3
6,8
6,1
2,5
-4,1
2,4
2,3
3,1
Zdroj: ČSÚ
Predikce Ministerstva financí kalkuluje s meziročním přírůstkem okolo 1,5 %. Tab. 4: Predikce HDP
Rok
2013 2014 2015
Meziroční rozdíl (v %) 1,6
1,2
1,3
Zdroj: MF
Drastické vychýlení v roce 2009 je možné sledovat v grafu níže. Toto vychýlení bylo dle názoru autora způsobeno hospodářskou krizí, zhroucením, do té doby laxně fungujícího amerického bankovního sektoru s „odvahou“ vyjít vstříc každému se zájmem o hypotéku a prostřednictvím špatného odhadu ratingu hypotečních derivátů infikování evropského hospodářského prostoru.
37
Obr. 2: Meziroční vývoj HDP
8 6 4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -2 -4 -6 Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat z ČSÚ
3.1.2.2 Inflace Inflace je měřena procentuálním přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a často je inflace definována jako růst cenové hladiny. Právě ve spotřebitelském koši, ze kterého je inflace měřena, je víno zastoupeno z 0,178 %. (ČSÚ, 2012) Procentuální zastoupení jednotlivých komodit i samotné komodity podléhají každoroční změně. Tab. 5: Meziroční vývoj inflace
Rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Míra inflace (v %) 3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
3,3
Zdroj: ČSÚ
Nízká hodnota míry inflace nahrává moravským a českým vinařům produkujícím kvalitnější vína s vyššími cenami. Při nízké inflaci si mohou spotřebitelé koupit více zboží. Predikce podle ministerstva financí vypadá tak, že i nadále nebude inflace příliš kolísat a bude se pohybovat kolem dvou procentních bodů (MFČR, 2012). ČNB vydala zprávu, ve které popisuje krátkodobou inflaci držící se rovněž na dvou procentních bodech v prvním kvartálu roku 2013.
38
Tab. 6: Predikce inflace
Rok
2013 2014 2015
Míra inflace (v %) 2,3
1,8
2
Zdroj: MF
Graf vývoje inflace poslední dekády ukazuje rozptyl inflace v rozmezí více než 6 procentních bodů. Obr. 3: Meziroční vývoj inflace
7 6,3
6 5 4
4,7 3,9 3,3
3 2
2,8 1,8
2,5
2,8
1,9
1 0
1,5
1,9
1 0,1 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zdroj: zpracováno autorem na základě dat z ČSÚ
3.1.2.3 Nezaměstnanost Dlouhodobý nárůst nezaměstnaných je způsoben ekonomickou krizí v roce 2009. Nezaměstnanost má ovšem minimálně dvojí efekt na odvětví vinařství, tedy i na celou ekonomiku (Šperková, Duda, 2009, s. 6, 7). Negativní dopad to má na stagnaci ekonomiky vyvolané nedostatečnou kupní sílou populace. Pozitivním dopadem je fakt vysoké nabídky a konkurence na trhu práce. Zaměstnavatelé tak mohou poptávat lidské zdroje levněji a často i s vyšší kvalifikovaností. Podle názoru autora je totiž pro období ekonomické stagnace charakteristická snaha co nejdéle studovat, s čímž je samozřejmě spojena i vyšší kvalifikovanost potenciálních zaměstnanců.
39
Tab. 7: Vývoj nezaměstnanosti
Rok
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Nezaměstnanost (v %) 7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
8,6
8,1
Zdroj: ČSÚ
Snížení nezaměstnanosti mezi roky 2011 a 2012 není objektivní. Tento fakt je způsoben pouze použitím jiné metodiky měření. Obecná míra nezaměstnanosti zůstala na stejné úrovni. (Kurzy.cz, 2013) Obr. 4: Vývoj nezaměstnanosti
10,0 9,0 8,0 7,3
7,0
7,8
8,3
8,6 7,9
8,1
7,3
7,1
6,7
6,0 5,3
5,0
4,4
4,0 3,0 2,0 1,0 0,0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: zpracováno autorem na základě dat ČSÚ
3.1.2.4 Ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele Jako poslední faktor vybral autor ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele především z důvodu, že vinařství a výroba vína je velice náročná na spotřebu energií. Tab. 8: Vývoj cen elektřiny
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Cena 0,047
0,051
0,049
0,049
0,060
0,073
0,078
0,109
0,105
0,102
0,109
0,102
Zdroj: ČSÚ
40
Ceny jsou vyjádřeny jako průměrná národní cena v eurech za kWh bez daně platná pro první pololetí každého roku pro středně velké průmyslové spotřebitele21. Ceny elektrické energie měli v poslední dekádě výrazně rostoucí charakter (ČSÚ, 2013). Meziroční propad cen posledních let, je dán cenou elektrické energie na burze, která klesá již od června 2011 (Kurzy.cz, 2013). Pokud i dodavatelé budou pružněji reagovat a cena elektrické energie půjde stále dolů, nabízí se další příležitosti pro vinaře, jak docílit lepší konkurenceschopnosti na trhu možností snížení cen produktů. Obr. 5: Vývoj cen elektřiny
0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat ČSÚ
21
Středně velkým průmyslovým spotřebitelem ve smyslu odběru elektrické energie v hodnotách 500 až 2000 MWh
41
Tab. 9: Ekonomické faktory, metoda MAP Ekonomické faktory
HDP
Measure
Analyze
Predict
O/T
Celkové zpomalení ekonomické efektivity a meziroční růst okolo 1,5%
Nedynamické makroekonomické prostředí má vliv na koncového spotřebitele, kdy lidé mají strach z investic do luxusnějších statků. Autor považuje tento signál za hrozbu pro vinaře produkující dražší, luxusnější vína a snížení jejich koncových zisků.
Predikce vývoje HDP není, dle analytiků stále příliš příznivá, meziroční růst v průměru o 1,5 % ovlivňuje i nadále rozhodování koncových spotřebitelů o koupi dražších vín.
T
Podle prognóz ČNB i MF nebude inflace příliš Zvýšená inflace roku 2012, nahrávala spíše kolísat a ustálí se okolo méně kvalitním vínům z dovozu, tedy i lev2% bodů. Autor toto vidí nějším. Při zvýšené inflaci, koncový spotřebi- jako pozitivní impulz a tel nakupuje méně. příležitost pro moravské vinaře produkující kvalitní, dražší vína.
O
Víno je zastoupeno ve spotřebitelském koši, ze kterého se měří index spotřebitelských cen a tedy i růst cenové hladiny neboli Inflace inflace. Víno je zde zastoupeno z 0,178%. Zvýšená inflace roku 2012 se ustálila na 3,3 procentních bodech. Stále zvyšující se nezaměstnanost se ustálila na 8,1%. Objektivnost "snížení nezaměstnanosti" není objekNezaměsttivní, jelikož byla nanost použita jiná metodika měření. Obecná míra nezaměstnanosti zůstává na zhruba stejné úrovni. Cena elektřiny pro průmyslové spotřebitele měla v poslední dekádě výrazně rostoucí charakter. MeziCeny energií roční propad cen posledních let, je dán cenou elektrické energie na burze, která klesá již od června 2011.
Vyšší míra nezaměstnanosti působí na vinaře ve dvou hlavních faktorech. Pozitivní působení můžeme vidět při pohledu na vinaře jakožto na podnik poptávající lidské zdroje. Dochází ke zlevnění pracovní síly, tedy jednoho z výrobních faktorů. Negativní dopad na vinaře to má při distribuci a prodeji, kdy nižší kupní síla koncového zákazníka způsobuje nižší obrat i zisk.
Podle autora se nezaměstnanost ustálí v příštích dvou letech na úrovni okolo osmi procentních bodů. Nebude docházet ani k výrazným propadům ani růstu.
Pokud by došlo k pružnějším reakcím dodavatelů snížení ceny, bude Snížení cen elektrické energie na burze má docházet ke zvýšení pozitivní vliv na i na ceny energie pro průkonkurenceschopnosti myslové spotřebitele. Dochází k zvyšování na trhu a možnosti konkurenceschopnosti a možnému snižování konkurovat snížením cen výrobků cen svých výrobků, či zvýšením marže a zisku při zachování stejného obratu.
42
O/T
O
3.1.3 Sociální faktory Sociální faktory podle autora výrazně ovlivňují stranu poptávky. Mezi důležité faktory ovlivňující poptávku jsou demografická a vzdělanostní struktura obyvatelstva, životní styl nebo třeba životní úroveň. (Šperková, Duda, 2009, s. 4) 3.1.3.1 Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel má stále rostoucí tendenci. Tento jev je do velké míry způsobem migrací obyvatel po Evropě. Česká republika má dle ČSÚ záporný přirozený přípustek obyvatel, ovšem fakt rostoucí populace dává příležitost dalšímu rozvoji podnikání. Obr. 6: Vývoj počtu obyvatel v ČR
10 600 10 500 10 400 10 300 10 200 10 100 10 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: zpracováno autorem na základě dat z ČSÚ
Není to pouze růst populace, co přispívá pozitivnímu trendu vývoje pro rozvoj podnikání. Je to také stárnoucí populace, jak autor popisuje výsledky výzkumu níže. Podle výzkumu Víno a český spotřebitel22, který pro vinařský fond zpracovala společnost Focus Marketing and Social Research pijí nejčastěji víno lidé s vyšším vzděláním ve věkové struktuře 35-54 let ze středně velkých obcí23.
22
Prezentace výsledků výzkumu: www.vocznojmo.cz/download/vino-a-spotrebitel-v-cr.pps Obce 5000-100 000 obyvatel
23
43
Dále tato studie ukázala, že víno pijí několikrát za týden častěji muži ve věku 45-64 let s vysokoškolským vzděláním s nejvyšším ekonomickým statusem patřící do skupiny „nároční milovníci vína“. Hodnotové orientace této skupiny můžeme chápat jako konzervativní s touhou po kvalitním vzdělání. Tato skupina také akcentuje úspěch v zaměstnání a výchovu dětí. 3.1.3.2 Vývoj vzdělanosti Vývoj vzdělanostní struktury, tedy nejvyššího dosaženého vzdělaní je dobře patrné z následujícího grafu. Obr. 7: Vývoj vzdělanosti v ČR
100%
26,6%
23,3%
20,0%
38,7%
38,1%
37,7%
26,8%
29,5%
31,9%
7,8%
9,1%
10,4%
16,6%
80% 60% 40% 20%
35,4%
34,2% 13,7%
0% 1995 Vysokoškolské
2000
2005
Střední s maturitou
2010
Střední bez maturity
Základní
Zdroj: zpracováno autorem na základě dat ČSÚ
Procentuální nárůst lidí s vysokoškolským vzděláním o téměř sedm procentních bodů a stále zvyšující se podíl vzdělaných lidí ve společnosti je pozitivním jevem pro vývoj trhu s kvalitním českým vínem.
44
Tab. 10: Sociální faktory, metoda MAP Sociální faktory
Measure
Analyze
Predict
Tento jev je do velké míry způsobem migrací obyvatel po Evropě. Vývoj počtu Česká republika má záporný přiro- Autor se domnívá, že bude stále doVývoj počtu obyvatel v ČR má zený přípustek obyvatel dle ČSÚ, cházet, ke zvyšování počtu obyvatel a obyvatel stále rostoucí ovšem fakt rostoucí populace dává to především migrací v rámci EU. tendenci příležitost dalšímu rozvoji podnikání. Procentuální zastoupení jedPodle autora bude docházet ke stále notlivých skupin Procentuální nárůst lidí s vysokozvyšujícímu se zastoupení vysokoškolv dosaženém školským vzděláním o zmíněných sky vzdělaných lidí ve společnosti. V vzdělání se za pět procentních bodů a stále zvydelším časovém úseku už nebude pro poslední dekádu šující se podíl vzdělaných lidí ve výzkumy tento parametr tolik důležiVývoj vzdě- rapidně změnil. společnosti je pozitivním jevem tý, jelikož vysokoškolské vzdělání lanosti Došlo k nárůstu pro vývoj trhu s kvalitním českým bude mít většina české populace. lidí se středním vínem. Tento fakt je podpořen i Podle autora se tento ukazatel změní vzděláním s výzkumem spotřebitelských prefev příjmové rozřazení či ekvivalentně maturitou o cca rencí společnosti Focus Marketing vyjádřenou kupní sílu zmiňovaného 5% a lidí s VŠ and Social Research subjektu. také o necelých 5%.
O/T
O
O
3.1.4 Technické a technologické faktory I ve vinařství, stejně jako ve skoro každém odvětví platí, že technický pokrok je nedílnou součástí úspěchu strategického řízení a zvyšování konkurenceschopnosti. Možnosti využití nových technologií je spousty. Technologický pokrok lze rozdělit podle autora na dvě skupiny. Prvním z nich jsou inovace spojené s produkcí vína. Druhým je využití technologií pro propagaci a marketing svých výrobků a své značky. Mezi technologické novinky pro výrobu vína lze řadit jakoukoliv modernizaci spojenou se samotným pěstováním, sběrem, zpracováním, filtrací, lahvováním, korkováním a jiné. Další možností využití technologických novinek je samotná propagace firmy a jejich produktů. Autor zde vidí velký potenciál pro využití online marketingu pro propagaci, či prezentaci vín například využitím 3D modelů. Velkou výhodou dnešní moderní doby je snadná a velice levná komunikace se zákazníkem prostřednictvím sociálních sítí, či odběr novinek prostřednictvím RSS kanálů či "newslettrů". Právě online komunikace, tedy komunikace na internetu, je dle autora velkou příležitostí pro rozvoj podnikání,
45
posílení konkurenceschopnosti podniků a tedy zvýšení zisků podniků. Podle autora je tento segment stále relativně novým a neobjeveným prostředkem pro boj s konkurencí. Tab. 11: Technické faktory, metoda MAP Technický sektor
Inovace pro produkci
technologie pro propagaci
Measure
Analyze
Využíváním nových technologií dochází ke zvyšování konkurenceschopnosti. Pro podniky investující Mezi technologické nodo nových technologií jsou tyto vinky pro výrobu vína lze investice spojené s vyššími náklady, řadit jakoukoliv moderni- ale i s možnou racionalizací náklazaci spojenou se samotdů při výrobě či možnou zlepšenou ným pěstováním, sběrem, kvalitou produkovaného vína. zpracováním, filtrací, Investice do jednotlivých pokrokolahvováním, korkováním a vých technologií jsou předmětem jiné. vrcholného managementu a jejich přístupu k investičnímu rozhodování a plnění stanovených strategických cílů. Existuje celá řada relativně levných nástrojů onliAutor se domnívá, že je nutné na ne marketingu pro vlastní tento fenomén reagovat a stratepropagaci. Faktem je to, gicky se zaměřit na prodej na inže postupem času, čím dál ternetu a využití technologických tím více probíhá realizoprostředků dnešní doby pro zvýšení vaných obchodů právě na propagace a povědomí o značce. internetu. Tento fenomén Velkou výhodou je fakt relativně je spojen se sociálními levné formy propagace prostředfaktory, zvyšující se počínictvím internetu, která může být tačovou gramotností, kompenzována velkým zvýšením zrychlujícím se připojením konkurenceschopnosti i menšího k internetu, celkovým podniku, který by nebyl finančně internetovým pokrytím a schopen konkurovat tiskovou, životním stylem, kdy se rozhlasovou, televizní či jiným lidé snaží šetřit čas dříve druhem reklamy velkým podnikům. nutnou návštěvou obchodu pro realizaci nákupu.
Predict
O/T
Autor se domnívá, že investice do nových technologií jsou nedílnou součástí podnikání a u vinařských podniků to platí dvojnásob. Pozitivním faktorem je fakt O/T možnosti tyto investice do inovací řešit prostřednictvím národních dotačních programů a podpor, ale i podpory z fondů EU.
Autor považuje online marketing na nejsilnější nástroj budoucí propagace. Důvodem je fakt poměrně snadné měřitelnosti konverzí návštěvy stránek a prodeje. O/T Budoucí predikce je dle autora taková, že pokud podnik pružně nezareaguje na konkurenci, která bude tyto nástroje využívat, nemá velkou šanci přežití na trhu.
3.1.5 Ekologický faktor Mezi další faktory ovlivňující zvýšení konkurenceschopnosti je využití tzv. ekologického vinařství, které je šetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví, pečuje o zemědělskou krajinu a zlepšuje sociální vztahy pracovníků a spotřebitelů. (Šperková, Duda, 2009, s. 5) „Biovíno je víno vyroben dle zásad ekologick ho zemědělství, kter je kontrolovan zákonem č. 242/2000 Sb. a Nařízením Rady EHS č. 2092/91.“ (Znalecvin.cz, 2012)
46
Existuje celá řada opatření při výrobě biovína jako např. používání ochranných prostředků na bázi elementární síry a mědi, dále některé mikrobiální přípravky. Není povoleno používat herbicidy ani konvenční průmyslová hnojiva. (Znalecvin.cz, 2012) Mezi první propagátory biovína v ČR patří Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy z Pavlova, vinařství Eben Vlastimila Peřiny v Lednici, vinař František Mádl ve Velkých Bílovicích, Vinselekt Rakvice Miloše Michlovského. Tab. 12: Ekologické faktory, metoda MAP Ekologický sektor
Biovíno
Measure
Analyze
Predict
Mezi další faktory ovlivňující zvýšení konkurenceschopnosti je využití tzv. ekologického vinařství, které je šetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví, pečuje o zemědělskou krajinu a zlepšuje sociální vztahy pracovníků a spotřebitelů
Existuje celá řada opatření při výrobě biovína. Fenomén biovína a bioproduktů jako takových je úzce spjat s životním stylem a tedy sociálními faktory ovlivňujícími celkově obecné okolí vinařství. Ekoznačení je bezpochyby konkurenční výhodou.
Důležitost využívání ekoznačení pro zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím zvýšení "Trustu" pro koncového spotřebitele bude i nadále získávat na důležitosti. Podle přesvědčení autora vzniknou v řádu několika let další společnosti zabývajících se ekoznačením a dojde k tržnímu chaosu pro nepřehlednost a zmatení cílového zákazníka a poté dojde k návratu firem k ekoznačení podporovaných či vytvořených ČR, které si budou držet stále stejnou kvalitativní hodnotu.
O/T
O/T
V následující části autor shrne výsledky PESTE analýzy do přehledné tabulky – částečné SWOT analýzy. Tab. 13: Částečná SWOT, obecné okolí Příležitosti Nulová spotřební daň na tichá vína Víno může být daňově uznatelným nákladem Možnost čerpání finančních podpor z národních i evropských zdrojů Relativně nízká míra inflace Vysoká míra nezaměstnanosti Vývoj počtu obyvatel
Hrozby Vysoká procentuální míra DPH Nedynamické prostředí trhu a nízká míra HDP Vysoká míra nezaměstnanosti Ignorací technologického vývoje a nedostatečným investováním do inovací mohou podniky ztrácet podíly na trhu Nevyužívání nových technologií pro propagaci prostřednictvím internetového marketingu Podvody s ekoznačením
Vývoj vzdělanostní struktury Investicí do inovací získává podnik konkurenční výhodu Využíváním nových prostředků/ nástrojů Propagace Produkce biovína a jiné formy ekoznačení
47
3.2 Analýza oborového okolí 3.2.1 Analýza tržních podílů Autor se v této části zaměřil na největší vinařské podniky24, u kterých zkoumal jejich pozici na daném trhu v roce 2011. Nosnými údaji pro posouzení těchto podniků byla celková produkce a tržby jednotlivých podniků. Autor dále využil data o celkové produkci všech vinařských podniků a následně odhadl tržní podíly jednotlivých analyzovaných podniků. Odhad tržních podílů byl proveden jakožto podíl celkové produkce všech vinařských podniků a produkce podniku zkoumaného. Tento údaj byl zanesen v procentech do výsledného grafu na vodorovné ose. Následně autor zkoumal tržby přepočtené na jeden litr produkce; vytvořil vzorec, jakožto podíl celkových tržeb podniku a jeho produkci v litrech. Tento údaj byl zanesen na svislou osu výsledného grafu. Velikost podniků, jsou v grafu vyjádřeny pomocí celkových tržeb těchto jednotlivých firem. Autor si uvědomuje možnou zkreslenost údajů, která je dána využitím „neočištěných“ dat, například při přepočtu tržeb na jeden litr produkce, mohlo dojít ke zkreslení výsledků tím, že analyzované vinařské podniky nevyrábí pouze víno, ale zabývají se i jinou podnikatelskou činností. K dalšímu zkreslení mohlo dojít také tím, že autor analyzoval podniky, u kterých byla data veřejně k dispozici. Podniky, které neměly uveřejněné účetní výkazy, nebyly do této analýzy zakomponovány. Nebyla zde využita rigorózní metoda shlukové analýzy, jedná se tedy o analýzu tržních podílů zpracovanou autorem z dostupných dat v dané době.
24
Posuzováno dle celkové produkce
48
Obr. 8: Analýza tržních podílů
Kč120,00
Kč100,00
NEOKLAS, a.s. Augustiniánský Sklep
Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinné sklepy Kč80,00 Lechovice, spol. s Vinselekt r.o. Michlovský, a.s. Kč60,00
Kč40,00
Kč20,00
ZNOVÍN ZNOJMO, Templářské sklepy PATRIA Kobylí, a.s. a.s. Réva Rakvice, s.r.o. Čejkovice, vinařské družstvo VÍNO BLATEL, a.s. Chateau Bzenec Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.
VINIUM a.s.
Kč0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
Zdroj: Král vín: Encyklopedie vinařů, vlastní zpracování
Z obr. 8 tedy vyplývá, že největší vinařské podniky tvoří clustery dané nízkou cenou jednotkové produkce. Jak je také patrné z tohoto grafu, s narůstajícím tržním podílem klesá cena jednotkové produkce. Podniky tedy vytvořily dva clustery, z nichž první je sedm největších podniků divergentně uspořádaných.25 Druhý shluk je tvořen pěticí podniků vykazující poměrně malý tržní podíl a zároveň poměrně nízkou cenu. Pro autora není možné jednoznačně determinovat důvod umístění těchto podniků v tomto zmiňovaném shluku; důvodem by ovšem mohl být vývoj strategie přechodu podniků na levnější – méně kvalitní produkty, což například popisuje Hoferek (2012) u podniku Víno Blatel, a.s., který je jeden z podniků zastoupených v tomto clusteru. Nejnižší tržby na litr produkce vykazuje největší analyzovaný podnik Vinium a.s., který vykazuje hodnotu tržeb okolo 20 Kč za litr produkce. Podstatně lépe je na tom podnik Templářské sklepy Čejkovice, který dosahují tržeb okolo 55 Kč za jednotku produkce a celkové tržby dosahují téměř dvojnásobku tržeb prvního zmíněného podniku. Nejvyšší tržby na litr produkce vykazoval podnik Neoklas, a.s. s hodnotou přesahující 95 Kč za litr produkce a drží i svoji pevnou pozici s tržbami téměř sto milionů korun. 25
Zachycuje trend klesajících jednotkových nákladů s rostoucím tržním podílem.
49
3.2.2 Koncentrace odvětví Pro zjištění míry koncentrace, autor využil podniky produkující více než 400 000 litrů vína za rok. Do tohoto intervalu spadá 21 podniků z celkových 242 podniků využitých pro prováděnou analýzu. Tyto společnosti (0,8 % z celkového počtu podniků) se podílejí z 85,8 % na celkové produkci vína v České republice. Ostatní podniky tvoří 14,2 % zbylé produkce. Tab. 14: Produkce a tržní podíly největších vinařských podniků Produkce Tržní podíl Kumulovaný tržní podíl 10000000 18,29% 18,29% 7000000 12,81% 31,10% 6000000 10,98% 42,08% 4500000 8,23% 50,31% 3000000 5,49% 55,80% 2000000 3,66% 59,46% 2000000 3,66% 63,12%
VINIUM a.s. Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo Zámecké vinařství Bzenec ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Vinné sklepy Valtice, a. s. Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o. Vinselekt Michlovský, a.s. Zdroj: Král vín: Encyklopedie vinařů, vlastní zpracování
Autor využívá koeficientu koncentrace pro lepší pochopení situace na trhu. Podobným způsobem popsána koncentrace například Hejmalovou (2010).
=18,29 % + 12,81 % + 10,98 % + 8,23 % + 5,49 % + 3,66 % + 3,66 %= 63,12 % Z koeficientu koncentrace jasně vyplývá, že sedm největších vinařských podniků zastupuje tržní podíl v hodnotě více jak 63 %.
3.3 Porterův pětifaktorový model konkurenčního sil Před tím, než bude provedena samotná analýza, je nutné, aby byla autorem konkurence definována. Vzhledem k velikosti sledovaných podniků, kdy neexistují žádné geografické mantinely, dá se říci, že konkurentem je každý vinařský podnik, produkující tichá vína. Autor zde vidí možnost primárního rozdělení konkurence dle způsobu prodeje. Přímým konkurentem je tedy český vinařský podnik, prodávající ve velkých množstvích prostřednictvím supermarketů. Nepřímí konkurenti jsou takové vinařské podniky, které dodávají vína do regionálních vinoték, malých „retailových“ obchodů, či prodávají tzv. „víno přes ulici“, tedy prodej, kdy zákazník kupuje přímo ve vinném sklepě, či ve vlast-
50
ních obchodech jednotlivých podniků, většinou v bezprostřední blízkosti výrobní haly. Autor při definování konkurence využil dat o produkci jednotlivých vinařských podniků získaných z databáze vinařů soutěži Král vín a mezi přímé konkurenty zařadil podniky produkující větší množství než tisíc hektolitrů. Velice problematickou pro posouzení byla společnost Bohemia Sekt, a.s., jejichž produkce dosahuje 8000 hektolitrů, ale většina je tvořena produkcí šumivého vína, na jejíž posuzování se tato práce nezaměřuje. Autorem byli vybráni následující konkurenti. Veškeří konkurenti jsou z oblasti Morava a čtyř podoblastí, které jsou Velkopavlovická, Slovácká, Znojemská a Mikulovská. Tab. 15: Největší vinařské podniky ČR VINIUM a.s.
10000000
Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo
7000000
Zámecké vinařství Bzenec
6000000
ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.
4500000
Vinné sklepy Valtice, a. s.
3000000
Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o.
2000000
Vinselekt Michlovský, a.s.
2000000
Ludwig wines - Vinné sklepy Roztoky, s.r.o.
1500000
Zámecké sklepy Strážnice
1200000
Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o.
1100000
PATRIA Kobylí, a.s.
1000000
Réva Rakvice, s.r.o.
1000000
PAVLOVÍN, spol. s r.o.
1000000
NEOKLAS, a.s. - Augustiniánský Sklep
1000000
Slovácká Znojemská Mikulovská Velkopavlovická Zdroj: zpracováno autorem na základě dat Král vín
3.3.1.1 Rivalita stávajících firem v odvětví Vysoká rivalita je dána velkým počtem konkurentů na trhu. Podniky zanesené do tab. 15 jsou pouze přímými konkurenty, ale celkově je evidováno cca 240 vinařských podniků. Nutno ovšem podotknout, že výše zmíněných třináct podniků, což je necelé jedno procento z celkového množství, vyprodukuje téměř 70 % celkové české produkce vína. Dalším důvodem vysoké rivality v odvětví jsou poměrně vysoké bariéry výstupu z odvětví. Tato hodnota nelze být posuzována pouze peněžním vyjádřením, i když tyto
51
náklady jsou velmi vysoké, vzhledem k finanční náročnosti na pořízení strojů, ale také psychologickým faktorem. Vinařství je životní styl a tito lidé si často neumí představit, že by dělali něco jiného. I když se nejedná o nové odvětví, je stále vysoce lukrativní. Dle Svazu vinařů České republiky představuje česká produkce zhruba třetinu celkové spotřeby vína v ČR a proto se i autor domnívá, že stále bude narůstat počet vinařských podniků a tedy bude docházet ke zvyšující se rivalitě na trhu s vínem. Velká polemika by mohla nastat při posuzování diferencovanosti produktu jednotlivých výrobců. Autor se ovšem domnívá, že pro odborníky je produkt „víno“ vysoce diferencovaným produktem a tedy velikost rivality klesá, jelikož zákazníci vnímají odlišnosti v produktech jednotlivých výrobců. Celková charakteristika vína je dána postupem zpracování a výroby, využitými technologiemi, geografickým umístěním vinic26, samotnou kvalitou hroznu, její cukernatosti, procesem lahvování, korkování a dalšími faktory.
3.3.2 Hrozba vstupu nových konkurentů Jak bylo výše zmíněno, rivalita v odvětví je poměrně vysoká, což je dáno mnoha faktory. Jedním z nich jsou ovšem vysoké náklady na vstup do odvětví. Tyto vysoké pořizovací fixní náklady snižují hrozbu vstupu nových konkurentů. Na druhou stranu je odvětví stále velice lukrativní, a jelikož neexistují nějaké významné státní restrikce pro vstup do tohoto odvětví, je trh s vínem stále otevřený. Autor se domnívá, že již nebude vznikat mnoho nových dalších podniků, bude pouze docházet ke skupování menších vinařství, která nejsou natolik konkurenceschopná a postupně se budou rozšiřovat. Tento názor je odůvodněn tím, že výrobky jsou vysoce diferencované a k jejich výrobě je nutné velké „know-how“ a zkušenosti. Zároveň je nutné podotknout, že návratnost investice do vinařství je poměrně dlouhodobá, což je dáno především tím, že úroda je pouze jednou ročně. Zároveň se jedná o velice rizikovou investici, jelikož existuje spoustu nepředpokládaných faktorů, které mohou úrodu poškodit či zničit.
26
Např. nadmořská výška, poloha, větrnost a jiné.
52
3.3.3 Hrozba substitutů Podle autora je největším substitutem českých vín vína dovážená ze zahraničí. Ostatní autoři často uvádějí jako substituty pivo a lihoviny, s čímž nemůže autor této práce souhlasit. Rozdílnost českých a dovážených vín je natolik velká 27, že člověk pijící moravská a česká vína nebude substitut hledat v pivě, ale ve vínech dovážených ze zahraničí, které jsou mnohdy levnější, což autor zároveň vidí jako jeden z hlavních důvodů hledání substitutu. Autor se domnívá, že hrozba substitutu je poměrně vysoká, vzhledem k tomu, že zmíněné substituty bojují především cenou. Lokální výrobci nemohou cenu snižovat na úroveň vín dovážených. Na trhu vznikla velice zajímavá situace, kdy „český vinař“ není schopen pokrýt poptávku na trhu. Spotřeba na českém trhu trojnásobně překračuje nabídku místních vinařů. V následujících tabulkách lze vidět množství dovozu a vývozu vína v roce 2012 a cenu, za kterou bylo víno obchodováno. (SZIF, 2012) Tab. 16: Množství a cena importovaného vína z Evropy Země
Množství (hl) Průměrná cena (Kč/l)
Celkem
Z toho EU (27)
Itálie
194 105
24,10 Kč
víno bílé
50 397
28,80 Kč 50 072
28,20 Kč
Španělsko
159 161
15,50 Kč
víno červené 29 556
30,40 Kč 28 912
29,70 Kč
Slovensko
85 781
17,50 Kč
Srbsko
80 990
11,70 Kč
Makedonie
77 726
11,80 Kč
Maďarsko
66 604
20,60 Kč
Francie
38 676
73,70 Kč
Německo
32 146
39,00 Kč
Bulharsko
24 430
22,80 Kč
Moldavsko Zdroj: SZIF
22 554
26,50 Kč
3.3.4 Vyjednávací síla odběratelů Síla zákazníků je velice vysoká, jelikož existuje velká konkurence a tedy i velké množství nabízených produktů. Jak bylo výše zmíněno, víno je sice velice diferencovaný produkt, ovšem tato teze platí pouze u opravdových znalců vína. Obyčejný spotřebitel, dle autora, příliš nerozeznává drobné nuance mezi produkty jednotlivých českých vý-
27
Ať už v kvalitě, celkové charakteristice nebo např. v psychologickém přístupu konzumentů.
53
robců. Vysoká vyjednávací síla je také dána dostatečným množstvím tržních informací, kterými jsou například výše zmíněný Král vín, různé statistiky, výroční výhledové zprávy a další informace snadno dohledatelné na internetu. Zákazník má také vůči svému dodavateli silnou vyjednávací pozici, jelikož cenová elasticita vína je poměrně vysoká. Podle autora nejdůležitějším faktorem ovlivňující vyjednávací sílu odběratelů je míra dostupnosti substitutů, což v tomto případě je míra dostupnosti velice vysoká. Výše zmíněné podniky realizují prodej pomocí více prodejních kanálů. Největší objem prodeje se uskutečňuje pomocí velkých obchodních řetězců. Naprostou samozřejmostí je v dnešní době prodej na internetu v rámci e-shopu na vlastních webových stránkách. Jedním z dalších prodejních kanálů jsou vlastní podnikové prodejny, čímž racionalizují svoje náklady na distribuci.
3.3.5 Vyjednávací síla dodavatelů Jelikož se jedná o největší vinařské podniky v České republice, vyjednávací síla jejich dodavatelů je poměrně nízká. Tento fakt je dán především tím, že velké vinařské podniky mají takřka uzavřenou výrobní vertikálu u vstupu i u výstupu a nejsou tedy závislí na přímých dodavatelích. Tab. 17: Částečná SWOT, oborového okolí Příležitosti
Hrozby
Lukrativnost odvětví
Vysoký počet konkurentů na trhu
Diferencovanost produktu
Vysoké bariéry výstupu Rizikovost podnikání v tomto odvětví v návaznosti na přírodní podmínky a další externí vlivy
Vysoké náklady vstupu do odvětví Distribuční kanály a vertikální integrace v podobě vlastních prodejen Nízká vyjednávací síla dodavatelů
Nízká cena substitutů Vysoká vyjednávací síla odběratelů
54
3.4 Interní analýza Interní analýza se bude zaměřovat na čtyři základní složky marketingového mixu, tedy produkt, cenu, propagaci a distribuci. U každého podniku dojde ke kvalitativní analýze jednotlivých podsložek těchto atributů marketingového mixu. Při analýze produktu jednotlivých podniků autor analyzoval počet nabízených odrůd a jejich variace, produktové řady dle kvality a ceny28, certifikace, medaile, ocenění a mezinárodní úspěchy. Cenu autor zkoumal v kontextu hierarchie produktových řad, tedy cenové rozpětí dle jednotlivých kategorií. Propagace byla autorem analyzována především z pohledu online prostředí, tedy jednotlivé atributy webové stránky, sociálních sítí a byla provedena analýza pozic ve vyhledávačích na pět autorem zvolených klíčových slov. Autorem vybraná klíčová slova byla: „Koupit víno“; „Moravské víno“; „Kde koupit víno“ „Informace o víně“ a „Bílá a červená vína“. V rámci propagace byly popsány i mediální zmínky v různých časopisech a reklama v podobě pořádaných akcí a jiných. Autor zde převážně vycházel z informací, poskytnutých na webových stránkách jednotlivých podniků. Distribuce byla autorem hodnocena dle distribučních kanálů. Je zřejmé, že všechny analyzované podniky, díky své velikosti, dodávají do supermarketů, restaurací a vinoték. V interní analýze se tedy autor zaměří primárně na vlastní distribuci v podobě vlastních prodejen, případně vlastních restaurací, e-shopu a jiných vlastních distribučních kanálů. Interní analýza jednotlivých podniků byla zpracována dle dat dostupných z oficiálních stránek jednotlivých analyzovaných firem.
3.4.1 Vinium a.s. 3.4.1.1 Produkt Stejně, jako téměř všechny ostatní vinařství, dělí Vinium a.s. svojí produkci do různých produktových řad. Mezi jejich řady patří řada Exclusive, Vína originálního původu, řada a řada Classique. I když poslední zmíněnou řadu zmiňuje podnik na svých internetových stránkách, žádný produkt z této řady nenabízí. Dalšími jsou archivní vína s etiketou a ledová a slámová vína. Jednotlivé řady se pochopitelně liší svoji kvalitou a cenou. 28
Uváděné ceny jsou vztaženy na láhev vína o objemu 0,75 litru.
55
Ve výčtu nabízených vín je celkově zahrnuto 25 odrůd, z toho 16 bílých a 9 červených. Z těchto 25 odrůd firma nabízí 114 variací rozdělených do zmíněných řad, lišících se cukernatostí při sběru, tedy přívlastky, cenou či formou obalu29. Vinium a.s. nabízí zhruba 63 % vín červených, 35 % vín bílých a zbytek tvoří vína růžová, která jsou ovšem svoji kvalitou na velice vysoké úrovni. Všechny z pěti nabízených růžových vín jsou oceněna několika medailemi. V roce 2010 získala firma 65 medailí a ocenění. Mezi nejúspěšnější vína patří Cabernet Moravia pozdní sběr 2009, který získal titul zahraničního šampiona, a celkem šest medailí. Druhou „chloubou“ je Merlot pozdní sběr 2009, který získal celkem tři medaile a stal se druhým nejlepším vínem v České republice při nominaci do Národního Salonu vín 2011. V roce 2012 získala firma 35 medailí a ocenění, největším úspěchem jsou dvě zlaté a dvě stříbrné medaile na Weinparade Poysdorf. Za svá nejkvalitnější vína společnost pokládá Chardonnay výběr z hroznů 2011, Sauvignon výběr z hroznů 2011 a Cabernet Sauvignon rosé pozdní sběr 2011. 3.4.1.2 Cena Jak bylo výše zmíněno cena je velice různá a odpovídá hierarchii jednotlivých řad. Cena u nejvyšší běžně prodávané řady se pohybuje mezi 130-160 Kč. U kategorie nižší se cena pohybuje okolo 100 Kč. Pro opravdové znalce a milovníky nejdražších vín, kterými jsou ledová, slámová a archivní vína, nabízí společnost archivní vína v cenové hladině kolem 500 Kč. Ledová a slámová vína firma nabízí za cenu cca 400 Kč. 3.4.1.3 Propagace Vinium a.s. působí v rámci propagace na první pohled velice dynamickým dojmem. Firma se propaguje profesionálně zpracovanou webovou stránkou s dobrou přehledností, intuitivním ovládáním a uživatelsky nenáročným a přívětivým prostředím. Společnost využívá i externí online komunikaci na sociální sítí facebook30, která je na první
29 30
Typ láhve, etiketa, prezentace. http://www.facebook.com/VINIUM.Velke.Pavlovice
56
pohled velice profesionálně graficky zpracovaná. Velkým nedostatkem, ostatně jako u většiny českých firem, je nízká aktivita na této sociální síti a málo vložených příspěvků.31 Při analýze pozic ve vyhledávačích se podnik na prvních třech stranách neobjevoval ani v rámci organického vyhledávání ani prostřednictvím výkonnostních kampaní. 3.4.1.4 Distribuce Firma provozuje tři vlastní podnikové prodejny, které jsou situovány ve Velkých Pavlovicích, Praze a Ostravě. Společnost také provozuje vlastní restauraci s názvem Vinopa. Distribuce probíhá také přes internet v rámci jejich e-shopu, který nazývají „Online vinotéka“. Intuitivní ovládání, dobrá přehlednost a možnost využití filtrů dle barvy, odrůdy, jakostního zařazení a produktové řady usnadňuje zákazníkům jednoduchý výběr požadovaného zboží. Distribuce poté využívá externí společnost – Českou poštu pro doručení zásilky. Minimální možný odběr je šest kusů láhví.
3.4.2 Znovín Znojmo, a.s. 3.4.2.1 Produkt Při bližším zkoumání tato společnost vyrábí různé produktové řady, ovšem označení jednotlivých produktových řad nijak dále neprezentuje. Pracují ovšem s pojmem Terroir, jakožto příslušnost k určitému kraji. Z celkových 26 zpracovávaných odrůd je 16 bílých a 10 červených. Nabízených variací je celkově 121. Jako velice zajímavé je vytvoření produktových balíčků, které nabízejí. Zákazník si tak může zvolit, zdali si koupí samotnou láhev, či využije předem připravených tematických setů láhví. Jimi jsou například Vína přívlastková - z Terroir clubu, kdy za cca 900 Kč dostane zákazník šestici láhví, které nelze koupit v supermarketu a vyznačující se tím, že je na etiketě uvedena přesně viniční trať, kde byl proveden sběr, což by nebylo nic tak neobvyklého, ovšem pouze tato firma se tím prezentuje. Dále využívají značení VOC, tedy Vína originální certifikace, kde je tato firma jedním ze šestnácti členů tohoto sdružení. Mezi další „balíčky“ produktů patří „Oceněná vína“, „Netradiční odrůdy a zajímavá vína“, „Oblíbené i nově sestavené Cuveé“ a jiné. Krom samotného vína nabízí firma nabídku 31
Poslední vložený příspěvek je téměř dva měsíce starý.
57
unikátních archivních vín, vinařských doplňků a dárkových obalů. Znovín získal velké množství ocenění a medailí v České republice i v rámci mezinárodních soutěží. Tyto informace ovšem na svých stránkách neprezentuje. Jedinou zmínkou je možnost koupit tato vína v jejich e-shopu. Velice významným okamžikem byla pro společnost výhra v soutěži Král vín se svým produktem Tramín červený 2011, výběr z bobulí. 3.4.2.2 Cena Ceny se liší podle jednotlivých tematických kolekcí vín. Vína přívlastková z Terroir clubu se pohybují okolo 150Kč. Tyto vína v sobě ovšem nesou určitý druh exklusivity, jelikož je nelze koupit běžně v supermarketu. Obyčejná jakostní vína nabízejí okolo stokoruny. Vína originální certifikace stojí 150 Kč a vína slámová a ledová se pohybují okolo 400 Kč. 3.4.2.3 Propagace Vysoká profesionalita je patrná hned při prvním pohledu na firemní webovou prezentaci, kde je vše logicky seřazeno, a zájemci se mohou o víně dozvědět velké množství informací. Takto kvalitní webová stránka dává dobrou možnost předního organického vyhledávání na internetu. Kromě kvalitně udělané webové stránky společnost využívá výkonnostních kampaní na internetu. Při analýze pozic webové stránky ve vyhledávačích bylo zjištěno, že tato společnost se objevuje na předních sponzorovaných odkazech v obou nejvyužívanějších českých vyhledávačích32. Mezi další propagační aktivity této firmy patří pořádání akcí, kde svoje produkty prezentují. Těchto akcí je během roku 2013 naplánováno celkem 13.33 Mezi další aktivity pořádané touto společností je pravidelné zasílání katalogů vín členům Klubu dobrých vín, kde členství je bezplatné a funguje tedy pouze jako další komunikační kanál mezi firmou a potenciálním zákazníkem. Významným pojmem v marketingu společnosti hraje výše zmíněný pojem „Terroir“, o kterém na svých stránkách píší a dále ho využívají pro další propagaci firmy a produktů.
32 33
Seznam.cz, Google.com Další informace na www.znovin.cz/kalendar-akci
58
„Terroir je objektivní vliv podloží, půdy, počasí, vody, slunce. Odrůda, klon, práce ve vinici jsou lidsk vlivy. Terroir nemůže vysvětlit vše, ale prostě existuje. Terroir znamená autentičnost vín, sňatek darů přírody a člověka.“ V rámci své propagace zařadila firma i zajímavé články, které uveřejňuje na svých stránkách. Jedná se o témata spojená se zdravím a články externího dopisovatele PhDr. Vladimíra Moškvana.34 Jako velice dobrou formu reklamy autor považuje i výhru v posledním ročníku „Krále vín“; ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. zvítězilo s produktem Tramín červený 2011, výběr z bobulí. Jako poslední formu propagace autor zmiňuje nabízené doprovodné služby v podobě věrnostního programu stálým zákazníkům, prezentace možnosti využít vína jako dárkového předmětu firmám, prodej cyklistických dresů s vlastními symboly a tématikou, a jiné. 3.4.2.4 Distribuce Společnost nabízí několik možností převzetí koupeného zboží. První možností je využití klasické pošty. Pokud zákazník nechce platit poštovné je možnost si vyzvednout zboží na některé z poboček, kterých je po republice celkově čtrnáct a při nákupu nad 5000 Kč nabízejí dovoz vína zákazníkům zdarma. Těchto čtrnáct provozoven je významným distribučním kanálem uváděné společnosti a v mezipodnikovém srovnání mají velice silnou pozici.
34
Více na http://www.znovin.cz/cteni-o-vine
59
Obr. 9: Distribuční kanály Znovínu Znojmo, a.s.
Zdroj: oficiální web Znovín Znojmo, a.s.
3.4.3 Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo 3.4.3.1 Produkt Templářské sklepy Čejkovice nabízejí celkově 23 odrůd vín, zhruba stejným poměrem mezi bílým a červeným vínem. Počet variací je celkově 52, což je výrazně méně, než u předešlých podniků. Produktové řady této společnosti jsou Sanctus Victoria, Varietal collection, Silver Collection, Barrique collection a Gold collection. Jednotlivé produktové řady se liší svoji kvalitou, cenou i prezentací a typem láhve. Pro nejdražší řadu Sanctus victoria byl vyvinut nový typ láhve z černé skloviny s novým tvarem, která je podle názorů firmy, ideální pro delší skladování. U této řady se prezentují i nejvyšší jakostí korkové zátky, což přispěje k podmínkám pro kvalitní archivaci. Společnost na svých webových stránkách velmi silně proklamuje ocenění svých produktů. Pro rok 2012 se jednalo o deset vzorků, které posbíraly řadu ocenění a medailí na českých i zahraničních soutěžích. Další nabízeným produktem je služby vlastní laboratoře, kde se provádějí rozbory vína pro zatřídění SZPI. 3.4.3.2 Cena Nejběžněji prodávaná řada Varietal collection se prodává v cenové hladině do sto korun. Jedná se“ pouze“ o jakostní vína, která jsou pro spotřebitele velmi lákavá svou ce-
60
nou, kvalitou a velice originální adjustáží. Další řada Silver collection je reakcí podniku na trend obliby mladých vín, tato kolekce je vždy tedy vybírána podle nového ročníku. Cena všech vín této kolekce je 120 Kč. Exkluzivní limitovaná řada založena na typu výroby, zrání v barikových sudech se nabízejí za 169 Kč. Další řadou je Gold collection, která prezentuje nejkvalitnější přívlastková vína v kategorii pozdní sběr s velice originální adjustáží35 je nabízena za 169 Kč. Nejvyšší produktovou řadou je Sanctus victoria. Cena těchto vín se pohybuje kolem 300 Kč za láhev. Tyto láhve jsou označeny unikátním výrobním číslem a je možné sledovat počet zbývajících láhví z jednotlivých odrůd. Archivní vína se nabízejí v hodnotách kolem 300Kč a ledová a slámová v cenách do 500 Kč. 3.4.3.3 Propagace Skvěle udělaná webová prezentace ve stylu Templářských rytířů s velkým odkazem na historii propojená s celkovou formou prezentace firmy. Jedná se zde tedy o nastavení celkové firemní kultury, která se spíše odkazuje na historickou hodnotu a kvalitu než na moderní dynamický a „lehký“ styl, působí velice dobově a podle názorů autora je to výborně promyšlená strategie, jak obstát v konkurenčním boji. Firma si ovšem uvědomuje, že musí jít s dobou a proto zároveň sděluje všemi možnými prostředky, že technologicky ve 13. století nezůstaly. Velice pozitivnímu nastavení propagace přispívá např. využívání „QR kódů“ pro soutěže a propagaci nejvyšší produktové řady Sanctus victoria. zajímavým propagačním projektem je „Po stopách templářů“, kde lidé pomocí GPS souřadnic hledají místa v České republice. Krom toho, že se jedná o soutěž a lidé mohou vyhrát nějaké ceny, tak se také mohou i něco dozvědět z historie. Pro společnost je to skvělý reklamní tah, jelikož zákazník si tvoří, dle autora, velice pozitivní obraz o této firmě. Společnost nabízí v rámci svého e-shopu i prodej propagačních dárkových předmětů, které vypadají velice originálně a mohou mít u zákazníků velkou oblibu.
35
ručně vytrhávaný papír etikety a ručně dotiskovaná originální pečeť řádu Templářských rytířů
61
3.4.3.4 Distribuce Poměrně negativně autor nahlíží na nestandardně vytvořený e-shop, který nedává možnost potenciálním zákazníkům filtrovat potřebné faktory, jak tomu bylo u předešlých vinařství. Vína jsou zde setříděna pouze podle produktových řad. Autor zde netvrdí, že se musí jednat o slabou stránku, pouze to, že je to nestandardní. Distribuce je z internetového obchodu prováděna přes Českou poštu, kdy na svých stránkách přesně definují obchodní podmínky a ceny doručení v hlavní liště. Od sedmi kartónů vín, tedy 42 láhví je poštovné zdarma. Poměrně zajímavé je vytvoření motivačního programu pro velkoobchody a restaurace, což poukazuje na distribuční preference analyzovaného podniku.
3.4.4 Zámecké vinařství Bzenec a.s. 3.4.4.1 Produkt Z celkových nabízených devatenácti odrůd je 13 bílých a „pouze“ 6 červených, což je nejméně ze všech analyzovaných vinařství. Z těchto odrůd společnost nabízí 73 variací. Mezi produktové řady společnosti patří EGO VIN Emotion, Ego VIN, Chateau Collection Reservé, Seneca, Herbarium Moravicium, Cellarium Biscencii, Chateau Collection, Original Classic a Bisencii Cuveé. Devět produktových řad je nejvíce ze všech vinařství a značí to velký důraz na diferenciaci produktu. Na jedné straně to může pozitivně sloužit k uspokojení jednotlivých segmentů zákazníků, na straně druhé to vnáší do zákazníkovy orientace o produktu poměrně velkou dávku entropie. Kromě produktů firma nabízí služby v podobě degustací a výše zmíněných služeb laboratoře pro zatřídění hodnocení vín SZPI. Firma se silně prezentuje svými dosavadními úspěchy v republikových i zahraničních soutěžích a zde získaných spousty ocenění a medailí.36 3.4.4.2 Cena Produktová řada Chateau Collection, běžně dostupná v supermarketech se pohybuje okolo 80 Kč. Jedná se o jakostní vína, která jsou lehká a brána, podle firemní webové 36
Další informace na www.zameckevinarstvi.cz/uspechy-a-oceneni/rok-2012/
62
stránky, pro každodenní konzumaci. Další řadou je Chateau Collection Reservé, která se vyznačuje přívlastkem pozdní sběr a pohybuje se v cenové hladině okolo 140 Kč. „Seneca“, jak nazývají další produktovou řadu, nabízejí v cenách okolo 170 Kč. V limitovaných sériích nabízejí řadu Ego VIN, která je jedna z nejdražších a podle názorů společnosti nejkvalitnějších řad se pohybuje v cenách od 200 Kč. 3.4.4.3 Propagace Vlastní webová prezentace návštěvníka stránek překvapí především hlavní fotkou, která je spíše, dle názoru autora, vhodná pro stránky finančních poradců, či bankovních domů.
37
Nutno poznamenat, že při organickém vyhledávání v kontextu předních pozic
vyhledávačů dopadl tento podnik spolu se Znovínem Znojmo, a.s. nejlépe, ze všech analyzovaných podniků. Podnik, v rámci svých stránek poukazuje na soutěž na sociální síti facebook38, ovšem odkaz firemní profil už chybí. Neprofesionálně udělaná grafický koncept, hovoří o jisté dávce amatérismu a v některých případech, jako je například tento, je dle autora lepší, se takovýchto projektů vůbec neúčastnit. Mezi další formy propagace patří možnost prohlídek zámeckých sklepů a další doprovodné akce. Jako velice pozitivní formu zviditelnění je, dle autora, partnerství a podpora Konto Bariéry a tím pomoc handicapovaným spoluobčanům. 3.4.4.4 Distribuce I tato společnost prodává prostřednictvím velkoobchodů a vinoték. Kromě toho v minulém roce otevřela svoji podnikovou prodejnu39, kde prodává přes sedmdesát variací ze šesti produktových řad. V rámci e-shopu je možné objednat také pouze minimálně 6 ks láhví; společnost zde využívá služeb externí doručovatelské služby GLS.
37
Nevhodnost využití hlavního elementu stránkywww.zameckevinarstvi.cz/ Což je mimochodem proti právům použití této sociální sítě 39 Zajímavostí je dle autora to, že prodejna je otevřená non-stop 38
63
3.4.5 Vinné sklepy Valtice, a.s. 3.4.5.1 Produkt Z celkových 24 odrůd, které společnost nabízí je 9 červených a 15 bílých. Z těchto dvaceti čtyř odrůd je nabízeno 126 variací. Nejvíce zastoupenou variací je Ryzlink Rýnský prodávaný v deseti variacích. Stejně jako Znovín Znojmo, a.s. tato společnost výrazněji neprezentuje jednotlivé produktové řady v takové míře, jako ostatní. Velice přehledně udělaný e-shop nabízí možnost filtrace produktů podle mnoha kategorií, jimiž jsou například barva, obsah cukru, odrůda, ročník, trať či obec. Kromě klasických přívlastkových vín, firma nabízí i speciální archivní vína či vína ledová a slámová. Velice zajímavou službou, kterou společnost nabízí, je možnost archivace vlastních vín pod valtickým zámkem, kde jsou ideální podmínky pro skladování vín. 3.4.5.2 Cena Ceny se u jakostních vín pohybují od ceny 69 Kč do zhruba 150 Kč. Vyšší přívlastky standardní úrovně se pohybují okolo 170 Kč. Kolekce Valvín Club Collection, jakožto nejdražší řada vín společnosti se pohybuje cenou od 400-800 Kč. Archivní vína nabízejí už od částky kolem 170 Kč. Cena služby skladování vín pod valtickým zámkem se pohybuje od pěti set do dvou tisíc korun. 3.4.5.3 Propagace Velice profesionálně zpracované webové stránky jsou jednou z předpokladů dobré externí komunikace se zákazníkem. Dle autora je grafická podoba, intuitivnost a logická posloupnost webové prezentace na vysoké úrovni. Podnik zároveň využívá svůj profil na sociální síti facebook, kde se mu daří poměrně dobře se svými fanoušky a potencionálními zákazníky komunikovat. Dalším propagačním kanálem jsou pořádané akce, které jsou na tento rok naplánovány čtyři. Společnost se také zaměřuje na vinařskou turistiku, které je v této oblasti velmi přáno. Jednou z pořádaných akcí je i „ S vínem pěšky i na kole“, která je podpořena ochutnávkou vín a doprovodným programem.
64
3.4.5.4 Distribuce Společnost má svoji podnikovou prodejnu, kde prodává veškerá vína ze své nabídky i s doplňkovým sortimentem v podobě knih o víně, vinařských potřeb, či sýrů Gran Moravia. Velice zajímavým distribučním kanálem je tzv. Vinařská pohotovost, kdy přímo v podniku si můžete zakoupit sudová i lahvová vína a provoz je zde nepřetržitý. Samozřejmostí je v dnešní době i distribuce přes vlastní e-shop.
3.5 Mezipodnikové srovnání interních faktorů Mezipodnikové srovnání bylo vytvořeno autorem pomocí přiřazení hodnot jednotlivých základních složek marketingového mixu. Jelikož posuzujeme srovnatelně velké podniky zřejmě s podobně nastavenou firemní strategií, firmy vykazovaly podobné hodnoty. Autor vždy hodnotil na škále 1-10, kdy 10 byla nejvyšší známka. Nejvyšší známka na ose „produkt“ byla přiřazena vinařství Vinné sklepy Valtice, a.s., jelikož nabízejí nejvyšší množství odrůd a variací, ale také proto, že nabízejí další zajímavé produkty jako je například možnost uskladnění vlastních archivních vín ve sklepích pod Valtickým zámkem. Nejhůře byl autorem hodnocen Bzenecké vinařství z důvodu nízkého počtu nabízených produktových variací z odrůd a velké množství produktových řad, což je dle autora pro spotřebitele matoucí. Na ose „cena“ byly nejlépe autorem hodnoceny podniky vinařství Vinné sklepy Valtice, a.s. a Znovín Znojmo, a.s., jelikož nabízejí největší cenové rozpětí nabízených vín a tedy i spotřebitel si může snadněji vybrat. Také se autor snažil do tohoto hodnocení vnést poměr ceny a kvality. V propagaci byly velice pozitivně hodnoceny Znovín Znojmo, a.s. a Zámecké vinařství Bzenec a.s., především pro kvalitní externí komunikaci na internetu a pořádání kulturních akcí pro posílení prodeje a zvýšení povědomí o vlastní značce a Templářské sklepy Čejkovice pro jejich osobitý styl lahvování, etiket a vlastní promyšlenou celoroční soutěží a externí komunikace prostřednictvím sociálních sítí. Na ose „Distribuce“ byl nejlépe hodnocen podnik Znovín Znojmo, a.s. vzhledem k nabídce možnosti převzít zakoupené zboží v některé ze čtrnácti podnikových prodejen. Nejhůře hodnoceny podniky byly v této části podniky Templářské sklepy Čejkovice a Zámecké vinařství Bze-
65
nec a.s., především pro vysokou cenu za doručení, nízký počet vlastních prodejen a v případě Templářských sklepů velice nestandardně vytvořeným internetovým obchodem. Obr. 10: Kvalitativní aspekty interní analýzy
Vinium 10 8 6 4
Valtice
Znovín
2 0
Bzenec
Produkt
Templářské sklepy
Cena
Propagace
Distribuce
Tab. 18: Částečná SWOT, interní analýza Silné Stránky
Slabé stránky
Diferencovanost produktu dle produktových řad
Nízká aktivita v propagaci na sociálních sítích
Velké množství nabízených odrůd
Slabá komunikace se zákazníkem na internetu Vysoké ceny za poštovné při odesílání produktů při nákupu online
Distribuční kanál v podobě vlastní podnikové prodejny Intuitivní ovládání a orientace v e-shopu na webových stránkách Propagace pomocí pořádaných akcí Propagace pomocí pořádaných národních i mezinárodních vinařských soutěží Vytvoření věrnostního programu Doprovodné nabízené služby ostatním vinařům - chemické rozbory a jiné
66
3.6 Finanční analýza jednotlivých podniků 3.6.1 Vinium a.s. 3.6.1.1 Ukazatele rentability Veškeré
vybrané
ukazatele
rentability
mají
dlouhodobý klesající
charakter.
K extrémnímu poklesu došlo u rentability vlastního kapitálu, jelikož došlo k poklesu výsledku hospodaření běžného období o téměř dva tisíce procentních bodů v tomto pětiletém sledovaném období a zároveň o snížení vlastního kapitálu o téměř polovinu. Výnosnost na 100 Kč investovaného kapitálu se v roce 2007 pohybovala okolo 1,5 Kč, v následujících letech byl již podnik ztrátový, přičemž ztrátovost se během dalších let stále zvyšuje. Obr. 11: Vývoj ukazatelů rentability podniku Vinium a.s.
10,0% 0,0% 2007
2008
2009
2010
2011
-10,0% -20,0% -30,0% -40,0% -50,0% -60,0% ROA (nezdaněný) %
ROA (zdaněný) %
ROI
ROE
ROS
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.1.2 Ukazatele aktivity Z následujícího grafu je patrné, že doba obratu pohledávek, tedy doba transformace pohledávek podniku v hotovost, klesla v rámci sledovaného období více než o polovinu. Podnik tak inkasuje své pohledávky v čím dál kratším čase a získává tak možnost tyto peníze investovat dále. Ukazatel doby obratu závazků, měl v prvních třech letech spíše klesající charakter, v dalších letech platební morálka podniku začala zhoršovat. V roce 2011 trvalo podniku ke splacení závazků svým dodavatelům v průměru 185 dní. Po celé
67
sledované období je dodrženo pravidlo, že by doba obratu pohledávek měla být kratší než doba obratu závazků. Podnik tak nejdříve získá peníze od svých odběratelů a následně splatí své závazky. Extrémní pokles lze pozorovat při době obratu čistého pracovního kapitálu. Tento fakt je dán tím, že došlo k výraznému poklesu krátkodobého oběžného majetku při zachování téměř stejné velikosti krátkodobých závazků. Obr. 12: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Vinium a.s.
300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 -50,0
2007
2008
2009
2010
2011
-100,0 -150,0 Obrat ČPK
Obrat zásob
Obrat pohledávek
Obrat závazků
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.1.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatelé zadluženosti mají ve sledovaném období poměrně konstantní charakter. Neznamená to ovšem to, že je vše v pořádku. Celková zadluženost podniku se pohybuje v hodnotách nad 80 procentními body. Doporučená hodnota řady autorů odborné literatury, se pohybuje v rozmezí 30-60 %. Z výsledků je tedy zřejmé, že tato společnost využívá ke krytí svého majetku především cizí zdroje. Míra samofinancování dosahuje tedy hodnot okolo dvaceti procentních bodů. Krytí majetku vlastními zdroji má ve sledovaném období klesající charakter. Úvěrové zatížení má takřka konstantní podobu, ale jeho výše je pro podnik příliš riskantní.
68
Obr. 13: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Vinium a.s.
90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2007
2008
2009
2010
2011
Celková zadluženost
Koeficient samofinancování
Krytí majetku
Úvěrové zatížení
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.1.4 Ukazatele likvidity V následujícím grafu je patrný trend snižujících se hodnot ukazatelů likvidity podniku. Hodnota běžné likvidity dosahovala v prvním sledovaném období 1,41, což je mírně nižší, než minimální doporučované hodnoty. Vývoj tohoto druhu likvidity měl snižující se charakter a v posledním období hodnota 0,6 vypovídá o značné rizikovosti řízení tohoto podniku. Velice podobný charakter se vyznačuje i u „Pohotové likvidity“, která také zaznamenává snižující se tendenci. Při takto nízké Pohotové likviditě musí podnik spoléhat na případný prodej zásob, což je dle odborníků velice riskantní. Posledním sledovaným ukazatelem je „hotovostní likvidita“, neboli tzv. Likvidita I. stupně. Hodnoty podniku sledovaných období poukazují na extrémně nízké hodnoty.
69
Obr. 14: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Vinium a.s.
1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2007 2008 Hotovostní likvidita
2009 2010 Pohotová likvidita
2011 Běžná likvidita
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.2 Znovín Znojmo, a.s. 3.6.2.1 Ukazatele rentability Z následujícího grafu je patrný extrémní pokles veškerých ukazatelů rentability. Z rozvahy vyplývá, že tyto hodnoty nejvíce ovlivnil velký nárůst stálých aktiv. Dosahované výsledky jsou dle názoru autora stále velice pozitivní. V roce 2007 byl zisk ze 100 Kč investovaného kapitálu 11,5 Kč. V roce 2011 to bylo už „pouze“ 3 Kč. Ze 100 Kč investovaného vlastního kapitálu činil zisk v prvním sledovaném období hodnotu okolo 19 Kč. V roce 2011 to byl propad na hodnotu okolo 2,5 Kč. Obr. 15: Vývoj ukazatelů rentability podniku Znovín Znojmo a.s.
20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 2007 2008 2009 ROA (nezdaněný) % ROA (zdaněný) % Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
70
2010 ROI
2011 ROE
ROS
3.6.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity mají celkově rostoucí tendenci. Jako negativní jev je zvýšení hodnoty obratu zásob, což zároveň ubírá na likviditě podniku. Obrat pohledávek si podnik udržuje na poměrně konstantní rovině okolo 70 dnů, což je bráno za efektivní hodnotu. Obrat závazků měl také rostoucí charakter, což nepřispívá k dobrému jménu společnosti, především v očích dodavatelů či bank poskytujících bankovní či obchodní úvěry. Obr. 16: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Znovín Znojmo a.s.
300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 2007
Obrat ČPK
2008
2009
Obrat zásob
2010
Obrat pohledávek
2011
Obrat závazků
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.2.3 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost je okolo 50 %, což je naprosto v pořádku a dá se říct, že odpovídá strategii rozložení struktury zdrojů podniku. Úvěrové zatížení mělo v posledních letech rostoucí charakter zapříčiněný takřka trojnásobným zvýšením hodnot bankovních úvěrů a výpomocí na zvýšení dlouhodobého finančního majetku. Předpokládat další využití tohoto dlouhodobého finančního majetku je dle autora takřka nemožné, bude pouze záležet na strategii podniku.
71
Obr. 17: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Znovín Znojmo a.s.
60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2007
2008
2009
Celková zadluženost
2010
2011
Koeficient samofinancování
Úvěrové zatížení Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.2.4 Ukazatele likvidity Tyto ukazatele dosahují velice dobrých hodnot. Především běžná likvidita, která se pohybuje v rozmezí 2,5-4. Tento ukazatel může velice dobře posloužit pro další získávání cizích zdrojů, jelikož je zřejmé, že podnik dokáže docela snadno přeměnit svoje zdroje ve finanční prostředky. Pohotová likvidita kolísá mírně pod hodnotou jedna, což i u tohoto podniku znamená, že podnik musí spoléhat především na prodej svých zásob. Hotovostní likvidita je poměrně nízká a mělo by dojít k jejímu zvýšení pro ujištění svých věřitelů. Obr. 18: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Znovín Znojmo a.s.
5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2007
2008
Hotovostní likvidita
2009
2010
Pohotová likvidita
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
72
2011 Běžná likvidita
3.6.3 Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo 3.6.3.1 Ukazatele rentability Z následujícího grafu vyplývá, že došlo k rapidnímu poklesu jednotlivých ukazatelů rentability. Důvodem je navýšení aktiv, snížení výsledku hospodaření, či rapidní zvýšení vlastního kapitálu během sledovaného období. Nutno ovšem podotknout, že i při tendenci stálého snižování jednotlivých ukazatelů rentability, podnik stále vykazuje poměrně dobré výsledky. Výnosnost na 100 Kč investovaného kapitálu se v roce 2007 pohybovala okolo 11,4 Kč, v roce 2008 okolo 24,4 Kč. V roce 2011 to bylo „pouze“ okolo 4 Kč. Hodnoty rentability vlastního kapitálu vykazují v daném období stejně jako ROA klesající trend. V roce 2007 činí zisk na 100 Kč vlastního kapitálu okolo 26 Kč. Pro rok 2011 je to „pouze“ okolo 5 Kč. Obr. 19: Vývoj ukazatelů rentability podniku Templářské sklepy Čejkovice
60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2007
2008
ROA (nezdaněný) %
2009 ROA (zdaněný) %
2010 ROI
2011 ROE
ROS
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.3.2 Ukazatele aktivity Celkový charakter ukazatelů aktivity má rostoucí tendenci. Tím, že veškeré ukazatele mají rostoucí charakter, dochází ke zpomalování dynamiky fungování společnosti, myšleno tedy v obchodních vztazích. Templářské sklepy Čejkovice vykazovaly velice dobré
73
hodnoty pro dobu obratu zásob, která činila na začátku sledovaného období 112 dní a na konci 180 dní. Doba obratu pohledávek se držela na konstantní úrovni v hodnotách pohybujících se kolem 120 dnů. Doba obratu závazků klesala v prvních čtyřech sledovaných období, až na úroveň 114 dní, což vzhledem k době obratu pohledávek, která je v těchto letech nižší než obrat závazků, rozhodně není podniku přínosem – závazky nejsou vždy financovány prostředky získaných z pohledávek. V posledním sledovaném období vzrostla opět na původních 170 dní. Obr. 20: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Templářské sklepy Čejkovice
200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 1
2
3
4
Obrat ČPK
Obrat zásob
Obrat pohledávek
Obrat závazků
5
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.3.3 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost ve sledovaných obdobích stále klesala, kdy byl zaznamenán propad z původních 74 % na 42 %. Velice konzervativní financování stálých aktiv lze pozorovat na ukazateli krytí majetku. Z grafu vyplývá téměř trojnásobná hodnota vlastního kapitálu nad stálými aktivy. Jak bylo zmíněno, jedná se o velice konzervativní způsob financování, který není ovšem příliš efektivní, vzhledem k vyšší ceně vlastního kapitálu nad cizími zdroji. Tento fakt navazuje na úvěrové zatížení, které je takřka minimální a má i klesající tendenci. Z původních 6,5 % v roce 2007 klesl na méně než dvě procenta pro poslední sledované období, tedy rok 2011.
74
Obr. 21: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Templářské sklepy Čejkovice
350,0% 300,0% 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2007
2008
2009
2010
2011
Celková zadluženost
Koeficient samofinancování
Krytí majetku
Úvěrové zatížení
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.3.4 Ukazatele likvidity Hodnoty těchto ukazatelů poukazují na průměrnost podniku a dobré řízení krátkodobých zdrojů. Běžná likvidita se zvýšila z 1,33 původního sledovaného období na 1,77. Mezi roky 2007-2010 docházelo k růstu pohotové likvidity z 0,73 na 1,11. V posledním sledovaném období pohotová likvidita klesla na 0,72, což znamená především spoleh podniku na prodej svých zásob. Hotovostní likvidita je na velice nízké úrovni, kdy by mělo dojít minimálně k desetinásobnému nárůstu. Obr. 22: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Templářské sklepy Čejkovice
2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2007
2008
Hotovostní likvidita
2009
2010
Pohotová likvidita
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
75
2011 Běžná likvidita
3.6.4 Zámecké vinařství Bzenec a.s. 3.6.4.1 Ukazatele rentability Z následujícího grafu můžeme sledovat rostoucí charakter vývoje jednotlivých sledovaných hodnot ukazatelů rentability. V posledních dvou letech sledovaného období došlo k poklesu. Maximální hodnoty dosahoval podnik v roce 2009, kde na 100 Kč celkového investovaného kapitálu připadal zisk okolo 8 Kč. V případě investovaného vlastního kapitálu to bylo přes 13 Kč. Mezi sledovanými obdobími došlo k nárůstu stálých aktiv financovaných především cizími zdroji. Obr. 23: Vývoj ukazatelů rentability podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s.
14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% 2007
2008
ROA (nezdaněný) %
2009
2010
ROA (zdaněný) %
ROI
2011 ROE
ROS
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.4.2 Ukazatele aktivity Ve sledovaném období došlo k rapidnímu nárůstu doby obratu zásob, což je negativním prvkem, promítající se především na likviditu podniku. Podnik zaznamenal pokles doby obratu pohledávek i obratu závazků, což posiluje jeho dobré jméno v obchodních vztazích. Doba obratu pohledávek klesla z původních 77 dnů v prvním sledovaném období na 63 dnů v roce 2011 a jedná se o velice nízká čísla v rámci mezipodnikového srovnání, což znamená, že podnik své peníze z pohledávek získává velice rychle.
76
Obr. 24: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s.
250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 2007
2008
2009
2010
Obrat ČPK
Obrat zásob
Obrat pohledávek
Obrat závazků
2011
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.4.3 Ukazatele zadluženosti Velice pozitivním jevem je tendence klesající celkové zadluženosti z 72% původního sledovaného období na 57 % v roce 2011. V návaznosti na tento jev došlo i ke snížení úvěrového zatížení o sedm procentních bodů. Ukazatel krytí stálých aktiv vlastními zdroji měl rostoucí tendenci, kdy v roce 2011 tento ukazatel dospěl až k hodnotě jedna, což znamená možnost plného financování stálých aktiv vlastními zdroji. Obr. 25: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s.
120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 2007
2008
2009
2010
2011
Celková zadluženost
Koeficient samofinancování
Krytí majetku
Úvěrové zatížení
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
77
3.6.4.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měly ve sledovaném období takřka konstantní průběh. Především běžná likvidita, se držela v hodnotách 1,4. Tato hodnota je poměrně nízká a mělo by dojít k jejímu navýšení především snížením krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí, které mají rostoucí charakter. Pohotová likvidita se mezi roky 2009-2011 stále snižovala na konečných 0,33, což je alarmující údaj, především pro věřitele tohoto podniku. Hodnoty hotovostní likvidity jsou extrémně nízké pohybující se v rozmezí 0,01-0,02. Odborná literatura doporučuje, aby tato hodnota neklesala pod 20 %, což je téměř desetinásobek zjištěných hodnot. Obr. 26: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s.
1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2007
2008
Hotovostní likvidita
2009 Pohotová likvidita
2010
2011 Běžná likvidita
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.5 Vinné sklepy Valtice, a.s. 3.6.5.1 Ukazatele rentability Hodnoty jednotlivých vybraných ukazatelů rentability se ve sledovaném období pohybovaly na konstantní úrovni. Došlo k mírnému nárůstu rentability tržeb z 6,9 % v roce 2007 na 7,6 % v posledním sledovaném období, tedy v roce 2011. Tento nárůst byl zapříčiněn nárůstem celkových tržeb podniku. Rentabilita celkového kapitálu i rentabilita vlastního kapitálu ve sledovaném období mírně poklesly. Z investovaných 100 Kč celkového kapitálu byl zisk v prvním sledovaném období 5,7 Kč. V roce 2011 tato hodnota
78
poklesla na 4,8 Kč. Zmíněný nárůst byl zapříčiněn růstem celkových aktiv při konstantním vývoji hodnot EBIT. Obr. 27: Vývoj ukazatelů rentability podniku Vinné sklepy Valtice, a.s.
8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 2007
2008
ROA (nezdaněný) %
2009 ROA (zdaněný) %
2010 ROI
2011 ROE
ROS
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.5.2 Ukazatele aktivity Ve sledovaném období došlo k nárůstu doby obratu zásob i doby obratu závazků. Hodnota doby obratu zásob je ve srovnání s jinými podniky poměrně vysoká. Doba obratu pohledávek i závazků jsou na nízké úrovni, což je pro podnik a jeho dodavatele i odběratele dobrým znamením. Doba obratu závazků, tedy zadržování zdrojů v podniku mírně vzrostla z 52 dnů v roce 2007 na 64 dnů v posledním sledovaném období. Uvedená hodnota je ovšem pro dodavatele poměrně pozitivní. Je nutné však konstatovat, že po celé analyzované období je doba obratu závazků kratší, než doba obratu pohledávek. Znamená to tedy, že podnik dříve splácí své závazky, než vůbec získá peníze od svých zákazníků.
79
Obr. 28: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Vinné sklepy Valtice, a.s.
500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 2007
2008
2009
2010
Obrat ČPK
Obrat zásob
Obrat pohledávek
Obrat závazků
2011
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
3.6.5.3 Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost je na velice nízké úrovni pohybující se okolo 40 %. Tento fakt je projevem velice konzervativního využívání cizích zdrojů, ovšem není zcela efektivní, jelikož financování cizími zdroji je zpravidla levnější. Krytí majetku v hodnotách nad 140% není pro podnik dobrým znamením. Vlastní zdroje by měly být refinancovány a mělo by zároveň dojít k změně celkové finanční struktury a tedy začít využívat zdroje cizí. Úvěrové zatížení je, jako u jediného analyzovaného podniku, nulové, což pouze potvrzuje výše zmíněná doporučení. Obr. 29: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Vinné sklepy Valtice, a.s.
200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2007
2008
2009
2010
2011
Celková zadluženost
Koeficient samofinancování
Krytí majetku
Úvěrové zatížení
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
80
3.6.5.4 Ukazatele likvidity Běžná likvidita se pohybuje v rozmezí 7-11, což je dle odborné literatury minimálně pětkrát převýšená doporučená hodnota. Pohotová likvidita je opět velice vysoká. V roce 2007 se pohybuje okolo 2,56 a meziročně roste, až v roce 2011 dosahuje 3,03. Posledním sledovaným ukazatelem likvidity je likvidita hotovostní. Tyto hodnoty až osmkrát převyšují doporučené hodnoty a podnik by tedy měl tyto volné prostředky refinancovat do jiných investičních aktivit. Obr. 30: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Vinné sklepy Valtice, a.s.
12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2007
2008
Hotovostní likvidita
2009 Pohotová likvidita
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniku
81
2010
2011 Běžná likvidita
3.7 Mezipodnikové srovnání finančních ukazatelů 3.7.1 Srovnání ukazatelů rentability V roce 2011, pro které toto srovnání bylo autorem vytvořeno, byla výkonnost téměř všech podniků, v tomto ohledu, na téměř srovnatelné úrovni a tedy i kopírovala hodnoty podniku průměrného. Jediným podnikem, který vykazoval hodnoty hluboce pod průměrem, bylo Vinium a.s., a to především u ukazatele rentability vlastního kapitálu. Společně s podnikem Vinium a.s. vykazovala podprůměrné hodnoty i společnost Znovín Znojmo, a.s., a to u rentability vlastního kapitálu o tři desetiny procenta, rentability čistého pracovního kapitálu o více než 2 % a rentability tržeb o necelé procento. U ukazatele rentability čistého pracovního kapitálu vykazoval velice nadprůměrné hodnoty Zámecké vinařství Bzenec a.s., který mimo jiné vykazoval nadprůměrné hodnoty u všech sledovaných ukazatelů. Další dva podniky, jejichž veškeré hodnoty byly nad hodnotami průměrného podniku, jsou Templářské sklepy Čejkovice a Vinné sklepy Valtice, a.s. Obr. 31: Mezipodnikové srovnání ukazatelů rentability
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
3.7.2 Rentabilita ČPK Podnikem, který vykazoval nejvyšší hodnoty Čistého pracovního kapitálu, byl Vinné sklepy Valtice, a.s., který ve všech letech byl téměř dvojnásobně nad průměrným pod-
82
nikem. Společnosti Znovín Znojmo, a.s. se dařilo držet hodnoty ČPK nad průměrem od prvního sledovaného období a docházelo u tohoto podniku k růstu do 2010. Mírné snížení v roce 2011 drželo tento podnik ve velikosti ČPK stále vysoce nad průměrem. Podprůměrných výsledků dosahovaly podniky Zámecké vinařství Bzenec a.s. a jednoznačně nejhorších výsledků zaznamenala společnost Vinium a.s., která se výrazně propadla v posledních dvou sledovaných období a jako jediný podnik vykázal v těchto dvou letech záporný čistý pracovní kapitál. Obr. 32: Mezipodnikové srovnání ukazatele rentability ČPK
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
3.7.3 Rentabilita celkových aktiv (ROA) Z následujícího grafu se dá dobře pozorovat odlišný vývoj Templářských sklepů a ostatních podniků. Templářské sklepy Čejkovice zaznamenaly velký růst především po prvním sledovaném období, tedy v roce 2008 a 2009, který byl následován mírným poklesem v roce 2010 a velkým propadem v posledním sledovaném období. Společnost Znovín Znojmo fluktuuje kolem hodnot průměrného podniku, kdy v roce 2007 zaznamenával hodnoty vysoko nad průměrem, následované mírným poklesem a v roce 2009 propadem pod průměrné hodnoty zkoumaných podniků. V roce 2010 opět došlo k výraznějšímu posílení a v posledním roce kopíroval zhruba hodnoty průměrného pod-
83
niku. Podnikem s nejhorším vývojem rentability celkových aktiv je společnost Vinium a.s., která v roce 2007 byla mírně pod průměrem. Následující roky ovšem došlo k rapidnímu snížení těchto hodnot a propadla se na konečných -6 %, kdy jako jediná ze zkoumaných společností zaznamenala záporné hodnoty návratnosti celkových aktiv. Obr. 33: Mezipodnikové srovnání ukazatele rentability celkových aktiv
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
3.7.4 Srovnání ukazatelů likvidity Vzhledem k extrémně vysokým hodnotám likvidity u společnosti Vinné sklepy Valtice, a.s.40, veškeré ostatní podniky vykazovaly hodnoty nižší, než byl tímto ovlivněný průměr. Jediným podnikem, který ve svých hodnotách překonal hodnoty průměrného podniku v běžné likviditě, byl Znovín Znojmo, a.s. Běžná likvidita průměrného podniku byla 1,87. Nejnižší hodnoty běžné a pohotové likvidity byly zaznamenány u podniku Vinium a.s. V ukazateli peněžní likvidity, tedy likvidity prvního stupně, dosáhlo nejhorších výsledků Zámecké vinařství Bzenec a.s.
40
Vinné sklepy Valtice, a.s. nebyly do grafu zaneseny, jelikož vykazovaly příliš vysoké hodnoty a graf by byl nečitelný. Pro dohledání více informací viz příloha 4.
.
84
Obr. 34: Mezipodnikové srovnání ukazatelů likvidity
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
Meziroční vývoj běžné likvidity ve sledovaném období zachycuje následující graf. Z první části grafu je patrné nesrovnatelně vysoká běžná likvidita Vinných sklepů Valtice, a.s. Z důvodů nečitelnosti tohoto grafu byl ve druhé části grafu tento podnik odstraněn. Z tohoto druhého grafu vyplývá velký nárůst běžné likvidity podniku Znovín Znojmo, a.s. od prvního sledovaného období až po rok 2010 následovaným mírným poklesem. Krom tedy Valtic a Znojma jsou veškeré ostatní podniky, ve všech sledovaných obdobích pod hodnotou podniku průměrného. Největší problémy s likviditou lze vypozorovat z grafu u podniku Vinium a.s., který v roce 2011 nedosahuje ani 30% hodnot průměrného podniku. Druhým nejhůře likvidním podnikem je Zámecké vinařství Bzenec a.s., který zaznamenal mírný nárůst do roku 2010, ale k poslednímu sledovanému období došlo opět k mírnému snížení a zdaleka nedosahuje odbornou literaturou doporučených hodnot.
85
Obr. 35: Mezipodnikové srovnání běžné likvidity
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
3.7.5 Srovnání ukazatelů aktivity Nejsilnější pozici vykázala společnost Vinné sklepy Valtice, a.s., která byla vysoko nad průměrem analyzovaných podniků. Firma Znovín Znojmo, a.s. kopíruje v těchto ukazatelích aktivity průměrný podnik. Společnosti Vinium a.s., Templářské sklepy Čejkovice a Zámecké vinařství Bzenec a.s. nedosahovaly ani průměrných hodnot, přičemž nejhorších hodnot dosáhl Vinium a.s. Obr. 36: Mezipodnikové srovnání ukazatelů aktivity
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
86
V meziročním srovnání lze z následujícího grafu dobře pozorovat kontinuální růst hodnoty obratu celkového kapitálu společnosti Vinné sklepy Valtice, a.s. a zároveň rapidní pokles tohoto ukazatele po prvním sledovaném období u společnosti Vinium a.s. Nejhůře hodnoceným podnikem jsou zde Templářské sklepy Čejkovice, které se po všechny roky sledovaného období, držely pod hodnotami průměrného podniku. Obr. 37: Mezipodnikové srovnání obratu celkového kapitálu
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
87
3.7.6 Srovnání ukazatelů zadluženosti Podnikem s nejnižší celkovou zadlužeností jsou Vinné sklepy Valtice, a.s., které po celou dobu sledovaného období se držely hluboce pod hodnotou průměrného podniku okolo 35 %. Velice pozitivní trend vykazují Templářské sklepy Čejkovice, které po prvním sledovaném období, kdy byla celková zadluženost podniku nad hodnotami průměru sledovaných podniků, klesly pod tento průměr a tendenci poklesu si zachovaly až do roku 2011. V tomto roce vykázaly celkovou zadluženost v hodnotě okolo 42 %, což znamená, že snížily tento ukazatel téměř o polovinu oproti roku 2007. Obr. 38: Mezipodnikové srovnání celkové zadluženosti
2011 100,00% 80,00% 60,00% 40,00%
2007
2010
20,00% 0,00%
2008
Vinium
Znovín
2009
Templářské skl.
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
88
Bzenec
Valtice
Průměrný
Následující graf popisuje čtyři vybrané ukazatele zadluženosti pro rok 2011 všech sledovaných podniků. Největším úvěrovým zatížením trpěl podnik Vinium a.s. a společně se Znovínem Znojmo, a.s. a Zámeckým vinařstvím Bzenec a.s. dosahovaly hodnot převyšujících průměr sledovaných podniků. Zároveň tyto podniky měly logicky nejnižší koeficient samofinancování. Nejlépe hodnoceným podnikem v ukazatelích zadluženosti si vedly Vinné sklepy Valtice, a.s. s nejvyšším podílem samofinancování, podílem ČPK z majetku a nejnižší celkovou zadlužeností. Obr. 39: Mezipodnikové srovnání ukazatelů zadluženosti
Celková zadluženost 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 -0,2 Úvěrové zatížení aktiv
Koeficient samofinancování
-0,4
Podíl ČPK z majetku Vinium
Znovín
Templářské skl.
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
89
Bzenec
Valtice
Průměrný
3.7.7 Složené indexy Při mezipodnikovém srovnávání autor využil také tří složených indexů, kterými jsou Altmanův index, Index IN95 a Index IN. Hodnota Altmanova indexu převyšuje téměř trojnásobnou hodnotu průměrného podniku. Jelikož výpočet Indexu IN95 vychází také z nákladových úroků a při výpočtu tohoto indexu je tento ukazatel dělitelem, došlo ke zkreslení grafu. Důvodem je, že Vinné sklepy Valtice, a.s. mají nákladové úroky nulové. V hodnotách Indexu IN95 se dostaly nad průměrný podnik společnosti Znovín Znojmo, a.s., Zámecké vinařství Bzenec a.s. a s nejlepším výsledkem této hodnoty Templářské sklepy Čejkovice. U hodnot Indexu IN byly veškeré podniky až na Vinium a.s. nad hodnotami průměru analyzovaných firem. Obr. 40: Mezipodnikové srovnání složených indexů
Altmanův index 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 -1,00
Index IN
Vinium
Znovín
Index IN95
Templářské skl.
Zdroj: Zpracováno autorem z účetních výkazů podniků
90
Bzenec
Valtice
Průměrný
3.8 SWOT analýza Silné Stránky S1 Diferencovanost produktu dle produktových řad S2 Velké množství nabízených odrůd S3 Distribuční kanál v podobě vlastní podnikové prodejny S4 Intuitivní ovládání a orientace v eshopu na webových stránkách S5 Propagace pomocí pořádaných akcí S6 Propagace pomocí pořádaných národních i mezinárodních vinařských soutěží S7 Vytvoření věrnostního programu S8 Doprovodné nabízené služby ostatním vinařům - chemické rozbory a jiné
Slabé stránky W1 Nízká aktivita v propagaci na sociálních sítích W2 Slabá komunikace se zákazníkem na internetu W3 Vysoké ceny za distribuci při odesílání produktů při nákupu online W4 Poměrně negativní výsledky finančního zdraví podniku
Nízké hodnoty ukazatelů likvidity
Nízké hodnoty ukazatelů rentability
Příležitosti O1 Nulová spotřební daň na tichá vína O2 Víno může být daňově uznatelným nákladem O3 Možnost čerpání finančních podpor z národních i evropských zdrojů O4 Relativně nízká míra inflace O5 Vysoká míra nezaměstnanosti
Hrozby T1 Vysoká procentuální míra DPH T2 Nedynamické prostředí trhu a nízká míra HDP T3 Vysoká míra nezaměstnanosti T4 Ignorací technologického vývoje a nedostatečným investováním do inovací mohou podniky ztrácet podíly na trhu T5 Nevyužívání nových technologií pro propagaci prostřednictvím internetového marketingu
O6 Vývoj počtu obyvatel
T6 Podvody s ekoznačením
O7 Vývoj vzdělanostní struktury O8 Investicí do inovací získává podnik konkurenční výhodu O9 Využíváním nových prostředků/ nástrojů propagace O10 Produkce biovína a jiné formy ekoznačení O11 Lukrativnost odvětví
T7 Vysoký počet konkurentů na trhu T8 Vysoké bariéry výstupu T9 Rizikovost podnikání v tomto odvětví v návaznosti na přírodní podmínky a další externí vlivy T10 Nízká cena substitutů T11 Vysoká vyjednávací síla odběratelů
O12 Diferencovanost produktu O13 Vysoké náklady vstupu do odvětví O14 Distribuční kanály a vertikální integrace v podobě vlastních prodejen O15 Nízká vyjednávací síla dodavatelů
91
DISKUZE A ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce byla analýza odvětví vinařství v České republice prostřednictvím nástroje strategické analýzy. Cíl práce byl naplněn analýzou externího i interního prostředí poukazují ve svých závěrech na poměrně důležité determinanty, které mají vliv na současný stav a budoucí vývoj tohoto odvětví. Z makroekonomických ukazatelů vyplývají následující poznatky. Za hrozby autor považuje vysokou procentuální míru DPH, která snižuje konkurenceschopnost veškerých českých podnikatelů a tedy i vinařů. Důvodem je snížená kupní síla koncových zákazníků. Za další hrozbu považuje autor nedynamické prostředí trhu a nízkou míru HDP, která poukazuje na fakt špatného stavu ekonomiky v ČR. Špatné makroekonomické prostředí má přenesený vliv i na koncové zákazníky i vinařské firmy jako takové. Vysoká míra nezaměstnanosti snižuje kupní potenciál koncových zákazníků. Celkové nižší příjmy domácností mění jejich preferenci i při nákupu vína a tedy se mohou spíše přiklánět k nákupu levnějších vín z dovozu. Na stranu druhou, tato vysoká míra nezaměstnanosti má vliv na cenu vstupního faktoru při výrobě, tedy lidské práce, která se tímto zlevňuje, jelikož trh práce je vysoce konkurenční, což činí z této hrozby i příležitost. Jako další hrozbu autor považuje nevyužití nových technologií pro propagaci prostřednictvím internetového marketingu, kdy vinařské podniky mohou ztrácet oproti firmám, které tyto technologie využívají. Ignorací technologického vývoje a nedostatkem investic plynoucích do inovací mohou podniky ztrácet podíly na trhu, zákazníky a ztrácet konkurenční výhodu oproti ostatním podnikům. Z předešlých analýz byly autorem determinovány i příležitosti, které vinařské podniky mohou využít. Nulová spotřební daň na tichá vína dává vyšší míru konkurenceschopnosti, neboť tato změna není plánována v nadcházejících dvou letech. Dotační politika nabízí možnost čerpání finančních podpor z národních i evropských zdrojů. Tyto prostředky lze využívat na celou řadu věcí, od inovací a technologií až po propagaci značky a výrobků. Relativně nízká míra inflace nabízí možnost vyšších prodejů kvalitnějších, dražších vín a tedy zvýšení konkurenceschopnosti českých vinařů nad zahraničním levnějším dovozem. Vývoj počtu obyvatel poukazuje na možnost vyšších prodejů a tedy zvyšování zisků vinařským podni-
92
kům. Vývoj vzdělanostní struktury má pozitivní vliv na zvýšení prodeje dražších kvalitnějších vín a tedy podpory lokálních vinařských podniků. Využíváním nových nástrojů propagace spojených s využitím technologického potenciálu nových možností mohou získat podniky konkurenční výhodu na trhu. Stejně tak i investicemi do inovací získává podnik konkurenční výhodu, např. lepší kvalitou vína, snížením nákladů na energie či celkovou výrobu. Mezi další příležitosti autor determinuje produkci biovína a využití jiných forem ekoznačení, které mohou přinášet podnikům konkurenční výhodu na trhu. Mezi silné stránky analyzovaných podniků patří, dle autora, vysoká diferencovanost produktů, dle produktových řad. Pokud ovšem tento počet je příliš vysoký, jedná se, dle autora, o stránku slabou, jelikož se zákazník přestává orientovat v přemíře nabízených produktových řad. Mezi další silné stránky analyzovaných podniků náleží podpora prodeje prostřednictvím pořádaných společenských akcí, využitím národních i mezinárodních soutěží pro vlastní prezentaci a obhajoby kvality vín, či dopředná vertikální integrace v podobě vlastní podnikové prodejny, tedy vytvoření a využití dalšího distribučního kanálu. Za velice pozitivní autor považuje velké portfolio nabízených odrůd jednotlivých analyzovaných podniků, kde si každý zákazník může snadno vybrat. Za slabé stránky považuje autor především formy propagace a nízkou míru využití nových technologických prostředků, např. nástrojů online marketingu. Za další slabou stránku autor považuje vysoké ceny spojené s distribucí při nákupu na internetu a také velice slabou komunikaci se zákazníkem prostřednictvím sociálních sítí na internetu. Velice významným ukazatelem pro hodnocení managementu společnosti je rentabilita aktiv, která ovšem vykazuje velice nízké hodnoty u všech zkoumaných podniků. Hodnoty by podle odborné literatury měly vykazovat minimálně hodnoty 8 %. Tato hodnota je dána součtem výnosu z bezrizikového aktiva, inflace, rizika a požadovaného výnosu. Další negativní hodnotu lze sledovat u ukazatele ROE, tedy rentability vlastního kapitálu. Tento ukazatel je velice důležitý především pro vlastníky a budoucí investory. Nejlepších hodnot dosahovalo Zámecké vinařství Bzenec a.s., ale ani ten nedosahoval doporučených hodnot. Naopak nejhůře hodnoceným podnikem v tomto aspektu byl Vinium a.s. s extrémně nízkou, zápornou hodnotou dosahující téměř padesát procentních bodů. Mezi slabé stránky většiny podniků, tedy všech kromě Vinných sklepů Val-
93
tic, a.s., patří velice nízké hodnoty likvidity všech tří stupňů. Doporučené hodnoty peněžní likvidity by dle odborné literatury měly být v intervalu <0,5–1>, což, jak bylo zmíněno, nedosáhl žádný z podniků, kromě Valtických vinných sklepů, které ovšem tuto hodnotu velice přesáhly, což také nemůže být bráno za silnou stránku. Podobná situace lze pozorovat u likvidity pohotové i běžné. Mezi dalšími zkoumanými ukazateli byly ukazatele zadluženosti. Doporučená hodnota pro ukazatel celkové zadluženosti se pohybuje okolo padesáti procent, což dle hodnot průměrného podniku činilo 52 %. Jediným podnikem, který hodnotu extrémně překonával, byl podnik Vinium a.s., který v roce 2011 vykazoval 82,5 %. Krom tedy zmiňovaného podniku, by se hodnoty tohoto ukazatele daly hodnotit jako neutrální či silná stránka. Při zkoumání Altmanova indexu, dospěl autor ke zjištění, že kromě podniku Vinium a.s., nelze hovořit o přímém ohrožení podniků bankrotem. Veškeré podniky, krom výše zmíněného, se pohybují v šedé zóně, tedy v hodnotách 1,81- 2,99. Jediným podnikem, přesahující tuto hodnotu byly Vinné sklepy Valtice, a.s., které s hodnotou 4,48 spadají do kategorie podniků tvořící hodnotu bez jakéhokoliv ohrožení možným bankrotem. Autor se v práci pokusil determinovat nejdůležitější faktory ovlivňující podniky v odvětví vinařství, které vycházely z jednotlivých dílčích analýz, tedy specifických cílů této práce. V této práci autor tedy analyzoval obecné okolí podniku, kde zkoumal externí faktory ovlivňující podnikání v tomto odvětví, pomocí SLEPTE analýzy. Dále byla provedena analýza oborového okolí, kde v první části provedl analýzu tržních podílů; zde determinoval podniky vhodné pro další mezipodnikové srovnání v poslední kapitole a zároveň poukázal na shlukování podniků do dvou hlavních clusterů, kde první vyjadřoval tendenci poklesu tržeb z jednotky produkce s narůstajícím tržním podílem a druhý shluk, tedy zbylé analyzované vinařské podniky využívající nejspíše odlišný druh strategie přechodu na nižší ceny za předpokladu zhoršení kvality vína, a v druhé části zkoumal vztahy a hybné síly skupin, které mají na toto odvětví největší vliv pomocí Porterova pětifaktorového modelu konkurenčního prostředí. Interní prostředí analyzoval u pěti vybraných podniků pomocí analýzy základních atributů marketingového mixu a finanční analýzy, která odhalila pomocí poměrových ukazatelů finanční zdravý analyzovaných podniků. V poslední části bylo autorem provedeno mezipodnikové srovnání.
94
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje 1. GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 3. V Praze: Oeconomica, 2006. ISBN 978-802-4511-085. 2. HANZELKOVÁ, Alena a Miloslav KEŘKOVSKÝ. Strategický marketing: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xix, 170 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-120-8. 3. HEJMALOVÁ, Helena. Atraktivita odvětví vinařství v Česk republice. Brno, 2010. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Radka Šperková Ph.D. 4. HOFEREK, Radek. Podmínky rozvoje vinařského podniku v současném modelu zemědělství. Brno, 2012. Bakalářská práce. Mendeleova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. Ing.Věra Bečvářová, CSc. 5. JAUCH, Lawrence R. a William F. GLUECK. Business policy and strategic management. 5th ed. New York [itd.]: McGraw-Hill 1988, 1988. ISBN 978-007-1005-074. 6. JOHNSON, Gerry, Kevan SCHOLES a Richard WHITTINGTON. Exploring corporate strategy. 8th ed. Harlow: FT Prentice Hall, 2008, xxxi, 891 s. ISBN 9780273711926X. 7. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategick řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, xiv, 206 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9453-8. 8. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. 9. KOVÁŘ, František. Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, 206 s. ISBN 978-80-86730-33-2. 10. LANDA Martin a Michal POLÁK, Ekonomick řízení podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xiv, 198 s. ISBN 978-80-251-1996-9. 11. MALLYA, Thaddeus. Základy strategick ho řízení a rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 246 s. ISBN 978-80-247-1911-5. online Sborník 12. PORTER, M. E. Competitive strategy. 1. vyd. New York: The Free Press, 1980. ISBN 0-02925360-8. 13. RUMELT, Richard P. Good strategy, bad strategy: the difference and why it matters. 1st ed. New York: Crown Business, c2011, xii, 322 p. ISBN 978-0-307-88623-1.
95
14. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. 15. SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xi, 121 s. ISBN 80-717-9367-1. 16. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. 17. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3. 18. ŠPERKOVÁ, Radka a Jiří DUDA. Úvodní analýza situace v odvětví vinařství v ČR od roku 1989. Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2009. sv. LVII, č. 6, s. 287-296. ISSN 1211-8516. 19. WHEELEN, Thomas L a J HUNGER. Strategic management and business policy. 10th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson/Prentice Hall, 2005, p. cm. ISBN 01-314-9461-9. 20. ZAHRADNÍČEK, Pavel. INFORMACE O PĚSTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ JAKO ZDROJ POZNÁNÍ VÝVOJE KLIMATU ČESKÉ REPUBLIKY V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A V BUDOUCNOSTI. Brno, 2010. Disertační práce. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vedoucí práce Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc. Internetové zdroje 21. Aktuální prognóza ČNB. ČNB: Prognóza inflace pro období leden 2013 – březen 2013 po měsících [online]. 6.2.2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace 22. Biovíno. Znalec vín: Encyklopedie vína, vinařství a vinohradnictví [online]. 2012 [cit. 2013-0303]. Dostupné z: http://www.znalecvin.cz/biovino/ 23. Ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele. ČSÚ: Databáze Eurostatu [online]. 2.3.2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=ten00114 24. Daňová reforma: Spravedlivé daně a vyrovnaný státní rozpočet. Česká strana sociálně demokratická: Svoboda, spravedlnost, solidarita [online]. 2011 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.cssd.cz/program/program-podle-vas/danova-reforma/ 25. Ekonomika: Víno nezdraží, spotřební daň se odkládá. ČESKÁ TELEVIZE. ČT24 [online]. 3. 12. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/205945vino-nezdrazi-spotrebni-dan-se-odklada/
96
26. Elektřina - aktuální a historické ceny elektřiny, graf vývoje ceny elektřiny - 1 rok - měna EUR. Kurzy.cz
[online].
28.2.2013
[cit.
2013-03-03].
Dostupné
z:
http://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/ 27. KAMMI, Schmeer. Guidelines for Conducting a Stakeholder Analysis [online]. PHR, Abt Associates, 1999[cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.who.int/workforcealliance/knowledge/toolkit/33.pdf 28. KOHOUT, Pavel. Co vědí hokynáři a neví ministerstvo financí: Lafferova křivka v praxi. FINMAG: Peníze v souvislostech [online]. 09.07.2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/co-vedi-hokynari-a-nevi-ministerstvo-financilafferova-krivka-v-praxi/ 29. KOTĚŠOVCOVÁ, Jana. POMĚROVÉ UKAZATELE (financial ratios). In: Informační syst m VŠFS: Studijní materiály předmětu VŠFS:N_MaEk [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/N_MaEk/um/ME_II._cast_Financni_analyza_Pomerove_ukaz atele_FA.pdf 30. MACHOVEC, Jaroslav. Víno a spotřebitel v ČR - VOC Znojmo. In Vocznojmo.cz online]. 2010 cit. 2013-05-07]. Dostupné z: www.vocznojmo.cz/download/vino-a-spotrebitel-v-cr.pps 31. Ministerstvo financí České republiky: Průzkum makroekonomických prognóz. MFČR. online]. 4/2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_69773.html 32. Mintzberg's 5 Ps of Strategy: Developing a Better Strategy. In: MindTools [online]. 2009 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/article/mintzberg-5ps.htm 33. Míra inflace. ČSÚ [online]. 11.2.2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 34. Míra růstu reálného HDP: Míra růstu objemu HDP - procentní změna oproti předchozímu roku. Obecná databáze Eurostatu: ČSÚ [online]. 9.2.2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/ode/tab/tsieb020.htm 35. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2013. Kurzy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 36. Oxford Dictionaries, Strategy: Definition of strategy. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/strategy
97
37. PORTER, M.E. How competitive forces shape strategy. Harvard: Harvard Business Review, 1997. Reprint 79208. Dostupné z: http://www.commerce.uct.ac.za/managementstudies/Courses/bus2010s/2007/Nicole%20Frey/R eadings/Journal%20Articles/Classics/How%20competitive%20forces%20shape%20strategy.pdf 38. R va vinná a víno: Situační a výhledová zpráva [online]. Praha: AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2012[cit.
2013-02-28].
ISBN
978-80-7434-046-8.
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf 39. SMART Objectives: Description. Changing minds.org [online]. 2007 [cit. 2013-03-11]. Dostupné
z:
http://changingminds.org/disciplines/hr/performance_management/smart_objectives.htm 40. Spotřební daň - víno a meziprodukty: Sazby daně. Finance.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/vino-ameziprodukty/ 41. Stanovisko Svazu vinařů ČR k zavedení nenulové spotřební daně na tichá vína. In: Svaz vinařů Česk republiky [online]. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/stanoviskosvazu-vinaru-cr-k-zavedeni-nenulove-spotrebni 42. Strategie, nic víc, nic míň. Health management consulting online]. s. 3 cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.hmccr.eu/files/hmccr.eu/u2/Strategie_doc.pdf 43. Víno
a
daňové
výhody.
Darvin
[online].
2010
[cit.
2013-03-03].
Dostupné
z:
http://www.darvin.cz/vino-a-dane/ 44. Vize a mise firmy. PROGRESSIVE CONSULTING V.O.S. Progressive Consulting [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupn z: http://consulting.progressive.cz/?page=434 45. Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady. ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr 46. Změny při výpočtu indexů spotřebitelských cen od ledna 2012. Český statistický úřad [online]. 2012
[cit.
2013-03-03].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zmeny_pri_vypoctu_indexu_spotrebitelskych_cen_od_led na_2012 Legislativní normy 47. Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů Česk republiky. 2004. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/
98
48. Česká republika. Zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů Česk 1992.
republiky.
Dostupné
z:
http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1992/588992/Sb_588992_------_.php 49. Česká republika. Zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. In Sbírka zákonů Česk republiky.
2004.
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-
mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2004-321-viceoblasti.html 50. Česká republika. Zákon č. 256/2011 Sb. o vinohradnictví a vinařství. In: Sbírka zákonů Česk republiky.
2011.
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-
mze/predpisy-mze-neucinne/_prezentace_cz_mze_legislativa_pravni-predpisy-mze_predpisymze-neucinne_zakon-c-256-2011-sb.html 51. Česká republika. Zákon č. 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. In Sbírka zákonů Česk republiky. Dostupné také z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2001/452001/Sb_452001_------_.php 52. Česká republika. Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. In Sbírka zákonů České republiky.
Dostupné
také
z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-353-2003-sb-o-
spotrebnich-danich/
53. Česká republika. Zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství. In Sbírka zákonů Česk republiky. Dostupné také z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-1997-252-viceoblasti.html Oficiální webové stránky analyzovaných podniků 54. VINIUM A.S. Vinium Velk Pavlovice: Víno z velkých Pavlovic online]. c 2012. Dostupné z: http://www.vinium.cz/ 55. VINNÉ SKLEPY VALTICE, a. s. Chateau Valtice online]. c 2012. Dostupné z: http://www.vsvaltice.cz/ 56. TEMPLÁŘSKÉ SKLEPY ČEJKOVICE VINAŘSKÉ DRUŽSTVO. Templářsk sklepy Čejkovice: Víno pln emocí a hrdosti online]. c 2010. Dostupné z: http://www.templarskesklepy.cz/ 57. ZÁMECKÉ VINAŘSTVÍ BZENEC A.S. Zámeck vinařství Bzenec [online]. c 2011. Dostupné z: http://www.zameckevinarstvi.cz/ 58. ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. Znovín Znojmo, a.s. - výrobce vín: Vína hrdá na svůj původ [online]. c 2011-2013. Dostupné z: http://www.znovin.cz/
99
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Faktory ovlivňující okolí podniku ............................................................................. 15 Schéma 2: Externí faktory ovlivňující podnik ............................................................................ 16 Schéma 3: Porterův pětifaktorový model konkurenčního prostředí ............................................ 21 Schéma 4: Mapa konkurenčních skupin ..................................................................................... 24 Schéma 5: 7P ovlivňující obchodní strategii ............................................................................... 25
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vývoj DPH ..................................................................................................................... 33 Obr. 2: Meziroční vývoj HDP ..................................................................................................... 38 Obr. 3: Meziroční vývoj inflace .................................................................................................. 39 Obr. 4: Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................................... 40 Obr. 5: Vývoj cen elektřiny......................................................................................................... 41 Obr. 6: Vývoj počtu obyvatel v ČR ............................................................................................ 43 Obr. 7: Vývoj vzdělanosti v ČR .................................................................................................. 44 Obr. 8: Analýza tržních podílů .................................................................................................... 49 Obr. 9: Distribuční kanály Znovínu Znojmo, a.s. ....................................................................... 60 Obr. 10: Kvalitativní aspekty interní analýzy ............................................................................. 66 Obr. 11: Vývoj ukazatelů rentability podniku Vinium a.s. ......................................................... 67 Obr. 12: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Vinium a.s. ............................................................. 68 Obr. 13: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Vinium a.s. ...................................................... 69 Obr. 14: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Vinium a.s. ............................................................ 70 Obr. 15: Vývoj ukazatelů rentability podniku Znovín Znojmo a.s. ............................................ 70 Obr. 16: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Znovín Znojmo a.s. ................................................ 71 Obr. 17: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Znovín Znojmo a.s. ......................................... 72 Obr. 18: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Znovín Znojmo a.s. ............................................... 72 Obr. 19: Vývoj ukazatelů rentability podniku Templářské sklepy Čejkovice ............................ 73 Obr. 20: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Templářské sklepy Čejkovice ................................ 74 Obr. 21: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Templářské sklepy Čejkovice ......................... 75 Obr. 22: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Templářské sklepy Čejkovice ............................... 75 Obr. 23: Vývoj ukazatelů rentability podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s. ........................... 76 Obr. 24: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s. ............................... 77 Obr. 25: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s......................... 77 Obr. 26: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Zámecké vinařství Bzenec a.s. .............................. 78 Obr. 27: Vývoj ukazatelů rentability podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. ................................... 79 Obr. 28: Vývoj ukazatelů aktivity podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. ....................................... 80 Obr. 29: Vývoj ukazatelů zadluženosti podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. ............................... 80 Obr. 30: Vývoj ukazatelů likvidity podniku Vinné sklepy Valtice, a.s....................................... 81 Obr. 31: Mezipodnikové srovnání ukazatelů rentability ............................................................. 82 Obr. 32: Mezipodnikové srovnání ukazatele rentability ČPK .................................................... 83 Obr. 33: Mezipodnikové srovnání ukazatele rentability celkových aktiv ................................... 84 Obr. 34: Mezipodnikové srovnání ukazatelů likvidity ................................................................ 85 Obr. 35: Mezipodnikové srovnání běžné likvidity ...................................................................... 86 Obr. 36: Mezipodnikové srovnání ukazatelů aktivity ................................................................. 86 Obr. 37: Mezipodnikové srovnání obratu celkového kapitálu .................................................... 87 Obr. 38: Mezipodnikové srovnání celkové zadluženosti ............................................................ 88 Obr. 39: Mezipodnikové srovnání ukazatelů zadluženosti ......................................................... 89 Obr. 40: Mezipodnikové srovnání složených indexů .................................................................. 90
100
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Sazba spotřební daně ...................................................................................................... 32 Tab. 2: Politické a legislativní faktory, metoda MAP ................................................................. 36 Tab. 3: Vývoj HDP ..................................................................................................................... 37 Tab. 4: Predikce HDP ................................................................................................................. 37 Tab. 5: Meziroční vývoj inflace .................................................................................................. 38 Tab. 6: Predikce inflace .............................................................................................................. 39 Tab. 7: Vývoj nezaměstnanosti ................................................................................................... 40 Tab. 8: Vývoj cen elektřiny......................................................................................................... 40 Tab. 9: Ekonomické faktory, metoda MAP ................................................................................ 42 Tab. 10: Sociální faktory, metoda MAP ..................................................................................... 45 Tab. 11: Technické faktory, metoda MAP .................................................................................. 46 Tab. 12: Ekologické faktory, metoda MAP ................................................................................ 47 Tab. 13: Částečná SWOT, obecné okolí ..................................................................................... 47 Tab. 14: Produkce a tržní podíly největších vinařských podniků ............................................... 50 Tab. 15: Největší vinařské podniky ČR ...................................................................................... 51 Tab. 16: Množství a cena importovaného vína z Evropy ............................................................ 53 Tab. 17: Částečná SWOT, oborového okolí ............................................................................... 54 Tab. 18: Částečná SWOT, interní analýza .................................................................................. 66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Ukazatele likvidity Příloha 2: Fluktuace běžné likvidity podniku ve sledovaném období Příloha 3: Ukazatele rentability Příloha 4: Meziroční vývoj ČPK Příloha 5: Ukazatele aktivity Příloha 6: Meziroční vývoj obratu celkového kapitálu Příloha 7:Meziroční srovnání ukazatele celkové zadluženosti Příloha 8: Složené indexy Příloha 9: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Vinium a.s. Příloha 10:Rozvaha (v tis. Kč) Vinium a.s. Příloha 11:Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Znovín Znojmo, a.s. Příloha 12:Rozvaha (v tis. Kč) Znovín Znojmo, a.s. Příloha 13: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Templářské sklepy Čejkovice Příloha 14: Rozvaha (v tis. Kč) Templářské sklepy Čejkovice Příloha 15: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Zámecké vinařství Bzenec a.s. Příloha 16: Rozvaha (v tis. Kč) Zámecké vinařství Bzenec a.s. Příloha 17: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Vinné sklepy Valtice, a.s. Příloha 18: Rozvaha (v tis. Kč) Vinné sklepy Valtice, a.s. Příloha 19: Analýza portfolia zkoumaných vinařství
101
PŘÍLOHY Přílohy byly zpracovány autorem z účetních výkazů analyzovaných podniků Příloha 1: Ukazatele likvidity Vinium
Znovín Templářské skl. Bzenec Valtice Průměrný
Likvidita 1. stupně (peněžní likvidita, cash ratio)
0,03
0,06
0,02
0,01
1,51
0,09
Likvidita 2. stupně (pohotová likvidita, quick ratio)
0,24
0,84
0,72
0,33
3,03
0,60
Likvidita 3. stupně (běžná likvidita, current ratio)
0,60
3,35
1,77
1,39
8,91
1,87
Příloha 2: Fluktuace běžné likvidity podniku ve sledovaném období 2011
2010
2009
2008
2007
Vinium
0,60
0,75
1,18
1,14
1,41
Znovín
3,35
4,07
2,71
2,16
2,24
Templářské skl.
1,77
1,89
1,97
1,52
1,33
Bzenec
1,39
1,50
1,40
1,27
1,30
Valtice
8,91
10,80
8,91
7,28
8,97
Průměrný Příloha 3: Ukazatele rentability
1,87
2,07
2,06
1,73
1,76
Vinium
Znovín Templářské skl. Bzenec
Valtice Průměrný
ROA (nezdaněná)
-6,26 %
2,98 % 3,88 %
5,48 %
4,85 % 2,14 %
ROA (zdaněná)
-8,39 %
1,07 % 2,88 %
3,46 %
3,61 % 1,26 %
ROI
-6,26 %
2,67 % 2,90 %
4,64 %
3,61 % 2,14 %
ROE
-48,27 % 2,44 % 5,23 %
8,49 %
5,61 % 2,70 %
Rentabilita ČPK
34,06 %
21,13 % 7,26 % 4,61 %
ROS
-10,90 % 1,66 % 3,32 %
2,46 % 9,03 %
4,39 %
7,58 % 2,83 %
Příloha 4: Meziroční vývoj ČPK 2011
2010
2009
2008
2007
Vinium
-66387
-39044
24369
25262
69613
Znovín
184292
205395
143920
138914
125048
Templářské skl.
140432
132892
153467
92448
57068
Bzenec
69375
70872
61024
49255
52783
Valtice
219750
202377
200732
202598
187246
Průměrný
109 492
114 498
116 702
101 695
98 352
Příloha 5: Ukazatele aktivity Vinium
Znovín
Templářské skl. Bzenec
Valtice
Průměrný
Obrat celkového kapitálu
1,2994595 1,548198
1,151924 1,270519 2,100877 1,420524006
Obrat vlastního kapitálu
0,2258735 0,681982
0,634235 0,517378 1,350813 0,662726268
Obrat závazků
1,9714758 2,726573
2,138906 3,949246 5,678577 2,782312683
Příloha 6: Meziroční vývoj obratu celkového kapitálu 2011
2010
2009
2008
2007
Vinium
1,30
1,12
1,20
1,32
2,25
Znovín
1,55
1,25
1,03
1,04
1,05
Templářské skl.
1,15
0,83
0,82
0,79
0,83
Bzenec
1,27
1,03
0,96
1,05
0,97
Valtice
2,10
1,84
1,76
1,73
1,74
Průměrný
1,42
1,17
1,10
1,16
1,26
2011
2010
2009
2008
2007
Vinium
82,54 %
80,48 %
76,74 %
82,64 %
79,51 %
Znovín
55,22 %
48,33 %
46,76 %
54,11 %
55,46 %
Templářské skl.
42,56 %
39,53 %
45,43 %
58,73 %
73,64 %
Bzenec
56,93 %
57,01 %
63,25 %
70,41 %
71,90 %
Valtice
35,39 %
34,90 %
36,47 %
39,19 %
36,47 %
Průměrný
52,09 %
50,30 %
53,24 %
61,40 %
64,18 %
Příloha 7:Meziroční srovnání ukazatele celkové zadluženosti
Příloha 8: Složené indexy Vinium Altmanův index Index IN95 Index IN
Znovín
-0,86
Templářské skl. Bzenec
1,97
1,82
2,06
Valtice
Průměrný
4,48
1,69
41
-0,04
1,42
2,50
1,72 #DIV/0!
1,33
0,07
0,47
0,58
0,62
0,54
0,43
2008 29430 22980 6 450 188260
2007 15933 13331 2 602 155678
Příloha 9: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Vinium a.s.
I. A. + II. 41
Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony
2011 18 084 14 331 3 753 190 119
2010 33 187 26 671 6 516 213 972
2009 30 299 24 193 6 106 236 387
Nelze vypočíst, jelikož Index IN95 kalkuluje s výpočtem EBIT / nákladové úroky a ty jsou pro Vinné sklepy Valtice, a.s. nulové.
1 2 B. 1 2 + C. D. E. III. F. + IV. G. + H.
++ + I. +++ +++
Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob a aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy Finanční náklady z toho: Úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílů na hospodářském výsledku Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
189 333 -1 965 164 841 100 212 64 629 29 031 27 754 1 229 12 584 4 026 11 057 -8 894 135 9 872 5 735 -9 811
209 429 3 078 196 165 116 201 79 954 24 323 29 727 678 13 236 19 655 7 026 -20 361 134 8 046 6 334 -9 257
239 183 -4 744 204 686 121 244 83 442 37 807 32 361 653 12 200 7 457 1 451 936 429 10 292 8 642 -11 379
241422 -54870 172281 98734 73547 22 429 34767 1801 12693 25772 2684 -6 351 461 13426 11806 -12 965
155436 -621 149356 111449 37907 8 924 15654 1926 6450 17616 1377 21 259 949 6307 5404 -5 358
-18 705 -3 908 0 -22 613 -22 613
-29 618 0 0 -29 618 -29 618
-10 443 0 0 -10 443 -10 443
-19 316 0 0 -19 316 -19 316
15 901 -14 761 0 1 140 1 140
Příloha 10:Rozvaha (v tis. Kč) Vinium a.s.
A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.
A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV.
AKTIVA POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ KAPITÁL STÁLÁ AKTIVA Nehmotný dlouhodobý majetek Hmotný dlouhodobý majetek Finanční dlouhodobý majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledky hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci
2011 269530 0 171 391 1 207 151 435 18 749 97 625 57 471 0 35 424 4 730 514 269 530
2010 294078 0 175 977 1 256 150 788 23 933 117 532 70 382 0 38 693 8 457 569 294 078
2009 332982 0 176 074 2 474 147 439 26 161 156 415 81 210 0 67 064 8 141 493 332 982
2008 391312 0 183 262 3 696 151 596 27 970 207 540 84 042 50 114 484 8 964 510 391 312
2007 427079 0 185 933 5 486 152 094 28 353 240 388 141 726 50 86 957 11 655 758 427 079
269530 46 850 230 000 21 731 722 -182 990 -22 613 222 480 71 15 597 89 612 117 200
294078 57 336 230 000 9 604 722 -153 372 -29 618 236 678 245 15 657 75 176 145 600
332982 77 467 230 000 118 722 -142 932 -10 441 255 515 466 16 003 72 046 167 000
391312 67 908 210 000 118 722 -123 616 -19 316 323 394 0 766 122 228 200 400
427079 87 225 210 000 118 665 -124 698 1 140 339 581 1 385 1 071 110 725 226 400
B.IV.
1. 2.
Bankovní úvěry dlouhodobé 42 800 Běžné bankovní úvěry 74 400 C. OSTATNÍ PASIVA 200 PASIVA CELKEM 269 530 Příloha 11:Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Znovín Znojmo, a.s.
I.
Tržby za prodej zboží A. Náklady na prodej zboží + Obchodní marže II. Výkony 1 Tržby za prodej výrobků a služeb 2 Změna stavu zásob a aktivace B. Výkonová spotřeba 1 Spotřeba materiálu a energie 2 Služby + Přidaná hodnota C. Osobní náklady celkem D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého majetku III. Jiné provozní výnosy F. Jiné provozní náklady + Provozní výsledek hospodaření IV. Finanční výnosy G. Finanční náklady z toho: Úroky + Finanční výsledek hospodaření H. Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená ++ Výsledek hospodaření za běžnou činnost + Mimořádný výsledek hospodaření I. Převod podílů na hospodářském výsledku +++ Výsledek hospodaření za účetní období +++ Výsledek hospodaření před zdaněním Příloha 12:Rozvaha (v tis. Kč) Znovín Znojmo, a.s. ROZVAHA (BILANCE AKTIV A PASIV) v tis. Kč AKTIVA A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ KAPITÁL B. STÁLÁ AKTIVA B.I. Nehmotný dlouhodobý majetek B.II. Hmotný dlouhodobý majetek B.III. Finanční dlouhodobý majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM A. A.I.
PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál
64 200 81 400 64 294 078
107 000 60 000 0 332 982
140 400 60 000 10 391 312
166 400 60 000 273 427 079
2011 3 933 3 188 745 300 823 268 498 30 700 249 238 163 177 86 060 52 330 28 695 1 445 8 160 736 2 269 13 322 400 7 889 6 736 -7 489 1 299 1 135 164 4 534
2010 5 297 4 857 440 284 160 282 021 1 056 218 990 126 352 92 638 65 610 28 741 1 674 7 673 658 3 192 26 693 746 4 315 3 220 -3 569 4 691 4 368 322 18 433
2009 4 663 4 264 399 268 220 296 046 -23 941 208 821 116 745 92 076 59 798 28 918 2 169 8 121 3 489 3 551 22 565 789 4 083 2 283 -3 294 3 638 3 704 -66 15 633
2008 5643 5467 176 341561 313725 32085 273475 177140 96335 68 262 31455 2206 7553 3678 2755 28 917 784 4188 2453 -3 404 5278 5192 86 20 235
2007 5214 5104 110 276081 273229 1691 216833 136172 80661 59 358 28405 1464 6519 4844 10193 35 210 461 3764 2402 -3 303 7275 7367 -92 24 632
0 4 534 5 833
0 18 433 23 977
0 15 633 19 271
20 235 25 513
24 632 31907
2011
2010
2009
2008
2007
0 151 503 72 84 166 67 265 262 576 196 949
0 82 153 108 82 045 0 272 219 165 398
0 83 165 0 83 165 0 227 863 166 002
76 662 0 76 662 0 258 590 189 356
0 70 071 0 70 071 0 225 547 160 442
60 708 4 919 7 698 421 777
50 291 56 530 6 221 360 593
57 428 4 433 3 383 314 411
61 474 7 760 2 225 337 477
51 426 13 679 2 470 298 088
3188 185 793 45 217
4857 182 594 45 217
4264 163 899 45 217
149 642 45 217
5104 130 711 45 217
A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. B.IV.
1. 2.
C.
Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledky hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA PASIVA CELKEM
996 135 046 0 4 534 232 917 0 21 633 78 284 133 000
943 102 342 19 286 14 806 174 269 0 17 245 66 824 90 200
717 102 333 0 15 632 147 032 0 15 063 83 943 48 026
717 9 044 74 429 20 235 182 593 0 13 691 119 676 49 226
717 8 198 51 947 24 632 165 330 0 19 831 100 499 45 000
3 067 421 777
3 730 360 593
3 480 314 411
5 242 337 477
2 047 298 088
Příloha 13: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Templářské sklepy Čejkovice
I. A. + II. 1 2 B. 1 2 + C. D. E. III. F. + IV. G. + H.
++ + I. +++ +++
Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob a aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy Finanční náklady z toho: Úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílů na hospodářském výsledku Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
2011 62 357 39 616 22 741 395 961 320 197 75 764 365 125 255 363 109 762 53 577 26 433 2 667 12 902 5 843 7 241 16 292 2 293 1 601 117 692 4 300 4 300 12 684
2010 68 363 48 977 19 386 410 216 403 900 6 316 326 461 215 405 111 056 103 141 28 427 3 286 9 592 3 340 2 225 45 908 2 119 2 086 151 33 10 571 10 476 -905 35 370
2009 44 884 31 250 13 634 385 226 407 958 -22 732 291 698 203 629 88 069 107 162 30 073 3 271 6 671 3 884 2 888 79 319 1 481 1 697 450 -216 12 460 12 742 -282 66 643
2008 40088 26377 13 711 386995 368048 18947 311386 224684 86702 89 320 23649 2468 5442 3033 1720 79 642 1524 2650 1136 -1 126 15837 15797 40 62 679
2007 50558 36843 13 715 321955 280869 41086 264308 196732 67576 71 362 20244 1425 4440 3370 2410 31 573 1101 2337 1408 -1 236 13484 12981 503 16 853
0 12 684 16 984
0 35 370 45 941
0 66 643 79 103
0 62 679 78 516
0 16 853 30337
2010 398206 0 115 659 129
2009 375715 0 63 115 0
2008 326750
2007 278720 0 47 111 15
Příloha 14: Rozvaha (v tis. Kč) Templářské sklepy Čejkovice ROZVAHA (BILANCE AKTIV A PASIV) v tis. Kč AKTIVA A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ KAPITÁL B. STÁLÁ AKTIVA B.I. Nehmotný dlouhodobý majetek
2011 440673 0 109 541 529
56 544 0
B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.
A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. B.IV.
Hmotný dlouhodobý majetek Finanční dlouhodobý majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM
1. 2.
C.
PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledky hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA PASIVA CELKEM
109 012
115 530
56 544
47 096
282 022 116 812
61 616 1 499 312 059 132 304
323 546 192 319
269 157 121 548
229 955 103 078
126 757 4 470 7 586 440 673
152 043 13 167 525 398 206
162 588 17 167 541 375 715
146 209 1 400 1 049 326 750
120 708 6 169 1 654 278 720
39616 242 629 671 6 617 127 222 530 -234 374 187 543 688 3 741 175 114 8 000
398206 229 945 671 6 617 127 187 160 -202 857 157 412 7 416 866 149 130
375715 196 076 606 8 116 125 120 517 66 643 170 683 8 470 3 621 157 892 700
326750 127 956 606 6 617 118 57 838 62 679 191 905 4 493 10 703 175 511 1 198
278720 65 168 606 6 617 107 40 985 16 853 205 255 21 694 10 674 154 861 18 026
8 000 10 501 440 673
0 10 849 398 206
700 8 956 375 715
1 198 6 889 326 750
18 026 8 297 278 720
Příloha 15: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Zámecké vinařství Bzenec a.s.
I. A. + II. 1 2 B. 1 2 + C. D. E. III. F. + IV. G. + H.
++ +
Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob a aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy Finanční náklady z toho: Úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření
2011 81 430 54 473 26 957 297 849 252 380 45 460 263 599 187 829 75 770 61 207 27 465 1 611 9 640 3 847 1 512 24 837 1 049 7 700 5 039 -6 651 3 528 1 881 1 647 14 658 0
2010 101 308 71 186 30 122 291 913 261 459 30 454 251 659 179 720 71 939 70 376 27 407 2 195 9 640 3 126 1 623 29 763 1 702 7 594 5 882 -5 892 4 021 3 939 82 19 850 0
2009 110 875 80 568 30 307 263 469 288 884 -26 060 227 299 149 918 77 481 66 477 27 208 2 738 9 328 3 285 1 544 31 837 1 876 10 376 8 316 -8 500 4 954 3 944 1 010 18 383 0
2008 86076 65543 20 533 311385 307374 3044 266539 186954 79585 65 379 29187 1364 8329 239 2050 24 161 3437 15946 11682 -12 509 3 091 2324 767 8 561 0
2007 85770 64512 21 258 358079 338282 18319 334835 242516 92319 44 502 26924 1204 5344 3192 3135 12 430 3117 10690 7378 -7 573 634 314 320 4 223 0
I. +++ +++
Převod podílů na hospodářském výsledku Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
0 14 658 18 186
0 19 850 23 871
0 18 383 23 337
0 8 561 11 652
0 4 223 4 857
2011 424112 0 171 308 212 138 950 32 146 251 322 188 432 3 429 57 739 1 722 1 482 424 112
2010 379980 0 161 175 41 128 990 32 144 216 389 148 563 3 429 63 648 749 2 416 379 980
2009 389448 0 165 561 15 133 398 32 148 217 424 118 297 3 429 92 679 3 019 6 463 389 448
2008 418666 177 773 37 148 667 29 069 234 794 147 675 0 83 752 3 367 6 099 418 666
2007 417931 0 179 566 31 145 856 33 679 229 287 135 939 0 90 102 3 246 9 078 417 931
PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledky hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE
54473 172 706 28 000 442 2 813 126 793 14 658 241 428
71186 158 346 28 000 440 2 813 107 243 19 850 216 620
80568 138 801 28 000 444 2 813 89 161 18 383 246 323
120 717 28 000 443 2 813 80 900 8 561 294 766
64512 112 455 28 000 443 2 813 76 976 4 223 300 505
Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA PASIVA CELKEM
381 12 132 72 393 156 522 50 397 106 125 9 978 424 112
483 21 449 53 962 140 726 52 600 88 126 5 014 379 980
567 23 485 63 426 158 845 69 300 89 545 4 324 389 448
396 24 831 95 117 174 422 84 000 90 422 3 183 418 666
166 28 835 90 618 180 886 95 000 85 886 4 971 417 931
Příloha 16: Rozvaha (v tis. Kč) Zámecké vinařství Bzenec a.s. ROZVAHA (BILANCE AKTIV A PASIV) v tis. Kč AKTIVA A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ KAPITÁL B. STÁLÁ AKTIVA B.I. Nehmotný dlouhodobý majetek B.II. Hmotný dlouhodobý majetek B.III. Finanční dlouhodobý majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. B.IV.
1. 2.
C.
Příloha 17: Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč) Vinné sklepy Valtice, a.s.
I. A. + II. 1 2 B. 1 2 + C. D.
Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej výrobků a služeb Změna stavu zásob a aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady celkem Daně a poplatky
2011 0 0 0 226 877 210 414 14 655 153 625 108 605 45 020 73 252 33 732 321
2010 1 0 1 195 283 221 189 -27 659 125 848 74 852 50 996 69 436 31 260 312
2009 0 0 0 218 699 225 089 -8 626 152 478 99 029 53 449 66 221 30 136 368
2008 1 3 -2 222126 224949 -4310 143011 94761 48250 79 113 27564 221
2007 0 0 0 195741 200026 -5351 133845 91602 42243 61 896 27154 218
E. III. F. + IV. G. + H.
++ + I. +++ +++
Odpisy dlouhodobého majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy Finanční náklady z toho: Úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílů na hospodářském výsledku Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
14 158 5 441 5 456 22 481 372 580 0 -208 5 465 4 925 540 16 808 -855 0 15 953 21 418
13 850 5 558 6 968 21 372 280 506 0 -226 5 140 3 748 1 392 16 006 0 0 16 006 21 146
12 623 3 180 5 620 21 434 492 895 0 -31 5 181 4 254 927 16 222 0 0 16 222 21 403
10265 2576 4429 25 051 814 753 17 180 9 612 8645 967 15 619 0 0 15 619 25 231
8448 3499 2121 20 156 240 603 157 -363 5649 5102 547 14 144 0 0 14 144 19 793
Příloha 18: Rozvaha (v tis. Kč) Vinné sklepy Valtice, a.s. ROZVAHA (BILANCE AKTIV A PASIV) v tis. Kč AKTIVA A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ KAPITÁL B. STÁLÁ AKTIVA B.I. Nehmotný dlouhodobý majetek B.II. Hmotný dlouhodobý majetek B.III. Finanční dlouhodobý majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA AKTIVA CELKEM
2011 442054 0 191 423 517 181 928 8 978 250 248 163 364 2 700 42 308 41 876 383 442 054
2010 417158 0 193 949 62 184 709 9 178 223 034 132 191 0 53 009 37 834 175 417 158
2009 402263 0 175 228 0 166 090 9 138 226 120 142 008 0 70 776 13 336 915 402 263
2008 394171 0 158 788 0 149 562 9 226 234 837 143 953 0 66 733 24 151 546 394 171
2007 354371 0 140 288 0 130 866 9 422 210 735 150 502 0 54 912 5 321 3 348 354 371
PASIVA VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledky hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Běžné bankovní úvěry C. OSTATNÍ PASIVA PASIVA CELKEM Příloha 19: Analýza portfolia zkoumaných vinařství
0 284 230 66 797 0 197 081 4 399 15 953 156 454 119 400 9 256 27 798 0 0 0 1 370 442 054
0 268 537 66 797 0 181 335 4 399 16 006 145 602 116 273 8 672 20 657 0 0 0 3 019 417 158
0 252 768 66 797 0 165 350 4 399 16 222 146 702 113 966 7 348 25 388 0 0 0 2 793 402 263
238 141 66 797 0 151 958 3 767 15 619 154 470 115 759 6 472 32 239 0 0 0 1 560 394 171
0 223 943 66 797 0 139 235 3 767 14 144 129 240 100 194 5 557 23 489 0 0 0 1 188 354 371
A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. B.IV.
Vinium Aurelius Auxerrois
3
Znovín
Templářské sklepy
Bzenec
Valtice 3
Chardonnay Děvín Hibernal Irsai Oliver Kerner Lena Malverina Müller Thurgau Muškát moravský Muškát Ottonel Neuburské Pálava Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Sauvignon Sylvánské zelené Tramín červený Veltlínské červené rané Veltlínské zelené Veritas Vrboska Bílá vína celkem
4 1
5
1
1 1
1
6 2 1
2 1
6 1 1 1 10 9 6 6 6 1 9 1 5
počet odrůd Agni Alibernet André Ariana Blauburger Cabernet Franc Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Domina Dornfelder Frankovka Laurot Merlot Modrý Portugal Neronet Rulandské modré Svatovavřinecké Zweigeltrebe
6
1 1
2 2
1 4 4 12 12 2 18
7
4 3 2 1 4
3 6 3 2 9 8 10 8 8 7 2
8 2 10
4 1
7 1 8 13 2 1 3 1 11
72
88
29
58
81
16
16
12
13
15
3
1
1 2
1
1
4
1 1 4 6
4
1 4
7
2 2
1 1
1 4
1 5
1
2
3 3
6 8 3
7 7 6
3 2 2
3 4 2
8 5 3
42
33
23
15
45
9
10
11
6
9
114
121
52
73
126
25
26
23
19
24
Červená vína celkem počet odrůd Celkem
6
Počet odrůd celkem Zdroj: zpracováno autorem z dat Král vín
9
4
6 7
